Kokosové ořechy Obsazení Matt Nolasco, během služební cesty ztroskotal na opuštěném ostrově Roland Garfield, president společnosti Jill Garfield, Mattova bývalá snoubenka, nyní Rolandova manželka Craig Meeting, jeho nejlepší přítel, zaměstnanec společnosti Janice, zaměstnankyně z oddělení lidských zdrojů Page, moderátorka talk show Letuška Scéna první – Pláž na pustém ostrově Jeviště je prázdné. Vpravo stojí strašák, který se skládá s kříže vyrobeného ze dvou tyček, oblečený je do roztrhané košile a to vše je korunováno kokosem s tajuplně vypadajícími očima a ústy. Z laťky visí vybledlá medaile. Vchází Matt, s dlouhými vlasy a vousy, na sobě roztrhané kalhoty a košili a táhne za sebou pytel s kokosovými ořechy. Podívá se do publika. Matt: Svěží vánek a klidné moře nám zajistí snadnou cestu domů. (Podívá se na strašáka) Co? Toto? Prosím! (Pauza) Stejně bych to brzy nenosil vůbec, ale musím si na tyto věci znovu zvyknout. (Introspektivně) Musím si znovu zvyknout na spoustu věcí. (Pauza) Ne, není cesty zpět. Vor je připraven, vítr je jak má být. Zítra se s tímto místem rozloučíme navždy. (Pauza) Pravdou ale je, že se vrátit trochu bojím. (Znepokojeně) Bojím se toho, co se dozvím o Jill. Vdala se, má děti? Čeká na mě i po pěti letech? (Dívá se na strašáka) Copak? (Zasměje se) Udivuješ mě, ten tvůj optimismus. To je věc, která mi, z tohoto mizerného ostrova, bude chybět. Ty a ti ostatní. Nikdy tam nenajdu nikoho, jako jste vy. (Pauza) Dokonce i Jill. Přes všechnu naši lásku, jsme se mohli donekonečna dohadovat o ničem. Jako ta hádka na letišti před odletem. Bože, proč jsme vytahovali naši minulost v takovou chvíli? Osobně si myslím, že její tajemství bylo horší než to moje. (Pauza, dívá se na strašáka) Cože? Já si nestěžuji. Jenom ti říkám, jak to bylo. (Pauza) Hele, já se o tom teď nechci bavit, jasný? Zapomeň na to. (Pauza) Řekl jsem, zapomeň na to, jo? (Pauza) Sakra, drž hubu! (Chytne kokosovou hlavu a práskne ji o zem) A je to! Chceš být drzý, co? (Prohrabává pytel, vytáhne další kokos a nasadí ho na kůl).
Tak, kde jsem to byl? Ach ano, návrat domů. Myslím, že každý bude chtít slyšet můj příběh o tom, jak jsem přežil. Budu muset znovu a znovu popisovat, jak si udělat provaz nebo guláš z rybích hlav. (Pauza) Copak? Ne, to jim neřeknu. To je osobní. (Pauza) Poctivost s tím nemá co dělat. (Pauza, ukazuje na kokos) Chceš být na mě drzý? (Pauza) Přesně tak, nebo skončíš tak, jako ti ostatní tady. (Pauza) Tak, kde jsem to skončil? Ach ano, vyprávěl jsem svůj příběh. Samozřejmě, že nějaký blbec začne básnit o životě na ostrově. Proč bych měl opustit ráj pro hluk a stres civilizace? No, jediný způsob, jak na to odpovědět je, že řeknu, ať si to zkusí. Žijte v téhle díře pět let a řekněte mi, jak se vám to líbí. Zkuste si to tak dlouho bez teplé sprchy, teplé postele a skutečného jídla. (Pauza) Ale to se jedná jen o živobytí. Uvidět opět mou rodinu, potkat se opět s Jill, to je skutečný důvod proč zítra nastoupíme na ten vor. Protože nám chybí. Protože chceme jít domů. (Pauza) Cože? (Pauza, pak ukazuje na kokosový ořech) Nebudu ti to říkat znovu. (Opona)
2
Scéna druhá – Domov Rolanda a Jill Garfield Jill sedí na pohovce a upravuje si nehty. Roland, který má na sobě oblek, sedí u stolu směrem k publiku, pije kávu a prochází papíry. Roland: Raději se obleč. Přijde Meeting. Jill: On sem má přijít Craig, A proč? Roland: Ráno nám přišly nějaké nové příručky a chci si je projít, než se odpoledne sejde správní rada. Jill: Nemůžeš si tyhle věci vyřizovat v kanceláři? Roland: Ne, nemůžu vypadat, že se na ty mítinky ve skutečnosti připravuji. Jill: No jistě, ono je hrozně důležité, jak to působí, že, Rolande. Roland: Takže…možná by se mohla obléknout. Vidět tě v županu je rozptylující. Jill: Jo? Víc rozptylující než tohle? (Vstane a projde kolem stolu, aby stála čelem k Rollandovi a zády k obecenstvu. Prudce rozevře župan) Roland: Pro pána Jána, Jill, na tohle teď nemám čas. (Klepání na dveře, ona se zakryje) To je Meeting. (Srovná si papíry) Otevřeš mu? Jill: A nechat Craiga, aby mě viděl takhle? Zapomeň. (odchází) Roland: Úžasné. (Postaví se, jde ke dveřím, pustí Craiga dovnitř). Pojďme to udělat takhle, Meetingu. Ty přečteš příručku slovo od slova, a já doplním, co uznám za vhodné. Jasné? (Posadí se) Craig: Ano, pane. Mohu se posadit? Roland: Jen si posluž. Craig: (Váhá, rozhodne se, že si nesedne) Dobře. (Otevře složku a čte) Za prvé: Vytvořit podmínky provozní výkonnosti vedoucích k vysoce variabilním požadavkům zákazníků a realizovat je v odvětvích procházejících transformací do strategicky životaschopné a nakonec žádoucí energické a dynamické jednotky. 3
Roland: (Hlasitě) Hotovo. Craig: Za druhé. Adresovat otázky týkající se holistických pohledů a perspektiv relevantních k dosažení účinného a účinná rozhraní pro nasazení a ničit přesvědčivě rozvinuté argumenty a usnadnit alternativní přístupy a postupy. Roland: Hlasitě. (Telefon od Jill začne vyzvánět) Neřeš to. Pokračuj. Craig: Za třetí. Vybudovat vysoce účinnou.....infrastrukturu....nezničitelnou pro účely..... Roland: Sakra! Jill, telefon! (stále vyzvání) Pokračuj. Craig: … nezničitelnou pro účely … Roland: To už jsi říkal. Craig: Ano, pane. Paní Garfieldová není doma? Roland: Co je ti do toho? Craig: Nic, pane. Takže .....nezničitelnou pro účely.............… Roland Řekl jsem, že už jsi to říkal. (Vyzvánění přestane) Craig: Promiňte pane, hodně to rušilo. Roland: Rád bych se tě na něco zeptal, Meetingu. Ty znáš Jill déle než já. Byla vždycky taková nespokojená? Craig: Nespokojená, pane? Roland: Jo, chová se, jakoby ji nic netěšilo. Craig: Nemyslím si. Roland: (Povzdechne si) No, připadá mi poslední dobou tak trochu mimo. Jako když jsem ji potkal na pohřbu toho svého zaměstnance, který se zřítil do Pacifiku. 4
Craig: Ano pane, byla s ním zasnoubená. Roland: Já vím, Meetingu. Nakonec jsem si ji vzal já. Pamatuješ? Craig: Ano pane, nechtěl jsem naznačit….… Roland: Co? Craig: Nebylo nic špatného na tom, že jste si ji vzal. Roland: Proč by mělo? Kromě toho, že jsem kvůli ní opustil ženu a čtyři děti. Craig: Ano, pane. Roland: Podívej, Meetingu. Vím, že jsi byl jeho nejlepší přítel. Nemusíš skrývat, že si myslíš, že to bylo nevhodné. Craig: Děkuji, pane. Roland: Takže ty si opravdu myslíš, že se to nehodilo? Craig: Myslím, že to byla hrozná doba pro každého. Jsem rád, že Jill neskončila samotná a nespokojená na tomto světě. Roland: Ale vždyť jsem ti teď říkal, že je nespokojená. Craig: Promiňte, že to říkám, ale Matta je těžké následovat. Roland: Koho? Craig: Matta Nolasco. Jejího snoubence? Mého přítele? Roland: Opravdu jim to spolu tak klapalo, jak s oblibou vzpomíná? Craig: Myslíte Mattovi a Jill? Roland: Ano, o kom si sakra myslíš, že pořád mluvíme? Craig: No, ano. Měli se brát. Já jsem jim měl jít za svědka. 5
Roland: Nevíš, jestli plánovali mít děti? Craig: Děti? Roland: Ano, děti! Sakra, Meetingu, radím ti, ať se do odpoledního zasedání vzpamatuješ. (Zase zvoní telefon). Himlhergot! Jill! (Váhá) Za co, bože? (Zvedá telefon). Ano. (Pauza) Chviličku. Jill! Telefon! (Odloží telefon). Chápeš, kam tím mířím, Meetingu? Ona ví, že se dnes musím připravit na důležitou schůzku a stejně není schopna si vzít svůj telefon. (Přichází Jill, oblečená a nalíčená) Jill: Co se děje, zlato? Roland: Tvůj telefon vyzvání už celé ráno. Jill: Ach, vůbec jsem si nevšimla. Ahoj, Craigu. Craig: Ahoj, Jill. Roland: Prosím tě, vezmi si ten telefon, ať tady můžeme něco dodělat. Jill: Kdo to je? Roland: A co jsem? Tvá sekretářka? (Zvedá telefon). A teď Meetingu, zpátky k bodu 4. Craig: Myslím, že jsme stále u třetího bodu, pane. Roland: To je jedno. Jill: (Bere si telefon) Haló? Roland: Začni od začátku. “Postavit vysoce efektivní….…” Craig: (Roztržitě) Oh, ano, “ vysoce účinnou…” (Dívá se do papírů) ah, “efektivní…infrastrukturu…” Roland: Ano? Craig: “… infrastrukturu ... nezničitelnou pro účely …” (Jill najednou padá) Pane bože. (Utíká k ní) 6
Roland: Co se stalo? Craig: Nevím, pane. Ona omdlela. Roland: Bože, doufám, že není těhotná. Craig: Těhotná? Roland: To je to poslední, co teď potřebuji. Craig: Možná, že slyšela nějaké špatné zprávy v telefonu. Roland: Co to bude tentokrát! (Jde a zvedá telefon) Haló, kdo je tam? (Pauza) U telefonu Roland Garfield, její manžel. Jsou si jisti? (Pauza) Ne ne, nedělejte nic, dokud nepřijdu. (Pauza) Tak. (Položí telefon, je v šoku) Tomu nebudeš věřit. Ten týpek, o kterém jsme mluvili, ten, který se zřítil s letadlem? Je zpět.
7
Scéna tři – Kabina soukromého letadla Scéna nyní vypadá jako v kabině soukromého letadla, jsou vidět dvě sedadla. Zleva přichází Matt a za ním Craig. Matt: (Rozrušený) Nevím, proč mi to prostě neřekneš. Craig: (Zmateně) Řeknu, hned jak se odlepíme od země. Matt: No tak Craigu, tak mi to řekni. Stejně čekám to nejhorší. Craig: Matte, bude tam čekat 5,000 lidí. Nesmíme přijít pozdě. Posaď se. Chystáme se vzlétnout. Matt: Ale vše co musíš udělat je říct ano nebo ne. Jak nás to může zdržet? Craig: Matte, to je komplikované. Víš…pravdou je…já nesnáším létat! Jasné? Matt: Co to má společného s Jill? Craig: Chci ti říct všechno, ale nejdříve se odlepme od země. Bože, tyhle věci mě znervozňujou. Matt: Dobře, dobře, uklidni se. Kdy se u tebe objevil ten strach z létání? Craig: Hned potom, co spadlo tvoje letadlo. Matt: To je pochopitelné. (Je slyšet zvuk burácení při startu) Craig: (Strašně nervózně) Jdeme na to. Matt: Vydrž Craigu. Jsem tady. (Craig ho chytne za ruku. Burácení pomalu ustává.) A je to. Hračka. Craig: (Pomalu se vzpamatovává) Jo. Až do přistání. Matt: Tak v čem je problém? Craig: (Zhluboka se nadechuje) Dobrá, ona…ona se vdala. 8
Matt: (Předstírá, že to bere v pohodě.) Jo, jasně. Věděl jsem to. Myslím…Byl jsem pryč pět let. Craig: Ne, Matte, pět let jsi byl mrtvý. Život bez tebe musel jít dál. Matt: A očividně šel. (Pauza) Je šťastná? Craig: Myslím, že ano. Matt: Děti? Craig: Ne. Matt: Kdy se vdala? Craig: Ne dlouho poté, co jsi zmizel. Matt: Co? Jak to udělala, potkala někoho na mém pohřbu? Craig: Svým způsobem…ano. Matt: Co?! Craig: Okay, Matte, je tady ta druhá část. Jill si vzala…Rolanda Garfielda. Matt: Co!? Ona…ona si vzala prezidenta společnosti? Craig: Obávám se, že ano. Matt: Bože, jak se to stalo? A…nebyl už ženatý? Craig: Znovu, obávám se, že ano. Víš, měli jsme za tebe tu vzpomínkovou bohoslužbu. Po projevu šel Roland obejmout Jill a … Matt: Tomu nevěřím. Ten bastard využil můj pohřeb, aby mi přebral snoubenku? Craig: Hele, Matte, bylo to celé nevinné. Jenom…to bylo postupně méně nevinné. Matt: Méně nevinné, kruci! (Zezadu přistupuje letuška) 9
Letuška: Dali byste si, pánové, něco k pití? Matt: Jo, pro mě whisky. Craig: Pro mne nic, díky. Letuška: Chtěl byste led? Matt: Ne, jenom mi dejte láhev. (Letuška z kapsy vytáhne malou lahvičku whisky a podá mu ji) Letuška: Prosím. Matt: Díky. (Letuška odchází, on otevírá láhev a polovinu vypije) Craig: Páni, raději to ber s nadhledem, kámo. Máme dnes před sebou tu akci. Matt: Kašlu na jejich akci! Craig: Podívej, Matte: Teď jsi celebrita. Bude tu pro tebe spousta žen. Proč chceš pouze jedinou? Matt: To tě nikdy nenapadlo, že tu ženu můžu milovat? Že možná má láska k ní mě držela celých těch pět let? Craig: Samozřejmě, že se to nesnažím shodit. Je to jen zatraceně nepříjemná situace pro každého. Matt: No, je mi líto, jestli mé z mrtvých vstání zasáhlo do vašich životů. Craig: Nebuď takový, Matte. Jsme opravdu rádi, že jsi naživu a zase s námi. Matt: A bude na té oslavě? Craig: Já nevím. Roland a vedení dávali celý týden hlavy dohromady a akci plánovali. Mít ji tam, nemít ji tam. (Přichází znovu letuška) Letuška: Další drink pane Nolasco?
10
Matt: Čtete mi myšlenky. (Letuška vytahuje z kapsy další malou lahvičku a podává mu ji) Letuška: Mohla bych vás požádat o laskavost? Mohl byste mi to podepsat? (Podává mu časopis) Matt: S radostí. (Podívá se na časopis) Ugh! Taková strašná fotka! Vypadám jako nějaký šílenec. Craig: Tak jsi vypadal, když tě našli na tom voru. Matt: Ale já nechci, aby mě svět viděl takto. Vypadám děsivě. (K letušce) Že jo? Letuška: Vůbec ne. Já si myslím, že vypadáte jako jeskynní muž. Matt: Jeskynní muž? A to je dobře? (Otevře láhev a začíná z ní pít) Letuška: Ach ano. Ženy nyní jeskynní muži přitahují. Dávají přednost mužům, kteří jsou silní a chlupatí. Matt: (Dotkne se obličeje) Myslím, že jsem se oholil příliš brzy. Letuška: Vůbec ne. Civilizovaní muži jsou také velmi sympatičtí. Já mám osobně rády oba typy. Matt: V tom případě… (Podepíše obálku časopisu a podá ji ho) Tady máte. Letuška: Moc vám děkuji. Mimochodem pane Nolasco, dnes večer jdu s několika kamarádkami na pláž a můžete se k nám přidat. Matt: To myslíte jako spát na pláži, tak jako posledních pět let? Letuška: Jasně, bude to legrace. Matt: Díky, dám vám vědět. (Ona se usměje a otočí se k odchodu) Prosím, ještě jednu láhev, ať vás nemusíme stále otravovat. Letuška: (Podává mu další láhev ze své kapsy.) Vůbec neotravujete. Tady máte. (Odejde) 11
Craig: Vidíš, co tím myslím? Dívky se budou po tobě sápat. Celý svět teď mluví jenom o tobě. Matt: Takže všichni jen čekali na někoho, jako jsem já, aby vplul do jejich životů. Craig: Jo, je to dobře načasované. Jedna z nejpopulárnějších televizních show je nyní o chlapíkovi, jako jsi ty, který skončí na ostrově poté, co se jeho loď potopila. Tam se musí o sebe postarat sám tím, že loví ryby holí a dělá si zásoby dešťové vody v kokosových ořeších. Matt: To zní skoro skutečně. Lidi se na to chtějí dívat každý týden? Craig: Samozřejmě, že ne. To co se jim líbí je to, jak bojuje s nudou pomocí fantazie. Jeden týden je napaden medvědem grizly, další spí se super modelkou, bojuje s ninji, popíjí čaj s královnou … Matt: Čaj s královnou? Je jako nějaký šílenec. Craig: Jistě, a dnes jsou lidé nadšeni, protože uslyší o skutečnosti od tebe. Matt: Bože, opustíš svět na pět let a podívej, co se stane. Možná bych měl říct pilotovi, ať to otočí a vezme mě zpět na můj ostrov. Craig: Mám se ho zeptat, jestli je to možné? Matt: Craigu, dělal jsem si legraci. Neriskoval jsem žraloky na otevřeném moři jen proto, abych se tam vracel. Měl jsem dost toho místa, mírně řečeno. Kromě toho, já prostě musím vidět Jill. Musím. Craig: Chápu. Matt: Tak, bude tam? Craig: Upřímně, Matte, já nevím. Já taky letím do neznáma stejně jako ty. Matt: Jo, a jediná věc, kterou mi můžeš zaručit, je trhlý svět, který na mě čeká. (Předstírá, že se dívá z okna)
12
Craig: To záleží, jak se na to díváš. (Pauza) Ale pokud ti nevadí, jestli se zeptám, Matte: Co tam vzadu dělá ten strašák se všemi těmi kokosy.? (Matt se otočí a podívá se na něj. Opona)
13
Scéna čtyři – Letištní hala Na scéně jsou židle. Janice na jedné z nich sedí. Postaví se, když vejde Roland následovaný Craigem. Roland: Hanebné! Hanebné! Janice: Co se stalo? Sedím tady a čekám a čekám, až vystoupí z letadla a zatím se nic neděje. Roland: Správně, nic! Náš hlavní hrdina byl zřejmě příliš ožralý na to, aby z letadla vystoupil! Janice: Opilý? Roland: Ano! Tady Meeting ho nechal vychlastat celý bar, než sem doletěli. Můj bar! Craig: Promiňte, pane. Když Matt uslyšel zprávy o Jill, objednával si jeden drink za druhým. Nemohl jsem mu to odmítnout, potom všem, čím si prošel. Roland: Bylo tvou povinností to odmítnout. Teď si noviny zgustnou, jak budou spekulovat nad tím, co se z něj stalo. Počkat: Kde je Jill? Janice: Obávám se, že tu máme další problém. Roland: Co teď? Janice: Pochopitelně byla nervózní, když čekala, až vystoupí z letadla. Nakonec toho bylo na ni moc a omdlela. Teď je v pohodě, ale pochroumala si krk. Ukrýváme ji před novinářema. Roland: Úžasné, naprosto úžasné. Strávil jsem celý týden plánováním této uvítací ceremonie a naši dva hlavní aktéři jsou v tahu. Craig: Možná by to mohlo fungovat v náš prospěch. Jen každému řekneme, že jsme těm dvěma zařídili tajnou schůzku, aby měli chvilku klidu, pro své shledání. Janice: Má to jediný háček. A to, že musíte předpokládat, že všichni novináři jsou totálně vymazaní. 14
Craig: Promiňte, ale kdo vy vlastně jste? Roland: Meeting, seznam se s Janice. Pracuje na oddělení lidských zdrojů. Požádal jsem ji o asistenci, protože je expert na lidské vztahy. Janice: Pracovala jsem také v médiích, než jsem přišla do této společnosti a jen podotýkám, že tento plán vyjde jen za předpokladu, že všichni novináři jsou idioti. No a mohu vám říct, že tomu tak je. Roland: Skvěle. Vydáme tiskovou zprávu, že se společnost rozhodla dát Nolascovi chvilku o samotě s jeho bývalou snoubenkou a že její manžel, prezident společnosti šlechetně ustoupil, aby ti dva mohli být spolu. Zní to dobře? Janice: Skvěle. Craig: Takže, skutečně budou mít tu chvilku? Roland: No jistě. Mohli by mít dokonce i mnohem víc, pokud mezi nimi půjde všechno tak, jak má. Craig: Pane? Roland: Jak už asi jistě dobře víš, Meetingu. Naše manželství s Jill nám moc neklape. Craig: Vy se rozvádíte? Roland: V to doufám. Umožní to Nolascovi a Jill, aby se k sobě zase vrátili, tak jak jim to bylo souzeno. Šťastný konec pro všechny zúčastněné. Mám pravdu, Janice? Janice: Ano, nedávno vyšla nová studie, která pokazuje na to, že lidé jsou teď úplně posedlí šťastnými konci. Úplně šílí. Craig: A kdo to řekne Mattovi a Jill? Roland: To není potřeba. Když se ti dva nakonec setkají, padnou si do náruče a bude to. Mám pravdu, Janice?
15
Janice: Správně. Shledání s dlouho postrádanou milovanou osobou bylo na předních příčkách žebříčku šťastných konců, o nichž lidé dnes sní. Paní Garfieldová a pan Nolasco budou žít ten sen… Craig: I když tady by mohl být problém. Zdá se, že se Matt nevrátil z ostrova sám. Roland: A s kým se tak asi mohl vrátit? Craig: No, aby si zkrátil čas, postavil si takového strašáka, se kterým si pravidelně povídá. Zpočátku jsem myslel, že na tom není nic neobvyklého. V takové situaci bychom všichni potřebovali nějakého Pátka, aby nás ochránil před ztrátou rozumu. Roland: Pátek? Ale dnes je úterý. Craig: Mám na mysli Robinsona Crusoe, pane. Potká na ostrově domorodce, který se nakonec stane jeho společníkem. Roland: No jo. Už je to dlouho, co jsem ten film viděl. Ale co to má co dělat s pátkem? Craig: Co mám na mysli pane je, že Matt si vzal tohohle strašáka sebou zpět na vor. No, a ja jsem ho jednou dokonce přistihl, jak s ním mluví. Roland: Chceš tím naznačit, že mu jako úplně přeskočilo? Craig: Vůbec ne, pane. Jen .... si vytvořil pouto s tou… věcí, a ten, kdo vstoupí do jeho života, bude muset pravděpodobně počítat, že bude žít i se strašákem. Janice: Víte co? Mám přítele, který pracuje v oddělení duševních záležitostí IV news. On by nám mohl pomoci celou záležitost pochopit. Hned mu zavolám. (Vytáhne telefon a telefonuje) Roland: Vypadá jako typický strašák, jakého můžeš vidět na polích? Někteří z nich jsou docela příšerní. Craig: Tenhle vypadá taky příšerně. Plus, má ještě pytel plný těch kokosů. Roland: No, tak to je teď Jillin problém, ne náš. Craig: Ale co když nebude chtít bojovat se strašákem o jeho náklonnost? 16
Roland: Náklonnost? Doufám, že myslíš pozornost. Craig: Ano, pane. Promiňte. Roland: Hele, podle scénáře se ti dva dají zase dohromady. Strašák bude muset jít. Craig: Ale co když Jill nebude chtít sledovat scénář? Co potom? Roland: Tak to by si mohla zkusit. Janice? Janice: Dobře. (Pokládá telefon) Tak, zcela zřejmě, fakt, že si někdo v osamělých podmínkách vytvoří imaginárního přítele, je úplně normální. Roland: Už jsme se přes to dostali, Janice. Teď řešíme, co když se Jill rozhodne, že nebude spolupracovat. Janice: Ale to je jednoduché, paní Garfieldová měla zcela prokazatelně nějaké pletky. Takže budˇ bude spolupracovat nebo to vytroubíme celému světu. Roland: Mohla jsi to říct trochu lépe, za ty peníze, co tě platím. Craig: Máte důkaz? Janice: Zcela samozřejmě. Náš nový software pro vyhodnocování chování. Zadali jsme tam její údaje, a výsledek byl jasný – techtle mechtle. Roland: To znamená, že bude Jill hrát podle našich pravidel a opustí mě kvůli Nolascovi nebo se s ní rozvedu z důvodu cizoložství. Craig: Ale to by znamenalo, že Jill musí opustit taky toho dalšího muže. Roland: To je jeho problém, můj ne. Craig: Pane, tohle je tak šílená situace a Jill...Jill je asi zmatená víc než kdokoli jiný.......... Já.. Já bych to nechal na přirozeném vývoji. Roland: To je ten důvod proč prezidentem společnosti jsem já a ne ty. Neponecháváme věci náhodě, Meetingu. Pokud je to nutné, tak náhodě patřičně pomůžeme. Tvrdě, když musíme. Mám pravdu, Janice? 17
Janice: Zcela určitě. Craig: Tak co budeme dělat teď? Roland: Dobrá otázka. Janice, co budeme dělat teď? Janice: Pan Meeting vydává prohlášení, že pan Nolasco a paní Garfieldová budou trávit nějaký čas o samotě. Takže tím pádem zařídí, aby ten čas měli. Roland: A co my? Janice: My jdeme na oběd. Roland: Skvělá práce. Výtečné. Meetingu, ty nemáš hlad, že? Craig: Hádám, že ne, pane. Roland: Dobrá. Uvidíme se za hodinu. Pojď Janice. (Odchází, Janice ho následuje. Opona.)
18
Scéna pět – Letištní hala, před pěti lety Na podiu jsou židle. Jill a Matt sedí a dívají se jeden na druhého. On drží zabalený dárek. Matt: Mám to otevřít? Jill: No ovšem. Matt: (Otevře ho a vyndá medailon na řetízku) Co to je? Jill: To je medailon svatého Krištofa. On je patronem bezpečných cest. Je to jako kouzlo pro štěstí pro celý tvůj let. Matt: Ale, Jill, Nesnáším nošení prstenů, řetízků a vlastně jakýchkoli šperků. Jill: Já vím, Ale chtěla jsem se ujistit, že se ke mně zase v pořádku vrátíš. Matt: Tak jo, budu ho nosit, ale pod jednou podmínkou: Jill: Jakou? (Podá ji dárek) Pro mě? Co to je? Matt: Otevři to a uvidíš. (Nervózně jej otevře, znervózní ještě víc, když zjistí, že to je malá krabička, pomalu ji otevře) Jill: Ach, Mate, já nevím co říct. Matt: Jen, že si mě vezmeš, až se vrátím. Jill: Jenže, Mate, tak snadné to není. Chci říct … já se chci vdát a mít děti a tak, ale nejsem ještě připravená zůstat doma s miminkem, zatímco ty budeš pořád někde na cestách. Matt: O tom jsem také přemýšlel. Co když se já vzdám své práce a zůstanu doma? Mohla bys jít zpátky do práce, až budeš připravena. Jill: Ale já si chci vychutnat mateřství. Chci kojit svoje děti a ne odsávat mlíko a schovávat ho v ledničce. A krom toho, ty máš svou práci přece rád. Matt: Jo, ale už jsem z cestování unavený. Unavuje mě zouvání bot na letišti. 19
Jill: Jenže tohle je vážný krok. A jestli to opravdu uděláme, je tu něco, co ti musím říct. Matt: Co? Jill: (vezme ho za ruku) Mate, jde o to, že … už jsem byla jednou vdaná. Matt: Co? Kdy? S kým? Jill: Už je to hrozně dávno. Právě jsem dokončila školu a vzala jsem si kluka, se kterým jsem tehdy chodila. Byla jsem hloupá. Nevydrželo to ani rok. Matt: Takže jste se rozvedli, že jo. Jill: Pravděpodobně. Matt: Pravděpodobně?! Jill: No, oni ho totiž poslali do vězení, kvůli krádežím v bance, kde pracoval. Prosil mě, abych se s ním nerozváděla, že jediný způsob, jak může přežít vězení, je vědomí, že na něho čekám, až ho pustí. No a já, husa pitomá, jsem čekala. (Pauza) Matt: A?! Jill: No, a když se dostal ven, utekl s jinou ženskou. Poslal mi dopis z Las Vegas, že si tam vyřídí rozvod. Matt: Takže jsi rozvedená? Jill: No… nikdy jsem žádný dopis nedostala, takže to nevím určitě. Už jsem ti o tom chtěla mockrát říct, jenže mi to bylo hrozně trapné. Matt: Jsem rád, že jsi to udělala, protože je tu něco, co ti musím říct o svém předchozím životě já. Jill: Ach ne, doufám, že jsem nepovolila stavidla nějaké katastrofy. Matt: Vlastně ti můžu říct jen to, co vím a to je: Mohl bych být otcem. 20
Jill: Cože?! Matt: Víš, scházel jsem se s nějakou holkou a ta mi jednou řekla, že je těhotná. Neznali jsme se navzájem tak dobře, abychom založili rodinu, tak jsem předpokládal, že se brát nebudeme. Pak jednoho dne zmizela a to bylo naposled, co jsem o ní slyšel. Jill: A kam šla? Matt: Nevím. Jill: Jak to můžeš nevědět? Matt: Protože nevím. Prostě odešla. Jill: A hledal jsi ji vůbec? Matt: Ano. Trochu. Jill: Trochu? Vždyť můžeš mít někde dítě? Matt: Podívej Jill, byl to náhodný vztah. Jen mi řekla, že je těhotná, to je všechno. Nikdy jsem neviděl žádné testy, nikdy jsem s ní nešel k žádnému doktorovi. Jill: Ale i tak, ta možnost tu je. A jediné, čím jsem opravdu nikdy v životě nechtěla být, je hnusná macecha. Matt: Ty nejsi hnusná macecha. Jen žena, která může nebo nemusí být rozvedená. Jill: To není fér, Matte. Já jsem ti odhalila svoje tajemství z minulosti. Matt: A já jsem ti odhalil svoje. Jsme vyrovnaní. Jill: Vyrovnaní? Můj ex-manžel nikdy nebude součástí našeho života. Ale tvoje dítě… Matt: Já nevím, jestli mám dítě! Stejně jako nevím, jestli tvůj ex je opravdu ex. (Zvuk) Skvělé, to je výzva k nástupu do letadla. Skvělý způsob jak odejít. (Vstane a zvedne zavazadlo) Podívej Jill, promluvíme si o tom, až se vrátím. 21
Jill: Tak si běž. Jestli si myslíš, že musíš odejít takhle, tak běž. Matt: Co můžu dělat? Jeď domů opatrně a já ti zavolám hned, jak tam dorazím. (Ona se postaví a odejde)
22
Scéna šest – Letištní hala Craig stojí vpravo a tajně poslouchá rozhovor v druhé místnosti. Roland a Janice vstoupí zleva, Craig se narovná a předstírá, že se nic neděje. Roland: Meetingu, co děláš? Craig: Nic. Roland: Nic? Vypadá to, že je šmíruješ. Janice: Zcela určitě. Craig: Ne, já jen… Roland: Žádné jen že, děláš přesně to, co máš. O čem si teda povídají? Craig: No, nejsem si jistý. Je to všechno zmatené. Janice: Co tím myslíte? Roland: Janice, otázky pokládám já. Meetingu, co tím myslíš? Craig: Nevím. Slyšel jsem je, jak říkají něco o rozvodu a dítěti. Roland: (Rozzářený) Tak to je ono. Janice, ty jsi génius. (Obejme ji) Janice: Tento software nelže. Roland: Tak co, Meetingu: Jak hodně to tam jiskřilo? Craig: Jiskřilo? Roland: Ano, když se opět uviděli. Craig: Čekala už uvnitř, když vešel. Roland: Slyšel jsi tam nějaké podezřelé ticho…… jako by spolu …? Craig: Ne, pane Garfielde. (Roland se přesune před Craiga a začne poslouchat.) 23
Roland: Nic neslyším. Určitě spolu… (Matt vychází zprava, následuje Jill s krkem v dlaze) Á, vy budete určitě Matt. Moc rád Vás poznávám. Já jsem Roland Garfield, prezident společnosti. Matt: Ano pane. Už jsme se viděli. Pracoval jsem v oddělení snižování výdajů. Roland: Snižování výdajů? Matt: Ano, pane. Sekání hlav? Roland: Znám sekání hlav, ale nepamatuji si, že bych Vás tam viděl. Jaká byla Vaše největší zakázka? Matt: Asi masakr při svátku práce v Coca-Cole. Roland: To jste byl vy? Skvělá práce. Pět set hlav za pět dní, že? Matt: Pět set padesát. Roland: Vzorová práce. Ale to se samozřejmě nedá srovnat s vašim příběhem, jak jste se zachránil. Pro nás všechny jste velkým příkladem. Jill: Bože, Rolande, dopřej tomu člověku trochu klidu. Roland: Rád tě vidím, miláčku. Slyšel jsem, že si zase omdlela. Jill: Jo, přesně tak. A jako vždycky, můj manžel tam nebyl, aby mi pomohl. Roland: A za to mám být taky zodpovědný? Janice: Vážení, prosím vás, pan Nolasco se musí ještě dnes někdy ukázat před novináři. Roland: Máš pravdu. Tento mladý muž si po svém návratu domů zaslouží víc než poslouchat hádky dvou starých manželů. Jill: Starých? Matt: Jsem si jist, že tím nic nemyslel Jill. 24
Roland: Tak, Mate, je mi jasné, že jste si toho hodně prožil, ale věc se má tak, že jste byl po celá ta léta na ostrově na výplatní pásce naší společnosti a já se osobně postarám o to, abyste dostal všechen svůj výdělek. Za to ale od vás očekávám trochu profesionálnější přístup. To, jak jste se ožral před začátkem firemního večírku, je naprosto nepřípustné. Jill: Ty jsi neuvěřitelný, Rolande. Mat právě prožit pět let pekla kvůli služební cestě a ty máš tu drzost kázat mu o profesionalitě? Janice: Vážení, obávám se, že vám musím připomenout, co je našimi prioritami. Jill: A kdo je vůbec tahle ženská? Janice: Jsem Janice. Pracuji v oddělení lidských zdrojů. Roland: To je úplně jedno. Podívej, miláčku, dokážu pochopit tvou náklonnost tady k Nolascovi. Konec konců, byl to tvůj snoubenec, než se po něm slehla zem. Jill: To s tím nemá co dělat. Já si jen myslím, že si zaslouží, aby se mu prokázalo trochu uznání a sympatií. Roland: Dobře. Možná by tě zajímalo, že jsem připraven mu dát všechno pro co se vrátil. Jill: Co? Zpětně vyplacenou mzdu? Roland: Ne, jeho bývalou snoubenku. Jill: Cože?! Roland: Přesně tak. Vy dva jste se měli brát, když to letadlo spadlo. Jediný důvod proč jste se nevzali, byl ten, že Mat byl pravděpodobně mrtvý. No, a teď můžeme s určitostí říct, že není. Takže se můžete klidně pustit do svatebních příprav. Jill: Zapomínáš, že je tu jeden malý problém, drahý. Já už jsem totiž vdaná. Za tebe! Roland: Ano, ale bylo by správné, kdyby tady Mat mohl mít, po tom, co si všechno prožil, svůj život zpátky. Je to přece to, co chcete, ne? 25
Jill: A co tě nutí myslet si něco takového? Roland: Já nevím. Já… (Zmatený, pohlédne na Craiga, potom Janice, žádná reakce) Matt: Pane Garfield, oceňuji váš zájem. Pět let jsem se snažil z toho ostrova dostat jen proto, abych opět uviděl Jill. No a viděl jsem ji. A teď…. Teď je čas jít dál. Jill: Přesně tak, a já to cítím stejně. Mat byl moje životná láska, ale tahle loď už dávno odplula. Roland: Co to má znamenat? To nemá nic společného s tím, co bylo ve scénáři! Janice, vysvětlete. Janice: Tihle dva zcela nepochybně potřebují nějaký koučing. Jill: Koučuj se sama, Janice. (Janice se podívá do tabletu) Roland: A dost. Celý svět čeká na něco víc než tenhle depresivní příběh, o kterém mluvíte. Já jsem ochoten být v tomto případě gentleman a ustoupit. Vy dva můžete alespoň držet krok, dokud život nepůjde dál. Jill: Na to zapomeň. Jsem ráda, že je Mat zpátky, ale to je všechno. Roland: No, my dva se stejně budeme rozvádět, kdybyste si to vy dva náhodou rozmysleli. Jill: Rozvádět? A z jakého důvodu? Roland: Janice, máte slovo? Janice: (Dívá se do tabletu) Paní Garfieldová, máme informace, že máte nějaký románek. (Znovu se dívá do tabletu) Jill: Jaké informace? Roland: Požádal jsem Janice, aby projela tvé nezvyklé chování jedním našim speciálním softwarem a všechny důkazy ukazují na techtle mechtle. 26
Jill: Techtle mechtle? A co ty a ta ženská u Nákupního? Matt: Nákupní oddělení? Dokonce i já si na tu aféru vzpomínám. Roland: To je pravda. Spal jsem s ní, když jsme se měli brát, ale ty sis s někým začala až potom a to je mnohem horší. Jill: Pokud ten váš program nemá jméno toho chlapa, se kterým mám mít ten údajný poměr, není o čem mluvit. Roland: Já nepotřebuji žádné … Janice: (Dívá se do tabletu) Pane Garfielde, zrovna jsem obdržela a nainstalovala nejnovější verzi softwaru. Je to k neuvěření, ale teď můžeme mít i jeho jméno. Roland: Janice, musím se opakovat. Ty jste prostě geniální. Tak sem s ním. Janice: Myslím si, že by paní Garfieldová mohla přistoupit na chování podle scénáře a nikdo by se nemusel nic dozvědět. Roland: (Chvíli přemýšlí) Ano, to by bylo nejlepší. Co ty na to, má drahá? Jill: Trhni si. Janice: Paní. Garfieldová? Poslední šance? Jill: Ty si trhni dvojnásob, krávo! Janice: Jak myslíte, jméno toho muže je … Craig: Dobře, dobře, jsem to já, proboha! Janice: Vy? Měla jsem v úmyslu říct……no ale toto je sakra vlastně lepší. Roland: Co lepší? Váš nový software je na hovno. Meetingu, co to má znamenat? Matt: Jo, Craigu, co se děje? Craig: Odpusť, Matte. Jill vypadala tak … zranitelná. Vypadala tak… smutně. Mé srdce šlo za ní. 27
Roland: Za co se mu omlouváš? Já jsem její manžel! Matt: Ale ty jsi můj nejlepší přítel. Craig: Já vím, Matte. Je mi to líto. Matt: A Jill, já tě nechápu. Vzala sis mého šéfa, spíš s mým nejlepším přítelem? Tak ty uctíváš mou památku? Jill: Je mi to líto, Mate. Ale je to přesně tak, jak říkal Craig. Cítila jsem se bezradná a zoufalá. Moje životná láska byla pryč. Nevěděla jsem, jak budu žít dál. A pak se objevil Roland a nabídl mi domov a ochranu. Teprve když mi nedal, nebo možná nemohl dát děti, všechno to šlo do háje. Roland: Řekl jsem ti už milionkrát! Už mám dětí už po krk. Jill: Tak jsem se obrátila tady na Craiga, aby mi pomohl. Matt: Chceš říct, že jste se dali dohromady jen proto, abyste měli dítě. Craig: Tak to bylo. Věř mi, neužíval jsem si ji sexuálně. Roland: Já nevěřím svým uším. Máš padáka, Meetingu! Matt: Tak jste do sebe zamilovaní nebo co? Jill a Craig: (Dívají se na sebe poněkud nejistě) No…jo. Matt: Proč jsi mi to neřekl v letadle? Craig: Ale jdi, Matte. Jak jsem ti mohl říct něco takového jen tak. Věř mi, cítil jsem úzkost od té doby, co jsem zjistil, že jsi naživu. Jill: Já taky. Roland: Ne že by to ho někoho zajímalo, ale já taky! Janice: Mě to zajímá, pane Garfielde. 28
Roland: Á, sklapněte, Janice. (Dlouhé ticho) Matt: No, jak jsme řekli už dříve. Je čas jít dál. Přeji vám dvěma hodně štěstí. Jill: Díky, Mate. Vždycky budeš mít v mém srdci zvláštní místo. Craig: Díky kámo, jsem rád, že jsi zas doma. Matt: Pane Garfielde? Roland: Cože? Mě se to taky týká? Matt: Miloval jsem svou práci ve společnosti, ale myslím, že potřebuji změnit povolání. Dávám výpověď. Zajistěte prosím, abych dostal zpět můj plat za pět let. Roland: Ježíši Kriste, má někdo pro mě nějakou dobrou zprávu? Janice: To celé je pro nás dobrá zpráva. Podle scénáře si snoubenka vezme šéfa, ale spí s nejlepším přítelem. Pro firmu to znamená neuvěřitelnou publicitu. Roland: (Chvíli přemýšlí) Ano, to není špatné. Meetingu, mohu se spolehnout, že tuto aféru prodáš mediím? Včetně tvé opovrženíhodné role v ní? Craig: Ale, právě jste mě vyhodil, pane. Roland: (Sarkasticky) A teď jsem tě zase zaměstnal! Jdeš do toho nebo ne? Craig: Žádný problém, pokud půjde vaše žena se mnou dnes v noci domů? Roland: Moc netlač na pilu. Ale ano, je tvá. Jill: Nejsem tvůj majetek, Rolande, abys mě mohl dát, komu chceš. Roland: Ty víš, jak to myslím. Pojďme rozjet tu naši show. Chystám se vydat prohlášení, zbytek mě následujte, až dám znamení. Jasné? (Nikdo nereaguje) Janice! Janice: Pane? 29
Roland: Je to jasné? Janice: Ano, pane. Roland: Dobrá, jdeme. (Odchází, najednou se zastaví a rozhlédne se kolem.) Počkat. Kde ksakru všichni jsou? Janice, vysvětli! Janice: Zcela určitě. Roland: Zcela určitě co? (Janice se dívá do tabletu, pak na Rolanda, pak spěchá pryč. Roland spěchá za ní.) Hej, vraťte se! (Opona)
30
Scéna sedm – Pódium talk show Na jevišti jsou dvě křesílka, která jsou otočená v úhlu 90 stupňů k sobě. Zleva vejde Page, za zvuků tlaskání a povzbuzování a postaví se před publikum. Page: Snad Vám ani nemusím říkat jak neuvěřitelnou šou tu dnes pro vás mám. Vy to víte a já vím, že vy to víte. (Potlesk a jásot) Představte si, že letíte letadlem nad oceánem a náhle vás zastihne velká bouře. Vypadá to, že dojde ke katastrofě. I stane se. (Ooooo, z publika) Nějak tu havárii přežijete, ale pak se ocitnete na pustém ostrově. Každý den čekáte, že Vás přijedou zachránit a odvezou vás zpátky domů. A víte, co se stane? Nikdy k tomu nedojde. (Ooooh) Dnes budeme hovořit s člověkem, který opravdu přežil tu katastrofu a poté se dvěma lidmi, kteří s ním vytvořili trojici při jeho návratu. Ale nyní již přivítám našeho hrdinu, Matta Nolasco. (Matt vstoupí zleva za potlesku publika, v jedné ruce drží kostru strašáka a v druhé pytel s kokosovými ořechy. Pozdraví se s Page, posadí se se strašákem na klíně.) Koho jste si to přinesl? Matt: No, jak si asi dokážete představit, po nějaké době je to na ostrově celkem osamělé. Tak jsem si udělal tady tohoto společníka, aby mi dělal společnost. Page: Má snad nějaké jméno? Nebo je to ona? (Publikum se zasměje.) Matt: Ve skutečnosti to není on nebo ona a bylo jich tam prostě příliš mnoho, abych jim všem dal jméno. Page: Kolik těchto “společníků” jste tam měl? Matt: Nevím. Ztratil jsem přehled. Desítky, možná stovky. Page: Stovky? Takže jste měl na ostrově celou armádu společníků. Matt: Jakou armádu? (Ukazuje na tělo strašáka) Byl tam jen tento bambusový kříž. Jenom jsem jednoduše měnil kokosové hlavy, kdykoliv jsem chtěl mluvit s někým novým. Page: To jste měl vždycky jen jednoho společníka? Takže žádné “trojúhelníky” na ostrově nebyly? (Smích v publiku) Matt: Ne, to poslední co jsem tam potřeboval, bylo víc komplikací. 31
Page: A jak se od sebe lišily ty jednotlivé kokosové ořechy? Matt: Prostě lišily. Jako tenhle, kterého vidíte tady. Ten je “gentleman” protože náš rozhovor vždy zdůrazňoval slušnost a eleganci. Page: To je dobře, protože právě o to v mé šou jde a ostatně mu mohu položit několik otázek. Třeba vám potvrdí ten váš příběh. (Page se zasměje, publikum se zasměje, Matt vypadá rozladěn) Matt: Ale on dobře ví, že mě nemá naštvat. V momentě, kdy se to stane, půjde a já na jeho místo dám jiného. Page: A co se s ním stane potom? Matt: Nic. Je prostě vyřízený. Page: Proboha, to jsem ráda, že nejsem vaše žena. (Publikum se zasměje) A jaké jiné typy společníků jste si tady přinesl? Matt: (Sáhne do pytle a vytáhne kokosový ořech) No, tenhle má skvělý smysl pro humor. (Vytáhne jiný) Tento je pekelně sarkastický. (Další) A tento: je super agresivní. S ním si nechcete nic začít. Page: Zlato, dělám tuhle šou již dvacet let, ale ještě jsem zde neměla hosta, který by mě takto vyděsil. (Publikum se směje) Dost již řečí o kokosech. Mluvme nyní o ostrově. Jak byste ho našim divákům popsal? Matt: Myslíte upřímně? Page: Ovšem. O tom přece naše šou je. Mluvte upřímně. Matt: A můžu říct toto? (Zašeptá ji něco do ucha, ona vypadá, že je znepokojená) Page: Nemyslím si, že ten váš gentleman s tím bude souhlasit. Matt: Kašlu na něj. Page: Matte! 32
Matt: Hele, jediný důvod, proč je tady je ten, že vaši režiséři pořád spěchali, pořád mi říkali, “Pojďme, pojďme.” Neměl jsem čas si pořádně rozmyslet to, kterého si mám vzít do vaší show. On byl první hlavou, kterou jsem vytáhl z pytle. Page: Přesto si nemyslím, že jsou tahle slova vhodná pro publikum v denním vysílání. Matt: A co takhle “pekelná díra”? To slovo můžu použít? Page: To vypadá, jako kdybyste neměl to místo moc rád. Co všechny ty západy slunce nad hladinou moře? Matt: Jo, jasně, ty jsou nádherné. Ale pak přichází dlouhá bezútěšná temná noc, po níž následuje další dlouhý ponurý den plný žízně, hladu a zoufalství. Page: Když se vám tam nelíbilo, proč jste tedy čekal pět let, než jste odejel? Matt: Tak dlouho mi trvalo postavení voru. Holýma rukama to není moc snadné, víte. Page: A nebál jste se odplout sám na voru přes celý oceán? Matt: Ne s tou prací, jakou dělám. Page: Co je to za práci? Matt: Jsem specialista na snižování výdajů. Page: Což znamená? Matt: Rozuměli byste tomu asi lépe, kdybych použil laický termín: špalek. Page: Popravčí špalek? Bože, to jste byl katem? Matt: Ne tak docela. Mým úkolem bylo propouštění zaměstnanců. Stínal jsem hlavy pro vedení. Byl jsem na cestě stít pár hlav v zámoří, když moje letadlo spadlo. Page: To jste tedy nebyl typ člověka, kterého lidé vidí rádi denně vcházet do dveří? (Publikum se směje) 33
Matt: Přesně. Byl jsem obávaný. Vešel jsem do kanceláře a dělníci se začali modlit, “Prosím, prosím, jen ať to nejsem já.” Page: To tedy znamená, že pokud se nebojíte ničit životy lidí, pak už se nebojíte ničeho? Matt: Přesně tak. Malý krab leze kolem? Sek. Nevinná ryba plave kolem. Sek. Page: Jistě, malý krab, maličká rybička. A co takhle žralok? Matt: Ha, žralok. Jednou jsem s jedním deset minut zápasil o rybu. Ten žralok vyhrál, ale už se nikdy nevrátil. Page: Myslím, že je načase udělat přestávku pro reklamu. Zůstaňte, prosím, na místě, za chvíli budeme zpátky, abychom si poslechli Mattovo vyprávění o strachu a letecké katastrofě. (Reklama) (Publikum tleská, světla potemní, jen zadní světla svítí na jeviště. Po reklamě se opět rozsvítí. Více potlesku) Jsme zde zpátky s Mattem Nolasco, který přežil leteckou katastrofu nad oceánem a pak žil zcela sám pět let na pustém ostrově. Mate, říkal jste, že jste po celou dobu neměl strach. Ani při letecké katastrofě? Matt: Nepamatuji si to. Page: A co po té katastrofě? Matt: To si taky nepamatuji. Jendou jsem se bál, když na mě zírala velryba. Ale pak mrkla a vše bylo v pořádku. (“Ahhh” z publika) Page: Znám ten pocit. Taky na mě jednou velryba mrkla. Úžasný zážitek. Matt: Ale vaše byla trénovaná, aby mrkla. Moje to udělala přirozeně. (“Oooh” z publika) Page: Jak si dovolujete takhle shazovat moji skvělou zkušenost? To od vás není moc zdvořilé. Co si ten váš gentleman pomyslí? Že jste hrubý, neurvalý. Matt: Dobře, pojďme to zjistit. (Dívá se na strašáka) 34
Page: Neříkejte, že budete na tu věc mluvit. Matt: (Ke strašákovi) Vím, že to je její show, ale začíná být jako osina v zadku. Page: Hej, to mluvíte o mně? Matt: (K Page) Ano, ale nemějte strach. On s vámi souhlasí. Myslí si, že jsem hrubý. Page: Nikdy bych si nepomyslela, že to řeknu, ale ten kokos má pravdu (Publikum tleská) Matt: Možná, že má pravdu, ale také ví, jaký trest přijde, když mě naštve. (Matt vezme kokosovou hlavu z tyčky, upustí ji na podlahu a rozbije ji nohou. Page je šokovaná.) Page: Zbláznil jste se? Chováte se jak maniak. Podívejte se, co jste udělal tomu vašemu gentlemanovi. Matt: Zasloužil si to za to, jak se mnou chytračil. (Dívá se do pytle) Podívejme se, koho bychom měli pozvat, aby tu seděl a poslouchal všechny ty praštěný otázky. Už vím, můžete se na chvíli střetnout s panem Super Agresivním. (Vytáhne z pytle kokosový ořech a nasadí ho na tyčku) Page: Pokoušíte se mě zastrašit? Něco vám řeknu, pane. Je tu ještě jeden žralok, se kterým byste se neměl dostat do křížku. (Publikum se zasměje) Matt: (Dívá se na strašáka, pak na Page) Říká, že vaše show je hloupá. Page: (Sarkasticky) A to neumíte nic lepšího? Matt: Říká, že reprezentuje vše špatné v civilizaci. Odfláknutou módu, odfláknutou stravu, odfláknuté implantáty. Page: Odfláknuté? Teď si tedy poslechněte vy mě… Matt: Říká, že lidé jako vy patří ke generaci OB: obézní a odporné. (“Oooh” z publika)
35
Page: Teď zase řeknu něco já vám a vašemu malému chlupatému příteli. Co dobrého jste vy udělal pro civilizaci? Jen se na sebe podívejte. Jediné co umíte je chodit po světě a stínat hlavy. Matt: Hm, možná, když setnu tu správnou hlavu. (Z pytle vytáhne sekyrku a výhružně ji namíří na ni. Page s hrůzou ztuhne v křesle.) Page: Matte, není nutno použít tu sekeru. Jen jsme tak mluvili, to je vše. Matt: Jo, no tak jsem z toho mluvení už unavený. Co říkáte lidi? Je čas sekat? (A “sek, sek, sek…” se ozývá z publika) Page: Ale já jsem myslela, že mně máte lidi rádi. Matt: Vítejte na ostrově, dámo. Page: Pane Garfield, paní Garfieldová, pojďte sem a zachraňte mě před tím bláznem. (Jill a Roland vejdou) Jill: Matte, co to děláš? Roland: Nolasco, co jsem vám říkal o neprofesionálním chování? Položte tu sekyrku! Matt: Někdo musí dát této velké hubě lekci. Kromě toho, já už pro vás nepracuji. Roland: Ale já chci, aby jste se vrátil. Dneska jsme dostali obrovskou objednávku. Setnutí více než 500 hlav. Další krvavá lázeň, a já na to potřebuji někoho, jako jste vy. Matt: 500 hlav? Roland: Jo, a co víc, je to na Hawaii. Bude to, jako byste se vracel zpátky na svůj ostrov. Matt: Ostrov? Roland: Jistě, jen teď budete mít pěti hvězdičkový hotel, otevřený bar, limuzínu. Už žádní krabi a kokosové ořechy. Co říkáte? 36
Jill: A to není všechno, Mate. Craig a já už nejsme spolu. Onehdy jsme šli k doktorovi a zjistilo se, že je sterilní. Takže, jestli chceš, můžeme se k sobě my dva zase vrátit a pokusit se mít tu rodinu, kterou jsme si kdysi plánovali. Page: Takže se nakonec vše v dobré obrátilo. Matt: (Výhružně) Ticho, hubatá dámo! Roland: Tak co, Nolasco? Vy a Jill zase spolu, na Hawaii užívající si dobré jídlo a pití a slunce a stínání hlav. Co víc si můžete přát? Matt: Jill, je to to, co opravdu chceš? Jill: Ano, Mate. Jak jsem ti řekla na letišti. Jsi moje životní láska. Matt: A ty moje. Jill: Ale, prosím tě, jen ty a já. Bez kokosů. Matt: (Pauza) Dobře. (Publikum tleská a povzbuzuje) Co teď (K Jill)? Jill: Odevzdej tady paní sekyru i kokosy a pojď s námi. Matt: (Ukazuje na strašáka) Včetně…? Jill: Ano zlato. Včetně něj. Matt: (Dlouhá pauza, pak k Page) Je mi líto, že jsem byl ve vaší show tak hrubý. Tenhle gentleman měl pravdu. Ale prosím, slibte mi, že se budete o ně dobře starat. Page: Ale ne toho pana Super Agresivního. Jak jen si dovolil mluvit takhle o mých implantátech. Matt: To je fér. (Matt ji podá sekyrku a pytel) Roland: Výborně, tak pojďme, Matte. Musíme si promluvit o tom novém stínacím špalku. (Trojice se otočí k odchodu) Jill: A našem svatebním dnu. Roland a já jsme zrovna včera vyplnili rozvodové papíry. 37
Matt: A co tvůj první rozvod? Roland: První rozvod? (Odcházejí) Page: (Drží sekeru v jedné ruce a kokos ve druhé) Vážení diváci, už dlouho jsme tu neměli takovou vzrušující podívanou. Ale nyní je už konec. Pokud bych ji ale měla popsat pro budoucí generace, vše co o ní mohu říci je to, že byla o vyšinuté kebuli. Ale nemyslím tím tu kokosovou! (Publikum výská a křičí, ona se začne smát a tleskat. Konec)
38
