Školní časopis Základní školy Kuželov
Š
k
K
lní ro
ročník 7 číslo 1
Čtvrtek 1. září 2016 byl velký den nejen pro letošní prvňáčky, ale zároveň i pro mě. Stejně jako děti jsem se těšila, ale také jsem byla nervózní, protože jsem nevěděla, co mě čeká. Byl to můj první den v nové škole. Když jsem stála uprostřed tělocvičny a poslouchala proslovy, přemýšlela jsem nad tím, jaké to asi bude učit na tak malé škole. Jako učitelka jsem totiž začínala na jedné velké brněnské škole, kde ve třídě bylo přes 30 žáků. Pro mě to byla rozhodně velká zkušenost. První dny v Kuželově mě ale přesvědčily o výhodách menší školy. Mezi tyto výhody zařazuji příjemnou rodinnou atmosféru, méně dětí ve třídách, kterým se můžeme více věnovat, bližší vztah k dětem, ale i k rodičům a snahu si navzájem pomáhat a respektovat se. Všichni mají k sobě blíž a věci se dají řešit jednodušeji. Nyní máme za sebou polovinu školního roku. Hodně jsme se toho navzájem naučili a užili si i trochu zábavy. Věřím, že jsme na cestě za poznáním vykročili správnou nohou. Alžběta Kostelníková
Každá změna pracoviště v profesi učitele přináší otazníky a očekávání, co jej na novém pracovišti čeká. I já jsem přicházel do Základní školy Kuželov s mírnou obavou, jaké to tady bude. Byl jsem totiž upozorňován, že třída, kterou mám učit, je prý „velmi živá“. Jsem rád, že po uplynutí pár měsíců mohu bez uzardění konstatovat, že to není pravda. Přestože nic samozřejmě není dokonalé, myslím, že dnes již mohu směle tvrdit, že v mé třídě není nikdo, s kým bych měl nějaký problém. Dle mého názoru je to naopak bezvadná třída, navíc se solidním prospěchem. Každý den ráno, když se zdravím s dětmi z mé třídy, připadám si, jako bych zdravil někoho z rodiny. A jako k rodině k nim taky přistupuji. Víte, ona vůbec celá škola mi připadá jako jedna velká rodina. Je tu bezva kolektiv učitelů, kteří k žákům přistupují, troufám si tvrdit, jako k vlastním dětem. A k tomu ty počty žáků ve třídách ve srovnání s velkými školami – to, že jich ve třídách není velký počet a je tedy možné k nim přistupovat téměř rodičovským způsobem, je obrovské plus Základní školy Kuželov. Myslím, že tak bezvadnou školu nenajde nikdo široko daleko. Martin Hrbáč
Šk
K
lní ro
Začátek školního roku Z pohledu 1. třídy Dva měsíce prázdnin utekly jako voda a 1. září 2016 se děti s radostí mohly vrátit do školních lavic. Slavnostní zahájení se uskutečnilo jako vždy v tělocvičně školy, kde pan ředitel a starostové našich tří obcí přivítali pedagogické pracovníky, zaměstnance školy, rodiče, žáky a naše nové prvňáčky. Tento školní rok jich do školních lavic usedlo hned deset. Pro starší děti známá událost, pro prvňáčky a jejich rodiče dlouho očekávaný velký den. Po zahájení se prvňáčci přesunuli i s rodiči do 1. třídy, kde na ně čekaly učebnice, nové pomůcky a také jejich nová paní učitelka. Děti se pustily do vybarvování geometrických tvarů a tím ukázaly svoji šikovnost. Nakonec dostaly sladkou odměnu a pro vzpomínku na tento den si navíc v aktovkách odnášely pamětní list. Věřím, že první školní den se všem prvňáčkům moc líbil a přála bych si, aby se stejnou radostí usedali do lavic celý školní rok. Alžběta Kostelníková Z pohledu 9. třídy Prázdniny, na které jsme se moc těšili, skončily a je tu opět datum 1. září, tedy začátek nového školního roku. Jako pokaždé i letos se zahájení konalo v tělocvičně školy. Všichni jsme se sešli v devět hodin. Na úvod jsme si poslechli státní hymnu a následně pan ředitel přivítal všechny přítomné. Je tradicí, že začátku školního roku se zúčastňují i starostové z Kuželova, Hrubé Vrbky a Malé Vrbky. Bylo zajímavé pozorovat prvňáčky, jak si první chvíle ve škole doslova užívají. I pro nás, deváťáky, to byl zvláštní okamžik, protože jsme stáli poslední v řadě. To znamená, že už jsme tento slavnostní okamžik zažili v naší škole naposledy. Na závěr popřál pan ředitel prvňáčkům, ať se jim ve škole líbí, všem ostatním žákům pěkné známky a učitelům pevné nervy. Jitka Malečíková, 9. třída
Divadelní představení Dne 19. září 2016 jsme 1. – 4. třída jeli do Uherského Hradiště do divadla na Nezbednou pohádku. Bylo jedno království a tam bydlel král s princeznou Máňou. Ale Máňa pořád sportovala, dokonce porazila krále ve fotbalu. A ještě tam byl hodný Kašpárek a jeho kůň, máma s Honzou, jejich zlý a prolhaný soused Hrabal a drak. Taky čerti Lucifer a jeho pomocník. Nakonec se Hrabal dostal do pekla. Moc se mi to líbilo, bylo to super. Nela Daňková, 4. třída 19. září 2016 vyjela 1. – 4. třída autobusem do divadla do Uherského Hradiště na Nezbednou pohádku. Byl tam i malý bufet, ve kterém jsme si kupovali pití a paní učitelky kávu a sladkosti.
Šk
K
lní ro
Potom jsme vešli dovnitř a sedli jsme si do řad, které měly paní učitelky označené na papíru. Hráli tam: Kašpárek, princezna Máňa, zlý soused Hrabal, veliký drak, král, Lucifer, čert, Kašpárkův koník Kuliferda, komorná, líný Honza a jeho mamka. Bylo to moc krásné, hlavně ti čerti, byla to bomba. Alena Foltýnová, 4. třída 19. září 2016 jsme vyrazili do Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Hráli tu Nezbednou pohádku. Když jsme přijeli, tak jsme si něco koupili v bufetu a pak už jsme se dívali na představení. V pohádce hrály tyto postavy: Kašpárek, Honza a jeho mamka, soused Hrabal, který lže a krade. Dál princezna Máňa, která strašně ráda sportovala, král, komorná Filoména, čert, Lucifer a Kašpárkův kůň Kuliferda. Nakonec se princezna Máňa vdala za líného Honzu. Moc se mi to líbilo. Marie Maňáková, 4. třída 19. září 2016 jel 1. stupeň do Slováckého divadla do Uherského Hradiště na Nezbednou pohádku. Dva čerti vzali Honzu do pekla a panu králi se ztratilo jablko. Princezna Máňa šla do pekla za Honzou. Musela plnit tři úkoly. A my jsme jí pomáhali. Princ Honza zabil draka a Kašpárek dostal zpátky svého koníčka Kuliferdu. Konec se mi moc líbil. Honza osvobodil princeznu a byla svatba. Lucie Skopalová, 4. třída
Přednáška pana ředitele o jeho knize V rámci zapojení naší školy do soutěže „Jižní Morava čte“ (pozn. redakce: více si o této soutěži přečtete v článku Soutěž „Mýty a legendy mého kraje“) se 5. – 9. třida sešla v naší školní knihovně, kde na nás čekal pan ředitel a paní Valášková z Obecní knihovny Kuželov. Pan ředitel začal mluvit o jeho knížce, která se jmenuje „Jsou místa…….“ Tato kniha pojednává o zapomenutém židovském hřbitově ve Velké nad Veličkou. Pan ředitel nám vyprávěl o židech, kteří žili mezi námi a měli to velmi těžké hlavně v době nacismu. Celé rodiny byly odvezeny do koncentračních táborů, jenom málo lidí se odtud vrátilo, někteří se přestěhovali. Pan ředitel také vyprávěl o tom, jak shromažďoval materiály k této knize a jak je složitě musel dohledávat v kronikách místních obcí. Když přišel na velický hřbitov, pomníky byly zarostené a poničené, takže nebylo snadné je dát všechny dohromady. A ještě aby toho nebylo málo, tak jejich jména byla napsána hebrejsky. Pan ředitel se musel naučit alespoň trochu tento jazyk, aby to zvládl vyluštit. Přednáška o knížce byla moc zajímavá a jsem rád, že jsem se dověděl spoustu nových věcí z historie mého okolí. Jiří Tomeš, 9. třída
Preventivní vlak Českých drah V úterý 11. října 2016 se všichni 13tiletí a starší žáci naší školy vydali na Preventivní vlak Českých drah do Brna, na který jsme se moc těšili. Program byl rozdělen do tří stanovišť. První stanoviště bylo v upraveném vagónu. Když jsme vešli dovnitř, tak jsme každý dostali zápisník s propiskou, na kterém bylo logo České dráhy. Pak jsme se usadili a paní nám pustila film inspirovaný nehodami, jež se staly na železnicích. Mělo nás to poučit, abychom se chovali na železnici bezpečně. Následně jsme šli na druhé stanoviště, kde byli hasiči a říkali nám o vyprošťování lidí z autonehod a nehod na železnicích. Mohli jsme si také zkusit pracovat s hasičskými hydraulickými nůžkami a poskytnout první pomoc při záchraně člověka. Třetí stanoviště bylo také v upraveném vagónu, kde jsme se setkali s vyšetřovateli Správy železniční dopravní cesty a Policie ČR.
Šk
K
lní ro
Vyšetřovatelé měli připravenou prezentaci o bezpečnosti na železnici a vyprávěli o skutečných nehodách na železnicích. Program se všem líbil, protože byl poučný a zajímavý. A tady jsou reakce zúčastněných žáků na tento preventivní program: „Preventivní program nás poučil, jak to chodí v okolí železnice. Líbilo se mi to.“ Patrik Orsák, 9. třída „Bylo to dobré.“ Lukáš Kocák, 7. třída „Super.“ Martin Martinek, 7. třída „Bylo to velmi poučné. Ukázali nám první pomoc a jak se zachovat v krizových situacích na železnici.“ Roman Prachař, 9. třída „Dozvěděl jsem se, jak se chovat při přecházení přes koleje a neutrpěl újmu na zdraví.“ Jiří Tomeš, 9. třída „Naučili nás, že nemáme sahat na dráty nad kolejištěm.“ Martin Pavlík, 7. třída „Bylo to velice zajímavé a poučné. Obzvláště ve vagóně, kde s námi debatoval komisař a inspektor.“ František Gregor, 9. třída „Velmi se mi to líbilo. Ukázali nám, jak se máme zachovat v případě nehody. A jak to na železnici chodí.“ Martina Strachotová, 9. třída „Program byl poučný. Naučili jsme se například, jak zraněnému člověku zachránit život.“ Natalia Zelenková, 9. třída „Nejvíc se mi líbilo, jak jsme se učili masáž srdce. Líbilo se mi i to, jak nám ukazovali vystříhávání z auta.“ Vanesa Poláková, 9. třída „Program se mi líbil, ale zároveň to byl odstrašující příklad toho, co se může na železnici stát (některé obrázky nebyly pěkné) a statistika také není dobrá.“ Jitka Malečíková, 9. třída „Program se mi líbil a byl hodně poučný. Nejvíc se mi líbila masáž srdce, promítání filmu a prezentace o nehodách.“ Monika Hrbková, 7. třída „Přednáška se mi moc líbila. Nejvíc se mi líbila prezentace a jak jsme se učili zachraňovat život masáží srdce. Akorát byla škoda, že nám pršelo.“ Jitka Pavlincová, 7. třída „Program se mi moc líbil. Nejlepší byla prezentace a jak jsme se učili zachraňovat život . Moc jsme se z toho poučili.“ Denisa Petříková, 9. třída Natalia Zelenková, 9. třída
Letem světem I naše třída se v letošním školním roce snažila vytvořit několikadílný projekt, jako byly projekty deváťáků předchozích dvou ročníků. Pojmenovali jsme tento projekt „Letem světem“. Jde o cyklus, kde se snažíme ostatním žákům ukázat, jaké historické události kladně, či záporně ovlivnily historii. První „Letem světem“ se uskutečnilo v úterý 25. října 2016, mluvili jsme například o bitvě o Velkou Británii, Zlaté bule sicilské, Mnichovské konferenci aj. Tento projekt shrnuje historické události, které se staly v určitý měsíc (např. září a říjen) od starověku až po moderní dějiny. Účinkovala zde i děvčata ze 7. třídy, která nám zazpívala tři písničky. Páťáci se zapojili recitací podzimních básní a ukázkou cvičení na trampolíně za dozoru pana učitele Kuchyňky. Bylo to naše první vystoupení před celou školou, a tak trému jsme měli obrovskou. Navíc nás ještě potrápily mikrofony. Doufáme, že příště bude vše probíhat s větším klidem. Roman Prachař, 9. třída
Šk
K
lní ro
Dopravní výchova Dne 7. listopadu 2016 přijela do naší školy paní instruktorka z Dopravního hřiště ve Veselí nad Moravou. Čekala na ni naše třída a čtvrťáci. Nejdříve nám vysvětlila, jaké máme mít správné vybavení kola, zopakovali jsme si dopravní značky a dopravní předpisy pro cyklisty. Podrobně nám popsala správné oblečení, které si máme obléct, pokud jsme účastníky silničního provozu. Ještě jsme probírali například význam přechodu pro chodce, nebezpečí nechráněného železničního přejezdu atd. Na závěr jsme dostali test, který nám paní instruktorka hned opravila. Kdo měl všechno správně, tak si mohl vybrat třeba reflexní odrazky na ruku. Nějaké drobnosti dostali i ti, co měli třeba jenom jednu chybu. 5. třída
Lampionový průvod Lampionový průvod se uskutečnil ve čtvrtek 10. listopadu 2016. Začátek byl stanoven na 17 hodin. Přípravy na něj proběhly již týden předem. Lampionový průvod začal krátkým úvodem před budovou školy. Zde jsme přítomným připomněli konec 1. světové války a s tím spojený Den válečných veteránů. Nechyběly ani básničky na toto téma. Agáta, Jitka, Denisa a Monika ze 7. třídy zazpívaly krátkou písničku, při ní spolužačky rozdaly všem přítomným vlčí máky, které jsme s předstihem vyrobili. Krátké vystoupení ukončila zpívaná státní hymna. Poté již následoval průvod o malém počtu asi deseti dětí, to zavinilo nepříznivé počasí. Silně pršelo a byla velká zima. I přes tento zásah přírody jsme splnili tradici lampionového průvodu pořádaného naší školou. Patrik Orsák, 9. třída
Přednáška pana Halíčka V pátek 11. listopadu 2016 přišel do školy pan Halíček, aby nám řekl o vojácích z Hrubé Vrbky, Kuželova a Malé Vrbky. Všechno měl zpracované
v prezentaci. Přednáška probíhala v tělocvičně. Nejdříve popisoval příběhy vojáků za 1. světové války na rakousko-italské frontě v Alpách a rakousko-ruské frontě. Později se zmiňoval i o legionářích ve Francii, Itálii a Rusku. Poté pokročil k 2. světové válce a začal
Šk
K
lní ro
popisoval život rodáka z Hrubé Vrbky Jana Halíčka, který za protektorátu utekl do Velké Británie a přidal se popisoval život rodáka z Hrubé Vrbky Jana Halíčka, který za protektorátu utekl do Velké Británie a přidal se k 1. československému sboru. V armádě jezdil v tanku Crommwell jako řidič. Při pobytu ve Velké Británii se setkal se svým bratrancem, který se odstěhoval již dříve do USA a sloužil v americké armádě. Ale v roce 1944 byl zastřelen odstřelovačem. A na ukázku donesl pan Halíček rakouskou uniformu, konkrétně rakouského vojáka kroměřížského pluku a britskou tankistickou uniformu z 1. československé brigády. U uniforem ještě byla britská helma, ešus a zlomený bajonet. Přednáška se mi líbila, jenom jsem si všiml, že asi nedopatřením se v prezentaci objevil chybný obrázek. Pan Halíček mluvil o tanku Challenger, ale na obrázku byl tank Avenger. František Gregor, 9. třída
Soutěž „Mýty a legendy mého kraje“ Žáci 5. – 9. ročníku se zúčastnili literární soutěže „Jižní Morava čte“, kterou vyhlásila Moravská zemská knihovna v Brně. Tématem soutěže se staly „Mýty a legendy mého kraje“. Žáci mohli vytvořit povídky, pohádky, eseje či básničky na motivy skutečných či vymyšlených legend a pověstí. Soutěž měla na starosti paní Anna Valášková z Obecní knihovny Kuželov, která ještě žáky před psaním slohových prací s touto soutěží důkladně seznámila. Stalo se tak například pomocí besed v obecní knihovně, kde se četli regionální pověsti, také se vzpomínalo na regionální osobnosti, významné stavby atd. Velmi přínosnou součástí projektu se stala i beseda s regionálním spisovatelem, ředitelem školy Mgr. Martinem Dosoudilem (pozn. redakce: více si o této besedě přečtete v článku „Přednáška pana ředitele o jeho knize“). Vítězové školních kol mohli za odměnu zhlédnout divadelní představení v Brně. Pořadí nejlepších slohových prací: 1. místo Jan Macek, 5. třída Natalia Zelenková, 9. třída 2. místo Filip Galečka, 5. třída Agáta Minaříková, 7. třída 3. místo Monika Hrbková, 7. třída Martina Strachotová, 9. třída A na závěr znění vítězných slohových prací. Ivana Myšulková
Tri kameně Jan Macek Nacházejí se na hraničním kopci mezi horňáckou vesnicí Kuželov a slovenskými Vrbovci. Jednou za zdlouhavé války zde měli stráž moravští vojáci, kteří Tri kameně jako symbol národní hrdosti hlídali, aby je nezničila nepřátelská armáda. Jednalo se o pouhé tři dny, než definitivně skončí úplně zbytečná válka mezi Moravou a Slovenskem. První noc hlídky se probudil strážící voják a po nějaké době zjistil, že na hranici stojí jenom dva kameny. Vyděsil se, rychle vzbudil ostatní a do rána hlídala celá družina. Její členové se zlobili na první hlídku, že porušila pravidla – usnula a kameny nestřežila. Druhou noc si vzal hlídku sám zástupce velitele. Velice se snažil neusnout, ale po půlnoci začal klimbat a brzy se mu oči zavřely úplně. Probudilo ho chladno nad ránem a když uviděl na hranici stát jenom jeden kámen, lekl se a vzbudil ostatní vojáky. Před velitelem se moc styděl a omlouval se, to ale vůbec nepomohlo. Dva kameny zmizely neznámo kam. Třetí noc se rozhodl strážit sám velitel. Nasbíral si horňácké bylinky v lese, aby neusnul a zachránil tak poslední kámen, který na hranici zbyl. Protože byl velmi unavený, i po vypití léčivého čaje špatně pochodil. Usnul sice až těsně před svítáním, ale po jeho rychlém probuzení zjistil, že už tam není ani třetí kámen. Ihned vydal rozkaz, že vojáci vytvoří dvojice a půjdou kameny hledat. Vypravili se do Kuželova, Hrubé a Malé Vrbky. Do Vrbovců si netroufli, protože tam by je mohli zajat a potrestat nepřátelé. Po kamenech se slehla zem. A tak vojáci dostali od svého nadřízeného rozkaz, že se mají z hranice stáhnout. Přišli si na kopec pobalit své věci a co nevidí! Tri kameně tu pyšně stály na svém místě a nad nimi vlál prapor nepřátelské armády. Vojáci rychle namířili zbraně, protože v úkrytu očekávali nepřítele, ale úplně zbytečně. Velitel vojáků z Vrbovců jim šel vstříc s lahví slivovice. Vojáci z Moravy zjistili, že jim už žádné nebezpečí nehrozí a se
Šk
K
lní ro
zástupci druhé strany hranice si rádi připili. I oni se měli čím pochlubit – na trhu v Kuželově si koupili pravou zástupci druhé strany hranice si rádi připili. I oni se měli čím pochlubit – na trhu v Kuželově si koupili pravou domácí slivovici, která je známá tím, že vyhání z těla všechny neduhy. Navzájem pokoštovali a zároveň se vysvětlilo, kam se kameny za tři dny poděly. Dozvěděli se, že je teď už slovenští přátelé našli opřené o zeď kostela ve Vrbovcích. Jako první je tam objevil před ranní mší místní farář a hned dal vědět vojákům, kteří je odvezli na správné hraniční místo. Kdo je ke kostelu přenesl, dodnes nikdo neví. U Trí kameňů byl zanedlouho upevněný i druhý prapor a společně zde vlály mnoho let.
Kobela Natalia Zelenková Pověst se odehrává na Horňácku nad obcí Kuželov v lese Kobela, kde se nacházela kouzelná studánka, která kdysi plnila všechna přání tamějších obyvatel a pramenila v ní léčivá voda. Jednoho dne šla Maruška, dcerka kuželovských starousedlíků, do lesa nasbírat dříví, protože už byl podzim a v chaloupce začalo být celé rodině chladno. Jak tak chodila po lese, hledala uschlé větve a na zahřátí si zpívala horňácké písničky, najednou uviděla v houští studánku. Byla velmi zanedbaná, už na první pohled bylo vidět, že se o ni nikdo dlouho nestaral. Marušce se hned zalíbila a po chvilce se rozhodla, že ji vyčistí, aby byla hezčí. Prohloubila ji, vytáhla napadané jehličí a její okolí vyčistila. Když se se svou prací blížila ke konci, promluvil na ni neznámý hlas: „Maruško, za to, že jsi mě dala do pořádku a jsem teď krásná, splním ti tři přání.“ Dívka se polekala a utekla domů. Nikomu nic neřekla a když si večer lehla na pec, pořád musela na studánku a na ten tajemný hlas myslet. Už se nemohla dočkat, až bude ráno. Hned za svítání se rozběhla ke studánce a byla zvědavá, co se s ní přes noc stalo. Zdálo se jí, že je snad ještě hezčí než byla minulý den a znovu odstranila všechny poslední nečistoty, které ve studánce plavaly. Už se chystala domů, když zase promluvil onen neznámý hlas: „Maruško, dnes mě slyšíš naposledy, vyber si tři přání a já ti je splním. Protože jsi hodné děvče, dávám ti čas na rozmyšlenou, ale musíš zde být zítra přesně za svítání, jinak mě slyšíš naposledy.“ Maruška opět uléhala zamyšlená a během noci se jí honily hlavou všelijaké sny. Často se budila ze spaní a hlasitě naříkala. Maminka k ní během noci několikrát vstala, aby se přesvědčila, že neblouzní z vysoké horečky. Maruška už před svítáním potichu vyšla z domu a celá nesvá utíkala ke studánce. Zadívala se do průzračné vody a tenkým hláskem zašpitala: „Studánko, já bych si přála to, o čem doma mluví celá naše rodina. Peněz moc nemáme, ale nestěžujeme si, zatím nehladovíme, nezastihla nás žádná velká nemoc a moc si přejeme, aby se nám pokaždé vyhnula. Máme se moc rádi a naše láska drží celou rodinu pohromadě. Toto jsou má tři přání, ať je to tak i nadále.“ Maruška napjatě poslouchala, kdy se ozve ten tajemný hlas, ale nic se nedělo. Lesní klid jen narušoval svým klepáním datel, který už tak brzy ráno čistil stromy od nechtěných cizopasníků. Podíval se na Marušku, jako by ji chtěl pozdravit, a pokračoval v práci. Při zpáteční cestě do chaloupky potkala Maruška tatínka, který se vracel z výročního trhu. Už z dálky na ni vesele mával a vypadal velmi spokojeně. Zanedlouho se Maruška dověděla proč. Neznámý pán si od něho koupil všechno zboží, které šel prodat, a zaplatil mu tak štědře, že z toho budou živi do letošní i příští zimy. A co se stalo se studánkou? Ta je tu dodnes a vypráví se, že dokud si zde pocestní budou moci nabrat do dlaní průzračnou vodu, nebude na Horňácku hlad, bída a těžké nemoci.
Mikulášská nadílka Dne 6. prosince 2016 ve škole chodili čerti, Mikuláš a anděl. Tradičně mají tuto akci na starosti deváťáci. Nejdříve jsme šli na první stupeň. Děti nám v každé třídě zazpívaly písničky. První třída nás překvapila, byla oblečená za čerty, tak jsme se tu setkali se svými kamarády.
Šk
K
lní ro
Potom jsme se vypravili na druhý stupeň. Tady se některým třídám do recitace nebo zpěvu moc nechtělo, ale nakonec to všichni zvládli. Když jsme prošli celou školu, čekala nás ještě návštěva školky. Ta se nám líbila ze všeho nejvíce. Děti se nás nejdříve bály. Když všichni odříkali připravené básničky a zazpívali písničky, šli jsme si s nimi hrát. Některé děti nám nakreslily obrázky. Šli jsme se ukázat i do školní kuchyně, kde nám paní kuchařky daly napít teplého čaje na zahřátí a nabídly bonbóny. Na úplný konec jsme se ještě zastavili na Obecním úřadě v Kuželově. Vanesa Poláková, 9. třída
Vánoční jarmak Každý druhý rok se v naší škole koná vánoční jarmak, kde vždycky prodáváme výrobky, které ve škole vyrobíme. Jako první bylo zpívání před školou. Program zahájil pan Futák se synem Petrem ze 2. třídy. Zazpívali prvňáčci a třeťáci, které doprovázel pan učitel hraním na housle. Následovala děvčata ze sedmé třídy, Schola, Kuželovské zpěvulky a Mužský sbor z Kuželova. Venku před budovou prodával své zboží spolek aktivních maminek, místní výrobci a po cestě do tělocvičny Schola. Po skončení venkovního programu se všichni lidé nahrnuli do tělocvičny, kde jsme prodávali naše výrobky, na kterých jsme si dali moc záležet. Po nakoupení výrobků se většina lidí přesunula do deváté třídy nebo do jídelny, kde se maminky postaraly o výtvarné dílničky. Kdo chtěl, tak si mohl vyrobit andělíčky, stromeček a jiné vánoční dekorace. Vánoční vystoupení i jarmark se moc povedl a byl velmi pěkný. Jitka Malečíková, 9. třída Pozn. redakce: Ještě jednou děkujeme všem za spolupráci. Nejenom žákům, kteří vytvořili nádherné vánoční dekorace a doplňky ke koupi, ale také všem účinkujícím a maminkám, kteří se podíleli na uspořádání této krásné, ale organizačně náročné, akci. Především potom paní Stanislavě Zálešákové. Také děkujeme za spolupráci Obci Kuželov, která nám ve všech našich požadavcích vycházela vstříc. A budeme se těšit za dva roky na další spolupráci. Výtěžek z jarmaku byl rozdělen mezi jednotlivé třídy a je na uvážení každé třídy, jak se svým podílem naloží.
Šk
K
lní ro
Pečení perníkových chaloupek Ráno jsme přišli radostně do školy, protože nás čekalo pečení perníkových chaloupek. Paní učitelka Bartošková nám doma nachystala těsto Nejdříve jsme ho rozváleli na tloušťku asi jeden a půl centimetru. Předchozí den jsme si nachystali šablony a podle nich jsme vyřezali stěny, štíty a střechu a ze zbytku jsme udělali podstavu. Nachystané části jsme potřeli žloutkem. Potom jsme přešli do kuchyňky a všechno dali na plech upéct. Během našeho pečení celá škola voněla, a tak si žáci i učitelé připomněli, že už tu budou brzy Vánoce. Museli jsme se moc ovládat, abychom perníčky nesnědli, měli jsme na ně moc velkou chuť. Na druhý den jsme začali zdobit a pak slepovat, nejdříve stěny a štíty. Někteří slepovali sami, některým pomáhala paní učitelka. Druhý den se lepily střechy a chaloupky se dozdobily. Úplně na závěr jsme je dali na plastový tácek, zabalili do alobalu a dali na to červenou mašli. Na Vánočním jarmaku byl o chaloupky velký zájem, během chvilky byly vyprodané. 5. třída
Přednáška pana Macka Před vánočními prázdninami, v úterý 20. prosince 2016, přišel do naší školy pan Macek. Stejně jako minulý školní rok nám přišel sdělit své zážitky, které získal cestováním v cizině. Minulý rok cestoval s kolem po Španělsku, tento rok bez kola autobusem po Řecku. Na začátku přednášky nám na mapě Evropy ukazoval, kde všude byl a jaká místa projel. Byli jsme v učebně s interaktivní tabulí, na ní měl pan Macek připravenou prezentaci. Během výkladu jsme měli možnost poznat nejvýznamnější památky z této cesty, přírodu a místní obyvatele. Přednášky se zúčastnil druhý stupeň, trvala zhruba dvě vyučovací hodiny a všem se moc líbila. Martina Strachotová, 9. třída
Zpívání u vánočního stromečku Ve čtvrtek 22. prosince 2016 jsme se celá škola sešli na chodbě u nazdobeného stromečku na tradičním Zpívání u vánočního stromečku. Program zahájil svým proslovem pan ředitel. Připomněl v něm význam vánočních svátků jako symbolu klidu a pohody v dnešní době. Také zdůraznil, že je při nich potřeba myslet i na ty, co už nejsou mezi námi. Každá třída si připravila nějakou vánoční básničku nebo písničku. Mezi jednotlivými vystoupeními jsme společně zpívali koledy. Zpívání u stromečku se zúčastnila i mateřská školka se svým programem, nakonec nám děti také popřály hezké prožití vánočních svátků a vše nejlepší v novém roce 2017. Celé vystoupení jsme zakončili písní Rolničky a přáním prožití hezkých Vánoc. Denisa Petříková, 9. třída
Šk
K
lní ro
Rodičovský ples 20. ledna 2017 nastal náš velký den, protože se konal tak dlouho očekávaný rodičovský ples. Sraz jsme měli v 18 hodin. Vystrašila nás spolužačka, která měla u sebe nacvičené písničky a dorazila až o půl osmé, kdy měl ples začít. Každý, kdo do tělocvičny přišel, obdivoval nádhernou výzdobu. Po proslovu pana ředitele jsme začali předvádět to, co jsme
nacvičovali už od podzimních prázdnin. Myslíme si, že se polonéza líbila, protože jsme sklidili velký potlesk. Následovala polka s rodiči a potom volná zábava. Při druhé polonéze už jsme neměli takové nervy a po jejím skončení jsme si opravdu oddychli. Až teď jsme si ples začali užívat. Taky se nám líbilo focení v pěkně nazdobeném koutku a diskotéka. Navíc někteří si domů odnášeli ceny z bohaté tomboly. Z našeho plesu máme úžasné zážitky a nikdy na ně nezapomeneme. 9. třída
Školní družina V letošním školním roce je do družiny zapsáno 29 dětí 1. – 4. třídy, 13 děvčat a 16 chlapců. Ke své práci využíváme třídu družiny, prostory 2. třídy, tělocvičnu, počítačovou učebnu, školní a dětské hřiště. Pobyt je zaměřen na odpočinkovou, rekreační a zájmovou činnost. Malujeme, vyrábíme, pracujeme s dětskými časopisy a encyklopediemi, stavíme ze stavebnic, soutěžíme, hrajeme společenské hry, sledujeme pohádky, v tělocvičně hrajeme pohybové a závodivé hry atd. Hoši nejvíce využívají stavebnice. Děvčata ráda malují, vyrábí, hitem jsou antistresové omalovánky. I v letošním roce si mohou děti za souhlasu rodičů v družině psát domácí úkoly. V září a říjnu jsme hodně pobývali venku na školním a dětském hřišti, malovali a vyráběli s podzimní tématikou. V listopadu jsme se zaměřili na přípravu vánočního jarmarku. Děti vyrobily zlaté rybky a komety z těstovin, zimní obrázky z lékařských špachtlí a kokosová rafaela. Rafaela měla velký úspěch, byla vyprodána během chvilky. Po jarmarku jsme se připravovali na Vánoce. Zpívali jsme koledy, seznámili jsme se s tradicemi a zvyky českých Vánoc. Zapojujeme se také do akcí školy. I nadále sbíráme víčka pro Sabinku. V družině chceme vytvořit dětem příjemné prostředí se zajímavou činností. Ivana Vachunová
Plavání Jako každoročně i v tomto školním roce absolvovali žáci prvního stupně naší školy plavecký výcvik, který je nedílnou součástí výuky v tělesné výchově. Ve dnech 7. listopadu – 19. prosince 2016 jsme každý pátek ráno vyráželi autobusem do plaveckého bazénu ve Bzenci. Zde se žáci pod vedením zkušených instruktorů učili základům plavání. Všichni
Šk
K
lní ro
byli rozděleni do družstev podle svých schopností. Neustále se probírala, cvičila a pilovala technika plavání. byli rozděleni do družstev podle svých schopností. Neustále se probírala, cvičila a pilovala technika plavání. Můžeme konstatovat, že s každou další hodinou se žáčci zlepšovali. Nejvíce se ovšem žákům líbila závěrečná lekce. Tento den totiž byly závody v plavání a po nich následovala volná zábava v bazénu. Tu si opravdu všichni moc užili. Závěrem můžeme směle konstatovat, že i ti, co plavat vůbec neuměli, se nakonec základům plavání naučili. A to byl také cíl plavecké výuky.
Martin Hrbáč
Žáci 6. třídy skrytí ve verších – poznáte je? Je to blonďák, býků král, jakpak asi vypadal? Má kámošů vícero, šplhá velmi vysoko. Rohy má ostré, když se jich dotkneš, bolí to. Také utíká rychle vpřed, kdopak by to do ní řek? Matika jí v hlavě ladí, se všemi se ráda baví. Autor: Áďa Zpívá jako Karel Gott, bez křiku i bez not. Unicorn si říká rád, rajčata však nemá rád. Přes kozu bez problémů skáče, vypadá přitom jako malé ptáče. Na klavír hraje, je z místního kraje. Na Facebooku je závislá, dlouhé hnědé vlasy má. Autor: Terka H. Ten kluk sedí u počítače, taky rád přes kozu skáče. Dělá si co chce, bratry poslouchat nechce. Karty hraje taky, když se na obloze objeví šedé mraky. Autor: Martin
Občas chytne rýmičku, doma má hodnou babičku. Často navštěvuje české zámky ze školy nosí dobré známky. Autor: Robin V matematice všechno zná, kamarádka je to má. A tak naše usměvavá holčička, má někdy hlásek jako malá kočička. Chodí s námi ven, byl to vždy její sen. Ráda tvoří vlastní příběhy, v nich se vyskytujeme i my. Autor: Terka T. Blbosti dělá rád, je to můj kamarád. V hodině často ruší, doma rád střílí kuší. Vlastně je to dobrý kluk, velký, zdatný jako buk. Autor: Martin Světlé krátké vlasy má, čelenky na nich nosívá. Vzrůstem je menší postavy, vyřeší i složité případy. Sourozence má dvojčátka, co mají rádi lízátka. Autor: Verča
Volba povolání Jsme žáci 9. třídy a za chvíli nás čeká vyplňování přihlášek na střední školy. Někteří mají jasno už dlouho, jiní stále váhají. V naší třídě budou na přihláškách zastoupena gymnázia, střední školy i učiliště. Během 1. pololetí tohoto školního roku k nám do třídy několikrát přišli učitelé z různých škol a oborů, aby nás přesvědčili o tom, že jejich škola je ta
Šk
K
lní ro
Muzical.ly točí každý den, nikdo v její společnosti není smutný jen. Rozveselí každý typ člověka, u dívky panuje radost veliká! Když k nám měla přijít, už věděla jsem, že kamarádku budu mít. A vy se ptáte, jaká je? Milá, hodná, hezká, za odměnu nám vždy tleská. Autor: Míša Ráda chodí do školy, s chutí píše úkoly. Blond holka vysoká, nevlastního bratra má. U nich na dvoře je králíček, nerada vstává, když zazvoní budíček. Autor: Verča Celkem je nás devět žáků, v dějepise se budeme učit bitvy křižáků. To nám bude říkat pan ředitel, který je známý i jako badatel. Pokud se ve třídě objeví hádky, rádi se všichni začteme do pohádky. Autor: Víťa
správná na napsání do přihlášky. Tito tak zvaní náboráři se dostavili například z Gymnázia ve Strážnici, správná na napsání do přihlášky. Tito tak zvaní náboráři se dostavili například z Gymnázia ve Strážnici, Obchodní akademie ve Veselí nad Moravou, z oboru lesnictví a rybářství Střední školy ve Bzenci, oboru automechanik v Kyjově. Na všech školách s maturitou se letos poprvé budou dělat jednotné přijímací zkoušky. Paní učitelka Horáčková jako výchovná poradkyně na naší škole zorganizovala schůzku rodičů vycházejících deváťáků a zde jim vše ohledně přijímacích zkoušek vysvětlila. Michal Gunár, 9. třída
Vaříme a pečeme pro radost Dne 3. října 2016 začal pracovat na naší škole kroužek „Vaříme a pečeme pro radost“. Již druhý rok se scházíme každé pondělí v 15 hodin ve školní kuchyňce, abychom si přichystali chutná jídla nebo moučníky. Do kroužku je přihlášeno 11 dětí z 3. – 7. třídy. Rozděleny jsou do dvou skupin: 1. skupina (3. a 4. třída) – Nela, Aneta, Maruška, Eliška a Barča 2. skupina (5. a 7. třída) – Monika, Denisa, Adam, Zuzka, Alice a Alena V kroužku připravujeme pokrmy, které mají děti rády. Poprvé se do zajištění a přípravy zapojily Denisa a Monika. Děvčata donesla recept na domácí pizzu a na pečené kuřecí nugetky obalené v chipsech. Celou přípravu samy řídily a vedlo se jim opravdu dobře. Hlavně nugetky byly velmi chutné. A co jsme ještě připravili? Na zahájení to byly šunkové chlebíčky, následovala „čína“ s hranolkami, dále špenát s vejcem a bramborami a pikantule. Před vánočními svátky jsme smažili řízky s bramborovým salátem nebo s opečenými bramborami. Z moučníků to byly míša řezy (recept od Marušky), sušenky cookies (recept přinesla Barča) a perníková buchta. V kroužku se učíme zacházet s potravinami, nádobím a správně stolovat. Co si připravíme, to si sníme. Nádobí uklidíme a domluvíme se na další schůzce. Na závěr přeji všem kuchtíkům hodně zajímavých a chutných jídel. Ivana Vachunová
Vánoce – 4. třída Sněží, sněží, sněží, děti hned ven běží. Dávno už nesvítí sluníčko a děti rozkrajují jablíčko. Doma už se zdobí stromeček a za chvíli zazvoní zvoneček. Před večeří oplatky a pak šup hned na dárky. Marie Maňáková
Sviť, sviť stromečku, pojď do domečku. Santo, přines dárečky! Mámo, upeč perníčky, ať jsou na nich zvonečky. Na dárky se těšíme, s maminkou teď vaříme. Marek Minařík
Šk
K
lní ro
Vánoce se blíží a všechny děti se těší. Na zvoneček zazvoní, maminka dopeče cukroví. Už to v kuchyni voní a my trháme jmelí. Stromeček si nazdobíme a dárečky zabalíme. Lucie Skopalová
Babička už peče, snad nic nepřipeče. Ježíšek dárky nosívá a sníh kolem prosívá. Zdá se, že je zima krátká, děti staví sněhuláka. Sněhulák se usmívá a smích dětí se ozývá. Cukroví od babičky voní a stromeček nám zvoní. Reklama na colu chodí a na zvonek už někdo zvoní. Nela Daňková
Vánoce jsou tady, radosti je všady. Už pečeme cukroví, voní nám to v pokoji. Kapra máme ve vaně, plave si to ve vodě. Za chviličku u stromečku, ozve se tam zvoneček. Posmažíme, popapáme a už je tu dáreček. U stromečku sedíme, zvoníme a zpíváme. Alena Foltýnová
Za okny už je první sníh, zvenku jde slyšet jenom smích. Doma zas koření voní, jablka už nejsou na jabloni. Už se k nám blíží Vánoce, voda zamrzla v potoce. Už pečeme cukroví a koláček medový. Už sněží, na metr uvidíš jen stěží. Zvonečky už cinkají, Vánoce nás volají. Eliška Gráfová
Stromeček jsme ozdobili a pak kapra vylovili. Padají vločky sněhu, můžeme pozdravit dědu. Maminka nám upeče cukroví a pak zvoneček zazvoní. Pak spadne hvězda, to se mi nezdá. Naposledy půjdeme spát a něco krásného bude se nám zdát. Daniela Hamalová
Venku se třpytí hvězdičky a my už zdobíme perníčky. A také přizdobíme stromečky, z perníčků uždibujeme drobečky. Už zpíváme koledy, hlava nás z toho nebolí. Stromeček je nazdobený a dárečky jsou zabaleny. Eva Tichá Na Vánoce se těšíme a vánočku už pečeme. Stromeček už krásně voní, u stromečku už to zvoní. Dárky už jsou u stromečku a my půjdeme do domečku. Aneta Robová
Žáci 7. třídy a jejich kroužky Martin Martinek Pravidelně chodím do florbalového kroužku v naší škole. Zatím největší a nejbolestivější zážitek mám z jednoho středečního odpoledne, kdy jsem byl v bráně a Jirka Tomeš mně nechtěně střelil míček do oka. Chvilku bylo naprosté ticho, všichni čekali, jak to dopadne. Naštěstí dobře, jenom bílá část oka se změnila v modrou. Teď hraji hlavně v útoku, do brány už od té doby radši nechodím. Moc se mi tu líbí rychlá hra pana ředitele a to, že dá téměř pokaždé gól. Jitka Pavlincová Asi tři roky se zúčastňuji kurzu angličtiny v Malé Vrbce. Vždy dostaneme učebnici, se kterou každou hodinu pracujeme. Někdy si píšeme slovíčka. Paní učitelka nám dává pracovní listy, které si zakládáme. Na konci každého roku pozveme rodinné příslušníky a předvedeme jim, co jsme se za ten rok naučili. Například jsme popisovali Velkou Británii, předváděli scénku v restauraci. Kroužek mě baví a jsem moc ráda, že se vždycky něco přiučím. Agáta Minaříková Do cimbálové muziky Praménci chodím zatím čtyři měsíce, hraji tu na cimbál. Scházíme se v ZUŠ v Uherském Ostrohu každý čtvrtek odpoledne od tří hodin. Naším učitelem je ředitel této školy Radim Havlíček. Celkem je nás jedenáct. Někdy někdo dostane hrané nebo zpívané sólo. Zatím jsme vystupovali na dvou výchovných koncertech pro školy.
Šk
K
lní ro
Erik Minařík Se svými spolužáky chodím do florbalového kroužku, který vede pan ředitel. Je s ním velká zábava, ale občas mně vadí, že ho nemůžu obehrát. Někdy jsem i v bráně. Florbal mě baví, i když jsem si při něm na turnaji na konci školního roku před dvěma lety zlomil ruku. Monika Hrbková Do Scholy chodím už asi šest let. Největší oporou je mi tady Martina z 9. třídy. Zpíváme zde různé náboženské písničky. Největší zážitky mám z táborů, které v létě pořádáme. Taky z vyrábění na vánoční dílničky, mám třeba radost, když pleteme náramky. Do Scholy chodím ráda, jenom když jsem unavená a mám zpívat sólo, tak se moc netěším. Martin Pavlík Florbalový kroužek v naší škole navštěvuji už druhým rokem. Nejvíce mě baví hra v útoku. Mám vlastní hokejku. Hodně se zde bavím od té doby, co začal chodit jeden žák ze 6. třídy. Nejvíce mi vadí, když Adam Rob tzv. ramuje (naráží a natláčí) a střílí „golfem“ (napřáhne hokejku a sekne). Adam Rob Do florbalu chodím druhým rokem. Nejčastěji hraji v obraně, nerad chytám v bráně. Pan ředitel nás každou středu od dvou hodin do půl čtvrté něčím pobaví. Naposledy si třeba sedl na zem doprostřed tělocvičny a čekal, až si někdo vezme míček. Denisa Halacová Pravidelně jsem chodila třikrát týdně do házené ve Velké nad Veličkou. Hala se nachází naproti školy. Každý víkend jsme jezdili na zápasy a občas na soustředění. Největší zážitky mám z léta 2014, kdy jsme byli na velkém soustředění na Filipově. Doma mám několik zlatých, stříbrných a bronzových medailí.
Rozhovor ve školní kuchyni Ve školní kuchyni se každý den stravuje většina z nás. My deváťáci konkrétně už devět let. A přesto jsme zjistili, že o ní víme tak málo. Proto jsme neváhali a zašli se paní kuchařek zeptat na pár otázek. 1. Jak dlouho už pracujete v kuchyni? paní Chovancová – 38 let paní Laššová – 20 let paní Štefánková – 21 let paní Hrbková – 17 let 2. Která třída je nejlepším strávníkem? 3. třída – chutná všem jejím žákům 3. V kolik musíte ráno vstávat, abychom měli hotový oběd v 11:30? Obyčejně v 5:00 hod., ale záleží na náročnosti jídla 4. Která jídla jsou u žáků nejoblíbenější? 1. Kuřecí řízek s bramborovou kaší 2. Zelí, pečené maso a knedlík 3. Guláš s chlebem Ale chutná jim všechno jídlo!
Šk
K
lní ro
5. Která jídla jsou u žáků nejméně oblíbená/nejčastěji si je odhlašují? 1. Vločková polévka 2. Fazolové lusky, vejce, brambory Z celé školy se odhlásí 2 – 3 žáci. Máme dobré strávníky 6. Která jídla pro žáky vaříte nejraději a kolik porcí jídla denně uvaříte? Vaříme všechno rády, protože je to pro vás, pro děti. Celkem pro školu vaříme 90 obědů. 7. Která jídla vaříte doma nejraději? Palačinky a řízky. 8. Jaké nové vybavení byste potřebovaly nakoupit, aby vám to usnadnilo práci? Nový robot.
9. třída
Ankety a průzkumy mezi žáky naší školy V dotazníkovém šetření jsme zjistili, že v časopisu máte mimo jiné velmi rádi nejrůznější ankety a průzkumy jak mezi žáky, tak mezi učiteli. Proto vám v tomto čísle přinášíme hned tři zajímavé ankety, které uskutečnili žáci 2. stupně mezi všemi žáky školy.
Průzkum barevnosti vlasů mezi našimi žáky Žáky 6. třídy napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jaká je nejčastější barva vlasů na naší škole. A tady jsou jejich výsledky: Barva vlasů Blond Hnědá Černá Zrzavá Šedivá
Počet kluků 10 25 5 0 0
Počet holek 14 21 2 2 0
% žáků školy 30 % 58 % 9% 3% 0%
Učitelé 4 7 0 0 1
Z průzkumu vyplývá, že máme oproti světovému průměru ve škole velké množství blondýnek a blondýnů (průměr ve světě je max. 10% v populaci). Naproti tomu máme méně hnědovlasých žáků. Poměr černovlasých a zrzavých žáků se nijak nevymyká průměru. Tereza Tomešková, Tereza Hamalová, Veronika Maňáková, 6. třída --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hudební anketa 7. třídy Moniku Hrbkovou zase napadlo, že by bylo zajímavé zeptat se žáků a učitelů na jejich hudební preference. Vytvořila návrh otázek, které potom byly rozdány všem žákům školy. Výsledky byly velmi zajímavé. Otázky pro 1. stupeň: 1. Máš radši: a) Maxim Turbulenc b) Dádu Patrasovou c) Míšu Růžičkovou
Výsledky:
Šk
K
lní ro
2. Kdo je to Karel Gott? Správnou odpověď, že je to zpěvák, znalo 71% žáků 1. stupně (neznalo 29%) 3. Jaký je tvůj nejoblíbenější zpěvák, zpěvačka nebo hudební skupina? Mezi nejoblíbenější patří Slza, Eminem, Coldplay, Sebastian a další. Otázky pro 2. stupeň: 1. Máš radši: a) Justina Biebera b) Rytmuse c) Rammstein
Výsledky:
2. Znáš kapelu Nirvana, popřípadě nějakou písničku od ní? Tuto populární americkou skupinu slavnou v 90. letech 20. století zná 45% žáků (55% žáků ji nezná). Ale název písničky neznal ani jeden žák. 3. Jaký je tvůj nejoblíbenější zpěvák, zpěvačka nebo hudební skupina? Mezi nejoblíbenější patří Twenty One Pilots, Jagr Band, Vivian Band (hrála na letošním plese), Meghan Trainor, Tyga a další. Otázky pro učitele: 1. Máte radši: a) Karla Gotta b) Bruna Marse c) Coldplay 2. Znáte kapelu Nirvana, popřípadě nějakou písničku od ní? Pouze jeden z vyučujících kapelu Nirvana nezná, ostatních 11 učitelů kapelu zná (to je 92% učitelů) a dokonce 4 z nich znají i název některé z písniček. 3. Jaký je Váš nejoblíbenější zpěvák, zpěvačka nebo hudební skupina? Mezi nejoblíbenější patří Twenty One Pilots, Lana Del Rey, The Beatles, Amy Winehouse, Team a další. 7. třída --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Statistika četnosti křestních jmen na naší škole Deváťáky zase napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, která křestní jména jsou na naší škole nejčastější a srovnat je s četností jmen v okrese Hodonín, v Jihomoravském kraji a v celém Česku (toto srovnání najdete na další stránce). Použili k tomu dostupnou statistiku z roku 2015. A kromě žáků byla počítána jména i všech zaměstnanců školy. Nejčastější jména na naší škole jsou tato: 1. místo: Martin (6x) 2. místo: Petr (4x) 3. místo: Tereza, Jan (3x) 4. – 23. místo: Barbora, Karel, Petra, Lucie, Simona, Jiří, Michaela, Jakub, Aneta, David, Kamil, Lukáš, Nela (Nella), Eva, Zuzana, Vít, Denisa, Jitka, Martina, Ivana (po dvou) 24. – 62. místo: Anna, Laura, Karina, Natálie, Matouš, Rostislav, Kateřina, Radim, Alena, Eliška, Daniela, Marie, Marek, Šimon, Radek, Dominik, Filip, Alice, Adriana, Veronika, Robin, Monika, Erik, Agáta, Adam, František, Michal, Patrik, Roman, Vanesa, Natalia, Šárka, Alžběta, Ondřej, Lenka, Jana, Blanka, Jaroslava, Matěj (po jednom)
Šk
K
lní ro
Statistika (rok 2015) 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo
okres Hodonín Marie Jan Josef Anna Petr
Jihomoravský kraj Marie Jan Jiří Petr Jana
Jak oblíbené je vaše jméno?
Česká republika Jiří Jan Petr Marie Jana
Jitka Malečíková, 9. třída
Olympiády a soutěže I v letošním roce pořádáme na naší škole nejrůznější olympiády a soutěže vyhlašované pro celou Českou republiku. Všem žákům, kteří postoupí ze školních kol a budou naši školu reprezentovat na okresních kolech, přejeme hodně štěstí a budeme jim držet palce.
Dějepisná olympiáda Už několik let se žáci naší školy pravidelně zapojují do dějepisné olympiády, která je určena pro 8. a 9. ročníky základních škol. Nic se na tom nezměnilo ani letos, kdy se v listopadu uskutečnilo školní kolo na téma: „Marie Terezie – žena, matka, panovnice, aneb Habsburkové 18. století“. První místa obsadili: 1. Roman Prachař (9. třída) 2. Natalia Zelenková (9. třída) 3. Jitka Malečíková (9. třída) Roman Prachař nás reprezentoval na okresním kole ve Strážnici, kde dosáhl v dějepisné olympiádě prozatím našeho nejlepšího umístění. Mezi 45 nejlepšími žáky z celého okresu dosáhl na skvělé 11. místo. Gratulujeme! Šárka Bartošková
Dějepisná olympiáda – Velká Morava Slovanské hradiště v Mikulčicích letos pořádá již III. ročník dějepisné olympiády s názvem „Velká Morava a soluňští bratři sv. Cyril a Metoděj“. Cílem této soutěže je vést děti k zájmu o dávnou, velmi bohatou historii Velké Moravy a život Slovanů. Prvním rokem se do této soutěže zapojila také naše škola – přesněji dobrovolníci ze 4. – 9. třídy. Tři nejlepší z každé kategorie nás budou reprezentovat ve finálovém kole, které se uskuteční 24. února 2017 přímo na Slovanském hradišti v Mikulčicích. V jednotlivých kategoriích zvítězili a reprezentovat nás budou: I. kategorie (4. – 6. třída): II. kategorie (7. – 9. třída): 1. Martin Važík (6. třída) 1. Roman Prachař (9. třída) 2. Michaela Kučerová (6. třída) 2. Natalia Zelenková (9. třída) 3. Veronika Maňáková (6. třída) 3. Jitka Pavlincová (7. třída) Šárka Bartošková
Přírodopisný klokan Ve středu 12. října 2016 proběhla na naší škole již tradiční soutěž určená pro žáky 8. a 9. třídy, tzv. Přírodovědný klokan. V této soutěži jsou u žáků komplexně prověřovány přírodovědné znalosti a schopnost logické úvahy. Protože letos nemáme 8. třídu, „poprali“ se o stupně vítězů pouze deváťáci. Pořadí bylo následující: 1. místo: Jitka Malečíková 2. místo: Patrik Orsák 3. místo: Roman Prachař V Přírodovědném klokanu se nepostupuje do dalších kol, jen se stanovuje pořadí za celou ČR, které je dohledatelné na webových stránkách soutěže. Petra Horáčková
Šk
K
lní ro
Zeměpisná olympiáda V polovině ledna proběhlo na naší škole i další kolo Zeměpisné olympiády. Tento ročník mi přišel obzvláště obtížný, ale žáci se s ním úspěšně popasovali. Tato olympiáda je dělena na kategorie A (6. třída), B (7. třída) a C (8. a 9. třída). Každá z kategorií je zaměřena na učivo probírané v daném ročníku. Na prvních místech skončili: Kategorie A: Kategorie B: Kategorie C: 1. Veronika Maňáková 1. Monika Hrbková 1. Roman Prachař 2. Martin Važík 2. Denisa Halacová 2. Patrik Orsák 3. Michaela Kučerová 3. Agáta Minaříková 3. Jitka Malečíková Vítězové školního kola nás pojednou v únoru reprezentovat na okresní kolo do Rohatce (výjimkou je pouze kategorie B, ve které se vítězka školního kola Monika Hrbková účastní lyžařského výcvikového kurzu, a tak nás na okresním kole bude reprezentovat Denisa Halacová). Petra Horáčková Po uzávěrce časopisu se na naší škole uskutečnily a uskuteční i další soutěže, např. Biologická olympiáda, Pythagoriáda, Matematický klokan, Soutěž v anglickém jazyce a další. Budeme vás o nich informovat v příštím čísle školního časopisu, stejně jako o úspěších našich reprezentantů na okresních kolech.
Češtinářská moudra, aneb přeřeky z hodin Českého jazyka a literatury 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
Literatura se rozděluje na věčnou (správně věcnou) a odpornou (správně odbornou). V Novém zákoně je evangelium svatého Janouše a Matůška (správně Matouše). 1. a 2. pád podstatného jména kůň: kůň bez kůně (správně kůň bez koně). Rytíři vylezli z hory Blatník (správně Blaník). Josef Václav Sládek byl profesorem na Karlštejně (správně na Karlově univerzitě). Kdo to je Jan Žižek (správně Jan Žižka) z Trocnova? Ve skanzenu jsem viděla samé šopy (správně roubené domky). Dnes máme literaturní výchovu (správně literární výchovu). Jan Neruda napsal Písně komické (správně kosmické). V knížce Honzíkova cesta odjel Honzík do Honzíkovic (správně Koníkovic). Vybírejte vhodné tvary a popleťte (správně doplňte) je do uvedených vět. Doplň části těla - nohy: Kůň kopal kopýtky (správně nohama). V Mezopotámii používali hákované písmo (správně klínové). Vytvoř sousloví k lidskému tělu: blbý mozek (správně např. červené krvinky). Chlapci čůrali do míče (správně čutali – hovorové slovo ke slovu kopali). Kuřáci (správně křižáci) dobyli hrad. Utvoř větu na slovo pavilon – např. V Brně jsme viděli pavilon pro zvířata. Utvořená věta: V přírodovědě jsme se měli naučit pavilona. Utvoř větu na slovo rez – např. Na starých vratech je rez. Utvořená věta: Dneska večer budeme mít čokoládový rez. Netopýři létají podle vlastního piškotu (správně pískotu). Otcem spisovatele Ivana Olbrachta byl Antal z Tašek (správně Antal Stašek). U České Stolice (správně Skalice) leží Babiččino údolí. Za týden už budeme stromit (správně strojit) stromeček. Dědečci dělali všechno, co bylo v jejich slinách (správně silách). Vytvoření ženského rodu k Ostravákovi – Ostravenka (správně Ostravačka). Vytvoř telefonní hovor na záchranku (tel. čís. 155): Dobrý den, tady hoří!!! Vytvoř telefonní hovor na policii (tel. čís. 158) : Dobrý den, pane policie, já jsem se srazil!!! Vytvoř telefonní hovor, kde bude potřeba policie, hasiči i záchranka: Dobrý den, pane policie, já jsem se srazil, jdu vykrást obchod a přitom mně hoří noha!!! 5. – 9. třída
Šk
K
lní ro
Můj domácí mazlíček (6. třída) Náš pejsek se jmenuje Čert. Nevím přesně, co je za rasu, ale má dlouhou černou srst, tmavé oči a na břichu bílý pruh. Před šesti lety na Vánoce, něco kolem sedmi hodin večer, jsme jako každý rok seděli u stolu a jedli štědrovečerní večeři. Potom zazvonil zvoneček a my jsme utíkali rozbalit si dárky. Bylo mi tehdy šest let, a proto jsem pod stromečkem našla samé hračky. Když byly všechny dárky rozbalené, maminka nám řekla, že v bratrovém pokoji je ještě jeden speciální dárek. Automaticky jsme se tam všichni rozběhli. Čekala na nás veliká krabice. Jenda byl nejstarší, proto krabici otevřel. Stoupla jsem si na postel a nahlédla do ní. Krčila se tam malá černá kulička – náš nový pejsek. Dlouho jsme si lámali hlavu nad tím, jak se bude jmenovat. Nakonec zvítězilo jméno Čert. Je to můj domácí mazlíček. Veronika Maňáková Můj domácí mazlíček se potuloval ve Velké nad Veličkou na autobusové zastávce. Když přijel autobus a vystoupili z něj lidé, Elo využil situace a zadními dveřmi vnikl dovnitř. Až se autobus rozjel, Elo si vyhlédl zatím jediného cestujícího. Byla to moje máma a hned jí skočil do klína. Máma se vzpamatovala z úleku a zeptala se pana řidiče, jestli ví, že veze černého pasažéra. Od něho se dověděla, že je kocourek opuštěný a potuluje se zde delší dobu. Doma pro nás měla překvapení – milého, chlupatého kocourka, který si nás okamžitě všechny získal Martin Važík Mí mazlíčci Míša a Týna jsou středně velcí papoušci z Afriky, kteří jsou známí pod jménem alexandr malý. Mají krásnou zelenou barvu, která přechází v různé odstíny. Samečka zdobí krásný barevný límeček, který samičce chybí. Dostala jsem je v létě. Živí se směsí pro střední papoušky obsahující proso, lesknici, oves slunečnici a oříšky. Dále mají rádi ovoce a čerstvé listy pampelišky. Chováme je ve velké voliéře, kde mají možnost vletět do ptačího domu společně s ostatními druhy papoušků. Nevýhodou je, že voliéra je u babičky, ale nyní ji stavíme doma na dvoře. Už se těším, až budou mít na jaře mláďátka. Spolu s bratrem jsme jim postavili velikou hnízdní budku. Tereza Hamalová Moje nejoblíbenější zvířátko je křeček džungarský. Říkám mu Křečík. Je šedobílý a velký asi jako moje ruka. Rád si s ním hraji, občas ho dám do průhledné koule, ve které může jezdit po zemi. Když vidí, že se blížím ke kleci, vyleze nahoru na klec a kouše mříž, dokud mu nedám nějakou dobrotu. Jednou týdně mu měním piliny. Téměř celý den prospí a večer šplhá po kleci a běhá v kolotoči. Když jsem si ho koupil a chtěl ho vytáhnout z klece, tak hrozně pištěl. Po týdnu si zvykl, přestal se bát a nechá se i pohladit. S Křečíkem je velká legrace. Když jsem smutný, tak mě vždy rozveselí. Vít Hrůza Mám dva domácí mazlíčky – je to králíček Ouško a slepička Koko. Ouško je celý hnědo-rezavý a bříško má bílé. Typické jsou pro něho dlouhé rezavé uši, proto se jmenuje Ouško. Jeho maminka se jmenovala Divoženka. Ta se vyznačovala barvou bílo-černou. Divoženka zemřela týden po porodu, a proto jsme se o králíčky museli starat my, bylo jich celkem jedenáct, s Ouškem dvanáct. Krmili jsme je injekční stříkačkou, ve které bylo mléko. Slepičku Koko dostal děda k narozeninám, snáší nám bílá vajíčka a umí poslouchat. Tereza Tomešková Moje nejoblíbenější zvířátko je králíček Tutik. Je to nejchlupatější, nejroztomilejší a nejnádhernější mazlíček člověka. Přináší nám radost a štěstí. Uděláme mu radost senem, zrním, mrkvičkou, zelím. Jednou mi utekl daleko na pole. Dlouho jsme ho hledali, ale marně. Uběhlo několik měsíců a Tutík se k nám najednou vrátil, běhal vedle klícek, kde měl svoje místo. Byla jsem šťastná, že ho zase vidím. Adriana Davyďuková Naši fenku Caty jsme dostali zhruba před třemi lety, tehdy měla rok. Je celá černá a má hnědé oči. Je to kříženec. Nosí zelený obojek. Nejdříve jsme za ní chodili na zahradu. Později nám dědeček vyrobil pro Caty boudu. Tak jsme ji dali na dvorek a náš mazlíček v ní bydlí spokojeně dodnes. Mám ji moc ráda.
Šk
K
lní ro
Michaela Kučerová
10 nejoblíbenějších vtipů 5. třídy Víte, proč se nesmí vajíčku říkat vtipy? Protože by prasklo smíchy. Víte, co udělá blondýna, když jí někdo předepíše recept? Zavolá si kuchaře. Potkají se na mostě dvě blondýny. Jedna se ptá: „Co to tam teče za řeku?“ „Já nevím, zjisti si to,“ odpoví jí druhá. A tak tam první blondýna skočí, po chvíli přijde na most celá polámaná a řekne: „To není řeka, ale dálnice D1.“ Jde mladík z hospody, uvidí babičku vyšplhanou na stromě a říká jí: „Co babi, Red Bull?“ A babička mu odpoví: „Ne, pitbull.“ „Představ si, tati, spolužák přišel do školy špinavý a paní učitelka ho poslala domů.“ „A pomohlo to?“ ptá se otec. „Jasně, dnes dorazila do školy špinavá celá třída.“ „Pane vrchní, máte moc rychlého psa, za kostku cukru udělá cokoli.“ „A to kdybyste věděli, že všechny kostky vrací zase v kuchyni do cukřenky!“ „Pepíčku, proč krmíš slepičku čokoládou?“ Pepíček odpoví: „No přece proto, aby mně snesla Kinder vajíčko!“ Přijde Pepíček ze školy domů a říká mamince: „Mami, mně se smějí děti, že mám dlouhé zuby.“ Maminka mu na to odpoví: „Pepíčku, to není pravda, ale teď zavři pusu, abys mně nepoškrabal nové parkety.“ Pepíček přijde za maminkou do kuchyně a křičí: „Mami, hoří nám stromeček!“ A maminka odpoví: „Pepíčku, neříká se hoří, ale svítí.“ Pepíček jde do obýváku, přijde po deseti minutách a říká mamince: „Mami, už nám svítí i záclony!“ Vsadí se Rus, Američan a Čech, kdo projde strašidelnou jeskyní. Jde Rus, uvidí kapku krve, poleká se a utíká. Jde Američan, uvidí kapku krve, jde dál, uvidí louži krve, poleká se a utíká. Jde Čech, uvidí kapku krve, jde dál, uvidí louži krve, jde dál, uvidí potok krve, jde dál, uvidí řeku krve, jde dál, uvidí moře krve, jde dál, uvidí oceán krve, jde dál. Cestou potká pidimužíka, ten ho zastaví a říká mu: „No tak, už se lekni, dochází mi kečup.“
Zábava na závěr Sudoku
7
5
6
3
9
5 4
2 4
9
3 5
5
5
3 6
9 3
4
6
8
8
2
2
5
1 3
1
2
7
2 9
K
lní ro
8
1
1
8
3 3
7
Šk
6
6
9
5 8
7
2 3
9
7 8
2
1 4
1
5 6
Soutěžní osmisměrky Obě osmisměrky jsou soutěžní, řešení posílejte na e-mailovou adresu
[email protected]. Na prvních pět řešitelů čeká sladká odměna.
1. stupeň
2. stupeň
V minulém čísle časopisu byla soutěžní doplňovačka (GEOMETRIE) a osmisměrka (OHROŽENÍ OBOJŽIVELNÍCI) Správné řešení přišlo od 4 žáků. Martin Važík, Monika Prášková, Veronika Maňáková a Marie Maňáková. Gratulujeme.
Šk
K
lní ro
Zimní spojovačky
Omalovánky
Šk
K
lní ro
ŠkOlní roK Ročník 7, číslo 1, školní rok 2016/2017 Na přípravě článků se podíleli všichni učitelé a žáci školy
Šk
K
lní ro
Lenka Maňáková
