KOMPARACE INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ A DLUHOPISŮ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

KOMPARACE INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ A DLUHOPISŮ Comparison of stock investments and bond investments Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ

Autor: Martin JAKUBEK

Brno, duben 2009

J mé no a př íj me ní aut or a: Náze v d ip lo mo vé pr áce: Náze v pr áce v a ng ličt ině: Kat edr a: Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce: Ro k o bha jo by:

Martin Jakubek Komparace investování do akcií a dluhopisů Comparison of stock investments and bond investments Finance Ing. Gabriela Oškrdalová 2009

Anotace Cílem bakalářské práce „Investování do akcií a dluhopisů“ je poskytnout rady a doporučení nezkušeným investorům, ujasnit jim základní pojmy jako jsou akcie a dluhopisy. První část je zaměřena na vymezení pojmů akcie, dluhopisy a jejich druhy. V druhé části je vyjádřeno, co se skrývá pod pojmem investováním do jednotlivých cenných papírů, včetně příkladů. V poslední části jsou porovnány vlastní akcie s dluhopisy.

Annotation The goal of my baccalaureate work: “Comparison of stock investments and bond investments” is to give advices and recommendations to unschooled investors, make them clear about fundamental terms like stocks and bonds. The first part is concentrated on staking out concepts of stocks, bonds and their sorts. In the second part we show, what is hidden under investments in stock and bonds, including example. And in the final part are compared stocks with bonds.

Klíčová slova Investice, akcie, dluhopisy, investování, porovnání, portfolio

Keywords Investment, stocks, bonds, investments, comparison, portfolio

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komparace investování do akcií a dluhopisů vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 20. května 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své bakalářské práce Ing. Gabriele Oškrdalové za cenné rady, připomínky, ochotu a pomoc při vypracování bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................................................................ 6 1

INVESTICE ....................................................................................................................................................... 8

2

AKCIE ............................................................................................................................................................... 10

3

4

5

2.1

DEFINICE AKCIÍ ....................................................................................................................................................10

2.2

DRUHY AKCIÍ .........................................................................................................................................................11

DLUHOPISY .................................................................................................................................................. 13 3.1

DEFINICE DLUHOPISŮ ......................................................................................................................................13

3.2

DRUHY DLUHOPISŮ ...........................................................................................................................................14

INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ ....................................................................................................................... 18 4.1

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA ........................................................................................................................19

4.2

TECHNICKÁ ANALÝZA ......................................................................................................................................20

4.3

AKCIE A JEJICH HODNOTA..............................................................................................................................21

INVESTOVÁNÍ DO DLUHOPISŮ ........................................................................................................ 26 5.1

RATING DLUHOPISŮ ..........................................................................................................................................27

5.2

KRÁTKODOBÉ INVESTOVÁNÍ .......................................................................................................................30

5.3

DLOUHODOBÉ INVESTOVÁNÍ ......................................................................................................................30

6

ZDANĚNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ .............................................................................................................. 34

7

POROVNÁNÍ INVESTOVÁNÍ................................................................................................................ 36 7.1

LIKVIDITA A ČASOVÝ HORIZONT ...............................................................................................................36

7.2

RIZIKO A VOLATILITA.......................................................................................................................................37

7.3

VÝNOSNOST............................................................................................................................................................38

7.4

POŘÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ........................................................................................................................39

7.5

AKTIVNÍ A PASIVNÍ INVESTOVÁNÍ............................................................................................................40

7.6

PORTFOLIO .............................................................................................................................................................41

7.7

VÝHODY A NEVÝHODY .....................................................................................................................................42

ZÁVĚR....................................................................................................................................................................... 44 BIBLIOGRAFIE..................................................................................................................................................... 46 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................................. 49 SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................ 50 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................................ 51

ÚVOD Cílem předkládané práce je porovnat investování do akcií a dluhopisů z hlediska jejich výnosů, rizika, likvidity a nákladů. Na základě získaných poznatků bude zformulováno doporučení pro investory s ohledem na jejich výnosově-rizikový profil. Mnoho potenciálních investorů, drobných i velkých, nemá dostatek zkušeností, znalostí a ani informací, proto se v této práci zaměřím na pomoc těmto investorům. Budou zde uvedeny základní informace o investování do akcií a dluhopisů a mnou sestavená portfolia. Dále budou pro tyto investory navrženy struktury možného budoucího portfolia. Jako nezkušený a potencionální investor se zatím můžu zařadit mezi drobné investory. V současné době nemám vložené do akcií a dluhopisů žádné reálné finanční prostředky, což se doufám v brzké době změní. Proto jsem v průběhu vypracovávání této práce měl založené demo účty, na kterých jsem se snažil zhodnotit na mé možnosti značný fiktivní kapitál. Bohužel tyto účty neposkytují možnost obchodovat s dluhopisy, ale pouze s akciemi. Sestavením ukázkových portfolií se pokusím ukázat výhody investování, možná během mého investování zachytím i nějaké problémy s investováním spojené. Již v úvodu bych měl zdůraznit, že portfolia jsou založena k vypracování této bakalářské práce, a sestavena bez jakýchkoli zkušeností, pouze se základními teoretickými znalostmi a bez vloženého vlastního kapitálu, ale jen fiktivního. Výběr titulů do portfolia proto můžeme považovat za náhodný. Pořizované tituly jsou ovlivněny pouze pětidenními výkyvy kurzů před pořízením, a také názvy společností. Tam pak jsou vybrány tituly známých společností. V následujícím textu se postupně seznámíme s investicemi, s jednotlivými cennými papíry, s investováním do nich a následnou komparací zjištěných závěrů. Rozdělení cenných papírů na akcie a dluhopisy a jejich druhy je sestaveno podle platné legislativy České republiky. Samozřejmě existují i jiné druhy cenných papírů, které nejsou níže zmíněny, musím ovšem zdůraznit, že některé z nich nejsou upraveny českými zákony a tudíž nemohou být na území České republiky emitovány. V části věnující se investování do akcií a dluhopisů se pokusím zachytit možnosti jak vybrat vhodné cenné papíry a snížit riziko s nimi spojené. V kapitole investování do akcií pak budou rozebrána vzorová portfolia. 6

Vzájemné porovnání provedu podle likvidity instrumentů a investorova časového horizontu, rizika spojeného s cennými papíry a volatility kurzů, výnosnosti. Dále porovnám pořízení cenných papírů (možnost nákupu a ceny za pořízení), aktivní vs. pasivní investování, navrhnu a doporučím portfolia pro drobné a velké investory. V závěru zachytím výhody a nevýhody akcií a dluhopisů v přehledné tabulce.

7

1 INVESTICE V obecné rovině lze za investice považovat obětování dnešního osobního majetku s vyhlídkou jeho budoucího, někdy nejistého zhodnocení. Sharpe společně s Alexandrem ve své knize Investice (1994) popisují investice ve finanční oblasti jako obětování dnešních finančních prostředků s vírou budoucího výdělku, který je však nejistý. Čas a riziko jsou dle Sharpea dva prvky, které jsou bezpodmínečně s investicemi spojeny. Někdy hraje v investicích hlavní roli jen jeden, a to čas u státních dluhopisů, riziko u opce na koupi kmenových akcií, jindy jsou velice důležité oba například u kmenových akcií, v každé investici jsou ale přítomny oba prvky, a to stále.1 Investice můžeme rozdělit podle předmětu obchodování na reálné investice a finanční investice. U reálných investic vystupuje jako předmět jistý druh hmotných aktiv, např. stroje, umělecká díla, půda nebo budovy. Finanční investice dříve představovaly kontrakty napsané na kus papíru, jak tomu může být např. u akcií a dluhopisů, v současné době jsou ale kontrakty i v dematerializované podobě. V minulosti a v primitivních ekonomikách se využívaly především reálné investice, zatím co dnes v moderních ekonomikách dominují investice finanční. Nemůžeme říct, že by se tyto způsoby navzájem vylučovaly, právě naopak vzájemně se doplňují. Vedle investování můžeme také uvažovat o spoření. V knihách od rozdílných autorů nalezneme odlišné vymezení těchto pojmů. Například Syrový s Novotným ve své knize Osobní a rodinné finance (2005) nadefinovali spoření jako pravidelné ukládání stále stejných částek (případně valorizovaných o inflaci) po určitou dobu na bankovní a spořitelní účty. Na rozdíl od investování, které je podle jejich vymezení jednorázové vložení finančních prostředků nechané po nějakou dobu zhodnocovat a později jsou vybrány i s výnosem.2 Toto vymezení pro spoření se z mého pohledu může vztahovat i na investování, protože můžeme investovat malé i velké částky v pravidelných intervalech, např. pomocí kolektivního investování, podílových či investičních fondů. Za spořící produkty můžeme považovat: bankovní úložky termínované a netermínované, zvláště pak produkty jako sporokonta nebo vkladní knížky a dále

1 2

SHARPE, W. F., ALEXANDER, G. J., Investice. str. 1 SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M., Osobní a rodinné finance. str. 22

8

stavební spoření. Za spoření lze považovat takové formy uložení peněz, kde střadatel nepodstupuje riziko. 3 V následujícím textu se budeme věnovat pouze finančním investicím, a to investicím do akcií a do dluhopisů.

3

SMRČKA, L., Osobní a rodinné finance. str. 77

9

2 AKCIE 2.1

DEFINICE AKCIÍ

Akcie jsou patrně nejznámější druh majetkových cenných papírů, představující podíl na majetku společnosti. Jelikož akcie nemají dobu splatnosti, považujeme je za dlouhodobé cenné papíry, se kterými lze obchodovat na kapitálových trzích. Majitelé akcií, tzn. akcionáři, při nákupu akcií získávají také určitá práva, mezi něž patří4: Právo podílet se na řízení společnosti. Díky němuž se může akcionář účastnit valné hromady, hlasovat, klást návrhy a dotazy, požadovat vysvětlení, schvalovat roční účetní závěrku, volit a být volen do orgánů společnosti. Počet hlasů, kterými akcionář disponuje je dán zpravidla množstvím akcií, jenž vlastní. Právo podílet se na zisku společnosti umožňuje akcionáři inkasovat dividendu, pokud ji valná hromada schválila. Výše dividend na jednu akcii se většinou uvádí v absolutní částce nebo v % ze jmenovité hodnoty akcie. Principy pro rozdělování zisku určují stanovy společnosti a obchodní zákoník5. Při zániku společnosti má akcionář právo podílet se na likvidačním zůstatku, na řadu přichází ale až po uspokojení všech věřitelů. Obdržený obnos je v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jeho akcií. Současně však ručí za závazky společnosti až do výše svého vkladu. V případě emise nových akcií má akcionář přednostní právo na upsání nových, mladých akcií6 a to z důvodu, aby se nezměnil stávající podíl na základním kapitálu akciové společnosti. Společnost nemůže po akcionářích vyžadovat, aby tato práva využívali, jelikož akcionář je může, ale i nemusí uplatňovat. Investor, který vložil své finanční prostředky do akcií, může počítat s určitými výhodami, nesmí ovšem opomenout, že se vyskytují i jisté nevýhody. V následující tabulce č.1 jsou výhody i nevýhody zachyceny tak, jak je uvádí Veselá ve své knize Investice na kapitálových trzích (2007). My tyto výhody dále rozebereme v kapitole 7.9.

§ 155 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku v platném znění § 178 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku v platném znění 6 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 202-204 4 5

10

Tabulka č.1: Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií Výhody - z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálového zisku, - akcionář inkasuje důchod v podobě dividendy, je-li vyplácena, - existuje omezené ručení, neboť akcionář neručí za závazky akciové společnosti, - akcionář má možnost podílet se na řízení akciové společnosti, účastnit se valné hromady a zde hlasovat, - akcionář má právo na likvidační zůstatek v případě likvidace společnosti, - akcionář má předkupní právo na nákup nových, mladých akcií v případě jejich emise, - investice do akcií může představovat anonymní formu investování, - akcionář nemá povinnost podílet se na řízení společnosti, - u obchodovatelných akcií je zajištěna likvidita.

Nevýhody - z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálové ztráty, - akcionář získává nulový důchod v případě, kdy valná hromada rozhodne, že dividenda nebude vyplácena, - ve společnosti se může projevovat konflikt zájmů mezi managementem a akcionáři, který může výrazně snížit hodnotu firmy, - minoritní vlastník má z praktického hlediska omezenou možnost zasahovat do řízení firmy, - akcionář nemá nárok na vrácení svého vkladu, - může docházet k vysokému zdanění kapitálových zisků a dividend7 ,

- s neobchodovatelnými akciemi je spojena nízká likvidita, - obchodování s malým počtem kusů akcií je spojeno s vysokými transakčními náklady.

Pramen: VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 208-209

2.2

DRUHY AKCIÍ

Akcií je vícero druhů a vyskytují se v různých formách. Mnoho autorů může akcie rozdělit na různé druhy, na základních druzích se ovšem shodují všichni.8 Forma akcií je daná zákonem. Jestliže si rozdělíme akcie podle práv s nimi spojenými, tak nejrozšířenějším a zároveň i nejobchodovanějším druhem je kmenová akcie. Někdy je nazývána běžná či obyčejná, jelikož jsou s ní spojena všechna výše zmíněná práva a žádná jiná. Dalším druhem jsou prioritní (přednostní) akcie, se kterými je spjato přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Tyto akcie mají zpravidla omezenou hlasovací pravomoc, je-li vyplácena dividenda. v ČR dochází ke zdanění dividend srážkou 15% (rozebráno v kapitole 6), dividendy ze zahraničí se daní sazbou 15%, míra zdanění dividend ve světě: Itálie (12,5%), Rumunsko (16 %), Polsko (19 %), Irsko, Portugalsko a Německo (20 %), Rakousko (25 %), Finsko (28 %) a USA (30 %)] zdroj: ČERMÁK, P., Jak firma pozná, komu má vyplatit dividendu. Peníze.cz. [Online] 9. Březen 2009. [Citace: 4. Květen 2009.] http://www.penize.cz/50161-jak-firma-pozna-komu-ma-vyplatit-dividendu. 8 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 206-207 7

11

Zaměstnanecké akcie jsou zvláštním druhem, protože právo vlastnit je mají jen zaměstnanci dané společnosti, popřípadě zaměstnanci v důchodu. V některých případech nemusí zaměstnanci splatit celý emisní kurz – rozdíl pokryje společnost. Mohou mít jen podobu na jméno. Podle převoditelnosti lze členit na akcie na doručitele (na majitele), která je libovolně převoditelná pouhým předáním. U tohoto druhu se uplatňuje princip anonymního investora. Zatímco u akcie na jméno může být převoditelnost omezena (ne však vyloučena) stanovami společnosti. Společnost je povinna vést seznam akcionářů. U tzv. vinkulované akcie s převodem akcie na jinou osobu musí souhlasit orgány akciové společnosti, pokud nesouhlasí, je společnost povinna akcii odkoupit za přiměřenou cenu. Jinak je akcie na jméno převoditelná rubopisem a předáním. Za instrumenty související s akciemi lze považovat zatímní listy a poukázky na akcie, se kterými jsou spojena veškerá práva upisovatele. Zatímní listy jsou cenné papíry na řad převoditelné rubopisem, které nahrazují akcii, pokud není splacen celý emisní kurz upsané akcie před zápisem akciové společnosti do obchodního rejstříku. Poukázka na akcie je cenný papír na doručitele, který může být akciovou společností vydán ještě před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku při jeho zvýšení pomocí upsání nových akcií, jejichž převoditelnost není omezena. Existují dvě formy vydaných akcií, listinná a zaknihovaná. Obě ovšem musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie (u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře), výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie a datum emise. Listinné akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihované akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon. Jedna společnost může vydat akcie různých nominálních hodnot9. Zaknihované akcie nemají reálnou, hmotnou podobu, existují pouze v účetních záznamech, naopak listinné akcie mají reálnou hmotnou podobu, skládající se z pláště a kupónového archu s talónem10.

9

§ 155 odst. 2-5 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku v platném znění VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 206-207

10

12

3 DLUHOPISY 3.1

DEFINICE DLUHOPISŮ

Dluhopis je zastupitelný, dlužný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit11. Dluhopis má omezenou životnost, resp. přesně stanovenou dobu splatnosti až na konzolu, což je dluhopis s nekonečnou dobou splatnosti (není určena). Doba splatnosti se pohybuje mezi několika měsíci (krátkodobé) až 30 lety (dlouhodobé) 12. Osoba, která požaduje zapůjčení finančních prostředků většinou na delší dobu prostřednictvím dluhopisu, je emitent dluhopisu (dlužník), oproti tomu ten, jenž finanční prostředky poskytuje, je držitel dluhopisu neboli investor (věřitel). Za investory do dluhopisů považujeme banky, institucionální investory (otevřené a uzavřené fondy, pojišťovny a penzijní fondy) a samozřejmě soukromé osoby13. Dluhopisy se nakupují při emisi, tzn. na primárním trhu, a pokud se s nimi obchoduje, tak i na trhu sekundárním. Nyní si ukážeme v tabulce č.2 výhody a nevýhody, které jsou spojeny s držbou dluhopisů. Abychom mohli v kapitole 7.9 tyto výhody a nevýhody porovnat, tak si je nyní uvedeme opět podle Veselé a její knihy Investice na kapitálových trzích (2007).

Tabulka č.2: Výhody a nevýhody spojené s držbou dluhopisů Výhody - možnost za určitých podmínek z investice do dluhopisů dosáhnout kapitálového zisku, - pravidelný důchod v podobě kupónových plateb (u dluhopisů s pevným zúročením navíc bez ohledu na tržní podmínky pevně stanovený, - obecně nižší riziko spojené s investicí do dluhopisů (toto nemusí platit u všech dluhopisů), - je-li dluhopis obchodován na kapitálovém trhu, existuje možnost jeho okamžitého prodeje, teda je zajištěna likvidita investice.

Nevýhody - možnost za určitých podmínek z investice do dluhopisů dosáhnout kapitálové ztráty, - z držby dluhopisu nevyplývá možnost podílet se na řízení firmy, - pokles investiční hodnoty dluhopisu v situaci inflace, -další tržní rizika spojená s držbou finančního instrumentu v podobě dluhopisu, - u kupónových dluhopisů existuje neinvestiční riziko, - povinnost platit daň z kapitálových zisků a z kupónových plateb.

Pramen: VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 228

§2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 219 13 JAKUB, F. Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejném trhu. str. 14 11 12

13

3.2

DRUHY DLUHOPISŮ

Při pořizování dluhopisu by nás měly zajímat tři základní věci: kdo je emitentem, jaká je doba splatnosti a výše a způsob vyplácení úroku. Abychom si toto mohli zodpovědět, tak si dluhopisy rozdělíme a trochu přiblížíme. Protože je dluhopis půjčkou, kterou chceme splatit, tak se nejdříve zaměříme na rozdělení dle emitenta. Emitentem může být veřejný sektor (tzn. stát, kraj, obce,…), korporace či banka14. Státní dluhopisy jsou spojené s nižším úrokovým výnosem, a naopak s nižším rizikem, které je spojeno s možným bankrotem státu. Za stát emituje dluhopisy Ministerstvo financí pomocí České národní banky (dále jen ČNB), zatímco ostatní emitenti musí své dluhopisy emitovat pomocí bank a se souhlasem ČNB15. Komunální dluhopisy jsou taktéž vydávané veřejným sektorem a to územními samosprávnými celky. K této emisi je zapotřebí povolení Ministerstva financí České republiky. Komunální dluhopisy jsou především užity na pokrytí zlepšení infrastruktury v obcích (plynovod, kanalizace, atd.). Korporace (podniky)16 mohou, dle legislativy České republiky, emitovat pomocí banky dva typy dluhopisů. Zaměstnanecké, které jsou určeny zaměstnancům dané společnosti. Ti při odchodu ze společnosti mají nárok na prodej těchto dluhopisů za nominální hodnotu a podíl úroků. Podnikové dluhopisy jsou již emitované pro všechny investory. Jak je výše zmíněno, tak státní dluhopisy, především státní pokladniční poukázky, bývají považovány za bezrizikové. Výše rizika ovlivňuje přímo úměrně výši výnosu. Nelze snadno říci, že některé druhy dluhopisů jsou vždycky rizikovější než jiné druhy, jedním z ovlivňujících faktorů je emitent, který dluhopisy vydává. Posledním emitentem může být samotná banka, která emituje bankovní dluhopisy, podobné těm podnikovým, níže rozebrané depozitní certifikáty a hypoteční zástavní listy. Posledně jmenované jsou dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek a popřípadě též náhradním způsobem. Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Str. 40 §25,26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění 16 Členění dluhopisů, kolik dluhopisy vynášejí, druhy dluhopisů ... Dluhopisy. [Online] 31. Červenec 2007. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.dluhopisy.com/. 14 15

14

republice17. Doba splatnosti je u dluhopisu pevně stanovena, proto by nás měla značně zajímat, jelikož je dobré vědět, na jak dlouho se vzdáváme finančních prostředků. Členění je prosté a to na krátkodobé se splatností do 5 let, střednědobé v rozmezí 5 – 10 let a dlouhodobé, které mají splatnost nad 10 let18. Za dlouhodobé dluhopisy lze považovat z bankovního sektoru hypoteční zástavní listy, od korporací jsou to podnikové a zaměstnanecké dluhopisy a většina státních dluhopisů. Mezi krátkodobé lze zařadit pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, komerční papíry19. Pokladniční poukázky jsou považovány za nejméně rizikové dluhopisy, obzvláště pak ty státní. Díky nízkému riziku se nedá předpokládat výrazná výše výnosů. Jelikož se nevyplácí během doby splatnosti, která činí 3, 6, 9 měsíců nebo 1 rok žádný úrok, tak je zisk z pokladničních poukázek roven rozdílu mezi nižším emisním kurzem a vyšší nominální

hodnotou.

Nabyvatelé

státních

pokladničních

poukázek

musí

mít

v Registračním centru ČNB otevřený majetkový účet. Emise státních pokladničních poukázek je organizována ČNB a je určena skupině tzv. přímých účastníků, do níž patří banky a obchodníci s cennými papíry. Mimo tuto skupinu se investoři, kteří si chtějí pořídit státní pokladniční poukázky v primární emisi, musí svou objednávku připojit k objednávce přímého účastníka, který jim je pak poskytne. Depozitní certifikáty jsou pro banku alternativou termínovaných vkladů, které mají dobu splatnosti od několika měsíců až 5 let. Certifikáty mohou být obchodovatelné nebo neobchodovatelné. Logicky vzato sekundární trh existuje jen u obchodovatelných depozitních certifikátů. Neobchodovatelné se nakoupí v primární emisi a drží se do splatnosti. Další rozdíl nastane, když se rozlišuje, pro koho banka daný certifikát emituje. Zda pro velké investory (velkoobchodní depozitní certifikáty) nebo pro drobné investory (maloobchodní depozitní certifikáty). V posledních třiceti letech jako vše i depozitní certifikáty prošli vývojem a vznikly nové druhy jako: yankee, jumbo, s proměnlivým zúročením, dealerské depozitní certifikáty atd. Zatímco depozitní certifikáty vydávaly banky, tak následující krátkodobé dluhopisy emitují velké korporace. Jedná se o komerční papíry, které mají dobu splatnosti od 3 do 270 dnů, přičemž průměrná doba splatnosti se pohybuje mezi 20 až §28 odst. 1 a 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění Vzdělání: Dluhopisy. RM-SYSTÉM česká berza cenných papírů. [Online] 27. Únor 2009. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.rmsystem.cz/vzdelavani/cenne-papiry/dluhopisy. 19 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 233-237 17 18

15

45 dny. Stejně jako pokladniční poukázky jsou emitovány na diskontní bázi a nevyplácí se tudíž žádný úrok. Komerční papíry se využívají k získání volných finančních prostředků ve velmi krátkém čase. Nominální hodnoty se pohybují mezi 25 000 $ až 1 000 000 $. Při emisi se může použít prostředník (dealer), tyto komerční papíry se nazývají dealerské nebo se emitují přímo (bez prostředníka) a nazývají se přímé. Při každém užití finančních prostředků požadujeme splnění nějakých potřeb. V případě, že se vzdáváme těchto prostředků jako investice (půjčky), žádáme, abychom dosáhli zisku. Proto si odpovíme na třetí otázku, jaký budeme mít a jak je vyplácený úrok? Abychom si to ujasnili, rozdělíme si dluhopisy dle typu úročení, zda se jedná o dluhopis s pevným úrokem, s pohyblivým úrokem nebo s nulovým úrokem20. Dluhopis s pevným zúročením je nejstarším a nejznámějším druhem dluhopisu. S nákupem dluhopisu získává investor právo na výplatu pevně stanovené, neměnné kupónové platby a jmenovité hodnoty, která se většinou vyplácí jednorázově na konci doby splatnosti. Držba tohoto typu dluhopisu se stává výhodnou v neinflačním prostředí a v případech, kdy tržní úrokové míry klesají. Dluhopis s proměnlivým zúročením mají pohyblivou kupónovou platbu. Výše vyplácených kupónů je pravidelně odvozována od stanovené referenční veličiny. Oblíbené jsou mezibankovní úrokové sazby jako je PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate), LIBOR (London Interbank Offered Rate), atd. K těmto proměnlivým sazbám se přičítá určitá pevná sazba, která je určena v emisních podmínkách např. 3M PRIBOR + 0,2%. Investor může předpokládat vývoj kupónu, jelikož kopíruje se zpožděním vývoj tržních úrokových měr. Průběžné přizpůsobování kupónových plateb tržní situaci má za následek, že při investování do dluhopisů s proměnlivým zúročením podstupujeme nižší úrokové riziko než při investování do dluhopisů s pevným či nulovým zúročením. U tohoto druhu dluhopisu lze využít několika modifikací. Minimální hranice pro pokles kupónové platby se nazývá “floor“, maximální hranice pro vzestup této platby se nazývá “cap“ či se vyskytuje kombinace těchto dvou tzv. collar. Dluhopis s nulovým zúročením jsou podobně jako pokladniční poukázky emitované s diskontem, který je jediným výnosem z dluhopisu. Celá nominální hodnota se vyplácí až v době splatnosti. S tímto druhem dluhopisu je spojeno největší kurzové riziko.

20

VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 221-222

16

Jako další druhy dluhopisů můžeme uvést vyměnitelné dluhopisy, jež lze vyměnit za jiný dluhopis, dluhopisy, akcii nebo akcie stejného emitenta. Držitel se však musí rozhodnout, zda smění dluhopis do určitého data, které je uvedeno v emisních podmínkách. Další je prioritní dluhopis, ke kterému náleží právo na přednostní upisování akcií vydaných emitentem. Pokud při vstupu do likvidace jsou upřednostněny všechny ostatní pohledávky a vlastník dluhopisu přichází na řadu až s vlastníky stejného typu dluhopisu, tak se jedná o podřízený dluhopis. Dále můžeme uvést sběrné, prašivé, svlečené, opční, vypověditelné, hybridní, naturální dluhopisy atd.21 Jako většina cenných papírů, tak i dluhopisy nalezneme v listinné či v zaknihované podobě, stejně tak se mohou emitovat na jméno či na doručitele.

21

§33-36 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění

17

4 INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ Když se zmíní pojem „cenný papír“, tak to ve většině lidí, dle mého názoru, vyvolá jediné – akcie. Proto si v následující kapitole popíšeme princip investování do nejznámějších cenných papírů na trhu. Každý jedinec, i ten s omezenými finančními prostředky, může investovat do akcií, jelikož je jich mnoho. Investoři mohou využít veřejných, ale i neveřejných akcií. Neveřejné akcie nejsou dostupné na veřejném trhu, ale jsou určeny jen vymezené skupině osob. V následujícím textu se budeme věnovat převážně těm veřejným. S veřejnými akciemi se může obchodovat na burzách, ale i na mimoburzovních trzích. Na příkladu si ukážeme rozdíl mezi drobným a velkým investorem. Rozdíl není v pozici člověka jako jedince, ale člověka jako vlastníka finančních zdrojů. Student, který si vydělává na brigádě přes léto a rozhodne se investovat do akcií, bude spíše obchodovat prostřednictvím českých zprostředkovatelů, i když se rozhodne investovat do zahraničních akcií. Zatímco student, který pochází z bohaté rodiny a je mu jedno kolik utratí, si může najmout osobního makléře za 2,5 milionu korun (viz. příloha A), který bude schopen investovat na různých trzích, a tudíž bude moci poskytnout větší výběr i větší diverzifikaci portfolia. Tento fakt ovšem nezaručuje, že bohatší student dosáhne ze svých akcií větší zisk. Pouze ukazuje možnost většího výběru, možnosti nákupu většího objemu akcií a případné diverzifikace. Do akcií lze investovat v dlouhém, středním, ale i krátkém časovém horizontu. Většina autorů tvrdí, že abychom dosáhli zisku, musíme držet akcie dlouhodobě. Jenže v tom, co považují za dlouhodobé, se už rozcházejí. Někteří za dlouhodobé považují dobu delší jednoho, jiní pěti a další dokonce sedmi let. Osobně se přikláním k názoru sedmi let. Za střednědobý horizont se považuje doba mezi dlouhodobým a krátkodobým investováním. Krátký časový horizont je také těžké specifikovat. Někteří autoři považují za krátkou dobu jeden den, někteří týden nebo měsíc, ale objevují se i názory s dobou jednoho roku. Osobně bych se přiklonil k období jednoho roku, ale ještě bych vymezil pojem spekulace. Spekulace se provádí ve velice krátkodobém horizontu většinou 1 den až 1 měsíc. Spekulanti využívají aktuální odchylky ceny od jejich objektivní hodnoty ve svůj prospěch. Nemalým problémem bývá určit nadhodnocené a podhodnocené akcie. Pro určení takovýchto aktiv se používá např. fundamentální analýza. 18

4.1

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA

Fundamentální analýza je nejčastěji používanou a zároveň nejkomplexnější akciovou analýzou. Vychází z předpokladu, že na trhu existují nadhodnocené a podhodnocené cenné papíry. Jsou to ty cenné papíry, jejichž teoreticky vypočítaná vnitřní hodnota se liší od aktuálního kurzu vytvořeného na organizovaném trhu.22 Proto může odpovědět na otázky: Je firma, do jejíchž akcií chci investovat, skutečně dobrá? Má budoucnost? Není tato akcie příliš drahá?23 Která akcie je podhodnocená, která je nadhodnocená, a která je naopak správně oceněná? A dále dokáže odpovědět také na otázku Proč? Žádný podnik se nenachází v izolovaném prostředí, a proto musíme při zkoumání podniku sledovat i celý systém, jehož je součástí. Je potřeba zkoumat všechny rozhodující vlivy, které mohou výsledky ovlivňovat. Proto se fundamentální analýza zabývá detailním zkoumáním základních a podstatných ekonomických, politických, sociálních, geografických, demografických aj. faktorů a událostí, které determinují vývoj akciových kurzů.24 Fundamentální analýzu si rozdělíme do těchto tří skupin. Na globální analýzu, odvětvovou (oborovou) analýzu a analýzu jednotlivých firem. Globální analýza zkoumá ekonomiku jako celek a její vliv na akciové kurzy. Odvětvová analýza zkoumá specifika jednotlivých odvětví a jejich dopad na akciové kurzy a konečně firemní analýza se pokouší ohodnotit nejdůležitější vnitřní parametry sledovaných podniků.25 Pokud analytik postupuje od globální analýzy k analýze firemní, tak se jedná o cestu seshora. Naopak hovoříme o cestě zezdola. Z důvodu schopnosti identifikovat na trhu správně a špatně oceněné akcie, lze fundamentální analýzu dle mého názoru považovat za jediný „správný“ analytický přístup, pomocí kterého je možné provést „stock picking“, tedy výběr atraktivních akciových titulů do portfolia. Správný, protože fundamentální analýza využívá na rozdíl od ostatních přístupů výpočet vnitřních hodnot. S tímto názorem by ale někteří autoři nesouhlasili. Fundamentální analýza vychází z datové základny obsahující faktická účetní a statistická data a jejich prognózy týkající se samotné společnosti, ale i odvětví REJNUŠ, O., Teorie a praxe obchodování s cennými papíry str. 45 KOHOUT, P., HLUŠEK, M., Peníze, výnosy a rizika: Příručka investiční strategie. str. 65 24 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 277 25 REJNUŠ, O., Teorie a praxe obchodování s cennými papíry str. 45 22 23

19

a ekonomik. Data jsou dostupná široké investorské veřejnosti. S ohledem na používanou datovou základnu a způsob konstrukce fundamentálních modelů převládá ve fundamentální

analýze spíše

střednědobý a dlouhodobý investiční

horizont.

Fundamentální analýza je tím úspěšnější, čím je slabší efektivnost trhu.

4.2

TECHNICKÁ ANALÝZA

S užitím vhodných metod je možné z grafů indexů nebo kurzů akcií odhadovat jejich budoucí vývoj a dosahovat tak nadprůměrných výnosů. Technická analýza je zpravidla prováděna na dvou úrovních. Analýza jednotlivých akcií a analýza tržního vývoje akciových trhů, reprezentovaných akciovými indexy. Technická analýza vychází z publikovaných tržních dat (akciové kurzy, hodnoty indexů a objemy zrealizovaných obchodů). Rozhodující faktory, z nichž lze při technické analýze vycházet, jsou tržní nabídka a poptávka, na základě jejichž střetu je na organizovaných kapitálových trzích tvořen kurz. Technické analytiky ani tak nezajímá cenová úroveň a příčiny kurzových změn, ale jejich předvídání a odhadování okamžiků, kdy nastanou. Dále vycházejí z předpokladů, že chování investorů se vyznačuje opakujícími se reakcemi. Z nich potom odhadují budoucí vývoj kurzů, jelikož se historie opakuje, i když ne úplně přesně. Cílem technické analýzy je zachytit formou grafického znázornění vývoj kurzů akcií a burzovních indexů, a následnými rozbory vytvořených grafů zjišťovat budoucí směry jejich dalšího vývoje. Cílem je tedy prognózování krátkodobých pohybů individuálních akcií nebo akciových indexů. Investoři využívají velké množství faktorů včetně těch, které nemají žádný vztah k fundamentálním informacím (např. pověsti nebo irelevantní informace). Profesionální investor rozpozná změnu trendu dříve než průměrný investor. Nabídka a poptávka po akciích je ovlivňována jak fundamentálními, tak psychologickými faktory. 26 Pokud se podaří odhalit změnu trendu na samotném začátku, může na tom investor hodně vydělat. Technická analýza je na rozdíl od té fundamentální považována za krátkodobou.27

26 27

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. str. 327-328 REJNUŠ, O., Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. str. 68-69

20

U technické analýzy se může stát, že dva analytici vyvodí z jednoho grafu navzájem protichůdné názory. Proto je výsledek technické analýzy závislý na zkušenosti, dovednosti a subjektivním úsudku analytika. 28 Investoři využívají obě výše zmíněné analýzy, protože fundamentální analýza dokáže vybrat správné tituly a technická analýza nám prozradí, kdy tyto tituly nakoupit či prodat.

4.3

AKCIE A JEJICH HODNOTA

Hodnota akcií je dána tím, jak kapitálový trh odhaduje celkovou sumu budoucích dividend. Rostou-li úrokové míry, hodnota budoucích dividend se snižuje, a naopak. Platí zde stejná logika jako v případě dluhopisů. Výplata dividend z akcií není na rozdíl od kuponových plateb dluhopisů nijak zaručena. Není jisté, v jaké výši a zda vůbec budou dividendy vypláceny a jaký bude jejich daňový režim. Teoreticky je doba splatnosti u akcií nekonečná. Z toho vyplývá, že akcie jsou na rozdíl od dluhopisů více nejisté. Akcie jsou tedy obecně rizikovou investicí, což platí i pro likvidní akcie velkých a renomovaných podniků. U kvalitních dluhopisů je hlavním zdrojem rizika úroková míra a inflace, zatím co u akcií je faktorů ovlivňujících riziko více (především riziko podnikání jako takové) a zároveň jsou náročnější pro analýzu. 29 Mezi akciovými kurzy a úrokovými sazbami obecně platí silný negativní inverzní vztah. Pokud tedy úrokové sazby vzrostou, většina akcií oslabí. Pokud úrokové sazby klesnou, většina akcií posílí. Důležité je rozlišit, zda se jedná o změnu úrokových sazeb očekávanou nebo neočekávanou. Jestliže je změna neočekávaná, tak se změní cena akcií náhle, když je očekávaná, tak se ceny postupně změní ještě před oficiálním uveřejněním. Musíme si uvědomit, že tento vztah při investování nemůžeme považovat paušálně za platný. Co se týká jednotlivých akcií, musíme vzít v úvahu zadluženost jednotlivých společností. Pokud je společnost silně zadlužená, kvůli zvýšení úrokových sazeb akcie

28 29

VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 424-426 KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. str..52-53

21

této společnosti, bude pravděpodobně oslabena více, než akcie méně zadlužené společnosti.30 Při odhadu dlouhodobých očekávaných výnosů akcií se nelze spolehnout prakticky na nic jiného než na dlouhodobé statistiky. Dlouhodobě lze odhadovat stabilní míru výnosu (lze ji realisticky očekávat), ale krátkodobě jsou výnosy značně volatilní (očekávat je bohužel nelze). V praxi nejsou akcie na pohyby úrokových měr citlivé stejným způsobem jako dluhopisy. Na ceny akcií působí více faktorů než na ceny dluhopisů. Někdy reagují citlivěji, jindy se jich změna úrokových měr téměř nedotkne. Každé průmyslové odvětví a každý podnik jsou zatíženy určitým typem rizika, které je pro ně specifické. Naproti tomu u státních dluhopisů toto specifické riziko podnikání neexistuje.31 Kurzy akcií jsou dosti ovlivňovány vývojem světového hospodářství, především pak tím negativním. Na druhou stranu kurzy akcií, také ovlivňují světové hospodářství. Jako příklad, kdy akciové kurzy ovlivnily vývoj světového hospodářství, si můžeme uvést Velkou hospodářskou krizi 1929, která trvala několik let a začala krachem na Newyorské burze. Akciový index Dow Jones Industrial Average se v průběhu krize propadl z hodnoty 381,17 na 41,2, tzn. o 89% a na svou hodnotu před krizí se vrátil až v roce 1954.32 Velké množství investorů ztratilo veškerý svůj majetek a ochota investovat byla minimální. Avšak postupem času začali lidé věřit v pozitiva spojené s investováním a opět začali nakupovat akcie. V současné době se nacházíme také v krizi, a proto se setkáváme i s poklesem cen akcií. Tato hypoteční krize, která se přeměnila do finanční, zasáhla spoustu investorů a otřásla důvěrou v akcie. Tento propad, který nastal na podzim roku 2008, není tak velký, jako byl v roce 1929, ale důvěra drobných investorů v akcie se snížila. Na této krizi mohou investoři ovšem i hodně vydělat. Pokud nakoupí akcie v době, kdy jsou na nízké úrovni, ba na minimu a budou je držet delší časový horizont. Problémem je určit, kdy je cena dost nízká, nebo spíše kdy musíme nakoupit, abychom maximalizovali výnos. Na následujících příkladech si ukážeme vývoj ukázkového portfolia sestaveného prostřednictvím serveru Patria Online a portfolia, které bylo sestaveno pomocí aplikace

30

3E–SOFTWARE HOUSE & INTERACTIVE AGENCY. Finanční a komoditní deriváty: Úroková míra. X-Trade Brokers. [Online] 8. Květen 2009. [Citace: 8. Květen 2009.] http://www.xtb.cz/forex.php?p=2&cid=30059. 31 KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. str. 138-139 32 KONEČNÝ, L., Velky krach americkych akcii 1929 - 1931. Akcie. [Online] 12. Listopad 2008. [Citace: 26. Duben 2009.] http://nr1a.com/krach-1929.htm.

22

Student Broker od společnosti FIO. První portfolio bylo sestaveno 4. prosince 2008 (což je doba po prvním propadu cen na akciových trzích v důsledku finanční krize). Vstupní kapitál byl 5 milionů Kč, nakoupeny byly náhodně vybrané tituly ze SPADu (ORCO, NWR, ČEZ, Philip Morris ČR, Komerční banka, Telefónica O2, VIG a Zentiva) a jeden certifikát (Zertificate KB TURBO LONG 1700) s náhodným váhovým zastoupením, které se v průběhu existence portfolia neměnilo, v pořizovací ceně 4 988 755,00 Kč. Jedinou výjimkou bylo skončení certifikátu, a proto jsme po tomto skončení přišli o celou částku, která byla do tohoto certifikátu vložena. Největší zastoupení přes 25% měl Philip Morris ČR, nejmenší zastoupení měl certifikát 1%. Zbývající tituly byly zastoupeny v rozmezí 6 – 16 %. Jak je vidět z grafu 1, ze 4. prosince 2008.

Graf 1: Strukturu vzorového portfolia

Pramen:http://www.patria.cz/UserPages/MyPortfolioAnalyse.aspx?pid=31323&curr=CZK

V následující tabulce č.3 vidíte vývoj portfolia k jednotlivým datům, vývoj jednotlivých titulů je zobrazen v příloze B.

23

Tabulka č.3: Vývoj ukázkového portfolia 28. 1. 2009

4. 2. 2009

12. 3. 2009

24. 3. 2009

21. 4. 2009

Tržní hodnota celkem33

4 774 230,00

4 705 258,00

4 018 850,00

4 332 775,00

4 415 965,00

Zisk/ztráta34

-214 525,00

-295 540,00

-969 905,00

-655 980,00

-572 790,00

Zisk/ztráta %35

-4,30

-5,91

-19,44

-13,15

-11,48

Pramen: výsledky vzorového portfolio podle autora

Úspěšnost portfolia můžeme posuzovat podle výnosnosti či podle benchmarku (srovnávací měřítko). Jako benchmark jsme si v následujícím grafu 2, ze dne 21. dubna 2009, vybrali index PX (český index Burzy cenných papírů Praha).

Graf 2: Vývoj vzorového portfolia vůči indexu PX

Pramen:http://www.patria.cz/UserPages/MyPortfolioAnalyse.aspx?pid=31323&curr=CZK

Z dat získaných z ukázkového portfolia můžeme usoudit, že dno jsme již překonali a hodnota tohoto portfolia by se měla nadále zvyšovat. Jestli tomu tak bude, ukáže až čas. V dlouhodobém horizontu by měly akcie růst, i když krátkodobě můžeme dosahovat ztráty. 33

celková hodnota portfolia včetně pohybu peněžních prostředků součet kapitálových a úrokových výnosů/ztrát 35 součet kapitálových a úrokových výnosů/ztrát (%) 34

24

S druhým portfoliem sestaveným a spravovaným prostřednictvím aplikace Student Broker 27. března 2009, bylo na rozdíl od prvního, v průběhu existence aktivně obchodováno na českém, německém, polském a americkém akciovém trhu. Portfolio bylo na začátku sestaveno z těchto titulů ČEZ, Zentiva, Vítkovice, McDonalds Corp., Continental AG, Disney Walt, C. H. Robinson Worldwi a 3M Co. Během pár dní se dokoupily další tituly a postupně se začaly i některé tituly prodávat. Stav portfolia můžeme k 8. květnu 2009 vidět v příloze C. Počáteční kapitál tohoto portfolia byl nižší, než toho předchozího. Činil pouze 1 milion korun, ale díky aktivní správě a průběžnému obchodování se zhodnotilo za 43 dní o 4,11%. Důvodem proč bylo první portfolio ztrátové a druhé ziskové je, že druhé portfolio bylo založeno později a nezaznamenalo propad akcií okolo 20. března 2009. Dalším důvodem mohlo být průběžné obchodování s akciemi. Překvapením pro člověka neznalého finančních trhů a akciových trhů by mohly být rychlé změny kurzů. Druhé portfolio na těchto změnách profitovalo.

25

5 INVESTOVÁNÍ DO DLUHOPISŮ Spousta lidí považuje dluhopisy za dlouhodobou a relativně bezpečnou investici. Tato domněnka v praxi platí, ale rozhodně se nedá vztáhnout na všechny dluhopisy. Jak jsme již výše zmínili, záleží jen na nás (investorech), jaký dluhopis si vybereme. V současnosti je finanční trh nasycen a je důležité zvolit si ten nejvhodnější. Investor, který se odhodlá vložit své finanční prostředky do dluhopisů, se rozhoduje, stejně jako každý jiný, dle několika hledisek. Základním hlediskem rozhodování bude kolik je ochoten investovat, protože se může jednat o částky od tisíce korun až po miliony. Podle způsobu investování finančních prostředků můžeme investory rozdělit na konzervativní a agresivní typy. Konzervativní typy si převážně vybírají dluhopisy s vysokým ratingem (riziko je dalším kritériem, podle kterého si investoři vybírají produkty a rating pomáhá investorům s ohodnocením rizika) a nepouštějí se do žádných rizikových operací. Zatím co u agresivního typu investora je to naopak. Ten si převážně vybírá více spekulativní tituly, protože má vyšší sklon k riziku než konzervativní typ. Konzervativec si radši vybere bezpečný dluhopis s pevným zúročením a vysokým ratingem, zatímco agresivní investor se pustí radši do dluhopisu s proměnlivým zúročením a třeba i s nízkým ratingem. Čas, po který investují je také důležitý. Je rozdíl, zda investují do státních pokladničních poukázek, do hypotečních zástavních listů či státních dluhopisů na 30 let. V neposlední řadě záleží na očekávaném výnosu z dluhopisu. Kuponové výnosy jsou u dluhopisů závislé na výši úrokových měr v době vydání daného dluhopisu. U běžných dluhopisů s pevným kuponem se během doby jejich života tento výnos nemění, ale existují i dluhopisy s proměnlivým kuponem, a ty se mění v závislosti na výši krátkodobých úrokových sazeb nebo inflace. Kapitálové výnosy dluhopisů jsou dány kolísáním jejich tržních cen. Na rozdíl od kuponových výnosů mohou být kapitálové výnosy i záporné. Ceny dluhopisů jsou nepřímo závislé na výši úrokových měr. Klesají-li úrokové míry, rostou tržní ceny dluhopisů. Naopak růst úrokových měr je negativní zprávou pro majitele dluhopisů. Úrokové míry jsou dominantním faktorem ovlivňující cenové pohyby kvalitních dluhopisů.

26

5.1

RATING DLUHOPISŮ

Rating je používán k posouzení kreditního rizika36 spojeného s jednotlivými emisemi dluhopisů, podává informaci o tom, jak je daný subjekt schopen v požadovaných termínech dostát včas a v plné výši svým závazkům. Investoři jsou jednou skupinou, která rating využívá, těmi dalšími jsou emitenti, obchodní a poradenské společnosti, organizátoři trhu s cennými papíry, regulatorní orgány a široká odborná veřejnost 37. První ratingová agentura Moody´s Investors Service byla založena již roku 1914, o dva roky později byla založena další ratingová společnost Standard & Poor´s (S&P). Tyto dvě agentury patří společně s Fitch IBCA a Duff & Phelps Credit Rating Co. (poslední zmiňované zfúzovaly v roce 2000) k nejvýznamnějším. První dvě agentury se za dobu své existence staly rozhodujícími hráči celého ratingového trhu. Rating se začal ve velkém rozmáhat v 60. a 70. letech 20. století v USA a v Evropě pak v 70. a 80. letech 20. století. V České republice byla jako první založena Česká ratingová agentura až v lednu 1998. Z počátku se zabýval rating pouze emisí dluhových instrumentů (klasických dluhopisů a směnek), ale v současnosti se uskutečňuje rating i hypotečních zástavních listů a derivátů. Samotný rating neskončil u finančního sektoru a pustil se do ohodnocování států, měst, podniků, bank, pojišťoven a dokonce i fondů. Výroky agentur se vyjadřují slovně nebo symbolicky, symbolům jsou přiřazeny slovní interpretace. Většinou se hodnotí ve dvou základních pásmech – investičním a spekulativním. Subjekty s ratingem v investičním pásmu jsou brány za spolehlivé či méně rizikové, subjekty ve spekulativním pásmu naopak jako značně rizikové. Označování ratingových stupňů si volí agentury.38 Jako vše v ekonomii, tak i rating lze rozdělit na krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý rating se zaměřuje na instrumenty se splatností do 1 roku (směnky, bankovní akcepty, nezajištěné bankovní úvěry, apod.). Při hodnocení emitenta se zaměřuje především na analýzu jeho likvidity a závislost dlužníka na krátkodobých zdrojích. Ratingové agentury využívají pro krátkodobý rating specifickou ratingovou

Kreditní riziko vyjadřuje důvěryhodnost, spolehlivost a schopnost emitentů cenných papírů dostát svým závazkům. 37 VESELÁ, J., Investování na kapitálových trzích. str. 229 38 ZAORAL, K., Euro. str. 46-48. 36

27

stupnici,39 která je uvedena v následující tabulce č.4. Jedná se o hodnocení nejvýznamnějších ratingových agentur Standard & Poor´s, Moody´s a Fitch.

Tabulka č.4: Rating krátkodobých dluhopisů Standard & Poor´s

Moody´s

Fitch

Vysoká známka

A-1

Prime-1

F1

Dobrá známka

A-2

Prime-2

F2

Uspokojivá známka

A-3

Prime-3

F3

Spekulativní

B

Not Prime

B

Velké riziko neplnění závazků

C

C

Neplnění závazků (default)

D

D

Investiční stupeň

Neinvestiční stupeň

Pramen: LIAW, Thomas K. Capital markets str.237

Dlouhodobý rating ohodnocuje dlouhodobé závazky se splatností vyšší než 1 rok. Při dlouhodobém ratingu jsou zohledňovány kvalitativní a kvantitativní firemní, odvětvové i makroekonomické faktory. Mezi kvalitativní můžeme zařadit kvalitu managementu firmy, konkurenční prostředí, strukturu podnikatelské a obchodní činnosti, atd., mezi ty kvantitativní lze zahrnout zdroj růstu zisku, vývoj úrokové marže, vývoj likvidity atd. V následující tabulce č.5 je porovnání ratingových stupnic tří nejvýznamnějších mezinárodních ratingových agentur.

39

MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. Str. 353

28

Tabulka č.5: Rating dlouhodobých dluhopisů Moody´s

Standard & Poor´s

Fitch

Slovní popis

Investiční stupeň 1. Vysoký stupeň Aaa AAA

AAA

Aa

AA

AA

2. Průměrný stupeň A A

A

Vyšší střední likvidita, adekvátní předpoklady pro splnění povinností (Prst.d. cca 4.3% za 20 let). BBB Přiměřená schopnost plnit závazky, změny vnějších podmínek však mohou snížit platební schopnost dlužníka (Prst.d. cca 10% za 20 let). Spekulační stupeň

Baa

BBB

3. Spekulační Ba

BB

BB

B

B

B

4. Promeškané Caa CCC Ca CC C C D

Nejvyšší kvalita, velmi vysoká schopnost emitenta plnit závazky, úrokové platby jsou kryty vysokou marží. Vysoká likvidita, dobrá schopnost emitenta plnit závazky, marže pro krytí úrokových sazeb je nižší (pravděpodobnost defaultu *Prst.d.] cca 2,5% za 20 let).

Závazky obsahují spekulativní prvky. Budoucí plnění povinností je nejisté (Prst.d. cca 36,5% za 20 let). Plnění závazků v dlouhém období je nejisté (Prst.d. cca 54,5% za 10 let)

CCC CC C

Nízká kvalita, nebezpečí pro splacení. Vysoce spekulativní dluhopisy. Velmi malá pravděpodobnost úplného splacení. Většina plateb v prodlení. Velmi nebezpečné dluhopisy. Všechny platby v prodlení nebo nesplatitelné.

DDD DD

Pramen: Veselá Jitka, Investice na kapitálových trzích str. 232-233

Při zpracování ratingu využívá ratingová agentura veřejně dostupné informace, interní materiály poskytnuté hodnoceným subjektem (v případě, že subjekt spolupracuje a materiály poskytne) a vlastní studie a databáze. Můžeme rozlišit, zda se jedná o vyžádaný, subjekt osloví ratingovou agenturu s žádostí o provedení ratingu, nebo nevyžádaný rating, pokud je k ratingu jiný podnět. Ratingový proces může trvat, od kontaktu s klientem až po případné uveřejnění hodnocení, i 3 měsíce. Výsledkem je ohodnocení z výše uvedených tabulek. 29

5.2

KRÁTKODOBÉ INVESTOVÁNÍ

U krátkodobých dluhopisů většinou není stanovený úrok a zisk je rozdílem emisní a nominální hodnoty. Pokud je však úrok stanoven, tak se nevyplácejí průběžné kupónové platby, ale celý výnos se vyplácí až ke dni splatnosti. S těmito instrumenty lze obchodovat, pokud se nalezne protistrana. Ne všechny krátkodobé dluhopisy jsou obchodovatelné. Do krátkodobých dluhopisů nemůže investovat každý, jak jsme si již objasnili u druhů dluhopisů. Pokladniční poukázky může v primární emisi nakupovat pouze přímý účastník a u něj si popřípadě může objednat jiný subjekt zakoupení pokladničních poukázek. Další omezení pro drobné investory může být nominální hodnota. V březnu 2009 Ministerstvo financí ČR emitovalo dvakrát státní pokladniční poukázky (SPP). Tyto dvě emise, stejně jako všechny emise SPP od ledna do května roku 2009 zněly na nominální hodnoty 1 000 000 Kč40. Nominální hodnota je rozhodujícím faktorem i u komerčních papírů, kde se pohybuje mezi 25 000 $ až 1 000 000 $. Prostor pro drobného investora se naskytuje u depozitních certifikátů, ty se však emitují buď pro drobného, nebo velkého investora. I přes tyto obtíže se může drobný investor do investování do krátkodobých dluhopisů zapojit pomocí kolektivního investování.

5.3

DLOUHODOBÉ INVESTOVÁNÍ

Na rozdíl od krátkodobých dluhopisů se do investování do dlouhodobých dluhopisů může zapojit opravdu každý, jelikož je zde větší množství produktů a především jsou zde i takové, které jsou finančně dostupné pro drobné investory. V současné době si investor může vybírat mezi dluhopisy státními, bankovními i podnikovými, a to nejen ve svém státě, ale v důsledku propojenosti trhů i v zahraničí. Jak jsme již dříve zmiňovali, tak investování do dlouhodobých dluhopisů je v horizontu od 1 až do 30 let (někdy může doba splatnosti být ještě vyšší, nebo není určena jako například u konzoly). S delší dobou splatnosti je spjatý i větší výnos, ale i větší riziko, že emitent nedostojí svým závazkům. Proto si investoři raději vybírají, až na pár výjimek, dluhopisy s vysokým ratingem a především ze škály investičního stupně. Aukce SPP a jejich výsledky - tz 2009. Česká národní banka. [Online] 11. Duben 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/aukce_spp_tz/aukce_spp_tz_2009/. 40

30

Existují však i takoví, kteří mají vysoký sklon k riziku, a ti se pouštějí do spekulačního stupně. A důvod? S klesajícím ratingem klesá schopnost splácet závazky, a proto musí být toto riziko něčím kompenzováno. V tomto případě je vysoké riziko vynahrazeno vyšším zúročením, které je v případě splacení vyplaceno. Jak poznat do kterého dluhopisu investovat a do kterého ne? To je stěžejní otázka. V první řadě bychom měli rozeznat už ze samotného názvu, o jaký dluhopis se jedná. Název se skládá ze tří částí. První část je název nebo zkratka společnosti, následuje úroková sazba, která je vyjádřena číselně nebo zkratkami VAR nebo KOMB a poslední část je za lomítkem a to vyznačuje rok splatnosti dluhopisu. Jako příklad si uvedeme ČS 3,49/12, toto je název pro dluhopis České spořitelny s úrokovou sazbou 3,49% ročně a splatností v roce 2012. V příloze D si ukážeme leták dluhopisu České spořitelny. Samozřejmě když je na místě názvu společnosti ST.DLUHOP., tak se jedná o státní dluhopis a v případě HZL se jedná o hypoteční zástavní list, u kterého bývá ještě zkratka banky, jež jej emitovala viz. příloha E. Nyní bychom si měli vyjasnit, co znamenají zkratky VAR a KOMB místo úrokové sazby. VAR znamená, že se jedná o variabilní úročení a detaily se dozvíme v prodejním letáku, stejně tak se v prodejním letáku dovíme kombinované úročení skrývající se pod označením KOMB. Jako příklad si můžeme uvést, že výnos dluhopisu se skládá z pevného ročního výnosu 1 % a pohyblivého Bonusu. Někdy může vyvstat problém, jak zjistit rating daného dluhopisu popřípadě firmy, jelikož na prodejních letácích toto není uvedeno. Česká republika jako stát od firmy Standard & Poor´s dostala ohodnocení A.41 Stejné hodnocení má Česká spořitelna42 a dnes už i Komerční banka, které byl rating snížen z A+ na A 18. března 2009.43 Rating společností, by neměl přesahovat rating státu, i když se mohou objevit výjimky. Výjimka se uděluje, pokud má mateřská společnost sídlo v zemi s vyšším ratingem než je sídlo dceřiné společnosti (popřípadě pobočky) v zemi s nižším ratingem, potom může dceřiná společnost dosáhnout větší rating než je rating dané země. Nejvyššího ratingu na světě (AAA) dosahují Spojené státy a podle Davida Wysse, jestliže snížíme hodnocení USA na stupeň nižší než AAA, tak pravděpodobně už na světě Rating. Ministerstvo financí ČR. [Online] 4. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_rating_sd.html. 42 Aktuální rating České spořitelny. Česká spořitelna. [Online] 25. Říjen 2007. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10211_rating. 43 ČTK., Agentura S&P snížila rating Komerční banky na stupeň A. Patria Online. [Online] Patria Online, a.s., 18. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1380840/agentura-s-psnizila-rating-komercni-banky-na-stupen-a.html. 41

31

nenalezneme nic, co bychom mohli ohodnotit známkou AAA. 44 V současné době si můžeme všimnout, že se snižují ratingy některých společností, dokonce i některých států. Například americká společnost General Electric přišla 12. března 2009 o jeden stupeň, když Standard & Poor´s snížila hodnocení z AAA na AA+45. Z držby dlouhodobých dluhopisů získáváme úrokový neboli kupónový výnos a v případě prodeje můžeme získat i kapitálový výnos. Je možné, že dosáhneme i kapitálové ztráty a to když prodáme dluhopis za nižší cenu, než za jakou jsme jej nakoupili. Ale odhadnout výnosy z dluhopisů je složitější. Zatímco u nástrojů peněžního trhu hrají roli pouze úrokové výnosy, tak u dluhopisů je také významná složka kapitálového zhodnocení, případně znehodnocení. Čím má dluhopis delší dobu splatnosti, tím větší je vliv různých rizikových faktorů, obzvláště pak kolísání úrokových měr a politických událostí, na jeho cenu. Mohou se vyskytnout nejasnosti mezi celkovými výnosy a výnosy do doby splatnosti, protože v angličtině rozlišujeme termíny „returns“ a „yields“, zatímco v češtině pro tyto výrazy používáme jen výraz jediný – výnosy. Dalším zdrojem zmatků může být rozdílná hodnota mezi výnosy do splatnosti a hodnoty vyplácených kuponů. 46 Toto si nyní ukážeme na příkladu: vezmeme si státní dluhopis se splatností 7. srpna 2013, který vyplácí každoroční kupon v hodnotě 10,9% z nominální hodnoty. Výnos tohoto dluhopisu záleží hlavně na ceně, za kterou jsme jej koupili. Jestliže dluhopis koupíme za nominální hodnotu (tedy 100%, protože cena dluhopisů se obvykle udává v procentech), bude náš výnos do doby splatnosti (yield) roven výši kuponu. Byla by to obdobná situace, jako kdybychom vložili naše peníze na termínovaný vklad s úrokem 10,9% a který by vypršel 7. srpna 2013. Jelikož je většina dluhopisů obchodována na kapitálovém trhu, tak se ceny dluhopisů mění. Například 1. dubna 2009 bylo možné tento dluhopis koupit na kapitálovém trhu za 112% nominální hodnoty. Kdybychom dopočítali výnos do splatnosti, tak zjistíme, že se snížil na hodnotu 7,53%. To znamená, že kdybychom ho koupili za 112% nominální hodnoty, neměli bychom úrok 10,9%, ale už jen 7,53%. Pokud bychom nedrželi dluhopis až do doby splatnosti, může být náš celkový výnos (total return) nižší nebo vyšší než dříve vypočtený výnos do ISIDORE, Ch., Should USA still be AAA? CNNMoney.com. [Online] 23. Březen 2009. [Citace: 16. Duben 2009.] http://money.cnn.com/2009/03/23/news/economy/us_aaa/. 45 LANDOVÁ, K., S&P připravila GE o její AAA rating. Patria Online. [Online] Patria Online,a.s., 12. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1377527/s-p-pripravila-ge-o-jejiaaa-rating.html. 46 KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. str. 136 44

32

doby splatnosti.47 Kapitálové výnosy dluhopisu závisí na pohybech úrokových měr a na době splatnosti dluhopisů přesněji na duraci dluhopisů. Durace je průměrná doba, za kterou získáme příjmy z dluhopisů a je jedním ze základních ukazatelů rizika dluhopisů. Durace se zvyšuje s prodlužováním doby splatnosti, ale mezní přírůstky průměrné doby příjmů jsou klesající, protože s prodlužováním doby splatnosti hraje stále vzdálenější umořovací hodnota menší podíl v celkové současné hodnotě dluhopisu a roční úrokové příjmy jsou významnější. Durace se používá pro určení citlivosti tržní ceny dluhopisu na změnu tržních úrokových sazeb. Největší citlivost na změnu tržní úrokové sazby mají dluhopisy s největší průměrnou dobou příjmů z dluhopisu, z čehož můžeme udělat následující závěr: čím větší durace, tím je větší vliv změny tržní úrokové sazby na tržní cenu dluhopisu. Doba splatnosti, výše tržních úrokových měr a výše kuponové úrokové sazby jsou tři faktory ovlivňující duraci dluhopisu. Durace je přímo úměrná s dobou splatností a nepřímo úměrná s tržními úrokovými sazbami a s výší kuponové úrokové sazby. Používání durace může vyvolat i jisté problémy. Durace je závislá na změnách úrokových sazeb a nezohledňuje neúrokové faktory (změna platební schopnosti emitenta, vykonání výpovědního práva atd.), dále předpokládá stejné chování u krátkodobých i dlouhodobých úrokových sazeb, ve skutečnosti jsou krátkodobé úrokové sazby více kolísavé než dlouhodobé.48 Jestliže očekáváme pokles úrokových sazeb, lze u dlouhodobých dluhopisů očekávat vyšší kapitálové výnosy než u krátkodobých nástrojů. Obdobně, čekáme-li růst úrokových sazeb, doprovázející vyšší inflaci a vyskytující se během měnových krizí, očekáváme znehodnocení dluhopisů.49 V situaci, kdy potřebujeme dluhopis prodat, například z důvodu nedostatečné likvidity, se musíme smířit se ztrátou, protože finanční prostředky vložené do dluhopisu potřebujeme za každou cenu nazpět. Prodej můžeme uskutečnit stejnými způsoby, jaké jsme použili pro nákup. Z tohoto důvodu bych viděl spíše výhodu v možnosti kapitálového zisku než v nevýhodě kapitálové ztráty.

KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. str. 136-137 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. Str. 348-349 49 KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. str. 137 47 48

33

6 ZDANĚNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ V České republice je uplatňován tzv. daňový test, který zahraniční investoři těm českým závidí, protože tento daňový test není ve světě obvyklý. My si ho nyní rozebereme. Podle zákona o dani z příjmů jsou výnosy z držby cenných papírů (§8), jako jsou podíl na zisku, dividendy a úroky, jsou u fyzických i právnických osob daněny srážkovou daní 15% (§36), nejčastěji bývají zdaněny u zdroje příjmů. Jestliže prodáme cenné papíry, tak výnos z tohoto prodeje lze danit třemi způsoby. Podle §4 mohou být osvobozeny od daně takové cenné papíry, které nejsou majetkem společnosti 50 a jsou prodány po 6 měsících po nabytí. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5%. 51 Podle §10 jsou to ostatní příjmy, jestliže nejsou zahrnuty do majetku společnosti a jsou prodány do 6 měsíců. Třetí možností je podle §7 (příjmy z podnikání). To jsou ty cenné papíry, jež jsou zahrnuty do majetku společnosti. Cenné papíry, které nejsou zahrnuty do majetku společnosti, jsou ostatní příjmy podle §10 a tyto příjmy se snižují o nabývací cenu těchto cenných papírů. Součástí nabývací ceny jsou v tomto případě mimo jiné poplatky za transakce směřující k nákupu a prodeji. Daň se tedy odvádí pouze ze zisku z prodeje. Tento zisk je možno krátit o případnou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru. Další možností, jak zabránit státu, aby investorovi ze zisku ukousnul, je počkat si s prodejem alespoň šest měsíců od nabytí cenného papíru. Pokud je totiž drží déle než tuto dobu, je pak výsledný příjem z jejich prodeje od daně ze zákona osvobozen. Zisky z prodeje cenných papírů zařazených do majetku společnosti jsou v tomto případě součástí daňového základu podnikatele podle §8. Příjem z prodeje je tedy krácen o kupní cenu včetně všech poplatků souvisejících s obchodováním s cennými papíry. Zisk z prodeje jednoho CP je možno krátit o ztrátu z prodeje jiného cenného papíru. Celkově ale výsledek z prodeje cenných papírů nemůže být záporný. Pokud

Osvobození se nevztahuje na cenné papíry, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku 51 §4 odst.1 písmeno w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění 50

34

podnikatel ukončil samostatně výdělečnou činnost, platí pro osvobození od daně časový test 6 měsíců od ukončení podnikání.

35

7 POROVNÁNÍ INVESTOVÁNÍ V této části se budeme věnovat porovnávání investování do akcií s investováním do dluhopisů z mnoha hledisek. Především se zaměříme na tři základní: likviditu, riziko a výnosnost. V ideálním případě bychom zvolili investiční instrument s nejvyšší výnosností, nejnižším rizikem a nejvyšší likviditou ve vztahu k alternativním investičním instrumentům. Na reálných finančních trzích však existuje výměna mezi očekávaným výnosem, rizikem a likviditou. Proto si investor musí vybrat a preferovat určitý cíl z „magického trojúhelníku“ investování.52 Jak můžeme vidět na grafu 3:

Graf 3: Magický trojúhelník investování

Pramen: MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. Str. 215

7.1

LIKVIDITA A ČASOVÝ HORIZONT

Likvidita a doba, po kterou chceme mít finanční instrumenty v držení – jsou provázané. Vždy, než se rozhodneme do čehokoli investovat, musíme se rozhodnout, na jak dlouho jsme ochotni vzdát se našich finančních prostředků. Nemusíme si stanovit přesné datum, kdy budeme chtít uzavřít naše pozice, ale spíše se musíme rozhodnout, jestli budeme spekulovat, investovat krátkodobě či dlouhodobě. Jako nelikvidnější aktiva můžeme uvést bezpečné dluhopisy a blue chips. Čím kratší dobu si zvolíme, tím likvidnější by instrument měl být, jež si vybereme. Spekulanti využívají především akcie obchodované na organizovaných trzích (burzovních či mimoburzovních). Spekulanti totiž většinou spoléhají na zkušenosti 52

MUSÍLEK, P., Trhy cenných papírů. Str. 215

36

a štěstí, protože se kurzy akcií mohou změnit ve prospěch či neprospěch investora, ve velmi krátkém časovém horizontu. Investoři, kteří se rozhodli investovat krátkodobě, tedy mezi jedním měsícem až pěti lety, využívají krátkodobé dluhopisy a akcie. Mohou využít i dlouhodobých dluhopisů, ale u těch si musí dát pozor na to, aby měly dostatečnou likviditu (jelikož se jedná o krátkodobého investora, jenž nebude ochotný držet je do splatnosti). To může mít za následek i kapitálovou ztrátu. Dlouhodobý investor využije všech investičních instrumentů. Tento investor se může pustit i do operací, které mu poskytují i nižší likviditu. Za takovouto nevýhodu může požadovat větší výnos. Jelikož se jedná o dlouhodobého investora, tzn. horizont pět let až věčnost, může si při prodeji dovolit na splacení počkat i několik dní. Neznamená to však, že bude investovat jenom do nelikvidních instrumentů. Zmiňujeme to hlavně proto, abychom ukázali, že jenom dlouhodobý investor si může dovolit investovat do málo likvidních aktiv. Každý rozumný investor si bude vybírat takové aktiva, aby jejich likvidita odpovídala jejich časovému horizontu. Jaké aktiva tedy doporučíme jednotlivým investorům? Spekulantům

doporučujeme obchodovatelné akcie,

krátkodobému

investorovi krátkodobé dluhopisy a obchodovatelné akcie. Pro dlouhodobého investora akcie (obchodovatelné i neobchodovatelné), dluhopisy (krátkodobé i dlouhodobé) a investice do reálných aktiv (komodity, nemovitosti, umělecká díla atd.)

7.2

RIZIKO A VOLATILITA

Druhým vrcholem našeho magického trojúhelníku je riziko, které je neodmyslitelně spjato s našimi životy. Porovnat rizikovost akcií a dluhopisů se nemusí jevit obtížně. V podvědomí obyvatelstva se nachází názor, že akcie jsou rizikovější než dluhopisy. Je tomu tak doopravdy? Abychom to mohli posoudit, tak si musíme ujasnit, jaká jsou největší rizika u akcií a u dluhopisů. Největší starostí u akcií je tržní riziko, které je spjato s volatilitou kurzů. Ovšem u dluhopisů se jedná o úrokové a úvěrové riziko. Tržní riziko u dluhopisů nebývá tak vysoké, jelikož je volatilita kurzů u akcií podstatně vyšší. Výkyvy kurzů jsou u akcií na denním pořádku. Když sledujeme vývoj kurzů u akcií, tak si můžeme všimnout, že čím kratší je interval, na kterém ho sledujeme, tím větší je volatilita. Zatím co se kurzy akcií 37

mění, tak u většiny dluhopisů, především těch státních, se změna téměř, nebo dokonce vůbec, nevyskytuje. U státních dluhopisů se to dá zdůvodnit celou prodanou emisí a většina investorů drží dluhopisy až do splatnosti. Úvěrové riziko znamená možnost, že dlužník nedostojí svým závazkům (nebude schopen splatit úroky, dividendy, splatit dluhopis). Toto riziko bývá ohodnocováno ratingem. Úrokové riziko je riziko ztráty v důsledku budoucích pohybů úrokových sazeb na trhu. Vzestup úrokových sazeb na trhu sníží tržní cenu dluhopisů s pevnou sazbou, zatímco pokles úrokových sazeb cenu dluhopisů zvýší. Obecně vzato můžeme tvrdit, že vžitý názor, že akcie jsou rizikovější než dluhopisy, je správný. Musíme si ale dát pozor na to, že to nemusí platit ve všech případech. Každý dluhopis není bezpečnější než akcie.

7.3

VÝNOSNOST

Třetí a poslední vrchol našeho trojúhelníku je výnos, což je to, co nás většinou nejvíce zajímá a co se nejlépe porovnává. Výnos, který plyne z finančních instrumentů, většinou rozhoduje o tom, které finanční prostředky jsou správně vynaloženy. Zda jsou naše peníze dobře či špatně vynaloženy, nehodnotíme jen podle výnosu. Můžeme to hodnotit i podle likvidity (prodáme, když chceme), rizika (při poklesu kurzů si „nerveme vlasy hrůzou“), atd. Každý investor si dokáže vždy vymyslet hlediska, podle kterých zhodnotí výsledek svých investic. Výnos je však jedním ze základních kritérií, podle kterého si investor vybírá svou investici. Akcie mohou být velice výnosné, ale také velice ztrátové. Bohužel předem nemůžeme určit, která z těchto variant nastane. Akciový trh je nevyzpytatelný a i velká, renomovaná společnost může zbankrotovat, a tím pádem se propadnou i ceny akcií na nulu. Zkušení investoři si mohou díky akciovým analýzám vybrat do portfolia velice výnosné akcie, ale ani tito investoři nejsou neomylní. Výnosnost totiž není ovlivněna pouhou zkušeností investora, ale spíše jeho štěstím. Proto i laik může vytvořit velice výnosné portfolio. Dluhopisy jsou při určování výnosnosti pro investora menším oříškem. Protože výnos, který plyne z dluhopisu s pevným úročením drženým do splatnosti, je možno, alespoň přibližně vypočítat. Obecně vzato jsou akcie výnosnější než dluhopisy, je to však spojeno s vyšší mírou rizika.

38

7.4

POŘÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

V této podkapitole si odpovíme na základní otázku. Kolik bude investora stát pořízení cenného papíru a kde si ho může pořídit? Koupě a prodej cenných papírů je relativně jednoduchá. V České republice se s cennými papíry obchoduje na Burze cenných papírů Praha (BCPP) a v RM-Systému (Česká burza cenných papírů),53 dále můžeme pořídit cenné papíry přímo od emitenta, obchodovat můžeme i mezi investory nebo pomocí jiných prostředníků, ať už českých či zahraničních. Nakupovat můžeme, pomocí moderních technologií (telefonu, internetu), i na zahraničních burzách v Londýně, New Yorku, Frankfurtu či Tokiu. Telefonický nebo osobní přístup se také využívá, ale ten elektronický dominuje a je i finančně zvýhodněn. I když je zde možnost investovat na zahraničních trzích, nemohou ji využívat všichni potencionální investoři. Na tyto burzy musí mít většinou investor přímý přístup. I když se český drobný investor na tyto burzy dostane (přímo či přes prostředníka) bude pro něj těžké zainvestovat. Poplatky a ceny cenných papírů jsou v přepočtu dosti nákladné, proto se tomuto drobnému investorovi nevyplatí zainvestovat. Náklady na pořízení budou totiž větší než případné výnosy. Nejjednodušší cestou k cennému papíru je nákup prostřednictvím licencovaného obchodníka s cennými papíry nebo přímo v RM – Systému. V době moderních technologií, ve které žijeme, se nabízí různé způsoby nákupu cenných papírů. Nejrychlejší a zároveň cenově nejvýhodnější bývá zadání obchodu přes internet. Založit si internetový účet je snadné a nabídku na jeho založení nalezneme na spoustě internetových stránek. Ani se nemusíme moc rozmýšlet, ze které stránky se rozhodneme založit si účet. Tyto služby totiž nabízí v České republice jen málo poskytovatelů a jednotlivé odkazy nás přesměrují na účty těchto poskytovatelů. Další způsob je přes telefon, který je však poplatkově méně výhodný než přes internet a stejně znevýhodněné jsou i osobní nákupy na pobočce, viz příloha F. Když budeme porovnávat cenu jednoho kusu akcie s cenou jednoho kusu dluhopisu, vyhraje jednoznačně akcie. Pro pořízení akcie nám může stačit i několik málo stokorun, zatím co u dluhopisu nás to bude stát přes několik tisíc. Důležitou součástí ceny jsou poplatky, ty nás mohou přijít i na několik tisíc korun. V našem případě, kdy pořizujeme k srovnání jen po jednom kusu, se budou pohybovat v relativně nízkých Úvodní stránka. RM-SYSTÉM česká burza cenných papírů. [Online] 16. Duben 2009. [Citace: 16. Duben 2009.] http://www.rmsystem.cz/. 53

39

částkách. Poplatky se stanovují absolutně nebo procentně (viz příloha G). Když kupujeme akcie, lze je kupovat při emisi nebo na sekundárních trzích. Jestliže je kupujeme při emisi, tak se dají pořídit za relativně nízké ceny. Při nákupu a prodeji na sekundárních trzích záleží na okolnostech na trhu. Stejně tak je tomu u dluhopisů, ale s těmi se na sekundárních trzích neobchoduje v takových objemech, na jaké jsme zvyklí u akcií. Proto považujme za významnou nominální hodnotu cenného papíru. Jak jsme již výše uvedli, nominální hodnoty (tržní ceny jsou jen málo odlišné od nominálních) českých dluhopisů se pohybují kolem 100 000 korun a 1 milionu korun, zatím co tržní hodnoty např. českých akcií (českých blue chips) ze SPADu mezi 8 až 5 500 korunami.

7.5

AKTIVNÍ A PASIVNÍ INVESTOVÁNÍ

Výběr investičního instrumentu může být ovlivněn tím, zda se má jednat o aktivní či pasivní investování. Aktivní investování znamená, že se investor o své portfolio stará, popřípadě má někoho, kdo se mu o něj stará. Myšleno tak, že investor sleduje tituly, které má v portfoliu, ale i mimo něj a vyměňuje neatraktivní tituly z portfolia za jiné, jež jsou atraktivní. Pasivní investování je v podstatě systém „kup a drž“. Investor nakoupí investiční instrumenty a nějakou dobu (klidně i 20 let) je drží, aniž by s nimi cokoliv prováděl. Pro aktivní investování jsou rozhodně vhodnější akcie, kvůli své volatilitě, ovšem není vyloučeno mít v aktivním portfoliu i dluhopisy. U pasivního investování můžeme také využít akcií i dluhopisů. V pasivním portfoliu nevybíráme akcie z důvodu volatility, ale z důvodu víry v jejich dlouhodobý růst. U dluhopisů, s fixním úročením, držených do splatnosti si dosažený výnos můžeme odhadnout již při nákupu, ale u akcií můžeme jen doufat, že se zhodnotí. Pro pasivní investování do akcií je dobré mít pevné nervy, nebo nesledovat trhy, protože v jistý okamžik může nastat finanční krize či propad akcií a hodnoty akcií mohou být velice nízké. V tu dobu je dle mého názoru lepší o tom nevědět. Jako ukázku aktivního investování, můžeme uvést druhé ukázkové portfolio, které je rozebráno výše.

40

7.6

PORTFOLIO

Stejně jako ukázková portfolia, tak i níže navržená portfolia a doporučení, jsou pouze mými osobními názory, a každý jedinec má právo s těmito návrhy a názory nesouhlasit.

7.6.1 Drobný investor Při sestavování portfolia drobného investora budeme většinou omezeni finančními prostředky. Proto se budeme uchylovat k pořízení levnějších akcií, než dražších dluhopisů, ačkoliv sestavit vhodné portfolio je umění. Portfolio totiž musí reprezentovat typ investora. U konzervativního drobného investora, by neměly akcie tvořit více jak 10% celého portfolia. Zbytek by měl být tvořen dluhopisovými instrumenty asi 30% a z 60% produkty peněžního trhu (např. spořící či termínovaný účet). Je zde možnost investovat i do reálných (hmotných) investic. Čím více je investor ochotnější riskovat, tím větší zastoupení by měly mít akcie. U agresivního investora až 60% a zastoupení peněžního trhu by se mělo snižovat až na 10%. Procentuální zastoupení je jen obrazné, rozhodně to není pro investora závazné. Drobný investor by měl využívat kolektivní investování, investiční a podílové fondy. Protože zde může diverzifikovat riziko a může investovat, do čeho bude chtít. Pokud bychom měli doporučit, do čeho investovat, jestli do dluhopisů či akcií, tak je to u drobného investor jednoduché. Můj názor je takový, že i když může přímo investovat do akcií i dluhopisů (hypoteční zástavní listy s nominální hodnotou 10 000 Kč), měl by se spíše zaměřit na akcie, protože dluhopisy jsou pro něj příliš nákladné.

7.6.2 Velký investor U investora, jenž může poskytnout větší množství finančních prostředků, záleží spíše na ochotě riskovat, protože si může dovolit i dražší dluhopisy. Tito větší investoři, na rozdíl od těch drobných, využívají i investice do reálných statků (komodity, nemovitosti, umělecká díla, atd.). Proto u konzervativního investora můžeme rozložit instrumenty na akcie (10%), dluhopisy (30%), produkty peněžního trhu (50%) a reálné investice (10%). Agresivní investor bude mít zastoupeny akcie z 55%, dluhopisy z 30%, do peněžního trhu zainvestuje 10% a reálné investice budou zabírat zbývajících 5%. 41

Obecné rozhodnutí, zda investovat do akcií nebo dluhopisů je v tomto případě velice těžké. Můžeme dát pouze doporučení pro konzervativní investory, aby investovali spíše do dluhopisů s vysokým ratingem. Pro agresivní investory, aby investovali více do akcií.

7.7

VÝHODY A NEVÝHODY

Jak jsme již v předchozím textu zmínili, tak akcie a dluhopisy mají jisté výhody a nevýhody. V následující tabulce č.6 se pokusíme zachytit ty, které jsme v průběhu práce zaznamenali.

Tabulka 6: Výhody a nevýhody akcií a dluhopisů

Možnost zisku

Možnost ztráty

Akcie Při příznivém vývoji kurzů, je možno dosáhnout vysokých zisků Velice závislé na pohybu kurzů, negativní vývoj zvyšuje ztrátu

Průběžné výnosy

Jsou-li vypláceny dividendy

Možnost podílet se na řízení společnosti Další práva

Minoritní vlastník má alespoň teoretickou šanci Právo na likvidační zůstatek, předkupní právo na nákup nových, mladých akcií Zajištěna u obchodovatelných Omezeně

Likvidita Ručení za společnost

Dluhopisy Při držení do splatnosti je zisk většinou zajištěn Při držení do splatnosti nízká, při prodeji před splatností větší ovlivněna tržní situací Pravidelné výnosy (kromě dluhopisů s nulovým úročením) Žádná Právo na splacení

Zajištěna u obchodovatelných Omezeně

Pramen: autorovo porovnání

Zde pak máme napsané závěry, které z tabulky č.6 plynou. Možnost zisku je jednou z hlavních výhod, kvůli které se většina investorů dočasně vzdává svých finančních prostředků. Měli by ovšem počítat i s tím, že podstupují riziko ztráty. Dosáhnout zisku je snazší u investování do dluhopisů. Je to spojeno s nižším rizikem a s vědomím, že budoucí zisk lze předem odhadnout. U akcií je možnost dosáhnout zisku relativně nižší než u dluhopisů, ale dost často je riziko kompenzováno vyšším výdělkem. V důsledku toho, že se s akciemi a dluhopisy obchoduje ve velkém množství a určitě se

42

s nimi bude obchodovat i v budoucnu, můžeme usuzovat, že investoři považují možnost zisku za větší výhodu než možnost ztráty za nevýhodu. Průběžně vyplácené výnosy jsou dalším pozitivem. Ovšem dluhopisy v tomto ohledu můžeme považovat za lepší, jelikož jsou kupony vypláceny vždy (pokud se nejedná o dluhopis s nulovým zúročením). Zatím co u akcií jsou dividendy vypláceny jen tehdy, když je schválí valná hromada. Výhodou u akcií a zároveň nevýhodou u dluhopisů je možnost podílet se na řízení společnosti. Akcionáři mají alespoň teoretickou možnost podílet se na řízení společnosti (je to právo, ne povinnost), ale jestli tomu tak je i v praxi, záleží na množství akcií, které vlastní. Vlastník dluhopisů nemá žádná práva, kromě práva na splacení dluhopisu. S akciemi jsou spojená i další výhodná práva jako právo na likvidační zůstatek (toto není až tak velká výhoda, protože nejdřív se musí při likvidaci splatit veškeré závazky, tzn. i splacení dluhopisů, a pokud něco zbude, tak teprve po té můžeme něco získat), předkupní právo na nákup nových, mladých akcií v případě jejich emise. Těchto práv se u dluhopisů nedočkáme, jelikož akcie je majetkový a dluhopis dlužný cenný papír. Jako další plus můžeme uvést, že u cenných papírů obchodovatelných na kapitálových trzích je zajištěná likvidita. Problém však nastane, když obchodovatelné nejsou. V tom případě se může přihodit, že jej prodáme za velice nevýhodných podmínek nebo jej neprodáme vůbec. Investoři, kteří si pořídí dluhopisy, jsou většinou odhodláni držet je do splatnosti, takže bychom mohli tvrdit, že nelikvidní dluhopisy nejsou jejich problémem. U akcií je to následovné – většina investorů, kteří si pořizují neobchodovatelné akcie, se chce podílet na řízení společnosti. Obchodovatelné akcie si pořizují spekulanti, drobní investoři a velcí investoři. U těchto titulů je zajištěna vysoká likvidita. Další výhody u akcií jako existence omezeného ručení za závazky společnosti platí i u dluhopisů. Někteří investoři si přejí zůstat v anonymitě, a proto jsou pro ně výhodnější akcie. Dluhopis se obecně těší z nižšího rizika, ale musíme brát na zřetel, že se to nemusí týkat všech druhů dluhopisů. Bohužel i negativ je více. Při inflaci může docházet k poklesu investiční hodnoty, u kuponových dluhopisů existuje neinvestiční riziko. U akcií může docházet k vysokým transakčním nákladům, jestliže obchodujeme s malým objemem titulů. Hodnota firmy je ovlivňována také managementem společnosti. Pokud je konflikt mezi tímto managementem a akcionáři, může hrozit velký pokles hodnoty společnosti. 43

ZÁVĚR Investování je dobrý způsob, jak nechat zhodnotit své finanční prostředky, ovšem není to bezriziková záležitost. Musíme proto počítat i s jistou mírou rizika, kterou můžeme upravit, zvýšit či snížit, pomocí výběru správného investičního instrumentu. Ve světě finančního investování jsou nejznámější akcie a dluhopisy, které jsme také blíže přiblížili. Každý investor, ať už drobný nebo velký, agresivní nebo konzervativní, na trhu nalezne instrument, který bude pro něj vhodný. V této práci jsem se snažil pomoci jak potenciálním a začínajícím investorům, tak i své vlastní osobě přiblížit investování do akcií a dluhopisů. Mým poznatkem je, že investovat je velice snadné, nebo alespoň možnost investovat. Stačí na to peníze (může to být i relativně malá částka, ale čím větší obnos investujeme, tím lépe, protože můžeme více diverzifikovat riziko) a odhodlání investovat. Méně snadné je vybrat ty správné produkty. Důvodem velice obtížného výběru je skutečnost, že nikdy nevíme, co se stane s trhem po dobu, kdy budeme držet finanční instrument. Investor může při výběru svého finančního instrumentu využívat různých analýz, prognóz, doporučení, hodnocení a podobných pomůcek, ale odpovědnost za výběr vždy ponese on sám, protože on je vlastníkem finančních zdrojů. Pochopitelně může nastat situace, kdy investor svěří někomu jistou výši finančních prostředků a ten má o všem rozhodovat a za vše být zodpovědný. Ale to nemění nic na tom, že investor udělal první rozhodnutí. Každý investor by chtěl vložit své prostředky do instrumentu, který by měl vysoký výnos, nízké riziko a vysokou likviditu, ale jak už víme, takový instrument neexistuje. Racionálně uvažující jedinec by měl proto diverzifikovat riziko a do svého portfolia zařadit více jak jeden druh aktiv. V ideálním portfoliu by měly být zastoupeny všechny druhy aktiv. Po té, co jsem si zkusil investování prostřednictvím demo účtů, tak se můžu charakterizovat spíše za dlouhodobého konzervativního investora, který si však rád trochu zariskuje, ovšem pouze v malých částkách, abych neohrozil své portfolio. Proto bych do svého budoucího portfolia, až budu mít dostatečné finanční prostředky, rád zařadil akcie, dluhopisy, určitě nebudou chybět nástroje peněžního trhu, různé podílové a investiční fondy a reálné investice (nemovitosti a komodity). Může se zdát, že jsem vyjmenoval všechno, do čeho se dá investovat, ale určitě se ještě nějaké nástroje jiné 44

najdou. Rozhodl jsem se, že do akcií budu investovat dlouhodobě, ale i krátkodobě. V krátkodobém investování do akcií, dokonce i při spekulaci, si chci užít jistou míru rizika. Dlouhodobé dluhopisy by mi měly toto riziko snižovat. Zda mi můj záměr vyjde, ukáže až čas.

45

BIBLIOGRAFIE Monografie 1. Jakub, František. Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejnémm trhu. Praha : Komise pro cenné papíry, 2004. str. 80. 80-239-2193-2. 2. Kohout, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisícietí. 1.vydání. Praha : Grada Publishing, 2000. str. 204. 80-7169-942-X. 3. Kohout, Pavel a Hlušek, Martin. Peníze, výnosy a rizika: Příručka investiční strategie. 2.rozšířené vydání. Praha : Ekopress, 2002. str. 214. 8086119483. 4. Liaw, Thomas K. Capital Markets. Phoenix : Thomson South-Western, 2004. p. 603. 0-324-024207. 5. Musílek, Petr. Trhy cenných papírů. 1.vydání. Praha : Ekopress, 2002. str. 459. 80-86119-55-6. 6. Rejnuš, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 1.vydání. Praha : Computer Press, 2001. str. 257. 8072265717. 7. Sharpe, William F. a Alexander, Gordon J. Investce. [překl.] Zdeněk Šlehofr. 4.vydání. Praha : Victoria Publishing, 1994. str. 810. 80-85605-47-3. 8. Smrčka, Luboš. Osobní a rodinné finance. 1.vydání. Praha : Professional Publishing, 2007. str. 257. 978-80-86946-41-2. 9. Syrový, Petr a Novotný, Martin. Osobní a rodinné finance. 2. aktualizované vydání. Praha : Grada, 2005. str. 176. 80-247-1098-6. 10. Veselá, Jitka. Investice na kapitálových trzích. 1.vydání. Praha : ASPI, 2007. str. 704. 978-80-7357-297-6.

Články z časopisů 11. Zaoral, Karel. Monstra k nezaplacení. Euro. Týdeník, 2009, č. 13, stránky 46-48.

Internetové zdroje 12., 3E - Software House & Interactive Agency. Finanční a komoditní deriváty: Úroková míra. X-Trade Brokers. [Online] 8. Květen 2009. [Citace: 8. Květen 2009.] http://www.xtb.cz/forex.php?p=2&cid=30059.

46

13. Čermák, Petr. Jak firma pozná, komu má vyplatit dividendu. Peníze.cz. [Online] 9. Březen 2009. [Citace: 4. Květen 2009.] http://www.penize.cz/50161-jak-firma-poznakomu-ma-vyplatit-dividendu. 14. Česká, spořitelna. Aktuální rating České spořitelny. Česká spořitelna. [Online] 25. Říjen 2007. [Citace: 14. Březen 2009.] http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10211_rating. 15. ČNB. Aukce SPP a jejich výsledky - tz 2009. Česká národní banka. [Online] 11. Duben 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/aukce_spp_tz/aukce_ spp_tz_2009/. 16. ČTK. Agentura S&P snížila rating Komerční banky na stupeň A. Patria Online. [Online] Patria Online, a.s., 18. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1380840/agentura-s-p-snizila-rating-komercnibanky-na-stupen-a.html. 17. Dluhopisy. Členění dluhopisů, kolik dluhopisy vynášejí, druhy dluhopisů ... Dluhopisy. [Online] 31. Červenec 2007. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.dluhopisy.com/. 18. Isidore, Chris. Should USA still be AAA? CNNMoney.com. [Online] 23. Březen 2009. [Citace: 16. Duben 2009.] http://money.cnn.com/2009/03/23/news/economy/us_aaa/. 19. Kejval, Daniel. Dluhopisy. Burza cenných papírů Praha. [Online] WEBTEC.CZ s.r.o., 27. Únor 2009. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.bcpp.cz/Obchodovani/Dluhopisy/. 20. Konečný, Ladislav. Velky krach americkych akcii 1929 - 1931. Akcie. [Online] 12. Listopad 2008. [Citace: 26. Duben 2009.] http://nr1a.com/krach-1929.htm. 21. Landová, Kristýna. S&P připravila GE o její AAA rating. Patria Online. [Online] Patria Online,a.s., 12. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1377527/s-p-pripravila-ge-o-jeji-aaa-rating.html. 22. MF, ČR. Rating. Ministerstvo financí ČR. [Online] 4. Březen 2009. [Citace: 11. Duben 2009.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_rating_sd.html. 23. RM-SYSTÉM. Úvodní stránka. RM-SYSTÉM česká burza cenných papírů. [Online] 16. Duben 2009. [Citace: 16. Duben 2009.] http://www.rmsystem.cz/. 24. RM-SYSTÉM. Vzdělání: Dluhopisy. RM-SYSTÉM česká berza cenných papírů. [Online] 27. Únor 2009. [Citace: 27. Únor 2009.] http://www.rmsystem.cz/vzdelavani/cennepapiry/dluhopisy.

47

Zákony 25. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v platném znění 26. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění 27. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění

48

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Strukturu vzorového portfolia

23

Graf 2: Vývoj vzorového portfolia vůči indexu PX

24

Graf 3: Magický trojúhelník investování

36

49

SEZNAM TABULEK Tabulka č.1: Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií

11

Tabulka č.2: Výhody a nevýhody spojené s držbou dluhopisů

13

Tabulka č.3: Vývoj ukázkového portfolia

24

Tabulka č.4: Rating krátkodobých dluhopisů

28

Tabulka č.5: Rating dlouhodobých dluhopisů

29

Tabulka č.6: Výhody a nevýhody akcií a dluhopisů

42

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Leták osobního makléře a správa portfolia Příloha B – Vývoj ukázkového portfolia Příloha C – Vývoj portfolia aplikace Student Broker Příloha D – Leták dluhopisu České spořitelny Příloha E – Leták HZL České spořitelny Příloha F - Ceník sazeb RM-systému Příloha G – Ceník společnosti FIO

51

Příloha A – Leták osobního makléře a správa portfolia

Příloha B – Vývoj ukázkového portfolia

Příloha C – Vývoj portfolia aplikace Student Broker

Příloha D – Leták dluhopisu České spořitelny

Příloha E – Leták HZL České spořitelny

Příloha F - Ceník sazeb RM-systému

Příloha G – Ceník společnosti FIO