ŠKOLNÍ ČASOPIS Tvoříme
Informujeme
Komentujeme
Bavíme
Čtyřlístek
Ahojte lidičky Vítáme vás při čtení prvního čísla našeho zbrusu nového časopisu Čtyřlístek. Redakce se bude starat o to, abyste se všichni dozvěděli něco nového, pobavili, zjistili, co nás a naše žáky zajímá a baví, nouze nebude ani o nejrůznější anketky a rozhovory. Příjemné čtení přeje Redakce
Redakční tým: Petr Koribanič 6.A Jirka Novák 6.A Klára Danišová 7.B Andrea Bezoušková 7.B Markéta Ševčíková 8. B Jakub Prokop 8. B Tonda Teper 8. B Jan Adamec 8. B
Svět zvířat
Naše zájmy
Životní prostředí Anketa
Kultura Rozhovory
Naše zájmy…. Sbor mladých dobrovolných hasičů Malenovice Tenhle oddíl vznikl v roce 2011. Přihlásilo se asi 14 dětí, které byly rozděleny na 2 věkové kategorie, mladší ve věku od 8-11 let a starší od 12-15 let. Starají se o nás 3 starší hasiči: Tomáš, Tonda a Standa. Hned první soutěž, kterou jsme absolvovali, byl Ondrášův pohár v Janovicích a tam jsme se umístili jako první, vyhráli jsme…. Pak už se jezdilo z jedné soutěže na druhou a dost se nám dařilo. Tréninky jsou každý čtvrtek od 17 hodin. Učíme se útoky na terč a v zimním období taky uzly v hasičárně. Zúčastňujeme se také nočních soutěží, které začínají po 20 hodině. Trvají někdy až do půlnoci, ale máme je strašně rádi, protože je to něco jiného a hlavně zábavného. Mladí hasiči z Malenovic jsou na světě teprve 3 roky, ale už mají super výsledky. Náleží jim 3. místo v Beskydské lize.. Posledním úspěchem je 1. místo na noční soutěži ve Vyšních Lhotách. Jako odměnu dostali trička a projížďku v obrněném transportéru OT-64. Kroužek mě moc baví a jsem hrdý, že jsem členem Peťa
Rybaření Na ryby chodím s taťkou, Honzou a Petrem už asi 5 let. Jezdíme většinou na Staříč, na Těrlicko nebo na Slezskou Hartu. Automaticky jsme rozděleni na 2 týmy, Honza a já tvoříme jeden a Petr a taťka tým druhý. Za každou chycenou rybu si tým, který ji uloví, připisuje 1 bod. Chytáme na žížaly, boilis, těstíčko, anýzové kuličky, chleba a na nástražní rybičky. Všichni máme splávky a policajty. Pokud jdeme ráno, vstáváme ve 2:15, když jdeme večer, vyjíždíme kolem 15 hodiny. Když se s Honzou domlouváme, bereme většinou i naše psy. Já mám bavorského barváře Akima, Honza border kolii Bena. Nutností jsou minimálně 2 pruty. Když je světlo, chytáme přes splávek, když je tma a není nic vidět, dáváme policajty. Když si chystáme pruty a všechno, co je potřeba, z legrace se varujeme, že se nesmíme bavit s druhým týmem, rivalita, znáte to. Aby během dlouhého čekání na rybu nebyla nuda, většinou mne donutí zpívat, anebo si povídáme.
Výbava: Vezírek,
čeřínek ( síť na
ryby, která se háže celá do vody), pruty, náhradní silon, náhradní háčky – jednoháčky, trojháčky, krmítko, splávek, vidličky, kyblík, podběrák, igelitku, metr, návnadu, svačinu, teplé oblečení, křesílko a samozřejmě rybářský lístek a povolenku.
Vody: pstruhové, např. řeky, mimo pstruhové – rybníky Rybářská sezóna: duben-prosinec Návnady: boilis, žížaly, nástražní rybky, těstíčko, chleba
Zuzka
Školní špión
Životní prostředí Je důležité třídit odpad? Třídění odpadu, to jistě všichni znáte. Ale třídíte vlastně? Zdánlivě se to jeví jako nepodstatné, ale když začneme třídit všichni, dohromady uděláme velkou věc. Zachráníme spoustu lesů, nebude se muset těžit tolik ropy a písku. Když zachráníme lesy, za prvé bude více kyslíku – pralesy jsou přece plíce světa, za druhé nebudou vymírat různá ohrožená zvířata, která mají lesy nebo pralesy jako svůj domov.
Třídění je základem pro recyklaci, tzn., že když se něco vyhodí, tak to poslouží na něco nového. Když vyhodíš do koše petku, popeláři ji odvezou na skládku spolu s ostatními odpady, kde zůstane jako zátěž pro přírodu. Přitom stačí tak málo, hodit ji do žluté popelnice, kde ji odvezou k dalšímu zpracování. Taky je třeba zvážit, co s oblečením, stále si kupujeme nové a to staré vyhodíme.
Jsou tu i oranžové kontejnery, kam můžeme házet věci, které nejsou nijak poškozené. Buď se rozdají těm, kteří je potřebují nebo se spálí ve spalovnách k tomu určených. Představte si tuny oblečení na skládce, z nichž kolik asi je z čisté bavlny, která se rozloží….. Drtivá většina z nich je z polyesteru, to se nerozloží nejspíš nikdy. Hrozná představa, že ano? Přitom stačí tak málo, nemyslet jen na své pohodlí, ale taky na to, že jsme součástí přírody, která má své zákony a ty bychom měli ctít, protože pokud je narušíme, tak onemocní celá planeta.
Anketa Oslovila jsem žáky naší školy, do ankety se zapojilo celkem …..žáků z následujících tříd: 6.A., 6.B., 7.A., 7.B, 8.A., 8.B.
Výsledky jsou následující:
NE 18% ANO 82%
Špatně 18% Správně 82%
Markéta
KULTURA FILMY Koralina a svět za tajnými dveřmi Koralina Jonsova odjakživa snila, že najde lepší svět. Svět zábavnější než ten náš, ale nikdy by ji nenapadlo, že ho objeví ve svém vlastním domě. Paralelní prostor, kde je s rodiči pořád legrace a všechno je tak báječné že to snad ani nemůže být pravda. Zřejmě si myslíš, že tenhle svět je splněný sen, pleteš se! Chce to jenom drobnou úpravu, knoflíky místo očí. Má svůj vlastní svět, kde je všechno lepší, ale je to jenom past! Henry Sellyk, režizér filmu Ukradené Vánoce, vám přináší svět nevšední imaginace, děsivých tajemství a odvážných objevů. Až dobrodružství zaklepe na dveře, bylo by lepší nechat je zavřené.
HVĚZDY NÁM NEPŘÁLY Je to příběh o dívce s rakovinou plic, která potká kluka, do kterého se zamiluje. On už nad rakovinou zvítězil, ale ne úplně. Jednoho dne dostanou se svým klukem pozvánku ke spisovateli, jehož knížku četla už několikrát a pořád se ji libí. Ten večer se jí začala vlévat voda do plic a rodiče ji odváželi do nemocnice, ale přežila. Doktoři ji dovolili odjet, pokud s ní pojede někdo, kdo o té rakovině ví, jela s ní její matka. Druhý den šli za spisovatelem, ale byl opilý, a proto je hodně zklamal. Jakmile došli do hotelu, hned se šli projít. V ten moment jí řekl, že má taky rakovinu. Když přiletěli domů, několik dní poté jí volal, že je na čerpací stanici, ať hned přijede. Když přijela, našla ho v autě, zavolala sanitku a oni ho odvezli, poté zůstal na vozíčku. Chtěl mít na pohřbu proslov od dívky a od jeho nejlepšího kamaráda. Pozval je do kostela a udělal si před pohřeb. Za několik dní zemřel.
Klára
KULTURA KNIHY DIVERGENCE Sci-fi, fantasy, romantický Nacházíme se v systolickém Chicagu, kde je společnost rozdělena do 5 frakcí: Upřímní, Obětaví, Stateční, Mírumilovní a Moudří. Každý rok v předem určený den si všichni 16-letí musí vybrat, které ze zmíněných ctností zasvětí zbytek svého života. V rozhodnutí jim pomáhá i „ zkouška“, která jim řekne, do jaké frakce patří. Beatrice vyjde tento test jinak než ostatním. Hlavní hrdinka této knihy se musí rozhodnout mezi rodinou a tím, čím doopravdy je. A to, co si vybere, překvapí nakonec i ji samotnou. V knize ji čeká hodně dobrodružství a taky láska.
LICHOŽROUTI NAVŽDY Pro děti do 10 let, povídky, romány, příběhy V úvodu 3. a závěrečného dílu pohádkového románu tvorech, kteří nám kradou ponožky a dělají z páru liché, se už dospělejší Hoblík a jeho přátelé Ramík, Kawa a Bumka vracejí z Afriky zpět do Prahy. V téhle džungli velkoměsta čelí většímu nebezpečí, než tomu bylo dosud. Naštěstí se k nim přidá lichožroutka Tonka…..
INHERITANCE Fantasy Není tomu tak dávno, co byl dračí jezdec Dragon obyčejným chudým chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství, ale ten největší boj je teprve čeká. Musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Pokud to nedokáží, druhá šance neexistuje. Podaří se jim krále porazit, a co budou muset obětovat?.....
Markéta
SVĚT ZVÍŘAT KAPYBARA Kapybara je největší žijící hlodavec. Živí se výhradně rostlinnou potravou, trávami, vodními rostlinami a kůrou stromů. Sbírá také spadané plody. V honbě za potravou prohledávají listí, v zemědělských oblastech občas kradou melouny a zrní. V nebezpečí utíkají do vody a ozývají se ječivým alarmujícím hlasem. Komunikace mezi kapybarami probíhá pomocí chrochtání a švitoření slyšitelného jen zblízka. Je to výborný plavec, dovede se potápět pod vodou, kde vydrží 8-10 minut. Lze ho chovat i jako domácího mazlíčka.
CHAMELEON JEMENSKÝ Chameleoni jsou tvorové, kteří dokážou měnit zbarvení svého těla tak, aby vždy dokonale splynulo s okolím. Kořist chytají vysunutím dlouhého lepkavého jazyka. Další zvláštností jsou oči – každým okem se může dívat jiným směrem. Jeho častou potravou je menší hmyz, mouchy, cvrčci, švábi, dále se živí ještěrkami, gekony, ale nepohrdne ani mládětem ptáka. Chameleón je vejcorodý, za 30-45 dní po spáření samice do 20 cm hluboké jamky snáší 20-70 vajec. Hned po snesení vajec jamku zahrabe. Malí se vylíhnou za 150 dní a hned potom jsou samostatná. Dospělý samec může měřit až 65 cm, samice 45 cm, výška bývá u obou pohlaví stejná, 6cm.
Jirka
ROZHOVORY S UČITELI MGR. PAVEL KIJANICA Markéta: „Dobrý den.“ Pavel: „Dobrý den.“ Markéta: „Přál jste si být vždy učitelem?“ Pavel: „Ne.“ Markéta: „Takže, čím jste tedy chtěl být?“ Pavel: „Pamatuju si, že jsme chtěli být v 8. třídě s kámošem švadlenky, to si pamatuji do dneška. Paní učitelka z toho byla nepříčetná, ale já jsem dlouho nevěděl, čím chci být. Chtěl jsem být jednu dobu policajtem, že bych vystudoval Policejní akademii v Praze, ale tam jsem se nedostal. Ale určitě jsem chtěl být takový ten volnočasový učitel – rekreolog, pak jsem se rozhodl, že budu učitelem. Určitě jsem odmlada nevěděl, že budu učit. V životě by mě to nenapadlo.“ Markéta: „A jak jste se k povolání učitele dostal?“ Pavel: „Když jsem vystudoval Rekreologii, začal jsem učit a pracovat s dětmi, pak nám otevřeli nástavbové studium právě pro učitelství II.stupně.“ Markéta: „Chtěl jste vždycky učit předměty, které učíte?“ Pavel: „Ano, chtěl.“
Markéta: „Jak vzpomínáte na své dětství ve škole?“ Pavel: ( smích). „Já jsem byl raubíř, kde šlo, tam jsem se přimotal. Vzpomínám na to rád, bylo to super, většina učitelů bylo skvělých, a jak jsem starší, přišel jsem na to, že to s námi myslela dobře. Když jsem byl menší, moc jsem tomu nerozuměl.“ Markéta: „Vzpomenete si na nějakou vtipnou historku z dětství?“ Pavel: „Tak to jsi mě zaskočila. Jednou jsme měli pracovky, měli jsme něco zařídit, nám se moc nechtělo. Najednou šla paní učitelka, my měli strach, tak jsme se schovali do koruny stromu.“ Markéta: „Co děláte ve volném čase?“ Pavel: „Tak hlavně kolem baráčku, hodně rekonstruujeme, taky kolem zahrádky, pěstuju bylinky a hraju si se svou kočkou Julinkou. A pokud čas dovolí, tak se ženou a synem jdeme na procházku nebo na kolo.“ Markéta: „Které bylinky pěstujete?“ Pavel: „Tymián, rozmarýn, mateřídoušku proti kašli, šalvěj na kloktání. No, jsem taková babka kořenářka. Dělají si ze mě srandu, že mě budou muset utlouct, že nezemřu přirozenou smrtí kvůli tomu, že pořád jím ty bylinky.“ Markéta: „A co vaše kočička? Jak jste k ní přišli?“ Pavel: „Tu jsme „ukradli“, soused měl 4 kočičky a Julča už v té době chodila k nám k plotu. A když začala chodit přímo k nám, už jsme to nevydrželi a dali jsme jí mlíčko, no a pak chodila na mlíčko častěji a my byli říct sousedovi, že mu ji asi „ukradneme“. Zrovna 9. 10. oslavila rok. Mám ji moc
rád, i když jsem nikdy kočku ani psa nechtěl. Pejska bychom taky nakonec chtěli, nejspíš labradora…“ Markéta: „Děkuji moc za rozhovor.“ Pavel: „Není zač…“ Markéta
Mgr. Martin Bouška Kuba: „Dobrý den.“ Martin: „Dobrý den.“ Kuba: „Přál jste si vždycky být učitelem?“ Martin: „Ne, moje životní plány byly trošičku jiné.“ Kuba: „A čím jste chtěl být?“ Martin: „Chtěl jsem se živit elektronikou.“ Kuba: „A jak jste se k povolání učitele dostal?“ Martin: „Náhodou.“ Kuba: „Můžete to nějak upřesnit?“ Martin: „Tak nevzali mě na elektřinu, tak jsem šel dělat učitele.“ Kuba: „Chtěl jste vždycky učit předměty, které učíte?“ Martin: „Ano, chtěl.“ Kuba: „Jak vzpomínáte na své dětství ve škole?“ Martin: „Na své dětství ve škole? No tak byla to docela zajímavá doba. Určitě byla méně náročná než dneska. Obsah
hodiny je snadnější konzumovat, než ho vytvářet, což je mnohem náročnější.“ Kuba: Máte nějakou vtipnou historku z mládí? Martin: „Vtipných historek je dost, ale v tuto chvíli mě žádná nenapadá…“ Kuba: „A co děláte ve volném čase?“ Martin: „Ve volném čase? Zabývám se technikou, počítači, také se věnuju rodině, chodíme na procházky a trávím čas se synem.“ Kuba: „Děkuji moc za rozhovor.“ Martin: „Není zač.“ Kuba
