Školní jídelny v ČR a jejich obraz v médiích

Tento materiál sponzoruje firma Nestlé Slovensko s.r.o.

Školní jídelny v ČR a jejich obraz v médiích Ing. Pavel Ludvík, vedoucí redakce portálu Jídelny.cz V posledních letech se o školní jídelny v ČR média živě zajímají. Většinou však bohužel jde o útoky proti školnímu stravování a snahy více či méně jídelny skandalizovat. Abychom lépe porozuměli těmto snahám a možnostem, jak se bránit, je dobré se stručně seznámit se současným stavem českého školního stravování.

Současný stav školního stravování v ČR Po rozdělení federace se školní jídelny v České republice vyvíjely odděleně. Jejich současná situace je v mnoha případech podobná jako na Slovensku, někdy však zcela odlišná. • ŠJ jsou ve většině případů pod školou, jen málo ŠJ je samostatnými právními subjekty. Zřizovateli škol a ŠJ jsou převážně obce, kraje, jen výjimečně církve či jiné právnické osoby. • Po přechodu škol a ŠJ pod obce a kraje se činnost MŠMT ČR v oblasti řízení školního stravování omezila jen na stanovení základních principů školního stravování. Vše ostatní závisí na aktivitě škol a školních jídelen, schopnosti jejich vedení a spolupráci se zřizovateli, což může být výhodou i nevýhodou. • Rozpadl se tak i systém vzdělávání a přenosu potřebných informací. ŠJ jsou plně závislé na rozhodování starostů a ředitelů. Řada z nich bohužel bere ŠJ jako nutnou zátěž, jejich postoje k ŠJ jsou dány i tím, že pro její řízení nemají potřebné zkušenosti. • Na MŠMT neexistuje pracovník či oddělení, kteří by ŠS skutečně řídili, což se projevuje ve velmi opožděných reakcích ministerstva na aktuální potřeby: vydávání nových předpisů, zvyšování finančních normativů, požadavky na dietní stravování, požadavky na alternativní způsoby výživy apod. Již mnoho let jsou na MŠMT a min. zdravotnictví zpracovávány nové výživové dávky, zatím bez kladného výsledku. • Náklady na potraviny hradí rodiče. Ve všech školách, předškolních a školských zařízeních zřizovaných územními samosprávnými celky jsou náklady na přímé vzdělávací výdaje tzn. prostředky na platy, ostatní osobní náklady a ostatní přímé neinvestiční výdaje přidělovány z MŠMT ČR na Krajské úřady. Tyto prostředky KÚ přerozdělují na jednotlivé školy nebo školská zařízení. KÚ rovněž stanoví limit počtu zaměstnanců a výši jejich úvazků. Je tedy plně v kompetenci krajských úřadů, jaké stanoví normativy. Každý si tuto otázku řeší po svém. Neexistuje na to jednotná metodika. • Prostředky na provoz školních jídelen jsou hrazeny z příspěvku od příslušného zřizovatele. • V rámci přidělených prostředků z MŠMT krajský úřad poskytuje dotaci také soukromým školám v souladu se zákonem. Školy nebo školská zařízení zřizovaná církvemi financuje MŠMT přímo. Nezbytnou podmínkou k přidělení výše uvedených prostředků na přímé vzdělávací výdaje nebo dotaci je zápis do školského rejstříku. • Poměrně malá část ŠJ je provozována soukromými firmami. Zejména velké nadnárodní společnosti mají velký zájem o provozování ŠJ. Pro působení komerčních firem ve školním stravování neexistují průhledná pravidla: pro jejich vstup do ŠS platí jistá

Nestlé Slovensko s.r.o. Teslova 19, 821 02 Bratislava Tel.: +421 2 4920 1311 Fax: +421 2 4920 1345


•

•

•

•

• • •

• •

opatření, která lze označit za diskriminační, naopak jejich dalším působení bývá spojeno až se zneužíváním nedokonalé legislativy. V posledních letech se udělalo mnoho pro to, aby vybavení kuchyní vyhovovalo hygienickým požadavkům podle předpisů EU. Většina velkých kuchyní ve městech je takto vybavena, avšak mnoho kuchyní, zejména malých, nemá dostatek financí a s hygienickými předpisy se vypořádává jen velmi obtížně. Od roku 2004 má každá školní jídelna i školní jídelna - výdejna povinnost dodržovat systém kritických bodů Kromě hygienických požadavků, finančních normativů na nákup potravin jsou ŠJ povinny dodržovat i požadavky výživové, a to ve zjednodušené variantě pomocí tzv. spotřebního koše. Vždy jedenkrát za měsíc školní jídelny vyhodnocují průměrnou spotřebu vybraných druhů potravin (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zeleniny, ovoce, brambory, luštěniny) na strávníka a den. Pokrmy jsou ve školních jídelnách připravovány podle receptur, které jsou vhodné pro děti, žáky a studenty. Výhodou je to, že se nejedná o závazný dokument. Jídelny si mohou příslušnou recepturu upravit co do normovaného množství. Mohou připravovat krajová jídla. Provozovatel však musí k výrobě pokrmů používat výhradně potravinářské výrobky, které byly při prvovýrobě a zpracování kontrolovány a musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost. Je dbáno, aby se pokrmy ochucovaly pouze kořením vhodným pro strávníky příslušného věku. V poslední letech je dbáno na to, aby se v systému školního stravování připravovaly pokrmy, které jsou zdravé s dodatečným zastoupením ryb, čerstvého ovoce a zeleniny. Pestrost podávané stravy se zlepšuje. Vždy záleží na přístupu jednotlivých pracovnic školních jídelen. Snaha o zlepšení se ne vždy setká s pochopením u strávníků samotných, zejména pak u zaměstnanců škol a školských zařízení, kterým je ve školních jídelnách, při splnění podmínek stanovených zákonem a vyhláškou, poskytováno závodní stravování za zvýhodněnou cenu. Biopotraviny nejsou ve školním stravování příliš používány, důvodem nízkého zájmu je jejich vysoká cena. V současné době nejsou poskytovány žádné finanční dotace na jejich nákup. Věková struktura pracovnic ŠJ není uspokojivá. Převažují starší, do ŠJ nepřichází mladé kvalifikované síly. Sektor školního stravování je dlouhodobě podfinancovaný. Projevuje se to jak v platech, tak v prostředcích na investice, vzdělávání pracovníků apod. V ŠJ jsou velmi nízké platy, značná část tarifních stupňů je pod úrovní minimální mzdy. Prioritou financování je výchova a vzdělávání. Školní stravování je bráno pouze jako školská služba. Mnoho ŠJ si pomáhá doplňkovou činností, připravují jídla pro důchodce, veřejnost, firmy apod. Kromě jisté omezené činnosti MŠMT se výrazněji pokouší ovlivnit chod ŠS také Společnost pro výživu (zejména odbornou metodickou činností v oblasti výživy a hygieny, pravidelně 1x za 2 měsíce vydává velmi oblíbený odborný časopis Výživa a potraviny, který obsahuje Zpravodaj pro školní stravování), portál Jídelny.cz (pořádáním vzdělávacích akcí a informační činností) a asociace ASPOS – péčí o profesní růst pracovníků, vyjednáváním na ministerstvech. Velmi okrajově se o školní stravování zajímají odborové organizace.



Za tohoto stavu věcí jsou jídelny velmi roztříštěné, nevystupují jednotně. Před několika lety vznikla profesní organizace ASPOS pracovníků společného stravování, která se snaží bojovat za jejich zájmy a napravit některé z uvedených problémů. Pracovnice školních jídelen však nemají zájem se v ASPOSu organizovat, ten pak má malou členskou základnu. Přesto byl v letošním roce několikrát přizván k jednáním na ministerstvech.



Obecně o vztahu ŠJ a médií Roztříštěné ŠJ (cca 9 tis.) jsou pak velmi snadným cílem pro média, která zejména v posledních 2 letech velmi často o provozu ŠJ informují, ovšem často zkresleně až lživě, někdy neúmyslně, jindy se zjevným úmyslem. Některé firmy a organizace spojené se školním stravováním v posledním roce systematicky upozorňují, že školní jídelny se musí samy snažit o pozitivní prezentaci v tisku, aby nedaly prostor ke zkresleným informacím. Svou důležitou roli hraje portál Jídelny.cz, velkou aktivitu vyvinula Společnost pro výživu, která v létě uspořádala velkou tiskovou konferenci. Tiskové dokumenty o stavu školního stravování z této konference se pak objevily v řadě deníků. O stavu školního stravování se snaží informovat i ASPOS. Aktivity vedoucích školních jídelen v místním a regionálním tisku jsou mizivé, ale do budoucna budou nutné.

Test školních obědů v MFDnes Článek Školní jídlo: lepší, než má pověst http://www.jidelny.cz/show.asp?id=647 V listopadu 2007 připravil přední český deník MF Dnes ve spolupráci se Společností pro výživu připravil v listopadu 2007 velký test školních obědů. Organizátoři vybrali jednu jídelnu v každém kraji a 1.11 v nich odebrali oběd. Ten nechali odborně zhodnotit ve Státním veterinárním ústavu, smyslové posouzení provedla komise, složená ze zástupců MŠMT, MZd, odborníků na výživu, pediatra a 13 leté školačky. Výsledky a komentáře vytvořili samostatnou přílohu, která vyšla ve všech regionálních mutacích. Degustátoři hodnotili jídla známkami jako ve škole. Převažovaly jedničky a dvojky, jen 4x padla trojka. Průměrné hodnocení jídel se pohybovalo od 1,2 do 2,3. Do průměru 1,6 se vešlo 10 ze 13 obědů. Součástí byly i popisy odebraných jídel, jejich slovní hodnocení a hodnocení aktuálního týdenního jídelníčku. Zejména u nejlepších jídelen s hodnocením 1,2 se opakovaně objevovala ocenění chuti a vzhledu. Pod příznačným názvem „Školní jídlo: lepší, než má pověst“ se k výsledkům testů vyjadřují různí odborníci. Určité výhrady měli např. k dezertům. Např. místo kompotů radí spíše čerstvé ovoce a nedávat energeticky vydatné musli tyčinky. Článek se věnuje i problematice podávání masa. Test neprokázal, že by děti dostávaly zbytečně mnoho bílkovin. Potěšují byly výsledky mikrobiologických rozborů: všech 13 vzorků bylo v pořádku. Z názorů odborníků: Naďa Holická, MŠMT: „Jsem překvapená, naprostá většina jídel byla taková, jaká bych si uvařila doma, pokud bych to zvládla.“ Jaromír Hrubý, MZd: „ …řekl bych že takových 80% obědů bylo výborných“. Jan Rezek, Vysoká škola hotelová, Praha: „Zdá se, že úroveň školního stravování se v poslední době zvedá.“ Petr Tláskal, SPV: „Školní stravování určitě k obezitě nevede.“ Alena Strosserová: „.. opravdu tu nebylo špatně zvolené nebo špatně uvařené jídlo.“ Lydie Ryšavá, ZÚ Ostrava: „ Potvrdilo se mi, že si školní stravování vede dobře“. Série těchto článků se stala velmi známou a často se odborníci na ně odkazují.



Rozhovor v časopisu Euro Záznam rozhovoru: http://jidelny.cz.windows5.ignum.cz/show.asp?id=673 Reakce na rozhovor: http://www.jidelny.cz/show.asp?id=686 Zatímco mnoho článků mířících proti školním jídelnám je vedeno spíše senzacechtivostí a bez zjevného úmyslu, objevil se v únoru 2008 v časopisu Euro text, v němž úmysl poškodit školní stravování byl zjevný. Byl to rozhovor s představitelem významné nadnárodní firmy působící v hromadném stravování. Byl veden neskrývanou snahou odradit představitele obcí od provozování školní jídelny školskými subjekty a předat školní jídelny této firmě. Rozhovor obsahoval hrubá napadení nejen školního stravování, ale i činnosti státních orgánů a hraničil s trestným činem šíření poplašné zprávy. Dezinformace zde byly takového kalibru, že oficiální stanoviska k tomu vydaly instituce jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hlavní hygienik ČR, Ministerstvo zdravotnictví, Společnost pro výživu, ASPOS. Ozvaly se i krajské metodičky z KÚ a množství vedoucích školních jídelen. Chtěl bych říci, že proti podobným článkům je potřeba se bránit, psát, protestovat. Má to smysl. Ukázalo se to v tomto případě. Zanedlouho poté byl v rozhlase rozhovor se stejným člověkem. O školním stravování ani zmínka, mluvil velmi obecně, celkem uvážlivě. Bylo vidět, že si je vědom toho, co vyvolal. Ovšem podobně útočil proti závodnímu stravování, které je pro jeho firmu rovněž atraktivní.

Zavádějící nadpisy a zjevné lži V různých českých denících vychází celkem mnoho článků, jejichž autoři píší o školním stravování. Často je účelem článku pouze zaplnění místa, články pak obsahují různé omílané a neškodné fráze jako např. že dětí nesnídají, že mají rády hranolky s kečupem, sladká jídla, že klesá fyzická aktivita dětí, že si kupují v automatech nezdravá jídla a nápoje. Odborník na první pohled vidí, že autoři článků školnímu stravování nerozumějí. Horší ovšem je, když článek obsahuje zavádějící nadpis nebo zjevné lži Právo březen 2007 http://www.jidelny.cz/show.asp?id=540 Rozhovor s ČŠI s nadpisem: „Normy nedodržuje 40 procent jídelen“. Obsah článku je ovšem jiný: psal o porušování výživových norem. Jídelny, aby neztratily strávníky, se snaží zařazovat do jídelního lístku jídla, která chuťově dětem vyhovují a ne ta, která jsou požadována spotřební košem. Tuto informace nadpis ovšem posouval jinam. ČT 24, pořad Žij zdravě: Pořad byl uveden tvrzením, že „České děti jsou stále tlustší, přispívá k tomu i školní strava“. V textu ovšem nebyly podány žádné důkazy, jen obecné informace o snahách MŠMT bojovat s obezitou. MFDnes 10.9.2007 Článek „Školní obědy budou brzy zdravější“ obsahuje nepodložená tvrzení o změnách v přípravě obědů. Článek vycházel z informací, které unikly z přípravných jednání ministerské komise., čímž uvedl jídelny ve zmatek. Děčínský deník 24.3.2008



Tvrdí: „Všeobecně ale platí, že úroveň školních jídelen a chutnost stravy, kterou produkují, je nízká.“ Tímto se dostává do přímého rozporu s výsledky objektivního testování obědů z listopadu 2007. Dále uvádí, čím to SPV vysvětluje. SPV ovšem něco takového nikdy neřekla. SPC se také proti tomuto nařčení ostře ohradila. Časopis Euro, únor 2008 V rozhovoru představitel nadnárodní firmy uvádí, že třetina surovin se ve školních jídelnách rozkrade. Tuto informaci krajské metodičky naprosto popřely, některé dokonce uvedly, že s rozkrádáním se po mnoho let vůbec nesetkaly.

Problematika spotřeby bílkovin a masa ve výživě dětí V roce 2006 se do vedení MŠMT dostala Strana zelených a s ní i příznivci zdravé výživy, vegetariánství, alternativních způsobů výživy apod. Ministr Liška začal plánovat ozdravění školního stravování. Jeho poradcem se stal Ing. Bartůšek a dále byla zřízena speciální meziresortní komise, která se má ozdravěním zabývat. Východiska a hlavní teze této snahy se okamžitě dostaly do novin, šlágrem se stalo zejména plánované používání biopotravin a snížení množství bílkovin v potravě. Jádro sporu zastánců klasické výživy a příznivců alternativních směrů výživy je v tom, že údajně české výživové dávky doporučují 2-3 x vyšší spotřebu bílkovin než normy západoevropské.. Na toto téma vyšla řada článků. Ukázky z roku 2007 Časopis Týden, červenec 2007, článek Hody dětských masožroutů: „Vyhláška o školním stravování nutí děti od tří do šesti let přijmout 66 gramů bílkovin. Přitom hranice v jiných státech je sotva třetinová… ...Přehnané množství tuků, cukrů či bílkovin by tak už během školního roku 2007/2008 mohly v jídelnách nahradit ovoce a zelenina.“ Lidové noviny, článek Platí socialistické normy Lidové noviny: článek Děti budou dostávat méně masa: „Doporučující dávky živočišných bílkovin, kterými se školní kuchařky řídí, jsou totiž neměnné praktiky už od dob socialismu“ V tomtéž článku se útočí na školní jídelny, že připravují hlavně omáčky a vydatné porce vepřového. MF Dnes: Školní obědy budou brzy zdravější Respekt, rozhovor s Ing. Bartůškem: „Bohužel oba spotřební koše jsou dle níže uvedených podkladů v rozporu se současnými poznatky vědy o výživě a mohou přispívat jak k nárůstu obezity, tak i ke vzniku neinfekčních chorob hromadného výskytu.“ Věc je ovšem složitější a podrobně se jí na konferenci Školní stravování 2008 věnovali primář FN Praha Motol MUDr. Tláskal a MUDr. Turek z SPV Praha. Je pravda, že doporučení WHO, EU a DACH v poslední době snižují doporučenou dávku bílkovin. Jedná se především o nižší věkovou skupinu dětí. ČR se na oficiální vyhlášení nových doporučených dávek respektujících uvedené skutečnosti chystá. Údaj o vyšším příjmu bílkovin a obezitě je však



vytržen ze souvislostí a školních dětí se již prakticky netýká. Z nedávno provedené české studie se ukazuje, že příjem bílkovin v domácím prostředí je daleko vyšší než ve školní jídelně. Pravidelný systém výživy ve školních jídelnách řízených vyhláškou, která respektuje nutriční požadavky dětí je naopak zárukou, že výživa dětí bude odpovídat jejich skutečným potřebám a o tom jsou nyní vedeny další diskuse. Podrobněji se s touto problematikou lze seznámit na http://www.jidelny.cz/show.asp?id=741

Spotřební koš Spotřební koš v g na žáka a den 3 - 6 r. 7 - 10 r. Maso 55 64 Ryby 10 10 Mléko tekuté 300 55 Mléčné výrobky 31 19 Tuky volné 17 12 Cukr volný 20 13 Zelenina 110 85 Ovoce celkem 110 65 Brambory 90 140 Luštěniny 10 10

11 - 14 r 70 10 70 17 15 16 90 80 160 10

15 - 18 r 75 10 100 9 17 16 100 90 170 10

Nutriční hodnoty jídel podávaných ve školní jídelně jsou určeny vyhláškou o školním stravování 107/2007, která definuje tzv. spotřební koš. Jde o garantované množství potravin jednotlivých druhů na žáka a den. Druhy jsou: Maso, ryby, mléko tekuté, Mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny. Spotřeba se počítá v gramech v hodnotách jak nakoupeno. Ve skupinách je široká tolerance +-25%, pouze u tuků a cukrů tvoří stanovená hodnota mezní hranici O tomto legislativním požadavku se v tisku prakticky nepíše. Různé články si stěžují, že školní jídelny nepřipravují taková a taková jídla, ale již neuvádí, že jídelny tak činí proto, aby naplnily spotřební koš. Dodržování spotřebního koše je ve školním stravování předmětem řady kontrol. Lidové noviny, listopad 2006, článek „ ŠJ stále vaří nezdravě“ http://www.jidelny.cz/show.asp?id=491 Lidové noviny zveřejnily v listopadu 2006 článek „ŠJ stále vaří nezdravě“, v němž jeho autorka ve směsi nic neříkajících frází nepřímo označuje čočku a hrachovou kaši za nezdravá jídla, výživové normy za přežitek. ŠJ ovšem podobná jídla musí vařit, protože mnoho jiných možností jak dodržet Spotřební koš v kolonce Luštěniny nemají. Podobných článků je více.

Pestrost stravy a jídelníčky Jídla podávaná ve školní jídelně by měla být nejen zdravá, ale také jídelníček by měl být dostatečně pestrý. Doporučení k pestrosti jídelníčku bylo vydáno Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004. Není obsaženo v žádné vyhlášce. Ukázka z doporučení:



Polévky: volit podle hlavního jídla, preferovat zeleninové polévky. Určitě: 1x drožďová 3x luštěninová jako zavářku používat více obilovin (ovesné vločky, jáhly apod.) HLAVNÍ JÍDLA 3x drůbež 2x ryby max. 4x vepřové maso 5x podle možností (hovězí maso, králík) 4x bezmasé zeleninové jídlo (včetně zařazení luštěnin) max. 2x sladké jídlo nezapomeňte na výrobky ze sóji PŘÍLOHY 5x brambory 2x bramborová kaše 3x těstoviny (možnost zařazovat celozrnné těstoviny) 4x rýže (možnost zařazovat rýži parboiled, rýži natural) 2x houskové knedlíky (možnost kombinace mouky a sójové mouky) 1x bramborové knedlíky min. 1x luštěniny ZELENINOVÉ SALÁTY nebo OVOCE, event. ovocné saláty podávat denně. Plně využívat sezónní ovoce a zeleninu. Přednost dávat ovoci a zelenině s vysokým obsahem vitaminu C. MOUČNÍKY, DEZERTY: k pečení lze využít možnosti kombinace mouky (bílé a celozrnné), podávat mléčné výrobky, knackebroaty. Právě na malou pestrost obědů ve školní jídelně je velmi často média útočí. Ovšem jak? Novinář se zaměří na oběd z 1 dne, v lepším případě si vezme jídelníček z 1 týdne a na jeho základě vyvozuje závěry.

Test školního jídelníčku: chybí víc nápadů a zeleniny MFDnes 16.7.2008, Test školního jídelníčku, http://www.jidelny.cz/show.asp?id=743 16.7.2008 byl v MF Dnes zveřejněn článek Test školního jídelníčku. Jeho autorka vzala náhodně na internetu týdenní jídelníček Mateřské školy a nechala ho okomentovat 2 lidem, kteří jsou označeni za odborníky. Je pravda, že použitý jídelníček nemůže sloužit jako vzor. Jedna z hodnotitelek byla autorka komerčních kuchařek Lenka Požárová. Odmítá např. buchtičky s krémem a drožďovou polévku, zejména z toho důvodu, že je sama jedla před lety ve škole. Místo svačinových pomazánek (zeleninová, tvarohová, sýrová) navrhuje řadu jiných svačin, které jsou mimo časové možnosti personálu, technologické vybavení kuchyní a finanční možnosti. Když jsem s ní telefonicky mluvil, řekla, že to byl její první zkušenost s hodnocením jídelníčku školní jídelny, a přiznala, že nezná principy školního stravování, že nezná spotřební koš a finanční normativy. Druhým hodnotitelem byl Petr Havlíček, který nebyl v hodnocení tak razantní, ale protestoval např. proti nadměrnému používání mléka. V jídelníčku však byly i jídla, která oba hodnotitelé ocenili.



Podobné pokusy jsou scestné, skutečný odborník ví, že hodnotit je třeba min. měsíční jídelníček. Podobná hodnocení se dají snadno vyvrátit tak, že použijeme databázi jídelníčků školních jídelen, která je na portálu Jídelny.cz. Obsahuje cca 3000 měsíčních jídelníčků od cca 150 jídelen za několik let zpětně a dává reprezentativní přehled, jak to s jídelníčky skutečně vypadá. Jistě tam najdeme jídelníčky, které nemohou sloužit jako vzor, najdeme tam jídelníčky špičkové, celkový průměr ale je velmi dobrý a rozhodně neodpovídá obsahu podobných článků. Druhý typ útoků na školní jídelny z hlediska pestrosti je založen na tom, že jsou kritizována jídla starší, klasická, která se vařila před 20-30 lety. Mezi příklady bych uvedl čočku, hrachovou kaši, klasická jídla české kuchyně jako vepřo knedlo zelo, klasické pomazánky na svačiny v mateřských školách, buchtičky s krémem, koblihy, mléko apod. Myslím, že je dobré a nutné, aby děti poznaly klasickou českou kuchyni. I čočka či hrachová kaše se dají připravit různými způsoby: jako těžká jídla zahuštěná moukou nebo moderně a lehce. Koblihy připravené v moderních zařízeních rozhodně nejsou nasáklé množstvím tuku. Nelze prostě zevšeobecnit.

Pravda o školních jídelnách Jen výjimečně se v médiích objevují reálné pohledy na české školní stravování nebo hlubší rozbory. Kromě uvedeného testu MFDNes tak učinily např. v roce 2006 ŠJ Hospodářské noviny v příloze Injournal (viz http://www.jidelny.cz/show.asp?id=475). Pražský deník: 5.2.2008, článek Děti se stravují hůř než po světové válce V létě 2008 připravila Společnost pro výživu tiskovou konferenci na téma Školní stravování. Tiskové materiály, které byly na setkání novinářům poskytnuty, se postupně dostávají do novin a časopisů, pomáhají napravovat pokřivený obraz školní jídelny v očích české veřejnosti.

Mzdy Bude mít kdo vařit http://www.jidelny.cz/show.asp?id=732 Statistické údaje mzdové a personální situaci ve školních jídelnách Věkový průměr personálu ŠJ Do 30 let 2% 30-40 let 39 % 40-50 let 52 % Věkový průměr vedoucích ŠJ Do 30 let 5% 30-50 let 64 % 50-60 let 29 % Prům. plat nepedag. pracovníků školství 2007 12369 Kč Zdroj: Bakalářská práce A. Strosserové, metodičky ŠS v Praze, 2005 a oficiální údaje ČMOS NPŠ. Viz http://www.jidelny.cz/show.asp?id=478



Kuchařky jsou dle katalogu prací převážně ve tř. 3 (pomocnice), 4(vyučené kuchařky) a 5. (hlavní kuchařky), jen výjimečně 6. Většina personálu ŠJ je ve tř. 3 a 4. Přitom velká část tarifů, v nichž jsou kuchařky zařazeny, je pod úrovní minimální a zaručené mzdy. Tento stav se týká většiny kuchařek (personálu ve tř. 3 . a 4 je nejvíce). V katalogu prací není samostatná funkce vedoucích ŠJ. Do platové třídy 8, která asi nejvíce odpovídá popisu práce vedoucí ŠJ, je zařazena pouhá třetina vedoucích. Průměrný plat nepedagogických pracovníků školství ve výši 12369 Kč činil v roce 2007 pouze 55 % průměrného platu v celé nepodnikatelské sféře ČR. I jeho další pracovní podmínky nejsou dobré. Důsledkem je, že do školního stravování nepřicházejí noví, mladí a odborně připravení lidé. Z finančních důvodů ředitelé přijímají nekvalifikované síly, což snižuje celkovou kvalitu systému ŠS. 52% personálu školních jídelen je ve věkové skupině 40-50 let, jen 2% ve věku do 30 let. Alarmující je situace u vedoucích, tedy u těch, které mají celý náročný provoz jídelny řídit. 29% z nich je ve věku 50-60 let, a jen 5% ve věku do 30 let. Naopak ze školního stravování odcházejí kvalitní pracovní síly - i v méně kvalifikovaných pozicích mimo školství si vydělají více. Školnímu stravování hrozí, že nebude schopno dostatečně reagovat na nové trendy, technologie a požadavky (např. zdravá výživa). Ve školství se již po několik nezvedaly platy, v důsledku toho došlo k poklesu reálné mzdy. V roce 2008 uvolnilo MŠMT 0,5 mld Kč na zvýšení platů, v roce 2009 to má být 4,5 mld. Tyto peníze jsou bohužel určeny pouze pro pedagogy. O zvyšování platů nepedagogických zaměstnanců se nemluví Velmi nízká úroveň platů se v médiích prakticky neobjevuje, výjimkou byla zmínka v Děčínském deníku 24.3.2008 v článku o úrovni školního stravování a komentář, který jsem napsal a který se podařilo umístit v MFDNes. Pro noviny to však nebylo příliš atraktivní téma, zajistit otištění dalo poměrně velkou práci a mnoho vyjednávání.

Soutěž školních jídelen 25.8 2008 proběhla v Brně první soutěž školních jídelen v přípravě obědů. Zúčastnily se jí soutěžní týmy z 9 jídelen města Brna. Připravovaly jídla, která patří k v jejich školních jídelnách k velmi oblíbeným. Obědy hodnotila 15členná komise, hodnotil se vzhled, chuť a výživové hodnoty. Soutěž vyhrálo jídlo ze ŠJ Masarova: Polévka kmínová s kapáním, rajčata plněná masovou směsí, vařené brambory, letní salát, jogurtový ovocný salát Na druhém místě se umístila ŠJ Novolíšeňská: Polévka jáhlová se zeleninou, rybí špíz s paprikou, anglickou slaninou a cibulí, vařené brambory s máslem a pažitkou, obloha, ovocný jogurt s müsli Všimněte si, jak zdravě tyto jídelny vaří. A pokud jsou to zároveň i velmi oblíbená jídla dětí, tak snad to se školním stravování není tak špatné. O soutěž Kuchařka roku projevila média mimořádný zájem. Navštívili zástupci více médií, dvě novinářky dokonce seděly v komisi, šoty zde natočily dvě televizní společnosti. Zprávy o soutěži se objevily ve více médiích, zejména v brněnských nebo regionální mutacích celostátních deníků. Vesměs se vyjadřovaly kladně a umění kuchařek vysoce hodnotily. Mohli jsme si přečíst i vesměs obdivná hodnocení odborníků.



Tato soutěž a zprávy o ní mimořádně přispívají k pozitivní prezentaci školního stravování, což ostatně bylo i záměrem hlavní organizátorky paní Packové.

Závěr Seznámil jsem vás s obrazem českých ŠJ v médiích. Bohužel není dobrý. Neoprávněně. Částečně jsou na vině i samy jídelny, které až na výjimky vystupují velmi pasivně a nesnaží se prezentovat i např. ve zpravodajích vlastních škol. Novinami poučení rodiče pak přicházejí za vedoucí školní jídelny a kladou jí nepříjemné otázky se. Možná přijdou i za vámi. Budete jim umět na jejich otázky odpovědět a jejich námitky vyvrátit? Věřím, že ano. Je ovšem třeba být na to připravený.


Školní jídelny v ČR a jejich obraz v médiích

Recommend Documents