Komparace dvou investičních projektů firmy dle používaných metod

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Komparace dvou investičních projektů firmy dle používaných metod Bakalářská práce

Vypracoval: Jakub Veselý Vedoucí práce: Ing. Bc. Marcela Basovníková Brno 2010

ABSTRAKT VESELÝ, J., Komparace dvou investičních projektů firmy, dle používaných metod. Bakalářská práce. Brno, 2010. Cílem bakalářské práce je zhodnocení investičních projektů na základě elementárních metod, které se pro hodnocení investic používají, s následným doporučením vhodnější varianty pro podnik. Kritérium hodnocení spočívá na metodách - doba návratnosti, ČSH, index rentability a VVN. Na konečném rozhodnutí se projeví i rizikový faktor.

ABSTRACT VESELÝ, J., Comparison of two investment projects on the base of elementar methods. Bachelor thesis. Brno, 2010. The main goal of my bachelor thesis is rating two investments projects on the base of elemental methods, which are used for investments rating, subsequent with recomendation of more suitable alternation for a company. Criterion for rating rests in these methods – repayment time, net present value, index of profitability and internal rate of return. Also the risk element will take effect in the final decision.

KLÍČOVÁ SLOVA Investice, hrubá investice, čistá investice, investiční projekt, peněžní tok z investice, kapitálové výdaje, doba návratnosti, čistá současná hodnota, index rentability, vnitřní výnosové procento

KEY WORDS Investment, gross investment, net investment, investment project, cash flow from investment, capital outlay, repayment time, net present value, index of progitability, internal rate of return

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Komparace dvou investičních projektů firmy dle používaných metod, vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce paní Ing. Bc. Marcele Basovníkové za odborné vedení mé bakalářské práce a za její vstřícný přístup.

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................... - 7 -

2

Cíl práce a metodika .................................................................................. - 8 -

3

Teoretická východiska ............................................................................. - 10 3.1

3.1.1

Investice z makroekonomického hlediska ..................................................... - 11 -

3.1.2

Investice z mikroekonomického hlediska ..................................................... - 13 -

3.2

Investiční cíle a strategie ...................................................................................... - 14 -

3.3

Investiční projekty a jejich příprava ..................................................................... - 15 -

3.3.1

Předinvestiční fáze ........................................................................................ - 18 -

3.3.2

Investiční fáze ............................................................................................... - 20 -

3.3.3

Provozní fáze ................................................................................................. - 20 -

3.3.4

Ukončení provozu a likvidace ....................................................................... - 21 -

3.4

4

Investice v ekonomice a investiční rozhodování .................................................. - 10 -

Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic .......................................... - 21 -

3.4.1

Statické metody ............................................................................................. - 22 -

3.4.2

Dynamické metody ....................................................................................... - 24 -

Praktická část ........................................................................................... - 26 4.1

Podnikatelský subjekt ........................................................................................... - 26 -

4.2

Charakteristika investic ........................................................................................ - 27 -

4.2.1

Investice „Zlín“ ............................................................................................. - 28 -

4.2.2

Investice „Brno“ ............................................................................................ - 33 -

4.3

Ekonomické zhodnocení investic ......................................................................... - 38 -

4.3.1

Investice „Zlín“ ............................................................................................. - 39 -

4.3.2

Investice „Brno“ ............................................................................................ - 41 -

4.4

5

Komparace projektů ............................................................................................. - 43 -

Závěr ........................................................................................................ - 47 -

1 Úvod Pokud bychom se zeptali jakéhokoliv úspěšného podnikatele na problematiku investičního rozhodování, jsem si jistý, že bychom se dozvěděli o její důležitosti. Investičnímu rozhodování musel čelit určitě každý podnik, ať už jde jen o investování v prvotních fázích, kdy podnik vzniká a jde o jeho existenci, nebo o investování, které směřuje k jeho dalšímu rozvoji. Ať už jde tedy o jakýkoliv typ investice, pokaždé tomu předchází investiční rozhodování a následná realizace investice. Proto problematika investic a investičního rozhodování provází podnikatele po celou dobu jeho aktivního působení v podniku. Jelikož by se dalo o investici říci, že je spojníkem mezi současným a budoucím vývojem podniku, je jasné, že rozhodování ohledně investování a hodnocení efektivnosti investic je jedním z pilířů činnosti managementu podniku. Důležitost správného rozhodnutí narůstá přímo úměrně s rozsahem investovaného kapitálu a rizikovostí, která přímo úměrně roste s množstvím vloženého kapitálu. Pokud bylo rozhodnutí správné a investice byla úspěšná, přinese podniku obrovský zisk. Stejně tak, jak dobré rozhodnutí přinese zisk, špatné rozhodnutí může podnik dostat do problémů a bude nucen určitým způsobem omezit své aktivity, aby se zachránil. Pokud tyto problémy přerostou určitou mez, mohou v nejzašším případě znamenat i zánik podniku. Investiční projekt jako takový, je velice specifická a obtížně předvídatelná záležitost. S využitím metod hodnocení efektivnosti investic je pak hlavní myšlenkou investičního rozhodování především snaha vystihnout a analyzovat co nejvíce ekonomických jevů, které s realizací investice vzniknou. Tyto nové jevy by měly být pro podnik přínosné, ale samozřejmě se může stát, že některé nebudou. Jde pak pouze o to, aby pozitivní jevy převážily negativní. Teprve na základě tohoto posouzení je možné uvažovat o tom, zda-li investici podpoříme nebo ji zavrhneme. Jak již bylo naznačeno výše, problematika investování není jednoduchou záležitostí, která by zaručovala úspěšnost investice, a proto finanční rozhodování je a vždy bude aktuálním tématem.

-7-

2 Cíl práce a metodika Problematiku investičních projektů jsem si vybral, protože jsem přesvědčen, že každý dobrý podnikatel musí mít představu, co vše se pod tímto pojmem skrývá. Bez správného postupu a celkového promyšlení co největšího množství faktorů, které budou investici ovlivňovat, není možné, aby byla investice pro podnik prospěšná a aby to nebyl neefektivně využitý kapitál nebo přímo kapitál vyhozený. Aby tedy podnik nestagnoval na jednom místě, či se v budoucnu dokonce jeho pozice na trhu nezhoršovala, je potřeba se zaměřit na investování. Ovšem jedině správně promyšlenou a správně provedenou investicí může být zabezpečena ona už zmíněná prosperita a rozvoj. Bakalářskou práci zpracovávám pro podnikatelský subjekt, který je zapsán pod obchodním názvem FLOREX, s.r.o. Cílem bakalářské práce je na základě zhodnocení dvou investičních projektů vybrat vhodnější a efektivnější variantu, která by do budoucna pomohla podniku s nárustem jeho tržní hodnoty. Pokud by obě varianty byly pro podnik v tomto ohledu přínosem, bylo by potřeba zhodnotit varianty z více hledisek. Napříklaz pohledu finanční náročnosti investic, z dlouhodobosti investic a s tím spojenou likviditou, či rizikovostí, která se vyskytuje u každé investice. Praktické části předchází teoretická část práce, kde jsou s pomocí odborné literatury objasněny pojmy a metody, které jsou v práci využity. V následující praktické části jsou pak tyto pojmy využity na propočty a zjištění aspektů investice. Z dosažených výsledků je ohodnocena kvalita jednotlivých projektů a následné snaha o doporučení vhodnějšího z nich nejen z hlediska matematického, ale především je zde kladen důraz na možnosti podniku a riziko. Protože investice sice může z pohledu výnosů vypadat jako vhodná, ale pokud podnik nemá dostatek financí nebo riziko je vysoké a budoucnost podniku stojí právě na této jedné investici, nemusí být vhodné se tímto projektem zabývat. Prvním krokem v práci je tedy teoretická část. Zde jsou nejdříve vysvětleny některé vybrané pojmy, jejichž význam je třeba znát, abychom mohli bez problémů porozumět problematice investování. Zabývám se zde podrobněším popisem pojmu

investice. Dále je vysvětlen

pohled na investici z makroekonomického a mikroekonomického hlediska. Následně jsou vysvětleny investiční a finanční strategie a poté se zabývám přímo investičními projekty a předinvestiční přípravou, která je pro zvládnutí investice velmi důležitá. V poslední části jsou -8-

pak postupně vysvětleny metody hodnocení investic, které budu využívat v praktické části pro hodnocení investic – doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index rentability. V praktické části je charakterizován podnikatelský subjekt. Základní charakteristiky podniku jako je předmět, obsah a rozsah jeho podnikání. Dále například od jakého roku se vyskytuje na trhu, specifika jeho podnikání a další zajímavosti. Po podnikatelském subjektu jsou v bakalářské práci popsány oba zamýšlené investiční projekty, včetně impulzu, který vlastníky popostrčil, aby vůbec o investování přemýšleli. Investice jsou charakterizovány z hlediska působnosti a zkráceně jsou popsány základní investiční náklady, s kterými se bude muset počítat při jejich realizaci. Po úvodním krátkém seznámení se s podnikem a investicemi jsou projekty odděleně analyzovány, co se týče výnosů, investičních nákladů a provozních nákladů. Zjištěná kritéria jsou použita k ohodnocení pomocí známých metod hodnocení investic. Výsledky metod jsou sepsány do tabulky, zhodnoceny a porovnány mezi sebou. Na základě tohoto komparativního ohodnocení a uvážení rizikovosti jednotlivých variant je potom doporučena vhodnější z nich.

-9-

3 Teoretická východiska 3.1 Investice v ekonomice a investiční rozhodování Jakýkoliv ekonomický subjekt musí volit mezi výrobou spotřebních statků a investičních statků. Tato volba je z hlediska budoucího vývoje subjektu velice důležitá. Pokud určitá ekonomika navýší objem investičních statků na úkor spotřebních, může se díky tomu rychleji rozvíjet, a tak může v budoucnosti vyrábět vyšší množství obou typů statků. Obecných definic, co to je investice, je mnoho. V ekonomických literaturách se liší drobnostmi, proto jsem vybral jednu od pana Valacha, která je mi nejbližší: „Investice znamenají obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně jisté) hodnoty.“1 Investiční rozhodování se řadí mezi nejdůležitější firemní rozhodnutí. Pod tímto pojmem se skrývá rozhodování o uskutečnění nebo neuskutečnění určitého investičního projektu. Investice dlouhodobě ovlivňují zásadním způsobem chod podniku, co se týče budoucnosti. Právě budoucnost firmy by měla být spojená s určitou prosperitou, kterou nám může zařídit pouze dobře zvládnutý a vybraný investiční projekt. Investiční rozhodování by mělo vycházet z firemní strategie a mělo by ji podporovat. Firemní strategií se rozumí firemní cíle a jak těchto cílů podnik dosahuje. Nejvýznamější cíle jsou cíle finanční - snaha o maximalizaci zisku, či dosažení rentability vynaloženého kapitálu. Především jde o dosažení růstu hodnoty podniku. Finanční strategie tvoří především[1]: 1) Výrobková - Rozvíjení/útlum výrobků, služeb firmy. 2) Marketingová - Orientace na trhy, jak se na ně dostat a jak bude prodej podporovat. 3) Inovační - Inovace technologií, procesů a produktů. 4) Finanční - Zdroje financování. 1

VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2001, s. 15

- 10 -

5) Personální - Kompetence, druhy a znalosti pracovníků. 6) Zásobovací - Zabezpečení a základní druhy vstupů. Podnik musí kromě interních faktorů sledovat i faktory externí, které jsou spojené s podnikatelským prostředím. Mezi tyto faktory patří například: chování konkurence, tržní situace, ceny základních surovin a energií, měnové kurzy a další. Tyto faktory lze velice obtížně předvídat, ale jejich implementace do investičního rozhodování výrazně ovlivňuje kvalitu rozhodnutí. Riziko není jediným faktorem, který se v podnikatelském prostředí vyskytuje. Mnohem důležitějším faktorem je příležitost. Bez možnosti těchto přiležitostí by nemohly vzniknout investiční projekty a s tím ani žádné investiční plánování. Proto ani tento jev nelze opomenout.

3.1.1 Investice z makroekonomického hlediska Investice z makroekonomického hlediska je pohledem ze strany státu. I stát, pokud chce být ekonomikou progresivní, musí volit mezi výrobou spotřebních a investičních statků. Investici předchází tzv. odložená spotřeba. Jinak řečeno se jedná o úsporu z hrubého domácího produktu. Jedná se zde o nevyužitou část hrubého domácího produktu, který může být dále přeměněn na investiční statky. Tato úspora(U) = investice(I) z pohledu státu je rovna hrubému domácímu produktu(HDP) státu, který je snížený o spotřebu(S), veřejné výdaje(V) a čisté vývozy(Z). Neboli vztah[7]: U = I = HDP – (S + V + Z) I když investice vycházejí z HDP, spotřeby a dalších výdajů, mají zásadní vliv na jejich budoucí hodnotu. Důležité jsou především tyto dva účinky investic[7]: 1) Důchodový účinek investice. 2) Kapacitní účinek investice. Důchodový účinek investice spočívá v nárustu agregátních výdajů, které zase vyvolají nominální nárust hrubého domácího produktu. Tento účinek investice je okamžitý. Má vliv na poptávku jak po kapitálových statcích, tak po spotřebních statcích. Oba jsou spojeny se - 11 -

zajištěním potřebných surovin, materiálů, nové pracovní síly a dalších potřebných aspektů k realizaci investice. Kapacitní účinek investice je založen na inovaci nebo na zvýšení kapacit, kterých by se dosáhlo pomocí investování. Tento účinek nastane až po skončení probíhající investice. S nárustem kapacity je spojený i nárůst nabídky, čímž je umožněn nárůst potenciálního hrubého domácího produktu. Z důvodu sledování makroekonomických veličin je potřeba se zabývat investicemi podrobněji. Z makroekonomického hlediska rozdělujeme investice na[7]: 1) Hrubé investice. 2) Čisté investice. Přírustek investičních statků za určité období nám znázorňují hrubé investice. Pod názvem „tvorba hrubého kapitálu“ se rozumí tyto části[7]: 1) Přírustek hmotného investičního majetku. 2) Přírustek nehmotného investičního majetku. 3) Přírustek zásob. Hrubou tvorbou fixního kapitálu se rozumí přírustek hmotného a nehmotného investičního majetku. V tomto místě je potřeba zdůraznit rozdíl mezi investičním statkem a investicí. Investiční statek je stavová veličina, která poukazuje na aktuální stav. Kdežto investice jsou vynaložené prostředky, které pokrývají opotřebení investičních statků. Pokud je tato investice vyšší než je opotřebení, dochází k nárustu statků. Čisté investice neboli rozšiřovací investice jsou vlastně hrubé investice, které snížíme o amortizaci. Určení výše čisté investice je problémové, stejně tak, jak je problémové určit výši opotřebení kapitálu. Dále se můžeme setkat s pojmem reinvestice. To jsou obnovací investice tudíž investice použité na obnovu opotřebovaných statků.

- 12 -

3.1.2 Investice z mikroekonomického hlediska Mikroekonomické chápání investic je odlišné od makroekonomického. Obecně jsou investice podnikatelského subjektu rozsáhlejší, co se týče peněžních výdajů. Očekává se od nich přeměna na budoucí příjmy v rozsáhlejším časovém horizontu. Takto využitým peněžním výdajům se říká kapitálové výdaje. Rozdíl mezi provozními výdaji a investičními výdaji je právě v dlouhodobosti. Investiční výdaje jako dlouhodobé jsou pro praxi definovány hranicí 1 roku. Druhy kapitálových výdajů[7]: 1) Výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku. 2) Výdaje na výzkumné a vývojové programy. 3) Výdaje na trvalý přírustek zásob a pohledávek. 4) Výdaje na nákup dlouhodobých cenných papírů. 5) Výdaje na výchovu a zapracování pracovníků. 6) Výdaje na reklamní kampaň. 7) Výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizicí. Toto rozlišení podnikových investic jde shrnout jako kapitálové výdaje na obnovu a rozšíření hmotného majetku (hmotné investice), na výdaje na výzkum a technologický vývoj (nehmotné investice), na pořízení cenných papírů (finanční investice) a další.

- 13 -

3.2 Investiční cíle a strategie Určení hlavních cílů je pro podnik základním problémem. Většinou se jedná o dlouhodobé cíle, jejichž náplň vyplývá z účelu, za kterým byl podnikatelský subjekt založen. Většina podniků má za svůj cíl maximalizaci tržní hodnoty podniku. Kromě tohoto primárního cíle je možné, aby si podnik určil více sekundárních, které by měly mít subsidiární povahu vůči hlavnímu. Samostatné určení a vytyčení cílů nezaručuje jejich dosažení. Pro tento případ je potřeba zformulovat určitou investiční strategii. Investiční strategie neboli potenciální postup k dosažení vytyčených investičních cílů nebo alespoň k jejich maximálnímu přoblížení. Základním faktem, který je třeba si uvědomit, je vztah ke třem základním faktorům – výnosnosti, rizikovosti a likviditě. Ovlivňování těchto faktorů nejlépe znázorňuje tzv. magický trojúhelník investování2: Obrázek č.1: Magický trojúhelník investování

Proto jakýkoliv investor se musí sám zamyslet, jaký z těchto tří faktorů je pro něj ten nejdůležitější a kterým se bude především řídit. Právě na základě tohoto subjektivního hodnocení jednotlivých faktorů se rozlišují typy investičních strategií podle vztahu investora: 1) K riziku – rozdělení investorů, kteří preferují agresivní strategii investování, tedy jdou do rizika. Toto vyšší riziko musí být spojené s větším výnosem. Druhý typ investorů preferuje konzervativní strategii, kdy si investici vybírá velice opatrně, co se týče rizika. 2) K výnosnosti – zde se dá rozdělit zaměření, zda-li se investor zajímá o maximalizaci ročních výnosů nebo mu jde o co největší zhodnocení investovaného kapitálu. Třetí možností je něco mezi dvěma prvníma, tedy že jde investorovi z části jak o zhodnocení investovaného kapitálu tak o roční výnos. 2

MAČE, M.: Finančni analyza investičnich projektů, prakticke přiklady a použiti, Grada Publishing, 2006, str.10

- 14 -

3) K likviditě – jde o strategii maximální likvidity investice. V tomto případě investor preferuje investice s co nejvyšší mírou likvidity. Užitečné tehdy, pokud dochází k velkým inflačním výkyvům.

3.3 Investiční projekty a jejich příprava Pod ustáleným pojmem „projekt“ si většinou lidé představí proces plánování, posuzování a řízení rozsáhlejších operací. Mezi charakteristiky projektu patří[5]: 1) Různorodost – charakterizuje nutnou koordinaci snahy a znalost různorodých profesních oblastí. 2) Množství vazeb – většina činností a subjektů jsou při realizaci projektu na sobě vázané a jsou propojené vazbami. 3) Omezené zdroje – zde se jedná o zdroje materiální, časobé, lidské a další. Zde se uplatňuje přímá uměra, že čím větší projekt, tím větší omezenost z hlediska zdrojů pro jeho přípravu. 4) Jedinečnost – každý existující projekt je ve své podstatě unikát. Neexistují dva plně totožné projekty. Doktrinální literatura není homogenní při určení základní klasifikace investičních projektů. Kdybych měl vypsat veškeré členění, omezený rozsah práce by mi to neumožnil. Proto jsem si vybral od třech autorů členění, které je mi nejbližší: 1) Podle charakteru přínosu pro podnik[7] a) Projekty zaměřené na snížení nákladů. b) Projekty zaměřené na zvýšení tržeb. c) Projekty, které se zaměřují na snížení rizika podnikání. d) Projekty pro zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, bezpečnostních a ekologických podmínek podnikání.

- 15 -

2) Podle vzájemného vlivu projektů[5]: a) Vzájemně se vylučující projekty (substituční) – současná realize projektů není reálná. Pokud uskutečníme jeden z projektů, znemožní nám to realizaci druhého projektu. b) Nezávislé projekty – v této situaci jde o dva nezávislé projekty. Je možná realizace jednoho, nebo druhého, ale i obou současně. c) Plně komplementární projekty (doplňkové) – V tomto případě jsou projekty provázané. Pokud přijmeme první projekt, zvýšíme tím peněžní tok i druhého projektu. Vzhledem k této závislosti je třeba hodnotit projekty společně a nerozdílně. Obrázek č.2: Vzájemný vliv projektů

3

perfektně komplementární

nezávislé

perfektně substituční

3) Dle vztahu k rozvoji podniku[6] a) Rozvojové – cílem tohoto typu investic je navýšit možnosti podniku vzhledem k produkci nebo prodeji výrobků. Nejčastější přínos těchto typů investic je navýšení tůstu tržeb. b) Obnovovací – jde o inovaci, či nákup nových výrobních zařízení. Dále mohou mít za cíl snížení výrobních nákladů. c) Mandatorní – tyto investice se také nazývají regulatorní. Jejich cílem nejsou ekonomické efekty. Jde především o dosažení souladu s existujícími normami. Například normy spojené s ochranou životního prostředí, různé hygienické normy a další. 3

SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Bankovní institut,1999, s. 204.

- 16 -

4) Dle věcné náplně[1]: a) Zavedení nových výrobků a technologií. b) Výzkum a vývoj nových výrobků a technologií. c) Inovace IS (informačního systému). d) Forma realizace. e) Investiční výstavby. 5) Pomocí charakteru peněžních toků [1]: a) Se standartními peněžnímy toky. b) S nestandartními peněžnímy toky. 6) V závislosti na velikosti projektu [1]: a) Velké projekty. b) Střední projekty. c) Malé projekty. Proces přípravy investičních projektů, který začíná základní myšlenkou ohledně projektu a končí ukončením provozu s následnou likvidací. Tento sled událostí lze rozdělit na čtyři faze[1]: 1) Předinvestiční. 2) Investiční. 3) Provozní (operační). 4) Ukončení provozu a likvidace. Všechny tyto fáze jsou důležité pro úspěšné zvládnutí projektu, ale největší pozornost by měla být směřována k předivestiční fázi. V této fázi se jedná předeším o technicko-ekonomickou studii neboli feasibility study. - 17 -

3.3.1 Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze se dále dělí na tři etapy[1]. 1) Identifikace podnikatelských příležitostí. 2) Předběžná technicko-ekonomická studie. 3) Technicko-ekonomická studie. První etapou je identifikace podnikatelských příležitostí neboli opportunity study. V této fázi je potřeba sledovat podrobně podnikatelské prostředí a vyhodnocovat faktory, které zde působí. K analýze prostředí mohou být využity různé portály státních organizací, odvětvových komor a dalších. Nebo můžeme například sledovat poptávku po výrobcích nebo službách, odhalení nového zdroje určité suroviny nebo i objev nové technologie, či výrobku. Veškeré získané informace je třeba vyhodnotit a vybrat z nich ten, který by měl pro podnik nějaký pozitivní efekt. K tomuto právě slouží ona opportunity study. Toto vyhodnocení by však nemělo být zbytečně podrobné a nákladné. Výsledkem je tedy stav, kdy máme rozdělené potenciální projekty na ty, kterými se dále budeme zabývat a ty u kterých je nějaká vlastnost pro nás nepřijatelná. Například vysoká rizikovost nebo nadměrná finančí náročnost. Další fází je předběžná technicko-ekonomická studie (pre-feasibility study), která je již časově i finančně náročnější. Měla by již sloužit k finálnímu rozhodnutí, zda-li projekt budeme realizovat nebo ho zamítneme a nebudeme se jím dále zabývat. Jak již z názvu prefeasibility study vyplývá, jedná se o mezistupeň mezi stručnou studií příležitostí a podrobnými technicko-ekonomickými studiemi. Struktura a náplň této studie by měla být analogická s feasibility study. Jediným rozdílem je míra podrobnosti informací a hloubka celkové analýzy investičního projektu Cílem této fáze je určit, jestli[1]: 1) Byly zjištěny všechny realné varianty projekty. 2) Povaha a náplň projektu opravňuje jeho detailní analýzu v podobě technickoekonomické studie projektu. 3) Závažnost aspektů projektu, které vyžadují podrobnější šetření pomocí podpůrných studií. - 18 -

4) Zda-li základní myšlenka může být pro investory atraktivní. 5) Podnikatelská příležitost je slibná, že již na základě pre-feasibility study lze rozhodnout o realizaci projektu. 6) Zda-li neodporuje standardům ochrany životního prostředí v lokalitě. Poslední fází je technicko-ekonomická studie projektu – feasibility study. Po provedení této studie bychom již měli být obeznámeni se všemi potřebnými podklady pro investiční rozhodnutí. Na základě jednotlivých variant řešení, získaných z pre-feasibility study, je třeba kriticky vyšetřit základní technické, obchodní a ekonomické požadavky. Výstupem je formulace projektu s jeho cíly a základními charakteristikami. Základní struktura náplně[2]: 1) Analýza trhu. a) Analýza a prognóza poptávky. b) Analýza konkurence. 2) Marketingová strategie (marketingový mix). 3) Velikost (výrobní kapacita). 4) Materriály. Technologie, výrobní zařízení. 5) Alokace. 6) Pracovní síly. 7) Organizace řízení. 8) Finanční analýza a hodnocení. 9) Analýza rizika. 10) Plán realizace.

- 19 -

3.3.2 Investiční fáze V této fázi je zaměření již na realizaci projektu. Hlavním cílem investiční fáze je především zavedení projektu do provozu. Jednotlivé kroky lze rozdělit následovně[3]: 1) Vytvoření potřebné právní, finanční a organizační základny 2) Získ technologií a jejich technických dokumentací 3) Řízení ohledně nabídky (dodavatelé) 4) Zajištění potřebného majektu 5) Personální stránka – zisk a vycvik personalu 6) Záběhový provoz Oproti předinvestiční fázi, u které je podstatnou náležitostí kvalita s spolehlivost informací, různých analýz, hodnocení, v investiční fázi se vše pohybuje kolem hlavního faktoru – času. Jde o zpracování co nejkvalitnějšího časového harmonogramu s následnou kontrolou jeho dodržování. Všechny tyto náležitosti jsou předpokladem k úspěšnému uskutečněné investičního projektu. Pokud do důsledku kontrolujeme průběh jednotlivých kroků, docílíme tím, že realizace proběhnou ve vyhrazeném časovém úseku a především na sebe budou navazovat, dle plánů. Tímto důsledním kontrolováním se tak můžeme vyvarovat možného zpoždění uvedení do provozu nebo s nárustem nákladů.

3.3.3 Provozní fáze Na potenciální problémy spojené s provozem je potřeba nahlížet z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Krátkodobé hledisko se snaží pohlížet na problémy, které jsou spojeny s tzv. záběhovým provozem. Zde mohou vznikat především problémy, které se odvíjejí od špatně zvládnuté technologické fáze procesu. Mezi nimi je například nedostatečná kvalifikace pracovníků, špatné výrobní zařízení a další vzniknuvší problémy. Dlouhodobé hledisko obsahuje strategii, na které byl celý projekt založen. Zde se tedy jedná o výnosy a náklady ze kterých se vycházelo při technicko-ekonomické studii. Správně realizovaný projekt by se měl dat identifikovat tím, že jeho projektovaná kapacita je během - 20 -

provozu plně využita. Pokud by se ukázalo, že technicko-ekonomická studie nebyla správná, korekce takto vzniklých omylů by mohla být velice nákladná.

3.3.4 Ukončení provozu a likvidace Zde se jedná již o závěrečnou fázi projektu. V této fázi jde o tzv. likvidační hodnotu projektu. Tato hodnota se zjistí, když na jedné straně sečteme veškeré náklady, spojené s likvidací projektu a na straně druhé zase veškeré příjmy, které nám vznikly například z prodeje likvidovaného majetku. Je tedy jasné, že pokud tato likvidační hodnota záporná, sníží nám hodnotu ukazatelů ekonomické efektivnosti projektu. Kladná hodnota zase naopak nám trochu tyto hodnoty zvýší. Proto je nutné počítat i s touto závěrečnou fází.

3.4 Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic Ohledně hodnocení investičního projektu je nejdříve dobré zohlednit, jak moc investice přispívá k hlavnímu strategickému cíli podniku.

Tyto strategické cíle mohou být velice

různorodé, co se týče krátkodobého hlediska. Z dlouhodobého hlediska jde většinou o navýšení tržní hodnoty firmy. Jde tedy zjednodušeně říci, že je nutné u hodnocení investice především pohlížet na cíl, který jsme si na začátku stanovili. Pokud hodnotíme určitou investici je nutné pohlížet na počáteční stav a cílový stav. Počatečním stavem je myšleno, kdyby podnik investici nerealizoval a cílovým stav, kdy je investice realizována. Způsobů, jak hodnotit investice je v různých doktrinálních publikacích veliká škála. Od jednoduchých metod, které zahrnují pouze základní aspekty, až po složitější, na jejichž vypracování je potřeba se důkladně připravit. Základním členěním podle zohledňování faktoru času je na[3]: 1) Metody statické 2) Metody dynamické Statické metody faktor času a jeho vliv na hodnotu peněz nezohledňují. Díky tomu se jedná o jednoduché metody, které jsou charakteristické rychlým výpočtem. Využití těchto metod je akceptovatelné, pokud se jedná o krátkodobé hledisko. Dále musíme pozorně sledovat - 21 -

diskontní sazbu, jejíž hodnota by měla být co nejmenší. Pokud je tato sazba vysoká, rozdíl současné hodnoty peněz a budoucí je velký. Dynamické metody faktor času zohledňují a s určitou mírou i riziko. Tyto dva faktory jsou zohledněny, jelikož zde není opomíjena diskontní sazba. Proto se tyto metody hodí k hodnocení investic s dlouhodobou životností. Jiný náhled na členění investic je například[7]: 1) Nákladové kritérium 2) Ziskové kritérium 3) Cash-flow kritérium Metody, které hodnotí efektivnost na základě nákladové kritéria se zaměřují na snižování nákladů. Dalo by se je také popsat jako tzv. úspora z celkových nákladů. Celkových, jelikož se jedná o náklady jak z provozní činnosti, tak z investiční činnosti. Pokud bychom se zaměřili pouze na jedno nákladové hledisko, jednalo by se o chybu. Těmto nákladům se říká roční průměrné náklady. Metody založené na ziskovém kritériu zjišťují efektovnost ze zisku po zdanění. Ziskové kritérium je nepochybně komplexnějším kritériem než nákladové. Ve výši zisku jsou zahrnuty i výkony jednotlivých projektů. Problém tohoto kritéria je to, že zisk neobsahuje celkový cash-flow do podniku – odpisy. V bakalářské práci budu metody rozdělovat podle jejich zohledňování časového hlediska. Tedy na metody statické a dynamické.

3.4.1 Statické metody Jak již bylo dříve řečeno, statické metody nejsou těmi nejfrekventovaněji užívanými. Pokud jsou užity, tak jedině z krátkodobého hlediska nebo pokud se jedná o projekty, které nejsou pro podnik zásadní. Pokud je vliv diskontního faktoru nízký, tak se dají použít. Tyto metody se dají využít jako nějaký první náhled na projekt.

K těmto metodám patří například:

průměrná roční výnosnost, doba návratnosti a průměrné roční náklady. Vzhledem k charakteru investic má smysl počítat pouze s doubou návratnosti. - 22 -

3.4.1.1 Doba návratnosti Toto hodnocení je nejpoužívanější statickou metodou. Jedná se o dobu, za kterou se příjmy z investice rovnají kapitálovým výdajům. Ve výsledku pak vyjde počet let za které se nám investované prostředky navrátí. Vyjádření ve vzorci:

Kde: K ... kapitálový výdaj Pn ... peněžní příjem n ... jednotlivá léta životnosti PP... doba návratnosti Efektivnost investice podle doby návratnosti se hodnotí dle rychlosti návratu vynaložených investičních výdajů. Podnikatelský subjekt podle tohoto kritéria hodnotí investiční projekty podle rychlosti, s kterou se navrátí vynaložené investiční výdaje. Tímto nám vlastně metoda poukazuje na likviditu projektu. Doba návratnosti krátkodobé investice by měla být kratší než návratnost investice dlouhodobé. Mezi výhody této metody patří srozumitelnost a přehlednost. Dále pak informace, které charakterizuje riziko – kratší doba návratnosti znamená menší riziko. Také podává informace o likviditě. Na druhou stranu největší nevýhodou této metody je nerespektování faktoru času. Další nevýhoda je, že tato varianta hodnocení nebere v úvahu příjmy, které plynou z investice po době návratnosti. Proto pokud by se bral ohled pouze na toto kritérium, mohla by být varianta zamítnutá, i když po době návratnosti by mohla mít nejvyšší příjmy z ostatních zvažovaných projektů.

- 23 -

3.4.2 Dynamické metody Tyto metody již narozdíl od statických metod zohledňují faktor času. Čas jako veličina se projeví především v hodnotě peněz, která se samozřejmě mění. Peníze mají v současnosti vyšší hodnotu než stejný obnos v budoucnosti. Tyto metody zohledňují i do určité míry faktor rizika. Toto zohlednění se projevuje v diskontní míře, čímž aktualizujeme vstupní informace. Zvláště z hlediska změny hodnoty v čase, by se měly tyto dynamické metody používat při rozhodování o dlouhodobějších investicích.

3.4.2.1 Čistá současná hodnota Net present value (dále jen NPV) neboli čistá současná hodnota je jednou z nejpoužívanějších metod. Jedná se o vyjádření rozdílu mezi současnou hodnotou příjmů a výdajů investice. Tyto hodnoty jsou vyjádřeny v cenách v době pořízení investice. Základním vzorcem pro NPV rozumíme:

Kde: NPV ... čistá současná hodnota investice Pn ... peněžní příjem z investice v n-tém roce n ... jednotlivá léta životnosti i ... diskontní sazba N ... doba životnosti Pokud bychom hodnotili NPV v absolutních hodnotách, tak nám jednoduše charakterizuje, jaký je rozdíl mezi investovaným kapitálem a výnosem z investice. Tedy, kolik podnikatelský subjekt dostane peněz z investice. Proto je investice efektivní pod podmínkou, že NPV > 0. Pokud nám hodnota NPV vyjde záporná, tak jediný efekt, který bude mít investice je snížení hodnoty podniku. Platí zde proto přímá úměra mezi výnosností pro podnik a výší NPV.

- 24 -

3.4.2.2 Index rentability Index ziskovosti je velice podobný NPV. Rozdílem je, že Index ziskovosti počítá na bázi relativních výpočtů a NPC absolutních. Tato metoda počítá s diskontovanými příjmy a kapitálovými výdaji, které poměřuje a ve výsledku nám vyjde, kolikrát se nám peníze za dobu životnosti vrátili. Vzorec pro tuto metodu:

Hodnotu, která nám pro Iz vyjde, lze interpretovat pomocí hraniční hodnoty, která se rovná jedné. Pokud vyjde Iz rovno jedné, pak se výdaje rovnají příjmům a investice není výnosná, ale ani není ztrátová. Pokud nám hodnota vyjde vyšší jak jedna, pak je investice zisková, pokud nižší jak jedna, pak je prodělečná. Souvstažnost s NVP je, že pokud je NVP kladná, je Iz vyšší než jedna. Pokud je naopak NVP záporná, pak je hodnota Iz nižší jak jedna.

3.4.2.3 Vnitřní výnosové procento Internal rate of return (dále IRR) je pro nás taková úroková míra, která nám zajistí, že současná hodnota veškerých investičních příjmů se bude rovnat současné hodnotě všech kapitálových výdajů. Jednodušeji řečeno, kdy se nám bude čistá současná hodnota projektu rovnat nule. Vzoreček pro tuto metodu je:

Ovšem řešení této rovnice pro dlouhodobé projekty je velice pracné. Pokud tedy nemáme po ruce nějaký program, který nám výpočet zajistí. Zajistit si takový software v dnešní době není problém. Už například Microsoft office exel má takovou funkci. Pokud i přesto by byly potíže, dá se použít tzv. modifikovaná IRR. Její výpočet:

- 25 -

4 Praktická část 4.1 Podnikatelský subjekt Podnikatelský subjekt je zapsán v obchodním rejstříku jako obchodní firma FLOREX s.r.o.(dále jen FLOREX). Podnik byl založen roku 2006 dvěma společníky, se sídlem v Brně na ulici Bohunická. Podíl každého z podnikatelů je 50%, a tak jsou jedinými vlastníky. Žádné jiné subjekty do chodu podniku nezasahují. Podnik se zabývá velkoobchodní činností. Přesněji se jedná o dovoz a následný prodej hrnkových a řezaných květin z holandské burzy. Na trh sice vstoupil až v roce 2006, ale před tímto krokem se oba majitelé již ve zmiňovaném oboru pohybovali. Pracovali pro jiný podnik a když začal mít problémy a vstoupil do likvidace, rozhodli se, že budou v tomto oboru pokračovat. Proto byla pro ně taková výchozí situace výhodná. Díky ní měli již v začátcích dostatek kontaktů na odběratele, a tak se jim začínalo mnohem lépe. Náplní podnikatelské činnosti je dovoz hrnkových a řezaných květin z holandské burzy do České republiky. Podnik se zaměřuje na velkoobchodní prodej. Pracovní náplň během týdne je stereotypní. Každé pondělí probíhá evidence veškerých poptávek po květinách od odběratelů s následným roztříděním podle typů květin a podle toho, v jaké části burzy se odehrává jejich prodej. Roztříděné požadavky jsou rozděleny mezi trojici lidí, kteří se vydávají v úterý do Holandska na nákup. Tato trojice je neměnná a jezdí pokaždé oba vlastníci a jeden zaměstnanec. V průběhu jízdy zjišťují potřebné informace pro nákup na burze. Především sledují cenu, za kterou jsou chtěné květiny prodávány den, dva dny předem, aby přibližně věděli, v jaké cenové relaci se bude jejich cena pohybovat v době nákupu. Po dojezdu do Holandska a po zajištění ubytování se jedou podívat na kvalitu květin na burze. Zaznačí si čísla vybraných květin a jedou zpět na ubytovnu. Další den jdou nakupovat na burzu a večer naloží květiny do nákladního auta. Po naložení odjíždí do Brna; příjezd je většinou okolo 5. hodiny ranní. Po příjezdu květiny s pomocí zaměstnanců pracujících ve skladu vyvezou v pojízdných regálech z nákladního auta do skladu a roztřídí podle objednávek. Kolem 8. hodiny si pro ně odběratelé přijedou a odvezou do svých prodejen. Pak následuje doprodej zbylých květin pro vytipované obchody v Brně. - 26 -

4.2 Charakteristika investic Společníci obchodní firmy FLOREX nepřemýšleli o možném rozšíření působnosti až do roku 2009, kdy po spolupráci na Moto GP v Brně získali mimobrněnské kontakty. Kvalita nabízených květin na Moto GP se potenciálním odběratelům zdála přijatelná, ale vzhledem ke vzdálenosti města Brna neměli zájem o zahájení spolupráce s FLOREX. Od tohoto okamžiku začali vlastníci uvažovat o možném rozšíření pole působnosti podniku. Po několika měsících přemýšlení a hledání možných variant, došli k závěru, že mají dvě alternativy, jak tuto myšlenku realizovat. První možností, jak zvýšit tržní hodnotu podniku, je rozšířit územní působnost podniku. V současné době je FLOREX, s.r.o. velice úzce zaměřený na město Brno a jeho blízké okolí. Vyskytuje se tu tak možnost prodávat řezané i hrnkové květiny dovezené z Holandska pro větší oblast. Na tento nedostatek se zaměřuje první investice, jejíž podstatou by měla být snaha navýšit objem dovezeného zboží z Holandska. Vzhledem k tomu, že nejvíce odběratelů, jejichž kontakt byl získán na Moto GP, pochází ze Zlínského kraje, je příhodné začít s rozšiřováním právě zde. Velké pozitivum je, že díky získaným kontaktům částečně odpadá největší riziko prodeje – zisk potenciálních odběratelů. Společně s investicí bude potřeba počítat se zvýšením nákladů. Bude třeba zajistit nové skladovací prostory, koupit nákladní automobil i dodávkový automobil, zaměstnat další zaměstnance na zajištění práce ve skladu a dále je třeba zahrnout režijní náklady spojené s provozem. Investice, zaměřující se na Zlínský kraj je pojmenována „Zlín“. Další zvažovanou možností pro investování je rozšíření působnosti v brněnské oblasti a prosazení se na trhu maloobchodním. Z podkladových materiálů je na první pohled patrné, že ceny, které nabízejí maloobchodním řetězcům, jsou mnohem nižší než ceny, za které se prodávají květiny v obchodech. Právě na tuto možnost je zaměřena druhá investice, specializující se na oblast brněnskou. Kromě umístění prodejny bude potřeba počítat také se zvýšenými náklady, spojenými s pronájmem obchodní plochy, zařízením prodejny, koupí drobného hmotného investičního majetku, režijními náklady a náklady na reklamu. Investice je pojmenována podle místa působení - „Brno“.

- 27 -

4.2.1 Investice „Zlín“ Pro investici „Zlín“ je nutné získat pronájem skladovacích prostor v blízkosti Zlína. Dále pořídit nákladní automobil na dovoz květin z Holandska a dodávkový automobil pro rozvoz květin v místě. Také zajistit nové zaměstnance pro provoz skladu. Kromě předchozích investic je potřebné zjistit i další s nimi spojené náklady na související provoz a služby. Tabulka č.1: Predikce CASH-FLOW „Zlín“

Poloţka

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

62 500 Kč

62 500 Kč

62 500 Kč

62 500 Kč

62 500 Kč

1 260 000 Kč

1 260 000 Kč

1 260 000 Kč

1 260 000 Kč

1 260 000 Kč

428 400 Kč

428 400 Kč

428 400 Kč

428 400 Kč

428 400 Kč

84 348 Kč

170 613 Kč

170 613 Kč

170 613 Kč

170 613 Kč

MAN - nafta

846 000 Kč

846 000 Kč

846 000 Kč

846 000 Kč

846 000 Kč

VW - odpisy

69 300 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

50 400 Kč

37 800 Kč

25 200 Kč

12 600 Kč

0 Kč

5 900 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Elektřina

50 000 Kč

50 000 Kč

50 000 Kč

50 000 Kč

50 000 Kč

Účetnictví

72 000 Kč

72 000 Kč

72 000 Kč

72 000 Kč

72 000 Kč

Telefon - paušál

131 000 Kč

131 000 Kč

131 000 Kč

131 000 Kč

131 000 Kč

Květiny - nákup

8 524 876 Kč

9 351 585 Kč

10 178 294 Kč

11 005 003 Kč

11 831 711 Kč

∑Nákladů

11 684 724 Kč

12 650 073 Kč

13 464 182 Kč

14 278 291 Kč

15 092 399 Kč

Květiny - trţby

11 400 000 Kč

12 771 540 Kč

14 143 080 Kč

15 514 620 Kč

16 886 160 Kč

VH(před)

-284 724 Kč

121 467 Kč

678 898 Kč

1 236 329 Kč

1 793 761 Kč

Uplatnění ztráty

0 Kč

-121 467 Kč

-163 257 Kč

0 Kč

0 Kč

-284 724 Kč

0 Kč

515 641 Kč

1 236 329 Kč

1 793 761 Kč

0 Kč

0 Kč

77 346 Kč

185 449 Kč

269 064 Kč

-284 724 Kč

0 Kč

438 295 Kč

1 050 880 Kč

1 524 697 Kč

Sklad.prostory Mzdy SP + ZP MAN - odpisy

VW - nafta Úvěr - úroky Inzerát

VH(po) Daň Zisk/ztráta

*Propočet jednotlivých položek je přiložen v příloze - 28 -

SKLADOVACÍ PROSTORY Ohledně problému odpovídající velikosti skladu se můžeme inspirovat prostory v Brně, jejichž plocha je 480m2. Tyto prostory jsou dostačující pro aktuální potřebu, proto bude cílem najít obdobně veliký sklad poblíž města Zlín. Takový skladovací prostor sice přímo ve městě Zlín není, nicméně skladovací prostor této velikosti je k dispozici v přilehlých Otrokovicích. Jeho plocha je 500m2, a to odpovídá požadavkům. I cena 150Kč za rok za paletové místo, které má velikost 1,2m2, je přijatelná. Z centra Zlína je to ke skladu pouhých 12km, proto i vzdálenost je akceptovatelná.

MZDOVÉ NÁKLADY Vzhledem k nenáročnosti práce ve skladu není třeba po nových zaměstnancích požadovat praxi v oboru nebo nějaké rozsáhlé znalosti. Jediným požadavkem je, aby se naučili rozpoznat kolem 50 druhů květin. Pro sklad bude třeba dva nové zaměstnance. Pro kamionovou dopravu do Holandska bude třeba najít další tři zaměstnance. Tyto tři zaměstnance nebude problém najít. V brněnském skladu pracují dva šikovní zaměstnanci, kteří již párkrát pomohli, když bylo třeba zajet do Holandska. Třetí bude zajištěn za půl roku, kdy se vrací ze zahraničí. Tento zaměstananec s námi již dříve spolupracoval. Proto bude třeba najít pouze dva nové pracovníky do brněnského skladu. Dohromady je potřeba zajistit čtyři nové zaměstnance na skladnickou práci. Hrubá mzda se bude pohybovat v rozmezí od 14tis. do 16tis Kč. Pro účely hodnocení investice budu počítat s hrubou mzdou ve výši 15tis. Kč. Platové ohodnocení zaměstnanců, kteří budou cestovat do Holandska je 25tis. Kč hrubého.

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Výše zdravotního pojištění, placeného zaměstnavatelem, je 25%, sociální pojištění 9%. Proto se vcelku jedná o 34% výši přirážky, vypočítané z hrubé mzdy.

MAN - ODPISY Dále bude třeba zajistit koupi nákladního auta. Na serveru truckostore je nákladní auto, které nabízí za přijatelnou cenu 766,8tis. Kč včetně DPH. Pro podnik, jako plátce DPH je náklad na nákup 639tis. Kč. Relevantní údaj pro výpočet hodnocení investic jsou odpisy hmotného investičního majetku. Doba odpisu nákladního automobil je pět let. - 29 -

MAN - NAFTA Předpokládané náklady na naftu, spojenou s cestou do Holandska, spočítáme pomocí zjištěných údajů o průměrné spotřebě nákladního automobilu, vzdálenosti Brna od Amsterodamu a aktuální ceny nafty. Nákladní automobil má průměrnou spotřebu 25 litrů na 100 kilometrů. Cesta z Brna do Amsterodamu a zpět je dlouhá 2.350 km. Cena nafty činí 30 Kč/litr. Tyto informace jsou postačující k výpočtu nákladů na naftu.

VW - ODPISY Koupi osobního auta na rozvoz květin po Zlínském kraji financujeme bankovním úvěrem. Cena vozu kupované přes AAAauto činí 630tis. Kč. Cena je již bez sazby DPH. Stejně jako u nákladního auta, doba odpisů je pět let.

VW - NAFTA Koupený VW má podle popisných informací vznětový motor. Proto bude třeba počítat s náklady na naftu. Tuto položku, budeme odhadovat pomocí nákladů z brněnského skladu, kde se náklady na provoz dodávkového automobilu pohybovaly ve výši 96tis. Kč za rok. Proto pro zlínský kraj budeme uvažovat o obdobných nákladech: 100tis. Kč.

ÚVĚR Pro pořízení osobního auta na rozvoz květin po zlínu použijeme bankovní úvěr splatný za 4 roky s úrokovou mírou 8,8% p.a. Jistina úvěru bude umořována pokaždé na konci roku a to ve výši 1/4 dluhu, tzn. 157,5tis. Kč. Výpočet: Tabulka č.2: Propočet úvěru „Zlín“

Rok

Výše úvěru

Úrok

Úmor

Zůstat.částka

2010

630 000 Kč

55 440 Kč

157 500 Kč

472 500 Kč

2011

472 500 Kč

41 580 Kč

157 500 Kč

315 000 Kč

2012

315 000 Kč

27 720 Kč

157 500 Kč

157 500 Kč

2013

157 500 Kč

13 860 Kč

157 500 Kč

0 Kč

ZDROJ:HTTP://WWW.POSTOVNISPORITELNA .CZ

- 30 -

INZERÁT – JOBS.CZ Zaměstnance lze zajistit pomocí internetového portálu jobs.cz. Cena za tento inzerát je 5,9tis Kč za měsíc. Déle než 1 měsíc nemá smysl požadavek vystavovat, proto celkové náklady na inzerát jsou rovny 5,9 tis. Kč. Předpoklady pro získání práce budou: beztrestnost a minimálně ukončená povinná školní docházka. Proces přijetí zaměstnance se bude uskutečňovat pomocí vstupního rozhovoru, kde si volnou komunikací, na téma vztahující se k práci, zjistíme základní kvality potenciálního zaměstnance. KVĚTINA - NÁKUP Náklady na nákup květin se odvíjí od výkazu z brněnského skladu. Je zřejmé, že nemá cenu nakupovat hned od prvního roku stejný objem květin jako v brněnské pobočce. Nemůžou očekávat, že prodají srovnatelné množství květin ihned po založení. Nákup v jednotlivých letech se bude odvíjet od součtu očekávaného prodeje odběratelům a rezervy pro nahodilé odběratele. Odběratelé ve zlínském kraji zajistí, podle propočtů, odkup 41,6% objemu dovozu brněnské pobočky. Rezerva pro nové potenciální odběratele je stanovena na 10% objemu dovozu. Proto budu v prvním roce kalkulovat pouze s 51,6% náklady na nákup květin oproti brněnskému skladu. V dalších letech budou tento dovoz navyšovat absolutním navýšením o 5%, jelikož předpokládáme 5% nárůst odbytu. Tímto se ušetří náklady než kdyby hned zaplnili nákladní auto květinami a pak je stejně museli vyhodit. Navíc pokud by se náhodou stalo, že bude rezerva pro nahodilé odběratele nedostatečná, je zde možnost dozásobit se z brněnské prodejny nebo odkoupit květiny od velkoobchodu, který se zaměřuje právě na prodej květin podnikům jako je FLOREX, s.r.o.

OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY Ostatní provozní náklady: elektřina, pausály T-mobile, O2, účetní firma – FINETIKA jsou zjištěné z nákladů podnikatelského subjektu z brněnské pobočky. Přesnější odhad nákladů než přímá aplikace z provozní praxe není možná, proto nemá smysl propočítávat a odhadovat je jiným způsobem.

- 31 -

PREDIKCE TRŢEB Pro první část predikce tržeb využijeme znalosti o našich třech jistých odběratelích. Podle zjištěných informací první odběratel bude odebírat květiny v celkové ceně, která se pohybuje kolem 200tis. Kč za měsíc. Druhý odběratel za 350tis. Kč a třetí za 400tis. Kč. Takto nám v součtu vyjde zajištěných 950tis. Kč měsíčně. Pesimistická varianta by počítala, že se majitelům nepodaří navázat žádné další kontakty ve městě Zlín. Zůstali by tak na pouhých 950tis Kč tržeb měsíčně, což je pouhých 41,6% využití potenciálu skladu. Optimistická varianta by počítala s faktem, že za 5 let se dostane zlínský sklad na úroveň brněnského. Aby tomu tak bylo, musel by být nárůst tržeb za každý rok v průměru 10% z potenciálu skladu. Proto pro výpočet budu vycházet z variatny, která se vyskytuje mezi těmito dvěma póly. Tato varianta bude počítat s 5% nárůstem odbytu každý rok. Tabulka č.3: Tržby investice „Zlín“ v jedn. letech

Rok

Odběratelé

Potenciální trţby

Nárůst

Celkové trţby

2010

11 400 000 Kč

27 430 800 Kč

0,00

11 400 000 Kč

2011

11 400 000 Kč

27 430 800 Kč

0,05

12 771 540 Kč

2012

11 400 000 Kč

27 430 800 Kč

0,10

14 143 080 Kč

2013

11 400 000 Kč

27 430 800 Kč

0,15

15 514 620 Kč

2014

11 400 000 Kč

27 430 800 Kč

0,20

16 886 160 Kč

- 32 -

4.2.2 Investice „Brno“ Pro investici „Brno“ bude potřeba zajistit následující: obchodní plochu, dva zaměstnance pro obchod, jednoho řidiče, informativní letáčky s reklamou, náklady na zařízení prodejny, režijní náklady spojené s provozem podniku a koupi dopravního automobilu VW, pro dovoz květin do obchodu. Tabulka č.4: Predikce CASH-FLOW „Brno“

Poloţka

2010

2011

2012

2013

2014

256 000 Kč

256 000 Kč

256 000 Kč

256 000 Kč

256 000 Kč

5 900 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Mzdy

540 000 Kč

540 000 Kč

540 000 Kč

540 000 Kč

540 000 Kč

ZP + SP

183 600 Kč

183 600 Kč

183 600 Kč

183 600 Kč

183 600 Kč

Reklamní kampaň

10 940 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Drobný hmotný invest.majetek

27 262 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Elektřina

36 000 Kč

36 000 Kč

36 000 Kč

36 000 Kč

36 000 Kč

VW - nafta

40 320 Kč

40 320 Kč

40 320 Kč

40 320 Kč

40 320 Kč

VW - odpisy

69 300 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

140 175 Kč

Květiny - nákup

2 480 119 Kč

2 480 112 Kč

2 480 112 Kč

2 480 112 Kč

2 480 112 Kč

∑nákladů

3 649 441 Kč

3 676 207 Kč

3 676 207 Kč

3 676 207 Kč

3 676 207 Kč

Trţby

2 777 742 Kč

3 558 981 Kč

4 677 518 Kč

5 084 259 Kč

5 491 000 Kč

-871 700 Kč

-117 226 Kč

1 001 311 Kč

1 408 052 Kč

1 814 793 Kč

0 Kč

0 Kč

-988 925 Kč

0 Kč

0 Kč

-871 700 Kč

-117 226 Kč

12 386 Kč

1 408 052 Kč

1 814 793 Kč

0 Kč

0 Kč

1 858 Kč

211 208 Kč

272 219 Kč

-871 700 Kč

-117 226 Kč

10 528 Kč

1 196 844 Kč

1 542 574 Kč

Obchodní plocha Inzerát

VH(před) Uplatnění ztráty VH(po) Daň Zisk/ztráta

*Propočet jednotlivých položek je přiložen v příloze

- 33 -

Obchodní plocha Ohledně problematiky umístění prodejny jsem se inspiroval negativní zkušeností nadnárodního drogistického řetězce Schlecker, který otevřel prodejnu na málo frekventované ulici Žarošické a spoléhal na své renomé. Příliv zákazníků se nedostavil, a tak byl nucen svůj prodej zrušit. Proto jsem zvolil strategicky položené místo - obchodní centrum Campus square v Bohunicích. Z pohledu dostupnosti se jeví více než příznivě. Vybudované podzemní garáže zaručují příjemný dojezd autem, nebo například nově vybudovaná zastávka umožňuje dojet na místo pomocí MHD. Tato snadná dostupnost zajistí potenciální zákazníky, kteří budou procházet kolem nově vzniklého obchodu. Jejich množství bude také závislé na faktorech, které je budou tlačit, aby navštívili středisko. V tomto ohledu je nákupní centrum také uspokojivé. Vyskytuje se zde přes padesát značkových obchodů, food court, hypermarket Tesco, výzkumná pracoviště a areál pro sportovní vyžití. S ohledem na všechny tyto faktory je to vhodné místo. Obchodní plocha by se podle mého průzkumu, kdy jsem se byl podívat do několika prodejen květin, měla pohybovat v rozmezí od 50 do 70m2. V Campus Square Brno je možnost pronajmout plochu o výměře 64m2, což se pohybuje v stanoveném rozsahu. Cena, která je účtována, činí 4tis. Kč/m2 za rok.

INZERÁT Zaměstnance lze zajistit pomocí internetového portálu jobs.cz. Cena za tento inzerát je 5,9tis. Kč za měsíc. Déle než 1 měsíc nemá smysl požadavek vystavovat, proto celkové náklady na inzerát jsou rovny 5,9 tis. Kč. Předpoklady pro získání práce: beztrestnost a minimálně ukončená povinná školní docházka. Proces přijetí zaměstnance se bude uskutečňovat pomocí vstupního rozhovoru, kde si volnou komunikací, na téma vztahující se k práci, zjistíme základní kvality potenciálního zaměstnance.

Mzdy Mzda zaměstnanců, pracujících v obchodě, se bude pohybovat v rozmezí od 14tis. do 16tis. Kč hrubého. Jelikož počítáme v této investici s vyšším objemem prodeje, budou se muset často doplňovat zásoby z brněnského skladu. Proto je nutno zaměstnat ještě dalšího - 34 -

zaměstnance – řidiče, který tento problém zajistí. Odměněn bude stejně jako pracovníci v obchodě. Pro účely hodnocení investic budu počítat se mzdou rovnající se 15tis. Kč hrubého.

Zdravotní a sociální pojištění Zdravotní a sociální pojištění, placené zaměstnavatelem, je v celkévé výši rovno přirážce 34% k hrubé mzdě. Z toho je 25% zdravotní pojištění a 9% sociální pojištění.

Reklamní kampaň Pro zajištění, že o obchodu bude vědět více lidí, se dá využít reklamních letáčků, které budou rozdávat dva brigádníci. Tato akci se bude provádět prvních 14 dnů a to tři dny v týdnu. Ve středu, pátek a neděli. Celkově tedy každý brigádník odpracuje 48 hodin. První brigádník zajistí, aby se letáčky dostaly k většině automobilů, tudíž se bude pohybovat kolem garáží a parkovišť. Druhý se bude vyskytovat u zastávky MHD, kde bude rozdávat procházejícím lidem prospekty.

Drobný hmotný investiční majetek Pro zařízení obchodu bude potřeba zajistit nový pult, pokladnu, regály, poličky, ledničku. Jako pokladna postačí model SHARP ER-1921 S, který stojí 4 000Kč. Pult by pro prodejnu měl postačit použitý, cena pultu je 1 500 Kč. Následně je potřeba zajistit pro prodejnu ledničku, ve které se dají lépe skladovat květiny. Pro tyto účely jsem našel nabídku použité lednice s prosklenými dveřmi za 6 000 Kč. Poslední položkou, kterou je nutno zajistit je prostor, kde budeme umísťovat květiny v obchodě. Pro tuto potřebu bude vhodné koupit poličky a jednu skříň. Cena skříně činí 3 882 Kč a cena poliček je 626 Kč/ks za 1,2 metrové a 565 Kč/ks za 1,0 metrové. Ostatní příslušenství – židle, přepravky a vázy budou dodány z vlastních zásob podniku FLOREX, s.r.o., jelikož jich mají přebytek.

ELEKTŘINA Náklady na elektrickou energii na měsíc jsou odhadem 3tis. Kč. Tato položka byla ověřena u maloobchodu, který se zabývá obdobným prodejem. - 35 -

VW – NAFTA Cesta z brněnského skladu do Campus square je dlouhá pouhé 3km. Proto pokud budeme počítat s dvaceti jízdami mezi skladem a obchodem za týden, vyjde nám měsíční cesta dlouhá 480km. Pokud víme, že spotřeba VW je 15l/100km jsou k dispozici všechny potřebné informace k výpočtu této položky.

Květiny – náklady Náklady na nákup květin je nákupní cena na holandské burze. Za dopravu a různé poplatky není třeba cenu zvyšovat, jelikož tyto náklady jsou zahrnuty již v provozních nákladech brněnského skladu. Prodávané květiny budou přebytečné květiny, koupené na holandské burze. Objem neprodaných květin ve skladu v Brně se rovná v průměru 15%.

Výpočet přiráţky pomocí konkurence Pro výpočet marže jsem si jako zástupce vybral deset typů květin: Gerbera, Gerbera mini, růže, růže mini, calla, hypericum, slunečnice, anthoria, dendrobium, karafiát. Pro výpočet je použit vážený aritmetický průměr. Jelikož se musí dostat obchod do podvědomí, marže bude trochu snížená v prvním roce. Takto budou ceny v obchodu nižší než u konkurence, čímž by se měl zajistit určitý přísun zákazníků. Tabulka č.5: Výpočet vlastní přirázky

Položka Gerbera Gerbera - mini Růže - 40cm Růže - 60cm Calla Hypericum Slunečnice Anthuria Dendrobium Karafiát koeficient marže: Koef.obchod

Nákup.cena 7,00 Kč 4,50 Kč 6,75 Kč 13,00 Kč 18,75 Kč 5,50 Kč 8,75 Kč 24,00 Kč 11,25 Kč 4,50 Kč

Maloob.cena 35,00 Kč 25,00 Kč 25,00 Kč 50,00 Kč 70,00 Kč 39,00 Kč 25,00 Kč 85,00 Kč 45,00 Kč 18,00 Kč

4,15 4

- 36 -

Množství 2 050 2 000 2 400 3 000 70 150 260 250 350 150

Vážená - NC 14 350 Kč 9 000 Kč 16 200 Kč 39 000 Kč 1 313 Kč 825 Kč 2 275 Kč 6 000 Kč 3 938 Kč 675 Kč 93 575 Kč

Vážená - MC 71 750 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 150 000 Kč 4 900 Kč 5 850 Kč 6 500 Kč 21 250 Kč 15 750 Kč 2 700 Kč 388 700 Kč

TRŢBY PREDIKCE Potenciální tržby jsou vypočítány z nákladů na květiny. Toto vyplývá již z faktu, že výše marže byla vypočítána z nákladového hlediska. Výše nákladů se zjistí pomocí výkazu z brněnské pobočky. Počítáme s doprodejem 15% objemu dovezených květin. Ovšem maximální možné tržby pro maloobchodní řetězec dostaneme po vynásobení koeficientem pro marži. Pro první rok snížíme marži z 4,15 na 4. Takto získáme zákazníky i na výhodnou cenu. Od roku 2011 ji zvýšíme již na 4,1. Predikce do budoucna počítá se zjištěnými údaji od konkurenčních maloobchodních řetězců. Vycházejí z jejich procentuálního prodeje 5let od založení. V prvním roce je to 28%, v druhém 35%, v třetím 46%, ve čtvrtého roce 50% a v posledním roce se pohybuje kolem 54%. Výpočet tržeb: Tabulka č.6: Tržby investice „Brno“ v jedn. letech

Rok

Nákl.květiny/rok

Marţe

Potenciální tţby/rok

Předp.prodej

Trţby

2010

2 480 126 Kč

4

9 920 506 Kč

0,28

2 777 742 Kč

2011

2 480 126 Kč

4,1

10 168 518 Kč

0,35

3 558 981 Kč

2012

2 480 126 Kč

4,1

10 168 518 Kč

0,46

4 677 518 Kč

2013

2 480 126 Kč

4,1

10 168 518 Kč

0,5

5 084 259 Kč

2014

2 480 126 Kč

4,1

10 168 518 Kč

0,54

5 491 000 Kč

- 37 -

4.3 Ekonomické zhodnocení investic V této části jsou nejprvé zhodnoceny investice pomocí zvolených metod – doba návratnosti, čistá současná hodnota, index rentability a vnitřní výnosové procento. Následně jsou porovnány a okomentovány jednotlivé výsledky s konečným doporučením vhodnější investičniční varianty.

Životnost projektu Jako určující faktor pro výpočet životnosti projektu budeme počítat dobu odpisu aut. Automobily jsou v odpisové skupině dva s délkou odpisů rovnající se 5ti let. Proto po pěti letech budeme muset znova investovat, a tak to bude pro nás z hlediska hodnocení efektivnosti investic určující hranice. Samozřejmě pokud se tato investice rozjede, její životnost bude v řádů desítek let.

Likvidace investičních projektů Náklady, které budou muset vlastníci vynaložit, pokud budou chtít provoz ukončit jsou velice nízké v obou případech. Prodejnu i sklad budou pronajímat, proto bude stačit ukončit smluvní závazek, což neznamená žádný náklad. Automobily mohou dát na vrakoviště na součástky nebo pokud budou v uživatelném stavu, mohou je i prodat. Jediné prostředky, které budou muset vynaložit je odstupné pro zaměstnance. Toto odstupné je ve výši třech měsíčních platů, bez odvodů. Investice „Zlín“:

((25 000 x 3) + (15 000 x 2)) x 3 = 315 000 Kč

Investice „Brno“:

(15 000 x 3) x 3 = 135 000 Kč

Předpokládaná výnosnost investičních projektů Požadovanou výnosnost odvozuji podle úroku státních dluhopisů, u kterých se rizikovost pohybuje u nuly. Tyto dluhopisy budou mít pro příští rok výnosnost kolem 5%, vzhledem k rizikovosti obou investic bude proto požadovaná výnosnost projekt rovna čtyřnásobku výnosnosti dluhopisů. Tedy 20%. - 38 -

4.3.1 Investice „Zlín“ Doba návratnosti Tabulka č.7: Doba návratnosti „Zlín“

Rok Zisk-zdaněn Odpisy Příjem Kumulativní příjem Kapitál.výdaj

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 279 360 Kč 279 360 Kč 279 360 Kč 1 396 800 Kč

0 Kč 279 360 Kč 279 360 Kč 558 720 Kč

438 295 Kč 279 360 Kč 717 655 Kč 1 276 375 Kč

1 050 880 Kč 279 360 Kč 1 330 240 Kč 2 606 615 Kč

1 524 697 Kč 279 360 Kč 1 804 057 Kč 4 410 671 Kč

Pokud se podíváme, tak kapitálový výdaj se vyskytuje v intervalu mezi Kumulativním příjmem let 2012 a 2013. Proto doba návratnosti se pohybuje mezi roky 2012 a 2013, tzn. někdy po 3. roce. Přesnější určení se zjistí následovně:

Proto doba návratnosti je 3,09 roku. Tedy za 3 roky a necelých 33 dní se vlastníkům investovaný kapital vrátí.

Čistá současná hodnota Tabulka č.8: ČSH „Zlín“

Poloţka Zisk - zdaněný Odpisy Odúročitel Ţivotnost Jedn.roky Kapitál.výdaj ČSH

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 279 360 Kč 1,20 5 232 800 Kč 1 396 800 Kč 811 832 Kč

0 Kč 279 360 Kč 1,44 5 194 000 Kč

438 295 Kč 279 360 Kč 1,73 5 415 310 Kč

1 050 880 Kč 279 360 Kč 2,07 5 641 512 Kč

1 524 697 Kč 279 360 Kč 2,49 5 725 010 Kč

Jelikož je ČSH > 0 je investiční project pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosnosti a zvyšuje i tržní hodnotu podniku. V tomto případě je ČSH rovna 811 832 Kč.

- 39 -

Index rentability Tabulka č.9: Index rentability „Zlín“

Poloţka Zisk po zdanění Odpisy Odúročitel Ţivotnost Jedn.roky Kapitál.výdaj Rentabilita

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 279 360 Kč 1,20 5 232 800 Kč 1 396 800 Kč 1,58

0 Kč 279 360 Kč 1,44 5 194 000 Kč

438 295 Kč 279 360 Kč 1,73 5 415 310 Kč

1 050 880 Kč 279 360 Kč 2,07 5 641 512 Kč

1 524 697 Kč 279 360 Kč 2,49 5 725 010 Kč

Výpočet indexu rentability nám říká, že investovaná koruna do projektu nám zpětně přinese 1,58 Kč příjmu v budoucnu. Tato hodnota není z nejvyšších, ale stále se nejedná o nevýhodný projekt.

Vnitřní výnosové procento Tabulka č.10: VVP „Zín“

Poloţka Zisk po zdanění Odpisy Odúročitel(40) Diskont.příjmy Celkem Kapitál.výdaje ČSH

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 279 360 Kč 1,4 199 543 Kč 1 285 318 Kč 1 396 800 Kč -111 482 Kč

0 Kč 279 360 Kč 1,96 142 531 Kč

438 295 Kč 279 360 Kč 2,744 261 536 Kč

1 050 880 Kč 279 360 Kč 3,8416 346 272 Kč

1 524 697 Kč 279 360 Kč 5,37824 335 436 Kč

Výpočet pomocí interpolace:

Hodnota 37,59 definuje hranici výnosnosti, při které by se ČSH rovnala nule. Jelikož požadovaná výnosnost se rovná 20%, tak výnosnost investice ji přesahuje o 17,59%. Z tohoto pohledu je investice akceptovatelná.

- 40 -

4.3.2 Investice „Brno“ Doba návratnosti: Tabulka č.11: Doba návratnosti „Brno“

Položka Zisk po zdanění Odpisy Příjem Kumulat.příjem Kapitál.výdaj

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 126 000 Kč 126 000 Kč 126 000 Kč 630 000 Kč

0 Kč 126 000 Kč 126 000 Kč 252 000 Kč

10 528 Kč 126 000 Kč 136 528 Kč 388 528 Kč

1 196 844 Kč 126 000 Kč 1 322 844 Kč 1 711 373 Kč

1 542 574 Kč 126 000 Kč 1 668 574 Kč 3 379 946 Kč

Zde můžeme vidět, že výše kapitálového výdaje se vyskytuje v intervalu mezi Kumulativním příjmem z let 2012 a 2013. Z toho vyplývá, že doba návratnosti se pohybuje taktéž mězi těmito roky, tzn. někdy mezi 3. a 4. rokem. Přesnější určení se zjistí následovně:

Doba návratnosti je 3,18 roku, tedy přesně za 3 roky a necelých 68 dní se vlastníkům investovaný kapital vrátí.

Čistá současná hodnota: Tabulka č.12: ČSH „Brno“

Poloţka Zisk po zdanění Odpisy Odúročitel Ţivotnost Jedn.roky Kapitál.výdaj ČSH

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 126 000 Kč 1,2 5 105 000 Kč 630 000 Kč 950 018 Kč

0 Kč 126 000 Kč 1,44 5 87 500 Kč

10 528 Kč 126 000 Kč 1,728 5 79 009 Kč

1 196 844 Kč 126 000 Kč 2,0736 5 637 946 Kč

1 542 574 Kč 126 000 Kč 2,48832 5 670 562 Kč

ČSH je > 0, tzn. že investiční project je pro podnik přijatelný. Tato hodnota zaručuje požadovanou míru výnosnosti a navíc zvyšuje tržní hodnotu podniku. V tomto případě je ČSH rovna 950 018 Kč. - 41 -

Index rentability: Tabulka č.13: Index rentability „Brno“

Poloţka Zisk po zdanění Odpisy Odúročitel Ţivotnost Jedn.roky Kapitál.výdaj Index rentability

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 126 000 Kč 1,2 5 105 000 Kč 630 000 Kč 2,51

0 Kč 126 000 Kč 1,44 5 87 500 Kč

10 528 Kč 126 000 Kč 1,728 5 79 009 Kč

1 196 844 Kč 126 000 Kč 2,0736 5 637 946 Kč

1 542 574 Kč 126 000 Kč 2,48832 5 670 562 Kč

Výpočet indexu rentabiliti nám říká, že investovaná koruna do projektu nám zpětně přinese 2,51 Kč příjmu v budoucnu. Tato hodnota je relativně vysoká, a značí, že tento projekt bude výnosný.

Vnitřní výnosové procento: Tabulka č.14: VVP „Brno“

Poloţka Zisk - zdaněný Odpisy Odúročitel(55) Diskont.příjmy celkem kapitálové výdaje ČSH

2010

2011

2012

2013

2014

0 Kč 126 000 Kč 1,55 81 290 Kč 586 085 Kč 630 000 Kč -43 915 Kč

0 Kč 126 000 Kč 2,40 52 445 Kč

10 528 Kč 126 000 Kč 3,72 36 663 Kč

1 196 844 Kč 126 000 Kč 5,77 229 183 Kč

1 542 574 Kč 126 000 Kč 8,95 186 503 Kč

Výpočet pomocí interpolace:

Hodnota 53,45 definuje hranici výnosnosti, při které by se ČSH rovnala nule. Jelikož požadovaná výnosnost se rovná 20%, tak výnosnost investice ji přesahuje o 33,45%. Z tohoto pohledu je investice přijatelná.

- 42 -

4.4 Komparace projektů Hned na první pohled je viditelné, že investice „Brno“ má tři ze čtyřech hodnot příznivější než investice „Zlín“. Nejedná se o nějaký markatní rozdíl, proto je třeba rozebrat jednotlivé hodnoty důkladněji. Dále bude třeba před skutečným vyslovením verdiktu rozebrat i faktory, které způsobily tyto rozdíly a zahrnout rizikovost investic.

Tabulka č.15: Komparace projektů

Investice "Brno" 3r 68dní 950 018 Kč 2,51 53,45

Doba návratnosti: Čistá současná hodnota: Index rentability: Vnitřní výnosové procento:

Investice "Zlín" 3r 33dní 811 832 Kč 1,58 37,59

DOBA NÁVRATNOSTI Doba návratnosti je příznivější u investice zlínské. Rozdíl není velký – pouhých 35dní. Ohledně doby návratnosti je třeba odkázat se na teoretickou část práce, kde je jasně zmíněno, že nahlížení na tento faktor by se mělo brát trochu s odstupem. Pokud tak neprovedeme, je možné, že se odmítne variatna, která je vcelku výnosnější. Určitě návratnost investice je důležitým faktorem pro investory, ale rozdíl pouhých 35dní při 5ti letých investicích je zanedbatelný. Z tohoto hlediska se dá přiřadit zlínské investici oproti brněnské pouze malý pozitivní vliv. Přihlédnout by se dalo, pokud by se po ostatním zhodnocení nedalo rozhodnout, pro který projekt se rozhodnout.

ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA ČSH převyšuje v obou investičních projektech předpokládánou mez výnosnosti 20%. V tomto hledisku má tentokrát navrch brněnská investice. Tento faktor pro investory znamená navýšení tržní hodnoty podniku u brněnské investice o 950 018 Kč, kdežto u zlínské investice pouze o 811 832 Kč. Absolutní rozdíl v pětiletém období odpovídá 138 186 Kč. Nejedná se o nějaký markantní rozdíl, ale na druhou stranu se jej nedá nezohlednit v konečném verdiktu.

- 43 -

Určitě se ale jedná o rozdíl, který má vyšší váhu než diference mezi výsledky u doby návratnosti.

INDEX RENTABILITY Rozdíl u indexu rentability je způsoben relativním propočítáním vzhledem k nákladům. Jedná se o první metodu, u které se ve výsledku výrazněji projeví náklady na jednotlivé investice. U Čisté současné hodnoty rozdíl mezi projekty není tak markantní, protože porovnává jednotlivé projekty z hlediska absolutního, což není zrovna nejlepší hodnocení. Zvláště v období krize, kdy i nákladové kritérium je pro investora podstatnou položkou. Index rentability počítá relativním propočtem. Z tohoto důvodu již není rozdíl ve výsledcích zanedbatelný. Brněnská investice dosahuje hodnoty 2,51, kdežto zlínská pouze 1,58. Pro investora tento fakt znamená, že z jedné investované koruny dostane za 5let z brněnské investice 2,51 Kč a ze zlínké 1,58 Kč. Tento rozdíl má již velkou váhu. Nevím, jak ostatní investoři, ale z mého subjektivního hlediska je tento rozdíl veliký. Jediný faktor, kvůli kterému bych se rozmýšlel a uvažoval o nižší rentabilitě by byla nepřiměřená míra rizika.

VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO Poslední metodou, pomocí které jsem hodnotil jednotlivé projekty, je metoda vnitřního výnosového procenta. Obdobně jako u indexu rentability i zde je rozdíl mezi jednotlivými variantami větší. Je to ze stejného důvodu jako u předchozího kritéria – relativním náhledem na náklady. V absolutním vyjádření se jedná o rozdíl rovnající se 15,86. Ohodnocení s pomocí metod je příznivější ve všech podstatných ohledech ku brněnské investici. Ovšem i zlínká investice převyšuje základní přepoklady na výnosnost a proto se nedá tak lehce zavrhnout. Proto bude třeba dále nahlédnout na rizikovost obou investic. Jestli tedy není rizkovost brněnské investice na takové úrovni, že by zastínila všechny předchozí faktory, směřující k jejímu výběru.

RIZIKOVOST Z hlediska rizikovosti je třeba poukázat na fakt, že ohledně maloobchodního prodeje vlastníci nemají žádné zkušenosti. Nemohou tak ze svých zkušeností a musí tak spoléhat pouze na svůj instinkt a na doporučení ostatních maloobchodních prodejců, s kterými jsou v kontaktu. - 44 -

V tomto hledisku je zlínská investice vhodnější - komunikaci s velkoobchodními prodejci a nastavování a sledování cen jsou jim z brněnské pobočky známé. Odhad potenciálního prodeje je přesnější a mnohem jistější u zlínské investice především díky zajištěným odběratelům z MotoGP. Výchozí pozice je tak pro ně příznivější a snižuje se tímto rizikovost. U brněnské investice se u tržeb nedá počítat se zajištným odbytem. Vše závisí především na objemu zákazníků, kteří navštíví Campus Square a zavítají do obchodu. S pomocí uskutečněné malé reklamní kampaně by měl být příchod nových zákazníků dostatečný. Pokud by i přesto nebyl příchod zákazníků dostačující, daly by se v tomto ohledu uskutečnit další akce. Kapacita trhu v Campus Square je obrovská, problémem je zde především problém, že překážky vstupu na tento trh nejsou veliké, a tak je zde veliké riziko vstupu konkurence do sféry působnosti. U dovozu květin z holandské burzy tak velké riziko ohledně vstupu nové konkurence není.

NÁKLADY INVESTIC I když by se náklady investic, vzhledem ke špatné srovnatelnosti invetic z hlediska objemu, neměly porovnávat, tak náklady investice „Brno“ jsou přibližně 4x nižší. Tento obrovský rozdíl přispěje velkou částí k závěrečnému rozhodnutí. Pro podnikatele bude určitě zpočátku výhodnější začít s méně nákladnou investicí. Markantní rozdíl v nákladech je způsoben především náklady na nákup květin na burze a cestou do Holandska. V tomto kritériu má brněnská investice dobré hodnoty díky přímé vázanosti na brněnský sklad. Tím, že doprodává nadbytečné květiny, odbourává tak velkou část nákladů a „odkupuje“ květiny pouze za nákupní cenu na holandské burze. Není třeba počítat náklady za cestu, jelikož jsou již započteny v nákladech brněnského skladu. Kdežto při zlínské investici se do Holandska pro květiny zajet musí a objem nakoupených květin je více než šestkrát vyšší. Se všemi těmito rozdíly je spojeno i vyšší riziko.

ZÁVĚREČNÉ ROZHODNUTÍ Ze všech výše uvedených důvodů a i když je možná brněnská investice o trochu rizikovější moje doporučení se vztahuje právě k brněnské investici. O něco vyšší rizikovost se nedá porovnat s výnosností projektu „Brno“, který je oproti projektu „Zlín“ vyšší. I vzhledem k několikanásovně nižším nákladům dosahuje brněnský projekt vyššího zhodnocení vloženého kapitálu. Druhý projekt bych ovšem nezatracoval. Pokud bude úspěšně zaveden do - 45 -

provozu brněnský obchod, dá se následně v budoucnosti zamýšlet o investování do Zlínského kraje. Nejdříve do velkoobchodu a pak i zde zavést podobnou investici jako v Brně a vybudouvat i maloobchodní síť. Takto by podnikatelský subjekt navýšil hodnotu v budoucnosti několikanásobně.

- 46 -

5 Závěr Investiční projekty byly zaměřeny na zvýšení tržní hodnoty podniku. Oba projekty byly pojmenovány podle místa působnosti. Proto první projekt, který se zaměřil na zlínský kraj dostal název „Zlín“ a druhý projekt, který se nepřesouval místně, ale zůstal v Brně, byl pojmenován „Brno“. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení investičních projektů na základě elementárních metod, které se pro hodnocení investic používají. Přesněji se jednalo o dobu návratnosti, ČSH, index rentability a VVN. Pro finální rozhodnutí bylo ještě přihlédnuto k faktorům rizikovosti, které investice provázejí. Investiční projekt „Zlín“ spočíval v rozšíření územní působnosti do zlínského kraje. Jednalo se o zařízení velkoobchodního skladu, do kterého se stejně jako je tomu doposud v brněnském skladě, dovážely květiny z holandské burzy s následným prodejem do maloobchodních řetězců po zlínském kraji. V tomto případě se jedná pouze o rozšíření územní působnosti, žádná nová specializace. Všechen know-how, který vlastnící mají, mohou využít i u provozu této investice. Další možností bylo investovat do maloobchodu v Brně. Zajistit prodej květin přímo ke spotřebitelům v Campus Square v Bohunicích. Výhodou tohoto projektu je přímá návaznost na brněnský sklad a doprodej přebývajících květin z brněnského skladu. Tento objem je dostatečný na provoz jednoho obchodu. Tímto se nemusí při investici počítat náklady na cestu a počítá se pouze s nákupní cenou květin na burze. Nevýhodou je neznalost této stránky podnikání a závislost na zjištěných informacích a radách od prodejců, s kterými jsou v kontaktu. S pomocí zjištěných údajů a k přihlédnutím k rizikům byly investice porovnány a byla vybrána vhodnější varianta. Hodnoty zjištěné pomocí metod u brněnské investice byly všechny příznivější, kromě doby návratnosti Ale i tato hodnota byla zanedbatelně nižší. Následné promyšlení potenciálního rizika nevyšlo u brněnské investice o moc nepříznivěji, a proto se vybranou variantou stala investice směřovaná na maloobchodní prodej v městě Brně. Tedy investice „Brno“. - 47 -

Tímto rozhodnutím není projekt „Zlín“ zatracen. Pokud bude úspěšně zaveden do provozu brněnský obchod, mohou vlastníci dále rozšířit svůj podnik právě do zlínského kraje a tímto dále navýšit tržní hodnotu podniku. Navíc v budoucnu by se dalo uvažovat i o zajištění maloobchodního prodeje ve zlínském kraji a znovu tak navýšit tržní hodnotu podniku. Proto bych do budoucna doporučoval využití obou možností investování.

- 48 -

Pouţitá literatura: [1]

FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha :

Grada publishing, 2001. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. [2]

FOTR, Jiří. Hodnocení investičních projektů : feasibility study. In Finanční řízení

podniku pro střední a vrcholový management. Praha : VOX, 2001. s. 172. [3]

KISLINGEROVÁ , Eva a kol. Manažerské finance. Praha : C. H. Beck, 2004. 714 s.

ISBN 80-7179-802-9. [4]

MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití.

Praha : Grada Publishing, 2006. 80 s. ISBN 80-247-1557-0. [5]

SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha :

Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. [6]

SYNEK, M a kol. Podniková ekonomie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C. H. Beck,

2006. 473 s. ISBN 80-86119-21-1. [7]

VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha :

EKOPRES, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.

- 49 -

Seznam obrázků Obrázek č.1: Magický trojúhelník investování .............................................. - 14 Obrázek č.2: Vzájemný vliv projektů ............................................................ - 16 Seznam tabulek Tabulka č.1: Predikce CASH-FLOW „Zlín“ ................................................. - 28 Tabulka č.2: Propočet úvěru „Zlín“ ............................................................... - 30 Tabulka č.3: Tržby investice „Zlín“ v jedn. letech ........................................ - 32 Tabulka č.4: Predikce CASH-FLOW „Brno“ ................................................ - 33 Tabulka č.5: Výpočet vlastní přirázky ........................................................... - 36 Tabulka č.6: Tržby investice „Brno“ v jedn. letech ....................................... - 37 Tabulka č.7: Doba návratnosti „Zlín“ ............................................................ - 39 Tabulka č.8: ČSH „Zlín“ ................................................................................ - 39 Tabulka č.9: Index rentability „Zlín“ ............................................................. - 40 Tabulka č.10: VVP „Zín“ ............................................................................... - 40 Tabulka č.11: Doba návratnosti „Brno“ ......................................................... - 41 Tabulka č.12: ČSH „Brno“............................................................................. - 41 Tabulka č.13: Index rentability „Brno“ .......................................................... - 42 Tabulka č.14: VVP „Brno“ ............................................................................ - 42 Tabulka č.15: Komparace projektů ................................................................ - 43 Seznam příloh Příloha č.1: Výpočet položek nákladů „Zlín“ ................................................ - 52 - 50 -

Příloha č.2: Výpočet položek nákladů „Brno“ ............................................... - 53 Příloha č.3: Průměrný přehled nákupu květin FLOREX, s.r.o. ..................... - 54 -

- 51 -

Příloha č.1: Výpočet poloţek nákladů „Zlín“

Skladovací prostory:

(500 : 1,2) x 150 = 62 500 Kč

Mzdové náklady:

(25 000 x 3) + (15 000 x 2) = 105 000 Kč 105 000 x 12 = 1 260 000 Kč

ZP+SP:

1 260 000 x 0,34 = 428 400 Kč

MAN - odpisy: 1.rok 2. - 5. rok

766 800 x 0,11 = 84 348 Kč 766 800 x 0,2225 = 170 613 Kč

MAN - nafta:

(2 350 : 100) x 25 x 28 = 17 625 Kč 17 625 x 4 x 12 = 846 000 Kč

VW - odpisy 1.rok 2. - 5.rok

630 000 x 0,11 = 69 300 Kč 630 000 x 0,2225 = 140 175 Kč

VW - nafta

100 000 Kč

Květiny – náklady 1.rok 2.rok 3.rok 4. a 5. rok

16 534 176 x 2/3 = 11 022 784 Kč 16 534 176 x 3/4 = 12 400 632 Kč 16 534 176 x 5/6 = 13 778 480 Kč 16 534 176

- 52 -

Příloha č.2: Výpočet poloţek nákladů „Brno“

Obchodní plocha

64 x 4 000 = 256 000 Kč

Mzdy

(3 x 15 000) x 12 = 540 000 Kč

ZP + SP

540 000 x 0,34 = 183 600 Kč

Reklamní kampaň Brigádníci

(65 x 48) x 2 = 6 240 Kč

Letáčky

0,816 x 5 760 = 4 700 Kč

Drobný hmotný inv. Majetek

27 262 Kč

VW – nafta

(480 x 12) x (25 : 100) x 28 = 40 320 Kč

Květiny – nákup květiny/jízda

344 461 x 0,15 = 51 669 Kč

květiny/rok

51 669 x 4 x 12 = 2 480 112 Kč

- 53 -

Příloha č.3: Průměrný přehled nákupu květin FLOREX, s.r.o.

ACACIA DEALBATA ALPINIE ALSTROMERIE AMARYLIS ANEMONE ANTH A CALISTO ANTH A FIRE ANTH A CHAMP ANTIQUE ANTH A MIDORI ANTH A PISTACHE ANTH A ROSA ANTIQUE ANTH A TROPICAL BUPLEURUM CALLA AVALANCHE CALLA ŽLUTÁ CRASPEDIA CYMBID MINI 10 CYMBID MINI 20 CYMBIDIUM VELKÉ 6 DENDROBIUM DENDROBIUM BÍLÉ ERYNGIUM FRESIE FRESIE BARVA GENISTA GERBERA GERBERA MINI GLADIOLA GYPS BARVA GYPS PA DOUBLE TIME GYPS PA ROSE HELIC VEL.VISÍCÍ CHLUP

nak par eur 48 1,70 50 1,00 200 80 0,29 108 80 0,84 100 0,14 48 12 0,96 20 10 1,15 36 12 0,78 8 12 0,88 24 12 0,82 40 10 1,65 96 12 0,96 20 0,17 10 90CM 2,10 70 0,75 240 0,08 70 60 1,35 40 40 0,51 30 80 2,60 350 0,45 10 0,50 50 0,40 1800 60 0,27 50 0,40 40 3,75 2050 45 0,28 1980 45 0,18 60 0,70 100 0,35 400 0,33 50 0,25 2 6,25

x34 57,8 34 9,86 28,56 4,76 32,64 39,1 26,52 29,92 27,88 56,1 32,64 5,78 71,4 25,5 2,72 45,9 17,34 88,4 15,3 17 13,6 9,18 13,6 127,5 9,52 6,12 23,8 11,9 11,22 8,5 212,5

deal 62,9 37,0 10,7 31,1 5,2 35,5 42,6 28,9 32,6 30,3 61,1 35,5 6,3 77,7 27,8 3,0 50,0 18,9 96,2 17,3 19,5 14,8 10,0 14,8 138,8 10,4 6,7 25,9 13,0 12,2 9,3 231,3

X48 81,6 48 13,92 40,32 6,72 46,08 55,2 37,44 42,24 39,36 79,2 46,08 8,16 100,8 36 3,84 64,8 24,48 124,8 21,6 24 19,2 12,96 19,2 180 13,44 8,64 33,6 16,8 15,84 12 300

cena 75 45 14,4 36 7,5 45 49 38,5 39,4 38,8 67 44 7,9 79 36 4,9 78 35,6 148 18,3 21,5 17,8 13,5 18,8 155 14,9 10,8 27,5 16,9 15,5 15,7 249

D 3019,2 1850 2146 3356,64 518 1704,96 851 1038,96 260,48 728,16 2442 3409,92 125,8 777 1942,5 710,4 3496,5 754,8 2886 6055 195 740 17982 740 5550 21238 13186,8 1554 1295 4884 462,5 462,5

Z 3600 2250 2880 3888 750 2160 980 1386 315,2 931,2 2680 4224 158 790 2520 1176 5460 1424 4440 6405 215 890 24300 940 6200 30545 21384 1650 1690 6200 785 498

náklady 2040 1250 1450 2268 350 1152 575 702 176 492 1650 2304 85 525 1312,5 480 2362,5 510 1950 3937,5 125 500 12150 500 3750 14350 8910 1050 875 3300 312,5 312,5

HELICONIA VELKÁ HYACINT HYPERICUM CHR G ANASTASIA GREE CHR G ANASTASIA SUNN CHR SANTINI CHR SANTINI FROGGY CHR T ANASTASIA CHR T ANASTASIA PINK CHR T ANASTASIA SUNN CHR T BERET GREEN CHR T EURO BARVA CHR T EURO BÍLÉ,ŽLUTÉ CHR T EURO SUNNY CHR T FRANCOFONE CHR T HANDSOME CHR T KOPR BARVA CHR T KOPR BÍLÁ ŽLUTÁ CHR T MONA LISA CREA CHR T PISANG CHR T SASHET IRIS BLUE MAGIC KARAFIÁT TRSOVÝ LEUCOSPERM TANGO LEUCOSPERM VELDFIRE LILIE LONG LILIE MIX LILIE ORIENTAL LIMONIUM LYSIANTUS MATRICARIA KOPETINA MATRICARIA PECKY NARCIS D DICK WILDEN

22 100 150 120 120 675 325 160 80 80 80 30 320 160 80 80 80 480 80 80 80 600 150 38 30 80 380 250 25 230 50 50 800

75 75 55 70 70 70 70 70 75 70 75 70 70 70 75 60 45 90 85 110 75

38

3,00 0,28 0,22 0,55 0,35 0,27 0,34 0,35 0,20 0,36 0,23 0,32 0,26 0,26 0,33 0,24 0,37 0,26 0,23 0,30 0,25 0,12 0,18 0,49 0,64 0,42 0,47 0,81 0,13 0,35 0,22 0,25 0,13

102 9,52 7,48 18,7 11,9 9,18 11,56 11,9 6,8 12,24 7,82 10,88 8,84 8,84 11,22 8,16 12,58 8,84 7,82 10,2 8,5 4,08 6,12 16,66 21,76 14,28 15,98 27,54 4,42 11,9 7,48 8,5 4,42

- 55 -

111,0 10,4 8,1 20,4 13,0 10,0 12,6 13,0 7,4 13,3 8,5 11,8 9,6 9,6 12,2 8,9 13,7 9,6 8,5 11,1 9,3 4,4 6,7 18,1 23,7 15,5 17,4 30,0 4,8 13,0 8,1 9,3 4,8

144 13,44 10,56 26,4 16,8 12,96 16,32 16,8 9,6 17,28 11,04 15,36 12,48 12,48 15,84 11,52 17,76 12,48 11,04 14,4 12 5,76 8,64 23,52 30,72 20,16 22,56 38,88 6,24 16,8 10,56 12 6,24

128 14,5 13,7 24,5 18,5 12,7 15,8 16,5 13,4 16,8 12,8 14,8 12,8 13,5 15,8 12,8 16,8 13,5 12,8 14,5 12,8 5,8 8,4 28,5 33 21,5 22,8 38 6,9 17,6 10,9 11,8 5,9

2442 1036 1221 2442 1554 6743,25 4088,5 2072 592 1065,6 680,8 355,2 3078,4 1539,2 976,8 710,4 1095,2 4617,6 680,8 888 740 2664 999 688,94 710,4 1243,2 6608,2 7492,5 120,25 2978,5 407 462,5 3848

2816 1450 2055 2940 2220 8572,5 5135 2640 1072 1344 1024 444 4096 2160 1264 1024 1344 6480 1024 1160 1024 3480 1260 1083 990 1720 8664 9500 172,5 4048 545 590 4720

1650 700 825 1650 1050 4556,25 2762,5 1400 400 720 460 240 2080 1040 660 480 740 3120 460 600 500 1800 675 465,5 480 840 4465 5062,5 81,25 2012,5 275 312,5 2600

ORNITOGALUM SAUNDERSII 50 80 0,24 PROTEA IVY 22 0,59 PROTEA MUNDI 26 0,50 R GR AKITO 100 70CM 0,35 R GR AMALIA 60 60 60CM 0,59 R GR AMALIA 80 80 80CM 0,77 R GR APRICOT 80 60CM 0,42 R GR ATTRACTA 300 40CM 0,09 R GR AVALANCHE+ 160 70CM 0,4 R GR BELLE ROSE 40 70CM 0,29 R GR BLUSH 160 80CM 0,38 R GR BLUSHING AKITO 200 65CM 0,23 R GR CATCH 80 640 80CM 0,43 R GR CLASSIC CEZANNE 60 200 60CM 0,34 R GR CLASSIC CEZANNE 80 100 80CM 0,36 R GR COSTA RICA 200 80CM 0,23 R GR ENSEMBLE 20 70CM 0,34 R GR GOOD TIMES 160 70CM 0,54 R GR GRAND PRIX 160 80CM 1,01 R GR GRANDE AMORE 120 60CM 0,79 R GR HAPPY HOUR 60 KNAAP 480 60CM 0,89 R GR HAPPY HOUR 70 KNAAP 80 70CM 1,10 R GR HAPPY HOUR 70 MARIA 1040 70CM 0,94 R GR HELIO 160 60CM 0,52 R GR HIGH SOCIETY 80 70CM 0,31 R GR CHERRY BRANDY 80 70CM 0,66 R GR KENJI 160 60CM 0,56 R GR MARIE-CLAIRE! 60 500 60CM 0,35 R GR MARIE-CLAIRE! 80 320 80CM 0,52 R GR MARIE-ROYALE 70 240 70CM 0,45 R GR MARIYO! 50 SIAN 100 55CM 0,28

8,16 20,06 17 11,9 20,06 26,18 14,28 3,06 13,6 9,86 12,92 7,82 14,62 11,56 12,24 7,82 11,56 18,36 34,34 26,86

8,9 21,8 18,5 13,0 21,8 28,5 15,5 3,3 14,8 10,7 14,1 8,5 15,9 12,6 13,3 8,5 12,6 20,0 37,4 29,2

11,52 28,32 24 16,8 28,32 36,96 20,16 4,32 19,2 13,92 18,24 11,04 20,64 16,32 17,28 11,04 16,32 25,92 48,48 37,92

13,4 33 28,6 19,3 24,8 33 20,7 5,8 22,6 16,5 19,7 15,5 23,7 16,6 18,9 15,3 17,8 23,6 39,8 34,5

444 480,26 481 1295 1309,8 2279,2 1243,2 999 2368 429,2 2249,6 1702 10182,4 2516 1332 1702 251,6 3196,8 5979,2 3507,6

670 726 743,6 1930 1488 2640 1656 1740 3616 660 3152 3100 15168 3320 1890 3060 356 3776 6368 4140

300 324,5 325 875 885 1540 840 675 1600 290 1520 1150 6880 1700 900 1150 170 2160 4040 2370

30,26

32,9

42,72

33,8

15806,4

16224

10680

37,4

40,7

52,8

39,8

3256

3184

2200

31,96 17,68 10,54 22,44 19,04 11,9 17,68 15,3 9,52

34,8 19,2 11,5 24,4 20,7 13,0 19,2 16,7 10,4

45,12 24,96 14,88 31,68 26,88 16,8 24,96 21,6 13,44

36 23,8 16,5 27,4 23,9 17,8 23,8 20,7 14,5

36171,2 3078,4 917,6 1953,6 3315,2 6475 6156,8 3996 1036

37440 3808 1320 2192 3824 8900 7616 4968 1450

24440 2080 620 1320 2240 4375 4160 2700 700

- 56 -

R GR MARIYO! 70 SIAN R GR MERCEDIA 08 R GR MILANO R GR MODRÁ R GR N-JOY R GR NOVIA (RENATE) R GR PASSION R GR PRESTIGE R GR RED BERLIN R GR RED CORVETTE R GR RIMINI R GR SANAA+ R GR SHOCKING VERSIL R GR STARLING NS R GR TAIGA R GR TUCAN R GR UPPER CLASS R GR VANILLA SKY R GR VENDELA R GR ZONTA+ R KL DARK LULU R KL ENERGY! R KL CHELSEA R KL POEME R KL TURKANA+ R TR MAGENTA DIADEEM R TR MAMBO R TR SNOWFLAKE R TR SPRINGTIME R TR YELOW BABE RANUNCULUS SLUNEČNICE SOLIDAGO

320 160 200 40 160 20 160 320 240 480 80 320 200 400 100 160 960 100 40 160 480 160 180 60 160 30 80 10 50 80 250 260 250

70CM 70CM 70CM 65CM 70CM 60CM 70CM 70CM 80CM 70CM 70CM 70CM 70CM 60CM 60CM 70CM 70CM 65CM 50CM 70CM 60CM 70CM 40CM 60CM 60CM 60CM 50CM 70CM 50CM 60CM 80

0,56 0,43 0,45 0,42 0,31 0,39 0,74 1,01 0,89 0,46 0,56 0,28 0,27 0,16 0,24 0,28 0,84 0,24 0,27 0,62 0,29 0,33 0,18 0,21 0,21 0,29 0,27 0,65 0,24 0,38 0,20 0,35 0,15

19,04 14,62 15,3 14,28 10,54 13,26 25,16 34,34 30,26 15,64 19,04 9,52 9,18 5,44 8,16 9,52 28,56 8,16 9,18 21,08 9,86 11,22 6,12 7,14 7,14 9,86 9,18 22,1 8,16 12,92 6,8 11,9 5,1

- 57 -

20,7 15,9 16,7 15,5 11,5 14,4 27,4 37,4 32,9 17,0 20,7 10,4 10,0 5,9 8,9 10,4 29,9 8,9 10,0 22,9 10,7 12,2 6,7 7,8 7,8 10,7 10,0 24,1 8,9 14,1 7,4 13,0 5,6

26,88 20,64 21,6 20,16 14,88 18,72 35,52 48,48 42,72 22,08 26,88 13,44 12,96 7,68 11,52 13,44 40,32 11,52 12,96 29,76 13,92 15,84 8,64 10,08 10,08 13,92 12,96 31,2 11,52 18,24 9,6 16,8 7,2

24,6 19,5 19,9 22,3 16,4 18,8 36 39,8 29 23,5 24,5 14,9 14,5 9,8 11,7 15,3 29,9 13,7 12,8 25,8 14,4 17,3 7,9 9,7 12,6 15,4 15,5 28,3 14,4 19,8 9,5 18,5 7,8

6630,4 2545,6 3330 621,6 1835,2 288,6 4380,8 11958,4 7903,2 8169,6 1657,6 3315,2 1998 2368 888 1657,6 28704 888 399,6 3670,4 5150,4 1953,6 1198,8 466,2 1243,2 321,9 799,2 240,5 444 1124,8 1850 3367 1387,5

7872 3120 3980 892 2624 376 5760 12736 6960 11280 1960 4768 2900 3920 1170 2448 28704 1370 512 4128 6912 2768 1422 582 2016 462 1240 283 720 1584 2375 4810 1950

4480 1720 2250 420 1240 195 2960 8080 5340 5520 1120 2240 1350 1600 600 1120 20160 600 270 2480 3480 1320 810 315 840 217,5 540 162,5 300 760 1250 2275 937,5

STRELITZIA BLOEM TULIPÁN TULIPÁN DAVENPORT TULIPÁN LEVNÝ VERONICA WAXFLOVER ARALIA MALÁ ARALIA STŘEDNÍ VACUUM ARALIA VELKÁ ASP DENS MEYERS ASP EX VEREN ASP UMBELATUS ASPIDISTRA 6 BEARGRASS-M.TRÁVA BORŮVČÍ COCOS XX LARGE CYCAS LIST DRAC LIST SANDRIANA DRACENA LIST GOLD EUCAL PARVIFOLIA EUCALYPT BABY BLUE GALAX CHAMAEROPS CHICO MALÉ KORAL LEUCAD SAFARI SUNSET PETS GRASS PITOSPORUM ROBELINI 6 ROBELINI 8 RUMORA VELKÁ RUMORA BABY RUMORA IMPERIAL STŘ

48 3500 450 1000 50 150 50 80 30 50 500 30 550 280 250 40 40 70 100 17 20 5 120 5 10 45 200 20 60 2 35 40 60

70 36 36 36

1,15 0,18 0,23 0,12 0,20 0,11 0,80 1,45 2,10 0,15 0,28 0,16 0,10 0,62 0,11 2,35 0,23 0,25 0,25 0,88 1,25 0,70 0,18 0,50 1,20 0,21 0,22 0,95 0,80 1,20 1,95 1,15 1,65

39,1 6,12 7,82 4,08 6,8 3,74 27,2 49,3 71,4 5,1 9,52 5,44 3,4 21,08 3,74 79,9 7,82 8,5 8,5 29,92 42,5 23,8 6,12 17 40,8 7,14 7,48 32,3 27,2 40,8 66,3 39,1 56,1

- 58 -

42,6 6,7 8,5 4,4 7,4 4,1 29,6 53,7 77,7 5,6 9,5 5,9 3,7 22,9 4,1 87,0 8,5 9,3 9,3 32,6 46,3 25,9 6,7 18,5 44,4 7,8 8,1 35,2 29,6 44,4 72,2 42,6 61,1

55,2 8,64 11,04 5,76 9,6 5,28 38,4 69,6 100,8 7,2 13,44 7,68 4,8 29,76 5,28 112,8 11,04 12 12 42,24 60 33,6 8,64 24 57,6 10,08 10,56 45,6 38,4 57,6 93,6 55,2 79,2

59 7,9 10,5 5 8,9 6,9 39 65 89 6,9 9,5 8,4 4,5 28,5 4,6 105 13,5 12,5 12,5 55 65 33 8,5 23 54 11 12 39,5 39 62 85 49 78

2042,4 23310 3829,5 4440 370 610,5 1480 4292 2331 277,5 4750 177,6 2035 6423,2 1017,5 3478 340,4 647,5 925 553,52 925 129,5 799,2 92,5 444 349,65 1628 703 1776 88,8 2525,25 1702 3663

2832 27650 4725 5000 445 1035 1950 5200 2670 345 4750 252 2475 7980 1150 4200 540 875 1250 935 1300 165 1020 115 540 495 2400 790 2340 124 2975 1960 4680

1380 15750 2587,5 3000 250 412,5 1000 2900 1575 187,5 3500 120 1375 4340 687,5 2350 230 437,5 625 374 625 87,5 540 62,5 300 236,25 1100 475 1200 60 1706,25 1150 2475

RUMORA STŘEDNÍ RUSCUS RUSCUS ITAL SALAL SKIMMIA GREEN SKIMMIA ROOD STEELGRASS TILANDSIE JEMNÁ TOP LIST CAPUCCINO TOP LIST GREEN,ROOD TREE FERN TROPICAL LIST MIX UMBRELLA

27 400 60 40 10 10 2 1 70 150 30 6 3

1,50 0,12 1,35 1,25 1,85 1,85 1,20 8,50 1,00 0,45 1,55 4,50 4,95

51 4,08 45,9 42,5 62,9 62,9 40,8 289 34 15,3 52,7 153 168,3

55,5 4,4 50,0 46,3 68,5 68,5 44,4 314,5 36,0 16,7 57,4 166,5 183,2

72 5,76 64,8 60 88,8 88,8 57,6 408 48 21,6 74,4 216 237,6

63 4,9 66 58 78 78 58 355 36 23 69 198 225

1498,5 1776 2997 1850 684,5 684,5 88,8 314,5 2520 2497,5 1720,5 999 549,45 508408,1

- 59 -

1701 1960 3960 2320 780 780 116 355 2520 3450 2070 1188 675

1012,5 1200 2025 1250 462,5 462,5 60 212,5 1750 1687,5 1162,5 675 371,25

634543 344461,8