Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská, hospodářská, správní a kulturní studia
Komparace činnosti a hospodaření vybrané soukromé a veřejné střední školy Comparison of the activities and managment of the selected private and public secondary school Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Markéta Řežuchová, Ph.D.
Jolana Koupá
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra ekonomie Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
Koupá Jolana
Obor:
Evropská, hospodářská, správní a kulturní studia
Název tématu (česky):
KOMPARACE ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ VYBRANÉ SOUKROMÉ A VEŘEJNÉ STŘEDNÍ ŠKOLY
Název tématu (anglicky):
Comparison of the activities and management of the selected private and pulic secondary school
Zásady pro vypracování: Problémová oblast: sekundární vzdělávání, systém financování soukromých a veřejných středních škol, kvalita ve vzdělávání Cíl práce: Identifikovat odlišnosti v řízení a financování soukromých a veřejných středních škol. Ilustrovat rozdíly na konkrétním příkladě soukromé a veřejné střední školy. Porovnat kvalitu poskytovaného vzdělávání těmito institucemi. Postup práce a pouţité metody: 1. Sekundární vzdělávání, činnost, řízení a financování soukromých a veřejných škol 2. Činnost, řízení a financování sekundárního školství na příkladu vybrané soukromé a veřejné střední školy. 3. Komparace kvality poskytovaného vzdělávání vybrané soukromé a veřejné školy na základě stanovených ukazatelů 4. Zhodnocení, formulace závěrů
Rozsah grafických prací:
(předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: České školství v mezinárodní zrovnání :stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2007. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 99 s. ISBN 8021105372. Benčo, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 80-89018-41-6. Průcha, Jan. Vzdělávání a školství ve světě: základní mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-290-4. Související webová stránka: www.msmt, www.uiv.cz, relevantní legislativa, interní zdroje
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Markéta Řežuchová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
22. 11. 2010
Termín odevzdání bakalářské/diplomové práce a vloţení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 22. 11. 2010
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:
Jolana Koupá Komparace činnosti a hospodaření vybrané soukromé a veřejné střední školy Comparison of the activities and managment of the selected private and public secondary school Ekonomie Ing. Markéta Řeţuchová, Ph.D. 2011
Anotace Tato bakalářská práce se věnuje druhému stupni vzdělávací soustavy v České republice – sekundárnímu školství, zejména jeho financování a řízení a s tím související kvalitě poskytnutého vzdělání. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola je úvodem do problematiky sekundárního školství v České republice. Druhá kapitola je zaměřena na financování středních škol. Tato kapitola obsahuje také shrnutí, kde jsou uvedeny základní rozdíly ve financování mezi veřejnou a soukromou střední školou. Třetí kapitola se věnuje kvalitě vzdělávání a s ní souvisejícím nástrojům pro zvyšování kvality a způsobům hodnocení kvality. Jsou zde také uvedeny ukazatele, které byly vybrány pro následné hodnocení kvality. Hodnocení kvality u konkrétní veřejné a soukromé školy je věnována poslední čtvrtá kapitola. Annotation This bachelor thesis focuses on the secondary level of education system in the Czech Republic – secondary education. It mainly revolves around financing and administration of secondary education and the quality it provides. The work is divided into four chapters. The first chapter is an introduction into the problems of secondary education in the Czech Republic. The second chapter focuses on financing of secondary schools. This chapter also includes a summary that lists the basic differences in financing between public and private secondary schools. The third chapter describes the quality of education, tools for improving quality and quality assessment methods. It also lists the indicators that were selected for subsequent quality assessment. The last chapter is dedicated to the quality assessment carried out on a specific public and private school. Klíčová slova Sekundární vzdělávání, střední školství, komparace, financování, řízení, normativ, soukromá střední škola, veřejná střední škola, kvalita, ukazatelé, hodnocení, gymnázium Keywords Secondary education, secondary education, comparison, funding, administration, directive, private secondary school, public secondary school, quality, indicators, evaluation, secondary school
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komparace činnosti a hospodaření vybrané soukromé a veřejné střední školy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řežuchové, PhD. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“
V Brně dne 20. 5. 2011 ___________________________ podpis autora
Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Markétě Řežuchové PhD. za odborné vedení, cenné připomínky a pomoc při přípravě mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Gymnáziu Blansko a Gymnáziu a Střední odborné škole Rájec-Jestřebí o.p.s. za umožnění provedení dotazníkového šetření mezi studenty a za poskytnutí informací pro moji práci.
Obsah 1
2
3
4
Sekundární vzdělávání .............................................................................................................. - 11 1.1
Soukromé školy a církevní školy ...................................................................................... - 13 -
1.2
Řízení středních škol ........................................................................................................ - 14 -
Financování sekundárního školství........................................................................................... - 16 2.1
Normativy ......................................................................................................................... - 17 -
2.2
Financování a normativy soukromých škol ...................................................................... - 18 -
2.3
Normativy pro církevní školy ........................................................................................... - 19 -
2.4
Shrnutí .............................................................................................................................. - 19 -
Kvalita vzdělávání a její hodnocení .......................................................................................... - 21 3.1
Ukazatele a nástroje kvality .............................................................................................. - 21 -
3.2
Hodnocení kvality............................................................................................................. - 23 -
3.4
Charakteristika vybraných ukazatelů pro hodnocení kvality ve vzdělávání ..................... - 25 -
Komparace vybraných středních škol ....................................................................................... - 29 Základní údaje o vybraných středních školách a jejich financování ................................ - 29 -
4.1 4.1.1
Veřejná střední škola ................................................................................................ - 29 -
4.1.1
Soukromá střední škola............................................................................................. - 30 Porovnání kvality poskytnutého vzdělání na základě zvolených ukazatelů ..................... - 31 -
4.2 4.2.1
Podmínky ke vzdělávání ........................................................................................... - 33 -
4.2.2
Vzdělávání ................................................................................................................ - 34 -
4.2.3
Výsledky vzdělávání ................................................................................................. - 37 -
4.2.4
Partnerství školy a externí vztahy ............................................................................. - 39 -
4.3
Zhodnocení vybraných ukazatelů ..................................................................................... - 41 -
Závěr ................................................................................................................................................. - 45 Seznam použité literatury: ................................................................................................................ - 47 Seznam tabulek ................................................................................................................................. - 49 Seznam grafů .................................................................................................................................... - 49 Seznam příloh ................................................................................................................................... - 51 -
Úvod Význam školství ve společnosti je nezanedbatelný. Vzdělávání rozvíjí lidský kapitál neboli vědomosti, schopnosti a dovednosti jedinců a tím přispívá k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji společnosti. Právo na vzdělání je v České republice základním lidským právem a je garantováno Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. 1 V České republice rozlišujeme několik stupňů vzdělávání, je to předškolní, základní, sekundární a terciární. Tato bakalářská práce se zaměřuje na sekundární vzdělávání, které navazuje na povinnou školní docházku a rozšiřuje tak znalosti žáka získané na základním stupni. Účast na středním vzdělávání není v České republice povinná, ale přesto se jej účastní naprostá většina mladých lidí ve věku od15 do 18 let.2 Střední školy nabízejí studentům všeobecné vzdělání nebo odborné zaměření, čímž umožňují profilovat jedince k vykonávání konkrétního povolání po ukončení střední školy nebo pokračovat ve studiu na vysoké škole. S těmito funkcemi bezprostředně souvisí i kvalita poskytnutého vzdělání. Kvalitní střední vzdělání totiž umožňuje studentům se lépe uplatnit na trhu práce či lépe zvládat studium na vysoké škole. Pro to, aby mohlo být vzdělání kvalitní, je důležitý také dostatek finančních prostředků, které poskytuje školám zejména stát. Ale pouhé finanční prostředky nestačí, důležitý je i způsob rozdělování prostředků, tak aby byly co nejefektivněji využity a nedocházelo k jejich plýtvání. Cílem této bakalářská práce je komparace řízení, financování a kvality veřejné a soukromé střední školy. Dílčím cílem je zjištěné rozdíly ve financování ilustrovat na konkrétním příkladě veřejné a soukromé střední školy. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola charakterizuje jednotlivé druhy středního vzdělání v České republice podle klasifikace ISCED a podle Školského zákona č. 561/2004 Sb. Kapitola podává čtenáři základní informace o stavu českého školství, uvádí počty žáků a škol podle typu a zřizovatele. Součástí této části je také stručný popis řízení středních škol. V této kapitole byla především využita metoda deskripce, syntézy a sekundární analýzy. Druhá kapitola se zaměřuje na financování veřejných a soukromých škol. Nejprve jsou uvedeny základní informace o financování školství v České republice, mezi které byly zahrnuty kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, právní dokumenty týkající se financování a charakteristika výdajů škol. Součástí tohoto oddílu je podkapitola zaměřující se na normativy, konkrétně na definici tohoto způsobu rozdělování prostředků a na výši jednotlivých normativů. Na konci této kapitoly jsou uvedeny informace o financování soukromých a církevních škol a je provedeno shrnutí základních rozdílu ve financování mezi veřejnou a soukromou střední školou. V této kapitole bylo využito metody deskripce, komparace, syntézy a sekundární analýzy. Třetí kapitola se věnuje problematice kvality vzdělávání, nástrojům zvyšování kvality a jejího hodnocení. Součástí této kapitoly je i krátký exkurz do mezinárodního hodnocení kvality. Na závěr jsou zde sestaveny základní ukazatelé pro hodnocení kvality vzdělávání. Tyto ukazatelé pak budou využity ve čtvrté části, jejímž cílem je porovnat kvalitu poskytnutého vzdělání u vybrané veřejné a soukromé střední školy. K vytvoření třetí kapitoly bylo využito metody deskripce, syntézy a sekundární analýzy. Čtvrtá kapitola nejprve shrnuje základní informace o vybraných školách a jejich financování. Poté se věnuje dotazníkovému šetření a jeho výsledkům, které jsou důležité pro hodnocení některých vybraných ukazatelů. Pro hodnocení vybraných ukazatelů je zde kromě dotazníkového šetření využito také řízených rozhovorů s řediteli škol nebo informací uvedených na webových stránkách škol. Na závěr jsou výsledky hodnocení ukazatelů shrnuty do pozitiv a negativ škol a jsou uvedena určitá 1
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2001 [cit. 2011-03-06]. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha 2001. Dostupné z WWW:
2 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Středně rozsáhlý popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2011-03-20]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
-9-
doporučení jednotlivým školám. Ve čtvrté kapitole bylo využito zejména metody komparace, deskripce a dotazníkového šetření. Většina dat užitých v této práci byla získána z webových stránek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ústavu pro informace ve vzdělávání, dále pak z webových stránek vybraných středních škol. Dalšími hlavními zdroji této práce bylo dotazníkové šetření, řízené rozhovory s řediteli škol a příslušná legislativa, zejména školský zákon č.561/2004 Sb.
- 10 -
1 Sekundární vzdělávání Sekundární vzdělávání upravuje zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání neboli tzv. školský zákon z roku 2004 (zákon č.561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Týká se veškerého vzdělávání ve školách a školských zařízeních, výjimkou jsou vysoké školy a ústavní výchova. Další předpisy týkající se sekundárního školství jsou3: Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech Školský zákon stanovuje jako orgány státní správy ve školství ředitele škol a školských zařízení, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Českou školní inspekci. Zákon zavádí školskou právnickou osobu jako novou právní formu školy. Zákon dále stanovuje financování a finanční toky, které jsou popsány níže. Školy v České republice se člení podle dosaženého stupně vzdělání a podle charakteru poskytovaného vzdělání. Střední školství lze členit podle školského zákona na gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Konzervatoře nově vymezuje jako samostatný druh školy. 4 Další možné členění je podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED-97), kterou Český statistický úřad přijal za národní klasifikaci v roce 1999. Podle této klasifikace se střední školství člení na:5 ISCED 2 - nižší sekundární vzdělávání, nižší ročníky víceletých gymnázií a konzervatoří, dále se dělí na podkategorie: 2A- stupeň umožňující přechod na vyšší vzdělání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C- stupeň směřující na pracovní trh ISCED 3 – vyšší sekundární vzdělávání, patří sem gymnázia, střední odborné školy a učiliště, dělí se na několik podkategorií: 3A- stupeň umožňující vstup na vyšší vzdělávání (maturitní obory) 3B- přípravný stupeň pro pracovní trh 3C- stupeň směřující na pracovní trh (učební obory) Schéma školské soustavy podle této klasifikace je uvedeno v příloze č. 1. Střední školství je bohatě diferencovaný systém zajišťující vzdělání a praktickou odbornou přípravu pro téměř celou populaci mladých lidí. Střední školy navštěvují studenti ve věku od 15 do 18 let. Délka studia trvá zpravidla 2-5 let. Účast této věkové skupiny na vzdělání však není povinná, přesto za školní rok 2008/2009 činila 95,8%.6 Cílem středního vzdělávání je podle školského zákona „rozvíjet vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále
3
Celý seznam platných předpisů v resortu školství je dostupný na webu MŠMT: http://www.msmt.cz/file/11075. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 5 Český statistický úřad [online]. 2008-04-15 [cit. 2010-12-20]. Metodika- Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97. Dostupné z WWW: . 6 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Středně rozsáhlý popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-12-20]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 4
- 11 -
vytváří předpoklady pro plnoprávný občanský život, samostatné získávání informací celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.“7 Sekundární vzdělávání lze rozdělit na všeobecné a odborné/profesní vzdělávání (nižší podíl všeobecné složky). Vyhláška ministerstva školství stanovuje minimální počet žáků na střední školu 60, maximálně 30 žáků na třídu, minimální průměrný počet 17 žáků na třídu. V následující tabulce jsou uvedeny počty škol a žáků na jednotlivých typech škol v letech 2002-2009. Uvedené údaje demonstrují snižující se počet studentů oborů s výučním listem, naopak dochází k nárůstu studentů v oborech s maturitní zkouškou. Tabulka. 1: Počty ţáků na jednotlivých středních školách v letech 2002-2009 2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
2008/09
Počet žáků ve SŠ bez nižší sekund. úrovně
494 593
497 482
498 279
498 910
498 805
491 111
484 715
Počet žáků SŠ celkem
536 515
539 741
540 793
542 024
541 770
533 940
527 045
141 560
142 449
142 647
143 758
145 450
145 447
145 044
…na nižší sekundární úrovni
41 922
42 190
42 514
43 114
42 965
42 829
42 330
…na vyšší sekundární úrovni
99 638
100 259
100 133
100 644
102 485
102 618
1 024
SŠ s maturit.zk. (odborné)
221 872
227 401
233 895
239 392
244 106
244 390
245 366
…SŠ s výučním listem
150 776
145 860
140 470
135 159
129 551
122 049
114 994
3 366
3 371
3 366
3 335
3 459
3 411
3 323
Z toho žáků v programech: SŠ maturitní (všeobecné)
zkouškou
Počet žáků na konzervatořích
Pramen: ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2002 [cit. 2010-12-25]. Ročenky školství v ČR. Dostupné z WWW: .
Pozn.: Údaje se týkají pouze denního studia. Středních školy jsou nejčastěji veřejné (většinou zřizované krajem), mohou být ale i soukromé nebo církevní. Ve školním roce 2009/2010 bylo v České republice celkem 1433 středních škol (údaj zahrnuje školy zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), z toho 332 škol bylo soukromých a 36 církevních. Výuka na veřejných školách je bezplatná. Školné se platí na soukromých, příp. církevních školách. Rodiče hradí stravování a ubytování, která jsou ale subvencována. Dále hradí učebnice a kurzy konající se mimo školu. U studentů do 26 let existuje možnost využití státní sociální podpory, daňového zvýhodnění a různých slev (na jízdné, divadlo, kino atd.). Charakteristika jednotlivých typů vzdělávání:8 Gymnázia: poskytují studentům všeobecné vzdělání s maturitní zkouškou. Rozlišujeme osmileté studium určené pro žáky, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, šestileté studium pro žáky, kteří ukončili sedmý ročník základní školy a čtyřleté studium pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku. Cílem gymnázií je dát studentům všeobecný přehled a připravit je především na vysokoškolské 7
Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 8 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
- 12 -
studium. Gymnázia mohou být různě zaměřená, existují například sportovní, matematická nebo dvojjazyčná gymnázia, toto zaměření si školy volí sami. Absolventi gymnázií tvoří okolo 20% všech absolventů denního studia na středních školách. Střední odborné školy (SOŠ): poskytují vzdělání s maturitní zkouškou. Jsou profesně orientovány, tzn., že mají nižší podíl všeobecného vzdělávání, než gymnázia. Po absolvování této školy by měl být student schopen přímo nastoupit do zaměstnání, zároveň však umožňují postup na vysokou školu či vyšší odbornou školu. Novějším typem jsou lycea (technická, matematická atd.), která mají širší všeobecný základ. Studium na středních odborných školách zpravidla trvá čtyři roky. Některé školy poskytují i dvouleté nástavbové studium. Střední odborná učiliště (SOU): poskytují vzdělání s výučním listem. Jsou profesně a prakticky zaměřena, jejich cílem je učně připravit ke vstupu na pracovní trh. Po absolvování tohoto stupně vzdělání není možný vstup na vysokou školu. Některé školy umožňují dvouletou nástavbu, díky které učni získají maturitu. Příprava na těchto školách je dvouletá nebo tříletá. Nástup je možný po ukončení povinné školní docházky. Konzervatoře: poskytují všeobecné vzdělání a připravují studenty na umělecké a umělecko-pedagogické činnosti v oborech jako je hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Poskytují šestileté a osmileté obory. Následující tabulka ilustruje stav sekundárního vzdělávání v ČR za rok 2009/10. Z tabulky je patrné, že největší podíl na vzdělávání za školní rok 2009/10 mají Střední odborné školy s maturitní zkouškou. Tabulka. 2: Stav školství pro rok 2009/10 Typ školy Počet škol Počet tříd Počet žáků Gymnázia 379 5 248 143 851 SOŠ 932 9 734 252 263 SOU 550 5797 113 609 Konzervatoře 17 X 3 435 Pramen: ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2010-12-25]. Statistická ročenka školství 2009/10Výkonové ukazatele. Dostupné z WWW: .
Pozn.: Počet škol celkem není součtem počtů škol podle jednotlivých druhů třídění, protože školy mohou realizovat svou činnost souběžně v různých druzích, formách a oborech vzdělávání.
1.1
Soukromé školy a církevní školy
„Vznik škol soukromých a církevních umožnila již novela předchozího školského zákona v roce 1990. Cílem bylo především odstranit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po středním vzdělávání jak co do počtu vzdělávacích příležitostí, tak co do jejich struktury.“ „Soukromé školy jsou na základě školského zákona z r. 2004 rozdělovány podle zřizovatele. Dříve nazývané soukromé školy tento zákon definuje jako školy zřízené jinou právnickou nebo fyzickou osobou, než státem, krajem, obcí nebo registrovanou církví. Školy církevní jsou definovány jako školy zřizované registrovanou církví nebo náboženskou společností, která získala oprávnění školy zřizovat.“9 Do r. 2004 školy volily jednu z právních forem, které jim nabízel občanský zákoník. Od r. 2004 byla zavedena nová právní forma – školská právnická osoba. Této právní formy mohou využívat i soukromé školy. V současnosti jí nabývají zejména církevní školy.10 Následující tabulka zachycuje počty gymnázií, SOŠ a SOU podle zřizovatele v ČR za rok 2009/2010: 9
ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 10 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
- 13 -
Tabulka. 3: Členění škol podle zřizovatelů pro rok 2009/10 Soukromé školy
Církevní školy
Veřejné školy
Gymnázia
78
20
281
SOŠ a SOU
269
17
822
Pramen: ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2010-12-25]. Statistická ročenka školství 2009/10Výkonové ukazatele. Dostupné z WWW: .
Pozn.: Údaje o gymnáziích zahrnují čtyřleté, šestileté i osmileté vzdělávání.
1.2
Řízení středních škol
Řízení středních škol upravuje několik zákonů v závislosti na zřizovateli. Pokud je zřizovatelem stát, kraj, obec nebo svazek obcí, řízení školy upravuje školský zákon č.461/2004 Sb. U těchto škol je ve vedení ředitel, školská rada a pedagogická rada. Pokud jde o soukromou školu, záleží jakou má právní formu. Pokud je obecně prospěšnou společností jako vybraná soukromá škola v této práci, její řízení upravuje kromě školského zákona č.561/2004 Sb., také zákon č.248/1995Sb., o obecně prospěšných společnostech. Soukromé střední školy řídí ředitel, správní rada, dozorčí rada, školská rada a pedagogická rada. Řízení církevních škol je upraveno zákonem č.3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Církevní školy mají zpravidla podobu školské právnické osoby, kterou upravuje školský zákon č. 361/2004 Sb. Hlavními orgány školské právnické osoby jsou ředitel a rada. Veřejná škola V čele každé střední školy, bez ohledu na zřizovatele, stojí ředitel. Jeho funkce jsou vyjmenovány ve školském zákoně č.561/2004 Sb., patří sem zastupování školy navenek, odpovědnost za plnění vzdělávacích programů a za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání, dále vytváří podmínky pro výkon České školní inspekce. Ředitel školy zřizuje svůj poradní orgán – pedagogickou radu, kterou tvoří všichni pedagogové. Ředitele volí zřizovatel. Školská rada zřizovaná školským zákonem je při základních, středních a vyšších odborných školách. Jejími členy jsou zákonní zástupci, zletilí studenti, pedagogové a zřizovatelé škol. Těmto členům je umožněno účastnit se na správě školy. Školskou radu zřizuje zřizovatel školy. Funkční období členů rady jsou tři roky. Rada se schází nejméně dvakrát ročně. Mezi její funkce patří schvalování výroční zprávy o činnosti školy, schvalování pravidel pro hodnocení studentů, schvalování školního řádu a projednávání návrhu rozpočtu školy.11 Soukromá škola Ředitel – zde volen správní radou Pedagogická rada viz výše Školská rada- zde volena ředitelem Správní rada má nejméně tři členy, z nichž se volí předseda. Členové jsou voleni na období tří let. Náplní její práce je schválení rozpočtu či zániku obecně prospěšné společnosti, všechny její pravomoci jsou vyjmenovány v zákoně č.248/1995Sb., o obecně prospěšných společnostech. Dozorčí rada je kontrolním orgánem soukromé školy, která má formu obecně prospěšné společnosti. Rada má nejméně tři členy, kteří si volí předsedu. Její pravomoci jsou vyjmenovány v zákoně č.248/1995Sb., o obecně prospěšných společnostech.12 Církevní škola Církevní školy mají zpravidla podobu školské právnické osoby. Tato právní forma je upravena ve školském zákoně č.561/2004 Sb. Zákon upravuje hlavní činnost, zřizovatele, zřízení a vznik, zrušení a 11
Zákon č 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12 Zákon č.248/1995Sb., o obecně prospěšných společnostech.
- 14 -
zánik, působnost, likvidaci, orgány, hospodaření, doplňkovou činnost, peněžní fondy a účetnictví školské právnické osoby. Zřizovatelem této právní formy může být ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, kde orgánem školy je ředitel. Pokud je zřizovatelem jiná právnická nebo fyzická osoba, orgány školy jsou ředitel a rada, které je ředitel odpovědný.13 Orgány školy:14 Ředitel – je statutárním orgánem školské právnické osoby a rozhoduje ve věcech školské právnické osoby. Funkce ředitele závisí na zřizovateli. Pokud je zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, činnost ředitele upravuje paragraf č. 166 školského zákona č.561/2044 Sb. Pokud je zřizovatelem jiná právnická nebo fyzická osoba, činnost ředitele je upravena paragrafem 136 školského zákona č.561/2004 Sb. Rada – je orgánem takové školské právnické osoby, u které je zřizovatelem právnická nebo fyzická osoba. Rada dbá na zachování účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena. Rada schvaluje rozpočet školy, jednací řád školy, roční účetní závěrku a další. Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel školy. Funkční období člena je 5 let.
13
Zákon č 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14 Zákon č 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 15 -
2
Financování sekundárního školství
V českém školství bylo reformou veřejné správy v roce 2000 zavedeno vícezdrojové financování.15 Výdaje na vzdělávání plynou především z veřejných zdrojů. Většina prostředků je poskytována prostřednictvím kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně kapitola č. 333. Celkové veřejné výdaje za rok 2009 činily 160 464 195 Kč, tj. 4,42% HDP.16 Další prostředky plynou od zřizovatelů škol a školských zařízení, u středních škol jsou to zpravidla kraje. Škola získává prostředky i vlastní hospodářskou činností a účastí na mezinárodních programech. Mezi předpisy, které upravují financování sekundárního školství patří školský zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech a Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j.28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu. Mezi kompetence a činnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti sekundárního školství patří:17 - Stanovuje základní principy financování škol a školských zařízení - Předkládá podklady pro sestavení návrhu státního rozpočtu - Stanoví závazné zásady pro přidělování prostředků - Přiděluje prostředky školám nebo školským zařízením, které zřizuje samo nebo které zřizuje církev - Přiděluje prostředky prostřednictvím krajů institucím, které zřizují kraje nebo jiní zřizovatelé - Kontroluje využívání přidělených prostředků Finanční toky jsou u středního školství spravované kraji. Od roku 1992 se systém financování změnil, došlo k přechodu od financování podle institucí k financování na základě tzv. normativů.18 Ministerstvo školství rozděluje prostředky ze státního rozpočtu na základě tzv. republikových normativů krajům a to podle školského zákona. Krajský úřad je na základě směrnice ministerstva19 rozděluje podle tzv. krajských neboli místních normativů školám, které zřizuje. Náklady, které musí být financovány, dělíme na:20 - Neinvestiční výdaje (NIV), které jsou hrazeny státem prostřednictvím metody normativů, tvoří: Přímé náklady na vzdělání (PNNV), které představují největší položku výdajů (asi 60%NIV) a jsou určeny především na mzdy a odvody s nimi spojené, Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) jsou určeny např. na další výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů, učební pomůcky, učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně) a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ostatní provozní výdaje – materiální výdaje, jsou to především výdaje spojené s technickým zabezpečením chodu školy – elektřina, voda, plyn, údržbářské práce, odpisy atd. Tyto výdaje hradí zřizovatel (kraj u SŠ), u soukromých a církevních škol jsou hrazeny z ústředního státního rozpočtu. 15
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2001 [cit. 2011-01-06]. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha 2001. Dostupné z WWW: 16 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 06-14-2010 [cit. 2010-12-29]. Rok 2009. Dostupné z WWW: . 17 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 18 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 19 Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j.28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu. 20 PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s.
- 16 -
- Investiční výdaje – jsou hrazeny vždy zřizovateli, tedy u veřejných SŠ kraji a u soukromých a církevních škol jsou hrazeny z rozpočtů soukromých či církevních zřizovatelů. Tyto výdaje jsou financovány nenormativně.
2.1
Normativy
Metoda normativů slouží k rozepisování finančních prostředků ve školství. Tato metoda stanoví průměrný počet neinvestičních výdajů na jednotku výkonu, tedy na žáka či studenta, vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného. Normativy představují jakési dotační minimum státu na pokrytí nákladů spojených se vzděláváním, stravováním, atd. Jsou to částky stanovené v Kč a to na jeden rok. Rozlišujeme republikové a krajské normativy. 21 Metoda normativů prošla určitým vývojem, kdy docházelo k rozšiřování determinant a korekčních prvků. „Zásadním opatřením bylo, že Ministerstvo financí stanovilo mzdové výdaje jako závazný ukazatel rozpočtové kapitoly školství. Ministerstvo školství proto kromě neinvestičních prostředků na žáka každoročně stanovuje i závazné limity objemu mzdových prostředků a limity pro počet zaměstnanců ve školství spravovaném podle školského zákona.“22 Mezi závazné ukazatele rozpočtu NIV sekundárního školství patří prostředky na platy, zákonné odvody z mezd, ostatní neinvestiční výdaje (zahrnuty i dotace soukromým a církevním školám) a limit počtu zaměstnanců. V tabulce č. 4 jsou uvedeny celkové zdroje regionálního školství na rok 2010. Z celkových NIV tvoří prostředky pro soukromé školy 4 244 000 a pro církevní školy 1 045 000. Tabulka. 4: Rozpočtové zdroje regionálního školství na rok 2010 (včetně soukromých a církevních škol) NIV celkem Odvody v tis. MP v tis. Kč ONIV v tis. Kč Limit PZ v tis. Kč Kč 83 231 526
56 129 274
20 194 311
6 907 941
217 687
Pramen: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2010-12-29]. Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2010 v úrovni MŠMT – KÚ. Dostupné z WWW: .
Republikové normativy vznikly v roce 2004, dříve se nazývaly agregované normativy, které se vypočítávaly na základě druhu škol a školských zařízení. Republikové normativy se stanovují podle věku. Jsou zde stanoveny 4 základní stupně vzdělání – předškolní, základní, střední a vyšší odborné. Tyto normativy platí celorepublikově. „ Jsou konstruovány jako podíl celkových objemů přímých neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu a celkových počtů žáků škol a školských zařízení, v nichž se příslušná kategorie vzdělávání poskytuje v denní formě. Stanovují se na základě předchozího roku a v závislosti na předpokládaných výkonech (počty žáků) a finančních vlivech předpokládaných změn.“23 Do republikových normativů patří i limity počtu zaměstnanců na 1000 žáků. V následující tabulce jsou uvedeny republikové normativy pro školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky na rok 2010. Středním školám bez nižšího sekundárního vzdělání odpovídá věková kategorie 15-18 let.
21
PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. 22 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 23 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1220]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
- 17 -
Tabulka č. 5 : Republikové normativy na rok 2010 z toho ORIENTAČNĚ: NIV celkem Kč/žáka
MP vč. odvodů Kč/žáka
3 - 5 let
39 858
39 510
6 - 14 let
46 747
15 - 18 let *)
ONIV celkem Kč/žáka
ONIV náhrady Kč/žáka
ONIV přímé Kč/žáka
Limit PZ Z./1000ž
348
120
228
138,481
45 999
748
140
608
127,285
54 495
53 638
857
165
692
145,913
19 - 21 let
47 351
46 793
558
145
413
115,769
3 - 18 let v KZÚV
222 527
220 668
1 859
681
1 178
705,620
Pramen: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2010. Dostupné z WWW: .
Pozn.: ONIV – výše ostatních neinvestičních výdajů na jednoho žáka. Republikový normativ pro věkovou kategorii 15 – 18 let je v roce 2010 vztažen i na počet žáků 1. ročníků denní formy nástavbového studia ve středních školách. Místní (krajské) normativy zohledňují na rozdíl od republikových podmínky jednotlivých škol a zařízení. Centrum není schopno tyto podmínky zohlednit a proto je tato kompetence v rukou krajů. Místní normativy jsou charakteristické podrobnějším členěním a stanovují je odbory školství KÚ prostřednictvím tzv. místního dohodovacího řízení. Toto řízení probíhá mezi odborem školství KÚ a řediteli škol a zařízení. Vše probíhá v souladu s vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.24 Volné prostředky „Tvoří asi 1% NIV a rozepisují se normativně školským úřadům v rámci schváleného rozpočtu v relaci k objemu normativních neinvestičních výdajů příslušných školských úřadů. Tyto prostředky jsou používány např. na odstranění havarijních stavů budov škol zřizovaných MŠMT a školskými úřady.“25
2.2
Financování a normativy soukromých škol
Soukromým školám každoročně stanovuje normativy Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Soukromé školy získávají finanční prostředky od ministerstva a to prostřednictvím krajských úřadů. Ministerstvo tak hradí část neinvestičních výdajů. U středních škol jsou stanovovány normativy podle typu oboru vzdělání, kterých je asi 900. Provozní a investiční výdaje hradí zřizovatel školy. Např. pro soukromá čtyřletá gymnázia byl stanoven normativ na rok 201026: -NIV: 43 997 z toho MP: 28 601, Odvody: 10 296, ONIV: 4 980. Pro porovnání u oboru kamenosochařství – kamenosochařská tvorba je stanoven normativ: -NIV: 103 864, MP: 65 892, Odvody: 23 721, ONIV: 13 972.
24
PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. 25 PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. 26 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Normativy soukromých škol na rok 2010. Dostupné z WWW: .
- 18 -
Pro nárok na získání finančních prostředků ze státního rozpočtu je důležité, aby škola byla zařazena do školského rejstříku. Škola může pobírat dotaci v základní výši (60% normativu) a to po splnění základních podmínek jako je zařazení do rejstříku škol a školských zařízení, administrativní náležitosti smlouvy dále pak vyúčtování předchozí dotace a výroční zpráva o činnosti a hospodaření školy. Pokud škola splní další soubor podmínek, může mít nárok na zvýšenou dotaci (u SŠ je to 90% normativu). Mezi tyto rozšířené podmínky patří např. škola pobírá základní dotaci alespoň jeden rok, poslední hodnocení školy Českou školní inspekcí je průměrné nebo lepší. Výše dotace je dána součinem smlouvou stanoveného procentního podílu normativu a skutečného počtu žáků v daném školním roce. Tyto finanční prostředky pak MŠMT převede čtvrtletně na účty krajských úřadů a ty je pak přidělí jednotlivým školám. I kraj může soukromé škole přidělit dotaci, nejčastěji v případě, že je škola úspěšná v přípravě svých studentů. Soukromé školy často vybírají školné, jehož výše závisí na různých aspektech (náročnost oboru, vybavenost školy, ekonomická situace školy). Obvykle se platí několik tisíc korun ročně.27 Systém financování školství v České republice je zobrazen na obrázku v Příloze č. 2.
2.3
Normativy pro církevní školy
Církevní školy financuje přímo ministerstvo podle stejných normativů, jaké platí pro soukromé školy. „Poskytovaná dotace nezahrnuje prostředky k péči o majetek, který není ve vlastnictví státu.“28 Církevní školy také mohou vybírat školné, ale neděje se to v takové míře jako u soukromých škol.
2.4
Shrnutí
Základní rozdíly ve financování mezi veřejnou a soukromou střední školou se týkají legislativy, která financování upravuje, dále pak zřizovatelů, výše normativů a školného. Podrobněji jsou tyto rozdíly uvedeny v následující tabulce.
27
ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1228]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 28 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2010-1229]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
- 19 -
Tabulka č. 6: Odlišnosti ve financování veřejných a soukromých středních škol Soukromá střední škola (+ Veřejná střední škola církevní školy)
Financování zejména upravuje:
Zřizovatelem je:
NIV jsou financovány:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Kraj, který zřizuje právnické osoby nebo příspěvkové organizace.
Ze státního rozpočtu jsou přiděleny peníze na účet KÚ pomocí republikových normativů. Kraj pak rozdělí peníze školám na základě krajských normativů.
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů Soukromá střední škola, je škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost. Může být, např. obecně prospěšnou společností. Církevní školu, která má zpravidla formu školské právnické osoby zřizuje registrovaná církev nebo náboženská společnost. Soukromá škola získává peníze ze státního rozpočtu, jejich objem je dán republikovými normativy. Škola nezískává celý normativ, ale pouze část – 60%. Po splnění podmínek daných zákonem může získat 90% normativu.
Provozní výdaje jsou financovány
Zřizovatelem - kraj
Z ústředního státního rozpočtu, jelikož škola nedostává 100% normativu, zbylé náklady hradí ze školného.
Investiční výdaje jsou financovány:
Zřizovatelem - kraj
Zřizovatelem
Nevybírá
Mohou vybírat v neomezené výši
Školné:
Pramen: ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit.
2011-04-25]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731.
- 20 -
3
Kvalita vzdělávání a její hodnocení
„Kvalita vzdělávání se jednoznačně projevuje na výsledcích vzdělávacího procesu; klíčovými prvky ovlivňujícími kvalitu vzdělávání jsou profesionalita a práce učitelů, vedení školy, obsah vzdělávání, řízení školy, klima ve škole i ve třídě, vztahy s veřejností,…“29 „Kvalita vzdělávání (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávacího systému) je určitá žádoucí úroveň fungování a/nebo produkce těchto procesů nebo institucí, která může být předepsána určitými požadavky - např. rámcovými vzdělávacími programy, evaluačními standardy - a tudíž může být objektivně hodnocena a měřena.“30 K hodnocení kvality jsou používána různá kritéria, předmětem hodnocení může být vzdělávací systém jako celek nebo jen jeho fáze či výstup, což jsou získané znalosti a dovednosti studentů. Následující text se věnuje zavedení ukazatelů, na jejichž základě lze měřit kvalitu poskytnutého vzdělání. Následně se práce věnuje nástrojům kvality – školské reformě a státní maturitě a dalším. Další podkapitoly se věnují hodnocení kvality vzdělávání a to jak na národní úrovni, tak na úrovni mezinárodní. Jsou zde také uvedeny základní národní a mezinárodní statistiky. V závěru celé této části jsou zavedeny a popsány vybrané ukazatele kvality vzdělávání. Tyto ukazatele jsou potřebné pro srovnání vybraných středních škol v poslední kapitole.
3.1
Ukazatele a nástroje kvality
Mezi zvolené ukazatele, jejichž hlavním cílem je zhodnotit kvalitu vzdělávání patří: rozvinutost infrastruktury v oblasti školy, možnosti stravování, roční výdaje na žáka, počet žáků na učitele, technická a materiální vybavenost školy, metody výuky a odbornost pedagogů, výuka cizích jazyků, metody hodnocení výuky, úspěšnost studentů v přijímacím řízení na VŠ, úspěšnost studentů v maturitní generálce, hodnocení Českou školní inspekcí, spolupráce se zahraničím a mimoškolní aktivity, prezentace školy na-venek a počet přihlášených zájemců o studium. Tyto ukazatele jsou podrobněji popsány dále v této kapitole.
Nástroje kvality Zajišťování kvality ve školství je velmi rozmanitý a složitý proces, který se týká několika oblastí, jako jsou cíle vzdělávání, vstupy, procesy a výstupy vzdělávání. Tyto oblasti lze hodnotit na základě různých ukazatelů a k dosažení kvality lze využít různé nástroje. Následný text uvádí několik nástrojů ke zvýšení kvality ve dříve zmíněných oblastech: cíle-vstupy-procesy-výstupy vzdělávání. a) Cíle vzdělávání: Cíle vzdělávání jsou uvedeny ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. Mezi nástroje určené ke zvyšování kvality neboli naplňování cílů vzdělávání lze zařadit vlastní hodnocení školy, jehož výstupem může být výroční zpráva školy a externí hodnocení školy např. MŠMT a Českou školní inspekcí, jehož výstupem je inspekční zpráva. Do oblasti cílů z části zasahuje i kurikulární reforma školství. O všech těchto nástrojích je podrobněji pojednáno dále v textu. b) Vstupy: Mezi nástroje v této oblasti lze zařadit způsob financování školství, který je v České republice založen na vícezdrojovém principu. O způsobu financování je pojednáno v druhé kapitole. Dalšími nástroji může být způsob řízení škol či požadavky na kvalifikovanost pedagogů a jejich další vzdělávání. c) Procesy (samotné vzdělávání): Této oblasti se týká výše zmíněná kurikulární reforma školství. Školská reforma jednoznačně souvisí s kvalitou vzdělávání, jelikož mění obsah neboli procesy a cíle vzdělávání v České republice. Jejím hlavním cílem je zefektivnit a zpřístupnit vzdělávací proces. Reforma se snaží vytvořit příznivé
29
Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-02-20]. Zajišťování kvality odborného vzdělávání. Dostupné z WWW: . 30 Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-02-20]. Zajišťování kvality odborného vzdělávání. Dostupné z WWW: .
- 21 -
prostředí pro vzdělávání a motivaci k učení jako celoživotní nezbytnosti.31„V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.“32 Kurikulární dokumenty jsou nyní vytvářeny na dvou úrovních33: Státní: zahrnuje Národní program vzdělávání (NPV), který vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a Rámcové vzdělávací programy (RVP), které vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání (základní, střední,…) Školní: tvoří Školní vzdělávací programy (ŠVP), učební dokument, podle něhož se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách. Každá škola si jej vytváří sama na základě RVP. Obrazové znázornění je uvedeno v Příloze č. 3. Přechod od jednotných osnov určených pro všechny školy k tomuto novému systému kurikulárních dokumentů se děje postupně, na základě harmonogramu uvedeného na oficiálních stránkách MŠMT.34 Ministerstvo také vydalo tzv. Manuál pro tvorbu ŠVP, který popisuje, jak by tento program měl vypadat a co by měl obsahovat.35 Rámcové vzdělávací programy týkající se sekundární školství tvoří RVP pro gymnázia, sportovní gymnázia, obory středního vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (členění podle oborů), obory středního vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem.36 Střední školy by měly začít vyučovat podle ŠVP od 1. 9. 2009.37 d) Výstupy vzdělávání (znalosti studentů): Nástrojem pro zvyšování kvality v této oblasti může být komerční projekt Kalibro nebo mezinárodní projekt PISA, o kterém je pojednáno v podkapitole mezinárodní hodnocení kvality. Projekt Kalibro je určen pro mateřské, základní a střední školy. Jedním z cílů tohoto projektu je ulehčit školám sebehodnocení. Kalibro vytváří pro školy evaluační nástroje – dotazníky a srovnávací testy.38 Dalším nástrojem je nový model maturit, tzv. státní maturita. Jejím úkolem je sjednotit kvalitu středního vzdělávání. Kromě nástroje kvality je také motivačním nástrojem k prosazení změn v oblasti vzdělávání. Jedněmi z úkolů změny maturitní zkoušky je zvýšení objektivity, jasné a srovnatelné informace o znalostech maturanta či nahrazení přijímacích zkoušek na VŠ.39 O změně maturitní zkoušky a zavedení tzv. státní maturity se začalo uvažovat již v 90. letech minulého století, jedním z důvodů bylo doporučení OECD. Podoba maturitní zkoušky jednoznačně souvisí s kvalitou poskytovaného vzdělání. V letech 1997-2000 probíhal první pokus o vytvoření nového modelu maturity, který nakonec nebyl uzákoněn. Změna maturitní zkoušky byla uzákoněna až s přijetím nového školského zákona č.561/2004 v roce 2004. Podle tohoto zákona měla první státní maturita proběhnout ve školním roce 2007/2008, ale v roce 2007 byla přijata novela školského zákona,
31
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-02-18]. Nejčastější dotazy. Dostupné z WWW: . 32 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 30. 7. 2007 [cit. 2011-02-01]. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné z WWW: . 33 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 30. 7. 2007 [cit. 2011-02-01]. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné z WWW: . 34 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-02-01]. Harmonogram. Dostupné z WWW: . 35 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-02-01]. Od rámcového ke školnímu vzdělávacímu programu. Dostupné z WWW: . 36 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-02-01]. Rámcové vzdělávací programy. Dostupné z WWW: . 37 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-02-01]. Harmonogram. Dostupné z WWW: . 38 Kalibro [online]. c2001-2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 39 KLAUS JR., Václav. Revue politika [online]. 20. 5. 2003 [cit. 2011-02-20]. Co přinese státní maturita?. Dostupné z WWW: .
- 22 -
která ji odložila na rok 2010. Došlo i ke změně modelu státní maturity, její konečná podoba byla vyhlášena v roce 2008.40 Zkoušku tvoří41: Společná část: povinná pro všechny maturanty, student si volí mezi základní a vyšší úrovní u každého povinného předmětu. Profilová část: v plné kompetencí ředitele školy, který určí formu, témata, termíny na základě rámcového vzdělávacího programu. Obsahuje 2 – 3 povinné zkoušky a možnost konat 2 nepovinné zkoušky. V první polovině října roku 2010 proběhla maturitní generálka, jejím cílem bylo ověřit funkčnost, spolehlivost a bezpečnost nové maturity. Zavedení státní maturity pak proběhne ve dvou fázích. V roce 2011 bude tzv. náběhová fáze, kde je zavedeno několik úlev a od roku 2012 bude zavedena konečná podoba maturity.42 Maturitní model je uveden v příloze č. 4.
3.2
Hodnocení kvality
Jedním z hlavních problémů ve školství a vzdělávání je měření a hodnocení kvality poskytnutého vzdělání. Kvalita výstupu se bezprostředně projevuje na výsledcích vzdělávacího procesu, tedy na kvalitě pracovní síly, jejích schopnostech a dovednostech.43 V České republice můžeme hodnocení kvality vzdělávání rozlišit na vnitřní a vnější. Důvodem takovýchto hodnocení je především kontrola kvality.
Vnitřní hodnocení V České republice mají základní a střední školy zákonnou povinnost provádět každé tři roky hodnocení vlastní práce. Výstupem tohoto hodnocení je výroční zpráva školy. Od roku 2005 probíhá národní projekt MŠMT „Cesta ke kvalitě“ (plný název je „AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení“) jehož cílem je podpora škol v oblasti vlastního hodnocení.44 Škola pro hodnocení využívá evaluační nástroje ve formě dotazníku, rozhovorů, záznamových listů atd. Autoevaluace ukáže klady i zápory vedení školy a může vést k pozitivním změnám ve škole, což jednoznačně souvisí s kvalitou výstupu.45
Vnější hodnocení Vnější hodnocení školského systému je v České republice úkolem MŠMT, obcí, České školní inspekce a národních statistik. Česká školní inspekce (ČŠI) je pověřena kontrolou dodržování školského zákona č.551/2004 Sb., ve školách. Podle tohoto zákona je správním úřadem s celostátní působností a je organizační složkou státu. ČSI má hodnotící a kontrolní funkci, přičemž výsledkem hodnocení je inspekční správa.46 V České republice dochází ke zpracování národních statistik, které také slouží jako vnější hodnocení systému školství. Sběrem statistických dat v rámci resortu školství je pověřen Ústav pro informace ve
40
Nová maturita [online]. 2010 [cit. 2011-01-31]. Změna maturity. Dostupné z WWW: . 41 Nová maturita [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Maturitní model. Dostupné z WWW: . 42 Nová maturita [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Maturitní model. Dostupné z WWW: . 43 PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. 44 Cesta ke kvalitě [online]. 2008 [cit. 2011-02-02]. Cesta ke kvalitě. Dostupné z WWW: . 45 Cesta ke kvalitě [online]. 2008 [cit. 2011-02-02]. Evaluační nástroje. Dostupné z WWW: . 46 Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
- 23 -
vzdělání (dále ÚIV). Základními okruhy sbíraných dat jsou výkonové ukazatele (počet škol, žáků, tříd, atd.) a mzdové prostředky (údaje o pracovnících a mzdových prostředcích na daný rok). Celorepublikové údaje jsou zaznamenávány v tzv. Statistických ročenkách školství. Tato publikace je sestavována každoročně na základě standardních statistických dat, obsahuje 4 samostatné publikace – výkonové ukazatele, zaměstnanci a mzdové prostředky, ekonomické ukazatele a vývojová ročenka. Ročenky obsahují i informace o financování školství, jejímž sběrem není ÚIV pověřen.47„Kromě údajů z celorepublikového pohledu publikuje ÚIV i údaje o Školství v regionech, tedy informace v krajském členění. Tyto informace jsou publikovány v rámci projektu Datová obslužnost krajů od roku 2002.“48 Srovnání kvality středních škol v České republice je úkolem zkoušky Sonda maturant, která proběhla v roce 1998 a 2009. Cílem je srovnání úrovně škol prostřednictvím stejných úloh, které jsou připravovány společností Scio ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Testy jsou z obecně studijních předpokladů, českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. V roce 1998 projekt představoval přípravný krok ke státní maturitě, v roce 2009 bylo cílem porovnání znalostí maturantů z roku 1998 a 2009.49
Mezinárodní hodnocení kvality V současné době jsou vzdělávací systémy jednotlivých zemí velmi rozmanité, tedy i kvalita výstupu se liší. Vzdělání je chápáno jako hybná síla společnosti a proto dochází ke srovnávání poskytnutého vzdělání nejen na národní úrovni, ale i mezinárodní úrovni.50 Česká republika je členem Evropské Unie a některých mezinárodních organizací v oblasti školství (OECD a UIS UNESCO) a je tedy zahrnuta i v mezinárodním porovnávání školských systémů. ÚIV je pověřeno sběrem dat pro mezinárodní statistiky a významnou část dat poskytuje mezinárodním organizacím. Kromě ÚIV poskytuje data i Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ poskytuje data EUROSTATu, což je Evropský statistický úřad podílející se na harmonizaci sběru dat z oblasti školství a na tvorbě indikátorů ve vzdělávání. EUROSTAT je součástí Evropské komise. „Mezinárodní organizace zabývající se porovnáním statistických údajů o školství v jednotlivých zemích využívají informací předávaných jednotlivými zeměmi prostřednictvím společných dotazníků UNESCO, OECD, EUROSTAT (UOE).“51 Každoročně dochází k vyplňování dotazníků a k mapování vzdělávacího systému. Základ tvoří sedm dotazníků zabývajících se počtem tříd, finančních prostředků investovaných do vzdělávání, nově přijatých absolventů atd. Dotazníky se využívají zejména pro publikaci Education at a glance (publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD) z níž v České republice vychází České školství v mezinárodním srovnání. Dotazníky ještě doplňují dotazníky EUROSTATU – Language (dotazníky o studiu jazyků v Evropských zemích), Regional (dotazníky týkající se osob účastnících se vzdělávání v regionálním členění úrovně NUTS 2), BaMa(dotazníky týkající se bakalářského a magisterského studia).52 Další institucionální sítí týkající se vzdělávání v Evropě je EURYDICE, která sbírá a šíří data týkající se vzdělávací politiky v Evropě. Česká republika je jejím členem od roku 1997. EURYDICE vydává srovnávací studie, popisy vzdělávacích systémů v Evropě, terminologické příručky a zveřejňuje kvantitativní a kvalitativní ukazatele.53
47
ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2010-12-29]. O školské statistice. Dostupné z WWW: . 48 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2010-12-29]. O školské statistice. Dostupné z WWW: . 49 Scio.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-31]. Sonda maturant po 11 letech. Dostupné z WWW: . 50 BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416. 51 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2010-12-30]. Statistické dotazníky UOE. Dostupné z WWW: . 52 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2010-12-30]. Statistické dotazníky UOE. Dostupné z WWW: . 53 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2010-12-30]. O EURYDICE. Dostupné z WWW: .
- 24 -
Další projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD) je PISA (Programme for International Student Assessment). Tento projekt dnes patří mezi nejvýznamnější mezinárodní výzkumy v oblasti vzdělávání.54 „Jeho hlavním záměrem je poskytnout tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích informace o úspěšnosti a efektivitě jejich vzdělávacích systémů.“55 Výzkum probíhá v tříletých cyklech a je zaměřen na oblast čtení, matematiky a přírodní vědy, každý cyklus klade více důraz na jednu z těchto oblasti. Testovaní jsou žáci ve věku 15 let. Projektu se účastní některé země OECD a další země. V České republice realizoval výzkum ÚIV. Poslední výsledky jsou za rok 2009, zveřejněné byly v roce 2010. Poslední cyklus kladl důraz na čtenářskou gramotnost. Výsledky České republiky jsou alarmující a země se v hodnocení propadá velmi rychlým tempem. Co se týče nejsledovanější oblasti – čtenářské gramotnosti, Česká republika dosáhla podprůměrných výsledků (viz příloha č. 5). Výsledky v matematické a přírodovědné oblasti byly průměrné.56
3.4 Charakteristika vybraných ukazatelů pro hodnocení kvality ve vzdělávání V této práci je v centru pozornosti sekundární školství, proto následující uvedené ukazatele pro posouzení kvality vzdělávání se zaměřují na tento stupeň školství. Ukazatele byly vybrány na základě publikací OECD – Education at a Glance, dotazníků pro autoevaluaci v projektu „Cesta ke kvalitě“ a přístupu Benča (2002)57. Jejich cílem je srovnat vybrané školy a kvalitu vzdělání, které poskytují. Ukazatele jsou rozděleny do několika skupin: 1. Podmínky ke vzdělávání: Geografické: rozvinutost infrastruktury v oblasti školy; možnosti stravování a ubytování v oblasti; pokud škola sídlí v několika budovách, jak jsou tyto budovy od sebe vzdáleny. Hodnocení bude provedeno na základě informací uvedených na webových stránkách školy. Přičemž hodnocení budu provádět na základě předpokladu: lepší dostupnost = lepší podmínky ke vzdělávání. Ekonomické: roční výdaje na žáka - výdaje jsou ovlivněny především výší platů učitelů, počtem vyučovacích hodin, učebními materiály, pomůckami atd. „Nižší výdaje na vzdělávání na žáka nemusí nezbytně znamenat nižší úroveň výuky, mohou naopak vypovídat o efektivitě celého vzdělávacího systému.“58 V souvislosti s tímto ukazatelem budou porovnány i informace o průměrném měsíčním platu učitelů a úspěšnost studentů v přijímacím řízení na vysokou školu (VŠ), která v případě nižších výdajů na žáka může prokázat efektivní využívání zdrojů. Hodnocení ukazatele bude provedeno na základě řízených rozhovorů s ředitelem a zaměstnanci školy. Personální: počet žáků na učitele – čím menší počet žáků na učitele, tím více se učitel může věnovat individuálním potřebám žáků, učitel také řeší méně rozporů ve třídě.59 Ukazatel bude hodnocen podle údajů o počtu žáků a učitelů uvedených na webových stránkách školy. Materiální: technická vybavenost školy (projektory, plátna,…); počítačová učebna; tělocvična; knihovna atd. Hodnocení bude provedeno na základě dotazníkového šetření mezi studenty a vlastního průzkumu školy.
54
PALEČKOVÁ, Jana; TOMÁŠEK, Vladislav; BASL, Josef. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-01-30]. Hlavní výsledky výzkumu Pisa 2009, Umíte ještě číst?. Dostupné z WWW: . 55 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2009 [cit. 2011-01-31]. PISA 2009 - OECD program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for international student assessment ). Dostupné z WWW: . 56 PALEČKOVÁ, Jana; TOMÁŠEK, Vladislav; BASL, Josef. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-01-30]. Hlavní výsledky výzkumu Pisa 2009, Umíte ještě číst?. Dostupné z WWW: . 57 BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416. 58 České školství v mezinárodní srovnání :stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2007. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 99 s. ISBN 8021105372. 59 České školství v mezinárodní srovnání :stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2007. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 99 s. ISBN 8021105372.
- 25 -
2. Vzdělávání: Metody výuky a odbornost pedagogů – způsob vedení výuky a odbornost pedagoga mají jednoznačný vliv na získané schopnosti a dovednosti žáků. S tímto ukazatelem jednoznačně souvisí i způsob přípravy studentů k maturitní zkoušce a přijímacímu řízení na VŠ. Ukazatel bude hodnocen na základě dotazníkového šetření mezi studenty a informací na webových stránkách školy. Výuka cizích jazyků (jaké jazyky škola nabízí; jsou studenti rozděleni do skupin podle úrovně znalostí, pořádá škola výlety do zahraničí) – širší spektrum jazyků umožňuje žákům studovat jazyk, o který mají skutečný zájem, rozdělení žáků do skupin podle úrovně znalostí vede ke zkvalitnění výuky, stejně tak možnost účastnit se pobytů v zahraničí, kdy si žáci procvičí jazyk v praxi. Hodnocení ukazatele bude provedeno na základě dotazníkového šetření mezi studenty a informací poskytnutých školou. 3. Výsledky vzdělávání: Metody hodnocení studentů – mají jednoznačný vliv na motivaci studentů do dalšího studia. Hodnocení bude provedeno na základě dotazníkového šetření mezi studenty a informací na webových stránkách školy. Úspěšnost studentů v přijímacím řízení na VŠ – větší procento přijatých absolventů na VŠ značí kvalitnější přípravu studentů v průběhu studia na střední škole a naplnění účelu studia. Ukazatel bude hodnocen na základě dat poskytnutých ředitelem školy. Úspěšnost studentů v maturitní generálce – hodnocení bude provedeno na základě dat získaných z řízeného rozhovoru s ředitelem školy. Hodnocení školy Českou školní inspekcí - čím lepší hodnocení školy ČŠI, tím lépe škola naplňuje své účely a záměry. Ukazatel bude hodnocen na základě zprávy ČŠI. 4. Partnerství školy a externí vztahy: Spolupráce se zahraničím (projekty), exkurze, mimoškolní aktivity – projekty a spolupráce se zahraničními školami mohou poskytnout významné informace a podpořit rozvoj školy. Exkurze znamenají nové informace a zkušenosti pro studenty. Mimoškolní aktivity v podobě zájmových kroužků umožňují studentům věnovat se aktivitám, které je baví. Hodnocení bude provedeno na základě informací získaných z webových stránek školy a dotazníkového šetření mezi studenty. Prezentace školy na-venek (zveřejňování aktuálních informací, aktualizace webových stránek školy). Hodnocení bude provedeno na základě vlastních zkušeností s webovými stránkami škol. Pozornost bude zaměřena na aktuálnost dat a rozsah informací, které stránky poskytují (informace o škole, přijímacím řízení, oborech, projektech, atd.). Počet přihlášených zájemců o studium – vyšší počet přihlášených studentů značí mimořádný zájem o školu. Hodnocení bude provedeno na základě informací uvedených na webových stránkách školy. Pro přehlednost jsou výše popsané ukazatele shrnuty v následující tabulce.
- 26 -
Tabulka č. 7 : Přehledné zobrazení vybraných ukazatelů hodnocení kvality Skupina ukazatelů
Specifikace
Hodnocení
Informace na webových stránkách Podmínky ke Řízený rozhovor s ředitelem a Roční výdaje na žáka vzdělávání zaměstnanci školy (geografické, Informace na webových ekonomické, Počet žáků na učitele stránkách personální a materiální) Dotazníkové šetření, vlastní Technická vybavenost školy průzkum Metody výuky a odbornost Dotazníkové šetření, informace pedagogů na webových stránkách Vzdělávání Dotazníkové šetření, informace Výuka cizích jazyků od školy Dotazníkové šetření, informace Metody hodnocení od školy Úspěšnost studentů Data poskytnutá ředitelem v přijímacím řízení na VŠ školy Výsledky vzdělávání Úspěšnost studentů v maturitní Data poskytnutá ředitelem generálce školy Doprava, stravování,…
Partnerství školy a externí vztahy
Hodnocení ČŠI
Zpráva ČŠI
Spolupráce se zahraničím, exkurze, mimoškolní aktivity
Dotazníkové šetření a informace na web. stránkách Vlastní zkušenosti s webovými stránkami Informace na webových stránkách
Prezentace školy na-venek Počet přihlášených zájemců o studium
Pramen: Autorka Koupá Jolana
Tyto ukazatele budou následně použity v praktické části, jejímž obsahem je komparace vybrané veřejné a soukromé školy a zhodnocení kvality poskytnutého vzdělání těmito školami.
- 27 -
- 28 -
4
Komparace vybraných středních škol
Jak již bylo řečeno výše, jedním z hlavních cílů středního školství je příprava pro pokračování v navazujícím vzdělávání či příprava na výkon povolání. S tím souvisí úkol této kapitoly, a to zhodnotit, jak se školám daří naplňovat tento cíl. Bude tedy hodnocena kvalita poskytnutého vzdělání vybraných škol. Kromě srovnání kvality bude v první podkapitole ukázáno, jak probíhá financování veřejné a soukromé školy v praxi. Pro komparaci bylo vybráno Gymnázium Blansko (veřejná škola) a Gymnázium Rájec-Jestřebí (soukromá škola). Důvodem výběru právě těchto škol je zejména geografické hledisko, obě dvě školy se nacházejí v Blanenském regionu. Dalším důvodem byla dlouholetá tradice Gymnázia Blansko v Blanenském regionu, škola zde působí od roku 1949.60 Gymnázium Rájec-Jestřebí bylo zvoleno, protože je jediným soukromým gymnáziem v tomto regionu a také proto, že autorka byla studentkou tohoto gymnázia.
4.1
Základní údaje o vybraných středních školách a jejich financování
Kapitola poskytuje základní údaje o vybraných školách jako je název, sídlo, právní forma, nabízené studium, ředitel školy, počet žáků a učitelů a kritéria přijímacího řízení. Kromě těchto základních údajů zde budou uvedeny také rozpočty škol a to, jak je škola financována. 4.1.1
Veřejná střední škola
Název: Gymnázium Blansko Sídlo: Blansko Právní forma: Příspěvková organizace Jihomoravského kraje Škola nabízí osmileté studium pro žáky pátých tříd základní školy a čtyřleté studium pro žáky devátých tříd základních škol. Ředitelem školy je RNDr. Pavel Henek. Gymnázium navštěvuje celkem 590 studentů z toho 467 v osmiletém studium a 123 ve čtyřletém. Škola má 20 tříd. Údaje jsou za školní rok 2010/2011. V roce 2010 na gymnáziu pracovalo 51 pedagogických a 18 nepedagogických pracovníků. Pro přijetí na školu musí uchazeč projít přijímacím řízením, jehož kritéria jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 8: Kritéria přijímacího řízení na Gymnázium Blansko Prospěch žáka na základní škole Kritéria pro přijetí na Gymnázium Blansko jsou:
Úspěšnost žáka v testu všeobecných studijních předpokladů SCIO Umístění v krajském kole olympiády
Pramen: Gymnázium Blansko [online]. 2008 [cit. 2011-02-25]. O škole. Dostupné z WWW: .
Hospodaření veřejné školy Gymnázium Blansko jako veřejná škola získává finanční prostředky od státu, které jí na základě krajských normativů přidělí Jihomoravský kraj. Zároveň získává finanční prostředky od svého zřizovatele, kterým je Jihomoravský kraj, tyto prostředky jsou určeny zejména na provozní výdaje. Položka investiční výdajů je u této školy nulová, podle ředitele školy kraj nemá dostatek finančních prostředků. Další peněžní prostředky může škola získat zapojením do různých projektů. V současnosti je škola zapojena do projektu Evropské Unie – „Zavádění interaktivní výuky a zlepšování podmínek
60
Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-31]. Historie školy. Dostupné z WWW: .
- 29 -
využití komunikačních technologií na Gymnáziu Blansko“.61 Na podporu tohoto projektu škola získala 879 306 Kč od Evropské unie. Rozpočet školy pro rok 2010 je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 9: Rozpočet Gymnázia Blansko na rok 2010 Rozpočet školy na rok 2010:
Z rozpočtu tvořilo: 23 635 000 Kč neinvestiční výdaje na vzdělávání (NIV – mzdy, učební pomůcky atd.)
28 678 000 Kč
4 340 000 Kč od zřizovatele (Jihomoravský kraj) zejména na provozní výdaje (voda, elektřina, atd.)
650 000 vlastní činnost Pramen: Řízený rozhovor s ředitelem školy; Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-02]. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2009-2010 . Dostupné z WWW: .
4.1.1
Soukromá střední škola
Název: Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. Sídlo: Rájec-Jestřebí Právní forma: Obecně prospěšná společnost Škola nabízí šestileté studium pro žáky sedmých tříd základní školy a čtyřleté studium pro žáky devátých tříd základních škol. Ředitelem školy je Ing. Stanislav Laštůvka. Ve školním roce 2009/2010 školu navštěvovalo celkem 177 studentů z toho 87 v šestiletém studium a 90 ve čtyřletém. Škola má 9tříd. Ve školním roce 2010/2011 na gymnáziu pracuje 21 pedagogických a 5 nepedagogických pracovníků. Přijímací zkouška se pro školní rok 2011/2012 nekoná. Ředitel školy vybírá žáky na základě výsledků studia na základní škole.62 Známky jsou převáděny na body podle následující tabulky. Tabulka č. 10: Převod výsledků studia na body jako kritérium přijímacího řízení na Gymnáziu Rájec-Jestřebí Předmět/známka 1 2 3 4 Český jazyk 5b 4b 1b 0b Matematika Cizí jazyk Dějepis
5b 5b 3b
4b 4b 2b
1b 1b 0b
0b 0b 0b
Zeměpis Přírodopis
3b 3b
2b 2b
0b 0b
0b 0b
Fyzika Chemie
3b 3b
2b 2b
0b 0b
0b 0b
Pramen: Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Přijímací řízení. Dostupné z WWW: .
Hospodaření soukromé školy Zcela rozdílný způsob financování lze pozorovat u soukromé školy. Gymnázium Rájec-Jestřebí má nárok na zvýšenou dotaci ve výši 90% normativu, základní výše je u soukromých středních škol 60% normativu. Důvodem pro vyšší dotaci je splnění podmínek daných zákonem, tedy škola je obecně prospěšnou společností, „poslední výsledky hodnocení České školní inspekce jsou alespoň průměrné a v posledním protokolu o kontrole Českou školní inspekcí nebylo zjištěno závažné porušení platných 61
Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-22]. Projekt EU. Dostupné z WWW: . 62 Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. O škole. Dostupné z WWW: .
- 30 -
právních předpisů“63. Škola získává tuto dotaci ze státního rozpočtu, a to prostřednictvím kraje. Dotace je určena na neinvestiční výdaje školy a ostatní provozní výdaje (u veřejné školy hradí zřizovatel- kraj). I kraj může škole udělit dotaci, nejčastěji v případě, že je škola úspěšná v přípravě svých studentů.64 Jelikož škola získává 90% normativu, zbylých 10% musí získat výběrem školného, které zde činí 10 800 Kč / rok. 65 Výše tohoto školného je oproti jiným soukromým gymnáziím poměrně nízká. Např. výše ročního školného na Moravském gymnáziu v Brně je 16 760 Kč66 Podle Českého statistického úřadu školné do 10 000 Kč vybírají 4% gymnaziálních oborů a školné vyšší než 30 000 Kč vybírá 48% gymnázií.67 Jelikož je škola obecně prospěšnou společností, její hospodaření je také upraveno zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Škola se může stejně jako kterákoliv jiná škola účastnit různých projektů, díky nim může získat další finanční prostředky. Gymnázium Rájec-Jestřebí se účastní operačního programu Evropské unie „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“. V rámci tohoto programu škole byly schváleny dva projekty a to "Alternativní systém hodnocení klíčových kompetencí žáků Gymnázia Rájec-Jestřebí", jehož cílem je další rozvoj hodnotícího systému školy při přecházení ke Školskému vzdělávacímu programu. Druhý projekt je "Klíčové kompetence studentů přírodovědných předmětů na Gymnáziu v RájciJestřebí a jejich rozvíjení pomocí ICT", jehož cílem je zvýšit kvalitu ICT v přírodovědných předmětech.68 Rozpočet školy za rok 2009 je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 11:Rozpočet Gymnázia Rájec-Jestřebí za školní rok 2009/2010
Příjmy školy za školní rok 2009/2010 byly: Celkové příjmy: 11 984 087,43 Kč Dotace od státu a kraje, granty: 9 135 258, 22 Kč Dotace od obce: 0 Kč Školné: 1 901 600 Kč Příjmy z doplňkové činnosti: 186 889 Kč Ostatní příjmy: 760 340,21 Kč
Výdaje školy za školní rok 2009/2010 byly: Celkové výdaje: 11 866 649, 23 Kč Neinvestiční výdaje: 11 866 649, 23 Kč Mzdy pracovníků: 6 894 718 Kč Odvod zdravot. a sociál. poj. : 2 212 805, 54 Kč Výdaje na učebnice a učeb. pom.: 160 785, 02 Kč Výdaje na další vzdělávání pracovníků: 108 107 Kč Ostatní provozní náklady: 2 490 233, 67 Kč Investiční výdaje: 0 Kč
Pramen: Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-02]. Soubory ke stažení. Dostupné z WWW: .
4.2 ukazatelů
Porovnání kvality poskytnutého vzdělání na základě zvolených
Kvalita poskytnutého vzdělání značí naplnění cílů a účelu školství. Je také velmi důležitá pro existenci školy. Pro hodnocení kvality byly ve třetí kapitole vybrány ukazatelé, jejichž cílem je zhodnotit kvalitu poskytovaného vzdělání u vybraných středních škol. Kvalita poskytnutého vzdělání byla hodnocena na základě vybraných ukazatelů: 1. Podmínky ke vzdělávání: rozvinutost infrastruktury v oblasti školy, možnosti stravování, roční výdaje na žáka, počet žáků na učitele, technická a materiální vybavenost školy. 2. Vzdělávání: metody výuky a odbornost pedagogů, výuka cizích jazyků. 63
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. 64 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2011-0302]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. 65 Řízený rozhovor s ředitelem školy. 66 Moravské gymnázium [online]. 2010 [cit. 2011-03-31]. Informace o studiu na gymnáziu. Dostupné z WWW: . 67 Český statistický úřad [online]. 6. 4. 2011 [cit. 2011-04-19]. Historie a vývoj soukromého školství 2010. Dostupné z WWW: . 68 Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-02]. Granty financované Evropskou unií. Dostupné z WWW: .
- 31 -
3. Výsledky vzdělávání: metody hodnocení výuky, úspěšnost studentů v přijímacím řízení na VŠ, úspěšnost studentů v maturitní generálce, hodnocení Českou školní inspekcí. 4. Partnerství školy a externí vztahy: spolupráce se zahraničím a mimoškolní aktivity, prezentace školy na-venek, počet přihlášených zájemců o studium. U vybraných ukazatelů byly zdrojem informací především dotazníkové šetření, řízené rozhovory s řediteli vybraných škol, webové stránky škol, dokumenty škol jako inspekční a výroční zpráva a vlastní pozorování (při návštěvě obou škol). Řízené rozhovory se uskutečnily v lednu roku 2011, a to s řediteli vybraných škol. Celkem byly provedeny dva rozhovory, jejichž cílem bylo zjistit informace důležité pro hodnocení vybraných ukazatelů. Dotazy se týkaly především financování škol a snažily se zjistit informace, které školy neuváděly na svých webových stránkách. Dotazníkové šetření bylo provedeno v lednu roku 2011. V dotazníkovém šetření byl studentům předkládán dotazník, který je uveden v Příloze č. 6. Studenti odpovídali na otázky týkající se především jejich spokojenosti s vybaveností školy, výukou či přípravou na přijímací zkoušky na vysokoškolské studium. Celkem bylo dotazováno 100 studentů, tedy 50 studentů z každé školy, návratnost dotazníků byla 100%. Poměr dívek a chlapců byl celkem 52: 48. Studenti byli z 3. a 4. ročníků, poměr studentů byl 47: 53. Autorka vybrala tyto třídy, jelikož studenti posledních ročníků gymnázia mají se školou více zkušeností než studenti nižších ročníků. Mimo to, jsou tito studenti připravovaní na přijímací zkoušky na VŠ, tudíž by měli být schopni odpovědět na otázky dotazníku týkající se tohoto tématu. Pro přehlednost byla data o dotazovaných studentech zavedena do následující tabulky. Tabulka č. 12: Data z dotazníkového šetření Gymnázium Blansko
Gymnázium RájecJestřebí
Celkem
50
50
100
z toho dívek
23
29
52
z toho chlapců
27
21
48
- z toho ve 3. ročníku
26
21
47
-z toho ve 4. ročníku
24
29
53
Počet dotazovaných celkem
Pramen: Dotazníkové šetření, Autorka Koupá Jolana
Kompletní výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze č. 7 a 8. Struktura následujícího hodnocení kvality je totožná s uspořádáním ukazatelů ve třetí kapitole. Nejprve jsou uvedena data získaná o veřejném gymnázium a poté o soukromém.
- 32 -
4.2.1
Podmínky ke vzdělávání
Geografické: Tento ukazatel shrnuje informace o dostupnosti školy, možnostech stravování a ubytování. Dále je sledováno, jestli škola sídlí ve více budovách. Pro přehlednost byly údaje zaneseny do následující tabulky. Tabulka č. 13: Geografické ukazatele Škola Gymnázium Blansko Gymnázium Rájec-Jestřebí Velmi dobrá Velmi dobrá Ve škole (výběr ze dvou jídel) Ve škole (výběr ze dvou jídel) Zajištěno v Blansku Zajištěno v Blansku V jedné budově Ve dvou budovách
Ukazatel Dostupnost školy Stravování Ubytování Výuka probíhá Pramen: Řízené rozhovory s řediteli školy.
Dobrá dostupnost znamená, že ve městě, kde škola sídlí je autobusová i vlaková stanice. Ubytování pro dojíždějící studenty mají obě dvě školy zajištěno v Domově mládeže v Blansku. Gymnázium Rájec-Jestřebí sídlí ve dvou budovách, které jsou od sebe vzdáleny asi 2km. Studenti mezi budovami v průběhu dne nepřejíždějí, učitelé ano. Obědy jsou dováženy do obou budov. Ekonomické: Spolu s ročními výdaji na žáka byly do tohoto ukazatele zahrnuty i údaje o průměrném platu pedagogů a úspěšnost studentů v přijímacím řízení na VŠ, které mohou vypovídat o efektivitě využívání finančních prostředků. Jak již bylo řečeno ve třetí kapitole, vyšší výdaje na žáka nemusejí vždy znamenat vyšší kvalitu vzdělávání. Opět pro přehlednost byla vytvořena následující tabulka. Tabulka č. 14: Ekonomické ukazatele Ukazatel
Roční výdaje na žáka Průměrný plat pedagogů (2009/2010) Úspěšnost studentů (2009/2010)
Škola
Průměrné hodnoty v České republice
Gymnázium Blansko
Gymnázium RájecJestřebí
48 606,8 Kč
52 974 Kč
49 668 Kč (r. 2009)
25 834 Kč
22 568 Kč
26 477 Kč
94,3%
75% u třídy Sexta a 84,2% u třídy 4. Ročník
Pramen: Řízené rozhovory s řediteli škol; Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2009-2010 . Dostupné z WWW: ; Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2009/10. Dostupné z WWW: , ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. MZDY A PLATY VE ŠKOLSTVÍ ZA I - III/2010. Dostupné z WWW: , Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2009 [cit. 2011-04-12]. Dokument ke stažení. Dostupné z WWW: .
Obě dvě školy nezjišťují údaj o ročních výdajích na žáka, proto bylo nutné zjistit data potřebná k výpočtu tohoto ukazatele. Ředitel gymnázia v Blansku neposkytl úplná data k výpočtu tohoto ukazatele, neumožnil ani nahlédnutí do dokumentů týkajících se rozpočtu školy. Z tohoto důvodu je výsledný údaj uveden v hrubém vyjádření a je počítán včetně provozních výdajů. Škola má 590 studentů a její rozpočet za rok 2010 byl 28 678 000 Kč. Tedy roční výdaje na žáka jsou zhruba 28 678 000/590= 48 606,8 Kč. Ředitel rájeckého gymnázia poskytl data potřebná k výpočtu ročních výdajů na žáka. Škola má 177 studentů a výdaje za školní rok 2009/10 byly 11 866 649,23 Kč, z toho 2 490 233,67 Kč tvořily provozní výdaje. Provozní výdaje se do výpočtu nezahrnují, výpočet ukazatele je následující: (11 866 649,23- 2 490 233,67)/177=52 974 Kč.
- 33 -
Průměrný plat pedagogů konkrétních škol uvedený v tabulce je včetně platu ředitele a zástupce ředitele. Údaje poskytli ředitelé školy. Pro srovnání, byl v tabulce uveden průměrný měsíční plat pedagogů na středních školách v České republice, údaj je za 1. -3. čtvrtletí roku 201069. Personální: K výpočtu počtu žáků na učitele je potřeba údaj o počtu studentů a pedagogických zaměstnanců. Gymnázium Blansko mělo v roce 2010 590 studentů a 51 pedagogů. Hodnota ukazatele je tedy: 590/51 = 11,56 žáka/učitele. Gymnázium Rájec-Jestřebí mělo ve školním roce 2009/10 177 studentů a 21 pedagogů. Hodnota ukazatele je tedy 177/21 = 8,42 žáka/učitele. Podle OECD je ve veřejných školách v průměru 12,6 žáka na učitele. Soukromé školy mají v průměru 14,5 žáka na učitele. Údaje jsou za rok 2005 a týkají se vyššího sekundárního vzdělávání. V případě nižšího sekundárního vzdělávání byl průměrný počet žáků na učitele nižší u soukromých škol.70 Materiální: Gymnázium Blansko má dvě počítačové učebny, fyzikální i chemickou laboratoř, jazykové učebny pro každý jazyk, školní knihovnu, interaktivní tabuli, tělocvičnu a hřiště. Podle ředitele školy tělocvična potřebuje rekonstrukci a hřiště je v katastrofálním stavu. Na opravy škola zatím nemá dostatek finančních prostředků.71 Gymnázium Rájec-Jestřebí má počítačovou učebnu, laboratoř fyziky a chemie, jazykovou učebnu, školní knihovnu, dvě interaktivní tabule, tělocvičnu i hřiště. Hřiště školy je malé a je ve špatném stavu. Studenti často docházejí na fotbalové hřiště v obci.72 Na technickou vybavenost školy se studentů ptá otázka č. 3, výsledky jsou následující: Graf č. 1 a 2: Technická vybavenost školy (projektory, počítačová učebna atd.):
Gymnázium Blansko
Gymnázium Rájec-Jestřebí
8% 26%
Dobrá Spíše dobrá
66%
50%
50%
Dobrá Spíše dobrá
Spíše špatná Pramen: Dotazníkové šetření mezi studenty, Autor: Koupá Jolana
4.2.2
Vzdělávání
Metody výuky a odbornost pedagogů: Metody výuky, které školy praktikují, budou hodnoceny na základě odpovědí z dotazníkového šetření (otázka č. 5). Výsledky jsou zobrazeny v následujících grafech.
69
ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. MZDY A PLATY VE ŠKOLSTVÍ ZA I - III/2010. Dostupné z WWW: . 70 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2009 [cit. 2011-02-08]. Indikátory OECD - metodická příručka, pracovníci a pracovní podmínky ve vzdělávání. Dostupné z WWW: . 71 Řízený rozhovor s ředitelem školy 72 Řízený rozhovor s ředitelem školy
- 34 -
Graf č. 3 a 4 : Jste spokojeni s průběhem výuky v hodinách?
Gymnázium Blansko
Gymnázium Rájec-Jestřebí 4%
40% 60%
2%
10% Určitě ano
Spíše ano
Spíše ano 84%
Spíše ne
Spíše ne Určitě ne
Pramen: Dotazníkové šetření mezi studenty, Autor: Koupá Jolana
Komentář ke grafům: Studenti byli v dotazníku požádáni, aby v případě nespokojenosti uvedli důvody. Studenti blanenského gymnázia nejčastěji uváděli nízkou autoritu pedagogů u studentů, nedostatek učebních materiálů v některých hodinách, tradiční přístup k výuce a nezáživnost hodin. Na otázku s čím nejste spokojeni studentka 4. Ročníku odpověděla, cituji „se způsobem výuky – nutnost tzv. biflování,…“ Na rájeckém gymnáziu studenti uvádějí někdy nízkou autoritu učitelů v hodinách. Cituji „Učitelé mají málo respektu u žáků v hodinách.“ Odbornost pedagogů je na blanenském gymnáziu podle výroční zprávy z let 2009-2010 následující: Tabulka č. 15 : Odbornost pedagogů blanenského gymnázia Pedagog. pracovníci:
Kvalifikovanost
Aprobovanost
Ředitel
100%
100%
Zástupce ředitele
100%
100%
Pedagogové
98%
96%
Pramen: Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2009-2010 . Dostupné z WWW:
Pozn.: Kvalifikovanost znamená způsobilost vykonávat určité povolání. 73 Pedagog musí mít odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost. V zákoně č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů jsou uvedeny požadavky na odbornou kvalifikaci pedagogů na jednotlivých stupních vzdělávání. Aprobovanost znamená způsobilost vyučovat určitý předmět na určitém druhu školy, přičemž pedagog získal tuto způsobilost vystudováním předepsaného studia.74 Výroční zpráva Gymnázia Rájec-Jestřebí z roku 2009 podává následující informace o odbornosti svých pedagogů: Tabulka č. 16 : Odbornost pedagogů rájeckého gymnázia Pedagog. pracovníci:
Kvalifikovanost
Aprobovanost
Ředitel
100%
100%
Zástupce ředitele
100%
100%
Pedagogové
100%
100%
Pramen: Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2009/10. Dostupné z WWW: . 73
Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-08]. Kvalifikační požadavky. Dostupné z WWW: . 74 ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-04-12]. Pojem aprobace. Dostupné z WWW: .
- 35 -
V dotazníku se odborností pedagogů zabývá otázka č. 4. Studenti jsou dotazování, jestli si myslí, že jejich pedagogové jsou odborníky ve svých předmětech. Výsledky jsou zobrazeny v následujících grafech. Graf č. 5 a 6 : Myslíte si, ţe vaši učitelé jsou odborníky v předmětech, které vyučují?
Gymnázium Blansko
Gymnázium Rájec-Jestřebí
9%
41%
7% 50%
Spíše ano
Určitě ano
Spíše ne
93%
Spíše ano
Určitě ne
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Výuka cizích jazyků: Gymnázium Blansko nabízí svým studentům výuku anglického, německého, francouzského, španělského, ruského a latinského jazyka. V hodinách cizích jazyků jsou studenti rozděleni do skupin podle úrovně znalostí.75 Gymnázium Rájec-Jestřebí nabízí svým studentům anglický, německý, francouzský, španělský, latinský a italský jazyk. Mimo výuku studenti mohou navštěvovat zájmový kroužek, kde se vyučuje švédština. V hodinách jsou studenti rozděleni do skupin podle úrovně znalostí. Jelikož má škola menší počet žáků, může se stát, že dojde k nenaplnění kurzu a kurz se neotevře. Na kvalitu výuky cizích jazyků je zaměřena otázka č. 6 a 7. Pro lepší přehlednost výsledků otázek byly vytvořeny následující grafy. Graf č. 7 a 8 : Jste spokojeni s výukou cizích jazyků na vaší škole?
Gymnázium Blansko
Gymnázium Rájec-Jestřebí
8% 8%
12%
Určitě ano 38%
46%
4% 6% Určitě ano
Spíše ano
Spíše ano 78%
Spíše ne Určitě ne
Spíše ne Určitě ne
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Jako hlavní důvody nespokojenosti studenti blanenského gymnázia uvedli nedostatečnou kvalifikovanost pedagogů, málo konverzace v hodinách a celkově špatnou kvalitu hodin. Cituji „Nejsou zde kvalitní učitelé, někteří mají s jazykem sami problémy nebo využívají staré metody.“ Studenti rájeckého gymnázia uvedli jako hlavní důvody nespokojenosti nedostatečnou kvalifikovanost pedagogů, málo konverzace v hodinách a celkově špatnou kvalitu hodin. Cituji „Očekávám větší znalosti jazyka od vyučujících.“ Výsledky 7. otázky jsou uvedeny v následujícím grafu.
75
Řízený rozhovor s ředitelem školy
- 36 -
Graf č. 9 : Chtěli byste studovat nějaký cizí jazyk, který Vám škola nenabízí? 100%
88% 74%
80% 60% 40%
26% 12%
20% 0%
Ano, uveďte prosím který Veřejná škola
Ne, jsem spokojen/a
Soukromá škola
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Studenti blanenského gymnázia nejčastěji uváděli, že by chtěli mít možnost studovat italštinu (8 studentů) a finštinu (2 studenti). Studenti rájeckého gymnázia nejčastěji uváděli japonštinu (3 studentů) a francouzštinu (2 studenti). U francouzského jazyka byl výše zmíněný problém s nenaplněním kurzu. S tímto ukazatelem (výuka cizích jazyků) souvisí i pořádaní výletů do zahraničí, kde si studenti mohou procvičit jazyk v praxi. V dotazníku je toto téma zahrnuto v otázce č. 10. Výsledky dotazování budou uvedeny dále v textu. 4.2.3
Výsledky vzdělávání
Metody hodnocení: Gymnázium Blansko uplatňuje klasický způsob známkování, který je popsán v klasifikačním řádu školy76. Studenti jsou známkováni známkami ve škále 1-5. Pedagog si může způsob hodnocení upravit, může jej například doplnit o procenta.77 Známky jsou uveřejňovány v systému Bakaláři, kam mají přístup i rodiče studentů. V dotazníku byli studenti dotazováni na spokojenost se stávajícím hodnocením. Více jak dvě třetiny studentů (66%) by systém hodnocení neměnily. Zbylých 34% studentů (17 dotazovaných) by zavedlo například slovní hodnocení, bodový systém či procenta. Zcela odlišný způsob hodnocení má soukromé gymnázium. Základem hodnocení je bodový systém, který má hlavně motivující funkci. Hodnocení je uveřejňováno v internetové žákovské knížce Webnotes. Na tyto stránky mají přístup i rodiče. Hodnocení studenta bývá doplňováno o slovní hodnocení. Studenti také dostávají dvě vysvědčení, jedno je klasické státní a druhé je doplněno o slovní hodnocení, procenta a pořadí studenta v daném předmětu.78 S tímto hodnotícím systémem je spokojeno 96% dotazovaných studentů. Pouze dva studenti měli výhrady, jeden nenavrhl změnu a druhý by chtěl jen klasické známkování. Pro lepší přehlednost byla výše zmíněná data převedena do následujícího grafu.
76
Gymnázium Blansko [online]. 3. 4. 2009 [cit. 2011-03-05]. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Dostupné z WWW: . 77 Řízený rozhovor s ředitelem školy 78 Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. Hodnotící systém. Dostupné z WWW: .
- 37 -
Graf č. 10 : Jaký je váš názor na metody hodnocení studentů na vaší škole? 96%
100% 80%
66%
60% 34%
40% 20%
4%
0% Neměnil/a bych ho Veřejná škola
Změnil/a bych ho Soukromá škola
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Úspěšnost studentů v přijímacím řízení: Gymnázium Blansko: V roce 2010 bylo na VŠ přijato 94,3 % studentů.79 Škola studenty připravuje prostřednictvím seminářů, které si studenti volí ve 3. Ročníku. Ve 4. ročníku jejich výuku z velké části tvoří právě tyto zvolené semináře, jejímž cílem je příprava na maturitní zkoušku a přijímací zkoušky na VŠ. Studenti si volí předměty dle vlastního zaměření.80 Gymnázium Rájec-Jestřebí: V roce 2010 bylo přijato na VŠ 75% studentů třídy Sexta a 84,2% studentů třídy 4. Ročník.81 Škola nevyužívá semináře jako blanenské gymnázium. Příprava na maturitní zkoušku začíná až ve 4. ročníku, kdy studenti mají semináře matematiky a českého jazyka, v těchto hodinách také procvičují testy studijních předpokladů.82 V dotazníkovém šetření se na přípravu na maturitní zkoušku a přijímací řízení ptá otázka č. 9. Studenti byli dotazováni, jestli jim škola pomáhá v této přípravě. Odpovědi studentů jsou zachyceny v následujících grafech. Graf č. 11 a 12 : Pomáhá vám škola v přípravě na přijímací řízení na vysokou školu?
Gymnázium Blansko
Gymnázium Rájec-Jestřebí
8%
4% 12% Určitě ano
20%
32% 40%
Určitě ano
22%
Spíše ano
Spíše ano 62%
Spíše ne Určitě ne
Spíše ne Určitě ne
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Studenti blanenského gymnázia často uváděli, že si v některých hodinách procvičují testy studijních předpokladů a konzultují výběr škol s pedagogy. Studenti gymnázia Rájec-Jestřebí uváděli, že si také v některých hodinách procvičují testy studijních předpokladů a konzultují výběr škol s pedagogy. Dva ze studentů uvedli kvalitní výuku ve škole, která jim zvýší šanci u přijímacích zkoušek.
79
Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 20092010 . Dostupné z WWW: . 80 Řízený rohovor s ředitelem školy 81 Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2009/10. Dostupné z WWW: . 82 Řízený rozhovor s ředitelem školy
- 38 -
Úspěšnost studentů v maturitní generálce: Podle ředitele blanenského gymnázia studenti neměli žádné problémy s nižší úrovní a tuto úroveň by všichni zvládli bez problémů. Dle jeho názoru výsledky v maturitní generálce nejsou tolik důležité pro hodnocení studentů, jelikož se na ni studenti nepřipravovali. Konkrétní data ředitel autorce nedoložil. Studenti rájeckého gymnázia zvládli také nižší úroveň bez větších problémů. V českém jazyce se percentil pohyboval v rozmezí 63,9 – 71,6. V anglickém jazyce se průměrný percentil pohyboval v rozmezí 65,8 – 74,5. V případě vyšší úrovně se percentily velmi lišily. Na webových stránkách školy jsou zveřejněny konkrétní výsledky maturitní generálky, které jsou uvedeny v Příloze č. 6. Hodnocení školy Českou školní inspekcí: Ředitel blanenského gymnázia inspekční zprávu nedoložil. Pouze uvedl, že hodnocení školy bývá průměrné. ČŠI školu navštívila naposledy před dvěma lety a jejím hlavním cílem byla kontrola souladu Školního vzdělávacího programu s Rámcovým vzdělávacím programem. Hodnocení ČŠI rájecké gymnázium zveřejňuje na svých webových stránkách. Škola byla v posledních letech hodnocena velmi dobře. Cituji „Rozvoj osobnosti žáků je na vynikající úrovni, výrazným pozitivem v této oblasti je uplatňování moderních metod výuky, které efektivně podporují rozvoj dosahování klíčových kompetencí žáků.“83 Na webových stránkách školy jsou uvedeny Inspekční zprávy za rok 2000, 2006 a 2009. 4.2.4
Partnerství školy a externí vztahy
Spolupráce se zahraničím, exkurze, mimoškolní aktivity: Studenti gymnázia Blansko se mohou účastnit lyžařských pobytů a vodáckých kurzů. Škola také pořádá pro nově přijaté studenty tzv. socializační pobyty, jejich cílem je seznámení se studentů. Při škole funguje i kapela Gymbeat a pěvecký sbor Perličky.84 Gymnázium Blansko plánuje tento rok projekt „Pojedeme k moři“, který probíhal už dříve a měl úspěch. Studenti budou poznávat italské Gargáno.85 Taktéž studenti rájeckého gymnázia se mohou účastnit lyžařských pobytů a vodáckých kurzů. Škola také pořádá socializační pobyty pro nové studenty.86 Studentům je umožněno učit se Švédštinu v zájmovém kroužku. Dále má škola sportovní klub Triangle sport klub, který tvoří oddíly a kroužky, jako například turistika, horská kola a triatlon. V roce 2010 zde bylo registrováno 107 členů.87 S ukazatelem Spolupráce se zahraničím, exkurze a mimoškolní aktivity souvisejí poslední dvě otázky dotazníku. V otázce č. 10 byli studenti dotazováni, jestli jim škola umožňuje dostatečné množství zahraničních pobytů či exkurzí. Studenti se nijak výrazně v odpovědích nelišili., výsledky otázky č.10 jsou opět zaneseny do grafu.
83
Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2009 [cit. 2011-03-04]. Inspekční zpráva. Dostupné z WWW: . 84 Řízený rozhovor s ředitelem školy 85 Gymnázium Blansko [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. Pojedeme k moři 2011. Dostupné z WWW: . 86 Řízený rozhovor s ředitelem školy 87 Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-05]. Aktivity. Dostupné z WWW: .
- 39 -
Graf č. 13 a 14 : Pořádá vaše škola exkurze, výměnné pobyty či výlety do zahraničí?
Gymnázium Rájec-Jestřebí
Gymnázium Blansko 10% 6%
22%
62%
Ano, dostatečné množství Ano, ale málo
2% 42%
56%
Ne
Ano, dostatečné množství Ano, ale málo Nezajímá mě to
Nezajímá mě to Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Poslední otázka se dotazovala na mimoškolní aktivity, konkrétně na rozmanitost nabízených aktivit. Rozdíly v odpovědích studentů lze sledovat v následujícím grafu. Graf č. 15 a 16 : Mimoškolní aktivity (zájmové krouţky, olympiády atd.): Myslíte si, ţe škola poskytuje pro své studenty široké spektrum těchto aktivit?
Gymnázium Blansko 20%
8% 32%
40%
Určitě ano Spíše ano
Gymnázium Rájec-Jestřebí
22%
4% 12%
Určitě ano Spíše ano
Spíše ne
62%
Určitě ne
Spíše ne Určitě ne
Pramen: Dotazníkové šetření, Autor: Koupá Jolana
Prezentace školy na-venek: V případě blanenského gymnázia jsem na stránkách nenašla všechny informace, které jsem hledala. Škola nezveřejňuje inspekční zprávy, není zde nikde vysvětleno k čemu je školní Informační systém či internetová žákovská knížka Bakaláři. V roli potencionálního zájemce o školu, bych zde nenašla veškeré informace a nejspíš bych se dotazovala přímo ve škole. Chybí mi zde nějaká ucelená a přehledná prezentace školy. Na druhou stranu jsou stránky aktualizovány, na úvodní stránce lze najít nejnovější zprávy. S webovými stránkami rájeckého gymnázia jsem neměla žádné větší problémy. Našla jsem zde v podstatě vše, co jsem ke své práci potřebovala. Stránky také bývají aktualizovány a na úvodní stránce jsou nejnovější zprávy. I potenciální zájemce dostane odpověď na vše, co potřebuje. Je zde i sekce Prohlídka školy, kde si lze prohlédnout fotografie učeben či školy. Celkově se mi stránky zdají přehledné. Počet přihlášených zájemců o studium: Gymnázium Blansko: Na osmileté studium se v roce 2010 hlásilo 49 zájemců a na čtyřleté studium 68. Celkem tedy bylo přihlášeno 117 zájemců. Přijato bylo 90 zájemců. Všichni uchazeči byli přijati v 1. kole přijímacích zkoušek.88 Gymnázium Rájec-Jestřebí: Na šestileté studium se v roce 2010 v 1. kole hlásilo pouze 5 zájemců a na čtyřleté studium 26 zájemců. Ve 2. kole byly pouze 2 uchazeči o čtyřleté studium. Přijato bylo všech 28 uchazečů o čtyřleté studium, šestileté studium se pro malý zájem neotevřelo.89
88
Gymnázium Blansko [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 20092010 . Dostupné z WWW: .
- 40 -
4.3
Zhodnocení vybraných ukazatelů
V této podkapitole bude provedeno zhodnocení výše komentovaných ukazatelů u obou škol. Kromě tohoto zhodnocení bude upozorněno na případné nedostatky či naopak klady dané školy. Na závěr podkapitoly jsou formulována doporučení pro vybrané školy. 4.3.1 Podmínky ke vzdělávání Geografické: V případě geografických podmínek ke vzdělávání, obě školy mají dobrou dostupnost a poskytují svým studentům stravování přímo ve škole, taktéž případné ubytování mají zajištěno. Nevýhodou rájeckého gymnázia je rozdělení výuky do dvou vzdálených budov, problematické je to hlavně pro pedagogy, kteří musí mezi budovami přejíždět. Ekonomické: Jak již bylo řečeno, roční výdaje na žáka ani jedna škola nesleduje. Ředitel blanenské školy neposkytl všechny data potřebná pro výpočet ukazatele, tudíž uvedené hodnoty jsou pouze orientační, i přesto je z nich patrné, že blanenské gymnázium má nižší výdaje na žáka za rok než rájecké. Úspěšnost studentů přijímacím řízení na VŠ je ale velmi vysoká oproti rájeckému gymnáziu. Na základě této skutečnosti vyplývá, že nemusí platit přímá úměra, že nižší výdaje znamenají nižší kvalitu vzdělávání. Pokud porovnáme průměrné platy pedagogů, blanenské gymnázium má vyšší průměrný plat, než je na rájeckém gymnáziu a než je republikový průměr. Podle dat uváděných Českým statistickým úřadem byly platy v letech 2000-2010 nižší na soukromých školách než na školách veřejných.90 Personální: U personálních podmínek ke vzdělávání se ukázalo, že na soukromé škole je méně žáků na učitele než na veřejné škole. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že nižší počet žáků na učitele znamená lepší podmínky ke vzdělávání, lepší podmínky tedy nabízí svým studentům rájecké gymnázium. Učitel se ve třídě o nižším počtu žáků může více věnovat studentům jako jednotlivcům. Rozdíl ve výsledných údajích je poměrně velký. Výsledky tohoto ukazatele nejsou shodné s dříve uvedenými průměry OECD. Materiální: Základní vybavenost škol je v podstatě stejná, obě školy mají počítačovou učebnu, jazykovou učebnu apod. V dotazníkovém šetření byli ale studenti dotazování na technickou vybavenost, jako jsou promítací plátna, moderní pomůcky atd. Z výše uvedených výsledků plyne, že studenti rájeckého gymnázia vidí vybavenost své školy lépe než studenti blanenského gymnázia. Nikdo z rájeckých studentů neoznačil možnost C – Spíše špatná ani možnost D – Určitě špatná, zároveň více studentů než na blanenské škole označilo možnost A - Dobrá. 4.3.2 Vzdělávání Metody výuky: Názory studentů na metody výuky se také lišily. Studenti soukromé školy jsou více spokojeni s průběhem výuky na škole. Z 50 dotazovaných studentů jsou pouze 3 nespokojeni s tím, jak probíhají vyučující hodiny. V případě blanenského gymnázia je nespokojeno 20 studentů. Podle dat, která obě školy zveřejňují, jsou pedagogové kvalifikovaní a aprobovaní, na rájeckém gymnáziu dokonce stoprocentně. I výsledky dotazníků korespondují s daty, které školy uvádí. Téměř všichni studenti soukromé školy (93%) si myslí, že jejich pedagogové jsou odborníky v předmětech, které učí. Na blanenském gymnáziu stejnou možnost označila pouze polovina studentů. Výuka cizích jazyků a odbornost pedagogů: Nabídka cizích jazyků je na obou školách téměř stejná, výjimkou je italština a švédština, kterou gymnázium Blansko nenabízí. Studenti jsou s touto nabídkou na obou školách vcelku spokojeni. Studentů, kteří by chtěli studovat jazyk jiný, než jim škola nabízí, bylo více na blanenském gymnáziu, nejčastěji uváděli italský jazyk. Naopak v otázce výuky cizích jazyků se objevovalo poměrně dost nespokojenosti. Více nespokojeni s průběhem výuky cizích jazyků byli studenti blanenského gymnázia. Překvapivé bylo, že si studenti velmi často stěžovali na kvalifikovanost učitelů. 89
Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2009/10. Dostupné z WWW: . 90 Český statistický úřad [online]. 6. 4. 2011 [cit. 2011-04-19]. Historie a vývoj soukromého školství 2010. Dostupné z WWW: .
- 41 -
4.3.3 Výsledky vzdělávání Metody hodnocení: Obě školy se zcela liší ve způsobu hodnocení, rájecké gymnázium klade důraz na moderní a motivační způsob hodnocení, kdežto blanenské gymnázium využívá tradiční způsob známkování. Z 50 dotazovaných studentů soukromé školy pouze 2 vyjádřili nespokojenost s hodnocením. Na blanenském gymnáziu bylo nespokojeno 17 studentů, hodnocení známkami by nejčastěji změnili právě na procenta, slovní hodnocení či bodový systém, jež využívá rájecké gymnázium. Úspěšnost studentů v přijímacím řízení na VŠ: Studenti blanenského gymnázia měli větší úspěšnost u přijímacího řízení, než studenti rájecké školy. Jedním z důvodů mohou být intenzivní semináře, které škola praktikuje. S tím koresponduje i názor studentů, kdy víc jak 58% dotazovaných studentů blanenského gymnázia tvrdí, že je škola připravuje na přijímací řízení. Naopak 54% dotazovaných studentů rájeckého gymnázia si nemyslí, že jim škola pomáhá v přípravě. Úspěšnost studentů v maturitní generálce: S kvalitou vzdělávání souvisí i příprava na maturitní zkoušku. Jestli jsou studenti připravováni na novou podobu maturitní zkoušky – státní maturitu, měla ukázat maturitní generálka. Hodnocení tohoto ukazatele je velice obtížné, jelikož nebyly k dispozici výsledky studentů blanenského gymnázia. Podle slov ředitele gymnázia Blansko, studenti základní úroveň zvládli a i výsledky zveřejněné na stránkách rájeckého gymnázia ukazují zvládnutí základní úrovně rájeckými studenty. Výsledky vyšší úrovně u studentů gymnázia Blansko nejsou k dispozici. U studentů rájeckého gymnázia jsou doloženy v Příloze, vyšší úroveň zkusilo málo studentů a výsledky jsou velmi odlišné. Hodnocení ČŠI: Srovnání ČŠI naráží na stejný problém jako předešlý ukazatel. Jelikož ředitel blanenského gymnázia neumožnil nahlédnutí do inspekční zprávy, musím tento ukazatel zhodnotit pouze na základě jeho slov. Tudíž hodnocení ČŠI má lepší gymnázium Rájec-Jestřebí, které je hodnoceno velmi dobře oproti průměrnému hodnocení blanenského gymnázia. 4.3.4 Partnerství školy a externí vztahy Spolupráce se zahraničím, exkurze, mimoškolní aktivity: Podle zjištěných údajů obě školy poskytují svým studentům srovnatelné množství výletů, zahraničních zájezdů atd. Otázkou je, jak se na to dívají studenti. U obou škol nejvíc dotazovaných řeklo, že škola sice pořádá tento typ aktivit, ale v malém množství. Poměrně velký rozdíl byl v počtu studentů, kteří si myslí, že škola poskytuje dostatek těchto aktivit. Více tuto odpověď označovali studenti gymnázia Rájec-Jestřebí. Co se týče mimoškolních aktivit, zejména zájmových kroužků, s nabídkou školy jsou spokojeni více studenti rájeckého gymnázia. Prezentace školy na-venek: Při výběru školy se nejčastěji potenciální zájemce nejprve podívá na webové stránky školy. Dle mého názoru jsou pro tyto účely lépe vytvořeny stránky gymnázia Rájec-Jestřebí, kde jsou informace přehledné a téměř vyčerpávající. Data jsou aktualizovány na obou školních stránkách. Počet přihlášených zájemců o studium: Počet přihlášených zájemců o studium by měl být jedním z faktorů, který vypovídá o zájmu o danou školu. Z uvedených dat vyplývá větší zájem o blanenské gymnázium, ale tento závěr dle mého názoru není úplný. Zájem o rájecké gymnázium může snižovat to, že se zde platí školné, které si ne všichni mohou dovolit a také to, že blanenské gymnázium má v regionu delší tradici. Naopak zájem o gymnázium Blansko může zvyšovat úspěšnost studentů v přijímacím řízení. Faktorů, které zájem ovlivňují, je mnoho, ale cílem práce není zkoumat důvody zájmů, ale pouze porovnat data o počtu přihlášených. V průběhu komparace z textu vyplynuly určitá pozitiva a negativa jednotlivých škol. Proto na závěr této kapitoly budou přehledně shrnuty do následující tabulky.
- 42 -
Tabulka č. 17: Pozitiva a negativa škol Gymnázium Blansko Pozitiva
Gymnázium Rájec-Jestřebí Pozitiva
Výuka probíhá v jedné budově Intenzivní příprava na maturitní zkoušku a přijímací řízení na VŠ Vysoká úspěšnost studentů u přijímacího řízení na VŠ
Široká nabídka cizích jazyků Menší počet žáků ve třídě Moderní způsob hodnocení 100% kvalifikovanost a aprobovanost pracovníků Velmi dobré hodnocení ČŠI
Negativa
Negativa Výuka probíhá ve dvou, od sebe vzdálených budovách Malá kapacita školy Méně propracovaný způsob přípravy na maturitu a přijímací řízení na VŠ
Menší výběr jazyků Vysoký počet žáků na učitele Převládající tradiční způsob výuky Ne 100% kvalifikovanost a aprobovanost pracovníků
Nízká kvalifikovanost učitelů cizích jazyků
Tělocvična a hřiště ve velmi špatném stavu Nízká kvalifikovanost učitelů cizích jazyků Pramen: Autorka Koupá Jolana
Školy jsou víceméně srovnatelné v oblastech, jako jsou mimoškolní aktivity, výlety a zahraniční pobyty. Stejně je tomu tak i u materiálních a geografických podmínek škol, výjimkou je ale rozdělení výuky do dvou budov u rájeckého gymnázia. Významných rozdílů školy dosahují v případě úspěšnosti u přijímacího řízení na VŠ. U blanenského gymnázia je patrná velká úspěšnost studentů. Vysoká úspěšnost značí dobrou přípravu studentů. Na základě tohoto ukazatele bychom mohli konstatovat, že kvalitnější vzdělání poskytuje gymnázium Blansko. Na druhou stranu, pokud se zaměříme na názory studentů, které vyjádřili prostřednictvím dotazníkového šetření, objevíme spíše nespokojenost s výukou a vůbec s klimatem na škole. Shrnutí ukazuje, že více silných stránek má gymnázium RájecJestřebí, také v dotazníkovém šetření vyjádřili studenti spíše spokojenost s výukou a klimatem na škole. Další významné rozdíly lze pozorovat u ukazatele počet žáků na učitele, kde rájecké gymnázium má významně nižší počet žáků na učitele. Nižší počet žáků na učitele umožňuje více individuální přistup učitele k žákovi. Tuto skutečnost lze spojit se skutečností, že žáci rájeckého gymnázia jsou více spokojeni s výukou. Z předešlé části plynou určitá doporučení pro obě školy. Gymnázium Blansko by mělo zmodernizovat systém hodnocení a způsob výuky. Systém hodnocení, který škola uplatňuje, by poměrně velká část dotazovaných změnila. Tento systém hodnocení není dle mého názoru dostatečně motivující pro studenty. Změny v oblasti hodnocení a způsobu výuky by mohly škole zajistit spokojené studenty. Naopak Gymnázium Rájec-Jestřebí by mělo posílit přípravu studentů na maturitní zkoušku a zejména na přijímací řízení na VŠ. Příprava v obou těchto oblastech je velmi důležitá a zvýšení kvality přípravy by mohlo zajistit větší zájem potencionálních studentů o studium na této škole.
- 43 -
- 44 -
Závěr Vzdělávání působí ve společnosti jako pozitivní externalita, ze které má prospěch nejen jedinec, ale i celá společnost. 91 Kvalitní vzdělávací systém je jedním z faktorů ovlivňující rozvoj státu. V České republice je uplatňován několikastupňový školský systém, jehož základními pilíři jsou základní, střední a vysoké školy. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na střední školství, které představuje pomyslný most mezi základní a vysokou školou či pracovním trhem, společnost tedy vyžaduje, aby jeho kvalita byla co nejvyšší. V současnosti probíhá v České republice školská reforma zaměřená na zvyšování kvality vzdělání. Prostřednictvím školské reformy dochází k modifikaci některých cílů vzdělávání a modifikaci obsahu vzdělávání. Cílem reformy je zvýšení a zkvalitnění schopností a dovedností jedince, které mu umožní lépe se uplatnit na trhu práce či být úspěšný v dalším studiu na vysoké škole. Cílem této bakalářské práce byla komparace řízení, financování a kvality veřejné a soukromé střední školy. Dílčím cílem bylo zjištěné rozdíly ve financování ilustrovat na konkrétním příkladě veřejné a soukromé střední školy. Část cíle, konkrétně rozdíly ve financování a řízení veřejné a soukromé střední školy byla naplněna prostřednictvím prvních dvou kapitol, které nejprve poskytují informace o středním školství v České republice a o řízení a financování veřejných, soukromých a církevních středních škol. Poté je na konci druhé kapitoly provedeno shrnutí, které uvádí rozdíly ve financování mezi veřejnou a soukromou střední školou. Shrnutí, kde by byly uvedeny rozdíly v řízení mezi veřejnou, a soukromou školou provedeno nebylo, jelikož se práce více zaměřuje na financování škol. Základní rozdíly v řízení jsou patrny z výčtu orgánů škol, který je uveden na konci první kapitoly. Při zpracování těchto částí bylo využito zejména příslušné legislativy, konkrétně školského zákona č. 561/2004 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením a zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Odlišnosti v systému financování a řízení veřejných a soukromých středních škol byly aplikovány v případové studii (ve čtvrté kapitole) dvou vybraných škol. Kvality poskytnutého vzdělání byla srovnávána u veřejné školy – Gymnázium Blansko a soukromé školy – Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí o.p.s. Bohužel se nepodařilo zmiňované rozdíly zejména v oblasti finančních toků demonstrovat vyčerpávajícím způsobem a to z důvodů neposkytnutí úplných informací o rozpočtu veřejné školy jejím ředitelem. Hlavním cílem a obsahem stěžejní části této bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu poskytnutého vzdělání u vybraných škol. Teoretická východiska pro srovnání kvality byla uvedena ve třetí kapitole, která se zabývá pojmem „kvalita“, nástroji ke zvyšování kvality a hodnocením kvality. Na základě analýzy publikace OECD – Education at a Glance, dotazníků pro autoevaluaci v projektu „Cesta ke kvalitě“ a přístupu Benča (2002)92 byly v závěrečné části třetí kapitoly identifikovány ukazatele rozhodné pro hodnocení kvality poskytovaného vzdělání vybranými středními školami. Ke kvantifikaci a následnému hodnocení kvality poskytovaného vzdělání bylo využito informací v inspekčních a výročních zprávách škol a webových stránkách škol, přičemž primární data byla získána prostřednictvím realizovaného dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, jejichž výsledky a následné hodnocení jsou obsahem čtvrté kapitoly. Při získávání dat se vyskytlo několik problémů, kdy ředitel blanenského gymnázia neposkytl některé informace důležité pro hodnocení, což vedlo k nepřesnosti některých dat. Ředitel neumožnil nahlédnutí do inspekční zprávy a nedoložil výsledky maturitní generálky, dále neuvedl veškerá data týkající se rozpočtu školy. Výsledky srovnání byly na konci čtvrté kapitoly shrnuty a rozděleny na pozitiva a negativa škol. U gymnázia Blansko byly zjištěny nedostatky zejména v oblasti výuky a hodnocení studentů. Bylo zjištěno, že studenti nejsou moc spokojeni s výukou a s tím souvisejícím klimatem na škole. V dotazníkovém šetření studenti také vyjádřili nespokojenost se způsobem hodnocení. Klasické známkování by nahradili bodovým hodnocením, procenty či slovním hodnocením. Všechny tyto 91
PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. 92 BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416.
- 45 -
způsoby hodnocení využívá soukromé gymnázium v Rájci-Jestřebí. Studenti této školy jsou s tímto systémem převážně spokojeni i Česká školní inspekce jej hodnotí jako dobrý. Rájecká škola má nedostatky spíše v přípravě na maturitní zkoušku a přijímací řízení na VŠ. Studenti v dotazníkovém šetření vyjádřili svou nespokojenost s touto přípravou, kterou považují za velmi důležitou. Mým doporučením pro obě školy je zaměřit se na problémové oblasti, což povede ke zkvalitnění studia a tudíž i větší spokojenosti žáků.
- 46 -
Seznam pouţité literatury: [1] PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 s. [2] BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416. [3] PRŮCHA, Jan. Vzdělávání a školství ve světě: základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 8071782904. [4] České školství v mezinárodní srovnání : Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2007. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 99 s. ISBN 8021105372. Legislativa: [1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. [4] Zákon č.248/1995Sb., o obecně prospěšných společnostech. [5] Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášek č. 47/2008 Sb., č. 33/2009 Sb. a č. 8/2010 Sb. Internetové zdroje, články: [1] ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/aprobace. [2] Cesta ke kvalitě [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.nuov.cz/ae. [3] Český statistický úřad [online]. 6. 4. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home. [4] Český statistický úřad [online]. 6. 4. 2011 [cit. 2011-04-19]. Historie a vývoj soukromého školství 2010. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6A0042881A/$File/w3316-11a2.pdf. [5] ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Podrobný popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2011-05-09]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. [6] ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání: Středně rozsáhlý popis systému vzdělávání [online]. 2009/10 [cit. 2011-05-09]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/149/1731. [7] Finance.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-04-14]. Mezinárodní výzkum PISA 2009: Výrazné zhoršení výsledků českých žáků. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290742-mezinarodni-vyzkum-pisa-2009-vyrazne-zhorsenivysledku-ceskych-zaku/. [8] Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. O škole. Dostupné z WWW: http://www.gymnaziumrajec.cz/cz/. [9] Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-03-02]. Výroční zpráva o činnosti školy, školní rok 2009/10. Dostupné z WWW: http://www.gymnaziumrajec.cz/userFiles/200910-vyrocni-zprava.pdf. [10] Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2009 [cit. 2011-03-04]. Inspekční zpráva. Dostupné z WWW: http://www.gymnaziumrajec.cz/userFiles/inspekce2009.pdf. [11] Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Výsledky studentů Gymnázia a SOŠ Rájec-Jestřebí, o.p.s. u Maturitní generálky 2010. Dostupné z WWW: http://www.gymnaziumrajec.cz/userFiles/vysledkymag.pdf. [12] Gymnázium Blansko [online]. 2008 [cit. 2011-02-25]. O škole. Dostupné z WWW: http://www.gymbk.cz/index.php. [13] Kalibro [online]. c2001-2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.kalibro.cz/.
- 47 -
[14] KLAUS JR., Václav. Revue politika [online]. 20. 5. 2003 [cit. 2011-02-20]. Co přinese státní maturita?. Dostupné z WWW: http://www.revuepolitika.cz/clanky/811/co-prinese-statni-maturita. [15] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2001 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz . [16] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2001 [cit. 2011-03-06]. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha 2001. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/bila-kniha/narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-bilakniha-2001?highlightWords=b%C3%ADl%C3%A1+kniha. [17] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2009 [cit. 2011-04-12]. Dokument ke stažení. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/file/13482. [18] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2010-12-29]. Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2010 v úrovni MŠMT – KÚ. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principyrozpisu-rozpoctu-a-rozpis-rozpoctu-primych-vydaju. [19] Moravské gymnázium [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.mgbrno.cz . [20] Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.nuov.cz/. [21] Nová maturita [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.novamaturita.cz . [22] PALEČKOVÁ, Jana; TOMÁŠEK, Vladislav; BASL, Josef. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-01-30]. Hlavní výsledky výzkumu Pisa 2009, Umíte ještě číst?. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/607/1871. [23] Scio.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.scio.cz. [24] ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 06-14-2010 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz . [25] ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2009 [cit. 2011-02-08]. Indikátory OECD metodická příručka, ekonomické indikátory ve vzdělávání. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/613/1468. [26] ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2009 [cit. 2011-02-08]. Indikátory OECD metodická příručka, pracovníci a pracovní podmínky ve vzdělávání. Dostupné z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/613/1468.
- 48 -
Seznam tabulek Tabulka. 1: Počty žáků na jednotlivých středních školách v letech 2002-2009 Tabulka. 2: Stav školství pro rok 2009/10 Tabulka. 3: Členění škol podle zřizovatelů pro rok 2009/10 Tabulka. 4: Rozpočtové zdroje regionálního školství na rok 2010 (včetně soukromých a církevních škol) Tabulka č. 5 : Republikové normativy na rok 2010 Tabulka č. 6: Odlišnosti ve financování veřejných a soukromých středních škol Tabulka č. 7: Přehledné zobrazení vybraných ukazatelů hodnocení kvality Tabulka č. 8 : Kritéria přijímacího řízení na Gymnázium Blansko Tabulka č. 9: Rozpočet Gymnázia Blansko na rok 2010 Tabulka č. 10: Převod výsledků studia na body jako kritérium přijímacího řízení na Gymnáziu RájecJestřebí Tabulka č. 11: Rozpočet Gymnázia Rájec-Jestřebí za rok 2009 Tabulka č. 12: Data z dotazníkového šetření Tabulka č. 13: Geografické ukazatele Tabulka č. 14: Ekonomické ukazatele Tabulka č. 15: Odbornost pedagogů blanenského gymnázia Tabulka č. 16: Odbornost pedagogů rájeckého gymnázia Tabulka č. 17: Pozitiva a negativa škol
Seznam grafů Graf č. 1 a 2: Technická vybavenost školy (projektory, počítačová učebna atd.): Graf č. 3 a 4 : Jste spokojeni s průběhem výuky v hodinách? Graf č. 5 a 6 : Myslíte si, že vaši učitelé jsou odborníky v předmětech, které vyučují? Graf č. 7 a 8 : Jste spokojeni s výukou cizích jazyků na vaší škole? Graf č. 9 : Chtěli byste studovat nějaký cizí jazyk, který Vám škola nenabízí? Graf č. 10 : Jaký je váš názor na metody hodnocení studentů na vaší škole? Graf č. 11 a 12 : Pomáhá vám škola v přípravě na přijímací řízení na vysokou školu?
- 49 -
Seznam pouţitých zkratek ČR ČSÚ ČŠI HDP ICT ISCED KÚ MP MŠMT NIV NPV OECD ONIV PNNV PZ RVP SOŠ SOU SŠ ŠVP ÚIV VŠ
Česká republika Český statistický úřad Česká školní inspekce Hrubý domácí produkt Informační a komunikační technologie Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání Krajský úřad Mzdové prostředky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Neinvestiční výdaje Národní program vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Ostatní neinvestiční výdaje Přímé náklady na vzdělání Počet zaměstnanců Rámcový vzdělávací program Střední odborná škola Střední odborné učiliště Střední škola Školní vzdělávací program Ústav pro informace ve vzdělávání Vysoká škola
- 50 -
Seznam příloh Příloha č. 1: Vzdělávací soustava v ČR Příloha č. 2: Schéma finančních toků Příloha č. 3: Systém kurikulárních dokumentů Příloha č. 4 : Maturitní model Příloha č. 5: PISA 2009 – čtenářská gramotnost Příloha č. 6 : Dotazník pro studenty Příloha č. 7: Výsledky dotazníkového šetření-Gymnázium Blansko Příloha č. 8: Výsledky dotazníkového šetření - Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí o.p.s. Příloha č. 9: Výsledky maturitní generálky na rájeckém gymnáziu
- 51 -
Přílohy Příloha č. 1: Vzdělávací soustava v ČR
Pramen: ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Školský systém České republiky. Dostupné z WWW:
Příloha č. 2: Schéma finančních toků
Pramen: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2011-04-14]. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Bílá kniha 2001. Dostupné z WWW:
Příloha č. 3: Systém kurikulárních dokumentů
Pramen: Scio.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-01]. Systém kurikulárních dokumentů. Dostupné z WWW:
Legenda ke schématu : RVP PV - RVP pro předškolní vzdělání, RVP ZV- RVP pro základní vzdělání, RVP GV- RVP pro gymnázia, RVP SOV-RVP pro střední odborné vzdělání, Ostatní RVP-RVP, které kromě výše uvedených stanovuje školský zákon č.561 /2004 Sb.
Příloha č. 4: Maturitní model SPOLEČNÁ ČÁST
ROK
2011
2012
PROFILOVÁ ČÁST
2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika
2–3 povinné zkoušky - stanoví ředitel školy
max. 3 nepovinné zkoušky - z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění
max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitel školy
3 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika
2 - 3 povinné zkoušky - stanoví ředitel školy
max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění
max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví ředitel školy
Pramen: Nová maturita [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Maturitní model. Dostupné z WWW: .
Příloha č. 5: PISA 2009 – čtenářská gramotnost
Pramen: Finance.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-04-14]. Mezinárodní výzkum PISA 2009: Výrazné zhoršení výsledků českých žáků. Dostupné z WWW:
Příloha č. 6: Dotazník pro studenty
Dotazník pro studenty 3. a 4. ročníků gymnázia Tento dotazník je zcela dobrovolný a anonymní. Výsledná data budou využívány pouze k účelům bakalářské práce. Vybrané odpovědi zakroužkujte: 1. Jaké je Vaše pohlaví: muž žena 2. Který ročník studujete?
3. ročník
4. ročník
3. Technická vybavenost školy (projektory, počítačová učebna, atd.): 1- Dobrá 2- Spíše dobrá 3- Spíše špatná 4- Určitě špatná 4. Myslíte si, ţe vaši učitelé jsou odborníky v předmětech, které vyučují? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Určitě ne 5. Jste spokojeni s průběhem výuky v hodinách? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne, napište prosím, s čím nejste spokojeni: ______________________________________________________________ d) Určitě ne, napište prosím, s čím nejste spokojeni: _______________________________________________________________ 6. Jste spokojeni s výukou cizích jazyků na vaší škole? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne, napište prosím proč? ______________________________________ d) Určitě ne, napište prosím proč? ______________________________________ 7. Chtěli byste studovat nějaký cizí jazyk, který vám škola nenabízí? a) Ano, napište prosím který: b) Ne, jsem spokojen/a 8. Jaký je váš názor na metody hodnocení studentů na vaší škole? a) Neměnil/a bych ho b) Změnil/a bych ho, napište prosím jak? _______________________________ 9. Pomáhá vám škola v přípravě na přijímací řízení na vysokou školu? a) Určitě ano, prosím uveďte jak? ___________________________________ b) Spíše ano, prosím uveďte jak? ___________________________________ c) Spíše ne d) Určitě ne
10. Pořádá Vaše škola exkurze, výměnné pobyty či výlety do zahraničí? a) Ano, dostatečné množství b) Ano, ale málo c) Ne d) Nezajímá mě to 11. Mimoškolní aktivity školy (zájmové krouţky, olympiády, atd.): Myslíte si, ţe škola poskytuje pro své studenty široké spektrum těchto aktivit? a) Určitě ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Určitě ne Děkuji Vám za Vaši ochotu, čas a pravdivost Pramen: Autorka Koupá Jolana
Příloha č. 7: Výsledky dotazníkového šetření – Gymnázium Blansko 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Pohlaví
Muţ
Ţena
27
23
3.
4.
26
24
Dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Určitě špatná
4
33
13
0
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
0
29
20
1
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
0
30
20
0
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
4
23
19
4
Ano
Ne, jsem spokojen/a
13
37
Neměnil/a bych ho
Změnil/a bych ho
33
17
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
0
29
17
4
Ano, dostatečné mnoţství
Ano, ale málo
Ne
Nezajímá mě to
11
31
3
5
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
4
16
20
10
Ročník Vybavenost školy
Odbornost pedagogů
Spokojenost s průběhem výuky
Spokojenost s výukou cizích jazyků
Spektrum nabízených jazyků
Metody hodnocení
Pomoc s přípravou na přijímací říz. Pořádá škola výlety, exkurze,…
Mimoškolní aktivity
Pramen: Dotazníkové šetření mezi studenty
Příloha č. 8: Výsledky dotazníkového šetření - Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí o.p.s. 1.
Pohlaví
2.
Ročník
3.
Vybavenost školy
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Odbornost pedagogů
Spokojenost s průběhem výuky
Spokojenost s výukou cizích jazyků
Spektrum nabízených jazyků
Metody hodnocení
Pomoc s přípravou na přijímací říz. Pořádá škola výlety, exkurze,…
Mimoškolní aktivity
Muţ
Ţena
21
29
3.
4.
21
29
Dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Určitě špatná
25
25
0
0
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
6
44
0
0
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
5
42
2
1
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
3
39
6
2
Ano
Ne, jsem spokojen/a
6
44
Neměnil/a bych ho
Změnil/a bych ho
48
2
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
4
16
27
3
Ano, dostatečné mnoţství
Ano, ale málo
Ne
Nezajímá mě to
21
28
0
1
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
6
31
11
2
Pramen: Dotazníkové šetření mezi studenty
Příloha č. 9: Výsledky maturitní generálky na rájeckém gymnáziu
Pramen: Gymnázium a Střední odborná škola Rájec-Jestřebí, o.p.s. [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Výsledky studentů Gymnázia a SOŠ Rájec-Jestřebí, o.p.s. u Maturitní generálky 2010. Dostupné z WWW:
Vysvětlivky: DT – didaktický test, PP – písemná práce Z – základní úroveň, V – vyšší úroveň ČJL – český jazyk a literatura, Aj – anglický jazyk, Nj – německý jazyk, Fj – francouzský jazyk, M – matematika
