ŠKOL Í VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Základní školy speciální a Praktické školy Jihlava, příspěvkové organizace. Zpracovaný podle RVP pro obor vzdělání ZŠS

ŠKOLÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní školy speciální a Praktické školy Jihlava, příspěvkové organizace Zpracovaný podle RVP pro obor vzdělání ZŠS

ŠKOLA DOBRÉHO STARTU

Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava, příspěvková organizace 1 Identifikační údaje 1.1 ázev a adresa školy Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava, příspěvková organizace Březinova 31 586 06 Jihlava web: www.pomskola.cz e-mail: [email protected] tel.: 567 333 644 mobil: 777 813 879 IČO 70888396 IZO 118700693 RED-IZO 618700684

1.2 Kontaktní adresy 1.2.1 Ředitelka školy: Mgr. Zuzana Šimková Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava, příspěvková organizace Březinova 31 e-mail: [email protected] tel.: 567 333 644 mobil: 777 813 879 1.2.2 Zástupkyně ředitelky školy a koordinátorka ŠVP: Mgr. Miroslava Prchalová Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava, příspěvková organizace Březinova 31 e-mail: [email protected] tel.: 567 333 644 mobil: 777 813 879

1.3 Zřizovatel školy Statutární město Jihlava Masarykovo náměstí 1 586 01 Jihlava web: www.jihlava.cz

2 Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy 2.1.1 Velikost školy, kapacita, strukturovanost Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava, příspěvková organizace je plně organizovaná, funguje jako škola spádová a svou kapacitou 62 žáků patří k největším svého typu v České republice. Je zřizována statutárním městem Jihlava. Většina žáků denně dochází nebo dojíždí, přibližně třetinu tvoří klienti Denního a týdenního stacionáře v Jihlavě, který zajišťuje jejich denní svoz do školy. 2.1.2 Umístění školy, dostupnost, dopravní obslužnost Škola sídlí v krajském městě uprostřed klidného sídliště se spoustou zeleně. Budova je bezbariérová, přízemní, má vlastní velkou zahradu a prostorné bezpečné parkoviště. Celý přilehlý areál je zabezpečen oplocením. V bezprostřední blízkosti školy se nachází zdravotní a nákupní středisko, lesopark a zastávka MHD. V nedalekém okolí, kam se dá dojít pohodlně pěšky, je ZOO, dopravní hřiště, sportovní hřiště, bazén a divadlo. 2.1.3 Vybavenost školy Kromě standardního vybavení; televize, video, radia, CD přehrávače, kamera, digitálních fotoaparátů, mobilního telefonu, tiskáren, kopírek, termokopírky, laminátorů, má škola pec na vypalování keramiky a točířský kruh. Pro tělesnou a rehabilitační tělesnou výchovu využívají žáci motomed, rehabilitační míče, vnitřní i venkovní trampolínu a další speciální náčiní a masážní pomůcky. Mobilní žáci mají k dispozici kola, bicykly a tricykly i dvojkolo. Pro relaxaci je zařízena ozvučená speciální místnost s vodním lůžkem, kuličkovým bazénkem, polohovacími vaky, závěsnou houpačkou, světelnými válci, balančními plošinami ozvučným zařízením, světelnými olejovými filtry aj. Pro rozvoj zrakového vnímání slouží zatemňovací místnost, kde žáci pracují na lightboxu. Imobilní žáci se mohou pohybovat na speciálním vertikalizačním zařízení – tzv. ,,stabiflex“, ve výuce mají k dispozici vyhovující speciální vozík či sedák a pracovní plochu. Ve třídách pro žáky s kombinovanými vadami jsou speciální polohovací pomůcky a lůžka. Ke zvedání a přemísťování imobilních žáků jsou k dispozici 2 elektrozvedáky a nově závěsný kolejnicový systém ERILENS. Všechny třídy jsou vybaveny počítači s dotykovou obrazovkou. Třídy pro žáky s pervazivní vývojovou poruchou disponují speciálními pracovními boxy. Žáci s narušenou komunikační schopností využívají komunikátory s hlasovým výstupem. Žáci mají k dispozici venkovní multifunkční hřiště, vnitřní multifunkční tělocvičnu vybavenou dataprojektorem, ozvučným zařízením, světelnými efekty a zrcadlovou stěnou, keramickou dílnu, víceúčelovou dílnu, cvičnou kuchyňku, cvičný byt, v rámci speciálních terapií mohou využívat vodní perličkovou lázeň. 2.1.4 Možnosti školy V základní škole speciální jsou vzděláváni žáci se středním a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami, žáci s pervazivní vývojovou poruchou. Obsah, formy a metody vzdělávání odpovídají vzdělávacím potřebám žáků a jejich možnostem ve smyslu ustanovení § 16 odst. 6. a odst. 8 školského zákona. Vzdělávání probíhá v současné době celkem v 8 třídách: 6 tříd pro žáky se středním mentálním postižením a těžkým mentálním postižením se souběžným postižením více vadami, 2 třídy pro žáky s pervazivní vývojovou poruchou. Při škole také funguje školní družina. V každé třídě pracují 3 pedagogičtí pracovníci: třídní učitel, asistent pedagoga a

vychovatel. V rámci vzdělávání poskytujeme speciální terapie – canis, ergo, arte, muziko, trampolining, orofaciální terapii, bazální stimulaci, dotekovou terapii. Škola zajišťuje dětem předprofesní přípravu zaměřenou na optimální pracovní zařazení vzhledem k jejich specifickým potřebám. Školní docházka je desetiletá, žáci základní školy speciální získají po ukončení školní docházky základy vzdělání. Podle svých možností a schopností si během vzdělávání rozšíří své kompetence, rozvinou rozumové, smyslové a tělesné schopnosti, sebeobslužné a pracovní dovednosti. Mimo výuku se mohou žáci zapojit do zájmových kroužků se zaměřením na ruční práce, keramiku a výtvarné činnosti. Při základní škole funguje také Občanské sdružení Kamínek, které sdružuje rodiče postižených dětí a pedagogy. Jedním z hlavních cílů sdružení je podpora individuálních a skupinových zájmů postižených dětí v jihlavské speciální škole. K dalším cílům patří podpora mimoškolních, zájmových a rekreačních aktivit žáků školy, rozvoj motorických schopností a dovedností u multihandicapovaných osob, integrace dětí s postižením v rámci sportu, reprezentace obce v národních i nadnárodních soutěžích, protidrogová prevence prostřednictvím sportu. Práce ve sdružení je dobrovolná. Příjmy sdružení tvoří členské příspěvky, sponzorské dary a granty. Kromě zajišťování finančních prostředků pro potřeby dětí, působí Kamínek jako organizátor celoročních aktivit pro děti, např. canisterapie, rehabilitačního plavání, práce ve sportovních kroužcích SK Kamínek: plavání, cyklistika, stolní tenis, gymnastika, boccia. Dále realizuje rekondiční pobyty dětí s rodinami, sportovní soustředění i celodenní výlety. Pomáhá zajišťovat účast na hudebních festivalech, sportovních soutěžích i mezinárodních speciálních olympiádách. 2.1.5 Školská rada Podle nového školského zákona č. 561/2004 začala od ledna 2006 ve škole působit školská rada. Počet jejích členů (6) stanovil zřizovatel školy – 2 zastupitelé města Jihlavy, 2 zástupci rodičů a 2 pedagogové.

2.2 Charakteristika pedagogického sboru 2.2.1 Odbornost pedagogů Garantujeme pedagogickou profesionalitu, odbornost, kreativitu, empatii, individuální přístup k žákům, individuální logopedickou intervenci, výchovné poradenství, konzultace pro rodiče. Třídní učitelé jsou absolventi vysokoškolského studia v oboru speciální pedagogika se zaměřením na edukaci žáků více vad, psychopedii, logopedii, surdopedii a poruchy učení. Asistenti pedagoga a vychovatelé mají středoškolské a vyšší odborné vzdělání. Všichni pedagogičtí pracovníci absolvují každoročně certifikované semináře, kurzy a školení zaměřené na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Ve spolupráci s Asociací pro pomoc lidem s autismem v Praze máme vyškoleny specialisty v oblastech autismu, v problematice vzdělávání hyperaktivního dítěte, vývojové psychologii a speciálně pedagogické diagnostice. Pod vedením Mgr. Matějíčkové se pedagogové naučili základní stimulační terapie. Dále se vzdělávají v oblasti ITC, jazykové vybavenosti, podle svého profesního zaměření jsou proškoleni v oblastech sexuální výchovy, arteterapie, alternativních forem komunikace, autismu, sportovních aktivitách a zdravotních cvičení. Ve škole pracují s konceptem bazální stimulace. Přednášejí pro odbornou veřejnost, publikují v odborných časopisech.

2.3 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce s rodiči a veřejnými subjekty 2.3.1 Mezinárodní spolupráce Pedagogové a žáci byli zapojeni do projektu Comenius s mezinárodní spoluprací, v rámci kterých navázali partnerství se školami v Evropě, s nimiž jsou i nadále v e-mailovém spojení a vyměňují si zkušenosti i po skončení projektu. Ve škole pracovala dobrovolnice z rakouského Linzu v rámci projektu Evropské dobrovolné služby. Projektem „Doma v Evropě“ jsme navázali na mezinárodní spolupráci z předchozích let s partnery z Dánska, Rakouska a Velké Británie. Žáci a učitelé se rozhodli pokračovat v předchozích aktivitách a zamýšlí tak činit i do budoucna. 2.3.2 Projekty Ve škole probíhal po několik let projekt „Sportování v Pomocné škole“, který byl podporován grantem z Fondu Vysočiny. Rozvoj zdraví a fyzických schopností a dovedností žáků je hlavním cílem fungování sportovních zájmových útvarů. V rámci sportovního klubu Kamínek Jihlava, který je členem Českého hnutí speciálních olympiád, se žáci zapojují do tréninků stolního tenisu, plavání, cyklistiky, moderní gymnastiky a boccie. Škola pravidelně pořádá celou řadu akcí s cílem maximálního rozvoje tělesné a duševní kondice žáků školy (např. tradičně probíhá turnaj ve stolním tenise a jeho přizpůsobených sportech, s FC Vysočina Jihlava sportovně integrační den a další). Zdravý životní styl, sexuální výchova a prevence sexuálního zneužívání, zdravá výživa, boj proti alkoholismu a kouření, prevence drogových závislostí jsou oblasti dlouhodobě plněné v minimálním preventivním protidrogovém programu – jsou zahrnuty do projektu ,,Rodinná a sexuální výchova“, který ve škole probíhal po dva roky a dále se stal součástí obsahu vzdělávání. Od listopadu 2009 do června 2012 probíhá nejrozsáhlejší projekt s názvem: Základní škola speciální Jihlava – centrum pro vzdělávání a komplexní péči o žáky se zdravotním postižením. Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.2.02./02.0008 Tříletý projekt je zaměřen na zkvalitnění vzdělávání žáků se středním a těžkým zdravotním postižením s cílem zlepšení jejich rovného přístupu ke vzdělávání, přípravy na jejich sociální a pracovní integraci. Cíle projektu: • • • • •

Zlepšení kvality vzdělávání žáků s těžkým zdravotním postižením Zvýšení jejich sociálních kompetencí a umožnění sociální integrace těchto žáků Zvýšení nabídky neformálního vzdělávání metodou rozvoje zájmové činnosti žáků s těžkým zdravotním postižením Zvýšení odborných speciálně pedagogických kompetencí pedagogů Zvýšení znalostí povědomí rodičů o problematice specifik jednotlivých postižení žáků a možnosti kompenzace jejich handicapu

Pedagogové pracují na inovaci školního vzdělávacího programu, který obohacují o nové předměty a průřezová témata, zpracovávají metodiky některých terapií a zájmových aktivit, vytváří nové učební pomůcky a materiály, absolvují odborné kurzy – synergetická reflexní terapie, speciálně pedagogické supervize, bazální stimulace.

Žáci využívají nové speciální podpůrné terapie zaměřené na kompenzaci jejich zdravotního postižení. Rodičům žáků je poskytován informační poradenský servis zaměřený na sociální, zdravotní a vzdělávací problematiku. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

2.3.3 Spolupráce s jinými subjekty Velmi úzce spolupracujeme se Střední odbornou školou sociální v Jihlavě, Vyšší odbornou školou sociální v Jihlavě, Pedagogickou fakultou v Brně a dalšími pedagogickými fakultami v republice, odkud k nám přicházejí studenti na odbornou praxi. Občanské sdružení Život 90 nám poskytuje osobní asistenci žákům, kteří potřebují individuální přístup po celou dobu výuky. Významným partnerem školy je občanské sdružení Kamínek, které podporuje zejména zájmovou činnost handicapovaných dětí. Podporuje finančně volnočasové aktivity, které vedou ke zkvalitnění jejich osobního života (art dílny, sportovní kroužky, psychorehabilitační pobyty,…). Na tuto činnost získávají prostředky převážně z grantových programů různých nadací (NROS, Fond Vysočina,… ). Dále uvádíme pouze jmenovitě některé z nejdůležitějších subjektů, se kterými spolupracujeme. Jsou to: Magistrát města Jihlavy, Kraj Vysočina, DTS Jihlava, SPC Jihlava, ROTARY KLUB Jihlava, FC Vysočina, APLA Praha, ČHSO, ZŠ Seifertova, ZŠ Demlova, MŠ Mozaika, Městská knihovna, Vrak bar, Městská policie, ZOO Jihlava a další.

2.3.4 Spolupráce s rodiči žáků Pedagogové Základní školy speciální v Jihlavě poskytují poradenské služby dle § 7 vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Probíhají pravidelné informační schůzky s rodiči, pedagogové uskutečňují během školního roku plánované návštěvy v rodinách, aby lépe poznali zázemí žáků. Škola umožňuje účast rodinných příslušníků ve výuce, nabízí rodičům účast na odborných seminářích. Vítáme účast rodičů na akcích školy a zároveň pomoc při realizaci. Pravidelně uskutečňujeme ve spolupráci s občanským sdružením Kamínek společné mimoškolní aktivity rodičů, žáků a pedagogů.

2.3.5 Prezentace na veřejnosti Žáci a pedagogové prezentují svou práci a její výsledky na veřejnosti prostřednictvím otevření školy rodičům, odborné veřejnosti, politikům i médiím. Pořádáme školení, výstavy, aukce. Máme přístupné webové stránky ( www.pomskola.cz ), které jsou průběžně aktualizovány. Každoročně probíhá souběžně několik projektů, žáci se účastní sportovních a kulturních akcí, prezentují školu ve výtvarných soutěžích, na sportovních turnajích i hudebních setkáních.

3 Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Základní škola speciální ,, Škola dobrého startu“, č. j. 22 931/2008-61. ŠVP Základní školy speciální v Jihlavě vychází z RVP ZŠS, z dosavadních vzdělávacích programů pro středně a těžce mentálně postižené žáky, z profesních zkušeností pedagogů v oblasti speciální pedagogiky, z dlouholeté praxe pedagogického sboru v oblasti vzdělávání zdravotně postižených žáků a z potřeb rodin postižených žáků. Využíváme takové metody a formy práce, které v co největší míře respektují individuální specifické vzdělávací potřeby žáků, úroveň mentálních a fyzických schopností žáků a vedou k maximálnímu rozvoji všech složek jejich intelektu, volních vlastností, fyzického a psychického zdraví.

3.1 Zaměření školy Základním cílem vzdělávání v základní škole speciální je rozvinout u žáků za pomoci speciálně pedagogické péče schopnost osvojit si základy vědomostí, dovedností a návyků, které jim umožní orientaci v okolním světě a zapojení do společenského života. U těžce postižených žáků usilujeme o zvyšování kvality jejich života a o co nejvyšší míru jejich samostatnosti. Hlavní důraz klademe především na výchovnou složku výchovně vzdělávacího procesu. Každé dítě by mělo být vybaveno odpovídajícími klíčovými sociálními kompetencemi, které mu umožní žít a pracovat s ostatními, navazovat vztahy, přizpůsobovat se změnám, chápat souvislosti a uplatnit své schopnosti. Při výchovně vzdělávacím procesu využíváme emocionalitu a velkou citovou vnímavost žáků, které jsou oporou při vzdělávání postižených dětí. Aby mohly prožít svůj život plně a harmonicky, upevnit si sebevědomí a vytvořit si vědomí vlastní hodnoty, zaměřujeme se na rozvíjení těchto oblastí: •

•

•

•

•

Rozvoj sebeobslužných a pracovních schopností. Žáci mají možnost pracovat v dílně, na zahradě, v 9. a 10. ročníku vykonávají předprofesní přípravu v chráněném pracovním prostředí. Zapojení do činností v sociální oblasti. Ve spolupráci s běžnými ZŠ, sportovními a kulturními organizacemi zapojujeme žáky do integračních aktivit se zdravou populací jako je sportování s dorostenci z FC Vysočina, společné hudební setkávání ,,Ozvěny“ s žáky ZŠ Seifertova apod. Posilování vztahu k rodinnému prostředí. Pořádáme ve spolupráci s OS Kamínek společné akce s rodinami, psychorehabilitační a rekondiční pobyty. Pedagogové poznávají rodinné prostředí žáků, probírají s rodiči problematiku vzdělávání jejich dítěte. Rozvoj estetického a kulturního vnímání. Žáci navštěvují divadelní a kulturní představení, koncerty, výstavy, zúčastňují se výtvarných a hudebních soutěží. Pedagogové založili s žáky hudební skupinu Raraši, se kterou reprezentují školu na veřejnosti. Výchova ke zdraví. Žáci rozvíjejí svou fyzickou zdatnost a psychickou odolnost, otužují se, chodí na vycházky, cvičí v přírodě. V hodinách tělesné a rehabilitační tělesné výchovy se věnují kromě klasické náplně i plavání, cyklistice, gymnastice a po

•

•

•

vyučování se mohou zapojit do dalších sportovních aktivit v rámci zájmové činnosti. Všech aktivit se podle individuálních možností účastní i žáci s tělesným postižením a imobilní. Vedeme žáky ke zdravé výživě, snažíme se u nich pěstovat správné stravovací návyky, v hodinách pracovního vyučování připravují zdravé pokrmy, realizují pod vedením ,,Den zdravé výživy“, zapojují se dle možností do vyhlašovaných projektů. Ve škole je zajištěn pitný režim. Vytváření přátelského a motivujícího prostředí ve škole. Pořádáme společná setkání – zpívání, oslavy narozenin, vzdělávací akce a projekty zaměřené na rozvoj mezilidských vztahů. Pedagogové pracují s nástěnkou ,,Jsme dobří“, kde blahopřejeme žákům nejen k narozeninám a svátkům, ale hlavně k individuálním úspěchům ve vzdělávání i zájmové činnosti. Komunikační dovednosti, jazyková výchova. V modelových situacích učíme žáky řešit běžné životní problémy, formulovat myšlenky, pojmenovat konkrétní potřebu, požádat o pomoc apod. V přizpůsobené formě realizujeme i výuku anglického jazyka. Výchova k ochraně životního prostředí. Na poznávacích vycházkách sledují žáci proměny okolí při střídání jednotlivých ročních období, pečují o rostliny a o školní zahradu, třídí odpadové suroviny, sbírají plody pro lesní zvěř a pro zvířata v ZOO. Seznamují se s životem v obci, ve městě, navštěvují významná místa v lokalitě, učí se rozlišovat, co je správné a co špatné, jak se mají v přírodě chovat, co nesmí dělat. Zapojují se do sběrných soutěží a projektů v oblasti enviromentální výchovy.

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie u žáků se středním mentálním postižením Žáka vybavujeme klíčovými kompetencemi v konkrétní praktické podobě, aby pro něj byly prakticky použitelné.

Kompetence k učení Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− číst a psát jednoduché texty s porozuměním a tyto využívat ke svému dalšímu vzdělávání a rozvoji zájmů, − dodržovat určité naučené stereotypy učení − orientovat se v textu, vyhledávat důležité údaje, − koncentrovat se na učení, − pro rychlejší orientaci používat sociální čtení (např. při nákupu), − číst text psaný různým druhem písma, − stručně interpretovat přečtený text vlastními slovy, − přečíst a v praxi použít jednoduchý pracovní návod,

− pravidelně opakovaně procvičuje čtení, sociální čtení, globální čtení, − využívá pro objasnění pojmů práci s textem z různých zdrojů, reálné předměty, fotografie, piktogramy, články z novin, časopisů, encyklopedie, internet, − pravidelně procvičuje čtení s porozuměním, pomáhá interpretovat čtený text, formulovat vlastní myšlenky, diskutovat o obsahu článku, prověřuje porozumění textu, vede diskuzi a provádí rozbor textu, − používá návodné otázky pro ověření porozumění,

− sestavit a napsat krátký srozumitelný vzkaz − používat vhodné učebnice, výukové materiály, názorné pomůcky, informační technologie a orientovat se v nich, − orientovat se v nabídce materiálu, vybrat si text dle svého zájmu, − znát nejelementárnější možnosti využití informačních technologií, dle možností využívat různých zdrojů informací, − samostatně a zodpovědně provádět pracovní úkony dle naučených pracovních postupů, − vyhledávat informace z dostupných zdrojů, procvičovat praktické situace a postupy, − projevovat zájem o nové informace, být aktivní a zvídavý, měl by umět využívat IKT, − dokončit zadaný úkol, −

−

−

− −

− − − −

− souběžně se čtením upevňuje grafické zvládání písma, − zajišťuje dostatek učebních pomůcek při výuce, − využívá názorné materiály, učebnice, knihy, encyklopedie, mapy, plánky..., podporuje a motivuje v jejich používání, − vzbuzuje zájem o knihy, učí orientovat se v informačních technologiích, − plánuje, probírá, nacvičuje pracovní postupy, − pravidelným a soustavným opakováním vytváří a upevňuje rutinní pracovní postupy, − podněcuje aktivitu a tvořivost zadáváním zajímavých úloh včetně domácích úkolů,

− podněcuje převzetí zodpovědnosti za plnění jednotlivých úkolů, pod vlivem motivace, pochvaly a − zhodnocuje, oceňuje, odměňuje každý povzbuzení směřovat k dalšímu výkon, motivuje a umožňuje realizaci poznávání, vlastních nápadů a řešení, chápat a zvládat hodnocení vlastního − definuje a vysvětluje pojmy pochvala, výkonu, odměna, pokárání, objasňuje pojem „sebehodnocení“, průběžným nácvikem vytváří a upevňuje dovednost sebehodnocení, znát základní dopravní značení − konkrétně na tematických vycházkách (přechody, semafory...), názvy důležitých seznamuje, ukazuje, budov (nemocnice, pošta, nádraží, − v modelových situacích procvičuje styčné obchody...), umět se zeptat, momenty, ve kterých se žák může ocitnout, znát termíny, znaky a symboly užívané − předvádí názornou aplikaci běžných v běžných situacích, termínů, znaků, symbolů, ovládat základy psaní na PC, pracovat − podněcuje zájem o PC, motivuje k plnění s jednoduchými vzdělávacími a vybraných úkolů, využívá výukových zábavnými programy, programů, hledat informace na Internetu, dle − vhodně volenými otázkami ověřuje, vlastního zájmu, analyzuje, zda žák porozuměl zadávaným úkolům, aktivně používat svou e-mailovou adresu: otevřít poštu, poslat e-mail, − umožňuje za odměnu samostatnou činnost na PC podle vlastního výběru, ovládat některý jednoduchý grafický nachází individuální využití PC, program, na základě získaných zkušeností a − v praktických situacích demonstruje dovedností zvládat jednoduché úkoly, konkrétní řešení, seznamuje s potřebnými vědět si rady v běžných situacích, informacemi, poukazuje na možné zdroje informací,

− orientovat se v situaci a v případě potřeby − prakticky nacvičuje s žákem řešení požádat o pomoc dospělého. jednoduchých úloh, orientaci v daném prostoru a v dané situaci.

Kompetence k řešení problému Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− vědět, že každá situace má řešení a pokusit se na ně vzpomenout, − vědět, že i žádost o pomoc je správné řešení,

− účelově simuluje nejběžnější problémové situace ve kterých se žák může ocitnout (při řešení úkolu ve škole, konflikt mezi spolužáky, kamarády, v rodině, dezorientace na veřejnosti,...), názorně předvádí možná řešení, následně je nacvičuje, procvičuje a upevňuje, − periodicky opakuje a generalizuje učivo, obměňuje dílčí úkoly, podporuje žáka v aplikaci získaných poznatků, − simuluje reálné životní situace, formou námětových her a dramatizace objasňuje modelové chování, prakticky demonstruje v reálu, − formou dramatizace, v modelových situací a i v reálných podmínkách seznamuje žáka s konkrétními řešeními, − formou sociálního učení předává praktické zkušenosti,

− na základě vlastních zkušeností a naučených řešení zvládat známé situace, − zpracovat získané teoretické a praktické zkušenosti a dokázat je využít v běžném životě, − zvládat orientaci v reálných životních situacích, konstruovat funkční sociální schémata, − setrvat po dostatečně dlouhou dobu při dané činnosti a udržet pozornost (s důrazem na samostatnost), − pociťovat radost a uspokojení z překonání překážky, v případě neúspěchu být naopak schopen v práci pokračovat a hledat alternativní řešení nebo např. požádat o pomoc, − znát své jméno, adresu bydliště, měl by vědět, kde má napsané důležité údaje (mobil rodičů, hasiči, policie, první pomoc), nosit je u sebe a dokázat je v případě nouze použít, − znát osobu, kterou může požádat o pomoc.

− podporuje žáka v aktivitě a vytrvalosti při řešení úkolů, vhodnou motivací a povzbuzováním pěstuje v žákovi vůli a chuť překonat překážku, řešit problém, − seznamuje s konkrétním řešením v nouzové situaci, koho a jak zavolat, co udělat – prakticky nacvičuje chování v krizových situacích, − opatří žákovi vizitku s důležitými údaji, kterou bude nosit u sebe v případě, že by se ocitl v pro něj neřešitelné situaci.

Kompetence komunikativní Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− samostatně komunikovat s ostatními lidmi v běžných sociálních situacích,

− využívá možností strukturovaného vyučování jako formy komunikace, denně zařazuje do výuky komunikační cvičení, směřuje žáka k aktivní komunikaci, − vštěpuje rozlišování k cizím a známým lidem, − hovoří k žákovi jasně, srozumitelně, zadávané úkoly prakticky demonstruje, sleduje reakce žáka a vyhodnocuje zpětnou vazbu, − s využitím pohádek, příběhů, dramatizace, vyprávění, písní, metodami čtení rozvíjí představivost, vyjadřovací schopnosti, citové vnímání, chápání posloupnosti děje, − vytváří a upevňuje konkrétní i abstraktní pojmy, − nacvičuje schopnost výběru,

− rozlišovat blízké a cizí osoby, adekvátně se chovat ke známým a cizím lidem, − chápat jednoznačná slovní sdělení a adekvátně reagovat,

− slovně (alternativním způsobem) vyjádřit své potřeby, přání, emoce,

− chápat a uplatňovat v komunikaci zvládnuté konkrétní i abstraktní pojmy, − chápat možnost výběru z nabízených možností, − číst jednoduché texty s porozuměním, identifikovat podle názvů jednotlivé obchody a úřady a další důležité instituce, orientovat se v jednoduchém plánku, mapě, praktickém návodu..., − zvládnout psaní vlastního jména, adresy, − psacím nebo tiskacím písmem vyjádřit krátké sdělení, vzkaz, − vyjádřit slušnou formou svůj názor, umět ho zdůvodnit – proč?,

− podle svých možností psát rukou, na PC, prostřednictvím komunikátoru, ovládat telefon, mobil, TV, CD, rádio, video...,

− zvládat základní komunikaci v nejběžnějších sociálních situacích, − rozlišovat a respektovat společenské postavení osoby, se kterou hovoří.

− procvičuje čtení s porozuměním, vysvětluje obsah textu, využívá k nácviku letáky, časopisy, beletrii, piktogramy, upoutávky...,využívá sociální čtení, − nacvičuje, rozvíjí a upevňuje schopnost funkčního písemného projevu, − volí formu psaní, která žákovi nejlépe vyhovuje, − vytváří modelové situace, předvádí a hraje různé role, podporuje žáka v napodobování, aktivuje ho k vlastnímu projevu, − seznamuje srozumitelnou formou s využíváním informačních technologií, účelně používá ve výuce PC, internet, MT, komunikátory, přibližuje žákovi možnosti používání techniky, − cíleně zařazuje do výuky poznávací vycházky a exkurze, vysvětluje nové pojmy, popisuje vztahy mezi lidmi, − nácvikem komunikačních dovedností v běžných sociálních situacích připravuje

žáka pro reálný život.

Kompetence sociální a personální Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− uvědomovat si sám sebe, svou osobu i existenci dalších lidí,

− utváří v žákovi představu o vztazích mezi lidmi jednak formou rozhovorů, diskuzí, tematických aktivit, dramaterapie, hraní rolí, vlastním příkladem, i prostřednictvím výukového materiálu, − simuluje rodinnou atmosféru, přehrává role, − pomáhá žákovi orientovat se ve školním prostředí, plánuje poznávací vycházky do okolí, upozorňuje na záchytné orientační body v terénu, nacvičuje s žákem jízdu MHD, − soustavným nácvikem a upevňováním sebeobslužných činností vštěpuje žákovi pocit zodpovědnosti k sobě samému i ke svému okolí, − posiluje zdravé sebevědomí žáka zadáváním splnitelných úkolů, − oceňuje žákovu práci, vede žáka k úctě k hodnotám, − individuální prezentací před kolektivem umožňuje žákovi seberealizaci, − vede v patrnosti svátky a narozeniny žáků, podle možností významný den žáka ve třídě oslaví, − pěstuje a udržuje mezi žáky kultivované chování ( nácvik pozdravu, požádání o něco, poděkování, pomoci druhému...), − podporuje sociokulturní návyky (blahopřání, obdarování,..) − zařazuje do výuky návštěvy kulturních a sportovních zařízení, − v modelových situacích přibližuje žákovi sociální role, − vytváří v třídním kolektivu přátelskou atmosféru, − chrání a pěstuje v žákovi lidskou důstojnost, − usměrňuje chování mezi žáky,

− znát svou roli v rodině, v kolektivu, vnímat i jiné sociální role, − znát svou školu, orientovat se v jejím blízkém okolí, vědět, kde bydlí, pamatovat si svou adresu a přibližně cestu do školy, umět užívat dopravní prostředky k vlastní dopravě, − mít zautomatizované sebeobslužné činnosti,

− zodpovědně plnit své povinnosti, − vážit si práce své i druhých, − zvládat vlastní prezentaci před kolektivem, − ovládat základní pravidla společenského chování, − adekvátně reagovat při různých příležitostech, − zvládat pozdrav, poděkování, požádání o pomoc, předání vzkazu, blahopřání − vhodně se chovat v běžných situacích (návštěvy kulturních a sportovních akcí), − chápat sociální role, vztahy mezi lidmi, − navazovat přátelský vztah s vrstevníky, − znát a respektovat obecně platná pravidla chování, − mít rád sám sebe, své blízké, přátele,

− respektovat autoritu, práva ostatních lidí, − prosadit se ve skupině, vyjádřit svůj názor, být schopen volby z možností, − respektovat sociální role, uvědomovat si svá práva a povinnosti, − přibližně odhadnout důsledky svého jednání vůči okolí, chápat dobro a zlo, − přijímat následky, snažit se o nápravu chyby, − být schopen rozlišit rizikové a nevhodné situace a dokázat je odmítnout,

− vyjádřit, že se něco děje, popsat nepříjemné zážitky, pocity – požádat druhého o pomoc.

− buduje povědomí o hierarchii v jednotlivých sociálních skupinách, − podporuje žáky v účasti na soutěžích, dostatečně oceňuje dosažené úspěchy, − dává žákovi prostor k vyjádření vlastního názoru, − upozorňuje žáka na konkrétní nevhodné a rizikové chování a jeho důsledky, − učí žáka poznat (hledat) chybu, uznat ji, omluvit se, opravit..., − formou projektů, besed na dané téma vštěpuje žákovi rozlišovací schopnosti – co je pro něj dobré a co špatné, konkrétními aktivitami analyzuje možná rizika a jejich důsledky, nacvičuje modelové chování – odmítnout riziko, − informuje žáka, na které osoby se může s důvěrou obrátit.

Kompetence občanské Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− chápat sociální role v různých prostředích, kde se pohybuje ( v rodině, ve škole, na veřejnosti...),

− pravidelnými návštěvami kulturních, sportovních a dalších společenských akcí podporuje u žáka rozvoj sociokulturních návyků a dovedností, − vytváří modelové situace, − ponechává žákovi prostor k argumentaci a obhajobě vlastního postoje nebo jiného postupu při plnění úkolů, ale zároveň v něm pěstuje zodpovědnost za jeho splnění, vůli k dokončení práce, − na konkrétních příkladech vysvětluje pojmy a souvislosti mezi nimi: práce – odměna, povinnost – právo, − učitel funkčně žáka zaměstnává, žádný jeho výkon neponechává bez vyjádření, všímá si drobných úspěchů, nezapomíná uznat práci, odměnit za podaný výkon (individuální odměna), − působí na žáka vlastním pozitivním přístupem a příkladem, uplatňuje ve výuce správné vzory společenského chování,

− zvládat chování při různých akcích, − znát rozdíl mezi právem a povinností, vědět, co smí a nesmí, umět přidělit základní práva a povinnosti nejznámějším sociálním rolím, respektovat autority, − chápat souvislost práce - odměna povinnost - právo − vážit si své práce, ocenit práci spolužáků,

− ovládat základy společenského chování (pozdravit, poděkovat, požádat o pomoc), chápat a akceptovat rozdělení rolí v rodině, ve třídě, ...

− zvládá naplánovat a uskutečnit běžné denní činnosti,

−

−

−

−

− posiluje sebevědomí žáka tím, že mu umožní samostatně naplánovat a posléze uskutečnit běžné denní činnosti, např., jízdu MDH, nákup určitých potravin, hledání určité veřejné instituce na tematické vycházce, vyhledání konkrétního jména v telefonním seznamu (člen rodiny), popř. zatelefonování.... uplatňovat základní hygienické návyky, − dbá ve výuce na dodržování popsat svůj zdravotní stav, upozornit na hygienických návyků – mytí rukou po obtíže, použití WC, před a po svačince, čistění zubů po jídle, v pracovním vyučování zařazuje úklid školního okolí (hrabání listí, sběr odpadků...), pěstování a péči o květiny..., rozlišovat rizika a negativa nezdravého − zapojuje žáka do drobných aktivit životního stylu, mít základní znalosti o s enviromentálním zaměřením – třídění důsledcích nevhodného chování a jednání školního odpadu (papír, tetrapakové na životní prostředí, obaly, pet lahve...), rozpoznat nebezpečné situace, měl by − ilustruje a analyzuje nebezpečné situace, vědět, kam se obrátit o pomoc (dospělá do kterých se žák může dostat (silniční osoba, tel. číslo), provoz, kontakt s cizími lidmi), uplatnit naučené chování za dané krizové − pravidelným praktickým nácvikem situace, pamatovat si praktický postup. vytváří a upevňuje u žáka vzory chování podle základních pravidel silničního provozu (přecházení vozovky, semafory...).

Kompetence pracovní Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− poznat své osobní věci, uklidit si je na místo, samostatně se svléknout a obléknout (popř. s malou slovní nebo fyzickou, dopomocí), − zvládat stolování (příprava, úklid ze stolu, samostatné používání lžíce, příboru, mytí nádobí), osobní hygienu (použití WC, mytí rukou, česání, čistění zubů...), − pomáhat slabšímu spolužákovi se sebeobsluhou.

− pravidelně, opakovaně zařazuje do výuky nácvik a upevňování sebeobslužných a hygienických návyků, − zadává jednoduché pracovní, sebeobslužné úkoly

− motivuje žáka k pomoci slabšímu.

Učební plán žáků se středním mentálním postižením Vzdělávací oblast

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura

Předmět

Čtení Psaní Řečová výchova Matematika

Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce Člověk a svět práce Disponibilní časová dotace *) Týdenní časová dotace Průřezová témata Celková povinná časová dotace

Ročník 1. 2 1 2 2

2

2. 2 1 2 2

2

První stupeň 3. 4. 3 3 2 2 2 2 2 2

3

3

5. 3 2 2 2

6. 3 2 2 2

7. 3 2 1 3

1

1

1

1

3

3 2 3 11 1 1 3 52

2 11

2 11

2 11

2 11

2 11

2 11

2 3 11 1

3 31

3 31

3 31

3 41

3 4

3 4

3 51

24 P 135

24

24

27

10 20

20

23

Druhý stupeň 8. 9. 10. 3 3 3 2 2 1 1 1 1 3 3 3 1

2 3 11 1 1 3 61 11 29 29 P 114

1

2 3 11 1 3 63

*) Disponibilní časová dotace (DD) je na prvním stupni využita k navýšení hodin Výtvarné výchovy po 1 hodině v 1. až 6. ročníku a k navýšení hodin předmětu Člověk a svět práce v 1. až 4. ročníku po 1 vyučovací hodině. a druhém stupni je využita k navýšení hodin Hudební výchovy po 1 hodině v 7. až 10. ročníku a k navýšení hodin vyučovacího předmětu Člověk a svět práce po 1 hodině v 7. a 9. ročníku, o 2 hodiny v 8. ročníku o 3 hodiny v 10. ročníku .

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákům, u kterých se kromě mentálního postižení vyskytují další přidružené vady (sluchu, zraku, řeči), souběžné postižení více vadami, autismus, dětská mozková obrna, je ve výchovně vzdělávacím procesu věnována speciální reedukační péče. 3.3.1 Pro každého žáka vypracuje učitel na začátku školního roku ve spolupráci s dalšími odborníky speciálně pedagogickou diagnostiku a sestaví pro něj individuální vzdělávací program. Uplatňujeme individuální přístup k žákům, respektujeme specifické vzdělávací potřeby jednotlivce. Žákům je poskytována individuální logopedická péče plně kvalifikovanou speciální pedagožkou, která zahrnuje jak nácvik komunikačních dovedností a vytvoření vlastních komunikačních systémů u žáků, kteří nemohou mluvit, tak vyvozování správné výslovnosti. Pro každé dítě je zpracován individuální logopedický program s hlavními oblastmi rozvoje řeči, metodami a formami práce. Všichni žáci mají možnost využívat ve výuce speciální softwarové programy.

29

3.3.2 Ve třídách pro žáky s lékařskou diagnózou autismus pracují vyučující podle zásad strukturovaného vyučování – struktura v čase, v prostoru, v činnostech; žák musí vědět, co bude dělat, jak dlouho, proč a s kým. Vzdělávací proces je důsledně vizualizován. Prioritou při vzdělávání dětí s autismem je rozvoj komunikačních dovedností, zvládání problematického chování a sociální učení. Vyučující využívají metodu sloužící k eliminaci poruch chování u dětí s autismem – „Aplikovanou behaviorální analýzu“ (ABA), prostřednictvím které se snaží odbourávat nežádoucí chování a vytvářet správné návyky a schopnost sebekontroly pomocí vypracovaného systému odměn. Ve spolupráci s odborníky z Asociace pro pomoc lidem s autismem (APLA Praha) probíhají pravidelné supervize u potřebných žáků. V komunikační terapii používají pedagogové trojrozměrné předměty, dvojrozměrné ilustrace (obrázky, fotografie, kresby), psané, tištěné slovo, komunikační systém VOKS (viz používané terapie), herní a interakční terapie. Žáci mají pro vzdělávání vytvořeny vyhovující materiální podmínky: místo pro individuální a samostatnou práci (pracovní boxy), místo pro nácvik komunikace (kulatý stůl), místo pro relaxaci a odpočinek, kde má dítě pocit soukromí (zastíněné místo – žíněnka, rehabilitační pytel, závěsné křeslo, stan…). 3.3.3 Ve třídách pro žáky s kombinovaným postižením je kladen důraz na speciální metody vedoucí k rehabilitaci a kompenzaci postižení a na rozvoj komunikačních dovedností. Vyučující využívají alternativní a augmentativní formy komunikace: znak do řeči, znakovou řeč, piktogramy, předmětovou a obrázkovou komunikaci, globální čtení, sociální čtení, komunikační systém VOKS (viz speciální terapie), komunikátory s hlasovým výstupem, speciální počítačové programy. Při práci na PC používají žáci dotekovou obrazovku, senzorová tlačítka a klávesnice, speciální myš, technickou podporu paže, kurzor mohou ovládat i pomocí kamerového systému SmartNav3–AT. Pro vzdělávání mají žáci vytvořeny vyhovující materiální podmínky: přístupnost učebny, dostatek prostoru pro vozíky, individuální pracovní místo (speciální židle, pracovní plocha), místo k odpočinku (lůžko, rehabilitační pytel, závěsné křeslo…), rehabilitační a kompenzační pomůcky, účelné prostorové uspořádání, nezbytný fyzický přístup. Ke zvýšení pohyblivosti tělesně postiženého dítěte používají učitelé specializované pomůcky stimulující a umožňující pohyb v různých polohách: stabiflex, motomed, zvedáky, polohovací lůžka, chodítka, závěsný kolejnicový systém ERILENS. Pravidelně provádí speciální terapie: canisterapii, muzikoterapii, bazální stimulaci, orofaciální stimulaci, trampolining – metodu rozvíjející nervosvalovou koordinaci. Žáci se smyslovým postižením provádí pod odborným vedením pedagogů cílené stimulace dle konkrétního druhu postižení: Vestibulární stimulace – vodní lůžko, terapeutický válec, rehabilitační míče, balanční deska, trampolína. Zraková stimulace – optické válce, projektová technika, světelné zdroje, světelný panel, speciální počítačové programy, čtecí lupa, podsvícená pracovní plocha – lichtbox: vnímání světelného zdroje (určení, sledování), vnímání předmětů (lokalizace, sledování), koordinace oko – ruka, rozpoznávání barev, figur, tvarů, možnost samostatné hry. Hmatová stimulace – hmatové dlaně, povrchy, theraflex, šestibod, Braillovo písmo. Sluchová stimulace – ozvučené hračky, míčky, elektronické hry, hudební nástroje, speciální počítačové programy.

3.3.4 Speciální terapie: Ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uplatňujeme moderní speciálně pedagogické metody jako jsou arteterapie, muzikoterapie, canisterapie, ergoterapie, trampolining, speciální sporty aj. Arteterapie je léčba pomocí výtvarných prostředků, např. kresba, malba, ale také výtvarná práce s jinými materiály, zejména pak s keramickou hlínou, která je vhodná především pro práci dětí trpících DMO (uvolňování spasticity, procvičování jemné motoriky). Dále je možné využít např. dřevo, kámen, kov, případně plasty a další materiály. V rámci arteterapie žáci pracují s keramickou hlínou a využívají metody malování barvami na velké plochy. Malují obrazy ve vertikální poloze, využívají techniku překrývání barevných vrstev a vytváření stop pomocí nejrůznějších pomůcek (špachtle, hřebeny, houbičky..) Během tvoření mohou žáci úspěšně využívat svoje emoce, dochází k jejich zklidnění a celkovému pozitivnímu psychickému naladění. Ergoterapie je léčba prací a hrou zaměřená na získání co nejvyšší míry samostatnosti dítěte. Zaměřuje se na nácvik samostatnosti a soběstačnosti v denních úkonech k čemuž využívá mnoho speciálních kompenzačních pomůcek. Vede k rozvoji dovedností, zájmů, osobnosti a zahrnuje také přípravu na budoucí povolání a na praktický, pokud možno co nejsamostatnější, život. Při ergoterapii jsou využívány rozmanité hry a řemeslné činnosti při nichž se cvičí jemná motorika, úchop, obratnost, cílené pohyby a koordinace.V rámci ergoterapie žáci pracují ve cvičné kuchyňce a keramické dílně. Ve třídách pak probíhá nácvik sebeobslužných činností, cvičení na rozvoj jemné motoriky a vizuomotorické koordinace. Muzikoterapie je léčba pomocí hudby a má podobný efekt jako artetrapie. Pomocí muzikoterapie jde ovlivnit disharmonie, lze navodit vnitřní soulad. Naladěný organismus je daleko odolnější a silnější. Zejména u dětí s DMO lze spatřovat hlavní přínos v uvolnění, snížení spasticity a celkové harmonizaci organismu. Aktivní zapojení do hudební produkce se pozitivně projeví ve zvýšeném smyslu pro rytmus, zlepšení jemné motoriky, koncentrace a lepšího stereotypu dýchání. A stejně jako u arteterapie vede tato metoda ke zvýšení sebevědomí. Ve škole je realizována celoročně v rámci hodin hudební výchovy buď individuálně ve třídách nebo formou společného zpívání a muzicírování. Skupina žáků se svými učiteli se každoročně účastní hudebního festivalu v Plumlově. Dále organizujeme tradiční hudební setkání žáků školy, klientů DTS a žáků ZŠ i dětí z MŠ s názvem ,,OZVĚNY“: Trampolining je moderní přístup v pojetí vnímání vlastní tělesnosti s úzkou vazbou na psychiku. Jde o získávání takových dovedností, schopností a kompetencí pomocí trampolíny, které jsou využitelné ve všech oblastech života jedince i společnosti. Jde zejména o rozvoj nervosvalové koordinace, senzomotorických dovedností, prostorové orientace, rytmizace, sociálního vnímání a prožívání. Škola získala trampolínu v roce 2005, žáci na ni cvičí v tělocvičně a v současné době je k dispozici i druhá, zakomponovaná do venkovního prostředí, aby bylo možné maximální využití terapeutických možností této metody všemi žáky školy. Bazální stimulace zahrnuje somatické, taktilně-haptické, vestibulární, vibrační, orální, optické, olfaktorické a auditivní stimulace, které podporují pedagogické působení na žáky v aktivitách všedního dne. Je určena zejména pro žáky s těžkým a hlubokým mentálním postižením a těžkými kombinovanými vadami. Podporuje vnímání vlastní identity, orientaci v prostoru a čase, zlepšuje funkce organismu, je to pro dítě prostředek k navázání komunikace se svým okolím. Všichni pedagogové pracují s konceptem bazální stimulace.

Orofaciální stimulace představuje soubor pohybů a úkonů jejichž pomocí dospělý stimuluje u dítěte neuromotoriku obličeje, tváří, rtů, jazyk, patra a hltanu. Cílem je také pozitivně ovlivnit dýchání, sání, žvýkání, kousání, polykání, pití a sekundárně i pokroky v řeči. Při stimulacích se používá dlaně a hřbetu ruky, prstů, špachtlí, lžiček, ale i vhodných potravin jako je čokoláda, med, voda. K používání této metody absolvovali všichni pedagogové speciální kurz. Polohování je u těžce tělesně postižených dětí jednou z nejdůležitějších edukačních forem práce. Ve škole se pedagogové zaměřují především na polohy preventivní, jež mohou zabraňovat vzniku kontraktur, deformit a proleženin. Pro každé tělesně postižené dítě se hledá několik individuálně vhodně volených poloh. K polohování se využívá různých pomůcek, např. molitanové podkovy, nafukovací dlahy, polštářky, klíny, karimatky a jiné. Polohuje se také na velkých gymnastických míčích. Jemné pohupování a šetrné vychylování těžiště je dětmi pozitivně vnímáno. Sezení na míči také slouží k provádění balančních cviků – nutnost neustálého vyrovnávání těžiště vede ke stimulaci i těch svalových skupin, které se při běžných aktivitách zapojují méně. Cvičení na míči působí na zvyšování kondice, na dýchání a zažívání. Plavání z tělovýchovného hlediska znamená zlepšení osobní kondice a napomáhá psychické relaxaci. Pobyt ve vodě umožňuje volnost pohybu ve volném prostoru jak mobilním, tak i těžce tělesně postiženým žákům, nemusí být nutná dopomoc další osoby, bez které se dítě v osobním životě mnohdy neobejde. Vodní prostředí působí na dítě v oblasti zvětšování kloubního rozsahu, snižování svalového tonusu, posilování oslabených či atrofovaných svalů a další. Relaxace je navozování stavu tělesného a psychického uvolnění. Tato metoda prolíná celým edukačním procesem, zejména pak po činnostech, které vyžadují soustředěnou pozornost a činnost dítěte. Škola disponuje místností, která je určena pro relaxační chvilky, je vybavena lůžkem, relaxačními vaky apod (viz charakteristika školy). Relaxaci a polohování může doprovázet relaxační hudba, ztlumená světla, puštěné světelné válce a další podobné prostředky, které umožňují naprosté uvolnění, zklidnění a odpočinek dítěte. Canisterapie je terapie pomocí speciálně vycvičených psů), kterou zajišťují pro školu bezplatně rodiče prostřednictvím OS Kamínek) probíhá jednak individuální formou – pro děti s tělesným postižením – polohování, uvolňování spasticity, rozvoj komunikačních schopností, pozitivní emocionální ladění a jednak formou skupinovou – rozvoj hrubé a jemné motoriky, koordinace pohybů, rovnováhy, sociální učení, rozvoj emocionality dětí. Komunikační systém VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém) je ucelený návod, který umožňuje komunikaci dětem s těžkým postižením, s lékařskou diagnostikou autismus, Downovým syndromem, těžšími formami mentální retardace a jinými vývojovými vadami, které omezují porozumění a užívání mluvené řeči. Cílem je rychlé nabytí komunikačních dovedností v rámci běžných životních situacích. Žák sám komunikaci vyhledává, navazuje kontakt a stává se iniciátorem komunikace.

3.4 Profil žáka se středním mentálním postižením Žák základní školy speciální se středním mentálním postižením by měl po ukončení povinné školní docházky zvládat základy čtení, psaní, počítání a učiva vzdělávacích oborů. Měl by být připraven na navazující studium v praktické škole nebo pro práci v chráněných dílnách či podporovaném zaměstnání.

Žák se středním mentálním postižením by měl: •

• • • •

• •

•

zvládat základy sebeobsluhy a mít utvrzeny jednoduché pracovní návyky (úklid, vaření, páce se dřevem, s nářadím, pěstitelské práce), zvládat základy bezpečnosti při činnostech. rozlišit zaměření jednotlivých profesí, umět se obrátit v případě potřeby na konkrétní instituci (dopis – pošta, nemoc – lékař...) být schopen vyhledat informace z knih, časopisů, internetu, měl by zvládat základní obsluhu PC, televize, videa, rádia, různých typů přehrávačů, umět používat telefon. správně reagovat v běžných životních situacích, dokázat rozpoznat ohrožení vlastí osoby a adekvátně jednat. umět komunikovat v rodině, ve škole, reagovat v běžných sociálních situacích – pozdrav, poděkování, přání, blahopřání, oslovit druhou osobu, vyjádřit prosbu, dotaz, nesouhlas, umět nakupovat. Žák s narušenou komunikační schopností by měl dobře ovládat některý alternativní způsob komunikace. být schopen účastnit se společenského a kulturního dění nejen ve svém regionu. chápat svou roli a postavení v rodině, ve škole, ve společnosti. Znát svá práva a povinnosti. Měl by zvládat základy chování ve společnosti. Znát své jméno, adresu bydliště, měl by mít základní znalosti o rodném městě, státu. umět zhodnotit svůj výkon i výkon a chování ostatních. Chápat důsledky špatného chování, vážit si práce druhých a uznávat autoritu. Měl by umět obhájit a přiměřeně prezentovat svůj názor a svou osobu, měl by umět rozhodovat v rámci možností sám o sobě.

3.5 Začlenění průřezových témat Při začleňování průřezových témat do vzdělávání vycházíme z činností, které ve škole dlouhodobě realizujeme a které se osvědčily. Formy realizace tematických okruhů průřezových témat jsou konkretizovány ve vzdělávacích oborech a samostatných projektech. Do výuky je zařazena multikulturní výchova, mediální výchova, environmentální výchova.

3.6 Výchovné a vzdělávací strategie u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Žáka vybavujeme klíčovými kompetencemi v konkrétní praktické podobě, aby pro něj byly srozumitelné a použitelné.

Kompetence k učení Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− rozumět jednoduchým pokynům, znakům a symbolům − užívat ke komunikaci jakýkoliv funkční systém

− používá jednoduché srozumitelné pokyny, stálé pro jednotlivé úkony − rozvíjí u žáka řečové schopnosti, případně nacvičuje alternativní způsoby komunikace − uplatňuje ve výuce netradiční metody komunikace (sociální čtení, piktogramy...) − sestavuje z piktogramů denní činnosti, skladbu týdne... − vytváří s žákem komunikační denník podle jeho zájmů − názorným způsobem seznamuje s velkými tvary písmen − rozvíjí zrakové vnímání a sluchovou paměť

− pracovat s různými komunikačními systémy − poznávat a rozlišovat základní piktogramy − aktivně pracovat na komunikačním deníku − poznávat tiskací písmena − diferencovat sluchem známé zvuky, rozlišovat zrakem tvary, barvy, osoby, předměty, zvířata, rostliny… − napodobovat předvedené pohyby a činnosti − zvládat jednoduché hry a cvičení − využívat didaktické hry − používat učební pomůcky

− soustavným opakováním úkonů stále stejným způsobem vytváří pohybové vzory − zařazuje do výuky imitační hry a cvičení − používá dostatek didaktických her a pomůcek − vede žáka k adekvátnímu a účelnému používání učebních pomůcek

Kompetence k řešení problémů Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− řešit známé situace na základě nápodoby či opakování − napodobovat modelové chování − plnit jednoduché pokyny − rozumět stručnému sdělení

− pravidelným opakováním nacvičuje chování v běžných sociálních situacích − vytváří modelové situace − zadává jednoduché pokyny − hovoří jasně, stručně, srozumitelně, používá názor, komentuje a demonstruje jednotlivé úkony − využívá při výuce speciální učebny − seznamuje žáka s prostorami celé školy

− orientovat se ve třídě, v prostorách školy, ve školním areálu, v blízkém okolí školy

− pohybovat se bezpečně ve školních učebnách − znát místo uložení učebních pomůcek, knížek, her, potřeb − orientovat se v časovém režimu dne − odlišovat činnosti uplynulé, současné a budoucí − orientovat se v čase podle charakteristických činností − překonávat pocity strachu − cítit se ve školním prostředí bezpečně − mít důvěru ke svému učiteli

− uskutečňuje vycházky do blízkého okolí školy − rozvíjí poznávací schopnosti − rozvíjí orientaci v nejbližším okolí − sestavuje režim denních činností z předmětů, fotografií, obrázků, piktogramů... − nacvičuje poznávání základních časových vztahů, upevňuje pojmy – nyní, předtím, potom, dnes, včera, zítra − orientuje žáka v čase podle konkrétních činností − vytváří pocit bezpečí a jistoty − mluví klidným vyrovnaným hlasem − nezvyšuje bez vážného důvodu hlas − chová se přívětivě

Kompetence komunikativní Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− poznávat známé osoby a dorozumívat se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace − rozvíjet komunikační dovednosti − komunikovat v běžných komunikačních situacích

− nacvičuje pozdravy, oslovení, požádání, poděkování − tvoří a rozvíjí slovní zásobu pomocí reálných předmětů, obrázků, fotografií − využívá alternativní a augmentativní komunikaci − vytváří komunikační situace − oslovuje žáka jménem − zvyšuje koncentraci pozornosti − učí znát a používat vlastní jméno

− znát své jméno a reagovat na něj − rozlišovat své jméno mezi jinými slyšenými jmény − používat své jméno nebo jiné označení své osoby − reagovat na jednoduché pokyny, vyjadřovat souhlas či nesouhlas − vybrat si z nabízených možností − vyjadřovat své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálním či neverbálním − na vyzvání označit nebo odsouhlasit část těla, která ho bolí − vyjádřit souhlas, nesouhlas s výrokem učitele − podle možností zdravit a reagovat na

− nacvičuje vyjádření souhlasu a nesouhlasu − vytváří možnost volby − rozvíjí komunikační dovednosti a schopnosti − je k žákovi vnímavý, všímá si změn v jeho chování, sleduje jeho zdravotní stav − klade otázky takovým způsobem, aby žák mohl odpovědět − v konkrétních i modelových situacích

pozdrav vhodným způsobem − vyjadřovat své pocity, nálady slovně, mimikou nebo fyzicky ustáleným způsobem, který je pro učitele čitelný

nacvičuje zdravení − využívá mentálních, fyzických a mimických schopností žáka a rozvíjí je směrem k dovednosti

Kompetence sociální a personální Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− uvědomovat si svoji osobu prostřednictvím svého těla − poznávat svůj obraz v zrcadle, na fotografii, videu… − znát členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí − aktivně používat komunikační deník − rozlišovat osoby odlišného pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena) − vědět o základních odlišnostech − navazovat kontakt, adekvátně se dorozumívat s okolím − aktivně užívat nejvhodnější způsob komunikace − spolupracovat se svými učiteli a spolužáky − zapojovat se do kolektivních her − ovládat zjednodušená pravidla her − chovat se přátelsky ke spolužákům

− používá osobní zájmena já – ty současně s ukazováním − využívá odrazu postavy v zrcadle − provádí bazální stimulaci − využívá fotografie z rodinného prostředí, pojmenovává členy rodiny − vytváří žákovské portfolio, deník − objasňuje rozdíly mezi oběma pohlavími

− chovat se zdrženlivě k neznámým osobám − rozlišovat chování k blízkým a neznámým osobám − upevňovat modelové chování k neznámým lidem

− učí chápat rozdílnosti mezi jednotlivci − rozvíjí řečové schopnosti a komunikační dovednosti − využívá alternativní způsoby komunikace − svým počínáním podněcuje aktivitu a spolupráci žáků s ním i se žáky navzájem − vytváří prostor pro společné aktivity − zařazuje do výuky kooperační hry − rozvíjí vzájemné sociální vztahy v − kolektivu − nacvičuje chování v předvídatelných situacích − soustavným opakováním upevňuje v modelových situacích rozdílné chování ke známým a blízkým osobám a k osobám zcela neznámým − využívá dramaterapii − vytváří modelové situace

Kompetence pracovní Profil žáka

Výchovné a vzdělávací strategie

Žák by měl:

Učitel:

− zvládat nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny − být co nejsamostatnější při příjmu potravy (svačina, oběd, tuhá a tekutá strava) − poznávat a používat předměty denní potřeby − co nejsamostatněji, účelně a bezpečně manipulovat s předměty − rozlišovat předměty různé velikosti a tvarů, uchopovat je a účelně s nimi manipulovat − rozlišovat a třídit předměty podle různých kriterií − znát použití předmětů běžné potřeby − používat jednoduché pracovní techniky − pracovat s různým materiálem, s papírem, textilem, hlínou…. − seznámit se i méně běžným pracovním materiálem − podílet se na tvorbě drobných dárků

− nacvičuje s žákem základní hygienické a sebeobslužné dovednosti a rozvíjí u něj samostatnost při každodenních činnostech − upevňuje stravovací a hygienické návyky − pojmenovává předměty denní potřeby, demonstruje a nacvičuje jejich používání − utváří základní schopnosti manipulace s předměty − rozvíjí jemnou motoriku − procvičuje třídění předmětů podle různých kritérií − demonstruje použitelnost předmětů − porovnává a rozlišuje předměty podle různých znaků − rozvíjí základní manuální zručnost − vysvětluje a názorně předvádí jednoduché pracovní činnosti − vzbuzuje zájem o činnosti, které napomáhají seberealizaci − využívá různorodé tradiční i netradiční materiály a pracovní techniky − nacvičuje a upevňuje jednoduché praktické činnosti − rozvíjí jemnou a hrubou motoriku, aktivní hybnost − nacvičuje obsluhu základních domácích spotřebičů

− podílet se na jednoduchých praktických činnostech − provádět jednoduché úklidové práce − obsluhovat podle možností a s dohledem běžné domácí spotřebiče

Učební plán žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Vzdělávací oblast

Předmět

Jazyk a komunikace Člověk a jeho svět Umění a kultura

Rozumová výchova Řečová výchova Smyslová výchova Hudební výchova

Výtvarná výchova Člověk a zdraví Pohybová výchova Rehabilitační tělesná výchova Člověk a svět práce Pracovní výchova Disponibilní časová dotace *) Týdenní časová dotace Celková povinná časová dotace

Ročník 5. 6. 3 3 2 2 4 4 11 11

1. 3 2 4 11

2. 3 2 4 11

3. 3 2 4 11

4. 3 2 4 11

7. 3 2 4 11

8. 3 2 4 1 1 1 2 4

9. 3 2 4 11

10. 3 2 4 11

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

1 2 4

2

2

21

21

21

21

21

2 1

22

22

21 21 210

21

21

22

22

20 20

20

21

21

*) Disponibilní časová dotace (DD) je využita k navýšení hodin Pracovní výchovy po 1 hodině v 3. až 8. ročníku a po 2 hodinách v 9. a 10. ročníku a k navýšení hodin Hudební výchovy v 1. až 10. ročníku po 1 vyučovací hodině.

3.7 Profil žáka s těžkým mentálním postižením U žáka s těžkým kombinovaným postižením a souběžným postižením více vadami se vzhledem k míře postižení se jedná především o elementární dovednosti v oblasti komunikace, pohybových dovedností, základy sebeobsluhy a maximální možné míře soběstačnosti.

Žák s těžkým mentálním postižením by měl: • • • • • • • •

podle možností ovládat základy sebeobsluhy a dílčí sebeobslužné činnosti být v co nejvyšší míře pohyblivý orientovat se ve vztazích k blízkým osobám a okolí využívat v praktické rovině vyhovující komunikační systém podle možností vykonávat jednoduché pracovní úkony v co nevyšší míře se účastnit sportovního a kulturního dění rozvíjet poznání, pozornost a vnímání uvědomovat si svou osobu