Projekt sociální firmy Sdružení Práh

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Projekt sociální firmy Sdružení Práh Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Martina Stejskalová

Brno 2012

Ráda bych poděkovala Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za vedení bakalářské práce a představitelům Sdružení Práh za vstřícný přístup při poskytování informací.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, pouze s použitím zdrojů, uvedených v seznamu. V Brně dne 14. května 2012

__________________

Abstract Stejskalová, M. Sdružení Práh social firm project. Bachelor thesis. Brno, 2012. Thesis deals with the social economic and social entrepreneurship phenomenon in European context. It also describes one of the support tools for social economy – global grant Social economy of Human Resources and Employment Operational Programme. The establishment of social firm is an example of supported projects. Keywords Social economy, social entrepreneurship, Human Resources and Employment Operational Programme.

Abstrakt Stejskalová, M. Projekt sociální firmy Sdružení Práh. Bakalářská práce. Brno, 2012. Práce se věnuje fenoménu sociální ekonomiky a sociálního podnikání především v evropském kontextu. Součástí práce je také popis jednoho z nástrojů podpory sociální ekonomiky – globální grant Sociální ekonomika Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Možnost podpory projektů je ukázána na příkladu založení sociální firmy. Klíčová slova Sociální ekonomika, sociální podnikání, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ............................................................................................................. 13

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 13

2

Metodika

14

3

Sociální ekonomika

15

3.1

Vymezení pojmu ......................................................................................... 15

3.2

Subjekty sociální ekonomiky...................................................................... 16

3.2.1

Definice institucí Evropské unie........................................................ 17

3.2.2

Definice organizace EMES ................................................................. 18

3.2.3

Definice iniciativy TESSEA ................................................................ 19

3.3 Odlišnosti konceptů sociální ekonomiky a nestátního neziskového sektoru .................................................................................................................. 20

4

3.4

Sociální podnikání ..................................................................................... 20

3.5

Sociální ekonomika v Evropské unii ......................................................... 21

Sociální firma Sdružení Práh 4.1

23

Sdružení Práh ............................................................................................. 23

4.1.1

Popis vybraných poskytovaných služeb ........................................... 23

4.2

Legislativní úprava......................................................................................25

4.3

Motivy založení sociální firmy – analýza problému .................................27

4.3.1

Sociální motiv – tvorba pracovních míst ..........................................27

4.3.2

Ekonomický motiv – alternativní zdroj financování ...................... 28

4.4

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ................................... 32

4.5

Výzva č. 30 .................................................................................................. 32

4.5.1

Podporované aktivity......................................................................... 33

4.5.2

Žadatel a cílová skupina .................................................................... 34

4.5.3

Podpora .............................................................................................. 34

4.5.4

Předložení projektové žádosti ............................................................35

4.6

Triangl s.r.o. – zakázková textilní výroba .................................................35

10

Obsah

5

Diskuze

38

6

Závěr

39

7

Literatura

40

A

Projektová žádost Benefit7

44

B

Podnikatelský plán

75

C

Čestné prohlášení

82

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Sektory národního hospodářství. Převzato z Dohnalová, 2009.

15

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled výnosů za rok 2008

29

Tab. 2


30

Tab. 3


31

Tab. 4

Harmonogram podnikatelské aktivity

79

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

S pojmem sociální ekonomika a sociální podnikání se poslední dobou setkáváme stále častěji ať už v rovině vědecké, politické nebo mezi subjekty samotné sociální ekonomiky. Přestože se stále ještě nejedná o ucelený koncept, začíná být široce přijímán. Především v zemích jako je Francie, Belgie, Itálie nebo Portugalsko. Především však mezi institucemi Evropské unie. Rostoucí zájem o tento sektor ekonomiky souvisí především s vnímaným, avšak dosud nerozvinutým potenciálem subjektů sociální ekonomiky výraznou měrou přispět k řešení současných sociálních a ekonomických problémů, jako je dlouhodobá nezaměstnanost nebo ztráta sociálních vazeb ve společnosti a s tím související sociální vyloučení. Zvláště se o sociální ekonomice mluví ve vztahu ke krizi sociálního státu, kdy je diskutována možnost sociální ekonomiky nahradit v některých oblastech úlohu státu. Neméně důležitá je také role sociální ekonomiky v podpoře demokracie a regionální soudržnosti. Proto se začínají objevovat nástroje, které mají pomoci rozvíjet potenciál oblasti. Česká republika patří mezi země, kde nebyl zatím koncept sociálního podnikání na národní politické úrovni přijat. Hlavní nástroj podpory proto představují opatření Evropské unie a případně rodící se iniciativy z řad samotných subjektů sociální ekonomiky v ČR.

1.2

Cíl práce

Cílem této práce je uvést problematiku sociální ekonomiky především v evropském kontextu a porovnat přístupy k definici pojmu. Součástí je stručná charakteristika přístupu Evropské unie k danému fenoménu. Navazujícím cílem pak je popis a využít jednoho z nástrojů financování sociálního podnikání – globální grant Sociální ekonomika Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na základě analýzy situace budu usilovat o vypracování návrhu projektu, který by byl v souladu s výzvou příslušného globálního grantu, a to v podobě projektové žádosti aplikace Benefit7 a podnikatelského plánu. Výstupy budou moci sloužit jako základ pro finální podobu projektové žádosti Sdružení Práh.

14

Metodika

2 Metodika Práce bude rozdělena do dvou částí, z nichž první, převážně teoretická, bude věnována definování pojmu sociální ekonomika a sociální podnikání v evropském kontextu. K vypracování použiji informace získané studiem odborných textů. Vzhledem k nedostatečnému množství česky psané literatury, která by se tématu přímo týkala, použiji také řadu anglicky psaných dokumentů. Na vybraných případech budou porovnány definice sociální ekonomiky metodou komparativní analýzy. Představen bude také přístup Evropské unie k sociální ekonomice, který budu vycházet především z legislativních dokumentů a textů zveřejněných na oficiálních stránkách jednotlivých institucí. V druhé, praktické části, nejprve stručně představím Sdružení Práh a analyzuji problém, který má založení sociální firmy řešit. Při analýze problému budu čerpat jednak z vlastních zkušeností, které jsem získala během dvou let práce ve sdružení, a jednak z rozhovorů se zaměstnanci sdružení a oficiálních textů sdružení. Součástí bude také popis některých zákonných úprav oblastí, které se budou týkat projektu. Následně přestavím zvolený zdroj financování projektu – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, výzvu číslo 30. Vůči výzvě pak bude vymezen konkrétní projekt Sdružení Práh. Součástí přílohy bude projektová žádost vypracovaná v aplikaci Benefit7 a nástin jedné z přílohy projektové žádosti – podnikatelský plán.


15

3 Sociální ekonomika 3.1

Vymezení pojmu

Sociální ekonomika, jako sociální a hospodářský fenomén, má své významné místo v národním hospodářství. Je jedním z konceptů tzv. třetího sektoru, který v národním hospodářství existuje vedle sektoru soukromého a veřejného (Dohnalová, 2009).

Obr. 1

Sektory národního hospodářství. Převzato z Dohnalová, 2009.

Vedle sociální ekonomiky můžeme mezi další významné koncepty třetího sektoru zařadit především nestátní neziskový sektor. Z dalších bych pak zmínila ještě solidární ekonomiku, která je rozpoznána hlavně ve Francii. Koncept je postaven na třech principech – tržní princip, přerozdělování a vzájemnost. (Laville, 2011). V praxi se lze setkat s celou řadou dalších pojmů jako je občanský sektor, organizovaná občanská společnost, nevládní sektor či dobrovolnický sektor. Jak uvádí Skovajsa (2010, str. 31) „všechny termíny označují v podstatě stejný sociální prostor, ale zdůrazňují jen jedno hledisko nebo se zaměřují pouze na jeho určitý výsek“. Koncept nestátního neziskového sektoru je především severoamerickým přístupem a v současné době na mezinárodní úrovni převládá. V Evropě se naopak začíná rozšiřovat koncept sociální a solidární ekonomiky (Laville, 2011). Uvedené pojmy se nejčastěji vymezují za pomocí subjektů, které pod ně řadíme (Dohnalová, 2011). Těmito subjekty jsou tzv. sociální podniky. Abychom si mohli učinit představu co je třetí sektor, musíme sociální podniky nejprve defi-

16


novat. Důležité je přitom především postihnout znaky, které odlišují sociální podniky od klasických tržních podnikatelských subjektů.

3.2 Subjekty sociální ekonomiky Nejzákladnějším a nejčastěji používaným přístupem k vymezení subjektů sociální ekonomiky, sociálních podniků, slouží princip založený na hledání základních společných charakteristik. Jsou to zároveň znaky, které sociální podniky odlišují od ostatních subjektů ekonomické ale i sociální reality. Jelikož neexistuje jedno všeobecně uznávané vymezení sociálních podniků, vybrala jsem jako příklad 5 definic, se kterými se je v evropském kontextu možné setkat. Je mezi nimi zastoupena politická a vědecká rovina, ale také definice vytvořena přímo subjekty sociální ekonomiky. Definice vzniklé na evropské i národní úrovni. Příklady zároveň představují některé významné organizace, které přispívají k rozvoji sociální ekonomiky jako celku. Většinou ale převládají organizace, které podporují určité skupiny sociálních podniků, a to většinou podle jejich právní formy. Příkladem může být Cooperative Europe1, která podporuje družstevní podnikání v Evropě. Z uvedených definic můžeme vysledovat oblasti, kterých se charakteristiky týkají nejčastěji. Jedná se o tyto ekonomické a sociální aspekty - cíle a poslání subjektů, nakládání se ziskem, metody řízení a rozhodování a právní forma. Ty lze označit za základní vymezující charakteristiky a najdeme je shodně vyjádřeny v jednotlivých definicích. Blíže se podíváme především na aspekt právní formy. Ne všechny definice jej totiž zahrnují. Uváděny jsou nejčastěji tyto skupiny – družstva, vzájemně prospěšné organizace, spolky a nadace. Ty tvoří základ sociální ekonomiky a lze je nalézt v různých obměnách ve všech evropských státech. Mezi sociální podniky se však mohou řadit i další právní formy včetně klasických obchodních společností. V posledních letech začíná právní úprava v řadě evropských zemí odrážet specifické potřeby subjektů sociální ekonomiky. Vznikají nové právní formy, které jsou v legislativě upraveny buď přímo samostatným zákonem, nebo je jejich status upraven v rámci obecnějších zákonných norem. Jsou jimi například soukromé instituce sociální solidarity v Portugalsku, firmy se sociálním účelem v Belgii, sociální družstva v Polsku a Portugalsku, družstva sociální iniciativy ve Španělsku nebo společnosti v komunitním zájmu ve Velké Británii (CVNS, 2005; CEP-CMAF, 2007; Heckel, Pecher, 2007). K těmto právním formám se pak váží především daňové výhody. Jiným přístupem je uzákonění tzv. veřejné prospěšnosti, kdy jsou výhody poskytované na základě splnění určených podmínek, nikoliv právní formy. To je typické především pro Německo (Heckel, Pecher, 2007). Pojem veřejné prospěšnosti byl také nově upraven v České republice zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V zásadě není v žádné z definic upravena oblast, ve které by měli sociální podniky primárně působit. Naopak je zdůrazňováno, že by měli být aktivní ve 1

http://www.coopseurope.coop/


17

všech oblastech (například CEP-CMAF, 2007). V praxi však lze vysledovat oblasti, ve kterých sociální podniky působí nejčastěji. Jednoznačně je to například oblast sociálních služeb, konkrétněji zaměstnávání zdravotně a jinak znevýhodněných skupin osob na trhu práce.

3.2.1

Definice institucí Evropské unie.

Social Economy Europe je instituce Evropské unie, jejímž cílem je podpořit koncept sociální ekonomiky a zastupovat její subjekty (Social Economy Europe, 2008). Tehdejší European Standing Conference of Co-operatives, Mutual Societies, Associations and Foundations - CEP-CMAF, přejmenovaná na Social Economy Europe v roce 2008, charakterizovala sociální podniky ve své Chartě sociální ekonomiky (CEP-CMAF, 2007)2.  Nadřazenost jednotlivce a sociálního cíle nad kapitálem.  Dobrovolné a otevřené členství.  Demokratické řízení prováděné členy.  Kombinace zájmů členů/uživatelů a/nebo obecného zájmu.  Obrana a uplatňování zásady solidarity a odpovědnosti.  Autonomní řízení a nezávislost na orgánech veřejné moci.  Většina přebytků se vynakládá na cíle udržitelného rozvoje, služby v zájmu členů nebo v obecném zájmu. Co se týče vymezení právní formy, Charta uvádí družstva, vzájemně prospěšné organizace, spolky a nadace, avšak nevylučuje další případné formy. Zmiňuje také příklady specifických právních norem sociálních podniků v některých evropských státech. Evropský hospodářský a sociální výbor definoval sociální podniky ve Stanovisku k tématu Sociální podnikání a sociální podniky (EHSV, 2012).  Primární jsou sociální cíle spíše než cíle zisku, dochází k vytváření sociálních výhod, které jsou prospěšné široké veřejnosti nebo jejím příslušníkům.  Forma je převážně nezisková, přebytky jsou v první řadě znovu investovány a nejsou rozdělovány mezi soukromé akcionáře nebo vlastníky.  Rozmanité právní formy a modely, např. družstva, vzájemné společnosti, dobrovolná sdružení, nadace, výdělečné či nevýdělečné podniky, často spojení různých právních forem a občas změna formy podle potřeb.  Ekonomické subjekty, které vytvářejí zboží a služby (často obecného zájmu), často s výrazným prvkem sociálních inovací.

2

Překlad použit z CIRIEC 2007.

18


 Fungování jako nezávislé subjekty s výrazným prvkem zapojení a spolurozhodování (zaměstnanci, uživatelé, členové), správy a demokracie (buď zastupitelské, nebo otevřené).  Často pocházejí z organizací občanské společnosti nebo k nim jsou přidruženy. Právní forma subjektů není v této definici pojata jako podstatná charakteristika. Povšimněme si také posledního bodu definice, a to vazby na organizace občanské společnosti. To bude podstatnou charakteristikou i sociálního podniku, kterým se budu zabývat v druhé části práce, a je proto důležité, že je tento rys na úrovni Evropské unie akceptován. Jako poslední bych uvedla vymezení Evropské komise, jak sociální podniky definovala v textu Iniciativy sociálního podnikání (Evropská komise, 2011).  Podniky pro něž je sociální a společenský cíl společného zájmu smyslem obchodního opatření, které často vede k vysoké úrovni sociální inovace,  Jehož zisky jsou z větší části reinvestovány pro splnění tohoto sociálního cíle,  a jejichž způsob organizace nebo vlastnický systém odráží jejich poslání, využívají demokratické nebo podílnické zásady nebo směřují k sociální spravedlnosti. Dokument dále uvádí právní formy. Zmiňuje jednak 4 základní, ale také soukromé společnosti, což je typický přístup vrcholných orgánů Evropské unie.

3.2.2 Definice organizace EMES The Emergence of Social Enterprises in Europe - EMES představuje výzkumnou síť, která sdružuje jednak univerzitní výzkumné centra, ale také jednotlivé vědce. Jejich společným cílem je shromažďování teoretických a praktických znalosti, týkajících se tématu třetí sektor (EMES, 2011). Definice můžeme najít v řadě prací publikovaných členy organizace, především však v knize The Emergence of Social Enterprise, která byla výstupem Projektu EMES, jehož název později převzala celá organizace. V úvodní části uvádí J. Defourny (2001) několik společných kritérií k identifikaci sociálních podniků, která rozlišuje na ekonomická a sociální. Volně je lze přeložit a shrnout jako následující3.  Souvislá aktivita spočívající v produkci zboží nebo poskytování služeb.  Vysoký stupeň autonomie (nezávislost na veřejných institucích a jiných organizacích).  Přijetí ekonomických rizik.  Aktivity vykonané s minimálním podílem placené práce. 3

Překlad použit z Dohnalová, 2009.


19

 Výslovně stanovený cíl sloužit komunitě nebo specifické skupině občanů.  Zahájeno z podnětu skupiny občanů.  Rozhodovací práva nezávisí na kapitálovém podílu v podniku, uplatňován princip „jeden člen, jeden hlas“.  Zapojení všech subjektů ovlivněných aktivitou, demokratický styl řízení.  Omezená distribuce zisku. Základní právní formy uvažuje pouze tři – družstva, vzájemně prospěšné organizace a spolky, což může být velmi svazující.

3.2.3 Definice iniciativy TESSEA Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky v ČR - TESSEA je názorová platforma, jejímž cílem je prosazovat koncept sociální ekonomiky v rámci České republiky. TESSEA nemá svou právní subjektivitu, avšak působí v rámci společnosti P3 – People, Plate, Profit, o.p.s., jejíž ředitel je zároveň předsedou TESSEA (TESEA, 2011). Projekt byl financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z rozpočtu České republiky. Na své výroční schůzi pak TESSEA přijala v roce 2010 Principy sociálního podniku (TESSEA, 2010). Jednotlivé znaky člení na charakteristiky se sociálním, ekonomickým a environmentálním a místním prospěchem.  Provozování aktivity prospívající společnosti či specifické skupině lidí.  Demokratické rozhodování.  Založen z iniciativy občanů.  Případný zisk je používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů.  Vykonávání soustavné ekonomické aktivity.  Nesení ekonomických rizik.  Nezávislost na veřejných či soukromých institucích.  Alespoň minimální podíl placené práce.  Možnost vícezdrojového financování.  Uspokojování přednostně místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů.  Zapojení důležitých aktérů do činnosti sociálního podniku.  Podporování smyslu pro sociální zodpovědnost na místní úrovni.  Inovativní přístup a řešení.  Zohledňování environmentálních aspektů. Tato definice na rozdíl od předchozích daleko více zdůrazňuje regionální a především environmentální roli sociálních podniků. Je pojata spíše jako výčet

20


možných charakteristik sociálního podniku. Co se týče právní formy, připouští všechny formy právnických a fyzických osob. Tento přístup je v České republice převládající.

3.3 Odlišnosti konceptů sociální ekonomiky a nestátního neziskového sektoru Můžeme se setkat především se třemi hlavními odlišnostmi subjektů sociální ekonomiky a nestátního neziskového sektoru. Uvádí je například Chavez a Monzon (2004) nebo Laville (2011). První spočívá v odlišném přístupu k případnému zisku. Neziskové kritérium pro vymezení subjektů spadajících do třetího sektoru je použito u obou konceptů. U sociálních podniků je, na rozdíl od nestátních neziskových organizací, povolena distribuce části příjmů mezi své členy. Kritérium neziskovosti je u konceptu sociální ekonomiky chápáno spíše jako neupřednostňování vytváření zisku nad sociálními cíli. Lze vyjádřit rozdílem mezi anglickými výrazy nonprofit a not-for-profit. Další odlišností jsou požadavky na demokratické řízení a nezávislost, které jsou přítomny pouze u konceptu sociální ekonomiky. Pozornost se u ní daleko více soustředí na způsoby řízení a rozhodování, jako důležitý charakteristický znak. Poslední diference potom spočívá ve vymezení cílů subjektu. V případě sociální ekonomiky je požadována služba občanům, v případě nestátních neziskových organizací je cíl vymezen obecněji jako sociální.

3.4 Sociální podnikání Další pojem používaný v souvislosti se sociální ekonomikou je sociální podnikání. Podle J. Defournyho (Defourny, 2004) jej lze chápat ve dvou smyslech jako nové organizace, nebo nový podnikatelský přístupu. Druhé pojetí je charakteristické spíše pro USA než Evropu, a je nazýváno Social Innovation School of Thought. Důraz je kladen na podnikatele jako nositele sociálních inovací (Dohnalová, 2011). V takovém případě pak právní forma ani spolčené rysy chování organizací nejsou důležité. Vycházíme z obecné definice podnikání a ospravedlňujeme přídavek sociální. Jestliže podnikání přináší inovace, pak sociální podnikání přináší sociální inovace. Obecně inovace definoval například ekonom J. A. Schumpeter (Holman, 2005). Za inovace můžeme považovat uvádění nových výrobků nebo nové kvality výrobků na trh, zavádění nových technologií, nové organizace práce, objevování nových výrobních zdrojů, nových trhů a další. Pokud takové změny generují nějakou sociální hodnotu, můžeme mluvit o sociální inovaci a o jejich nositelích jako sociálních podnikatelích. O jakých sociálních inovacích tedy můžeme konkrétně hovořit? J. Defourny (2001) uvádí některé tyto změny. Nové produkty v oblasti služeb, zapojování


21

zainteresovány stran do činnosti organizace – tzv. multi-stakeholder structure (CVNS, 2005), dobrovolníci jako nový výrobní faktor, nebo nové formy podniků přizpůsobené potřebám sociálních a ekonomických aktivit třetího sektoru. J. G. Dees (2001) také uvádí inovaci ve strategii zdrojů, kdy sociální podnikatelé používají daleko větší škálu zdrojů.

3.5 Sociální ekonomika v Evropské unii Instituce Evropské unie koncept sociální ekonomiky a její význam přijali a v poslední době mu začínají věnovat stále větší pozornost. V posledních dvou desetiletí se s pojmem sociální ekonomika můžeme setkat v řadě dokumentů, avšak jak je patrné z kapitoly 3.2.1, jednotná definice na úrovni Evropské unie zatím přijata nebyla. Sociální ekonomika není v zakládajících smlouvách ustanovena jako specifická politika, je proto pouze součást jiných politik, kde představuje prostředek dosažení cílů. Podpora sociální ekonomiky se tak omezuje především na tvorbu příznivého právního prostředí, aby se mohli její subjekty efektivně zapojit do tržního prostředí (EU, 2012) a šíření povědomí o této specifické oblasti. Z pohledu Evropské unie je sociální podnikání „klíčovým prvkem evropského sociálního modelu“ (EHSV, 2012). Je součást strategie přijaté v dokumentu Evropa 2020 – nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst. Hlavními institucemi, které se zabývají oblastí sociální ekonomiky, jsou Evropská komise, Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. V rámci některých byly přímo zřízeny sektory zabývající se sociální ekonomikou, nebo byla agenda sociální ekonomiky zařazena pod sekce již existující. Hlavní organizací, která zastupuje subjekty sociální ekonomiky u orgánů Evropské unie je instituce Social Economy Europe. V případě Evropské komise je sociální ekonomika součástí podpory malého a středního podnikání politiky Podniky a průmysl. Dále pak součást politiky Vnitřní trh a služby, kde spadá do oblasti politiky jednotného trhu. V rámci Evropského parlamentu vznikla v roce 1990 meziskupina The Social Economy Intergroup, neformální diskusní fórum členů parlamentu o otázkách týkajících se sociální ekonomiky (Social Economy Europe, 2012). Sekce zabývající se sociální ekonomikou na úrovni Evropského hospodářského a sociálního výboru představuje Social Economy Category, která spadá pod Group III - Various Interests‘ Group. Zde se utváří názor výboru na danou tématiku a je zprostředkován dalším institucím a organizacím. Sociální ekonomika a její subjekty jsou podporovány prostřednictvím řady programů a projektů Evropské unie. V roce 2000 byl spuštěn program EQUAL, který usiloval o zavedení nových metod boje s diskriminací a nerovností na pracovním trhu. Jedna z priorit představovala podporu sociální ekonomice. Projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a byl ukončen v roce 2008. (MPSV ČR, 2006). V rámci České republiky významně přispěl k identifikaci a šíření povědomí o sociální ekonomice.

22


V současné době Evropská Komise představila nový akční plán týkající se výhradně podpory sociální ekonomiky – Iniciativa sociálního podnikání, ve kterém uvádí 11 klíčových akcí, které mají podpořit sociální podniky a sociální inovace. Jednotlivé akce se týkají oblastí, jako je přístup podniků k financování, šíření povědomí o sektoru nebo legislativní podpora (Evropská komise, 2011). Další významnou aktivitu představují konference na téma sociální ekonomika. Evropská komise je pravidelně pořádá již od roku 1989 (DIESIS, 2008). Z posledně konaných byla významná konference Social Economy and Social Business konaná v roce 2011 v Bruselu, která navazovala na spuštění programu Iniciativa Sociálního podniku a diskutovala nastavení vhodné politiky pro rozvoj sociálního podnikání (European Commission, 2011). Co se týče legislativní podpory, v roce 2003 byl přijat statut Evropského družstva. V praxi se však forma příliš neujala. Evropská komise také předložila legislativní návrhy na statut evropské vzájemné společnosti a evropské asociace, avšak ty byly v roce 2006 staženy (EU, 2012). Evropská unie se navíc snaží podpořit spolehlivé statistické měření subjektů sociální ekonomiky v jednotlivých členských státech i na úrovni Evropské unie. V roce 2009 k tomu účelu vydala grantový program Satelitní účty pro družstva a vzájemné společnosti, z kterého bylo možné financovat projekty zakládající nebo rozvíjející satelitní účty v jednotlivých zemích (Evropská komise, 2009).

Sociální firma Sdružení Práh

23

4 Sociální firma Sdružení Práh 4.1 Sdružení Práh4 V roce 1999 bylo z iniciativy současné předsedkyně a ředitelky PaeDr. Blanky Veškrnové založeno občanské sdružení, jehož posláním je poskytnout pomoc a podporu lidem s psychotickým onemocněním při začleňování do běžného života. Poskytnout psychosociální rehabilitaci, pomoci při naplňování přání a realizaci vlastních aktivit, prosazovat a hájit práva, stejně jako zlepšovat vztah veřejnosti k lidem s duševním onemocněním. Cílovou skupinou jsou lidé trpící dlouhodobým duševním onemocněním (psychózou a afektivní poruchou) se stabilizovaným stavem, kteří žijí v Brně a dosáhli věku 18 let (Sdružení Práh, 2009a). Sdružení poskytuje 6 registrovaných sociálních služeb – odborné sociální poradenství, sociální rehabilitace, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, centrum denních služeb, sociálně-terapeutické (dílny Café Práh, Trojlístek a dílna rukodělná). Z dalších aktivit, kterými sdružení naplňuje své cíle je to například přechodné zaměstnávání, psychoterapie nebo akce destigmatizačního charakteru. Hlavní metodou sociální práce, kterou sdružení využívá, je psychosociální rehabilitace. Ta pomáhá rozvíjet sociální dovednosti a schopnosti k získání co největší nezávislosti v běžném životě, bez potřeby trvalé profesionální podpory. Při své činnosti sdružení úzce spolupracuje především s Psychiatrickou léčebnou Brno – Černovice (která je členem sdružení), Psychiatrickou klinikou Brno – Bohunice a s ambulantními psychology a psychiatry (Sdružení Práh, 2011). Tím se vytváří důležitá návaznost pomoci lidem s duševním onemocněním.

4.1.1

Popis vybraných poskytovaných služeb5

Projekt sociální firmy navazuje především na tyto služby:  sociálně-terapeutická dílna Trojlístek,  chráněná dílna šicí,  podporované zaměstnávání. Smyslem sociálně-terapeutické dílny, konkrétně dílny Trojlístek je prostřednictvím jednoduchým pracovních činností postupně vytvořit nebo obnovit vlastnosti a dovednosti, které jsou důležité pro získání pracovního místa na trhu práce. Jedná se hlavně o základní činnosti jako je příchod do práce, adaptace na

Informační zdroje použité při zpracování kapitoly byly především oficiální internetové stránky sdružení (Sdružení Práh, 2009a), výroční zpráva za rok 2010 (Sdružení Práh, 2011) a dále osobní konzultace se zaměstnanci Sdružení Práh. 5 Kapitola čerpá ze zdroje Sdružení Práh, 2009b 4

24


kolektiv, dokončení úkolu, a další. Uživatelé vykonávají tyto činnosti v prostředí a podmínkách přibližujícím se běžným pracovním místům. Psychosociální rehabilitaci v dílně a její chod zajišťují sociální pracovnice. V dílně Trojlístek jsou služby uživatelům poskytovány ve dvou režimech – standardní rehabilitační místo a dlouhodobé rehabilitační místo. Služba je poskytována bezplatně, pouze na základě Smlouvy o poskytování služby, ve které jsou upraveny konkrétní práva povinnosti uživatelů a poskytovatele. Standardní rehabilitační místo je poskytováno na dobu 1,5 let. Poté by měl uživatel ideálně přejít na chráněné místo nebo na pracovní místo na otevřeném trhu práce. Rehabilitační místo tak slouží především jako odrazový můstek pro uživatele. Někteří uživatelé však z důvodu svého zdravotního stavu potřebují dlouhodobější rehabilitaci a opakovaně selhávají při hledání pracovního uplatnění. Těm je uzpůsoben režim dlouhodobého rehabilitačního místa. Jednou z činností, která tvoří základ dílny Trojlístek je práce s textilem, z kterého se různými metodami vyrábí drobné dekorační a užitkové výrobky, jako jsou polštářky nebo hračky. Výrobky vzniklé v rámci dílny jsou následně prodávány. Sdružení využívá jednak přímý prodej (stánkový prodej v rámci různých veřejných akcí) a distribuční systémy, především maloobchody specializované na výrobky chráněných dílen a zprostředkovaný internetový prodej. Na sociálně-terapeutickou dílnu Trojlístek navazuje chráněná dílna šicí. Dílna je určena těm lidem z cílové skupiny sdružení, kteří mají základní pracovní schopnosti a dovednosti, ale nejsou schopni nalézt pracovní místo na otevřeném trhu práce. Cílem je pomoci zaměstnancům tyto dovednosti a schopnosti udržet a dále zlepšovat. Ideálně by měla dílna sloužit jako dočasné pracovní místo, než se zaměstnanci podaří nalézt své uplatnění na volném pracovním trhu. Pro řadu zaměstnanců je však kvůli jejich zdravotnímu stavu místem trvalým. Místo bylo vyhrazeno na základě smlouvy s Úřadem práce a spadá do režimu chráněných pracovních míst. Jedná si již o klasické pracovní místo na kratší pracovní úvazek, které je však stále výrazněji upraveno potřebám cílové skupiny. Zaměstnancům je vyplácena minimální mzda. Pracovní náplní je obdobně jako u sociálně-terapeutické dílny Trojlístek práce s textilem. Další důležitá služba, která je podporované zaměstnávání. Jejím cílem je podpořit uživatele při hledání pracovního místa. Pomoc je poskytována ve dvou programech – přechodné zaměstnávání a podporované zaměstnávání. Uživatelé zapojeni do přechodného zaměstnávání mohou dočasně využít spolupráce sdružení s dalšími zaměstnavateli a být u nich přiděleni na pracovní místo. Mohou si tak vyzkoušet práci v běžném pracovním prostředí, pouze s podporou pracovního konzultanta. Uživatel služby má s partnerským zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu a pobírá za svoji práci mzdu. Sdružení Práh je pro tuto službu registrované jako agentura práce podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Program podporované zaměstnávání nabízí uživateli podporu při výběru povolání, ucházení se o pracovní místo a následně jeho udržení. Pracovní konzultant pomáhá jednak uživateli (například při vyhledávání nabídek práce, pomoc při zaučení nebo při výběrovém řízení), ale také


25

zaměstnavateli (například tvorba vhodné pracovní náplně, pomoc s komunikací se zaměstnavatelem nebo poradenství v oblasti legislativy).

4.2 Legislativní úprava Pro případ projektu je důležité zmínit některé právní úpravy týkající se oblasti zaměstnávání cílové skupiny. Podpora zaměstnávání osob duševně nemocných je nejčastěji součástí podpory skupiny osob se zdravotním postižením, která je definována zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Aby byla osoba zařazena mezi osoby se zdravotním postižením, musí být orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v jednom ze tří stupňů. Osoba uznána invalidní ve třetím stupni je označována jako osoba s těžším zdravotním postižením. Pomoc osobám zdravotně znevýhodněným podle tohoto zákona zahrnuje:  pracovní rehabilitaci,  chráněné pracovní místo,  příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech,  povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců. Na pracovní rehabilitaci mají osoby se zdravotním postižením právo ze zákona a zabezpečují ji a hradí krajské pobočky Úřadu práce. Cílem pracovní rehabilitace je pomoci osobě se zdravotním postižením najít a udržet si vhodné zaměstnání. Zahrnuje specializované rekvalifikační kurzy, přípravu k práci na pracovištích zaměstnavatele s podporou asistenta a další formy. Pracovní rehabilitace, kterou poskytuje Sdružení Práh, je součástí metody psychosociální rehabilitace a nevztahuje se na ustanovení tohoto zákona. Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením nebo je osobou se zdravotním postižením obsazeno, a to na základě písemné dohody s Úřadem práce minimálně na dobu 3 let. Úřad práce zaměstnavateli poskytuje příspěvek na zřízení takového pracovního místa. Maximální výše příspěvků je stanovena násobkem průměrné mzdy a závisí i na počtu vytvořených pracovních míst, a zda se jedná o osobu s těžším zdravotním postižením. Dále může být poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Do režimu chráněného pracovního místa spadá také samostatně výdělečná činnost osoby se zdravotním postižením. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech je poskytován subjektům, u kterých více jak polovinu všech zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením (podle průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí). Příspěvek je vyplácen ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nebo platových nákla-

26


dů, maximálně do výše 8000 Kč. Po jednom roce zaměstnávání na chráněném pracovním místě může zaměstnavatel požádat o úhrady dalších nákladů na zaměstnávání až do výše 2000 Kč. Příspěvky jsou poskytovány zpětně za kalendářní čtvrtletí na základě písemné žádosti. Příspěvek není slučitelný s příspěvky na vytvoření a vymezení chráněného pracovního místa a s pobíráním starobního důchodu. Předchozí dva nástroje podpory budou pro projekt relevantní po skončení financování z Evropského sociálního fondu, kdy bude muset sociální podnik hledat alternativní zdroje financování. Povinný podíl osob se zdravotním postižením se vztahuje na zaměstnavatele s více jak 25 zaměstnanci a je stanoven ve výši 4 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. V případě že zaměstnavatel nezaměstnává stanovený počet osob se zdravotním postižením, může splnit povinnost odvodem do státního rozpočtu nebo odebráním zboží nebo služeb nebo zadáním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 % osob se zdravotním postižením. Obdobně to platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami se zdravotním postižením. Odvod do státního rozpočtu činí 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každou osobou se zdravotním postižením, kterou měl zaměstnavatel zaměstnat, ale neučinil tak. Uvedené ustanovení se přímo vztahuje na aktivity projektu. Sociální podnik bude zaměstnávat více než 25 % osob se zdravotním postižením a bude tak moci při odběru služeb nabídnout zákazníkovi tzv. náhradní plnění. Od novely zákona účinné 1. 1. 2012 upravuje zákon nově v § 81 odst. 3 maximální výši náhradního plnění, kterou může zaměstnavatel poskytnout. Jedná se o velmi důležité ustanovení. V dosavadní praxi se totiž objevovali zaměstnavatelé, kteří se na poskytování náhradního plnění specializovali a snažili se maximálně využít zákonná opatření. Tito zaměstnavatelé uspokojovali většinu poptávky po náhradním plnění. Nastavením limitu poskytování tak dostanou šanci i menší zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením. Důležitá je také zákonná úprava zadávání veřejných zakázek. Tuto oblast upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. § 44 odst. 10 umožňuje zadavateli „v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí“. Dále pak § 101 poskytuje výhody dodavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením, „stanoví-li tak zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením“. Obě uvedená ustanovení umožňují zadavatelům podpořit subjekty sociální ekonomiky. Záleží však vždy na konkrétních zadavatelích, zda nástroj využijí, či nikoliv. V každém případě to představuje pro sociální firmu příležitost, protože ta bude jistě v budoucnu usilovat o podávání nabídek v zadávacím řízení na veřejné zakázky na služby malého rozsahu. Co se týče sociální firmy, je důležité zmínit úpravu veřejné prospěšnosti v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten jen stručně definuje pojem, a


27

bude třeba dalších zákonů, aby mohla být veřejná prospěšnost využita v sektoru sociální ekonomiky. Pokud právnická osoba splní podmínky dané zákonem, může být označena za veřejně prospěšnou a tento status si nechat zapsat do veřejného rejstříku. Do budoucna by se mohlo jednat o vhodný rámec pro veřejnou podporu.

4.3 Motivy založení sociální firmy – analýza problému Sdružení Práh již několik let uvažuje o založení sociální firmy, avšak potýká se s nedostatkem finančních prostředků. Úspěšná realizace by znamenala další rozvoj sdružení, upevnění finanční situace a rozšíření pomoci nabízené cílové skupině. Rozhodujícím impulzem pro zahájení realizace bylo vyhlášení výzvy č. 30 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

4.3.1

Sociální motiv – tvorba pracovních míst

Pro lidi s duševním onemocněním je velmi těžké najít a udržet si pracovní místo. Důvodem je charakter jejich nemoci, která ovlivňuje jejich koncentraci, vůli, nálady, sociální dovednosti a další. To přináší řadu problémů v oblastech jako je adaptace na nové prostředí a kolektiv, stálost pracovního výkonu, odolnost proti pracovnímu stresu. Duševní nemoc je u většiny osob doprovázena kolísáním zdravotního stavu. V případě zhoršení bývají dlouhodobě pracovně neschopní. Dalším problémem, s kterým se lidé s duševním onemocněním potýkají, je stigma ve společnosti. Problematika duševního onemocnění je doprovázena řadou předsudků, které jsou podpořeny i špatným mediálním obrazem duševně nemocných lidí. Tito lidé jsou vnímáni jako agresivní a nebezpeční, se sníženou inteligencí. Často jsou spojovány pojmy duševní a mentální onemocnění. Sdružení Práh poskytuje své cílové skupině podporu obdobnou pracovní rehabilitaci definované zákonem o zaměstnanosti, v rámci registrovaných sociálních služeb, ale také v rámci další aktivit - podporované zaměstnávání a chráněná dílna. I přes podporu v rámci těchto aktivit, existuje řada duševně nemocných, kteří nejsou schopni najít nebo udržet si pracovní místo na otevřeném trhu práce, ale kterým již sociálně-terapeutické dílny nebo chráněná místa nemohou nabídnout více pro jejich rozvoj. Právě těmto osobám je určeno pracovním místo vytvořen v rámci sociální firmy. Na rozdíl od obou předcházejících podpor, přináší sociální firma další prospěch cílové skupině. Daleko více se přibližuje běžnému pracovnímu místu, odbourává se atmosféra chráněného prostředí, přináší zaměstnanci větší pocit potřebnosti a práce ho tudíž více naplňuje, může nabídnout větší finanční ohodnocení. Sociální firma tak vhodně doplní systém pomoci poskytované duševně nemocným při hledání pracovního uplatnění. Jednotlivé formy pomoci na sebe navazují, ale zároveň jsou prostupné, tak aby zohledňovali potřeby konkrétních uživatelů.

28


4.3.2 Ekonomický motiv – alternativní zdroj financování Další pohnutkou pro založení sociální firmy je finanční situace Sdružení Práh. V současné době jsou hlavním finančním zdrojem státní dotace a fondy Evropské unie. Sdružení postrádá výraznější stabilnější zdroj příjmů. Na dotace poskytované ze státního rozpočtu není právní nárok. Jediný významný stabilnější zdroj financí představují prostředky poskytované Úřadem práce v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Zatím zcela chybí systém pravidelného financování nestátních neziskových organizací. Neustále tak hrozí, že v případě neposkytnutí dotace bude činnost sdružení omezena, nebo dokonce úplně zrušena. Prostředky z fondů Evropské unie, které má možnost sdružení získat, financují pouze rozvoj činnosti a nejsou použitelné pro hrazení nákladů služeb stávajících. Výjimku tvoří prostředky získané z individuálního projektu č. CZ.1.04/3.1.00/05. 00019 Zajištění vybraných sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. Od roku 2012 je to pak projekt č. CZ.1.04/3.1.00/05.00056 Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji6. Konečným příjemcem je Jihomoravský kraj, který dotaci přiděluje poskytovatelům sociálních služeb na financování stávajících služeb. Prostředky Evropský unie tak nahrazuje výdaje vlastního rozpočtu, což zcela neodpovídá principům regionální politiky Evropské unie, ani zásadám projektového řízení. Pro lepší představu uvedu přehled výnosů za roky 2008 až 2010.

6

http://www.socialnisluzby-ipjmk.cz

Sociální firma Sdružení Práh Tab. 1

29


Druh výnosů Výnosy z vlastní činnosti Výnosy z prodeje výrobků a služeb Výnosy Café Práh Nájem a přípěvek klientů na službu Podporované bydlení Ostatní vlastní výnosy Výnosy - příspěvky Reklama Dary Členské příspěvky Výnosy z veřejných zdrojů Úřad práce § 78 Dotace Ostatní výnosy Výnosy celkem

Výnosy v Kč 2 068 314 341 432 1 239 927 288 366 198 589 333 120 72 540 260 030 550 10 165 398 1 362 517 8 802 827 440 949 13 007 780

Zdroj: pracovní výpočet Sdružení Práh.

V tomto roce ještě sdružení nerealizovalo individuální projekt, který pak v následujících letech představuje největší zdroj příjmů. Jedinými položkami, které nebyly v příštích dvou letech navýšeny, jsou výnosy z reklamy a darů, což souvisí především s hospodářskou recesí.

30 Tab. 2

Sociální firma Sdružení Práh Přehled výnosů za rok 2009

Druh výnosů Výnosy z vlastní činnosti Výnosy z prodeje výrobků Výnosy Café Práh Nájem a přípěvek klientů na službu Podporované bydlení Ostatní vlastní výnosy Výnosy - příspěvky Reklama Dary Členské příspěvky Výnosy z veřejných zdrojů Úřad práce § 78 Individuální projekt Ostatní dotace Výnosy celkem

Výnosy v Kč 2 143 066 262 070 1 233 540 348 742 298 714 372 671 25 000 347 121 550 14 352 973 2 566 465 7 605 222 4 181 286 16 868 710


Rok 2009 představoval první rok realizace individuálního projektu, z kterého plynulo 45% veškerých ročních příjmů sdružení. Navíc došlo k vytvoření většího počtu chráněných pracovních míst, čímž se příspěvek Úřadu práce zvýšil téměř o polovinu ve srovnání s předchozím rokem. Tyto dva druhy příjmů představovali největší změnu oproti roku 2008 a zvedly celkovou výši ročních výnosů o téměř 4 mil. Kč. Na začátku roku také obdrželo sdružení výtěžek z veřejné sbírky, kterou pořádalo občanské sdružení Rotary Club Brno City ve prospěch Sdružení Práh. To se projevilo ve zvýšení položky darů. Ke snížení došlo u výnosů z reklamy jako důsledek hospodářské recese. Většina těchto příjmů plynula z reklamy farmaceutických firem.

Sociální firma Sdružení Práh Tab. 3

31


Druh výnosů Výnosy z vlastní činnosti Výnosy z prodeje výrobků a služeb Výnosy Café Práh Nájem a přípěvek klientů na službu Podporované bydlení Ostatní vlastní výnosy Výnosy - příspěvky Reklama Dary Členské příspěvky Výnosy z veřejných zdrojů Úřad práce § 78 Individuální projekt Ostatní dotace Ostatní výnosy Výnosy celkem

Výnosy v Kč 2 525 477 404 509 1 334 437 424 264 362 267 157 045 38 000 118 595 450 16 470 989 2 973 092 9 850 697 3 647 200 256 812 19 410 323


V roce 2010 sdružení dále čerpalo prostředky z individuálního projektu, a to o 2 mil. Kč více než v roce předchozím. K výraznějšímu zvýšení došlo u výnosů z prodeje výrobků a služeb, což souvisí s veřejnou zakázkou Magistrátu města Brna. Snížení ostatních dotací bylo kompenzováno zvýšení příspěvku z Úřadu práce na tvorbu chráněných pracovních míst. Výnosy spojené se službou Podporované bydlení se zvýšili především v souvislosti s postupným zaváděním opatření v souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podporované bydlení, jako služba sociální péče, již není výhradně financována formou dotace, ale počítá se i s úhradami přímo od uživatelů služby, kteří od státu pobírají příspěvek na péči. K hledání alternativního zdroje financování navíc přispívá nejisté postavení sdružení v souvislosti s novým občanským zákoníkem - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten mimo jiné nahradí dosavadní zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Podle nové úpravy (§ 3045 odst. 1) budou občanská sdružení považována za spolky. Definice spolku podle nového občanského zákoníku však neodpovídá činnosti celé řady občanských sdružení, včetně Sdružení Práh. Navíc je nejisté, do jaké míry bude stát podporovat činnost spolků z veřejných rozpočtů. Zákon však umožňuje občanským sdružením změnit právní formu na ústav nebo sociální družstvo, které činnosti sdružení více odpovídají.

32


4.4 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Česká republika má možnost využívat prostředky z Evropského sociálního fondu na oblast sociálního podnikání především prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V současnosti jde o nejvýznamnější zdroj finanční podpory této oblasti v České republice, spolu s Integrovaným operačním programem. V minulosti se o rozvoj sociálního podnikání zasloužila také Iniciativa Společenství EQUAL. Hlavním cílem podpory poskytované prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“ (MPSV ČR, 2008). Tento cíl navazuje na cíle obsažené ve strategických dokumentech na evropské i národní úrovni. Program dále obsahuje osm tzv. prioritních os, které definují dílčí cíle. Prováděcí dokument operačního programu pak jednotlivé osy rozděluje na konkrétnější oblasti podpory. Vytváří se tak hierarchie cílů. Pokud se podíváme na jednotlivé osy, můžeme shrnout, které aktivity jsou podporovány a mají přispět v dosažení cíle. Je to především vzdělávání, aktivní politika zaměstnanosti, podpora sociální integrace vyloučených osob, modernizace veřejné správy a mezinárodní spolupráce. Pro náš projekt je důležitá především prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti. Jejím cílem je „posílení integrace osob ohrožených sociální vyloučením nebo sociálně vyloučených“ (MPSV ČR, 2008). Relevantní je pak oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, jejímž globálním cílem je „sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu k vzdělávání a k zaměstnání, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb“ (MPSV ČR, 2012a). Z uváděných specifických cílů se bude projekt soustředit na přímou podporu cílové skupině. Kromě základního a prováděcího dokumentu, je operační program doprovázen také tzv. desaterem příruček a řadou formulářů. Desatero příruček upravuje celou řadu oblastí týkajících se poskytované podpory. Najdeme mezi nimi obecnější příručky jako je Příručka pro žadatele a Příručka pro příjemce, ale také příručky věnující se úzké oblasti jako je Manuál pro publicitu nebo Metodický pokyn pro zadávání zakázek. Text příslušné výzvy k předkládání projektových žádostí navazuje na tyto dokumenty operačního programu a pouze blíže specifikuje některé oblasti.

4.5 Výzva č. 307 Ministerstvo práce a sociálních věcí, jako řídicí orgán operačního programu, vyhlásilo v září roku 2011 výzvu č. 30 na předkládání projektů k financování z globálního grantu č. CZ.1.04/3.1.06, Sociální ekonomika. Jedná se o grant vyhlášený v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast 7

http://www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladani-grantovych-projektu-op-lzz-socialni


33

podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, jejímž cílem je „sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu k zaměstnání“ (Odbor implementace fondů EU MPSV ČR, 2011). Globální grant má financovat projekty, které chtějí dosáhnout tohoto cíle prostřednictvím sociálního podnikání. OP LZZ podporuje pouze neinvestiční charakter činností. Jelikož zakládání podniku často zahrnuje i investiční rozměr, je umožněno propojit projekt také s výzvou č. 8 globálního grantu Investiční podpora sociální ekonomiky, Integrovaného operačního programu, oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace8.

4.5.1

Podporované aktivity

V rámci definice podporovaných aktivit a typů činností, uvádí výzva principy sociálního podnikání a další kritéria sociálního podniku. Ty se ve většině případů shodují s principy definovanými iniciativou TESSEA (2010). Neuvádí však princip založení z iniciativy občanů a princip minimálního podílu placené práce. Navíc přidává kritérium dodržování etických principů včetně principu rovných příležitostí. Některé z kritérií blíže rozvádí. Například inovaci definuje podle 5 oblastí jako je otevírání nového trhu, zajištění nových zdrojů surovin nebo zavádění nových metod práce. Hlavní princip však představuje přispění podniku ke snížení nezaměstnanosti a k začlenění sociálně vyloučených osob. Konkrétní specifikací je pak požadavek minimálního podílu 40 % zaměstnanců z cílové skupiny z celkového počtu zaměstnanců (přepočteno na úvazky). Tyto principy musí splňovat ty subjekty, u kterých je obsahem projektu vznik nové podnikatelské aktivity nebo rozšíření kapacity podniku. Za novou podnikatelskou aktivitu je považována aktivita nově vzniklého subjektu nebo nová oblast aktivit již existujícího subjektu. Tento subjekt však musí splňovat kritéria sociálního podniku. Stejně je tomu u rozšiřování kapacity subjektu. Výzva také umožňuje financovat nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných, které spadají do cílové skupiny. Výzva definuje jednu povinnou činnost, kterou musí každý žadatel do svého projektu zahrnout. Jedná se o tvorbu a implementaci principů sociálního podnikání. Zároveň přímo uvádí dvě činnosti, které z grantu nemohou být hrazeny – poskytování sociálních služeb a zemědělská prvovýroba. Další typy činností jsou již volitelné s tím, že výzva udává 4 žádoucí. Těmi jsou vytvoření a zachování pracovních míst pro cílovou skupinu, vedoucí zaměstnance a zaměstnance poskytující cílové skupině specifickou podporu. Dále vzdělávání zaměstnanců a marketing. Místo realizace projektu musí být mimo region hlavního města Prahy, stejně jako cílové skupiny.

8

http://www.mpsv.cz/cs/11137

34


4.5.2 Žadatel a cílová skupina Zmíněnou cílovou skupinou jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Výzva identifikuje 9 skupin těchto osob. Kromě osob se zdravotním postižením jsou to také osoby bez přístřeší, osoby pečující o osobu blízkou, osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách nebo osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedené v evidenci Úřadu práce. Žadatelé mohou být následující právní formy – osoby samostatně výdělečně činné, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, družstvo, obecně prospěšné společnosti, evidované církevní právnické osoby a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Výzva také povoluje partnera projektu, ale pouze bez finanční účasti. Což znamená, že mu není proplácen finanční příspěvek za podílení se na realizaci aktivit projektu. Stejně jako partner, tak i žadatel mohou mít sídlo v celé ČR, tedy včetně Prahy.

4.5.3 Podpora Konkrétní podpora projektů má formu nevratné finanční pomoci - dotace. Na tomto místě je vhodné zmínit něco málo o problematice veřejné pomoci. Ta svým charakterem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Z toho důvodu je poskytování veřejné podpory na úrovni Evropské unie i na národní úrovni legislativně upraveno. Z hlediska poskytování podpory z fondů Evropské unie je důležitá především úprava skupinových výjimek zahrnující blokových výjimek a podpora podle pravidla de minimis. Druhý typ představuje poskytování podpory, která nesplňuje všechny znaky, které definují veřejnou podporu. Vzhledem ke své velikosti nenarušuje ani nehrozí narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Aby mohla podpora poskytnutá konkrétnímu subjektu spadat do toho režimu, nesmí subjekt obdržet ve třech po sobě jdoucích letech (vymezených pro daňové účely) podporu převyšující částku 200 000 EUR (MPSV, 2012b). Podpora poskytovaná v rámci této výzvy patří do podpory poskytované v režimu de minimis, jelikož je maximální výše této podpory stanovena ve výši 200 000 EUR. Záleží však na konkrétním žadateli zda jemu poskytnutá podpora spadá do režimu de minimis. V projektové žádosti proto musí žadatel uvést, zda obdržel a v jaké výši podporu dle režimu de minimis v relevantním období a řadu dalších informací sloužících pro určení režimu. Poskytovaná podpora umožní příjemci hradit 100% způsobilých výdajů. Výzva tak neuplatňuje princip spolufinancování. Minimální výše dotace je stanovena ve výši 100 000 Kč. Způsobilé výdaje, tedy výdaje, které lze z dotace hradit, jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny – přímé náklady a nepřímé náklady. Přímé náklady jsou náklady vynaložená přímo na práci s cílovou skupinou. Nepřímé náklady jsou pak


35

náklady, pro projekt nezbytné, avšak nelze je přiřadit konkrétní aktivitě projektu. Ty jsou v rámci grantového projektu vyjadřované procentem z celkových přímých nákladů projektu. Výzva stanovila 18 % a 16 % v závislosti na velikosti přímých nákladů. Křížové financování, z kterého by bylo možné hradit investiční výdaje, není výzvou povoleno. Další rozpočtové omezení, které je určeno nad rámec obecné úpravy pro daný operační program, je hranice 49 % způsobilých přímých výdajů pro výdaje na nákup služeb. Výzva také určuje maximální dobu trvání projektu – 2 roky. Nejpozději však musí být realizován do 30. 6. 2015.

4.5.4 Předložení projektové žádosti Žádost o finanční podporu musí být předložena v elektronické podobě pomocí aplikace Benefit7 a v listinné podobě, která je tištěnou verzí on-line vyplněné žádosti. Součástí žádosti je i 5 povinných příloh:  Doklady o právní subjektivitě.  Prokázání nové podnikatelské aktivity.  Podnikatelský plán.  Finanční plán.  Potvrzení o zařazení projektu do IPRM9. Spolu s doklady o právní subjektivitě musí žadatel předložit také doklady, z kterých je patrné, že se subjekt přihlásil k principům sociální ekonomiky. Musí v nich definovat konkrétní aplikace principů. Prokázáním nové podnikatelské aktivity se rozumí především Výpis ze živnostenského rejstříku a čestné prohlášení. To obsahuje, buď prohlášení že subjekt danou aktivitu v minulosti neprovozoval, nebo prohlášení k jakému rozšíření podnikatelské aktivity dochází. Pro předložení podnikatelského a finančního plánu uveřejnil řídicí orgán příslušné formuláře. V případě podnikatelského plánu se jedná o definování a vymezení obsahu jednotlivých jeho částí. Projekty lze předkládat průběžně od data vyhlášení výzvy 2. 3. 2009 do 30. 11. 2012.

4.6 Triangl s.r.o. – zakázková textilní výroba V současné době ke vzniku podniku nedošlo, avšak bude tak muset být učiněno před podáním projektové žádosti. Z toho důvodu je projektová žádost a její přílohy vyplněna za dosud neexistující právnickou osobu. Při rozhodování o volbě právní formy podnikání uvažovalo sdružení o dvou formách – společnost s ručením omezeným a obecně prospěšná společnost.

9

Integrovaný plán rozvoje města.

36


Vzhledem k tomu že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nahradí od své účinnosti 1. 1. 2014 zákon č 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, aniž by tato právní forma byla upravena jinde, rozhodlo se sdružení zvolit společnost s ručením omezeným. Sdružení Práh bude figurovat jako jediný zakladatel této společnosti. Bude kontrolovat a řídit činnost společnosti prostřednictvím valné hromady. Bude také rozhodovat o použití zisku. Povolených 49 % zisku může použít pro potřeby sdružení, zbytek musí být použit na rozvoj společnosti. Společnost bude fungovat odděleně od sdružení. Jednotlivá pracoviště společnosti, kromě sídla, budou umístěna mimo dosavadní pracoviště sdružení. Žádný ze současných zaměstnanců sdružení také nepřejde do společnosti. Pouze ředitelka a provozní ekonomka sdružení zaujmou pozici v realizačním týmu. Bude se však jednat o dohodu o pracovní činnosti, což bude mimo rámec zaměstnání ve sdružení. Jednou z podmínek výzvy je, aby na nově vzniklý subjekt nebyla pouze přesunuta aktivita jiného subjektu. Splnění bude také třeba doložit. Cílovou skupinou společnosti budou osoby se zdravotním postižením. Jednou z důležitých součástí projektu je právě poskytování podpory osobám s více druhy zdravotního postižení. Projekt však bude především směřovat k podpoře osob s duševním onemocněním. Jejich potřeby také dali podnět sdružení k založení sociálního podniku. Obsahem projektu bude vznik nové podnikatelské aktivity nově vzniklého subjektu. Kromě povinné činnosti, tvorba a implementace principů sociálního podnikání, budou také součástí projektu všechny další navrhované typy. Navíc si sdružení definovalo další činnost a to oslovení odborné veřejnosti ke spolupráci. Tou jsou míněny především vzdělávací instituce v oblasti textilní výroby v regionu. Jednalo by se například o Střední školu umění a designu, stylu a módy a Vyšší odbornou školu Brno nebo Střední školu designu a módy Prostějov. Tím chce do své činnosti zapojit i navázání partnerství v regionu. Projekt navrhuje konkrétní podobu spolupráce a to na tvorbě sortimentu typů reklamních a dárkových předmětů. Studenti by navrhli vlastní design a za to by jim náležel autorský honorář z případné zakázky. V případě nezájmu o tento druh spolupráce bude sortiment navržen pracovníky společnosti. Ten totiž představuje environmentální rozměr projektu. Produkty budou navržené ze zbytkového materiálu, jehož dodávky si společnost domluví s jinými textilními výrobci na trhu. Zmíněná spolupráce s odbornou veřejností však může mít ve výsledku jinou podobu. Záleží na tom, jak se setkají potřeby těchto institucí a společnosti. Jelikož je Triangl s.r.o. nově založený podnikatelský subjekt, nebyla mu dosud poskytnuta žádná podpora dle režimu de minimis. Může proto žádat o celých 200 000 EUR. Skutečný rozpočet projektu byl stanoven na 2 540 401,94 Kč. Protože byla celková výše přímých nákladů stanovena do 4 mil. Kč, připadá na nepřímé náklady 18 % přímých nákladů. Takové vyjadřování nepřímých nákladů velmi usnadňuje sestavování projektové žádosti i následné vykazování způsobilých nákladů projektu. Možnost získat dotaci ve výši 100% způsobilých nákladů představovalo důležité kritérium při rozhodování o vypracování projektu. Přesto však bude muset


37

Sdružení Práh investovat do projektu část vlastních finančních zdrojů. Půjde především o náklady na založení společnosti s ručením omezeným (základní vklad a správní a bankovní poplatky) a náklady vzniklé s přípravou projektové žádosti. Dále to budou především náklady na pořízení nábytku. Ten spadá do nezpůsobilých výdajů a nemůže být hrazen ani v rámci křížového financování. Z příloh projektové žádosti jsou pro tento projekt relevantní pouze 4, protože společnost nebude v době podávání žádosti zařazena do Integrovaného plánu rozvoje města Brna. Přílohy této práce obsahují vyplněnou projektovou žádost a nastíněný podnikatelský plán projektu.

38

Diskuze

5 Diskuze Definice třetího sektoru z pohledu sociální ekonomiky, kterými jsem se v práci zabývala, se jeví jako dostatečně obecné na to, aby postihli celou uvažovanou sociální a ekonomickou realitu. Přesné vymezení je důležité především pro případ podpory dané oblasti, pro financování, pro statistické účely a další. Ve skutečnosti však právě v tomto selhávají, protože nejsou schopny postihnout subjekty a jevy, které se nachází na hranicích sektoru. Podle mého názoru není vhodné vymezit třetí sektor jako sektor existující vedle veřejného a soukromého, který je od obou nějakým způsobem ohraničen. Třetí sektor daleko spíš představuje přechod mezi oběma sektory a snažit se najít hranice je neúčelné. Daleko spíše by se měla věnovat pozornost konkrétním aspektům a jevům vyskytujícím se v přechodu mezi soukromým a veřejným sektorem. Zásadní otázkou je, zda právě sociální ekonomika bude oním řešením současné krize sociálního státu. Jestli pozornost, která se jí v poslední době dostává, je skutečně oprávněná. I kdyby se sociální ekonomika nakonec ukázala, že není lékem na krizi, její rozvoj je rozhodně zdravým krokem vpřed, protože je projevem individuální sociální odpovědnosti. Je potřeba abychom si vzali zpět sociální odpovědnost, které jsme se zbavili a přesunuli na stát. Jedním z nástrojů podpory sociálního podnikání, který jsem v práci zmínila, je výzva č. 30 OP LZZ. V rámci ní lze požádat o úhradu nákladů na zavedení nové podnikatelské aktivity odpovídající principům sociálního podnikání. Základním úskalím této podpory je její nenávratný charakter. Hledá-li finanční zdroje pro svou podnikatelskou aktivitu klasický tržní subjekt, je to ve většině případů v situaci, kdy je přesvědčen o budoucím úspěchu své myšlenky. V opačném případě totiž ponese veškeré náklady svého nezdaru. Globální grant Sociální ekonomika je nastaven tak, že hradí 100 % nákladů a požaduje pouze minimální udržitelnost. Z toho důvodu se mezi projektovými žádostmi budou objevovat i těžko udržitelné projekty. To klade velké požadavky na odbornost hodnotitelů, aby se předešlo neúčelnému vynaložení finančních prostředků. Spíše než nastavení nižších požadavků na projekty, by měl grant obsahovat systém odborné pomoci žadatelům. V současné době umožňuje řídicí orgán pouze jednu konzultaci projektového záměru s kontaktními pracovníky. Žadatelé by měli mít možnost nikoli pouze konzultovat směr projektu, ale také získat odbornou pomoci při sestavování jednotlivých částí, jako je především finanční plán a průzkum trhu. Odborně sestavený podnikatelský plán může včas odhalit úskalí projektu, případně projekt již na začátku správně nasměrovat. Subjekty, které zakládají sociální podniky, budou vždy z velké části pocházet z neziskového sektoru. Jejich orientace je především na cílovou skupinu, což ovlivňuje způsob, jakým posuzují svůj podnikatelský plán. Avšak pokud je myšlenka jejich projektu nosná, pokud našli způsob jak vhodně alokovat zdroje, mělo by se jim dostat pomoci, jak správně projekt nastavit, aby šel záměr uskutečnit.

Závěr

39

6 Závěr Jako cíl své práce jsem zvolila seznámení s pojmem sociální ekonomika a následně vytvoření projektu zakládající sociální podnik. Sociální ekonomika dosud není ustálený koncept a je proto zajímavé sledovat jednotlivé přístupy, ať už na celoevropské nebo národní úrovni. Jednotlivé definice, které jsem pro práci vybrala, jsou ve své podstatě shodné a liší se vždy důrazem na určitý aspekt sociální a ekonomické reality. Při vypracovávání projektu a analýze situace, z níž projekt vychází, jsem se musela blíže seznámit s problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením a prostudovat všechny relevantní dokumenty Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. K rychlému zorientování v obou problematikách mi pomohla zkušenost, kterou jsem získala během několika let práce ve sdružení. Projekt, který jsem vypracovala ve spolupráci se Sdružením Práh, odpovídá nejrozšířenější praxi sociálního podnikání v ČR. Většina sociálních podniků, se kterými se můžeme u nás setkat, se věnuje problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podoba projektu, jak ji uvádím se své práci, není konečná. Sdružení chce záměr rozšířit o další dvě oblasti. Uvažuje o cateringové službě, zahradnických nebo montážních prací. Na výsledné podobě projektu budu dále spolupracovat. Projektový management je pro mne velmi zajímavá oblast a chtěla bych se jí věnovat i nadále.

40

Literatura

7 Literatura Sociální ekonomika: CEP-CMAF. The Social Economy [online]. Brusel, 2007, [cit. 2012-4-27]. Dostupné na WWW: . CIRIEC. Sociální ekonomika v Evropské unii [online]. Brusel: Evropský hospodářský a sociální výbor, 2007, [cit. 2012-4-28]. Dostupné z www: . CVNS. Sociální ekonomika a NNO v ČR [online]. Brno: CVNS, 2005, [cit. 20124-27]. Dostupné na WWW: . DEES, J. G. The Meaning of „Social Enterpreneurship“ [online]. 2001, [cit. 2012-4-27]. Dostupné na WWW: . DEFOURNY, J. From third sector to social enterprise [online]. V BORZAGA, C., DEFOURNY, J. The Emergence of Social Enterprise. P 1 – 18. London and New York: Routledge, 2001, [cit. 2012-4-27]. Dostupné z www: . DEFOURNY, J. Sociální podniky v rozšířené Evropě. Koncept a skutečnost [online]. Praha: CECOP-EST, 2004, [cit. 2012-4-26]. Dostupné na www: . DIESIS. Map of European and national social economy institutions and organisations [online]. 2008, [cit. 2012-4-27]. Dostupné z WWW: . DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L., AJ. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. DOHNALOVÁ, M., AJ. Sociální ekonomika – vybrané otázky [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2009, [cit. 2012-4-28]. Dostupné na WWW: . EHSV. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sociální podnikání a sociální podniky (průzkumné stanovisko). In Úřední věstník Evropské unie, 2012/C 24/01. Dostupné na WWW: . EMES. EMES: About us [online]. 2011. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW: . EUROPEAN COMMISION. Promoting Social Entrepreneurship in Europe [online]. Brusel, 2011, [cit. 2012-4-28]. Dostupné z WWW:

Literatura

41

. EUROPEAN UNION. Small and medium-sized enterprises (SMEs): Social Economy [online]. 2012. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Iniciativa pro sociální podnikání. In Úřední věstník Evropské unie, KOM/2011/0682. Dostupné z WWW: . EVROPSKÁ KOMISE. Výzva k předkládání návrhů – GŘ ENTR č. ENT/CIP/09/B/N10S00: Satelitní účty pro družstva a vzájemné společnosti. In Úřední věstník Evropské unie, 2009/C 139/07. Dostupné z WWW: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:139:0008:0009: CS:PDF>. HECKL, E., PECHER, I. Study on Practices and Policies in the Social Enterprise Sector in Europe: Final Report [online]. Vienna: Austrian Instituce for SME Research, 2007, [cit. 2012-4-29]. Dostupné z WWW: . HOLMAN, R., AJ. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-380-9. CHAVES, R., MONZÓN, J. L. The Social Economy in the European Union [online]. CIRIEC, 2008 [cit. 2012-4-27]. ISSN 2070-8289. Dostupné na www: . MPSV ČR. Iniciativa Společenství EQUAL: Co je to Iniciativa Společenství EQUAL [online]. Praha, 2006 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z WWW: . LAVILLE, J.-L. What is the third sector? From the non-profit sector to the social and solidarity economy. Theoretical debate and European reality [online]. WP no. 11/01, EMES, 2011 [cit. 2012-4-27]. Dostupné na WWW: . SKOVAJSA, M., AJ. Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. SOCIAL ECONOMY EUROPE. Social Economy Europe: Presetnation [online]. Brussels, 2008 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW: .

42

Literatura

SOCIAL ECONOMY EUROPE. Social Economy Europe: Social Economy Intergroup [online]. Brusel, 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW: . TESSEA. Principy sociálního podniku [online]. 2010 [cit. 2012-4-29]. Dostupné z WWW: . TESSEA. Statut: Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky v ČR [online]. Praha: P3 – People, Planet, Profit, o.p.s., 2011 [cit. 2012-4-29]. Dostupné na WWW: . Projekt: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In Sbírka zákonů. 2012, 33, s. 1026. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In Sbírka zákonů. 2006, 47, s. 1650. Ve znění pozdějších předpisů. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů. 2004, 143, s. 8270. Ve znění pozdějších předpisů. MPSV ČR. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. 2008 [cit. 2012-4-27]. Dostupné z WWW: . MPSV ČR. Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. Revize č. 11. 2012a [cit. 2012-4-27]. Dostupné z WWW: . MPSV ČR. Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ [online]. Revize č. 7. 2012b [cit. 2012-4-27]. Dostupné z WWW: . ODBOR IMPLEMENTACE FONDŮ EU MPSV ČR. Výzva pro předkládání grantových projektů OP LZZ. „Sociální ekonomika“ [online]. Revize č. 04. 2011 [cit. 2012-4-27]. Dostupné z WWW: . SDRUŽENÍ PRÁH. Práh občanské sdružení [online]. 2009a [cit. 2012-4-27]. Dostupný z WWW: . SDRUŽENÍ PRÁH. Práh občanské sdružení: Poskytované služby [online]. 2009b [cit. 2012-4-27]. Dostupný z WWW: . SDRUŽENÍ PRÁH. Výroční zpráva 2010 [online]. Brno: Sdružení Práh, 2011 [cit. 2012-4-27]. Dostupný z WWW: .

Přílohy

43

Přílohy

44

A Projektová žádost Benefit7



45

46



47

48



49

50



51

52



53

54



55

56



57

58



59

60



61

62



63

64



65

66



67

68



69

70



71

72



73

74



75

B Podnikatelský plán Informace o sociálním podniku a jeho strategiích Triangl s.r.o. je společnost s ručením omezeným založená v roce 2012 Sdružením Práh. Jedním z poslání tohoto sdružení je pomoci lidem s psychotickým onemocněním uplatnit se na otevřeném trhu práce. Sdružení dlouho pociťovalo potřebu vytvořit pro své uživatele na trhu pracovní místa, která by byla částečně přizpůsobená potřebám duševně nemocných osob, avšak nenavozovala by atmosféru chráněného pracovního místa. Řada duševně nemocných osob není schopna z důvodu charakteru a průběhu své nemoci nalézt a udržet si místo na běžném pracovním trhu. Zároveň však této skupině nemohou služby poskytované sdružením pomoci v dalším rozvoji. Proto se sdružení rozhodlo založit sociální podnik, v rámci kterého by pro tyto a další osoby se zdravotním postižením vytvořilo stálá pracovní místa. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne x, se sídlem na Tuřanské 12 v Brně. Jediným vlastníkem společnosti je Sdružení Práh. Společnost bude poskytovat zakázkovou textilní výrobu. Ta bude provozována v pronajatých prostorách, odděleně od pracovišť sdružení. V současné době zatím nezahájila svůj provoz. Obecně prospěšným cílem společnosti je tvorba pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Strategickým cílem pro následující období je zahájit podnikání a vybudovat si udržitelnou pozici na trhu. Toho bude dosaženo vytvořením 3 pracovními místy pro cílovou skupinu a jedním místem pro manažerského pracovníka, marketingovou kampaní spočívající především v budování značky a navázáním spolupráce s místními vzdělávacími institucemi v oblasti textilní výroby. Stakeholdery společnosti jsou především Sdružení Práh, zaměstnanci sociálního podniku a sdružení, uživatelé sdružení, osoby se zdravotním postižením a jejich rodinní příslušníci, Úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Popis nové podnikatelské aktivity a možnosti jejího vývoje Poskytovanou službou je zakázková textilní výroba. Společnost bude schopna uspokojit malosériové textilní zakázky libovolného provedení podle představ a požadavků zákazníka. Součástí služby je tvorba návrhu výrobku (grafický návrh, dokumentace technického provedení, výběr materiálu, kalkulace ceny), výroba fyzického vzorku, samotná výroba včetně zajištění materiálu a potisku, kompletace, zabalení a expedice. Další služby, které může společnost poskytnout, jsou úprava hotových výrobků, jednoduché výšivky na automatických strojích a dekorování (například malba, ruční výšivka, plstění). V oblasti reklamního a dárkového textilu, bude společnost nabízet sortiment typů výrobků pro zákazníky bez vlastní představy o podobě zakázky. Ti si budou moci vybrat z nabízených prototypů a stanovit si vlastí požadavky na konkrétní provedení. Při tvorbě sor-

76


timenty společnost bude využito zbytkového materiálu, který bude společnost odebírat od textilních výrobců. Dále pak bude nabídnuta spolupráce kreativním mladým lidem formou autorského honoráře stanoveného procentem z objemu zakázky. Osloveni budou především studenti brněnské Střední školy umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborné školy. Poskytování služby bude z počátku zajištěno 4 pracovníky (provozně ekonomický manažer s praxí v oboru, vyučená švadlena nebo krejčová jako vedoucí, a dva pracovníci výroby se zkušeností v oboru). Pracoviště musí zahrnovat 3 místnosti a sociální zařízení. Jedna místnost bude sloužit jako kancelář provozně ekonomického manažera, druhá místnost představuje vlastní výrobní prostory o velikosti minimálně 30 metrů čtverečních. Poslední místnost bude použita jako sklad materiálu a hotových výrobků. Prostory musí být umístěny v přízemí s možností parkování u vchodu. Musí mít také širší dveře z důvodu manipulace s materiálem. Výrobní zařízení představují především 3 základní šicí stroje – rovné šití, overlock a interlock. Dále pak zařízení na žehlení (žehlící stůl a parní vyvíječ) a stříhání (stříhací stoly, vertikální řezačka a elektrické nůžky). Využitím služby získá zákazník produkt, přímo uzpůsobený jeho požadavkům a představám, s kvalitním technickým provedením. Produkt bude mít navíc svou sociální a regionální dimenzi, což přinese zákazníkovi dobrý subjektivní pocit společenské odpovědnosti, ale také možnost využít této skutečnosti při tvorbě marketingové strategie a získání tzv. náhradního plnění podle zákona o zaměstnanosti. Poskytnutou službu diferencuje od konkurence především důraz na technickou podporu při tvorbě návrhu výrobku. Společnost se nesoustředí na typizované zakázky (jak je tomu u většiny subjektů vyrábějících reklamní textil a u specializovaných zakázkových textilních firem), ale poskytujeme podporu při tvorbě zcela nových typů produktů. To zahrnuje zkoušení více druhů materiálu, výrobních postupů, opakovaná tvorba fyzických vzorků a podobně. Dále se společnost bude odlišovat svou sociální a regionální dimenzí. Pokračování v tradici českého textilního průmyslu a tvorba pracovních místo pro osoby se zdravotním postižením. Do budoucna je možné uvažovat o rozšíření kapacity stávajících služeb, rozšíření spektra poskytovaných služeb (potisk, kožedělná výroba, doprava) nebo zavedení vlastního výrobního sortimentu.

Vymezení trhu a analýza trhu Cílový segment představují právnické a fyzické osoby, jejichž podnikatelské a jiné aktivity zahrnují jednorázovou nebo malosériovou výrobu textilních produktů, avšak postrádají vlastní výrobní kapitál. Bude se jednat především o skupinu malých podniků s nízkým plánovaným objemem produkce (například subjekty začínající podnikatelskou aktivitu nebo podnikající matky na mateřské dovolené). Další významnou skupinu tvoří podnikatelské subjekty, u nichž je textilní výroba součástí vedlejších aktivit (marketingová činnosti, odměny pro zaměstnance, a další). Pro takové subjekty není z ekonomického hlediska vý-


77

hodné pořídit si vlastní výrobní prostředky, nebo výrobu zadat u většího textilního podniku. Dále jsou to podnikatelské subjekty vyhledávající spolupráci se subjekty zaměstnávajícími osoby zdravotně znevýhodněné. Důvodem je projev sociální odpovědnosti, vyhledávání tzv. náhradního plnění podle zákona o zaměstnanosti, nebo se jedná o marketingovou strategii. Při stanovení velikosti poptávky vycházíme ze zkušenosti s cílovým segmentem v rámci chráněné dílny šicí. V současné době objem zakázek převyšuje výrobní kapacitu chráněné dílny, a to i bez větší marketingové činnosti dílny. Mezi konkurenty lze zařadit především zakázková krejčovství a specializované zakázkové textilní firmy, kde nejvýznamnější skupinu tvoří výrobci reklamního textilu, bytového a obalového textilu. Výrobci reklamního textilu se snaží především poskytovat zboží a služby za co nejnižší cenu. Při zakázkové výrobě se proto soustředí na podnikatelské subjekty s větším objemem zakázky a na typizované zakázky. Zákazník je tak často omezený výběrem materiálu a minimálním množství požadovaných výrobků. Nejčastější je koupě hotových produktů a následná aplikace loga zákazníka. Snaží se také o co nejjednodušší vyřizování zakázek používáním objednávkových formulářů. Dalšího snižování nákladů dosahují přesunem výroby do Asijských zemí. Výroba reklamního textilu nepředstavuje u těchto firem jedinou nabízenou službu nebo zboží. Soustředí se buď na výrobu oděvů, nebo na další služby v oblasti marketingu. Nabízejí také celou řadu doprovodných služeb jako je balení a doprava. Jejich silnou stránkou je tak nízká cena, komplexnost poskytovaných služeb, kvalita tisku na textil a výšivek, nabídka typizovaných produktů, které usnadňují zákazníkovi zadání zakázky. Ostatní specializovaní výrobci textilu se soustředí na určitou oblast textilních výrobků (typů, materiálů, provedení) čímž mohou snížit cenu. Nabízejí většinou kvalitnější materiály a provedení. Zakázková krejčovství se orientují výhradně na šití oděvů a velmi malý objem zakázky. Zákazníkům přináší výrobky na míru, kvalitní provedení a originalitu, avšak za vyšší cenu. Konkurenci představují především větší krejčovství, která mají kapacitu i pro výrobu malosériových zakázek.

Marketingová strategie Základ nabízené služby tvoří výroba textilních produktů podle parametrů definovaných zákazníkem. Vlastní produkt pak zahrnuje pomoc při návrhu designu a technologického provedení, přesnost provedení podle přání zákazníka, návrh a výroba obalu, komplementaci, značku společnosti a možnost získat náhradního plnění podle zákona o zaměstnanosti. Značka bude představovat důležitý prvek nabízené služby. Ta by měla asociovat především principy sociálního podnikání, kvalitu technologického provedení a odkaz na tradici textilního průmyslu v regionu. Jelikož není pojem sociální podnikání zatím příliš ve společnosti rozšířen, budeme se soustředit především na zdůraznění 2 prvků – zaměstnávání osob se zdravotním postižením, reinvestice zisku. Vybudování značky bude věnována velká pozornost. Jelikož

78


řada zákazníků vyhledává službu kvůli její sociální dimenzi jako součást své marketingové strategie. Silnější značka společnosti tak přinese těmto zákazníkům vyšší přínos. Dokud se společnosti nepodaří vybudovat si silnou korporátní značku, zažádá si o získání již zavedené ochranné známky. V oblasti práce osob se zdravotním postižením je nejznámější známka Práce postižených. Při stanovení ceny, budeme využívat ze začátku nákladově orientovanou strategii cenotvorby. Později, jakmile si společnost vybuduje postavení na trhu, můžeme přejít k cenotvorbě určené hodnotou služby, jak ji vnímají zákazníci. Uplatňovat budeme také dynamickou tvorbu cen podle zákazníka a konkrétní situaci. Jelikož se jedná o zakázkovou výrobu, cena bude záviset na následujících parametrech – složitost technologického provedení, materiál, množství, termín dodání a způsob balení. Ze slev budeme využívat především slevu za delší dodací lhůtu, která nám pomůže vyrovnávat nárazovost zakázek. Se zákazníky a veřejností budeme komunikovat formou reklamy, přímého marketingu a public relation. Cílem komunikace bude u zákazníků rozšířit povědomí o poskytované službě a přesvědčit o koupi, u veřejnosti pak rozšířit povědomí o činnosti a obecně prospěšném cíli společnosti a vyvolat sympatie. V obsahu sdělení budou vyvažovány racionální i morální apely. Kromě silných stránek společnosti bude zmíněna i její slabá stránka a to vyšší cena oproti levné asijské textilní produkci. Společnost se bude snažit získat pozici na trhu zdůrazňováním především tří odlišností. První je technologická podpora tvorby návrhu. Druhá je kvalita technického provedení odkazující na tradici textilního průmyslu v české republice. A třetí je zdůraznění sociální dimenze společnosti.

Harmonogram – plán činnosti Projekt se bude skládat ze 4 fází. Během prvních pěti měsíců projektu dojde k zahájení poskytování služby. Budou vytvořena a obsazena pracovní místa, pronajaty a vybaveny prostory pro činnost sociálního podniku. Druhá fáze bude představovat zahájení poskytování služby a budován místa na trhu. Bude trvat do konce roku. Představuje vyhledávání zákazníků, marketinkovou kampaň a informování veřejnosti o činnosti sociálního podniku. Následovat bude fáze upevnění pozice na trhu. Ta bude trvat do konce financování projektu. Bude spočívat především ve vzdělávání pracovníků v nových výrobních technikách, rozvíjení poskytované služby a vyhledávání spolupráce s odbornou veřejností. Závěrečná fáze představuje zhodnocení dosavadního průběhu projektu a tvorbu opatření pro udržitelnost projektu i po skončení financování. Především vyhledávání alternativních zdrojů financí, například ve spolupráci s Úřadem práce. Dále úpravy pro zvýšení konkurenceschopnosti poskytované služby.

Podnikatelský plán Tab. 4

79

Harmonogram podnikatelské aktivity

aktivity/etapy etapa - Příprava zahájení obsazení provozně ekonomického manažera tvorba principů podniku pronájem prostor drobné stavební úpravy obsazení vedoucí vnitřní vybavení obsazení a zaučení pracovníků výroby zahájení poskytování služby etapa – Budování postavení oslovení zákazníků reklamní kampaň získání ochranné známky vzdělávání pracovníků

rok 2013 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Rok 2014 etapa – Upevnění pozice na trhu budování vlastní značky vzdělávání pracovníků zajištění dodávek zbytkového materiálu oslovení ke spolupráci tvorba ukázkového sortimentu etapa – Zhodnocení a přijetí opatření

Management a lidské zdroje Činnost společnosti bude zajištěna zaměstnanci na 4 pracovních pozicích. Jedná se o provozně ekonomického manažera, vedoucí a 2 pracovníky výroby. Součástí realizačního týmu je také projektová manažerka a finanční manažerka. V čele společnosti pak stojí Sdružení Práh. Náplní práce provozně ekonomického manažera je zajištění chodu celé společnosti. Řídí ji po odborné, administrativní, provozní, personální i ekonomické stránce. Ve společnosti bude zaměstnán na celý úvazek. Vedoucí zajišťuje realizaci jednotlivých zakázek. Spolupracuje s provozně ekonomickým manažerem na dojednávání zakázky, poskytuje podklady pro

80


rozhodování o přijetí zakázky. Tvoří technologický postup výroby a organizuje výrobu. Dále se podílí na rozvoji poskytované služby. Bude se jednat o celý pracovní úvazek. Pracovník musí pocházek z cílové skupiny a mít jiné zdravotní znevýhodnění než duševní onemocnění. Pracovníci výroby se podílejí na realizaci zakázek. Zajišťují především fyzickou výrobu. Jsou zapojeni do rozvoje poskytované služby. Pracovní pozice jsou vytvořeny na celý úvazek a určeny pro cílovou skupinu osob s duševním onemocněním. Předpokládá se, že pracovní místa bude obsazeno více pracovníky na zkrácený úvazek. Většina služeb jako jsou úklidové, účetní a IT služby budou zadány externím firmám.

SWOT analýza podnikatelské aktivity Silné stránky  Zkušenosti realizátorů s projekty v oblasti podpory zaměstnávání financovaných z fondů Evropské unie.  Využití zkušeností partnerské organizace Sdružení Práh v práci s cílovou skupinou. Výpomoc ze strany pracovníků sdružení, především formou odborné pomoci.  Využití zkušeností partnerské organizace v zakázkové textilní výrobě. Navázaná spolupráce s potenciálními zákazníky a dodavateli zbytkového materiálu.  Spolupráce se službami sdružení – sociálně-terapeutickou dílnou Trojlístek a chráněnou dílnou šicí při činnosti podniku. Slabé stránky  Menší transparentnost oddělení činností sdružení a společnosti.  Zaměstnávání duševně nemocných, jejichž výkyvy v pracovním výkony ovlivňují podnikatelskou činnost. Příležitosti  Rostoucí sociální odpovědnost podnikatelských subjektů i spotřebitelů.  Podpora zaměstnávání cílové skupiny ze strany státu. Hrozby  Malá poptávka po poskytované službě.  Nárazovost zakázkové výroby.


81

Analýza rizik podniku Identifikovali jsme dvě nejvýznamnější rizika podniku – malá poptávka po poskytované službě a nárazovost zakázkové výroby. Problém nedostatečné poptávky po poskytované službě se jeví jako závažný. Pravděpodobnost realizace však nepovažujeme za vysokou. Vycházíme ze zkušenosti chráněné dílny šicí, kde objem zakázek již delší dobu překračuje výrobní kapacitu a zakázky tak musí být odmítány. Riziku bude předcházeno především orientací na výše popsané dva cílové segmenty trhu. V případě prvního cílového segmentu malých začínajících podniků nebo podniků s malým objemem textilní výroby, jehož potřeby jsou na trhu zanedbávány, spočívá riziko především v dočasném charakteru poptávky. V případě poklesu poptávky se bude společnost orientovat na druhý zvolený tržní segment. V případě druhého segmentu poptávajícímu především reklamní a dárkový textil se poptávka zvýšila se změnou zákona o zaměstnanosti a předpokládá se její další růst v souvislosti se zvyšujícím se trendem sociální odpovědnosti firem. Problém nárazovosti zakázkové výroby představuje situaci, kdy jednotlivé zakázky nebudou rozloženy rovnoměrně, tak aby mohli být uspokojeny všechny a v čas. Riziko nemá takovou závažnost jako riziko nedostatečné poptávky, avšak má větší pravděpodobnost. Tento problém bude řešen dvěma způsoby. Jednak je to úzká spolupráce se Sdružením Práh, především sociálně-terapeutickými dílnami. V rámci této spolupráce budou uživatelé služby moci formou dohody o provedení práce vypomáhat s uspokojováním zakázek podniku, což jim přinese jednak finanční ohodnocení a jednak přispěje k jejich přípravě ke vstupu na pracovní trh. Podniku tato spolupráce umožní uspokojit více zakázek. Dalším opatřením bude systém slev poskytovaný zákazníkům při delší dodací lhůtě. Velikost slevy bude záviset na aktuální situaci, ale vždy tak, aby zlevněná částka byla nižší než případný zisk z uspokojení více zakázek.

Principy sociálního podnikání Principy sociálního podnikání budou zakotveny ve standardech sociálního podniku. Jeho implementace bude zajištěna přijetím příslušných opatření v rámci podniku. Aktivita podniku bude prospívat skupině osob se zdravotním postižením, přispívat k jejich zapojení na trh práce. Případný zisk bude použit jednak na rozvoj společnosti a jednak na financování obecně prospěšného cíle Sdružení Práh. Inovativnost činnosti spočívá v eliminaci rizik zaměstnávání osob duševně nemocných spoluprací se Sdružením Práh a obsazováním pracovních míst osobami s různými zdravotními znevýhodněními. Sociální podnik bude usilovat o vstup do partnerství s místními vzdělávacími institucemi v oblasti textilní výroby. Environmentální hledisko pak představuje používání zbytkového materiálu pro výrobu zakázek.

82

C Čestné prohlášení

Čestné prohlášení

Projekt sociální firmy Sdružení Práh

Recommend Documents