ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Základní škola Přibyslav Adresa školy:

Základní škola Přibyslav Česká 31 582 22 Přibyslav

IČO:

70944938

IZO:

102006521

REDIZO:

600086747

Ředitel školy:

Petr Adam

Zástupci ředitele školy:

Pavel Linka Jaroslava Janů Josef Mokrý

Koordinátor ŠVP:

Marie Adamová – koordinátor

Kontakty: Telefon:

569 484 802 (sekretariát, ředitel, zástupci)

Web:

www.zspribyslav.cz

E-mail:

[email protected]

Zřizovatel:

Město Přibyslav Bechyňovo náměstí 1 582 22 Přibyslav

Kontakty: Telefon:

569 430 811

Web:

www.pribyslav.cz

E-mail:

[email protected]

Platnost dokumentu od 31. 8. 2016

………………………………………………

razítko školy

Petr Adam ředitel školy

Vzdělávací program projednala školská rada dne 30. srpna 2016. č.j. ZSP 308/2016

1

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Obsah: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................................ 1 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A CHARAKTERISTIKY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁCÍHO PROGRAMU .................................................. 3 3. UČEBNÍ PLÁN ŠVP .............................................................................................................................................................. 4 1. UČEBNÍ PLÁN PRO 1. – 5. ROČNÍK ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY S LMR........................................................................................ 4 2. UČEBNÍ PLÁN PRO 6. – 9. ROČNÍK ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY S LMR........................................................................................ 5 4. UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................................................................................ 6 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – ČESKÝ JAZYK ...................................................................................................... 6 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – ANGLICKÝ JAZYK ............................................................................................... 17 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE ............................................................................................................................ 22 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................................................................ 31 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT........................................................................................................................................ 33 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA.......................................................................................................................................... 37 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST .................................................................................................................................... 42 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA.......................................................................................................................................... 51 HUDEBNÍ VÝCHOVA ...................................................................................................................................................................... 63 VÝTVARNÁ VÝCHOVA .................................................................................................................................................................... 70 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ ............................................................................................................................................ 76 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE ...................................................................................................................................... 86 5. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ..................................................................................................................... 97

2


2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A CHARAKTERISTIKY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁCÍHO PROGRAMU Jedná se o školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Všechny základní informace týkající se charakteristik školy a školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jsou obsaženy v platném znění školního vzdělávacího programu pro Základní školu Přibyslav.

3


3. UČEBNÍ PLÁN ŠVP 1. UČEBNÍ PLÁN PRO 1. – 5. ROČNÍK ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY S LMR ročník 1. 2. 3. 4. 5. Vzdělávací obor Počet hodin Počet hodin Počet hodin Počet hodin Počet hodin (vyučovací + + + + + předmět) disponibilní disponibilní disponibilní disponibilní disponibilní hodiny hodiny hodiny hodiny hodiny

Vzdělávací oblast

Jazyk a Český jazyk jazyková Anglický jazyk komunikace

min. časová dotace

dispon. časová dotace

6

6

7

7

7

33

-

-

-

-

-

-

Matematika a Matematika její aplikace

4+1

4+1

4+1

5

5

22

Informační a komunikační Informatika technologie

-

-

-

1

1

2

2

2

2

-

-

6

-

-

-

1

2

-

-

-

2

1

1

1

1

1

1

5

1

1+1

1+1

1+1

1+1

5

3

3

3

3

3

15

Člověk a svět Praktické práce činnosti

3

3

3

3+1

3+1

15

+2

Průřezová témata

P

P

P

P

P

20+0

20+2

21+2

24+2

24+2

109

+9

21

22

23

26

26

Prvouka Člověk a jeho Přírodověda svět Vlastivěda Umění kultura

Hudební a výchova Výtvarná výchova

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

Týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny Celkový týdenní počet hodin – maximum týdně

+3

6

+4

118

P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni realizováno v rámci obsahu učiva jednotlivých vzdělávacích oblastí a formou projektových dnů

4


2. UČEBNÍ PLÁN PRO 6. – 9. ROČNÍK ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY S LMR dispon. časová dotace

ročník Vzdělávací obor (vyučovací předmět)

Vzdělávací oblast

6.

7.

8.

9.

Počet hodin Počet hodin Počet hodin Počet hodin + + + + disponibilní disponibilní disponibilní disponibilní hodiny hodiny hodiny hodiny

min. časová dotace

vázaná

volná

+3

-

Jazyk a Český jazyk jazyková Anglický jazyk komunikace

5+1

5+1

5

4+1

19

1

1

1

1

4

Matematika a její aplikace

5+1

5+1

5+2

5+1

20

+5

-

1

1

1

1+1

4

+1

-

1

1

1

1

Občanská výchova

1

1

1

1

Fyzika

1

1

1

1

a Chemie

-

-

-

1

Přírodopis

1

1+1

1+1

1

Zeměpis

1

1

1

1

1

1

1

1

Výtvarná výchova

1+1

1

1

1

Tělesná výchova

3

3

3

3

Zdravotní výchova

-

-

1

1

Člověk a svět Pracovní činnosti práce

5

5

5

5

Průřezová témata

P

P

P

P

27 + 3

27 + 3

28 + 3

28 + 3

30

30

31

31

Informační technologie Člověk společnost

Člověk příroda

Umění kultura

a

komunikační

a Dějepis

a Hudební výchova

8

Člověk a zdraví

Týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny Celkový týdenní počet hodin – maximum týdně

-

-

13

+2

-

8

+1

-

14

-

-

20

-

-

110

+ 12 122

P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni realizováno v rámci obsahu učiva jednotlivých vzdělávacích oblastí a formou projektových dnů

5


4. UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – ČESKÝ JAZYK 1. období Vzdělávací oblast je v 1. - 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk. A) Cíle vzdělávací oblasti      

dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání číst s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka svou schopnost vyjadřovat se uplatňovat i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech převádět slova z mluvené podoby do psané dodržovat čitelnost psaného projevu

B) Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: 

komunikační a slohovou výchovou



literární výchovou



jazykovou výchovou

Komunikace je rozvíjena a kultivována v každodenním samostatném projevu, během interakcí s vrstevníky a pedagogy i prostřednictvím dramatické výchovy. V komunikační výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), orientovat se v interakcích v bezpečném sociálním prostředí školy. Postupně se rozvíjí schopnost porozumět, interpretovat a jednat v kontextu s verbálním i slovním sdělením přiměřené složitosti. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny a rozvíjeny ve všech vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme:     

vyprávění (vlastní zážitky, popis obrázku, podle obrázkové osnovy, o přečteném textu) rozhovory žáků k určitému tématu formulace otázek a odpovědí k danému tématu jednoduchých doplňovaček a popisů v prvouce, matematice, k psaní podobných textů možnost spoluvytvářet vlastní učební materiál

Komunikační výchova tedy obsahuje činnosti: a) receptivní, tj. čtení a naslouchání b) produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka Při výuce čtení v tomto období se snažíme rozvíjet a kultivovat slovní zásobu a verbální projev žáků. Čtení se využívá v prvouce, matematice. Při četbě literárních ukázek, dětských časopisů, prvních knížek či jiných textů-k aktuálním událostempřiměřené náročnosti, poznávají žáci svět a život kolem sebe, zejména život jiných dětí a dospělých, učí se porozumět jejich životním příběhům, činům, charakterům a mezilidským vztahům. Tím obohacují svůj rozhled, ale i životní zkušenost a citový život, a budují vůli poznávat. Žáci se při vyučování čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, např. sluch pro zvukovou stránku jazyka, bystří se pozorování, rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se paměť žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení, ústní vyjadřování. V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Při výuce psaní v tomto období získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného a úhledného rukopisu. Píší slova a jednoduché texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním. V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se žáci učí vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající věku žáků a zároveň poznávají žáci elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj slovní zásoby žáků a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti.

6

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Ústní i písemné vyjadřování se při výuce rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později s pomocí vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem. V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek českého jazyka. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou. Dramatická výchova rozvíjí tvořivost děti a přispívá k obohacení jejich slovní zásoby. S její pomocí učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy se žáci učí slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat. Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy. S vyučováním českého jazyka v 1. - 3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování. Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením jednoduchých textů. Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník Předslabikářové období 

přípravná zraková a sluchová cvičení formou průpravných diferenciačních cvičení a her



zjištění vyjadřovacích schopností žáků



poslech čtených a vyprávěných pohádek



dramatizace jednoduchých pohádek, zvlášť těch, ve kterých se některý motiv opakuje



nácvik jednoduchých říkanek a básniček zpaměti, využití znalostí žáků z předškolního věku



krátká vypravování žáků podle jejich zážitků a pozorování vedená otázkami učitele



odpovědi na otázky



náprava vadné výslovnosti nápodobou, nácvik správného dýchání



rytmizace a melodie věty



sluchová analýza a syntéza slabik ve slova, např. hádanky typu:



„Je to hodně stromů a je to l-e-s. Co je to?“



poznávání prvních souhlásek a samohlásek na začátku nebo na konci slova



začátky psaní v tomto období úzce souvisí s výukou čtení



uvolňovací cviky



základní návyky při psaní



příprava k psaní písmen - psaní jednotlivých prvků písmen a číslic (čáry, oblouky, zátrhy, ovály, kličky, vlnovky), přípravné cviky

Slabikářové období 

poznávání a čtení malých a velkých písmen: M, L, V, T, S, J, A, E, I, O, U, Y



pokračujeme v rozvíjení vyjadřování žáků



seznamujeme žáky s lidovými pohádkami, rozpočitadly, říkankami, hádankami, vybrané se učí zpaměti, vyprávějí i dramatizují



předčítáme příběhy ze života dětí, z přírody, o zvířatech, propojujeme je s výukou prvouky a výtvarné i hudební výchovy



cvičíme schopnost naslouchat a něco si z příběhu zapamatovat, zapamatované vyjádřit mluveným, výtvarným nebo i pohybovým projevem



necháme též žáky vyjadřovat své individuální pocity z četby



pozornost věnujeme srozumitelnosti řeči žáků, stále nenásilně podporujeme správnou výslovnost



výuka čtení - požadavek čtení s porozuměním uplatňujeme od čtení prvních slov



čtení otevřených slabik a slov složených z písmen poznaných v předslabikářovém období;



činnosti s písmeny skládací abecedy



čtení jednoduchých vět zpočátku doplněných obrázky



čtení psacího písma



čtení s porozuměním v průběhu roku podporujeme tvořením vět s danými slovy, kresbou k



některým slovům a větám, odpověďmi na otázky k obsahu jednoduché věty 7

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 

nácvik psaní písmen ve spojení se čtením (velká jen ta, která se od malých neodlišují tvarem)



psaní slabik a krátkých slov s jednoduchými spoji



opis a přepis písmen, slabik, slov



psaní snadných a foneticky jasných slov podle diktátu po předcházející sluchové analýze a syntéze



z hlediska potřeb čtení a psaní rozlišujeme věty, slova, slabiky, hlásky (písmena)

2. ročník Dokončení prvopočátečního čtení a rozvoj čtenářských schopností 

opakování probraných písmen z 1. ročníku



dokončení nácviku zbývajících písmen abecedy (malá, velká, tiskací i psací).



rozvíjení fonematického sluchu.



čtení dvojslabičných i víceslabičných slov složených z otevřených slabik (máma, vesele).



automatizace čtení jednoslabičných slov typu les.



čtení zavřených slabik a dvojslabičných slov, majících zavřenou slabiku na konci.



čtení vět jednoduchých skladbou a obsahem přiměřených schopnostem žáků



důraz na porozumění čtenému, odpovědi na otázky



čtení textu s obrázkem.



prosba, poděkování a blahopřání.



vyjadřování obsahu textu jednoduchými obrázky a jejich řazení, jak jdou za sebou



přednes krátkých básní s jasným obsahem, které se žáci učí nazpaměť



rozvíjení ústního, písemného i výtvarného vyjadřování žáků



vyprávění podle obrázků



vyprávění o osobním pozorování a příhodách ze života



spojení čtení se psaním a prvoukou, rozvoj komunikačních dovedností



poslech přístupných dětských knih, vyprávění jejich obsahu, ilustrace ke knížce

Psaní 

procvičování tvarů písmen a číslic, opakování z 1. ročníku



předepsaná psací písmena (všechna písmena malé abecedy a velká jen ta, která se od malých neodlišují tvarem) a číslice



spojování písmen ve slabiky, psaní slov



psaní krátkých vět



opisování psacího písma



přepisování slabik, slov a jednoduchých vět



psaní slabik a slov podle nápovědy



dovednosti psát využíváme u jednoduchých zápisů v různých vyučovacích předmětech

Témata pro rozvoj ústního a písemného vyjadřování žáků vybíráme hlavně z jejich života, z přírody, můžeme volit i témata o práci a hrách. Žáci mohou vypravovat své příběhy podle obrázků, podle společně sestavené osnovy i podle své fantazie na základě otázek a ilustrací. Rozvoj vyjadřovacích schopností prolíná celou výukou českého jazyka. V 2. ročníku klademe důraz hlavně na ústní vyjadřování žáků. Dáváme jim dostatek prostoru, aby mohli své názory prezentovat před spolužáky. 3. ročník Rozvoj čtenářských dovedností 

prohloubení a ukončení výcviku čtení-vést žáky k upevnění poznávání věty, slova, slabiky, hlásky a písmena



obohacovat a zpřesňovat slovní zásobu dětí a vést je k volbě vhodného pojmenování

Jazyková výchova 

čtení slabik dě-tě-ně- bě-pě-vě-mě-,di-ti-ni-,dy-ty-ny.



zřetelné čtení jednoduchých vět s porozuměním.



správné čtení předložky se slovem.



příprava nácviku tichého čtení.



orientace tichým čtením ve větě. 8


výrazný přednes říkanek, básní, které se žáci naučili zpaměti.



dramatizace jednoduchých textů a kultura mluveného projevu.

Psaní 

procvičovat již naučená písmena malé a velké abecedy.



dokončit nácvik neprobraných písmen velké abecedy.



spojování písmen ve slabiky, slova a psaní krátkých vět.



opis psacího písma.



přepis tištěného textu.



psaní velkých písmen na začátku věty, vlastní jména.



psaní slov a vět podle nápovědy.



dodržovat poměr výšky, velikost, sklon a správné tvary písmen



Doporučení: Ve všech ročnících je nutné vést žáky k sebekontrole napsaného, k úpravě psaného textu

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Komunikační a slohová výchova Žák by měl 

dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání



rozumět pokynům přiměřené složitosti



číst s porozuměním jednoduché texty



zvládat základní hygienické návyky spojené se psaním a dodržovat čitelnost psaného projevu



psát písmena a číslice – dodržovat poměr výšky, velikost, sklon a správné tvary písmen



spojování písmen i slabik



převádět slova z mluvené podoby do psané polohy



dodržovat správné pořadí písmen a úplnost slov



zvládat opis a přepis krátkých vět

Jazyková výchova Žák by měl 

znát všechna písmena malé a velké abecedy



rozpoznat samohlásky (odlišovat jejich délku) a souhlásky



tvořit slabiky



rozlišit věty, slova, slabiky, hlásky



psát velká písmena na začátku věty a ve vlastních jménech

Literární výchova Žák by měl 

pamatovat si a reprodukovat jednoduché říkanky a básničky



dokázat se koncentrovat na poslech pohádek a krátkých příběhů



reprodukovat krátký text podle otázek a odpovědí

2. období Vzdělávací oblast je realizována ve 4. – 5. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk. A) Cíle vzdělávací oblasti     

rozumět jednoduchým jazykovým projevům v řeči, přečteným i psaným tvořit samostatně jazykové projevy v řeči, zdvořile vystupovat, srozumitelně se vyjadřovat, písemně se vyjadřovat v jednoduchých větách číst text, správně se v něm orientovat a porozumět mu budovat kladný vztah žáků k četbě umět komunikovat a porozumět textu v ostatních předmětech

B) Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány ve složkách: 

komunikační a slohová výchova 9

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016  

jazyková výchova literární výchova

Komunikační a slohové výchově se děti učí sdělení psaná a mluvená vnímat a pochopit. Reprodukují, tvoří otázky, odpovídají, rozvíjí svou fantazii prostřednictvím textu, pokouší se vyjádřit svůj názor na různé situace. Vypráví o svých prožitcích, příběhy dokáží doplnit ilustracemi. Slovní zásobu rozvíjí prostřednictvím ostatních předmětů, mimočítankovou četbou, četbou dětských časopisů a knih. V písemné podobě se vyjadřují formou krátkých vět. Snaží se psát úhledně, oddělovat jednotlivá slova, ovládat hůlkové písmo, automatizovat psací pohyb, psát plynule s úpravou. Zdokonalují opis textu a přepis z tištěné podoby. Dodržují hygienická pravidla při psaní. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v druhém vzdělávacím období využíváme       

vyprávění (dle obrázku, vlastní prožitky na dané téma) tvořením otázek a odpovědí (k textu, k obrázku) nahrazování slov slovy podobného, opačného významu hry se slovy tvoření vět dle obrázků, doplňování vět s nápovědou vysvětlování přísloví zajímavé texty v čítankách, využití mezipředmětových vztahů

Komunikační a slohová výchova obsahuje: a) receptivní činnost (čtení a naslouchání) b) produktivní činnost (mluvený a písemný projev) V literární výchově se žáci učí číst správně (z hlediska výslovnosti) i delší texty s porozuměním, rozvíjet slovní zásobu a mluvený projev. Čtení využívají v přírodovědě a vlastivědě. Rozvíjeno je tiché čtení. Žáci se snaží rozlišovat reálné věci od fantazie. Poznávají hlavní postavy, hodnotí je, určují jejich vlastnosti, čímž obohacují svůj duševní život. Využívají dramatizace. Dokáží přednést krátkou říkanku, básničku. Ve čtení se snaží v textu orientovat, poznávat význam odstavců, přečtenému ilustrovat. Rozvíjí svou paměť, myšlení, představivost. Žáci se snaží rozlišovat poezii a prózu. Seznamují se s vhodnými publikacemi ostatních dětských autorů. Reprodukují text na základě společně sestavené osnovy. V jazykové výchově ve 2. období se žáci učí vyjadřovat přiměřeně srozumitelně dle věku a postižení. Stálou komunikací rozvíjejí slovní zásobu, opravujeme výslovnost. Jazykové vyučování podporuje myšlení dětí, které se seznamují s konkrétními jevy. Tyto jevy pozorují, vysvětlují je, stále o nich hovoří. Žáci se snaží ústně a písemně vyjadřovat pod vedením učitele. Jazyková výchova se prolíná všemi složkami českého jazyka i ostatních zejména naukových předmětů. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník Komunikační a slohová výchova          

základy techniky mluveného projevu – dýchání, intonace vyprávět na dané téma, tvořit otázky a odpovědi, využití obrázku a doplňování vět seznámení s pojmem zdrobnělina, slova stejného a opačného významu popis obrázku s časovou posloupností formy společenského styku (poděkování, pozdrav, adresa – písemně nebo ústně, omluva, oslovení, krátký vzkaz, blahopřání) rozvoj slovní zásoby s využitím pohádek, obrázků reprodukce pohádek podle obrázků seznámit se s útvarem popis na základě konkrétního předmětu základní komunikační pravidla – oslovení, zahájení a ukončení dialogu ovládat mimojazykové prostředky řeči – mimika, gestikulace

Psaní         

opis a přepis textu na základě znalosti abecedy upřesnění tvarů a velikosti písmen, liniatura psaní hůlkového písma psaní diakritických znamének přiřazovat velká a malá písmena psát číslice psaní velkých písmen na začátku věty, vlastní jména psaní slov a vět dle nápovědy sebekontrola písemného projevu

Jazyková výchova  

psaní jednoduchých vět jako jazykového celku začátek a konec věty v řeči a písmu 10

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016      

rozpoznání druhů vět, správná intonace seznámení se slovy stejného a opačného významu pořádek slov ve větě členění slov na slabiky a hlásky dělení hlásek, délka samohlásek psaní i/y, í/ý po měkkých a tvrdých souhláskách

Literární výchova            

čtení krátkých textů s porozuměním, se správnou výslovností, slovním přízvukem a intonací, předložkové vazby nácvik orientace v textu i formou tichého čtení reprodukce přečteného přečtený text doplnit vhodnou ilustrací vysvětlování méně v řeči používaných pojmů poslech předčítaného textu určení hlavních postav, vlastnosti dramatizace nejznámějších pohádek rozlišování literárních pojmů – rozpočitadlo, hádanka, pohádka, spisovatel, kniha, noviny, časopis, divadelní představení, herec seznámení s jinými literárními žánry doprovodné ilustrace v knihách a využití v mezipředmětových vztazích přednes krátkých básní a říkadel, seznámení s pojmy sloka a rým

5. ročník Komunikační a slohová výchova      

upevňování výslovnosti hlásek, skupin hlásek, správného tempa řeči doplňování a obměna vět porozumění textu a odpovědi na otázky, reprodukce formy společenského styku – prohloubení učiva 4. ročníku (blahopřání, dopis, dopisní obálka – sestavení dle vzoru a obměna textu) vypravování podle obrázků či vlastních zážitků seznámení s telefonním seznamem, pravidla telefonování, omluva po telefonu

Psaní           

opakování a zdokonalování probraných tvarů písmen a číslic ze 4. roč. podle situace ve třídě dodržování tvaru a sklonu písma, liniatury úprava písemného projevu automatizace psacího pohybu a zvyšování rychlosti psaní psaní tiskacích písmen a seznámení s římskými číslicemi opis a přepis naučného textu, přepis složitějších slov výpis názvů knih a jmen spisovatelů z textu sestavování vět a jejich tvoření výběr vhodných slov do věty opis adresy, psaní vlastní adresy dodržování interpunkčních znamének

Jazyková výchova      

abeceda a abecední řazení slov vyslovování a psaní slov se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě výslovnost a psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uvnitř slova v jednoduchých případech výslovnost a psaní výrazů s předložkami vyjmenovaná slova po b, l, m - vyjmenování mluvnická kategorie podstatných jmen, definice, rod a číslo

Literární výchova        

čtení delších textů s porozuměním výčet hlavních postav a jejich charakteristika důraz na správné čtení, slovní a větný přízvuk rozvoj tichého čtení pokusy o rozlišení reality a fantazie rozlišení verše a prózy sledování doporučených televizních a rozhlasových pořadů, diskuse rozvoj pamětného učení – krátké básně 11

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016    

prohlubování poznatků – sloka, rým objasňování významu slov vyjadřování obsahu textu obrázkem seznámení s dalšími základními literárními pojmy: básník, čtenář, ilustrátor

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Komunikační a slohová výchova Žák by měl           

tvořit jednoduché otázky a odpovědi vyprávět s pomocí vlastní prožitky dokázat vyprávět dle obrázků zvládat komunikaci v základním společenském styku vyjadřovat se srozumitelně v mluveném projevu pracovat na rozšiřování slovní zásoby pod vedením učitele popsat jednoduché předměty, činnosti opsat a přepsat jednoduchý text napsat správně a přehledně podle vzoru jednoduché sdělení snažit se o úpravný a čitelný písemný projev ovládat dle svých možností psaní hůlkového písma

Jazyková výchova Žák by měl        

určovat samohlásky a souhlásky rozlišovat tvrdé, měkké a obojetné souhlásky správně vyslovovat skupiny dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě řadit slova dle abecedy – podle 1. písmena správně vyslovovat znělé a neznělé souhlásky a snažit se o správný pravopis poznat a určovat druhy vět dodržovat pořádek slov ve větě poznat podstatná jména

Literární výchova Žák by měl       

číst krátké texty a dokázat je reprodukovat podle jednoduché osnovy zdokonalovat tiché čtení a s pomocí se orientovat ve čteném textu rozlišit verše a prózu určit v přečteném textu hlavní postavy a jejich vlastnosti rozlišit pohádku od reality dramatizovat jednoduchý příběh vyprávět zhlédnutý filmový nebo divadelní příběh podle daných otázek

3. období Vzdělávací oblast je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů český jazyk a literatura. A) Cíle vzdělávací oblasti 

rozvíjet řečové schopnosti, myšlení, emocionální a estetické vnímání



srozumitelně se vyjadřovat ústní a písemnou formou spisovného jazyka



dorozumívat se v běžných situacích, sdělovat své názory



rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku



osvojit a rozvíjet správné techniky čtení a psaní, vytvářet čtenářské dovednosti a číst s porozuměním



získávat základní literární poznatky důležité pro pochopení čteného textu



zvládat orientaci v textech různého zaměření



individuálně prožít slovesné umělecké dílo



vzbudit zájem o literaturu



získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti



používat kultivovaný projev v běžných situacích

12

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a správné používání ústní i písemné podoby spisovného jazyka. Vzdělávací oblast zahrnuje učivo zaměřené na rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích schopností, čtení s porozuměním, práce s literárním textem a psaní. Komunikační a slohová výchova vede žáky k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností a rozvíjení komunikačních dovedností, k vnímání a chápání různých jazykových sdělení. Hlavním úkolem je žáky naučit správně a srozumitelně se vyjadřovat, osvojit si správnou techniku psaní, napsat krátká sdělení a číst s porozuměním. Jazyková výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné formě. Je nástrojem funkčního dorozumívání žáků. Literární výchova se zaměřuje na postupné vytváření základních čtenářských dovedností a návyků a na odpovídající reprodukci přečteného. Prostřednictvím četby se žáci seznamují se základními literárními formami a učí se rozlišovat představy od skutečnosti. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Předmět český jazyk a literatura je realizován v 6 vyučovacích hodinách. Komunikační a slohová výchova 

čtení uměleckých textů, beletrie



prohlubování čtenářských dovedností, čtení s přirozenou intonací a přízvukem



reprodukce jednoduchého textu



vypravování podle předem připravené osnovy



vypravování podle vlastních zážitků



formy společenského styku (pozdrav, poděkování, krátký vzkaz, blahopřání)



dopis – úprava dopisu a obálky

V hodinách jsou zařazována cvičení pro mluvený projev, úkoly pro vyjádření dialogu. Ve vyučování žáci používají učebnici Český jazyk a pracovní sešit pro 6. ročník ZvŠ (Septima – 1995), pracovat se SSČ, Pravidly českého pravopisu, SCS a jinými jazykovými příručkami, např. Slovník synonym a Slovník lidových rčení. Jazyková výchova 

ucelené řady vyjmenovaných slov – zvládnutí pravopisu i,í/y, ý



podstatná jména – rod, číslo, životnost



slovesa – osoba, číslo



časování sloves v přítomném čase



poznat osobní zájmena – pomoc při časování sloves

Jednotlivé tematické celky doplňovat pravidelnými pravopisnými cvičeními, jazykovými rozbory, kontrolními diktáty a prověrkami, Pravidly českého pravopisu, slovník cizích slov. Dle možností k procvičování využívat výukových programů na počítači. Literární výchova 

čtení uměleckých textů, poezie, próza



uvědomělé tiché čtení



čtení vět s přirozenou intonací



reprodukce textu podle jednoduché osnovy



orientace v ději povídek, pověstí, bajek a členění dějů na části



hlavní myšlenka krátkého díla



soustředěný poslech



sledování televizních pořadů, návštěva filmového představení a následné vyprávění shlédnutého příběhu



recitace



čtenářský zážitek vyjádřený vlastní kresbou

7. ročník Předmět český jazyk a literatura je realizován v 6 vyučovacích hodinách. Komunikační a slohová výchova 13


čtení odborných textů – slovníky, encyklopedie



rozlišování jazykových prostředků, spisovných a nespisovných



vypravování – opak. – osnova z textu, vlastní vypravování, regionální náměty



členění jazykového projevu na úvod, hlavní část a závěr



zásady kultivovaného projevu při telefonickém rozhovoru



vyplňování tiskopisů – poštovní poukázky, průvodky, podacího lístku



písemné odpovědi na otázky



popis pracovního postupu

Jazyková výchova Tvarosloví 

opakovaní a procvičování podstatných jmen – pojmenování vlastností a činností



skloňování podstatných jmen, pořadí pádů a pádové otázky



vzory podstatných jmen



slovesa, časování sloves v oznamovacím způsobu všech časů

Pravopis 

pokračovat ve výcviku pravopisu i,í/y, ý ve vyjmenovaných slovech

Nauka o slově 

slovní základ, předpona, přípona



pravopis slov s předponami od-, nad-, před-, bez-, roz-, vy/vý-, ob-, v-



výrazy s předložkami od, nad, pod, před, bez



synonyma, homonyma

Jednotlivé celky jsou doplňovány pravidelnými pravopisnými cvičeními, jazykovými rozbory, kontrolními diktáty. Český jazyk pro 7. r. ZvŠ a pracovní sešit (Septima – 2000). Učebnice je doplňována dalšími mluvnickými příručkami a slovníky. Literární výchova 

pokračovat ve výcviku uvědomělého tichého čtení



četba poezie, prózy, divadelní hry



nejstarší starověká literatura – báje



nejstarší česká literatura – kroniky, lidová slovesnost



dramatizace recitace



spojení čteného textu s ilustrací



soustředěný poslech



reprodukce přečteného

8. ročník Předmět český jazyk a literatura je realizován v 5 vyučovacích hodinách. Komunikační a slohová výchova 

vypravování ústní i písemné podle připravené osnovy



popis krajiny, osoby, pracovního postupu, děje a jevů



pokračování ve výcviku psaní dopisů sestavení telegramu, žádosti



vyplnění jednoduchého dotazníku



sestavení stručného životopisu



čtení článků z novin, časopisů, orientace v nich



charakteristika literárních postav



portréty známých osobností

Jazyková výchova Nauka o slovní zásobě 

dokončení výcviku pravopisu vyjmenovaných slov



pravopis bje-bě, vje-vě, mně-mě

Tvarosloví 14


tvary podstatných jmen, ve kterých se často chybuje



pravopis koncovek prvního a čtvrtého pádu vzoru pán, hrad, žena



číslovky základní a řadové



přídavná jména



rozlišení přídavných jmen tvrdých a měkkých



slovesa – určování času

Skladba 

seznámení se základními členy – podmět a přísudek



shoda podmětu a přísudku – nácvik správného psaní koncovek příčestí minulého



pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s několika násobným podmětem



pravopis koncovek jmen a sloves

Literární výchova 

upevňování správného plynulého čtení s porozuměním



čtení novin, časopisů a orientace v nich



pojmy: román, drama, muzikál – srovnání s operetou



charakteristika děje a jednajících postav příběhu



významní autoři české literatury

9. ročník Předmět český jazyk a literatura je realizován v 5 vyučovacích hodinách týdně. Komunikační a slohová výchova 

formy společenského styku rozšířit o objednání jídla v restauraci, organizace besedy (přivítání a zakončení)



komunikační žánry – nácvik diskuse, proslov – samostatné vystoupení, sebevědomé chování



písemná komunikace s úřady i s využitím PC



charakteristika osoby



popis – předmětu, děje (člověk a okolní svět), pracovního postupu



životopis – strukturovaný, uplatnění v budoucím životě



tiskopisy

Jazyková výchova Nauka o slovní zásobě 

procvičování známých jevů ve složitějších a frekventovaných případech



spisovná výslovnost, spodoba

Tvarosloví 

slovní druhy



podstatná jména – pravopis koncovek 1., 4. a 7. pádu jednotného a množného čísla vzoru pán, hrad, žena, město



přídavná jména – vzory



shoda přídavného jména s podstatným jménem

Skladba 

stavba větná, věta jednoduchá a souvětí



nejběžnější spojky a, i, ale, aby, že



pravopis příčestí minulého ve větách s podmětem děti, my, všichni

Literární výchova 

prohlubování a upevňování získaných návyků správného tichého i hlasitého čtení



ukázky divadelních her



významní autoři světové literatury

D) Očekávané výstupy ne konci 3. období Komunikační a slohová výchova Žák by měl: 

komunikovat v běžných situacích, rozlišovat spisovný a nespisovný jazyk 15


ovládat koncepci a úpravu běžných písemností- dopis, adresa, poštovní poukázka



sestavit vlastní životopis a sepsat žádost podle předlohy



číst plynule s porozuměním



orientovat se v Pravidlech českého pravopisu



umět reprodukovat text



popsat děje, jevy, osoby, pracovní postupy



vyprávět podle předem připravené osnovy



písemně zpracovat zadané téma

Jazyková výchova Žák by měl: 

zvládat pravopis slov s předponami a předložkami



znát vyjmenovaná slova a ovládat jejich pravopis



poznat a určit slovní druhy



skloňovat podstatná a přídavná jména



poznat a znát osobní zájmena



časovat slovesa



znát pravopis při shodě podmětu s přísudkem



rozeznat větu jednoduchou od souvětí



zvládat pravopis příčestí minulého při shodě podmětu s přísudkem



rozlišovat spisovný a nespisovný jazyk

Literární výchova Žák by měl: 

rozeznat základní literární druhy a žánry



dokázat vyhledat potřebné informace v oblasti literatury



orientovat se v literárním textu, hledat a pokusit se nalézt hlavní myšlenku úryvku nebo díla



umět ústně formulovat dojmy z četby, divadelního nebo filmového představení



získat pozitivní vztah k literatuře

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Každodenní verbální komunikace slouží jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Přirozeně se využívá nejčastěji v oblasti komunikační a slohové výchovy. Rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti. Samostatné mluvené projevy připravené i nepřipravené nutí žáka přemýšlet o sobě samém i svém okolí, přispívají k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování. Při nácviku diskuse žák řeší různé problémy, které se objevují ve třídě, v jeho osobním životě. Rozhovory, vlastní sebehodnocení, konfrontace názorů s jinými žáky by měly vést k pozitivnímu rozvoji osobnosti a sociálnímu rozvoji. Využívá se komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, vysvětlování, žádost), asertivní komunikace, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální. Pozitivní pro utváření postojů je zvládání situací soutěže, konkurence, napomáhá k zvládání vlastního chování. Výchova demokratického občana Rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, dialogické a schopnosti a dovednosti. Má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Český jazyk jako jazyk národní je nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací a prezentace postojů a názorů, je nástrojem při osvojování cizích jazyků, které jsou předpokladem pro dorozumění a poznávání kultury jiných národů. Multikulturní výchova Umožňuje seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a lépe si tak uvědomovat svoji vlastní identitu a své tradice. Dotýká se mezilidských vztahů ve škole, v rodině. Učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin. Poskytuje znalost některých pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, rasismus atd.

16

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Environmentální výchova Učí se komunikovat o problémech životního prostředí, racionálně vyjadřovat své názory a stanoviska. Přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Mediální výchova Propojení mluveného a psaného projevu, využití výrazových prostředků, osvojení základních pravidel komunikace. Vede žáka k mediální gramotnosti. Pěstuje kritický přístup ke zpravodajství a reklamě. Chápat ji i jako zdroj zábavy a naplnění volného času, zdroj informací v každodenním životě v regionu, přispívá k rozvíjení komunikačních schopností v týmové práci. F) Mezipředmětové vztahy 1. období Umění a kultura – využití rytmizace při vyvozování slabik, estetická úroveň psaného projevu, propojení čtenářského zážitku, filmových a divadelních představení s výtvarným projevem, 2. období Umění a kultura – využití linií písma a fantazie při výtvarném projevu, výroba leporela, popis obrázků, řazení situačních obrázků podle dějové posloupnosti, – propojení čtenářského zážitku, filmových a divadelních představení s výtvarným projevem, Člověk a svět práce – využití popisu činnosti v pracovních postupech 3. období Umění a kultura – propojení čtenářského zážitku, filmových a divadelních představení s výtvarným projevem, pozitivní vztah ke kultuře, životopisy slavných hudebních skladatelů, malířů a spisovatelů Matematika a její aplikace – technické písmo Člověk a svět práce- využití popisu činnosti v pracovních postupech - pracovat samostatně podle psaného receptu, návodu a postupu, vykonanou pracovní činnost reprodukovat různými způsoby G) Klíčové kompetence Kompetence k učení žáky se učí prostřednictvím zajímavých a různorodých metod aktivnímu učení během hodin 

měli by si osvojit plynulé čtení s porozuměním, učí se pracovat s textem



systematicky se učí orientaci v učebnicích či materiálech (encyklopedie, časopisy)

Kompetence k řešení problémů 

žáci se učí pracovat s různými typy cvičení



učí se vyhledávat informace z různých zdrojů, vyhodnocovat je a zpracovávat.

Kompetence komunikativní 

žáci se učí řízenému rozhovoru



žákům vytváříme dostatečné množství komunikativních situací, aby mohli samostatně vyjádřit svůj názor a myšlenky



klademe důraz na komunikaci učitel – žák,



žáci mluví nejen ve dvojici, ale i větších skupinách



žáci se učí poslouchat a reagovat na vystoupení jiných

Kompetence sociální a personální 

žáci pracují ve skupinách



učí se ovládat svoje jednání a chování, nést zodpovědnost za svoje jednání

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – ANGLICKÝ JAZYK Vzdělávací oblast je realizována v 6. - 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Anglický jazyk. A) Cíle vzdělávací oblasti       

osvojování jednoduchých sdělení a základů pravidel komunikace v běžných každodenních situacích rozvíjení řečnických dovedností získání základů komunikace v cizím jazyce především v oblasti zvukové podoby probuzení zájmu o výuku angličtiny, vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického jazyka poznávat a prakticky používat základní pravidla výslovnosti 17

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016          

činnostní formou naučit žáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo předměty) činnostní formou výuky naučit žáky jednoduchá základní pravidla gramatiky a základní zdvořilostní fráze základní fráze a obraty procvičovat s pomocí CD a manuálních činností zahrnutých v pracovním sešitě s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory rozumět jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a reagovat na ně vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené jednoduché texty v anglickém jazyce motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky postupně začít chápat význam znalosti angličtiny pro život aktivní účastí žáka na výuce anglického jazyka ho vést ke schopnosti jednoduše komunikovat s využitím prvních poznaných slov a frází

B) Charakteristika výuky Při činnostním vyučování anglickému jazyku vyučujeme:    

komunikační dovednosti (schopnost domluvit se v angličtině) slovní zásobu, čtení a porozumění řeči psané mluvnici, pravopis základní poznatky o anglicky mluvících zemích

Snažíme se o:  

probuzení zájmu o výuku angličtiny u žáků vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku

Během výuky:  

musí být hodiny angličtiny (v průběhu celého roku) prostoupeny zajímavostmi a pro žáky poutavými činnostmi, hrami a písničkami pracujeme s vhodnými učebnicemi a pomůckami přiměřenými k věku a schopnostem žáků

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících Učivo pro 6. - 9. ročník, témata a okruhy:                         

Barvy – Colours Číslice – Numbers Abeceda – Alphabets Rodina – Family Lidské tělo – Body Škola – School Ovoce – Fruits Zelenina – Vegetables Jídlo – Food Pití – Driks Zvířata - Animals Kalendář – Calender Příroda – Nature Dny – Days Dům – House Oblečení – Clothes Komunikace - Communication Jednoduchá slovesa – Verbs Osobní zájmena, přídavná jména, příslovce, předložky Představování, jednoduchá sdělení, otázky, odpovědi jednoduchá sdělení – pozdravy, poděkování, omluva, představování, přivítání a rozloučení, souhlasy a nesouhlasy čtení a překlad jednoduchých pojmů a názvů základní jednoduché fráze – I am...., I am from...., atd. práce se slovníkem – orientace ve slovníku, vyhledávání daných slov základní gramatické struktury – věta jednoduchá v přítomném čase, odpovědi na otázky

6. ročník   

seznámení s anglickým jazykem, odlišnou výslovností – hlásky a jejich fonetický přepis pro čtení výslovnosti v učebnici a ve slovníku seznámení s odlišnostmi v pravopise 18

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016       

dvojí čtení – zavřená, otevřená slabika, slova souzvučná, např. two/too, osobní zájmena – I, my, you, we, it, they, he, she spojování přivlastňovacího + podstatného jména v jednoduchých spojeních: např. my teddy, spojování číslovek a přídavných jmen, např. one cat,.... základní slovesa – přítomný čas prostý, přídavná jména seznámení s anglickou abecedou, výslovností jednotlivých písmen seznámení a práce se slovníkem anglického jazyka, vyhledávání daných slov

Témata pro 6. ročník          

Barvy, Colours - red, green, white, black + blue; odpovědi na otázky – yes, no Číslice, Numbers - procvičování čísel od 1 do 10; pozdrav – hello, poděkování – thank you Abeceda, Alphabets - procvičování jednotlivých písmen, důraz na správnou výslovnost; sloveso have – mít; přídavná jména – boy, girl, car, ball Rodina, Family - father, mother, sister, brother + grandmother Tělo, Body – hand, leg, eye, hair + nose Škola, School – window, door, desk, chair + book Zvířata, Animals – dog, cat, pig, mouse + rabbit Ovoce, Fruit – apple, banana, orange, lemon + pear Vegetables, Zelenina – carrot, tomato, potato; přídavná jména – big, small Food, Jídlo – bread, egg, butter, cheese, ham sloveso eat, drink; otázka How are you? – Jak se máš?; osobní zájmena – I, my, you, he, she, it; procvičování spojení It is......

7. ročník        

opakování učiva 6. ročníku, postupné procvičování všech probraných témat a jednotlivých slov procvičování jednotlivých jednoduchých spojení, zopakování abecedy, číslic opakování sloves a probraných osobních zájmen tvorba jednoduchých vět oznamovacích, např. I have a cat, I like my cat. procvičování slovosledu – She is. - Is she? práce se slovníkem, vyhledávání daných slov seznámení s anglicky mluvícími zeměmi, Velká Británie – základní informace pozdravy – Good morning, Goodbye

Témata pro 7. ročník          

Barvy, Colours – pink, orange, yellow, brown + grey Čísla, Numbers – 1 – 10, 10 – 20; procvičování slovesa like Rodina, Family - son, daughter, grandfather, family + parents; přídavná jména – young, old Týden, Week – seznámení se dny v týdnu: Monday, Tuesday, Wednesday, Thursday, Friday, Saturday, Sunday Tělo, Body – arm, head, mouth, ear + face Škola, School – blackboard, pen, pencil, desk + computer Fruit, Vegetables – apricot, sherry, bean, cucumber + strawberry Food, Jídlo – cake, hamburger, hot dog, milk + chocolate Zvířata, Animals (in ZOO) – elephant, snake, monkey, tiger + lion Ostatní – sun, house, water, flower + tree; slovesa – run, look, go, pleas; předložky – in, on; zájmena přivlastňovací – my, your, his, her

8. ročník        

procvičování jednotlivých probraných témat opakování slovních spojení – I like...., I eat...., I have....., My cat...... věty rozkazovací – pokyny: např. Look! Help me!, Open your book, Sit down,..... využívání sloves, přídavných jmen a předložek ve větných spojeních časování nepravidelného slovesa „to be“ v kladných i záporných větách, tvoření otázek: např. I am, You are not..., Is she.... . procvičování základních seznamovacích frází a pozdravů, poděkování: např. How are you? Fine, thanks. Nice to meet you. My name is.... .Where are you from? práce se slovníkem, vyhledávání daných slov nácvik čtení fonetického přepisu angličtiny

Témata pro 8. ročník   

Čas, Time – day, week, mounth, year + time Kalendář, Calendary – seznámení s jednotlivými měsíci v roce: January, February, March, April, May, June, July, August, September, October, November, December Komunikace, Communication – telephone, newspaper, magazine, letter + post card; předložky – in, on, with, between, 19


Město, City – car, bus, school, cinema + pub Dům, House – bed, bedroom, kitchen, bathroom + toilet Oblečení, Clothes – shoes, jeans, T-shirt, coat + trousers Příroda, Nature – rain, snow, ice, wind + rainbow Food + Drinks – sweet, hot, water, juice + tea Zvířata, Animals – turtle, frog, fish, hen + chicken slovesa – help, sit (down), jump, stand (up); příslovce – vpravo, vlevo – right, left; přídavná jména – new, happy, short, long + sad

9. ročník       

opakování a procvičování jednotlivých témat a probraných slovíček procvičování jednotlivých větných spojení s probranými slovesy a dalšími větnými členy nácvik jednoduché konverzace, přivítání, poděkování, nácvik čtení fonetického přepisu angličtiny, práce se slovníkem procvičování slovíček v jednoduchých konverzačních cvičeních čtení a překlad jednoduchých krátkých textů, písniček, básniček, vět obohacování slovní zásoby o další slovíčka a slovní obraty

Témata pro 9. ročník      

U doktora, At the doctor – doctor, nurse, hospital, medicine + ambulance Osobní data, Personal data – age, birth, first (second) name, job + adress Sport, Sports – football, swimming, tennis, hockey + cycling Věci každodenní potřeby, Everyday Objects: bag, calculator, camera, clock, cup; diary, glasses, key, mobil phone, glass; watch, umbrella, ring, movie, plane; bicycle, bridge, crash, car park, road Ostatní – Jídlo, Food + Příroda, Natural: chips, sugar, meat, coffee, biscuit; earth, sea, space, country, air slovesa (procvičování) – listen, meet, play, read, speak; příslovce – nice, bad, friendly, ugly; přivlastnění – např. Jack´s watch; otázky se zájmeny – what, who, where

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Žák by měl:         

být seznámen s cizím jazykem ve zvukové podobě osvojit si základní výslovnostní návyky ovládat fonetickou podobu abecedy zvládat základní číslovky a jejich pojmenování rozumět obecně známým slovům a frázím a zvládnout pozdravy, přání a poděkování vytvořit jednoduché otázky, zápor a odpovědi vést jednoduchý rozhovor zvládat čtení a překlad jednoduchých pojmů a názvů orientovat se ve slovníku daného jazyka

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Anglický jazyk se vyučuje od 6. do 9. ročníku. Téma se prolíná celým obdobím, je založeno na verbální a neverbální komunikaci. Osobnostní rozvoj Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů a dovednosti pro učení. V oblasti sebepoznání a sebepojetí je kladen důraz na vztahy mezi lidmi, postoje, hodnoty, vztah k sobě samému, zdravé a vyrovnané sebepojetí. Cvičení sebekontroly a sebeovládání – regulace vlastního jednání a prožívání. Procvičují se sociální dovednosti, rozumové zpracování problému, organizace času, cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity. Sociální rozvoj V této oblasti je kladen důraz na komunikaci, řeč těla, řeč zvuků, slov a prostředí vytvářeného člověkem, cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání, dovednosti pro sdělování verbální a neverbální, komunikace v různých situacích. Je rozvíjena individuální dovednost pro spolupráci a sociální dovednost pro spolupráci. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – z hlediska různých typů problému a sociálních rolí, zvláště zvládání učebních problémů. Multikulturní výchova Téma umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. 20

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Tolerance a respekt k odlišnostem různých skupin. Specifika jednotlivých jazyků, jejich odlišnost. Poznávání vlastní a cizí kultury. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celám základním vzděláváním. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Cizí jazyk má pak praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací a pracovní. Utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti. Environmentální výchova Téma vede jedince k pochopení a komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Mezi tematické okruhy patří: Vztah člověka k prostředí – příroda, prostředí a zdraví Základní podmínky života – voda, živočichové, rostliny Mediální výchova Má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Týká se zejména mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků, osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. Rozvíjí komunikační schopnost Učí využívat média jako zdroj informací Přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci Výchova demokratického občana Téma motivuje k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství a komunity. Rozvíjí schopnost kritického myšlení. 

Prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování



Rozvíjí a podporuje komunikativní schopnosti a dovednosti



Vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

F) Mezipředmětové vztahy Mezipředmětové vztahy naznačují, kde na sebe jednotlivé předměty vzdáleně či přímo navazují a kde je možno opřít se o vědomosti a dovednosti žáků získané v jiném vyučovacím předmětu. Mezipředmětové vazby je možné chápat také jako přípravu na integraci, tedy postupně podle vymezených mezipředmětových vazeb hledat možnosti budoucího propojování vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů. Hudební výchova -písně, rytmizovaná říkadla, hudební hry Matematika - číslice, počítání v cizím jazyce Výtvarná výchova - výtvarný projev, výpravné zpracování probíraného tématu Přírodopis - využití oblastí, které již žáci znají – lidské tělo, příroda, voda, ovzduší, živočichové, rostliny G) Klíčové kompetence Kompetence k učení 

vést žáky prostřednictvím zajímavých a různorodých metod k aktivnímu učení během hodiny



pomáhat žákům osvojovat si správnou výslovnost, rozšiřovat a zapamatovat si slovní zásobu, zvládnout texty jednodušších básniček či říkanek



pomoci žákům pochopit základní gramatické struktury prezentované komunikativní formou



systematicky žáky učit orientaci v učebnicích či materiálech (slovníky, časopisy), zvládat abecedu v cizím jazyce



učit žáky práci s internetem, kde mají možnost rozšířit si znalosti z různých oborů


žáci se učí pracovat s různými typy cvičení, učí se vyhledávat informace z různých zdrojů, vyhodnocovat je a zpracovávat.


žákům vytváříme dostatečné množství komunikativních situací, aby mohli samostatně vyjádřit svůj názor a myšlenky 21


klademe důraz na komunikaci učitel – žák, je třeba zařazovat přirozené situace, kdy žáci mluví nejen ve dvojici, ale i větších skupinách



rozvoj psaní by měl plynule navazovat na počáteční rozvoj mluveného projevu.


do práce zařazujeme všechny sociální formy práce – frontální práce, práce ve skupině, práce pro jednotlivce, diskuse atd.

Kompetence občanské 

žáci by si měli prostřednictvím cizího jazyka uvědomit svoji identitu, seznámit se se svou zemí, kulturou, rodinou, prostředím, ve kterém žijí



využití internetu ve vyučování zvyšují možnosti při rozšiřování vědomostí.

Kompetence pracovní 

vést žáky k samostatné práci s materiály, například slovníky, časopisy, s internetem.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací oblast je realizována v 1. - 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu matematika.

1. období A) Cíle vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: 

osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků



rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací



používání matematických symbolů



vytváření prostorové představivosti



rozboru problému, stanovení postupu jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku



řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku



uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace)



rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů



rozvíjení samostatnosti, systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti a sebekontroly



zdokonalování grafického projevu a základních rýsovacích technik

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich užití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá žákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem využitelným v praktickém životě. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení rýsovacích technik, které žáci využijí při dalším studiu. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na tematické okruhy: 

Čísla a početní operace



Závislosti, vztahy a práce s daty



Geometrie v rovině a prostoru



Aplikační úlohy

Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazený na 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni. Žáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důležitost a užití. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí uvědomovat si jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby, například měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru žáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. 22

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 V tematickém okruhu Aplikační úlohy žáci hledají řešení úloh, které může být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Žáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se snaží řešit problémové situace a úlohy z běžného života a hledat více možných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy, doplňovačky a učí se samostatně pracovat při využívání prostředků výpočetní techniky a používání některých dalších pomůcek. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník 

vytváření konkrétních představ o čísle



počítání na konkrétních předmětech, počitadle



čísla 1 - 5



počítání předmětů v daném souboru



vytváření různých souborů o daném počtu prvků



porovnávání množství v oboru do pěti



čtení a psaní čísel v oboru do pěti



sčítání a odčítání čísel v oboru do pěti



názorné zavedení sčítání a odčítání v oboru do pěti manipulačními činnostmi



zápis součtu a rozdílu



rozklad čísla, dočítání



slovní úlohy s použitím platidel



číslovky řadové 1 - 5



poznávání geometrických tvarů (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník, krychle, koule, válec



úlohy pro orientaci v prostoru: vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu.

2. ročník 

vytváření konkrétních představ o přirozeném čísle



počítání na konkrétních předmětech, počitadle



čísla 1 - 10, číslo 0









porovnávání čísel v oboru do deseti



vztahy větší, menší, roven



čtení a psaní čísel v oboru do deseti



sčítání a odčítání čísel v oboru do 10



názorné zavedení sčítání a odčítání v oboru do 10 manipulačními činnostmi



tabulka sčítání



automatizace početních spojů sčítání a odčítání v oboru do 10






slovní úlohy s použitím platidel



slovní úlohy vedoucí k jednomu početnímu výkonu v oboru do 10



číslovky řadové 5 - 10 (konkrétní situace)



kreslení křivých a přímých čar



rýsování přímek podle pravítka



poznávání geometrických tvarů



úkoly na rozvíjení prostorové představivosti, užití stavebnic, souboru krychlí.



vztahy nad, pod, vedle, před, za.

3. ročník 

vytváření konkrétních představ o přirozených číslech v oboru do 20



počítání na souborech různých předmětů, na prstech, na počitadle









porovnávání čísel v oboru do dvaceti 23


číselná osa



čtení a psaní čísel v oboru do 20



sčítání a odčítání čísel v oboru do 20 bez přechodu přes desítku



tabulka sčítání



vztahy mezi sčítáním a odčítáním



sčítání a odčítání čísel v oboru do 20 s přechodem přes desítku






slovní úlohy vedoucí k jednomu početnímu výkonu v oboru do 20



jednoduché slovní úlohy na využití vztahu o n - více, o n - méně v oboru do 20



násobilka dvou v oboru do 20 vyvozená na manipulačních činnostech



numerace do 100 (seznámení)



rýsování křivých a přímých čar



rýsování a označování úseček



rýsování jednoduchých ornamentů



rozvíjení prostorové představivosti na stavbách z krychlí



dělení staveb z krychlí na sloupce a vrstvy

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Žák by měl 

číst, psát a používat číslice v oboru do 20, numerace do 100



sčítat a odčítat s užitím názoru v oboru do 20



porovnávat množství a vytvářet soubory prvků podle daných kritérií v oboru do 20



znát matematické pojmy +‚ -‚ =‚ <‚ > a umět je zapsat



umět rozklad čísel v oboru do 20



řešit jednoduché slovní úlohy na sčítání a odčítání v oboru do 20



zvládat orientaci v prostoru a používat výrazy vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu



modelovat jednoduché situace podle pokynů a s využitím pomůcek



doplňovat jednoduché tabulky, schémata a posloupnosti čísel v oboru do 20



uplatňovat matematické znalosti při manipulaci s drobnými mincemi



poznat a pojmenovat základní geometrické tvary a umět je graficky znázornit



umět používat pravítko



rozeznat přímku a úsečku, narýsovat je a vědět, jak se označují

E) Průřezová témata Osobnostní rozvoj Prostřednictvím vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace lze rozvíjet pozornost, soustředění, tvořivost, cvičení paměti, sebekontroly, sebeovládání, řešit praktické problémy, posilovat mezilidské vztahy, zlepšit komunikaci, pěstovat odpovědnost, spolehlivost, vzájemné respektování a vést žáky k sebehodnocení. Multikulturní výchova Posilovat principy slušného chování, tolerance, empatie a komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin. Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace lze při řešení slovních úloh realizovat témata, která se zabývají problémem ochrany životního prostředí.

2. období A) Cíle vzdělávací oblasti    

osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací používání matematických symbolů vytváření prostorové představivosti 24

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016     

rozboru problému, stanovení postupů, jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace) rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů rozvíjení samostatnosti, systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti a sebekontroly zdokonalování grafického projevu a základních rýsovacích technik

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich užití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá žákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem využitelným v praktickém životě. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení rýsovacích technik, které žáci využijí při dalším studiu. Na úrovni školních vzdělávacích programů je možné vytvořit v 8. a 9. ročníku samostatný předmět rýsování. Vzdělávací oblast matematika je tvořena Čísla a početní operace    

je řazený na 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni žáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose osvojují si postupy matematických operací, jejich důležitost a užití sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování

Závislosti a vztahy práce s daty Žáci se učí uvědomovat si, jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby, např. měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. Geometrie v rovině a v prostoru Žáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. Aplikační úlohy Žáci hledají řešení úloh, které může být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Žáci si rozvíjení logické myšlení podle míry rozumové vyspělosti a snaží se řešit problémové situace a úlohy z běžného života a hledat více možných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy, doplňovačky a učí se samostatně pracovat při využívání výpočetní techniky a používání některých dalších pomůcek. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník                     

opakování a prohlubování učiva z 1. - 3. ročníku sčítání a odčítání v oboru do 20 čtení, psaní a porovnávání čísel v oboru do 100 i na číselné ose sčítání a odčítání v oboru do 100 sčítání a odčítání násobků 10 sčítání a odčítání jednotek bez přechodu i s přechodem desítek sčítání a odčítání dvouciferných čísel (zpaměti i písemně) zapsat a řešit jednoduché slovní úlohy k jednomu početnímu výkonu využití vztahu o n- více, o n-méně objasnění pojmu odhad slovní úlohy s využitím platidel násobení v oboru do 100 pamětné zvládání násobkových řád zvládnout s názorem řady násobků čísel dvou až deseti do sta umět používat kalkulátor pamětné zvládání násobkových řad dělení provádět podle schopností dětí manipulace s konkrétními předměty tabulka násobení záměna činitelů vztah n-krát více, n-krát méně 25


jednotky hmotnosti používání jednotek kilogram, litr, hodina, centimetr, metr jednoduché převody jednotek geometrie bod, vyznačování bodů, popis bodů úsečka, rýsování úseček, měřit a porovnávat délku úsečky přímka, rýsování přímky, přímky různoběžné a rovnoběžné – využít konkrétních předmětů rovinné útvary, trojúhelník, čtyřúhelník, čtverec, obdélník poznávání a popis rovinných útvarů (vrcholy, strany) tělesa, poznávání těles, (kvádr, krychle, válec, koule)

5. ročník Opakování a prohlubování učiva    

sčítat a odčítat zpaměti i písemně dvouciferná čísla rozpoznávat sudá a lichá čísla násobkové řady v oboru do sta – dokončení pamětného zvládnutí řešení jednoduchých slovních úloh (odhady výsledků)

Sčítání a odčítání v oboru do 1000      

numerace do 1000, orientace na číselné ose, porovnávání čísel násobky sta sčítání a odčítání do sta – ústně i písemně řešit jednoduché slovní úlohy, jejichž řešení nemusí být závislé na matematických postupech zaokrouhlovat čísla na desítky, stovky, s využitím ve slovních úlohách úlohy typu n- více, n- méně, m krát více, m krát méně

Dělení v oboru násobilek do sta  

tvořit a zapisovat příklady na násobení a dělení v oboru do sta jednoduché slovní úlohy na násobení a dělení v oboru násobilek

Jednotky délky hmotnosti, času a objemu, platidla      

jednotky délky – mm, cm, dm, m, km jednotky hmotnosti – g, kg jednotky objemu – l, hl jednotky času – hodiny, minuta, určování času na čtvrthodiny poznávat koruny a haléře zapsané desetinným číslem jednoduché převody jednotek

Geometrie Opakování     

bod, přímka, úsečka měření a rýsování úseček s přesností na cm a mm znázornit, narýsovat a označit základní rovinné útvary určit osu souměrnosti překládáním papíru poznat základní tělesa

Kolmice a rovnoběžky  

pravý úhel, pojem, rýsování kolmic pomocí trojúhelníku s ryskou rýsování rovnoběžných přímek

Čtverec a obdélník   

vyznačení, popis, vlastnosti stran rýsování čtverce a obdélníka vypočítat obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

Kruh a kružnice   

střed, poloměr a průměr kruhu kružnice rýsování kružnice oblouk kružnice

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Žák by měl:  

psát, číst, porovnávat a zaokrouhlovat čísla v oboru do 1 000 000 zvládat orientaci na číselné ose 26

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016                

písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit víceciferná čísla, dělit se zbytkem pracovat se zlomky a smíšenými čísly, používat vyjádření vztahu celek – část (zlomek, desetinné číslo, procento) číst desetinná čísla, znát jejich zápis a provádět s nimi základní početní operace řešit jednoduché úlohy na procenta provádět odhad výsledku, zaokrouhlovat čísla určit čas s přesností na čtvrthodiny, převádět jednotky času v běžných situacích umět jednoduché převody jednotek délky, hmotnosti a času vyhledat a roztřídit jednoduchá data (údaje, pojmy apod.) podle návod orientovat se a číst v jednoduché tabulce uplatňovat matematické znalosti při manipulaci s penězi měřit a porovnávat délku úsečky sestrojit rovnoběžky a kolmice znázornit, narýsovat a označit základní rovinné útvary určit osu souměrnosti překládáním papíru vypočítat obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran poznat základní tělesa

3. období A) Cíle vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:          

osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací používání matematických symbolů vytváření prostorové představivosti rozboru problému, stanovení postupu jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace) rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů rozvíjení samostatnosti, systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti a sebekontroly zdokonalování grafického projevu a základních rýsovacích technik

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich užití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá žákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem využitelným v praktickém životě. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení rýsovacích technik, které žáci využijí při dalším studiu. Na úrovni školních vzdělávacích programů je možné vytvořit v 8. a 9. ročníku samostatný předmět Rýsování. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na tematické okruhy:    

Čísla a početní operace Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a prostoru Aplikační úlohy

Tematický okruh Čísla a početní operace na 1. stupni se rozvíjí i na 2. stupni. Žáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důležitost a užití. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí uvědomovat si jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby například měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru žáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. V tematickém okruhu Aplikační úlohy žáci hledají řešení úloh, které může být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Žáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se snaží řešit problémové situace a úlohy z běžného života a hledat více možných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy a doplňovačky a učí se samostatně pracovat při využívání prostředků výpočetní techniky a používání některých dalších pomůcek. 27

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pochopení závislostí prostřednictvím práce s grafem, diagramem a tabulkou. Číslo a početní operace:         

celá čísla - obor přirozených čísel do 1 000 000, číselná osa písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení víceciferným číslem rozklad čísla, porovnávání, zaokrouhlování, odhad zlomky – základní pojmy, užití, výpočet, zápis desetinná čísla – zápis, čtení, užití, jednoduché matematické operace s nimi procenta – základní pojmy, jednoduché výpočty, úrok, úroková míra dělitelnost přirozených čísel - prvočíslo, číslo složené, násobek, dělitel, nejmenší společný násobek, největší společný dělitel, kritéria dělitelnosti rovnice – jednoduchá lineární rovnice římské číslice

Závislosti, vztahy, práce s daty   

jednotky – délky, času hmotnosti, objemu, obsahu, praktické převody závislosti a data - příklady závislostí z praktického života a jejich vlastnosti, grafy, tabulky; aritmetický průměr poměr - měřítko

Geometrie v rovině a prostoru    

rovinné útvary - přímka, polopřímka, úsečka, kružnice, kruh, úhel, trojúhelník, čtyřúhelník (lichoběžník, rovnoběžník), pravidelný šesti a osmiúhelník, vzájemná poloha přímek v rovině (typy úhlů) metrické vlastnosti v rovině - druhy úhlů, vzdálenost bodu od přímky prostorové útvary - kvádr, krychle, koule, válec, jehlan konstrukční úlohy - osa úsečky, osa úhlu, osová souměrnost, středová souměrnost, jednoduché konstrukce kružítkem, čtvercová síť, kótování, pravoúhlé promítání

Aplikační úlohy   

číselné a logické řady číselné a obrázkové analogie praktické geometrické úlohy

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 

           

opakování učiva z 5. ročníku-sčítání a odčítání do 1000- ústně i písemně, násobení a dělení v oboru násobilek do 100, násobky 100, jednotky délky, času (hodina, minuta, vteřina), hmotnosti (gram, kilogram, tuna) a objemu, rýsování kružnice, čtverce a obdélníka, kolmic a pravého úhlu, poznávání a popis těles sčítání a odčítání v oboru do 10 000- numerace do 10 000, čtení a zápis čísel, porovnávání čísel, orientace na číselné ose, sčítání a odčítání ústní i písemné násobení a dělení 10, 100, 1000- procvičovat na jednotkách délky, hmotnosti a objemu slovní úlohy vedoucí k maximálně dvěma početním úkonům nácvik zaokrouhlování a odhadů výsledků slovní úlohy s jednotkami délky, hmotnosti a času jednoduché konstrukce kružítkem-přenášení úseček, porovnávání úseček, grafický součet úseček, násobek úsečky, střed úsečky, osa úsečky, osová souměrnost (výtvarná výchova) konstrukce trojúhelníka ze tří stran přenášení trojúhelníka vyznačování a rýsování úhlu, popis úhlu- vrchol, ramena osa úhlu, rozdělení úhlů na ostré, tupé, pravé a přímé konstrukce pravého úhlu kružítkem a pravítkem-procvičování na rovinných obrazcích (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice) opakování učiva 6. ročníku- prohloubení vědomostí a znalostí

7. ročník 

opakování z 6. ročníku- početní výkony do 10 000, jednotky délky, času a hmotnosti, zaokrouhlování čísel, rýsování rovinných obrazců, poznávání těles.

Číselný obor do milionu:    

numerace do milionu, čtení, zápis a porovnávání čísel do milionu, orientace na číselné ose zaokrouhlování čísel na praktických příkladech písemné sčítání a odčítání v oboru do milionu s využitím předchozích dovedností jednoduché slovní úlohy s maximálně dvěma početními úkony 28


     

kontrola výpočtů na kalkulátoru kontrola počítání pomocí zkoušky odhady výsledků římské číslice- psaní jednoduchých čísel- dějepis (letopočty přečíst) písemné násobení a dělení přirozených čísel do 10 000-násobení a dělení čísel čísly 10, 100, 1000, využití poznatků na převádění jednotek délky, hmotnosti a objemu, písemné násobení maximálně trojciferného čísla jednociferným a dvouciferným činitelem, písemné dělení jednociferným dělitelem beze zbytku i se zbytkem, písemné násobení dvouciferným dělitelem s nulou na konci (10, 20, 30, atd.) úhel, velikost úhlu, měření úhlů, pojem stupeň, značka stupně, zápis, měření úhlů úhloměrem, měření velikosti úhlů, rýsování úhlů dané velikosti, konstrukce úhlů 60 st., 120 st., 30 st. pomocí kružítka a pravítka mnohoúhelníky se zaměřením na trojúhelník- procvičení již známého učiva, dělení trojúhelníků podle úhlů a velikosti stran, výška trojúhelníka konstrukce pravidelného šestiúhelníku a osmiúhelníku vepsaného kružnicí seznámení s lichoběžníkem obvody rovinných obrazců- čtverec, obdélník a trojúhelník- řešení úloh z praktického života závěrečné opakování učiva-procvičování vědomostí, upevňování znalostí

8. ročník    

      

opakování ze 7. ročníku- čtení a zápis čísel do milionu, numerace do milionu, orientace na číselné ose, násobení a dělení přirozených čísel, obvody rovinných obrazců, úhel, velikost úhlu písemné dělení jednociferným a dvouciferným dělitelem i bez nuly na konci zlomky- pojem zlomek, čtení a zápis zlomků, čitatel a jmenovatel, zlomky a smíšená čísla, sčítání a odčítání jednoduchých zlomků, výpočet zlomku z celku, zlomek jako část celku desetinná čísla- pojem desetinné číslo, převody zlomků na desetinná čísla a naopak, čtení a zápis čísel, orientace na číselné ose, sčítání a odčítání desetinných čísel, násobení a dělení desetinných čísel čísly 10, 100, 1000, násobení desetinného čísla číslem desetinným poznávání rovnoběžníků- vlastnosti stran a úhlů rýsování rovnoběžníků- kosočtverec, kosodélník, lichoběžník obsahy obrazců- jednotky obsahu, převody, obsah čtverce, obdélníka a pravoúhlého trojúhelníka- řešení praktických úloh délka kružnice a obsah kruhu-zařadit ke konci školního roku v součinnosti s probíranou látkou desetinná čísla síť krychle a kvádru povrch krychle a kvádru- řešení praktických úloh opakování učiva 8. ročníku-procvičování vědomostí, upevňování znalostí

9. ročník                

opakování z 8. ročníku – početní úkony s přirozenými a desetinnými čísly- ústně, písemně, s využitím kalkulátoru, rýsování rovinných obrazců, obvody a obsahy obrazců dělení desetinných čísel: dělení dvou přirozených čísel, kdy je podílem číslo desetinné dělení desetinného čísla číslem přirozeným dělení desetinného čísla číslem desetinným, nejvýše však dvouciferným znalost práce s kapesním kalkulátorem slovní úlohy vedoucí k maximálně dvěma početním úkonům s desetinnými čísly- užití jednotek délky, hmotnosti, objemu a času, užití peněz poměr: dělení v daném poměru měřítko plánu a mapy procento: pojem procento, symbol %, pojmy základ, procentová část, počet procent, výpočet 1 % ze základu, výpočet procentové části ze základu, řešení slovních úloh z praktického života úrok a úroková míra- pojmy vklad, jistina, úrok-slovní úlohy z praxe povrch kvádru, krychle a válce- příklady z praktického života objemy těles- jednotky objemu, převody jednotek, vztah dm krychlový-litr objem kvádru, krychle, válce-příklady z praktického života

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Číslo a početní operace Žák by měl:  

psát, číst, porovnávat a zaokrouhlovat čísla v oboru do 1 000 000 zvládat orientaci na číselné ose 29


písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit víceciferná čísla, dělit se zbytkem pracovat se zlomky a smíšenými čísly, používat vyjádření vztahu celek – část (zlomek, desetinné číslo, procento) číst desetinná čísla, znát jejich zápis a provádět s nimi základní početní operace řešit jednoduché úlohy na procenta provádět odhad výsledku, zaokrouhlovat čísla

Závislosti, vztahy, práce s daty Žák by měl:     

užívat a ovládat převody jednotek délky, hmotnosti, času, obsahu, objemu zvládat početní úkony s penězi používat měřítko mapy a plánu, spočítat vztah mezi měřítkem a skutečností vyhledávat, třídit a porovnávat data vypracovat jednoduchou tabulku

Geometrie v rovině a prostoru Žák by měl:          

umět zacházet s rýsovacími pomůckami a potřebami odhadovat délku úsečky, určit délku lomené čáry, graficky sčítat a odčítat úsečky vyznačovat, rýsovat a měřit úhly, provádět jednoduché konstrukce znát a rýsovat základní rovinné útvary a zobrazovat jednoduchá tělesa vypočítat obvod a obsah trojúhelníka, čtverce, obdélníka, kruhu vypočítat povrch a objem kvádru, krychle a válce číst a rozumět jednoduchým technickým výkresům sestrojit základní rovinné útvary ve středové a osové souměrnosti načrtnout a sestrojit sítě základních těles používat technické písmo

Aplikační úlohy Žák by měl:     

samostatně řešit praktické úlohy hledat různá řešení předložených situací aplikovat poznatky a dovednosti z jiných vzdělávacích oblastí řešit úlohy na prostorovou představivost využívat prostředky výpočetní techniky při řešení úloh

Rýsování K zajištění všech očekávaných výstupů v oblasti Geometrie v rovině a v prostoru je v 8. a 9. ročníku zřízen samostatný předmět Rýsování. Cílem rozšíření geometrie o vyučování samostatnému předmětu Rýsování je naučit žáky ještě lépe používat rýsovací pomůcky a potřeby, správně o ně pečovat a zacházet s nimi, rýsovat základní geometrické útvary, zobrazovat nejjednodušší tělesa a číst technické výkresy. A) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 8. ročník        

základní pokyny k rýsování, pomůcky do rýsování a práce s nimi druhy čar a příklady jejich užití technické písmo- nácvik psaní podle šablony i od ruky nácvik rýsování přímek, kolmic a rovnoběžek na jednoduchých geometrických ornamentech nebo čtvercových sítích příklady zobrazení v osové souměrnosti základní pravidla kótování- kótování délek, průměrů, poloměrů, oblouků a úhlů nácvik rýsování a kótování čtverce, obdélníka, kosočtverce a kosodélníku rýsování pravidelných mnohoúhelníků-bez kótování

9. ročník     

opakování učiva-rýsování rovnoběžek a kolmic, technické písmo, kótování volné rovnoběžné promítání- zobrazení kvádru, krychle a válce, jejich sítě základy pravoúhlého promítání- promítací kout, nárys, půdorys a bokorys, vytváření prostorových představ (podle schopností žáků) druhy kótování- seznámení s ohledem na budoucí profesní uplatnění 30

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Prostřednictvím vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace lze rozvíjet pozornost, soustředění, tvořivost, cvičení paměti, sebekontroly, sebeovládání, řešit praktické problémy, posilovat mezilidské vztahy, zlepšit komunikaci, pěstovat odpovědnost, spolehlivost, vzájemné respektování a vést žáky k sebehodnocení. Multikulturní výchova Posilovat principy slušného chování, tolerance, empatie a komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin. Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace lze pomocí řešení slovních úloh, problémových situací a praktických příkladů ze života realizovat témata, která se zabývají energií, přírodními zdroji, dopravou, ochranou životního prostředí. Při realizaci má matematika úzkou vazbu s předměty fyzika, chemie, zeměpis, přírodopis. F) Mezipředmětové vztahy Vzdělávací předmět Matematika má velmi úzké vztahy k ostatním předmětům. Poznatků matematiky se využívá v předmětu Fyzika při vyučování tématu Fyzikální měření délky, hmotnosti, času a objemu. Dále při vyučování tematického celku Práce a výkon, matematické znalosti jsou nutné pro vyučování Výpočtu spotřeby elektrické energie. Rovněž lze poznatků matematiky využít ve výuce dějepisu při vyučování tématu Římské číslice-umět přečíst stáří budov, umět přečíst letopočet napsaný římsky. Stejně jako dokázat vypočítat jakého věku se dožily významné historické postavy. Výuka matematiky také prolíná se zeměpisem – tematický celek Měřítko plánu a mapy.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vzdělávací oblast je realizována od 4. ročníku prostřednictvím předmětu informatika. A) Cíle vzdělávací oblasti       

osvojení znalostí a dovedností práce s počítačem poznávání možností výpočetní techniky vyhledání a využití potřebné informace a tím rozvoj myšlení a logického uvažování schopnost formulovat svůj požadavek při samostatném rozhodování a hledání optimálního řešení získávání odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných médiích poznat možnosti počítače pro prezentaci výsledků své práce šetrné zacházení s výpočetní technikou a technikou všeobecně

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům získat základní dovednosti práce s osobním počítačem a základním programovým vybavením. Výuka se soustředí zejména na práci s textovým editorem, manažerem souborů a s dostupnými výukovými a vzdělávacími programy. Učivo je upevňováno i v ostatních vzdělávacích oborech. Jako nadstandartní učivo je v této vzdělávací oblasti možno zařadit práci s webovým prohlížečem a elektronickou poštou. Zvládnutí základů výpočetní techniky a vyhledávání informací na webovém prohlížeči tak umožňuje doplnění běžných učebních textů a obohacuje výuku o nové poznatky. Zároveň se takto získané dovednosti stávají pro žáky výhodou v praktickém životě a pracovním uplatnění. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník             

seznámení s plánem učiva a poučení o bezpečnosti v počítačových učebnách seznámení se se zdravotními riziky spojenými s užíváním výpočetní techniky základní části počítačové sestavy – monitor, klávesnice, myš, skříň, reproduktory přihlášení a odhlášení do počítačové sítě zapnutí a vypnutí počítače, tlačítko power, reset technika práce s myší – klik, dvojklik, funkce myši, L a P tlačítko, kolečko, tah, kurzor monitor, základní orientace na obrazovce pojem ikona, soubor, složka nabídka start, otevření a zavření souboru klávesnice – funkce, orientace, důležité klávesy – entre, delete, mezerník, esc, šipky, backspace program Microsoft Word – nácvik psaní na klávesnici klávesy Shift, Caps Lock, Num Lock pozadí 31


práce s výukovými programy podle pokynů

5. ročník         

seznámení s pojmem textový editor vytvoření složky, přejmenování práce s okny – minimalizace, maximalizace, zavření nácvik psaní a úpravy jednoduchého textu – lišta, zarovnání, barva a typ písma, velikost uložení dokumentu na pevný disk, disketu pojem CD-rom, disketová jednotka, flashdisc označení více souborů, klávesové povely úvod do kreslícího programu Malování popis prostředí, jednoduché kreslící nástroje malování – geometrické útvary

6. ročník          

psaní a úpravy textu jednoduchý dopis pohyb v dokumentu nastavení orientace stránky, okraje formát odstavce, zarovnání odrážky a číslování v textu mazání souborů a jejich obnova funkce průzkumníka seznámení s pojmem symbol, tabulátor práce s výukovými programy

7. ročník       

základní znalosti o hardwaru a softwaru vytvoření podložky označení textu a části textu, přesun na určené místo přenos, vkládání a úprava obrázků v textovém editoru obtékání, úprava barvy textu a obrázků seznámení s programem kalkulačka nastavení tapety a spořiče

8. ročník         

vytvoření tabulky ve Wordu práce s řádkem, sloupcem, buňkou ohraničení a stínování základní funkce tabulkového kalkulátoru základní funkce školního grafického editoru – popis prostředí, nástroje, text, editace, tvarování přehrávání CD a DVD, programy nastavení ovládání zvuku ochrana osobních dat, pirátství řešení základních problémových situací

9. ročník           

opakování a procvičování základů práce s počítačem princip přenosu informace princip práce v síti, ochrana osobních dat, antivirový program prohlížeč Internet Explorer – popis prostředí vyhledávání na internetu pomocí www adresy, klíčového slova, katalogu nastavení oblíbené stránky portály, adresy – získání informace, uložení práce s elektronickou poštou – nastavení schránky, příjem a odeslání zprávy, příloha další způsoby komunikace – mobil ochrana zdraví a bezpečnost při práci s komunikačními prostředky práce s výukovými programy

Předmět Informační a komunikační technologie lze velmi dobře využít ve všech ostatních předmětech. Například informace s nimi související lze snadno vyhledat na odpovídajících počítačových mediích či internetu. S jejich pomocí si rozšiřují komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. To vše podporuje a rozvíjí logické myšlení, přispívá k učení se plánovat a rozhodovat o vhodnosti a využití získaných informací. V cizím jazyce mohou žáci rozvíjet své jazykové znalosti emailovým stykem se zahraničními kamarády. 32

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 D) Očekávané výstupy na konci jednotlivých období 2. období Žák by měl   

ovládat základní obsluhu počítače pracovat s výukovými a zábavnými programy podle pokynů dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně nezávadné práce s výpočetní technikou

3. období Žák by měl      

ovládat základy psaní na klávesnici, na uživatelské úrovni práci s textovým editorem využívat vhodné aplikace zvládat práci s výukovými programy vyhledat potřebné informace na internetu dodržovat pravidla zacházení s výpočetní technikou osvojit si základy elektronické komunikace

E) Průřezová témata Průřezová témata ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou realizována především při práci s internetem (vyhledání informace, ověření její věrohodnosti, následné zpracování) a při práci s textovým a grafickým editorem. Nabízejí příležitost pro individuální uplatnění žáků i pro učení se vzájemné spolupráci. Multikulturní výchova Vazba na tyto oblasti je dána především tématy, která se věnují vzájemným vztahům etnických skupin a vztahů příslušníků různých národů, jejich společným a rozdílným znakům, napomáhá při rozvoji tolerance. Poskytuje znalost základních pojmů. Tematické okruhy tohoto průřezového tématu vycházejí z aktuální situace ve škole, městě a navazují na aktuální situaci ve společnosti.    

vzájemné vztahy mezi příslušníky různých národů a etnických skupin poznávání zvláštností jiných kultur (způsob života, odlišné vnímání světa, tradice) význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a dalšího vzdělávání lidská práva, základní dokumenty

Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní techniku při zjišťování různých informací. Poskytuje znalosti vedoucí k lepšímu postoji vůči prostředí a hodnotit závažnost vyskytujících se ekologických problémů. Vede žáky k odpovědnému postoji k okolí a tím i k sobě samému.     

zjišťování aktuálních informací o stavu životního prostředí ve světě i v blízkém okolí hledání způsobů řešení ekologických problémů, ekologické akce, např. Den země využívání přírodních zdrojů v okolí ochrana přírody a kulturních památek vliv prostředí na zdraví člověka

Mediální výchova Průřezová témata přispívají k učení se najít, přečíst a využít podněty, které k nám přicházejí prostřednictvím médií a zároveň tyto informace vyhodnotit z hlediska záměru jejich vzniku a vztahu k realitě. Vybavují žáka základními dovednostmi mediální gramotnosti, schopností využívat různých zdrojů informací k sebevzdělávání a náplni volného času.    

věnování pozornosti věcné správnosti a přesnosti sdělení, základní prvky ve sdělení rozlišování informativního, zábavního a reklamního sdělení vliv médií na život jednotlivce, rodiny a společnosti vlastní tvorba textů

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast je v 1. - 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu prvouka. A) Cíle vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:     

vytváření základních pracovních návyků osvojování pravidel slušného chování a jednání a vytváření pozitivních mezilidských vztahů zájmu o dění v místě bydliště poznávání nejbližšího okolí a formování citového vztahu k místu a k zemi, kde žije rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů 33


chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností poznávání propojení mezi člověkem a přírodou a jejich vzájemného ovlivňování, vytváření pozitivního vztahu k živé a neživé přírodě upevňování hygienických návyků, zásad zdravého životního stylu hledání potřebných informací a jejich užití v běžném životě

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí žáka, ze specifik místa, kde žije. Žák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běžném životě. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbližšímu okolí. Žáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého životního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je členěn do tematických okruhů:     

Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví

V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, se žáci učí poznávat své nebližší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznávají nejbližší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, že lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi lidmi. Při praktických činnostech se žáci učí spolupracovat. Seznamují se se základními právy dítěte. Učí se chování v krizových situacích, jak jim předcházet, jak na ně reagovat. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v čase a určovat ho. Poznávají, jak se život a věci v toku času vyvíjejí a mění. Rozlišují přítomnost, minulost a budoucnost. Důležitou složkou je praktické poznávání způsobu života v nejbližším okolí. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, jak změny v přírodě ovlivňují činnost lidí a jejich život a jaký vliv má činnost lidí na přírodu. Vytvářejí si vztah k přírodě a poznávají, že pro další život lidí je velmi důležitá ochrana životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sami sebe, seznamují se se svým tělem. Učí se dodržovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důležitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje, jak se dá předcházet škodlivým vlivům. Učí se za své zdraví zodpovídat a pečovat o ně. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník                     

škola a její blízké okolí naše třída školní potřeby a hračky základy dopravní výchovy podzim v místní krajině podzim v zahradě podzim na poli ochrana zdraví a čistota pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školu rodina a život v rodině zařízení bytu orientace v okolí domova, adresa zima a zimní svátky, místní zvyky zimní radosti dětí, bezpečnost při hrách oblékání v zimě živočichové a rostliny v zimě znaky jara příroda, rostliny a živočichové na jaře domácí zvířata a jejich mláďata dětské jarní hry svátky jara 34


znaky léta první ovoce a zelenina louka, luční květy, senoseč prázdniny, bezpečnost na cestách a v přírodě

2. ročník                               

škola a organizace školního života cesta do školy – bezpečnost, dopravní výchova změny v přírodě, na podzim práce na zahradě, na poli, v sadě podzimní měsíce odlet ptáků péče o naše zdraví otužování, pobyt na čerstvém vzduchu zásady správné výživy lidské tělo a jeho části naše smysly rodina, náš domov chování k rodičům a sourozencům v obchodě na poště prvky sexuální výchovy proměny přírody v zimě, zimní měsíce ptáci v zimě volně žijící zvířata v zimě stromy v lese znaky jara, jarní měsíce jarní květy na louce a v zahradě jarní zelenina přílet ptáků, hnízdění kvetoucí stromy, včela práce na poli a v zahradě příroda v létě, letní měsíce květy na poli, na louce, v zahradě letní zelenina, první ovoce obilí, žně bezpečnost o prázdninách – koupání, opalování

3. ročník                      

orientace v prostoru – širší okolí školy obec a okolní krajina cesta do školy, dopravní výchova základní pravidla silničního provozu chování při dopravní nehodě rodina a příbuzní zaměstnání rodičů pomoc rodičům poznávání ovoce a zeleniny význam pro naše zdraví kalendář přírody péče o přírodu části lidského těla smyslová ústrojí chování u lékaře ošetřování při nemoci první pomoc při poranění kalendář roční období časové jednotky – hodina, den týden, měsíc, rok péče o přezimující ptáky péče o lesní zvěř v zimě 35

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016           

význam včely péče o jarní přírodu různé druhy zaměstnání stavba domu požárníci – chování při požáru v pekárně – výroba pečiva příroda v létě opylování květů hmyz rostliny v našem okolí opatrnost při letních zábavách o prázdninách

Ve vyučování prvouky ve 3. ročníku navazujeme na poznatky o přírodě a životě lidí, které žáci získali v 1. a 2. r. a prohlubujeme je. D) Očekávané výstupy Žák by měl                        

zvládnout orientaci v okolí svého bydliště a v okolí školy popsat a zvládat cestu do školy znát nejvýznamnější místa v okolí znát role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, rozlišovat blízké příbuzenské vztahy mít osvojené základy společenského chování projevovat toleranci k odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům pojmenovat nejběžnější povolání a pracovní činnosti vědět, jak se chovat při setkání s neznámými lidmi zvládnout jednoduchou orientaci v čase poznat, kolik je hodin znát rozvržení svých denních činností rozlišovat děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti poznávat různé lidské činnosti popsat a porovnat viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích poznat nejběžnější druhy domácích a volně žijících zvířat pojmenovat základní druhy ovoce a zeleniny a poznat rozdíly mezi dřevinami a bylinami uplatňovat základní zásady chování v přírodě provádět jednoduché pokusy se známými látkami uplatňovat hygienické návyky a zvládat sebeobsluhu dodržovat zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných uplatňovat základní pravidla silničního provozu pro chodce pojmenovat hlavní části lidského těla dokázat sdělit své zdravotní potíže a pocity zvládnout ošetření drobných poranění

E) Průřezová témata Environmentální výchova Ve výuce prvouky v 1. období budeme uplatňovat prvky environmentální výchovy ve spojení s ostatními předměty v rozsahu přiměřeném chápání žáků tohoto věku. Žáky budeme učit citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině, k obci, její minulosti a přítomnosti. Žákům budeme dávat příležitost k tomu, aby si uvědomovali propojenost vztahů mezi člověkem a přírodou a možnost člověka přírodu ovlivňovat. Budeme je učit rozlišovat pozitivní způsoby ovlivňování přírody člověkem od způsobů negativních. Naučí se poznávat také význam a úkol jednotlivých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Budou objevovat možnosti ke zlepšování okolního prostředí. Multikulturní výchova Děti se budou učit vytvářet pěkné vztahy mezi spolužáky, vzájemně si pomáhat a nedělat rozdíly mezi příslušníky jednotlivých etnických skupin. F) Mezipředmětové vztahy Osvojování poznatků a dovedností vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět-vzdělávací obor Prvouka má úzkou souvislost se vzdělávacím oborem Český jazyk a literatura. Žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky jiných a jejich názory. Český jazyk je učí vyjadřovat se kultivovaně, gramaticky správně, dbát na časovou posloupnost slovního projevu, číst texty v učebnicích a jiných materiálech s porozuměním, umět vyhledávat informace z prvouky v jednoduchých 36

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 naučných slovnících nebo do hodin vytvořit zajímavou aktualitu psanou formou-jednoduše a věcně. Zároveň si procvičují odpovědi na otázky k textu učebnic nejen větou jednoduchou, ale i souvětím. Nové pojmy z oboru Prvouka rozšiřují jejich slovní zásobu. Učivo Prvouky lze propojit s návštěvou knihovny a aktualizací učiva o zprávy slyšené nebo viděné ve sdělovacích prostředcích a toto sdělení přenést do výuky ve formě sdělení. Zároveň se takto zdokonalí v umění naslouchat a volně reprodukovat, recitovat. Ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace mohou žáci řešit nestandardní aplikační úkoly a problémy z běžného života, života zvířat a přírody. Učiva geometrie lze využít při tvorbě plánku svého bydliště a školy, cvičení představy nákupu předmětů pro rodinu- základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa, měření, orientace v čase a jednoduché převody jednotek času, početní operace. Propojení dovedností získaných ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie s učivem Prvouky má nezastupitelnou úlohu. Žáci na portálech, knihovnách a v databázích vyhledávají informace a obrazový materiál využitelný při výuce, zároveň se učí vhodně formulovat svůj požadavek pro zadání do vyhledavače. Učí žáky umět si vyhledat potřebné informace např. z oblasti dopravní výchovy, hygieny, regionálního života, kultury, historie, poznávání rozmanitosti krajiny, přírody živé i neživé apod. Různorodost výrazových prostředků vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova Prvouku obohacuje. Žáci výtvarně ztvárňují aktuálně probíraná témata, mohou se seznamovat s díly známých autorů a ilustrátorů (př. rostliny a živočichové, rodina, krajina, vesmír, dopravní prostředky, rodné město), zpívají písně s danou tématikou či mohou naslouchat hudbě (př. Labuť, Let čmeláka). Návštěvou kulturních pořadů a výstav nabývají zkušenosti pro svůj vlastní rodinný život, všímají si na výtvarných dílech barev, linií, tvarů z oblasti živé i neživé přírody. Poznávají přírodní a umělé prvky v okolní krajině, jejich estetickou hodnotu. Tělesná výchova – zde jde zejména o propojení s učivem Prvouky o přirozené odlišnosti spolužáků, elementární znalosti o lidském těle, základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky, zdravý styl života, volný čas, zásady bezpečného chování, reakce na pokyny dospělých při mimořádných situacích, hry s tématikou učiva prvouky. Člověk a svět práce- souvisí s učivem o významu a potřebě různých povolání a pracovních činností. Seznamuje žáky s činností člověka - např. učivo o vlastnostech materiálů, hygiena práce, pozorování přírody a hodnocení výsledků v pěstitelských pracích, environmentální výchova. Příprava tabule pro jednoduché stolování souvisí s učivem o rodině a mezilidských vztazích celkem. Dramatická výchova- lze využít mnoha témat ze vzdělávacího oboru Prvouka, záleží na tvůrčích schopnostech učitele a žáků. Př. situace z rodinného života, zaměstnání, nápodoba zvířat, dopravní výchova. G) Klíčové kompetence Kompetence k učení 

žák vyhledává a třídí informace


žák se učí pracovat s informacemi

Kompetence komunikativní  

žák formuluje a vyjadřuje myšlenky a názory poslouchá a reaguje na názory jiných


umí požádat o pomoc a umí pomoci ostatním


chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu


žák dodržuje zásady ochrany zdraví a podílí se na ochraně životního prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vzdělávacího předmětu vlastivěda a přírodověda.

Vlastivěda A) Cíle vzdělávací oblasti    

vytvořit citový vztah k vlasti, místu kde žijeme, poznávat nejbližší okolí rozšiřovat slovní zásobu v pojmenování pozorovaných skutečností, rozvíjet myšlení a vyjadřování vést žáky ke správnému vztahu k sobě samému, spolužákům a dospělým, k osvojení pravidel slušného chování a jednání utváření základních pracovních návyků 37


vést žáky k chápání pojmů a nacházení souvislostí mezi nimi učí se pozorovat, pojmenovat a popisovat poznatky

B) Charakteristika výuky V tematickém okruhu Místo, kde žijeme žáci poznávají své okolí, orientují se v něm. Své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci, regionu, zemi. Žáci se seznamují s historií obce, památnými budovami, s místními pověstmi. Sledují rozmanitost okolní krajiny, pozornost je věnována životnímu prostředí obce a jeho ochraně. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, že lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi nimi. Učí se předcházet, chovat a reagovat na krizové situace. Seznamují se se základními právy dítěte. Učí se spolupracovat při praktických činnostech. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci seznamují s určováním času, zjišťují jeho význam v běžném životě společnosti. Rozeznávají věci přítomné, minulé a budoucí. Uvědomují si význam důležitých památek v místě bydliště. Učí se prakticky poznávat způsob života v nejbližším okolí Výuku vlastivědy oživují mapy, obrazy, filmy, výstavy, školní výlety, videozáznamy, vycházky, didaktické hry. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník                           

škola, prostředí školy orientace ve škole život ve škole a jejím okolí chování a povinnosti žáků ve škole základy dopravní výchovy obec, poloha v krajině orientace v obci podle plánu minulost a současnost obce (města) význačná místa, části obce (města) okolní obec (místní oblasti, region) charakteristické znaky krajiny (krajina v okolí obce, vodní toky, mosty, nádrže) regionální zvláštnosti vliv krajiny na život lidí péče o životní prostředí památné objekty v obci a okolí (významné orientační body) domov a jeho okolí místní tradice a zvyky kulturní zajímavosti rodina a společnost, příbuzenské vztahy život a funkce rodiny zájmové organizace a spolky orientace v čase, den, týden, měsíc, roční období, rok současnost a minulost v našem životě, lidská obydlí dříve a nyní proměny způsobu života významné historické objekty v regionu a ČR regionální pohádky a pověsti, tradiční lidové svátky státní svátky a významné dny

Výuka navazuje na obsah předmětu prvouka. V některých oblastech ho rozšiřuje a učivo doplňuje. Těsné jsou mezipředmětové vztahy mezi vlastivědou a mateřským jazykem (čtením a literární výchovou). Dále se využívají dovednosti z výtvarné výchovy při práci s pracovními sešity, při malování a ilustrování různých událostí. Znalosti z matematiky se uplatňují zejména v učivu orientace v čase. Tematický celek Krajina obsahuje učivo zeměpisné povahy. 5. ročník         

domov a jeho okolí, orientace v obci podle plánu mapa místní krajiny Česká republika, můj domov, moje vlast státní symboly světové strany hranice státu mapy, čtení mapy, vysvětlivky orientace na mapě ČR hlavní město Praha 38

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016                         

povrch (Čechy, Morava, Slezsko) podnebí, největší města, oblasti (Čechy, Morava, Slezsko) obyvatelstvo a velká města orientace v místní oblasti naše krajina příroda v naší krajině Evropa, glóbus, mapa světa a Evropy cestování tvar a povrch, vodstvo, velká města Evropy poloha ČR v Evropě, sousední státy právo a spravedlnost, základní práva dítěte práva a povinnosti žáků školy protiprávní jednání (krádež, šikana, zneužívání, týrání) a jeho postih osobní bezpečí, chování v rizikovém prostředí chování v rizikových situacích služby odborné pomoci (pomáhající organizace) situace hromadného ohrožení, chování při požáru chování při vyhlášení poplachu chování při dopravní nehodě důležitá telefonní čísla naše země v dávných dobách, způsob života v pravěku příchod Slovanů Velkomoravská říše počátky českého státu život ve středověku

Ve výuce se navazuje na poznatky 4. ročníku, které se postupně prohlubují. Využíváme mezipředmětových vztahů s jazykem českým, zejména při četbě pověstí v tematickém celku Naše země v dávných dobách. Žáci ve vlastivědě hovoří i o svých zážitcích z cest, o svých zkušenostech a je třeba věnovat pozornost jejich správnému vyjadřování. Znalosti z matematiky se uplatňují při porovnávání, měření a odhadování vzdáleností. Úzký vztah mezi vlastivědou a tělesnou výchovou se projevuje ve vycházkách zaměřených na učivo vlastivědy. Propojení nacházíme i v předmětu informační a komunikační technologie, kde si žáci vyhledávají potřebné informace do vlastivědy. D) Očekávané výstupy Žák by měl:                

zařadit svou obec (město) do příslušného kraje určit polohu svého bydliště na mapě poznat světové strany orientovat se na mapě České republiky určit zeměpisnou polohu ČR v Evropě mít základní znalosti o České republice poznat státní symboly mít základní znalosti o regionu, ve kterém žije, o jeho pamětihodnostech a zajímavostech (pozoruhodnostech) popsat poznatky a příhody z míst, která navštívil respektovat normy chování a jednání ve škole, rodině, v obci rozeznat patologické jevy ve svém okolí¨ dokázat objasnit základní práva dítěte¨ vědět o svých právech a povinnostech, respektovat pokyny dospělých při mimořádných událostech rozlišit rozdíl mezi životem dnes a v dávných dobách znát pověsti a významné události našeho regionu a kraje ve svém okolí dokázat pojmenovat nejvýznamnější kulturní, historické a přírodní památky

E) Klíčové kompetence Kompetence k učení    

ovládat základy čtení a psaní a využívat je ke svému vzdělávání zvládnout používat učebnice, učební materiály a učební pomůcky zajímat se o získávání nových poznatků a chápat pochvalu jako motivaci k dalšímu učení uplatňovat získané zkušenosti v praktických situacích


nenechá se při řešení problému odradit nezdarem 39


ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů

Kompetence komunikativní   

komunikovat s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem rozumět sdělení a reagovat na ně podle svých možností zvládat jednoduchou formu písemné komunikace

Kompetence sociální a personální   

zvládnout orientaci v prostředí, ve kterém žije podílet se na jednoduchých sociálních aktivitách navazovat a udržovat vztahy s vrstevníky, respektovat druhé lidi

Kompetence pracovní   

zvládat sebeobsluhu, mít osvojené hygienické návyky soustředit se na pracovní výkon a být schopen vytrvat při jeho plnění přijímat posouzení výsledků své práce

Přírodověda A) Cíle vzdělávací oblasti Vede žáka k:        

odhalování vztahů mezi živou a neživou přírodou rozpoznávání významu věcí, jevů, dějů, vzájemných vztahů a souvislostí pozorování změn v přírodě získávání znalostí o propojení člověka a přírody formování pozitivního vztahu k životu upevňování zásad zdravého životního stylu, hygienických návyků poznávání anatomie člověka a seznámení s orgánovými soustavami hledání a využívání informací použitelných v běžném životě

B) Charakteristika výuky Výuka se realizuje v předmětu Přírodověda. Ve 4. ročníku s dotací 1 hodiny týdně v 5. ročníku je časová dotace 2 hodiny týdně. Navazuje na učivo prvouky. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Při praktických činnostech sledují, jak příroda ovlivňuje život lidí a jak naopak působí lidé na přírodu. Tímto si vytvářejí pozitivní vztah k přírodě a uvědomují si, jak je důležitá ochrana životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví se učí žáci pozorovat vlastní tělo a seznamují se s jeho funkcemi. Věnují se správným hygienickým návykům. Učí se pečovat a odpovídat za své zdraví. Žáci poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje. Učí se předcházet škodlivým vlivům. Součástí výuky jsou vycházky, projekty, didaktické hry. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník                

příroda v ročních obdobích, znaky ročních období chování živočichů péče o zvířata a ptáky sezónní práce na zahradě a na poli ochrana přírody, chráníme přírodu a vytváříme si k ní vztah třídění odpadu a jeho likvidace živelné pohromy a ekologické katastrofy péče o zdraví, zdravá výživa, původci nemoci osobní a intimní hygiena, péče o zdraví správná životospráva (zdravá strava a pitný režim) denní režim a význam aktivního pohybu drobné úrazy a poranění, první pomoc ochrana člověka za mimořádných událostí návykové látky a zdraví části lidského těla popis hlavy

Učivo navazuje na prvouku ve 3. ročníku. Přírodověda poskytuje řadu motivačních námětů pro ostatní předměty a na druhé straně je poznatků získaných v ostatních předmětech využíváno v přírodovědě. Propojováním učiva jednotlivých předmětů 40

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 vznikají krátkodobé projekty. Těsné jsou mezipředmětové vztahy s pracovním vyučováním a výtvarnou výchovou. Některé učivo se shoduje s učivem pracovního vyučování (např. pěstování rostlin v koutku přírody, poznávání rostlin na školním pozemku). Dovednosti z výtvarné výchovy používají při malování a modelování přírodnin, o nichž se učí. V tělesné výchově žáci využívají poznatků o lidském těle, správné životosprávě a hygienických návycích. Do hodin přírodovědy se mohou zařazovat tělovýchovné chvilky. 5. ročník                          

lidské tělo, části lidského těla hlavní orgány a orgánové soustavy a jejich funkce rozdíly mezi mužem a ženou kostra člověka etapy lidského života péče o zdraví, první pomoc při úrazu rostliny, houby, živočichové, projevy, průběh a způsob život podmínky, výživa, stavba těla u vybraných druhů chráněné a ohrožené druhy význam v přírodě a pro člověka pohyby Země látky a jejich vlastnosti, základní rozdělení látek a jejich vlastnosti porovnávání látek půda, působení přírodních vlivů význam půdy, živiny v půdě péče o půdu voda a vzduch, výskyt, vlastnosti, význam oběh vody v přírodě skupenství vody vzduch a vítr složení vzduchu, význam a proudění vzduchu škodlivý vliv člověka na přírodu osobní bezpečí, bezpečné chování v silničním provozu krizové situace a formy násilí agresivita, obrana proti agresivním jedincům služby odborné pomoci

V některých tématech se učivo 5. ročníku přírodovědy stýká a navazuje na učivo přírodovědy 4. ročníku. Dále se využívá mezipředmětových vztahů se zeměpisem v tématu Pohyby Země. D) Očekávané výstupy Žák by měl:               

být seznámen s orgánovými soustavami umět charakterizovat jednotlivé etapy lidského života používat základní dovednosti patřící ke zdravému životnímu způsobu v souvislosti s ochranou zdraví umět při drobných úrazech poskytnout první pomoc a přivolat lékařskou pomoc dokázat používat základní pravidla silničního provozu pro cyklisty umět odsoudit používání návykových látek dokázat pozitivně spolupracovat s dospělými při mimořádných událostech získat poznatky o propojení živé a neživé přírody dokázat charakterizovat roční období jmenovat představitele živočišného a rostlinného světa blízkého okolí a objasnit jejich základní životní podmínky naučit se ošetřovat menší domácí zvířata umět pečovat o pokojové květiny dbát na principy ochrany životního prostředí charakterizovat příznivé a škodlivé vlivy člověka na přírodu uskutečnit jednoduchý pokus dle návodu.

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova    

vede k porozumění sobě samému i druhým utváří dobré mezilidské vztahy ve třídě i mimo ni (práva a povinnosti žáků školy, příbuzenské vztahy) podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny vede žáky k uvědomování si hodnoty spolupráce a vzájemné pomoci (nácvik jednání 41

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016   

v krizových situacích) napomáhá primární prevenci patologických jevů a rizikového chování (osobní bezpečí – prevence krizové situace)

Výchova demokratického občana    

vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů fungujících ve společnosti (protiprávní chování a jeho postih) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností (život ve škole a jejím okolí) umožňuje podílet se na rozhodnutí celku s vědomím vlastní odpovědnosti za toto rozhodnutí

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 

utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti, kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života (Evropa, sousední státy)

Multikulturní výchova 

poskytuje žákům schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských a sociálních skupin

Environmentální výchova      

vede k uvědomování si podmínek života a možností jeho ohrožování (živelné pohromy, ekologické katastrofy) vede k odpovědnosti ve vztahu k ochraně přírody a přírodních zdrojů (škodlivý vliv člověka na přírodu – voda, vzduch) přispívá k citlivému přístupu k přírodě, přírodnímu a kulturnímu dědictví (třídění odpadu a jeho likvidace)

Mediální výchova 

vliv médií na každodenní život a kulturu (vyhledávání informací v knihovně, na internetu)

F) Klíčové kompetence Kompetence k učení 

žák vyhledává a třídí informace


žák se učí pracovat s informacemi


žák formuluje a vyjadřuje myšlenky a názory poslouchá a reaguje na názory jiných


umí požádat o pomoc a umí pomoci ostatním


chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu


žák dodržuje zásady ochrany zdraví a podílí se na ochraně životního prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vzdělávací oblast je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Dějepis a Výchova k občanství.

Dějepis A) Cíle vzdělávací oblasti          

rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa poznávání historických událostí a osobností utvářejících světové a české dějiny předání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami poznání postupné změny způsobu života lidí v různých epochách dějinného vývoje rozlišování mýtů a skutečnosti život lidí ve vlastním regionu chápat v historických souvislostech užívání textů a ostatních neverbálních prostředků jako zdroj informací a využívat je při řešení reálných životních situací poznávání a posuzování každodenních situací v širších souvislostech 42


poznávání historických a kulturních památek, jejich ochrana a úcta k nim formování úcty k vlastnímu národu a rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i společenství rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek a k přiměřenému obhajování lidských práv

B) Charakteristika výuky Vzdělávací obor Dějepis poskytuje žákům základní poznatky z národních dějin i dějin lidstva s důrazem na historický odkaz významných událostí a osobností. Navazuje na oblast Člověk a jeho svět. Učí je poznávat hodnoty kulturního dědictví a vážit si jich. Posláním je seznámení s historickými událostmi, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do současnosti. Vhled do různých historických epoch od pravěku do dnešní doby přispívá k celkové orientaci v dějinách v souvislosti s dnešním děním. Je podporován rozvoj časové a prostorové představy historických jevů a dějů. Důraz je kladen i na dějiny regionu, poznání jeho významných osobností a památek s využitím informačních materiálů knihoven, muzeí, galerií a ostatních médií. Žáci se učí je využívat, souvisle se vyjadřovat, cvičit si paměť a pozornost. Způsob a hloubku charakteristiky jednotlivých historických období a osobností určuje vyučující s přihlédnutím k zájmům a schopnostem žáků. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník               

historické prameny doba předhistorická a historická získávání informací o dějinách pravěk život v pravěku hmotná a duchovní kultura náboženství starověké civilizace Egypt, Řecko, Řím obecné znaky a specifické zvláštnosti vývoje hospodářského, společenského, politického, kulturního a náboženského přínos pro rozvoj světové kultury vznik písma významné osobnosti historické památky

V 6. ročníku se žáci učí pochopit rozdíl mezi životem lidí v pravěku a v současnosti (dílo malíře Buriana, knihy Eduarda Štorcha apod.) Informativně se seznámí se starověkými civilizacemi prostřednictvím filmů, návštěvou knihovny – literatura z této epochy. Přizpůsobování se danému prostředí, význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na zemi. Období vzniku písma (muzeum knihy) lze využít ve výuce českého jazyka a literatury, stejně jako v hodinách výtvarné výchovy v oblasti estetického cítění – bydlení, oblékání, umění, památky. 7. ročník Středověk       

Slované stěhování národů Sámova říše Velkomoravská říše příchod Cyrila a Metoděje na Moravu počátky českého státu románská kultura

Český stát za vlády Přemyslovců a Lucemburků     

změny ve středověké společnosti rozvoj měst život v době vlády Karla IV. rozvoj kultury a vzdělání gotická a renesanční kultura

Husitství   

příčiny, průběh a důsledky husitského hnutí významné osobnosti doba vlády Jiřího z Poděbrad 43

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Žáci navazují na historické poznatky z předešlého ročníku. Učí se pochopit souvislost velkého stěhování a prvními státními útvary na našem území. Využijí mezipředmětových vztahů v českém jazyce a literatuře – pojmy pověst, legenda, realita a fantazie. Mohou aplikovat poznatky z jednotlivých kultur při výtvarných činnostech, návštěvách historických památek a výstav. Lépe pochopí historickou úlohu církve při vzniku husitského hnutí a vhodně propojí se vzdělávací oblastí Výchova k občanství – mravní normy a hodnoty. 8. ročník Novověk    

počátek novověku – objevné cesty a jejich důsledky Kryštof Kolumbus, poznávání nových civilizací, humanismus vynález knihtisku další důležité objevy a vynálezy

České země za vlády Habsburků    

doba Rudolfa II. bitva na Bílé hoře a její důsledky život v době Pobělohorské barokní kultura

Osvícenství   

vláda a reformy Marie Terezie a Josefa II. selské rebelie hospodářský a kulturní rozvoj

Národní obrození    

utváření novodobého českého národa František Palacký revoluční rok 1948 česká politika a kultura na konci 19. století

Dějepis 8. ročníku učí chápat historii jako průvodce v muzeu s vystavenými památkami. Proto je třeba časová období doplnit vhodnou literaturou a filmy, návštěvou regionálního muzea a muzea knihy. Probíraná látka seznamuje s nejdůležitějšími osobnostmi našich dějin od novověku do doby národního obrození. Toto učivo lze využít ve spojení s učivem vzdělávací oblasti Výchova k občanství – formování úcty k vlastnímu národu a rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin a společenství. Ve výtvarné výchově doporučujeme využít učivo stavebních slohů, oděvů daných epoch, různých projevů výtvarného umění, např. maleb Mikoláše Alše. Propojení se zeměpisem nabízí konfrontaci mapy světa v souvislosti se zámořskými objevy. V přírodopisu význam hospodářsky důležitých rostlin a způsob jejich pěstování. Hudební výchovu využijí žáci k poslechu hudby baroka. Fyzika – propojení učiva o elektrické energii s obdobím průmyslové revoluce a technickými vynálezy. V českém jazyce dějepisnou látku prohloubit o další poznatky ze života a tvorby našich spisovatelů, např. Jirásek, Čech, Neruda a o podrobnější seznámení s osobností Jana Ámose Komenského. V oblasti tělesné výchovy poučit žáky o významu organizace Sokol pro rozvoj tělovýchovy i na vesnici. 9. ročník Nejnovější dějiny        

1. světová válka – příčiny, průběh, důsledky (politické, sociální a kulturní) vznik čs. státu první prezident – T. G. Masaryk období první republiky hospodářská krize a 30. léta v Československu fašizmus v Evropě prezident Edvard Beneš mnichovská zrada

2. světová válka     

protektorát Čechy a Morava slovenský stát průběh a důsledky války domácí a zahraniční odboj holocaust

Poválečný vývoj   

období zápasu o demokracii únor 1948 totalitní režim a odpor proti němu 44


rok 1968 nové společenské poměry v Evropě události roku 1989 vznik České republiky a vstup do Evropské unie

D) Očekávané výstupy Žák by měl                

mít představu o rozdílech způsobu života pravěkých a současných lidí podle ilustrací se snažit o popis pravěkých zvířat a způsobu jejich lovu, některých zbraní, předmětů denní potřeby a kultovních předmětů chápat dějiny jako minulost dle individuálního zájmu umět sdělit zajímavosti z období starověku mít náhled na období počátku českého státu znát úlohu a postavení církve ve středověku být seznámen s obdobím českého státu v době přemyslovské a lucemburské pokusit se o charakteristiku příčin, průběhu a důsledků husitského hnutí mít přehled o zásadních historických událostech v naší zemi – pod vedením učitele s pomocí učitele vyjádřit rozdíly způsobu života společnosti v jednotlivých historických etapách chápat důsledky objevných cest pro rozvoj hospodářství poznat některé význačné osobnosti našich dějin být seznámen s příčinami a politickými, sociálními a kulturními důsledky 1. světové války umět časově zařadit vznik samostatné Československé republiky znát nejdůležitější události 2. světové války a důsledky pro Evropu chápat pojem demokracie v souvislosti s r. 1989 v naší zemi

E) Průřezová témata Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků, vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka. Osobnostní a sociální výchova Bere na zřetel žáka, jeho individualitu i zvláštnosti. Smyslem je každému žákovi pomáhat hledat vlastní cestu a utvářet praktické životní zkušenosti. Tuto výchovu je možné uskutečňovat pravidelně v jednotlivých vyučovacích hodinách. Žák se učí zvládat svoje chování i temperament, komunikovat se spolužáky i učitelem, vytvářet svůj názor i dovednost obhájit si ho. Formuje si studijní dovednosti. Při skupinovém vyučování si utváří pozitivní postoj ke druhým, uvědomuje si hodnoty spolupráce, bere v úvahu názory druhých a různé přístupy k řešení zadaných úkolů. Zadávání referátů a projektů v rámci dějepisu vede žáky k organizaci vlastního času při získávání informací, k rozvíjení pružnosti nápadů a jejich dotažení do konce. Žáci při práci s médii často pracují ve skupinách a to vede k jejich vzájemnému poznávání se a respektování, navázání na nápad druhého. Při prezentaci ve třídě vede žák monolog o své práci, čímž se učí komunikační dovednosti. Výchova demokratického občana Má naučit žáka orientovat se ve složitosti demokratické pluralitní společnosti. Souvisí s tím problém se zachováním lidské důstojnosti, respekt k druhým, ohled na zájem celku, vědomí vlastních práv a povinností a zásady slušného chování. Už v šestém ročníku se v dějepisu žáci učí na základě pravěkých lovců a sběračů respektu k druhým, ohledu na zájem celku, vědomí práv a povinností. S pojmem demokracie se setkávají při učivu o Řecku, kde porovnávají dva městské celky – demokratické Atény a vojenskou Spartu. Učí se chápat pravidla a zákony pro fungování společnosti. Podobná atmosféra je ve třídě navozována i při učivu o Římu. Při vymezení shod a odlišností v době královské, římské republice a triumvirátu žáci prezentují svoje znalosti, spravedlivě posuzují a kriticky hodnotí jednotlivá období. V sedmém ročníku při výuce vzniku prvních státních celků posuzují a hodnotí procesy jejich vzniku. V dalších kapitolách o českých panovnících z rodu Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců a Habsburků žáci mohou sami kriticky hodnotit události a problémy vlády jednotlivých panovníků. Rozvíjí tím svůj vlastní názor a slyší pluralitu názorů. Při výuce absolutistických monarchií – Anglie, Francie, Německo – se učí chápat řád, pravidla a zákony pro fungování společnosti. V osmém ročníku v kapitole o Marii Terezii a Josefu II. se setkávají s tolerancí a respektem k osobnostem. Učivo o vzniku USA žáky seznámí s Listinou občanských práv a svobod. Na událostech francouzské revoluce a vlády Napoleona, kde se za krátkou dobu vystřídaly různé politické systémy – konstituční monarchie, republika, diktatura, císařství – se žáci seznamují s principy a hodnotami politického systému, vidí roli občana ve společnosti. Revoluční rok 1848 ve světě i v českých zemích názorně ukazuje na příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů. Zde žáci sami hodnotí, že je lepší vzájemná komunikace a spolupráce. Učivo o národním obrození a 1. světové válce je velmi často propojováno s učivem literatury, kde v dílech autorů žáci vidí válku jako nesmyslnou a zbytečnou. V devátém ročníku žáky provází celým učivem demokracie, její problémy a snaha o zachování. Křehkost demokracie žáci poznávají při vzniku ČSR, seznamují se s demokratickými volbami i parlamentní politikou, významem Ústavy. Ve třicátých 45

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 letech vidí, co přináší krize a nezaměstnanost. V učivu o Mnichovu, vzniku protektorátu, druhé světové válce se upět využívá znalostí z literatury a exkurze do Památníku v Terezíně. Žáci tak mohou posuzovat procesy a události z různých úhlů pohledu. Výchova myšlení v evropských a globálních souvislostech Podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. V dějepisu prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa. V šestém ročníku se žáci seznamují s kulturou a vzdělaností ve starověkých orientálních státech – Mezopotámii, Egyptě, Číně, Indii – rozšiřují si orientaci. Srovnávají kulturu Řecka a Říma, hledají vliv Řecka, odraz jejich kultury. V sedmém ročníku si prohlubují dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí srovnáváním památek románského i gotického stylu a barokních znaků jednotlivých kulturních stylů, porovnávají rysy byzantské a islámské oblasti. Husitské války byly pro české země důležitým mezníkem a význam husitské tradice přináší žákům pozitivní postoj k českým dějinám. Renesance a humanizmus přináší poznatky o význačných osobnostech. Zámořské plavby obohacují poznání žáků poznatky z oboru kartografie i navigace a opětovné seznámení s evropskými osobnostmi. Toto téma přináší možnost srovnání, iniciuje žáky o poznání a pochopení života a díla těchto osobností. Z regionální tematiky jsou zařazeny významné památky UNESCO v České republice. V osmém ročníku se žáci seznamují s ekonomickými, politickými a sociálními změnami v Evropě i u nás, prohlubují si tak orientaci v evropském prostředí. Devátý ročník přináší poznatky o vědě a kultuře v první republice a po druhé světové válce, to pomáhá žákům srovnávat a utvářet si vlastní postoj k hodnotám. Multikulturní výchova Umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci. Převážně v devátém ročníku se žáci setkávají s kapitolami o vzniku ČSR a obraně čs. demokracie, to jim umožňuje správnou orientaci o životě v pluralitní společnosti. Období protektorátu Čechy a Morava a obrana demokracie nutí žáka k zamyšlení nad uplatňováním práv, snaží se pochopit odlišné názory a tolerovat je. Období holocaustu a nacistické genocidy Židů poukazuje na rasovou nesnášenlivost, diskriminaci, netoleranci, nutí k jejich rozpoznávání a důvodům vzniku. Kapitola o pluralismu kultur a globálních problémech lidstva učí žáky chápat práva všech lidí žít společně, podílet se na spolupráci a udržovat tolerantní vztahy. Environmentální výchova Odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technicko – ekonomickými a sociálními jevy. Přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa, k utváření zdravého životního stylu. V šestém ročníku se žáci učí o způsobech pravěké industrie, době bronzové a železné, vzniku zemědělství – žáci vidí, že už v tomto období využíval člověk přírodu pro svoje potřeby a půdu bral jako zdroj obživy. V sedmém ročníku je zařazována do učiva i regionální tématika, zde žáci hovoří o přírodě a kultuře našeho města a o způsobu ochrany. Sami mohou zmínit svůj životní styl a hodnotit ho. Osmý ročník přináší téma o průmyslové revoluci a tempu modernizace, žáci vidí, jak průmysl měnil krajinu, které materiály se zpracovávaly a jaký to mělo vliv na životní prostředí. V devátém ročníku převážně hodnotíme, jak 2. světová válka změnila ráz krajiny. V kapitolách o kultuře a globalizaci světa poukazujeme na kulturní památky u nás a v EU, jejich důležitost a potřebu je chránit. Mediální výchova Představuje velmi významný zdroj zkušeností, má žáka vybavit základní úrovní mediální gramotnosti, schopností volby odpovídajícího média. Mediální výchova je důležitá v každém ročníku, přispívá ke schopnosti samostatně se zapojit do komunikace. Žáci využívají média jako zdroj informací a vytváří si představu o roli médií v každodenním životě. Při školní práci využívají žáci výukové programy na počítačích, pracují s encyklopediemi, mapou a atlasy. Mnoho důležitých okamžiků z dějin mohou vidět na videokazetách, kde se často setkávají s autentickými záběry a výpověďmi svědků. Žáci si tak vytvářejí svůj vlastní názor na dějiny a lépe se orientují v historickém čase. Vidí konkrétní odlišnosti našeho a minulého života a mohou provádět srovnání. Některé osobnosti mohou zase slyšet z magnetofonových nahrávek v podání našich předních herců. Slyší slova a názvy, které jsou zastaralé, hledají k nim synonymní výrazy, mohou využít i prvky dramatické výchovy a některé historické scény nebo osoby zkusit zahrát. F) Mezipředmětové vztahy dějepis Český jazyk a literatura – vyhledávání potřebných informací v literatuře (odborná literatura, encyklopedie, slovníky, návštěva knihovny) a čtení s porozuměním. Odlišení důležitých fakt od méně důležitých- tvorba referátu na dané téma – historická událost, význačné postavy aj. Umět reprodukovat text a popsat děj, jazykově správně odpovídat na kladené otázky. Psaní vlastních jmen. Cizí jazyk – správná výslovnost názvů osob, měst, zemí. 46

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Matematika a její aplikace – rozvíjení matematických dovedností – čtení dat, porovnávání, posloupnost dějů-číselná osa. Řešení jednoduchých praktických slovních úloh aplikovaných na daný tematický celek (grafy, tabulky, procenta, aritmetické průměry apod.) Informační a komunikační technologie – využití PC jako zdroj informací od historických událostí po současnost, vyhledávání obrazového materiálu. Tvorba tabulek a grafů, psaní referátů, sebevzdělávání. Zeměpis – orientace na mapě, vyhledávání měst, států, kterých se učivo dějepisu týká. Globalizační společenské a politické procesy Výchova k občanství – významné osobnosti obce, regionu nebo kraje, významné historické události. Nebezpečí rasismu a xenofobie, tolerování názorů a zájmů minoritních skupin ve společnosti. Rovnocennost a rovnoprávnost národnostních menšin. Znalost a úcta ke státním symbolům. Úcta k člověku, člověk a svoboda, politické strany, lidská práva. Členské státy EU a my, vzájemná mezinárodní spolupráce. Chemie – možnost zneužití různých chemických látek za války, ochrana člověka Přírodopis – dědičnost a proměnlivost organizmů- přenos informací, viry a bakterie. Devastace přírody válkou i po válce, ochrana životního prostředí. Výtvarná výchova – výtvarné znázornění historických událostí a významných osobností, ochrana uměleckých a kulturních hodnot Výchova ke zdraví, Tělesná výchova – ochrana člověka za mimořádných událostí G) Klíčové kompetence Kompetence k učení   

žák využívá učebních pomůcek a materiálů vyhledává informace z více zdrojů dokáže nahlížet na výsledky své práce a zhodnotit je

Kompetence k řešení problémů   

nenechá se při řešení problému odradit nezdarem otevřeně komunikuje, požádá o pomoc získává sebedůvěru

Kompetence komunikační   

využívá běžné informační a komunikační prostředky dokáže naslouchat a porozumět obsahu sdělení srozumitelně se vyjadřuje, vede dialog


chápe mezilidské vztahy vlastním pracovním výkonem ovlivňuje kvalitu společné práce má povědomí o mravních hodnotách

Kompetence občanské    

má povědomí o základních povinnostech a právech občanů v demokratické společnosti dle pokynů odpovědné osoby zvládá chování v krizových situacích dokáže pochopit význam zdravého životního stylu zvládá soužití v multikulturní společnosti

Kompetence pracovní   

přijímá zhodnocení výsledků své práce má pozitivní vztah k práci chápe význam vzdělání pro trh práce

Výchova k občanství A) Cíle vzdělávací oblasti        

osvojení norem společenského chování a jednání dovednost komunikace, jejíž ovládnutí napomáhá dobrým mezilidským vztahům vyjadřování vlastních myšlenek, názorů a postojů poznání svého místa a role ve společnosti vytvoření představy o vlastní budoucnosti úctě k vlastnímu národu i jiným národům schopnosti tolerance ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí orientaci v současné situaci naší země 47


rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti chápání základů demokratického systému, práv a povinnosti občanů rozpoznání protiprávního jednání a jeho následků poznávání, ochrana a úcta ke kulturním památkám osvojení si řešení přiměřeně náročných a obvyklých situací denního života

B) Charakteristika výuky Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na formování osobnosti žáků po stránce mravní, citové a volní tak, aby jejich začleňování do společenských vztahů bylo co nejúspěšnější. Cílem je vybavit žáky základními vědomostmi o podstatě a fungování společnosti, o právech a povinnostech občanů, poskytnout jim základní orientaci v právních předpisech a normách potřebných v běžném životě a vytvářet u nich základy právního vědomí a občanské odpovědnosti. Vzdělávací obor připravuje žáky pro život v demokratické společnosti. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník                  

rodina a škola, kulturní struktura rodiny funkce rodiny Zákon o rodině úplná a neúplná rodina náhradní rodinná péče odpovědnost rodičů za výchovu dětí práva a povinnosti žáků vztahy ve škole význam vzdělání pro život obec, region, kraj zajímavosti a významné osobnosti obce, regionu, kraje přírodní zajímavá místa památky národní zvyky a obyčeje naše vlast, významné události a osobnosti, které proslavily naši vlast státní svátky člověk a volný čas, kultura kulturní zařízení význam kultury v životě člověka

V rámci mezipředmětových vztahů jsou žáci seznamováni s učivem o rodině a kultuře také v hodinách dějepisu. Vlastivědná složka navazuje na výuku vlastivědy na nižším stupni. Vzájemné vztahy se budou prolínat i ve výuce zeměpisu (obec, region, kraj) a přírodopisu (ochrana přírody a životního prostředí). 7. ročník                     

mezilidské vztahy ve společnosti, základní pravidla společenského chování mezilidská komunikace rovnoprávné postavení žen a mužů lidská práva, principy demokracie listina práv a svobod základní lidská práva nedodržování lidských práv práva dítěte a jejich ochrana týrané a zneužívané dítě šikana a diskriminace národnostní problematika zdravotní a sociální péče, systém zdravotní péče zdravotní a sociální pojištění sociální zabezpečení orgány a instituce zdravotní a sociální péče pomáhající organizace (krizová centra) člověk a volný čas, sport volnočasové aktivity zájmové a sportovní organizace nevhodné využívání volného času nebezpečí drog 48

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 V návaznosti na mezipředmětové vztahy využít souvislosti témat (základní pravidla společenského chování, mezilidská komunikace) s vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace (slohová výchova). Rozvíjet provázanost tematického celku Člověk ve společnosti a Stát a právo se vzdělávacím oborem Dějepis. Dále lze uplatnit znalosti ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. 8. ročník                    

mezilidské vztahy ve společnosti, mravní hodnoty jedince úcta k člověku rovnocennost a rovnoprávnost národnostních menšin problémy lidské nesnášenlivosti člověk a svoboda otázka víry a náboženství právní základy státu, Ústava a zákony ČR státní symboly prezident republiky složky státní moci, jejich orgány a instituce politické strany státní občanství státní správa a samospráva, orgány a instituce státní správy a samosprávy volby do zastupitelských orgánů pracovní uplatnění, kvalifikace, rekvalifikace odměna za práci daně nezaměstnanost finanční podpora v nezaměstnanosti pracovní úřady

Pro výchovu k občanství má velký význam souvztažnost s učivem ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce v tématu souvisejícím s kvalifikací a rekvalifikací. Důležitá je i provázanost s dějepisem (stát a právo). 9. ročník                          

člověk a právo, práva a povinnosti občana právní řád orgány správní ochrany soudy právní dokumenty občana právní vztahy a z nich vyplývající závazky pracovní právo osobní vlastnictví druhy a postihy protiprávního jednání trestná činnost mládeže styk s úřady školství v ČR, právo na vzdělání význam vzdělání školský systém příprava pro profesní uplatnění systém celoživotního vzděláván peníze a jejich funkce, podoby peněz formy platby hospodaření a rozpočet rodiny měna v EU a ostatní cizí měny evropská integrace, Evropská unie, členské státy EU postavení ČR v rámci EU mezinárodní spolupráce, ekonomická spolupráce mezi státy politická spolupráce mezi státy bezpečnostní spolupráce mezi státy významné mezinárodní organizace

Téma Člověk a právo se prolíná s učivem dějepisu. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a svět práce souvisí s tématem Péče o občana (volba povolání). Učivo matematiky (převody jednotek) využít v tématu Peníze a jejich funkce. Důležitá je i provázanost tématu Mezinárodní vztahy se zeměpisem (problematika Evropské unie).

49

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 D) Očekávané výstupy na konci 3. období Žák by měl:                           

rozeznávat postavení a role rodinných příslušníků mít základní informace o sociálních, právních a ekonomických otázkách fungující rodiny dodržovat mravní principy a pravidla společenského soužití umět vyjádřit své plány a prioritní cíle znát památná místa a významné osobnosti regionu umět aplikovat různé vhodné způsoby chování a komunikace v reálném životě uplatňovat zásady slušného chování být ohleduplný ke starým, nemocným a postiženým spoluobčanům seznamovat se s nebezpečím rasismu a xenofobie rozeznat projevy vandalismu a dokázat k nim zaujmout kritické stanovisko respektovat postoj k právům národnostních menšin umět vyjmenovat státní symboly a znát způsoby jejich používání získat základní znalosti o podstatě a fungování demokratické společnosti chápat státoprávní uspořádání České republiky, zákonodárných orgánů a institucí státní správy znát základní práva a povinnosti občanů chápat důsledky protiprávního jednání orientovat se v odborech městského úřadu, zvládat komunikaci s úřady mít přehled o jednotlivých školských zařízeních a znát význam vzdělávání v kontextu s profesním uplatněním zvládat běžnou komunikaci s úřady dokázat si uvědomit nebezpečí hrozící z různých druhů závislostí chápat problematiku sociální péče o potřebné občany využívat v krizových situacích služeb pomáhajících organizací ovládat nezbytné dovednosti potřebné k ochraně osob za mimořádných událostí vyjmenovat důležité mezinárodní organizace, k nimž má česká republika vztah znát výhody spolupráce mezi státy vědět o právech občanů České republiky v rámci EU vyjmenovat příklady mezinárodního terorismu

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova       

žáci se učí komunikovat s učitelem i spolužáky při práci ve skupinách se žák učí spolupracovat, musí respektovat názor druhého důraz na praktické dovednosti vztahy k druhým lidem a sobě samému sebepoznání a cvičení sebeovládání a sebekontroly komunikace verbální a neverbální rozvoj individuálních dovedností pro společnost

Výchova demokratického občana     

vede k úctě k zákonu vychovává k pochopení významu zákonů a pravidel pro fungování společnosti vede k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost uplatňuje základní práva a svobody, rovnoprávnost spočívá v dodržování a obhajobě lidských práv

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech     

umožňuje pochopit význam Evropské unie rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro odpovědnost vyzvedá význam České republiky a Evropy podporuje mezinárodní spolupráci

Multikulturní výchova  

učí žáky, že všechny etnické skupiny a kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena prostřednictvím informací si žáci utváří postoje k toleranci a respektu k odlišným sociokulturním skupinám

Environmentální výchova 

seznamuje žáky se souvislostmi mezi ekologickými, technicko-ekonomickými a sociálními jevy a vede k pochopení významu udržitelnosti rozvoje společnosti jako prosperity dalšího vývoje lidstva 50

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Mediální výchova  

využívá médií jako prostředku k získávání informací, zábavy i využívání volného času vytváří představu o roli médií ve společenských situacích a v demokratické společnosti

G)Klíčové kompetence Kompetence k učení  

žák dokáže vyhledávat a využívat informace v praktickém životě používá pojmy, chápe souvislosti

Kompetence k řešení problémů  

žák vnímá problémové situace, rozpozná problémy, hledá nejvhodnější způsob řešení dokáže popsat problém, svěřit se s ním a požádá o radu při řešení složitějších problémů


žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory

Kompetence sociální a personální    

žák umí požádat o pomoc a umí pomoci ostatním ovládá svoje jednání a chování má povědomí o základních kulturních hodnotách v rodině udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat dobré mezilidské vztahy

Kompetence občanské   

žák zná svá práva a povinnosti, umí je využívat a obhájit respektuje práva ostatních chápe principy demokracie

Kompetence pracovní  

má představu o pracovních činnostech běžných profesí směřuje k volbě vhodného povolání

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast je realizována v 6. - 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis. A) Cíle vzdělávací oblasti       

žák získává informace o fyzikálních, přírodovědných jevech, o prvcích, sloučeninách a chemických reakcích, základní informace o naší republice a některých státech a ostatních světadílů, s šerými pracuje a dále své schopnosti rozvíjí získané poznatky s pomocí porovnává, zobecňuje a snaží své zkušenosti aplikovat do běžného života zamýšlí se nad otázkami přírodních jevů, jejich příčinami a souvislostmi snaží se porozumět souvislosti mezi aktivitou lidí a prostředím, které nás obklopuje u vybraných států získává základní informace o přírodních, socioekonomických poměrech, pod vedením se snaží orientovat a číst z mapy pozitivním chováním přispívá k ochraně životního prostředí získává správné návyky chování, aby předcházel situacím ohrožujícím život, majetek životní prostředí, související situace se snaží správně řešit

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a příroda umožňuje poznat přírodu, její složky, vzájemné vazby a přírodní zákonitosti, které se dají v běžném životě využít. Žák se učí využít znalosti k ochraně přírody. Vzdělávací oblast zahrnuje ve třech obdobích tyto vzdělávací obory: fyziky, chemie, přírodopis, zeměpis. Cílové zaměření vzdělávací oblasti      

rozvíjení a prohlubování dříve získaných znalostí o fungování přírody jako systému společné hledání odpovědí a hodnocení přírodních procesů důležitých pro život seznámení se zdroji potřebných informací aplikování znalostí a zkušeností, jejich využití k rozvoji zájmů koncentrace a využití jednoduchých pozorování předvídání vlivů činností člověka na přírodní systém, využití v každodenním

51


Fyzika C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník     

Změny skupenství látek- rozšíření poznatků z 1. stupně- vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných, tání, tuhnutí, kapalnění a vypařování, skupenské teplo tání, teplota varu a bod mrazu kapaliny- využití na praktických příkladech Fyzikální veličiny – délka, hmotnost, objem, čas. Měření těchto veličin, zápis značek a jednotek, převod jednotek. Pohyby těles-pohyb a klid těles, tření, třecí síla, smykové tření, ovlivňování velikosti třecí síly v praxi, působení sil stejných a opačných směrů na těleso Vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles - řešení jednoduchých problémů Vlastnosti zvuku-vznik a zdroje zvuku, šíření zvuku, odraz zvuku, ozvěna, hudební nástroje, škodlivost nadměrného zvuku

7. ročník         

Opakování poznatků z 6. ročníku Gravitační pole a gravitační síla-souvislost mezi gravitační silou a hmotností tělesa Tlaková síla a tlak- tlaková síla, tlak a jeho jednotka Práce a výkon-vysvětlení pojmů, aplikace na praktické příklady Jednoduché stroje-páka, kladka, nakloněná rovina, kolo na hřídeli, šroub, jejich využití v praxi Tepelné motory- hlavní části, funkce, rozdělení, rozdíly mezi jednotlivými druhy, použití, tryskové motory Pascalův zákon, hydraulická zařízení a jejich využití v praxi Hydrostatický a atmosférický tlak- souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny, souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře-předpověď počasí Archimédův zákon, vztlaková síla, potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách

8. ročník          

Opakování poznatků ze 7. ročníku Elektrická síla, využití účinků elektrické síly Elektrický náboj kladný a záporný Vodiče elektrického proudu a izolanty Elektrický obvod- zdroje napětí, spotřebiče, sestavení elektrického obvodu podle schématu Měření elektrického proudu a napětí, spotřeba elektřiny Tepelné účinky elektrického proudu, elektromotory Elektřina v autě- zdroje a spotřebiče Elektrický odpor Dodržování pravidel bezpečné práce s elektrickými přístroji a zařízeními.

9. ročník     

 

Opakování poznatků z nižších ročníků Elektromagnetické a světelné děje-elektrické a magnetické pole- rozlišení elektrické a magnetické síly, magnet, druhy magnetů, jejich praktické využití, elektromagnet Střídavý a stejnosměrný proud, transformátor Vlastnosti světla, zdroje světla, rychlost šíření světla, odraz a lom světla, druhy a využití zrcadel, čočky a jejich využití, praktické využití optických přístrojů Energie-formy energie- druhy, elektrická energie a výkon, výroba a přenos elektrické energie, jaderná energie, jaderný reaktor, jaderná elektrárna, ochrana lidí před radioaktivním zářením, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie Vesmír- hlavní složky sluneční soustavy, měsíční fáze, rozdíly mezi hvězdou a planetou Shrnutí učiva fyziky

D) Očekávané výstupy Pohyb těles Žák by měl     

poznat, zda je těleso v klidu či pohybu vůči jinému tělesu znát vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles při řešení jednoduchých problémů rozeznat, zda na těleso v konkrétní situaci působí síla předvídat změnu pohybu těles při působení síly aplikovat poznatky o jednoduchých strojích při řešení praktických problémů.

Mechanické vlastnosti tekutin Žák by měl 52


využívat poznatků o zákonitosti tlaku v klidných tekutinách pro řešení jednoduchých praktických problémů rozpoznat vliv atmosférického tlaku na některé procesy v atmosféře

Energie Žák by měl   

znát vzájemný vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem rozpoznat vzájemné přeměny různých forem energie, jejich přenosu a využití pojmenovat výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

Zvukové děje Žák by měl  

rozpoznat zdroje zvuku, jeho šíření a odraz posoudit vliv nadměrného hluku na životní prostředí a zdraví člověka

Elektromagnetické a světelné děje Žák by měl        

sestavit podle schématu elektrický obvod rozlišit stejnosměrný proud od střídavého a změřit elektrický proud a napětí znát zdroje elektrického proudu rozlišit vodiče od izolantů na základě jejich vlastností znát druhy magnetů a jejich praktické využití rozpoznat zda těleso je či není zdrojem světla objasnit způsob šíření světla v prostředí rozlišit spojnou čočku od rozptylky a znát jejich využití

Vesmír Žák by měl    

znát planety sluneční soustavy a jejich postavení vzhledem ke Slunci osvojit si základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese a jejím postavení ve vesmíru objasnit pohyb planety Země kolem Slunce a pohyb Měsíce kolem Země rozlišit hvězdu od planety na základě jejich vlastností

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Toto téma se nejlépe uplatňuje při práci žáků při řešení laboratorních úloh, práci ve skupinách. Žák musí porozumět dané řešené úloze, musí se při činnostech tohoto druhu umět ovládat, spolupracovat se spolužákem, zvládat vlastní chování, podřídit se tomu, kdo má větší znalosti a schopnosti. Získává dovednosti pro řešení konfliktů, učí se kompromisu. V oblasti postojů se učí utvářet postoj k sobě i druhým. Učí se hodnotit pomoc a spolupráci, uvědomuje si různost názorů a přístup k řešení problémů různým způsobem. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žáci jsou při výuce fyziky seznamováni se jmény fyzikálních učenců- Newton, Pascal, Volta, Ampér, Archimédes. Učí se uvědomovat si důležitost objevů fyziků těchto jmen pro svůj současný život. Multikulturní výchova Výchova dotýkající se mezilidských vztahů je uplatňována při výuce fyziky stejně jako v ostatních předmětech především dobrou vnitřní atmosférou ve výuce, pochopením problému žáka učitelem a opačně vhodným chováním žáků k učiteli. V kvalitně probíhající hodině by měla být dobrá, klidná atmosféra a vzájemná důvěra. Učitel musí svým přístupem usměrnit chování žáků úspěšnějších vzhledem k žákům s menšími úspěchy při zvládání učiva. Environmentální výchova Vede žáky k pochopení vztahů člověka a přírody. Tyto vztahy je možno využít při výuce témat: Gravitační síla, magnetická síla, magnet, setrvačnost, zákon Archimédův, zákon Pascalův, energie a jejich využití, odraz a lom světla. Pochopení těchto vztahů vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování. Témata jako jsou přeměny energií, plování těles – ekologické katastrofy, umožní žákům objektivně hodnotit ekologické problémy, pochopit důležitost využití obnovitelných zdrojů energie, možnosti a způsoby šetření s energií, principy hospodaření s těmito zdroji. Mediální výchova Média a komunikace představují v současnosti stále větší zdroj získávání zkušeností a poznatků pro současného člověka. Žáci jsou vedeni k tomu, aby získávali nové informace o nových technických objevech a zdokonalování techniky z tisku, různých encyklopedií, internetu a technických časopisů a dále tyto informace svým přirozeným způsobem předávali ostatním spolužákům. 53

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 F) Mezipředmětové vztahy Vzdělávací předmět fyzika není možné vyučovat bez spolupráce ostatních vyučovacích předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Učivo o nejrůznějších přírodních jevech a procesech se prolíná s učivem ve vyučovacích předmětech přírodopis, chemie, učivo o sluneční soustavě a vesmíru se prolíná s přírodopisem i zeměpisem, mnohá témata v 6. ročníku navazují na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět- rozšiřují obzory žáků o nové poznatky. Fyziku není možné žáky vyučovat bez znalostí matematikyschopnost uvažování, znalost základních matematických operací. Stejně tak fyzika těsně souvisí s informatikou- rozvíjí schopnost žáků najít potřebné informace v jiných než tištěných materiálech, například na internetu.

Chemie C) Obsah učiva 9. ročník Pozorování, pokus a bezpečnost práce    

vlastnosti látek – hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná a elektrická vodivost bezpečnost práce značení a užívání běžných chemikálií, nebezpečné přípravky mimořádné události – úniky nebezpečných látek, havárie, ekologické katastrofy

Směsi       

stejnorodé a různorodé roztoky koncentrované a zředěné roztoky vliv teploty a míchání na rychlost rozpuštění pevné látky nasycený a nenasycený roztok oddělování složek směsí voda – druhy, čištění odpadní vody vzduch – složení, čistota ovzduší, ozónová vrstva

Chemické prvky    

částicové složení látek prvky – názvy, značky, vlastnosti seznámení s periodickou soustavou prvků chemické sloučeniny

Anorganické sloučeniny   

oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití prakticky významných oxidů kyseliny, hydroxidy – kyselost a zásaditost roztoků, vlastnosti, použití prakticky významných kyselin a hydroxidů, 1. pomoc při zasažení soli – vlastnosti a použití vybraných solí

Organické sloučeniny   

uhlovodíky – příklady použití, směsi uhlovodíků, alkoholy, aromatické uhlovodíky paliva – ropa, zemní plyn, hodnocení jako surovin i jako paliv, využití přírodní látky – zdroje, vlastnosti. Sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, pochutiny, výroba cukru, piva, vliv na zdraví

Chemie a společnost      

chemický průmysl – výrobky, recyklace surovin, průmyslová a přírodní hnojiva stavební pojiva – sádra, vápenná malta, cement, beton, stavební materiál plasty – syntetická vlákna – vlastnosti, použití, negativa, likvidace čisticí prostředky hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti, zásady při zacházení, 1. pomoc léčiva a návykové látky

D) Očekávané výstupy Pozorování, pokus a bezpečnost práce Žák by měl    

pod vedením učitele určit společné a rozdílné vlastnosti látek rozpoznat změnu skupenství látek dbát při práci s běžně používanými nebezpečnými látkami na pravidla bezpečnosti umět se správně zachovat v případě úniku nebezpečných látek 54

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Směsi Žák by měl    

rozpoznat, co je směs a chemická látka rozeznat druhy roztoků, jejich využití v běžném životě rozlišit druhy vody, znát koloběh vody v přírodě, význam vody, znečišťování chápat neoddělitelnost života a vzduchu, uvést příklady znečišťování v nejbližším okolí

Chemické prvky Žák by měl  

znát nejobvyklejší prvky, chemické sloučeniny a jejich značky k jednotlivým kategoriím kovů a nekovů uvést příklady, popřípadě možnosti dalšího použití

Anorganické sloučeniny Žák by měl       

pod vedením učitele popsat vlastnosti a použití vybraných oxidů, kyselin, solí a hydroxidů, způsoby využití, vliv na životní prostředí orientovat se ve stupnici pH, změřit pH roztoku indikátorovým papírkem umět poskytnout 1. pomoc při zasažení pokožky kyselinou a hydroxidem znát s pomocí nejjednodušší uhlovodíky, zdroje, vlastnosti a použití znát využití paliv jako zdrojů energie uvést příklady produktů průmyslového zpracování ropy uvést příklady bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů v potravě z hlediska správné výživy

Chemie a společnost Žák by měl   

vědět o využití prvotních a druhotných surovin znát zásady bezpečnosti při práci s chemickými látkami s pomocí posoudit využívání látek v praxi s ohledem na životní prostředí a zdraví člověka

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Výukou dochází ke cvičení smyslů, pozornosti, soustředění, při kolektivní práci se utváří dovednost spolupráce se spolužáky, soutěživost. Cvičení sebekontroly u nácviku situací ohrožujících život. Prevence rizikového chování a patologických jevů. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Problematika ochrany životního prostředí:    

voda, vzduch – zdroje znečištění v nejbližším okolí, čistota vody, odpadní vody, ozónová vrstva paliva – obnovitelné a neobnovitelné zdroje, ropné havárie, výfukové plyny plasty – likvidace plastů oxidy – skleníkový efekt, kyselé deště

Environmentální výchova Ochrana životního prostředí z pohledu práce člověka a základních podmínek života:    

voda, vzduch – zdroje znečištění v nejbližším okolí, čistota vody, odpadní vody, ozónová vrstva paliva – obnovitelné a neobnovitelné zdroje, ropné havárie, výfukové plyny plasty – likvidace plastů hnojiva – vliv na kvalitu půdy a vody

F) Mezipředmětové vztahy Pozorování, pokus a bezpečnost práce Člověk a společnost  

význam vzájemné solidarity mezi lidmi, pomoc lidem v případě nouze a ohrožení, přínos lidí při řešení konkrétních úkolů a mezinárodní spolupráce

Člověk a příroda    

příčiny, příznaky, prevence léčby některých nemocí – vliv nebezpečných látek vliv chemických látek na vývoj organismu výhody a nevýhody využívání energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí a tím i na člověka souvislosti skupenství látek s jejich čističovou stavbou

Člověk a svět práce 55


zvládat základní montážní dovednosti při práci s jednoduchými materiály a pomůckami, dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce bezpečnost při styku s čisticími prostředky

Směsi Člověk a příroda     

druhy vody, znečišťování vody a vzduchu chování tělesa v klidné kapalině – analýza sil působící na těleso vliv hluku na životní prostředí vliv teploty na tvar tělesa vědět o působení procesů v přírodní sféře – vliv na přírodu, utváření zemského povrchu a na lidskou společnost

Chemické prvky Člověk a společnost 

důsledky důležitých objevů (bronz, železo, uhlí, …)

Anorganické sloučeniny Člověk a společnost 

utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty nebo situacemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí

Člověk a zdraví 

prakticky využívat základní znalosti 1. pomoci při likvidaci následků hromadného zasažení obyvatel

Člověk a jeho svět   

provádět jednoduché pokusy se známými látkami hledat možnost, jak přispět k ochraně přírody popsat vliv činnosti lidí na přírodu a posoudit, které činnosti přírodnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují

Organické sloučeniny Člověk a jeho svět  

chování při požáru, poplachu, důležitá telefonní čísla uplatňovat základní dovednosti a návyky související s preventivní ochranou zdraví a zdravého životního stylu

Člověk a zdraví    

dodržovat správné stravovací návyky a v rámci svých možností uplatňovat zásady správné výživy a zdravého stravování dát do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek odpovědnost jedince za zdraví odmítat drogy a jiné škodlivé látky neslučitelné se zdravím

Člověk a svět práce 

uplatňovat zásady zdravé výživy

Chemie a společnost Jazyk a jazyková komunikace 

dokázat vyhledat potřebné informace

Informatika a komunikační technologie 

vyhledávání a využívání potřebných informací

Člověk a jeho svět 

reagovat vhodným způsobem na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Člověk a společnost  

rozpoznat protiprávní jednání a uvědomit si jeho důsledky 2. světová válka, použití chemických zbraní

Člověk a příroda  

poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí hlavní světové surovinové a energetické zdroje

G) Klíčové kompetence Kompetence k učení 

žák používá učební materiály a pomůcky 56


aktivně vyhledává informace používá znaky a symboly v konkrétních situacích uplatňuje získávání zkušeností v praxi


žák vyhledává informace týkající se problému nenechá se při řešení odradit nezdarem promyslí způsob řešení problému


žák vyjadřuje své myšlenky, rozumí sdělení a přiměřeně na něj reaguje využívá komunikační a informační prostředky


žák diskutuje a spolupracuje ve skupině


žák se rozhoduje v zájmu ochrany zdraví

Přírodopis C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Obecná biologie a genetika    

Vznik života - vývoj, rozmanitost, projevy života názory na vznik života, základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích základní složení a struktura živých soustav - buňka , pletiva, orgány, orgánové soustavy, orientace v přehledu vývoje organismů, rozlišit základní podmínky a projevy života význam a zásady třídění organismů – rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy dědičnost a proměnlivost organismů – podstata dědičnosti, přenos dědičných informací, vliv na vývoj organismů, základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin a živočichů

Biologie živočichů  

vývoj, vývin a systém živočichů (významní zástupci jednotlivých skupin živočichů – prvoci, žahavci) bakterie, viry – vliv virů a bakterií v přírodě a na člověka

Biologie hub  

houby bez plodnic (zákl. charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy) lišejníky (stavba, symbióza, výskyt, význam)

Biologie rostlin  

vývoj a systém rostlin (poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů, význam rostlin a jejich ochrana - léčivé rostliny, jedovaté rostliny

7. ročník Biologie rostlin         

anatomie a morfologie rostlin (stavba a funkce kořene, stonku, listu, květu, semene a plodu) fyziologie rostlin (zákl. principy fotosyntézy, dýchání, růstu a rozmnožování) porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a znát jednotlivé části těla rostlin rozlišit základní systematické skupiny rostlin a znát jejich zástupce využití hospodářsky významných rostlin, chráněné rostliny, znát význam hospodářsky důležitých rostlin a způsob jejich pěstování význam rostlin a živočichů v přírodě i pro člověka nahosemenné a krytosemenné rostliny, jejich vývoj houby s plodnicemi (stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami) rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby podle charakteristických znaků

Biologie živočichů    

stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí (živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování) bezobratlí – ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši, členovci, hmyz rozšíření, význam a ochrana živočichů – živočišná společenstva, hospodářsky významné druhy, kriticky ohrožené druhy projevy chování živočichů 57

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 8. ročník Biologie živočichů 

obratlovci – ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

Biologie člověka   

názory na vznik člověka a jeho vývoj stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla – orgány, orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací, reprodukční a řídící); vývin jedince; hlavní období lidského života nemoci, úrazy a prevence – příznaky, zásady poskytování 1. pomoci; závažná poranění a život ohrožující stavy

9. ročník Neživá příroda      

Země (vznik a stavba Země) vnitřní a vnější geologické procesy (příčiny a důsledky – změny vznik pevnin, vznik minerálů a hornin) nerosty a horniny (vznik, vlastnosti, třídění, praktický význam a využití zástupců, určování základních vzorků) půdy (složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, příklady rekultivace a devastace) vývoj zemské kůry a organismů na Zemi (vznik života, vývoj organismů a jejich přizpůsobování prostředí) podnebí a počasí ve vztahu k životu organismů – význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi

Základy ekologie    

organismy a prostředí (vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému) příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi ochrana přírody a životního prostředí (globální problémy a jejich řešení, chráněná území) praktické metody poznávání přírody, exkurze

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Obecná biologie, genetika, biologie hub, biologie rostlin Žák by měl             

získat základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích orientovat se v přehledu vývoje organismů a rozlišit základní projevy a podmínky života rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými mnohobuněčnými organismy znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin i živočichů poznat význam rostlin a živočichů v přírodě i pro člověka vědět o vlivu virů a bakterií v přírodě a na člověka rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby podle charakteristických znaků poznat lišejníky porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a znát funkce jednotlivých částí těla rostlin vědět o základních rostlinných fyziologických procesech a o jejich využití rozlišit základní systematické skupiny rostlin a znát jejich zástupce popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí znát význam hospodářsky důležitých rostlin a způsob jejich pěstování

Biologie živočichů Žák by měl     

porovnat vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlit funkci jednotlivých orgánů, rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce odvodit na základě vlastního pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, objasnit jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí využívat zkušeností s chovem vybraných domácích živočichů k zajišťování jejich životních potřeb vědět o významu živočichů v přírodě a pro člověka a uplatňovat zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

Biologie člověka Žák by měl     

popsat vznik a vývin jedince charakterizovat hlavní etapy vývoje člověk popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce rozlišovat příčiny, případně příznaky běžných nemocí, uplatňovat zásady jejich prevence a léčby znát zásady poskytování předlékařské první pomoci při poranění

Neživá příroda Žák by měl 58


popsat jednotlivé vrstvy Země poznat podle charakteristických vlastností vybrané horniny a nerosty, rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů rozeznat některé druhy půd a objasnit jejich vznik vědět o významu vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi

Základy ekologie Žák by měl      

uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi rozlišit populace společenstva, ekosystémy a objasnit základní princip některého ekosystému popsat změny v přírodě vyvolané člověkem a objasnit jejich důsledky poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Člověk a příroda se týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace. Rozvíjí u žáků emocionální vztahy, osobní postoje a praktické dovednosti ve vztahu k přírodnímu prostředí. Žáci musí porozumět dané problematice, musí se při činnostech tohoto druhu umět ovládat, učí se spolupracovat se spolužáky. Měl by se naučit ohodnotit pomoc ostatních při týmové práci Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tato problematika se uplatňuje při objasňování důsledků globálních vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané lokalitě. Tento postoj je třeba žákům vštěpovat na úrovni obce (města). Multikulturní výchova V kvalitně probíhající hodině by měla být dobrá, klidná atmosféra a vzájemná důvěra. Učitel musí svým přístupem usměrnit chování žáků, aby se všichni cítili rovnoprávně, aby v majoritní kultuře byli úspěšní i žáci minorit. Teoretický základ k pochopení rasových a etnických problémů by měli žáci v hodinách přírodopisu získat seznámením s vývojem člověka z jednoho živočišného předchůdce a jeho příbuznost s ostatními savci, kdy člověk je ze systematického hlediska jenom jedním z druhů primátů. Žáci se učí vnímat a respektovat kulturní rozdíly, etnický původ. Environmentální výchova Vede žáky k pochopení vztahů člověka a přírody. Přírodopis má k tomuto tématu nejblíže, neboť žáci se přímo seznamují se základními pojmy s ekologie. Environmentální výchova ale prolíná celým 3. obdobím, ve kterých se žáci seznamují s problematikou vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. Postupně poskytuje znalosti o třídění a recyklaci odpadů, zdravým životním stylem a čištěním odpadních vod. Třídění odpadů je navíc tématem celoročním a probíhá prakticky separací plastů do kontejnerů, o jejichž vyprazdňování se stará žákovská služba. Mediální výchova Media a komunikace představují v současnosti stále větší zdroj získávání zkušeností a poznatků pro současného člověka. Množství informací čerpají žáci sledováním přírodopisných filmů. F) Mezipředmětové vztahy         

Vznik a vývoj života – zeměpis Viry, bakterie – člověk a zdraví Rozšíření, význam a ochrana živočichů – zeměpis Nemoci, úrazy, prevence – člověk a zdraví Životní styl - výchova k občanství Země – zeměpis Zelenina, okrasné rostliny, ovocné rostliny, léčivé rostliny a koření – člověk a svět práce Chovatelství – člověk a svět práce Nerosty, horniny, půdy - chemie

G) Klíčové kompetence Kompetence k učení  

vyhledává a třídí přírodovědné informace správně používá odbornou terminologii z přírodopisu 59

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Kompetence k řešení problémů  

pracuje s informacemi (najde, třídí, zhodnotí) dokáže přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní a jiné osoby


formuluje a vyjadřuje myšlenky a názory


upevňuje si sebevědomí na základě pochopení vlastní osoby


chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu, podílí se na ochraně životního prostředí

Zeměpis C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Geografické informace, kartografie a topografie               

komunikační geografický a kartografický jazyk vybrané obecně používané geografické a topografické pojmy, jazyk mapy, zeměpisná mapa, politická mapa symboly, smluvené značky, vysvětlivky geografická kartografie a topografie Planeta Země, součást sluneční soustavy globus, zeměpisná síť, poledníky, rovnoběžky, pevniny a oceány, světové strany měřítko a obsah plánů a map, orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám praktická cvičení s kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě cvičení a pozorování v terénu v místní krajině, geografické exkurze orientační body, jevy, pomůcky a přístroje, stanoviště určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelné pohromy opatření, chování a jednání při nebezpečí živelných pohrom krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin, vztah příroda a společnost

7. ročník Česká republika        

zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry rozmístění obyvatelstva, sídelní poměry rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová skladba hospodářství spolupráce se sousedními státy hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě regiony ČR – územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, kraj místního regionu doprava, pohraniční styk, jízdní řád, služby jednoduché náčrtky krajiny, schematické náčrtky pochodové osy

Životní prostředí  

principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území místní region – zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu, rozloha a ohraničení vzhledem k okolním regionům, přírodní oblasti na regionální úrovni

8. ročník Evropa    

zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry oblasti – přírodní podnebné, vegetační, sídelní, jazyková, náboženská, kulturní srovnávací kritéria včetně polohy a rozlohy jednotlivých oblastí národní a mnohonárodnostní státy, části států, hospodářské oblasti, kraje, města

Životní prostředí 

regiony – vybrané přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení ve vybraných regionech

9. ročník Společenské a hospodářské prostředí 60

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016        

regiony světa – srovnávací kritéria, poloha, rozloha, počet obyvatel obyvatelstvo světa – rozmístění podle ras, národů, jazykových skupin a náboženství světadíly, oceány, makroregiony světa společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace soužití v multikulturní a společensky rozdílné společnosti předpoklady a faktory rozmístění hospodářských aktivit, odvětvová struktura, centra světového hospodářství, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně globální ekologické a environmentální problémy lidstva

Přírodní obraz Země     

Země jako vesmírné těleso – tvar a pohyby Země důsledky pohybů Země na život lidí a organismů střídání ročních období časová pásma, přírodní sféra a její základní složky a prvky, přírodní oblasti podnebné pásy

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Žák by měl  

rozumět základní geografické, topografické a kartografické terminologii získat osobní představu o prostředí, které nás obklopuje, umět ho popsat a určit jednoduché vazby, určit, co mu prospívá a škodí

Terénní geografické praxe a aplikace Žák by měl  

ovládat základy praktické topografie a orientace v terénu uplatňovat v praxi zásady bezpečného pobytu a pohybu ve volné přírodě

Přírodní obraz Země Žák by měl   

objasnit důsledky pohybů Země vědět o působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vlivu na přírodu a na lidskou společnost vědět o působení přírodních vlivů na utváření zemského povrchu

Regiony světa Žák by měl   

vyhledat na mapách jednotlivé světadíly a oceány rozlišit zásadní přírodní a společenské znaky světových regionů charakterizovat polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry vybraných světadílů, oceánů a vybraných států

Česká republika Žák by měl      

určit zeměpisnou polohu a rozlohu ČR a její sousední státy znát přírodní podmínky ČR, popsat povrch a jeho členitost uvést hlavní údaje o rozmístění a sídel obyvatelstva vymezit území místní krajiny a oblasti podle bydliště nebo školy charakterizovat přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu vyhledat na mapách jednotlivé kraje České republiky a charakterizovat hospodářské poměry, přírodní zvláštnosti a kulturní zajímavosti

Společenské a hospodářské prostředí, životní prostředí Žák by měl        

být informován o struktuře a rozložení světové populace a o jejím růstu a pohybu vědět, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí a rozmístěním lidských sídel umět porovnat sociální a hospodářské jevy ve světových regionech určit na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje vyhledat na mapách nejznámější oblasti cestovního ruchu a rekreace umět pojmenovat různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišit na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin znát příklady přírodních a kulturních krajinných složek, prostorové rozmístění ekosystémů uvést na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí 61

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova     

vede k porozumění sobě samému a druhým, napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých lidských vztahů ve třídě i mimo ni utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci vede k uvědomování si hodnot různých lidí, jejich názorů a přístupů k řešení problémů prevence škodlivých způsobů chování

Výchova demokratického občana     

vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti nést vlastní odpovědnost za svá rozhodnutí rozvíjí a podporuje komunikativnost, dialogické schopnosti a dovednosti vede k uvažování o problémech v širších souvislostech

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech          

rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí vede pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie, seznamuje s dopadem činnosti na osobní a občanský život každého z nás vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti, ke kulturní rozmanitosti naši sousedé jejich život, jazyky, tradice a zvyky naše vlast a Evropa, evropské a státní symboly zemí Evropy Den Evropy život Evropanů a styl života v evropských rodinách a zemích evropská integrace, co Evropu spojuje a co ji rozděluje Evropská unie a další mezinárodní organizace

Multikulturní výchova      

poznávání a respektování zvláštností různých etnik a cizinců, žijících v České republice uplatňování práva všech lidí žít společně, spolupracovat a udržovat tolerantní vztahy a vzájemně se obohacovat o různé kultury vést k principům slušného chování, dodržování morálních norem, vést k solidaritě rozvíjet smysl pro rovnocennost všech lidí v Evropě a různých způsobů života a myšlení zdůrazňovat význam učení cizím jazykům jako předmětu dorozumívání rozvíjet poznání projevů rasové nesnášenlivosti, netolerance a diskriminace

F) Mezipředmětové vztahy Biologie  

ochrana přírody a životního prostředí vývoj organismů na Zemi – vývoj organismů a jejich přizpůsobování prostředí podnebí a počasí ve vztahu k životu organismů

Matematika  

měřítko a obsah plánů a map odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu

Výchova k občanství   

obec, region, kraj, naše vlast evropská integrace, mezinárodní spolupráce mezinárodní spolupráce, mezinárodní organizace

Člověk a zdraví 

turistika a pobyt v přírodě

Fyzika 

sluneční soustava, měsíční fáze

Chemie 

čistota ovzduší, smog, čistota vody

62


HUDEBNÍ VÝCHOVA 1. období A) Cíle vzdělávací oblasti       

naučit žáky reagovat na hudbu pohybem rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném žákům mladšího školního věku nacvičit správné dýchání a tvoření tónů rozvíjet hudební sluch a paměť na melodii i slova učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

B) Charakteristika výuky Hlavními složkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně-výchovné práce je zpěv. Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, neboť při něm je žák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. Výběr písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější lidové písně, dětmi oblíbené písně umělé, vhodné je využívat i písní místních nebo krajových. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebně-výchovné práci, nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citově prožívat a soustředit se. Přitom jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjadřovali a srovnávali své dojmy z poslechu hudebních skladeb. Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než HV. Proto výuku hudební výchovy vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. K dobrému rozvíjení pěveckých dovedností žáků v tomto období velmi dobře napomáhá každodenní zpěv zařazovaný v průběhu vyučování jako doplněk učiva nebo jako příjemná relaxační chvilka. Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Jen tak žák může dobře zvládnout melodii a slova písně, zapamatovat si hudební skladbu. Stále zdokonalovanou reprodukcí písní a opakovaným poslechem se prohlubuje vztah žáků k hudebním dílům i intenzita jejich estetického prožitku. Při výuce hudební výchovy je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na dětské hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními provozovateli hudby. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících S hudbou se dítě setkává odmalička. Proto v počátcích výuky HV budeme vycházet ze znalosti jednoduchých lidových písní, které obvykle žáci znají ze zpěvu v rodinách, ze zpěvu podle dětských knížek a ze zpívání v mateřských školkách a dětmi oblíbených hudebních nahrávek. Děti předškolního věku obvykle umí zpívat písně: Halí, belí

Pásla Ovečky

Ovčáci, čtveráci

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

Kočka leze dírou

Travička zelená

Skákal pes

Holka Modrooká

Pec nám spadla

Já mám koně

Maličká su

Když jsem já sloužil

To je zlaté posvícení

Pod naším okýnkem

Prší, prší

Čížečku, čížečku

1. ročník      

rozlišování zvuků a tónů melodizované říkanky hudebně pohybové hry dechová a hlasová cvičení dětské lidové písně, které v dětech budí radost ze zpěvu, lásku k lidem, k přírodě, k domovu dětské písně umělé, které zachycují život dětí, svět her, pohádek, fantazie 63


vytváření pěveckých dovedností a návyků: správné držení těla a hlavy, správné dýchání, tvoření tónů, výslovnost vést žáky k tomu, aby se projevovali i pohybově podle hudby pro poslech je vhodné volit: lidové písně v provedení dětských sborů, poslech písní, které zpívají skupiny dětí ze třídy, přístupné a dětem obsahově blízké umělé písně, dětské taneční hry, jednoduché instrumentální skladby vytváření citového vztahu k hudbě

Písně vhodné k nácviku pro 1. ročník (výběr písní si volí učitel): Žabička zelená

Šel zahradník do zahrady

Když jsem jel do Prahy

Ukolébavky

Pod naším okýnkem

Já jsem z Kutné hory

Bude zima, bude mráz

Šla Nanynka do zelí

Pásli ovce valaši

Když jsem já ty koně pásal

Štědrej večer nastal

Žežuličko, kde jsi byla

My tři králové

Kotě a sluníčko

Při výuce v průběhu celého roku dbáme na to, aby vyučování bylo radostné a dalo žákům co nejvíce citových zážitků. V prvním ročníku mají někteří žáci nevyvinutý hudební sluch, nedovedou či nechtějí zpívat. Pěvecké dovednosti získávají žáci přípravnými cvičeními, která si učitel vytváří z prvků nacvičované písně. Přitom je dobře využít individuálního zpěvu žáků, kteří intonačně čistě zpívají. Učitel věnuje péči o hlas žáků pozornost. Dbá, aby žáci    

zpívali lehce, bez křiku, ve vyvětrané místnosti nezpívali dlouho ve vysoké nebo nízké hlasové poloze nezpívali celou hodinu poslouchali se navzájem

K cvičením hlasovým se řadí cvičení dechová. Při nich se žáci učí hospodařit s dechem. Možné je k nim připojit pohyby paží. Hlasová cvičení je vhodné volit jednoduchá, aby se mohla soustředit pozornost k vytvoření krásného tónu a správné výslovnosti samohlásek, souhlásek, slabik i slov. Cvičení sluchová vychovávají hudební sluch žáků. Písně se nacvičují v tomto období podle sluchu. 2. ročník   

       

hlediska pro výběr písní jsou obdobná jako v 1. ročníku dechová a hlasová cvičení z 1. ročníku automatizovat, nevyhledávat stále nová cvičení, měnit pouze motivaci, jde tu hlavně o docílení co nejlepšího provedení rytmická cvičení propojujeme s písněmi, využíváme též rytmických slabik, tempo udáváme tleskáním nebo vyťukáním dob se zřetelem k hlasovým dispozicím jednotlivých žáků pozvolna rozšiřujeme hlasový rozsah a upevňujeme ho písně volíme do rozsahu oktávy zpěv podle pokynů učitele (jednotný začátek všech, podřídit se určitému tempu) učit opakovat udaný rytmus sluchem rozlišovat stoupající a klesající melodii tónové řady rozlišit vyšší tón od nižšího hudební teorii zařazovat pouze v nezbytně nutném množství a spojovat ji se zpívanými písněmi (notová osnova, houslový klíč) v poslechových skladbách seznamovat děti s hudebními nástroji a přednesem lidových a dětských písní sluchem rozlišovat základní vlastnosti tónu: vysoký – nízký, dlouhý – krátký, silný – slabý (pomocí zrakového i pohybového názoru)

Písně vhodné k nácviku pro 2. ročník (výběr písní si volí učitel): Černé oči

Kalamajka

Kdybys měla má panenko

Marjánko

Dělání

Ach synku, synku

Nesem vám noviny

Běžela ovečka

Jak jsi krásné neviňátko

Na tý louce zelený

Štěstí, zdraví, pokoj svatý

Krávy, krávy

Zimní

Když jde malý bobr spát

Písně tvoří i ve 2. ročníku hlavní součást práce v hodinách HV. Ostatní činnosti při výuce jsou spojovány se zpěvem. Nácvik písní provádíme nápodobou, písně vhodně motivujeme, dbáme na pochopení obsahu textu písně, na osvojení si textu, rytmu i melodie jednotlivými žáky. Při zpěvu věnujeme pozornost výslovnosti. Při opakování písně doprovázíme jednoduchým 64

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 rytmickým nebo pohybovým doprovodem. Vhodnou pomůckou je Orffův instrumentář. Jednoduché rytmické nástroje si též snadno můžeme připravit s dětmi z běžně dostupných materiálů a předmětů. 3. ročník           

hlediska pro výběr písní jsou obdobná jako v přecházejících ročnících naučit žáky zpívat v rozsahu jedné a půl oktávy upevňujeme pěvecké návyky (držení těla a hlavy, dýchání, tvoření tónů, výslovnost) zpíváme s dynamickými odstíny slabě – silně zpíváme podle pokynů učitele (jednotný začátek, konec písně, tempo, síla) nacvičujeme dvoudobou chůzi a tanec v průpletu, přísunový krok (spojení s Tv) dáváme žákům prostor pro pohybové vyjádření melodie učíme je rozlišovat hudební nástroje podle vzhledu i podle tónu, rozlišujeme nástroje strunné, dechové a bicí využíváme dětské rytmické nástroje pro doprovody písní opakujeme poslech z nižších ročníků, přidáváme poslech české hudby pro slavnostní příležitosti (B. Smetana, A. Dvořák), poslech hudby taneční, poslech státní hymny hudební nauka – notová osnova, houslový klíč, opakování z nižšího ročníku

Písně vhodné k nácviku pro 3. ročník (výběr písní si volí učitel): Beskyde, Beskyde

Tancuj, tancuj

Pekla vdolky

Narozeninová

Vyletěla holubička

Není nutno

Už ty pilky dořezaly

Jarní slunce

Ztratila Lucinka bačkorku

Na tom Bošileckým mostku

Kačenka divoká

A já su synek z Polanky

Rychle bratři, rychle vstávejme

Až já pojedu přes ten les

Zpěv doprovázíme rytmickými nástroji. Když máme rytmických nástrojů nedostatek, sami si je vyrábíme např. ze skořápek ořechů, kelímků naplněných rýží, čočkou apod., místo hůlek použijeme vařečky, lžičkou ťukáme do skleničky apod. Žákům dáváme možnost objevit další zvukové efekty a zkusit je využít při zpěvu. S hudbou se žáci mohou setkat též při návštěvě výchovných koncertů, besedách o hudbě a hudebních aktivitách. Mohou sledovat též část videozáznamu koncertu. Poslechové skladby v 1. období vzdělávání volíme podle nahrávek, které jsou k dispozici. Dbáme, aby v poslechových skladbách byly zastoupeny písně lidové, známé umělé písně pro děti a věku přiměřené skladby významných českých hudebních skladatelů. D) Očekávané výstupy na konci 1. období Žák na konci 1. období by měl:     

zpívat jednoduché písně v rozsahu kvinty rozlišovat sílu zvuku soustředit se na poslech jednoduché, krátké skladby správně a hospodárně dýchat a zřetelně vyslovovat při rytmizaci říkadel i při zpěvu měnit pohyb podle tempových a rytmických změn

E) Průřezová témata Průřezová témata budou využívána jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. Osobnostní a sociální výchova   

rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vyjádření pocitů z poslechu hudebních ukázek využití různých postupů dramatické výchovy např. dramatizace písní, návštěva divadla, koncertů

Výchova demokratického občana  

motivace žáků k uplatňování svých názorů v třídním kolektivu např. pomoc (zpěv ve dvojicích, trojicích), ochota pomáhat, být ohleduplný (kultivovaný projev, pravidla chování v divadle, na koncertě) respektovat kulturní odlišnosti

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  

vychovávat žáky jako budoucí občany Evropy, jako zodpovědné a tvořivé osobnosti budovat vztah k evropské a světové hudbě (různorodost hudebního projevu)


seznamování s rozmanitostí různých hudebních kultur, jejich tradicemi hudba v našem regionu (písně, umělci, kulturní postavy, kulturní akce) 65


poznávat a tolerovat odlišnosti hudebních kultur

Environmentální výchova 

zamyšlení se nad vztahy člověka a prostředí (vnímání hudby uklidnění, povzbuzení, motivace)

Mediální výchova   

vnímání zvuku (hluk, pozitivní zvukový vjem) vývoj médií – rozhlasu, nahrávek setkávání se s hudbou – rozhlas, televize, koncerty, soutěže

2. období A) Cíle vzdělávací oblasti      

naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové a umělé písně v přiměřeném rozsahu k individuálním schopnostem rozvíjet hudební sluch a paměť rozlišit a udržovat mírně složitý rytmus zařazovat poslech lidové písně i poslech hodnotné vážné hudby, vést žáky k zájmu o hudbu poznat a dbát o rozvoj talentovaných žáků probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

B) Charakteristika výuky Hlavní složkou hudební výchovy na 1. stupni jsou zpěv a poslech. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasý i dvojhlasý. Učitel vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Rozsah a poloha písní musí odpovídat rozsahu a poloze dětského hlasu. Je důležité, aby v hodinách docházelo ke střídání činností, aby děti nezpívaly po celou vyučovací dobu. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním doprovodných nástrojů ke zpěvu. Vnímání hudby se rozvíjí nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citově prožívat a soustředit se. Zpěv by se měl stát součástí i v jiných předmětech než Hv. Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům. Zpěvem, poslechem, doprovodem písní na hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník Učivo:      

jednoduchý rytmus ve dvoudobém a třídobém metru pochod, základní kroky polky uplatnění prvků tvořivé dramatiky celý tón, půltón poznávání hudebních nástrojů sluchem improvizované vyjádření hudby pohybem

Poslechové činnosti (výběr písní si volí učitel):  

dětské pěvecké sbory poslech vážné hudby

Navštívit aspoň jedno představení. Společné chování na kulturních akcích. 5. ročník Učivo:      

Česká hymna – vznik symfonický orchestr, dirigent, sbormistr lidový tanec, lidová hudba, lidová kapela, zlidovělé písně vytleskávání rytmu podle předlohy, sluchová paměť intonační cvičení grafický záznam melodie- rozpoznání noty celé, půlové, čtvrťové

Poslechové činnosti (výběr písní si volí učitel):   

Česká státní hymna vánoční písně lidové orchestry, dechový orchestr, folklór, country 66


skladby určené dětem

Výběr a počet písní záleží na učiteli. S hudbou se žáci mohou setkat též při návštěvě výchovných koncertů, besedách o hudbě. Vyučujícímu je podle místních podmínek dána volnost provádět jejich výběr přiměřeně schopnostem žáků při předpokladu posloupnosti a postupného zvyšování náročnosti ve všech složkách hudební výchovy. D) Očekávané výstupy na konci 2. období      

zpívat písně v přiměřeném rozsahu k individuálním schopnostem odlišit tóny podle výšky, síly a barvy soustředit se na poslech skladeb naučit se správně hospodařit s dechem při interpretaci písní doprovodit spolužáky na rytmické nástroje umět propojit vlastní pohyb s hudbou

E) Průřezová témata Průřezová témata budou využívána jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. Osobnostní a sociální výchova   

každodenní využití v běžném životě rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vyjádření pocitů z poslechu hudebních ukázek využití různých postupů dramatické výchovy, např. dramatizace písní, návštěva divadla, koncertů


motivace žáků k uplatňování svých názorů ochota pomáhat, být ohleduplný (kultivovaný projev, pravidla chování na koncertě) respektovat kulturní odlišnosti

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech    

je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře a i v osobním životě prolíná všemi vzdělávacími oblastmi budovat vztah k evropské a světové hudbě (prvotní seznámení s hudebními skladateli a jejich díly) lidové písně z různých oblastí (krajové oblasti – Vysočina, Chodsko, Beskydy)

Multikulturní výchova   

seznamování s rozmanitostí různých hudebních kultur, jejich tradicemi hudba v našem regionu (písně, umělci, kulturní postavy, kulturní akce) poznávat a tolerovat odlišnosti hudebních kultur

Environmentální výchova  

zamyšlení se nad vztahy člověka a prostředí (vnímání hudby uklidnění, povzbuzení, motivace) vnímání estetických kvalit v hudbě (vážná hudba, muzikály, lidová hudba)


vnímání zvuku (hluk, pozitivní zvukový vjem) vývoj médií – rozhlasu, nahrávek setkávání se s hudbou – rozhlas, televize, koncerty, soutěže

3. období A) Cíle vzdělávací oblasti        

získávat základní poznatky o vývoji hudby a hudebních stylů pomocí hudebních nástrojů vyjádřit své pocity, hudební a nehudební představy pochopit roli posluchače a respektovat hudební projev druhých vytvořit zásobu naučených písní zařazovat vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové aktivity vytvářet vhodné prostředí pro vlastní hudební projev žáků prohlubovat základní poznatky v oblasti hudební nauky rozvíjet hudební dovednosti žáka

B) Charakteristika výuky Hlavními složkami hudební výchovy jsou pěvecké, instrumentální a poslechové činnosti doplněné hudebně pohybovými aktivitami. Žák se učí pracovat se svým hlasem, osvojuje si písně různých hudebních žánrů, poznává hudbu v jejích stylových, žánrových i funkčních podobách. Pěveckými, poslechovými, rytmickými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými 67

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 a tvořivými činnostmi rozvíjí žákovu hudebnost. Zpěv by se měl stát prostředkem vyjádření radosti a pohody. Žák by měl mít příležitost uplatňovat své individuální hudební schopnosti a dovednosti. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Hudební teorie      

notová osnova, jednoduchý grafický záznam not melodie, rytmus, tempo, dynamika, intervaly hlasová hygiena rozdělení hudebních nástrojů zvyšování kvality pěveckého projevu, hlasová hygiena znalost textu hymny ČR

Poslech  

písňová tvorba, pěvecké sbory návštěva hudebního představení, besedy

Zpěv 

výběr písní podle složení třídy a výběru učitele s využitím dostupných zpěvníků a učebnic hudební výchovy

Hudebně pohybové činnosti 

dramatizace písní, spojení pohybu s hudbou, tanečky, diskotékové tance

7. ročník Hudební teorie  

notová osnova, stupnice, tempo, dynamika hlasová hygiena

Poslech  

nástrojové skupiny symfonického orchestru, komorní soubory, muzikál návštěva hudebního představení, besedy

Zpěv 


Hudebně pohybové činnosti 

dramatizace písní, spojení pohybu s hudbou, hudebně pohybové hry

8. ročník Hudební teorie stupnice, tónina    

lidový dvojhlas, kánon v přiměřeném rozsahu grafický záznam melodie moderní hudební nástroje lidová píseň

Poslech     

rozlišování zpěvních hlasů nejvýznamnější čeští hudební skladatelé a jejich dílo referáty žáků, návštěva hudebního představení, besedy výběr písní podle složení třídy a výběru učitele s využitím dostupných zpěvníků a učebnic hudební výchovy

Hudebně pohybové činnosti  

dramatizace písní, spojení pohybu s hudbou, taneční kroky relaxační techniky, muzikoterapie

9. ročník Hudební teorie   

stupnice rytmus, metrum, takt, tempo populární hudba, trampská píseň

Poslech 

poslechové skladby, hudební žánry 68


významní světoví skladatelé a jejich díla referáty žáků, návštěva hudebního představení, besedy

Zpěv 


Hudebně pohybové činnosti  

dramatizace písní, spojení pohybu s hudbou, taneční styly relaxační techniky, muzikoterapie

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Žák by měl:      

znát a interpretovat vybrané lidové a umělé písně doprovázet písně pomocí ostinata soustředit se na poslech skladeb většího rozsahu rozeznávat různé hudební žánry rozpoznat vybrané hudební nástroje symfonického orchestru znát vybrané hudební skladatele a jejich díla

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova   

dramatizace písní, návštěva divadelního představení, hudebního koncertu vytvoření hudebního pásma spojeného s dramatizací rozhovory, hodnocení práce ve skupině

Výchova demokratického občana   

nezesměšňovat práci ostatních žáků, ale snažit se je pochopit a správně vnímat ochota pomáhat, být ohleduplný, respektovat názory druhých respektovat kulturní odlišnosti

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech     

orientace ve vývoji umění, hledat podobnosti a odlišnosti porozumět rozdílnosti kultur seznámení s folklórem, lidovými zvyky, tradicemi, regionální umění hudební nástroje různých kultur a zemí


poznávání naší kultury a tradic kultura a umění v našem regionu (umělci, písně, stálé kulturní akce, apod.) poznávat a respektovat odlišnosti kultur


estetické kvality prostředí vandalismus

Mediální výchova  

vliv médií na kulturu vývoj médií a jejich přínos v oblasti kultury a umění

F) Mezipředmětové vztahy Hudební výchova souvisí s řadou předmětů, díky široké škále metod a technik v ní využívaných. Zpěv může být zařazován do výuky jakéhokoliv předmětu, může výuku motivovat, může ji uvolňovat, zpestřovat, přinášet pocity dobré nálady a uspokojení. V prvním období je úzce propojena především s předměty Čtení, Literární výchovou, Řečovou výchovou a Tělesnou výchovou – rytmus, rytmizace, hudba spojená s pohybem či slovem apod. Dále prolíná Výtvarnou výchovou – arteterapeutické prvky, poslech hudby při práci apod. Okrajově se dotýká Prvouky – písničky s tématy probíraného učiva, dramatizace. V druhém období lze Hudební výchovu spojovat s Literární výchovou (s poezií), s Tělesnou výchovou – tanečky, hudba vyjádřená pohybem, s Výtvarnou výchovou – poslech hudby při práci, s Informatikou – písničky z internetu, CD-romy. Dále lze spojovat s výukou Přírodopisu – písničky k probíranému učivu. Třetí období- Vztah žáků k hudbě je podporován účastí v hudebních a pěveckých soutěžích, návštěvami výchovných koncertů, besedách o hudbě. HV se dá dobře propojovat s výukou Přírodopisu (hudba a písně s tématikou květiny, zvířata, voda, les), 69

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 v hodinách Zeměpisu (poslech ukázek hudby, které se vztahují k historickým událostem, písně z určité oblasti apod.). Dobře se HV dá kombinovat s Informatikou – písničky z internetu, vyhledávání hudebních skupin a stylů, videoklipy apod. Do hodin Literární výchovy lze zařadit hudbu spojenou se slovem, dramatizaci apod. G) Klíčové kompetence Kompetence k učení   

učit žáky práci s internetem, kde mají možnost rozšířit si znalosti z různých oborů podněcovat samostatnost při práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, využití) zpracování referátů a jejich prezentace


nacvičujeme schopnost poslouchat a reagovat na vystoupení jiných. žáci se snaží porozumět textům, záznamům, zvukům a gestům

Kompetence sociální a personální  

žáky vedeme k rozvoji zdravé sebedůvěry, sebekritiky vnímáním hudby utváří žáci příjemnou atmosféru


žáci by si měli prostřednictvím hudební výchovy uvědomit svoji identitu, seznámit se se svou zemí, kulturou, rodinou, prostředím, ve kterém žijí využití internetu ve vyučování zvyšují možnosti při rozšiřování vědomostí. žáci se aktivně zapojují do kulturních a společenských aktivit


vést žáky k samostatné práci s materiály, například s časopisy, s internetem. žáci mají zájem o vlastní kulturní rozvoj

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. období A) Cíle vzdělávací činnosti               

probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami učit žáky pozorovat a vnímat krásu přírody, hovořit o svých pocitech a dojmech, pokusit se je výtvarně vyjadřovat dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného vnuceným výtvarným vzorem četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy žáků, dát možnost výtvarným projevům v různých technikách výtvarně experimentovat, objevovat tvary věcí kolem nás, hra s linií s využitím různých plastických materiálů (s dopomocí učitele) kreslením, malováním a modelováním rozvíjet tvarovou, barevnou i prostorovou představivost a jemnou motoriku dbát na rovnoměrnost a vyváženost smyslových, citových a rozumových přístupů a jejich propojování s důrazem na rozvoj fantazie a svobodného subjektivního vyjadřování učit se prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sdělení druhých využívat zkušeností žáků, učit je respektovat vzájemné odlišnosti ve výtvarném vyjadřování podílet se na výzdobě třídy, školy; učit se prezentovat své práce příležitostně navštěvovat výstavy dětských výtvarných prací a výstavy výtvarných umělců v regionu

B) Charakteristika výuky Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti i k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost v tomto období je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých. Děti se snaží výtvarně vyjadřovat své představy výtvarnými prostředky již od útlého věku. Výtvarný projev předškolního věku je především rázu schematického. Děti svým kresbám rozumí, dospělí většinou nedovedou do jejich světa vstupovat. Není však vhodné myšlenkový svět dětí narušovat předkreslováním a vedením k napodobování. Je naopak potřebné dát dítěti svobodu a do jeho kreseb nezasahovat. 70

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě kreslí rádo zpaměti, předlohám se vyhýbá. Jeho představy ho těší a snaží se je ztvárnit. Vhodná motivace, která předchází výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a prožívají velkou radost z toho, co vytvořily. Jejich práce jsou plné volnosti, naivnosti a psychologických záhad. Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné, když mezi metody a formy práce zařazuje učitel co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova dává žákům možnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Je dobře, když svůj výtvarný projev mají žáci možnost obhájit, vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Často právě vzájemné hovory žáků o svých výtvorech mohou měnit jejich pohled na svět nebo určitou věc. Zde má učitel příležitost jemně usměrňovat a postupně působit na vytváření výtvarného vkusu žáků. Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření, v kombinovaných technikách …) se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem sebe. Téměř všechny námětové okruhy výtvarné výchovy obsahují základní vztahy k životu, prostředí a lidem. Učitelům se přímo nabízí možnost k mezipředmětovým vztahům a využití výtvarných činností žáků v různých malých projektech. Velmi vhodné je uplatňovat ve výuce náměty z žákova okolí, z dětského života z prostředí obce i školy. Při výtvarné tvorbě plné her, fantazie, spontánnosti, experimentů s technikami i materiály by nemělo v tomto období chybět ani výtvarné zpracování k určitému konkrétnímu tématu (kresbou, malbou). Takové výtvarné práce mohou být dvojího druhu  

na základě vlastní představy dítěte podle skutečnosti

Kresba z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o bezprostředních zážitcích a zkušenostech žáků a o jeho citovém životě. Motivací k těmto kresbám může být prožitek z her, ze čteného textu, z osobního prožitku, z vycházky apod. Kresba podle skutečnosti vyjadřuje obvykle první dojem žáka z pozorování. Každý sleduje zpočátku něco jiného, někoho zaujme barva, jiného zaujmou detaily, někdo dovede zachytit linie pozorovaných věcí, někdo zase zachytí jejich funkci. Žák se postupně učí výtvarně uvažovat, pozorně vnímat skutečnost a výtvarně vystihnout její podobu. Proto již v tomto období můžeme začít i s kreslením věcí podle skutečnosti. Žáci samozřejmě nedokáží hned dokonale zachytit pozorovanou skutečnost. Spokojujeme se proto zejména s vystižením toho charakteru předmětu, který pozorujeme. Mnohý žák se v mladším školním věku snáze vyjadřuje kresbou než slovy. Kresbou může např. snadno vyjadřovat porozumění čtené větě nebo čtenému příběhu, porozumění funkci pozorované věci (např. mlýnek, struhadlo). Tím výtvarná výchova přesahuje rámec předmětu jako takového. K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme návštěvy výstav obrazů, loutek a maňásků, hraček, pohlednic aj., besedujeme nad knihami a jejich ilustrátory. K vycházkám v průběhu roku je vhodné přidávat prvky výtvarné výchovy, neboť při nich s žáky můžeme pozorovat např. výstavbu obce, významné stavby obce, stavební sloh, ve kterém jsou domy postaveny, úpravu domů a jejich okolí, získáváme spoustu námětů, zajímavostí, postřehů, nasbíráme materiály pro další práci. Na vytváření žákovského výtvarného vkusu a jeho vztahu k výtvarnému umění a výtvarným hodnotám má také vliv prostředí (rodina, škola, obec, její okolí), kde děti žijí. Nemalý vliv má i rozvoj techniky – fotografie, televize, video, počítače, které zprostředkovávají dětem spoustu podnětů, zážitků (pozitivních, ale v mnoha případech i negativních). Pak je třeba také takováto témata do hodin výtvarné výchovy zařazovat a pomoci tak dětem přemíru podnětů zpracovávat, uvědomovat si jejich hodnotu, zaujímat k nim nějaké postoje, vnímat pozitivní i negativní. Některé činnosti mohou dětem ukázat, jak lze tuto moderní techniku vhodně využít (počítačová grafika, internet, televizní motivační či vzdělávací pořady, reklama, plakáty, kreslená animace, loutky …). Učitel, který dovede dětskou duši naladit k výtvarnému projevu, bývá často odměněn bohatstvím dětských nápadů. Pro výuku výtvarné výchovy je třeba mít dostatečné množství pomůcek a poučit žáky, jak se s nimi zachází. Kromě základních pomůcek pro výtvarné činnosti, které má každý žák svoje vlastní, je třeba mít soubor pomůcek ve třídě pro specifické a složitější výtvarné techniky. Výtvarná výchova nevede samoúčelně jen k osvojování výtvarných technik. Prostřednictvím výtvarných činností pomáhá k výchově citlivého člověka, který si všímá okolního světa a jeho projevů. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících Přehled tematických okruhů v 1. období a) objevování světa přírody v jednotlivých i v širších souvislostech    

pozorování přírody (přírodniny, rostliny, zvířata) chápání přírody ve smyslu prostředí života (krajina jako prostředí pro rostliny, zvířata, lidi) tvář krajiny v různých souvislostech (barevnost krajiny a její proměny v průběhu roku, využití žákovských zkušeností) vztah k přírodě (estetické oceňování krásy přírody) 71


příroda a běh času (roční období, počasí)

b) poznávání a prožívání světa dítěte   

pociťování domova jako životní jistoty (dítě v domácím prostředí, domácí práce, hry) poznávání školy – nové životní prostředí (třída, škola, spolužáci) styk se světem mimo školu (ulice, cesta do školy, sport, hry, výlety, hřiště, přátelé)

c) svět, který děti pozorují, který pociťují a kterému naslouchají    

setkávání s prostými životními zkušenostmi (u lékaře, na poště, na nádraží, v obchodě aj. poslouchání a vyprávění (pohádky, písničky, říkadla, zážitky) významná sváteční setkávání (rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce) vnímání smyslových vjemů a jejich výtvarný záznam (přepis pocitů z dotýkání, přepis zvuků aj.)

d) svět dětské fantazie 

výtvarná hra a experiment

e) svět, který dítě obklopuje, ovlivňuje ho (věda a technika, výstavy, architektura, besedy, …) Náměty pro práci v 1. ročníku            

námětové kreslení na základě vlastních prožitků dětí poznávání základních barev a jejich různé užívání kresby podnícené vyprávěním, četbou, vhodnou motivací ilustrující fantazii dítěte – kreslení podle představ kresby a modely přírodnin vztahující se k učivu prvouky, zobrazují vše, co dětem poskytuje příroda – kreslení podle skutečnosti, jehož hlavním účelem je vystižení tvaru a barvy výtvarné dotváření přírodnin na základě představ dítěte vytváření prostorových fantazií seskupováním a kombinováním přírodních i umělých materiálů, včetně materiálů netradičních hry s barvou, poznávání vlastností barev, výtvarné využití vzniklých náhodností, které vzbuzují v dětech rozličné představy hra s linií, vedení linie v různých materiálech jednoduché dekorativní kreslení, otisky přírodních prvků na papír a do plastických materiálů plastická a prostorová tvorba – spontánní hry s různými tvárnými materiály prostorové hry se stavebnicovými prvky jednoduché prvky moderní techniky ve výtvarné tvorbě

Náměty pro práci ve 2. – 3. ročníku                        

námětové kreslení na základě vlastního prožitku, rozvoj dětské představivosti a fantazie dětský příběh vyjádřený kresbou pozorování přírodnin, rozlišování tvarů, barvy, struktury, jejich kombinace a výtvarné dotváření využití barev základních i barev vzniklých mícháním, tvoření souladu dvou barev řešení plochy s využitím různých prvků a střídání barev – jak se dá návrhů využít členění plochy s použitím libovolných geometrických prvků, barevná kompozice – náměty pro využití návrhu jednoduché náčrty, plány, modely podle fantazie a skutečnosti hračky v životě dětí, výtvarný pokus o jeho ztvárnění prostorová tvorba – formování, deformování materiálů, pokus o plastické komponování; prostorové činnosti s dostupnými stavebními prvky (papírové krabičky) experimentování s barvami (míchání, zapouštění, překrývání) využívání různých materiálů (přírodních, umělých, vč. odpadových), poznávání jejich vlastností, zpracování různými technikami vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarů, barev, struktur, jejich zaznamenávání (kresba, malba, otisk, frotáž, …) výtvarné vyjádření zážitků, emocí, smyslových vjemů, myšlenek, událostí, pohybu (malba, kresba, linie, tvar, …) experimentování s běžnými i netradičními nástroji a materiály (štětec, dřívko, rudka, uhel, tužka, fix, ruka, prsty, provázek, papír, kůra, textilie, kůže, kovy, plasty, …) výtvarné vnímání věcí, užitkových předmětů z hlediska funkce, tvaru, dekoru, …(kresba, vytrhávání z papíru, koláž) využívání různých materiálů k výtvarnému prostorovému zpracování (modelína, modurit, sádra, papír, přírodniny, plasty, textil, kůže – mísení, hnětení, lití, lepení, stříhání navlékání) seznamování s jednoduchými grafickými technikami (otisk, kombinace technik) práce s velkými formáty individuální i skupinová různými technikami (balicí papír, velké formáty čtvrtek, asfalt, …) práce na třídních projektech, návrhy, formy zpracování volba, techniky výtvarně dramatické a komunikační hry (sochy, maňásci, …) dotváření prostředí, ve kterém žijeme, svými výtvarnými pracemi zařazování diskusí nad výtvarnými pracemi návštěvy výstav, muzeí 72

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 D) Očekávané výstupy na konci 1. období Žák by měl:   

zvládnout základní dovednosti pro vlastní tvorbu rozpoznávat, pojmenovat a porovnat linie, barvy, tvary, objekty ve výsledcích tvorby vlastní, tvorby ostatních i na příkladech z běžného života (s dopomocí učitele) uplatňovat vlastní zkušenosti, prožitky a fantazii při tvůrčích činnostech, být schopen výsledky své činnosti sdělit spolužákům

2. období C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících Náměty pro práci ve 4. – 5. ročníku a) Výtvarné vyjádření skutečnosti      

volný výtvarný projev doplňovaný pozorováním skutečnosti výtvarné vyjádření kontrastu přírodních forem a pozadí vyjádření dějového celku se vztahem k prostředí zpřesňování vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy konfrontací představy se skutečností výtvarné vyjádření věcí (tvar, prostor, barva, skutečnost a představa) rozvíjení prostorového vidění, cítění a vyjadřování na základě pozorování prostorových jevů a vztahů

b) Užité práce dekorativní a prostorové   

poznávání výtvarných principů a možností některých materiálů experimentování rozvíjení citlivého vztahu k materiálu a k jeho zpracování

c) Výtvarné umění a životní prostředí      

malířství kultura bydlení design a estetická úroveň předmětů denní potřeby lidové umění krásy přírody a vztah k životnímu prostředí návštěvy galerii, výstav

Doporučené výtvarné materiály a techniky    

kresba malba kombinované techniky papír – různé druhy

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Žák by měl:  

 

uplatňovat základní dovednosti pro vlastní tvorbu, realizovat svůj tvůrčí záměr rozlišovat, porovnávat třídit a pojmenovat linie, barvy, tvary, objekty, rozpoznávat jejich základní vlastnosti a vztahy (kontrasty – velikost, barevný kontrast), uplatnit je podle svých schopností při vlastní tvorbě, při vnímání tvorby ostatních i umělecké produkce i na příkladech z běžného života (s dopomocí učitele) při tvorbě vycházet ze svých zrakových, hmatových i sluchových vjemů, vlastních prožitků, zkušeností a fantazie vyjádřit (slovně, mimoslovně, graficky) pocit z vnímání tvůrčí činnosti vlastní, ostatních i uměleckého díla

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova  

prostřednictvím výtvarné výchovy utvářet a rozvíjet základní dovednosti spolupráce – výtvarné skupinové práce, pomoc a rada spolužáků a učitele, hledání nejlepšího řešení, vzájemná tolerance péče o dobré vztahy v kolektivu třídy, vytváření příznivého a klidného prostředí zbaveného strachu ze známek, výsměchu druhých


žáci jsou při výtvarných činnostech vedeni k přemýšlení a hledání vhodných variant, k vlastnímu výtvarnému experimentování, objevování prostřednictvím vhodných tematických námětů, her a modelových situací poznává žák sám sebe, zároveň je zdrojem informací pro ostatní, spolužáci se učí chápat jeho vidění světa, jeho jednání, jeho prožitky 73

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 

prostřednictvím tematických prací k rodinným příběhům, cestopisům, cizím a našim lidovým zvykům a tradicím pomoci žákům vytvářet pozitivní postoj k jinakosti společenských kultur


poskytovat žákům informace o etnických kulturních skupinách žijících okolo nás rozvíjení tolerance a vstřícnosti při zapojování žáků z odlišného sociálního a kulturního prostředí do kolektivu tříd


vést žáky k uvědomění si podmínek života na Zemi a možnostmi jejich ohrožení – tematické výtvarné práce, výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný podněcovat aktivitu, tvořivost a ohleduplnost ve vztahu k přírodě, vhodné a nevhodné výtvarné materiály a techniky


využívat médií jako zdroj informací, kvalitní zábavy a náplně volného času rozvoj komunikačních schopností, tvorba mediálního sdělení – školní časopis, výstavky schopnost svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za prezentaci vyjádření svého postoje – výstavky, výtvarný projev žáka, reklama

3. období A) Cíle vzdělávací oblasti            

rozvíjet tvořivé schopnosti a tvůrčí potenciál žáků, jejich výtvarné vyjadřování, pěstovat jejich estetické cítění uplatňovat ve vlastní výtvarné činnosti teoretické a praktické poznatky s výtvarnými výrazovými prostředky rozvíjet představivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu učit prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat názorům druhých výtvarně experimentovat pracovat s různými výtvarnými materiály seznamovat se s netradičními výtvarnými technikami umět základními výtvarnými výrazovými prostředky ztvárnit konkrétní i abstraktní téma vést k pochopení umění jako způsobu poznání a komunikace navštěvovat vhodné umělecké besedy a výstavy seznámit se s regionálním výtvarným uměním vytvářet vstřícné a podnětné prostředí pro vlastní tvorbu žáků a jejich práce prezentovat ostatním (nástěnky, výzdoba třídy, školy, prezentace na veřejnosti)

B) Charakteristika výuky Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím tvůrčích činností žáka, ve kterých uplatňuje vlastní vnímání, myšlení, cítění, prožitky, představivost a fantazii. Umožňuje mu vyjadřovat se k různým tématům a situacím. Svůj výtvarný projev mají žáci možnost prezentovat, obhájit, vysvětlit spolužákům, vyslechnout jejich názory a zároveň říci svůj názor na práci ostatních. Ve všech formách výtvarného projevu se prezentuje osobnost žáka a dává mu možnost individuálně se vyjádřit. Žák se postupně učí vytvářet si vztah k výtvarnému umění, výtvarným hodnotám, učí se zaujímat k nim svůj postoj, vnímat pozitivní i negativní, je veden k všímání si okolního světa. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Výtvarné vyjádření skutečnosti    

postava příroda – botanika (kresba, malba dle předlohy) vesmír – práce s barvou výtvarné vyjadřování svých emocí

Dekorativní a prostorové práce    

práce s různými druhy papíru (stříhání, lepení, spojování, vyklápění) práce s přírodním materiálem výtvarné hry s linií a barvou netradiční výtvarné techniky (kašírování)

7. ročník Výtvarné vyjádření skutečnosti 

příroda – zoologie (kresba, malba dle předlohy) 74


krásy naší země, regionu, města (volná technika), rozvíjet výtvarné vnímání, vidění a myšlení, volně vyjadřovat architektonické prvky


výtvarný rytmus, středová souměrnost, smysl pro pravidelnost práce s papírem, sádrou, plasty netradiční výtvarné techniky dle výběru učitele diskuse nad výtvarnými pracemi

8. ročník Výtvarné vyjádření skutečnosti     

příroda – savci, člověk (kresba, malba, volná technika) barevnost přírodních objektů předměty kolem nás, perspektiva těles, budov uplatnění citlivé výtvarné linie a její rytmizace v ploše seznamovat s lidovou tvorbou a současným užitým uměním


práce s papírem, přírodninami, technickým materiálem netradiční výtvarné techniky (malba na sklo, prostorový reliéf) poznávat zákonitosti výběru a užití písma, řazení písma v ploše, využití písma v praxi zhodnotit výsledky své tvorby

9. ročník Výtvarné vyjádření skutečnosti     

příroda – krajina (malba, kresba) svět kolem nás – vztahy, komunikace vyjádření abstrakce – pocit, myšlenka v tematických pracích vyjadřovat dějové a prostorové vztahy, základní proporce a pohyb lidské postavy prohlubovat estetickou kultivaci žáků na základě poznávání výrazových prostředků ve výtvarných činnostech a uměleckých dílech (návštěva výstav a kulturních akcí)

Dekorativní a prostorové práce  

práce s papírem, dřevem, přírodninami netradiční výtvarné techniky – kartonáž, malba na textil, zeď

D) Očekávané výstupy Žák by měl  

 

uplatňovat základní dovednosti při přípravě, realizaci a prezentaci vlastního tvůrčího záměru uplatňovat linie, barvy, tvary a objekty v ploše i v prostoru podle vlastního tvůrčího záměru, využívat jejich vlastnosti a vztahy, pojmenovat je ve výsledcích vlastní tvorby i tvorby ostatních: vnímat a porovnávat jejich uplatnění v běžné i umělecké produkci při vlastní tvorbě vycházet z vlastních zkušeností, představ a myšlenek, hledat a zvolit pro jejich vyjádření nejvhodnější prostředky a postupy: zhodnotit a prezentovat výsledek své tvorby, porovnávat jej s výsledky ostatních vnímat a porovnávat výsledky běžné i umělecké produkce, slovně vyjádřit své postřehy a pocity

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova     

návštěvy uměleckých besed a výstav, rozhovory, slovní vyjádření, hodnocení své práce diskuse nad uměleckým dílem vytváření společné práce výzdoba třídy, školy, pracemi žáků


nezesměšňovat a neničit práce ostatních žáků, ale snažit se je pochopit a správně vnímat ochota pomáhat, být ohleduplný, respektovat názory druhých respektovat kulturní odlišnosti výtvarně vyjádřit mezilidské vztahy


orientace ve vývoji umění, hledat podobnosti a odlišnosti porozumět rozdílnosti kultur 75


seznámení s folklórem, lidovými zvyky, tradicemi, regionální umění zážitky ze světa, významné stavby světa, symboly


poznávání naší kultury a tradic kultura a umění v našem regionu (umělci, stálé kulturní akce, významné stavby, kulturní a výstavní prostory apod.) poznávat a respektovat odlišnosti kultur

Environmentální výchova    

estetické kvality prostředí vandalismus významné dny Země prostředí v našem městě

Mediální výchova  

vliv médií na kulturu vývoj médií a jejich přínos v oblasti kultury a umění

F) Mezipředmětové vztahy Výtvarná výchova probouzí a podporuje umělecké cítění, tvořivou nápodobu a fantazii. V prvním období může být motivací ke kresbě prožitek ze čteného textu v Literární výchově, zážitky z vycházek v Prvouce, dále prolíná Pracovní výchovou, Hudební výchovou, Řečovou výchovou. V druhém období k vytváření vztahů k výtvarnému umění mohou přispět návštěvy výstav, V Literární výchově dramatizace s loutkami, maňásky. Ve Vlastivědě a Přírodovědě vycházky a pozorování okolí, významné stavby, sběr přírodnin a práce s nimi apod. Ve třetím období se může VV objevovat v hodinách Zeměpisu (významné stavby, architektura), v hod. Přírodopisu (pozorování okolí, věda a technika), v hod. Informatiky (počítačová grafika), v hod. dějepisu (historické kostýmy, stavby apod.). G) Klíčové kompetence Kompetence k učení    

učit žáky práci s internetem, kde mají možnost rozšířit si znalosti z různých oborů podněcovat samostatnost při práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, využití) zpracování referátů a jejich prezentace vést žáky k experimentování, pozorování


učit žáky promýšlet a naplánovat způsoby řešení problému vést žáky k samostatnému řešení problému žáci se snaží své rozhodnutí obhájit


žáky vedeme k rozvoji zdravé sebedůvěry, sebekritiky vnímáním umění vytváří žáci příjemnou atmosféru žáci se učí spolupracovat ve skupině


žáci by si měli prostřednictvím výtvarné výchovy uvědomit svoji identitu, seznámit se se svou zemí, kulturou, rodinou, prostředím, ve kterém žijí využití internetu ve vyučování zvyšují možnosti při rozšiřování vědomostí. žáci se aktivně zapojují do kulturních a společenských aktivit


vést žáky k samostatné práci s materiály, s časopisy, s encyklopediemi, s internetem. žáci mají zájem o vlastní kulturní rozvoj

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují prostřednictvím vyučovacích předmětů Tělesná výchova (samostatný předmět v 1., 2. a 3. období), Zdravotní výchova (v 1. a 2. období zařazováno průběžně do výuky tělesné výchovy, ve 3. období samostatný předmět) a ve Zdravotní tělesné výchově.

76

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 A) Cílové zaměření vzdělávací oblasti                 

rozvíjet nové pohybové dovednosti a schopnosti poznávat vlastní fyzické a zdravotní předpoklady a pohybové možnosti získat hygienické návyky (důležitost vhodného oblečení a obuvi) rozvíjet pohybové dovednosti, které vedou ke kultivaci pohybového projevu zvyšovat obratnost a pohybový rozsah seznamovat žáky s důležitostí správného rozcvičení pro další činnost opakovaně seznamovat žáky s důležitostí dodržování bezpečnostních pravidel při prováděných činnostech – prevence zranění rozvíjet sociální vztahy a role v pohybových činnostech využívat jednání fair play při pohybových činnostech a jeho aplikace do běžného života osvojovat si dovednosti při organizaci jednoduchých činnostech, hrách vlastní seberealizace v oblíbené pohybové aktivitě nebo oblíbeném sportu dbát na správné držení těla při pohybových hrách získávat návyky při dodržování pravidel her, spolupráci, taktice, kreativitě přechod od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené a výběrové podle možností a přírodních podmínek zařadit do výuky zimní sporty odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím a sportem

B) Charakteristika výuky Vzdělávací obor Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné i duševní pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v každodenním životě. Rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti a sociální adaptaci žáků. Umožňuje jim poznat vlastní pohybové možnosti a omezení. Tělesná výchova umožňuje žákům aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní omezení. Vede je k řízené pohybové aktivitě, vlastní pohybové seberealizaci a k spontánnímu pojetí pohybu. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležitá korekce zdravotních oslabení. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení jsou preventivně zařezována do hodin tělesné výchovy všech žáků a do hodin zdravotní tělesné výchovy. Vzdělávací obor Zdravotní výchova poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jejich zdraví.

Tělesná výchova C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících – 1. období 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník Činnosti ovlivňující zdraví         

základní postoje – pozor, pohov; povely – v řad nastoupit, rozchod příprava před pohybovou činností a uklidnění po zátěži nástup na značky, do řady, do družstev, společný pozdrav hry spojené s během – honičky (např. všichni domů, na rybáře, zajímaná, podběhy pod dlouhým kroužícím švihadlem aj.) hry spojené s házením míče (např. míčová válka, přihrávaná v kruhu, vybíjená v kruhu aj.) hry spojené s vítězstvím někoho (např. boj o místo, boj o míč, přetahy, přetlaky, kohoutí zápas aj.) hry pro uklidnění (např. Kuba řekl, na sochy, přibližovaná aj.) hry na hřišti, na sněhu, na ledu hry pro rozvoj sociálních vztahů

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností           

průpravné atletické činnosti běh střídaný s chůzí, překonávání přírodních i umělých překážek rychlý běh na 25m vytrvalostní běh nejdéle 30s skok daleký z místa odrazem snožmo a skok daleký z rozběhu hod míčkem horním obloukem na dálku rytmizace jednoduchých pohybů podle říkadel a písní rytmizace jednoduchých a známých pohybů podle hudebního doprovodu – též volné pohybové vyjádření hudby (pohybová improvizace). motivovaná a rytmizovaná chůze a běh v základním tempu nácvik správného držení těla (v lehu na zádech), při rytmických cvičeních a tanci technika pohybů, cvičení s náčiním (míč, stuha, švihadlo) 77


svalové napětí (zpevňování) a uvolnění těla a jeho částí průpravná gymnastická cvičení, cvičení s náčiním pohybové hry s různým zaměřením a využitím tradičního i netradičního náčiní, bez náčiní převaly stranou v lehu – vzpažit (válení sudů) kolébka na zádech – ze sedu skrčmo, uchopením za bérce z dřepu spojného leh vznesmo – zezadu skrčmo kolébkou vzad kotoul vpřed a jeho modifikace – z dřepu spojného – předpažit, i opakovaně kotoul vzad a jeho modifikace turistika a pobyt v přírodě plavání

Sportovní hry Příprava   

manipulace s míčem průpravné hry hry na sněhu

Bruslení 

pohyb na ledu bez bruslí, odstraňování strachu z ledu

Turistika a pobyt v přírodě      

základní poznatky z turistiky chůze k cíli vzdálenému asi 1.5 km smyslové hry zaměřené na pozorování okolí a hledání předmětů chování v přírodě překonávání přírodních překážek orientace v terénu

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Žák by měl            

získat kladný postoj k pohybovým aktivitám zvládat podle pokynů přípravu na pohybovou činnost reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti mít osvojeny základní pohybové lokomoce, dovednosti a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů dodržovat základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech a má osvojeny základní hygienické návyky při pohybových aktivitách zlepšovat svou tělesnou zdatnost, pohybový projev a správné držení těla podle pokynů uplatňovat v pohybovém režimu korektivní učení v souvislosti s vlastním zdravotním oslabením rozvíjet zákl. pohybové dovednosti podle svých pohybových možností a schopností rozumět základním termínům tělocvičné terminologie a reagovat na pokyny k provádění vlastní pohybové činnosti zvládat podle pokynů základní přípravu organismu před pohybovou činností a uklidnění organismu po skončení činnosti využívat osvojené pohybové dovednosti při hrách a soutěžích uplatňovat hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících – 2. období 4. ročník, 5. ročník Činnosti ovlivňující zdraví      

spontánní pohybové činnosti a hry pohybový režim, délka a intenzita pohybu příprava organismu před pohybovou činností a uklidnění po zátěži, protahovací cvičení správné držení těla, průpravná koordinační, kompenzační, relaxační, psychomotorická, zdravotně zaměřená cvičení hygiena při TV, osobní hygiena, hygiena cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obuv bezpečnost při pohybových činnostech

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností     

pohybové hry s různým zaměřením, s náčiním i bez motivační a napodobivé hry, tvořivé hry základy gymnastiky, průpravní cvičení, cvičení na vybraném nářadí rytmická a kondiční cvičení, vyjádření rytmu pohybem, jednoduché tanečky základy atletiky, průpravné atletické činnosti, varianty chůze 78


varianty chůze, běhy na krátké vzdálenosti, motivovaný vytrvalostní běh, skok do dálky, hod míčkem základy sportovních her, základní manipulace s míčem, hry s upravenými pravidly pobyt ve vodním prostředí, hygiena plavání, hry ve vodě, aquagymnastika, plavání turistika a pobyt v přírodě, chování v přírodě, ochrana přírody, chůze v terénu pobyt v zimní přírodě, hry na sněhu, pohyb a jízda na saních a bobech, bezpečnost při aktivitách na sněhu (projektový den – Hry na sněhu)

Činnosti podporující pohybové učení    

organizace při TV, komunikace v TV, smluvené povely a signály pravidla jednoduchých činností a her zásady sportovního chování

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Žák by měl        

znát význam tělesné zdatnosti pro zdraví a snažit se začleňovat pohyb do denního režimu zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním svalovým oslabením zdokonalovat základní pohybové dovednosti podle svých pohybových možností a schopností reagovat na pokyny k provádění vlastní pohybové činnosti dodržovat pravidla her a jednat v duchu fair-play zlepšovat svou tělesnou kondici, pohybový projev a správné držení těla zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět využívat cviky na odstranění únavy uplatňovat hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících – 3. období 6. ročník, 7. ročník Činnosti ovlivňující zdraví     

význam pohybu pro zdraví, pohybový režim a pohybové aktivity rozvoj rychlostní, vytrvalostních, koordinačních schopností prevence a korekce svalových dysbalancí, průpravná, kondiční, koordinační, koncentrační a postřehová cvičení vyrovnávací, relaxační, cvičení, cvičení ke správnému držení těla a jiná zdravotně zaměřená cvičení hygiena a bezpečnost při pohybových schopnostech, vhodný oděv a obuv

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností        

pohybové hry s různým zaměřením a pomůckami gymnastika, cvičení s náčiním a na vybraném nářadí rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem atletika, starty, střední běhy na dráze, v terénu, skok do dálky hod míčkem, hod, granátem další sportovní hry s upravenými pravidly turistika a pobyt v přírodě, základní poznatky z turistiky, chůze a orientace v terénu, ochrana přírody základní techniky jízdy na lyžích, na sáňkách a bobech, pobyt v zimní přírodě, bezpečnosti při pohybových aktivitách na sněhu

Činnosti podporující pohybové učení   

komunikace v TV, základy odborné terminologie, historie a současnost sportu významné sportovní soutěže pravidla osvojovaných pohybových činností, základní pravidla her

8. ročník, 9. ročník Činnosti ovlivňující zdraví     

význam pohybu pro zdraví, pohybový režim a pohybové aktivity rozvoj rychlostní, vytrvalostních, silových a koordinačních schopností prevence a korekce svalových dysbalancí, průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, koncentrační a postřehová cvičení vyrovnávací, relaxační, cvičení, cvičení ke správnému držení těla a jiná zdravotně zaměřená cvičení hygiena a bezpečnost při pohybových schopnostech, vhodný oděv a obuv

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  

pohybové hry s různým zaměřením a pomůckami gymnastika, cvičení s náčiním a na vybraném nářadí 79


rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem atletika, starty, střední běhy na dráze, v terénu, skok do dálky, hod míčkem, hod, granátem další sportovní hry s upravenými pravidly turistika a pobyt v přírodě, základní poznatky z turistiky, chůze a orientace v terénu, ochrana přírody, základní turistické dovednosti základní techniky jízdy na lyžích, na sáňkách a bobech, pobyt v zimní přírodě, bezpečnosti při pohybových aktivitách na sněhu

Činnosti podporující pohybové učení   

komunikace v TV, základy odborné terminologie, vzájemná komunikace při osvojovaných pohybových činnostech historie a současnost sportu významné sportovní soutěže pravidla osvojovaných pohybových činností, základní pravidla her

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Činnosti ovlivňující zdraví Žák by měl     

usilovat o zlepšení a udržení úrovně pohybových schopností a o rozvoj pohybových dovedností a zdokonalování základních lokomocí cíleně se připravit na pohybovou činnost a její ukončení využívat základní kompenzační a relaxační techniky k překonání únavy znát základní zásady poskytování první pomoci a zvládat zajištění odsunu raněného uplatňovat bezpečné chování v přírodě a v silničním provozu

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Žák by měl   

zvládat v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a aplikovat je ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech snažit se o co nejsprávnější provedení pohybové činnosti posoudit provedení osvojované pohybové činnosti, označit příčiny nedostatků

Činnosti podporující pohybové učení Žák by měl  

dohodnout se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržovat ji sledovat určené prvky pohybové činnosti a výkony a vyhodnotit je

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova       

vést žáky k vzájemnému respektování a porozumění, ke schopnosti dokázat vnímat a poslouchat druhého (spolupráce při soutěžích) napomáhat ke zvládání vlastního chování utvářet dobré mezilidské vztahy ve třídě i mimo ni (kolektivní hry) utvářet a rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci (rozcvička, dopomoc při cvičení) pomáhat k utváření pozitivního, nezraňujícího postoje k sobě samému a k druhým (záchrana při cvičení na nářadí) cvičit vnímání a soustředění na danou činnost cvičit dovednost řešení problému

Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech   

napomáhat orientaci žáků v globálních problémech souvisejících se zdravím využívat zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností získávat informace o mezinárodních sportovních událostech, mezinárodní konkurencí sportovců

Environmentální výchova   

sledovat vliv prostředí na zdraví vlastní i zdraví ostatních lidí podněcovat aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívat k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí

F) Mezipředmětové vztahy Předmět Tělesná výchova úzce souvisí s těmito předměty – Pracovní činnosti (systematické rozvíjení motorického vývoje), Hudební výchova (rozvoj pohybové kultury, kultivace estetického a etického cítění a prožívání), Přírodověda (péče o zdraví, 80

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 hygiena, režim dne, racionální výživa, znalost lidského těla),Přírodopis( znalost lidského těla, osobní hygiena, otužování, zásady zdravého života), Matematika( využití měření v praktickém životě). G) Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů   

žák přiměřeně ke svým možnostem překonává problémy nenechá se při řešení problémů odradit nezdarem ví, na koho se můře obrátit o pomoc při řešení problému


žák komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností vyjadřuje své prožitky a pocity, názory a postoje vhodným způsobem


žák chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životní prostředí


žáka navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi

Zdravotní tělesná výchova C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících – 1. a 2. období 1. - 5. ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení 

prevence zdravotních oslabení, pohybový režim, vhodné oblečení a obuv, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení

Speciální cvičení při oslabení podpůrně pohybového systému    

A1 Poruchy funkce svalových skupin A2 Poruchy páteře – odchylky předozadního zakřivení A3 Poruchy páteře – vybočení páteře do strany A4 Poruchy stavby dolních končetin

Cvičení zaměřená na: správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu. Speciální cvičení při oslabení vnitřních orgánů    

B1 Oslabení oběhového a dýchacího systému B2 Oslabení endokrinního systému B3 Obezita B4 Oslabení vnitřních orgánů

Cvičení zaměřená na: protažení a posílení svalstva - správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu; rozvoj hlavních a pomocných dýchacích svalů, zlepšení hrudního a bráničního dýchání při větší tělesné zátěži, koordinace srdečního, dýchacího a pohybového rytmu; rovnovážná a koordinační cvičení. Speciální cvičení při oslabení smyslových a nervových funkcí   

C1 Oslabení zraku C2 Oslabení sluchu C3 Neuropsychická onemocnění

Cvičení zaměřená na: vyrovnání svalové nerovnováhy - správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu; vyrovnávání funkční adaptability pohybového srdečně-cévního a dýchacího systému; rozvíjení pohybové a prostorové koordinace, rovnovážných postojů; sluchového, zrakového a taktilního vnímání rytmu; orientace v prostoru; zraková lokalizace. 81

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti 

Pohybové činnosti zaměřené na konkrétní druh a stupeň oslabení

D) Očekávané výstupy na konci 1. a 2. období Žák by měl    

uplatňovat správné způsoby držení těla v různých polohách a při pracovních činnostech zaujímat správné základní cvičební polohy zvládat jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením zvládat základní techniku speciálních cvičení; korigovat cvičení podle pokynů učitele

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících – 3. období 6. - 9. ročník Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení 

prevence zdravotních oslabení, pohybový režim, vhodné oblečení a obuv, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, denní režim z pohledu zdravotního oslabení, soustředění na cvičení, nevhodná cvičení a činnosti

Speciální cvičení při oslabení podpůrně pohybového systému    

A1 Poruchy funkce svalových skupin A2 Poruchy páteře – odchylky předozadního zakřivení A3 Poruchy páteře – vybočení páteře do strany A4 Poruchy stavby dolních končetin

Cvičení zaměřená na: správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu. Speciální cvičení při oslabení vnitřních orgánů    

B1 Oslabení oběhového a dýchacího systému B2 Oslabení endokrinního systému B3 Obezita B4 Oslabení vnitřních orgánů

Cvičení zaměřená na: protažení a posílení svalstva - správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu; rozvoj hlavních a pomocných dýchacích svalů, zlepšení hrudního a bráničního dýchání při větší tělesné zátěži, koordinace srdečního, dýchacího a pohybového rytmu; rovnovážná a koordinační cvičení. Speciální cvičení při oslabení smyslových a nervových funkcí   

C1 Oslabení zraku C2 Oslabení sluchu C3 Neuropsychická onemocnění

Cvičení zaměřená na: vyrovnání svalové nerovnováhy - správné držení hlavy, pletence ramenního, postavení pánve, protažení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře, zkrácených ohybačů kyčle a svalstva na zadní straně stehen; zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech; spinální cvičení; posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýžďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu; vyrovnávání funkční adaptability pohybového srdečně-cévního a dýchacího systému; rozvíjení pohybové a prostorové koordinace, rovnovážných postojů; sluchového, zrakového a taktilního vnímání rytmu; orientace v prostoru; zraková lokalizace. Všeobecné rozvíjející pohybové činnosti 

pohybové činnosti zaměřené na konkrétní druh a stupeň oslabení

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Žák by měl  

mít odpovídající vytrvalost při korekci zdravotního oslabení zařazovat do svého pohybového režimu speciální kompenzační cvičení související s vlastním oslabením, snažit se o jejich optimální provedení

82

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova        

vést žáky k vzájemnému respektování a porozumění, ke schopnosti dokázat vnímat a poslouchat druhého (spolupráce při soutěžích) napomáhat ke zvládání vlastního chování utvářet dobré mezilidské vztahy ve třídě i mimo ni (kolektivní hry) utvářet a rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci (rozcvička, dopomoc při cvičení) pomáhat k utváření pozitivního, nezraňujícího postoje k sobě samému a k druhým (záchrana při cvičení na nářadí) cvičit vnímání a soustředění na danou činnost cvičit dovednost řešení problému získávat informace o mezinárodních sportovních událostech, mezinárodní konkurencí sportovců


sledovat vliv prostředí na zdraví vlastní i zdraví ostatních lidí podněcovat aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívat k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí

F) Mezipředmětové vztahy Předmět Zdravotní tělesná výchova souvisí s těmito předměty – Pracovní činnosti (systematické rozvíjení motorického vývoje), Hudební výchova (rozvoj pohybové kultury, kultivace estetického a etického cítění a prožívání), Přírodověda (péče o zdraví, hygiena, režim dne, racionální výživa, znalost lidského těla), Přírodopis (znalost lidského těla, osobní hygiena, otužování, zásady zdravého života), Matematika (využití měření v praktickém životě). G) Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů   





žák chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životní prostředí


žáka navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi

Zdravotní výchova C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 8. ročník          

vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, zájmová skupina dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny sexuální dospívání, prevence rizikového sexuálního chování, antikoncepce, těhotenství tělesná hygiena – zásady osobní, intimní a hygieny; otužování; význam pohybu pro zdraví režim dne relaxační techniky k překonávání únavy zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi; dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole; ochrana zdraví při různých činnostech

9. ročník  

výživa a zdraví – zásady zdravého stravování; vliv životních podmínek a způsobů stravování na zdraví; specifické druhy výživy; ochrana před přenosnými a nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy – bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy); preventivní a lékařská péče; chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů(úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě) 83


civilizační choroby - zdravotní rizika; preventivní a lékařská péče bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi; skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí, komunikace se službami odborné pomoci – praktické dovednosti tělesná hygiena – zásady osobní, intimní a hygieny; otužování; význam pohybu pro zdraví vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, zájmová skupina

D) Očekávané výstupy Žák by měl            

chápat význam dobrého soužití mezi vrstevníky i členy rodiny uvědomovat si základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím projevovat zdraví sebevědomí a preferovat ve styku s vrstevníky pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy respektovat zdravotní stav svůj i svých vrstevníků a v rámci svých možností usilovat o aktivní podporu zdraví dodržovat správné stravovací návyky a v rámci svých možností uplatňovat zásady správné výživy a zdravého stravování uplatňovat způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc uplatňovat osvojené sociální dovednosti při kontaktu se sociálně patologickými jevy zaujímat odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí dát do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a provozováním hazardních her pochopit souvislosti mezi konzumací návykových psychoaktivních látek a poškozováním zdraví a životního stylu vědět o centrech odborné pomoci a vyhledat a použít jejich telefonní čísla chovat se odpovědně při mimořádných událostech a prakticky využívat základní znalosti první pomoci při likvidaci následků hromadného zasažení obyvatel

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Propojení s tělesnou výchovou je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání sociálních dovedností. Rovněž přispívá k zdokonalování dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v týmu a v různých sportovních situacích. Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání            

cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení sebepoznání a sebepojetí já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty) co o sobě vím a co ne jak se promítá mé já v mém chování můj vztah ke mně samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem zdravé a vyrovnané sebepojetí cvičení sebekontroly, sebeovládání, regulace vlastního jednání i prožívání, vůle organizace vlastního času, plánování učení stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Psychohygiena     

dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích dobrá organizace času dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.) hledání pomoci při potížích

Sociální rozvoj Poznávání lidí -

vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech

-

chyby při poznávání lidí 84

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Mezilidské vztahy   

péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc lidská práva vztahy a naše skupina/třída

Komunikace    

řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání) efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci

Kooperace a kompetence    

rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod.) dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé podřízení se, vedení a organizování práce skupiny rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  

dovednosti pro řešení problémů a rozhodování problémy v mezilidských vztazích

Hodnoty, postoje, praktická etika   

vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd. pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu) dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

Výchova demokratického občana Těžiště tohoto tématu bude v předmětech, které se touto problematikou přímo zabývají. Tělesná výchova vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků. Multikulturní výchova Podnícený zájem o sport zprostředkovává setkávání různých ras a národností na sportovním poli a vzájemná sportovní utkání bourají přežité hráze mezi různými etniky, rasami a národnostmi. Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivu prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s problémy současného světa vede k poznání důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních akcí. F) Mezipředmětové vztahy Vzdělávací oblast člověk a zdraví úzce souvisí s těmito předměty – Pracovní činnosti (systematické rozvíjení motorického vývoje), Hudební výchova (rozvoj pohybové kultury, kultivace estetického a etického cítění a prožívání), Přírodověda (péče o zdraví, hygiena, režim dne, racionální výživa, znalost lidského těla), Přírodopis (znalost lidského těla, osobní hygiena, otužování, zásady zdravého života), Matematika (využití měření v praktickém životě). G) Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů   





žák chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životní stylu a ochrany životní prostředí


žáka navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi 85


VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu praktické činnosti.

1. Období A) Cíle vzdělávací oblasti            

rozvíjet jemnou motoriku získávat základní manuální zručnost postupně vytvářet pozitivní vztah k práci prohlubovat práci v kolektivu naučit žáky bezpečně zacházet s vhodně zvolenými pracovními nástroji, pomůckami a drobným nářadím naučit žáky porozumět zadanému pracovnímu postupu snažit se, podle individuálních možností žáků, o přesnost, systematičnost a vytrvalost při plnění pracovních úkolů učit žáky poznávat různé pracovní činnosti utvářet u žáků pozitivní vztah k pracovním činnostem a tím pomáhat vyplňovat jejich volný čas napomáhat rozvíjet jejich záliby získávat základní orientaci v různých oborech lidské činnosti dodržovat základní hygienické a bezpečnostní pravidla při práci

B) Charakteristika výuky V průběhu praktických činností v 1. - 3. ročníku žáci pracují s různými materiály, užívají vhodné pomůcky a nářadí, získávají základní informace. Při pracovních činnostech žáci pracují samostatně i v týmu, učí se vážit si práce své i druhých. Učí se pracovní kázni - být opatrný a pozorný, dodržují bezpečnost, hygienická pravidla. Učitel dbá na správné držení těla a správné uchopení pracovního náčiní. Žáci se učí uspořádat si své pracovní místo a udržovat si ho v pořádku. Vyučovací předmět praktické činnosti by měl být v průběhu celého 1. vzdělávacího období volně mezipředmětově propojen. Při práci s drobným materiálem se učí žáci stříhat, ohýbat, spojovat, výtvarně ztvárňovat - dávat výrobkům pěkný vzhled. To vše rozvíjí dětskou představivost a fantazii. Při modelování žáci modelují s hmotou, vytvářejí z ní jednoduché předměty, zvířata i postavy. Modelování lze vhodně využít při individuální i skupinové práci na určité téma, často ve spojení s ostatními vyučovacími předměty. Při montáži i demontáži žáci pracují podle předlohy i podle vlastní představy. Při práci s papírem a kartónem se učí žáci poznávat vlastnosti a druhy papíru, učí se správně držet nůžky a stříhat. Žáci získávají základní dovednosti sebeobsluhy, osobní hygieny, hygieny v provozu domácnosti a třídy. Naučí se také základům šití. V oblasti pěstitelských prací si rozšiřují základní vědomosti, dovednosti a návyky. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících Práce s drobným materiálem Praktické činnosti:  

drobný materiál různě upravovat, ohýbat, stříhat, lisovat, spojovat, propichovat, navlékat, svazovat, slepovat, určovat barvu, třídit podle velikosti, barvy a tvaru, rozlišovat přírodní a technický materiál zaměřit se na kombinaci různého materiálu, sledovat správný poměr velikosti a ladění barev

Materiál, nástroje a pomůcky: 

nitě, šňůrky, korálky v různé barvě a tvaru, různé suché plody, špejle, lepidlo, nůžky, jehla atd.

Práce s modelovací hmotou Praktické činnosti:  

modelovací hmotu hníst, mačkat, válet, koulet, vytahovat, stlačovat, ubírat, uštipovat, rozdělovat, sušit, vařit. Poznávat vlastnosti různých modelovacích hmot a porovnávat rozdíly mezi nimi vytvářet základní tvary – válečky, šišky, placičky, vytvářet předměty složené z těchto tvarů, modelovat krajinu


modelovací hmota, hlína, modelit, těsto, podložka pro práci s modelovací hmotou, špachtle, modelovací očko, nůž, navlhčovač, nádobka s vodou, pískoviště, pískový stůl, vařič, formičky.

Práce montážní a demontážní Praktické činnosti: 

sestavovat jednoduché modely z konstrukční stavebnice z plastů (spojovat součásti pomocí maticových šroubů, různých typů pásků, spojovacích desek) 86


pracovat podle předlohy i podle vlastní představy užívat správně názvy nástrojů a součástí stavebnice


stavebnice z plastů, matice, šrouby, maticové klíče.

Práce s papírem a kartónem Praktické činnosti:   

papír a karton různě upravovat, překládat, skládat, vytrhávat, stříhat, nalepovat, slepovat, řezat, vystřihovat, měřit, stáčet poznávat vlastnosti papíru (tloušťka, povrch, barva), druhy papíru (novinový, balicí, průklepový, kancelářský, barevný, savý papír, kreslicí čtvrtky) třídit papír podle vlastností


různé druhy papíru a kartonu, odlišení barvou a povrchem, nůžky, tužka, měřítko, navlhčovač, lepidlo, jehla na vpichování, šablony, dětská tiskátka, nůž na řezání papíru.

Sebeobsluha. Osobní hygiena.   

Mýt si obličej, ruce, čistit zuby, česat se, kloktat, používat kapesník, používat WC. Obouvat se, šněrovat boty. Čistit boty. Ovládat různé druhy zapínání. Samostatně se obléknout. Odstranit prach z oděvu. Ukládat oděv a obuv.

Hygiena provozu domácnosti a třídy     

Udržovat pořádek. Zametat. Utírat prach. Čistit kovové části nábytku. Umývat, utírat a uklízet nádobí. Příprava pokrmů – vařit čaj, připravit jednoduchou svačinu. Umývat ovoce a zeleninu před použitím. Nákup nejzákladnějších potravin (chléb, pečivo, mléko aj.). Vybrat jednoduché kousky látky či osobního prádla.

Šití Naučit se odměřit nit, navlékat do jehly, nácvik uzlíku, šít přední steh na pruhu kartónu, textilního materiálu s naznačenými body a spojnicemi. Porovnávat vlastnosti textilu a papíru. Nářadí a pomůcky: 

nádobí, potřeby na mytí nádobí, prostředky na čištění kovových částí nábytku; jehla, nitě, navlékač, kartón, tkanina, papír, nůžky, špendlíky, náprstek; toaletní potřeby; potřeby na úklid.

Práce pěstitelské        

Ošetřovat pokojové rostliny (zalévat, kypřit, přihnojovat, omývat listy, umývat misky, odstraňovat odumřelé části). Poznávat různé druhy pokojových rostlin. Rozmnožovat pokojové rostliny stonkovými řízky. Ošetřovat květiny na záhonech (zalévat, kypřit, plít). Řez a úprava květin do vázy. Pěstovat hrách a ředkvičky (upravovat půdu před setím, setí, sít do řádků, zalévat, pečovat průběžně o rostliny během vegetace). Pracovat s klíčidlem (hrách, obilnina, brambor). Sledovat změny na semenech. Sbírat léčivé rostliny dle místních podmínek (správně trhat, sušit, skladovat léčivé byliny). Sledovat podmínky pro život rostlin (voda, vzduch, světlo, teplo, půda). Pomáhat při sklizni zeleniny, ovoce.

Nářadí a pomůcky: 

konévka, květináč, truhlík, kypřící kolík, hrábě, drapka, motyčka, kolíky se šňůrou, klíčidlo, lopatka, váza.

Vycházky a exkurze 

Zahrada, park, pole. Péče o životní prostředí.

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Žák by měl:        

Zvládat základní manuální dovednosti při práci s jednoduchými materiály a pomůckami. Vytvářet jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů. Pracovat podle slovního návodu a předlohy. Zvládat elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi. Provádět pozorování přírody v jednotlivých ročních obdobích a popsat výsledky. Pečovat o nenáročné rostliny v bytě i na zahradě. Připravit samostatně jednoduchý pokrm. Upravit stůl pro jednoduché stolování. 87


Chovat se vhodné při stolování.

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova  

Vést žáky k vzájemnému respektování, rozvoji smyslového vnímání a fantazie, vyjadřování pocitů při vlastních praktických činnostech. Rozvíjet smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci.


Prostřednictvím znalostí a dovedností z jiných vzdělávacích oblastí a na základě vlastních zkušeností vést žáky k myšlení v souvislostech, ke schopnosti řešit problém a samostatně se rozhodovat.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech   

Vést žáky k vědomí sounáležitosti s ostatními občany Evropy. Uvědomovat si společné znaky a odlišnosti života jedinců v evropské společnosti. Vést žáky k chápání a respektování sociální a kulturní rozmanitosti.

Multikulturní výchova 

Učit žáky využívat médií jako zdroje informací, které mohou využít jako prostředek k osobnostnímu růstu.


Vytvářet návyky k ochraně přírody. Uvědomovat si vliv prostředí na zdraví vlastní i zdraví ostatních lidí.

2. období A) Cíle vzdělávací oblasti       

prohlubovat a postupně vytvářet pozitivní vztah k práci a jejím výsledkům získávat pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí postupně učit žáky odpovědnosti za své i společné výsledky práce získávat orientaci v různých oborech lidské činnosti a osvojit si potřebné poznatky a dovednosti rozvíjet fantazii, představivost, motorické i tvořivé schopnosti a dovednosti vytvářet aktivní vztah k tvorbě a ochraně životního prostředí dodržovat hygienická a bezpečnostní pravidla při práci

B) Charakteristika výuky Praktické činnosti ve 4. – 5. ročníku navazují již na naučené vědomosti a získané dovednosti a dále je rozšiřují. Děti pracují individuálně, ve dvojicích i skupinově, učitel dbá na dodržení bezpečnosti. Snaží se, aby výuka byla rozmanitá, rozvíjela individuální schopnosti žáků a pozitivní vztah k práci. Při práci s papírem a kartonem vedeme žáky k poznávání vlastností papíru a kartonu. Učíme je správně s nimi manipulovat a dodržovat bezpečnost. Při práci s modelovací hmotou poznávají a porovnávají různé druhy materiálů, vlastnosti. Při montáži a demontáži sestavují obtížnější z konstrukčních stavebnic plastových i kovových. Při práci se dřevem se žáci učí rozpoznat měkká a tvrdá dřeva, strukturu dřeva, druhy řeziva a deskové materiály. Dále žáci pracují s kovy, plasty, seznamují se a učí se základy technické grafiky. Rozšiřují si dovednosti v oblasti hygieny, zdravotní výchovy. Seznamují se s racionální a zdravou výživou, učí se připravovat jednoduché pokrmy, učí se základům péče o dítě, o mladší sourozence. Seznamují se s prací s textilem, začínají háčkovat, plést. V oblasti pěstitelských prací na již naučené vědomosti, dovednosti a návyky a dále je rozšiřují. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících Práce s papírem a kartonem Poučení o výrobě papíru, o závislosti kvality na použitém materiálu. Praktické činnosti:    

papír a kartón rozměřovat, stříhat, ohýbat, probíjet, polepovat; lepenku řezat: zhotovovat obtížnější skládanky; sešívat listy, vlepovat složky do měkkých desek bez oříznutí; 88


sešívat sešity, ořezávat okraje; zhotovovat polepové papíry (škrobové, olejové).

Seznámení s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: nůžky, navlhčovač, šablony, dírkovač, sešívačka, knihařský nůž. Práce s modelovací hmotou Poznávat vlastnosti různých modelovacích hmot (např. modelovací hlína, modelit, dentakryl, pilinová kaše, sádra) a porovnávat rozdíly mezi nimi.     

Praktické činnosti: používat formy a profilové šablony; modelovat duté předměty, figury a reliéfy; zhotovené výrobky barvit a lakovat; pracovat se sádrou, odlévat do formy, vyškrabat předkreslený vzor.

Seznámení s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: špachtle, modelovací očko, profilové šablony, rydla. Práce montážní a demontážní Praktické činnosti:  

sestavovat obtížnější modely (zejména pohyblivé) z konstrukční stavebnice z plastů i ze stavebnice kovové; sestavovat prostorové modely z kartonových vystřihovánek.

Seznámení s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: šroubovák, maticový klíč. Práce se dřevem Dřeva měkká a tvrdá, struktura dřeva. Rozpoznat základní druhy řeziva: prkno, fošna, lať, hranol, dýha. Rozpoznat deskové materiály: laťovka, překližka, dřevovláknitá a dřevotřísková deska. Praktické činnosti: 

měření, orýsování, upínání, řezání (čepovkou, ocaskou), opracování rašplí, pilníkem, brusným papírem, vrtání nebozezem, ruční vrtačkou (pod přímým dozorem učitele), spojování hřebíky, povrchová úprava mořením.

Seznámení s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: skládací metr, úhelník, ztužidlo, pila ocaska a čepovka, rašple, pilník, brusný papír, pokosnice, nebozez, kolovrátek, vrtačka, vrták, kleště, hřebík, hoblice, dřevěná palička. Práce s kovem Poznávání vlastností a nácvik činností při opracování drátu a tenkého plechu (do 0,5 mm): orýsování, ohýbání, štípání, pilování, stříhání, rovnání. Seznámení s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: svěrák, kovadlina, ocelové měřidlo, kovový úhelník, rýsovací jehla, kleště (štípací, s plochými čelistmi, s oblými čelistmi), kladivo, důlčík, nůžky na plech, pilník, drátěný kartáč. Práce s plasty Seznámení s některým druhem plastů. Praktické činnosti: 

řezání, pilování, broušení, leštění, stříhání.

Technická grafika Základy technického zobrazování a čtení technických výkresů (kótování, měřítko). Komplexní práce s různými materiály Zhotovování výrobků z různých materiálů podle technické dokumentace. Osobní hygiena a zdravotní výchova 

Hygiena vlastního těla, mytí a úprava vlasů, kosmetika rukou. Druhy a použití základních hygienických prostředků – mýdlo, šampon, pasta na zuby, krém na ruce apod.



Použití vysoušeče vlasů, manikury.



Základní kapitoly ze zdravovědy, ošetření drobného poranění, popáleniny, bodnutí hmyzem, domácí lékárnička.



Hygiena žen.



Změny v období dospívání. Základy sexuální výchovy.



Hygiena při menstruaci.

Hygiena provozu domácnosti   

Úklid v kuchyni – mytí a utírání nádobí Údržba podlahovin – mytí, pastování, luxování. Utírání prachu, čištění nábytku. 89


Hygiena sociálního zařízení – WC a koupelna. Kultura bydlení – rozlišovat některé prvky bytového zařízení, umět si vybrat drobné bytové doplňky. Kultura oblékání – rozlišit oblečení do školy, na sport, do divadla, údržba oděvů.

Výživa a příprava pokrmů           

Racionální a zdravá výživa. Příprava jednoduché snídaně, bezmasého oběda či večeře. Příprava pomazánek, ovocné pěny a pohárů. Zeleninové poháry, mléčné pokrmy. Zeleninové polévky. Bramborové pokrmy. Jednoduchá úprava těstovin. Základy stolování – prostírání stolu k snídani, obědu, večeři. Umět sestavit jednoduchý jídelníček, orientovat se v cenách a druzích základních potravin. Učit se bezpečně používat jednoduché kuchyňské náčiní. Učit se obsluhovat podle podmínek elektrický (plynový) vařič či sporák, troubu. Úklid po vaření.

Péče o dítě   

Příprava kojenecké výživy. Manipulace s kojeneckou lahví. Péče o mladší sourozence.

Práce s textilem         

Poučení o základních druzích tkanin a jejich užití. Základní ruční stehy: přední, zadní, obšívací. Provádění jednoduché opravy prádla. Navlékání gumy. Přišití poutka. Přišívání knoflíků, spínátek, háčků. Látání ponožek. Práce s jednoduchým střihem. Základy šití na stroji – navlékání nití. Elektrický a šlapací stroj. Šití bez nití a s nití podle čáry. Entlování. Žehlení různých druhů textilií.

Háčkování  

Uháčkovat samostatně řetízek, krátký a dlouhý sloupek. Jednoduchý vzor s použitím krátkého i dlouhého sloupku. Orientovat se v druzích základních přízí, umět používat správný háček.

Pletení  

Samostatně nahazovat oka při začínání pletení. Zvládnout hladká oka. Učit se ukončit úplet.

Práce s kombinovaným materiálem   

Porovnávat vlastnosti textilu, kůže, koženky. Stříhat a sešívat koženku. Aplikace.

Květiny        

Ošetřovat pokojové květiny-kypřit, plít, zalévat, přihnojovat. Přesazovat pokojové květiny-půda květináče. Rozmnožovat květiny-dělením trsu, listovými, stonkovými, vrcholovými řízky. Znát, co potřebují rostliny k růstu. Pěstovat cibulové květiny-ošetřovat, přesazovat. Pěstovat letničky. Pečovat o okrasné keře. Jednoduchá vazba.

Ovoce, zelenina, okopaniny       

Pozorovat klíčení rostlin-osiva a sadby. Pěstovat plodovou a cibulovou zeleninu. Pěstovat brambory-příprava půdy, předklíčená a nepředklíčená sadba. Boj proti škůdcům zeleniny a brambor. Herbář léčivých rostlin. Předpěstovat sadbu. Přirychlit výsadbu-pařeniště, folie. 90


Sklizeň a skladování ovoce a zeleniny.

Půda  

Zpracování půdy na podzim a na jaře. Zásady správné zálivky a přihnojování-kompost.

Vycházky a exkurze D) Očekávané výstupy na konci 2. období Žák by měl:                

vytvářet přiměřenými pracovními postupy různé výrobky z daného materiálu využívat při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic volit vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu udržovat pořádek na pracovním místě; dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytnout první pomoc při drobném poranění znát funkci a užití jednoduchých pracovních nástrojů a pomůcek provádět při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracovat podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu znát základní podmínky a postupy pro pěstování vybraných rostlin ošetřovat a pěstovat podle daných zásad pokojové i jiné rostliny a provádět pěstitelská pozorování volit podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce a ochrany zdraví; poskytnout první pomoc při úrazu při práci na zahradě znát základní vybavení kuchyně připravit samostatně jednoduché pohoštění uplatňovat zásady správné výživy dodržovat pravidla správného stolování a společenského chování při stolování udržovat pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržovat základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při úrazu v kuchyni

E) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova     

Vést žáky k sebepoznání, zdravému sebepojetí a k udržení psychického zdraví. Prostřednictvím propojení se vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět vést žáky ke komunikaci, psychohygieně, kladným mezilidským vztahům. Simulovat konkrétní situace – lidská setkání, vztahy v rodině, správné zásady lidského soužití. Rozvíjet smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci. Vést ke zdokonalování dovedností týkajících se spolupráce, komunikace a vzájemné pomoci při práci v týmu.

Výchova demokratického občana 

Vést žáky k tomu, aby dokázali myslet v souvislostech, hodnotit a využívat podněty okolního světa, kriticky se zamýšlet nad sebou i nad svým okolím, nacházet způsoby řešení situací a problémů.


Vést žáky ke srovnávání vlastních projevů a projevů ostatních, nacházet společné znaky a odlišnosti. Vést žáky k chápání a respektování sociální a kulturní rozmanitosti.


Učit žáky využívat médií jako zdroje informací, které mohou využít jako prostředek k osobnostnímu růstu. Seznamovat žáky s rozmanitostí lidských výtvorů, co je vkusné, co je kýč.


Vytvářet návyky k ochraně přírody. Uvědomovat si vliv prostředí na zdraví vlastní i zdraví ostatních lidí. Seznamovat s možností zpětného využití různých materiálů (recyklovaný papír).

3. období A) Cíle vzdělávací oblasti  

vést žáky k rozvoji motoriky, získání základních manuálních zručností a vytváření a pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci

91


k porozumění pojmům, návodům orientaci v jednoduché technické dokumentaci, zvládnutí pracovních postupů a dovedností řešit nejrůznější praktické situace vést žáky k práci v kolektivu a odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce vede k osvojení dovedností při používání a zacházení s vhodně zvolenými nástroji pomůckami a drobným nářadím k organizaci i k plánování práce vede žáky k přesnosti, systematičnosti a vytrvalosti při plnění pracovních úkolů, poznání pracovních činností, které napomáhají vytváření možných zálib a využití volného času k orientaci v různých oborech lidské činnosti a osvojení potřebných poznatků a dovedností pro uplatnění při volbě povolání a společenském uplatnění k dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci

B) Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Zahrnuje široké spektrum nejen manuálních činností, ale i činnosti rozvíjející klíčové kompetence, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti. Cíleně se zaměřuje na rozvíjení komunikačních, motorických a tvořivých schopností, zmírňuje motorické poruchy, zdokonaluje kognitivní funkce, stimuluje řeč a myšlení. Vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci a přispívá k budoucímu pracovnímu zařazení a k uplatnění v dalším životě a integraci ve společnosti. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si své práce i druhých. Seznamují se s různými materiály, k s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. U žáků s LMR trvá nácvik běžných dovedností a utváření návyků mnohem delší dobu, a proto je nutné s nácvikem začít co nejdříve. Z tohoto důvodu je této oblasti určena vyšší hodinová dotace. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Učivo je určeno všem žákům, tedy chlapcům i dívkám. Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník. C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník Práce s technickými materiály       

vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty) pracovní pomůcky, nářadí, nástroje pro ruční opracování – pila, rašple, pilník, brusný papír, pokosnice, nebozez, vrtačka, vrták, hoblice, dřevěná palička jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce práce se dřevem – rýsování, řezání, pilování, broušení, spojování hřebíky práce s plasty – řezání, pilování, ohýbání, štípání, stříhání, rovnání práce s drátem – oddělování, opracování, tvarování

Práce s ostatními materiály   

práce s různým materiálem – textil, přírodniny, papír, karton, modelovací hmota, plasty základní dovedností ručních prací – základní ruční stehy, přišití poutka, knoflíků, háčků a spínátek háčkování – řetízek krátký a dlouhý sloupek

Pěstitelské práce    

základní podmínky pro pěstování - půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy zelenina – osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování, ovocné rostliny – druhy ovocných rostlin pěstování pokojových rostlin, péče o květiny v budově školy

Příprava pokrmů  

kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, jednoduché kuchyňské náčiní, obsluhy sporáku a trouby příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, snídaně, pomazánky, poháry

7. ročník Práce s technickými materiály   

materiály - jednoduché pracovní operace a potupy se dřevem – řezání, vrtání, dlabání hoblování, spojování lepením, vruty, plátováním práce s kovem- orýsování, ohýbání, štípání, pilování, rovnání, probíjení, vrtání, nýtování, sekání, spojování šrouby, sekání, tepání, pájení, úprava povrchu proti korozi, měření posuvným měřidlem organizace práce 92

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016 Práce s ostatními materiály    

práce s různým materiálem – textil, přírodniny, plasty, základní dovedností ručních prací – šití na šicím stroji, práce se střihem háčkování, zdokonalování háčkovacích technik, estetické cítění pletení – samostatně nahazovat oka při začínání úpletu, zvládnout hladká oka

Práce montážní a demontážní   

stavebnice – konstrukční, elektrotechnické, sestavování modelů, montáž a demontáž práce s předlohou provádět údržbu jízdního kola

Pěstitelské práce    

základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy pěstování rostlin na zahradě, v místnosti, pěstování pokojových rostlin, péče o květiny v budově školy zelenina – podmínky a zásady pěstování ovocné rostliny – druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování

Příprava pokrmů   



kuchyně – kuchyňský inventář, bezpečnost a hygiena provozu potraviny – výběr, nákup, skladování, zásady správné životosprávy, sestavení jídelníčku, příprava pokrmů – základní postupy při přípravě pokrmů, úprava pokrmů za tepla a za studena – salát ovocný, zeleninový, polévky, moučník, palačinky, lívance, pokrmy z brambor, rychlé občerstvení – chlebíčky, toasty, obložené mísy úprava stolu a stolování – zásady společenského stolování, společenské desatero, prostírání, zdobné prvky a květiny na stole

8. ročník Práce s technickými materiály    

materiály - jednoduché pracovní operace a potupy organizace práce technologické postupy – technické náčrty, výkresy a návody úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí

Práce s ostatními materiály    

práce s různým materiálem – textil, přírodniny technologické postupy podle zpracovávaného materiálu základní dovedností ručních prací výroba drobných oděvních a bytových doplňků

Práce montážní a demontážní  

stavebnice – konstrukční, elektrotechnické, sestavování modelů, montáž a demontáž práce s předlohou, návodem, náčrtem, plánem, schématem

Pěstitelské práce   

základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy okrasné květiny – využití květin v exteriéru a interiéru, aranžování a jednoduchá vazba květin léčivé byliny, koření – pěstování vybraných

Provoz a údržba domácnosti   

finance a provoz domácnosti – rozpočet pří, platby, hotovostní a bezhotovostní platební styk, energie, voda a jejich úspora údržba v domácnosti - údržba a úklid, prostředky, postupy, bezpečnost při styku s čisticími prostředky, údržba oděvů a textilií, postupy, prací a čisticí prostředky a zacházení s nimi elektrické spotřebiče – funkce a užití, ovládání, ochrana a údržba, bezpečnost provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Svět práce  

 

trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, charakter a druhy pracovních činností, požadavky, kvalifikační, zdravotní a osobnostní volba profesní orientace, sebepoznávání – charakteristické znaky osobnosti – zájmy, záliby, osobní vlastnosti a schopnosti, zdravotní a tělesný stav, vlivy na volbu profesní orientace, práce s profesními informacemi a využití poradenských služeb práce s profesními informacemi – návštěva IPS – Úřad práce, využívání poradenských služeb dotazníky k volbě povolání 93


interaktivní techniky zaměřené k volbě povolání

9. ročník Práce s technickými materiály     

materiály - jednoduché pracovní operace a potupy organizace práce technologické postupy – technické náčrty, výkresy a návody úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí řemesla a tradice

Práce s ostatními materiály    

práce s různým materiálem – textil, přírodniny technologické postupy podle zpracovávaného materiálu základní dovednosti ručních prací výroba drobných oděvních a bytových doplňků

Pěstitelské práce, chovatelství   

okrasné květiny – využití květin v exteriéru a interiéru, aranžování a jednoduchá vazba květin léčivé byliny, koření – pěstování vybraných rostlin, rostliny a zdraví člověka, léčivé účinky rostlin, rostliny jedovaté, rostliny jako drogy a jejich zneužívání, alergie chovatelství – chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu, kontakt se zvířaty

Provoz a údržba domácnosti  

péče o dítě – dětská výbavička, oblékání, přebalování, výživa kojence, péče o nemocné dítě, těhotenství práva a povinnosti rodičů

Příprava pokrmů  

základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů, zásady zdravé výživy

Svět práce       

volba profesní orientace, sebepoznávání – charakteristické znaky osobnosti – zájmy, záliby, osobní vlastnosti a schopnosti, zdravotní a tělesný stav možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, informace o dalším vzdělávání znaky a požadavky povolání práce s profesními informacemi – návštěva IPS – Úřad práce, využívání poradenských služeb zaměstnání – způsoby hledání, pohovor u zaměstnavatele, informační základna pro volbu povolání, problémy s nezaměstnaností, práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru podnikání – nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání

D) Očekávané výstupy na konci 2. stupně Žák by měl                  

získat základní vědomosti o materiálech, nástrojích a pracovních postupech, provádět jednoduché práce s technickými materiály a dodržovat technologickou kázeň řešit jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí organizovat svoji pracovní činnost dodržovat obecné zásady bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, poskytnout první pomoc při úrazu pracovat s jednoduchou technickou dokumentací, orientovat se v pracovních postupech a návodech rozlišovat různé druhy materiálů a znát jejich vlastnosti zvolit vhodný pracovní postup v souladu s druhem zpracovávaného materiálu správně vybrat a používat vhodné pracovní nástroje a pomůcky dovést pracovní postupy k finálnímu výrobku dodržovat technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytovat první pomoc při drobném úrazu sestavovat podle návodu, náčrtu, plánu daný model ovládat montáž a demontáž jednoduchého zařízení provádět údržbu jednoduchých předmětů a zařízení volit vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin, pěstovat a ošetřovat květiny v interiéru a využívat k výzdobě používat vhodné pracovní pomůcky a provádět jejich údržbu prokázat základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty 94

ŠVP pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP č.j. ZSP 308/2016              

dodržovat technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při úrazu způsobeného zvířaty a při styku s jedovatými rostlinami používá základní kuchyňský inventář, obsluhuje základní spotřebiče připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy dodržuje základní principy stolování, zásady hygieny a bezpečnosti práce umí poskytnou první pomoc při úrazech v kuchyni ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti, správnou údržbu a užívání domácích spotřebičů včetně orientace v návodech k obsluze umí dodržovat základní hygienická a bezpečnostní pravidla v domácnosti orientuje se v náhledu na svou osobnost využívá profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělání a povolání posuzuje své možnosti při rozhodování o volbě povolání orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí sestavuje podle návodu, předlohy, náčrtu daný model pracuje i podle vlastního návrhu a postupu provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení

E) Průřezová témata Průřezová témata vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Osobnostní a sociální výchova Akceptuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby a zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti, hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému, k ostatním lidem a ke světu vůbec. Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce přispívá ke vzájemné spolupráci a komunikaci v týmu a různých pracovních situacích., vede k porozumění sobě samému a druhým lidem, napomáhá k zvládání vlastního chování, přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů, umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých pracovních situací. Multikulturní výchova U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání celé společnosti. Majoritní většinu seznamuje se specifiky ostatních národností žijících ve společném státě. U obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráce. Poznatky z této oblasti umožní žákům lehčí pohyb v evropském společenství, kde se na každém kroku potkají s mnoha kulturními rozdíly. Znalost rozdílů vede k toleranci a výhodě jejich uplatnění na evropském trhu práce. Environmentální výchova Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Mediální výchova Učí žáky využívat médií jako zdroje informací, které mohou využít jako prostředek k osobnostnímu růstu. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Základní součástí výchovy je výchova zodpovědných a tvořivých osobností, které se v dospělosti dokáží uplatnit v pracovní sféře i v osobním životě F) Mezipředmětové vztahy Pracovní činnosti prolínají téměř všemi vyučovacími předměty. Praktické dovednosti naučeně v tomto předmětu jsou využívány v Českém jazyce (rozvoj komunikačních schopností a stimulace řeči, popis pracovních postupů, nástrojů a pomůcek), v Matematice (měření, rýsování, převod jednotek), v Přírodopise (pěstování rostlin, herbáře, hygiena), v Řečové výchově (srozumitelnost ve vyjadřování), v Občanské výchově (příprava na povolání, pracovní zařazení ve spolčenosti). G) Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů    

žák přiměřeně ke svým možnostem překonává problémy řeší známě situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností nenechá se odradit nezdarem ví, na koho se může obrátit v případě potíží


žák přiměřeně svým možnostem komunikuje s druhými rozumí sdělení a reaguje na něj podle svých možností 95


rozumí běžně jednoduchým textům a obrazovým materiálům


žák využívá své návyky a dovednosti k zapojení do společnosti chrání své zdraví dokáže se chovat v krizových situacích podle pokynů kompetentních osob

Kompetence sociální a personální  

žák se podílí na jednoduchých sociálních aktivitách rozpozná nevhodné a rizikové chování a uvědomuje si jeho důsledky

Kompetence pracovní        

žák podle svých možností zvládá sebeobsluhu, osvojí si hygienické návyky zvládne základní pracovní dovednosti a postupy při jednoduchých pracovních činnostech pracuje podle naučeného pracovního postupu podle instrukcí zvládne plnit jednoduché pracovní úkoly soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění svou pracovní činností ovlivňuje kvalitu společné práce přijímá posouzení výsledků své práce dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí

96


5. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Hodnocení výsledků vzdělávání a všechny s tím související činnosti probíhají stejným způsobem, jak je tato oblast upravena v platném znění školního vzdělávacího programu pro Základní školu Přibyslav. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se věnuje pouze učebnímu plánu a jednotlivým vzdělávacím oblastem. V těchto částech se zásadně od platného znění školního vzdělávacího programu pro Základní školu Přibyslav liší.

97

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. pro základní vzdělávání podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

Recommend Documents