školní časopis ZŠ a MŠ Tovačov

školní časopis ZŠ a MŠ Tovačov

7. a 8. číslo

březen - duben 2016

Autobusem jsme se pohodlně dopravili na Tesák (727 m n. m.) a odsud jsme šlapali 6 km po žluté značce k rozhledně na Kelčském Javorníku. Tato rozhledna byla otevřena 16. září 2015. Celková výška stavby je 35 metrů, přičemž výška horní vyhlídkové plošiny je 30 metrů a návštěvníky čeká k vrcholu celkem 156 schodů po točivém schodišti. Zpět jsme se vraceli stejnou trasou, tedy na Tesák a autobusem do Tovačova. I tentokrát se všem turistický výšlap líbil.

Úvod Milí čtenáři, máme za sebou Velikonoce a v době, kdy budete číst tyto řádky, už budou deváťáci a páťáci vědět, jak byli úspěšní u přijímacích zkoušek a zda se dostali na své vybrané školy. Blíží se nám doba školních výletů, krásného jarního počasí, ale také zanedlouho doba finišování před koncem školního roku. Máme pro vás připravenou řadu zajímavých článků a spoustu informací o tom, co se u nás ve škole děje. Naši školu čekají oslavy 125. výročí. Někteří z vás pilně nacvičují na vystoupení k tomuto výročí a někteří najdou své výtvarné nebo literární výtvory v almanachu, který jsme pro tuto příležitost připravili. Někteří z vás v něm naší škole popřáli všechno nejlepší do dalších let a někteří možná poznají svůj „výtvor“ v podobě vtipné perličky, kterými jsme celý almanach proložili. Přejeme vám hezké počtení a ať nám to rychle utíká směrem k 30. červnu . p. uč. Marcela Haraštová

Turistický kroužek - výlet na Kelčský Javorník Krásné slunečné počasí nás, turisty, vytáhlo z pohodlí domova na další výlet. Tentokrát jsme si udělali výšlap na nejvyšší horu Hostýnských vrchů, na Kelčský Javorník (865 metrů nad mořem).

p. uč. Jana Ticháčková 2

 se skládá ze 12 částí: 1. Zelenongrad , 2. Severní, 3. Severovýchodní, 4. Severozápadní, 5. Centrální, 6. Východní, 7. Jižní, 8. Jihovýchodní, 9. Jihozápadní, 10. Západní, 11. Novomoskovskij, 12. Troickij  mezi její památky patří: Rudé náměstí

Zahraniční studenti v naší škole Brazílie, Gruzie, Tunisko, Turecko, Čína a Indie – z těchto zemí nás přijeli třetí týden v únoru navštívit vysokoškolští studenti. Žáci, kteří nejeli na lyžařský zájezd, se mohli zeptat na to, co je zajímalo, a v pátek zhlédli prezentace. Sympatičtí studenti povykládali nejen základní zeměpisné údaje o svých zemích, ale viděli jsme i ukázky písma, které je mnohdy velmi odlišné od našeho, tance, jak vypadají typická jídla, zvířata. Žáci si zkusili říct pár slov v jazycích jednotlivých zemí, a na konci prezentace si ověřit, co si zapamatovali, v jednoduchém kvízu. Dorozumívacím jazykem byla angličtina, všichni přítomní si mohli ověřit, že jako mezinárodní jazyk opravdu funguje.

na něm Chrám Vasila Blaženého s osmi kostely

p. uč. Eva Macháčková

Věděli jste o Moskvě, že…  je hlavní město Ruska  vznikla roku 1147  má nadmořskou výšku 130 – 253m n. m. a rozlohu 2510 ha

muzeum historie nebo Leninovo mauzoleum Kreml a jeho chrámy

3

 má 600 kostelů (hlavně pravoslavných)  je tam televizní věž Ostankino

připomněli v rámci Týdne holokaustu (14. 3. - 18. 3. 2016) určeného pro žáky 9. tříd.

 největší zvon Car Kolokol

Cílem tohoto mezioborového projektu bylo netradiční a poutavou formou načerpat a posléze aplikovat poznatky o holokaustu z předmětů dějepis, zeměpis, český jazyk, fyzika, chemie, občanská výchova a hudební i výtvarná výchova. Celý týdenní projekt byl zahájen v pondělí 14. března závěrečnou scénou z filmu Schindlerův seznam, v níž zachránění Schindlerovi Židé pokládají kamínky, coby vzpomínku na hroby zavražděných židovských obětí a zdůvodněním žákům, proč se této problematice ve škole věnujeme. Po tomto úvodu žáci 9. tříd prezentovali své projektové práce zadané na určité téma. Během dopoledne se tedy blíže seznámili s počátky diskriminace Židů po nástupu Adolfa Hitlera k moci, s umisťováním Židů do ghett, dozvěděli se o existenci koncentračních táborů ve střední Evropě a o samotném dění v nám nejbližších koncentračních táborech – v Terezíně a Osvětimi. Žáci rovněž blíže poznali

 památník Pokořitelů kosmu

Ondřej Bartoň, 7. A

Projekt holokaust V historii lidstva jsou události, které si zaslouží naši větší pozornost. Jednou z takových je i problematika holokaustu – vyvražďování Židů během 2. světové války. Na hrůzné činy, jež měly za následek vyvraždění přibližně 6 milionů Židů, bychom zapomínat neměli! I na naší škole jsme si proto tuto událost 4

zachránce několika stovek Židů Oskara Schindlera a Nicolase Wintona a dozvěděli se o jisté skupině historiků, kteří holokaust popírají a zpochybňují, zvláště existenci plynových komor v koncentračních táborech. Na „dějepisné“ informace navázaly poznatky z oblasti zeměpisu. Deváťáci se díky prezentovaným projektům dozvěděli o vzniku státu Izrael a o jeho nejznámějších historických památkách, ale také o současných problémech Židů a Palestinců v oblasti Blízkého Východu.

židovské kuchyni a při ochutnávce typického židovského nekvašeného chleba – macesy a židovského jídla z luštěnin a uzeného masa – šouletu.

V dalších dnech pak byly žákům prezentovány základní informace o židovském náboženství, o židovských zvycích, o nejdůležitějších svátcích, o významných osobnostech z řad Židů např. o slavném fyzikovi Albertovi Einsteinovi, o židovské hudbě. Zajímavé bylo rovněž vyprávění o deníku židovské dívky Anny Frankové, ukrývající se v britské rodině v době 2. světové války, připomenutí několika scén z knihy Oty Pavla Smrt krásných srnců nebo seznámení s židovskými památkami na Tovačovsku.

Po prezentaci projektů pak deváťáci přivítali občanku z nedalekých Troubek, bývalou dětskou lékařku, paní Antonii Buriánovou, která svým poutavým vyprávěním přiblížila problematiku holokaustu žákům ještě víc. Její vzpomínky coby šestileté dívenky na tatínka, který strávil několik let v koncentračním táboře Mauthausen v Rakousku, zasáhly žáky citelným způsobem. To, že židovská kuchyně a židovské jídlo připravené „košer“, neboli správným způsobem, je originální a velmi chutné, mohli žáci posoudit při prezentaci 5

dokazuje originalitu a úžasnost celé knihy. Takže, můžeme začít? O čem že ta kniha pojednává? Hlavní roli v této knize hraje Luisa Clarková. Luisa je obyčejná dívka, která pracuje v Křupavé houstičce a její přítel Patrik je sportovec. Jenže, Křupavá houstička se zavírá a Louisa je bez práce. Ale ona doma vydržet nemůže. Musí pracovat, jelikož jeho otci hrozí „vyhazov“. Patrik na ni má pořád méně času, a když na ni čas má, nedá se s ním bavit o ničem jiném než o jeho proteinových dietách a sportu. Luisa si tedy hledá práci. Jenže to nejde tak snadno, jak očekávala. Práci mít přeci musí, ne? Jde tedy na pohovor a uchází se o místo pečovatelky Willa Traynore…. Romantický příběh o tom, že láska zasahuje všechny i v ty nejméně očekávané chvíle….

Posledním úkolem projektu bylo vyjádřit výtvarnou formou hrůzu, kterou pociťovali Židé v koncentračních táborech. Některým žákům se tento úkol velmi povedl a vytvořili přímo mistrovská díla. Tečkou za celým projektem byla páteční exkurze do koncentračního tábora Osvětim, nechvalně proslulého nejmasovějším vyvražďováním Židů. Snad za všechny zúčastněné žáky a učitele mohu říci, že jim celý projekt zůstal vryt v povědomí jako memento: nikdy nepoznat a neprožít takovou hrůzu a utrpení jako Židé v době 2. světové války. p. uč. Jitka Lehká

Knihy a filmy

Jojo Moyesová: Dívka, již jsi tu zanechal Další z knih, kterou si prostě nejde nepřečíst! A o čem že se v ní jedná? Příběh je napsán velice zajímavě, kniha je rozdělena na dvě části. Na tu kratší, která se odehrává v roce 1916 v Paříži, a na tu delší, která se odehrává v roce 2006. Část první - Sophie a její sestra žijí v nemalém hotelu, který vlastní. Nyní je ale hotel uzavřen, protože Francii okupují

Zdravím všechny čtenáře! Dnes vám tady představím knihy hned tři! Jojo Moyesová: Než jsem tě poznala Takže, asi jsem přišla na tu nejlepší autorku na světě… Již design knihy vás musí zaujmout. Krásné desky pokryté béžovou barvou. Dívka, která sedí na lavičce…Barvy jsou uklidňující a nálepka Bestseller jen 6

Němci. Ale pouze do dne, kdy dostane Sophie nabídku, která nejde odmítnout. Místní Herr Kommandant ji požádá o to, aby vařila pro Němce. Sophii se do toho nechce, ale copak může odmítnout? A tak Sophie vaří pro Němce. Po nějakém čase si uvědomí, že Herr Kommandant k ní možná chová zcela jiné city než ona k němu. On totiž nemůže nechat oči na obrazu, který jí kdysi namaloval její drahý Eduardo, který byl nyní zajat v táboře. A tak se Sophie rozhodne využít Herr Kommandanta k tomu, aby svého milovaného muže zachránila. Je schopná udělat vše proto, aby se se svým milým znova setkala. Ale stále je tu riziko, že Herr Kommandant svůj slib dodržet nemusí…

žáků a učitelů, kteří přišli v modrém oblečení, aby podpořili osvětu autismu.

Část druhá - Liv po smrti svého manžela zůstal jen jeho velký dům a obraz. Obraz, který jí koupil na dovolené. Je na něm ta nejsebevědomější dívka. Jenže potom, co se seznámí s Patrikem, se jí svět rozpadá. Ukáže se, že obraz, který má, byl ukraden Němci a jeho majitelé ho chtějí zpět. Dokáže se s tím Liv smířit? Dokáže se vzdát Dívky, již tu její manžel zanechal? Darina Sedlmaierová, 7. A

Den autismu V pátek 1. dubna 2016 se žáci naší školy zapojili do podpory Světového dne autistů. Akce pořádané školním parlamentem se zúčastnilo několik desítek

p. uč. Jitka Lehká

7

Rekordy

Matematický klokan

Takže, krásný den! Jsem tu zase s rekordy! Nemám jich tady moc, ale alespoň že jsou nějaké, že? Budu ráda, když si je přečtete! 1. Myslím, že nejsem jediná, co když byla malá, stála s vyplazeným jazykem a přemýšlela, jak jí ještě vyroste? Američanka Adrianne Lewis (18) má úplně nejdelší jazyk na světě, který měří 10 centimetrů! Adriane si klidně zvládne olíznout dokonce i oko.

Ve druhé polovině března proběhla na naší škole soutěž s názvem Matematický klokan. Zapojili se žáci z prvního i druhého stupně. Blahopřeji všem úspěšným řešitelům a děkuji kolegům za pomoc při organizaci této mezinárodní soutěže.

No, to jsem ráda, že já mám ten svůj malinkej! 2. Největší “frňák”, tedy nos, má Mehnet Ozyurek, který pochází z Turecka. Jeho nos měří neuvěřitelných 8,8 cm. Nechtěla bych…

Načtenou!

kategorie Cvrček 56 řešitelů 1. Adéla Mračková 2. Helena Valentová 3. Michaela Symerská

3.A 3.A 2.B

kategorie Klokánek 48 řešitelů 1. Petra Cetkovská 2. Anna Pečenková Pavel Symerský Marek Fildán 3. Gabriela Zvonková

5.A 4.B 5.A 5.A 5.A

kategorie Benjamín 35 řešitelů 1. Tomáš Hanák 2. Jakub Skopal 3. Martin Čelechovský

7.A 7.A 7.A

kategorie Kadet 31 řešitelů 1. Veronika Vránová Dominik Krajča 2. Helena Zapletalová 3. Matěj Vaniš

8.A 9.A 8.A 9.A

Vynikajícím umístěním bylo celkově 10. místo Tomáše Hanáka z 959

Darina Sedlmaierová, 7. A 8

účastníků ze základních škol i víceletých gymnázií.

A v pátek, kdy chodíme pravidelně na vycházky, mířily tentokrát naše kroky na dětské hřiště mateřské školy, kde si děti hrály s bílými oblázky a proháněly se na průlezkách.

p. uč. Olga Polzerová

Školní družina V pondělí 11. dubna 2016 byla vyhlášena ve školní družině celotýdenní soutěž s názvem Barevný týden. Barevný týden proto, že jsme každý nový den vítali jinou barvou. Chodili jsme oblečeni v modré, zelené, červené, žluté a bílé barvě. V pondělí jsme pozorovali modrou oblohu, v úterý sázeli zelenou řeřichu, ve středu jsme ochutnávali naslepo červené plody ovoce zeleniny.

Denně se zapisovaly dětem body. Někteří neváhali sáhnout do šatníku svých nejbližších. Nejlépe si vedla děvčata. Soutěž vyhrála Viktorka Smolková a Helenka Uhlířová. Do soutěže se zapojila většina dětí. Celý projekt jsme vám přiblížili na naší nástěnce. Děti se bavily a to bylo nejdůležitější. Ahoj při další akci ve školní družině!

Ve čtvrtek malovaly děti velká žlutá slunce.

děti a vychovatelky ŠD

Hudební koutek Takže, máme tady zase po dlooouhé době zase nějaké interprety. Ozzy Osbourne První interpret, kterého vám představím, je Ozzy. Myslím, že většina 9

z nás ho znát bude a pokud ne, tak ho poznáte! Nesmím zapomenout zmínit, že o Ozzym píšu proto, že ho poslouchám a článek věnuji mému moc dobrému kamarádovi Martinu Vojtaškovi, který Ozzyho hlasu propadl stejně jako já. Ozzy je prostě a jednoduše legenda. Jeho hlas nezapřete, ani kdybyste chtěli. Abychom ale Ozzymu porozuměli, musíme začít u jeho dětství… 3. prosince 1948 v Astonu přišel na svět malý John Michael Osbourne. Tehdy by ho ani nenapadlo, že jednou bude hvězdou, kterou bude znát celý svět… Jeho otec, který chodil často domů opilý, pracoval jako nástrojář. Jeho matka v továrně. Ale stávalo se, že jeho matka byla často bita jeho otcem. A to i před Michaelem. (Je to strašný nezvyk, je to prostě Ozzy). Ve škole však nebyl Michael jedničkář. Tam se mu také moc nedařilo, ale už ve škole dostal přezdívku Ozzy. Jedno z alb hudební skupiny Black Sabbath, na kterém Ozzy účinkoval, získalo dokonce platinovou desku. Avšak to není vše! Dále vyhrál cenu za nejlepší píseň I Don´t Want to Change the World… Ozzy je prostě legenda, která získala nejedno srdce fanoušků!

nemám, ale za to už vím, co chci na Vánoce! Queen je slavná britská rocková hudební skupina. Já osobně Queeny nějak extra neposlouchám, ale neříkám, že se mi jejich hudba nelíbí! Tento článek věnuji pro změnu mé spolužačce Ell Herzogové, takže krásné počtení! (Vzhledem k tomu, že sama Queeny moc neposlouchám, bude tohle trošku kratší než Ozzy). Skupina, která má své počátky už v roce 1968 (tehdy začali jako trio zvané Smile), je považována za jednu z nejlepších a nejvlivnějších hudebních skupin všech dob. Původně v roce 1970 skupinu tvořili kytarista Brian May, zpěvák Freddie Mercury a bubeník Roger Taylor, o pár měsíců později se k nim přidal baskytarista John Deacon. 19. února 1971 poprvé vystoupili pod názvem Queen. Queen vynikali nad ostatními skupinami svými originálními skladbami, zajímavé bylo spojení rocku s operou v Bohemian Rhapsody, dále Freddieho hlasovým rozsahem a showmanstvím.

Ozzy dokonce napsal knihu s názvem Jmenuji se OZZY, kterou zatím sice

Darina Sedlmaierová, 7. A

10

Lyžařský výcvikový kurz I letos proběhl na naší škole v půlce února (15. – 19. 2. 2016) lyžařský výcvikový kurz v Relax centru Branná v Jeseníkách. I když sněhové podmínky nebyly přímo ideální, „lyžák“ si všichni příjemně užili. Žáky čekalo mnoho soutěží a to nejen na svahu. Mezi nejzajímavější patřila soutěž v tancích, rej masek, soutěž o nejoriginálnější pyžamo…. Zpestřením byla i návštěva bowlingu a wellnes centra. I když se někteří vrátili s naštípnutou či pohmožděnou rukou, přesto se všichni již těší na příští rok. p. uč. Jitka Lehká

A teď očima žáků V únoru jsme vyrazili na lyžařský výcvikový kurz a i přes nepřízeň počasí a mnoho zranění několika účastníku jsme si ho patřičně užili. Ať už to byla diskotéka, večerní program nebo třeba samotné lyžování, vždy byla legrace .

Recyklohraní Solární trouba 1 V pátek 4. března 2016 jsme se s chlapci ze sedmé třídy pustili do plnění dalšího úkolu do recyklohraní. Naším úkolem bylo sestrojit solární troubu. Hoši

Petr Štýbnar, 8. A

11

byli opravdu šikovní a práci si užívali. I když nebylo zrovna snadné uřezat poměrně silné díly polystyrenu nebo těmito díly obalenými alobalem zateplit vnitřní stěny krabice, nakonec se povedlo. Nejlépe si při výrobě vedl Martin Pasz, který se dokázal s každým bodem postupu opravdu skvěle vypořádat. Po té, co jsme troubu vyrobili, předali jsme ji panu učiteli Jehlářovi, aby si o ní žáci promluvili v hodinách fyziky a aby si na jednoduchém pokusu ověřili, zda je opravdu funkční.

Aby sklo nebylo ostré, museli jsme ho po obvodu přelepit izolepou. Po přelepení jsme ho také za pomoci izolepy nalepili na otvor v krabici. Model solární trouby se nám všem líbil. Doufám, že budeme brzy takovou troubu používat i doma. Martin Čelechovský, 7. A

p. uč. Marcela Haraštová

Solární trouba 2 V dnešní době používáme solární energii k mnoha účelům. Jedna z možností je její využití při vaření jídel v solární troubě, kterou jsme se pokusili vyrobit. Bylo k tomu potřeba: kartónová krabice, černý papír, alobal, polystyrén, sklo, izolepa, lepidlo a nůžky. Jako první jsme z krabice odřezali tři horní části víka, které jsme přilepili na čtvrtý díl. Dále jsme krabici obalili černým papírem. Potom jsme uřezali čtyři kusy polystyrénu, které jsme obalili alobalem a následně je vložili do krabice.

Pátrej a poznávej Náš úkol byl prozkoumat dva nejběžnější domácí spotřebiče. Tuto část jsme plnili s třídou 8. A a 7. A.

12

Doma jsme si všichni mixer i rychlovarnou konvici prohlédli a v hodině ICT vyhledávali důležité informace. První elektrický mixer byl patentován v roce 1922 v USA. Používal se na výrobu mléčných koktejlů. Shodli jsme se, že nejpoužívanější mixery jsou ponorné tyčové. Elektromotor pohání rotující nože z nerezové oceli, které v nádobě rozsekají a rozmělní různé suroviny. Rychlovarná konvice má zajímavější historii. Předchůdce rychlovarné konvice je ruský samovar původem z Asie. Samovary se používaly několik století, ale voda se ohřívala ohněm. První elektrická konvice nebyla vůbec rychlovarná. Vznikla v roce 1891 v USA. Až v roce 1922 byla představena konvice s vestavěným topným tělesem podobným tomu, co používáme dnes. Zjistili jsme, že se v moderních kuchyňských přístrojích používá hodně plastů, ale i barevných kovů a jejich slitin. Proto, když konvice nebo mixery doslouží, nesmíme je vyhazovat do popelnic. Na elektrické zařízení jsou určené speciální kontejnery nebo sběrné dvory, kde se přístroje rozebírají.

S radostí se pustily do úkolu, kde ve VV a PV s paní učitelkou Vránovou a panem učitelem třídním tvořily obrysy spotřebičů. Potom se pustily do osmisměrky a pan učitel všechno nafotil. Nedal se ale splnit úkol č. 3 podle zadání, protože firma Scholaris nikoho do kuchyně nemůže pustit. Nemáme zdravotní průkazy, a tak se s námi aspoň paní kuchařky vyfotografovaly. Fotky pořídil pan učitel Štěpánek a zprávu zapsala paní učitelka Vránová.

p. uč. Petr Jehlář

V rámci bádání zahájíme pátrání Ve třídě 3. A, kde je 27 dětí, se pustil do vypracování úkolu hlavně třídní učitel František Štěpánek. Děti si povídaly s panem učitelem o elektrických spotřebičích, které znají z domova rodičů a prarodičů. Také si o spotřebičích přečetly ve čtení s paní učitelkou Lehkou. 13

Hádej, co to je Do plnění úkolů Recyklohraní se pustilo tentokrát i 28 dětí ze třídy Medvídků z mateřské školy: Děti dostávaly úkoly z pracovního listu a odpovědi jsem zapisovala. Zároveň děti vyhledávaly obrázky daných spotřebičů, které následně vymalovávaly. Spotřebiče měly děti možnost zhlédnout i ve skutečnosti. Na lednici a školní sekačku trávy jsme se museli jít podívat na místa jim určená. Dále děti měly možnost jeden starý mixér rozmontovat a podívat z čeho všeho se skládá. p. uč. Jitka Řepková

Pokračování příběhu Milovat a nenávidět … Ze snového světa se probouzím do kruté reality. Někdy by bylo lepší prostě usnout a už se neprobudit, že? Jenže tak jednoduché to není. Nevím proč, zda to je nějaký trest pro lidstvo, ale my trpíme i za některé druhé. Jsou bezcitná monstra a přecitlivělí lidé, jako já. A to nikdo nezmění. Pomalu se posadím a pohlédnu na sebe do zrcadla, které mám naproti postele. Obličej mám zmuchlaný od peřin a řasenku mám po celé tváři. Kaylee už tu není. Několik dnů se naschvál míjíme. Ona si Michaela vodí jinam, nebo mi napíše 14

předem SMS, jsme tak spokojené obě. No, mně se stejně ježí chlup při představě, že bývá v mém pokoji. Dnes mám svůj první vyučovací den. A vypadám takhle… Vstanu tedy z postele a neochotně se odšourám do koupelny. Ledová voda je pro můj obličej potěšením. Zchladit si myšlenky a umýt ze sebe ten make-up. Moje pleť je udušená množstvím vody a pudru… Poslední dny jsem toho moc nenaspala. To je možná vidět, jelikož mám pod očima velké šedivé vaky. Otáčím se od umyvadla, ale neposedný kobereček se skrčí a mně podjíždějí nohy. Cítím, jak padám. Přepadá mne závrať a já s velkou ránou do hlavy dopadám na kachličky. A tma. Cítím jemné popleskávání po tváři. "Je v bezvědomí! Kaylee, zavolej sanitku!" slyším něčí hlas. S námahou otevřu ústa. "Michaele?" zachraptím tiše. Chci otevřít oči, chci se na něj podívat. Hlava mě neskutečně bolí. Krk mám slepený od zaschlé krve. Co když je to moje poslední chvíle? Cítím se, jako bych měla každou chvíli explodovat, jako bych měla zemřít. "No tak, sakra?! Kaylee! Zavolej tu sanitu!" křičí zase. Na chvíli si myslím, že jsme pořád spolu, ale potom si uvědomím, na koho volá. Volá na ni. Na Kaylee. Slyším, jak nejspíš Kaylee někam odbíhá. Chci mu ještě něco říct, a tak otevírám pusu. "Ne, pššt," přiloží mi prst na ústa. Je to v pořádku, jsem tady, Sydney, jsem tady," šeptá a drží mě za ruku. Přijde mi, že někam patřím. Že u něj jsem doma. Najednou to bylo, jako bych někam padala, přestávám vnímat, co říká. Něco

řekl! Ale co? Propadám stále hlouběji, až usnu. Otevřu oči a se zděšením zjistím, že jsem na klinice. S námahou otočím hlavou, a podívám se kolem. Vedle mě sedí stařík, tedy ředitel. Když spatří, že jsem otevřela oči, narovná se. "Musel jsem zjistit, jak jste na tom. Ještě pomalu nezačala škola a vy už máte průšvihy? Sydney?" zeptá se s šibalským úsměvem. Chytí svůj klobouček, který si nasadí na hlavu. Opatrně se postaví a opírající se o svou elegantní hůlku odchází. "Omluvte mne, ale mám ještě něco na práci," řekne zdvořile a zaklapne dveře. Ležím napíchnutá na přístrojích, všude to pípá a hučí. Nelíbí se mi tady. Je to tu chladné, bílé a moc sterilní. Když už chci usnout, slyším, že někdo vběhl do místnosti. "Zlatíčko!" spustí hystericky máma. "Bože! Měla jsem o tebe takový strach! Co se ti stalo?" naléhá máma a celá udýchaná si sedne tam, kde před chvílí seděl ten Brumbál. Ne, nevím, jak se jmenoval. Ale byl stejně záhadný a dost starý. "Mami, jsem v pořádku," řeknu tiše. A ano, řekla bych to, i kdyby mi bylo nejhůř na světě. Prostě je to normální. Nechci matku stresovat, ne teď. "Ne, koloušku, to není v pořádku," řekla a ustaraně na mě pohlédla. Najednou mi hlavou prolétlo jedno jméno…Michael! Měla bych mu poděkovat, kdyby tam nebyl on, Kaylee by mě snad nechala vykrvácet. "Mami?" řeknu jí, když mám v ruce telefon. "Mohla bys...," řeknu a podívám se na dveře. "Jistě, zajdu ti pro něco dobrého, 15

co třeba čaj? Dáš si čaj? Nebo chlebíčky?" vyptává se máma. Láskyplně na mě pohlédne a já ji to oplácím. Chci být jako ona. Kde bere tolik lásky? Má o mě prostě starost. "Dobře, už jdu," řekne a vysmátě vyjde ven z pokoje. Najedu si do kontaktů a uvědomím si, že jsem s ním strašně dlouho nemluvila. Je to už několik roků, co jsem toto číslo vytáčela naposledy. Zhluboka se nadechnu a kliknu na to ošoupané tlačítko se zeleným telefonem. Netrpělivě čekám, než to zvedne…

3. místo – Karolina Skaličková, 2. B – Petr Balenčin, 1. A

pokračování příště Darina Sedlmaierová, 7. A

Soutěž Přinášíme vám vyhlášení výsledků soutěže z minulého kola. Těmi nejúspěšnějšími autory filmových hrdinů jsou: Kategorie 1. a 2. třída:

Kategorie 3. až 5. třída:

1. místo – Michaela Symerská, 2. B

1. místo – Denisa Zapletalová, 5. A

2. místo – Karolina Mikešková, 2. A – Jiří Cetkovský, 2. A

16

2. místo – Jana Cetkovská, 4. B – Veronika Drábková, 3. A

2. místo – Barbora Švalbachová, 6. A

3. místo – Michal Olejníček, 4. B – Nina Pískovská, 3. A – Pavel Cetkovský, 3. A

Zadání nové soutěže

Kategorie 2. stupeň:

Určitě víte, jak se na jaře začínají probouzet k životu brouci, včely, pavouci, mravenci a další „hmyzáci“. A vaším úkolem bude namalovat nebo vyrobit právě někoho z hmyzí a pavoučí říše. Takže doufám, že se nám sejdou housenky, motýli, včely, pavouci, mouchy, kobylky, cvrčci, vážky…Můžete je ztvárnit třeba na louce, v trávě, v keři, u vody… Udělejte je dostatečně velké, aby je bylo dobře vidět a dobře poznat. Těšíme se na vaše výtvory. Uzávěrka bude v pátek 17. června.

Vítězům gratulujeme!

1. místo – Eliška Navrátilová, 6. A

p. uč. Marcela Haraštová

17

Říká blondýnka manželovi: "Běž zalít zahradu." Manžel říká: "Vždyť tam prší." Blondýnka odpoví: "Tak si vezmi deštník."

POZVÁNKA NA AKADEMII Zveme vás na slavnostní

"Pane instruktore, co mám udělat, když chci přistát?" "Ehm. Já jsem myslel, že vy jste instruktor..."

akademii ke 125. výročí tovačovské školy. Akademie se uskuteční v neděli 8. 5. 2016 v zámeckém parku od 14,30 hodin.

Policista staví řidiče a říká mu: "Pane řidiči, už posedmé vás stavím a říkám vám, že ztrácíte náklad." "A já vám už posedmé říkám," odpovídá řidič, "že je námraza a já sypu silnici."

Srdečně zvou žáci, učitelé a pracovníci ZŠ a MŠ Tovačov.

Na pánvi se smaží se dvě vajíčka a jedno si povzdechne: „Fuj, to je ale horko.“ Druhé se na něj zděšeně podívá a vykřikne: „Pomóóóc, mluvící vajíčko!“

Závěr Vtipy

A jsme zase na konci. Snad jste se nad našimi řádky pobavili a také se něco nového a zajímavého dozvěděli. Mějte se hezky, zapojte se do naší soutěže, pokud budete mít chuť, přispějte i vy něčím zajímavým do našeho časopisu. A nezapomeňte na termín uzávěrky 17. června. Bohužel někteří z vás termíny nedodržují a potom jejich příspěvky nemohou vyjít.

Pepíček je poprvé v zoo a ptá se: "Tati, proč na mě ta gorila za sklem tak divně kouká?" "Mlč, jsme u pokladny." Co se stane ze Sněhurky, když strčí prsty do zásuvky? Popelka.

Přeji vám hodně pohodových dní!

„Mami, už je mi třináct. Můžu nosit podprsenku?“ „Ne, Pepíčku.“

slunečných

p. uč. Marcela Haraštová

18

a