kolébka evropské kultury 3 kulturní oblasti- egejská oblast- Kykladské ostrovy- kykladská, helatstká kultura

Starověké Řecko - maturitní otázka z dějepisu || Studijni-svet.cz Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Starověké Řecko Předmět: Dějepis Přidal(a): Pan X

Starověké Řecko kolébka evropské kultury 3 kulturní oblasti- egejská oblast- Kykladské ostrovy- kykladská, helatstká kultura

Kréta- mínojská kultura pevninské Řecko- mykénská kultura

Kréta – mínojská kultura předpalácové období (2500 př.n.l.)– specializovaná řemeslná výroba, sociální rozdíly období prvních paláců (2000 – 1700 př.n.l.) – palácové hospodářství město Knossos – palác Labyrinthos – sídlo vládce + hospodářské centrum, složitý komplex místností; Faistos, Malia- zničeno zemětřesením období druhých paláců (1700 – 1400 př.n.l.)- vrchol mínojské civilizace – zničena přírodní katastrofou (sopka na Théře), nájezdy Achájů kultura a umění – lineární písmo A – nerozluštěné, sošky- ženy s hady, číše, reliéfy na nádobách, nástěnné malby, hry s býkem; použití sloupu

1/6


Mykénská kultura v Řecku 1600 – 1200 př.n.l. jih balkánského poloostrova kolem Mykén – styky s Egyptem, Sýrií, vliv Kréty palácové hospodářství, diferenciace společnosti stavba kyklopských zdí, Lví brána, šachtové hrobky s bohatou výbavou (zlaté masky), lineární písmo B vrchol v 13 st. př.n.l. – nezávislost mykénských vládců, ale netvoří statní celek- největší autorita Mykény (Achájové) zničeni asi „mořskými národy“ – vpád Dórů

členění řeckých dějin: temné, archaické, klasické, helenistické

Starověké Řecko Nejstarší období – (temné nebo homérské) 1200 – 800 př. n. l. období úpadku (Dórové rozvrátili myk. civilizaci), pokles počtu obyvatel -

rozpad rodového zřízení, v čele stařešina, sdružování v kmeny (fýly), vznik rodové

šlechty→ dědičný titul basileus (král), svobodní rolníci, bezzemci, patriarchální otroctví osídlování ostrovů v Egejském moři, západní pobřeží Malé Asie= 1. řecká kolonizace

Doba archaická (800 – 500 př.n.l.) sjednocování řeckých obcí Þ do městských států (polis) Þ obyvatelstvo podle majetku Þ růst počtu neplnoprávných rozvoj obchodu – peníze Þ růst majetkové diferenciace a nerovnoměrnosti vývoje rozkvět vzdělanosti, písma (alfabeta) velká řecká kolonizace- nedostatek půdy, touha po svobodě, potřeba surovin, dovoz levného obilí→dlužní otroctví; odbytiště pro výrobky, dovoz otroků kolonie- Černomoří- Byzantion; severní Afrika; jižní Itálie; západní Středomoří období rané řecké tyranidy- pokusy aristokratů zmocnit se vlády (samovláda) problémy řešeny v radě, shromáždění- vznik politiky výrazné postavení šlechty- politická moc; archonti- úředníci z řad aristokracie 7-6. století – vznik timokracie – vláda bohatých bez ohledu na urozenost (– přístup i

2/6


neurozených k úřadům = oslabení aristokracie – sepsání zákonů

Athény poloostrov Attika- obyvatelé Iónové; princip městského státu státní správa- sněm (všichni plnoprávní občané) volí 9 archontů+ správce pokladu; z archontů doživotně členové aeropagu (rada)- volí úředníky, soudce, stratégy… státní zřízení- šlechta, řemeslníci, zemědělci- svobodní - cizinci- metoikové- svobodní bez práv - otroci

spory mezi aristokraty + nespokojenost rolníků, obchodníků Þ 621 právní normy Drakón – velmi přísné- založeny na zvykovém právu 594 př.n.l.-archón Solón – zrušil všechny dluhy, dlužní otroctví; za státní peníze vykoupil Athéňany z otroctví; rozdělil občany do 4 majetkových tříd (podle medimosvýnos polí)→ vykoupení otroci nemají půdu Peisistratova tyranida- 546 př. n. l. (až na třetí pokus)- část aristokracie prchá- jejich půda rozdělena bezzemkům; rozkvět Athén (výstavba chrámů…- Akropolis); po smrti syn Hyparchos (zavražděn), syn Hipiás ( do vyhnanství)- 510 konec tyranidy Kleisthenés- timokracie, reformy: rozdělení obyvatel na 10 místních oblastí (fýly), rozšíření demokracie na lidové vrstvy, základní administrativní jednotka- démos (vlastní samospráva…), ostrakismos, stejná politická práva pro svobodné občany

Sparta 1000 př.n.l. příchod Dórů – ovládnutí původního obyvatelstva- Achájů rozdělení obyvatel: heilóti – nesvobodní, bezprávní – práce v zemědělství

3/6


perioikové – obyvatelé okrajových oblastí – svobodní, ale bez politických práv – zemědělci, řemeslníci Sparťané – nepočetná vládnoucí vrstva, plnoprávní, vojáci z povolání (tvrdý vojenský výcvik)

výchova pod státním dohledem, od 7 let mimo rodinu, tvrdý výcvik (zbraně + tělesná zdatnost (disk, oštěp, běh)), vzdělání: číst, psát, počítat znalost zákonů, ve 20 let vojsko, ve 30 plnoprávný občan státní zřízení: v čele 2 rovnoprávní králové (voleno ze 2 nejmocnějších rodů); 5 eforů- dohled na krále, gerusia 2 králové+ 28 členů(straší 60 let), appelá- plnoprávní občané starší 30 let schvalování zákonů, rozhodování o válce, volba eforů messénská válka- století- potřeba půdy Þ zisk Þ povstání Þ poraženoÞ nutnost jednoty a semknutí Sparty stol.vznik peloponéského spolku – nadvláda (hegemonie) Sparty

Doba klasická (500- 338 př.n.l.) - vrchol vzdělanosti a kultury, doba obranných válek proti Persii, vrchol otrokářské demokracie, peloponéská válka

Řecko- perská válka (492 – 449 př.n.l.) povstání maloasijských Řeků proti Peršanům Þ pomoc pevninských Řeků Þ záminka k napadeníÞ střet na moři- ostrov Ladé 494- athénské loďstvo poraženoÞ záminka k napadení Athén 490 bitva u Marathónu prohra Peršanů (perský vůdce Dareios) 480 Xerxés x Leonidas bitva u Thermopyl – porážka Řeků bitva u Salamíny 480 – lépe ovladatelné lodě Řeků Þ výhra, 479 zbytek pozemního vojska Peršanů poražen u Plataje 478 athénský (délský) námořní spolek – cíl: osvobodit řecká města v Malé Asii, ovládnutí Černého moře, porazit Peršany 449 konec řecko- perských válek- nezávislost Řeků v Malé Asii- Kálliův mír roste moc Athén, nespokojenost Sparty

Perikles

4/6


stratég, uzavřel mír se Spartou růst politického vlivu řemeslníků a obchodníků, upevnění demokracie, rozvoj Athén, roste moc stratégů athénská námořní říše – hegemonie Athén peníze ze spolku využívány na jiné účely Þ nespokojenost členských států

Peloponéská válka (431 – 404) spor mezi Athénami a Spartou o nadvládu na celým Řeckem Sparta opora o peloponéský spolek Archidámova válka 431 – 421 střídavé úspěchy, Athény vnitřní rozpory, morová epidemie Þ oslabení 421 Nikiův mír se Spartou na 50 let v Athénách spor mezi mírovou a válečnou stranou

Dekelejská válka 414-404- v A vítězí válečná strana (Alkibiades)- ale A poraženy u SicílieÞ Alkibiades přebíhá ke Spartě- rada k napadnutí pevnosti Dekeleje Alkibiades opět k A- získává Bospor a Dardanely 405 prohra Athén u Aigos potamoi (Kozí říčky)– těžké mírové podmínky – rozpuštění spolku, vydání lodí, stržení hradeb.. hegemonie Sparty; v Athénách nastolen oligarchický režim 30 tyranů ,později návrat k Athénské demokracii

thébská hegemonie – Théby se snaží svrhnout vládu Sparty, ale i přes výhru pokles moci, celkový hospodářský úpadek řeckých městských států, Sparta nedosáhla sjednocení Řecka Þ vzestup Makedonie

Helénistická doba (338 – 146 př.n.l.) období nadvlády Makedonie až do rozpadu říše Alexandra Velikého – přechod k pozdně otrokářské společnosti Filip II 359 – 336- základ mocenského vzestupu Makedonie, zajištění hranic, reorganizace vojska (falanx), péče o hospodářský rozvoj, pronikání do Řecka bitva u Chaironei 338 řecké obce poraženi, pronásledování odpůrců, vznik federace států v čele s Makedonií F zavražděnÞ Alexandr Makedonský Alexandr Veliký 336 – 323 př. n.l.- znovu sjednotil Řecko bitva u Grániku vítězství 333 př.n.l.- osvobození maloasijských Řeků bitva u Issu 333- výhra nad Dareiem III. (zajati členové královské rodiny) dobytí Sýrie a Foiníkie, tažení do Egypta založení Alexandrie 331

5/6


Gaugamely 331- zmocnění se Babylonu a Sús, vypálení Persepoli (msta za Athény)- definitivní porážka Persie 327 tažení do Indie, ale nespokojenost vojska a těžké podmínky Þ návrat, 323 smrt v Babylonu ve 33 letech- říše nepřežila AM

6/6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

kolébka evropské kultury 3 kulturní oblasti- egejská oblast- Kykladské ostrovy- kykladská, helatstká kultura

Recommend Documents