Komparace daňového zatížení individuálního podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Komparace daňového zatížení individuálního podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Veronika Guldová, DiS.

Brno 2013

Touto cestou děkuji panu Ing. Miloši Grásgruberovi, PhD., vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi poskytoval v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci:

Komparace

daňového

zatížení

individuálního

podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: 20.12.2013

…………………………………………………….. Veronika Guldová, DiS.

Abstract Guldová, V. Tax burden comparison of physical person and companion of Limited company. Bachelor thesis. Brno, 2013. This bachelor thesis is relates to the tax burden of the self-employer and the limeted liability company. The tax burden is evalueted from point view of the physical person income tax, the corporation income tax and the health and social insurance. Also there is performed the comparison of tax burden and total burden in the tracking period 2011 - 2013. The comparison is done on the diffrent levels of the tax bases. The diffrent variations of cash flow are taken in account in case of the limeted liability company. Keywords Tax, income tax, self-employer, limited company, social insurance, health insurance.

Abstrakt Guldová, V. Komparace daňového zatížení individuálního podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným. Bakalářská práce. Brno, 2013. Tato bakalářská práce se zabývá daňovým zatížením individuálního podnikatele a společnosti s ručením omezeným. Daňové zatížení je hodnoceno z pohledu daně z příjmů fyzických a právnických osob a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Dále je provedeno srovnání daňového a celkového zatížení ve sledovaném období 2011 – 2013. Komparace je provedena na odlišných úrovních základu daně. V případě společnosti s ručením omezeným jsou zohledněny různé varianty plynutí příjmů. Klíčová slova Daň, daň z příjmů, individuální podnikatel, společnost s ručením omezeným, sociální pojištění, zdravotní pojištění.

Komparace daňového zatížení individuálního podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl práce a metodika

7

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .....................................................................................................7

1.3

Metodika ................................................................................................... 8

Literární rešerše

9

2.1

Daň a její historie ...................................................................................... 9

2.2

Daně .........................................................................................................10

2.2.1

Funkce daní ......................................................................................10

2.3

Legislativní úprava daní .......................................................................... 11

2.4

Daňový systém v České republice ............................................................ 12

2.5

Fyzické osoby ........................................................................................... 13

2.5.1

Základní pojmy ................................................................................ 13

2.5.2

Registrace ......................................................................................... 13

2.5.3

Výhody a nevýhody podnikání fyzických osob ................................ 14

2.5.4

Daňový základ a sazba daně ............................................................ 14

2.5.5

Změny ve slevách na dani ................................................................ 15

2.5.6

Změny u paušálních výdajů ............................................................. 16

2.5.7

Změny v roce 2014 u fyzických osob ............................................... 17

2.6

Právnické osoby ....................................................................................... 19

2.6.1

Základní pojmy ................................................................................ 19

2.6.2

Založení a vznik společnosti ............................................................ 19

2.6.3

Výhody a nevýhody podnikání právnických osob .......................... 20

2.6.4

Daňový základ a sazba daně ............................................................ 21

2.6.5

Problematika zdanění příjmů společníků ....................................... 21

2.6.6

Změny v roce 2014 u právnických osob .......................................... 23

2.7

Systém sociálního pojištění .................................................................... 25

2.7.1

Sociální pojištění ............................................................................. 25

6


2.7.2 Změny o průměrné mzdě na rok 2014 a z toho plynoucí změny pro osoby samostatně výdělečně činné .............................................................. 28 3

Vlastní práce 3.1

30

Daňové zatížení individuálního podnikatele ......................................... 30

3.1.1

Údaje o podnikateli......................................................................... 30

3.1.2

Daňové zatížení v roce 2011 ............................................................. 31

3.1.3

Daňové zatížení v roce 2012 ............................................................32

3.1.4

Daňové zatížení v roce 2013 ............................................................33

3.1.5 Daňové zatížení poplatníka v roce 2013 při uplatnění paušálních výdajů .......................................................................................................... 35 3.1.6 3.2

Komparace sledovaného období 2011 – 2013 .................................36

Daňové zatížení společníka s.r.o. ........................................................... 38

3.2.1

Podíly na zisku ................................................................................ 38

3.2.2

Mzda................................................................................................ 40

3.2.3

Mzda, odměna za funkci jednatele a podíl na zisku ....................... 44

3.2.4

Komparace všech modelů v roce 2013 ............................................ 51

3.2.5

Komparace všech modelů v roce 2012 ............................................ 52

3.2.6

Komparace všech modelů v roce 2011 ............................................. 53

3.3

Komparace obou forem podnikání.......................................................... 55

4

Závěr

57

5

Literatura a internetové zdroje

60

6

Seznam obrázků

63

7

Seznam tabulek

64

8

Seznam grafů

66

9

Seznam použitých zkratek

67

10 Přílohy

68


7

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Daně se dotýkají každého z nás, ať už jsme podnikatelskými osobami, zaměstnanci, důchodci či dětmi, neboť všichni máme povinnost platit různé daně. Velikost těchto zákonem uložených povinných plateb však nejvíce působí na podnikatelské subjekty, protože ovlivňuje jejich finanční management a rozhodovací činnosti, např. rozhodování o právní formě podnikání, o optimální finanční a majetkové struktuře v podniku či o formách investování. Je proto důležité, aby podnikatelské subjekty byly dobře seznámeny s daňovým systémem daného státu, ve kterém provozují své podnikání, neboť jedině tak mohou s přihlédnutím k daňovým vlivům správně rozhodovat. Daně jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu České republiky, jsou nezbytné pro zajištění chodu státu. Daně z příjmů se dotýkají všech ekonomicky aktivních obyvatel. Právě proto jsou také značným politickým nástrojem. Daně z příjmů patří bezesporu k nejsložitějším daním, se kterými se lze setkat. Vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, strukturovaný obsah dokumentu napomáhá lepší a snadnější orientaci v této problematice. Dokument přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například termíny podání daňových přiznání, termíny splatnosti záloh daně, ale i praktické rady, co vše je možné využít ke snížení základu daní z příjmů.

1.2 Cíl práce Cílem mé práce je vyhodnocení daňového zatížení daní z příjmů u individuálního podnikatele a u společníka společnosti s ručením omezeným. V práci bude také porovnáno zatížení uvedených forem podnikání odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Vlastní práce v návaznosti na literární rešerši bude provedena metodou komparace na fiktivní osobě, která se rozhoduje, zda podnikat jako fyzická osoba nebo zda si založit společnost s ručením omezeným. Tento druh obchodní společnosti byl vybrán proto, že je administrativně méně náročný než jiné druhy společností, má nízkou částku minimálního základního kapitálu, omezené ručení společníků, existuje tu možnost podílet se přímo na správě společnosti a vyznačuje se jednoduchou strukturou orgánů společnosti. Společnost s r.o. má více možností, jak optimalizovat daňovou povinnost. Společník si může nechat vyplácet podíly na zisku jako jediný jeho. Může být sjednán pracovněprávní vztah a společník se tak octne v zaměstnaneckém

8


poměru, případně může dojít ke kombinaci nabízených možností v různém poměru. Cílem mé bakalářské práce je posouzení nejvhodnější varianty pro podnikatele či společníka, výběr optimálního řešení z pohledu daní z příjmů, odvodů na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Dílčím cílem bude zhodnocení vývoje daňového i celkového zatížení vybraných forem podnikání v letech 2011 až 2013. Tím bude poskytnut přehled změn, jejich postupný vývoj a dopad na poplatníka.

1.3 Metodika Bakalářská práce je členěna do dvou hlavních částí, a to do teoretické části zvaná literární rešerše a praktické části, kde je vlastní práce. V literární rešerši je teoretický základ nutný k pochopení praktické části. Je zde popis zdanění fyzických a právnických osob, daňového systému a systému zdravotního a sociálního pojištění. Jsou zde taktéž uvedena jednotlivá specifika a právní aspekty jednotlivých forem podnikání. Literární rešerše je založena na studiu literatury, použití internetu a příslušných zákonů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Ve vlastní práci jsou hlavními metodami analýza, komparace a syntéza. Pro práci byla stanovena fiktivní postava pana Pavla, který se rozhoduje, jakým způsobem podnikat. Tato postava má stanoveny určité předpoklady, které ovlivňují její zatížení. Je nutné stanovit si zjednodušující předpoklady, aby mohly být výsledky srovnatelné a práce tak směřovala k vlastnímu cíli. Práce je zaměřena na dvě významné formy podnikání. Jako fyzická osoba je to podnikatel podnikající na základě živnostenského oprávnění, tedy individuální podnikatel. Jako právnická osoba zde vystupuje společnost s ručením omezeným, jež je nejčastějším typem obchodní společnosti. Pan Pavel zde vystupuje jako jediný společník, opět jako fyzická osoba z důvodů zobrazení jednotlivých variant obchodněprávních a pracovněprávních vztahů a jejich důsledků na zatížení. Pro výpočty daňového i celkového zatížení je použita metoda analýzy, kdy se celek rozdělí na jednotlivé složky. Je zkoumáno jejich fungování a vzájemné vztahy. Proto jsou jednotlivé formy rozděleny podle jejich specifik, zvláště pak u společnosti s ručením omezeným. Nejdůležitější metodou je komparace, tedy porovnávání jednotlivých dílčích výsledků a hodnocení jejich důsledků. Pro postihnutí všech aspektů je nutné stanovit si několik základů daně pro srovnání zatížení výše příjmů (ty jsou stanoveny s ohledem na možné vlivy minimálních a maximálních vyměřovacích základů). Pro větší srovnatelnost a přehlednost jsou jednotlivé hodnoty zpracovány ve formě tabulek a grafů. Komparace je použita pro sledování vývoje ve sledovaném období 2011 až 2013 a porovnání jednotlivých let. Metoda syntézy, tedy složení jednotlivých částí do celku a popis hlavních principů, je použita při hodnocení dílčích výsledků a při zpracování závěrů práce.


9

2 Literární rešerše 2.1 Daň a její historie Slovo „daň“ se ve staročeštině vyskytovalo v podobě slova „dáti“. V počátcích našich dějin byly tak označovány dobrovolné dary bohům od poddaných. Později se jednalo o „dávání” pro potřeby a živobytí panovníka. Toto však tak dobrovolné již nebylo. Dary, které šlechtický stav „bral”, byly závislé na bohatství jednotlivých dárců. Nejprve byly poskytovány formou drahocenných předmětů, později byly v naturáliích. Všechny výdaje území tak byly hrazeny z královských statků a z cel.1 (Volfová, 2010) Postupem času, v období feudalismu, došlo k postupnému upevňování jednotlivých státních útvarů a peněžního hospodářství. Začaly se vybírat daně státní, daně církevní a v neposlední řadě i daně vypisované feudálními městy jako odraz růstu jejich mocenského postavení. A právě v nich jsou zárodky dnešních daní. V pozdním feudalismu pak došlo k oddělení hospodaření panovníka od ekonomiky státu a výběr daní se stal pravidlem. Jednou z prvních daní v Čechách byla daň pozemková, označovaná jako berna2. K vypracování první berní soustavy se v našich zemích přikročilo až po třicetileté válce, kdy byla v roce 1652 ustanovena komise ke zkoumání majetku poddaných. Roku 1654 byl soupis dokončen, nazván berní rulou a na jeho základě se začaly vybírat pravidelné daně. Od poloviny 19. st. se datují daně přímé - daň z výdělku, zavedená roku 1813 a daň z příjmů od roku 1849, i daně nepřímé, které tehdy obsahovaly daň potravní z vína, moštu, z prodeje lihovin, z masa a cukru, a daně z věcí spotřebovatelných, tj. z hracích karet, kalendářů a periodických tisků. Jak se vyvíjela daňová soustava, vyvíjela se i činnost státních úřadů, které tyto daně vybíraly a účtovaly. Postupně docházelo i k administrativním inovacím až do podoby, jakou známe dnes.

V listinách z X. a XI. stol. je zmínka o založení hlavního celního úřadu v roce 1100 v Praze. Collecta generalis - zprávy o této dani pochází z nejstarších listin. Berna byla vybírána ve dvou případech, a to při korunovaci krále a kdykoliv se králi narodila dcera.

1

2

10


2.2 Daně Daně jsou častým tématem rozhovoru ekonomů, právníků, politiků, médií, široké laické veřejnosti. Základní definicí daně, i když značně širokou definicí, kterou používá mezinárodní organizace OECD3, je tato: „Daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu.“ (Kubátová, 2009) Povinnost je dána zákonem. Nenávratnost platby znamená, že poplatník daně nemá nárok na ekvivalentní protihodnotu. Jinými slovy to znamená, že výše daně nezávisí na tom, jaké veřejné služby poplatník využívá. Veřejným rozpočtem se rozumí nejen státní rozpočet, ale i rozpočty na všech stupních státní správy, tj. od rozpočtů měst a obcí až po rozpočet celostátní. Daň je platbou neúčelovou a neekvivalentní. Pravidelně se opakuje v určitých časových intervalech (měsíčně, čtvrtletně, ročně – př. DPH, daň z příjmu, daň silniční apod.), nebo jde o platbu nepravidelnou, který je placena pouze za určitých okolností (př. při převodu nemovitostí). 2.2.1

Funkce daní

V ekonomické teorii vyplývá funkce daní z existence veřejného sektoru. Veřejný sektor je nezbytnou součástí ekonomiky a zabezpečuje funkce, které nemůže zabezpečit trh. Dle Kubátové (2009) k nejdůležitějším funkcím daně patří: • Fiskální funkce – touto historicky nejstarší funkcí se rozumí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, pro financování veřejných statků, veřejných potřeb. Daně jsou rozhodujícími příjmy veřejných rozpočtů, v České republice jejich podíl na příjmech veřejných rozpočtů trvale překračuje 90 %. • Alokační funkce - uplatňuje se v případech, kdy tržní mechanismy nejsou schopny zajistit efektivnost v alokaci. Daně mohou tento nedostatek korigovat a zabezpečit umístění prostředků tam, kde by se jich při tržní alokaci nedostávalo. • Stabilizační funkce - Prostřednictvím této funkce mohou daně přispívat např. ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice. V období konjunktury daně odčerpávají do rozpočtů vyšší díl a zároveň dělají rezervu na horší časy. V období stagnace zase pomáhají ekonomiku nastartovat. • Redistribuční funkce - daně zmírňují rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů tím, že vyšší příjmy nebo vyšší majetek je zdaňován více. Daně tak zajišťují solidárnost občanů daného státu. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

3


11

Změna v rozdělení důchodu před a po zdanění se měří Lorenzovou křivkou.

Obr. 1 Lorenzova křivka (Zdroj: Konecká, 2012)

2.3 Legislativní úprava daní Daň v ČR je vymezena zákonem. Zákonodárný podklad musí mít nejen výše daně, ale i povinnosti a práva poplatníka daně a povinnosti úřadu, který daně spravuje. Při určování daňových povinností je třeba zákonem stanovit terminologii – kdo má platit daň, z čeho se má platit daň, kolik se má platit a jakým způsobem, jaká pravidla mají účastníci daňového řízení dodržovat. Subjekt daně je dle zákona fyzická nebo právnická osoba, na níž se daň vztahuje. Rozlišujeme 2 typy subjektů daně: a) daňový poplatník (Marková, 2013) – u fyzických osob se jedná o osobu, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. – u právnických osob se jedná o osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu a podílové fondy. Mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení. Mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. b) plátce daně – je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům. K určení daně je třeba zjistit základ daně. K tomu je nezbytné vědět, co je předmětem daně. Předmět daně z příjmů fyzických osob je vymezen zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 3. Předmět daně z příjmů právnických osob je vymezen zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 18.

12


Základ daně, sazba daně a placení daně bude podrobněji zmíněno v podkapitolách 2.5 o fyzických osobách a 2.6 o právnických osobách.

2.4 Daňový systém v České republice Daňová zátěž, struktura daní a ostatní vlastnosti daňových systémů jsou ovlivněny mnoha faktory. Mohou to být faktory ekonomické, faktory politické, významnou roli hrají faktory kulturněhistorické, faktory administrativní a institucionální, faktory technického pokroku, stále intenzivněji se projevují faktory globalizace. Zkoumání daňové agendy a daňové zátěže pro podnikatele je důležitým aspektem při hodnocení podmínek pro podnikání v daném státě - nízké a jednoduché daně pomáhají podnikání a nastavení daňového systému má významný vliv na podnikatelský život v zemi.

Obr. 2 Srovnání daňového zatížení v r. 2011 dle OECD (Zdroj: OECD, 2013)

Daňovou zátěž hodnotíme pomocí tzv. daňové kvóty. (Kubátová, 2009) Daňová kvóta je podíl daní na hrubém domácím produktu. Můžeme ji vyjádřit vzorcem: daňový výnos daňová kvóta = HDP Tato makroekonomická veličina říká, kolik z každé koruny nově vytvořené hodnoty se vybere jako daň. V celkových daňových výnosech jsou dva výnosy hlavními zdroji, ostatní výnosy považujeme jako doplňkové. Těmi nejdůležitějšími výnosy jsou daně osobní a příspěvky na sociální zabezpečení.


13

2.5 Fyzické osoby 2.5.1

Základní pojmy

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. vymezuje podnikání a podnikatele takto: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. (Cardová, 2010) Podnikatelem podle tohoto zákona je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 3 jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob příjmy4: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8) d) příjmy z pronájmu (§ 9) e) ostatní příjmy (§ 10) Co vše se zahrnuje do jednotlivých skupin příjmů, je uvedeno ve výše zmíněném zákoně. 2.5.2

Registrace

Fyzická osoba, která obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinna do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení či oprávnění5 nebo po dni, kdy začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Mimo iniciály podnikatele je nutné zaregistrovat se také k daním, které mají souvislost s vlastní činností podnikatele. Jedná se o daň z příjmů fyzických osob, daň silniční, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí, daň spotřební. Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu Daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Daňový subjekt je povinen uvádět toto DIČ při styku se správcem daně a kdykoliv tak stanoví Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní, dosažený i směnou. Dnem právní účinnosti je den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. 4 5

14


zvláštní zákon. Daňové identifikační číslo obsahuje kód CZ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor. U fyzické osoby je obecným identifikátorem zpravidla rodné číslo. (Cardová, 2010) 2.5.3

Výhody a nevýhody podnikání fyzických osob

Výhody: Prvotní výhodu skýtají velmi nízké správní výlohy potřebné pro založení podniku, poplatky za vystavení Živnostenského listu. Vzhledem k tomu, že individuální podnikatel nemá povinnost podepisovat smlouvu o založení, vyplývá na povrch minimum formálně – právních povinností. Pro založení firmy postačí pouze 1 osoba, tak může podnikatel podnikat zcela samostatně, bez pomoci ostatních, což mu dává svobodu a prostor ve všech jeho rozhodnutích. Změny v podnikání lze provádět poměrně rychle, jakož i přerušit či ukončit podnikatelskou činnost. Zpravidla není zapotřebí velkého počátečního kapitálu. Zákonem není vyžadována a stanovena určitá výše počátečního kapitálu. Pokud není individuální OSVČ zapsaná v obchodním rejstříku nebo nepřesáhla obrat 25 milionů Kč v účetním období, naskytuje se mu možnost výběru mezi vedením daňové evidence nebo účetnictvím. Je zde možnost uplatnění paušální částky na výdaje související s podnikáním - je-li to výhodnější než skutečná výše výdajů. Existuje tu možnost přerozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu; jedná se o osobu žijící s podnikatelem ve společné domácnosti. Zisk je podnikateli plně k dispozici. (Janků, 2008) Nevýhody Individuální podnikatel ručí neomezeně celým svým majetkem. Čelí tedy vysokému riziku ztráty i osobního majetku při podnikatelském neúspěchu. Problémy spojené s financemi, volným časem, nasazením podnikatele jsou často přenášeny na rodinu podnikatele. Je kladena vysoká náročnost na odbornost a celkovou všeobecnou znalost podnikatele. Individuální podnikatel má menší možnosti při získávání bankovních úvěrů. Banky či jiné úvěrové společnosti kladou na podnikatele jako na svého potenciálního klienta vysoké nároky. Menší firma má menší možnosti vyjednávání s obchodními partnery. Individuální podnikatel musí nutně platit sociální a zdravotní pojištění z podnikatelských příjmů. Tyto výdaje na sociální a zdravotní pojištění nejsou daňově uznatelným výdajem, a proto nesnižují daňový základ. Celková zodpovědnost leží na osobě podnikatele. (Janků, 2008) 2.5.4

Daňový základ a sazba daně

Příjmy fyzické osoby se vždy poníží o výdaje, které jsou prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně se uplatní výdaje paušální.


15

U příjmů z podnikání, u příjmů z jiné samostatně výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu se může podnikatel ocitnout v situaci, kdy celkové příjmy jsou nižší než celkové výdaje vynaložené na zajištění, udržení a dosažení příjmu. V tomto případě se jedná o daňovou ztrátu. Takovouto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit v následujících nejdéle 5 zdaňovacích obdobích, následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Z takto získaného základu daně, sníženého o nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky, vypočteme pomocí zákonem stanovené sazby daně 15% vlastní daňovou povinnost. Sazby daně jsou nejen předmětem pozornosti poplatníků, ale i častých srovnání a diskuzí. Sazby daně z příjmu fyzických osob se postupem času mění. V letech 2011 a 2012 činila sazba daně 15%. V roce 2013 došlo ke změně. Zůstává 15% obecná sazba daně do určité výše příjmu, příjem nad tuto výši u vysokopříjmových poplatníků se zdaní 7%, dochází k tzv. solidárnímu zvýšení daně. Tato intervence platí pro zdaňovací období roku 2013 až 2015. (Gola, 2012) Solidární zvýšení daně činí 7 % z následujícího kladného rozdílu: [P(§ 6) + DZD(§ 7)] – [48 x PM], kde: P – příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, DZD – dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, PM – průměrná měsíční mzda podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. (Zralý, 2013) Solidární daň se však nedotýká kapitálových příjmů či příjmů z pronájmu. Občané, kteří budou ze svého příjmu odvádět solidární daň, si budou moci uplatnit všechny slevy na dani (např. na poplatníka, na manželku bez vlastních příjmů nebo daňové zvýhodnění na vyživované děti). Solidární zvýšení daně ve výši 7% se tedy počítá z měsíčního příjmu nad 4násobek stanovené průměrné měsíční mzdy (25 884,- Kč v roce 2013), tj. z částky nad 103 536,- Kč. (Běhounek, 2012). Z výše uvedeného můžeme dovodit, že solidární zvýšení daně se vztahuje na poplatníky, kteří dosáhnou ročních příjmů vyšších než je částka 1.242.432 Kč (48 × 25.884). Tab. 1

Vývoj daně z příjmu fyzických osob v letech 2011 – 2013 v ČR

Rok 2013 2011-2012

Sazba daně 15% + (7%)* 15%

(Zdroj: vlastní zpracování) *solidární zvýšení daně

2.5.5

Změny ve slevách na dani

Od 1. 1. 2013 dochází k omezení uplatnění daňových slev u následujících subjektů: a) Důchodci (Zralý, 2013) Poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného

16


druhu nemá nárok na slevu na dani ve výši 24 840 Kč. Omezení důchodců se týká pouze období 2013 až 2015. b) Osoba uplatňující paušální výdaje (Zralý, 2013) Uplatní-li poplatník paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo u příjmů z pronájmu a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit následující slevy: • slevu na manželku či manžela bez zdanitelných příjmů – sleva činí 24 840 Kč, • daňové zvýhodnění na děti – sleva na jedno dítě činí 13 404 Kč. Pokud tedy např. manžel má pouze příjmy z podnikání a uplatňuje paušální výdaje, je vhodné, aby si daňové zvýhodnění (slevu na děti) uplatňovala manželka, která má příjmy např. ze závislé činnosti. Pokud je zároveň zaměstnán, týká se poplatníka toto omezení jen tehdy, když výdělek z podnikání představuje více než polovinu jeho základu daně z příjmu. Tab. 2

Rok 2011 2012 2013

Slevy na dani v letech 2011 - 2013

Na Na Na manželku / vyživované poplatníka manžela6 dítě7 23 640 24 840 24 840

24 840 24 840 24 840

Částečný invalidní důchod

Plný invalidní důchod

Držitel průkazu ZTP/P8

Student9

2 520 2 520 2 520

5 040 5 040 5 040

16 140 16 140 16 140

4 020 4 020 4 020

11 604 13 404 13 404

(Zdroj: ZDP § 35ba a § 35c)

2.5.6

Změny u paušálních výdajů

Od 1.1.2013 se změna u paušálních výdajů týká poplatníků s těmito příjmy: a) Příjmy z podnikání s výjimkou zemědělců a živnostníků - zákon stanoví, že nejvýše lze uplatnit paušální výdaje do částky 800 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že při překročení příjmů ve výši 2 000 000 Kč již nedochází ke snížení Poplatník má nárok na toto daňové zvýhodnění pouze v případě, pokud manžel/manželka žije ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68000,- Kč. Je-li manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24840 na dvojnásobek. 7 Poplatník má nárok na toto daňové zvýhodnění pouze v případě, pokud s ním dítě žije ve společné domácnosti. 8 ZTP/P - zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce. 9 Poplatník má nárok na toto daňové zvýhodnění, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. 6


17

dílčího základu daně paušálními výdaji, neboť paušální výdaje pro tuto skupinu poplatníků činí 40% z dosažených příjmů. b) Příjmy z pronájmů - také u příjmů z pronájmů dochází k omezení celkové výše paušálních výdajů a to na částku 600 000 Kč za rok. U pronájmů činí výše paušálních výdajů 30% z dosažených příjmů, z toho opět matematicky lze odvodit, že maximální výše příjmů, kdy dochází ke snížení dílčího základu daně formou paušálních výdajů, činí 2 000 000 Kč. Je potřeba uvést, že není podstatné, zda jsou tyto příjmy dosažené z obchodního majetku či majetku nepodnikatelského. (Běhounek, 2012) 2.5.7

Změny v roce 2014 u fyzických osob

Dle Pilařové (2013) se zásadní změna bude týkat příjmu z převodu podílů v obchodní korporaci (§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP). Bude zachována pětiletá lhůta od nabytí podílu, včetně výjimek na přeměny a výměnu podílů, nicméně k původně platným výjimkám na neplatnost osvobození se přidává další. Osvobození se nevztahuje na zvýšení podílu člena ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud není splněna lhůta 5 let od nabytí. Další změna se týká příjmů z prodeje cenných papírů (§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP), kde se lhůta pro osvobození prodlužuje z 6 měsíců na 3 roky od nabytí s přechodným ustanovením zákona, které z této podmínky vyjímá cenné papíry nabyté do konce roku 2013 a zachovává u nich původní lhůtu pro osvobození. Současně dochází k zavedení ročního limitu 100.000 Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. V oblasti podnikatelských příjmů dochází ke zvýšení limitu příjmů autorů podle autorského práva zdaňovaného srážkovou daní na hodnotu 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce. Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny v případě darů, kde dochází jak ke změně okruhu příjemců, tak i účelu poskytnutých darů, stejně tak i maximální výše hodnoty daru, a to na 15 % ze základu daně. Novinkou je neúčinnost daru jako odčitatelné položky v případě, kdy příjemce věděl nebo musel vědět, že dar nebude využit na veřejně prospěšné účely. Nezměněné zůstávají sazby daně, včetně solidárního zvýšení daně, stejně jako hodnoty paušálních výdajů fyzických osob. Změny v předmětu daně z příjmů - vzhledem ke zrušení zákona o dani dědické a dani darovací dochází k začlenění předmětu těchto daní do zákona o daních z příjmů. Tato změna týkající se jak fyzických, tak i právnických osob, vyvolá zásadní rozšíření předmětu daně z příjmů, na druhé straně naopak rozšíření výjimek a osvobození bezúplatného nabytí (například u vydlužitele při bezúročné zápůjčce). Pokud nově bezplatné nabytí majetku bude podléhat dani, bude se jednat o daň z příjmů, která bude tyto příjmy danit svojí sazbou daně (15%, v případě právnických osob pak 19%). (Pilařová, 2013)

18


souhrn dílčích základů daně dle §6, 7, 8, 9, 10

- nezdanitelné částky (dle § 15)

- odčitatelné položky (dle § 34)

základ daně zaokrouhlený na stovky dolů

sazba daně 15 % (§ 16)

daň

- slevy na dani (dle § 35, 35a, 35b, 35ba)

- daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c a § 35d)

daňová povinnost

- zaplacené zálohy

doplatek na dani (nebo přeplatek na dani)

Obr. 3 Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob (Zdroj: vlastní zpracování)


19

2.6 Právnické osoby 2.6.1

Základní pojmy

Poplatníkem jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu a podílové fondy. Pokud tyto osoby mají sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice, musí zdanit i příjmy plynoucí ze zahraničí. Pokud je sídlo společnosti v cizině, zdaní se pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) - z ustanovení § 56 odst. 1 obchodního zákoníku vyplývá, že společnost s ručením omezeným je obchodní společností a právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Dle § 58 odst. 2 je s.r.o. povinna vytvořit základní kapitál, který je tvořen vklady společníků a jehož výše se zapisuje do obchodního rejstříku. Společnost může založit jediná osoba, maximální počet společníků je 50. Základní kapitál s.r.o. dle zákoníku musí činit alespoň 200 000 Kč, přičemž vklad 1 společníka musí činit minimálně 20 000 Kč. Za firmu jedná a firmu obchodně řídí statutární orgán, kterým jsou jednatelé společnosti. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, dohled provádí dozorčí rada. (Vychopeň, 2011) 2.6.2

Založení a vznik společnosti

Založení společnosti je upraveno v § 57 obchodního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se s.r.o. zakládá podpisem zakladatelského dokumentu všemi zakladateli. Zakladateli mohou být fyzické i právnické osoby. Existují 2 typy zakladatelského dokumentu: • společenská smlouva – uzavírá se za účelem založení s.r.o. mezi dvěma a více společníky. Musí být uzavřena písemně ve formě notářského zápisu. Účelem je upravení vztahů mezi zakladateli společnosti • zakladatelská listina – sepisuje se v případě založení s.r.o. jediným společníkem. Podle § 62 odst. 1 obchodního zákoníku dochází ke vzniku společnosti teprve dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku musí podat všichni jednatelé. K datu svého vzniku se tak s.r.o. stává účetní jednotkou s povinností od uvedeného data vést účetnictví. Do 30 dnů od svého vzniku je s.r.o. povinna podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. (Vychopeň, 2011)

20

2.6.3


Výhody a nevýhody podnikání právnických osob

Výhody: Jak již bylo výše zmíněno, stanoví obchodní zákoník povinnost vytvoření základního kapitálu. Vklad do společnosti může být i nepeněžitý, např.: automobil, vybavení apod. Lhůta na splacení kapitálu je 5 let. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno pouze 30% každého vkladu, minimálně však 100 000 Kč dohromady. Ručení společníků je omezené. Společníci s.r.o. ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti jen do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká. Platí zákaz konkurence pro jednatele společnosti. Jednatelé se nemohou realizovat v jiné společnosti ve stejném oboru podnikání. Tento zákaz lze rozšířit i na společníky. K přijetí většiny rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků. Zisk se rozděluje podle výše splacených vkladů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. (Janků, 2008) Nevýhody: Je nutný počáteční kapitál, ze zákona činí základní kapitál minimálně 200 000 Kč. Je zapotřebí počítat s vyšší administrativní náročností a výdaji – poplatek za vydání živnostenského oprávnění, poplatek za zápis do Obchodního rejstříku, právně ověřená společenská smlouva, složení vkladů na účet, svolání valné hromady aj. (Od 1.1. 2014 činí základní kapitál 1 Kč, tudíž tento bod přestává být nevýhodným.) Kapitálová obchodní společnost má povinnost zveřejňovat svoji účetní závěrku, zveřejňovat rozvahu a výkaz zisku a ztrát za každé účetní období v Obchodním rejstříku. Výstup společníka z firmy je poněkud složitější. Tento krok lze na základě soudního rozhodnutí nebo na základě písemné dohody všech společníků. Z důvodu omezeného ručení se lze setkat s menší důvěryhodností ze strany obchodních partnerů. Je nutné se zmínit i o dvojím zdanění příjmů. Zisky společnosti jsou zdaněny daní z příjmu právnických osob a jednotliví společníci pak ještě své příjmy zdaňují daní z příjmu fyzických osob. (Janků, 2008)


2.6.4

21

Daňový základ a sazba daně

Daňový základ se u daně ze zisku korporací odvozuje z účetního zisku. výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) ↓ + položky zvyšující výsledek hospodaření ↓ – položky snižující výsledek hospodaření ↓ základ daně, úprava základu daně, sazba daně 19% ↓ daň ↓ – slevy na dani dle § 35 odst. 1 a § 35a nebo 35b ↓ zápočet daně zaplacené v zahraničí ↓ + daň ze samostatného základu daně dle § 20b (sazba 15%) ↓ celková daňová povinnost

Obr. 4 Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob (Zdroj: vlastní)

2.6.5

Problematika zdanění příjmů společníků

Odměna společníka Odměna společníka za práci pro společnost je dle § 6 ZDP a lze tak využívat všech daňových výhod určených pro pracovněprávní vztah. Odměňovaný společník je tak pro účely zákona o daních z příjmů zaměstnancem společnosti. Odměna za výkon funkce jednatele vždy podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění (u příslušné zdravotní pojišťovny musí být odměňovaný jednatel přihlášen v kategorii zaměstnanec). Odměna za výkon funkce jednatele od roku 2012 podléhá odvodu pojistného na sociální pojištění pouze tehdy, dosahuje-li alespoň částky 2.500,-Kč měsíčně. Oproti stavu platnému pro rok 2011 - rozhodná částka odměny pro odvod pojistného na sociální pojištění v roce 2011 činila alespoň 6.200,- Kč měsíčně. (Běhounek, 2012) Společníkovi s.r.o. mohou být poskytovány cestovní náhrady, příspěvek na stravování, může mít k dispozici služební vozidlo i pro soukromé účely, může dostávat příspěvek na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění. Podstatné je mít se společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, ve které budou všechny tyto nároky vyjmenovány. Mají pak stejný daňový režim jako

22


u jakéhokoliv jiného zaměstnance, obvykle daňově účinné u společnosti a osvobozené od zdanění u společníka. Cestovní náhrady vyplácené společníkovi, který nepobírá žádný příjem od společnosti, jsou náhrady nezdaňované v souladu s ustanovením § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů včetně letenek, ubytování při pracovní cestě. Pokud jsou společníkovi takto vypláceny cestovní náhrady, přestože nepobírá od společnosti žádný příjem zdaňovaný jako mzda, lze se setkat s výkladem, kdy správce daně zpochybňuje postup nezdaňování cestovních náhrad daní z příjmů. Obvykle správce daně argumentuje, že nezdaňované cestovní náhrady náleží pouze společníkovi, kterému je vyplácena odměna zdaňovaná jako mzda (tzv. příjem ze závislé činnosti). Nic takového však v zákoně o daních z příjmů nenalezneme. Svůj postup nezdaňování vyplácených cestovních náhrad je nutné obhajovat s odůvodněním, že vyplácené cestovní náhrady se nepovažují v souladu s ustanovením § 6 odst. 7 písm. a) za příjem ze závislé činnosti. Jako další argument lze doporučit použít ustanovení zákona o daních z příjmů, které určuje, že ze zdanění jsou vyjmuty cestovní náhrady poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti. A výkon funkce jednatele a společníka je bezpochyby v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů výkonem závislé činnosti. (Vychopeň, 2011) Podíl na zisku Společník má, kromě povinností spojených se svou účastí na společnosti s ručením omezeným, také svá práva. Jedním z těch příjemných je nepochybně právo na podíl na zisku. Pravidla při rozdělování zisku u společnosti s ručením omezeným stanovuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Obecná pravidla mohou být upravena společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. Termín pro konání rozhodující o výplatě podílů na zisku není zákonně stanoven. Podíly na zisku jsou splatné do tří měsíců od rozhodnutí, pokud valná hromada nestanovila jinou splatnost. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. K rozhodnutí není nutné provést notářský zápis ani úředně ověřovat podpisy. Nelze vyplácet zálohy na podíly na zisku. K výplatě zisku nelze použít základní kapitál, rezervní fond ani ostatní kapitálové fondy a prostředky, které podle zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů. Je-li společníkem fyzická osoba, z podílu na zisku je nutné odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Odvod srážkové daně zajistí společnost. Tato daň je konečná – pokud fyzická osoba podává své daňové přiznání, podíly na zisku se do něj samozřejmě neuvádí. Podíl na zisku nepodléhá u společníka ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění.


23

Osvobození od srážkové daně - dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. zf zákona o daních z příjmů, ve znění Jednotného inkasního místa novely, se s účinností od 1.1.2015 zavádí osvobození příjmů, což je velmi zásadní a přelomová změna. (Uvírová, 2013) 2.6.6

Změny v roce 2014 u právnických osob

Nově v roce bude možné založit s.r.o. již se základním kapitálem 1 Kč. To je určitě velmi přínosný krok, který konečně odbourá bariéru vstupního vkladu ve výši 200 tisíc korun. Právě základní kapitál byl pro většinu menších živnostníků hlavní překážkou při založení s.r.o. Smysl existence právnických osob s omezeným ručením byl v tom, že se podnikatelské riziko nepřenášelo na rodiny jednotlivých podnikatelů. S novými podmínkami mohou podílníci přijít o veškerý osobní majetek, pokud neprokáží, že ztráta firmy vznikla za okolností, kterým nešlo zabránit. (Buřival, 2013) Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK) požaduje, aby společenská smlouva obsahovala některé nové náležitosti, které dosud ve společenské smlouvě být nemusely. Jde zejména o: určení druhů podílů, označení podílů, určení počtu jednatelů a uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu. Právo na podíl na zisku je základním majetkovým právem společníka a v nové právní úpravě se nijak zásadně nemění. Společníci si mohou ve společenské smlouvě ujednat jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku, a tedy nevázat výši podílu na zisku k jejich podílům na společnosti. Jestliže si společníci výslovně neupraví ve společenské smlouvě jinak, podílejí se na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení v poměru svých podílů. Společníci si také ve společenské smlouvě mohou ujednat (případně o tom může rozhodnout valná hromada), že podíl na zisku bude vyplacen jinak než v penězích. Jak již bylo uvedeno výše, ZOK umožňuje, aby byl podíl na zisku vyplácen i bez rozhodnutí valné hromady, a to v případě, kdy společníci zřídí ve společenské smlouvě podíly na společnosti, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku. Výsledky hospodaření společnosti ale musí vždy rozdělení zisku umožňovat. Zákon dále nově umožňuje společnosti vyplácet zálohy na výplatu podílu na zisku. Předpokladem je existence mezitímní účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku přitom nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.

24


Pokud bude vyplacena záloha v rozporu se zákonem, je společník, jemuž byla záloha vyplacena, povinen tuto zálohu vrátit. Zákon již nevyžaduje povinné vytváření rezervního fondu. Dosud vytvořené rezervní fondy tedy bude možné za stanovených podmínek rozpustit. (Knoblochová, 2013) V novém znění zákona bude odlišně definována osoba poplatníka daně z příjmů právnických osob, neboť sem budou zahrnuty nejen známé formy obchodních společností, ale i rozsáhlý soubor dřívějších neziskových organizací, včetně poplatníků bez právní subjektivity (svěřenecké fondy apod.). Neziskové subjekty budou dále děleny na subjekty veřejně prospěšné, z nichž některé budou mít status veřejně prospěšného poplatníka a z toho plynoucí daňové výhody. Neziskové subjekty bez tohoto statusu daňových výhod pozbudou. Velmi komplikovaně bude definován předmět daně jednotlivých skupin dnešních neziskových subjektů. Dojde k začlenění předmětu daně dědické a daně darovací do předmětu daně z příjmů a z toho vyplyne řada nových ustanovení, výjimek a osvobození. Předmět daně z příjmů bude nově definován s ještě užší vazbou na účetnictví, čímž by zcela odpadl problém s (ne)daněním nerealizovaných kurzových rozdílů, které by jakožto výnos samy od sebe do základu daně vstupovaly. Bude rozšířeno osvobození podílů na zisku a příjmů jim podobných (§ 19a ZDP) i na ty příjemce – právnické osoby, které dosud tyto příjmy osvobozeny neměly, a byla aplikována srážková daň. Beze změny zůstává sazba daně z příjmů právnických osob. (Pilařová, 2013)


25

2.7 Systém sociálního pojištění Žijeme ve státě se zavedeným systémem sociálního zabezpečení. Základní myšlenkou systému sociálního zabezpečení je předpoklad, že v případě, kdy se člověk dostane do svízelné životní situace, kterou neumí nebo nezvládá sám vyřešit, měl by se o něj stát postarat. Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky. Slouží ke zmírnění sociálních nerovností. Je příjmem i výdajem státního rozpočtu. Český systém sociálního zabezpečení je rozdělen do tří hlavních oblastí: • sociální pojištění • státní sociální podporu • sociální pomoc 2.7.1

Sociální pojištění

Na sociální pojištění přispívá většina z nás. Část ze svého dosaženého příjmu odvádíme státu na sociální pojištění. Tato částka je přerozdělena a stát finančně pomáhá lidem, kteří si z různých důvodů nemohou zajistit základní potřeby vlastním příjmem. Dle Vančurové – Láchové (2010) sociální pojištění tvoří: • veřejné zdravotní pojištění • nemocenské pojištění • důchodové pojištění • zabezpečení v nezaměstnanosti Sociální pojištění

Sociální zabezpečení

Veřejné zdravotní pojištění

Důchodové pojištění

Státní politika zaměstnanosti

Obr. 5 Části systému sociálního pojištění v ČR (Zdroj: Vančurová – Láchová, 2010)

Nemocenské pojištění

26


Zdravotní pojištění je hrazeno, aby v případě potřeby byla zajištěna „bezplatná“ zdravotní péči. Veřejným zdravotním pojištěním je vytvářen fond, do kterého přispívají pojištěnci a stát. Poplatníci pojištění jsou ekonomicky aktivní občané a stát. Stát hradí za své pojištěnce – děti a mládež, starobní důchodce, nezaměstnané apod. V tomto systému nejsou vyloučeny přímé platby poskytovatelům od státu nebo od pacientů. (Černý, 2012) Tab. 3

Min. a max. základy u zdravotního pojištění v letech 2011 – 2013

Přehled změn pro OSVČ pro rok 2011, 2012 a 2013 Rok Průměrná výchozí mzda Maximální vyměřovací základ Maximální záloha na pojistné Minimální vyměřovací základ měsíční Minimální záloha na pojistné

2011

2012

2013

24 740 Kč

24 526 Kč

25 093 Kč

1 781 280 Kč

1 809 864 Kč

1 863 648 Kč*

20 040 Kč

20 361 Kč

20 967 Kč*

12 370 Kč

12 568,50 Kč

12 942 Kč

1 670 Kč

1 697 Kč

1 748 Kč

(Zdroj: ZPMVČR – OSVČ) *Maximální vyměřovací základ se vypočítá jako 72násobek průměrné mzdy, tedy 1.863.648 Kč. Ovšem v souvislosti s přijetím vládního úsporného balíčku došlo ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015. Tím tedy došlo i ke zrušení hranice pro maximální výši měsíční zálohy pro rozhodná období 2013 až 2015.

Z nemocenského pojištění stát přispívá na pokrytí nákladů v době nemoci, těhotenství, mateřství, nebo ošetřování člena rodiny. Pokrývá tedy dočasný výpadek příjmu ze sociálních událostí. Každý zaměstnanec má povinnost platit příspěvky na nemocenské pojištění. Živnostníci se mohou rozhodnout, zda se stanou plátci nemocenského pojištění či nikoliv. Pokud však pojištění neplatí, na dávky pak v případě potřeby nemají nárok. (Černý, 2012) Tab. 4

Minimální základy u nemocenského pojištění OSVČ v letech 2011 – 2013

Rok Minimální měsíční vyměřovací základ Minimální měsíční záloha

2011 4 000 Kč 92 Kč

2012 5 000 Kč 115 Kč

2013 5 000 Kč 115 Kč

(Zdroj: ČSSZ – Platba pojistného)

Zabezpečení v nezaměstnanosti existuje pro případ ztráty zaměstnání. Z něj stát bude po určitou dobu vyplácet podporu v nezaměstnanosti, pokud poplatník přijde o práci a bude mít na podporu nárok.


27

Příspěvek na politiku zaměstnanosti se nalézá na rozhraní politiky zaměstnanosti a politiky sociálního zabezpečení. Platba příspěvku na tuto politiku je součástí sociálního pojištění, výplata dávek – podpor v nezaměstnanosti – je součástí politiky zaměstnanosti. Důchodové pojištění slouží k pokrytí nákladů v souvislosti se stářím, invaliditou nebo úmrtím živitele rodiny, případně jejich souběh. V rámci důchodového pojištění jsou vypláceny starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. (Černý, 2012) Tab. 5

Min. a max. základy u důchodového pojištění OSVČ v letech 2011 – 2013

Rok Všeobecný vyměřovací základ Přepočítávací koeficient Průměrná mzda Maximální vyměřovací základ Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) Minimální měsíční záloha (vedlejší činnost) Minimální měsíční vyměřovací základ (hlavní činnost) Minimální měsíční vyměřovací základ (vedlejší činnost) Rozhodná částka pro vedlejší činnost

2011

2012

2013

24 740 Kč

24 526 Kč

25 093 Kč

1

1,0249

1,0315

24 740 Kč

25 137 Kč

25 884 Kč

1 781 280 Kč 1 206 576 Kč

1 242 432 Kč

1 807 Kč

1 836 Kč

1 890 Kč

723 Kč

735 Kč

756 Kč

6 185 Kč

6 285 Kč

6 471 Kč

2 474 Kč

2 514 Kč

2 589 Kč

59 374 Kč

60 329 Kč

62 121 Kč

(Zdroj: ČSSZ – Platba pojistného)

V současné době je velmi aktuální otázka důchodové reformy. Od 1.1.2013 byl zaveden II. pilíř v podobě soukromého spoření. Pokud občan do tohoto pilíře vstoupí, stává se tento pilíř pro něj povinným. Do II. pilíře se odvádí 3% odvodu na sociální pojištění z I. pilíře. Zároveň je nutné vklad navýšit o další 2% ze soukromých zdrojů.

28


Tab. 6

Odvody OSVČ na sociální pojištění v roce 2013 v souvislosti se zavedením II. pilíře Odvod z vyměřovacího základu

Z toho:

Účastník penzijního pojištění – I. pilíř

29,2 % ČSSZ

– 28 % na důchodové pojištění - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti

V případě účasti na nemocenském pojištění

2,3 % ČSSZ

OSVČ

Účastník důchodového spoření – II. pilíř

26,2 % ČSSZ

Důchodové spoření

5 % (3 + 2 % navíc) zvolené penzijní společnosti prostřednictvím finančního úřadu

V případě účasti na nemocenském pojištění

2,3 % ČSSZ

– 25 % na důchodové pojištění - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti

(zdroj: Podnikatel.cz)

U osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) – ve vlastní práci bude použito u výpočtu zatížení společníka, jehož jediným příjmem budou pouze podíly na zisku - lze odvádět měsíční zálohy na dobrovolné důchodové pojištění. Sazba pojistného činí 28 % z minimálního vyměřovacího základu. V souvislosti se zdravotním pojištěním vyplývá pro OBZP povinnost platit si zdravotní pojištění ze zákona. Minimální platby zobrazuje tabulka č. 7. Tab. 7

Měsíční platby zdravotního pojištění a dobrovolného důchodového pojištění u OBZP

Zdravotní pojištění Dobrovolné důchodové pojištění

2007 – 31.7.2013 od 1.8.2013 rok 2011 rok 2012 rok 2013

1 080 Kč 1 148 Kč 1 732 Kč 1 760 Kč 1 812 Kč

(zdroj: VZP a ČSSZ) 2.7.2

Změny o průměrné mzdě na rok 2014 a z toho plynoucí změny pro osoby samostatně výdělečně činné

Vyhláškou MPSV č.269/2013 s účinností od 1.1.2014 byly stanoveny údaje o průměrné mzdě, která pro rok 2014 činí 25 942 Kč. Z toho plyne změna maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (48 násobek), tedy 1 245 216 Kč. Minimální záloha na pojistné pro OSVČ (vykonávající hlavní činnost) bude:


29

- důchodové pojištění 1 894 Kč, - zdravotní pojištění 1 752 Kč. Od stanovené průměrné mzdy se také odvíjí výše příjmů snížená o výdaje zakládající OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění, která bude pro rok 2014 ve výši 62 261 Kč. (Hořáková, 2013)

30


3 Vlastní práce Vlastní práce se skládá ze dvou částí. První část je zaměřena na daňové zatížení individuálního podnikatele. Ve druhé části je objasněna problematika daňového zatížení u společnosti s ručením omezeným. A proč byly vybrány tyto dvě formy podnikání? Poplatníci často přemýšlí, zda mají začít podnikat jako fyzická osoba – individuální podnikatel (OSVČ), nebo zda si založit kapitálovou formu podnikání – společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Poplatníci přemýšlí, jaká forma bude pro ně nejvhodnější, nejméně zatížená daněmi, odvody na sociální i zdravotní pojištění. Společnost s ručením omezeným je kapitálovou formou podnikání, která je administrativně méně náročná, než ostatní kapitálové formy podnikání, má relativně nízký základní kapitál. Komparace je prováděna ve zdaňovacích obdobích 2011 – 2013. Za tuto dobu se odehrálo mnoho změn, a to jak v oblasti příjmů, tak i v oblasti sociálního pojištění a zdravotního pojištění. Nejvíce změn pak přinesl rok 2013. V případě, kdy se poplatník rozmýšlí, zda začít podnikat jako fyzická či právnická osoba, nerozhoduje jen výše zatížení. Je zde mnoho dalších faktorů, které ovlivňují konečnou úpravu a výši základu daně, které však nebudou v bakalářské práci uvažovány. Příklady jsou modelové. Pro srovnání daňového zatížení jsou určeny různé hodnoty základů daně. Hypotézou je, že hospodářský výsledek je roven základu daně. Jsou tedy stanoveny následující základy daně: 110 000 Kč 500 000 Kč 1 200 000 Kč 1 250 000 Kč 2 000 000 Kč 4 000 000 Kč Pro další zpracování se jedná o základy daně, které jsou souhrnem všech dílčích základů dle § 6, 7, 8, 9 a 10. Nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a odčitatelné položky dle § 34 ZDP základ daně neovlivňují.

3.1 Daňové zatížení individuálního podnikatele 3.1.1

Údaje o podnikateli

Pan Pavel je ženatý, společně se svou manželkou Annou vychovává 2 děti – Petra (narozen 21.11.2002) a Janu (narozena 15.10.2006). Pan Pavel si 1.4.2008 založil řemeslnou živnost - Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení. Svoji podnikatelskou činnost zahájil ke dni založení živnosti na základě živnostenského oprávnění. Ke stejnému dni se rozhodl vést daňovou evidenci.


3.1.2

31

Daňové zatížení v roce 2011

V úvodu vlastní práce byla stanovena výše daňového základu. V roce 2011 činí daň z příjmu 15%. Poplatník si od vypočítané daně odečetl slevu na poplatníka ve výši 23 640 Kč. Taktéž využil daňového zvýhodnění na 2 vyživované děti, tzn. 2 x 11 604 Kč, celkem tedy částku 23 208 Kč. Poplatníkovi je vyplacen daňový bonus. Díky tomuto zvýhodnění na děti se snižuje i celkové zatížení poplatníka. Nejvíce se to projeví při daňovém základu ve výši 110 000 Kč, jak ukazuje tabulka č. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že daňový základ 110 000 Kč nedosahuje hranice stanoveného minimálního vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění, bylo nezbytné pro výpočet pojistného u tohoto daňového základu kalkulovat se stanoveným minimálním vyměřovacím základem. Tab. 8

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2011

Daňový základ (Kč)

110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000

Daň 15 % (Kč)

16 500

75 000

180 000

187 500

300 000

600 000

Daň po slevách (Kč)

-23 208

28 152

133 152

140 652

253 152

553 152

Vyměřovací základ SP (Kč)

74 220

250 000

600 000

625 000

1 000 000

1 781 280

Pojistné na DP (Kč)

21 673

73 000

175 200

182 500

292 000

520 134

600 000

625 000

1 000 000

1 781 280

Vyměřovací základ ZP (Kč) 148 440 250 000 Pojistné ZP (Kč)

20 040

33 750

81 000

84 375

135 000

240 473

Zatížení celkem (Kč)

18 505

134 902

389 352

407 527

680 152

1 313 759

Čistý příjem (Kč)

91 495

365 098

810 648

842 473

1 319 848

2 686 241

Daňové zatížení (%)

0,00

5,63

11,10

11,25

12,66

13,83

Celkové zatížení (%)

16,82

26,98

32,45

32,60

34,01

32,84

Čistý příjem (%)

83,18

73,02

67,55

67,40

65,99

67,16

(Zdroj: vlastní zpracování)

Z tabulky č. 8 je vidět, že s rostoucím daňovým základem, se celkové zatížení poplatníka zvyšuje, a to až do chvíle, kdy začíná působit jako strop maximální vyměřovací základ sociálního pojištění a zdravotního pojištění pro rok 2011 částka 1 781 280 Kč10. To se v těchto modelových případech projevuje až od daňového základu ve výši 4 000 000 Kč, kdy u celkového zatížení dochází k postupnému snižování. Platí tedy, čím vyšší příjem, tím nižší zatížení poplatníka od hranice působení maximálního vyměřovacího základu.

Maximální vyměřovací základ ve výši 1 781 280Kč odpovídá daňovému základu ve výši 3 562 560 Kč.

10

32

3.1.3



V roce 2012 zůstává daň z příjmu stejná jako předchozím roce, tedy 15%. Došlo však ke změnám, kdy sleva na dani na poplatníka se zvýšila na 24 840 Kč, a daňový bonus na vyživované dítě se zvýšil na 13 404 Kč. Poplatník tedy využije opět daňového zvýhodnění na 2 děti, a to 2 x 13 404 Kč, celkem 26 808 Kč. Tabulka č. 9 zobrazuje výpočty a daňové a celkové zatížení podnikatele. Tab. 9



110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000

Daň 15 % (Kč)

16 500

75 000

180 000

187 500

300 000

600 000


-26 808

23 352

128 352

135 852

248 352

548 352


75 420

250 000

600 000

625 000

1 000 000

1 206 576


22 023

73 000

175 200

182 500

292 000

352 321

600 000

625 000

Vyměřovací základ ZP (Kč) 150 822 250 000

1 000 000 1 809 864

Pojistné ZP (Kč)

20 361

33 750

81 000

84 375

135 000

244 332


15 576

130 102

384 552

402 727

675 352

1 145 005


94 424

369 898

815 448

847 273

1 324 648

2 854 995


0,00

4,67

10,70

10,87

12,42

13,71


14,16

26,02

32,05

32,22

33,77

28,63


85,84

73,98

67,95

67,78

66,23

71,37


Jak lze z tabulky č. 9 vyčíst, opět nejnižšího zatížení 14,16% dosahuje poplatník při základu daně 110 000 Kč. Při tomto základu bylo použito pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění opět stanoveného minimálního vyměřovacího základu, protože daňový základ 110 000 Kč nedosahuje stanovené hranice. Nulové daňové zatížení u tohoto základu je dáno uplatněním daňového bonusu na vyživované děti. S rostoucím příjmem, a tedy i s rostoucím základem daně, dochází k postupnému zvyšování celkového zatížení poplatníka. V roce 2012 došlo ke změnám v oblasti určení maximálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění i pro sociální pojištění11. Opět platí, že až do hranice tohoto maximálního vyměřovacího základu zatížení poplatníka stoupá, od působení hranice zatížení pozvolna klesá.

Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění činí 1 809 864 Kč, což odpovídá daňovému základu ve výši 3 619 728 Kč. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 1 206 576 Kč, což odpovídá daňovému základu ve výši 2 413 152 Kč. 11


3.1.4

33


Rok 2013 přinesl mnoho změn. U poplatníků s příjmem nad 1 242 432 Kč se na daňovém zatížení projeví solidární zvýšení daně ve výši 7% z rozdílu mezi základem daně a touto stanovenou hranicí. Dále celkové zatížení ovlivní zrušení maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Důležitou roli hraje i rozhodnutí poplatníka, zda se rozhodl vstoupit do II. pilíře či nikoliv. V následujících tabulkách č. 10 a č. 11 je tato účast na důchodovém spoření zohledněna. Tab. 10

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 bez účasti na důchodovém spoření


110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000

Daň 15 % (Kč)

16 500

75 000

180 000

187 500

300 000

600 000

0

0

0

530

53 030

193 030

Daň celkem (Kč)

16 500

75 000

180 000

188 030

353 030

793 030


-26 808

23 352

128 352

136 382

301 382

741 382


77 652

250 000

600 000

625 000

1 000 000

1 242 432


22 091

73 000

175 200

182 500

292 000

362 790

600 000

625 000

Solidární zvýšení daně (Kč)


1 000 000 2 000 000

Pojistné ZP (Kč)

20 967

33 750

81 000

84 375

135 000

270 000


16 250

130 102

384 552

403 257

728 382

1 374 172


93 750

369 898

815 448

846 743

1 271 618

2 625 828


0,00

4,67

10,70

10,91

15,07

18,53


14,77

26,02

32,05

32,26

36,42

34,35


85,23

73,98

67,95

67,74

63,58

65,65


V roce 2013 si poplatník uplatnil slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti ve stejné výši jako v roce 2012, tedy slevu 24 840 Kč na poplatníka a bonus na 2 děti ve výši 2 x 13 404 Kč, celkem 26 808 Kč. Díky těmto odpočtům na dani je daňové i celkové zatížení nejmenší při daňovém základu 110 000 Kč. S vyšším daňovým základem roste zatížení poplatníka. Po dosažení hranice maximálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění zatížení poplatníka klesá. Zrušení stropu maximálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění má za následek vyšší zatížení u vysokých příjmů. Obecně pro platbu pojistného na zdravotní pojištění platí, že čím vyšší příjem poplatník má, tím více peněz na pojistném musí zaplatit.

34


Tab. 11

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 s účastí na důchodovém spoření


110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000

Daň 15 % (Kč)

16 500

75 000

180 000

187 500

300 000

600 000

0

0

0

530

53 030

193 030

Daň celkem (Kč)

16 500

75 000

180 000

188 030

353 030

793 030


-26 808

23 352

128 352

136 382

301 382

741 382


77 652

250 000

600 000

625 000

1 000 000

1 242 432


20 345

65 500

157 200

163 750

262 000

325 517

Účast důchod. spoření (Kč)

3 883

12 500

30 000

31 250

50 000

62 122

600 000

625 000

Solidární zvýšení daně (Kč)


1 000 000 2 000 000

Pojistné ZP (Kč)

20 967

33 750

81 000

84 375

135 000

270 000


18 386

135 102

396 552

415 757

748 382

1 399 021


91 614

364 898

803 448

834 243

1 251 618

2 600 979


0,00

4,67

10,70

10,91

15,07

18,53


16,71

27,02

33,05

33,26

37,42

34,98


83,29

72,98

66,95

66,74

62,58

65,02


Celkové zatížení v %

Pro srovnání byla vytvořena tabulka č. 11 s výpočty pro případ, kdy se poplatník rozhodl vstoupit do II. pilíře a investovat do soukromého důchodového spoření. Nejvyššího rozdílu bylo dosaženo při nejnižším daňovém základu 110 000 Kč, a to 1,94%. S rostoucím daňovým základem je rozdíl mezi celkovým zatížením do daňového základu 2 000 000 Kč roven 1%. U základu 4 000 000 Kč lze pozorovat snížení rozdílu mezi celkovými zatíženími podnikatele na 0,63%. V závěru lze tedy usoudit, že s rostoucím příjmem klesá rozdíl v zatížení podnikatele. Pro přehlednost slouží graf č. 1.

40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 110 000

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Základ daně v Kč

Graf 1 Zatížení individuálního podnikatele v souvislosti s II. pilířem (Zdroj: vlastní zpracování)

bez účasti II. pilíře s účastí II. pilíře


3.1.5

35

Daňové zatížení poplatníka v roce 2013 při uplatnění paušálních výdajů

Daňový balíček přinesl v roce 2013 mnoho změn, mezi něž patří i změny v uplatňování výdajů paušálem. Aby bylo možné představit tuto problematiku, je předpokladem, že základy daně stanovené v úvodu vlastní práce budou považovány pro účely výpočtu daňového zatížení za příjmy z podnikání. V následující modelové situaci předpokládám, že pan Pavel má dle § 7, odst. 1, písm. c) příjem z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. pracuje jako daňový poradce. Paušální výdaje pro tuto skupinu poplatníků činí 40%. Paušální výdaje lze od roku 2013 uplatnit pouze do částky 800 000 Kč. Pan Pavel je ženatý a má 2 děti, na které si v dřívějších zdaňovacích období uplatňoval daňové zvýhodnění. Tab. 12

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 při uplatnění výdajů paušálem

Příjem (Kč) Výdaj 40% (Kč) Daňový základ (Kč) Daň 15 % (Kč) Solidární zvýšení daně (Kč) Daň celkem (Kč) Daň po slevách (Kč) Vyměřovací základ SP (Kč) Pojistné na DP (Kč) Vyměřovací základ ZP (Kč) Pojistné ZP (Kč) Zatížení celkem (Kč) Čistý příjem (Kč) Daňové zatížení (%) Celkové zatížení (%) Čistý příjem (%)

110 000 44 000 66 000 9 900 0 9 900 0 77 652 22 091 155 304 20 967 43 058 66 942 0,00 39,14 60,86

500 000 1 200 000 1 250 000 200 000 480 000 500 000 300 000 720 000 750 000 45 000 108 000 112 500 0 0 0 45 000 108 000 112 500 20 160 83 160 87 660 250 000 600 000 625 000 43 800 105 120 109 500 250 000 600 000 625 000 20 361 48 866 50 903 84 321 237 146 248 063 415 679 962 854 1 001 938 9,00 9,00 9,00 16,86 19,76 19,85 83,14 80,24 80,16

2 000 000 800 000 1 200 000 180 000 0 180 000 155 160 1 000 000 175 200 1 000 000 81 444 411 804 1 588 196 9,00 20,59 79,41

4 000 000 800 000 3 200 000 480 000 137 029 617 029 455 160 1 242 432 217 674 2 000 000 162 888 835 722 3 164 278 15,43 20,89 79,11


Uplatnění výdajů paušálem u příjmu 110 000 Kč není pro poplatníka výhodné z důvodu vysokého celkového zatížení ve výši 39,14%. Poplatník v roce 2013 si již nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti, a tím se výrazně jeho celkové zatížení zvýší. Ale s rostoucím příjmem se celkové zatížení snižuje, u příjmu 500 000 Kč činí zatížení 16,86% a u příjmu 4 000 000 Kč je celkové zatížení ve výši 20,89%. U vysokopříjmového poplatníka se tak stává uplatnění výdajů paušálem velmi zajímavým řešením, i přes skutečnost, že byla zrušena maximální hranice vyměřovacího základu u zdravotního pojištění.

36


3.1.6

Komparace sledovaného období 2011 – 2013

Zatížení individuálního podnikatele ve sledovaném období 2011 – 2013 je srovnáno ve dvou pohledech. Je provedena komparace samotného daňového zatížení a komparace celkového zatížení. Zatímco v daňovém zatížení je zohledněna pouze vlastní daňová povinnost poplatníka, v celkovém zatížení je zohledněno daňové zatížení a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tab. 13

Srovnání daňového zatížení podnikatele v letech 2011 – 2013 v %

Základ daně v Kč / Rok

2011

2012

2013

110 000

0,00

0,00

0,00

500 000

5,63

4,67

4,67

1 200 000

11,10

10,70

10,70

1 250 000

11,25

10,87

10,91

12,66

12,42

15,07

13,83

13,71

18,53

2 000 000 4 000 000 (Zdroj: vlastní zpracování)

Daňové zatížení v %

V tabulce č. 13 je vidět nulové daňové zatížení při základu daně 110 000 Kč. Je to dáno odpočty, které si poplatník uplatnil (odpočet na podnikatele a daňový bonus na vyživované děti). Při vyšších daňových základech lze pozorovat, jaký vliv na vlastní daňovou povinnost má změna ve výši slev na dani v jednotlivých sledovaných období. Slevy na daních jsou uvedeny v tabulce č. 2 v podkapitole 2.5.5. S rostoucím daňovým základem roste daňové zatížení. Od daňového základu 1 250 000 Kč můžeme pozorovat, jaký vliv na vlastní daňovou povinnost má solidární zvýšení daně v roce 2013. Toto 7% zvýšení daně způsobuje zvýšení daňového zatížení. Platí tedy, čím vyšší příjem, tím větší zatížení z pohledu daní. Pro větší přehlednost slouží graf č. 2. 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

2011 2012 2013

110 000

500 000

1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Základ daně v Kč

Graf 2 Srovnání daňového zatížení podnikatele v letech 2011 - 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)


37

Na celkovém zatížení poplatníka se projevují nejen minimální a maximální vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění, ale i slevy na daních a daňové bonusy na vyživované děti. Při daňovém základu 110 000 je nejvyšší celkové zatížení v roce 2011, což způsobil zejména nižší daňový bonus oproti následujícím sledovaným obdobím. Tab. 14

Srovnání celkového zatížení podnikatele v letech 2011 – 2013 v %

Základ daně v Kč / Rok

2011

2012

2013

110 000

16,82

14,16

14,77

500 000

26,98

26,02

26,02

1 200 000

32,45

32,05

32,05

1 250 000

32,60

32,22

32,26

2 000 000

34,01

33,77

36,42

32,84

28,63

34,35

4 000 000 (Zdroj: vlastní zpracování)


Celkové zatížení poplatníka se postupně s rostoucím daňovým základem snižuje až do základu 1 250 000 Kč, kdy je míra zatížení poplatníka téměř vyrovnaná, s rozdílem 0,05%. Od tohoto zlomu dochází k zvýšení celkového zatížení poplatníka v roce 2013, a to vlivem solidárního zvýšení daně a zrušení hranice maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. Nejvyšší zatížení lze zaznamenat u daňového základu 2 000 000 Kč, a to ve všech sledovaných obdobích. U daňového základu 4 000 000 Kč můžeme pozorovat nejnižší zatížení v roce 2012 oproti ostatním obdobím. Důvodem je nižší vlastní daňová povinnost oproti roku 2013 a výrazně nižší odvody na sociální pojištění oproti roku 2011 (platba pojistného na důchodové pojištění v roce 2011 činila 520 134 Kč, v roce 2012 kleslo pojistné na 352 321 Kč a v roce 2013 činila výše pojistného 362 790 Kč). Pro větší přehlednost slouží graf č. 3. 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

2011 2012 2013

110 000

500 000

1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Základ daně v Kč

Graf 3 Srovnání celkového zatížení podnikatele v letech 2011 - 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

38


3.2 Daňové zatížení společníka s.r.o. Fiktivní postavou je pan Pavel, který si založil jako jediný zakladatel společnost s ručením omezeným. Zjednodušujícím předpokladem je, že již byly odvedeny peníze ze zisku do povinného rezervního fondu. Komparace bude provedena na následujících modelech: pan Pavel si vyplatí pouze podíly na zisku, pan Pavel si vyplatí celý základ daně jako mzdu, pan Pavel si vyplatí mzdu, odměnu za funkci jednatele a podíl na zisku. Ve výpočtech je zohledněno daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti. 3.2.1

Podíly na zisku

V tomto modelu si pan Pavel celý základ daně vyplatí jako podíl na zisku. Základ daně je snížen o daň z příjmu právnických osob sazbou 19%, posléze je nutné odvést srážkovou daň ve výši 15%. Podíly na zisku jsou jediným příjmem pana Pavla, nepodléhají tedy odvodům sociálního ani zdravotního pojištění. Pan Pavel se tak stává osobou bez zdanitelných příjmů a ze zákona pro něj vyplývá povinnost platit si zdravotní pojištění. Jednotlivé sazby jsou uvedeny v tabulce č. 7. Sociální pojistné není povinné. Pan Pavel ale v modelových případech chce být pojištěn i důchodově, a tak se účastní dobrovolného důchodového pojištění. Tab. 15

Zatížení společníka při podílech na zisku v roce 2011

Základ daně (v Kč)

110 000 500 000 1 200 000 1 250 000

Daň 19% (v Kč)

20 900

Podíly na zisku (v Kč) Srážková daň 15% (v Kč)

95 000

2 000 000 4 000 000

228 000

237 500

380 000

760 000

89 100 405 000

972 000

1 012 500

1 620 000

3 240 000

13 365

60 750

145 800

151 875

243 000

486 000

Daň celkem (v Kč)

34 265

155 750

373 800

389 375

623 000

1 246 000

Pojistné SP (v Kč)

20 784

20 784

20 784

20 784

20 784

20 784

Pojistné ZP (v Kč)

12 960

12 960

12 960

12 960

12 960

12 960

Zatížení celkem (v Kč)

68 009

189 494

407 544

423 119

656 744

1 279 744


41 991

310 506

792 456

826 881

1 343 256

2 720 256


31,15

31,15

31,15

31,15

31,15

31,15


61,83

37,90

33,96

33,85

32,84

31,99

Čistý příjem (%) 38,17 (Zdroj: vlastní zpracování)

62,10

66,04

66,15

67,16

68,01


Tab. 16


Základ daně (v Kč) 110 000 Daň 19% (v Kč) 20 900 Podíly na zisku (v Kč) 89 100 Srážková daň 15% (v Kč) 13 365 Daň celkem (v Kč) 34 265 Pojistné SP (v Kč) 21 120 Pojistné ZP (v Kč) 12 960 Zatížení celkem (v Kč) 68 345 Čistý příjem (Kč) 41 655 Daňové zatížení (%) 31,15 Celkové zatížení (%) 62,13 Čistý příjem (%) 37,87 (Zdroj: vlastní zpracování)

Tab. 17

39

500 000 1 200 000 1 250 000 95 000 228 000 237 500 405 000 972 000 1 012 500 60 750 145 800 151 875 155 750 373 800 389 375 21 120 21 120 21 120 12 960 12 960 12 960 189 830 407 880 423 455 310 170 792 120 826 545 31,15 31,15 31,15 37,97 33,99 33,88 62,03 66,01 66,12

2 000 000 4 000 000 380 000 760 000 1 620 000 3 240 000 243 000 486 000 623 000 1 246 000 21 120 21 120 12 960 12 960 657 080 1 280 080 1 342 920 2 719 920 31,15 31,15 32,85 32,00 67,15 68,00


Základ daně (v Kč) 110 000 Daň 19% (v Kč) 20 900 Podíly na zisku (v Kč) 89 100 Srážková daň 15% (v Kč) 13 365 Daň celkem (v Kč) 34 265 Pojistné SP (v Kč) 21 744 Pojistné ZP (v Kč) 13 300 Zatížení celkem (v Kč) 69 309 Čistý příjem (Kč) 40 691 Daňové zatížení (%) 31,15 Celkové zatížení (%) 63,01 Čistý příjem (%) 36,99 (Zdroj: vlastní zpracování)

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 95 000 228 000 237 500 380 000 405 000 972 000 1 012 500 1 620 000 60 750 145 800 151 875 243 000 155 750 373 800 389 375 623 000 21 744 21 744 21 744 21 744 13 300 13 300 13 300 13 300 190 794 408 844 424 419 658 044 309 206 791 156 825 581 1 341 956 31,15 31,15 31,15 31,15 38,16 34,07 33,95 32,90 61,84 65,93 66,05 67,10

4 000 000 760 000 3 240 000 486 000 1 246 000 21 744 13 300 1 281 044 2 718 956 31,15 32,03 67,97

Zatížení společníka při podílech na zisku se z pohledu daňového za sledovaná období nemění, jelikož nedošlo v souvislosti se sazbou daně k žádným změnám. Celková zatížení v letech 2011 - 2013 jsou téměř vyrovnaná. Nepatrný rozdíl je spojen s postupným mírným zvyšováním pojistného na dobrovolném důchodovém pojištění ve sledovaném období a se změnou minimální mzdy v roce 2013 pro potřeby plateb na zdravotní pojištění. Obecně platí, že s rostoucím příjmem v podobě podílů na zisku klesá celkové zatížení společníka. Tabulka č. 18 zobrazuje přehled celkových zatížení za jednotlivá období. Následuje grafické znázornění – graf č. 4 pro větší přehlednost.

40 Tab. 18


Celkové zatížení společníka při podílech na zisku v letech 2011 - 2013

Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 61,83 37,90 33,96 33,85 32,84 31,99 2012 62,13 37,97 33,99 33,88 32,85 32,00 2013 63,01 38,16 34,07 33,95 32,90 32,03 (Zdroj: vlastní zpracování)


Není možné si nepovšimnout velkého rozdílu celkového zatížení u základu daně 110 000 Kč oproti ostatním vyšším daňovým základům. Fakt, že platba na sociální a zdravotní pojištění je u všech základů daně konstantní, způsobuje s rostoucím základem daně snížení podílu na celkovém zatížení. 80 60 40 20 0 110 000

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 Základ daně v Kč

2012 2013

Graf 4 Celkové zatížení společníka při podílech na zisku v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

3.2.2

Mzda

V tomto modelu má pan Pavel uzavřen pracovněprávní vztah. Vyplácí si mzdu, kde podmínkou je, že celý základ daně pokryje veškeré mzdové náklady. Bude se tedy rovnat superhrubé mzdě. Po odpočtu všech odvodů za zaměstnance, včetně výplaty mzdy bude zaklad daně nulový. Pan Pavel má podepsané prohlášení k dani. Výpočty roku 2011 jsou zobrazeny v tabulce č. 19. Výpočty roku 2012 jsou zobrazeny v tabulce č. 20. Výpočty roku 2013 jsou zobrazeny v tabulce č. 21.


Tab. 19

Zatížení společníka při vyplacení mzdy v roce 2011

Základ daně (Kč) Hrubá mzda (v Kč) SP + ZP s.r.o. (Kč) SP + ZP zaměstnanec (Kč) SP + ZP celkem (Kč) Daň 15% (Kč) Daň po slevách (Kč) Zatížení celkem (Kč) Čistá mzda (Kč) Daňové zatížení (%) Celkové zatížení (%) Čistý příjem (%) (Zdroj: vlastní zpracování) Tab. 20

110 000 82 090 27 910 9 030 36 940 16 500 -23 208 13 732 96 268 0,00 12,48 87,52

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 373 134 895 522 932 836 1 492 537 126 866 304 478 317 164 507 463 41 045 98 507 102 612 164 179 167 910 402 985 419 776 671 642 75 000 180 000 187 500 300 000 28 152 133 152 140 652 253 152 196 062 536 137 560 428 924 794 303 938 663 863 689 572 1 075 206 5,63 11,10 11,25 12,66 39,21 44,68 44,83 46,24 60,79 55,32 55,17 53,76

4 000 000 2 985 075 605 635 195 941 801 576 600 000 553 152 1 354 728 2 645 272 13,83 33,87 66,13


Základ daně (Kč) Hrubá mzda (Kč) SP + ZP s.r.o. (Kč) SP + ZP zaměstnanec (Kč) SP + ZP celkem (Kč) Daň 15% (Kč) Daň po slevách (Kč) Zatížení celkem (Kč) Čistá mzda (Kč) Daňové zatížení (%) Celkové zatížení (%) Čistý příjem (%) (Zdroj: vlastní zpracování) Tab. 21

41

110 000 82 090 27 910 9 030 36 940 16 500 -26 808 10 132 99 868 0,00 9,21 90,79

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 373 134 895 522 932 836 1 492 537 2 985 075 126 866 304 478 317 164 435 972 464 532 41 045 98 507 102 612 145 592 159 871 167 910 402 985 419 776 581 564 624 403 75 000 180 000 187 500 300 000 600 000 23 352 128 352 135 852 248 352 548 352 191 262 531 337 555 628 829 916 1 172 755 308 738 668 663 694 372 1 170 084 2 827 245 4,67 10,70 10,87 12,42 13,71 38,25 44,28 44,45 41,50 29,32 61,75 55,72 55,55 58,50 70,68


Základ daně (Kč) Hrubá mzda (Kč) SP + ZP s.r.o. (Kč) SP + ZP zaměstnanec (Kč) SP + ZP celkem (Kč) Daň 15% (Kč) Solidární zvýšení daně (Kč) Daň celkem (Kč) Daň po slevách (Kč) Zatížení celkem (Kč) Čistá mzda (Kč) Daňové zatížení (%) Celkové zatížení (%) Čistý příjem (%) (Zdroj: vlastní zpracování)

110 000 82 090 27 910 9 030 36 940 16 500 0 16 500 -26 808 10 132 99 868 0,00 9,21 90,79

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 373 134 895 522 932 836 1 492 537 126 866 304 478 317 164 444 936 41 045 98 507 102 612 147 922 167 910 402 985 419 776 592 859 75 000 180 000 187 500 300 000 0 0 0 17 507 75 000 180 000 187 500 317 507 23 352 128 352 135 852 265 859 191 262 531 337 555 628 858 718 308 738 668 663 694 372 1 141 282 4,67 10,70 10,87 13,29 38,25 44,28 44,45 42,94 61,75 55,72 55,55 57,06

4 000 000 2 985 075 570 301 215 086 785 387 600 000 121 985 721 985 670 337 1 455 724 2 544 276 16,76 36,39 63,61

42


Srovnání a) daňové zatížení Tab. 22

Daňové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 - 2013

Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 0 5,63 11,10 11,02 12,66 13,83 2012 0 4,67 10,70 10,87 12,42 13,71 2013 0 4,67 10,70 10,87 13,29 16,76 (Zdroj: vlastní zpracování)

V tabulce č. 22 jsou podchyceny údaje u sledovaných základů daně v letech 2011 – 2013. U daňového základu 110 000 Kč vznikla společníkovi nulová daňová povinnost vzhledem k nízkému příjmu a uplatnění daňového zvýhodnění na děti a to ve všech sledovaných obdobích. V roce 2013 se na zvýšených daňových zatíženích projevuje solidární 7% zvýšení daní. To lze pozorovat až od daňového základu 2 000 000 Kč, protože solidární zvýšení daně se počítá z hrubé mzdy. Rapidní zvýšení daňové povinnosti je u základu 4 000 000 Kč, a to 16,76%. Čím vyšší daňový základ bude společník mít, tím vyšší vlastní daňová povinnost bude pro něj platit. Graf č. 5 znázorňuje data daňového zatížení. 18


16 14 12 10 8 6 4 2 0 110 000

500 000

1 200 000

1 250 000

2 000 000

Základ daně v Kč

4 000 000 2011 2012 2013

Graf 5 Daňové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)


43

b) celkové zatížení Z pohledu celkového zatížení společníka je vidět velký rozdíl u základu daně 110 000 Kč mezi rokem 2011 a ostatními sledovanými roky. Tento rozdíl je dán uplatňovanými slevami na dani, které se v roce 2012 navýšily (sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované děti). Celkové zatížení postupně vzrůstá až do základu daně 1 250 000 Kč na hranici 44,45% v roce 2013, kdy začíná působit strop maximálního vyměřovacího základu sociálního pojištění. Po tomto zlomovém základu daně dochází k pozvolnému snížení celkového zatížení. Je zajímavé pozorovat rozdíl v celkovém zatížení v roce 2012 a 2013, kdy v roce 2012 je menší zatížení vlivem maximálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění. V roce 2013 byl strop zdravotního pojištění zrušen, což má za následek navýšení celkového zatížení oproti předcházejícím rokům až na 36,39%. Tab. 23

Celkové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 - 2013

Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 12,48 39,21 44,68 44,83 46,24 33,87 2012 9,21 38,25 44,28 44,45 41,5 29,32 2013 9,21 38,25 44,28 44,45 42,92 36,39 (Zdroj: vlastní zpracování)

Velkové zatížení v %

50 40 30

2011

20

2012

10

2013

0 110 000

500 000

1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Základ daně v Kč

Graf 6 Celkové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

44

3.2.3


Mzda, odměna za funkci jednatele a podíl na zisku

Jak již bylo zmíněno, pan Pavel je jediný zakladatel společnosti s ručením omezeným, tedy i jediným jednatelem společnosti. Jako jednatel si vyplácí odměnu ve výši 6 200 Kč měsíčně, tedy 74 400 Kč ročně. Budou nastíněny 2 modelové situace, kdy v první situaci pobírá pan Pavel měsíční mzdu nízkou ve výši 5 000 Kč v pracovněprávním vztahu na zkrácený úvazek a ve druhé situaci měsíční mzdu vysokou ve výši 65 000 Kč. V roce 2011 nepodléhá odměna jednatele odvodům na sociální pojištění, od roku 2012 již tato povinnost existuje. Odvody na zdravotní pojištění jsou povinné ve všech sledovaných období. 1. modelová situace – společník si vyplatí podíly na zisku, odměny jednatele a nízkou mzdu ve výši 5 000 Kč na zkrácený úvazek: Tab. 24 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2013 Odměna jednatele (v Kč) 74 400 SP s.r.o. (v Kč) 18 600 ZP s.r.o. (v Kč) 6 696 SP jednatel (v Kč) 4 836 ZP jednatel 3 348 Superhrubá mzda (Kč) 10 304 Hrubá mzda (Kč) 7 690 SP + ZP s.r.o. (Kč) 2 614 SP + ZP jednatel (Kč) 846 SP + ZP celkem (Kč) 3 460 Základ daně celkem (Kč) 110 000 Základ daně celkem (Kč) 110 000 Daň 15% (Kč) 16 500 Daň po slevách (Kč) -26 808 Zatížení celkem (Kč) 10 132 Čistá mzda (Kč) 99 868 Základ daně (v Kč) 0 Daň 19% (v Kč) 0 Podíly na zisku (v Kč) 0 Srážková daň 15% (v Kč) 0 Daň celkem (v Kč) 0 Čistý zisk (Kč) 0 Daň celkem (v Kč) -26 808 Zatížení celkem (v Kč) 10 132 Čistý příjem (Kč) 99 868 Daňové zatížení (%) 0,00 Celkové zatížení (%) 9,21 Čistý příjem (%) 90,79 (Zdroj: vlastní zpracování)

74 400 74 400 74 400 18 600 18 600 18 600 6 696 6 696 6 696 4 836 4 836 4 836 3 348 3 348 3 348 80 400 80 400 80 400 60 000 60 000 60 000 20 400 20 400 20 400 6 600 6 600 6 600 27 000 27 000 27 000 180 096 180 096 180 096 180 000 180 000 180 000 27 000 27 000 27 000 -24 648 -24 648 -24 648 35 832 35 832 35 832 144 168 144 168 144 168 319 900 1 019 900 1 069 900 60 781 193 781 203 281 259 119 826 119 866 619 38 868 123 918 129 993 99 649 317 699 333 274 220 251 702 201 736 626 75 001 293 051 308 626 135 481 353 531 369 106 364 419 846 369 880 794 15,00 24,42 24,69 27,10 29,46 29,53 72,88 70,53 70,46

74 400 18 600 6 696 4 836 3 348 80 400 60 000 20 400 6 600 27 000 180 096 180 000 27 000 -24 648 35 832 144 168 1 819 900 345 781 1 474 119 221 118 566 899 1 253 001 542 251 602 731 1 397 169 27,11 30,14 69,86

74 400 18 600 6 696 4 836 3 348 80 400 60 000 20 400 6 600 27 000 180 096 180 000 27 000 -24 648 35 832 144 168 3 819 900 725 781 3 094 119 464 118 1 189 899 2 630 001 1 165 251 1 225 731 2 774 169 29,13 30,64 69,35


45

Tab. 25 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2012 Daň celkem (v Kč) -26 808 75 001 293 051 308 626 542 251 1 165 251 Zatížení celkem (v Kč) 10 132 135 481 353 531 369 106 602 731 1 225 731 Čistý příjem (Kč) 99 868 364 419 846 369 880 794 1 397 169 2 774 169 Daňové zatížení (%) 0,00 15,00 24,42 24,69 27,11 29,13 Celkové zatížení (%) 9,21 27,10 29,46 29,53 30,14 30,64 Čistý příjem (%) 90,79 72,88 70,53 70,46 69,86 69,35 (Zdroj: vlastní zpracování) Tab. 26 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2011 Daň celkem (v Kč) -23 208 82 805 300 855 316 430 550 055 1 173 055 Zatížení celkem (v Kč) -3 457 119 849 337 899 353 474 587 099 1 210 099 Čistý příjem (Kč) 113 457 380 147 862 097 896 522 1 412 897 2 789 897 Daňové zatížení (%) 0,00 16,56 25,07 25,31 27,50 29,33 Celkové zatížení (%) 0,00 23,97 28,16 28,28 29,35 30,25 Čistý příjem (%) 103,14 76,03 71,84 71,72 70,64 69,75 (Zdroj: vlastní zpracování)

V tabulkách č. 25 a č. 26 zatížení společníka jsou uvedeny pouze výsledné výpočty. Kompletní tabulky jsou uvedeny v příloze bakalářské práce – v příloze č. 1 a č. 2. Komparace v jednotlivých letech: a) daňové zatížení Tab. 27 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 0,00 16,56 25,07 25,31 27,50 29,33 2012 0,00 15,00 24,42 24,69 27,11 29,13 2013 0,00 15,00 24,42 24,69 27,11 29,13 (Zdroj: vlastní zpracování)

V případě, že si společník bude vyplácet odměny za funkci jednatele ve výši 6 200 Kč měsíčně, mzdu ve výši 5 000 Kč měsíčně na zkrácený úvazek a současně i podíly na zisku, bude mít vlastní daňová povinnost tendenci stoupat se současným nárůstem základu daně. Při základu daně 110 000 Kč je daňové zatížení nulové vzhledem k uplatnění slev na dani a využití daňového bonusu. Se stoupající úrovní základu daně dochází ke zmírnění nepatrného rozdílu mezi rokem 2011 a roky 2012 a 2013. Zatímco u základu 500 000 Kč je rozdíl mezi těmito roky 1,56%, u základu daně 4 000 000 Kč je tento rozdíl roven 0,2%. Tabulka č. 27 je vyzobrazena v grafu č. 7.

46


Dańové zatížení v %

30,00 25,00 20,00 15,00

2011

10,00

2012 2013

5,00 0,00 110 000

500 000

1 200 1 250 000 000 Základ daně v Kč

2 000 000

4 000 000

Graf 7 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

b) celkové zatížení Tab. 28 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 0,00 23,97 28,16 28,28 29,35 30,25 2012 9,21 27,10 29,46 29,53 30,14 30,64 2013 9,21 27,10 29,46 29,53 30,14 30,64 (Zdroj: vlastní zpracování)

Již při daňovém základu 110 000 Kč lze pozorovat výraznou změnu mezi rokem 2011 a ostatními sledovanými roky. Tento rozdíl ve výši 9,21% je dán nepovinností platit odvody sociálního pojištění za odměny společníka v roce 2011. S rostoucím základem se tento rozdíl podstatně snižuje. U základu 500 000 Kč se rozdíl snížil na 3,13%, u daňového základu 2 000 000 Kč na 0,79% a u daňového základu 4 000 000 Kč činí rozdíl oproti roku 2011 pouhé 0,39%. Vysoký nárůst zatížení ve všech sledovaných letech je při nižším daňovém základu. Tento vzestup lze pozorovat až do základu 500 000 Kč, dále pak hodnoty celkového zatížení společníka nabývají hodnot pozvolně vzestupných. Rozdíly v celkových zatíženích u základu nad 4 000 000 Kč jsou minimální. Pro přehlednost následuje graf č. 8.



35,00 30,00 25,00 20,00

2011

15,00

2012

10,00

2013

5,00 0,00 110 000

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Základ daně v Kč

Graf 8 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

47

48


2. modelová situace – společník si vyplatí podíly na zisku, odměny jednatele a vysokou mzdu ve výši 65 000 Kč měsíčně: Tab. 29 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2013 Odměna jednatele (v Kč) 74 400 SP s.r.o. (v Kč) 18 600 ZP s.r.o. (v Kč) 6 696 SP jednatel (v Kč) 4 836 ZP jednatel 3 348 Superhrubá mzda (Kč) 10 304 Hrubá mzda (Kč) 7 690 SP + ZP s.r.o. (Kč) 2 614 SP + ZP jednatel (Kč) 846 SP + ZP celkem (Kč) 3 460 Základ daně celkem (Kč) 110 000 Základ daně celkem (Kč) 110 000 Daň 15% (Kč) 16 500 Daň po slevách (Kč) -26 808 Zatížení celkem (Kč) 10 132 Čistá mzda (Kč) 99 868 Základ daně (v Kč) 0 Daň 19% (v Kč) 0 Podíly na zisku (v Kč) 0 Srážková daň 15% (v Kč) 0 Daň celkem (v Kč) 0 Čistý zisk (Kč) 0 Daň celkem (v Kč) -26 808 Zatížení celkem (v Kč) 10 132 Čistý příjem (Kč) 99 868 Daňové zatížení (%) 0,00 Celkové zatížení (%) 9,21 Čistý příjem (%) 90,79 (Zdroj: vlastní zpracování)

74 400 74 400 74 400 18 600 18 600 18 600 6 696 6 696 6 696 4 836 4 836 4 836 3 348 3 348 3 348 400 304 1 045 200 1 045 200 298 734 780 000 780 000 101 570 265 200 265 200 32 861 85 800 85 800 134 430 351 000 351 000 500 000 1 144 896 1 144 896 500 000 1 144 800 1 144 800 75 000 171 720 171 720 23 352 120 072 120 072 191 262 504 552 504 552 308 738 640 248 640 248 0 55 200 105 200 0 10 488 19 988 0 44 712 85 212 0 6 707 12 782 0 17 195 32 770 0 38 005 72 430 23 352 137 267 152 842 191 262 521 747 537 322 308 738 678 253 712 678 4,67 11,44 12,23 38,25 43,48 42,99 61,75 56,52 57,01

74 400 18 600 6 696 4 836 3 348 1 045 200 780 000 265 200 85 800 351 000 1 144 896 1 144 800 171 720 120 072 504 552 640 248 855 200 162 488 692 712 103 907 266 395 588 805 386 467 770 947 1 229 053 19,32 38,55 61,45

74 400 18 600 6 696 4 836 3 348 1 045 200 780 000 265 200 85 800 351 000 1 144 896 1 144 800 171 720 120 072 504 552 640 248 2 855 200 542 488 2 312 712 346 907 889 395 1 965 805 1 009 467 1 393 947 2 606 053 25,24 34,85 65,15

Tab. 30 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2012 Daň celkem (v Kč) -26 808 23 352 137 267 152 842 386 467 1 009 467 Zatížení celkem (v Kč) 10 132 191 262 521 747 537 322 770 947 1 393 947 Čistý příjem (Kč) 99 868 308 738 678 253 712 678 1 229 053 2 606 053 Daňové zatížení (%) 0,00 4,67 11,44 12,23 19,32 25,24 Celkové zatížení (%) 9,21 38,25 43,48 42,99 38,55 34,85 Čistý příjem (%) 90,79 61,75 56,52 57,01 61,45 65,15 (Zdroj: vlastní zpracování)


49

Tab. 31 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2011 Daň celkem (v Kč) -23 208 28 152 145 040 160 615 394 240 1 017 240 Zatížení celkem (v Kč) -3 457 178 873 506 084 521 659 755 284 1 378 284 Čistý příjem (Kč) 113 457 321 127 693 912 728 337 1 244 712 2 621 712 Daňové zatížení (%) 0,00 5,63 12,09 12,85 19,71 25,43 Celkové zatížení (%) 0,00 35,77 42,17 41,73 37,76 34,46 Čistý příjem (%) 103,14 64,23 57,83 58,27 62,24 65,54 (Zdroj: vlastní zpracování)

V tabulkách č. 30 a č. 31 zatížení společníka jsou uvedeny pouze výsledné výpočty. Kompletní tabulky jsou uvedeny v příloze bakalářské práce – v příloze č. 3 a č. 4. Komparace v jednotlivých letech: a) daňové zatížení Tab. 32 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013 Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 0,00 5,63 12,09 12,85 19,71 25,43 2012 0,00 4,67 11,44 12,23 19,32 25,24 2013 0,00 4,67 11,44 12,23 19,32 25,24 (Zdroj: vlastní zpracování)

V případě, že si společník bude vyplácet odměny za funkci jednatele ve výši 6 200 Kč měsíčně, vysokou mzdu ve výši 65 000 Kč měsíčně a současně i podíly na zisku, bude vlastní daňová povinnost stoupat s rostoucím příjmem. Při základu daně 110 000 Kč je daňové zatížení nulové vzhledem k uplatnění slev na dani a daňového bonusu. Rozdíly daňového zatížení v jednotlivých letech se s rostoucím základem daně snižují. Jak ukazuje tabulka č. 32, při základu daně 500 000 Kč je rozdíl 0,96%, rozdíl u daňového základu 2 000 000 Kč činí 0,39% a při základu 4 000 000 Kč je rozdíl už jen 0,19%. Pro přehlednost následuje graf č. 9.

50



30,00 25,00 20,00 2011

15,00

2012 10,00

2013

5,00 0,00 110 000

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Daňový základ v Kč

Graf 9 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

b) celkové zatížení Tab. 33 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013 Rok / Základ daně (Kč) 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 2011 0,00 35,77 42,17 41,73 37,76 34,46 2012 9,21 38,25 43,48 42,99 38,55 34,85 2013 9,21 38,25 43,48 42,99 38,55 34,85 (Zdroj: vlastní zpracování)

Nulové zatížení u daňového základu 110 000 Kč v roce 2011 je dáno tím, že v tomto roce nebyla povinnost platby sociálního pojištění při vplácení odměn společníkovi. Tato povinnost nastala až od roku 2012, což se také na celkovém zatížení společníka projevilo vzestupem na 9,21%. S rostoucím daňovým základem roste i celkové zatížení společníka až do základu 1 200 000 Kč, kdy dosahuje vrcholu 43,48%. Tento základ se tak stává vrcholným bodem a zatížení se s rostoucím příjmem pozvolna snižuje. Pro přehlednost slouží graf č. 10.



45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

51

2011 2012 2013

110 000

500 000

1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Daňový základ v Kč

Graf 10 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

3.2.4

Komparace všech modelů v roce 2013

Rok 2013 přinesl mnoho změn, z nichž největší roli hraje zrušení stropu maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění a solidární zvýšení daně ve výši 7% nad 48 násobek průměrné mzdy na rok 2013, tedy 1 242 432 Kč. Tyto změny mají velký vliv na výsledné hodnoty celkového zatížení u vysokých příjmů. Komparaci všech modelů celkového zatížení společníka společnosti s ručením omezeným ukazuje tabulka 34. Tab. 34

Komparace jednotlivých modelů v roce 2013

Model v % / Daňový základ v Kč Podíl na zisku Mzda Odměna+nízká mzda+podíl Odměna+vysoká mzda+podíl

110 000 63,01 9,21 9,21 9,21

500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 38,16 34,07 33,95 32,90 38,25 44,28 44,45 42,94 27,10 29,46 29,53 30,14 38,25 43,48 42,99 38,55

4 000 000 32,03 36,39 30,64 34,85


Jako nejvýhodnější se jeví model, kdy si společník bude vyplácet odměnu, nízkou mzdu ve výši 5 000 Kč na zkrácený úvazek a podíl na zisku. Ale pokud se bude pan Pavel zajímat o svoji budoucnost, je nutné poznamenat, že s takto nízkými odvody na sociální pojištění je spojena výplata budoucího starobního důchodu v minimální výši. Jako nejvyrovnanější celkové zatížení z pohledu daňového základu se jeví základ daně 4 000 000 Kč. Tedy pokud pan Pavel bude mít vysoké zisky, bude se moci eventuelně rozhodovat mezi více modely.

52



70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 110 000

500 000

1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Daňový základ v Kč Podíl na zisku Mzda Odměna+nízká mzda+podíl Odměna+vysoká mzda+podíl

Graf 11 Komparace jednotlivých modelů v roce 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

3.2.5


V tomto roce byly stanoveny maximální vyměřovací základy pro sociální pojištění i zdravotní pojištění. Nastala povinnost platit odvody sociálního pojištění při vyplácení odměny společníkovi. To vše zvyšuje celkové zatížení společníka. Konkrétní procenta zatížení zobrazuje tabulka č. 35. Tab. 35


Model v % / Daňový základ v Kč 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Podíl na zisku 62,13 37,97 33,99 33,88 32,85 32,00 Mzda 9,21 38,25 44,28 44,45 41,50 29,32 Odměna+nízká mzda+podíl 9,21 27,10 29,46 29,53 30,14 30,64 Odměna+vysoká mzda+podíl 9,21 38,25 43,49 42,99 38,55 34,85


Z tabulky vyplývá, že za nevýhodný model lze považovat situaci, kdy si společník bude vyplácet celý základ daně jako mzdu, a to až do základu daně 2 000 000 Kč. S vyšším příjmem se zatížení společníka snižuje vzhledem ke stanovým maximálním vyměřovacím základům. Pokud by pan Pavel dosahoval nízkého příjmu a základ daně by činil 110 000 Kč, nebylo by moudré vyplatit si tento základ ve formě podílu na zisku. Ostatní modely u tohoto daňového základu mají vyrovnanou hodnotu zejména


53

proto, že z daňového pohledu byly vyplaceny bonusy, z pohledu sociálního a zdravotního pojištění jsou odvody ve stejné výši u všech modelů. Nejvýhodnější variantou dle výsledků tabulky je opět model, ve kterém je společníkovi vyplacena odměna ve výši 6 200 Kč, nízká mzda ve výši 5 000 Kč na zkrácený úvazek a podíl na zisku, ovšem s ohledem na všechny možné následky nesoucí nízká platba sociálního pojištění do budoucna.

70,00 Celkové zatížení v %

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 110 000

500 000

1 200 000

1 250 000

2 000 000

4 000 000

Daňový základ v Kč Podíl na zisku Mzda Odměna+nízká mzda+podíl Odměna+vysoká mzda+podíl Graf 12 Komparace jednotlivých modelů v roce 2012 (Zdroj: vlastní zpracování)

3.2.6


Situaci, kterou přináší rok 2011 ve vybraných modelech, zobrazuje tabulka č. 36. Tab. 36


Model v % / Daňový základ v Kč 110 000 500 000 1 200 000 1 250 000 2 000 000 4 000 000 Podíl na zisku 61,83 37,90 33,96 33,85 32,84 31,99 Mzda 12,48 39,21 44,68 44,83 46,24 33,87 Odměna+nízká mzda+podíl 0,00 23,97 28,16 28,28 29,35 30,25 Odměna+vysoká mzda+podíl 0,00 35,77 42,17 41,73 37,76 34,46


U daňového základu 110 000 Kč lze vidět v modelech, kdy je společníkovi vyplácena odměna, celkové zatížení ve výši 0%. Takovouto hodnotu zatížení má za následek nepovinnost platby sociálního pojištění.

54


Nejvýhodnější variantou pro rok 2011 je opět model, kdy si měsíčně společník vyplácí odměnu ve výši 6 200 Kč, nízkou mzdu ve výši 5 000 Kč na zkrácený úvazek a podíl na zisku. Nejhorším modelem je vyplácení podílu na zisku u základu daně 110 000 Kč a u vyšších základů daně, tj. od základu 500 000 Kč model, kdy si společník nechává celý základ daně vyplácet jako mzdu.


70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 110 000

500 000

1 200 000

1 250 000

2 000 000

4 000 000

Daňové zatížení v Kč Podíl na zisku Mzda Odměna+nízká mzda+podíl Odměna+vysoká mzda+podíl Graf 13 Komparace jednotlivých modelů v roce 2011 (Zdroj: vlastní zpracování)


55

3.3 Komparace obou forem podnikání Po komparaci jednotlivých modelů u společnosti s ručením omezeným a zjištěním hodnot zatížení u individuálního podnikatele, je nezbytné provést konečné srovnání a tím zjistit, která z těchto dvou forem podnikání je výhodnější. Pokud se má pan Pavel pro jednu či druhou formu podnikání rozhodnout, musí zvážit veškeré výhody a nevýhody, které tyto formy podnikaní přináší. Tab. 37

Komparace obou forem podnikání v roce 2013

Daňový základ v Kč

Odměna+ Odměna+ podíl+ podíl+ vysoká nízká mzda mzda

s.r.o.

Mzda

Podíl na zisku

OSVČ

110 000

500 000

1 200 000

1 250 000

2 000 000 4 000 000

Zatížení v %

14,77

26,02

32,05

32,26

36,42

34,35

Čistý příjem v Kč

93 750

369 898

815 448

846 743

1 271 618

2 625 828

Zatížení v %

63,01

38,16

34,07

33,95

32,90

32,03


40 691

309 206

791 156

825 581

1 341 956

2 781 956

Zatížení v %

9,21

38,25

44,28

44,45

42,94

36,39


99 868

308 738

668 663

694 372

1 141 282

2 544 276

Zatížení v %

9,21

27,10

29,46

29,53

30,14

30,64


99 868

364 419

846 369

880 794

1 397 169

2 774 169

Zatížení v %

9,21

38,25

43,48

42,99

38,55

34,85


99 868

308 738

678 253

712 678

1 229 053

2 606 053


Jak vyplývá z tabulky č. 37, nejvýhodnějším modelem pro pana Pavla bude ten, kdy se rozhodne podnikat jako OSVČ v případě nízkých příjmů do základu daně 500 000 Kč. Při vyšších příjmech je výhodnější založit si společnost s ručením omezeným, kdy jako nejvýhodnější se jeví model, kdy si společník vyplácí odměnu, nízkou mzdu ve výši 5 000 Kč na zkrácený úvazek a podíl na zisku.

56


70,00 Celkové zatížení v %

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 110 000

500 000

1 200 000

1 250 000

2 000 000

4 000 000

Daňový základ v Kč OSVČ Podíl na zisku Mzda Odměna+nízká mzda+podíl Odměna+vysoká mzda+podíl Graf 14 Komparace obou forem podnikání v roce 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)


57

4 Závěr Česká republika prochází v posledních letech mnoha změnami. Tyto změny se dotkly i zdanění příjmů fyzických a právnických osob, a tím tak ovlivňují život běžných lidí. Konstrukce systému daní je velmi složitá a proto zjistit skutečné zatížení není jednoduchá záležitost. Podnikatelé uvažují nad tím, zda podnikat, být zaměstnáni či založit společnost, a najít tak co nejvýhodnější řešení pro to, aby si zajistili co nejvyšší zisk. Pod pojmem zatížení si však nelze jen představit daň z příjmů, ale také instituce zdravotního a sociálního pojištění. Zdravotní pojištění je ze zákona povinná platba a proto ji nelze opomenout. Oproti tomu sociální pojištění je v mnoha případech nepovinné, ale je důležité se rozhodnout, jak s tím podnikatel naloží. Je nutné uvažovat v souladu s věkem, rodinou a dalšími aspekty. Věková hranice pro odchod do důchodu se neustále prodlužuje a existují obavy, zda dnešní mladí lidé vůbec nějaký důchod v budoucnu dostanou. Je tedy jen na podnikateli, zda se rozhodne pro platby na sociální pojištění nebo pro jinou alternativu jako např. penzijní připojištění či soukromé důchodové spoření. Cílem práce bylo zjistit a porovnat zatížení podnikání individuálního podnikatele, jakožto nejčastějšího typu podnikání fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným, jakožto právnické osoby. V této společnosti funguje jeden společník, fyzická osoba, která může mít různé typy příjmů jako zaměstnanec či jednatel, nebo jen jako podílník na zisku. Pro srovnávání byla vytvořena fiktivní postava pana Pavla, který je ženatý, má dvě děti, na které si nárokuje daňové zvýhodnění. V případě, že je pan Pavel osobou samostatně výdělečně činnou a podniká na základě živnostenského oprávnění, se ukázalo, že díky maximálnímu vyměřovacímu základu pro účely sociálního i zdravotního pojištění, se zatížení snižuje u vyšších zisků. Rok 2013 přináší poplatníkovi vyšší zatížení u vysokých příjmů v podobě solidárního zvýšení daně. Z pohledu daňového zatížení došlo k vzestupu o 4,82% oproti předcházejícímu roku 2012 při základu daně 4 000 000 Kč. Důležitou roli hraje také zrušení maximálního vyměřovacího základu pro potřeby zdravotního pojištění, což má za následek zvýšení celkového zatížení u stejného daňového základu o 5,72%. Maximální vyměřovací základ pro odvody sociálního pojištění je sice navýšen, zůstává však velkou výhodou pro vysoké základy daně. Naopak působí minimální vyměřovací základ, který velmi nízké příjmy znevýhodňuje. Další formou podnikání, na kterou je bakalářská práce zaměřena, je společnost s ručením omezeným. Zatížení bylo srovnáno na různých případech kdy si společník vyplatí jen podíl na zisku, nebo k podílu na zisku si vyplatí odměnu za funkci jednatele a mzdu, a v posledním případě pak vše vyplácí jako mzdu a má nulový základ daně společnosti. V modelu, kdy si pan Pavel vyplácí celý základ daně jako podíly na zisku a nemá jiný příjem podléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění, stává se

58


osobou bez zdanitelných příjmů a ze zákona mu vyplývá povinnost hradit si zdravotní pojištění. Při základu daně 110 000 Kč činí celkové zatížení 63,01%, což ukazuje na velmi nevýhodnou variantu. S postupným zvyšováním daňového základu dochází ke snižování celkového zatížení, a to až na 31,99%. U výpočtu daňového základu 4 000 000 Kč jsou hodnoty srovnatelné s ostatními modely. Nejvýhodnější variantou ve všech sledovaných období se stává vyplacení měsíční odměny jednateli ve výši 6 200 Kč, vyplacení nízké měsíční mzdy na zkrácený úvazek ve výši 5 000 Kč a podílů na zisku současně. Nevýhodou tohoto modelu jsou nízké odvody na sociální pojištění, s čímž úzce souvisí výplata budoucího starobního důchodu v minimální výši. Při základu daně 110 000 Kč je celkové zatížení rovno 9,21%, s rostoucím příjmem se celkové zatížení zvyšuje, u ZD 500 000 Kč činí zatížení 27,1% a u ZD 4 000 000 Kč je zatížení 30,64%. Model, ve kterém si pan Pavel vyplácí odměny jednateli ve výši 6 200 Kč měsíčně, vysoké příjmy ve výši 65 000 Kč měsíčně a podíly na zisku, je spojen s vyšším zatížením, a to jak z pohledu daňového, tak i z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Při ZD 500 000 Kč je výše celkového zatížení 38,25% při ZD 1 200 000 Kč je celkové zatížení ve výši 43,48%. Ale platí, že od této hranice daňového základu s rostoucím příjmem klesá celkové zatížení poplatníka. Rozdíl mezi výplatou nízké mzdy ve výši 5 000 Kč měsíčně na zkrácený úvazek a vysoké mzdy ve výši 65 000 Kč je při daňovém základu 110 000 Kč nulový. Rozdíl se ale postupně zvyšuje. Již při ZD 500 000 Kč činí 11,15% v neprospěch vysoké mzdy. Při ZP 1 200 000 Kč je rozdíl již 14,02%. Tato hranice se stává vrcholem a se zvyšujícím se daňovým základem rozdíl klesá. Nejhorším modelem pro pana Pavla coby jediného společníka s.r.o. je situace, kdy si vyplácí celý základ daně jako mzdu. Při ZD 500 000 Kč se podíl celkového zatížení dostává k 38,25% a ZD 1 250 000 Kč ukazuje zatížení 44,45%. Tento model není panu Pavlovi vůbec doporučen. Pokud by pan Pavel uvažoval jen mezi osobou samostatně výdělečně činnou a podílem na zisku s tím, že nechce mít žádný pracovněprávní nebo obchodněprávní vztah, lze rozhodně doporučit OSVČ, protože u nízkých základů má nižší zatížení, a také se zároveň bude podílet na sociálním pojištění. Doporučení pro pana Pavla se bude odvíjet od výše jeho příjmů. Výhodným modelem bude ten, kdy se rozhodne podnikat jako OSVČ v případě nižších příjmů do základu daně 500 000 Kč. Při vyšších příjmech je lepším řešením založit si společnost s ručením omezeným, kdy jako nejvýhodnější se jeví model, kdy si společník vyplácí odměnu, nízkou mzdu ve výši 5 000 Kč měsíčně na zkrácený úvazek a podíl na zisku. V bakalářské práci byla i nastíněna situace, kdy pan Pavel podniká jako OSVČ a uplatňuje si výdaje paušálem. Z důvodu vysokého celkového zatížení ve výši 39,14% u příjmu 110 000 Kč není pro poplatníka tato forma podnikání s tímto uplatněním výdajů nikterak výhodná. Ale s rostoucím příjmem se celkové zatížení snižuje, u příjmu 500 000 Kč činí zatížení 16,86% a u příjmu 4 000 000 Kč je celkové zatížení ve výši 20,89%. U vysokopříjmového poplatníka se tak stává uplatnění výdajů paušálem velmi zajímavým řešením.


59

V roce 2010 Ing. Eva Červinková zpracovala diplomovou práci, ve které sledovala vývoj změn a vhodnou formu podnikání u subjektů v letech 2007 až 2010. Výsledky jsou velmi podobné (s výjimkou roku 2007, kdy ještě platilo progresivního zdanění příjmů). Vyjma roku 2007 tedy výraznější změny nastaly až v roce 2013. V roce 2010, ve kterém sledovala vhodnou formu podnikání, uvádí jako nejvýhodnější rovněž společnost s ručením omezeným (taktéž s výjimkou nízkého základu daně). V rozhodování pana Pavla bude hrát roli mnoho dalších faktorů. V případě OSVČ není nutný základní kapitál a pokud bude vést jen daňovou evidenci, je administrativně velmi nenáročná. Oproti tomu ve společnosti s ručením omezeným neručí společník celým svým majetkem a společnost jako taková budí větší důvěru. Nelze tedy přesně stanovit, která možnost je ta pravá. Lze jen navrhnout, které varianty jsou výhodnější s ohledem na budoucnost, a samotná volba už bude na daném podnikateli.

60


5 Literatura a internetové zdroje BĚHOUNEK, Pavel. Daňový balíček vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 500/2012 Sb. Daňový poradce [online]. 31.12.2012 [cit. 2013-11-30]. Dostupný z WWW: http://www.behounek.eu/news/zvyseni-dani-2013/. BĚHOUNEK, Pavel. Vztah jednatelů a společníků k s.r.o. v roce 2012. Behounek.eu [online]. 18.10.2012 [cit. 2013-11-30]. Dostupný z: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/smlouva-o-vykonu-funkcejednatele/. BUŘIVAL, Zbyněk. Od roku 2014 budete moci firmu založit za babku, ale s rizikem, že zadlužíte celou rodinu. Mladypodnikatel.cz [online]. 6.3.2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/zalozeni-s-r-o-zmeny-odroku-2014-t3897. CARDOVÁ, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2010. 160 s. ISBN 978-80-7357-502-1. ČERNÝ, Jaroslav. Jak se vyznat v systému sociálního zabezpečení. Jak na peníze [online]. 29.4.2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.jaknapenize.eu/jak-se-vyznat-v-systemu-statniho-socialnihozabezpeceni. ČSSZ. OSVČ. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2013 [cit. 2013-0425]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/. GOLA, Petr. Solidární daň v roce 2013. Finance.cz [online]. 26.11.2012 [cit. 2013-11-30]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/371902-solidarni-dan-v-roce-2013/. HOŘÁKOVÁ, Petra. Novinky pro rok 2014. Daně a účetnictví Hořáková [online]. 10.5.2013 [cit. 2013-12-5]. Dostupné z: http://www.ucetniliberecko.cz/novinky/69-novinky-pro-rok-2014. JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C.H. Beck, 2008. 493 s. ISBN 978-80-7400-078-2. KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra. Základní změny v s.r.o. od roku 2014. Portál.Pohoda.cz [online]. 6.11.2013 [cit. 2013-12-5]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/novy-obcansky-zakonik/zakladnizmeny-v-s-r-o-od-roku-2014/. KONECKÁ, Martina. Lorenzova křivka. Finance-management.cz [online]. 2012 [cit. 2013-3-20]. Dostupný z:


61

http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=102. KONEČNÁ, Jana. Paušální výdaje procentem. Jakpodnikat.cz [online]. 8.7.2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/pausalni-vydajeprocentem.php. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-423-9. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2013, úplná znění platná k 1.1.2013. Praha: Grada. 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. MPSV. Důležitá sdělení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/. OECD. About the Oecd. [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.oecd.org/about/. PILAŘOVÁ, Ivana. Základní změny v dani z příjmu od roku 2014. Portál.Pohoda.cz [online]. 12.8.2013 [cit. 2013-12-5]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zakladni-zmenyv-dani-z-prijmu-od-roku-2014/. UVÍROVÁ, Lenka. Podíly na zisku u s.r.o. Porál.Pohoda.cz [online]. 10.6.2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupný z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/financea-dane/podily-na-zisku-u-s-r-o/. VANČUROVÁ, A. - LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. Praha: 1. VOX, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. VOLFOVÁ, Jana. Něco málo z historie daní I. Živá historie [online]. 4.10.2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupný z: http://www.zivahistorie.eu/index.php/necomalo-z-historie-dani-i/. VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2011. 232 s. ISBN 978-80-7357699-8. VZP. OBZP – platba pojistného. Všeobecná zdravotní pojišťovna [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika/obzp/obzpplatba-pojistneho. ZPMVČR. OSVČ. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.zpmvcr.cz/platci/osvc/.

62


ZRALÝ, Zdeněk. Infoservis: Změny na dani z příjmů od 1. 1. 2013. Cígler software [online]. 16.1.2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupný z WWW: http://www.money.cz/ucetni-a-danovy-servis/zmeny-na-dani-z-prijmu-od-1-12013/#1-pausalni-vydaje.


63

6 Seznam obrázků Obr. 1

Lorenzova křivka

11

Obr. 2

Srovnání daňového zatížení v r. 2011 dle OECD

12

Obr. 3

Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob

18

Obr. 4

Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob

21

Obr. 5

Části systému sociálního pojištění v ČR

25

64


7 Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj daně z příjmu fyzických osob v letech 2011 – 2013 v ČR

15

Tab. 2

Slevy na dani v letech 2011 - 2013

16

Tab. 3

Min. a max. základy u zdravotního pojištění v letech 2011 – 2013

26

Tab. 4

Minimální základy u nemocenského pojištění OSVČ v letech 2011 – 2013

26

Tab. 5

Min. a max. základy u důchodového pojištění OSVČ v letech 2011 – 2013

27

Tab. 6

Odvody OSVČ na sociální pojištění v roce 2013 v souvislosti se zavedením II. pilíře28

Tab. 7 Měsíční platby zdravotního pojištění a dobrovolného důchodového pojištění u OBZP

28

Tab. 8


31

Tab. 9


32

Tab. 10

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 bez účasti na důchodovém spoření33

Tab. 11

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 s účastí na důchodovém spoření 34

Tab. 12

Zatížení individuálního podnikatele v roce 2013 při uplatnění výdajů paušálem 35

Tab. 13

Srovnání daňového zatížení podnikatele v letech 2011 – 2013 v %

36

Tab. 14

Srovnání celkového zatížení podnikatele v letech 2011 – 2013 v %

37

Tab. 15


38

Tab. 16


39

Tab. 17


39

Tab. 18

Celkové zatížení společníka při podílech na zisku v letech 2011 - 2013

40

Tab. 19


41

Tab. 20


41

Tab. 21


41

Tab. 22

Daňové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 - 2013

42


65

Tab. 23

43

Celkové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 - 2013

Tab. 24 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2013 44 Tab. 25 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2012 45 Tab. 26 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v roce 2011 45 Tab. 27 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 45 Tab. 28 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013

46

Tab. 29 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2013 48 Tab. 30 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2012 48 Tab. 31 Zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v roce 2011 49 Tab. 32 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013

49

Tab. 33 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013

50

Tab. 34


51

Tab. 35


52

Tab. 36


53

Tab. 37


55

66


8 Seznam grafů Graf 1

Zatížení individuálního podnikatele v souvislosti s II. pilířem

34

Graf 2

Srovnání daňového zatížení podnikatele v letech 2011 - 2013

36

Graf 3

Srovnání celkového zatížení podnikatele v letech 2011 - 2013

37

Graf 4

Celkové zatížení společníka při podílech na zisku v letech 2011 – 2013

40

Graf 5

Daňové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 – 2013

42

Graf 6

Celkové zatížení společníka při vyplacení mzdy v letech 2011 – 2013

43

Graf 7 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 46 Graf 8 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a nízké mzdy v letech 2011 – 2013 47 Graf 9 Daňové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013 50 Graf 10 Celkové zatížení společníka při vyplacení podílu na zisku, odměny jednatele a vysoké mzdy v letech 2011 – 2013

51

Graf 11


52

Graf 12


53

Graf 13


54

Graf 14


56


9 Seznam použitých zkratek ČR ČSSZ DIČ DP DPH DZD HDP MPSV OBZP OECD OSVČ P PM SP s.r.o. ZD ZDP ZOK ZP ZPMVČR ZTP/P VZP

Česká republika Česká správa sociálního zabezpečení Daňové identifikační číslo Důchodové pojištění Daň z přidané hodnoty Dílčí základ daně Hrubý domácí produkt Ministerstvo práce a sociálních věcí Osoba bez zdanitelných příjmů Organizace pro hospodářskou spolupráci Osoba samostatně výdělečně činná Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků Průměrná mzda Sociální pojištění Společnost s ručením omezeným Základ daně Zákon o daních z příjmů Zákon o obchodních korporacích Zdravotní pojištění Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce Všeobecná zdravotní pojišťovna

67

68


10 Přílohy

Komparace daňového zatížení individuálního podnikatele a společníka společnosti s ručením omezeným

Recommend Documents