školní časopis ZŠ a MŠ Tovačov
9. číslo
květen 2015
o nás policie i hradní stráž, ale nakonec si je vytáhl sám . Měli jsme i pár rozchodů, ušli jsme něco přes pět kilometrů a na konci nás všechny bolely nohy. Cestu zpátky vlakem jsme si už jen užívali. Všichni jsme šťastně dojeli domů a z výletu si dovezli pěkné zážitky. Příště zas!
Úvod Milí čtenáři, v tomto čísle začneme příspěvky, které jsme slibovali v závěru dubnového čísla. Přečtete si o exkurzi osmáků do našeho hlavního města, o akci žákovského parlamentu a účasti naší školy v soutěži Strom roku 2015. K tomu přidáme článek o tom, co se děje ve školní družině, seznámíme vás se zhodnocením zájezdu do Anglie a také s průběhem soutěže Zlatý list. Vyhlásíme vítěze všech soutěží z minulého čísla a zadáme letošní poslední soutěž. A nejen to. Určitě se budete moct začíst i do dalších příspěvků. Začíná nám období školních výletů a škol v přírodě, takže vám všem přejeme, abyste si jich pořádně užili, a rádi zveřejníme vaše zážitky a fotky z těchto akcí. Hezké počtení.
Lucie Orlová, Eliška Zatloukalová, 8.A
p. uč. Marcela Haraštová
Vlastivědný výlet osmáků do Prahy Ve středu 15. dubna 2015 se 8. A vydala na vlastivědný výlet do Prahy. Úžasně nám vyšlo počasí! Prošli a viděli jsme spoustu krásných památek, například Vyšehrad, Václavské náměstí, Karlův most, Pražský hrad, Zlatou uličku… Musíme zmínit vtipnou událost, která se stala našemu spolužákovi – spadly mu dioptrické brýle do kašny na nádvoří Pražského hradu. Zajímala se
Třídíme o sto šest! Naše škola se plně zapojila do třídění papíru a plastů. Dřív jsme měli kontejnery na plasty pouze na chodbách, teď má každá třída své dvě krabice. Jednu na papír a jednu na plasty. Na organizování této třídící akce se podílí žákovský 2
parlament a paní učitelky Lehká a Vránová. Všichni vymýváme kelímky, že? Takže abyste náhodou, ale čirou náhodou nehodili třeba zápalku do bedny s papírem, tady máte návod.
se do toho pustíme. Do plnění zadaných úkolů nezbytných pro podání přihlášky se zapojily celkem tři třídy (8.A, 9.A, 9.B) pod vedením tří vyučujících – paní učitelky Polzerové, Haraštové a Nemravové. Paní učitelka Polzerová, která shromažďovala veškeré informace a materiály a která byla koordinátorem celé akce, provedla s žáky 9.B měření stromu v terénu, zpovídala pamětníky, oslovila také specialisty dendrology, aby pomohli určit stáří stromu. Žáci obou devátých tříd pod vedením paní učitelky Haraštové vymýšleli v hodinách slohu pohádkové příběhy o platanu, vypravování a úvahy, které „vkládali do úst platanu“, v hodinách mluvnice vytvářeli přívlastky k podstatnému jménu strom. K tomu někteří z žáků ještě přidali vymyšlené básničky o platanu. Paní učitelka Nemravová s osmáky platan ztvárnila výtvarně. Vznikly tak krásné kresby a malby. Abychom neupírali zásluhy nikomu, musíme dodat, že ke všem výtvorům se ještě připojil jeden žák ze sedmé třídy, který vymyslel kreslený vtip o platanu a jeden žák z osmé třídy, který vymyslel kreslený komiks o tom, jak „náš“ platan rostl v průběhu času. Všichni si dali nesmírně záležet a paní učitelky vybraly ty nejvydařenější práce. Paní učitelka Polzerová je spolu s přihláškou odeslala do ankety. A už jsme jen všichni čekali, jestli náš strom porotu zaujme a postoupí do hlasování.
Krabice na papír Ano: časopis, noviny, starý a dopsaný sešit, krabice, můžete i knihy, ale to si mě nepřejte Ne: učebnice, žákovská knížka, špinavý nebo mastný papír, pleny Plasty Ano: fólie, sáčky, tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, ale vymyté! Ne: obaly od tyčinek, které mají stříbrný obal, obaly od žíravin. Doufám, že vám to alespoň trochu pomohlo. A nakonec až budete mít krabice plné, o velké přestávce v pátek je vyneste do velkých kontejnerů u jídelny. Třiďte, má to smysl! Darina Sedlmaierová, 6.A
Anketa Strom roku 2015 Pan starosta Bouchal oslovil někdy v polovině dubna naši školu, zda bychom se nechtěli podílet na přihlášení platanu, který se nachází v blízkosti Tovačova, do ankety Strom roku 2015. I když se termín odevzdání přihlášky neúprosně blížil a neměli jsme moc času, rozhodli jsme se, že 3
Od týmu, který anketu pořádá, jsme již obdrželi odpověď. Náš strom se sice ve velmi silné konkurenci nedostal do finále a nemůže o titul soutěžit, ale nesmírně nás potěšila odpověď pořadatelů, kteří naše úsilí velmi pochválili. Stejně tak nás potěšila pochvala od pana starosty, kterému se naše výtvory moc líbily. My vám teď některé práce nabízíme. A aby se vašich obrázků a literárních prací dostalo mezi čtenáře a také občany Tovačova co nejvíc, vybrali jsme do Podlavičníku jiné práce, než které uveřejníme v Tovačovském kamelotu. Myslíme, že jste si opravdu dali záležet a výsledek opravdu stojí za to. Poděkování patří všem, kteří se zodpovědně pustili do plnění úkolů.
Tenkrát jsme se šli s tátou projít. Nebyla to obvyklá procházka kolem jezera, ale vydali jsme se jiným směrem. Cestou jsme se bavili o starostech a radostech života, o vesmíru, rostlinách a spoustě jiných zajímavých věcí. Cestou jsme šli kolem jednoho stromu, který mě zaujal svou mohutnou korunou a výškou. Když jsem se táty zeptala, co je to za strom, odpověděl mi, že je to platan a že má svůj příběh. Prý ho nezná přesně, ale ví o někom, kdo ano. Pamatuju si, že když jsme přišli domů, stále mi v hlavě ležel ten strom. A protože mi to nedalo spát, rozhodla jsem se, že ten příběh chci znát. Druhý den ráno jsme se vydali za tátovým dlouholetým přítelem Janem, který o tom stromu věděl hodně, neboť byl pravnukem jeho majitele, jak jsem se později dozvěděla. Přišli jsme k němu, bydlel v menší hospodářské usedlosti na kraji malého lesíku. Pohostil nás čajem a buchtami a začal vyprávět: „Už je to dávno, co přišel můj pradědeček s nápadem zasadit strom, který vyroste do krásy a jeho mohutná koruna bude domovem pro množství ptáků, kteří svým zpěvem oživí krajinu kolem. Krásný nápad to byl, ale jen pár lidí vědělo, že pravým důvodem jeho zasazení bylo odvedení jeho syna Jaromíra, bratra mého dědy, do války, ze které se už nikdy nevrátil. Kdykoliv teď jdu kolem toho stromu, vzpomínám na svou rodinu a myslím na to, jak je svět krutý a temný.“ Ten příběh mě vzal za srdce a celou cestu domů jsem o něm přemýšlela. Jak dlouho tu asi ten strom stojí. Velmi
p. uč. Olga Polzerová, p. uč. Marcela Haraštová a p. uč. Petra Nemravová
úryvek z odpovědi organizátorů ankety: …Chtěli bychom vám poděkovat za moc milý návrh vašeho Platanu do ankety Strom roku. Pěkné příběhy a obrázky vašich žáků! Vaše přihláška byla velmi kvalitní. Je skvělé, že vedete děti k úctě k přírodě a aktivnímu občanskému životu. Do ankety Strom roku bylo letos přihlášeno 70 stromů z celé České republiky. Všechny návrhy byly úžasné, některé až dojemné, jako právě ten váš… A teď vaše práce: Příběh stromu platanu Už je to pár let, co jsem ho poprvé spatřila. Byl stejně krásný jako dnes. 4
dlouho. Myslím, že nikdo tenkrát netušil, že jejich malý nápad se stane skutečností. Kolik dětí, zejména chlapců, si na něm stavělo domky ze dřeva, kolik dívek prosilo matky, nebo otce, aby jim tam pověsili houpačku. Kolika vojákům posloužil jeho stín k zaslouženému odpočinku a jako úkryt před pařícím sluncem.
mraky kapkami pak posype. Panna tiskne se ke stromu, zalekne se děsivého hromu. Muž chytne ji rukou a už utíkají loukou. Bouře najednou utichne, a strom platan si povzdychne: „Závidím jim lásku, taky bych chtěl krásku!“ Tenhle strom pocítil zlom. Zlom touhy být člověkem, vyjádřit pocit dotekem. Nestát v poli, být čímkoli. Mužem milujícím, žákem studujícím. O lásce dokázat zpívat, společně s druhým snívat. Strom velká samota souží, po lásce nesmírně touží. Přestane na ni myslet? To si musíme domyslet…
Katka Hrbáčková, 9.B
Kristýna Tomášková, 9.B Anna Netopilová, 9.A Matyáš Skopal, 8.A
Pocity stromu Mohutný strom v poli stojí, mladý pár se pod ním spojí. Mladý muž v ruce nůž. Ryje jméno její a slova lásky hřejí. Na stromě o milování věta, z nejkrásnějších slůvek světa. Vítr větve stromu rozhýbe,
Eliška Zatloukalová,8.A 5
lány země, na kterých lidé pěstuji obilí, řepu, kukuřici a mnoho dalšího, budu stát věčně, ale když si vzpomenu na tu hroznou bouři před pár lety a na osud mého bratra stojícího za mnou ani ne pět set metrů, tak se mé dřívější přesvědčení zdá být dětinské. Průběh toho dne si pamatuji, jako by se to stalo včera. Pršelo už druhý den a mně se zdálo, že je to i dobře, týdny předtím byly horké a suché a i já jsem se v tom neutuchajícím vedru cítil trochu vyprahle. Ale v tom se bouře zhoršila a z minuty na minutu se z táhlé, ale klidné přeháňky stala vichřice. Z mraků pršely téměř nepřetržitě sloupce vody, nad městem se blýskalo a všudypřítomně duněl hrom. Do okamžiku, kdy jsem viděl, jak silný vítr vyvrací mladé stromky, jsem si myslel, že je vše v pořádku a ani potom mi nepřišlo, že bych se měl bát. To se ale mělo rychle změnit a taky se tak stalo. Kus za mnou se zablesklo a zazněl dunivý hrom. Když jsem na místo, kam blesk udeřil do země, sjel pohledem, uviděl jsem něco, co mi vyrazilo dech. A to tělo mého bratra, které bylo dříve jako to moje, i když jinak tvarované a ne tak objemné a vzrostlé jako to mé. Ale i tak si zasloužilo respekt. Ale teď tam, kde dříve byla jedna z jeho dvou největších větví, které nesly celou korunu, byla díra a od ní až dolů k zemi táhnoucí se hluboká jizva. Od toho okamžiku můj bratr trpí a už jen čeká, kdy něco, nebo někdo ukončí jeho trápení, ať už to bude člověk, který bude potřebovat dřevo na topení, nebo další bouře. A já od toho okamžiku čekám,
Matěj Vaniš, 8.A
Lukáš Prachař, 7.A
Ztráta jistoty Dnes, když si zavzpomínám na události posledních pár let a minulých dnů, napadají mě chmurné myšlenky, myšlenky temného rázu, strachu, obav a lítosti. Dnes, když jsem na vrcholu svých sil, plně vzrostlý, kmen tak objemný, že by ho pět urostlých mužů neobjalo. Koruna tak objemná a hustá, že by se v jejím větvoví celé armády ptactva mohly ukrývat před zvědavýma očima a za horkého léta tam odpočívat, takový jsem teď, ale nebyl jsem vždy a nevím, jak ještě dlouho budu. Dřív jsem si myslel, že zde na kraji této prašné cesty oddělující od sebe dva velké 6
kdy něco podobného dostane i mě…
uvězněn ve stromu a jediný způsob, jak se dostat ven, je, že k tobě musí přijít dívka, která strom pohladí.“ Mnoho let byl Platan uvězněn ve stromě, už se smířil s tím, že tak zůstane navždy. Ale jednoho dne k němu přišla krásná dívka, pohladila strom a Platan byl svobodný. Oba dva se do sebe zamilovali a vzali se. Od té doby se tomu stromu říká Platan. Jestli si myslíte, že strom už nežije, mýlíte se. Žije až dodnes a mnoho let ještě žít bude.
Jakub Hajduk, 9.B
Jan Mraček, 8.A
Jiří Borek, 9.B
Pomsta bojovníka Platana Před několika stovkami let žil v jedné malé vesnici statečný bojovník jménem Platan. Celé své dětství strávil v této vesnici se svou rodinou. Už odmala se ničeho nebál, byl silný a statečný. Jakmile vyrostl, jeho otec ho začal učit, jak zacházet s mečem a se štítem. Po jednom dlouhém a únavném dni, šli všichni lidé z vesnice spát. V noci na vesnici zaútočili bojovníci a většinu lidí i Platanovu rodinu zavraždili. Platanovi a pár lidem se podařilo utéct. Platan chtěl vědět, kdo to udělal a chtěl se pomstít. Několik let se na pomstu připravoval. V ten den, kdy byli všichni připraveni, vyrazili. Platan a jeho bojovníci se dostali na nepřátelské území, přelezli zdi nepřátelského města a všechny zabili. Jediný, který Platanovu pomstu přežil, byl kouzelník, který v tu osudnou noc nařídil, aby vyvraždili Platanovu vesnici. Než Platan kouzelníka zabil, kouzelník vyslovil kletbu, která zněla: „Budeš
Školní družina Výlet za bubny V pátek 15. května 2015 jsme ráno vyrazili se školní družinou zažít příjemné dopoledne. Nejprve jsme se pokochali krásou náměstí v Prostějově a poté jsme zamířili k Městskému divadlu. V 10 hodin začínala bubenická show, kterou nám předvedli profesionálové Zuzka, Ivo a Jindra ze skupiny JUMPING DRUMS. Naše oči se rozzářily při rozeznění různých tónů bubnů. Vyzkoušeli jsme si různé druhy bubnů i bubnování na ně. Byl to pro nás super zážitek.
Výprava za pokladem Rákosníčka V pondělí 18. května jsme se vydali k Hradeckému rybníku hledat Rákosníčkův poklad. Po cestě děti plnily různé úkoly. Všechny holky i všichni kluci 7
se snažili a nakonec poklad našli. Potom si společně pochutnali na sladkostech.
druhém místě, umístilo družstvo deváťáků ve složení:
praktikantka Tereza Hakunová
Křepelková Michaela
Studnička Miroslav Hajduk Jakub
Zlatý list
Zvonková Kateřina Zdráhalová Petra
Zlatý list je soutěž šestičlenných družstev rozdělených na dvě tříčlenné hlídky, které soutěží ve znalostech ekologie, ochrany přírody, meteorologie, astronomie, geologie, dendrologie, botaniky a zoologie. Této soutěže se účastníme každoročně, dokonce před třemi lety s krajskou účastí. V okresním kole v Kojetíně máme vždy velkého konkurenta, a to žáky místního gymnázia, přesto se vždy zhostíme účasti se ctí. V letošním roce jsme poslali do soutěže rekordní počet soutěžních družstev. Celkem 30 žáků 5. – 9. ročníku. Všichni prokázali velmi dobré znalosti a velký zájem o přírodu. V mladší kategorii soutěžilo šest družstev a šesťáci obsadili krásné druhé místo: Čelechovský Martin Matula Jan Smejkal Václav
Osmáci byli pátí a sedmáci obsadili sedmé místo z celkového počtu třinácti družstev ve starší kategorii. Myslím, že všichni strávili v Kojetíně na střelnici velmi příjemné dopoledne a už se těší na další ročník. Děkujeme za reprezentaci a přejeme další úspěchy. p. uč. Olga Polzerová
Kohn Jiří Šálek Petr Topič Radek
Na stupních vítězů stáli i páťáci ve složení: Valentová Eliška Macourková Michaela Lehká Kateřina
Tomášková Kristýna
Nemrava Leo Palčík Jan Pavlíková Marika
Ve starší kategorii se nejlépe, a to na 8
deštník okamžitě uletěl a vzal to přes ohrazení kolem megalitické památky na druhou stranu. Tam ho chytil nějaký pán a šťastný majitel pak polámaný deštník vyhodil.
Třetí den jsme opět strávili v Londýně – nejzajímavější asi byla prohlídka pevnosti Tower.
Školní zájezd doAnglie Tak jak tam bylo? To je na docela dlouhé povídání, které se sem nevejde, takže jen stručně: První den jsme zažili krásné svítání na trajektu, viděli jsme i proslulé bílé doverské útesy. Největším zážitkem pro většinu účastníků zájezdu bylo Londýnské oko. Z výšky 135 metrů jsme za slunečného, i když značně větrného počasí viděli mrakodrapy i starobylý Westminster. Druhý den jsme se nejvíce těšili na Stonehenge, zdálky vypadal idylicky, na zelené trávě, s ovečkami pasoucími se okolo. Přivítal nás ale ledový vichr, před kterým nebylo na Salisburské pláni úniku. Když jsme Stonehenge obcházeli, spustil se ještě vydatný liják. Jediný vytažený
Královská klenotnice je plná nádherných korunovačních klenotů, za návštěvu stojí i každá z 21 tvrzí. Průvodce a oficiální strážce klíčů od Toweru dělají "beefeaters", což jsou vysloužilí vojáci, kromě nich hlídají pevnost strážci tmavé pleti v tmavých 9
uniformách. K Toweru také patří 8 posvátných krkavců, někteří se celkem nebojácně pohybují mezi návštěvníky a hledají něco k snědku.
Věřím, že každému zájezd něco dal, že ti, kteří tuto dobrodružnou cestu podnikli, si při zmínce o významných památkách, které jsme viděli, řeknou – ano, to jsem viděl, že si uvědomí, jak se liší náš svět od toho britského a v čem je stejný. Podrobnější popis zájezdu najdete na webových stránkách školy – www.zstovacov.cz p. uč. Eva Macháčková
Přerovský Kašpárek slaví 100. narozeniny
Následující procházku podél břehů Temže oživovaly sochy ovečky Shaun v nejrůznějších podobách.
Loutkové divadlo sokola Přerov Přerovský kašpárek ve spolupráci s MěK Přerov a Střediskem volného času Atlas a Bios vyhlásilo ke stému založení pohádkovou soutěž „Namaluj Kašpárka“. Motivací nebyl jen krásný námět, ale také volné vstupenky na představení a exkurze do zákulisí divadla, a proto jsme se opět vrhli do práce a do každé ze čtyř kategorií se nám podařilo vytvořit díla jednotlivci i kolektivy. Teď už budeme jen čekat, jestli naše dílka ve velké hromadě konkurence zaujmou uměleckou porotu svou výtvarnou originalitou, nápadem i ztvárněním. Pro veřejnost budou vybrané obrázky vystaveny v přerovském kině Hvězda od 28. května 2015 v době představení kina.
Výlet jsme zakončili na Greenwichi a následoval kvíz týkající se Velké Británie a památek, které jsme viděli. Nejlépe ze všech 41 zúčastněných žáků ho vyplnil Matyáš Skopal. Za zmínku stojí i to, že někteří žáci se na trajektu dali do hovoru se studenty z Německa. 10
Vítejte v galerii pro Kašpárka:
Výsledky soutěže o pověstech
Kategorie dětí MŠ
V minulém čísle časopisu jste měli možnost zapojit se do soutěže, ve které jste měli poznávat staré české pověsti. Jak jsme slíbili, vylosovali jsme z vašich odpovědí pět výherců, kteří si mohou po vyhlášení přijít pro sladkou odměnu.
Kategorie recese
Tady jsou jejich jména:
Kategorie žáků II. stupně
Matěj Zimula, 4.A Martin Pasz, 6.A Radek Hrdiborský, 4.A Klára Hodinová, 6.A Radek Topič, 6.A
Vítězům blahopřejeme!
Čtenářský koutek Knihu Temná akademie, jejíž autorkou je Gabriella Poole, vám představí Darina Sedlmaierová ze 6.A:
Kategorie I. stupeň (výtvarný kroužek)
Mladá Cassie Bellová, která pochází z dětského domova, kde byla šikanována vychovatelkou, dostane stipendium na Darkově akademii. Ostatní jsou na ni hrubí, smějí se jí. Ale pár přátel tu má. Milou spolubydlící Issabelu, jejího kamaráda Jacka, do kterého je Issabela zamilovaná, jediného člověka, kterého opravdu dobře zná, Richarda - kamaráda a tak trochu obdivovatele, a nakonec záhadnou skupinku studentů, kterým se říká Vyvolení. Cassie s hrůzou odhaluje tajemství školy a málem přijde o život.
O výsledcích kašpárkovského klání vás budeme informovat. Přejeme našim favoritům hodně štěstí. p. uč. Petra Nemravová 11
Knížku si můžete půjčit v tovačovské knihovně. Hezké počtení!
Dnes mohou zpozornět všichni (předpokládám, že především děvčata), kteří mají rádi ruční práce, především háčkování a pletení. A myslím, že je vás na naší škole hodně. Představím vám výtvory Kláry Hodinové ze 6.A, která je velmi šikovná na ruční práce a baví ji právě háčkování a pletení.
Darina Sedlmaierová, 6.A
Vtipy VÝROČÍ „Táto, zítra to bude už pětadvacet let, co jsme spolu. Neměli bychom to oslavit?“ „Ne, počkáme ještě pět let a pak oslavíme třicetiletou válku…“ KLOBOUK Do obchodu s dámskými klobouky vejde muž a ptá se: „Slečno, prosím Vás, vyndala byste mi z výlohy jeden klobouk?“ „Ale ovšem, který to bude?“ „Buďte tak laskavá a odstraňte ten poslední. Moje žena o něm totiž už týdny básní.“
A co vy? Bude v příštím čísle právě vaše záliba, sbírka nebo výtvory? Máte možnost. p. uč. Marcela Haraštová
Leo Nemrava, 5.A
Rekordy Ahoj, vítám vás u rekordů. Dnes si ukážeme nejdelší vlasy, nejdelší knír a údajně nejstarší osobu světa. Nejstarším mužem na světě je Jose Aguinelo dos Santos, kterému je údajně 126 let. Žije v brazilském domě pro seniory, ale nemá rodný list, a tak nelze jeho údaje o narození potvrdit. Tento muž má problémy s hygienou, tvrdí totiž, že nejlepším receptem na dlouhověkost je nekoupat se . Prokazatelně nejstarším mužem je Jiroemon Kimura (1897–2013)
Co všechno umíme Už několikrát jste dostali v našem časopise nabídku, abyste se předvedli a „pochlubili“ tím, v čem jste dobří, co vám jde a co vás baví. Jsem ráda, že se mezi vámi skutečně najdou takoví, kteří této nabídky využívají. Třeba také proto, aby si našli mezi čtenáři někoho, kdo má stejnou zálibu a mohli si vyměňovat zkušenosti.
12
z Japonska, který zemřel ve věku 116 let. Nejstarší ženou ČR byla Marie Míková, která se dožila 112 let. Nejdelší vlasy na světě má černoška Asha Mandelová, která se označuje jako černošská zlatovláska. Pět hodin denně pečuje o své vlasy a za měsíc spotřebuje 24 lahviček šampónu. A víte, kolik váží její vlasy? Když jsou mokré, váží 100 kilo!!!! No, dámy, mně by se to nosit na hlavě rozhodně nechtělo. Její vlasy jsou dlouhé 6 a půl metru. Vlasy si nestříhala 24 let!
kategorie 1. – 2. třídy: 1. místo – Veronika Drábková, 2.A – Kamila Křepelková, 2.A – Veronika Lasovská, 2.A
2. místo – Viktorie Sedlmaierová, 2.A – Kristýna Klimešová, 2.A
Nejdelší knír má Ram Singh Chauhan. Jeho vousky měří 4 metry a prý ještě rostou!
3. místo – Nina Pískovská, 2.A – Tereza Hrdiborská, 2.A
Darina Sedlmaierová, 6.A
Soutěž Soutěž o nejkrásnějšího a nejzajímavějšího netopýra a jeho jméno byla nesmírně zajímavá, protože se sešlo obrovské množství vašich výtvorů. A které nejvíc zaujaly?
13
kategorie 3. – 5. třídy: 1. místo – Miroslav Dvořáček, 3.B – Kristýna Síčová, 4.A
kategorie 6. – 9. třídy: 1. místo – Darina Sedlmaierová, 6.A – Ellen Topičová, 9.A
2. místo – Marika Pavlíková, 5.A – Karolina Šupíková, 5.A
2. místo – Jan Gál, 8.A – Lucie Štaffová, 9.A
3. místo – Michaela Sejkorová, 9.A – Karel Šálek, 9.A 3. místo – Luciana Skopalová, 3.B – Lucie Kinclová – Mračková, 5.A – Tadeáš Majtner, 5.A
Vítězům výtvarné části gratulujeme! 14
A teď ještě vyhodnocení nejlepších netopýřích jmen. Snažili jste se opravdu hodně a řada jmen mě opravdu pobavila. Bylo těžké vybrat ta opravdu nejoriginálnější jména. Sešlo se hodně Drákulů, Vampírů, hodně lidských jmen např. Viktor, Barbora, Emílek, Hubert, Norbert, Robert a další. Rozesmál mě netopýr se jménem Karel Jan Mládek, velmi roztomilé bylo jméno Bruno Chlupáček. A co jste ještě vymysleli? Tak například Drákulaura, Mijášik, Bubu, Bambry Netopýrský, kapitán Fousek, Smity a další. A jako vítězové této soutěže odchází autoři těchto jmen: Ufulác – Eliška Valentová, 5.A Azrael – Simona Volcová, 1.A Mgr. Sergey – Jiří Pzdera, 5.A Hnědotvářník Tovačovský, Šedoproužek, Červenozubka Šedá – Kristýna Síčová, 4.A
a schoval se do křoví. Upír sebou sekl a dál už to nepovím. Netopýr Vítr sviští z křídel, v očích žízeň po krvi, dokonalý sluch je jeho příděl, při pohledu na něj „pomoc“ mnoho lidí vysloví. Drápy jako břitvy, žije v jeskyni, o samice provozují bitvy, vypadají jako nevinní. Ve dne spí, v noci loví, o krvi sní, jsou jako sovy. Všem děkujeme za jejich příspěvky do soutěže a tady máte poslední zadání soutěže letošního školního roku. Blíží se prázdniny, na které se všichni moc těšíme. A vy si představte, že jste ztroskotali na neobydleném ostrově a tady celé své prázdniny strávíte. Jestli budou trvat dva měsíce jako ty opravdové, nebo třeba dva roky, to nechám na vaší představivosti. Po vás chceme, abyste zkusili namalovat nebo jinak ztvárnit „svůj prázdninový ostrov“. Můžete si na něj umístit všechno, co máte rádi a s čím byste prázdniny rádi trávili. Pozor, ale ne osoby, ostrov je neobydlený. Možná bychom „povolili“ nějakého zvířecího kamaráda. Takže malujte prázdninové ostrovy! Máte čas do příští uzávěrky, která bude v pátek 19. června. Už se moc na vaše výtvory těšíme!
I vám blahopřejeme a čeká na vás odměna. A do třetice nejlepší báseň o netopýrovi. Básniček se nesešlo tolik jako obrázků, ale přece jenom nějaké ano a my jsme vybrali jako nejlepší dvě. Obě se jmenují Netopýr. První napsala Michaela Macourková z 5.A a druhou Darina Sedlmaierová ze 6.A Netopýr Netopýr, netopýr létá sem a tam. Potkal ho upír, řekl: „Já strašit nehodlám.“ Netopýr se lekl
p. uč. Marcela Haraštová 15
Tři vylosovaní úspěšní řešitelé se mohou těšit na drobnou odměnu.
Křížovka s vtipem Baví se dva kamarádi: „Ráno jsem vstal, šel do koupelny, podíval se do zrcadla a šok! Uviděl jsem, že mám na obličeji obrovskou díru!!!“ „ A co se ti proboha stalo?“ „Nic, díra zmizela, když jsem……………………………… (najdeš v tajence doplňovačky) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Leo Nemrava, 5.A
Den matek Druhou květnovou neděli slaví svátek všechny naše maminky a polovina naší třídy 6.A, která má pracovní činnosti pod vedením naší třídní paní učitelky Haraštové, začala vyrábět před tímto svátkem pro maminky dárek - ruce, které drží srdce.
P P P P P P P P P P P P
Nápad to byl dobrý a zpracování ještě lepší. Všem se to, myslím, moc povedlo.
1. Námořník milující špenát 2. Zbytek po odřezaném stromu 3. Potřeba nemluvněte 4. Čistící krém na zuby 5. Vyjmenované slovo 6. Hlavní město 7. Náš soused (obyvatel sousedního státu) 8. Dávej…......! (výstraha) 9. Rovně 10. Krása dívky 11. Určen ke třídění 12. Napáječka drobných zvířat
Když se blížil Den matek, všichni určitě netrpělivě čekali, až budou moct předat svůj dárek. Já se přiznávám, dala jsem ho mamce o tři dny dřív. Nemám trpělivost! ☺ 16
jazyk.) Jídlo a pití jí zabere dvanáct hodin a přitom spí pouze 4,6 hodin denně.
Všechny maminky měly určitě náramnou radost. Ta moje stoprocentně. Darina Sedlmaierová, 6.A
Příroda Žirafa Největším sudokopytníkem a suchozemským živočichem je žirafa. Samci dosahují výšky 4,8 až 5,5 metru a váží až 900 kilogramů. Nejvyšší a nejmohutnější samec byl zastřelený roku 1934 v Keni. Dosahoval výšky 5,87 metru a vážil zhruba 2000 kg. Samice jsou menší a lehčí. Ve volné přírodě se nacházejí žirafy v Africe, obývají savany a otevřené pláně, kde je málo stromů. Mezi výrazné znaky žiraf patří velké
Žirafa vydává funící zvuky, to dělají starší zvířata a mláďata bečí. Dokáží běžet rychlostí až 51 km/h. Nepřátelé žiraf jsou především lvi a hyeny, avšak ony je dokáží zabít jedním kopem.
oči a uši, dlouhé tenké nohy s velkými chodidly a tenký ocas s oháňkou, který používá například při odhánění much. Na hlavě má žirafa dva až čtyři růžky (osikony), které jsou u samců větší než u samic. Mají kresby na srsti, i když se může zdát, že jsou stejné, je to omyl, žádné dvě žirafy nemají stejné skvrny. Živí se listy stromů a díky vybavení, kterým ji obdařila příroda, to pro ni není problém.(Je vysoká, má dlouhý krk a
(na mapce je ukázáno rozšíření různých druhů žiraf)
U nás si můžeme prohlédnout žirafu v zoo. Nám nejbližší zoo se žirafou je Zoo Olomouc. Kristýna Tomášková, 9.B
17
Skoro každý živočich je naší Zemi prospěšný. A ti, které nazýváme škůdci, škodí nám. Neškodí Zemi. Zamyslete se prosím nad tím. Přece je tu další možnost. Možnost nechat Zemi žít. Někdy přemýšlím, že v budoucnu bychom třeba našli možnost, jak se dostat na jinou planetu s těmito podmínkami. Ale na co by to bylo? Pokud se budeme chovat stále jako teď, zničili bychom ji také. Tímto žádám všechny, kdo si to přečtou, než odhodíte něco na zem, nemohli byste to donést do koše? Nebo dokonce začít třídit odpad? Než nastartujete auto, abyste si mohli zajet kilometr, například do města, není lepší udělat nějaké ty kroky a obětovat čas než vypustit další plyny? Berte mě prosím na vědomí. Díky.
Zamyšlení nad ochranou přírody Seděla jsem na své kolečkové židli a zadumaně hleděla z okna a při tom přemýšlela, jak je vesmír velký. Jak je možné, že je nekonečný?! Když za ním přece něco musí být. A to je právě ta nekonečnost, pořád je za tím něčím další něco. Ale teď se trochu posunu. Někteří lidé si myslí, že jsou nejlepší na Zemi. Ale hlavní je na Zemi. Protože naše Země je jen malou kuličkou kolem oběžné dráhy Slunce a Slunce je jen jedno smítko uprostřed naší galaxie. A ta je jen smítkem uprostřed vesmíru. A co když třeba u každé sté nebo tisící hvězdy běhá stejná planeta jako Země a jsou na ní také lidé? A mnohem vyspělejší, vyspělí natolik, že se dokáží dostat do naší galaxie a kdysi v dávnověku nás navštěvovali? Co když jsou miliony ba miliardy let vepředu? Ale možná jsou jiní než my. Možná si váží svojí planety. Na rozdíl od nás. Naše planeta totiž určitě nevydrží miliardy let. Nikdy nevezmeme kalendář a nebude tam 1.1.2 555 789 631. Nebo snad ano? Je to na nás. Ne na mně, je to na všech. Ani milion lidí z celého světa nedokáže udržet planetu čistou. Někdo začít ale musí. Musíme se zapojit všichni. Sáhněte si do svědomí. Kolikrát jste venku odhodili na zem PET láhev, obal od tyčinek, sklo, odpadky atd. Kolikrát? Ani jste to nepočítali. Někteří lidé jezdí auty, která vypouští jedovatý kouř. Kácí se pralesy. A tedy proč by potom měla naše planeta vydržet? Říká se, že lidé jsou nejvyspělejší. No, ale vezměte si zvířata. Škodí takto přírodě?! Neškodí. Žijí spolu bok po boku.
Darina Sedlmaierová, 6.A
Závěr Jsme na konci a musíme se rozloučit. Už na začátku časopisu jsme vám přáli hezké prožití školních výletů, teď k tomu přidávám ještě přání všeho nejlepšího ke Dni dětí 1. června. „Zabojujte“ a snažte si ještě vylepšit své známky, než se rozdá vysvědčení a než se rozprchneme na prázdniny. Příště vám přineseme výsledky sběru papíru, výsledky soutěží a jako vždy doufáme, že vás pobavíme a zaujmeme. Hezké dny vám všem! p. uč. Marcela Haraštová 18