Cenné papíry a jejich obraz v účetnictví bank

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Cenné papíry a jejich obraz v účetnictví bank Bakalářská práce

Autor:

Yuliya Andreeva Bankovní management- Bankovní manažer-specialista (komerční bankovnictví)

Vedoucí prace:

Praha

Mgr. Alena Klumparová

Duben, 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30. 4. 2013

Yuliya Andreeva

Poděkování

Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Aleně Klumparové.

Anotace Tato práce je věnována cenným papírům, jejich oceňování a účtování zejména v bankách. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Teoretická část je tvořena prvními třemi kapitolami, čtvrtá kapitola je ryze praktického charakteru. V první části této práce je vysvětlen pojem cenný papír a dále jsou popsány základní druhy cenných papírů, nadto jsou uvedeny další pojmy, které se cenných papírů týkají. Druhá kapitola je věnována oceňování cenných papírů v bankách. Třetí kapitola obsahuje účtování cenných papírů v bankách. V této části jsou uvedeny konkrétní příklady účtování cenných papírů. Poslední část je praktická. Jedná se o popis dvou bank a analýzu jejich účetních výkazů, konkrétně tedy cenných papírů vykazovaných bankami. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat cenné papíry v účetnictví bank a provést analýzu cenných papírů v účetnictví vybraných bank.

Klíčová slova: bankovnictví, cenné papíry, reálná hodnota, účetnictví.

Annotation This work is dedicated to the securities and their valuation and accounting in particular banks. The work is divided into four chapters. The theoretical part consists of the first three chapters, the fourth chapter is purely practical nature. In the first part of this work is explained

the

concept

of security and described

the

basic types of

securities. The

second chapter describes the valuation of securities in banks. The third chapter contains of the accounting of securities in banks. This section provides specific examples of security accounting. The last part is practical. This part is aimed at two banks and analysis of the financial securities based on financial statements. The main aim of this thesis is to describe the securities accounts of banks and analyze securities in the accounts of selected banks.

Keywords: banking, securities, real value, accounting.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 8 1

Definice a třídění cenných papírů ....................................................................................... 9 1.1

Definice cenného papíru a třídění cenných papírů ...................................................... 9

1.1.1 2

3

Oceňování cenných papírů v bankách .............................................................................. 13 2.1

Oceňování cenných papírů při pořízení ..................................................................... 13

2.2

Oceňování úbytku cenných papírů............................................................................. 14

2.3

Oceňování cenných papírů k rozvahovému dni ......................................................... 14

2.3.1

Historická cena ................................................................................................... 14

2.3.2

Naběhlá hodnota ................................................................................................ 14

2.3.3

Reálná hodnota ................................................................................................... 15

2.3.4

Metoda ekvivalence (protihodnota) .................................................................... 17

Účtování cenných papírů v bankách................................................................................. 20 3.1

Rozvaha banky ........................................................................................................... 20

3.1.1

Cenné papíry v aktivech bank ............................................................................ 21

3.1.2

Cenné papíry v pasivech bank ............................................................................ 23

3.2

Výkaz zisku a ztráty banky ........................................................................................ 24

3.3

Podrozvaha banky ..................................................................................................... 24

3.4

Účtová osnova v bankách – účtování o cenných papírech ........................................ 26

3.4.1 3.5 4

Další náležitosti cenných papírů ......................................................................... 12

Příklady účtování cenných papírů v bance ......................................................... 27

REPO operace ............................................................................................................ 34

Cenné papíry v účetnictví vybraných bank ...................................................................... 37 4.1

Česká spořitelna ......................................................................................................... 38

4.1.1

Cenné papíry v rozvaze ...................................................................................... 38

4.1.2

Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů . 40

4.1.3

Realizovatelné cenné papíry ............................................................................... 43

4.1.4

Cenné papíry držené do doby splatnosti ............................................................. 45

4.1.5

Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem ...................................................... 46

4.1.6

Finanční závazky v reálné hodnotě .................................................................... 48

4.1.7

Emitované cenné papíry ..................................................................................... 48

4.2

Komerční banka ......................................................................................................... 49

4.2.1

.Finanční aktiva v rozvaze .................................................................................. 50

4.2.2

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty ...................... 51

4.2.3

Realizovatelná finanční aktiva............................................................................ 52

4.2.4

Finanční investice držené do splatnosti .............................................................. 53

4.2.5

Majetkové účasti ................................................................................................. 53

4.2.6

Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty ................... 55

4.2.7

Emitované cenné papíry ..................................................................................... 55

4.3

Porovnání obou bank ................................................................................................. 55

Závěr ......................................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 58 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 60 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................................ 61

Úvod Téma Cenné papíry v účetnictví bank mě zaujalo především proto, že je velmi specifické a složité z hlediska zpracování. Navíc vidím možnost širokého uplatnění znalostí v budoucím zaměstnání. Neboť cenné papíry jsou nezbytnou součástí fungování bankovních institucí, jsou jejich majetkem, a zároveň způsobem získávat dodatečný kapitál nebo finanční výnosy. Cílem mé bakalářské práce je popsat cenné papíry v účetnictví bank a provést analýzu cenných papírů v účetnictví vybraných bank. Dále bych chtěla přiblížit problematiku účtování a vykazování cenných papírů v českých bankách z pohledu externího čtenáře. Vykazování a účtování cenných papírů se řídí českými účetními standardy a mezinárodními standardy IFRS. Sama o sobě problematika cenných papírů je velmi složitá a rozsáhlá, proto jsem se zaměřila pouze na vykazování a účtování cenných papírů v bankách. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole uvádím definice a pojmy, které se cenných papírů týkají, zejména druhy cenných papírů, právní úpravu cenných papírů v České republice a další náležitosti cenných papírů. Druhá kapitola je věnována oceňování cenných papírů v bankách. V prvním přístupu se zaměřím na třídění cenných papírů podle možnosti jejich ocenění. Další členění spočívá v rozlišení mezi dluhovými a majetkovými cennými papíry. Další kapitola obsahuje účtování cenných papírů v bankách. Protože nemám žádnou osobní praktickou zkušenost s účtovacími postupy a zásadami účtování cenných papírů v bankách, čerpala jsem většinou poznámky z odborné české literatury a z výročních zpráv bank. Do této kapitoly jsem umístila hlavní účetní principy týkající se cenných papírů, včetně vymezení jednotlivých účtových skupin, které se cenných papírů týkají. Čtvrtá kapitola je ryze praktického charakteru. Jedná se o popis dvou bank a analýzu jejich účetních výkazů, konkrétně tedy cenných papírů vykazovaných bankami. Tuto kapitolu považuji za nejpřínosnější ve své bakalářské práci. V práci jsem používala údaje z finančních (účetních) dat o bankovních institucích, jednalo se o jejich výroční zprávy. Jednotlivé výsledky zobrazím a okomentuji. Dále jsem ve své práci využila analýzu a syntézu. Tyto dvě metody mi poskytnou ucelený přehled o zkoumané problematice.

7

Zvolené metody zpracování Při zpracování zvoleného tématu stanovila jsem se metodu postupu od obecného seznámení s problematikou cenných papírů v bankovním odvětví včetně účetních postupů po konkrétní porovnání struktury cenných papírů v aktivech a pasivech České spořitelny a Komerční banky. Metodickým základem při psaní teoretické části teto práce byla literární rešerše české odborné literatury v oblasti cenných papírů, její studium a komplexní analýza. Dále jsem čerpala informace z veřejně dostupných zdrojů jako jsou zákony a aktuální internetové články. Zásadní metodou psaní teoretické části byla klasifikace, která dává rozšířený přehled o rozdělení cenných papírů na skupiny podle různých kritérií. Hlavním zdrojem pro zpracování praktické části této práce byly výroční zprávy, dostupné na stránkách obchodního rejstříku a které mi poskytly potřebné informace pro cíle práce, které jsem si určila. Metodami zpracování této části práce byl výpočet indexů růstu u jednotlivých položek bank, analýza a syntéza účetních výkazů bank za rok 2011. Pro získání lepší vypovídací schopnosti jsem doplnila rok 2011 rokem 2010.

8

1 Definice a třídění cenných papírů 1.1 Definice cenného papíru a třídění cenných papírů Cenný papír je pojem, který není jednoduché definovat dle právního řádu České republiky. Na základě právní teorie můžeme říci, že cenný papír je buď listina, nebo listinu nahrazující záznam, který vyjadřuje právo (pohledávku) nebo majetkový nárok vůči emitentovi. Cenný papír zachycuje právní vztah bud’ mezi dvěma nebo více subjekty. Základní právní úpravou upravující oblast CP je zákon 591/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů - zákon o cenných papírech. Podle daného zákona „cennými papíry jsou zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy, a zemědělské skladištní listy.1 V účetnictví bank se vyskytují následující druhy CP : Akcie- majetkové CP, s jejich držbou jsou spojena práva akcionáře podílet se na základním kapitalu akciové společnosti. Zatímní listy- je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurs.2 Poukázky na akcie- může akciová společnost vydat tyto CP při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, a to ještě před zápisem zvýšení základního kapitálu do OR. Poukázka na akcie je CP na doručitele, se kterým jsou spojena veškerá práva upisovatele. Tento CP je neomezeně převoditelný.3 Podílové listy- je majetkový CP, který představuje podíl podílníka na majetku tzv. podílového fondu. Dluhopisy- je CP představující závazek emitenta splatit určitou dlužnou částku a vyplatit určitý úrok v k určitému datu.

1

KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Praha: Bankovní institut vysoká škola,

2007. ISBN: 978-80-7265-122-1. str. 152. 2

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní Zákoník, §176, odst. 3

3

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní Zákoník, § 204b

9

Investiční kupóny- CP na jmeno, který umožňuje ke koupi akcií, které jsou určeny k prodeji za kupóny. Kupóny- lze vydávat jako cenné papíry na doručitele pro uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu.4 Opční listy- doručitel tohoto CP má přednostní na upisování akcií při zvyšování ZK, popř. právo na upisování akcií na základě prioritního dluhopisu, popř. právo na ziskání prioritního dluhopisu. Směnky- dluhový CP, který vyjadřuje bezpodmínečný závazek směnečného dlužníka zaplatit majiteli směnky ve staovený čas na stanoveném místě stanovenou peněžní částku. Šeky- je CP, který opravňuje určitou osobu na šeku uvedenou k výplatě určité částky uvedené na šeku, a to z účtu osoby, která šek vystavila. Cenné papíry se člení různým způsobem, a to bud’ podle formy, podoby, mista obchodování atd. Dále v práci uvádim zásadní způsoby členění CP. Členění CP dle formy: Listinné – každý CP je evidován na zvláštní listině. Fyzicky existují a jejich podstata je zachycena na konkrétním nosiči – papíru (např. směnky, šeky a některé akcie a dluhopisy). Zaknihované – v jednom místě se vede seznam CP. Jsou pouze v elektronické podobě a jejich podstata je uložena v evidenci, která je vedena střediskem cenných papírů a je stanovena zákonem. V současné době je většina cenných papírů v zaknihované podobě. V České republice jsou zaknihované cenné papíry evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů5. Imobilizované – „listinný cenný papír, který byl předán do hromadné úschovy a dále vystupuje v zaknihované podobě“6

4

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, §12

5

MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-2432-4.

str. 168. 6

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, § 38.

10

Členění CP dle formy výnosu: CP s pevným výnosem – výnos je dopředu dán. Pevný výnos znamená pevně stanovené (neměnné) procento při emise CP (bud’ např. 5% p.a.), které na ničem nezávisí. Týká se pouze dluhových CP. U směnek např. procento je stanoveno Zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, a číní 6% p.a. CP s proměnným výnosem – tento výnos je take vyjadřen v procentech a je stanoven v závislosti např. na vyhlašované mezibankovní sazbě (PRIBOR, LIBOR apod.). Vztahuje se k dluhovým CP. CP neúročené – k těmto CP není stanoven žádný úrok. Nemají stanovený výnos žádným procentem. Do těchto CP patří např. akcie, u kterých neni stanoven úrok, ale kterým je vyplacen podíl na zisku tzv. dividenda. Členění CP dle vlastnictví a převoditelnosti : Na doručitele (na majitele) - za majitele se považuje ten, kdo CP předloží. Jsou snadno převoditelné na jinou osobu, a to pouhým předáním cenného papíru. Na jméno - jméno vlastníka je přímo uvedeno na CP. Převod vlastnického práva na nového majitele se uskutečňuje pouze smlouvou o postoupení práv a předáním listiny. Na řád - jména majitelů nebo název firmy je uveden na CP. Převod vlastnického práva na nového majitele se uskutečňuje zvláštním písemným prohlášením- rubopisem (= indosamentem) tzn. že každá změna se zapíše na rub listiny. Členění CP dle místa obchodování: Cenné papíry obchodované na domácím regulovaném trhu. Tyto cenné papíry se obchodují na regulovaných kapitálových trzích v České republice (např. Pražské burze nebo RM-Systému) a musí splňovat podmínky stanovené českým právním řadem7. Cenné papíry obchodované na zahraničním regulovaném trhu. Takové cenné papíry musí mít veškeré náležitostí stanovené zahraničním právním řádem a splňovat podmínky vyplývající z mezinárodních předpisů8. Cenné papíry, které nejsou obchodované na žádném regulovaném trhu. Tyto cenné papíry se obchodují na základě zvlaštních podmínek. Základní rozdíl je v tom, že

7

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

8

Zde mám na mysli zejména Sarbaney-Oxley Act – zákon, který stanoví podmínky pro společnosti emitující

cenné papíry obchodované na zahraničních kapitálových trzích.

11

v tomto připadě nemužeme stanovit realnou hodnotu podle trhu, ale bude tato hodnota stanovena jiným zpusobem, např. znaleckým posudkem. Členění CP dle podoby: Majetkové cenné papíry – hlavním příkladem podobných cenných papírů je akcie, která dává majiteli (akcionáři) podíl na základním kapitalu dané společnosti. K majetkovým cenným papírům patří mimo jiné zatímní list. Dluhové cenné papíry – předpokládají závazek držitěli cenného papíru vůči emitentovi. Dluhové cenné papíry jsou většinou spojeny s právem držitele získat finanční výnos v podobě úroků ze „zapůjčené“ částky. Příkladem dluhového cenného papíru je dluhopis. Dispoziční cenné papíry – vyjadřují právo držitele na určitou věc (např. zboži). V dispozičním cenném papíře je vyznačeno, komu patří určitá věc, a kdo má právo věcí disponovat. Příkladem dispozičního papíru je skladištní list nebo náložní list9.

1.1.1 Další náležitosti cenných papírů Cenný papír jako prostředek předpokládající určitou hodnotu, výnos a práva s ním spojená, nemůže existovat bez určitých náležitostí. Existují další pojmy vztahující se k cenným papírům, proto je nutné vymezit10: a) Nominální (jmenovita) hodnota cenných papíru – to je cena, která je na cenném papíru vyznačena, tedy hodnota cenného papíru vyjádřená v penězích (korunách, eurech atd.). Nominální hodnota je důležitá zejména pro posouzení výše dluhu spojeného s držením dluhopisu, nebo pro stanovení výše základního kapitálu u akciových společností - součet nominálních hodnot cenných papírů se musí rovnat hodnotě základního kapitálu11. b) Emisní kurz cenného papíru – je peněžní částka, za kterou emitent vydává cenné papíry. c) Emisní ážio – je rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou cenných papírů- akcii. d) Emitent cenných papírů – emitentem se nazývá ten, kdo cenné papíry vydává.

9

POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-152-

9. str. 201. 10

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3.vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN: 978-80-7400-194-9, str.

193. 11

Mám na mysli akciovou společnost, jejíž základní kapitál je představen emitovanými akciemi. K rozšíření

základního kapitálu dochází tehdy, kdy se emitují nové akcie.

12

e) Majitel cenného papíru – majitelem se nazývá ten, kdo cenný papír vlastní: koupí nebo jinak obdrží. Ke změně majitele cenného papíru může dojít dvěma způsoby: převodem cenného papíru (změna majitele se stává na základě smlouvy) nebo přechodem cenného papíru (změna majitele se stává na základě jiných právních skutečností)12. Přechodem cenného papíru se rozumí změna majitele, která se stává např. na základě předání tohoto CP nebo bud’ jeho výměny.

2 Oceňování cenných papírů v bankách Ze začátku bych ráda uvedla celkové schéma oceňování cenných papírů používaných v českém účetnictví. Oceňovací metody jsem rozdělila podle toho, v jaké části rozvahy se daný cenný papír nachází. Před samotným zaúčtováním je nutné určit do jakého portfolia bude zařazen nakoupený cenný papír v té konkretní bance. Dále je nutné ocenit cenné papíry k okamžiku uskutečnění účetního případu (při pořízení) a podle zařazení cenného papíru určit oceňování k rozvahovému dni.

2.1 Oceňování cenných papírů při pořízení Při nákupu se cenné papíry oceňují pořizovací cenou. Pořizovací cena je cena toho cenného papíru, která navíc obsahuje přímé náklady spojene s pořízením cenného papíru, např. poplatky a provize poradcům, makléřům a burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů, náklady na finacování, náklady na držbu cenných papírů a podílů. Cenné papíry znějící na cizí měnu se přepočítávají na českou měnu pevným kurzem ČNB, tj. kurzem, platným v den pořízení, který si stanoví účetní jednotka na stanovené období ve své vnitřní směrnici. V případě bezúplatného nabytí cenného papíru je používaná reprodukční pořizovací cena, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v okamžiku, kdy se o něm účtuje. Zpravidla to je reálná hodnota viz. “Reálná hodnota”.

12

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, § 7.

13

2.2 Oceňování úbytku cenných papírů V souladu s §25 odst. 4 Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je možno při ocenění úbytků prodaných cenných papírů použít následující oceňovací metody : 1) cenu vypočtenou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo; 2) způsob, kdy první cena pro ocenění přírůstku cenných papírů se použije jako první cena pro ocenění úbytku cenných papírů. Takto lze postupovat v rámci stejného druhu cenného papíru, stejných emitentů, jmenovitých hodnot a stejných měn, na které cenné papíry znějí.

2.3 Oceňování cenných papírů k rozvahovému dni Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, je nutné provést přecenění cenných papírů, a to v souladu s §27 Zákona o účetnictví. Existují následující metody přecenění CP k rozvahovému dni :

2.3.1 Historická cena Zásada oceňování v historických cenách předpokládá oceňování majetku v pořizovacích +cenách, které uchovávaji podmínky v době pořízení a proto jsou označovány za historické. Historickou cenou dle Zákona o účetnictví mohou být oceňovány majetkové účasti s podstatným nebo rozhodujícím vlivem. V případě změny hodnoty- přechodného snížení aktiva, účetní jednotka bude tvořit oprávné položky.

2.3.2 Naběhlá hodnota Tuto metodu použijeme v případě dluhových cenných papírů držených do doby splatnosti a emitovaných vlastních dluhových cenných papírů. Naběhlá hodnota finančího aktiva či závazku se rovná historické ceně upravené o naběhlé úroky, přip. dále snižené o opravné položky u aktiv. U cenných papírů držených do splatnosti je ocenění cenných papírů od okamžiku vypořádání nákupu do okamžiku jejich splatnosti postupně zvyšováno o nabíhající úrokové výnosy.

14

U emitovaných cenných papírů je pořizovácí cena od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti postupně zvyšovana o úrokové náklady na emitované cenné papíry.13 „Nabehlý úrok (accrued interest) je naběhlá částka u úročeného (dluhového) nástroje (pohledávky, závazku či dluhového cenného papíru), která nebyla dosud splacena“. 14 Naběhlé úroky se počítají metodou efektivního úročení, jejich součástí jsou přímo přiřaditelné transakční náklady, např. poplatky související s poskytnutým úvěrem. Naběhlá hodnota pak může být vyšší i nižší než historická cena. 1. U kupónových dluhopisů se naběhlým úrokem rozumí nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a čistou pořizovací cenou sníženou o naběhlý kupón v okamžiku pořízení cenného papíru a nabíhající kupón stanovený v emisních podmínkách. 2. Pokud se jedná o bezkupónových dluhopisech a směnkach, naběhlým úrokem se rozumí nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou.15

2.3.3 Reálná hodnota V souladu s §27 odst. 1 Zákona o účetnictví, po prvotním zachycení se na reálnou hodnotu přeceňují následující CP : CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Závazky z CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Realizovatelné CP. Stanoví se reálná hodnota těmito způsoby : A. Jako tržní hodnota. Reálnou hodnotou se rozumí - tržní hodnota - neboli hodnota vyhlášená na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním regulovaném trhu. Používá se nejbližší hodnota, která se nachází v určitém momentu ocenění. 13


2007. ISBN: 978-80-7265-122-1, str. 156-157. 14

JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí, 3. vyd., Praha: Grada, 2005. ISBN:

80-247-1237-7, str. 230 15

JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí, 3. vyd., Praha: Grada, 2005. ISBN:

80-247-1237-7, str. 230-231

15

V případě, že cenný papír je veden na evropském regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí Pokud je cenný papír veden na zahraničním regulovaném trhu - rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených zahraničních regulovaných trzích v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění tzn. poslední známá realná hodnota.16 B. V ostatních připadech Pokud tržní hodnota není k dispozici nebo důvodně nedostatečně představuje reálnou hodnotu, lze tuto hodnotu dále zjistit ze znaleckého posudku nebo kvalifikovaného odhadu. Pouze v případě, pokud není možné využít žádný z předešlých postupů bude provedeno ocenění podle zvláštních právních předpisů. Jde o ocenění v souladu se zákonem o ocenění majetku. Když aktivní trh neexistuje, v tomto případě jsou k dispozici různé oceňovací techniky stanovení hodnoty. Případná transakce uskutečněná bez podjatosti a za použití odpovídajících tržních zpráv odráží reálnou hodnotu finančního nástroje. Zprávy by měly pocházet z trhu, na kterém vznikl nebo byl pořízen podléhající oceňování finanční nástroj. Oceňovací techniky mohou být následující: použití hodnoty obdobných nástrojů, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí. Základem objektivního oceňování finančního nástroje jsou odvození od původní ceny finančního nástroje za použití pravidelných zpráv z trhu, porovnání daného finančního nástroje s obdobnými nástroji na aktuálním trhu.

16

Zákon č. 563/1991 Sb., o učetnictví, §27, odst.5

16

Samozřejmě banka nemůže mít všechny informace při každém okamžiku. Na druhou stranu banka musí vždycky znát úroveň úrokové míry pro další správné nakládání s nimi. Bohužel, to ale občas nelze zjistit, jelikož dluhový nástroj není ve veřejném obchodování. Faktory ovlivňující reálnou hodnotu finančního nástroje jsou následující: časová peněžní hodnota se nachází pod vlivem bezrizikové úrokové míry anebo míry, která je všeobecně přijata /LIBOR, swapova úroková míra apod./, úvěrové riziko přesahující bezrizikovou úroveň s přihlédnutím k existenci obdobných finančních nástrojů na viditelném trhu, když dluhy platí dlužníci mající různou úroveň finanční schopnosti, každodenně zveřejňovaný kurz měn, tržní cena komodit, cena akcií a index kapitálových nástrojů, které jsou veřejně obchodovatelné, volatilita, která je odhadována na základě významných tržních dat.17 Podle existujících praktik různá rizika, taková jako prominutí anebo předčasné splacení, se odhadují podle historických dat. Jedná se o vývoj ceny v předchozích obdobích. Hodnota prominuté částky zůstává stejná v reálném a v předpokládaném čase. Současné poplatky účastníků finančního trhu jsou základem při porovnání a posuzování finančních závazků a aktiv při výpočtu souvisejících nákladů na jejich obsluhu.

2.3.4 Metoda ekvivalence (protihodnota) Podle §27 odst.7 Zákona o účetnictví, v případě, že jedna společnost má majetkovou účast na druhé společnosti, a to ve formě rozhodujícího nebo podstatného vlivu, podíl se může oceňovat metodou ekvivalence. Jestliže účetní jednotka využije metodu ekvivalence, je povinná použít tuto metodu u všech svých ostatních účastech: nemůže u některých používat metodu ekvivalence a u dalších pořizovací cenu.18

17

JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, 2008.

ISBN: 978-80-247-2575-8, str. 231. 18

JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, 2008.

ISBN: 978-80-247-2575-8, str. 249.

17

Ocenění ekvivalencí není povinné, ale pouze doporučené, tzn. že účetní jednotky stále mohou oceňovat CP pořizovací cenou. Ekvivalence představuje protihodnotu, která je dána k okamžiku sestavení účetní závěrky mírou účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, kde má majetkovou účast. Přecenění podílu obchodní společnosti v případě využití této metody se vždy účtuje na zvláštní analytický účet19. Majetková účast se při pořízení oceňuje pořizovací cenou a v případě, že je k rozvahovému dni využita metoda ocenění ekvivalencí, pořizovací cena se upravuje na míru, která se odvíjí od účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu v podniku, kde má účetní jednotka majetkovou účast. Pokud podíl na ztrátách ve společnosti v níž má účetní jednotka majetkovou účast, převýší ocenění této majetkové účasti, což znamená že účetní jednotka se nachází ve ztrátě, hodnota majetkové účasti se oceňuje nulou.20 Změna ocenění je účtována, na rozdíl od podnikatelů, zásadně výsledovkově: 41x- Účasti s rozhodujícím vlivem a podstatným vlivem 76x- Podíl na zisku účastí v ekvivalenci 66x- Podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci 1. Zvýšení o podíl na zisku 41x/76x 2. Snižení o podíl na ztrátě 66x/41x

Pro lepší zpřehlednění oceňovacích metod jsem je zařadila do tabulky, v závorce uvádím zkratku, kterou jsem použila v tabulce: reálná hodnota (Rh), naběhlá hodnota (Nh), pořizovací cena (Pc), ocenění ekvivalencí (Oe), nominální hodnota cenného papíru (Nomh).

19

Dlouhodobé podíly v individuální účetní závěrce: ekvivalence nebo model pořizovací ceny? VOX. [online].

[cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: . 20

Skálová, J.: Abeceda účetnictví pro podnikatele, Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-598-6, str. 439

18

Tabulka č. 1: Oceňování cenných papírů

Aktiva CP

Pasiva oceňované

Dluhové

CP,

Rh

Závazky

z CP

reálnou hodnotou

akcie a podílové

oceňované

proti

listy

hodnotou proti účtům

účtům

nákladů

nebo

reálnou

Dluhové CP, akcie a

Rh

podílové listy

nákladů nebo výnosů

výnosů Realizovatelné CP

Dluhové

CP,

Rh

Emitované CP

akcie a podílové

akcie

listy CP

držené

do

Dluhové CP, a

Nh podílové

Nomh

listy

Dluhové CP

Nh

Akcie

Pc,

splatnosti Účasti s rozhodujícím

a

Oe

podstatným vlivem Podrozvahová

Podrozvahové

aktiva

závazky

CP

poskytnuté

jako zástavy

Dluhové

CP,

CP přijaté do zástavy

akcie a podílové

Dluhové CP, akcie a podílové listy

listy CP

předané

úschovy,

do

Dluhové

CP,

CP přijaté do úschovy,

Dluhové CP, akcie a

do

akcie a podílové

do správy, k uložení a

podílové listy

listy

k obhospodařování

správy, k uložení a k obhospodařování

CP vypůjčené a přijaté jako kolaterály

Zdroj: JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví bank a finančních institucí. 3. vyd.. Praha: Grada, 2005. ISBN: 80-247-1237-7, str. 224.

19

3 Účtování cenných papírů v bankách V této kapitole uvádím popis účetnictví bank vztahující se k cenným papírům. Především chci uvést hlavní účetní výkazy: rozvahu a výkaz zisků a ztrát, a ukázat jejich formu používanou v bankách.

3.1 Rozvaha banky Podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, učetní jednotky musí prokazovat stav svého majetku, kapitálu a závazků k určitému datu v přehledné tabulce tzv. finančním výkazu – rozvaze. Rozvaha banky je „základním uspořádáním všech položek majetku, závazků a kapitálu, o kterých se účtuje“21. V rozvaze banky základním principem je uspořádání jednotlivých položek dle jejich likvidnosti. V aktivech banky méně likvidní položky se nachází v dolní části rozvahy, likvidnější prostředky jsou seřazeny v horní části rozvahy. V pasivech banky, které se nachází na pravé straně rozvahy, cízí zdroje jsou seřazeny v horní části, kdežto vlastní zdroje se soustřeďují v dolní části rozvahy. Cenné papíry, které zkoumám, se objevují jak na straně pasiv, tak i na straně aktiv. Hlavním rozdílem mezi cennými papíry, které jsou v aktivech a cennými papíry, které jsou v pasivech, je jejich účel. V aktivech se jedná o majetek banky, kdežto v pasivech se jedná o součást vlastního kapitálu nebo o závazků banky.

21

BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd., Prah : C.H. Beck, 2007. ISBN:

978-80-7179-663-3, str. 6

20

Tabulka č. 2: Rozvaha banky podle vyhlášky č. 501/2002 Sb.

AKTIVA

PASIVA

Pokladní hotovost a vklady u centrální banky

Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

Státní pokladniční poukázky a poukázky centrální Závazky vůči klientům banky Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

Závazky z dluhových cenných papírů

Pohledávky za klienty

Emitované dluhové cenné papíry Ostatní závazky z dluhových cenných

Dluhové cenné papíry (dle emitenta)

papírů

Vydané vládními institucemi Vydané ostatními osobami

Ostatní pasiva

Akcie, podílové listy a ostatní podíly

Výnosy a výdaje příštích období

Účasti s podstatným vlivem

Rezervy

Účasti s rozhodujícím vlivem

Podřízené závazky

Dlouhodobý nehmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek

Splácený základní kapitál

Ostatní aktiva

Vlastní akcie

Pohledávky za upsaný základní kapitál Náklady a příjmy příštích období

Emisní ážio Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Rezervní fond na nové ocenění Kapitálové fondy Oceňovací rozdíly Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta Hospodářský výsledek za účetní období

AKTIVA CELKEM

PASIVA CELKEM

Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb. včetně příloh

3.1.1 Cenné papíry v aktivech bank V aktivech bank se účtuje o následujících cenných papírech22: 1. Realizovatelné cenné papíry, 2. Cenné papíry přeceňované reálnou hodnotou do nákladů nebo výnosů, 3. Cenné papíry držené do splatnosti, 22


2007, ISBN: 978-80-7265-122-1, str. 152

21

4. Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem. 1) Cenné papíry realizovatelné jsou v podstatě CP, které nesplňují definici jiných kategorií. Nejedná se o CP k obchodování, banka je nehodla držet do spaltnosti a nejedná se ani o účastech. To je taková zbytková kategorie, kde si banka neni jistá učelem držby těchto CP. 2) Cenné papíry přeceňované reálnou hodnotou do nákladů nebo výnosů- jedná se o cenné papíry určené k obchodování. Jsou to cenné papíry, které má banka v úmyslu prodat a připadně následně nakoupit podle toho jak se mění cena na trhu, protože se banka snaží vydělat na pohybu jejich cen v krátkodobém horizontu. 3) Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem s pevným datem splatnosti, u něhož má účetní jednotka zřejmý úmysl a schopnost držet jej do splatnosti. 4) Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem. Jedná se o cenné papíry a podíly, které zakládají účast ve společnostech s podstatným nebo rozhodujícím vlivem. Účastí s rozhodujícím vlivem - DISPOZICE S VÍCE JAK 50 % NA HLASOVACÍCH PRÁVECH – jedná se o účast v dceřiné společnosti. Účastí s podstatným vlivem - DISPOZICE S VÍCE JAK 20% NA HLASOVACÍCH PRÁVECH MÉNĚ JAK 50%- jedná se o účast v přidružené společnosti. Dceřinou společností (ovládanou osobou) se rozumí společnost, v níž účetní jednotka fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv (kontrolu) na

řízení nebo

provozování podniku. Rozhodujícím vlivem je schopnost účetní jednotky řídit operativní a finanční politiku jiné společnosti, a tak dosahovat prospěchu z jejich aktivit. Rozhodující vliv účetní jednotka vykonává vždy,když splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: a) je většinovým společníkem, b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo

22

c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem. Přidruženou společností se rozumí společnost, která není dceřinou společností, a účetní jednotka v ní vykonává podstatný vliv. Podstatným vlivem se rozumí významný vliv na řízení nebo provozování společnosti, jenž neni rozhodující.

3.1.2 Cenné papíry v pasivech bank V pasivech bank se účtuje o následujících cenných papírech : 1. Závazky z dluhových cenýnch papírů k obchodování= hodnota závazků z emitovaných krátkodobých a dlouhodobých dluhových cenných papírů a ostatních závazků z dluhových cenných papírů (vzniklé při prodeji vypůjčených cenných papírů nebo cenných papírů přijatých v repo obchodech, tj. závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů). 2. Emitované cenné papíry : a) emitované akcie - součast základního kapitálu banky. b) emitované dluhopisy - jsou v podstatě závazkem emitenta vůči držiteli těchto cenných papírů. Banka emituje tyto cenné papíry za účelem získání krátkodobých a dlouhodobých peněžních prostředků pro financování své činnosti. Peníze získává od klientů bank a zavazuje se jim na základě předloženého cenného papíru zaplatit úrok – jejich odměnu. Do skupiny emitovaných dluhopisu patři mimo jiné zvlaštní typ dluhopisu- emitované podřizené dluhopisy, o kterých se učtuje v učtové skupine 53, a které se vykazují oddělěně od ostatních dluhových CP. Dluhopis ve formě podřízeného dluhu je zvláštním cenným papírem, kde v případě vstupu emitenta do likvidace, prohlašení konkurzu na majetek emitenta a jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledavky s nimi spojene, až po uspokojení ostatních pohledavek, s vyjimkou těch, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.23

23


2007, ISBN: 978-80-7265-122-1, str. 165.

23

3.2 Výkaz zisku a ztráty banky Výkaz zisku a ztráty banky je spolu s rozvahou a výkazem cashflow jedním z nejdůležitějších finančních výkazů bankovního subjektu. Jak vyplývá z názvu tohoto účetního výkazu, zahrnuje výnosy z veškeré činnosti banky a náklady vynaložené na získání těchto výnosů, což jsou výsledky hospodaření banky za dané období. Forma výkazu zisku a ztráty nebo výsledovky banky je uvedena ve vyhlášce č. 501 z roku 2002. Výkaz zisku a ztráty banky v plném rozsahu je uveden v přiloze této práce. Tabulka č. 3: Výkaz zisku a ztrát banky podle vyhlášky č. 501/2002 Sb.

NÁKLADY

VÝNOSY

Náklady na poplatky a provize,

Výnosy z poplatků a provizí,

Náklady na úroky z CP,

Výnosy z úroků z CP,

Náklady na operace s CP

Výnosy z operací s CP, Výnosy z akcií a podílů

NÁKLADY CELKEM :

Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb.

VÝNOSY CELKEM :

3.3 Podrozvaha banky Účtování v podrozvaze banky má zásadní charakter. Obsahové vymezení podrozvahových položek je obsaženo taxativně v následujících paragrafech vyhlášky č. 501/2002 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Na účtech účtové skupiny č. 9 se účtuje podvojně o majetku a závazcích, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech. Jde o budoucí a vedlejší závazky či pohledávky banky vznikající ze zjišťovacích operací, z hodnot v úschově a správě banky a ostatním majetku a závazcích, o nichž se neúčtuje na rozvahových účtech Cenné papíry, které zkoumám, se objevují jak v podrozvahových pasivech, tak i v podrozvahových aktivech.

24

Tabulka č. 4: Podrozvaha banky podle vyhlášky č. 501/2002 Sb.

PODROZVAHA AKTIVA

PASIVA

Poskytnuté zástavy - Cenné papíry

Přijaté zástavy - Cenné papíry

Hodnoty předané k obhospodařování

Hodnoty převzaté k obhospodařování

Hodnoty předané do úschovy

Hodnoty převzaté do úschovy

Hodnoty předané do správy

Hodnoty převzaté do správy

Hodnoty předané k uložení

Hodnoty převzaté k uložení Přijaté kolaterály- Cenné papíry

Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb.

Poskytnuté zástavy - cenné papíry. Na tomto účtu se účtují cenné papíry poskytnuté jako zástava k zajištění přijatého úvěru, např. lombardního. Přijaté zástavy - cenné papíry. Na tomto účtu se účtují cenné papíry přijaté jako zástavy k zajištění úvěru poskytnutého bankám nebo klientům. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení. Položka obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala do úschovy, do správy, k uložení jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení. Položka obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka převzala do úschovy, do správy nebo k uložení, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou. Hodnoty předané k obhospodařování. Položka obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala k obhospodařování jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech. Hodnoty převzaté k obhospodařování. Na tomto syntetickém účtu se účtuje o finančních nástrojech, s výjimkou peněžních prostředků, které banka převzala k obhospodařování v souladu s obchodním zákoníkem, zákonem o cenných papírech nebo jinými právními předpisy. Přijaté kolaterály- Cenné papíry. Na tomto účtu se účtuje o cenných papírech vypůjčených a přijatých jako kolaterál v repo obchodech, s výjimkou těch, které jsou předmětem krátkého prodeje.

25

3.4 Účtová osnova v bankách – účtování o cenných papírech Banky se řidí účtovou osnovou, která je součastí vyhlašky, vydávané Ministerstvem Financí. Do účtové osnovy byla promítnuta taková třídící hlediska, aby všichni vykazovali stejně a proto, aby výkazy byly navzajem porovnatelné. Účtová osnova je uspořádána podle zásad desetinného třídění a je členěna do účtových tříd, účtových skupin, které tam patři. Obsah účtových tříd : 1 – Pokladní a mezi bankovní účty Zahrnuje evidenci o hotových penězích, o vkladech , úvěrech ostatních bank, o pokladních poukázkách a nakoupených státních pokladničních poukázkách 2 – Účty klientů Poskytuje informace o úvěrech poskytnutých jiným subjektům než jsou banky a o vkladech u těchto subjektů 3 – Ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty Obsahuje účty týkající se hodnot přijatých k inkasu, různých pohledávek závazků, pohledávek a závazků z emise vlastních CP, nakoupených CP zásobě a obchodování a účty přechodných aktiv a pasiv 4 – Nehmotný, hmotný a ostatní finanční majetek Je vyhrazen k účtování o hmotném a nehmotném majetku a majetkových účastech 5 – Kapitálové účty dlouhodobé závazky a přechodné účty Obsahuje účty jednotlivých složek vlastního jmění účetní jednotky, účet subvence, účet emise obligací, účty rezerv a závěrkové účty. 6 – Náklady Je určeno k evidenci nákladů v předepsaném členění na náklady z finanční činnosti všeobecné provozní náklady, tvorba rezerv a opravných položek, mimořádné náklady a daň z přijmu 7 – Výnosy Zachycuje výnosy v obdobném členění, tj. výnosy z finanční činnosti použití rezerv a opravných položek ostatní provozní výnosy a mimořádné výnosy 8 – Vnitrobankovní účetnictví 9 – Podrozvahové účty Na zakladě účtové osnovy banka sestavuje, a to na začátku účetního období, účtový rozvrh, v 26

němž uvádí účty, pro které bude mít během účetního období náplň. Účtový rozvrh obsahuje všechné účty, které banka potřebuje pro zaúčtování všech svých operaci a uzavřeni a otevřeni účetních knih.

3.4.1 Příklady účtování cenných papírů v bance V této podkapitole bych chtěla uvést příklady související s účtováním následujících cenných papírů v bance : Cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Realizovatelných cenných papírů, Cenných papírů držených do splatnosti, Účasti. Hned na úvod je nutné poznamenat, že tyto příklady vykazují podle ČÚS.

3.4.1.1 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Příklad č. 1 Akcie je zařazena do portfolia cenných papírů k obchodování, banka účtuje metodou dne obchodu. Banka Alfa, a.s. nakoupila na burze dne 01.03.2012 (den T) 10 tis. kusů akcií společností Delta, a.s. za účelem následného prodeje, který bude konat 05.03.2012 (den T+4). Nominální hodnota akcie je 100 Kč za jeden kus. Banka nakoupila akcie za nákupní cenu 650 Kč. S nákupem je spojen poplatek burze, který je stanoven na 5000 Kč. V průběhu držby CP muže dojit ke změně jeho ocenění, buď ke snížení hodnoty nebo naopak ke zvýšení hodnoty. Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů při přecenění ovlivní hospodářský výsledek banky. Banka použivá pro zaučtování takových operaci bud’ účet 61x- Náklady na operace s CP, pokud se jedná o snížení reálné hodnoty CP nebo účet 71x- Výnosy z operací s CP, když dojde ke zvýšení hodnoty CP. V daném případě v den T+2 došlo ke snížení hodnoty akcie na 600 Kč. Tento fakt se projeví v nákladech banky- účtování na stranu MD účtu 61x- Náklady na operace s CP. 27

Následně, těsně před prodejem akcií, v den T+4 došlo k jejích přecenění. Jejíсh ocenění se zvýší na 660 Kč a tento fakt se projeví ve výnosech banky- strana D účtu 71x-Výnosy z operací s CP. Tabulka č. 5: Účtování cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

Č 1.

2

3

4

5

6

7

8

Operace Nákup akcií za pořizovací cenu

Vypořádání peněžních prostředků (Úhrada CP)

Částka

MD

D

6 505 000,-

38x-

37x-

Akcie k obchodování

Zúčtování s trhem CP

37x-

12x-


Účty peněžních rezerv u ČNB

61x-

38x-

Náklady na operace s CP


38x-

71x-


Výnosy z operací s CP

37x-

38x-



61x-

37x-

Náklady na poplatky a provize


37x-

12x-



12x-

37x-



6 500 000,-

Přecenění CP na reálnou hodnotu v den T+2 (Snížení hodnoty jedné akcie na 600 Kč)

500 000,-

Přecenění CP na reálnou hodnotu v den T+4, těsně před prodejem (Zvýšení hodnoty jedné akcie na 660)

600 000,-

Prodej akcií v den T+4 (Odúčtování akcií z rozvahy banky)

6 600 000,-

Zaúčtování poplatků burze za prodej akcií

5 000,-

Vypořádání poplatků burze za nákup a prodej akcií Kupující uhradí bance svůj závazek

10 000,-

6 600 000,-

Vlastní úprava

3.4.1.2 Realizovatelné cenné papíry Ráda uvedla příklad účtování realizovatelného cenného papíru vztahující se ke akcie. Realizovatelné cenné papíry na rozdíl od CP oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů při přecenění neovlivní hospodářský výsledek banky, ale ovlivní vyši 28

jeho vlastního kapitalu. Týto operace banka bude účtovat pomoci účtu 56x- Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Příklad č. 2: Akcie je zařazena do portfolia realizovatelných cenných papirů, banka účtuje metodou dne obchodu. Banka Alfa, a.s. nakoupila na burze dne 01.03.2012 (den T) 10 tis. ks. akcií společností Delta, a.s. za účelem následného prodeje, který bude konat 05.03.2012 (den T+4). Nominální hodnota akcie je 100 Kč za jeden kus. Banka nakoupila akcií za nákupní cenu 650 Kč. S nákupem je spojen poplatek burze, který je stanoven na 5000 Kč. V daném případě v den T+2 došlo ke snížení hodnoty akcie na 600 Kč za jednu akcie. Tento fakt se projeví v rozvaze- účtování na stranu MD účtu 56x- Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Následně, těsně před prodejem akcií v den T+4 došlo k jejích přecenění. Jejích ocenění se zvýší na 660 Kč a tento fakt se projeví v rozvaze- účtování na stranu D účtu 56x- Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků.

29

Tabulka č. 6: Účtování realizovatelných cenných papírů

Č

Operace

1

Nákup akcií v pořizovací ceně

2

3

4

5

6

7

8

9

Částka 6 505 000,-

Vypořádání peněžních prostředků (Úhrada CP)

6 500 000,-

Přecenění CP na reálnou hodnotu v den T+2 (Snížení hodnoty jedné akcie na 600 Kč)

500 000,-

Přecenění CP na reálnou hodnotu v den T+4 (Zvýšení hodnoty jedné akcie na 660 Kč)

600 000,-

Odúčtování akcií z rozvahy banky v den T+4

6 600 000,-

Zaúčtování poplatků burze za prodej akcií

5 000,-

Kupující uhradí bance svůj závazek

6 600 000,-

Vypořádání poplatků burze za nákup a prodej akcií Zrušení veškerých přecenění, zaúčtovana na účet 56x :

která

byla

600 000 – 500 000= 100 000,-

10 000,-

100 000,-

MD

D

36x-

37x-

Akcie k prodeji


37x-

12x-



56x-

36x-

Oceňovací rozdíly

Akcie k prodeji

36x-

56x-

Akcie k prodeji


37x-

36x-


Akcie k prodeji

61x-

37x-

Náklady na poplatky a provize


12x-

37x-



37x-

12x-



56x-

71x-


Výnosy z operací s CP

Vlastní úprava

3.4.1.3 Cenné papíry držené do splatnosti Do portfolia cenných papírů držených do splatnosti pátří pouze dluhové cenné papíry, a proto budu účtovat o nakoupených kuponových dluhopisech. Příklad č. 3

30

Dluhopis je zařazen do portfolia cenných papirů držených do splatnosti, banka účtuje metodou dne obchodu. Banka Omega, a.s., nakoupila na burze dne 01.03.2012 10 kusů kuponových dluhopisu společnosti WWW a.s. za nominální hodnotu 100 000 Kč (banka je prvotním nabyvatelem). Banka nakoupila CP za účelem jejich kratkodobého držení až do doby splatnosti. S nákupem CP není spojen žádný poplatek burze. Dluhopis má splatnost 31.09.2012. Úroková sazba byla stanovena emitentem CP na 10% p.a. Tabulka č. 7: Účtování cenných papírů držených do splatnosti

Č 1

2

3

Operace Nákup dluhopisů k 01.03.2012

Vypořádání peněžních prostředků

Částka

MD

D

1 000 000,-

41x-

37x-

Kuponové dluhopisy držené do splatnosti


37x-

12x-



41x-

71x-


Výnosy z úroků z cenných papírů

12x-

41x-



12x-

41x-



1 000 000,-

Zaúčtování výnosů za dobu držby CP (Banka vlastní dluhopisy 6 měsiců, což znamená, že výnos za půl roku činí :

50 000,-

1) 1 000 000*0,1%=100 000,2) 100 000/12 *6 = 50 000,4

5

Zpětný prodej CP k 31.09.2012

1 000 000,-

Výplata úroků z dluhopisů

50 000,-

Vlastní úprava

3.4.1.4 Cenné papíry s rozhodujícím a podstatným vlivem Posledním příkladem účtování o CP je účtování cenných papírů, které představují majetkové účasti. Tady ukážu postupy banky při účtování účasti v připadě jejich ocenění pořizovací cenou, a také v připadě jejich ocenění metodou ekvivalencí. Příklad č. 4. 31

I.

Účtování při ocenění pořizovací cenou

Banka Neto,a.s. nakoupila v roce 2011 majetkovou účast s podstatným vlivem ve výši 40 % ve společnosti AAA,a.s. za 2 mil Kč. Základní kapitál společnosti AAA, a.s. činí 4 mil Kč. Podíl na společnosti AAA, a.s. činí: 4 mil Kč*0,4%= 1,6 mil Kč. K 31.12.2011 ve společnosti AAA,a.s. došlo ke ztrátě ve výši 500 000 Kč. Podíl na ztrátě = 500 000*0,4= 200 000,Podíl na společnosti AAA, a.s. činí: 3,5 mil * 0,4 %= 1,4 mil Kč K 31.12.2012 společnost AAA, a.s. vytvořila zisk ve výši 1 000 000 Kč. Podíl na zisku = 1 000 000* 0,4%= 400 000,Podíl na společnosti AAA, a.s. činí: 4,5 mil * 0,4 % = 1,8 mil Kč Banka ocenuje své účasti pořizovací cenou, a proto bude účtovat následně : Nákup majetkových účastí banka účtuje prostřednictvím účtu 37x- Zúčtování s trhem CP. Podíl na ztrátě banka účtuje prostřednictvím účtu 65x- Tvorba opravných položek. Tabulka č. 8 : Účtování účasti při ocenění pořizovací cenou

Č

Operace Pořizení podílu ve společnosti AAA,a.s.

1

Úhrada za podíl ve společnosti AAA, a.s.

2

Rozpuštění opravné položky v závislosti na tom, že společnost vygenerovala zisk k 31.12.2012

4

MD

D

2 000 000,-

41x-

37x-



37x-

12x-



65x-

41x-

Tvorba opravných položek


2 000 000,-

Tvorba opravné položky z důvodu sníženi účtované majetkové účasti k 31.12.2011

3

Částka

200 000,-

200 000,-

41xÚčasti s podstatným vlivem

65xTvorba opravných položek

Vlastní úprava

II.

Účtování při ocenění ekvivalencí

Banka Neto,a.s. v roce 2011 nakoupila majetkovou účast s podstatným vlivem ve výši 40 % ve společnosti AAA, a.s. za 2 mil Kč. Základní kapitál společnosti AAA, a.s. činí 4 mil Kč. Podíl na společnosti AAA, a.s. činí: 4 mil Kč*0,4%= 1,6 mil Kč. 32

Banka ocenuje své účasti ekvivalencí, a proto bude účtovat následně : Nejdřiv musí být stanovena hodnota goodwillu. Postup vypočtu goodwillu dle ČUS je následující : 1. Učetní hodnota čistých aktiv= 4 000 000( základní kapital AAA, a.s.) * 0,4( procentní podíl banky Neto, a.s. na základním kapitalu AAA, a.s.) = 1 600 000,2. Rozdíl mezi pořizovací cenou a účetní hodnotou čistých aktiv = 2 000 000 1 600 000= 400 000,Hodnota goodwillu = 400 000,K 31.12.2011 ve společnosti AAA,a.s. došlo ke ztrátě ve výši 500 000 Kč. Podíl na ztrátě = 500 000*0,4= 200 000,Podíl na společnosti AAA, a.s. činí : 3,5 mil * 0,4 %= 1,4 mil Kč K 31.12.2012 společnost AAA, a.s. vytvořila zisk ve výši 1 000 000 Kč. Podíl na zisku = 1 000 000* 0,4%= 400 000,Podíl na společnosti AAA, a.s. činí : 4,5 mil * 0,4 % = 1,8 mil Kč Tabulka č. 9: Účtování účasti při ocenění ekvivalencí

Č 1

2

3

4

Operace Nákup majetkové účasti s podstatným vlivem

Hodnota investice se sníží v účetnictví banky Neto, a.s. o goodwill Úhrada za podíl ve společnosti AAA, a.s. k

Částka

MD

D

2 000 000,-

41x-

37x-



47x-

41x-

Goodwill


37x-

12x-



66x-

41x-

Podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci


41x-

76x-


Podíl na zisku účastí v ekvivalenci

400 000,-

2 000 000,-

K 31.12.2011 ve společnosti AAA,a.s. došlo ke ztrátě ve vyši 500 000 Kč.

200 000,-

Podíl na ztrátě= 500 000* 0,4%= 200 000,5

K 31.12.2012 společnost AAA, a.s. vytvořila zisk ve vyši 1 000 000 Kč. Podíl na zisku = 1 000 000* 0,4%= 400 000,-

Vlastní úprava

33

400 000,-

3.5 REPO operace Jedná se o poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů. Jako o repu je účtováno o: 1. klasickém repu a klasickém reverzním repu 2. půjčce cenných papírů zajištěné převodem finančních aktiv a výpůjčce cenných papírů zajištěné převodem finančních aktiv 3. prodeji CP se současně sjednaným zpětným nákupem Repo operace – poskytnutí finančních aktiv za hotovost se současným závazkem tato finanční aktiva přijmout k přesnému datu ve výši původní hodnoty nebo jiné formě úhrady a úroku. Reverzní repo operace – přijetí finančních aktiv za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu ve výši převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku. Účtování: 1. Repo operace: v den přijetí úvěru se účtuje 12x/13x, proúčtování se provádí v analytické evidenci k příslušným syntetickým účtům; den splácení úvěru se účtuje obráceným účetním zápisem. 2. Reverzní repo operace: v den poskytnutí úvěru se účtuje 13x/12x, proúčtování v podrozvahové evidenci 99x/97x, den splácení úvěru se účtuje obráceným zápisem. Při zaúčtování se musí uvádět následující údaje: 24 Datum zahájení a ukončení operace Výše úvěru a koncového úroků Účetní cena cenných papírů (nemusí být stejná u dlužníka a věřitele). Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu, zůstává v rozvaze a účetní jednotka o něm účtuje na samostatných účtech, kde o něm bylo účtováno před poskytnutím repu.

24

BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd., Praha: C.H. Beck, 2007, ISBN:

978-80-7179-663-3, str. 122

34

Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení účetnáho výkazů zachycuje v reálné hodnotě v podrozvaze – mimo sk.17 Při repo operacích se dlužník zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství zastupitelných CP proti zaplacení určitých penežních prostředků (zajišťovací převod proti čerpání úvěru), když věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání dlužníka převést CP zpět na dlužníka proti zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky). 25 Repo operace patří mezi vedlejší nástroje měnové politiky centrální banky. Fungují následovně: Při repo operacích centrální banka přijímá od bank přebytečnou likviditu a na oplátku jim předává dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti centrální banka jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí poskytnuté cenné papíry. Základní doba trvání těchto operací je 14 dní, úrok při této operaci je nazýván repo sazbou (refinanční sazbou). ČNB podle americké aukční procedury přijímá přednostně nabídky bank požadující nejnižší úrokovou sazbu. Při vyšší repo sazbě dochází ke zdražení peněz, banky si půjčují méně, naopak jsou ochotné poskytnout samy své prostředky centrální bance, dochází ke stahování peněz z oběhu a zmírňování inflace. Na závěr k repo operacím bych ještě ráda uvedla příklad účtování repo obchodů mezi dvěma obchodními bankami Alfa, a.s. a Beta, a.s. Příklad č. 5. Banky se dohodly na uskutečnění repo obchodu. Banka Alfa, a.s. přijíma od banky Beta, a.s. uvěr ve vyši 500 mil Kč a jako kolaterál poskytuje CP v hodnotě 504 mil Kč, které má v portfoliu k obchodování. Banka Beta, a.s. poskutuje uvěr a přijíma jako kolaterál CP od banky Alfa.

25

REPO

operace.

Slovník

pojmů

[online].

[cit.

2012-04-24].

.

35

Dostupný

z

WWW:

Učtování banky Alfa, a.s. : Tabulka č. 10: Účtování repo obchodu (postup banky Alfa, a.s.)

Č

Operace

1

Sjednání přijetí úvěru - účtování v podrozvahové evidenci

500 000 000,-

Přijetí úvěru - zrušení podrozvahy

500 000 000,-

2

3

4

5

6

Částka

500 000 000,-

Přijetí úvěru-účtování v rozvaze

Poskytnutí CP jako kolaterál - převod na analitickou evidenci CP dané do repa. (Banka Alfa, a.s. poskytuje bance Beta, a.s. CP jako kolaterál) Ukončení repo obchodu - vyúčtování nákladových úroků

504 000 000,-

15 000 000,-

515 000 000,-

Ukončení repo obchodu - uhrazení jistiny a úroků

7

504 000 000,-

Ukončení repo obchodu-přijetí poskytnutého kolateráru

MD

D

99x-

91x-

Pomocné souvztažné účty

Přijaté přísliby úvěrů a půjček

91x-

99x-

Přijaté přísliby úvěrů a půjček


12x-

13x-


Přijaté úvěry od jiných bank

38x 1-

38x-

AÚ (cenne papiry dane do repa)

Cenné papíry k obchodování

61x-

13x-

Náklady na ostatní úroky


13x-

12x-



38x-

38x 1-


AÚ (cenne papiry dane do repa)

Zdroj: KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007, ISBN: 978-80-7265-122-1, str. 81

Následně bych chtěla ukázat postupy účtování banky Beta, a.s, která poskutuje uvěr jiné bance a přijímá od ní CP jako kolaterál:

36

Tabulka č. 11: Účtování repo obchodu (postup banky Beta, a.s.)

Č 1

2

3

4

5

6

7

Operace

Částka

Sjednání poskytnutí úvěru - účtování v podrozvahové evidence

500 000 000,-

Poskytnutí úvěru - zrušení podrozvahy

500 000 000,-

Poskytnutí úvěru-účtování v rozvaze

500 000 000,-

Přijetí CP jako kolaterál (Banka Beta, a.s. přijímá CP od banky Alfa, a.s. jako kolaterál)

504 000 000,-

Ukončení repo obchodu-vyúčtování výnosových úroků

15 000 000,-

Ukončení repo obchodu-uhrazení jistiny a úroků

515 000 000,-

Ukoncení repo obchodu-vrácení kolaterálu

504 000 000,-

MD

D

91x-

99x-

Poskytnuté přísliby úvěrů a půjček


99x-

91x-


Poskytnuté přísliby úvěrů a půjček

13x-

12x-

Poskytnuté úvěry jiným bankám


99x-

97x-


Přijatý kolaterál- CP

13x-

71x-


Výnosy z ostatních úroků

12x-

13x-



97x-

99x-

Přijatý kolaterál- CP


Zdroj: KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007, ISBN: 978-80-7265-122-1, str. 81

4 Cenné papíry v účetnictví vybraných bank Cenné papíry jsou vyčleněny speciálními předpisy, hlavně zákonem č. 591/1992 Sb., který se zabývá cennými papíry. Ve své práci bych se chtěla zabývat dvěma z nejvýznamnějších českých bank : Českou spořitelnou a Komerční bankou. Hned na úvod je nutné poznamenat, že obě dvě banky vykazují své výroční zprávy na stránkách obchodního rejstříku dle IFRS, své účetní závěrky mají ověřené auditorem a jejich výkazy jsou přijímány evropskými burzami. Výroční zprávy obou bank obsahují konsolidovanou a individuální účetní závěrku. Ve své bakalařské práce prozkoumam údaje z individuálních účetních závěrek bank. 37

4.1 Česká spořitelna Česká spořitelna je jednou z největších českých bank. Kořeny její historie sahají až k roku 1825. V současné době má společnost 5,2 milionů klientů, od roku 2000 je banka součástí Erste Group. Banka působí jak na trhu korporativní klientely, tak poskytuje i svoje služby fyzickým osobám. Velice často byla banka zvolena jako nejlepší banka v mnoha nominacích: nejdůvěryhodnější banka roku, banka desetiletí atd.26 Pouze pro zajímavost uvádím vybrané finanční ukazatelé v českém bankovním odvětví – viz tabulka č. 12. Je z ní zřejmé, že Česká spořitelna spolu s ČSOB a Komerční bankou jsou největšími českými bankami, dle hodnoty aktiv a vlastního kapitálu. Tabulka č. 12: Vybrané finanční ukazatelé bank v České republice v roce 2011 (v mil. Kč)

Název banky

Aktiva

Vlastní kapitál

ČSOB

936 593

61183

Česká spořitelna

784 137

75561

Komerční banka

660 279

72468

UniCredit

288 744

33094

GE Money Bank

140 966

32039

Raiffeisenbank

202 947

16182

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

Česká spořitelna má ve svém portfoliu více než 10 druhů akcií určených k držení. Společnost se dělí podle toho, jestli se jedná o společnosti vlastněné přímo Českou spořitelnou, popřípadě o jiné společnosti, které má tato banka ve svém portfoliu. Spořitelna má ve svém portfoliu jak finanční, tak i nefinanční firmy. Zajímavostí je, že podniky vlastněné bankou jsou situovány jak v České republice, tak i na Slovensku. Tyto podniky působí jak ve finanční oblasti, tak i v oblastech s ní souvisejících.

4.1.1 Cenné papíry v rozvaze Ze začátku je nutné se podívat, jakou roli hrají cenné papíry v účetnictví dané banky. Údaje jsem získala z výroční zprávy banky za rok 2011. Z důvodu lepší vypovídací schopnosti jsem porovnala rok 2011 s minulým účetním obdobím- rokem 2010. Z přehledu je zřejmé, že cenné papíry hrají velmi důležitou roli v portfoliu banky. U každého druhu cenných papírů je 26

Profil

České

spořitelny.

Česká

spořitelna

[online].

[cit.

2012-04-24].

.

38

Dostupný

z

WWW:

uveden i jeho proсentuální podíl na celkových aktivech. Na základě přehledných udajů v tabulce č. 13 je vidět, že cenné papíry držené do splatnosti mají větší podíl na celkových aktivech než ostatní cenné papíry. Celkový objem portfolií cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelných cenných papírů a cenných papírů držených do splatnosti se v porovnání s rokem 2010 výrazně zvýšil. Jak uvádí Banka ve své vyroční zpravě: “Nárůst portfolií cenných papírů souvisí s poklesem mezibankovních pohledávek za účelem navýšení a stabilizace úrokových výnosů“. Tabulka č. 13: Vybrané ukazatele v rozvaze ČS (aktiva) – v mil Kč.

Položka Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Realizovatelné cenné papíry Cenné papíry držené do splatnosti Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem Aktiva

2011

%

2010

%

43 605

5,561

26215

3,393

14 106

1, 798

3 765

0,487

153 832

19,618

113 808

14, 728

6 800

0,867

6 680

0,865

784 137

100,00

772 704

100,00


Pro větší přehlednost jsem zobrazila cenné papíry držené bankou do koláčového grafu, ze kterého je zřetelně zřejmé, že největší podíl v aktivech České Spořitelny za rok 2011 zaujímají cenné papíry držené do splatnosti a za nimi následují cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Obrázek 1. Struktura cenných papírů v aktivech ČS


39

Jak jsem již uváděla v teoretické části práce, každá banka má cenné papíry jak v aktivech, tak i v pasivech. Nejdůležitější druhy cenných papírů v pasivech v naší bance jsou uvedeny v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Vybrané ukazatele v rozvaze ČS (pasiva) – v mil Kč

Položka Emitované dluhopisy Emitované akcie (základní kapitál banky) Finanční závazky v reálné hodnotě Pasiva

2011

%

2010

%

61 495

7, 958

64 243

8,741

15 200

1,939

15 200

1,968

16 458

2, 129

12, 070

1, 642

784 137

100,

772 704

100,00

00


Společnost emitovala 140 788 787 kusů kmenových akcií na majitele, což je 92,62 % základního kapitálu banky a 11 211 213 kusů prioritních akcií na jméno, jedná se o zbývajících 7,38 % základního kapitálu. Všechny akcie jsou zaknihované. Jmenovitá hodnota akcie je 100 Kč, cena akcie na trhu se pohybuje od 600 do 900 Kč. Česká spořitelna nemá ve svém portfoliu vlastní akcie.

4.1.2 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Dle výroční zprávy České spořitelny cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se skládají z cenných papírů k obchodování a cenných papírů označených při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. 1. Cenné papíry k obchodování jsou zobrazeny v tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Cenné papíry k obchodování (v mil Kč)

Mil Kč Obchodovatelné dluhové cenné papíry Obchodovatelné akcie a jiné CP s variabilním výnosem Celkem

2011

2010

32 107

16 698

10

32

32 117

16 730


V portfoliu cenných papírů k obchodování jsou zahrnuty obchodovatelné dluhové cenné papíry a obchodovatelné akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem.

40

Dluhové cenné papíry k obchodování zahrnují dluhopisy s variabilní úrokovou mírou a dluhopisy s fixní úrokovou mírou. Této členění je uvedeno v tabulce č. 16. Hodnota dluhopisů s fixní úrokovou sazbou se výrazně zvýšila oproti roku 2010, zatímco hodnota dluhopisů s variabilní úrokovou sazbou se oproti porovnatelnému roku snížila. Nárůst celkového objemu dluhopisů k obchodování oproti minulému účetnímu období tj. roku 2010 byl způsoben zejména zvýšením hodnoty dluhových cenných papírů s fixní úrokovou mírou. Společnost ke konci roku 2011 měla mnohem větší hodnotu dluhopisů s fixní úrokovou sazbou, než dluhopisů s variabilní úrokovou sazbou. Výše dluhopisů s fixní úrokovou sazbou činila 30 367 mil Kč, což je 94,58 % celkového objemu dluhopisů k obchodování. Výše dluhopisů s variabilní úrokovou mírou činila 1 702 mil Kč, jedná se o zbývajících 5,42 %. Tabulka č. 16: Dluhové cenné papíry k obchodování (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

1 702

2 609

38

0

1 740

2 609

30 351

13 800

16

289

Celkem

30 367

14 089

Dluhopisy celkem

32 107

16 698

Dluhopisy s variabilní úrokovou mírou Emitované v Kč Emitované v ostatních měnách Celkem Dluhopisy s fixní úrokovou mírou Emitované v Kč Emitované v ostatních měnách


Oproti ostaním druhům cenných papírů určených k obchodování položka akcie a podílové listy je zcela zanedbatelná pro banku. Dle tabulky č. 15 jejích hodnota činí 10 mil Kč za rok 2011 (2010: 32 mil Kč). 2. Cenné papíry označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Do portfolia cenných papírů označených při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou zahrnuty sekuritizované cenné papíry (CDO/CLO) v hodnotě 166 mil Kč (2010: 1 389 mil Kč). CDO (angl. Collateralized Debt Obligation, tj.zajištěná dluhová obligace)- je cenný papír emitovaný na základě různých podkladových aktiv, které jsou zdrojem výnosů vychazejících 41

z držby CDO. CLO (angl. Collateralized Loan Obligations) – podkladovými aktivy jsou bankovní úvěry.27 V důsledku změny ekonomických podmínek na trzích, v roce 2011 banka zaznamenala ztrátu z přecenění a prodeje CDO/CLO v celkové hodnotě 104 mil Kč (2010: zisk v celkové výši 131 mil Kč). Tyto změny se projeví zápisem v nákladech či výnosech v položce “Ostatní provozní náklady netto“. Dle tabulky č.17 je vidět, že do portfolia cenných papírů označených při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou zahrnuty dluhopisy a a neobchodované akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem. Celkový objem portfolia cenných papírů označených při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se oproti roku 2010 změnil o částku rozdílu 2 003 mil Kč. Tabulka č. 17: Cenné papíry označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Dluhové cenné papíry

10 188

8 060

Obchodované

10 022

6671

166

1389

Akcie a jiné CP s variabilním výnosem

1 300

1 425

Neobchodované

1 300

1 425

11 488

9 485

Neobchodované

Celkem Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

Podrobnější členění dluhopisů je vidět v tabulce č. 18. Jejich členění je provedeno v závislosti zda se jedná o fixní nebo variabilní úrokovou míru. Hodnota těchto dluhopisů vzrostla oproti roku 2010. Hodnoty o obou dvou druhy dluhopisů za rok 2011 je skoro stejná. Ale mežiroční nárůst celkového objemu dluhopisů označených při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů činí 2 128 mil Kč.

27

Když se špatné dluhy změní na dobrou investici. Investujeme cz. [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z

WWW: .

42

Tabulka č. 18: Dluhové cenné papíry označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Emitované v Kč

2 360

694

Emitované v ostatních měnách

2 777

3 145

Celkem

5 137

3 839

430

431


4 621

3 790

Celkem

5 051

4 221

10 188

8 060

Dluhopisy s variabilní úrokovou mírou

Dluhopisy s fixní úrokovou mírou Emitované v Kč

Dluhopisy celkem Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

Dle tabulky č.19 u akcií a jiných cenných papírů s variabilním výnosem v porovnání s předchozím obdobím nedošlo k výrazným změnám. Tabulka č. 19: Akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

1 237

1 365

63

60

1 300

1 425

Akcie a podílové listy Emitované v Kč Emitované v ostatních měnách Celkem Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

4.1.3 Realizovatelné cenné papíry Jedná se o cenné papíry, které banka má v úmyslu držet po neurčitou dobu. Během držby těchto CP banka muže rozhodnout o jejich prodeji z důvodu likvidity nebo změny tržních podmínek. V tomto portfoliu banka má nejvíce obchodovaných dluhových cenných papírů. Položka akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem je zcela minimalizována.

43

Tabulka č. 20: Realizovatelné cenné papíry (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Dluhové cenné papíry

13 791

3 626

Obchodované

13 791

3 626

Akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem

315

139

Obchodované

134

9

Neobchodované

181

130

14 106

3 765

Celkem Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

Dluhopisy dle jejich úrokové míry jsou rozčleněny v tabulce č.21. Z ní je zřejmé, že hodnota dluhopisů s variabilní úrokovou sazbou za rok 2011 je dvakrát vyšší než hodnota dluhopisů s fixní úrokovou sazbou. Take můžeme zaznamenat, že celková hodnota u obou dvou druhy dluhopisů se výrazně zvýšila oproti roku 2010, což vyvolalo významný nárůst celkového objemu portfolia realizovatelných cenných papírů. Tabulka č. 21: Realizovatelné dluhové cenné papíry (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

8 198

2 098

747

1 526

8 945

3 624

Emitované v Kč

4 846

2

Celkem

4 846

2

13 791

3 626

Dluhopisy s variabilní úrokovou mírou Emitované v Kč Emitované v ostatních měnách Celkem Dluhopisy s fixní úrokovou mírou

Dluhopisy celkem Zdroj: Výroční zpráva za rok 2011

Realizovatelné akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem jsou uvedeny v tabulce č. 22. Vzhledem k realizovatelným dluhovým cenným papírům jedná se o zcela zanedbatelnou položku pro banku. Ale výše těchto CP stejně jako výše realizovatelných dluhopisů take vzrostla oproti srovnatelnému období. Meziroční nárůst činil 176 mil Kč.

44

Tabulka č. 22: Realizovatelné akcie a jiné cenné papíry s variabilním výnosem (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

71

71


244

68

Celkem

315

139

Akcie a podílové listy Emitované v Kč


4.1.4 Cenné papíry držené do doby splatnosti Důležitou a nutnou podmínkou pro zařazení určité části nakoupených CP do portfolia drženého do splatnosti je schopnost banky držet cenný papír do jeho maturity za předpokladu dostatečného finančního krytí po celou dobu života provaděné investice. Banka musí převest dluhopisy držené do doby splatnosti do portfolia realizovatelných CP, v připadě že dojde k prodeji většího než nevýznamného objemu dluhopisů z tohoto portfolia před jejich splatností. Strukturu cenných papírů držených do splatnosti ukazuje tabulka č. 23. Cenné papíry držené do splatnosti jsou velmi významnou položkou banky, mají největší podíl na CP v aktivech České spořitelny.Navíc k 31.12.2011 došlo k nárůstu celkového objemu portfolia o 40 024 mil Kč oproti srovnatelnému období minulého roku. Tabulka č. 23: Cenné papíry držené do splatnosti (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Obchodované dluhové cenné papíry

153 832

113 808

Celkem

153 832

113 808


Cenné papíry držené do doby splatnosti stejně jako jiné druhy CP rozdělují dluhové cenné papíry na dluhopisy s variabilní úrokovou mírou a dluhopisy s fixní úrokovou mírou. Dle tabulky č. 24, je zřejmé, že dluhopisy s fixní úrokovou sazbou mají daleko větší hodnotu, než dluhopisy s variabilní úrokovou sazbou. Nárůst hodnoty dluhopisů s fixní úrokovou sazbou o 41 687 mil Kč vyvolal tak výrazný nárůst celkového portfolia CP držených do splatnosti.

45

Tabulka č. 24: Dluhové cenné papíry držené do splatnosti (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Emitované v Kč

1 657

3 373


1 737

1 684

Celkem

3 394

5 057

136 060

102 795

14 378

5 956

Celkem

150 438

108 751

Dluhopisy celkem

153 832

113 808

Dluhopisy s variabilní úrokovou mírou

Dluhopisy s fixní úrokovou mírou Emitované v Kč Emitované v ostatních měnách


Co se týká emitentů, tak banka má ve svém portfoliu většinou dluhopisy vydané českou vládou – ty zabírají přibližně 60-70 % celkového portfolia dluhopisů drženého bankou. Dle výroční zprávy za rok 2011 státní instituce v ČR vydaly dluhopisy v hodnotě 132 212 mil Kč (2010: 90 111 mil Kč).

4.1.5 Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem Česká spořitelna účtuje majetkové účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem v pořizovacích cenách včetně transakčních nákladů.V případě přechodného snížení hodnoty účasti budou vytvořeny OP na vrub nákladů banky. Dle tabulky č. 25 hodnota majetkových úcasti se ke konci roku 2011 zvýšila oproti roku 2010 o 120 mil Kč. Tabulka č. 25: Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

9

78

Účasti s rozhodujícím vlivem

6 833

6 722

Celkem

6 800

6 680



Ke konci roku 2011 banka měla majetkové účasti s rozhodujícím vlivem v následujících společnostech:

46

Tabulka č. 26: Účasti s rozhodujícím vlivem (v mil Kč)

Prímý podíl (%)

Účetní hodnota

brokerjet České spořitelny, a. s.

51

82

CEE Property Development Portfolio B. V.

20

0

CEE Property Development Portfolio 2 B. V.

20

1 147

CS Investment Limited

100

253

CS Property Investment Limited

100

1 892

Czech and Slovak Property Fund B. V.

10

0

Czech TOP Venture Fund B. V.

84

89

Erste Corporate Finance, a. s.

100

18

Factoring České spořitelny, a. s.

100

167

Grantika České spořitelny, a. s.

100

30

IT Centrum s. r. o.

100

288

Partner České spořitelny, a. s.

100

0

Penzijní fond České spořitelny, a. s.

100

841

Realitní společnost České spořitelny, a. s.

100

0

REICO investiční společnost České spořitelny, a. s.

100

0

s Autoleasing, a. s.

100

676

40

4

100

148

95

1 198

Název podniku

s IT Solutions CZ, s. r. o. S MORAVA Leasing, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.

(mil Kč)


Navíc k 31.12.2011 ČS nabyla následující majetkové účasti s podstatným vlivem: Tabulka č. 17: Účasti s podstatným vlivem (v mil Kč)

Prímý podíl (%)

Účetní hodnota

CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s.

20

0,2

Erste Group Shared Services (EGSS), s.r.o.

40

0,1

ÖCI-Unternehmensbeteiligungs G.m.b.H.

40

0,2

Procurement Services CZ, s.r.o.

40

0,1

První certifi kační autorita, a.s.

23,25

8

s IT Solutions SK, spol. s r. o.

23,50

0

Název podniku


47

(mil Kč)

4.1.6 Finanční závazky v reálné hodnotě Do této kategorii jsou zahrnuty závazky z obchodování a závazky označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Mezi závazky z obchodování patří závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů a z krátkých prodejů akcií. Dle výroční zprávy celkový objem těchto závazků se snížil o 625 mil Kč oproti roku 2010. K 31.12.2011 hodnota závazků činila 5 mil Kč, což pro tak velkou banku jedná se o zanedbatelnou položku. Mezi závazky označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů patří závazky z emitovaných cenných papírů. Jejích hodnota v roce 2011 činila 2 189 mil Kč (2010: 2 228 mil Kč). Oproti roku 2010 došlo k poklesu o 39 mil Kč.

4.1.7 Emitované cenné papíry Dalšími cennými papíry na pasivní straně rozvahy banky jsou emitované dluhopisy a emitované akcie. Dle tabulky č.28 je vidět kolik ČS emitovala cenných papírů za roky 2010/2011. Celkový objem emitovaných cenných papírů se snížil o 3 338 mil Kč. Tabulka č. 28: Emitované cenné papíry (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Emitované dluhopisy

61495

64243

Emitované akcie (základní kapitál banky)

15200

15200

Celkem

76 695

79 443


Nejdůležitější roli v emitovaných dluhopisech hrají hypoteční zástavní listy. Tyto cenné papíry banka účtuje pomocí přeceňování na reálnou hodnotu při zohlednění zajištěného úrokového rizika. Banka uvádí ve své vyroční zprávě, že z celkové účetní hodnoty hypotéčních zástavních listů bylo 10 057 mil Kč (2010: 10 104 mil Kč) zajištěno proti úrokovému riziku prostřednictvím úrokových swapů navázaných na tržní variabilní sazbu.

48

4.2 Komerční banka Druhou bankou, o které bych chtěla ve své práci pojednat, je Komerční banka. Tato banka spolu s Českou spořitelnou je dalším obrem na českém bankovním trhu. Komerční banka byla založena v roce 1990 jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na akciovou společnost. Komerční banka, a.s., je mateřskou společností Skupiny KB a od roku 2001 je součástí mezinárodní finanční skupiny Société Générale. Ke konci roku 2011 samotná KB obsluhovala 1,6 milionů klientů.28 Finanční nástroje držené Komerční bankou se člení do několika podoblastí jejího celkového portfolia (např. realizovatelná finanční aktiva, finanční investice držené do splatnosti apod.) – a to v závislosti na charakteristice konkrétního finančního nástroje. Současně v portfoliu Komerční banky nalezneme několik druhů cenných papírů – jmenovitě různé typy akcií, dluhopisů, směnek, a další. V úvodu zjišťování úlohy cenných papírů v účetnictví konkrétní banky je zapotřebí se podívat do interních zpráv, výkazů a dokumentů, které nám umožní vytvořit si lepší představu o této bance. Ve svém rozboru jsem vycházela z údajů získaných ve výroční zprávě Komerční banky z roku 2011. V této zprávě byly zároveň uvedeny i informace z předcházejícího roku (2010) pro snazší pochopení vývoje na finančních trzích. Ke konkrétnímu druhu cenného papíru jsem zaznamenala i jeho celkový podíl na aktivech. Nejprve se podívám na aktivní stranu rozvahy, kde si představím vývoj u vybraných cenných papírů, a následně prozkoumám pasivní stranu rozvahy.

28

Profil Komerční banky. Výroční zpráva 2011 [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupný z WWW:

.

49

4.2.1 .Finanční aktiva v rozvaze Tabulka č. 29: Vybrané ukazatele aktiv z rozvahy KB (v mil Kč)

Položka

2011

%

2010

%

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty

35 287

5,344

34296

5,649

Realizovatelná finanční aktiva

86 456

13,094

68 720

11,319

184

0,028

954

0,157

24 586

3,724

23 249

3,829

660 279

100,00

607 106

100,00

Finanční investice držené do splatnosti Majetkové úcasti Aktiva Zdroj: Výroční zpráva z roku 2011

Jak je vidět z tabulky č. 29 , Komercní banka má ve svem portfoliu více realizovatelných cenných papírů. Ve výroční zprávě za rok 2011 je uvedeno, že se jedná o „majetek, u kterého Banka předpokládá, že jeho účetní hodnota bude získána zpět spíše prodejem než prostřednictvím pokračujícího užívání“. Stejně jako u České spořitelny, pro větší přehlednost jsem zobrazila cenné papíry držené bankou do koláčového grafu, ze kterého je zřetelně zřejmé, že největší podíl v rozvaze Komerční banky zaujímají realizovatelné cenné papíry. Obrázek 2. Vybrané ukazatele aktiv z rozvahy KB za rok 2011

Zdroj: Výroční zpráva z roku 2011

V další tabulce si představím vybrané ukazatele spojené s cennými papíry na druhé tj. pasivní straně rozvahy. Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty v roce 2011

50

vzrostly o cca. 10 mil Kč, rovněž oproti roku 2010 se zvýšila hodnota emitovaných cenných papírů o cca. 2,7 mil Kč. Tabulka č. 30: Vybrané ukazatele pasiv z rozvahy KB (v mil Kč)

Položka

2011

%

2010

%

Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty

24 422

3,699

13 966

2,300

Emitované dluhové cenné papíry

34 525

5,229

31 853

5,247

19 005 660 279

2,878 100,000

19 005 607 106

3,130 100,000

Emitované akcie (základní kapitál banky) Pasiva Zdroj: Výroční zpráva z roku 2011

Komerční banka k poslednímu dni roku 2011 měla vyemitováno celkem 38 009 852 kusů vlastních akcií (jedná se o kmenové akcie na majitele v zaknihované podobě). Jmenovitá hodnota akcie je 500 Kč. Akcie Komerční banky jsou obchodovány na veřejných kapitálových trzích v České republice řízených organizátory trhu Burzou cenných papírů Praha, a.s., a RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s.

4.2.2 Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Jedná se o cenné papíry, které banka nemá v úmyslu držet krátkodobě, určila je k obchodování. Dle tabulky č. 29 celkový objem finančních aktiv v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty činil v roce 2011 35 287 mil Kč (2010: 34 296 mil Kč). V této oblasti můžeme sledovat meziroční nárůst sledovaných finančních aktiv o 991 mil. Kč. Strukturu cenných papírů určených k obchodování ukazuje tabulka č. 31. Dle ní je vidět jaké druhy cenných papírů a v jaké částce jsou zahrnuty do tohoto portfolia. V roce 2010 do daného portfolia byly zahrnuty CP v celkové hodnotě 23 778 mil Kč. V roce 2011 došlo k poklesu hodnoty těchto CP o 8 214 mil Kč na 15 564 mil Kč. Ve svém portfoliu má banka nejvíce dluhových cenných papírů. Položka akcie a ostatní podíly je minimalizována. Banka uvádí ve své výroční zprávě, že k poslednímu dni roku 2011 jsou v portfoliu k obchodování cenné papíry v reálné hodnotě 10 487 mil Kč (2010: 13 785 mil Kč), které jsou veřejně obchodované na burzách cenných papírů, a cenné papíry v reálné hodnotě 5 077

51

mil Kč (2010: 9 993 mil Kč), které nejsou veřejně obchodované na burze cenných papírů (jsou obchodovány na mezibankovním trhu). Tabulka č. 31: Cenné papíry k obchodování (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

7

1

Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou

9 697

10 277

Dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou

1 622

3 507

689

990

3 549

9 003

Dluhopisy

15 557

23 777


15 564

23 778

Akcie a ostatní podíly

Směnky Pokladniční poukázky


4.2.3 Realizovatelná finanční aktiva Realizovatelné cenné papíry jsou velmi významnou položkou společnosti, mají největší podíl na CP v aktivech Komerční banky. Navíc dle údajů z tabulky č.32 ke konci roku 2011 můžeme sledovat meziroční nárůst portfolia realizovatelných cenných papírů o 17 736 mil Kč. K poslednímu dni roku 2011 se v portfoliu realizovatelných finančních aktiv nacházely cenné papíry v reálné hodnotě 85 754 mil Kč, které mohou být veřejně obchodované na burzách s cennými papíry. Cenné papíry v reálné hodnotě 702 mil Kč, které nejsou veřejně obchodované na burzách cenných papírů. Portfolio realizovatelných finančních aktiv zahrnuje následující CP: Tabulka č. 32: Realizovatelná finanční aktiva v reálné hodnotě (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Akcie a podílové listy

702

702


74 390

59 051

Dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou

11 364

8 967

Dluhopisy

85 754

68 018

Realizovatelná finanční aktiva

86 456

68 720


Dle tabulky č. 32 realizovatelné dluhopisy zahrnují v reálné hodnotě dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou a dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou. Dluhopisy s pevnou urokovou 52

sazbou mají daleko větší podíl na celkové hodnotě dluhopisů, než dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou. Z vývoje v rozvaze banky je zřejmý jejich stoupající trend objemu obchodování s těmito druhy cenných papírů, což dokládá banka i ve své výroční zprávě.

4.2.4 Finanční investice držené do splatnosti Kategorii finanční investice držené do splatnosti tvoří dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou, kde se sleduje jednak vykazovaná hodnota a jednak cena pořízení- zde se jedná o amortizovanou cenu pořízení. Číselné hodnoty uvedené v tabulce zaznamenávají vykazovanou hodnotu. Z porovnání obou čísel vidím, že v této oblasti dochází k poklesu o 770 mil Kč oproti srovnatelnému období minulého roku. Banka odůvodňuje tento fakt ve své výroční zprávě následujícím způsobem: „K 31.12.2011 došlo k převodu dluhopisů v celkové amortizované pořizovací ceně 23 mil EUR a 10 mil USD, tj. celke v korunovém ekvivalentu 783 mil Kč, z portfolia finančních investic držených do splatnosti do portfolia realizovatelných finančních aktiv z důvodu změny záměru jejich držení. Ke změně záměru držby došlo v souvislosti s výrazným zhoršením kreditního rizika emitenta. Tento převod neporušuje pravidla pro další držení portfolia investic držených do splatnosti.“ Tabulka č. 33: Finanční investice držené do splatnosti ve vykazované hodnotě (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010


184

954

Finanční investice držené do splatnosti

184

954


Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou zahrnují pouze CP vydané státními institucemi v zahraničí v cizí měně.

4.2.5 Majetkové účasti Komerční banka, jako Česká spořitelna, účtuje majetkové účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem v pořizovacích cenách včetně transakčních nákladů. V případě přechodného sníženi hodnoty účasti budou vytvořeny OP na vrub nákladů banky. Dle tabulky č. 34 hodnota majetkových účastí s rozhodujícím vlivem se zvýšila o 1 337 mil Kč, když se hodnota majetkových účastí s podstatným vlivem neměnila.

53

Tabulka č. 34: Majetkové úcasti (v mil Kč)

Mil Kč Majetkové úcasti s rozhodujícím vlivem Majetkové úcasti s podstatným vlivem Celkem

2011

2010

24 104

22 767

482

482

24 586

23 249


K konci roku 2011 KB má majetkové úcasti s rozhodujícím vlivem v následujících společnostech: Tabulka č. 35: Majetkové úcasti s rozhodujícím vlivem (v mil Kč)

Přímý podíl (%)

Název podniku

Vykazovaná hodnota (mil Kč)

Bastion European Investments S.A.

99,98

3 541

ESSOX, s.r.o.

50,93

1 165

Factoring KB, a.s.

100

1 190

KB Real Estate, s.r.o.

100

101

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

100

4 873

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

100

230

89,64

11 705

50,1

1 299

Protos, uzavřený investicní fond, a.s. SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. Zdroj: Výroční zpráva z roku 2011

Navíc Komerční banka ke konci roku 2011 nabyla následující majetkové účasti s podstatným vlivem: Tabulka č. 36: Majetkové úcasti s podstatným vlivem (v mil Kč)

Přímý podíl (%)

Název podniku

Vykazovaná hodnota (mil Kč)

CBCB, a.s.

20

482

Komerční pojištovna, a.s.

49

482


V roce 2011 nebyla bankou zaučtováná žadná ztráta z majetkových úcastí, na rozdíl od roku 2010, kdy ztráta z majetkových úcastí činila 34 mil Kč.

54

4.2.6 Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Do této kategorie se zahrnují ke konci obou účetních období (rok 2010 a 2011) závazky z prodaných cenných papírů k obchodování. Výše závazků vzrostla o 2 078 mil Kč z 2 608 mil Kč na 4 686mil Kč. Na základě údajů z vyroční zpravy došlo k nárůstu celkové hodnoty finančních závazků v reálné hodnotě vykázaných do zisku nebo ztráty o 10 456 mil Kč oproti srovnatelnému období minulého roku.

4.2.7 Emitované cenné papíry Kategorie emitovaných cenných papírů v sobě zahrnuje dluhopisy v hodnotě 0 mil Kč za rok 2011 (2010: 539 mil Kc), hypotecní zástavní listy v celkové hodnotě 34 525 mil Kč za rok 2011 (2010: 31 314 mil Kc) a akcií v hodnotě 19 005 mil Kč (2010: 19 005 mil Kč). Komerční banka vydává veřejně obchodovatelné hypoteční zástavní listy se záměrem získat peněžní prostředky na refinancování hypotečních úvěrů. Z níže zjištěných údajů vyplývá nárůst emitovaných CP mezi roky 2010 a 2011 o 2 672 mil Kč. Tabulka č. 37: Emitované cenné papíry (v mil Kč)

Mil Kč

2011

2010

Emitované dluhové cenné papíry (HZL)

34 525

31 853

Emitované akcie (základní kapital banky) ( Celkem

19 005

19 005

53 530

50 858


Jak vyplývá z výroční zprávy KB v průběhu roku 2011 společnost nakoupila zpět hypoteční zástavní listy v celkovém objemu 708 mil Kč a 26 mil EUR, což celkem v korunovém ekvivalentu činí 1 326 mil Kč. Banka rovněž navýšila vydaný nominální objem celkově o 3 880 mil Kč. Co se týká emitovaných akcií, tak hodnota těchto cenných papírů dle výroční zprávy KB činila 19 005 mil Kč v obou účetních období.

4.3 Porovnání obou bank Česká spořitelna a Komerční banka patří mezi největšímí institucemi v bankovním sektoru České republiky dle hodnoty aktiv a vlastního kapitálu. Hodnoty jejích aktiv převyšují 500 mil Kč. Podle údajů, získaných z výročních zpráv bank, aktiva České spořitelny jsou vyšší 55

než u Komerční banky. Hodnota aktiv v České spořitelně za rok 2011 se pohybuje kolem 784 mil Kč, zatímco v Komerční bance kolem 660 mil Kč. Při detailnější analýze výročních zpráv je nutné konstatovat, že Komerční banka má ve svem portfoliu daleko více realizovatelných cenných papírů, a to jak absolutně, tak i relativně- KB má 86 456 mil Kč, což je 13,094 % od celkové bilanční sumy. U České spořitelny se jedná o zcela zanedbatelnou složku- 14 106 mil Kč, což není ani 2%. Ze struktury těchto cenných papírů vidím, že Komerční banka zřejmě více obchoduje s cennými papíry, než její protějšek. Pokud se podiváme na strukturu cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotu s dopadem na zisk nebo ztrátu, tak zde je situace také obdobná- KB má 35 287 mil Kč těchto aktiv (5 344% od bilanční sumy, když Česká spořitelna má 11 488 mil Kč (1,465% od bilanční sumy). Z výše cenných papírů držených do doby splatnosti u KB je tato položka ve výši 184 mil Kč (0,028% od aktiv), pokud u České spořitelny se jedná o 153 832 mil Kč (19,618%).Cenné papíry držené do splatnosti jsou velmi významnou položkou České spořitelny, mají největší podíl na CP v aktivech banky. Když se podíváme na strukturu majetkových účastí s podstatným a rozhodujícím vlivem, tak Česká spořitelna má vlastnické podíly v daleko vetším počtu společností. Ke koci roku 2011 ČS má podíly v 25 společnostech, pokud KB pouze v 10 společnostech, ale celková hodnota portfolia majetkových účastí v ČS je mnohem měnší, než u KB. K 31.12.2011 hodnota účastí činila 24 586 mil Kč, když u ČS pouze 6 800 mil Kč, což je významý rozdíl. Hodnota emitovaných cenných papírů je v Komerční bance mnohem měnší než v České spořitelně, jak v r. 2010, tak i v r. 2011. V roce 2011 tato položka u Komerční banky byla ve výši 53 530 mil Kč, kdežto u České spořitelny ve výši 76 695 mil Kč.

Závěr Ve své práci jsem se věnovala velice složitému, avšak aktuálnímu tématu, jednalo se o účetnictví bank. Vzhledem k rozsáhlosti daného tématu jsem se ho rozhodla omezit jen na účetnictví vztahující se k cenným papírům. Z hlediska komplexnosti práce bylo nutné zahrnout i obecnější oblasti a sice samotné účetnictví v bankách, a dále bylo důležité prozkoumat definici cenného papíru a další pojmy s ním související. Rovněž bylo zapotřebí zohlednit i třídění cenných papírů.

56

Dané téma jsem zvolila kvůli tomu, že málokterá instituce je natolik důležitá pro ekonomiku státu jak banka. V následující kapitole jsem se již věnovala oceňování cenných papírů v bankách. Zde jsem poukázala na metody, které jsou využívány pro správné zachycení cenných papírů do rozvahy, podrozvahy nebo výsledovky. Poté jsem se již věnovala účtování cenných papírů v bankách, které probíhá pomocí aktivních, pasivních a účtů vztahujících se k hospodářskému výsledku. Některé operace u cenných papírů najdeme i v podrozvaze.Věnovala jsem patřičnou pozornost všem důležitým finančním výkazům firmy a tomu, co se k nim vztahuje. Zohlednila jsem i REPO operace. V této části práce jsem popsala konkrétní příklady účtování cenných papírů. Danou část své bakalářské práce považuji za klíčovou, jelikož právě díky této části práce byl vytvořen základ, na kterém byla postavena praktická část mé bakalářské práce. V poslední části své práce jsem se zaměřila na dvě vybrané české banky, zvolila jsem dvě z největších českých bank, které poskytují svoje služby jak v rámci České republiky, tak i za hranicemi českého státu. Hlavním problémem, který se vyskytl během psaní této práce byla chybějící literatura. Zjistila jsem, že v českých podmínkách existuje poměrně málo knížek věnovaných problematice cenných papírů v bankách. Přitom se jedná o velice důležitou součást ekonomiky země. Za velice přínosnou část své práce považuji poslední kapitolu, která pojednává o porovnání cenných papírů jak v aktivech, tak i v pasivech České spořitelny a Komerční banky. Zohlednila jsem všechny možné druhy cenných papírů, které se objevují v rozvaze bank. Česká spořitelna na rozdíl od Komerční banky neinvestuje tolik peněz do realizovatelných cenných papírů. Česká spořitelna naopak drží cenné papíry spíš dlouhodobě. Cíl své bakalářské práce – popsat cenné papíry v účetnictví bank a provést analýzu cenných papírů v účetnictví vybraných bank považuji za splněný. Tato práce je určena pro úzký okruh čtenářů zajímajících se o účetnictví v českých bankách.

57

Seznam použité literatury Bibliografie 1. BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd.. Praha: C.H. Beck, 2007. ISBN: 978-80-7179-663-3 2. JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví bank a finančních institucí. 3. vyd.. Praha: Grada, 2005, 588 s. ISBN: 80-247-1237-7 3. JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví bank a finančních institucí. 4. vyd.. Praha: Grada, 2008, 584 s. ISBN: 978-80-247-2575-8 4. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vydání, Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN: 978-80-7400-194-9 5. KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. ISBN: 978-80-7265-122-1 6. MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN: 978-80-247-2432-4 7. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. 1 vyd., Praha: C.H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-152-9 8. SCHOLLEOVÁ, Hana. Investiční controlling: jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1.vyd., Praha: Grada, 2009. ISBN: 978-80-247-2952-7 9. SKÁLOVÁ, Jana. Abeceda účetnictví pro podnikatele, Olomouc: Anag, 2010. ISBN 978-80-7263-598-6

Zákony 10. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 11. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní Zákoník 12. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 13. Zákon č. 191/1950 Sb., Zákon směnečný a šekový 14. Zákon č. 563/1991 Sb., o učetnictví

Internetové články

58

15. Dlouhodobé podíly v individuální účetní závěrce: ekvivalence nebo model pořizovací ceny? VOX. [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: . 16. Když se špatné dluhy změní na dobrou investici. Investujeme cz [online]. [cit. 201204-24]. Dostupný z WWW: . 17. Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: . 18. Profil Komerční banky. Výroční zpráva 2011 [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupný z WWW: . 19. REPO operace. Slovník pojmů [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: .

59

Seznam použitých zkratek CP - cenné papíry ČNB - Česká národní banka ČR - Česká republika ČS – Česká spořitelna OR - Obchodní rejstřík ZK - Základní kapitál a.s. - akciová společnost IFRS- Mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví ČÚS - České účetní standardy LIBOR - London InterBank Offered Rate PRIBOR- Prague InterBank Offered Rate Kč - česká koruna Pc - pořizovací cena Rh - reálná hodnota Nh - naběhlá hodnota Nomh - nominální hodnota cenného papíru Oe - ocenění ekvivalencí p.a.- per annum (coz je latinsky za rok) REPO - Repurchase agreement D - dal MD - má dati Mil - milion Mld. – miliard ČSOB - Československá obchodní banka KB - Komerční banka 60

Seznam obrázků a tabulek TABULKA Č. 1: OCEŇOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ..................................................................................................... 19 TABULKA Č. 2: ROZVAHA BANKY PODLE VYHLÁŠKY Č. 501/2002 SB. .................................................................... 21 TABULKA Č. 3: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT BANKY PODLE VYHLÁŠKY Č. 501/2002 SB. ................................................. 24 TABULKA Č. 4: PODROZVAHA BANKY PODLE VYHLÁŠKY Č. 501/2002 SB.............................................................. 25 TABULKA Č. 5: ÚČTOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ OCEŇOVANÝCH REÁLNOU HODNOTOU PROTI ÚČTŮM NÁKLADŮ NEBO VÝNOSŮ ............................................................................................................................................. 28 TABULKA Č. 6: ÚČTOVÁNÍ REALIZOVATELNÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ ...................................................................... 30 TABULKA Č. 7: ÚČTOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ DRŽENÝCH DO SPLATNOSTI ........................................................... 31 TABULKA Č. 8 : ÚČTOVÁNÍ ÚČASTI PŘI OCENĚNÍ POŘIZOVACÍ CENOU ................................................................. 32 TABULKA Č. 9: ÚČTOVÁNÍ ÚČASTI PŘI OCENĚNÍ EKVIVALENCÍ ............................................................................. 33 TABULKA Č. 10: ÚČTOVÁNÍ REPO OBCHODU (POSTUP BANKY ALFA, A.S.) ........................................................... 36 TABULKA Č. 11: ÚČTOVÁNÍ REPO OBCHODU (POSTUP BANKY BETA, A.S.)........................................................... 37 TABULKA Č. 12: VYBRANÉ FINANČNÍ UKAZATELÉ BANK V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2011 (V MIL. KČ)............... 38 TABULKA Č. 13: VYBRANÉ UKAZATELE V ROZVAZE ČS (AKTIVA) – V MIL KČ. ........................................................ 39 OBRÁZEK 1. STRUKTURA CENNÝCH PAPÍRŮ V AKTIVECH ČS ................................................................................. 39 TABULKA Č. 14: VYBRANÉ UKAZATELE V ROZVAZE ČS (PASIVA) – V MIL KČ ......................................................... 40 TABULKA Č. 15: CENNÉ PAPÍRY K OBCHODOVÁNÍ (V MIL KČ) ............................................................................... 40 TABULKA Č. 16: DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY K OBCHODOVÁNÍ (V MIL KČ) .............................................................. 41 TABULKA Č. 17: CENNÉ PAPÍRY OZNAČENÉ PŘI PRVOTNÍM ZACHYCENÍ JAKO OCEŇOVANÉ REÁLNOU HODNOTOU PROTI ÚČTŮM NÁKLADŮ NEBO VÝNOSŮ (V MIL KČ) .............................................................. 42 TABULKA Č. 18: DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY OZNAČENÉ PŘI PRVOTNÍM ZACHYCENÍ JAKO OCEŇOVANÉ REÁLNOU HODNOTOU PROTI ÚČTŮM NÁKLADŮ NEBO VÝNOSŮ (V MIL KČ) .............................................................. 43 TABULKA Č. 19: AKCIE A JINÉ CENNÉ PAPÍRY S VARIABILNÍM VÝNOSEM OZNAČENÉ PŘI PRVOTNÍM ZACHYCENÍ JAKO OCEŇOVANÉ REÁLNOU HODNOTOU PROTI ÚČTŮM NÁKLADŮ NEBO VÝNOSŮ (V MIL KČ) .............. 43 TABULKA Č. 20: REALIZOVATELNÉ CENNÉ PAPÍRY (V MIL KČ) ............................................................................... 44 TABULKA Č. 21: REALIZOVATELNÉ DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY (V MIL KČ) .............................................................. 44 TABULKA Č. 22: REALIZOVATELNÉ AKCIE A JINÉ CENNÉ PAPÍRY S VARIABILNÍM VÝNOSEM (V MIL KČ) ............... 45 TABULKA Č. 23: CENNÉ PAPÍRY DRŽENÉ DO SPLATNOSTI (V MIL KČ) ................................................................... 45 TABULKA Č. 24: DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY DRŽENÉ DO SPLATNOSTI (V MIL KČ)................................................... 46 TABULKA Č. 25: ÚČASTI S PODSTATNÝM A ROZHODUJÍCÍM VLIVEM (V MIL KČ) .................................................. 46 TABULKA Č. 26: ÚČASTI S ROZHODUJÍCÍM VLIVEM (V MIL KČ) ............................................................................. 47 TABULKA Č. 27: ÚČASTI S PODSTATNÝM VLIVEM (V MIL KČ)................................................................................ 47 TABULKA Č. 28: EMITOVANÉ CENNÉ PAPÍRY (V MIL KČ) ....................................................................................... 48 TABULKA Č. 29: VYBRANÉ UKAZATELE AKTIV Z ROZVAHY KB (V MIL KČ) .............................................................. 50 ZDROJ: VÝROČNÍ ZPRÁVA Z ROKU 2011 ................................................................................................................ 50

61

OBRÁZEK 2. VYBRANÉ UKAZATELE AKTIV Z ROZVAHY KB ZA ROK 2011................................................................ 50 TABULKA Č. 30: VYBRANÉ UKAZATELE PASIV Z ROZVAHY KB (V MIL KČ) .............................................................. 51 TABULKA Č. 31: CENNÉ PAPÍRY K OBCHODOVÁNÍ (V MIL KČ) ............................................................................... 52 TABULKA Č. 32: REALIZOVATELNÁ FINANČNÍ AKTIVA V REÁLNÉ HODNOTĚ (V MIL KČ) ....................................... 52 TABULKA Č. 33: FINANČNÍ INVESTICE DRŽENÉ DO SPLATNOSTI VE VYKAZOVANÉ HODNOTĚ (V MIL KČ) ............ 53 TABULKA Č. 34: MAJETKOVÉ ÚCASTI (V MIL KČ) ................................................................................................... 54 TABULKA Č. 35: MAJETKOVÉ ÚCASTI S ROZHODUJÍCÍM VLIVEM (V MIL KČ) ........................................................ 54 TABULKA Č. 36: MAJETKOVÉ ÚCASTI S PODSTATNÝM VLIVEM (V MIL KČ) ........................................................... 54 TABULKA Č. 37: EMITOVANÉ CENNÉ PAPÍRY (V MIL KČ) ....................................................................................... 55

62

Cenné papíry a jejich obraz v účetnictví bank

Recommend Documents