Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - Škola pro život příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání – Škola pro život - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (ŠVP ZV - Škola pro život - LMP)

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - Škola pro život – příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

Základní škola a Mateřská škola Troubky, Dědina 36/10, 751 02 Troubky

Vymezení Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání – Škola pro život - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (ŠVP ZV - Škola pro život - LMP) je samostatnou součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – Škola pro život (ŠVP ZV – Škola pro život). Příloha představuje modifikaci tohoto kurikulárního dokumentu na školní úrovni. Úvod Naše škola v Troubkách zajišťuje svým žákům kvalitní všeobecné základní vzdělání. Snažíme se přizpůsobit potřebám a zájmům všech dětí, proto do naší školy nadstandardně integrujeme i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Specifické vzdělávání žáků s postižením je u nás zajišťováno jak formou individuální, tak skupinové integrace, s přednostním využíváním inkluzivního přístupu a individuálních vzdělávacích plánů. U žáků s lehkým mentálním postižením náš ŠVP ZV – Škola pro život - LMP: -

respektuje sníženou úroveň rozumových schopností žáků, jejich psychické, fyzické a pracovní možnosti a předpoklady,

-

vymezuje podmínky pro jejich speciální vzdělávání,

-

specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by žáci měli dosáhnout na konci základního vzdělávání,

-

stanovuje cíle vzdělávání těchto žáků,

-

vymezuje vzdělávací obsah, tj. očekávané výstupy a učivo na úrovni, kterou by si měli žáci osvojit v průběhu základního vzdělávání,

-

zařazuje jako součást základního vzdělávání průřezová témata,

-

podporuje přípravu na společenské a profesní uplatnění,

-

umožňuje uplatňování speciálně pedagogických metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání a míru podpůrných opatření, s jejichž pomocí mohou žáci dosahovat výsledků, které odpovídají jejich maximálním možnostem,

-

stanovuje základní vzdělávací úroveň, kterou škola musí respektovat ve svém ŠVP.

Vzdělávací proces přizpůsobujeme úrovni psychického a fyzického rozvoje žáků. Vzhledem k variabilitě schopností a úrovni vědomostí a dovedností, uplatňujeme přístupy odpovídající vývojovým a osobnostním specifikům žáků za přispění podpůrných opatření. ŠVP ZV- Škola pro život - LMP odpovídá nejnovějším poznatkům pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaných žáků, proto bude průběžně upravován a aktualizován. Motto: „Škola pro všechny děti - individuální přístup“

2

OBSAH DOKUMENTU 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE…………………………………………………………………………………………………………………………………………….................6

1.1

Předkladatel:……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...6

1.2

Zřizovatel:…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………6

2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY……………………………………………………………………………………………………………………………………………..…..7

2.1

Úplnost a velikost školy………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..…7

2.2

Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)…………………………………………………………………………………………………………..…..7

2.3

Charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, kvalifikovanost)……………………………………………………………………………………………………..8

2.4

Charakteristika žáků……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………8

2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce……………………………………………………………………………………………………………………………….8 Projekt Ekoškola………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….8 Projekt „Zahrada – nejen místo odpočinku“……………………………………………………………………………………………………………………………………...9 Projekt EU peníze školám………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...9 Malé školní arboretum – přírodní učebna…………………………………………………………………………………………………………………………………….......10

2.6

Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.)……………………......11

3.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU…………………………………………………………………………………………………...13

3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3

Zaměření školy…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..13 Pojetí školního vzdělávacího programu…………………………………………………………………………………………………………………………………………..13 Charakteristika a pojetí školního vzdělávacího programu u žáků s LMP………………………………………………………………………………………………………...15 Hlavní a dílčí cíle vzdělávacího programu………………………………………………………………………………………………………………………………………..16

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5

Výchovné a vzdělávací strategie………………………………………………………………………………………………………………………………………………..19 Strategie naplňování klíčových kompetencí (ZV)……………………………………………………………………………………………………………………………......20 Strategie k utváření klíčových kompetencí u žáků s LMP………………………………………………………………………………………………………………………..21 Poskytování poradenských služeb ve škole………………………………………………………………………………………………………………………………………23 Zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí………………………………………………………………………………………………………………………26 Zájmové kroužky…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………26

3

3.2.6

Řízení a organizace výuky………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..26

3.3

Výchova a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami…………………………………………………………………………………………………………27

3.4

Péče o talentované a mimořádně nadané žáky………………………………………………………………………………………………………………………………...30

3.5

Začlenění průřezových témat…………………………………………………………………………………………………………………………………………………...30

4.

UČEBNÍ PLÁN………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….32

4.1 I. stupeň………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..32 4.2 II. stupeň………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………33 4.3 Poznámky k učebnímu plánu………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...34 5.

UČEBNÍ OSNOVY……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...35

5.1 Český jazyk a literatura………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………35 5.2 Anglický jazyk…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….......54 5.3 Matematika……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………62 5.4 Informatika……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………77 5.5 Prvouka………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..85 5.6 Vlastivěda………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…..91 5.7 Přírodověda…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..95 5.8 Dějepis………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..100 5.9 Občanská výchova…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...105 5.10 Fyzika……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….115 5.11 Chemie………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………124

4

5.12 Přírodopis…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...129 5.13 Zeměpis……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..149 5.14 Hudební výchova…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...156 5.15 Výtvarná výchova…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..171 5.16 Dramatická výchova………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..177 5.17 Rodinná výchova…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...180 5.18 Tělesná výchova…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….185 5.19 Pracovní činnosti…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...194 6.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY……………………………………………………………………………………………………………………...204

6.1

Pravidla pro hodnocení žáků………………………………………………………………………………………………………………………………………………….204

6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8

Klasifikační řád………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...205 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou………………………………………………………………………..205 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků……………………………………………………………………………………………………………………………………...206 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika včetně předem stanovených kritérií …………………………………………..206 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 Vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií ……………….213 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace ………………...214 Výchovná opatření (§ 17 vyhlášky)……………………………………………………………………………………………………………………………………………..217 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách…………………………………………………………………………………………………………………………221 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami……………………………………………………………………………………………………………….222

6.3

Autoevaluace školy……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..223

5

1.

Identifikační údaje

Název ŠVP:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - Škola pro život – příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (ŠVP ZV - Škola pro život - LMP)

1.1 Předkladatel:

1.2 Zřizovatel:

Název školy:

Základní škola a Mateřská škola Troubky

Adresa školy:

Dědina 36/10, 751 02 Troubky

Jméno ředitele:

Mgr. Petr Vrána

Kontakty:

581 221 131 [email protected] http://www.skolatroubky.cz

IČO:

61985406

IZO školy:

102608555

RED-IZO:

600146499

Koordinátor ŠVP:

Mgr. Šárka Dvořáková

Název:

Obecní úřad Troubky

Adresa:

Dědina 286/29, 751 02 Troubky

Kontakty:

581 299 211 http://www.troubky.cz

Platnost dokumentu od: 1. 9. 2012. Školská rada byla seznámena se ŠVP ZV - Škola pro život dne 2. 10.2012.

Mgr. Petr Vrána ředitel školy

razítko školy

6

2.

2.1

Charakteristika školy

Úplnost a velikost školy

Základní škola a Mateřská škola Troubky vznikla v roce 2003 sloučením dvou subjektů – základní školy a mateřské školy. Základní škola je úplná škola s devíti postupnými ročníky. V každém ročníku je jedna třída s průměrným počtem 16 žáků a speciální třída s počtem 4 žáků (předpokládaný počet žáků 4 – 8 s přihlédnutím ke speciálním vzdělávacím potřebám). Kapacita základní školy je 205 žáků. Při škole jsou provozována 2 oddělení školní družiny pro žáky I. stupně o kapacitě 70 dětí a školní klub pro žáky II. stupně. Součástí školy je školní jídelna s kapacitou až 300 strávníků. Budova základní školy je situována ve střední části hlavní komunikace vedoucí obcí Troubky. Frekventovanost dopravy na této komunikaci je jednou z nevýhod školy, z tohoto důvodu je proto před školou umístěn přechod pro chodce se světelným semaforem, jenž zajišťuje žákům školy bezpečný přechod komunikace. Výhodou je dobrá dostupnost hromadné dopravy pro dojíždějící žáky a pedagogy. Pro žáky z obce Henčlov je ve spolupráci s Obecním úřadem Troubky zajištěn každodenní transport mikrobusem. Mateřská škola disponuje 3 odděleními s průměrným počtem 25 žáků. Dvě oddělení MŠ jsou umístěna v ul. Sportovní, třetí z nich v komplexu základní školy, ul. Dědina. Budova mateřské školy se nachází v klidné části obce nedaleko Sportovní haly TJ Sokol Troubky. Kapacita mateřské školy je 75 žáků. Historie školy je zpracovávána na webových stránkách školy www.skolatroubky.cz.

2.2

Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)

Základními součástmi školy jsou základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna s vlastní kuchyní. Budova základní školy v ulici Dědina disponuje 9 kmenovými třídami pro žáky I. a II. stupně. Kmenové třídy žáků I. stupně jsou vybaveny PC sestavami s možností připojení na internet, televizory, videopřehrávači, nebo DVD přehrávači, radiomagnetofony a relaxačními zónami sloužícími žákům k odpočinku. Z prostředků projektu EU peníze školám bude v letošním školním roce vybavena jedna učebna pro žáky I. stupně interaktivní tabulí, příslušnou výpočetní a didaktickou technikou. V roce 2009 prošly 3 učebny pro žáky II. stupně modernizací, a vznikly tak odborné učebny – jazyková, přírodovědná a multimediální. Dvě z nich jsou vybaveny interaktivní tabulí a vizualizéry, všechny pak diaprojektory, keramickými tabulemi, PC sestavami. Prostory speciální třídy, jež jsou zřízeny pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, čítají dvě místnosti, které prošly celkovou modernizací v důsledku květnové povodně v roce 2010. Ze stejného důvodu bylo zapotřebí rekonstruovat prostory šaten, malé tělocvičny a 3. oddělení mateřské školy. Zcela novým nábytkem byly rovněž vybaveny prostory, v nichž nyní sídlí 2 oddělení školní družiny a kancelář vedení školy. V roce 2012 prošla stavebními úpravami počítačová učebna, jež bude v letošním školním roce vybavena novými PC sestavami z prostředků získaných z projektu EU peníze školám. K základní škole přísluší i keramická dílna. V roce 2011 proběhla na školní zahradě realizace projektu „Zahrada – nejen místo odpočinku“, jehož cílem bylo obnovení herních prvků pro žáky mateřské školy a žáky mladšího školního věku. Pedagogům jsou pro jejich práci k dispozici 2 sborovny s možností využití počítačů s připojením na internet, tiskárnami a kopírkou. Škola 7

provozuje školní družinu, školní klub a odpolední volnočasové aktivity ve formě zájmových útvarů vedených pedagogy a externisty. Žákům je k dispozici školní knihovna. Budova školy se však potýká se stísněnými prostory školních šaten. Ty by mohly být v budoucnu nahrazeny šatními skříňkami. Ve spolupráci s OÚ Troubky využívá škola prostory sportovní haly, fotbalového hřiště TJ Sokol Troubky a kulturního domu.

2.3

Charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, kvalifikovanost)

Pedagogický sbor Základní školy a Mateřské školy Troubky tvoří v současné době ředitel, zástupkyně ředitele pro ZŠ, 5 učitelů I. stupně a 5 učitelů II. stupně, 2 externí pedagogové, speciální pedagog, 2 asistentky pedagoga, 2 vychovatelky, zástupkyně ředitele pro MŠ a 5 učitelek MŠ. Ve škole je jak žákům, tak rodičům či pedagogům k dispozici výchovná poradkyně a metodička prevence. Pedagogičtí pracovníci procházejí každoročně dalším vzděláváním v rámci DVPP, většina pedagogického sboru je pro výuku na naší škole plně aprobována. V současné době jsou prioritami v této oblasti interaktivní výuka, rozvíjení čtenářské gramotnosti, prevence sociálně patologických jevů, cizí jazyky, práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků mimořádně nadaných.

2.4

Charakteristika žáků

Většina žáků naší školy pochází z Troubek, vzhledem k dobré dopravní obslužnosti a dostupnosti školy k nám dojíždějí i žáci z Henčlova a Výmyslova. Kromě intaktních žáků v 1. - 9. ročníku naši školu navštěvují i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.

2.5

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

Realizované projekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu jednotlivých ročníků i celé školy. Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci pedagogů a žáků. Výstupy jsou zveřejňovány na webových stránkách školy www.skolatroubky.cz.

2.5.1 Projekt Ekoškola Naše škola se přihlásila dne 15. 3. 2011 do mezinárodního programu Ekoškola. Program Ekoškola probíhá od roku 1995 již ve 40 zemích světa a účastní se ho kolem 20 000 škol. V každé zemi funguje jedna organizace jako národní koordinátor programu, v ČR je touto organizací Sdružení TEREZA. Koordinátorem pro Olomoucký kraj se stal Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. a program má podporu také Olomouckého kraje. Sluňákov zajišťuje metodickou podporu zapojeným školám – výukové programy pro ekotýmy škol, konzultace a návštěvy škol, semináře pro učitele a další dle potřeb jednotlivých škol. Ekoškola (Eco-Schools) je mezinárodní program, v rámci kterého se žáci učí o environmentálních tématech a zároveň sami usilují o minimalizaci a třídění odpadů, úspory energie či vody a zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí. Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, učitelů, vedení školy, správních zaměstnanců i místních organizací. Úspěšné školy získávají mezinárodní titul, vlajku a logo Ekoškola.

8

2.5.2 Projekt „Zahrada – nejen místo odpočinku“ Po schválení I. etapy projektu „Zahrada – nejen místo odpočinku“, o který jsme usilovali společně se žadatelem projektu – obcí Troubky, na jaře 2011 a následné realizaci v létě téhož roku se snažíme o schválení II. navazující etapy výše zmíněného projektu kladoucí si za cíl koncepčně navázat na dokončenou a fungující první etapu, která se týkala zajištění relaxační zóny s hracími prvky pro naše mladší školáky a předškoláky, jež v tehdejším areálu školy tristně chyběla. Projekt byl realizován z prostředků dotačního programu Podpora obnovy a rozvoje venkova Ministerstva pro místní rozvoj. Navazující etapa projektu si stanovuje za cíl vytvořit relaxační zónu s hracími prvky tentokrát však již pro starší žáky naší školy, zároveň ale i zajistit patřičné podmínky pro výuku vyučovacích předmětů – jako např. českého jazyka – literatury, přírodopisu, výtvarné výchovy aj. v prostorách tohoto areálu. Po dokončení II. etapy projektu „Zahrada – nejen místo odpočinku“ by došlo k začlenění k již fungující I. etapě a vzniku víceúčelového komplexu prvků umožňujících žákům napříč všemi věkovými kategoriemi plnohodnotné aktivní trávení volného času, stejně tak by se našim pedagogům naskytly výborné podmínky k aktivní výuce některých předmětů v prostorách naší zahrady.

2.5.3 Projekt EU peníze školám Základní škola a Mateřská škola Troubky se dnem 15. 3. 2012 zapojila do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jedná se o program EU peníze školám s registračním číslem projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3570. Projekt bude ukončen 14. 9. 2014, jeho udržitelnost je plánována do roku 2025. Celková výše finančních prostředků určených pro projekt Inovace je 923 082 Kč. Vzhledem ke stávajícím podmínkám školy, závěrům vyplývajících z dotazníkového šetření mezi vyučujícími a zákonnými zástupci žáků bylo rozhodnuto, že většina prostředků projektu bude použita na nákup stolních počítačů, softwaru a dalšího vybavení počítačové učebny a také interaktivní tabule s vertikálním pojezdem pro žáky I. stupně, kteří při současném rozložení tříd v budově školy a obsazenosti odborných učeben mají velmi malou možnost využívat ve svých hodinách interaktivní výuku. Dále budou zakoupeny další pomůcky pro výuku, které usnadní práci vyučujícím i žákům. Vzhledem k šíři zvolených šablon klíčových aktivit se do tvorby vzdělávacích materiálů mohou zapojit všichni vyučující.

Zvolené šablony klíčových aktivit:     

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (1x) Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji výuky cizích jazyků (1x) Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (4x) Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (2x) Vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky směřujících k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti žáků základních škol a k individualizaci výuky v této oblasti (1x) 9

 Metodický kurz pro učitele cizích jazyků (5x)  Vzdělávání pedagogických pracovníků pro oblast digitálních technologií (7x)  Vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky směřujících k rozvoji přírodovědné gramotnosti žáků základních škol a k individualizaci výuky v této oblasti (3x)  Vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky směřujících k rozvoji finanční gramotnosti žáků základních škol (2x) Realizací projektu bude podpořena moderní výuka v Základní škole a Mateřské škole Troubky, díky proškolení pedagogů a vlastní tvorbě učebních materiálů (včetně DŮM) se zvýší ICT dovednosti pedagogů a výuka bude pro žáky atraktivnější a zajímavá. Vyučující zapojení do projektu se zúčastní celkem 30 školení a kurzů a průběžně vytvoří 528 učebních materiálů, které následně ověří ve výuce.

2.5.4 Malé školní arboretum – přírodní učebna Projekt Malé školní arboretum – přírodní učebna je součástí koncepce revitalizace školní zahrady, která byla zničena během květnové povodně v roce 2010. Cíle projektu Malé školní arboretum – přírodní učebna:        

Vytvořit téměř vlastními silami vzorek přírodního společenství na pozemku školy. Seznámit se na základě vlastního prožitku s přírodním společenstvím. Učit žáky poznávat požadavky stromů, v hodinách a při mimoškolní činnosti pozorovat růst rostlin v arboretu. Zapojit žáky aktivně do údržby arboreta. Využívat arboretum pro výuku žáků napříč vyučovacími předměty. Prostřednictvím arboreta poznávat přírodu – tematicky zaměřené vycházky dětí mateřské školy. Hry a relaxace ve školní družině, odpolední program školní družiny. Změnit stávající vzhled zahrady.

Harmonogram projektu: Květen – červen 2012

příprava projektu (zapojení žáků, tvorba materiálů souvisejících s projektem), podání projektové žádosti.

Září 2012 – srpen 2013

realizace projektu – příprava plochy pro výsadbu, vysázení dřevin, zatravnění, budování okružního mlatového chodníku vedoucího arboretem, instalace tabulek s informacemi o jednotlivých dřevinách a informační tabule o arboretu.

10

Vlastní práce související s realizací projektu budou prováděny žáky školy v rámci výuky a mimoškolní činnosti. Do realizace budou zapojeni také rodiče a partneři projektu: Obecní úřad Troubky, Sdružení přátel Základní školy a Mateřské školy Troubky, Český zahrádkářský svaz, základní organizace Troubky, Troubecký klub seniorů, Myslivecké sdružení Mezivodí, Troubky.

2.6

Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.)

Rodiče jsou o průběhu vzdělávání žáků informováni průběžně prostřednictvím žákovské knížky žáka, na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách jednotlivých vyučujících. Mají možnost se prostřednictvím webových stránek či vývěsek školy pravidelně seznamovat s plánovanými akcemi školy, s výsledky již realizovaných akcí, soutěží, prací žáků. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy, proto stále rozšiřujeme nabídku možnosti komunikace – prostřednictvím žákovské knížky, osobně, telefonicky, mailem. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí, čehož není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Jelikož si uvědomujeme důležitost výše zmíněného, nabízíme kromě standardních třídních schůzek různé typy neformálních setkání s rodičovskou veřejností, konzultace s učiteli a jinými odbornými poradci. Naše škola zajišťuje pro zákonné zástupce i následující školní poradenské služby: výchovné poradenství, kariérové poradenství, poradenství v oblasti sociálně patologických jevů, speciálně pedagogické poradenství.

Školská rada Školská rada Základní školy a Mateřské školy Troubky vznikla v roce 2006, má v současnosti 9 členů – 3 členy za zákonné zástupce žáků, 3 za pedagogické pracovníky a 3 za zřizovatele školy. Zájmem školy je rozšířit spolupráci se školskou radou tak, aby byla platným prostředníkem ve vzájemné komunikaci učitel – rodič – žák. Zasedání školské rady se konají v souladu s pravidly danými školským zákonem.

Sdružení přátel školy Škola dlouhodobě spolupracuje se Sdružením přátel Základní školy a Mateřské školy Troubky. Učitelé i žáci se podílejí na přípravě programu některých akcí pro děti, které organizuje sdružení. K úspěšným patří již tradičně Mikulášská besídka, Školní ples, Dětské šibřinky, Rej čarodějnic, Den dětí aj. Sdružení také přispívá žákům nemalými finančními částkami na sportovní, kulturní či poznávací akce, které organizuje škola. Příspěvky na jednotlivé školní akce poskytnuté sdružením každoročně výrazně snižují účastníkům konečné náklady na jejich realizaci.

Pedagogicko – psychologická poradna Olomouckého kraje, pracoviště Přerov Škola pravidelně spolupracuje s PPP v Přerově zastoupenou Mgr. Sedláčkovou. Cílem pravidelných měsíčních konzultací je spolupráce ve vytváření vhodných podmínek pro inklusivní vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování. 11

Speciálně pedagogické centrum při ZŠ prof. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11 Škola spolupracuje s výše uvedeným SPC v oblasti péče o žáky se středně těžkým a těžkým zdravotním postižením.

Odbor sociálně právní ochrany dětí V oblasti péče o žáky se sociálním znevýhodněním škola spolupracuje se sociálními kurátory OSPOD.

Ambulance klinické logopedie Přerov, klinický logoped PaedDr.et Bc. Eva Stryková Probíhá každoroční depistáž u žáků mateřské školy a žáků I. třídy základní školy.

Ostatní Naše škola průběžně navazuje spolupráci s dalšími institucemi a využívá jejich nabídek výchovně vzdělávacích programů (Policie ČR, Městská policie Přerov, Hasičský záchranný sbor, Český červený kříž apod.), stejně tak postupně navazuje užší spolupráci s dalšími školami regionu k pořádání společných kulturních a sportovních akcí, poznávacích zájezdů, studijních pobytů v zahraničí a různých forem vědomostních soutěží.

12


3.

Charakteristika školního vzdělávacího programu

3.1

Zaměření školy

3.1.1 Pojetí školního vzdělávacího programu Základní vzdělávání musí být užitečnou službou občanům a má reflektovat i jejich očekávání a individuální potřeby. Takového cíle nelze dosáhnout, aniž by se změnilo tradiční chápání funkcí školy. Posláním školy v takovém případě nemůže být pouhé zprostředkování sumy vědomostí a zkoušení žáků z faktografických přehledů. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se. A to nikoli encyklopedickým vědomostem, ale pro život důležitým kompetencím učit se, řešit problémy a sociálním dovednostem. Charakter práce pak má v dětech mimo jiné podporovat pocit bezpečí, možnost pozitivního prožívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení. Takto formulovaný obecný koncepční záměr ŠVP vychází z přesvědčení, že kvalita vzdělávací služby školy nemá být primárně posuzována podle tradičně chápaných vzdělávacích výsledků. Za tyto výsledky bývají nezřídka považovány pouhé faktografické znalosti žáků zjišťované testováním. Naší prvořadou ambicí je proměnit školu v prostředí, kde se dětem s velmi různorodými vzdělávacími potřebami dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně. O podobnou proměnu školy se společně s rodiči našich žáků a odborníky z pedagogické veřejnosti pokoušíme již druhým rokem. Navazujeme samozřejmě na tradiční „Školu hrou“ J. A. Komenského, která tvoří základní pilíř naší práce. Do tohoto základního rámce začleňujeme nové vzdělávací trendy v Evropě a chceme rozvíjet u žáků kompetence, které jsou nezbytné pro život v Evropě v 21. století tak, aby byl přechod z mateřské školy na základní a ze základní školy do praktického života nebo na vyšší stupeň vzdělávání pro každého jednotlivého žáka plynulý a nenásilný. V rámci procesu vzdělávání se věnujeme mimo jiné následujícím kompetencím: Učení

    

Být schopen vzít v úvahu zkušenost, dávat věci do souvislostí, organizovat svůj učební proces, být schopen řešit problémy, být zodpovědný za své učení.

13


Objevování

 Získávat informace z různých zdrojů a posoudit jejich věrohodnost,  zvažovat různé zdroje dat,  radit se s lidmi ze svého okolí,  konzultovat s experty,  vytvářet a pořádat dokumentaci. Myšlení a uvažování  Chápat kontinuitu minulosti a současnosti,  nahlížet aspekty rozvoje společnosti kriticky,  být schopen se vyrovnávat s nejistotou a komplexností situace,  účastnit se diskusí a vyjadřovat vlastní názor,  vnímat politický a ekonomický kontext při vzdělávání a práci,  hodnotit sociální chování související se zdravím, životním prostředím,  vnímat hodnoty umění, literatury atd. Komunikace  Rozumět a domluvit se, číst a psát ve více jazycích,  být schopen prezentovat, mluvit na veřejnosti,  obhajovat a argumentovat vlastní názor,  naslouchat a brát v úvahu názory druhých,  vyjadřovat se písemnou formou,  rozumět grafům, diagramům a tabulkám. Kooperace  Být schopen spolupráce a práce v týmu,  činit rozhodnutí,  řešit konflikty,  posuzovat a hodnotit,  navazovat a udržovat kontakty. Práce  Vytvářet projekty,  brát na sebe zodpovědnost,  přispívat k práci skupiny a společnosti, 14


Adaptace

  

organizovat svou vlastní práci, projevovat solidaritu, ovládat matematické a modelové nástroje.

   

Využívat informační a komunikační techniky, být flexibilní při rychlých změnách, nalézat nová řešení, být houževnatý v případě obtíží.

3.1.2 Charakteristika a pojetí školního vzdělávacího programu u žáků s LMP Základní vzdělávání se realizuje oborem vzdělání základní škola. V souladu se školským zákonem 1 a Rámcovým VP ZV-LMP žáci, kteří z důvodu snížené úrovně rozumových schopností nemohou zvládat požadavky obsažené v ŠVP ZV, se vzdělávají podle této přílohy. ŠVP ZV a příloha jsou navzájem prostupné.

Povinnost školní docházky, organizace a ukončení základního vzdělávání Základní vzdělávání (ZV) žáků s lehkým mentálním postižením je spojeno s povinností školní docházky po dobu devíti školních let, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Začátek školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. O odkladu rozhoduje ředitelka školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka, která musí být doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. 2 Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením zajišťujeme na naší škole: • formou individuální integrace ve třídách základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu, • formou skupinové integrace ve speciální třídě (při kombinaci s jinými postiženími). Základní vzdělávání v ZŠ má devět ročníků a člení se na 1. stupeň (1. – 5. ročník) a 2. stupeň (6. – 9. ročník). ZV pro žáky se zdravotním postižením, s upraveným vzdělávacím programem, může3 ve zvlášť odůvodněných případech trvat deset ročníků (1. stupeň 1. – 6. ročník, 2. stupeň 7. – 10. ročník). O převedení žáka rozhoduje ředitelka školy na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení, a to pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka.

1

Zákon č. 561/2004 Sb. § 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 3 S předchozím souhlasem MŠMT. 2

15


Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. Stupeň základní vzdělání žák získá úspěšným ukončením základního vzdělávání podle ŠVP v základní škole. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení, opatřené doložkou o získání stupně vzdělání.

Pojetí základního vzdělávání žáků s LMP Základní vzdělávání navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání. Většina dětí s lehkým mentálním postižením je opožděná z hlediska sociálního, psychického a fyzického vývoje, čemuž je přizpůsobeno i vzdělávání na prvním stupni především v 1. období (1. – 3. ročník). Přechod z rodinné péče nebo předškolního vzdělávání je u nás pozvolný a postupný. S ohledem na rozdílnost rozumových schopností žáků, schopnosti učení a pracovních výsledků, přistupujeme ke každému žákovi individuálně, respektujeme jeho možnosti a pozitivně hodnotíme každý pokrok v rozvoji jeho osobnosti. V tomto období je naším hlavním úkolem adaptace žáků na nové prostředí, nový styl práce a vytváření či upevňování základních hygienických sociálních návyků. Druhý stupeň ZV zaměřujeme na získávání vědomostí, rozvíjení dovedností a návyků, které žáci mohou využít ke zvýšení kvality osobního života včetně profesního uplatnění. Proto klademe větší důraz na rozvíjení sociálních a komunikačních schopností a na vytváření praktických dovedností. Program koncipujeme tak, aby žáci s LMP, za podpory speciálně vzdělávacích metod, vyváženého působení na jejich rozvoj v oblasti kognitivní, sociální, emocionální i volní, mohli dosáhnout co nejvyšší možné úrovně osobnostních kvalit. Snažíme se vytvářet přátelskou atmosféru a takové pracovní klima, aby žáci školu rádi navštěvovali, nebáli se případných neúspěchů a v rámci svých možností dosáhli základního vzdělání.

3.1.3 Hlavní a dílčí cíle vzdělávacího programu Školní vzdělávací program vychází z koncepce základního vzdělávání. Hlavní důraz ve své vzdělávací práci klademe u žáka na motivaci k dalšímu vzdělávání, komunikaci, kooperaci a práci s informacemi. Základem programu naší školy je přechod od školy transmisivního typu ke škole typu konstruktivního. Umožnit žákům osvojit si strategie a motivovat je pro celoživotní učení. Podpora dětí k učení se:  Vybírat si a využívat vhodné způsoby, metody a strategie pro aktivní a efektivní učení,  vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení a v praktickém životě,  využívat informační a komunikační prostředky a technologie.

16


Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti řešit problémy. Podpora dětí k učení se:  Samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti,  uvádět věci a znalosti do souvislostí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy,  volit vhodné způsoby řešení úkolů, sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů, aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových úkolů a situací. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci. Podpora dětí k učení se:  Formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu,  naslouchat jiným a porozumět jim,  obhajovat vlastní názor vhodnou a kultivovanou argumentací. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Podpora dětí k učení se:  Spolupracovat ve skupině při řešení daného úkolu, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu a na utváření příjemné atmosféry v týmu,  aktivně přispívat k diskusi, umět v diskusi obhajovat vlastní názor, ale i respektovat zkušenosti a názory jiných. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. Podpora dětí k učení se:  Mít sebevědomé vystupování, pozitivní představu o sobě samém, ale současně schopnost vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory,  řešit praktické problémy a životní situace na základě pochopení principů, jimiž se společnost řídí, znát svá práva i povinnosti,  schopnosti hodnotit výsledky vlastní činnosti i činnosti jiných.

17


Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Podpora dětí k učení se:  Schopnosti ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot,  vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně odpovědný. Podpora dětí k učení se:  Schopnosti ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních,  používat bezpečně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat dohodnutá pravidla, povinnosti a závazky, rozhodovat se správně, zodpovědně a s ohledem na své zdraví i zdraví jiných,  dle svých možností poskytnout účinnou pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi. Podpora dětí k učení se:  Vnímat kulturní i historické dědictví jako významný fenomén,  být vnímavý k tradicím a kulturním hodnotám jiných. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopností v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Podpora dětí k učení se:  Využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost,  rozvíjet své podnikatelské myšlení, orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru, chápat podstatu, cíl a riziko podnikání.

18


Výchovné a vzdělávací strategie

3.2

„Pověz mi a zapomenu, ukaž mi a já si vzpomenu, ale nech mne zúčastnit se, a já pochopím!“ Confucius Výše zmíněné motto zřetelně charakterizuje účinnost pedagogických metod při rozvíjená klíčových kompetencí žáka. V naší práci jednoznačně preferujeme zkušenost a prožitek žáka tak, aby nabytá vědomost měla nejen co netrvalejší charakter, ale aby pro něj byla hlavně prakticky využitelná. Tento cíl klade značné nároky na organizátorské dovednosti každého jednotlivého pedagoga a na jeho schopnost plánovat svou práci v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu. Práce každého pedagoga předpokládá tedy jisté manažerské schopnosti (jinak řečeno – musí být kompetentní).

K tomu, aby škola zajistila rozvoj klíčových kompetencí žáků, uplatňuje tyto společné postupy: 

Využívání různých zdrojů informací, kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní např. o učitelé učí žáky pracovat s různými zdroji informací (tištěnými, elektronickými, apod.) o žáci mají k dispozici školní knihovnu a mohou využívat školní počítače s připojením na internet i mimo výuku.



Využívání nových vyučovacích metod a organizačních forem výuky, při kterých jsou vytvářeny vhodné podmínky pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků (moderní pedagogické trendy, skupinová práce, dialog, projekty, integrace výukových oblastí atd.), kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní např.: o škola organizuje tematicky zaměřené projekty a exkurze, kde si žáci ověřují využitelnost školních poznatků v praxi.



Spolupráce s rodiči a dalšími institucemi – školní rada, (komunitní skupinové aktivity, obec, občanská sdružení atd.), kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní např.:

pedagogicko-psychologická poradna,

o žáci se účastní veřejných odborných i kulturních akcí, na kterých aktivně vystupují se svými příspěvky. 

Proměna klimatu školy (tvůrčí, partnerská komunikace mezi učitelem a žákem, týmová práce, bezpečnost, tolerance k odlišnostem, školní parlament). kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní např.: o žáci jsou přizváni a aktivně začleněni do dlouhodobých projektů zkvalitňování výchovně-vzdělávacího procesu školy a projektů obnovy školy po stránce materiálně-provozní, přispívají svými nápady a návrhy, podílejí se na projektové dokumentaci apod. Zvykají si tak být v těchto projektech rovnocennými partnery dospělým spoluúčastníkům projektu. 19


3.2.1 Strategie naplňování klíčových kompetencí (ZV) V celkovém pojetí vzdělávání na naší škole jsou převážně uplatňovány takové formy a metody práce s žáky, aby docházelo k rozvoji osobnosti jako celku, tudíž i kombinovaně k rozvoji všech klíčových kompetencí. Naplňování jednotlivých klíčových kompetencí ve vzdělávacím procesu žáků je možno izolovaně popsat následujícím způsobem. Kompetence k učení rozvíjíme individuálně podle dané situace u každého žáka. Hlavními strategiemi jsou kooperativní učení, práce s chybou a rozvoj sebehodnocení žáků. Kompetence k řešení problémů rozvíjíme zejména učením v souvislostech, to znamená, že neučíme izolovaná data jednotlivých oborů, ale u dětí vytváříme ucelený obraz světa. Žákům jsou předkládány takové úkoly, jejichž řešení vyžaduje znalosti z více oborů lidské činnosti resp. vzdělávacích oblastí a tudíž i více přístupů k řešení. Tyto kompetence rozvíjíme také využíváním co největšího množství zdrojů informací – prací s knihou, internetem, praktickými pokusy, vlastním výzkumem žáků, slučováním výukových lekcí do tématických okruhů. Kompetence komunikativní rozvíjíme vytvářením dostatečného prostoru pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích, při zpracovávání školních projektů z nejrůznějších oblastí a jejich výstupů, účastí na projektech připravených pedagogicko-psychologickou poradnou se zaměřením na komunikaci učitel-žák-rodič. Kompetence sociální a personální budujeme formami sociálního učení. Snažíme se děti zapojit do organizace činnosti školy (školní parlament a třídní komunitní kruhy). V rámci skupinového vyučování žáci přejímají různé role. Kompetence občanské rozvíjíme hlavně učením sociálním, metodami sebepoznávání a seznamováním žáků s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. Žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice. Mimo jiné k tomuto je využívána spolupráce se školami v zahraničí. Kompetence pracovní u žáků rozvíjíme opět formou projektové činnosti, skupinové a individuální práce. Důležitou cestou k uvědomění si důležitosti znalosti pracovních postupů a dovednosti používat pracovní nástroje v nejširším smyslu je hodnocení a sebehodnocení všech činností, které žáci provádějí.

20


3.2.2 Strategie k utváření klíčových kompetencí u žáků s LMP Kompetence k učení  Snažíme se žáky motivovat k celoživotnímu učení a osvojit si strategie učení.  Při vyučování klademe důraz na zdravé pracovní klima, individuální přístup, na možnost prožití úspěchu každého žáka, čímž se snažíme rozvíjet jejich osobnost a kladný vztah k učení.  Ve výuce uplatňujeme názorné vyučování, usnadňujeme žákům pochopení a zapamatování učiva pomocí názorných a vyrobených pomůcek.  Postupujeme od jednoduššího ke složitějšímu metodou postupných kroků, dále pokračujeme až po zvládnutí a pochopení předchozího učiva.  Snažíme se podněcovat fantazii žáků a jejich tvořivost.  Naše žáky vedeme k práci s knihou, orientaci v textu a čtení s porozuměním.  Učíme žáky vyhledávat potřebné informace v učebnicích, učebních materiálech, v učebních pomůckách, v literatuře a na internetu a rozlišovat důležité a nepodstatné informace.  Vedeme žáky k uplatňování naučených metod a postupů, využívání pomůcek a techniky v běžném životě.  Podporujeme samostatnost a tvořivost žáků s poznáním vlastního pokroku i nedostatku a problému, které mu brání v učení.  Orientujeme se na učení pro praktický život. Ukazujeme možnost využití získaných informací z různých vzdělávacích oblastí v praktickém životě. Na praktických příkladech ukazujeme význam vzdělání pro život a pracovní uplatnění. Využíváme aktuální témata.  Ve výuce se zaměřujeme na pochopení a aktivní používání základních pojmů, termínů, znaků a symbolů.  Učíme žáky využívat výpočetní techniku, PC programy i internet k získávání dalších poznatků. Kompetence k řešení problémů         

Podněcujeme žáky k tvořivému a logickému myšlení a řešení problémů. Ukazujeme jim nalézat a obhajovat řešení problému přiměřeně ke svým možnostem. Vedeme žáky ke schopnosti rozlišovat vhodné a nevhodné chování a řešit konkrétní situace. Učíme žáky přijímat důsledky svých rozhodnutí a poučit se z nich. Při nezdaru je povzbuzujeme vhodnou motivací k vyřešení problému. Budujeme vztah porozumění umožňující žákům s důvěrou požádat o radu při řešení složitých životních problémů. Na modelových úlohách učíme žáky adekvátně reagovat na krizové a problémové situace, ohrožení vlastní nebo jiné osoby. Nabízíme žákům (i rodičům) řešení problémů s odbornými pracovníky. Uplatňujeme vzájemné hodnocení ostatních a sebehodnocení.

21


Kompetence komunikativní  Vedeme žáky k všestranné komunikaci, k jednoduchému, srozumitelnému a kultivovanému ústnímu i písemnému vyjádření vlastní myšlenky.  Podněcujme žáky k aktivní komunikaci, ke kultuře řečového projevu a k utváření správných vyjadřovacích vzorců.  Umožňujeme v různých situacích vést dialog, podporujeme dialog mezi učitelem a žákem.  Učíme pozornému naslouchání, porozumění a přiměřené reakci na obsah sdělení.  Vedeme k porozumění a rozvoji vědomostí při práci s texty, obrazovým materiálem, tištěnými informacemi a k využívání jednoduché formy elektronické komunikace.  Dbáme na vhodnou komunikaci žáků s učiteli a dospělými.  Vyzýváme žáky k vyjadřování názorů a jejich obhajobě vhodnou formou.  Učíme využívat verbální i neverbální prostředky v běžné komunikaci.  Vedeme žáky ke vhodnému chování k sobě navzájem, k použití komunikativních dovedností, vytváření vztahů mezi lidmi, spolupráci a soužití s ostatními. Kompetence sociální a personální  Rozvíjíme u svých žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i ostatních.  Učíme žáky přijímat rozličné role ve skupinách, posilujeme jejich sebevědomí, pochopení vlastní osoby a posouzení svých schopností.  Seznamujeme žáky se základními mravními hodnotami v rodině i ve společnosti, v průběhu vzdělávání získané znalosti prohlubujeme a upevňujeme.  Vedeme žáky k respektování práv druhých, dodržování společenských pravidel a školního řádu.  Vytváříme projekty k rozvíjení schopností žáků pracovat ve dvojicích a skupinách, včetně integrovaných žáků..  Formami výuky podporujícími rozvoj sociálních vztahů, dodržování pravidel společenského chování budujeme pozitivní třídní a školní klima.  Vedeme žáky k tolerantnímu chování v třídním kolektivu, v soukromí i na veřejnosti.  Objasňujeme individuální potřeby starých, nemocných a postižených lidí a posiluje sociální chování.  Upozorňujeme na nebezpečí možného psychického a fyzického zneužívání vlastní osoby. Vedeme ke zvnitřnění odmítavého postoje k sociálním patologiím (šikana, drogy, alkohol). Kompetence občanské  Snažíme se žáky připravit do role svobodných a zodpovědných osobností, uplatňujících svá práva a plnících své povinnosti.  Důraz klademe na začlenění člověka v pracovním životě a ve společnosti.

22


 Vštěpujeme základní práva a povinnosti občanů, pravidla soužití, společenské normy a dbáme na jejich respektování ve třídě, škole a společnosti.  Dbáme na zvládnutí běžné komunikace s úřady.  Vhodným přístupem učíme toleranci k individuálním odlišnostem a zdravotnímu stavu žáků.  Vedeme žáky k ochraně zdraví, životního prostředí a zdravému životnímu stylu.  Při výuce řešíme konkrétní krizové situace, i s využitím vrstevníků. Kompetence pracovní          

Pomáháme žákům rozvíjet své schopnosti, reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě. Klademe důraz na dodržování zásady postupných kroků s přihlédnutím k individuálním schopnostem žáků. Častým opakováním upevňujeme a zdokonalujeme pracovní dovednosti a postupy. Při společných činnostech rozšiřujeme komunikační schopnosti žáka. Formou oceňování sebemenších úspěchů žáky motivujeme k pozitivnímu vztahu k činnostem. Zajišťujeme a vytváříme podmínky k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví. Používáme názorné příklady pro základní dovednosti, operace a postupy. Vhodnou motivací vedeme žáky k dostatečné koncentraci na pracovní výkon a jeho dokončení. Prezentujeme práce žáků na veřejnosti a tím posilujeme sebedůvěru ve vlastní schopnosti. Po celou dobu školní docházky systematicky a cíleně vedeme žáky k využívání znalostí a zkušeností při vytváření konkrétních představ o své profesní orientaci.

3.2.3 Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenské služby poskytované pracovníky školy zajišťuje výchovný poradce, speciální pedagog školy, odborní asistenti působící na škole, metodik prevence, třídní učitelé, vedení školy a další pedagogičtí pracovníci školy. Všechny tyto složky spolupracují a vzájemně si předávají informace ze svých resortů. Naše škola zajišťuje kdykoliv po předchozí domluvě, podle individuálních potřeb žáků a zákonných zástupců, následující školní poradenské služby se zaměřením na:

23


Výchovný poradce: 1. výchovné poradenství  výchova a vzdělávání dětí v rodině;  řešení školní neúspěšnosti, špatného prospěchu, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu;  výchova dítěte v obtížných životních situacích;  poskytování informací o dalších službách poradenských a odborných institucí zajišťujících psychologickou a sociální péči  zajišťování provedení diagnostiky v PPP u žáků školně neúspěšných a s podezřením na parciální nedostatky (SPUCH);  podpora optimální komunikace mezi rodiči, žáky a pedagogy;  koordinace postupů s příslušnými pedagogy školy, oddělením sociálně-právní ochrany dětí příslušných úřadů, sociálními kurátory a organizacemi poskytující odpovídající služby. Na výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, v rámci mediace podporuje optimální komunikaci a rozvoj pozitivních vztahů. Nabízí individuální pohovory rodičům v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci s žáky se specifickými poruchami učení, chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Podává informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči. 2. kariérové poradenství  přestup k dalšímu vzdělávání, volba povolání a vhodné školy;  zajišťování informačních materiálů k volbě povolání;  organizace přihlašování na střední školy. Výchovný poradce poskytuje kariérové poradenství žákům a rodičům žáků ve spolupráci s třídním učitelem a vedením školy. Napříč všemi předměty probíhá rozvoj žáků vzhledem k jejich profesnímu zaměření, sebepoznání, orientaci ve světě práce. Ve spolupráci s poradenskými zařízeními zajišťuje nabídku diagnostiky k zaměření žáka vzhledem k dalšímu vzdělávání a povolání, k dispozici žákům jsou informační materiály o středním školství a trhu práce, žáci devátých ročníků každoročně absolvují burzy práce a návštěvu Úřadu práce v Přerově.

24


Metodik prevence: 3. sociálně patologické jevy  osvětová a preventivní činnost;  vytváření školní preventivní strategie,  poradenství při jejich řešení. Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik prevence a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením péče o dítě příslušných úřadů městských částí a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup výchovný poradce, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence soc. pat. jevů, využívá vybrané programy.

Speciální pedagog: 4. poradenství žákům se speciálními vzdělávacími potřebami  se zdravotním postižením;  se zdravotním znevýhodněním;  se sociálním znevýhodněním, včetně žáků ze sociokulturně odlišného prostředí;  rizikových a ohrožených dětí;  dětem zvlášť talentovaným a nadaným;  osvětová činnost;  výchova a vzdělávání žáků se SVP v rodině (jednotné působení);  integrace žáků se SVP (individuální, skupinová);  vytváření individuálních vzdělávacích plánů (IVP) a metodickou pomoc k nim;

25


 informace o dalších službách poradenských a odborných institucí;  koordinace postupů s příslušnými pedagogy školy, psychologem, pracovníky speciálně pedagogických center (SPC), středisek výchovné péče a dalších institucí a organizací poskytujících odborné služby;  metodická podpora učitelů ve speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky.

Třídní učitel:      

poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií; poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání; poradenství při řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu; poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů; kariérové poradenství, volba školy; poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků.

3.2.4 Zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí Do ročních plánů činnosti jednotlivých ročníků jsou zapracovány společné zotavovací pobyty žáků, přednostně vždy celého ročníku, ve zdravotně příznivém prostředí. Tyto výjezdy jsou realizovány podle vnitřní směrnice školy a jejich cílem je naplnění těch očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oblastí, které je přirozené realizovat ve volné přírodě. Jde například o různá pozorování a určování přírodnin, topografická měření apod.

3.2.5 Zájmové kroužky Škola nabízí jako doplňkovou činnost pestrou paletu volnočasových aktivit. Při škole je žákům každoročně k dispozici činnost zhruba desítky zájmových útvarů, jejichž nabídka reaguje na aktuální poptávku žáků. S velkým zájmem veřejnosti se v minulosti setkal kurz angličtiny pro dospělé a keramiky. Po modernizaci PC učebny bychom tuto nabídku rádi rozšířili i o kurz práce na počítači.

3.2.6 Řízení a organizace výuky Řízení a koordinace práce učitelů Učitelé společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Učitelé společně připravují celoroční plán výuky, který je konkretizován do týdenních plánů. Připravují a realizují ročníkové projekty.

26


V rámci celé školy učitelé spolupracují na přípravě celoročního školního projektu a promýšlejí vertikální propojení celé školy. Týmová setkání všech učitelů probíhají formou pracovních porad na počátku školního roku a několikrát v průběhu školního roku. Vzhledem k počtu zaměstnanců a propojenosti výchovně-vzdělávacího procesu na celé škole nemáme zřízeny menší pracovní skupiny typu dřívějších předmětových komisí. Pedagogičtí pracovníci spolupracují na tvorbě tematických plánů na úrovni I. stupně a II. stupně. Na I. stupni je zřízeno metodické sdružení, které se schází pravidelně dle potřeby.

Plánování práce Základními prvky jsou celoroční plán práce školy, učební plán, tematické plány a týdenní plány. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navíc IVP. Celoroční plán vypracovává ve spolupráci s ostatními vyučujícími a pracovníky školy ředitel školy. Učební plán školy je přehledem hodinových dotací jednotlivých předmětů a je zveřejněn na webových stránkách školy. Tematické plány vypracovává každý vyučující pro jednotlivé předměty podle svého úvazku a ve spolupráci s ostatními vyučujícími podle navržených projektů a propojení předmětů. Tematické plány slouží k rozvržení učiva zhruba na měsíční celky. Týdenní plány vypracovává zástupkyně ředitele dle pokynů ředitele školy a tyto zároveň slouží jako pravidelná aktualizace celoročního plánu a jako jeden z podkladů ke zhodnocení průběhu roku. Individuální vzdělávací plány vypracovává třídní učitel, u žáků ze speciální třídy třídní učitel - speciální pedagog.

3.3

Výchova a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Škola je otevřená žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným, žákům s mimořádným nadáním. Speciální pedagog ve spolupráci s třídním učitelem, ostatními vyučujícími a asistenty pedagoga zjišťují vzdělávací potřeby žáků a ve spolupráci s poradenským zařízením zajišťují odbornou výuku. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Naše škola spolupracuje se Speciálně pedagogickým centrem v Olomouci a s přerovským pracovištěm Pedagogicko-psychologické poradny Olomouckého kraje. Na základě odborného posudku školského poradenského pracoviště výchovný poradce, třídní učitel a další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni v rámci běžných tříd.

27


Speciálně pedagogická péče Speciálně pedagogickou péči zajišťují speciální pedagog školy, vyučující, asistenti pedagogů ve spolupráci s externími odborníky. Speciálně pedagogická individuální a skupinová práce probíhá zpravidla jednou týdně a vedou ji zvlášť proškolení pedagogičtí pracovníci školy. Rozsah péče vychází z doporučení odborného pracoviště, z koncepce a podmínek školy. Škola poskytuje metodickou podporu učitelům a poradenství rodičům formou pravidelných konzultací se speciálními pedagogy a psychology školských poradenských zařízení. Na základě doporučení SPC škola usiluje o zajištění pedagogického asistenta, který napomáhá při rozvíjení rozumových schopností, sociální komunikaci a jiných dovedností integrovaného žáka. Škola je vybavována kompenzačními, rehabilitačními a učebními pomůckami, speciálními učebnicemi a didaktickými materiály.

Péče o žáky se specifickými poruchami učení (parciálními nedostatky) Žáci, u nichž vyučující pozorují příznaky některé z vývojových poruch učení, jsou vyšetřeni se souhlasem zákonného zástupce odbornými pracovníky školských poradenských pracovišť. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tito žáci zařazeni do reedukační péče a škola zabezpečuje:  individuální vzdělávací plán;  individuální přístup;  možnost slovního hodnocení;  zařazení do náprav SPU mimo vyučování;  kompenzační pomůcky, didaktické materiály aj.;  poradenský systém učitel – žák – rodič – speciální pedagog.

Péče o žáky s problémy v chování a s poruchami chování Jedná se o žáky hyperaktivní, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví a snadno unavitelní, dále o žáky s nedostatky v chování, s disociálním až asociálním chováním. Vzdělávání těchto žáků probíhá formou individuální nebo skupinové integrace na základě IVP. Škola  úzce spolupracuje s rodinou;

28


 tvoří pravidla chování a komunikace;  motivuje pochvalou.

Péče o žáky se zdravotním znevýhodněním V případě dlouhodobé nemoci žáka, který do školy nedochází nebo se výuky účastní pouze částečně, škola  poskytne individuální konzultace příslušným učitelem;  zajistí zpracování individuálního plánu učiva vyučujícími pro domácí přípravu žáka.

Péče o žáky se sociálním znevýhodněním Pro žáky z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením je v možnostech školy zajistit:  spolupráci s odbornými poradenskými zařízeními;  individuální přístup i v době mimo vyučování;  přípravu na vyučování, psaní domácích úkolů mimo vyučování;  zapojení žáka do zájmových útvarů.

Péče o žáky s více vadami Vzdělávání žáků s více vadami (tělesnými, zrakovými, mentálními, vadami řeči) probíhá ve speciální třídě formou skupinové integrace. IVP je připravován speciálním pedagogem ve spolupráci s odbornými pracovníky školských poradenských zařízení. Ve třídě pracuje speciální pedagog a asistenti pedagoga, kteří se žákovi věnují individuálně, vykonávají výchovně vzdělávací činnost zaměřenou na specifické potřeby dítěte nebo skupiny dětí ve třídě v rámci předmětu, aby bylo zajištěno plnění výchovně-vzdělávacích cílů. Provádí praktická cvičení k probrané látce, podílí se na zajištění reedukace, pomáhá mu v zapojení do školního prostředí, řeší mimořádné situace aj.

Péče o žáky s autismem V základním školství se mohou na základě doporučení SPC vzdělávat žáci s formami autismu. Toto vzdělávání probíhá ve speciální třídě formou skupinové integrace za přítomnosti asistentů pedagoga. Ve spolupráci s SPC je těmto žákům zpracováván individuální vzdělávací plán. Třídní učitel musí s žáky stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.

29


3.4

Péče o talentované a mimořádně nadané žáky

Jednou z priorit školy je hledání cesty, jak umožnit hlubší rozvoj talentu a mimořádného nadání jednotlivce. Dle vyhlášky 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v této oblasti existuje řada postupů, které plánujeme začlenit do organizačního rámce školy. Navázali jsme kontakty s příslušnými pracovišti, jelikož při zjišťování mimořádného nadání žáků je nezbytná spolupráce s poradenským pracovištěm a až na základě závěrů odborného vyšetření je možno sestavit a realizovat individuální vzdělávací program se strukturou dle právní úpravy, která nabízí těmto žákům následující možnosti:  Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.  Mohou individuálně nebo skupinově navštěvovat vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku. Případně jsou vytvářeny skupiny žáků s talentem pro určitou výukovou oblast napříč ročníky. V současné době a v rámci organizačních možností školy probíhá práce s nadanými žáky formou diferenciace obtížnosti zadávaných úkolů v rámci výuky, je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka, pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání, žák je podle zaměření svého nadání připravován na soutěže a jiné formy prezentace svých výkonů. Žáci stále častěji přicházejí se samostatně zpracovanými projekty v rámci i nad rámec učiva. Tato iniciativa je ze strany pedagogů aktivně podporována, jelikož představuje jednu z forem, jak talent objevit a pomoci rozvíjet.

3.5

Začlenění průřezových témat

Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. Zařazení jednotlivých tematických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme ještě přehled všech průřezových témat a použitých zkratek.  V základním vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:  Osobnostní a sociální výchova (OSV)  Výchova demokratického občana (VDO)  Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

30


 Multikulturní výchova (MKV)  Environmentální výchova (EV)  Mediální výchova (MV) Realizace průřezových témat se děje v zásadě třemi způsoby:  Na úrovni školy, tvoří nedílnou součást koncepce školy.  Na úrovni předmětů v jednotlivých ročnících - konkrétní začlenění průřezových témat je naznačeno v osnovách jednotlivých předmětů.  V podobě projektů, samostatných kurzů, seminářů apod.

31


4.

Učební plán

4.1 I. stupeň

1.

2.

1. stupeň 3.

7

7

7+1

6+1

6+1

33

3

36

-

-

-

-

-

-

-

-

Matematika

4

4

5

4+1

5

22

1

23

Informatika

-

-

+1

1

1

2

1

3

Prvouka Vlastivěda Přírodověda Hudební výchova

2 1

2 1

2 +1 1

1 2 1

1 2 1

12

1

13

Výtvarná výchova Dramatická výchova* Tělesná výchova Pracovní činnosti

1 3 3

1 3 3

1 3 3

1 +1 3 3

1 +1 3 3+1

10

-

10

15 15

2 1

2 15 16

21

21

25

25

26

109

9

118

Minimální časová dotace

20

20

22

22

22

-

-

-

Maximální časová dotace

22

22

26

26

26

-

-

-

Vzdělávací oblast

Vzdělávací předmět

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura Anglický jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Celková povinná časová dotace

32

4.

5.

Minimální dotace

Disponibilní dotace

Celkem na 1. stupni


4.2 II. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Doplňující vzdělávací obory Celková povinná časová dotace Minimální časová dotace Maximální časová dotace

Vzdělávací předmět Český jazyk a literatura Anglický jazyk Matematika

2. stupeň 7. 8.

6.

9.

Minimální dotace

Disponibilní dotace

Celkem na 2. stupni

4+2

5

5

5+1

19

3

22

1 5

1 5

1 5+1

1 5+1

4 20

2

4 22

1

1

1

1

4

-

4

Dějepis Občanská výchova Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Rodinná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti

1 1 1 1 1 1 1+1 1 3 5

1 1 1 1 1 1 1+1 +1 3 5

1 1 1 +1 1 1 1 1 1 3 5

1 1 1 1 1 1 1 1 3 5

8

-

8

13

1

14

8

2

10

2 12

1 -

3 12

20

-

20

Volitelné předměty*

-

+1

+1

+1

-

3

3

30

30

31

31

110

12

122

28 30

28 30

30 32

30 32

-

-

-

Informatika

33


4.3 Poznámky k učebnímu plánu Předměty na 1. stupni český jazyk a literatura, matematika, informatika, prvouka, pracovní činnosti a na 2. stupni český jazyk, matematika, chemie, výtvarná výchova, rodinná výchova jsou posíleny o vyučovací hodiny z disponibilní časové dotace dle tabulky. Doplňující vzdělávací obory slouží k vytvoření nabídky předmětů, jejichž obsah navazuje na vzdělávací předmět, k realizaci průřezových témat, posílení vzdělávacích oblastí. Zařazení těchto předmětů je zpravidla na období školního roku podle konkrétní charakteristiky žáků, jejich (specifických) vzdělávacích potřeb a aktuálních dispozic a dle možností školy. Nabídka předmětů – I. stupeň: Dramatická výchova (povinný předmět), II. stupeň: Mediální výchova, Seminář z přírodopisu, Seminář z informatiky, Seminář ze zeměpisu (volitelné předměty). Ve školním roce 2012/2013 Praktikum z informatiky (volitelný předmět). Učební osnovy včetně charakteristiky těchto volitelných předmětů viz ŠVP ZV – Škola pro život.

34


5.

Učební osnovy

5.1 Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast:


Vyučovací předmět:

Český jazyk a literatura

Obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura je rozdělen do okruhů: 1) komunikační a slohová výchova, 2) jazyková výchova, 3) literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých okruhů vzájemně prolíná. Výuka je realizována ve třídách, popř. v učebně. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina se začleňováním projektového vyučování a průřezových témat. Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků, psaní, čtení a na práci s literárním textem. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Rozvíjí u žáků osvojení a správné používání ústní i písemné podoby spisovného jazyka. Vytváří dovednost správného hlasitého a tichého čtení. Prohlubuje v žácích úctu k rodnému jazyku a zájem o literaturu. Časová dotace předmětu Český jazyk a literatura v 1. - 3. ročníku je 7 hod týdně. Ve 3. roč. je posílena časová dotace o 1 disponibilní hodinu/ celkem 22 hod. Hodina bude použita na procvičování učiva, nápravu řeči, rozvoj slovní zásoby, správnou komunikaci a realizaci projektu, který zahrnuje okruh průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (Evropa a svět nás zajímá); Mediální výchova; Osobnostní a sociální výchova – Morální rozvoj (okruh: Hodnoty, postoje, praktická etika). Ve 4. – 5. ročníku je dotace předmětu 6 hodin týdně, vždy posílené o 1 disponibilní hodinu k individuálnímu procvičování a odstraňování dílčích deficitů/ celkem 14 hodin. V 6. ročníku 4+2 hod. týdně/ celkem 6 hodin. V 6. roč. jsme zvolili navýšení z důvodu náročnosti učiva pro žáky s LMP v oblasti jazykové i literární výchovy. V 7. – 8. ročníku 5 hodin týdně /celkem 10 hodin. V 9. ročníku 5+1 hodina týdně ke zdokonalení ústního i písemného projevu/ celkem 6 hod. V literární výchově se zaměříme více na významné české autory. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova -Morální rozvoj (hodnoty, postoje, praktická etika), Sociální rozvoj (komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá Mediální výchova - Interpretace vztahu med. sdělení a reality; tvorba mediálního sdělení

35


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura: Kompetence k učení: -

vedeme žáky k práci s učebnicí, textem a porozumění čtenému i mluvenému slovu rozlišovat podstatné a méně podstatné

Kompetence k řešení problémů: - vedeme žáky k řešení hlavolamů, křížovek, doplňovaček aj. - uplatňujeme v hodinách dramatizaci (vytváříme modelové situace) Kompetence komunikativní: - formou komunikační výchovy vedeme děti ke kultuře řečového projevu - podporujeme dialog mezi učitelem a žákem - podněcujeme žáky k vyjadřování vlastních názorů, vedeme je ke kultuře diskuse, kooperativní práci - vedeme žáky k samostatnému projevu - využíváme metody a hry z Osobnostní a sociální výchovy Kompetence sociální a personální: - podporujeme vzájemnou spolupráci a pomoc žáků při vzdělávání a získávání poznatků - snažíme se naučit žáky pracovat v týmu Kompetence občanská - podporujeme v žácích potřebu literárního projevu, recitace, četby - seznamujeme žáky s kulturním dědictvím a vysvětlujeme jim jeho význam Kompetence pracovní - vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při čtení a psaní - vedeme žáky k udržování čistoty jejich učební prostor

36




Ročník:

1. Očekávané výstupy

Učivo

Žák by měl:  umět vytvořit jednoduché věty  dbát na správnost výslovnosti, dýchání a tempo řeči

1. Komunikační a slohová výchova a) komunikační výchova  kompenzovat špatnou výslovnost, dbát na dýchání a tempo řeči  intonace a rytmizace řeči  mimojazykové prostředky řeči  sluchově rozlišovat naučené hlásky (gesta, mimika)  sluchový rozklad slov na slabiky a skládání slov ze slabik  rozšiřování slovní zásoby  diferenciační cvičení pro rozvoj zrak. a sluch. vnímání  umět naslouchat  cvičení na udržení koncentrace b) slohová výchova  dodržování pravidel společenského chování a pravidel školního řádu  rozumět přiměřeně složitým pokynům  orientace v prostoru  rozumět pokynům přiměřeně složitým  řazení dějových obrázků podle časové  zdůvodnit časovou posloupnost dějového posloupnosti zleva doprava a popis obrázku obrázků  rozklad celků na části, skládání celků z částí  třídění Žák by měl:  pozdrav, poděkování  zvládat zákl. formy společ. styku: c)psaní

37

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Komunikace

PČ- montážní a demontážní práce PRV – pravidla slušného chování PČ – montážní a demontážní práce


 





    

pozdrav, poděkování mít vytvořeny potřebné pracovní a estetické návyky dodržovat v rámci možností čitelnost psaného projevu



vytváření potřebných hygienických, pracovních a estetických návyků  dodržování čitelnosti psaného projevu  nácvik jemné motoriky a pohybové M - číslice koordinace nutné k výuce psaní  správné zacházení s psacím náčiním  automatizace psacího pohybu VMEGS – Evropa a svět nás zajímá  grafomotorická cvičení s rytmem říkanky v rámci možností správně zacházet  psaní a, á; i, í; e, é, u, m, l, v, t, s, j s psacím náčiním a jejich použití ve slabikách  psaní slabik a číslic 1 – 5  opis, přepis slabik, znát psaní samohlásek a souhlásek m, l, v,  diktát slabik, t, s, j 2.Jazyková výchova  vyvození hlásek a písmen AEIOU,MLVTSJ HV – koncentrace při poslechu v rámci možností zvládat opis, přepis a  dělení slov z písmen a slabik diktát slabik  znázornění stavby věty (členění na slova pomocí proužků papíru) znázornit stavbu věty  skládání písmen do slov podle obrázku v tabulce umět složit písmena do slov 3.Literární výchova podle obrázku  reprodukovat jednoduché říkánky, písničky k hláskám reprodukovat jednoduché říkanky  pamětné učení básniček  koncentrování na poslech pohádek a následná reprodukce podle otázek učitele přednést básničku  dramatizace jednoduchého textu

38




Ročník:


Žák by měl:  dbát na správnou výslovnost  dbát na tempo řeči a pravidelné dýchání  rozumět pokynům přiměřené složitosti  zvládnout zákl. formy společenského styku

 

umí dodržovat zákl. hygienické návyky potřebné pro správné psaní zvládnout psaní všech písmen malé abecedy a tvarově podobných velkých písmen



zvládat opis a přepis jednoduchých vět

Učivo

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

1. Komunikační a slohová výchova : a)komunikační výchova  dbát na dýchání a tempo řeči  rozšiřování slovní zásoby  rozvoj fonematického sluchu  artikulační a dechová cvičení b)slohová výchova  prosba, omluva  zahájení a ukončení dialogu  zdvořilé vystupování  jednoduchý vzkaz  učí se práci v týmu, dodržuje pravidla skupinové práce c)psaní  dodržování zákl. hygienických pravidel při psaní  rozvíjení jemné motoriky  psaní všech písmen malé abecedy a velkých těch, které se neliší od malých tvarem  opis a přepis slabik, slov a jednoduchých vět i podle nápovědy

39

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

PČ - montážní a demontážní práce


Žák by měl:   

znát zbývající písmena abecedy podle diktátu zvládat napsat písmena, slova, číslice umět členit a skládat hlásky do slov



koncentrovat se na poslech pohádek a krátkých příběhů



umět reprodukovat a pamatovat si jednoduché říkanky a básničky

2. Jazyková výchova  dokončení nácviku zbývajících písmen abecedy  čtení dvojslabičných slov i víceslabičných složených z otevřených slabik  čtení jednoslabičných slov typu pes  určování počáteční hlásky ve slově  analýza a syntéza jednoduchých slov 3. Literární výchova  poslech textu  čtení jednoduchých slov a vět  čtení obrázků  hádanky, říkanky, rozpočitadla  návštěva divadelního představení  dramatizace krátkých příběhů a pohádek VV – pohádky, libovolná technika  odpovědi na otázky k obsahu čteného textu



Ročník:


Žák by měl:  zvládat základní komunikační pravidla 

mít bohatší slovní zásobu



umět vhodně pojmenovat věci a jevy

Učivo


1. Komunikační a slohová výchova: a)komunikační výchova  základní komunikační pravidla (oslovení, OSV - Komunikace zahájení a ukončení dialogu)  obohacovat a zpřesňovat slovní zásobu dětí

40


      

umět zformulovat: vzkaz, blahopřání, krátké vypravování zvládat základy týmové práce zvládat psaní všech písmen abecedy dodržovat poměr výšky, velikost, sklon a správné tvary písmen spojovat písmena ve slabiky, slova a krátké věty přepsat tištěný text psát velká písmena na začátku věty a ve vlastních jménech

Žák by měl:  číst slova se slabikami dě,tě,ně,bě,pě,vě,mě; di,ti,ni,dy,ty,ny





pamatovat a reprodukovat jednoduché říkanky a básničky

reprodukovat krátký text podle otázek a ilustrací

 správná volba vhodného pojmenování  individuální náprava vad řeči b)slohová výchova  vzkaz  blahopřání k narozeninám, svátku  krátké vypravování vlastního prožitku  prohlubování práce v týmu c)psaní  dokončení nácviku všech písmen velké a malé abecedy  spojování písmen ve slabiky, slova a psaní krátkých vět  opis psacího písma (krátkých vět)  přepis tištěného textu  psaní velkých písmen na začátku věty a ve vlastních jménech 2. Jazyková výchova  dodržování správného pořadí písmen a úplnost slov  sebekontrola napsaného textu  úprava psaného textu  příprava nácviku tichého čtení  orientace tichým čtením ve větě  čtení a výslovnost slov se slabikami dě,tě,ně,bě,pě,vě,mě; di,ti,ni,dy,ty,ny  příspěvky pro školní časopis OKO

MV – Interpretace vztahu med. sdělení a reality

3. Literární výchova  čtení předložky se slovem MV – Tvorba mediálního sdělení  analyticko-syntetické činnosti  přednes a výrazné čtení říkadel a básniček  řešení hádanek

41


   

vzbuzení zájmu o poznávání knih VMEGS – Evropa a svět nás zajímá rozvíjet kulturu chování: v divadle, kině, na veřejnosti dramatizace příběhů a pohádek reprodukce krátkého textu podle otázek a ilustrací

Český jazyk a literatura Ročník:


Učivo


Žák by měl: 1. Komunikační a slohová výchova  v mluveném projevu volit správnou OSV - Komunikace a)komunikační výchova intonaci a tempo řeči  třídění slov  mít vytvořenou odpovídající slovní  intonace zásobu k souvislému vyjadřování  individuální náprava vadné výslovnosti  popsat jednoduché předměty  tempo řeči  umět tvořit otázky a odpovídat na ně  obohacování slovní zásoby, vedení  vyprávět jednoduchý příběh podle k přesnému užívání nově naučených slov přečtené předlohy (pohádky) VMEGS - Evropa a svět nás zajímá b)slohová výchova  správně napsat adresu a jednoduchý  popis jednoduchých předmětů pozdrav  tvoření otázek a jednoduchých odpovědí  umět zformulovat zdvořilou omluvu na otázku  dbát na úpravný a čitelný písemný projev  reprodukce jednoduchého textu, pohádky MV – Tvorba mediálního sdělení  opisovat a přepisovat jednoduché texty evrop. autorů,  dodržovat mezery mezi slovy tradice, zvyky, lidová slovesnost 

formy společenského styku (adresa,

42


 c)psaní  úprava písemných prací (nadpis, okraje, odstavce) dodržovat pořádek slov ve větě, poznat a  opis a přepis jednoduchých textů určovat druhy vět  zpřesnění tvarů písmen a číslic (velikost, určovat samohláska a souhlásky sklon písma a správné spojování)  psaní diakritických znamének rozlišovat tvrdé, měkké a obojetné  psaní malých i velkých méně souhlásky a seznámit se s psaním i/y po frekventovaných písmen těchto souhláskách (w,W,q,Q, y,Y, x,X) 2. Jazyková výchova  začátek a konec vět  druhy vět  pořádek slov ve větě rozlišovat prózu a poezii  samohlásky, souhlásky; přirozeně důrazně intonovat dělení hlásek určit v přečteném textu hlavní postavy  psaní i/y po měkkých a tvrdých OSV - Hodnoty, postoje, praktická etika osvojovat si tiché čtení a orientovat se v souhláskách textu  slova stejného a opačného významu 3. Literární výchova  rozlišení pojmů próza (rým), poezie MV - Interpretace vztahu mediálního sdělení  výrazný přednes říkanky, básničky a reality  důraz na přirozenou intonaci  určení hlavní postavy v textu  orientace v textu  rozlišení pojmů kniha, noviny, časopis, ilustrace, text  reprodukce textu po tichém čtení

Žák by měl:  ovládat psaní všech písmen abecedy   

   

jednoduchý pozdrav, omluva) příspěvky pro školní časopis OKO

43




Ročník:


Žák by měl:  umět vést rozhovor a umět naslouchat druhému  zvládat neverbální komunikaci, volit vhodná gesta  zvládat role v dialogu  srozumitelně vyprávět vlastní zážitek

 

umět vyprávět krátké zážitky umět tvořit otázky a odpovídat na ně

 

zvládat reprodukci textu umět sestavit blahopřání, dopis

Učivo 1. Komunikační a slohová výchova

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Komunikace

a) komunikační výchova  rozhovor – umět naslouchat druhému a respektovat názor druhého  upevňování neverbální komunikace (mimika, gesta)  střídání rolí mluvčího a posluchače  upevňování zdvořilého vystupování  srozumitelné vypravování vlastního zážitku  měkčení b) slohová výchova MV - Tvorba mediálního sdělení  krátké vypravování vlastních zážitků, OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika vyprávění podle vlastních fotografií  tvoření vět na daná slova  doplňování a obměna vět  tvoření otázek, odpovědi na otázky  reprodukce textu  formy společenského styku (adresa, blahopřání, dopis – ústně i písemně)  psaní jednoduchého sdělení na pohlednici M, PRV - poznávání hodin – úprava

44


Žák by měl: c) psaní  napsat správně a přehledně jednoduchá  zvyšování rychlosti psaní sdělen  úprava psaného projevu – vzdálenost  dbát na úpravný a čitelný písemný projev mezi slovy  dodržovat vzdálenost mezi slovy  automatizace psacího pohybu  umět psát plynule slova  plynulé psaní slov  psaní hůlkového písma  ovládat psaní hůlkového písma  psaní římských číslic I-XII  ovládat psaní římských číslic  opis a přepis dětských říkadel, básní,  správně vyslovovat a psát slova se rozpočitadel skupinami dě-tě-ně-bě-pě-vě-mě  psaní vět podle nápovědy  řadit slova podle abecedy   správně vyslovovat a psát znělé a neznělé 2. Jazyková výchova MV - Interpretace vztahu mediálního sdělení souhlásky  výslovnost a psaní slov se skupinou dě-těa reality  poznat podstatná jména, osobní zájmena, ně;bě-pě-vě-mě slovesa a vyhledat je v textu  abeceda, abecední řazení slov  být seznámen s pravopisem obojetných  souhlásky znělé a neznělé (výslovnost a souhlásek B, L, M pravopis)  tvarosloví:druhy slov-podstatná jména,  číst plynule text a porozumět mu vlastní jména, slovesa, osobní zájmena  určit vlastnosti hlavní postavy  vyjmenovaná slova po souhláskách B,L,M,P,S,V,Z,F VLA – pravidla slušného chování  Stavba slova  rozlišit místo čas a děj (kořen,předpona,přípona),slova příbuzná  rozlišit prostředí reálné a pohádkové  Předpony roz-,bez-vz-,od-nad-,pod-,před znát základní literární pojmy:povídka, ,s-,z-,vzpověst, bajka  Podstatná jména rodu mužského,  umět přednést báseň středního, ženského  Shoda přísudku s podmětem  dramatizovat jednoduchý příběh  Časování sloves

45


Žák by měl: 

vyprávět shlédnutý filmový nebo divadelní příběh

3. Literární výchova  plynulé čtení textu  porozumění textu – určení vlastností hl. postavy, hlavní myšlenky  rozlišení místa času a děje  určení prostředí reálné a pohádkové  znalost základních literárních pojmů: povídka, pověst, bajka  spisovatel, básník, kniha, čtenář  divadelní představení, herec  přednes básní  reprodukce a dramatizace podle jednoduché osnovy  návštěva divadelního představení  sledování doporučených televizních a rozhlasových pořadů

46




Ročník:

6.

Očekávané výstupy Žák by měl:      

kultivovaně komunikovat umět tvořit věty s danými slovy číst s porozuměním zvládat základy práce s Pravidly českého pravopisu zvládnout úpravu dopisu a obálky zvládnou telefonický rozhovor

 

popsat jednoduchý pracovní postup umět sestavit blahopřání k svátku



umět použít hůlkové písmo

Učivo


1. Komunikační a slohová výchova a) komunikační výchova  základy kultivovaného projevu  tvorba otázek a odpovědí  tvoření vět s danými slovy  prohlubování čtenářských dovedností  individuální náprava vadné výslovnosti hlásek  seznámení se s Pravidly českého pravopisu  diskuse na dané téma b) slohová výchova  dopis, úprava dopisu, obálky  telefonický rozhovor  řazení vět podle děje  doplňování vhodných slov do vět podle děje  popsat jednoduchý pracovní postup  blahopřání k svátku  písemné odpovědi na otázku c) psaní  psaní hůlkového písma  zvyšování rychlosti psaní

47

OSV - Komunikace

MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení


Žák by měl:     

umět poznat a použít římské číslice umět opsat a přepsat delší text, diktát vět znát vyjmenovaná slova a poznat slova příbuzná umět určit rod a číslo podstatných jmen umět časovat slovesa v přítomném čase, určit osobu, číslo



časovat slovesa být, mít



zvládnout orientaci v textu a vystihnout hlavní myšlenku povídky, pověsti, bajky ústně formulovat dojmy z návštěvy divadelního nebo filmového představení, z četby být seznámen s knihovnou a jejími odděleními

 

   

automatizace psacího projevu seznámení s římskými číslicemi XII – XX; L,C,D,M opis, přepis delších textů psaní vět podle diktátu

MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality

M, D – letopočty 2. Jazyková výchova  vyjmenovaná slova po souhláskách P,S,V,Z  slova příbuzná  určování rodu a čísla u podstat. jmen  osobní zájmena  slovesa – osoba, číslo, časování v čase přítomném  časování sloves mít, být 3. Literární výchova  orientace v ději povídek, pověstí, bajek  hlavní myšlenka povídky, pověsti, bajky MV – Fungování a vliv médií ve společnosti  návštěva divadelního nebo filmového představení  návštěva školní (městské) knihovny (vytváření pozitivního vztahu k literatuře)  uvědomělé tiché čtení  čtení vět s přirozenou intonací a přízvukem  reprodukce podle jednoduché osnovy  seznámení s časopisy pro děti a mládež

48




Ročník:

7. Učivo

Očekávané výstupy Žák by měl:

1. Komunikační a slohová výchova


a) komunikační výchova     

  



rozvíjet kultivovaný projev umět přijmout názor druhých umět diskutovat a být tolerantní k názorům druhých umět se orientovat v Pravidlech českého pravopisu rozpoznat a určit slova nadřazená a podřazená popsat věc, byt ovládat vyplňování tiskopisů běžně užívaných reprodukovat text podle osnovy

zvládat běžnou korespondenci (i s využitím PC)

Žák by měl:



zásady kultivovaného projevu

 

třídění spisovných a nespisovných slov diskuse na dané téma s vyjádřením vlastního názoru a vytvořením kompromisu základy osobní komunikace orientace v Pravidlech českého pravopisu MV - Interpretace vztahů mediálního sdělení upevňování správné výslovnosti hlásek reprodukce textu a reality slova nadřazená, podřazená

    

b) slohová výchova  popis věci, bytu  vyplňování tiskopisů (např. poštovních)  sestavování osnovy  vyprávění textu podle společně vytvořené osnovy  návštěva pošty popř. jiné bankovní instituce c) psaní  korespondence  úprava textů (i využití PC) 49




používat a napsat slova s předponami



a příponami  

ovládat pravopis vyjmenovaných slov definovat podstatná jména, skloňovat je



znát osobní zájmena a časovat slovesa ve všech časech

získat pozitivní vztah k literatuře sestavit vyprávění na základě osnovy



umět ústně formulovat dojmy z četby, divadelního nebo filmového představení

VV, INF – tvorba plakátu, informačního zpravodaje, pozvánky

2. Jazyková výchova    

 

používání různých druhů písma (hůlkové, psací, tiskací…)

tvoření slov, slovní základ, předpony, přípony pravopis po obojetných souhláskách podstatná jména – pádové otázky, vzory, skloňování MV – Kritické čtení a vnímání mediálního slovesa – časování sloves sdělení; v oznamovacím způsobu všech časů

3. Literární výchova  čtení jako zdroj informací (encyklopedie, časopisy, audionahrávky)  práce s osnovou, na základě osnovy sestaví text  čtení s porozuměním přiměřeně náročných textů potichu i nahlas  interpretuje v přiměřeném rozsahu text  reprodukce filmu podle literární předlohy  recitace, dramatizace

50

MV – Fungování a vliv médií ve společnosti




Ročník:

8. Učivo

Očekávané výstupy Žák by měl:  umět popisovat krajinu, osobu, pracovní postup a mít odpovídající slovní zásobu  umět rozlišovat spisovný a nespisovný jazyk  zvládnout projev podle dané osnovy, tématu 

ovládat koncepci a úpravu běžných písemností (dopis, doporučené psaní, tiskopis)



umět sestavit vlastní životopis a napsat žádost podle předlohy



rozpoznat podmět a přísudek



ovládat základy psaní při shodě podmětu s přísudkem (i několikanásobným) mít osvojen výcvik v pravopisu i/y po obojetných souhláskách



Žák by měl:

1. Komunikační a slohová výchova a) komunikační výchova  popis krajiny, osoby, pracovního postupu, rozšiřování slovní zásoby  rozlišování spisovného a nespisovného jazyka  komunikační žánr – projev podle dané osnovy, daného tématu b) slohová výchova  pokračování výcviku psaní dopisu dle pravidel  pokračování výcviku vyplňování tiskopisů, jednoduchého dotazníku  sestavení žádosti (i na PC)  stručný životopis (i na PC) 2. Jazyková výchova  seznámení se zákl. větnými členy – podmět a přísudek  shoda podmětu a přísudku, nácvik správného psaní koncovek příčestí minulého  pravopis příč. minulého při shodě přísudku s několikanásobným podmětem 

dokončení výcviku pravopisu i/y po 51

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Komunikace PČ – pracovní postup

MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality INF – zpracování žádosti a životopisu na PC






 

umět aplikovat pravopis slov se skupinami bě-bje; vě-vje; mě-mně

 

obojetných souhláskách uvnitř slova pravopis bě – bje; vě – vje; mě – mně; podstatná jména – koncovky 1., 4. a 7. pádu vzoru pán, hrad, žena, město

psát a odůvodnit koncovky podst.jm. v 1., 4., 7. pádu vzoru pán, hrad, žena, město 3. Literární výchova  upevňování správného, plynulého čtení s porozuměním  užití vhodné síly, intonace a zabarvení hlasu používat správně sílu, intonaci a  čtení novin, orientace v nich zabarvení hlasu  hledání informací v novinách, časopisech zvládat orientaci v médiích (tištěných i a internetu jiných) 


Ročník:

9.

Žák by měl: 

umět popsat děj a jev



umět vést besedu

MV – Fungování a vliv médií ve společnosti

čtenářský zážitek vyjádřený vlastní kresbou


Učivo

Očekávané výstupy

MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení INF – práce na internetu HV – hudební žánry


1. Komunikační a slohová výchova a) komunikační výchova   

popis děje a jevu organizace besedy (přivítání, zakončení) vést kultivovaný projev 52

OSV - Komunikace




vést kultivovaný projev



prohlubování a procvičování učiva z nižších ročníků INF – práce na PC

 zvládnout objednávku v restauraci apod. b) slohová výchova  formy společenského styku rozšířit o objednávky (např. jídla v restauraci), možnost použít telefon i PC  ovládat strukturovaný životopis,  strukturovaný životopis vyplňování dotazníků, žádostí, tiskopisů  procvičování vyplňování dotazníků, apod. žádostí, tiskopisů apod.  umět komunikovat s úřady  písemná a telefonická komunikace s úřady  zpracovat charakteristiku  zvládnout charakteristiku 2. Jazyková výchova  tvarosloví – přehled všech slovních druhů  číslovky základní a řadové  přídavná jména - rozlišování měkkých a  poznat a určit slovní druhy tvrdých přídavných jmen.  rozeznat číslovky základní a řadové  skloňování příd. jmen a shoda  určit, rozlišit a skloňovat př. jména s podstatným jménem  skladba – pravopis příčestí minulého ve Žák by měl: větách s podmětem děti, my, všichni  zvládat pravopis příčestí minulého  věta jednoduchá a souvětí  rozeznat větu jednoduchou od souvětí  opakování a procvičování známých mluvnických jevů 3. Literární výchova  upevňování a prohlubování získaných návyků správného tichého i hlasitého čtení  umět charakterizovat děj a hl. postavu  charakteristika děje a jednajících postav příběhu příběhu  znát významné představitele české  významní autoři české literatury, okrajově literatury autoři světové literatury  vytvářet pozitivní vztah k literatuře

53

MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality INF – vyhledávání a zpracování informací na PC

MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení MV – Fungování a vliv médií ve společnosti


5.2 Anglický jazyk Vzdělávací oblast:



Anglický jazyk

Anglický jazyk umožňuje žákům nejen komunikaci v rámci integrované Evropy. Pomáhá jim překonat jazykovou bariéru při cestách do zahraničí, připravuje je k praktickému užívání, zlepšuje jejich postavení při přestupu do dalšího vzdělávání, nabídkách na trhu práce a tím zamezuje jejich společenské izolaci. Cílem výuky anglického jazyka je, aby žáci získali základ komunikace v tomto jazyce především v oblasti jeho zvukové podoby. Výuka bude zaměřena především na rozvoj řečových dovedností, pravidel komunikace a jednoduchých sdělení, které se používají v každodenních běžných situacích, ve kterých se žáci mohou ocitnout. Hlavním úkolem předmětu je naučit žáky komunikovat s cizincem v běžných životních situacích. K dispozici pro výuku angličtiny by mělo být dostatek pomůcek, zejména slovníků, pracovních listů, ale také různých her a doplňovaček. Výuka by se také měla zaměřit na běžný život zemí, ve kterých se anglicky hovoří, aby žáci byli schopni pochopit cizojazyčné kultury a prohloubila se tolerance k nim. Vyučovací předmět Cizí jazyk má časovou dotaci v 6. - 9. ročníku 1 hodiny týdně / celkem 4 hodiny. Výuka probíhá většinou ve třídách, nebo počítačové učebně. Důraz je kladen na osvojování jednoduchých sdělení a základů pravidel komunikace v běžných každodenních situacích. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova - Morální rozvoj (hodnoty, postoje, praktická etika)- Sociální rozvoj (komunikace) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá Mediální výchova - Interpretace vztahu med. sdělení a reality

54


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk: Kompetence k učení: -

vedeme žáky k práci s učebnicí, textem a porozumění čtenému i mluvenému slovu rozlišovat podstatné a méně podstatné

Kompetence k řešení problémů: - vedeme žáky k řešení hlavolamů, křížovek, doplňovaček aj. - uplatňujeme v hodinách dramatizaci (vytváříme modelové situace) Kompetence komunikativní: - formou „řečové výchovy“ vedeme děti ke kultuře řečového projevu - podporujeme dialog mezi učitelem a žákem - podněcujeme žáky k vyjadřování vlastních názorů, vedeme je ke kultuře diskuse, kooperativní práci - vedeme žáky k samostatnému projevu - využíváme metody a hry z OSV Kompetence sociální a personální: - podporujeme vzájemnou spolupráci a pomoc žáků při vzdělávání a získávání poznatků - snažíme se naučit žáky pracovat v týmu Kompetence občanská - podporujeme v žácích potřebu literárního projevu, recitace, četby - seznamujeme žáky s kulturním dědictvím a vysvětlujeme jim jeho význam Kompetence pracovní - vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při čtení a psaní - vedeme žáky k udržování čistoty jejich učební prostor

55



Anglický jazyk

Ročník:

6.

Očekávané výstupy Žák by měl: 

definovat cizí jazyk ve zvukové podobě



zvládnout výslovnost anglického jazyka (fonetickou podobu abecedy)



zvládat základní číslovky, počítání

 

rozumět obecně známým frázím rozumět a zvládnout pozdravy, přání a poděkování



zvládnutí jednoduché říkanky, písničky



orientovat se ve slovníku, umět vyhledávat význam slov

Učivo Základní gramatické struktury:  opakování anglických slovních spojení  ovládat rozdíly ve výslovnosti (anglická abeceda)  rozpoznat jednotlivé rozdíly a znát výslovnost jednotlivých písmen.  číslovky (1-20) a jejich použití v běžné konverzaci  přivlastňovací zájmena  jednoduchá slovní spojení  zápor Základní jednoduché fráze:  použití jednoduchých frází jako jsou: pozdravy, přání, poděkování  interpretovat jednoduchou anglickou říkanku, básničku nebo písničku  rozvoj slovní zásoby – práce se slovníkem  Tématický okruh „Škola“ 

přivítání, představování, rozloučení

56

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Komunikace ČJL - recitace MKV - Kulturní rozdíly - zvyky, obyčeje, tradice (Vánoce, Velikonoce, Halloween) ČJL- číslovky

ČJL - sloh


 

rozumět obecně známým slovům k danému tématickému okruhu být seznámen s prací se slovníkem

Tématický okruh „Rodina“  nejbližší příbuzní Tématický okruh „Město“ 

HV – tématické písně

prostředí města

Tématický okruh „ Příroda“

Žák by měl: 

INF - vyhledávání pojmů, využití počítačových programů



zvládat čtení jednoduchých pojmů a názvů

domácí zvířata

Tématický okruh „Vánoce“ 

srovnání – ČR x anglicky mluvící země

Jednoduchá sdělení:  představování, přivítání a rozloučení; jednoduché otázky, odpovědi  procvičování a upevňování získaných znalostí a dovedností


Anglický jazyk

Ročník:


Žák by měl: 

definovat cizí jazyk ve zvukové podobě



zvládnout výslovnost anglického jazyka (fonetickou podobu abecedy)



zvládat základní číslovky, počítání

Z – život v anglicky mluvících zemích

Průřezová témata Učivo Mezipředmětové vztahy OSV – Komunikace Základní gramatické struktury:  opakování anglických slovních spojení ČJL - recitace  rozpoznat jednotlivé rozdíly a znát MKV - Kulturní rozdíly výslovnost jednotlivých písmen. - zvyky, obyčeje, tradice (Vánoce, Velikonoce,  číslovky 20 – 100 a jejich použití v běžné Halloween) konverzaci  jednoduché otázky a odpovědi ČJL- číslovky  stupňování přídavných jmen  pořádek slov ve větě 57


 

rozumět obecně známým frázím rozumět a zvládnout pozdravy, přání a poděkování



zvládnutí jednoduché říkanky, písničky



orientovat se ve slovníku, umět vyhledávat význam slov

Základní jednoduché fráze:  použití jednoduchých frází jako jsou: pozdravy, přání, poděkování, omluva  interpretovat jednoduchou anglickou říkanku, básničku nebo písničku  rozvoj slovní zásoby – práce se slovníkem

ČJL - sloh VMEGS - Evropa a svět nás zajímá - objevujeme Evropu a svět - jsme Evropané

Tématický okruh „Počasí, oblečení“ Žák by měl:  

rozumět obecně známým slovům k danému tématickému okruhu



počasí – základní pojmy, základní druhy oblečení

INF - vyhledávání pojmů, využití počítačových programů

Tématický okruh „Nakupování, jídlo a pití“ 

HV – tématické písně

potraviny

být seznámen s prací se slovníkem Tématický okruh „Sport a hry“  druhy sportů, jiné zájmy Tématický okruh „Kalendář“



zvládat čtení jednoduchých vět



základní pojmy, roční období

Tématický okruh „Velikonoce“ Jednoduchá sdělení:  souhlasy a nesouhlasy, omluva, žádost, představování, přivítání a rozloučení,  jednoduchá interpretace o daném tématu  procvičování a upevňování získaných znalostí a dovedností

58

Z – život v anglicky mluvících zemích



Anglický jazyk

Ročník:

8.


Učivo Žák by měl: Základní gramatické struktury:  věta jednoduchá v přítomném čase  vytvořit jednoduché otázky + tvorba záporu  otázka - odpověď  být seznámen s jednoduchými otázkami a  pořádek slov ve větě záporem  dny v týdnu  měsíce v roce Základní jednoduché fráze:  běžná konverzace na dané téma  zvládat překlad jednoduchých pojmů a  rozvoj slovní zásoby – práce se názvů slovníkem


OSV - Komunikace

ČJL - recitace

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá   

orientovat se ve slovníku, umět vyhledávat význam slov umět vést jednoduchý rozhovor na zadané téma být seznámit s textem a překladem jednoduchých pojmů a názvů

Tématický okruh „Město a vesnice“ 

město x vesnice

 

rozšíření slovní zásoby v daném tématu jednoduchá interpretace o daném tématu

Tématický okruh „Příroda a venkov“  

život na venkově rozšíření slovní zásoby v daném tématu



jednoduchá interpretace o daném tématu

- objevujeme Evropu a svět

OV- domov MKV - Kulturní rozdíly

Tématický okruh „Zdraví a nemoc“ 

základní pojmy



jednoduchá interpretace o daném tématu

59

INF - vyhledávání pojmů


Žák by měl:

Tématický okruh „Ubytování“ 






umět interpretovat dané téma



mít přijatelný ústní projev

Jednoduchá sdělení:  formulace dotazů na dané téma, odpovědi,  pozdravy, poděkování, blahopřání, omluva  procvičování a upevňování získaných znalostí a dovedností


Anglický jazyk

Ročník:

9.


různé druhy ubytování, místnosti

Učivo Základní gramatické struktury

VMEGS - jsme Evropané Z - USA ČJL – sloh


   

vytvořit jednoduché otázky

Základní jednoduché fráze:  fráze a odpovědi, které se použijí být seznámen s jednoduchými otázkami a  při setkání s cizincem záporem  rozvoj slovní zásoby – práce se slovníkem zvládat překlad jednoduchých pojmů a Tématický okruh „Domov a dům“ názvů  jednoduchá interpretace o daném tématu  rozšíření slovní zásoby v daném tématu orientovat se ve slovníku anglického  jazyka Tématický okruh „Škola – příprava na povolání“

60

ČJL - recitace VMEGS - Evropa a svět nás zajímá


 

umět vést jednoduchý rozhovor na zadané téma být seznámit s textem a překladem jednoduchých pojmů a názvů

Žák by měl: 




umět interpretovat dané téma



mít přijatelný ústní projev

 

jednoduchá interpretace o daném tématu rozšíření slovní zásoby v daném tématu

OV- domov

Tématický okruh „Nákupní centra“  jednoduchá interpretace o daném tématu  rozšíření slovní zásoby v daném tématu

MKV- Kulturní rozdíly

Tématický okruh „Prázdniny“  jednoduchá interpretace o daném tématu  rozšíření slovní zásoby v daném tématu

-multikulturalita

Jednoduchá sdělení:  formulace dotazů na dané téma, odpovědi  pozdravy, poděkování, blahopřání, omluva

INF - vyhledávání pojmů

61

- etnický původ

- princip sociálního smíru a solidarity

VMEGS - Jsme Evropané Z - USA ČJL – sloh


5.3 Matematika Vzdělávací oblast:

Matematika a její aplikace


Matematika

Charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obsah předmětu Matematika je rozdělen na tyto tematické okruhy: 1) Čísla a početní operace 2) Závislosti, vztahy a práce s daty 3) Geometrie v rovině a prostoru 4) Aplikační úlohy 1. - 3. Tematický okruh je zařazen do učiva I. i II. stupně. 4. tematický okruh Aplikační úlohy je zařazen od 5. - 9. ročníku (žáci se zde učí řešit úlohy z běžného života, řeší různé zábavné úlohy, kvízy, doplňovačky a využívají k tomu i prostředky výpočetní techniky). V Matematice si žáci vytvářejí konkrétní představy o čísle, geometrických tvarech a matematických operacích. Poskytujeme jim takové matematické vědomosti a dovednosti, které jim umožní řešit základní úkoly, s nimiž se budou setkávat v běžném životě. Takto pojatý předmět vyžaduje i velkou škálu forem realizace. Při pobytu na škole v přírodě využíváme možností, které nabízí okolní terén. Výuka také probíhá formou skupinové práce ve třídách a to ve všech ročnících, popř. v PC učebně nebo v praktických situacích (př. práce s platidly – nákup aj.). Předmět je určen pro všechny ročníky, ve 4., 8. a 9. ročníku byla využita i disponibilní časová dotace (1 + 1 +1 hod.) k posílení předmětu. Vřazení DČD bylo nutností z důvodu osvojování a uplatňování praktických činností s využitím matematických dovedností. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Matematika: Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj (Rozvoj schop.pozn.) Výchovné a vzdělávací postupy v tomto předmětu směřují k utváření těchto klíčových kompetencí:

62


Kompetence k učení: - vedeme žáky k názornému vyučování a využívání matematických PC programů - zařazujeme do učiva praktické matematické úlohy z každodenního života Kompetence k řešení problémů: - zadáváme úkoly, ve kterých žáci uplatňují prvky logického myšlení - vytváříme pro žáky hlavolamy, kvízy, rébusy, křížovky apod. - ukazujeme žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vedeme je k jejich ověřování a srovnávání - vedeme žáky k ověřování správnosti řešení problému Kompetence komunikativní: - nabízíme žákům dostatek možností k porozumění textů a obrazových materiálů souvisejících s aritmetikou a geometrií - vedeme žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální: - předkládáme žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vedeme je k jejich dodržování - individuálním přístupem budujeme sebedůvěru žáků Kompetence občanské: - předkládáme žákům virtuální životní situace a jejich praktické řešení Kompetence pracovní: - vedeme žáky k bezpečnému používání rýsovacích potřeb a udržovat je v pořádku, tak aby byla zabezpečena jejich funkčnost - vedeme žáky k práci podle návodu, předem stanoveného postupu a k hledání vlastního postupu

63



Matematika

Ročník:


Žák by měl:  umět manipulovat s prsty ruky  mít vytvořenou konkrétní představu o čísle  zvládat počítání konkrétních předmětů v oboru do 5  znát grafickou podobu číslic 1-5  třídit prvky podle vlastností  umět porovnávat 

znát matematické pojmy +, - , =



znát čísl. řadové1-5



zvládat orientaci v prostoru a používat výrazy vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře,dole, vpředu, vzadu modelovat jednoduché situace podle pokynů a s využitím pomůcek



Žák by měl:  uplatňovat matemat. znalosti při manipulaci s drobnými mincemi

Učivo


1. číslo a početní operace  pojmenování a manipulace s prsty  seznámení s pojmy všechny, jeden, mnoho, málo, stejně, první, poslední, nic  vytváření konkrétních představ o čísle  počítání na konkrétních předmětech, počitadle v oboru do 5  číslice 1-5  vytváření různých souborů o daném počtu prvků  porovnávání množství v oboru do 5  čtení a psaní čísel v oboru do 5  sčítání a odčítání v oboru do 5  zápis součtu a rozdílu  symboly + - =  rozklad čísla, dočítání  slovní úlohy s použitím platidel  číslovky řadové 1-5 2. závislosti, vztahy a práce s daty  úlohy na orientaci v prostoru a čase (vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu)  manipulační činnosti s konkrétními předměty  příklady s použitím platidel 64

PRV – části lidského těla, pojmenování

PČ – třídění prvků (př. přírodniny a jiné materiály)

ČJL, HV – písničky, básničky a říkadla se zákl. a řadovými číslovkami TV – psychomotorika, orientace v prostoru PČ – třídění materiálů podle velikosti, barvy,tvaru, druhu PČ- nakupujeme




poznat a pojmenovat zákl. geometr. tvary


Matematika

Ročník:

2.


3. geometrie v rovině a v prostoru  seznámení s geometrickými tvary čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník poznávání základních geometrických tvarů

Učivo

VV – kresba, modelování geometr. tvarů PRV – dopravní výchova

Průřezová Mezipředmětové vztahy

Žák by měl: 1. Číslo a početní operace  číst, psát a používat číslice v oboru do 10,  číselná řada 1-10 včetně čísla 0  číslo 0  číst číslovky řadové: šestý – desátý  čtení a psaní čísel v oboru do 10  umět přiřazovat daný počet k číslu a  číslovky řadové 6. – 10. (jen čtení) naopak  přiřazování daného počtu k číslu a naopak  číst a psát matemat. znaky ,,  znát matematické pojmy,,  porovnávání čísel 0 –10  umět porovnat čísla v oboru do 10  nerovnice  slovní úlohy vedoucí k jednomu  umět řešit jednoduché slovní úlohy početnímu výkonu v oboru do 10 v oboru 2. Závislosti, vztahy a práce s daty do 10  manipulace s platidly  slovní úlohy s použitím platidel (obchod)  rozklad čísla, dočítání  uplatňovat matemat. znalosti při  automatizace početních spojů (sčítání, manipulaci s drobnými mincemi odčítání) v oboru do 10 3.geometrie v rovině a v prostoru  rozkládat čísla 2 –10  rozlišování a kreslení čar křivých a

65

VV, TV - modelování psychomotorika

číslic

z různých

materiálů,

OSV - Osobnostní rozvoj - pořadová cvičení

PRV- v obchodě


 

rozpoznat a nakreslit čáry křivé a rovné pojmenovat geometrické tvary ,,,


Matematika

Ročník:

3.

  


přímých manipulace s pravítkem pojmenování geometrických tvarů rozvíjení prostorové představivosti (užití stavebnic, souboru krychlí aj.)

Učivo

Žák by měl: 1. číslo a početní operace  číst, psát a používat číslice v oboru do 20  sčítat a odčítat s užitím názoru do 20  číselná řada 10-20  porovnávat množství a vytvářet soubory  čtení a psaní čísel v oboru do 20 prvků podle daných kritérií  číslovky řadové 11. - 20. (jen čtení)  porovnávání v oboru do 20  řešit jednoduché slovní úlohy  nerovnice  slovní úlohy vedoucí k jednomu početnímu výkonu v oboru do 20  sčítání a odčítání bez přechodu  umět rozkládat čísla v oboru do 20 i s přechodem v oboru do 20  počítat po 10 do 100  rozklad čísel v oboru do 20  numerace do 100 po desítkách (seznámení)  být seznámen s matematickými pojmy: stejně, o několik více, o několik méně 2. závislosti, vztahy a práce s daty 

umět doplnit tabulky, schémata a posloupnosti čísel v oboru do 20



seznámení s pojmy: stejně, o několik více, o několik méně

66

PRV- základy dopravní výchovy

Průřezová Mezipředmětové vztahy PRV - orientace v čase, hodina, den, týden, roční období

PRV – třídění ovoce





poznat a pojmenovat základní geometrické tvary a umět je graficky znázornit umět používat pravítko rozeznat přímku a úsečku,

  

sl. úlohy na využití vztahů o n více, o n méně doplňování početních výkonů v jednoduchých tabulkách s čísly do 20 doplňování schémat a posloupnosti čísel v oboru do 20 doplňování tabulek o x méně, o x více

3. geometrie v rovině a v prostoru  grafické znázornění geometrických tvarů  rozeznání úsečky, přímky  seznámení se základními útvary v prostoru (válec, krychle, kvádr) s použitím stavebnice


Matematika

Ročník:

4.


Učivo

Žák by měl: 1. číslo a početní operace  znát numeraci v oboru do 100 i na číselné  numerace do 100 ose  číselná osa, počítání po jedné  číst, psát a porovnávat v oboru do 100  rozklad čísel 10 - 100  sčítat a odčítat dvouciferná čísla zpaměti i  sčítání s přechodem přes 10 do 100 písemně  sčítání a odčítání po desítkách  zvládnout s názorem řady násobků čísel  porovnávání v oboru do 100

67

VV – prostorové práce

PČ – montážní a demontážní práce, stavba domu

Průřezová Mezipředmětové vztahy VLA – orientace v čase, dělení dne na hodiny OSV – Rozvoj schop. poznání




násobilka 2 v oboru do 20 vyvozená na  manipulačních činnostech  tabulka násobení, záměna činitelů  dělení 2 v oboru do 20 vyvozené na manipulačních činnostech PČ – rozměřování  být seznámen s používáním jednotek kg,  násobilka 1, 0, 3, 4, 5, l, hod, cm, m a jejich porovnávání  dělení v oboru násobilky 2. závislosti, vztahy a práce s daty  umět zapsat a řešit slovní úlohy  jednotky délky cm, m – seznámení, s využitím vztahu o n-více, o n-méně porovnávání  umět zapsat a řešit slovní úlohy  jednotky času – hodina s využitím vztahu n-krát více, n-krát  jednotky hmotnosti – kilogram méně  jednotky objemu - litr  slovní úlohy s využitím vztahu o n-více, o Žák by měl: n-méně  narýsovat přímku a úsečku a vědět, jak se  vztah n-krát více, n-krát méně slovní označují úlohy (využití konkrétních předmětů, př.  umět vyznačit a popsat bod platidla) VV – vytváření prostorových těles z plastických  určit délku úsečky, porovnávat úsečky materiálů 3.geometrie v rovině a v prostoru  rozpoznat vzájemnou polohu 2 přímek  rýsování a označení úsečky a přímky za  seznámit se s rovinnými útvary-,,, použití pravítka čtyřúhelník a umět je popsat  bod  délka úsečky, měření, porovnávání  vzájemná poloha dvou přímek (rovnoběžky, různoběžky)  rovinné útvary -,,, čtyřúhelník  poznávání a popis rovinných útvarů, vrcholy, strany 2 , 1, 0, 3, 4, 5 do 50 tvořit a zapisovat příklady na násobení a dělení v oboru do 50

68



Matematika

Ročník:


Průřezová Mezipředmětové vztahy

Učivo

Žák by měl: 1. číslo a početní operace  zvládnout násobkové řady v oboru do 50  dokončení pamětného zvládnutí (i dělení) násobkové řady 0,1,2,3,4,5  zvládnout násoskové řady v oboru do (i dělení) 100 (i dělení)  násobilka 6, 7, 8, 9, 10  dělení v oboru do 100  znát numeraci do 1000, orientovat se na  numerace do 1000 číselné ose a čísla porovnávat  orientace na číselné ose, porovnávání  umět používat násobky 100 čísel  ústně i písemně sčítat a odčítat do 100  násobky 100  umět odhadnout výsledky jednoduchých  ústní i písem.sčítání a odčítání do 100 slovních úloh a zaokrouhlit na desítky i 2. závislosti, vztahy a práce s daty na stovky  odhady výsledků v jednoduchých  aplikovat jednoduché převody jednotek slovních úlohách délky, hmotnosti, času v praxi  zaokrouhlování čísel na 100, 10  určit čas s přesností na čtvrthodiny,  jednotky délky – mm, cm, dm, m, km převádět jednotky času v běžných  jednotky hmotnosti – g, kg situacích  jednotky času – hod, min, určování času  vyhledat a roztřídit jednoduchá data na čtvrthodiny) (údaje, pojmy, apod.)podle návodu  jednoduché převody jednotek  orientovat se a číst v jednoduché tabulce  manipulační činnosti s konkrétními daty  uplatňovat matematické znalosti při  řadit data do tabulky podle návodu manipulaci s penězi  poznávat platidla, manipulace s nimi Žák by měl:

3. geometrie v rovině a v prostoru

69

OSV – Rozvoj schop. poznání PČ – měření, vážení

VLA – hlavní světové strany (směrová růžice)

VV – rozvíjet prostorové vidění; vytvářet vztah mezi tvarem a estetikou předmětu




sestrojit kolmice, znát pravý úhel

 

sestrojit rovnoběžky znázornit, narýsovat a označit základní rovinné útvary ,,



umět určit osu souměrnosti překládáním papíru vypočítat obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

 

řešit jednoduché praktické slovní úlohy, jejich řešení nemusí být závislé na matematických postupech



poznat prostorová tělesa – kvádr, krychle, válec, koule


Matematika

Ročník:

6.



pojem pravý úhel, rýsování kolmic pomocí pravítka  rýsování rovnoběžek   - popis, vlastnosti stran, značení, rýsování   - popis, vlastnosti stran, značení, rýsování   - střed, poloměr, průměr, rýsování, oblouk  osová souměrnost – překládáním papíru  rýsování mnohoúhelníku, sčítání délek jeho stran  polopřímka – rýsování, popis  poznávání těles – kvádr, krychle, válec, koule 4. aplikační úlohy  číselné řada do 1000  doplňovačky  pojmy hned před, hned za  praktické slovní úlohy

Očekávané výstupy Učivo Žák by měl:  Číst a psát čísla v oboru do 10 000  Se orientovat na číselné ose

1. Číslo a početní operace  Čtení a zápis čísel v oboru do 10 000 70


Z, D- vyhledávání, třídění, řazení a porovnávání




Sčítat a odčítat ústně i písemně v oboru do 10 000 Řešit slovní úlohy

 

Orientace na číselné ose Sčítání a odčítání do 10 000 – ústně i  písemně  Řešení slovních úloh  Zaokrouhlovat a odhadovat výsledky  Zaokrouhlování a odhady výsledku  Násobení a dělení 10,100,1000  Násobit a dělit 10, 100, 1000  Dělení se zbytkem v oboru do 100pojem neúplný podíl, zbytek  Dělit celá čísla v oboru do 100 se zbytkem 2. Závislosti, vztahy a práce s daty  Jednotky délky – mm, cm, dm, m, km  Užívat a ovládat převody jednotek délky,  Jednotky hmotnost - g, kg,t hmotnosti, objemu  Jednotky objemu – l, hl  Násobení a dělení 10, 100, 1000 – převody jednotek 3. Geometrie v rovině a v prostoru  Rýsování pravého úhlu  Umět zacházet s rýsovacími pomůckami  Rýsování obdélníka a čtverce  Znát a rýsovat základní rovinné útvary  Rýsování kružnic  Poznávání a popis těles  Jednoduché konstrukce kružítkem – Žák by měl: přenášení úseček, porovnávání úseček  Střed a osa úsečky  sestrojit střed a osu úsečky  Osová souměrnost – základy učiva 4. Aplikační úlohy  zvládat číselné řady v oboru do 10 000  Číselné řady – pojmy před, za, hned před, hned za  doplňovat tabulky dle zadání úlohy  Doplňování tabulek dle zadání úlohy  řešit praktické geometrické úlohy  Praktické geometrické úlohy

71

dat

PČ, OV – finanční rozpočet rodiny

PČ- vážení a měření

PČ – dílenské práce, domácí práce (šití)

VV, PČ- práce s papírem Z, D - řazení dat do tabulek PČ - vytýčení pozemku, záhonu



Matematika

Ročník:

7.

Očekávané výstupy Žák by měl:  číst a psát čísla v oboru do 1000 000  porovnávat čísla  zaokrouhlovat čísla na praktických příkladech  orientovat se na číselné ose v oboru do 1000 000  písemně sčítat a odčítat v oboru do 1000 000  řešit slovní úlohy  písemně násobit maximálně trojciferné číslo číslem jedno- i dvojciferným v oboru do 10 000  písemně dělit jednociferným dělitelem bez zbytku i se zbytkem  řešit jednoduché příklady na písemné dělení dvojciferným dělitelem  

užívat a ovládat převody jednotek času zvládat početní úkony s penězi

Žák by měl:

Učivo


1. Číslo a početní operace  Čtení a psaní čísel do 1000 000  Porovnávání čísel  Zaokrouhlování čísel na praktických příkladech  Orientace na číselné ose v oboru do 1 000 000  Písemné sčítání a odčítání v oboru do 1 000 000  Řešení slovních úloh  Základy práce na kalkulátoru  Písemné násobení maximálně trojciferného čísla jedno- i dvojciferným činitelem v oboru do 10 000  Písemné dělení jednociferným dělitelem bez zbytku i se zbytkem  Jednoduché příklady na písemné dělení dvojciferným dělitelem

Z, D - vyhledávání, třídění, řazení a porovnávání dat OSV - Rozvoj poznávacích schop.

2. Závislosti, vztahy a práce s daty  Jednotky času s, hod, den, týden, měsíc, rok  Praktické převody jednotek  Početní úlohy s penězi

Z - časová pásma PČ - nákupy

3. Geometrie v rovině a v prostoru 72

PČ, PŘ, Z - třídění odpadu

PČ - vážení a měření TV, ČJL, RV- denní režim


    

sestrojit základní rovinné útvary ve středové a osové souměrnosti vyznačit osy souměrnosti rovinných obrazců vyznačovat, rýsovat a měřit úhly, provádět jednoduché konstrukce zvládat konstrukci trojúhelníků



vypočítat obvod čtverce, obdélníku a trojúhelníku Graficky sčítat a odčítat úsečky

 

zvládat logické řady hledat různá řešení předložených situací


Matematika

Ročník:


Žák by měl:  číst, psát čísla přes milion  zaokrouhlovat čísla  písemně dělit dvojciferným dělitelem 

pracovat se zlomky a smíšenými čísly,

 

Osová souměrnost (rovinné obrazce) Úhly – vyznačování, rýsování a popis  Druhy úhlů  Konstrukce úhlu, osa úhlu  Velikost úhlu, měření velikosti - úhloměr  Vyznačování úhlu dané velikosti  Konstrukce úhlu pomocí kružítka – 600, 1200, 300  Trojúhelník – konstrukce podle stran a úhlů  Obvod čtverce, obdélníku, trojúhelníku  Grafický součet úseček 4. Aplikační úlohy  Logické řady  Číselné a obrázkové analogie

Učivo 1. Číslo a početní operace  Zápis, čtení čísel přes milion  Zaokrouhlování čísel  Písemné dělení dvojciferným dělitelem  Zlomky – pojmy čitatel, jmenovatel,

73

PČ – dílenské práce, domácí práce (šití)

F- měření fyzikálních veličin

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Rozvoj poznávacích schopností.

PČ, VV- práce v domácnosti, dílenské práce


používat vyjádření vztahu celek – část 

číst desetinná čísla, znát jejich zápis



načrtnout základní tělesa

 

Prakticky převádět jednotky objemu Řešit praktické úlohy s využitím zlomku

zlomková čára  Výpočet zlomku z celku, zlomek jako část celku  Smíšená čísla  Desetinná čísla – seznámení s pojmem desetinné číslo, čtení a zápis desetinných čísel  Prostorové útvary – kvádr, krychle, válec, koule, jehlan





PČ, Z – vyhledávání a třídění dat PŘ - odpady

2. Závislosti, vztahy a práce s daty  jednotky objemu dl, cl, ml  převody jednotek popsat a narýsovat rovnoběžníky  užití zlomků v praxi vypočítat délku kružnice, obvod kruhu  slovní úlohy vypočítat obvod a obsah rovinných 3. Geometrie v rovině a v prostoru obrazců - čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh  rovnoběžníky – vlastnosti stran a úhlů převádět jednotky objemu a obsahu  rýsování rovnoběžníků – kosočtverec, PČ - dílenské práce, šicí dílna kosodélník, lichoběžník  délka kružnice, obvod kruhu  jednotky obsahu mm2, cm2 , m2, a, ha, km2  obsah rovinných obrazců – čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh využívat prostředky výpočetní techniky 4. Aplikační úlohy při řešení úloh INF- vyhledávání a třídění dat  řešení úloh z praxe  řešení úloh na PC


Z, PŘ – obyvatelstvo, člověk F- spotřeba el. energie – cena

74



Matematika

Ročník:


Žák by měl:  umět provádět základní operace s desetinnými čísly  řešit jednoduché úlohy na procenta



provádět odhad výsledku, zaokrouhlovat čísla



vyhledávat, třídit a porovnávat data

Učivo 1. Číslo a početní operace  desetinná čísla – užití, jednoduché matematické operace s nimi  procenta – základní pojmy, jednoduché výpočty  dělitelnost přirozených čísel – dělení 2 přirozených čísel, podíl číslo desetinné,  dělení desetinného čísla číslem přirozeným  dělení desetinného čísla číslem desetinným  rozklad celého čísla, odhadování a zaokrouhlování  užití kalkulátoru  úrok, úroková míra – využití na praktických příkladech

2. Závislosti, vztahy a práce s daty  slovní úlohy vedoucí k max. dvěma  používat měřítko mapy a plánu početním výkonům s desetin. čísly  praktické slovní úlohy na procenta,  vypracovat jednoduchou tabulku výpočet procentové části i s použitím s použitím grafu, tabulky, aritmetického kalkulátoru průměru  grafy, tabulky, aritmetický průměr Žák by měl:  poměr - měřítko  užívat a ovládat převody jednotek objemu  jednotky objemu m3, dm3, cm3, mm3 75

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Z – % složení obyvatelstva OV – samospráva, poměrné zastoupení; demografické uspořádání naší společnosti PŘ - ekologie

Z, D, PŘ – čtení tabulek, grafů Z, PŘ – práce s mapou


      

konstruovat rovinné útvary

3. Geometrie v rovině a v prostoru  rovinné útvary – pravidelný šesti – a zobrazovat jednoduchá tělesa a sestrojit osmiúhelník, vzájemná poloha přímek v jejich sítě rovině  konstrukční úlohy – čtvercová síť, PČ, VV – technické výkresy, plakáty vypočítat objem, povrch kvádru, krychle, kótování, druhy čar válce  prostorové útvary – kvádr, krychle, koule, používat technické písmo válec, jehlan OSV - Rozvoj schop. poznání číst a rozumět jednoduchým technickým  objem a povrch kvádru, krychle a válce výkresům  technické písmo a pravoúhlé promítání, technické výkresy samostatně řešit praktické geometrické úlohy na výpočet objemu, obsahu 4.Aplikační úlohy prostorových útvarů  praktické geometrické úlohy na výpočet INF – vyhledávání a třídění dat aplikovat poznatky a dovednosti z jiných objemu, obsahu prostorových útvarů vzdělávacích oblastí  zařazení výpočetní techniky při řešení praktických úloh

76


5.4 Informatika Vzdělávací oblast:

Informační a komunikační technologie


Informatika

Obecným cílem vzdělávání v předmětu Informatika je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání prostředků informační a komunikační technologie v běžném osobním životě i pro pracovní účely, jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci vyučovacího předmětu, jednak důsledným a funkčním využíváním práce s počítačem a internetu v celém vzdělávacím procesu. Časová dotace předmětu Informatika je na 1. stupni 3 hodiny (3. - 5. ročník – vždy 1 hodina/týdně) z toho 1 disponibilní hodina, na 2. stupni 4 hodiny (6. - 9. ročník po 1 hodině/týdně). Výuka je realizována v počítačové učebně, organizační formou vyučování je nejčastěji vyučovací hodina. Výchovné a vzdělávací postupy v tomto předmětu směřují k utváření těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení: - vedeme žáky k vyhledávání informací, rozlišování důležitého, k práci s důležitými informacemi - učíme žáky využívat PC programy Kompetence k řešení problému: - využíváme vhodné webové stránky Kompetence komunikativní: - vytváříme podmínky pro to, aby žáci mohli vyjadřovat své názory pomocí školního časopisu Kompetence pracovní: - využíváme PC programy k volbě povolání, internet

77



Informatika

Ročník:


Žák by měl:  ovládat základní obsluhu počítače  pracovat se zábavnými programy podle pokynu

Učivo Základní části a popis počítače  seznámení s jednotlivými součástmi PC  monitor, klávesnice, myš, skříň PC Základní uživatelská obsluha PC           

zapnutí použití kombinace Ctrl+Alt+Del uživatelské jméno a heslo použití kláves Enter při přihlášení práce s myší, pohyb kurzoru po obrazovce dvojklik; levé a pravé tlačítko roller a jeho funkce odhlášení ze sítě vypnutí PC práce s klávesnicí – zapsání jednoduchého textu ve Word Pad použití důležitých kláves a jejich kombinace

Základy práce s jednoduchým herním programem  

spuštění hry z nabídky Start ovládání hry – pomocí myši a pomocí kurzorových kláves; ukončení hry

78

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy M – matematické příklady TV - zdravé sezení




program Malování

Žák by měl: 

Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně výpočetní techniky nezávadné práce s výpočetní technikou  správné sezení   


Informatika

Ročník:

4.

dodržování správné hygieny u PC správný sklon monitoru vzhledem k uživateli pravidelné přestávky při práci s PC


Učivo Žák by měl: Komponenty počítače  ovládat základní obsluhu počítače  seznámení  pracovat s výukovými a zábavnými Klávesnice programy podle pokynu  alfanumerická část klávesnice  dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně  kurzorová část klávesnice nezávadné práce s výpočetní technikou  numerická část klávesnice  software počítače  textový editor Note Pad, Word Pad  program Malování- panel nástrojů, volba barev, krok zpět Výukové programy  ovládání, jejich využití  seznámení s typy tabulek ve Wordu,

79

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV - Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - tvorba mediálního sdělení ČJL – básně, říkadla TV – zdravé sezení VLA – vlajka ČR, sousedních států

OSV - Kreativita


tvorba vlastní tabulky Zásady bezpečnosti práce a zdravotních rizik spojených s VT

prevence

 správné sezení  správná vzdálenosti od obrazovky  správný sklon monitoru k uživateli  pravidelné přestávky při práci s PC Počítač jako zdroj nebezpečí  bezpečnostní rizika (el. proud)  bezpečnost dat (riziko zneužití, poškození dat cizí osobou) Vyučovací předmět:

Informatika

Ročník:


Učivo

Žák by měl:  ovládat základy psaní na klávesnici  

Základní funkce textového editoru  textový editor Word – typ písma, velikost písma, označení textu, barva písma, zvládat práci s výukovými programy orientace na klávesnici  tabulky ve Wordu – zpracování tabulek dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně Program Malování nezávadné práce s výpočetní technikou  kreslící nástroje, volba tvarů Výukové programy  ovládání a práce s nimi Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s VT

80

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, Tvorba mediálního sdělení ČJL – slohové cvičení, popis PC PŘ – herbář, výukové programy OSV - Kreativita


  

správné sezení správná vzdálenosti od obrazovky správný sklon monitoru vzhledem k uživateli  pravidelné přestávky při práci s PC Počítač – zdroj technických komplikací  potíže při tisku, nápověda, správce sítě popř. čištění myši Počítač – zdroj nebezpečí  počítačové hry (závislosti, rozvoj násilí)  počítačové viry (antivirové programy)


Informatika

Ročník:


Učivo Žák by měl: Základní funkce textového editoru  ovládat základy psaní na klávesnici, na  textový editor WORD 2000 – výuka uživatelské úrovni práci s textovým s pomocí programu Terasoft Word 2000 editorem Elektronická komunikace  zvládat práci s výukovými programy  Microsoft Outlook – interní mailová komunikace žáka s vyučujícím  osvojit si základy elektronické  www síť – seznámení s obsluhou komunikace webového prohlížeče IE, prohlížení, odkazy, kroky vpřed a zpět, zásady psaní  vyhledat potřebné informace na internetu webových adres, hry Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním

81

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, - tvorba mediálního sdělení

Z – kartografická data D – historická data, ilustrace, obrázky


výpočetní techniky 

dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně nezávadné práce s výpočetní technikou



umět rozpoznat viry v počítači a umět zálohovat důležitá data


Informatika

Ročník:


Žák by měl:  ovládat základy psaní na klávesnici, na uživatelské úrovni práci s textovým editorem  zvládat práci s výukovými programy  



 

správné sezení pracovní hygiena - pravidelné přestávky při práci s PC Počítač – zdroj nebezpečí  počítačové viry (šíření virů; pravidla virové prevence)  spolehlivost dat v PC (zálohování dat)

Učivo Základní funkce textového editoru  textový editor WORD 2000 – výuka s pomocí programu Terasoft Word 2000

Elektronická komunikace  Microsoft Outlook – interní mailová osvojit si základy elektronické komunikace žáka s vyučujícím komunikace  www síť – seznámení s obsluhou webového prohlížeče IE, prohlížení, vyhledat potřebné informace na internetu odkazy, kroky vpřed a zpět, zásady psaní webových adres, hry Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně výpočetní techniky nezávadné práce s výpočetní technikou  pracovní hygiena - správné sezení,

82

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality, tvorba mediálního sdělení Z – kartografická data D – historická data, ilustrace, obrázky




umět rozpoznat viry v počítači a umět zálohovat důležitá data


Informatika

Ročník:

8.

 pravidelné přestávky při práci s PC Počítač – zdroj nebezpečí  počítačové viry (šíření virů; pravidla virové prevence)  spolehlivost dat v PC (zálohování dat)

Průřezová témata Učivo Mezipředmětové vztahy Žák by měl: Základní funkce textového editoru  ovládat základy psaní na klávesnici, na  Textový editor WORD 2000 – MV – Interpretace vztahu mediálního sdělení uživatelské úrovni ovládat práci pokračování ve výuce s pomocí programu a reality, Tvorba mediálního sdělení s textovým editorem Terasoft Word 2000  zvládat práci s výukovými programy  využití výukových programů  vyhledat potřebné informace na internetu Základní funkce tabulk. kalkulátoru v EXCELU  zpracování tabulek  zápis známek z předmětů do tabulek, výpočet průměru apod. Elektronická komunikace  dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně  Microsoft Outlook – interní mailová nezávadné práce s výpočetní technikou komunikace žáka s vyučujícím  osvojit si základy elektronické  založení vlastní mailové schránky komunikace  www síť – vyhledávání informací, kopírování a ukládání obrázků a textů z www Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním VT Očekávané výstupy

83


   


Informatika

Ročník:

9.

správné sezení správné vzdálenost od obrazovky správný sklon monitoru k uživateli pravidelné přestávky při práci s PC

Průřezová témata Učivo Mezipředmětové vztahy Žák by měl: Funkce tabulk. kalkulátoru v EXCELU  ovládat základy psaní na klávesnici, na  práce s buňkami, označování buněk,barva MV- Interpretace vztahu mediálního sdělení a uživatelské úrovni ovládat práci výplně, řazení dat, šířka sloupce, výška reality, tvorba mediálního sdělení s textovým editorem a tabulkovým řádku, nadpisy, sloučení a zarovnání na kalkulátorem střed, práce s grafem  zvládat práci s výukovými programy Elektronická komunikace  vyhledat potřebné informace na internetu  Microsoft Outlook – interní a externí  dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně mailová komunikace žáka s vyučujícím nezávadné práce s výpočetní technikou  www síť – vyhledávání informací,  osvojit si základy elektronické kopírování a ukládání obrázků a textů z komunikace www  zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s VT Očekávané výstupy



 správné sezení, vzdálenost od obrazovky  pravidelné přestávky při práci s PC Projekt vytvořit jednoduchou prezentaci v Power  Pokus o tvorbu školního časopisu, OKO Pointu  tvorba plakátů na škol. akce Prezentace v Power Pointu

84


5.5 Prvouka Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět


Prvouka

Vyučovací předmět Prvouka je realizován na I. stupni v 1. - 3. ročníku s celkovou dotací 7 hodiny (á 2 hod/týdně + ve 3. roč. 1 hod. z disponibilní časové dotace). Předmět je členěn do tematických okruhů: 1) Místo, kde žijeme 2) Lidé kolem nás 3) Lidé a čas 4) Rozmanitost přírody 5) Člověk a jeho zdraví. Cílem je poskytnout žákům základní poznatky o životě společnosti a o přírodě v jejich nejbližším okolí, utváří vztah k rodné zemi. Vede ke správným vztahům k sobě samému, spolužákům, dospělým. Učí jak chránit životní prostředí. Je základem pro výuku ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj (Sebepoznání a sebepojetí; Seberegulace a sebeorganizace); Sociální rozvoj (Poznávací schopnosti; Mezilidské vztahy); Morální rozvoj (Řešení problémů a rozhodovací dovednosti; Hodnoty, postoje, praktická etika) Výchova demokratického občana (Občanská společnost a škola; Formy participace občanů v politic. životě, Principy demokracie jako formy vlády) Multikulturní výchova (Kulturní rozdíly) Environmentální výchova (Ekosystémy; Základní podmínky života; Vztah člověka k prostředí).

85


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Prvouka: Výchovné a vzdělávací postupy a metody, které uplatňujeme v tomto předmětu, vedou k naplňování následujících klíčových kompetencí: Kompetence k učení: - umožňujeme žákovi pracovat při vyučování s názorem - podporujeme žáka k vyhledávání informací v různém učebním materiálu (encyklopedie, učebnice, PC programy, pracovní listy apod.) - vedeme žáky k rozlišování důležitého a méně důležitého a vede žáka jak s důležitými informacemi pracovat - seznamujeme žáka s řadou informačních zdrojů úzce spojených s tematikou předmětu Prvouka, tak aby ho vedl k samostatnému řešení zadaných úkolů Kompetence k řešení problému: - předkládáme žákovi dostatek námětů, tak aby ho vedl k samostatnému řešení problémů - umožňujeme žákům prezentovat své názory, myšlenky a nápady v soutěžích a projektových úkolech, tak aby byli samostatní a zažili úspěch - učitel se zaměřením na Osobnostní a sociální výchovu rozvíjí v žákovi jeho osobnost (např. na škole v přírodě) za použití různých forem her Kompetence sociální a personální: - vytváříme dostatek situací k poznání potřeby vzájemného respektu i pomoci v otázkách souvisejících s osobou člověka, jeho zdraví, vztahů obou pohlaví atd. - podněcujeme a podporujeme vzájemnou spolupráci a pomoc žáků při vzdělávání a získávání poznatků - vhodnými metodami posilujeme sebevědomí a pochopení vlastního „já“ u žáků Kompetence občanská: - uplatňujeme prvky environmentální výchovy - nabízíme žákům dostatek příležitostí k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy - působíme výchovně na žáky při vycházkách, exkurzích, kurzech, na škole v přírodě - vedeme žáky k dodržování PO a hygieny

86



Prvouka

Ročník:


Učivo

Žák by měl:  zvládnout orientaci v okolí školy           

1. Místo, kde žijeme  škola, její prostředí a okolí  život ve škole a jejím okolí zvládat cestu do školy  cesta do školy (dopravní výchova) 2. Lidé kolem nás znát role rodinných příslušníků a vztahy  rodina – role členů rodiny, jejich vztahy mezi nimi  chování v rizikovém prostředí být seznámen s chováním při požáru a (př. bezpečné chování při hrách) v rizikovém prostředí  seznámení s chováním při požáru 3. Lidé a čas zvládnout jednoduchou orientaci v čase  roční období znát rozvržení denních činností  den a jeho rozvržení, týden rozlišovat děj v minulosti, přítomnosti a  názvy dnů v týdnu (informativní) budoucnosti  tradiční lidové svátky poznat viditelné proměny v přírodě 4. Rozmanitost přírody v jednotlivých ročních obdobích  znaky přírody v ročních období  domácí zvířata, chování živočichů poznat nejběžnější druhy domácích zvířat  práce v zahradě, na poli umět pojmenovat základní druhy ovoce a  ovoce a zelenina zeleniny 5. Člověk a jeho zdraví zvládat sebeobsluhu a hygienu  sebeobsluha být seznámen s režimem dne a se základy  zařadit hygienické návyky (dle potřeby) zdravé výživy  denní režim (ráno, poledne, večer) zdravá výživa (i pitný režim)

87

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VDO – Občanská společnost a škola VV – kresba školy a jeho okolí OSV - Mezilidské vztahy MKV – Kulturní rozdíly EV- Ekosystémy



Prvouka

Ročník:

2.

Očekávané výstupy Žák by měl:  plnit roli školáka  popsat a zvládat cestu ze školy  mít osvojena pravidla slušného chování ve škole             

Učivo 1. Místo, kde žijeme  jsem školák, školní výuka  cesta ze školy  pravidla slušného chování ve škole

2. Lidé kolem nás rozlišovat blízké příbuzenské vztahy  rodina – život a funkce umět uplatňovat pravidla slušného  mezilidské vztahy – chování k rodičům, chování k rodičům a sourozencům sourozencům znát povinnosti a práva žáků školy  povinnosti a práva žáků školy vědět, jak se chovat v krizových situacích  chování v krizových situacích znát správné jednání na poště, v obchodě  v obchodě, na poště znát rozvržení svých denních činností poznat různé druhy materiálů a výrobky 3. Lidé a čas z nich  rozvržení vlastních denních činností poznat kolik je hodin  lidé a věci (poznat z čeho jsou různé věci poznávat různé lidské činnosti vyrobeny) rozpoznat znaky ročních období  dělení dne na celé hodiny poznat nejběžnější druhy volně žijících  práce a volný čas zvířat 4. Rozmanitost přírody být seznámen s běžnými druhy stromů  znaky ročních období, tání sněhu, v lese, s významem ptactva povodně, živelné pohromy uplatňovat základní zásady chování  práce v sadu v přírodě a pečovat o životní prostředí  volně žijící zvířata  stromy v lese  přílet ptáků, hnízdění, význam ptactva 88

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VDO – Občanská společnost a škola

OSV - Mezilidské vztahy MKV – Kulturní rozdíly M – hra na obchod, manipulace s penězi

PČ – druhy materiálů

EV – Ekosystémy VV – různé výtvarné techniky zaměřené na přírodu


 základy chování v přírodě  péče o životní prostředí 5. Člověk a jeho zdraví  lidské tělo - hlavní části lidského těla TV – vliv sportu na člověka  lidské smysly  péče o zdraví – význam aktivního pohybu na zdravém vzduchu být seznámen s druhy mimořádných  běžné nemoci a prevence událostí a s vhodným chováním při těchto  chování v době nemoci událostech  ochrana člověka za mimořádných událostí – povodně, živelné pohromy

Žák by měl:  pojmenovat hlavní části lidského těla  umět vyjmenovat lidské smysly  znát význam aktivního pohybu na zdravém vzduchu  dokázat popsat své zdravotní potíže 


Prvouka

Ročník:

3.


Učivo

Žák by měl: 1. Místo, kde žijeme  znát nejvýznamnější místa v okolí  škola - širší okolí školy  zvládnout orientaci v okolí svého bydliště  město, vesnice a okolní krajina  základní pravidla silničního provozu pro  pojmenovat nejběžnější povolání a chodce pracovní činnosti 2. Lidé kolem nás  projevovat toleranci k odlišnostem  rodina a příbuzní spolužáků, jejich přednostem i  běžná povolání a pracovní činnosti nedostatkům  mezilidské vztahy - chování ke  mít osvojené základy společenského spolužákům a učitelům chování  základní pravidla společenského chování  vědět, jak se chovat při setkání  u lékaře

89

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VDO – Občanská společnost a škola ČJL – básničky, říkanky OSV - Mezilidské vztahy MKV – Kulturní rozdíly

ČJL – vypravování zážitků „u lékaře“


s neznámými lidmi



poznat kolik je hodin



zvládnout orientaci v ročním období

 

peníze situace hromadného ohrožení - chování VV – výtvarné ztvárnění dopr. nehody při dopravní nehodě  důležitá telefonní čísla M - určování hodin 3. Lidé a čas  orientace v čase - dělení hodiny na půlhodiny a čtvrthodiny  roční období – jména měsíců, dnů  časové jednotky – hodina, den, týden, rok

Žák by měl: 4. Rozmanitost přírody  provádět jednoduché pokusy se známými  jednoduché pokusy (př. vypařování vody, látkami tání ledu a sněhu aj.)  poznat rozdíly mezi bylinami a dřevinami  zahrada, park - určit rozdíly mezi  porovnat viditelné proměny v přírodě dřevinami a bylinami v jednotlivých ročních obdobích  jednotlivá roční období – proměny EV - Ekosystémy  uplatňovat základní zásady chování v přírodě k přírodě  chování k přírodě PČ – výchova k ekologii  být seznámen a veden k třídění odpadů  třídění odpadů a jejich likvidace  ekologické katastrofy  uplatňovat hygienické návyky 5. Člověk a jeho zdraví  osobní hygiena  lidské tělo - smyslové ústrojí  zrak,  zvládnout ošetření drobných poranění ČJL – vyprávění zážitků sluch a péče o ně  dodržovat zásady bezpečného chování  péče o zdraví - základní péče o tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví nemocného, drobné úrazy a poranění, jiných předcházení úrazům  uplatňovat základní pravidla silničního  ošetřování člena rodiny v případě nemoci provozu pro chodce a cyklisty  bezpečné chování v silničním provozu (chodec, cyklista)

90


5.6 Vlastivěda Vzdělávací oblast:



Vlastivěda

Vyučovací předmět Vlastivěda je realizován ve 4. a 5. ročníku - 4 . ročník 1 hod/týdně; 5.ročník 1 hod/týdně (celková dotace 2 hodiny/týdně). Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova – Morální rozvoj (Řešení problémů a rozhod. Dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika) Výchova demokratického občana – Občan, občanská společnost a stát, Formy participace občanů v politickém životě, Principy demokracie jako formy vlády Výchovné a vzdělávací postupy a metody, které uplatňujeme v tomto předmětu, vedou k naplňování následujících klíčových kompetencí: Kompetence k učení: - umožňujeme žákovi pracovat při vyučování s názorem - podporujeme žáka k vyhledávání informací v různém učebním materiálu (encyklopedie, učebnice, PC programy, pracovní listy apod.) - vedeme žáky k rozlišování důležitého a méně důležitého a vede žáka jak s důležitými informacemi pracovat - seznamujeme žáka s řadou informačních zdrojů úzce spojených s tematikou předmětu Vlastivěda, tak aby ho vedl k samostatnému řešení zadaných úkolů Kompetence k řešení problému: - předkládáme žákovi dostatek námětů, tak aby ho vedl k samostatnému řešení problémů - umožňujeme žákům prezentovat své názory, myšlenky a nápady v soutěžích a projektových úkolech, tak aby byli samostatní a zažili úspěch - Učitel se zaměřením na OSV rozvíjí v žákovi jeho osobnost (např. na škole v přírodě) za použití různých forem her Kompetence komunikativní: - vedeme žáky ke kultuře řečového projevu - zavádíme pravidelné chvíle k dialogu o prožitku - k procvičování komunikace využíváme různé netradiční formy učení, vybíráme pro žáky názorné pomůcky a nahrávky

91


Kompetence sociální a personální: - vytváříme dostatek situací k poznání potřeby vzájemného respektu i pomoci v otázkách souvisejících s osobou člověka, jeho zdraví, vztahů obou pohlaví atd. - podněcujeme a podporujeme vzájemnou spolupráci a pomoc žáků při vzdělávání a získávání poznatků - vhodnými metodami posilujeme sebevědomí a pochopení vlastního „já“ u žáků Kompetence občanská: - uplatňujeme prvky environmentální výchovy - nabízíme žákům dostatek příležitostí k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy - působíme výchovně na žáky při vycházkách, exkurzích, kurzech, na škole v přírodě - vedeme žáky k dodržování PO a hygieny


Vlastivěda

Ročník:

4. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy VDO – Občan, občan. společnost a stát

Očekávané výstupy školy Žák by měl:  být podrobně seznámen s budovou školy a umět popsat třídu, školu 



Učivo 1. Místo, kde žijeme  škola – prostředí školy a život ve škole; popis třídy; adresa školy; plán třídy  domov a jeho okolí – orientace podle znát region, ve kterém bydlí, jeho plánu; mapa místní krajiny; adresa pamětihodnosti, zvláštnosti a zajímavosti bydliště; památné objekty v obci a okolí; ČJL – sloh – adresa školy regionální pohádky a pověsti, kulturní a - čtení – pohádky, pověsti historické zajímavosti  obec (město) - poloha v krajině, umět popsat polohu svého bydliště na minulost a současnost obce (města), mapě, začlenit svou obec (město) do význačná místa, části obce (města) příslušného kraje  okolní krajina (místní oblast, region) – EV – Vztah člověka k prostředí charakteristické znaky krajiny; regionální

92




znát pamětihodnosti, zajímavosti okolní krajiny

zvláštnosti; vliv krajiny na život lidí; působení lidí na krajinu; významné orientační body 2. Lidé kolem nás  rodina a společnost – širší rodina  znát vztahy v širší rodině  právo a spravedlnost - práva a  znát práva a povinnosti žáka školy; povinnosti žáka školy; protiprávní rozpoznat ve svém okolí nevhodné jednání (krádež, šikanování) a jeho jednání a chování vrstevníků a dospělých postih 3. Lidé a čas  Orientace v čase – kalendář (školní rok x kalendářní rok); Žák by měl:  Současnost a minulost v našem životě významné dny a státní svátky v roce;  rozeznat rozdíly mezi současným proměny způsobu života; minulost kraje; způsobem života a způsobem života významné historické objekty v regionu a v minulosti ČR; regionální pověsti; tradiční lidové  znát významné události a pověsti, které se svátky vztahují k regionu a kraji 4. Člověk a jeho zdraví  dodržovat zásady bezpečného chování  Osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu v silničním provozu  správně reagovat na pokyny dospělých  Ochrana člověka za mimořádných při mimořádných událostech událostí Vyučovací předmět:

Vlastivěda

Ročník:

5.

Očekávané výstupy školy Žák by měl:

Učivo 1. Místo, kde žijeme 93

OSV - Mezilidské vztahy

OSV – Řešení problémů a rozhod. dovednosti

ČJL - pověst OSV - hodnoty, postoje, praktická etika



 

umět určit světové strany  Mapy – druhy map; čtení; vysvětlivky; umět orientovat se na mapě České určit světové strany republiky  Česká republika – vlast; státní symboly;  mít základní znalosti o České republice orientace na mapě ČR; hranice státu;  poznat státní symboly povrch a podnebí; města; regiony; kraje;  mít základní znalosti o zeměpisné poloze obyvatelstvo; hlavní město Praha České republiky v Evropě  Evropa – mapa Evropy; státy EU;  sdělit a popsat poznatky a zážitky cestování z vlastních cest  dodržovat pravidla pro soužití ve škole, 2. Lidé kolem nás v rodině, v obci (městě)  Rodina a společnost – bydliště, rodiště;  rozpoznat ve svém okolí nevhodné zájmové organizace a spolky; osvojování jednání a chování vrstevníků a dospělých pravidel společenského chování  znát základní práva dítěte  Právo a spravedlnost – protiprávní  reagovat vhodným způsobem na pokyny jednání (zneužívání, týrání) a jeho postih; dospělých při mimořádných událostech základní práva dítěte  Osobní bezpečí – služby odborné pomoci Žák by měl: (pomáhající organizace)  rozeznat rozdíly mezi současným  Situace hromadného ohrožení – při způsobem života a způsobem života vyhlášení poplachu, při dopravní nehodě, v minulosti důležitá telefonní čísla  znát významné události a pověsti 3. Lidé a čas  vědět o nejvýznamnějších, historických a  Naše země v dávných dobách – pravěk; přírodních památkách v okolí svého příchod Čechů; počátky českého státu; bydliště život ve středověku (Karel IV), pověsti 4. Člověk a jeho zdraví  reagovat přiměřeně na pokyny dospělých  Osobní bezpečí – krizové situace a formy při mimořádných událostech násilí, služby odborné pomoci  Ochrana člověka za mimořádných situací

94

VDO – Formy participace občanů v polit. životě EV – vztah člověka k prostředí

OSV – Mezilidské vztahy VDO – Občan, občanská spol. a stát OSV – Seberegulace, sebeorganizace

OSV – Poznávací schopnosti

ČJL - pověst EV - Vztah člověka k prostředí


5.7 Přírodověda Vzdělávací oblast:



Přírodověda

Vyučovací předmět Přírodověda je realizován ve 4. a 5. ročníku s celkovou časovou dotací 4 hodiny (4. a 5. roč. 2 hod/týdně). Poskytuje žákům základní poznatky o živé a neživé přírodě a jejím vztahu pro člověka. Vytváří základy zdravého životního stylu. Navazuje na učivo prvouky. Je realizován převážně aktivními metodami výuky, které samy o sobě slouží jako prostředek pro vytváření klíčových kompetencí a dosahování očekávaných výstupů – např. školním projektem Dny zdraví, simulačními hrami, prací s pracovními listy. Žáci mají k dispozici i různé zdroje informačních materiálů - trvalé internetové připojení k počítači, školní knihovnu aj. Výuka probíhá převážně v prostorách školy, v okolí školy, popř. formou besedy, exkurze apod. Předmět je členěn do 2 tematických okruhů: 1)Rozmanitost přírody, 2)Člověk a jeho zdraví. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova – Osobnostní rozvoj - Sebepoznání a sebepojetí Environmentální výchova - Základní podmínky života Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Přírodověda: Kompetence k učení: - umožňujeme žákovi pracovat při vyučování s názorem - podporujeme žáka k vyhledávání informací v různém učebním materiálu (encyklopedie, učebnice, PC programy, pracovní listy apod.) - vedeme žáky k rozlišování důležitého a méně důležitého a vede žáka jak s důležitými informacemi pracovat Kompetence k řešení problému: - předkládáme žákovi dostatek námětů, tak aby ho vedl k samostatnému řešení problémů - umožňujeme žákům prezentovat své názory, myšlenky a nápady v soutěžích a projektových úkolech, tak aby byli samostatní a zažili úspěch - učitel se zaměřením na OSV rozvíjí v žákovi jeho osobnost (např. na škole v přírodě) za použití různých forem her

95


Kompetence komunikativní: - vedeme žáky ke kultuře řečového projevu - zavádíme pravidelné chvíle k dialogu o prožitku - k procvičování komunikace využíváme různé netradiční formy učení, vybíráme pro žáky názorné pomůcky a nahrávky Kompetence sociální a personální: - vytváříme dostatek situací k poznání potřeby vzájemného respektu i pomoci v otázkách souvisejících s osobou člověka, jeho zdraví, vztahů obou pohlaví atd. - podněcujeme a podporujeme vzájemnou spolupráci a pomoc žáků při vzdělávání a získávání poznatků - vhodnými metodami posilujeme sebevědomí a pochopení vlastního „já“ u žáků Kompetence občanská: - uplatňujeme prvky environmentální výchovy - nabízíme žákům dostatek příležitostí k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy - působíme výchovně na žáky při vycházkách, exkurzích, kurzech, na škole v přírodě - vedeme žáky k dodržování PO a hygieny Vyučovací předmět:

Přírodověda

Ročník:

4.


Učivo Žák by měl: 1. Rozmanitost přírody  znát působení člověka a přírody navzájem  příroda - člověk a příroda (vzájemné  poznat propojenost živé a neživé přírody ovlivňování člověka a přírody)  umět popsat střídání ročních období  znaky živé a neživé přírody, srovnání  střídání ročních období (příroda na  znát zástupce rostlinné říše vyskytující se podzim, v zimě, na jaře, v létě) v nejbližším okolí a popsat jejich základní  sezónní práce na zahradě a na poli životní podmínky  rostlinná říše (rozlišování strom x keř x

96

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy EV – Základní podmínky života

PČ – Péče o pokojové rostliny


bylina; popis částí rostliny; růst rostliny;  být poučen o péči o drobná domácí plody na zahradě; péče o pokojové zvířata rostliny; péče o zahradní rostliny; chráněné rostliny)  péče o drobná domácí zvířata (pes,  umět uvést zástupce živočišné říše kočka, slepice, králík, koza, kráva, vyskytující se ve volné přírodě a popsat kůň…) jejich základní životní podmínky  volně žijící zvířata (hl. části zvířecího  znát charakteristiku lesa těla, způsob života zvířat, péče o zvířata,  uplatňovat zásady ochrany přírody chování živočichů)  les (zákl. druhy jehličnatých a listnatých stromů, lesní byliny a plody, význam a nepřátelé lesa)  chráníme přírodu (rozdělávání ohně, Žák by měl: vypalování trávy aj.)  pojmenovat části lidského těla 2. Člověk a jeho zdraví  lidské tělo - popis částí lidského těla  získat vědomosti o vnitřních orgánech  nejdůležitější vnitřní orgány  pojmenovat orgánové soustavy  pojmenovat orgánové soustavy (oběhová; dýchací; trávicí; vylučovací; řídící) a jejich funkce  uplatňovat zákl. dovednosti a návyky  péče o zdraví, hygiena, správný režim související s preventivní ochranou zdraví dne, zdravá strava a pitný režim a zdravého životního stylu  nejběžnější nemoci a jejich prevence (pohyb, otužování, spánek aj.)  poskytnout první pomoc při drobných  úrazy – ošetření drobných poranění, úrazech a přivolat lékařskou pomoc přivolání lékařské pomoci  poznat jednoduché způsoby odmítání  neviditelní nepřátelé člověka návykových látek  návykové látky - zlozvyky  pití  reagovat přiměřeně na pokyny dospělých alkoholu, kouření při mimořádných událostech  ochrana člověka za mimořádných událostí

97

VV – výtvarné ztvárnění volně žijících zvířat PČ – práce s přírodninami EV - Ekosystémy

TV – zdravý životní styl



Přírodověda

Ročník:

5.

Očekávané výstupy školy Žák by měl:  umět popsat základní životní podmínky zástupců živočišné říše



umět popsat základní životní podmínky zástupců rostlinné říše, zvládat péči o pokojové rostliny



popsat vliv činnosti lidí na přírodu a posoudit, které činnosti přírodnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují popsat střídání ročních období



Žák by měl:  uplatňovat zásady ochrany přírody a životního prostředí  provést jednoduchý pokus podle návodu


Učivo 1. Rozmanitost přírody  živočichové – projevy, průběh a způsob života; stavba těla u vybraných savců, ptáků, hmyzu a jejich chov a ochrana, význam pro člověka, chráněné a ohrožené druhy  rostliny – zákl. životní projevy rostlin (dýchání,přijímání potravy, EV - Základní podmínky života rozmnožování); rostliny na zahrádce, na poli, v lese, u vody; chráněné rostliny; kulturní rostliny  vliv činnosti lidí na přírodu (ochrana x poškozování) EV - Vztah člověka k prostředí  pohyby Země  látky a jejich vlastnosti – základní rozdělení látek a jejich vlastnosti, porovnávání látek  nerosty, horniny – významné horniny a nerosty; působení přírodních vlivů  půda – vznik půdy a její význam; druhy půdy; živiny v půdě; péče o půdu  voda – výskyt, vlastnosti a význam; oběh vody v přírodě; ochrana vodních toků; vlastnosti; voda spodní a povrchová; úprava vody a její čištění

98


     

popsat orgánové soustavy



vzduch – vlastnosti a složení vzduchu; význam vzduchu pro život; proudění vzduchu; vítr; ochrana ovzduší rozlišit jednotlivé etapy lidského života  jednoduché pokusy podle návodu poskytnout první pomoc při zlomeninách, 2. Člověk a jeho zdraví přivolat lékařskou pomoc  popis skeletu uplatňovat základní dovednosti a návyky  popis orgánové soustavy a hygiena související s preventivní ochranou zdraví jednotlivých soustav a zdravého životního stylu  rozdíly mezi mužem a ženou mít osvojené jednoduché způsoby  rozlišovat jednotlivé etapy lidského odmítání návykových látek života  první pomoc při zlomeninách; přenos reagovat přiměřeně na pokyny dospělých zraněných při mimořádných událostech  preventivní ochrana zdraví  návykové látky a zdraví – nejčastější druhy návykových látek a jejich odmítání; nebezpečí gamblerství  osobní bezpečí - bezpečné chování v silničním provozu; formy násilí  ochrana člověka za mimořádných událostí

99

OSV – Sebepoznání a sebepojetí OSV – Poznávací schopnosti


5.8 Dějepis Vzdělávací oblast:

Člověk a společnost


Dějepis

Vyučovací předmět Dějepis má poskytnout žákům základní poznatky z národních dějin v kontextu se světovým vývojem, s akcentem na historický odkaz významných osobností, které ovlivnily život v minulosti a mají význam pro současnost. Vede žáky k poznání, že historie není pouze věda s výčtem dat a událostí, ale v podobě kulturněhistorických památek obohacuje náš život a dává nám příklady pro jednání i v současnosti. Charakteristika jednotlivých období zahrnuje: - časové vymezení - myšlenkový odkaz významných osobností - společenskou strukturu a organizaci - způsob obživy (úroveň zemědělství, řemeslné a průmyslové výroby a obchodu) - kulturu (vědu, techniku, umění, náboženství, způsob života) Výuka je realizována nejen ve třídě, ale využívá se co nejširšího rejstříku prostředků a metod, mimo jiné exkurzí, vycházek a výletů na památná místa, besed s pracovníky muzeí a pamětníky událostí významných zejména regionálních dějin. Časová dotace v 6. – 9. ročníku činí 1 hodinu týdně (celkem 4 hodiny v daných ročnících). Výuka je realizována většinou ve třídách popř. v počítačové učebně. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina se začleňováním projektového vyučování a průřezových témat. Podle potřeby jsou jednotlivá témata doplněna o besedy, akce školy, ukázky, exkurze, video aj. Zároveň jsou zde realizována tato průřezová témata:Výchova demokratického občana – Občan, občanská společnost a stát, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodnutí . Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami  poznání postupné změny způsobu života lidí v různých epochách dějinného vývoje  poznávání historických a kulturních památek, jejich ochraně a úctě k nim  úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí, skupin a různých společenství 100


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Dějepis: Kompetence k učení: - uplatňujeme u žáka názorné vyučování a individuální přístup - vedeme žáky k vyhledávání informací, rozlišování důležitého a méně důležitého - učitel učí využívat žáky PC - vedeme žáky k praktickému využití získaných informací - snažíme se, aby žáci měli z učení radost - učitel uvádí příklady, které vedou žáka k pochopení obecně používaných termínů, znaků a symbolů - vedeme žáky k získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami - poznáváme se žáky postupné změny způsobu života lidí v různých epochách dějinného vývoje - poznáváme historické a kulturní památky, vedeme je k jejich ochraně a úctě Kompetence k řešení problémů: - vedeme žáky ke vhodnému využívání CD, webových stránek, videa aj. - umožňujeme žákům prezentovat své názory, myšlenky a nápady v soutěžích, projektových úkolech, skupinových pracích - vytváříme pro žáky křížovky, doplňovačky apod., zapojujeme žáky do práce s nimi - při skupinové práci procvičujeme se žáky řešení problémových situací s využitím dramatizace - vedeme žáky k uplatňování sebehodnocení a hodnocení ostatních v problémových situacích - umožňujeme žákům získat orientaci v aktuálním dění naší země a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti Kompetence komunikativní: - vedeme žáky ke srozumitelnému vyjadřování, k umění vést dialog, diskutovat - vytváříme podmínky pro to, aby žáci mohli své problémy, názory či dotazy řešit přímo s učitelem nebo použitím schránky důvěry Kompetence sociální a personální - posilujeme sebevědomí žáka - učíme k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí, skupin a různých společenství

101



Dějepis

Ročník:



Učivo

Žák by měl:  



 

1. Pravěk mít představu o rozdílech způsobu  svět kamene - lovci mamutů, sběračskoživota pravěkých lidí VV - keramické předměty lovecký způsob života, nejstarší zemědělci, kultura a náboženství umět popsat některá pravěká  bronz a železo - prohloubení zvířata, způsob jejich lovu, zbraně, majetkových rozdílů, těžba rud, Keltové a předměty denní potřeby a kultovní Germáni na našem území předměty  časová osa pochopit význam dějin jako sdělení minulosti M- orientace na číselné ose 2. Starověk  starověké civilizace - první písmo, Egypt, Řecko, Řím, společenský vývoj, popsat život v době nejstarších kultura, významné osobnosti a události, civilizací přínos pro vývoj v Evropě  časová osa znát souvislosti mezi přírodními podmínkami a vývojem starověkých států

102



Dějepis

Ročník:


Učivo

Žák by měl:     

1. Středověk  města Keltů, Germáni na našem území vědět o prvních státních útvarech na našem  stěhování národů - příchod Slovanů, území Sámova říše, Velkomoravská říše, Cyril a mít základní poznatky o počátcích českého Metoděj ČJL – Staré pověsti české, Kosmova kronika státu  časová osa být seznámen s obdobím rozkvětu českého  Přemyslovci - sjednocení země, první HV – Ktož sú boží bojovníci /poslech/ státu v době přemyslovské a lucemburské král, Kosmova doba, dědičná koruna, znát úlohu a postavení církve ve středověké konec dynastie M – orientace na číselné ose, třídění dat společnosti  Lucemburkové - král cizinec, Karel IV. charakterizovat příčiny, průběh a důsledky  husitství - Mistr Jan Hus, Jan Žižka, doba husitství vlády Jiřího z Poděbrad  Časová osa


Dějepis

Ročník:

8.

Očekávané výstupy Žák by měl: 

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Z - slovanské jazyky v evropských zemích

vědět o důsledcích objevných cest a poznávání nových civilizací

Učivo


Novověk  změny názorů na svět ve 14. - 15. století Z – nejdůležitější obchodní trasy - zámořské objevy, Kryštof Kolumbus  doba jagelonská – turecké nebezpečí, konec jagelonské dynastie 103




znát rozdíly způsobu života společnosti jednotlivých historických etap v kontextu světových dějin



mít přehled o zásadních historických událostech v naší zemi



poznat význačné osobnosti našich dějin



 

  


Dějepis

Ročník:


Habsburkové na českém trůnu – příčiny vzniku habsburské monarchie, bitva na Bílé hoře a její důsledky, J. A. Komenský /politik, vědec, humanista/ období pobělohorské, kultura a stavitelství pozdního feudalismu VV – malířství a stavitelský sloh pozdního středověku časová osa osvícenství – osvícenský absolutismus, reformy Marie Terezie a Josefa II., odpor M - číselná osa proti nevolnictví, revoluce v zemědělství a průmyslu národní buditelství – František Palacký, národní obrození, revoluční rok 1848, kultura koncem 19. století časová osa 1. světová válka – vznik Československa, první prezident T.G.M., hospodářská krize, E. Beneš, mnichovská zrada

Učivo

Žák by měl: Nejnovější dějiny  být seznámen s příčinami a politickými,  2. světová válka – obsazení Sudet, sociálními a kulturními důsledky 1. světové obsazení Československa, protektorát války Čechy a Morava, Slovenský stát, domácí

104

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČJL - J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka HV- státní hymna


  

mít základní poznatky o vzniku samostatné Československé republiky

 

znát průběh a důsledky 2. světové války a nový politický a hospodářský vývoj v Evropě chápat význam událostí v roce 1948 

a zahraniční odboj, průběh a důsledky války v Evropě a ve světě časová osa poválečný vývoj – období do roku 1948, události 1948 a budování socialismu, 1968- pokus o reformu, rok 1989- nové společenské poměry v Evropě, vznik České republiky, vstup do EU časová osa

VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodnutí OV- státní symboly VDO – Občan, občanská společnost a stát M číselná osa

5.9 Občanská výchova Vzdělávací oblast:

Člověk a společnost


Občanská výchova

Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na formování kultivované osobnosti žáků po stránce mravní, citové a volní tak, aby se po ukončení školy co nejúspěšněji integrovali do života společnosti. Cílem je vybavit žáky základními vědomostmi o demokratické společnosti a morálních hodnotách. Vedle vzdělávací složky se v tomto předmětu výrazně uplatňuje i složka výchovná. K osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, se využívají vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků o předmět. Informace získané v rámci oboru jsou v přímém vztahu k reálnému životu. Vyučovací předmět Občanská výchova je členěn do následujících tematických okruhů: 1/ Člověk ve společnosti 2/ Stát a právo 3/ Péče o občana 4/ Mezinárodní vztahy. V průběhu výuky žák projde okruhy o rodině, obci, regionu, kraji, vlasti a školství. Pozná základy práva, zorientuje se ve státní správě a samosprávě, v otázkách víry a uvědomí si důležitost zdravotní a sociální péče v ČR. Naučí se respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Připraví se na volbu budoucího povolání. Projde některé kapitoly ze sexuální výchovy, prevenci drog a dalších sociálně-patologických jevů a osvojí si nezbytné dovednosti potřebné k ochraně člověka za mimořádných událostí. Seznámí se s postavením ČR v rámci EU a s možnostmi mezinárodní spolupráce. Výchova k občanství je vyučována v 6. – 9. ročníku a má časovou dotaci 1 hodinu týdně. Vzdělávací obsah Občanské výchovy se prolíná do ostatních vyučovacích předmětů, které jej doplňují, rozšiřují a využívají / např. Vlastivěda, Rodinná výchova, Pracovní činnosti, Informatika, Český jazyk a literatura /.

105


Výuka je realizována většinou ve třídách. Důraz je kladen na praktické procvičování učiva. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina se začleňováním projektového vyučování a průřezových témat. Podle potřeby jsou jednotlivá témata doplněna o besedy, akce školy, ukázky, exkurze, video aj. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  zvládání přiměřeně náročných situací běžného života  osvojení norem společenského chování a občanského soužití, chápání hodnoty pozitivních mezilidských vztahů  kultivovanému vyjadřování vlastních myšlenek, názorů, postojů a potřeb a jejich obhajování  nacházení místa a své role ve společnosti a vytváření představy o vlastní budoucnosti  úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí  získávání orientace v aktuálním dění naší země a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti  pochopení podstaty demokracie, práv a povinností občanů, rozpoznání protiprávního jednání a vědomí jeho důsledků Plní se zde také tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – Sociální rozvoj (Poznávací schopnosti, Mezilidské vztahy, Komunikace), Morální rozvoj (Hodnoty, postoje, praktická etika), Osobnostní rozvoj (Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace, Psychohygiena) Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Výchova k občanství: Kompetence k učení: - uplatňujeme u žáka názorné vyučování a individuální přístup - vedeme žáky k vyhledávání informací, rozlišování důležitého a méně důležitého - vedeme žáky k praktickému využití získaných informací - orientujeme se na učení pro život a snažíme se, aby žáci měli z učení radost - uvádí příklady, které vedou žáka k pochopení obecně používaných termínů, znaků a symbolů Kompetence k řešení problémů: - vedeme žáky ke vhodnému využívání CD, webových stránek, videa aj. - umožňujeme žákům prezentovat své názory, myšlenky a nápady v soutěžích, projektových úkolech, skupinových pracích - učíme žáky asertivnímu jednání a vedeme je ke vhodnému jednání - vedeme žáky k uplatňování sebehodnocení a hodnocení ostatních v problémových situacích - procvičujeme se žáky jak přivolat pomoc v případě ohrožení - umožňujeme žákům získat orientaci v aktuálním dění naší země a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti - vedeme žáky k pochopení podstaty demokracie, práv a povinností občanů, rozpoznání protiprávního jednání a vědomí jeho důsledků - vedeme žáky k získávání orientace v aktuálním dění naší země a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti

106


Kompetence komunikativní: - vedeme žáky ke srozumitelnému vyjadřování, k umění vést dialog, diskutovat - zapojujeme žáky do dramatického kroužku nebo využíváme vhodné hry z Osobnostní a sociální výchovy - vytváříme podmínky pro to, aby žáci mohli své problémy, názory či dotazy řešit přímo s učitelem nebo použitím schránky důvěry Kompetence sociální a personální - posilujeme sebevědomí žáka - snažíme se být pro žáky osobním příkladem - vedeme žáky k respektování školního řádu a pravidel slušného a společenského chování - snažíme se naučit pracovat žáky v týmu - procvičujeme u žáků zvládání přiměřeně náročných situací běžného života - vedeme žáky k pochopení podstaty demokracie, práv a povinností občanů, rozpoznání protiprávního jednání a vědomí jeho důsledků - učíme k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí, skupin a různých společenství - vedeme žáky k nacházení místa a své role ve společnosti a vytváření představy o své vlastní budoucnosti Kompetence občanské - prakticky si zkoušíme různé činnosti nutné při styku s úřady / jednání, vyplňování formuláře, psaní žádosti apod. / - organizujeme pro žáky exkurze - vychováváme žáky k zdravému životnímu stylu - ve výuce využíváme prvky peer programu - vedeme žáky k odpovědnosti za vzhled a čistotu třídy, školy - učíme respektovat společenské normy a pravidla soužití - vedeme žáky k zodpovědnosti při krizových situacích a při situacích ohrožujících život a zdraví člověka Kompetence pracovní - osobním příkladem vytváříme u žáků představu o správném přístupu k práci - vedeme žáky k sebehodnocení a hodnocení práce ostatních - uplatňujeme cílený proces profesionální orientace - učíme žáky reálně hodnotit výsledek své práce i práce ostatních

107



Občanská výchova

Ročník:


Učivo


Žák by měl:  mít základní informace o obci, ve které bydlí, a o regionu a kraji, kde žije

1. Člověk ve společnosti  obec, region, kraj  zajímavosti a významné osobnosti obce, regionu, kraje; přírodní zajímavá místa, kulturní památky, národní zvyky a obyčeje  důležitá místa obce



umět ukázat svoji obec na mapě a vyjmenovat důležitá místa obce



mít základní informace o sociálních, právních a ekonomických otázkách rodinného života a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků znát svá práva a povinnosti ve škole



rodina funkce a struktura rodiny, úplná a neúplná rodina, náhradní rodinná péče, odpovědnost rodičů za výchovu dětí



škola - práva a povinnosti žáků, vztahy ve VDO – Občanská společnost a škola OSV - Seberegulace a sebeorganizace škole OSV – Psychohygiena MKV - Lidské vztahy

uvést na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí dokázat pojmenovat a ukázat na mapě chráněné oblasti v ČR



ekologická výchova - člověk a příroda



ochrana životního prostředí



 

108

Z – orientace na mapě

OSV – Komunikace MKV - Lidské vztahy

INF – vyhledávání informací o chráněných oblastech ČR




znát významné události a osobnosti, které proslavily naši vlast



chápat význam vzdělávání v kontextu s profesním uplatněním



dodržovat zásady hospodárnosti, popsat a objasnit vlastní způsoby zacházení s penězi a svěřeným majetkem, vyhýbat se rizikům v hospodaření s penězi



znát základní práva dítěte







naše vlast - státní svátky; významné události a INF - vyhledávání informací o významných osobnosti, které proslavily naši vlast událostech a osobnostech, které proslavily naši vlast

2. Péče o občana  školství v ČR  právo na vzdělání, význam vzdělání, školský systém v naší zemi; příprava pro profesní uplatnění; systém celoživotního vzdělávání 

peníze a jejich funkce - hospodaření a rozpočet rodiny

VDO – Občanská společnost a škola

M – výpočet rodinného rozpočtu

3. Stát a právo  lidská práva  práva dítěte a jejich ochrana; týrané dítě, zneužívané dítě uvést symboly našeho státu a znát způsoby  právní základy státu - státní symboly VV - státní symboly jejich užívání HV – poslech hymny chápat státoprávní uspořádání České republiky, zákonodárných orgánů a institucí státní správy



státní správa a samospráva  orgány a instituce státní správy a samosprávy

109



Občanská výchova

Ročník:


Učivo



mít základní znalosti o podstatě a fungování demokratické společnosti posoudit význam ochrany lidských práv a svobod

1. Stát a právo  lidská práva - principy demokracie 

základní lidská práva; poškozování lidských práv; Listina základních práv a svobod



rozumět pojmu diskriminace



diskriminace; národnostní problematika



pochopit demokratický, volební systém



státní správa a samospráva  volby do parlamentu a do zastupitelských orgánů



respektovat mravní principy a pravidla společenského soužití





být seznámen s nebezpečím rasismu a xenofobie tolerovat kulturní zvláštnosti, názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti







VDO - Principy demokracie jako formy vlády

VDO - Formy participace občanů v polit. životě

2. Člověk ve společnosti mezilidské vztahy ve společnosti - základní pravidla společenského chování; mezilidská OSV - Hodnoty, postoje, praktická etika komunikace; úcta k člověku; rovnoprávné OSV - Mezilidské vztahy postavení žen a mužů; mravní hodnoty jedince rovnocennost a rovnoprávnost národnostních menšin; problémy lidské nesnášenlivosti člověk a svoboda; otázky víry a náboženství, nebezpečí náboženských sekt

110


  



znát základní kulturní zařízení a uvědomovat si význam kultury v životě člověka mít osvojeny nezbytné dovednosti potřebné k ochraně osob za mimořádných událostí rozeznat nebezpečí ohrožení sociálně patologickými jevy

uvést některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má ČR vztah a vědět o výhodách spolupráce mezi státy

3. Péče o občana  člověk a volný čas  kultura, význam MKV - Kulturní rozdíly kultury v životě člověka; kulturní zařízení  ochrana člověka za mimořádných událostí MKV - princip sociálního smíru a solidarity 

volnočasové aktivity; nevhodné využívání RV – rizika ohrožující zdraví a jejich prevence volného času; nebezpečí drog

4.Mezinárodní vztahy mezinárodní spolupráce  ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy; významné mezinárodní organizace


Občanská výchova

Ročník:

8.


Učivo

Žák by měl: 

být seznámen s Ústavou ČR



dokázat pojmenovat politické strany v ČR

1. Stát a právo  právní základy státu  Ústava a zákony ČR; prezident republiky; vláda, ministerstva, parlament, složky státní moci, jejich orgány a instituce  politické strany

111







 

rozpoznávat projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotit a vhodně korigovat své chování a jednání uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích a rozlišit projevy nepřiměřeného chování a porušování společenských norem dokázat vyřizovat své osobní záležitosti, v případě potřeby požádat vhodným způsobem o radu rozpoznat hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi a být ohleduplný ke starým, nemocným a postiženým spoluobčanům

2. Člověk ve společnosti  charakter člověka



 

mezilidské vztahy ve společnosti mezilidská komunikace; asertivita, agresivita, pasivita, stres OSV - Mezilidské vztahy OSV - Komunikace komunikace; žádost o pomoc OSV - Seberegulace a sebeorganizace vztahy mezi lidmi; vztah k nemocným, handicapovaným a starým občanům


Občanská výchova

Ročník:


Učivo

Žák by měl:  být seznámen se Zákonem o rodině

OSV - Sebepoznání a sebepojetí VV - volné výtvarné zobrazení

2. Stát a právo lidská práva  zákon o rodině

112





znát základní práva a povinností občanů

člověk a právo  práva a povinnosti občana; právní řád; právní dokumenty občana 

právní základy státu - státní občanství člověk a právo - právní vztahy a z nich VDO - Občan, občanská spol. a stát vyplývající závazky; pracovní právo; osobní vlastnictví druhy a postihy protiprávního jednání; orgány právní ochrany; soudy INF – vyhledávání dat trestná činnost mládeže ČJL - sloh - vyplňování žádosti styk s úřady INF - vyhledávání dat



uvést příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy





uvědomit si rizika porušování právních ustanovení a důsledky protiprávního jednání kriticky přistupovat k projevům vandalismu zvládat běžnou komunikaci s úřady



 



vysvětlit, jakou funkci plní banky



pochopit systém zdravotní péče v ČR a uvědomovat si význam sociální péče o potřebné občany

VDO - Občan, občanská spol. a stát

 

3. Péče o občana  peníze a jejich funkce - formy platby; banky 

zdravotní a sociální péče  systém zdravotní péče; zdravotní a sociální systém zdravotní péče; zdravotní a sociální pojištění; sociální zabezpečení; orgány a instituce zdravotní a sociální péče; pojištění; sociální zabezpečení; orgány a instituce zdravotní a sociální péče

113




využívat v krizových situacích služeb pomáhajících organizací



pomáhající organizace (krizová centra)



znát pojem kvalifikace, rekvalifikace a orientovat se v možnostech svého uplatnění



pracovní uplatnění  kvalifikace, rekvalifikace; odměna za práci; daně; nezaměstnanost, pracovní úřady, finanční podpora v nezaměstnanosti



vědět o právech občanů ČR v rámci EU a způsobech jejich uplatňování



uvést příklady mezinárodního terorismu



mezinárodní terorismus



formulovat své nejbližší plány



životní plány a cíle

5. Mezinárodní vztahy  evropská integrace  členské státy EU, postavení ČR v rámci EU

114

INF – vyhledávání kontaktů na centra odborné pomoci

VMEGS – Jsme Evropané Z – vyhledávání na mapě světa


5.10 Fyzika Vzdělávací oblast:

Člověk a příroda


Fyzika

Časová dotace: Vyučovací předmět Fyzika je realizován v 6. – 9. ročníku vždy 1 hodina týdně (celkem 4 hodiny týdně). Obsah vyučovacího předmětu fyzika je rozdělen do těchto okruhů: 1. Pohyb těles, síly 2. Mechanické vlastnosti tekutin 3. Energie 4. Zvukové děje 5. Elektromagnetické a světelné děje 6. Vesmír. Výuka je realizována většinou ve třídách, v přírodovědné učebně, nebo v terénu. Důraz je kladen na praktické a zejména bezpečné využití všech poznaných fyzikálních jevů. Vychází z osobních zkušeností a znalostí žáků a rozvíjí jejich specifické zájmy. Upřednostňovanou formou předmětu je vyučovací hodina se začleněním projektového vyučování a průřezových témat. Vyučovací předmět přináší základní poznatky o uvedených okruzích a propojuje v sobě témata vzdělávacích oborů Přírodopis, Chemie, Zeměpis. Žáci se učí v dané problematice hledat a poznávat vnitřní vazby a logické souvislosti uplatňovat je v osobním životě. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat:: Environmentální výchova – Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Fyzika: Kompetence k učení: - uplatňujeme názorné vyučování a individuální přístup - vedeme žáky k: vyhledávání informací, rozlišování důležitého a méně důležitého, učí je s důležitými informacemi pracovat a vyhledávat v encyklopediích, orientovat se v textu a porozumět čtenému i mluvenému slovu Kompetence k řešení problému: - učitel předkládá žákům dostatek námětů k samostatnému řešení problémů - učitel vede žáky k: prezentování svých názorů, myšlenek a nápadů v soutěžích a projektových úkolech a formou her se zaměřením na OSV rozvíjí v žácích jejich osobnost

115


Kompetence komunikativní: - nabízíme různé netradiční formy učení a usnadňuje také uspořádáním lavic ve třídě vzájemnou komunikaci - vedeme žáky ke: kultuře řečového projevu, - zavádíme pravidelné chvíle k dialogu a prožitku Kompetence sociální a personální: - procvičujeme sociální a personální dovednosti na konkrétních úkolech a cvičeních - vedeme žáky k: posilování vzájemných sociálních vztahů a vzájemné spolupráce a pomoci při vzdělávání a získávání poznatků Kompetence občanská: - uplatňujeme prvky environmentální výchovy - vedeme žáky k: ekologickému myšlení a ke správnému životnímu stylu Kompetence pracovní: - navozujeme dostatek situací k: sestavování pracovních postupů, čtení technických nákresů a řešení problémových úkolů a uplatňujeme cílený proces profesionální orientace

116



Fyzika

Ročník:

6.


Učivo Stavba látek

  

zařadit látku podle skupenství rozlišit mezi látkou a tělesem uvést konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

  



rozeznat, zda na těleso v konkrétní situaci působí síla znát druhy magnetů a jejich praktické využití uvést praktické příklady, kdy dochází k elektrování těles

Síla a silové pole

předpovědět, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty používat vhodné měřidlo změřit délku, objem, teplotu

Měření fyzikálních veličin

 

  

       

Vlastnosti látek pevných, kapalných, plynných Částicová stavba látek pevných, kapalných a plynných Difuze

Gravitační síla a gravitační pole Měření síly Elektrování těles při vzájemném dotyku Elektrické pole Model atomu, elektrování látek Magnety, části magnetu Magnetické pole, magnetizace látky Země jako velký magnet

     

Měření délky, jednotky Měření objemu, jednotky Měření hmotnosti, jednotky Čas a jeho měření Délková teplotní roztažnost kovů Změna objemu tekutin v závislosti na teplotě

117

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Rozvoj schopností poznávání EV -Základní podmínky života

OSV -Rozvoj schopností poznávání OSV - Kooperace a kompetice

OSV - Rozvoj schopností poznávání OSV - Kooperace a kompetice


   



Teplota. Měření teploty

rozlišit vodiče od izolantů na základě jejich vlastností znát zdroje elektrického proudu znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými zařízeními

Elektrický obvod

rozlišit na základě hmotnosti těles stejného objemu, které má větší hustotu

Hustota látky


Fyzika

Ročník:

7.

OSV - Rozvoj schopností poznávání

Elektrický proud a el. obvod Vodiče a izolanty Zahřívání vodiče při průchodu proudu Bezpečné zacházení s elektrickým proudem

Výpočet hustoty látky Výpočet hmotnosti tělesa

Očekávané výstupy Žák by měl:  



OSV - Rozvoj schopností poznávání OSV - Kooperace a kompetice

Učivo Pohyb tělesa

poznat, zda je těleso v klidu či pohybu vůči jinému tělesu znát vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles při řešení jednoduchých problémů

Klid a pohyb tělesa Posuvný a otáčivý pohyb Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb Rychlost rovnoměrného pohybu Dráha při rovnoměrném pohybu Průměrná rychlost

rozeznat, zda na těleso v konkrétní situaci působí síla

Síla

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Rozvoj schopností poznávání OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV - doprava a životní prostředí


Síla – měření, jednotka Znázornění síly, účinek síly Gravitační síla a hmotnost tělesa

118


Těžiště tělesa 

předvídat změnu pohybu těles při působení síly

Posuvné účinky síly Newtonovy pohybové zákony


Urychlující a brzdné účinky síly na těleso Zákon setrvačnosti Zákon vzájemného působení dvou těles

Otáčivé účinky síly



aplikovat poznatky o jednoduchých strojích při řešení praktických problémů











využívat poznatků o zákonitosti tlaku v klidných tekutinách pro řešení jednoduchých praktických problémů

Deformační účinky síly


Deformační účinky síly Tlaková síla Tlak, jednotky tlaku Tlak v praxi

OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Tření


Třecí síla Měření třecí síly Význam třecí síly pro pohyb těles


Mechanické vlastnosti kapalin


Vlastnosti kapalin Hydraulické zařízení Účinky gravitační síly na kapalinu Hydrostatický tlak Archimédův zákon Potápění, vznášení a plování stejnorodých těles Plování nestejnorodých těles

Mechanické vlastnosti plynů využívat poznatků o zákonitosti tlaku


Účinek síly na těleso otáčivé kolem pevné osy Páka Užití páky Kladky

Vlastnosti plynů

119



 

v klidných tekutinách pro řešení jednoduchých praktických problémů

Atmosféra Země. Atmosférický tlak Měření atmosférického tlaku Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Tlak plynu v uzavřené nádobě. Manometr

rozpoznat zda těleso je či není zdrojem světla znát způsob šíření světla v prostředí

Optické jevy


Šíření světla, zdroje světla Optické prostředí Stín, polostín Měsíční fáze Rychlost světla Odraz světla. Zákon odrazu Lom světla Rozklad světla hranolem



Fyzika

Ročník:

8.

Očekávané výstupy Žák by měl:    

rozeznat, zda na těleso v konkrétní situaci působí síla předvídat změnu pohybu těles při působení síly aplikovat poznatky o jednoduchých strojích při řešení praktických problémů znát vzájemný vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem (bez vzorců)

Učivo Mechanická práce

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Rozvoj schopností poznávání

Práce na kladce, jednoduchý kladkostroj Výkon – informativně, intuitivní pochopení

EV - Základní podmínky života

Energie Polohová energie tělesa

120




rozpoznat vzájemné přeměny různých forem energie, jejich přenosu a využití

Pohybová energie tělesa Vzájemná přeměna polohové a pohybové energie



rozeznat teplo přijaté či odevzdané tělesem

Vnitřní energie. Teplo


Částicové složení látek Zahřívání těles při tření Změna teploty těles tepelnou výměnou Teplo přijaté a odevzdané při tepelné výměně Tepelná výměna vedením a prouděním Tepelné záření Využití energie slunečního záření 



     

Změny skupenství látek


Tání a tuhnutí, skupenské teplo tání Vypařování, var Kapalnění

OSV - Kooperace a kompetice

rozlišit vodiče od izolantů na základě jejich vlastností

Elektrické jevy


rozlišit vodiče od izolantů na základě jejich vlastností znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními sestavit podle schématu elektrický obvod znát zdroje elektrického proudu

Elektrické jevy – Elektrický proud

rozpoznat zdroje zvuku, jeho šíření a odraz posoudit vliv nadměrného hluku na životní prostředí a zdraví člověka

Zvukové jevy

rozeznat teplo přijaté či odevzdané tělesem


Elektroskop Vodič a izolant v elektrickém poli Siločáry elektrického pole

Co je elektrický proud Měření elektrického proudu Měření elektrického napětí Zdroje elektrického napětí Ohmův zákon. Elektrický odpor Elektrická práce a energie

EV - Základní podmínky života OSV - Rozvoj schopností poznávání OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti


Zvukový rozruch Šíření zvukového rozruchu prostředím Tón. Výška tónu

121


Ucho jako přijímač zvuku Odraz zvuku Ochrana před nadměrným hlukem


Počasí kolem nás Meteorologie Atmosféra Země a její složení Problémy znečišťování atmosféry


Fyzika

Ročník:

9.

Očekávané výstupy Žák by měl:  

znát druhy magnetů a jejich praktické využití znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

 

sestavit podle schématu elektrický obvod rozlišit stejnosměrný proud od střídavého a změřit elektrický proud a napětí znát zdroje elektrického proudu znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

 

Učivo


Elektromagnetické jevy


Magnetické pole cívky s proudem Elektromagnet a jeho užití Působení magnetického pole na cívku s proudem Elektromotor Elektromagnetická indukce

OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti OSV - Kooperace a kompetice

Střídavý proud


Vznik střídavého proudu Transformátory Rozvodná elektrická síť

122




rozlišit vodiče od izolantů na základě jejich vlastností znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

Vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech OSV - Řešení problémů a rozhodovací Vedení elektrického proudu v kapalinách Vedení elektrického proudu v plynech

dovednosti

znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

Vedení elektrického proudu v polovodičích


znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

Bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními

rozlišit stejnosměrný proud od střídavého a změřit elektrický proud a napětí znát zdroje elektrického proudu

Elektromagnetické záření

  

rozpoznat zda těleso je či není zdrojem světla znát způsob šíření světla v prostředí rozlišit spojnou čočku od rozptylky a znát jejich

Světelné jevy a jejich využití



pojmenovat výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu

Jaderná energie

 



 

Závislost odporu polovodičů na teplotě a osvětlení Polovodiče typu P a N Polovodičová dioda

Elektrické spotřebiče v domácnosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Elektromagnetické vlny a záření Zdroje záření

EV - Základní podmínky života EV - Vztah člověka k prostředí

EV - Základní podmínky života OSV - Rozvoj schopností poznávání


Šíření světla, zdroje světla Odraz světla. Zákon odrazu Zobrazení rovinným zrcadlem Zrcadla v praxi Lom světla Čočky Optické vlastnosti oka Lupa a mikroskop Dalekohledy

EV - Základní podmínky života EV -Vztah člověka k prostředí

Atomová jádra

123


   

na životní prostředí

Radioaktivita, využití jaderného záření Jaderné reakce, štěpení a slučování Uvolňování jaderné energie Ochrana před zářením

znát planety sluneční soustavy a jejich postavení vzhledem ke Slunci osvojit si základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese a jejím postavení ve vesmíru objasnit pohyb planety Země kolem Slunce a pohyb Měsíce kolem Země rozlišit hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Země a vesmír

OSV - Seberegulace a sebeorganizace

Sluneční soustava Naše Galaxie Kosmonautika

OSV - Kooperace a kompetice

5.11 Chemie Vzdělávací oblast:



Chemie

V předmětu chemie je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda – oboru chemie. Předmět chemie se zaměřuje na poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Ve vzdělávacím předmětu chemie výuka směřuje specificky ještě k:  podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích;  vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické děje, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů; 124


 získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami. Předmět chemie se vyučuje v 8. a 9. ročníku po 1 vyučovací hodině, z nichž ta v 8. ročníku je použita z disponibilní časové hodinové dotace. Výuka probíhá v multimediální učebně. Výchovně-vzdělávací strategie Kompetence k učení  vedeme žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení  vedeme žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek  dáváme žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů Kompetence k řešení problémů      

předkládáme problémové situace související s učivem chemie dáváme žákům možnost volit různé způsoby řešení dáváme možnost obhajovat svá rozhodnutí vedeme žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení vedeme žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty klademe důraz na aplikaci poznatků v praxi

Kompetence komunikativní    

vedeme žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek zadáváme takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat podporujeme schopnost obhájit vlastní názor podporujeme přátelskou atmosféru ve třídách

Kompetence sociální a personální  zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat  podněcujeme žáky ke smysluplné diskusi  vytváříme situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných

125


Kompetence občanské  společně s žáky respektujeme pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád  vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování  předkládáme situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí  vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc) Kompetence pracovní  vedeme žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení  vyžadujeme dodržování vymezených pravidel/povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí  zadáváme úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi. Vyučovací předmět:

Chemie

Ročník:


Učivo

Žák by měl: - rozlišit společné a rozdílné vlastnosti látek - rozpoznat přeměny skupenství látek - pracovat bezpečně s vybranými běžně používanými nebezpečnými látkami - umět reagovat na případy úniku nebezpečných látek

VLASTNOSTI LÁTEK - hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná a elektrická vodivost NEBEZPEČNÉ LÁTKY A PŘÍPRAVKY - značení a užívání běžných chemikálií ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE - ve školní pracovně i v běžném životě MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI - úniky nebezpečných látek, havárie chemických provozů, ekologické katastrofy

- poznat směsi a chemické látky

SMĚSI

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Rozvoj schopností poznávání OSV – Seberegulace a sebeorganizace EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí

OSV – Kooperace a kompetice

126


- rozeznat druhy roztoků a jejich využití - různorodé a stejnorodé roztoky v běžném životě VODA - rozlišit různé druhy vody a uvést příklady - voda v přírodě; pitná a užitková voda, jejich použití odpadní vody; čistota vody - uvést zdroje znečišťování vody a vzduchu ve VZDUCH svém nejbližším okolí - složení; čistota ovzduší, smog; teplotní inverze - znát nejobvyklejší chemické prvky a ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK jednoduché chemické sloučeniny a jejich - molekuly, atomy, atomové jádro značky PRVKY - rozpoznat vybrané kovy a nekovy a jejich - názvy, značky, vlastnosti a použití možné vlastnosti nejobvyklejších prvků ORIENTACE V PERIODICKÉ SOUSTAVĚ PRVKŮ CHEMICKÉ SLOUČENINY - nejjednodušší chemické sloučeniny - pojmenovat výchozí látky a produkty nejjednodušších chemických reakcí

- nejjednodušší chemické reakce

- popsat vlastnosti a použití vybraných prakticky využitelných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a znát vliv těchto látek na životní prostředí - orientovat se na stupnici pH, změřit pH roztoku univerzálním indikátorovým papírkem - poskytnout první pomoc při zasažení pokožky kyselinou nebo hydroxidem

OXIDY - názvosloví nejobvyklejších oxidů, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů KYSELINY A HYDROXIDY - kyselost a zásaditost roztoků; vlastnosti, názvy a použití prakticky významných kyselin a hydroxidů SOLI - vlastnosti, použití vybraných solí

127

EV – Základní podmínky života

OSV – Rozvoj schopností poznávání OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

OSV – Rozvoj schopností poznávání OSV – Mezilidské vztahy EV – Základní podmínky života EV – Lidské aktivity a životní prostředí OSV – Kooperace a kompetice



Chemie

Ročník:


Učivo

Žák by měl: - zhodnotit užívání paliv jako zdrojů energie - znát příklady produktů průmyslového zpracování ropy - uvést příklady bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v potravě z hlediska obecně uznávaných zásad správné výživy

UHLOVODÍKY - nejjednodušší uhlovodíky, jejich zdroje, vlastnosti a využití, směsi uhlovodíků, alkoholy, aromatické uhlovodíky PALIVA - ropa, uhlí, zemní plyn; průmyslově vyráběná paliva; příklady využití PŘÍRODNÍ LÁTKY - zdroje, vlastnosti; bílkoviny; tuky; sacharidy; vitamíny; vliv na zdraví člověka

- vědět o využívání prvotních a druhotných surovin - znát zásady bezpečnosti při práci s chemickými látkami - zhodnotit využívání různých látek v praxi vzhledem k životnímu prostředí a draví člověka

CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR - výrobky; recyklace surovin PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA - užití a hledisko ochrany životního prostředí STAVEBNÍ POJIVA - cement, vápno, sádra; užití v praxi; bezpečnost při práci PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA - vlastnosti, použití, likvidace HOŘLAVINY - význam tříd nebezpečnosti; zásady zacházení; první pomoc při popálení nebo poleptání LÉČIVA A NÁVYKOVÉ LÁTKY

128

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Rozvoj schopnosti poznávání OSV – Seberegulace a sebeorganizace OSV – Kooperace a kompetice

OSV – Seberegulace a sebeorganizace OSV – Mezilidské vztahy OSV – Kooperace a kompetice OSV – Hodnoty, postoje, praktická etiky


5.12 Přírodopis Vzdělávací oblast:



Přírodopis

V předmětu přírodopis je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda – oboru přírodopis. Předmět přírodopis umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v běžném životě. Zaměřuje se na poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti i vztahy mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznávání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. V předmětu přírodopis žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí. Významnou součástí komplexního pohledu na vztah mezi člověkem a přírodou je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka. Časová dotace 1 hod. týdně od 6. – 9. ročníku. Výuka probíhá v přírodopisné učebně a na školní zahradě. 2.1 Výchovně-vzdělávací strategie Kompetence k učení - učíme žáky vyhledat, třídit a propojovat informace a používat je v praktickém životě - učíme žáky samostatně pozorovat a experimentovat, zhodnotit výsledky a vyvodit z nich závěr - učíme žáky užívat správnou terminologii - podporujeme u žáků pozitivní vztah k učení - učíme žáky kriticky hodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich

129


Kompetence k řešení problémů - při řešení složitějších úkolů učíme žáky fázovat jednotlivé kroky, práci rozdělit, určit dílčí cíle a plánovat jejich splnění - učíme využívat Internet pro vyhledávání potřebných informací Kompetence komunikativní - umožňujeme žákům prezentovat se před třídou mluvenou formou - snažíme se kultivovat jejich mluvený projev - podporujeme schopnost obhájit vlastní názor - podporujeme přátelskou atmosféru ve třídách Kompetence sociální a personální - jednáme s žáky jako s partnery - učíme žáky požádat o pomoc, popř. pomoc poskytnout - v diskusi vymezujeme pravidla vzájemného respektování - podporujeme sebedůvěru u žáků Kompetence občanské - vedeme žáky k toleranci vůči žákům a lidem zdravotně či sociálně znevýhodněným - učíme žáky chápat nutnost dodržovat základní pravidla vedoucí ke zlepšení životního prostředí a vysvětlit příčiny jeho zhoršení Kompetence pracovní - vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti práce a bezpečnosti při experimentech - připravujeme žáky na volbu povolání

130



Přírodopis

Ročník:


Učivo


Žák by měl: - znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin i živočichů - využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu - dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody

POZNÁVÁME PŘÍRODU - pozorování stavby květu lupou - pozorování preparátu pod mikroskopem - části mikroskopu - orgány, organismy

- rozlišit společenstva, ekosystémy a objasnit základní princip některého ekosystému

LESNÍ SPOLEČENSTVA - přírodní společenstvo - činitele neživé přírody - ekosystém

EV – Ekosystémy EV – Vztah člověka k prostředí

- rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby podle charakteristických znaků - poznat lišejníky

ROSTLINY A HOUBY - houby - lišejníky


- porovnat vnější a vnitřní stavbu živočichů - rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce - odvodit na základě vlastního pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, objasnit jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí

ŽIVOČICHOVÉ V LESÍCH - měkkýši - obratlovci

131

OSV – Rozvoj schopností poznávání


- vysvětlit podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech - vědět o vlivu virů a bakterií v přírodě a na člověka - uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišit společenstva, ekosystémy a objasnit základní princip některého ekosystému - vysvětlit podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech - popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí - porovnat vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlit funkce jednotlivých orgánů - poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí

- uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

VZTAHY ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V LESE - lesní patra - potravní řetězce LES JAKO CELEK - význam lesa EV – Lidské aktivity a životní prostředí - ochrana lesů EV – Základní podmínky života VODA A JEJÍ OKOLÍ - voda RYBNÍK - společenstvo, ekosystém rybníka EV - Ekosystémy ROSTLINY RYBNÍKA A JEHO OKOLÍ - rostliny - břehová zeleň - vodní rostliny ŽIVOČICHOVÉ RYBNÍKA - prvoci - žahavci - měkkýši - kroužkovci - členovci - obratlovci, ryby, přizpůsobení prostředí - potravní vztahy - obojživelníci - plazi - vodní ptáci - savci RYBNÍK JAKO CELEK - společenstvo rybníka - ekosystém rybníka

132


- uvést příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí

LOUKY, PASTVINY A POLE - vznik půdy - půdotvorní činitelé - pole, louky, meze

EV - Ekosystémy

rozlišit základní systematické skupiny rostlin a znát jejich zástupce popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí uvést příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí - využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu

ROSTLINY TRAVNÍCH SPOLEČENSTEV - trávy - obilniny - byliny

EV – Lidské aktivity a životní prostředí

-

- uvést příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí - uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu - rozlišit základní systematické skupiny rostlin a znát jejich zástupce - popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

ŽIVOČICHOVÉ TRAVNÍCH SPOLEČENSTEV - měkkýši - kroužkovci - členovci - obratlovci - obojživelníci - plazi - ptáci - savci TRAVNÍ EKOSYSTÉMY JAKO CELEK - potravní vztahy na louce PŘÍRODA NAŠEHO OKOLÍ - poznávání přírody okolí školy TŘÍDĚNÍ ORGANISMU - atlasy rostlin a živočichů

133

EV – Lidské aktivity a životní prostředí OSV – Rozvoj schopnosti poznávání OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika



Přírodopis

Ročník:


Učivo

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy EV - Ekosystémy

Žák by měl: EKOSYSTÉMY - uvést příklady výskytu organismů v určitém - ekosystémy přirozené a umělé prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišit společenstva, ekosystémy - vysvětlit podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech - znát význam hospodářsky důležitých rostlina způsob jejich pěstování - využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu - dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody

OKOLÍ LIDSKÝCH SÍDEL SADY A OVOCNÉ ZAHRADY - rostliny sadů a ovocných zahrad - houby, bakterie a viry v sadech a ovocných zahradách - bezobratlí v sadech a ovocných zahradách - ptáci v sadech a ovocných zahradách

EV - Ekosystémy EV – Lidské aktivity a životní prostředí

ZELINÁŘSKÉ ZAHRADY - užitkové rostliny zelinářských zahrad, běžné druhy zeleniny OKRASNÉ ZAHRADY, SÍDLIŠTNÍ ZELEŇ - okrasné byliny - okrasné dřeviny - sídlištní zeleň 134

PARKY

A EV – Vztah člověka k prostředí


- rozlišovat základní systematické skupiny rostlin znát jejich zástupce

- vědět o vlivu virů a bakterií v přírodě a na člověka - rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby podle charakteristických znaků - rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát jejich zástupce

- odvodit na základě vlastního pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, objasnit jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí - vědět o významu živočichů v přírodě i pro člověka a uplatňovat zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - využívat zkušeností s chovem vybraných domácích živočichů k zajišťování jejich životních potřeb

- živočichové našich parků, okrasných zahrad a sídlištní zeleně RUMIŠTĚ A KRAJE CEST - rostliny na okrajích cest a na rumištích - jedovaté rostliny - léčivé rostliny - pěstování léčivých rostlin LIDSKÁ SÍDLA ORGANISMY PROVÁZEJÍCÍ ČLOVĚKA - mikroorganismy - nemoci vyvolané baktériemi, viry - význam očkování, tvorba protilátek - houby - bezobratlí - obratlovci ORGANISMY ČLOVĚKEM PĚSTOVANÉ NEBO CHOVANÉ - pokojové rostliny - chování živočichové - hospodářsky významné organismy - houby - hmyz - ryby - ptáci - savci

135

EV – Vztah člověka k prostředí


- popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

EV - Ekosystémy CIZOKRAJNÉ EKOSYSTÉMY TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY - živočichové tropických deštných lesů - rozložení tropických deštných lesů na Zemi - užitkové rostliny tropických a subtropických oblastí - WWF – Světový fond pro ochranu přírody

SAVANY A STEPI - rostliny - živočichové VODY TEPLÝCH KRAJIN A JEJICH EV - Ekosystémy OKOLÍ - živočichové ve vodách teplých oblastí - popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

POLOPOUŠTĚ A POUŠTĚ - adaptace organismů pro život v podmínkách s nedostatkem vody TUNDRY A POLÁRNÍ OBLASTI - adaptace organismů pro život v tundrách a polárních oblastech

- uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišit společenstva, ekosystémy

MOŘE A OCEÁNY - úloha fotosyntézy v ekosystému moří a oceánů - příklady mořských organismů

EV - Ekosystémy

- uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - uvést příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí

OCHRANA ROZMANITOSTI PŘÍRODY - rozmanité oblasti přírody na Zemi - rozmanitost naší přírody

EV – Vztah člověka k prostředí

136


- získat základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích - orientovat se v přehledu vývoje organismů a rozlišit základní projevy a podmínky života

STAVBA A ČINNOST TĚL ORGANISMŮ - organismy jednobuněčné - organismy mnohobuněčné

- rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy

BUŇKA - zkoumání buněk - buněčné ústroje a jejich význam - život buňky - rozmanitost buněk - viry

- vědět o vlivu virů a bakterií v přírodě a pro člověka

JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY - viry a bakterie

- znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin i živočichů

MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY - pletiva, tkáně - orgány rostlina živočichů - orgánové soustavy NIŽŠÍ ROSTLINY A HOUBY - řasy - houby - lišejníky VYŠŠÍ ROSTLINY - výtrusné rostliny - semenné rostliny

- porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného

ZÁKLADNÍ ORGÁNY TĚL

137

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání

OSV – Sebepoznání a sebepojetí


těla a znát funkce jednotlivých částí těla rostlin

- znát způsob pěstování důležitých rostlin

SEMENNÝCH ROSTLIN - vegetativní orgány rostlin - kořen - stonek - list - celistvost rostlinného těla - příjem i pohyb vody - fotosyntéza, dýchání rostlin ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN - nepohlavní rozmnožování - pohlavní rozmnožování BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ - žahavce - ploštěnci - měkkýši - kroužkovci - členovci ŽIVOČICHOVÉ A PROSTŘEDÍ - vztahy živočicha k prostředí


Přírodopis

Ročník:


Žák by měl: - rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce

Učivo OBRATLOVCI - třídy obratlovců - stavba těla obratlovců

138


Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti


Povrch těla - kůže - kožní útvary - porovnat vnější a vnitřní stavbu živočichů a vysvětlit funkci jednotlivých orgánů

Tvar a pohyb těla - kostra - vývoj kostry obratlovců od strunatců - svalstvo

- popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce

Základní činnosti těla - získávání energie z potravy - trávicí soustava - dýchací soustava - tělní tekutiny - oběhová soustava - vylučovací soustava


Celistvost organismu - řídící soustavy - soustava endokrinních žláz - nervová soustava - smyslové orgány

- popsat vznik a vývin jedince

Rozmnožování obratlovců - rozmnožovací soustavy a způsoby rozmnožování - vnější oplození u ryb a obojživelníků - vnitřní oplození u plazů, ptáků a savců - péče o potomstvo

139


- vědět o významu živočichů v přírodě i pro člověka a uplatňovat zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

Chování obratlovců - etologie, životní projevy obratlovců

- vědět o významu živočichů v přírodě i pro člověka a uplatňovat zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - uvést příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí

Ochrana obratlovců - zákon č. 114/1992 Sb. - vyhláška č. 385/1992 Sb. - Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) - Světová nadace pro ochranu divokých zvířat (WWF) ČLOVĚK Vztahy člověka k ostatním živočichům - biologická a společenská podstata člověka


Lidské tělo - anatomie, fyziologie, vnější stavba lidského těla

- rozlišovat příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňovat zásady jejich prevence a léčby

Povrch lidského těla - kůže - stavba kůže - funkce kůže - hygiena, poškození kůže Tvar a pohyb těla - lidská kostra, hlavní části kostry - stavba kostry - osová kostra (lebka, hrudník, páteř) - kostra končetin; - svalstvo; - svaly hlavy, trupu, končetin; 140




- rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy - rozlišovat příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňovat zásady jejich prevence a léčby - znát zásady poskytování předlékařské první pomoci při poranění

Základní životní funkce lidského těla - základní funkce trávicí, dýchací, oběhové, vylučovací soustavy; - využívání potravy - stavba a funkce orgánů trávicí soustavy (zuby – ústní dutina, žaludek, dvanáctník, tenké střevo, tlusté střevo, konečník) - dýchání - zevní dýchání, vnitřní dýchání - dýchací soustava – stavba, funkce - hygiena dýchací soustavy, kuřáctví - rozvádění látek po těle - krev, složení krve, červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky; - srdce, činnost srdce; - krevní oběh, činnost tepen, žil; funkce vlásečnic; - poškození a ohrožení oběhové soustavy; - mízní soustava a její funkce - vylučování - ledviny, stavba a funkce ledvin; - řízení lidského těla - hormony - přehled žláz s vnitřním vyměšováním; - nervové řízení - nervová buňka, přenos vzruchu mezi nervovými buňkami, mícha, útrobní a obvodové nervstvo; - mozek, stavba mozku - smyslové vnímání

141


- popsat vznik a vývin jedince - charakterizovat hlavní etapy vývoje člověka

- rozlišovat příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňovat zásady jejich prevence a léčby

- poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí

- hmat - chuť - čich - sluch - zrak - vyšší nervová činnost Rozmnožování člověka - pohlavní dvojtvárnost člověka, primární a sekundární pohlavní znaky Vývin nového jedince - oplození, vznik zárodku, vývoj plodu; - nitroděložní vývin člověka, porod Průběh lidského života - novorozenec, kojenec, batole, předškolní období, mladší školní věk, puberta, mladistvá dospělost, plná dospělost, střední věk, stáří, vysoké stáří Zdraví a nemoc - nemoci a jejich původci - poškozování zdraví alkoholem, kouřením a užíváním drog Lidská populace - křivka růstu lidské populace Člověk a jeho životní prostředí

142

OSV – Hodnoty, postoje,praktická etika

OSV – Mezilidské vztahy

OSV – Seberegulace a sebeorganizace



Přírodopis

Ročník:


Žák by měl: - rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy

Učivo Biologický základ člověka - buněčný základ těla, orgánové soustavy ZKOUMÁNÍ PŘÍRODY Myšlení a způsob života lidí - vyšší nervová činnost - lidská řeč, pojmy, představy – myšlení - cítění, vnímání, získávání zkušeností

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV – Sebepoznání a sebepojetí OSV – Rozvoj schopnosti poznávání

Postupné rozvíjení poznání a jeho význam - zkoumání a ověřování pokusy - objevování přírodních zákonitostí

- popsat jednotlivé vrstvy Země

VESMÍR - ZEMĚ - PODMÍNKY ŽIVOTA Země ve vesmíru - sluneční soustava - Slunce a jeho planety - střídání ročních období a střídání dne a noci - sluneční spektrum

Stavba Země - zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro - zemské sféry (litosféra, atmosféra, 143



hydrosféra, pedosféra a biosféra) - poznat podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny - rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů - využívat metody poznávání přírody osvojované v přírodopisu - dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody

Zemská kůra - nerosty čili minerály - tvary nerostů - krystalové soustavy - základní rozdělení - vlastnosti nerostů - stupnice tvrdosti - horniny - vnitřní geologické děje a vznik hornin - vyvřelé horniny - výlevné horniny - nerosty rudných žil - vnější geologické děje a vznik usazených hornin - organogenní horniny - přeměny hornin - horninový cyklus

- popsat jednotlivé vrstvy Země - rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů

Vznik a vývoj litosféry - pohyb litosférických desek - vnitřní geologické děje - vnější geologické děje

- objasnit jednotlivé vrstvy Země - rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů - popsat změny v přírodě vyvolané člověkem a objasnit jejich důsledky - vědět o významu vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi - poznat kladný a záporný vliv člověka na

Hydrosféra - rozložení vody na Zemi - oběh vody na Zemi - podzemní voda - ochrana vody

144




životní prostředí - popsat jednotlivé vrstvy Země - popsat změny v přírodě vyvolané člověkem a objasnit jejich důsledky - poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí

Atmosféra - vrstvy atmosféry - složení vzduchu v troposféře - tvorba skleníkových plynů - ozon

- popsat jednotlivé vrstvy Země - popsat změny v přírodě vyvolané člověkem a objasnit jejich důsledky - rozeznat některé druhy půd a objasnit jejich význam

Pedosféra - matečná hornina - půdotvorní činitelé - tvorba humusu - půdní profil - půdní typy - eroze půdy - ochrana půdy

- získat základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích - orientovat se v přehledu vývoje organismů a rozlišit základní projevy a podmínky života - rozlišit základní systematické skupiny rostlin a znát jejich zástupce - rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce - rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů

VÝVOJ ZEMĚ, ŽIVOTA A ČLOVĚKA Od vzniku Země k nejstarším formám života - vznik Země - geologické éry, periody



Prvohory - rozvoj života v prvohorních mořích - vznik obratlovců, paryby, ryby, obojživelníci a plazi - přechod života na souš

145


- kapraďorosty, nahosemenné rostliny Druhohory - vývoj krytosemenných rostlin - věk ještěrů - ptáci - první savci Třetihory - horotvorné procesy (alpinské vrásnění) - rozvoj savců, krytosemenných rostlin Čtvrtohory - přímí předchůdci člověka - vývoj hominidů - klimatické změny v přírodě; - pravěké umění - první zemědělci Vývojová teorie - vývoj druhů Doklady vývojové teorie - paleontologie, fosilní doklady vývoje - rozšíření organismů na Zemi - nenahraditelnost vyhynulých organismů - ochrana druhů, ohrožených vyhynutím - rozlišit základní systematické skupiny rostlina a znát jejich zástupce - rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce - orientovat se v přehledu vývoje organismů a rozlišit základní projevy a podmínky života

SOUČASNÁ BIOSFÉRA Rozmanitost organismů - skupiny organismů - odhad počtu druhů

146


- získat základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích - orientovat se v přehledu vývoje organismů a rozlišit základní projevy a podmínky života - popsat přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí - odvodit na základě vlastního pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, objasnit jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí - poznat význam rostlina živočichů v přírodě i pro člověka

- Organismy a prostředí - existence organismů v podmínkách neživého a živého prostředí - biologická rovnováha

Rozmanitost ekosystémů - vegetační pásy - vegetační stupně - příklady ekosystémů - vědět o základních rostlinných fyziologických procesech a o jejich využití

ZÁKLAD A TRVÁNÍ ŽIVOTA Buněčný základ života - výživa - syntéza bílkovin - vztahy k okolí - vylučování - přeměna látek - uvolňování energie

147


- popsat podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny - vědět o významu vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi - uvést příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí

EV – Lidské aktivity a životní prostředí NAŠE PŘÍRODA Rozmanitost podmínek života v naší přírodě - vývoj krajiny a přírody na území ČR v geologických érách a periodách - původní přirozené ekosystémy - vliv hospodaření člověkem na tvorbu krajiny Rozmanitost ekosystémů v naší přírodě - typy přirozených ekosystémů naší přírody - ekosystémy udržované uměle člověkem - venkovská kulturní krajina - městské ekosystémy

Ochrana naší přírody - zákon č. 114/1992 Sb. - obecná ochrana přírody - zvláštní ochrana přírody

148



5.13 Zeměpis Vzdělávací oblast:



Zeměpis

Učivo vyučovacího předmětu Zeměpis je rozděleno do těchto podkapitol: 1. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie 2. Přírodní obraz Země 3. Regiony světa 4. Společenské a hospodářské prostředí 5. Životní prostředí 6. Česká republika 7. Terénní geografické praxe a aplikace Časová dotace: Vyučovací předmět Zeměpis je realizován v 6. – 9. ročníku, vždy 1 hodina týdně (celkem 4 hodiny týdně). Výuka je realizována většinou ve třídách, v učebně nebo v terénu. Důraz je kladen zejména na orientaci žáka na mapě. Upřednostňovanou formou předmětu je vyučovací hodina se začleněním projektového vyučování a průřezových témat. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj (Sebepoznání a sebepojetí, Psychohygiena) Multikulturní výchova – Etnický původ, Multikulturalita Environmentální výchova – Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí Mediální výchova – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení, Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality

149


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Zeměpis: Kompetence k učení: - uplatňujeme názorné vyučování a individuální přístup - vedeme žáky k: vyhledávání informací, rozlišování důležitého a méně důležitého, učí je s důležitými informacemi pracovat a vyhledávat v encyklopediích potřebné informace týkající se problematiky poznávání světa a poznání života v jednotlivých světadílech Kompetence k řešení problému: - předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému řešení problémů - vedeme žáky k prezentování svých názorů, myšlenek a nápadů v soutěžích a projektových úkolech a formou her se zaměřením na OSV rozvíjíme v žácích jejich osobnost Kompetence komunikativní: - využíváme různé netradiční formy učení a usnadňuje také uspořádáním lavic ve třídě vzájemnou komunikaci - vede žáky ke kultuře řečového projevu a zavádí pravidelné chvíle k dialogu a prožitku - nabízíme žákům řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku zeměpisu Kompetence sociální a personální: - procvičujeme sociální a personální dovednosti na konkrétních úkolech a cvičeních - vedeme žáky k posilování vzájemných sociálních vztahů a vzájemné spolupráce a pomoci při vzdělávání a získávání poznatků Kompetence občanská: - nabízíme žákům prvky environmentální výchovy, - vedeme žáky k ekologickému myšlení a nabízíme jim srovnání se světem Kompetence pracovní: - vedeme žáky k sestavování pracovních postupů, čtení z mapy, pochopení symbolů a měřítka mapy.

150



Zeměpis

Ročník:

6.


Učivo






1. Geografické informace, zdroje dat, být seznámen a rozumět základní kartografie, topografie geografické, topografické a kartografické  komunikační geografický a kartografický terminologií jazyk - vybrané obecně používané rozumět geografickým a topografickým geografické a topografické pojmy; jazyk pojmům – měřítko a obsah plánů a map, mapy; symboly, smluvené značky, užít je prakticky vysvětlivky získat osobní představu o prostředí, které  geografická kartografie a topografie; nás obklopuje, umět ho popsat a určit druhy map, měřítko a obsah map a plánů, jednoduché vazby, vyjádřit, co mu glóbus, zeměpisná síť, poledníky a prospívá a škodí rovnoběžky 2. Přírodní obraz Země  Země jako vesmírné těleso – tvar a pohyby Země, důsledky pohybů Země na objasnit důsledky pohybů Země život lidí a organismů, střídání dne a noci, střídání ročních období, časová pásma 3. Terénní geografické praxe a aplikace  Cvičení a porovnávání v terénu v místní krajině, geografická exkurze - orientační ovládat základy praktické topografie a body, jevy, pomůcky a přístroje; orientace v terénu stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran,  pohyb podle mapy, odhad vzdáleností a

151

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy M – měřítko mapy M – rovnoběžky PŘ – Země, naše planeta

TV – cvičení v přírodě

TV – cvičení v přírodě




být seznámen s uplatňováním zásad bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě


Zeměpis

Ročník:

7.


výšek objektů v terénu, jednoduché náčrtky krajiny, schematické náčrtky pochodové osy 4. Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života  živelní pohromy – povodně, požáry, vichřice; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom

Učivo 1. Regiony světa  Světadíly, světové oceány

 vyhledat na mapách jednotlivé světadíly a oceány

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy EV - Ekosystémy

2. Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida,  geografická poloha, vybrané  charakterizovat polohu, rozlohu, přírodní, společenské, přírodní kulturní, společenské, politické a hospodářské politické a hospodářské poměry poměry vybraných světadílů a vybraných  charakteristika vybraných států TV – cvičení v přírodě států 3. Terénní geografické praxe a aplikace  být seznámen s přírodními a  Cvičení a porovnávání v terénu v místní společenskými problémy a možnostmi krajině, geografická exkurze - orientační jejich řešení body, jevy, pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších  ovládat základy praktické topografie a světových stran, orientace v terénu  pohyb podle mapy, odhad vzdáleností a

152


výšek objektů v terénu, jednoduché náčrtky krajiny, schematické náčrtky pochodové osy 



ovládat základy praktické topografie a orientace v terénu uplatňovat v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě


Zeměpis

Ročník:

8.

VV – ochrana životního prostředí 4. Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života  živelní pohromy – povodně, požáry, vichřice; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom


Učivo 1. Regiony světa  světadíly, oceány, makroregiony světa – být seznámen se světadílem Evropa a jeho státy Evropy, určující a srovnávací okolními oceány, moři a státy Evropy kritéria vč. polohy a rozlohy, oblasti – určit zeměpisnou polohu a rozlohu České přírodní, podnebné, vegetační, sídelní, republiky a její sousední státy jazykové, náboženské, kulturní znát přírodní podmínky ČR, popsat  Regionální společenské a povrch a jeho členitost mnohonárodnostní státy, části států, uvést hlavní údaje o rozmístění hospodářské oblasti, kraje, města obyvatelstva 2. Česká republika vymezit a lokalizovat území místní  místní region - zeměpisná poloha, kritéria krajiny a oblasti podle bydliště nebo pro vymezení místního regionu, rozloha a školy ohraničení vzhledem k ostatním regionům charakterizovat přírodní, hospodářské a  Česká republika - zeměpisná poloha, kulturní poměry místního regionu rozloha, členitost, přírodní poměry,

Žák by měl:      

153

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení INF – vyhledávání informací na PC VV - výtvarné ztvárnění navštívených lokalit D – historické památky regionu ČJL – vypravování, popis známých míst našeho regionu


 

vyhledat na mapách jednotlivé kraje ČR a charakterizovat hospodářské poměry, přírodní zvláštnosti a kulturní zajímavosti uvést na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí



ovládat základy praktické topografie a orientace v terénu



být seznámen s uplatňováním zásad bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

obyvatelstvo, hospodářství, hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě  Regiony České republiky - územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, kraj místního regionu, spolupráce se sousedními státy 3. Životní prostředí  Krajina – přírodní a společenské prostředí, typ krajin v evropských souvislostech  Vztah příroda a společnost – principy a zásady ochrany životního prostředí, chráněná území přírody v evropských souvislostech 3. Terénní geografické praxe a aplikace  Cvičení a porovnávání v terénu v místní krajině, geografická exkurze - orientační body, jevy, pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových stran,  pohyb podle mapy, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu, jednoduché náčrtky krajiny, schematické náčrtky pochodové osy 4. Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života  živelní pohromy – povodně, požáry, vichřice; opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom

154

EV - Ekosystémy VV – ochrana životního prostředí MKV – Multikulturalita MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení



Zeměpis

Ročník:

9.


Učivo


Žák by měl:     

1. Společenské a hospodářské prostředí být seznámen se společenskými a  světové hospodářství- odvětvová hospodářskými poměry současného světa struktura, ukazatele hospodář. rozvoje a být seznámen s nejvýznamnějšími životní úrovně, hlavní světové surovinové politickými, hospodářskými a a energetické zdroje bezpečnostními seskupeními států  státy světa- politická, bezpečnostní a rozlišit zásadní přírodní a společenské hospodářská seskupení států znaky světových regionů 2. Společenské a hospodářské prostředí vědět, jak přírodní podmínky souvisí  obyvatelstvo světa- struktura a rozložení s funkcí a rozmístěním lidských sídel světové populace, její růst, pohyb národů, vyhledat na mapě nejznámější oblasti jazykových skupin a náboženství cestovního ruchu a rekreace  globalizační společenské, politické a hospodářské procesy- aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry souč. světa

155

F, CH – světové energetické zdroje EV - Ekosystémy MV – Interpretace vztahu med. sdělení a reality M – třídění dat do tabulek, porovnávání (i na PC) MKV – Multikulturalita MV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení VV – ochrana životního prostředí


5.14 Hudební výchova Vzdělávací oblast:

Umění a kultura


Hudební výchova

Učivo v předmětu Hudební výchova je rozděleno do čtyř okruhů: 1. Vokální činnost 2. Instrumentální činnost 3. Hudebně pohybová činnost 4. Poslechová činnost. Konkrétní učivo je přiřazováno dle náročnosti do jedné ze tří vzdělávacích etap 1. - 3., 4. - 5. a 6. - 9. ročník. Výuka je realizována v univerzálním sále v budově školy, také ve volné přírodě. Důraz je kladen na všestranný rozvoj estetického a hudebního vnímání žáka. Časová dotace: Vyučovací předmět hudební výchova je realizována v 1. - 9.ročníku 1 hod. týdně. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Mediální výchova - Fungování a vliv médií ve společnosti; (vnímání autora mediálních sdělení, uplatnění výrazových prostředků v hudbě a tanci) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá (poznávání evropské hudby) Environmentální výchova – Základní podmínky života (výchova k životnímu prostředí, hudba, rámus); Multikulturní výchova – Lidské vztahy (mezilidské vztahy v lidové písni, vzájemné obohacování různých kultur, kulturní diference, respektování zvláštností různých etnik, etnický původ) Osobnostní a sociální výchova – Osobnostní rozvoj (kreativita) estetika mezilidských vztahů

156


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Hudební výchova: Kompetence k učení - vedeme žáka k zpívání na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - umožňujeme každému žákovi zažít úspěch - vedeme žáka k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů i běžného života Kompetence k řešení problémů - vede žáka k rozlišování jednotlivé kvality tónů, rozpoznání výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby - učitel vede žáka, aby rozpoznal v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odlišil hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální činnosti - vedeme žáky k vzájemnému naslouchání Kompetence komunikativní - vedeme žáka k rytmizaci a melodizaci jednoduchých textů, k improvizaci v rámci nejjednodušších hudebních forem - vedeme žáka k reakci pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřovat metrum, tempo, dynamiku, směr melodie - zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků Kompetence sociální a personální - nabízíme dostatek situací ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby - vedeme žáka k vzájemnému naslouchání - vedeme žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence občanská - nabízíme žákům dostatek příležitostí ke kritickému myšlení nad obsahy textů písní a hudebních děl - žák se podílí na hodnocení činností nebo jejich výsledků Kompetence pracovní - vedeme žáka k využívání jednoduchých hudebních nástrojů k doprovodné hře, aby tanečním pohybem vyjádřil hudební náladu - sledujeme při hodině HV pokrok všech žáků

157



Hudební výchova

Ročník:


Učivo


Žák by měl:  dbát na správné dýchání a držení těla  provádět hlasová a dechová cvičení  snažit se zřetelně vyslovovat  rozlišovat hlas mluvený a zpěvní  snažit se vytleskat rytmus podle vzoru  zazpívat dětské a lidové písně dle výběru  učit se používat dětské hudební nástroje k rytmickým cvičením a hudebnímu doprovodu  poznat a umět pojmenovat klavír, kytaru, flétnu, dřívka, triangl, hůlky, bubínek  provádět hudebně pohybovou činnost (držení těla, chůze, jednoduché taneční hry, pochod)  poznat a naučit se vybrané vánoční koledy  poznat vybrané hudební nástroje (viz hudební nástroje) i podle zvuku

1. Vokální činnosti  pěvecký a mluvní projev (pěvecké VMEGS – Evropa a svět nás zajímá dovednosti, hlasová hygiena)  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 taktu) 2.Instrumentální činnosti  hra na hudební nástroje (reprodukce EV – Základní podmínky života motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů Orffova instrumentáře, zobcových fléten)  rytmizace, hudební hry(ozvěna) 3. Hudebně pohybové činnosti  pohybový doprovod znějící hudby (2/4 MKV - Kulturní rozdíly takt)  pohybové vyjádření hudby (pohybová improvizace) 4. Poslechové činnosti  kvality tónů  hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj  hudební styly (hudba pochodová, taneční, ukolébavka, …)

158



Hudební výchova

Ročník:


Průřezová témata

Učivo

Mezipředmětové vztahy Žák by měl:  rozlišit rytmus pomalý a rychlý, melodii stoupavou a klesavou, zeslabování a zesilování  umět vytleskat rytmus podle říkadel a písní  umět doplnit zpěv hrou na jednoduché hud. nástroje  umět zazpívat vybrané vánoční koledy, dětské a lidové písně dle výběru  

poznat a rozlišuje hudební nástroje podle zvuku – klavír, trubka, housle, flétna, buben umět užívat dětské hudební nástroje

Žák by měl:    

umět se pohybovat podle daného rytmu, při tanci tleskat a do pochodu bubnovat umět pohybově vyjádřit hudbu, zpěv s tancem umět pochodovat v rytmu písně rozlišuje umělou a lidovou píseň

1. Vokální činnosti  pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena, dynamicky odlišný zpěv, rozšiřování hlasového rozsahu)  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 a 3/4 taktu) 2. Instrumentální činnosti  hra na hudební nástroje (reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orfeova instrumentáře, zobcových fléten)  rytmizace, hudební hry (otázka – odpověď), hudební improvizace 3. Hudebně pohybové činnosti  pohybový doprovod znějící hudby (2/4 takt)  pohybové vyjádření hudby (pohybová improvizace) 4. Poslechové činnosti  kvality tónů, vztahy mezi tóny (akord)  hudební výrazové prostředky, hudební prvky (pohyb melodie, rytmus)  hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební 159

VV - ilustrace TV – pochod, taneční krok ČJL – říkadla VV - ilustrace VV – Vánoce PČ – vánoční výzdoba ČJL – vypravování PRV – lidové zvyky a tradice

MV - Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení (uplatnění výrazových prostředků v hudbě a tanci)




seznámí se s vybranými skladbami klasiků



nástroj hudební styly (hudba pochodová, taneční, MKV – Lidské vztahy (mezilidské vztahy v lidové ukolébavka, …) písni)


Hudební výchova

Ročník:

3.



Učivo

Mezipředmětové vztahy Žák by měl: 1. Vokální činnosti  umět správně a hospodárně dýchat a  pěvecký a mluvní projev (pěvecké zřetelně vyslovovat při rytmizaci říkadel dovednosti, hlasová hygiena, dynamicky i při zpěvu odlišný zpěv, rozšiřování hlasového  umět vytleskat dvoučtvrteční a rozsahu) tříčtvrteční takt  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 a  znát pojmy notová osnova, noty, 3/4 taktu) houslový klíč  dvojhlas (kánon)  seznámit se s hymnou ČR  zpívat jednoduché písně vybrané vánoční 2. Instrumentální činnosti koledy, dětské a lidové písně dle výběru  hra na hudební nástroje (reprodukce  dbát na správné dýchání motivů, témat, jednoduchých skladbiček  rozlišovat nástroje dechové, smyčcové a pomocí nástrojů z Orffova instrumentáře, umí uvést příklad zobcových fléten)  umět doprovázet na rytmické nástroje  rytmizace, hudební hry (otázka – odpověď), hudební improvizace Žák by měl:  seznámit se s polkovými a valčíkovými

3. Hudebně pohybové činnosti  pohybový doprovod znějící hudby (2/4

160

VV – ilustrace TV – pochod, taneční krok VV – Vánoce PČ – vánoční výzdoba ČJL – vypravování VMEGS - Evropa a svět nás zajímá

PRV – lidové zvyky a tradice


      

kroky (chůze dvoudobá, třídobá) umět pohybově vyjádřit hudbu zvládat měnit pohyb podle tempových a rytmických změn umět rozlišit sílu zvuku poznat hymnu ČR a rozumí smyslu textu seznámit se s díly B. Smetany a A. Dvořáka poslechem rozeznat hudební nástroje být schopen soustředit se na poslech jednoduché, krátké skladby

takt)  pohybové vyjádření hudby (pohybová improvizace) 4. Poslechové činnosti  kvality tónů, vztahy mezi tóny (akord)  hudební výrazové prostředky, hudební prvky (pohyb melodie, rytmus)  hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj  hudební styly (hudba pochodová, taneční, ukolébavka, …)


Hudební výchova

Ročník:



Učivo

Žák by měl: 1. Vokální činnosti  učit se další písně (lidové, trampské,  pěvecký a mluvní projev (pěvecké populární) dovednosti, hlasová hygiena)  dbát na správné dýchání  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4  znát pojmy houslový klíč, notová osnova, taktu) noty, taktová čára  dvojhlas (kánon)  seznámit se s délkami not  (rozvíjení činností z 1. období)  hudební rytmus (realizace písní ve 3/4 a 4/4 taktu)  intonace a vokální improvizace (durové a  rozlišovat nástroje dechové, smyčcové, mollové tóniny) 161

Mezipředmětové vztahy VV - ilustrace PRV – lidové zvyky a tradice TV – pochod, taneční krok VV – Vánoce

PČ – vánoční výzdoba


 

klávesové, drnkací, bicí doprovodit písně na rytmických nástrojích zvládat rytmizaci říkadel poznat melodii stoupavou, klesavou



pohybově vyjádřit hudbu, polkový krok



zná osobnost - B. Smetana



2. Instrumentální činnosti  hra na hudební nástroje (doprovod písní pomocí nástrojů z Orffova instrumentáře, zobcových fléten)  rytmizace, melodizace, hudební improvizace (tvorba hudebního doprovodu, hudební hry)  grafický záznam melodie 3. Hudebně pohybové činnosti  pohybový doprovod znějící hudby (3/4 a 4/4 takt, valčík, menuet)  pohybové vyjádření hudby (pantomima a pohybová improvizace)  orientace v prostoru (pamětné uchování tanečních pohybů) 4. Poslechové činnosti  vztahy mezi tóny  rozpoznání tempa a rytmu  hudební výrazové prostředky a hudební prvky  hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj  (rozvíjení činností z 1. období)  hudební styly a žánry (hudba pochodová, taneční, ukolébavka)  interpretace hudby (slovní vyjádření)

162

ČJL – vypravování PRV – lidové zvyky a tradice

MKV - Lidské vztahy




Hudební výchova

Ročník:



Učivo

Žák by měl: 1. Vokální činnosti  zpívat písně v přiměřeném rozsahu  pěvecký a mluvní projev (pěvecké k individuálním schopnostem (lidové, dovednosti, hlasová hygiena) trampské, populární)  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4  poznat smyčcové nástroje – housle, taktu) violoncello, kontrabas  dvojhlas (kánon)  dechové nástroje – trubka, pozoun, lesní  (rozvíjení činností z 1. období) roh  hudební rytmus (realizace písní ve 3/4 a  seznámit se s hudebními nástroji 4/4 taktu) v symfonickém orchestru  intonace a vokální improvizace (durové a  odlišit tóny podle výšky, síly, barvy mollové tóniny)  umět napsat houslový klíč do notové 2. Instrumentální činnosti osnovy  hra na hudební nástroje (doprovod  znát noty – celá, půlová, čtvrťová lidových i umělých písní pomocí nástrojů  seznámí se s krajovými lidovými tanci z Orffova instrumentáře, zobcových  znát původ státní hymny fléten)  znát jednoduché písně  rytmizace, melodizace a stylizace, hudební  naučí se vybrané písně J. Uhlíře a k. Šípa improvizace (tvorba hudebního  umět správně hospodařit s dechem při doprovodu, hudební hry) interpretaci písní - frázování 3. Hudebně pohybové činnosti  doprovodit písně na rytmické a melodické  pohybový doprovod znějící hudby (3/4 a hudební nástroje 4/4 takt, valčík, menuet)  doprovodit spolužáky na rytmické nástroje  pohybové vyjádření hudby  umět pohybově vyjádřit nálady (pantomima a pohybová improvizace)  být seznámen s relaxací  orientace v prostoru (pamětné uchování 163

Mezipředmětové vztahy VV - ilustrace VV – Vánoce PČ – vánoční výzdoba ČJL – vypravování PRV – lidové zvyky a tradice

TV – pochod, taneční krok




umět propojit vlastní pohyb s hudbou

 

dokázat se soustředit na poslech skladeb poslechem poznat vybrané smyčcové a dechové nástroje být seznámen s varhanní hudbu poznat vánoční hudbu a vánoční koledy poznat trampské písně zná některé naše nejvýznamnější skladatele (Smetana, Dvořák)

   

tanečních pohybů) 4. Poslechové činnosti  kvality tónů  vztahy mezi tóny  hudební výrazové prostředky a hudební prvky  hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj  (rozvíjení činností z 1. období)  hudební styly a žánry (hudba pochodová, taneční, ukolébavka, …)  interpretace hudby (slovní vyjádření)


Hudební výchova

Ročník:

6.


Učivo

MV - Vnímání mediálního sdělení MKV - Etnický původ



Mezipředmětové vztahy Žák by měl: VV - ilustrace 1. Vokální činnosti  zpívat písně (lidové, trampské, populární)  pěvecký a mluvní projev (pěvecké TV – pochod taneční krok,  dbát na správné dýchání dovednosti, hlasová hygiena) PČ – vánoční výzdoba  znát pojmy repetice, houslový klíč  hudební rytmus (realizace písní ve 2/4, 3/4 ČJL – vypravování  umět napsat houslový klíč a 4/4 taktu) PRV – lidové zvyky a tradice  rozlišovat délky not a umí je zapsat  dvojhlas a vícehlas (kánon a lid. dvojhlas)  poznat dynamická znaménka p, mf, f a  (rozvíjení činností z 1. období) OSV - Komunikace umí je v písni použít  dvojhlas a vícehlas (prodleva, dvojhlasé  být seznámen s notovým zápisem, s názvy písně)

164


   

not znát noty – celá, půlová, čtvrťová, správně rytmicky doprovázet jednoduchou píseň na Orffovy nástroje mít rytmické cítění a rytmickou paměti snahu vytvořit vlastní rytmické motivy, předehry, mezihry a dohry

    

intonace a vokální improvizace (durové a mollové tóniny) intonační cvičení --> vzestupná a sestupná řada tónů, intonace stupnic dur zpěv lidových písní, práce s notovým zápisem říkadlo, píseň – rytmické vyjádření textu písně vyhledávání rytmu v zápisu písně, rytmické hádanky

2. Instrumentální činnosti  reprodukce známých písní s důrazem na první a druhou dobu taktu (Já husárek malý; Koulelo se, koulelo; Malé kotě)  rytmické hádanky, rytmické ozvěny, rytmická hra na tělo  rytmické hud. formy – pochod, polka, valčík  analytická práce s písní, jednoduchá písňová forma  tvoření jednoduchých partitur pro Orffovy nástroje 3. Hudebně pohybové činnosti  taktování a pohyb na hudbu  hudebně pohybové hry  základní taneční kroky klasických,  lidových a moderních tanců 4. Poslechové činnosti  poznávání hud nástrojů – rozdělení do sk.  poslech dětské pěvecké sbory  píseň lidová, umělá

165

TV – hud. poh. činnosti: krok pochodový, valčíkový, polkový

D – vznik křesťanství OSV – Mezilidské vztahy

OSV – Poznávací schopnosti VV – ilustrace písní, výtvarný záznam melodie, rytmu EV – Vztah člověka k prostředí VDO – Občanská společnost a škola



Hudební výchova

Ročník:


Učivo

Žák by měl:  při zpěvu využívat správné pěvecké návyky  podle individuálních dispozic zpívat intonačně čistě a rytmicky přesně  znát a interpretovat vybrané lidové, trampské a populární písně (dle výběru)  pohybem reagovat na znějící hudbu s využitím jednoduchých gest a tanečních krok  dokázat využít získaných znalostí a dovedností k vytvoření hudebně dramatického vystoupení

1. Vokální a instrumentální činnosti  lidové a umělé písně – dynamika - melodie - rytmus  výběr písní různých období  lidový dvojhlas, kánon  doprovázení písní 2. Pohybové činnosti  Prolínají do ostatních hudebních činností v průběhu celého šk. roku.  taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění – choreografie  polka, valčík, mazurka  moderní tance  dramatizace v hud. projektu k příležitosti Vánoc  hudebně pohybové hry


při poslechu využívat získané zkušenosti spojovat poslech s instrumentální nebo pohybovou činností  rozpoznat hudební nástroje, jejich

3. Poslechové činnosti  Poslech různých hudebních žánrů  Pochod, tanec, vážná hudba k poslechu  Výběr poslechových skladeb různých období  Baroko – např. Vivaldi, 166

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy MKV – Multikulturalita ( lid. písně jiných národů, poznávání kulturních tradic) EV – Vztah člověka k prostředí (citlivý přístup k okolní krajině, vnímání krásy přírody) OSV – Poznávací schopnosti (obecná kreativita, rozvoj smyslového vnímání)

OSV - Komunikace

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá (vnímání evropské hudeb. kultury)


  

výrazové možnosti


Hudební výchova

Ročník:


Klasicismus - např. Mozart, Beethoven Romantismus – např. Chopin, Schubert Český romantismus – např. Smetana, Dvořák

Učivo


Žák by měl:  dodržovat správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu  zpívat intonačně čistě, rytmicky přesně (lidové, trampské, populární) písně  respektovat dynamiku písně 

umět použít k doprovodu jednoduché nástroje

 

rozlišit durovou a molovou stupnici umět přesně rytmicky zazpívat vybrané písně rozlišit základní vlastnosti tónu sluchem rozlišit melodii vzestupnou a sestupnou tvořit jednoduché doprovody umět podle individuálních dispozic vytleskat obtížnější rytmus

   

1. Vokální a instrumentální činnosti  hlasová a rytmická cvičení  intervaly - seznámení  rytm. výcvik s oporou hud. nástroje  zpěv lidových i umělých písní  (Horo, horo, vysoká jsi; Ej vandrovali hudci, Nezacházej slunce, Řekni, kde ty kytky jsou, Stín katedrál)  vzestupné a sestupné řady tónů (stupnic)  akord  příklady v lidové tvorbě  Hud. projekt k příležitosti vánočních oslav: o pásmo reprodukované hudby, koled, o vlastní instrumentální tvorby  grafický záznam melodie  hra na tělo a na nástroje Orffova 167

EV – Vztah člověka k prostředí (citlivý přístup k okolní krajině, vnímání krásy přírody)

MKV – Multikulturalita (tradice a rozmanitost kultur)

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá (vnímání evropské hudeb. kultury)


Žák by měl:  pohybem vyjadřovat různé taneční rytmy 

být seznámen s vybranými skladbami českých i světových autorů

instrumentáře (ostinátní doprovod, prodleva apod.) 2. Hudebně pohybové činnosti  Prolínají do ostatních hudebních činností OSV - Komunikace v průběhu celého šk. roku. (umění jako prostředek komunikace,  taktování, taneční kroky, vlastní pohybové estetika mezilidských vztahů) ztvárnění – choreografie  polka, valčík, mazurka  hudebně-pohybové hry  dramatizace v hud. projektu k příležitosti Vánoc 3. Poslechové činnosti  poslech různých hud. žánrů, srovnávání, postihování charakteristických rozdílů např.  G. Gershwin – Rapsodie in bule  J. Scott – The Entertainer – ragtime  Baroko – Bach, Vivaldi  Romantismus – Chopin, Liszt, Čajkovskij, Schubert  A. Dvořák; Z. Fibich  Baroko – Vivaldi, Bach, Händl  opera  Klasicismus – znaky  J. Haydn  W. A. Mozart  Romantismus – Chopin, Schubert  Ruská hudba – Čajkovskij  Český romantismus – Smetana - Má vlast  Česká mše vánoční – J. J. Ryba  Česká mše půlnoční – A. Michna

168


z Otradovic  Česká hudba 20. století např.  L. Janáček, B. Martinů swing, boogie woogie, blues Vyučovací předmět:

Hudební výchova

Ročník:


Žák by měl:  dodržovat správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu  zpívat intonačně čistě, rytmicky přesně lidové, trampské a populární písně  respektovat dynamiku písně 

umět použít k doprovodu jednoduché nástroje

 

rozlišit durovou a molovou stupnici umět přesně rytmicky zazpívat vybrané písně rozlišit základní vlastnosti tónu sluchem rozlišit melodii vzestupnou a sestupnou tvořit jednoduché doprovody umět podle individuálních dispozic vytleskat obtížnější rytmus pohybem vyjadřovat různé taneční rytmy

    

Učivo


Mezipředmětové vztahy 1. Vokální a instrumentální činnosti  hlasová a rytmická cvičení EV – Vztah člověka k prostředí  intervaly - seznámení (citlivý přístup k okolní krajině, vnímání krásy  rytm. výcvik s oporou hud. nástroje přírody)  zpěv lidových i umělých písní  vzestupné a sestupné řady tónů (stupnic)  akord  příklady v lidové tvorbě  Hud. projekt k příležitosti vánočních oslav: o pásmo reprodukované hudby, koled, o vlastní instrumentální tvorby  grafický záznam melodie  hra na tělo a na nástroje Orffova instrumentáře (ostinátní doprovod, prodleva apod.) 2. Hudebně pohybové činnosti  Prolínají do ostatních hudebních činností v průběhu celého šk. roku.  taktování, taneční kroky, vlastní pohybové

169




být seznámen s vybranými skladbami českých i světových autorů

 

ztvárnění – choreografie polka, valčík, mazurka; pohybové hry dramatizace v hud. projektu k příležitosti Vánoc

3. Poslechové činnosti 

         

poslech různých hud. žánrů, srovnávání, postihování charakteristických rozdílů např. G. Gershwin – Rapsodie in bule MKV – Multikulturalita J. Scott – The Entertainer – ragtime (tradice a rozmanitost kultur) Baroko – Bach, Vivaldi Romantismus – Chopin, Liszt, Chajkovskij, Schubert A. Dvořák Z. Fibich Baroko – Vivaldi, Bach, Händel opera Klasicismus – znaky PT :Výchova k myšlení v evropských a J. Haydn globálních souvislostech W. A. Mozart - Evropa a svět nás zajímá (vnímání Romantismus – Chopin, Schubert evropské hudeb. kultury ) Ruská hudba – Čajkovskij Český romantismus – Smetana - Má vlast



Česká mše vánoční – J. J. Ryba

   



Česká mše půlnoční – A. Michna z Otradovic  Česká hudba 20. století např.  L. Janáček, B. Martinů  swing, blues, jazz, rock, folk

170

OSV - Komunikace (umění jako prostředek komunikace, estetika mezilidských vztahů)


5.15 Výtvarná výchova Vzdělávací oblast:

Umění a kultura


Výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu: Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova dochází k všestrannému prohlubování výtvarného cítění žáka tím, že pomáhá vyjadřovat jeho emoce a dává průchod přirozené aktivitě a fantazii. Obsah vyučovacího předmětu VV napomáhá vytváření postojů k tvořivému pojímání světa a schopnosti spolupracovat na společné práci a učí žáka toleranci při hodnocení výtvarných projevů ostatních. Při výtvarných činnostech dochází k rozvíjení smyslového vnímání, představivosti, zlepšování jemné motoriky, prostorového vidění a získávání všestranných výtvarných dovedností. Časová dotace: Vyučovací předmět výtvarná výchova je realizován v 1. - 9. ročníku 1 hod. týdně, v 6. a 7. ročníku navíc á 1 hod./týdně. Konkrétní učivo je přiřazováno dle schopností žáků do 3 vzdělávacích etap 1. - 3. roč., 4. - 5. roč. a 6. - 9. ročník. Škola prozatím nemá prostory speciálně určené pro výuku tohoto předmět (využívá se jen polohovacích žákovských stolků), proto výuka probíhá v jednotlivých třídách popř. v terénu. Chloubou naší školy je školní galerie s dlouholetou tradicí, kde jsou vystavovány nejenom zdařilé práce našich žáků, ale i místních umělců (malířů, sochařů, fotografů apod.). Výtvarná výchova je členěna do 3 okruhů: 1. Výtvarné osvojování skutečnosti 2. Dekorativní a prostorová práce 3. Výtvarné umění a životní prostředí. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Environmentální výchova – utváření postojů k estetickým hodnotám prostředí; vztah člověka k prostředí; lidské aktivity a problémy životního prostředí; Osobnostní a sociální rozvoj – rozvoj dovedností pro spolupráci, osobnostní rozvoj – kreativita; sociální rozvoj – spolupráce, soutěživost; morální rozvoj; Multikulturní výchova – kulturní rozdíly; Mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálního sdělení. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova: 171


Kompetence k učení: - umožňujeme každému žákovi zažít úspěch - vedeme žáka k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů i běžného života - vedeme žáka k práci s výtvarnými materiály Kompetence komunikativní: - zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků - vedeme žáka ke komunikaci mezi žáky - vedeme žáka ke srozumitelnému vyjadřování se jednoduchými větami k výtvarném projevu Kompetence pracovní: - sledujeme při hodině Vv pokrok všech žáků - vedeme žáky k užívání různých výtvarných materiálů - vedeme žáka k dodržování dohodnutých pravidel, postupů a termínů - vedeme žáka k dodržování zásad bezpečnosti, hygieny práce, a k práci podle daného pracovního postupu. Kompetence sociální a personální: - nabízíme žákovi posuzování výtvarných stylů a jejich kritické usuzování - vedeme žáky k tomu, aby brali ohled na druhé - vedeme žáka k respektování pravidel práce v týmu Kompetence občanská - vedeme žáka, aby se podílel na hodnocení činností nebo jejich výsledků Kompetence k řešení problémů - vedeme žáky k vzájemnému naslouchání

172



Výtvarná výchova

Ročník:

1., 2., 3. Očekávané výstupy

Učivo

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČJL – pohádky; říkadla

Žák by měl: 1. Výtvarné osvojování skutečnosti  zvládnout základní dovednosti pro vlastní  náměty ze života dětí tvorbu  ilustrace ke známým říkadlům a pohádkám  rozpoznávat, pojmenovat a porovnat linie,  ztvárnění zážitku kresbou barvy, tvary  dotváření přírodních výtvorů na základě  uplatňovat vlastní zkušenosti, prožitky fantazie a fantazii při tvůrčích činnostech OSV - Kreativita 2. Dekorativní a prostorové práce  být schopen sdělit výsledky své činnosti  kresba měkkým materiálem ČJL - čítanka, pohádkové knížky svým spolužákům  malba barvou a štětcem (rozpíjení, zapouštění)  rozvoj smyslu pro prostor  vlastnosti plastických materiálů  vystřihování, nalepování  rozvoj smyslu pro rytmus 3. Výtvarné umění a životní prostředí  vztah k životnímu prostředí, k lidovému umění, užité tvorbě, odívání  seznamování s ukázkami ilustrací dětských knih  práce s dětskou hračkou a loutkou

173



Výtvarná výchova

Ročník:

4., 5.


Učivo

Žák by měl: 1. Výtvarné osvojování skutečnosti  uplatňovat základní dovednosti pro vlastní  vztah k lidem a společnosti (lidská postava tvorbu – proporce, základní poučení o kompozici)  rozpoznávat, pojmenovat a porovnat linie,  dotváření přírodní formy na základě vlastní barvy, tvary, objekty fantazie  při tvorbě vycházet ze svých zrakových,  přírodní a umělé formy v ročních obdobích hmatových i sluchových vjemů, vlastních  vyjádření tvaru věci, poznávání materiálů a prožitků funkcí předmětu  být schopen vyjádřit pocity ze svého díla i 2. Dekorativní a prostorové práce spojené s hodnocení experimentováním  dekorativní členění plochy s využitím barvy, linie a tvaru prvku  jednoduché grafické techniky  týmové prostorové práce  kompozice z přírodních 3. Výtvarné umění a životní prostředí  základní druhy výtvarného umění  rozvíjení kultury umění, užitné umění  využívání specifik regionu (principy tvorby jednoduchých ornamentů a jeho rytmu)  vztah k životnímu prostředí prostřednictvím VV  ilustrační torba ( komiksy, časopis, kniha, fotografie, ..)

174

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Kreativita

PČ - řemesla MKV - Kulturní rozdíly EV - Vztah člověka k prostředí ČJL - komiksy, časopis, kniha, fotografie



Výtvarná výchova

Roční :

6., 7.

Očekávané výstupy Žák by měl:  realizovat, prezentovat vlastní tvorbu a uplatňovat základní dovednosti  uplatňovat linie, barvy, tvary, využívat jejich vlastnosti a vztahy  vycházet ze svých vlastních zkušeností, myšlenek, představ, volit nejvhodnější prostředky a postupy  zhodnotit a prezentovat výsledek své tvorby a porovnávat jej s výsledky ostatních

Učivo 1. Výtvarné osvojování skutečnosti  volné zobrazování skutečnosti (tvary, prostor a jeho uspořádání)  rozvíjení výtvarného vnímání, myšlení a vidění  dějové práce, prostorové vztahy a základní proporce lidské postavy 2. Dekorativní a prostorové práce  uplatnění výtvarné linie a její rytmizace v ploše  lidová tvorba, užitné umění  rozšíření možností výtvarného projevu (netradiční materiály, složitější prostorové práce, grafické techniky) 3. Výtvarné umění a životní prostředí  získání základních představ o vývoji výtvarného umění  vytváření vlastního názoru na umělecké dílo  seznámení se současnou architekturou, urbanistikou, bytovou kulturou, odíváním a estetickou úrovní předmětů denní potřeby  porovnávání vlastních výsledků s ostatními

175


EV - Vztah člověka k prostředí



Výtvarná výchova

Ročník:

8., 9.

Očekávané výstupy Žák by měl:  realizovat, prezentovat vlastní tvorbu a uplatňovat základní dovednosti  uplatňovat linie, barvy, tvary, využívat jejich vlastnosti a vztahy  vycházet ze svých vlastních zkušeností, myšlenek, představ, volit nejvhodnější prostředky a postupy 

 

prohlubovat emoční prožitky

zhodnotit a prezentovat výsledek své tvorby a porovnávat jej s výsledky ostatních poznat ilustrátory učebnic a literatury pro děti a mládež

Učivo 1. Výtvarné osvojování skutečnosti  rozvíjení výtvarného vnímání, myšlení a vidění  volně vyjadřovat architektonické prvky  dějové práce, prostorové vztahy a základní proporce lidské postavy 2. Dekorativní a prostorové práce  písmo – vhodný výběr, řazení na ploše, využití v praxi (reklama)  zdokonalovat grafické techniky  lidová tvorba, užitné umění  rozšíření možností výtvarného projevu (netradiční materiály, složitější prostorové práce, grafické techniky) 3. Výtvarné umění a životní prostředí  získání základních představ o vývoji výtvarného umění  grafické práce na PC  seznámení se současnou architekturou, urbanistikou, bytovou kulturou, odíváním a estetickou úrovní předmětů denní potřeby  porovnávání vlastních výsledků s ostatními

176


MV - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

INF – grafika na PC EV - Vztah člověka k prostředí


5.16 Dramatická výchova Vzdělávací oblast:

Umění a kultura


Dramatická výchova

Předmět se cíleně zaměřuje na osobnostní a sociální rozvoj jedince – žáka. Jádro dramatické výchovy na 1. stupni tvoří dramatická hra, jejímž smyslem je vnitřní zážitek hráčů a získání osobní zkušenosti. Dramatická výchova je mezi ostatními uměleckými předměty jedinečná svým všestranným působením ne osobnost dítěte. Důležitým obsahovým prvkem dramatické výchovy je vytvoření uvolněné, souhlasné a demokratické atmosféry hodiny a postupné vytváření klimatu celé skupiny. Výuka probíhá v kmenových třídách. Výchovně - vzdělávací strategie Kompetence k učení - vedeme žáky k samostatnému pozorování, k porovnávání získaných výsledků - učíme žáky kriticky hodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich - učíme žáky pracovat s literárním textem, předlohou Kompetence k řešení problémů - podněcujeme žáky k tvořivému myšlení a k řešení problémů Kompetence komunikativní -

učíme žáky k využívání získaných komunikativních dovedností, komunikačních prostředků rozvíjíme u žáků schopnost naslouchání, porozumění

Kompetence sociální a personální -

vedeme žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem vytváříme u žáků potřebu efektivní spolupráce ve skupině, vytváření příjemné atmosféry v týmu vedeme žáky k vytváření pozitivní představy o sobě samém, která podporuje jejich sebedůvěru a samostatný rozvoj učíme žáky ovládat a řídit své chování a jednání tak, aby dosáhly pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

177


Kompetence občanské -

vedeme žáky k respektování a ocenění našich tradic a kulturního dědictví rozvíjíme u žáků smysl pro kulturu a tvořivost

Kompetence pracovní -

rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a respektovat tvořivou činnost


Dramatická výchova

Ročník:

4., 5. Očekávané výstupy

Učivo

Žák by měl:  dodržovat základy hlasové hygieny a správného držení těla  propojovat somatické dovednosti a kombinovat je za účelem vyjádření vnitřních stavů a emocí vlastních i určité postavy  pracovat s pravidly hry a jejich variacemi, dokázat vstoupit do role a v herní situaci přirozeně a přesvědčivě jednat

Základní předpoklady dramatického jednání  Psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace  Herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava Sociálně komunikační dovednosti  spolupráce, komunikace v běžných životních situacích, v herních situacích a situacích skupinové inscenační tvorby, prezentace, reflexe a hodnocení

178

Průřezová témata OSV – Sebepoznání a sebepojetí OSV – Psychohygiena

OSV – Komunikace


 





  

s pomocí učitele nalézat náměty a témata, poznávat možnosti vyjadřování rozpoznávat témata a konflikty v situacích a příbězích, nahlížet na ně z pozic různých postav, zabývat se důsledky jednání postav pracovat ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívat přitom různých výrazových prostředků prezentovat inscenační tvar před spolužáky a na základě sebereflexe a reflexe spolužáků a učitele na něm dále pracovat, sledovat a hodnotit prezentace svých spolužáků poznávat v dramatickém díle i ve vlastní dramatické tvorbě základní prvky dramatu rozlišovat na základě vlastních zkušeností základní divadelní druhy reflektoavt svůj zážitek z dramatického díla

Proces dramatické a inscenační tvorby  Náměty a témata v dramatických situacích  Typová postava – směřování k její hlubší charakteristice, činoherní i loutkařské prostředky  Dramatická situace, příběh – řazení situací v časové následnosti  Inscenační prostředky a postupy – jevištní tvar na základě improvizované situace a minipříběhu, přednes  Komunikace s divákem – prezentace, sebereflexe Recepce a reflexe dramatického umění  Základní stavební prvky dramatu – situace, postava, konflikt  Základní divadelní druhy – činohra, zpěvohra, loutkové divadlo, pohybové a taneční divadlo  Současná dramatická umění a média – divadelní, filmová, televizní, rozhlasová a multimediální tvorba

179

OSV – Kreativita OSV – Kooperace a kompetice


5.17 Rodinná výchova Vzdělávací oblast:

Člověk a zdraví


Rodinná výchova

Tento předmět poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jejich zdraví, vede je ke zdravému způsobu života, k péči o své zdraví, jeho zlepšení a posílení. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní a jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí sociální dovednosti a komunikaci, dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v různých situacích. Důraz je kladen na poskytnutí informací o člověku v souvislosti s preventivní ochranou zdraví žáků. Výuka probíhá v kmenových třídách. Dle kapacitních možností v odborné učebně, v níž je k dispozici audiovizuální technika. 1 hod. týdně v 6. – 8. ročníku, z čehož v 7. ročníku je hodina použita z disponibilní časové dotace. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: 

získávání orientace v základních názorech na zdraví a postupnému uplatňování preventivních činností podporujících zdraví

 chápání fyziologických, psychických i sociálních změn spojených s dospíváním  dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví, zodpovědnosti a péči o své zdraví a osvojování poznatků a dovedností jim předcházet  rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví vlastní i druhých a osvojování poznatků a dovedností jim předcházet  odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím a sportem  poznávání vlastních fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a omezení, rozvíjení a využívání pohybových schopností a dovedností  vnímání prožitků z pohybové činnosti, které vedou k aktivitě a pohybové seberealizaci a aktivnímu vztahu ke sportu  pochopení, že sport je jedním z prostředků k navazování sociálních kontaktů

180


Společné výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení:  vedeme žáka k poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty Kompetence k řešení problémů    

učíme žáky činit uvážlivá rozhodnutí a schopnosti obhájit je vedeme je k uvědomění si zodpovědnosti za svá rozhodnutí učíme žáky zhodnotit výsledky svých činů tím, že si prakticky ověřují a vyvozují závěry na základě osvojených znalostí a dovedností rozvíjíme jejich vlastní tvořivost, učíme žáky přijímat odpovědnost za provedenou práci

Kompetence komunikativní:  umožňujeme žákům poznávat základní symboly a značky související s problematikou člověka a jeho zdraví a vedeme je k jejich bezpečnému užívání  vedeme žáky k formování vlastních názorů na problematiku zdraví a k možnostem ověřovat si některé praktické dovednosti v modelových situacích Kompetence sociální a personální:  navozujeme dostatek situací, které vedou k vědomí odlišnosti i jedinečnosti každého člověka a budou rozvíjet pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možností ovlivňovat své zdraví Kompetence občanské  napomáháme aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných akcí ve škole i v obci Kompetence pracovní    

učíme žáky poskytování první pomoci a vyhledání odborné pomoci vedeme žáky k usilování o aktivní podporu zdraví, bezpečné prostředí ve škole, v dopravě a při různých činnostech učíme žáky dodržovat zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, režim dne, stravovací návyky vedeme žáky k zodpovědnému chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (při sportu, na pracovišti, v domácnosti, v dopravě, atd.)

181



Rodinná výchova

Ročník:


Žák by měl:    

chápat význam dobrého soužití mezi vrstevníky uvědomovat si základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím být seznámen se základní životními potřeby a jejich naplňováním ve shodě se zdravím dodržovat stravovací návyky a v rámci svých možností uplatňovat zásady správné výživy a zdravého stravování

Učivo


Vztahy mezi lidmi a formy soužití – vztahy ve dvojici, vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity Změny v životě člověka a jejich reflexe – dětství, puberta, dospívání Mezilidské vztahy a komunikace

OSV – Sebepoznání a sebepojetí OSV – Poznávání lidí

Zdravý způsob života a péče o zdraví Činnosti ovlivňující zdraví Hodnota a podpora zdraví Režim dne

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti OSV – Seberegulace a sebeorganizace

182



Rodinná výchova

Ročník:


Žák by měl: 

respektovat zdravotní stav svůj i svých vrstevníků a usilovat v rámci svých možností o aktivní podporu zdraví



uplatňovat způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc dát do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a provozováním hazardních her uplatňovat osvojené sociální dovednosti při kontaktu se sociálně patologickými jevy chovat se odpovědně při mimořádných událostech a prakticky využívat znalosti první pomoci při likvidaci následků hromadného zasažení obyvatel



 

Učivo Zdravý způsob života Podpora zdraví – výživa a zdraví, tělesná a duševní hygiena.

Průřezová témata OSV – Sebepoznání a sebepojetí EV – Vztah člověka k prostředí

Osobnostní a sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí Psychohygiena Morální rozvoj

OSV – Kooperace a kompetice OSV – Sebepoznání a sebepojetí OSV – Psychohygiena

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence Závislost Stres. Bezpečné chování.


Ochrana člověka za mimořádných situací

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

183



Rodinná výchova

Ročník:


Žák by měl: 

projevovat zdravé sebevědomí a preferovat ve styku s vrstevníky pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy



pochopit souvislosti mezi konzumací návykových psychoaktivních látek a poškozováním zdraví a životního stylu



vědět o centrech odborné pomoci a vyhledat a použít jejich telefonní čísla zaujímat odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí





uplatňovat způsoby bezpečného chování v konfliktních a krizových situacích a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc

Učivo Vztahy mezi lidmi a formy soužití Zdravý způsob života a péče o zdraví Nemoc a zdraví, civilizační choroby Prevence chorob Sexuální dospívání a reprodukční zdraví Základy péče o dítě Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence – autodestruktivní závislosti Hodnota a podpora zdraví

Průřezová témata OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Osobní bezpečí – skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita Bezpečné chování Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví Osobnostní a sociální rozvoj Manipulativní reklama a informace

OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika

184

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV – Fungování a vliv médií ve společnosti

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti


5.18 Tělesná výchova Vzdělávací oblast:

Člověk a zdraví


Tělesná výchova

Učivo vyučovacího předmětu Tělesná výchova je rozděleno do čtyř okruhů: 1) činnosti ovlivňující zdraví 2) činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 3) činnosti podporující pohybové učení 4) zdravotní tělesná výchova Konkrétní učivo je přiřazováno dle pohybové náročnosti do jedné ze tří vzdělávacích etap 1. - 3., 4. - 5. a 6. - 9. ročník. Výuka je realizována v hale TJ Sokol Troubky či malé tělocvičně v areálu školy. Důraz je kladen na všestranný zdravotní a fyzický rozvoj žáka. Výuka plavání je realizována v plavecké škole a je určen pro žáky 3. - 4. třídy. Turistika je realizována formou kondičních vycházek do přírody, turistických výletů, pobytů v přírodě, školy v přírodě popř. cykloturistickým kurzem. Lyžařský výcvik probíhá formou týdenního lyžařského kurzu. Tělesná výchova probíhá na 1. stupni koedukovaně, na 2. stupni je zpravidla dělená na oddělení chlapců a dívek. Při některých činnostech je i na 2. stupni výuka koedukovaná (lyžování, turistika). Časová dotace: Vzdělávací obor tělesná výchova je realizován v 1. - 9. ročníku 3 hodiny týdně. Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Multikulturní výchova -Kulturní rozdíly, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj (Psychohygiena); Sociální rozvoj (spolupráce a soutěživost) Mediální výchova - Fungování a vliv médií ve společnosti

185


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova: Kompetence k učení: - vedeme žáky k poznávání zdraví jako nejdůležitější hodnoty a použijeme k tomu všechny dostupné metody Kompetence komunikativní: - seznamujeme žáka se smluvenými povely a signály v TV, tak aby na ně v rámci možností reagoval - zadáváme úlohy rozvíjející žákovu komunikaci a pohyblivost v TV Kompetence sociální a personální: - vedeme žáka k vzájemné spolupráci v týmu a tím i posílení vlastního já Kompetence občanské - napomáháme aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných akcí ve škole i v obci


Tělesná výchova

Ročník:

1., 2., 3. Očekávané výstupy


získat kladný postoj k motorickému učení a pohybovým aktivitám zvládat podle pokynů přípravu na pohybovou činnost mít osvojeny základní hygienické návyky při pohybových aktivitách

Učivo 1. Činnosti ovlivňující zdraví  význam pohybu pro zdraví - pohybový režim,  příprava organismu před pohybovou činností  spontánní pohybové činnosti a hry  zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla  průpravná cvičení  koordinační cvičení 186

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČJL, M - psychomotorika – písmena, číslice PRV - ochrana zdraví OSV - Psychohygiena




mít osvojeny základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

Žák by měl: 

reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti



absolvovat plavecký výcvik



dodržovat základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech

   

kompenzační cvičení relaxační cvičení osobní hygiena vhodné oblečení a obuv uklidnění po zátěži

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  pohybové hry - pohybové činnosti jednotlivce, dvojic a skupin, s využitím tradičního i netradičního náčiní a nářadí, motivační a napodobivé hry  základy gymnastiky - průpravná cvičení, jednoduchá akrobatická cvičení, cvičení s náčiním i na nářadí  rytmická a kondiční cvičení - vytváření rytmu pohybem, sladění jednoduchého pohybu s hudbou, jednoduché tanečky  základy atletiky - průpravné atletické činnosti  základy sportovních her - průpravné hry, základy manipulace s míčem a pálkou, či jiným herním náčiním odpovídajícím velikostí a váhou  turistika a pobyt v přírodě - chůze v terénu,  plavání - hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, hry ve vodě  pobyt v zimní přírodě - hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu a bezpečnosti při jízdě na saních a bobech

187

PRV- námětové hry v souladu s probíraným učivem, vycházky do okolí školy a cvičení v přírodě, soutěživé hry s využitím znalostí různých pojmů, věcí a jejich vlastností MKV - Lidské vztahy OSV- Spolupráce, soutěživost

M - odpočítávání při měření výkonu


3. Činnosti podporující pohybové učení  komunikace při TV - smluvené povely a signály  pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her a soutěží  zásady jednání a chování při společném cvičení  měření a posuzování pohybových dovedností - základní pohybové testy, měření výkonů


Tělesná výchova

Ročník:

4., 5. Očekávané výstupy

Žák by měl:  zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět využívat cviky na odstranění únavy  znát význam tělesné zdatnosti pro zdraví a snažit se začleňovat pohyb do denního režimu  zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním svalovým oslabením  zlepšovat svou tělesnou kondici, pohybový projev a správné držení těla

Učivo 1. Činnosti ovlivňující zdraví  příprava organismu před pohybovou činností - protahovací cvičení  význam pohybu pro zdraví - délka a intenzita pohybu  zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, dechová cvičení  průpravná cvičení  koordinační cvičení  kompenzační cvičení relaxační cvičení  rozvoj silových, rychlostních a koordinačních schopností  osobní hygiena  vhodné oblečení a obuv 188

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy ČJL, M - psychomotorika - slova, číslice, pojmy před, za, nad, pod OSV- Psychohygiena


Žák by měl:  uplatňovat hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

  

uklidnění po zátěži hygiena při TV - osobní hygiena bezpečnost při pohybových činnostech, první pomoc při úrazech

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových  zdokonalovat základní pohybové dovedností dovednosti podle svých pohybových  pohybové hry - pohybové činnosti možností a schopností jednotlivce, dvojic a skupin, s využitím tradičního i netradičního náčiní a nářadí, motivační a napodobivé hry  základy gymnastiky - průpravná cvičení,  mít osvojeny základní způsoby jednoduchá akrobatická cvičení, cvičení lokomoce a prostorovou orientaci podle s náčiním i na nářadí individuálních předpokladů  rytmická a kondiční cvičení - vytváření rytmu pohybem, sladění jednoduchého Žák by měl: pohybu s hudbou, jednoduché tanečky  průpravná úpolová cvičení - přetahy,  reagovat na pokyny a povely k provádění přetlaky a odpory vlastní pohybové činnosti  základy atletiky - průpravné atletické činnosti  základy sportovních her - průpravné hry,  dodržovat pravidla her a jednat v duchu základy manipulace s míčem a pálkou, či fair play jiným herním náčiním odpovídajícím velikostí a váhou  turistika a pobyt v přírodě - chůze v terénu,  plavání - hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, hry ve vodě  pobyt v zimní přírodě - hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu a bezpečnosti při jízdě na saních a bobech

189

VLA -orientace v čase, orientace v obci, krajina

OSV - Spolupráce, soutěživost

TV, VV, PČ - tvořivé a námětové hry v souladu s probíraným učivem, vycházky do okolí školy a cvičení v přírodě, soutěživé hry s využitím znalostí různých pojmů, věcí a jejich vlastností MKV - Lidské vztahy


3. Činnosti podporující pohybové učení  organizace při TV - základní organizační činnosti  komunikace při TV - další smluvené povely a signály, základní odborná tělocvičná terminologie osvojovaných činností  pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her a soutěží, fair play  zásady jednání a chování při společném cvičení  měření a posuzování pohybových dovedností - základní pohybové testy, měření výkonů

190

M - měření výkonu stopky, hodinky



Tělesná výchova

Ročník:

6., 7., 8., 9. Očekávané výstupy

Žák by měl:  pochopit zásady zatěžování; změřit úroveň své tělesné zdatnosti jednoduchými zadanými testy  usilovat o zlepšení a udržení úrovně pohybových schopností a rozvoj pohybových dovedností základních sportovních odvětví včetně zdokonalování základních lokomocí  cíleně se připravit na pohybovou činnost a její ukončení  využívat základní kompenzační a relaxační techniky k překonání únavy  odmítat drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se zdravím a sportem  vhodně reagovat na informace o znečištění ovzduší a tomuto přizpůsobit pohybové aktivity  Znát základní zásady poskytování první pomoci a zvládat zajištění odsunu raněného  Uplatňovat bezpečné chování v přírodě a v silničním provozu Žák by měl:

Učivo 1. Činnosti ovlivňující zdraví  příprava organismu před pohybovou činností - sestava protahovacích cvičení dle zaměření pohybové aktivity  význam pohybu pro zdraví - pohybový režim, rekreační sport  rozvoj silových, vytrvalostních rychlostních a koordinačních schopností  zdravotně orientovaná zdatnost kondiční programy, manipulace se zatížením  prevence korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí průpravná, kondiční, kompenzační, relaxační, a cvičení ke správnému držení těla (posturální cvičení)  hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech - osobní hygiena, vhodné oblečení a obutí, první pomoc při úrazech, improvizované ošetření a odsun raněného 2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  pohybové hry s různým zaměřením, s využitím tradičního i netradičního náčiní 191

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy RV - správný životní styl PŘ - biologie člověka, hygiena OSV - Psychohygiena






zvládat v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a aplikovat je ve hře, soutěži, při rekreačních sportech posoudit provedení osvojované pohybové činnosti, označit příčiny nedostatků

Žák by měl:  užívat a osvojovat odbornou terminologii na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka  naplňovat ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky - čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu 



dohodnout se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržovat ji rozlišovat a uplatňovat práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka

Žák by měl:  sledovat určené prvky pohybové činnosti a výkony a vyhodnotit je  spolurozhodovat osvojované hry a soutěže

  

 







a nářadí netradiční pohybové hry gymnastika - akrobacie, přeskoky, cvičení s náčiním a na nářadí rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem základy rytmické gymnastiky, jiné kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem, cvičení s náčiním, tance průpravné úpoly - střehový postoj, držení, pohyb v postoji atletika - starty, rychlý běh, vytrvalý běh na dráze a v terénu (podle schopností a možností žáků), základy překážkového a štafetového běhu, skok do dálky, skok do výšky, hod míčkem, hod granátem, vrh koulí (podle aktuálních možností a vybavení školy) sportovní hry - výběr podle aktuálních možností školy - (vybíjená, košíková, kopaná, florbal, stolní tenis) - herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, utkání dle pravidel pro danou věkovou kategorii turistika a pobyt v přírodě - přesun a chůze v terénu, základní poznatky z turistiky, táboření, základní turistické dovednosti, ochrana přírody, modifikace orientačního závodu, příprava a dokumentace turistické akce plavání dle aktuálních podmínek - další

192

Z, D, PŘ, OV - tvořivé a námětové hry v souladu s probíraným učivem, vycházky do okolí školy a cvičení v přírodě, soutěživé hry s využitím znalostí různých pojmů, věcí a jejich vlastností, vztahy mezi lidmi HV, VV- hudební a estetické cítění PŘ, Z – orientace v čase, orientace v obci, krajina MKV - Lidské vztahy

OSV - Spolupráce, soutěživost

PŘ - příroda, přírodniny, přírodní děje

Z - orientace na mapě


plavecké dovednosti, zdokonalování plaveckého způsobu, případně další plavecký způsob, aqua gymnastika, skoky do vody, hry ve vodě  pobyt v zimní přírodě - lyžování, bruslení (podle aktuálních podmínek), běžecké lyžování, lyžařská turistika, bezpečnost při pobytu na horách a v zimní krajině, jízda na vleku 3. Činnosti podporující pohybové učení  organizace při TV - v prostoru a při pohybových činnostech, při nestandardních podmínkách, sportovní výstroj a výzbroj - výběr, ošetřování  komunikace při TV - další smluvené povely a signály, gesta, značky, vzájemná komunikace při osvojovaných pohybových činnostech, odborná tělocvičná terminologie osvojovaných činností  historie a současnost sportu - významné sportovní soutěže a sportovci  pravidla osvojovaných pohybových činností - her, soutěží a závodů  zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech  měření a posuzování pohybových dovedností

193

M - měření výkonu stopky, hodinky, průměr

OV - ekologie

MKV - Lidské vztahy


5.19 Pracovní činnosti Vzdělávací oblast:

Člověk a svět práce


Pracovní činnosti

Charakteristika – vyučovací předmět Pracovní činnosti je zaměřena na rozvoj jemné a hrubé motoriky, vytváření pracovních dovedností a návyků a umožňuje tak žákům snazší zapojení do běžného života. Žáci získávají zákl. vědomosti o materiálech, nástrojích a pracovních postupech. Učí se správně organizovat svou práci, udržovat pořádek na pracovišti a dbát hygienických a bezpečnostních pravidel. Osvojují si kulturní návyky. Pracovní činnosti obsahují tyto tematické okruhy: 1. stupeň Práce s drobným materiálem Práce montážní a demontážní Pěstitelské práce Příprava pokrmů

2. stupeň Práce s technickými materiály Práce s ostatními materiály Práce montážní a demontážní Pěstitelské práce a chovatelství Provoz a údržba domácnosti Příprava pokrmů Svět práce

Časová dotace pro daný předmět je pro 1. stupeň 15 hodin (po 3 VH) + 1 disponibilní hodina (5. roč.), pro 2. stupeň 20 hodin. Vyučovací předmět Pracovní činnosti byl posílen o disponibilní časovou dotaci, protože považujeme rozvoj pracovních schopností u žáků s LMR za velmi důležitý. Výuka je realizována v dílně, keramické dílně, cvičné kuchyni (školní družina), na školním pozemku a ve třídě. Výběr a způsob realizace jednotlivých tematických okruhů závisí na podmínkách a možnostech školy a schopnostech žáků. Tematický okruh Svět práce je určen výhradně pro žáky 8. a 9. ročníku.

194


Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněny tématické okruhy těchto průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj (Psychohygiena, Kreativita), Sociální rozvoj (Spolupráce, Soutěživost) Environmentální výchova – Lidské aktivity a problémy životního prostředí Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Objevujeme Evropu a svět Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti: Kompetence k učení: - podněcujeme fantazii žáků a jejich tvořivost - orientujeme se na učení pro život, vhodně motivujeme příklady ze života Kompetence k řešení problému: - uplatňujeme u žáků prvky logického myšlení, sebehodnocení a hodnocení jiných Kompetence komunikativní: - zapojujeme žáky do organizování školních akcí a projektů, vedeme je k samostatnému projevu - podporujeme dialog mezi učitelem a žákem, vedeme je ke kooperativní práci Kompetence občanské: - organizujeme pro žáky exkurze do různých institucí a podniků Kompetence pracovní: - osobním příkladem vytváříme u žáků představu o správném přístupu k práci - soustavně budujeme základní pracovní dovednosti a návyky - vytváříme výrobky k uplatnění v každodenním životě, tak žáky motivujeme k přesné a pečlivé práci - vedeme žáky k sestavování prac. postupů, k volbě vhodných pomůcek, čtení technic. nákresů a řešení problémových úkolů - žáky vedeme k dodržování BOZP, PO a hygieny - pracujeme ve skupinách i individuálně - uplatňujeme u žáků sebehodnocení i hodnocení práce ostatních - u žáků uplatňujeme cílený proces profesionální orientace

195



Pracovní činnosti

Ročník:

1., 2., 3., 4., 5.

Očekávané výstupy Žák by měl:  zvládat základní manuální dovednosti při práci s jednoduchými materiály a pomůckami  vytvářet jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů  pracovat podle slovního návodu a předlohy 

zvládat elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

Žák by měl: 



provádět pozorování přírody v jednotlivých ročních obdobích a popsat jeho výsledky pečovat o nenáročné rostliny v bytě i na zahradě

Učivo 1. Práce s drobným materiálem 

  

vlastnosti materiálu a jeho užití  přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj. - různě upravovat, ohýbat, stříhat, lisovat, spojovat, propichovat, navlékat, svazovat, slepovat, určovat barvu, třídit podle velikosti, barvy a tvaru, rozlišovat přír. a technický materiál, vlastnosti model. hmoty a činnosti s ní pracovní pomůcky a nástroje  funkce a využití jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce lidové zvyky, tradice, řemesla – užití některých jednoduchých technik zpracování vybraných materiálů, řemeslná dílna

Průřezová témata Mezipředmětové vztahy OSV - Psychohygiena PRV – roční období M – třídění podle daných vlastností

VV – omalovánky, výtv. zpracování lid. zvyků a tradic

2. Práce montážní a demontážní  

stavebnice  plošné, prostorové, konstrukční; sestavování jednoduchých modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem

196

PRV - nářadí OSV – Spolupráce a soutěživost


 

připravit samostatně jednoduchý pokrm

montáž a demontáž jednoduchých předmětů

3. Pěstitelské práce  

upravit stůl pro jednoduché stolování chovat se vhodně při stolování

   





základní podmínky pro pěstování rostlin  půda a její zpracování; výživa rostlin; osivo, setí, zalévání, průběžná péče o rostliny pěstování rostlin  ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.) pěstování pokojových rostlin – podmínky pro pěstování, zalévání, kypření, přihnojování, omývání listů, odstraňování odumřelých částí rostlin, poznávání některých druhů pok. rostlin zásady bezpečné práce s rostlinami

4. Příprava pokrmů 

  

základní vybavení kuchyně – seznámení se zákl. kuchyňským vybavením, příprava pokrmů – vařit čaj, připravit jednoduchou svačinu, umývat ovoce a zeleninu před použitím potraviny  výběr, nákup a skladování potravin (chléb, pečivo, mléko aj.) stolování  jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování, úklid po vaření bezpečná obsluha spotřebičů – základní technika v kuchyni

197

EV – Zákl. podmínky života PRV – tělo rostliny, plody rostlin

PRV – ovoce, zelenina, zdravá výživa



Pracovní činnosti

Ročník:

6. – 9.

Tematický okruh: Práce s technickými materiály Očekávané výstupy Učivo Žák by měl: MATERIÁLY A PRACOVNÍ POMŮCKY - získat základní vědomosti o materiálech, - druhy materiálů, jejich vlastnosti a užití nářadích a nástrojích - nářadí a nástroje - provádět jednoduché práce s materiály, PRACOVNÍ OPERACE A POSTUPY, používat nářadí a nástroje ORGANIZACE PRÁCE, BEZPEČNOST - organizovat svoji pracovní činnost PRÁCE - dodržovat obecné zásady bezpečnosti a - práce s jednoduchým nářadím a nástroji hygieny při práci s nástroji a nářadím, poskytnout první pomoc při úrazu - orientovat se v pracovních postupech a TECHNOLOGICKÉ POSTUPY návodech - výkresy a návody - získat základní vědomosti o vlivu techniky TECHNIKA V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA na životní prostředí - technika a životní prostředí - získat základní vědomosti o řemeslech a tradicích Tematický okruh: Práce s ostatními materiály Očekávané výstupy Žák by měl: - dodržovat technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při drobném úrazu - rozlišovat různé druhy materiálu a znát jejich vlastnosti

ŘEMESLA A TRADICE Učivo BEZPEČNOST PRÁCE - první pomoc, bezpečnost a hygiena práce PRÁCE S RŮZNÝM MATERIÁLEM PODLE PODMÍNEK A VYBAVENÍ ŠKOLY

198

Průřezová témata OSV - Psychohygiena OSV - Rozvoj schopnosti poznávání OSV - Seberegulace a sebeorganizace OSV – Kooperace a kompetice

EV – Základní podmínky života EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí EV – Vztah člověka k prostředí OSV - Rozvoj schopnosti poznávání Průřezová témata OSV - Psychohygiena EV – Vztah člověka k prostředí OSV - Rozvoj schopnosti poznávání OSV - Seberegulace a sebeorganizace OSV – Kooperace a kompetice


- zvolit vhodný pracovní postup v souladu s druhem zpracovávaného materiálu - správně vybrat a používat vhodné pracovní nástroje a pomůcky - dovést pracovní postupy k finálnímu výrobku

TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PODLE ZPRACOVÁVANÉHO MATERIÁLU

ZÁKLADNÍ DOVEDNOSTI RUČNÍCH PRACÍ VÝROBA DROBNÝCH ODĚVNÍCH A BYTOVÝCH DOPLŇKŮ Tematický okruh: Práce montážní a demontážní Očekávané výstupy Učivo Žák by měl: BEZPEČNOST A OCHRANA PŘI PRÁCI - dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti - první pomoc při úrazu práce a bezpečnostní předpisy, poskytnout první pomoc při úrazu - sestavit podle návodu, náčrtu, plánu STAVEBNICE daný model - sestavování modelů, montáž, demontáž - ovládat montáž a demontáž jednoduchého PRÁCE S NÁVODEM, PŘEDLOHOU, zařízení NÁČRTEM, PLÁNEM, SCHÉMATEM - provádět údržbu jednoduchých předmětů a zařízení Tematický okruh: Pěstitelské práce, chovatelství Očekávané výstupy Učivo Žák by měl: BEZPEČNOST A OCHRANA PŘI PRÁCI - dodržovat technologickou kázeň, zásady - první pomoc při úrazu hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při styku s jedovatými rostlinami - volit vhodné pracovní postupy při ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO pěstování vybraných rostlin PĚSTOVÁNÍ - půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy - volit vhodné pracovní postupy při ZELENINA

199


EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Průřezová témata OSV - Psychohygiena EV – Vztah člověka k prostředí EV – Základní podmínky života EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Průřezová témata OSV - Psychohygiena EV – Vztah člověka k prostředí EV – Základní podmínky života EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí


pěstování vybraných rostlin - pěstovat a ošetřovat květiny v interiéru a využívat je k výzdobě

- získat přehled o druzích ovocných rostlin a jejich pěstování

- získat přehled o druzích léčivých bylin a jejich účincích - používat vhodné pracovní pomůcky a provádět jejich údržbu - prokázat základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty - dodržovat technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při úrazu způsobeného zvířaty

osivo, sadba, podmínky a zásady pěstování, pěstování vybraných druhů zeleniny OKRASNÉ ROSTLINY - pěstování vybraných dřevin a květin v interiéru a exteriéru - aranžování okrasných rostlin a jednoduchá vazba květin OVOCNÉ ROSTLINY - druhy ovocných rostlin, způsob pěstování LÉČIVÉ ROSTLINY, KOŘENÍ - léčivé účinky rostlin - rostliny jedovaté - rostliny jako drogy a jejich zneužívání - alergie ZAHRADNICKÉ NÁŘADÍ ošetřování a ukládání nářadí CHOVATELSTVÍ - chov zvířat v domácnosti, - podmínky, hygiena, bezpečnost, choroby zvířat a nebezpečí přenosu na člověka

Tematický okruh: Provoz a údržba domácnosti Očekávané výstupy Učivo Žák by měl: FINANCE A PROVOZ DOMÁCNOSTI - provádět jednoduché operace platebního - rozpočet, příjmy, výdaje, platby, hotovostní styku a bezhotovostní platební styk - energie, voda a jejich úspora - ovládat jednoduché pracovní postupy při ÚDRŽBA V DOMÁCNOSTI základních činnostech v domácnosti a - údržba a úklid, čistící prostředky a zacházení orientovat se v návodech k obsluze běžných s nimi, postupy

200

Průřezová témata OSV – Psychohygiena EV – Vztah člověka k prostředí EV – Základní podmínky života EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí


spotřebičů, používat je v domácnosti - správně zacházet s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením - provádět drobnou domácí údržbu - používat vhodné prostředky při práci v domácnosti - dodržovat základní hygienická a bezpečností pravidla - poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem a chemikálií Tematický okruh: Příprava pokrmů Očekávané výstupy Žák by měl: - používat základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhovat spotřebiče - připravit pokrmy podle daných postupů v souladu se zásadami zdravé výživy

- dodržovat základní principy stolování a obsluhy u stolu

- dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti

- údržba oděvů a textilií, prací prostředky a zacházení s nimi - elektrické spotřebiče, funkce a užití, ovládání, ochrana a údržba, bezpečnost provozu - nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Učivo KUCHYNĚ - základní vybavení kuchyně - udržování pořádku a čistoty - bezpečnost a hygiena provozu POTRAVINY - výběr, nákup, skladování potravin - skupiny potravin - sestavování jídelníčku PŘÍPRAVA POKRMŮ - úprava pokrmů za studena - základní způsoby tepelné úpravy - základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů ÚPRAVA STOLU A STOLOVÁNÍ - jednoduché prostírání - zdobné prvky a květiny na stole - obsluha a chování u stolu - slavnostní stolování v rodině BEZPEČNOST, PRVNÍ POMOC

201

Průřezová témata OSV – Rozvoj schopnosti poznávání VMEGS – Objevujeme Evropu a svět OSV – Seberegulace a sebeorganizace

OSV – Poznávání lidí OSV – Mezilidské vztahy

OSV – Psychohygiena


práce, poskytnout první pomoc při úrazech v kuchyni

základní úklid pracovních ploch a nádobí, bezpečnost při práci s čisticími prostředky


Pracovní činnosti

Ročník:

8. a 9.

Tematický okruh: Svět práce Očekávané výstupy Žák by měl: - posoudit své možnosti v oblasti profesní, případně pracovní orientace s přihlédnutím k potřebám běžného života - znát pracovní činnosti vybraných profesí a mít přehled o učebních oborech a středních školách - být seznámen s právy a povinnostmi zaměstnanců a zaměstnavatelů - posoudit své možnosti v oblasti profesní, případně pracovní orientace s přihlédnutím k potřebám běžného života

- využít profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného dalšího

Učivo TRH PRÁCE - povolání - druhy pracovišť - charakter a druhy pracovních činností - pracovní prostředky - požadavky kvalifikační, osobnostní a zdravotní - rovnost příležitostí na trhu práce

VOLBA PROFESNÍ ORIENTACE - sebepoznávání - osobní zájmy a cíle - tělesný a zdravotní stav - osobní vlastnosti a schopnosti - sebehodnocení - profesní orientace - využívání poradenských služeb MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ - náplň učebních a studijních oborů

202

Průřezová témata OSV – Rozvoj schopnosti poznávání


OSV – Seberegulace a sebeorganizace


vzdělávání - prokázat v modelových situacích prezentaci své osoby při ucházení se o zaměstnání - být seznámen s možnostmi využití poradenské pomoci v případě neúspěšného hledání zaměstnání

- přijímací řízení - informace o SŠ, poradenské služby ZAMĚSTNÁNÍ, PODNIKÁNÍ - způsoby hledání zaměstnání - psaní životopisu - pohovor u zaměstnavatele - konkurz - úřady práce - problémy nezaměstnanosti - práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů - formy podnikání, drobné a soukromé podnikání - pracovní příležitosti v obci

203



6.

6.1

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Pravidla pro hodnocení žáků

Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce (ale i mimo ni) po celý školní rok. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Hodnocení nesmí být zaměřeno primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit i na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků. Součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevu. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka. Jedním z hlavních cílů pedagogické práce obecně by se mělo stát oslabování vnější motivace žáků – motivace prostřednictvím známek, jako jediného hodnotícího kritéria. Známka má představovat pouze stupeň v tradiční hodnotící škále, která zatím v klasifikaci přetrvává a která je užívána na většině základních škol. Každý žák, který je hodnocen známkou, by měl k této známce dostat alespoň ústní komentář, v němž je známka zdůvodněna, a který by měl vyznít jednoznačně motivačně tak, aby docházelo postupně k posilování motivace vnitřní, která je podporována žákovým vlastním (sebe)hodnocením. Nutností je, aby žáci byli předem seznámeni s výukovými cíli, očekávanými výstupy pro daný ročník - specifikovanými pro hodnocené období. Pravidla hodnocení a klasifikace vycházejí ze Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školského zákona) ve znění pozdějších předpisů, a dále se řídí zněním Vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

204


6.2

Klasifikační řád

6.2.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 6.2.1.1

Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

 Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.  Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.  Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.  Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.  Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.  Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.  Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.  Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.  Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.  Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech!  Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.  Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.  V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.  Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.  Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: o průběžně prostřednictvím žákovské knížky, o před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), o případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.  V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem (prostřednictvím ŽK). Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

6.2.1.2

Zásady pro hodnocení chování

 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

205


 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování řádu školy během klasifikačního období.  Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.  Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.  Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.  Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: o průběžně prostřednictvím žákovské knížky, o před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), o okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

6.2.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků  Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.  Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.  Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.  Při sebehodnocení se žák snaží popsat: o co se mu daří, o co mu ještě nejde, o jak bude pokračovat dál.  Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.  Známky nejsou jediným zdrojem motivace!

6.2.3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika včetně předem stanovených kritérií Stupně hodnocení prospěchu Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:  1 – výborný,  2 – chvalitebný,  3 – dobrý, 206


 4 – dostatečný,  5 – nedostatečný. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:  předměty s převahou teoretického zaměření,  předměty s převahou praktických činností,  předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

6.2.3.1

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:  ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,  schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,  kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,  aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,  přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,  kvalita výsledků činností,  osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho

207


ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky 208


ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

6.2.3.2

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:          

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují

209


podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

210


6.2.3.3

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:       

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

211


Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

6.2.3.4

Stupně hodnocení nepovinných předmětů

Výsledky vzdělávání žáka v nepovinných předmětech se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:     

výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný.

6.2.3.5

Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:  1 – velmi dobré,  2 – uspokojivé,  3 – neuspokojivé.

212


Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

6.2.4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 Vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení

213


dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

6.2.5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace a) Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:

Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný

→

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

→

ovládá

3 – dobrý

→

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

→

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

→

neovládá

1 – výborný

→

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

→

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

→

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

→

nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný

→

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň myšlení

214


Úroveň vyjadřování 1 – výborný

→

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

→

celkem výstižné

3 – dobrý

→

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

→

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

→

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný

→

užívá vědomostí, spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

→

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

→

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

→

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

→

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

1 – výborný

→

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

→

učí se svědomitě

3 – dobrý

→

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

→

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

→

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Píle a zájem o učení

215


Chování 1 – velmi dobré

→

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

→

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

→

Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes 2. stupeň z chování dopouští dalších přestupků.

b) Způsob získávání podkladů pro hodnocení Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:     

soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP, SPC).

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel sděluje všechny známky zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 216


O termínu čtvrtletní písemné zkoušky informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitel si vede evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

6.2.6 Výchovná opatření (§ 17 vyhlášky) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy). Jsou součástí pravidel hodnocení a sebehodnocení.

6.2.6.1

Pochvaly

 pochvala třídního učitele (PTU)  pochvala ředitele školy (PŘŠ) PTU může udělit třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících např. za:       

účast ve školním kole předmětových soutěží, za reprezentaci školy v okresních kolech předmětových soutěží, aktivní přístup k vyučování, za vylepšení školního prostředí, za pomoc při organizaci školních akcí, za vzorné plnění funkce v třídní samosprávě, za významnou pomoc spolužákům. PŘŠ může udělit ředitel školy např. za:

    

dlouhodobou nebo opakovanou pomoc při organizaci školních akcí, samostatnou celoroční práci (příspěvky na internetových stránkách apod.), umístění v krajských a celostátních kolech předmětových soutěží, mimoškolní aktivity ve prospěch obce, ekologické aktivity, mimořádný projev lidskosti,

217


 občanské nebo školní iniciativy,  mimořádně úspěšnou práci,  záslužný nebo statečný čin.

6.2.6.2

Kázeňská opatření

Stupně závažnosti porušení kázně a školního řádu jsou odstupňovány takto: a) Méně závažné porušení školního řádu jsou drobnější vědomá provinění proti školnímu řádu. Za tato porušení může být uděleno napomenutí, popř. důtka třídního učitele Udělování NTU a DTU je zcela v kompetenci třídního učitele, udělení DTU třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy, zaeviduje do dokumentace a nahlásí na nejbližší pedagogické radě. NTU se uděluje za:                  

opakované pozdní příchody do školy (po 7.40 hod.), zdržování v budově školy o volné hodině (mimo školní klub, školní družinu), nevhodné chování ke spolužákům, nerespektování pokynů učitelů a zaměstnanců školy, neukázněné chování v budově a před budovou školy, úmyslné poškození školních pomůcek a zařízení, opakované zapomínání žákovské knížky, pomůcek a úkolů, opakované neplnění povinností žákovské služby apod., pozdní příchody do hodin, neukázněný přesun do učeben, zdržování se v šatnách před 7.25 hod. a po vyučování, nepřezouvání, vyrušování při vyučování, nevhodné chování ke spolužákům, nerespektování pokynů učitelů a zaměstnanců školy, neslušné chování, užívání vulgárních výrazů, používání mobilních telefonů, mp3 apod. při vyučování, poškozování učebnic, pomůcek, školního zařízení.

218


DTU se uděluje za:        

opakované předstupky již dříve postihnuté napomenutím třídního učitele, neomluvenou absenci v rozsahu do 2 hodin, nekázeň na výletech, exkurzích a dalších akcích školy, hrubé chování ke spolužákům a zaměstnancům školy, soustavnou nekázeň při vyučování, úmyslné poškození školního majetku a majetku spolužáků, jednání, které vedlo k ohrožení zdraví žáka nebo spolužáka, používání mobilních telefonů, přehrávačů apod., v rozporu se školním řádem. b) Závažné porušení školního řádu zásadním způsobem narušuje výuku, výchovu a chod školy. Jde o opakované závažnější porušování přes opakovaná písemně doložená upozornění (zápisem v ŽK nebo dopisem). Za tato porušení může být udělena důtka ředitele školy nebo 2. stupeň z chování.

DŘŠ uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, případně jiného vyučujícího, po projednání v pedagogické radě. Je udělena za závažné porušení školního řádu, které zásadním způsobem narušuje výuku, výchovu a chod školy. Jde o opakované závažnější porušování přes opakovaná písemně doložená upozornění (zápisem v ŽK nebo dopisem). Za tato porušení může být udělena důtka ředitele školy nebo 2. stupeň z chování. DŘŠ je navrhována za:        

falšování údajů v ŽK, opakované ztráty a záměrné poškození ŽK, krádeže ve škole nebo při akci školy, opakované podvádění nebo lhaní, úmyslné poškození školního majetku, pomůcek nebo školní dokumentace (TK, KL, TV apod.) a majetku spolužáků, jednodenní neomluvenou absenci, prokázaný podvod při omlouvání absencí, jiné hrubé porušení školního řádu.

219


2. stupeň z chování Slouží ke zhodnocení chování žáka v průběhu celého pololetí, jejich udělení se vždy projednává na závěrečné pololetní pedagogické radě. Jsou navrhovány za:          

zvláště hrubý způsob slovního nebo fyzického útoku vůči pracovníkovi školy, užívání nebo distribuci omamných látek (cigarety, alkohol, drogy), prokázané šikanování spolužáka, svévolné opuštění školy/školní akce, úmyslné poškození či zcizení majetku školy, opakované neomluvené absence, jednání vedoucí k ohrožení bezpečnosti či zdraví žáků a zaměstnanců (svévolná manipulace s pyrotechnikou, zbraněmi, ohněm apod.), krádež, spoluúčast na krádeži, jiné hrubé či opakované hrubé porušení školního řádu, apod. c) Hrubé porušení školního řádu narušuje sociální klima školy a třídního kolektivu. 3. stupeň z chování může být udělen za:

      

fyzické napadení spolužáka nebo zaměstnance školy, vícedenní neomluvená absence, opakované nevhodné, neuctivé, agresivní a bezohledné chování ke spolužákům a zaměstnancům školy, záměrné a nebezpečné jednání, jehož výsledkem může být poškození zdraví vlastního nebo spolužákova, krádež, úmyslné a opakované ničení školního majetku ve větším rozsahu, opakované užívání, přechovávání, šíření, propagaci a navádění k užívání návykových látek (alkohol, tabákové výrobky a omamné a psychotropní látky) v prostorách školy, jejím nejbližším okolí a na akcích pořádaných školou,  prokázané nošení nebezpečných předmětů (např. zbraně) do školy,  úmyslné nepravdivé obviňování. Druh uděleného výchovného opatření je závislý jednak na stupni závažnosti prohřešku žáka a jednak na jeho případném opakování v průběhu pololetí, je zohledněn jejich dopad na chování žáka, závažnost jeho prohřešků, jejich případné opakování, žákovu dosavadní bezúhonnost atd. 220


Z hlediska výchovného dopadu na chování žáka se výchovné opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření. Prohřešky žáků typu neomluvené hodiny, podvod v žákovské knížce, nepovolené opuštění školy, opakované nevhodné chování ke spolužákům, šikana nebo její projevy, krádež, závažné úmyslné poškození zařízení školy, vulgární vyjadřování k pracovníkům školy, násilné chování ke spolužákům nebo pracovníkům školy jsou považovány za závažné porušení školního řádu, třídní učitel je povinen je okamžitě hlásit řediteli školy a seznamovat ho s průběhem jejich vyšetřování a návrhem udělení výchovného opatření. V případě ztráty žákovské knížky se toto posuzuje jako porušení školního řádu a po posouzení závažnosti tohoto přestupku se udělí výchovné opatření, částku za duplikát ŽK uhradí žák. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.

6.2.7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkoušky se konají v případě, že: a) nebylo možno klasifikovat žáka v řádném termínu na konci 1. nebo 2. pololetí, b) žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. c) má-li zákonný zástupce žáka pochybnost o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí a požádá –li do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se prokazatelně o hodnocení dověděl, ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, pak se koná přezkoušení do 14 dnů v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka, d) žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR (§ 18, 19, 20 vyhlášky 48/2005 Sb.) nebo je žák přeřazen do vyššího ročníku (§ 14 vyhlášky 73/2005 Sb.).

221


Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji:  předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,  zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,  přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Předseda komise oznámí bez zbytečných průtahů žákovi výsledek komisionální zkoušky a protokol předá po skončení zkoušky vedení školy. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O průběhu komisionální zkoušky se pořizuje protokol do formuláře SEVT. Protokol vyplňuje zkoušející učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu, rovněž pak vzorové řešení včetně bodového hodnocení. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví příslušný zkoušející po projednání se zástupcem ředitele školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

6.2.8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb, hodnocení s uvedením správných odpovědí, úspěšnosti. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

222


Autoevaluace školy

6.3

Pokud má ve škole dojít k zefektivnění procesu vzdělávání, pak škola nutně musí věnovat velkou pozornost právě procesu autoevaluace vzdělávacího procesu jako celku. Nutností je vymezení oblastí, cílů, kritérií, nástrojů a časového rozvržení evaluačních činností. Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu – tj. zjištění přinášející informace o tom, jak funguje školní vzdělávací program, škola, jaké je prostředí školy, v němž se realizuje výuka. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím níž jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky a zkvalitnění školního vzdělávacího programu. Některé aspekty školy budou vyhodnocovány na základě prostého posouzení pracovníky školy. Například při pravidelných řízených rozhovorech pracovníků s vedením školy, skupinových diskusích. Jiné aspekty hodnocení školy budou sledovány na základě shromažďování žákovských prací, dotazníků zadávaných žákům, rodičům, ale i pedagogickým pracovníkům. Jedním z nejvýznamnějších aspektů práce školy, který se zároveň obtížně hodnotí, je výuka. Je vhodné, aby její součástí byla autoevaluace učitelů. Součástí procesu autoevaluace učitele je vytváření portfolia obsahujícího například práce žáků, výstupy z realizovaných projektů, hodnocení žáků v soutěžích, záznamy z jednání s rodiči, záznamy ze vzájemných hospitací, záznamy z jednání pedagogů ročníku atd. Hodnocení práce učitelů se nesmí opírat pouze o ojedinělé hospitace, ale i o informace, jak učitelé výuku plánují, jaké si stanovují výukové cíle, jak vyhodnocují jejich naplnění a jak vedou žáky v procesu vzdělávání. Cíle evaluace musí být stanoveny tak, aby došlo k vyhodnocení činnosti zejména v těchto oblastech:          

Výsledky vzdělávání, soulad výuky se školním vzdělávacím programem, vzájemná spolupráce pedagogů, spokojenost žáků, efektivita hodnocení a sebehodnocení žáků, spolupráce s rodiči a jejich spokojenost se vzděláváním žáků, klima školy a spokojenost pedagogů, materiálně technické zabezpečení vzdělávacího procesu, efektivita projektové práce, vnímání školy okolím a prezentace školy

223

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - Škola pro život příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

Recommend Documents