ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
DIPLOMOVÁ
2011
PRÁCE
Lukáš Majkuth
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor:6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
VYHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTICE
Lukáš MAJKUTH
Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Lukáš Majkuth
STUDIJNÍ OBOR
6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
NÁZEV PRÁCE
Vyhodnocení efektivnosti investice
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D
INSTITUT
Institut účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
63
POČET OBRÁZKŮ
7
POČET TABULEK
17
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Tato diplomová práce se zaměřuje na hodnocení efektivnosti investice. Cílem bylo pomocí moderních metod investičního rozhodování posoudit efektivnost investice ve společnosti Seco GROUP a.s. První část se věnuje teoretickým východiskům investičního rozhodování. Dále byly představeny metody hodnocení investic. Poté byla představena společnost Seco GROUP a investiční záměr na rozšíření slévárny odlitků. V praktické části byly určeny vstupní údaje pro hodnotící metody a investice byla těmito metodami zhodnocena. Poslední kapitola se věnuje analýze citlivosti čisté současné hodnoty na změnu kurzu CZK / EUR, velikosti tržeb a velikosti diskontní sazby. Investice byla doporučena k přijetí.
KLÍČOVÁ SLOVA
Investice, efektivnost investice, peněžní tok, diskontní sazba, čistá současná hodnota
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
ANNOTATION AUTHOR
Lukáš Majkuth
FIELD
6208T138 Corporate Finance Management in the Global Environment
THESIS TITLE
Evaluation of investment project effectiveness
SUPERVISOR
Doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Accounting and Corporate Finance Management
NUMBER OF PAGES
63
NUMBER OF PICTURES NUMBER OF TABLES NUMBER OF APPENDICES
YEAR
2011
7
17 0
SUMMARY
This master thesis is dedicated to the evaluation of investment effectiveness. The aim was to use modern methods to assess the effectiveness of capital investment decision in the company Seco GROUP a.s. The first part deals with the theoretical background of investment decision. Further, the evaluation methods were introduced. Than the company Seco GROUP and the investment plan for enlargement of an iron-foundry was introduced. In the practical part the input data for the analyses were determinated. And the investment was evaluated by these methods. The last chapter is devoted to sensitivity analysis of net present value of the change of the CZK / EUR exchange rate, the size of sales and of the discount rate. The investment was recommended to acceptance.
KEY WORDS
Investment, investment effectiveness, cash flow, discount rate, net present value
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 14.1.2011
................. ................................
3
Poděkování:
Rád bych touto cestou vyjádřil své poděkování vedoucí diplomové práce doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za cenné připomínky a náměty, které mi velmi pomohly při směřování mé práce.
4
OBSAH 1
Úvod a cíl práce ........................................................................................................................ 7
2
Klíčové aspekty investičních projektů ................................................................................... 8
3
2.1
Plánování investic, jejich klasifikace a financování ............................................................ 8
2.2
Peněžní toky z investičních projektů .................................................................................. 9
2.3
Kapitálové výdaje ............................................................................................................. 10
2.4
Peněžní příjmy.................................................................................................................. 12
2.5
Určení podnikové diskontní sazby.................................................................................... 14
2.6
Inflace v investičním rozhodování .................................................................................... 21
Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů ................................. 22 3.1
3.1.1
Metoda doby návratnosti .......................................................................................... 23
3.1.2
Metoda průměrných ročních nákladů ....................................................................... 24
3.2
4
Statické metody hodnocení investičních projektů ............................................................ 23
Dynamické metody hodnocení investičních projektů ....................................................... 25
3.2.1
Čistá současná hodnota ........................................................................................... 25
3.2.2
Metoda indexu rentability ......................................................................................... 26
3.2.3
Vnitřní výnosové procento ........................................................................................ 27
3.2.4
Metoda diskontovaných nákladů .............................................................................. 29
3.2.5
Metoda doby návratnosti upravená diskontováním .................................................. 29
Představení firmy ................................................................................................................... 31 4.1
Agrostroj, firma po znárodnění ......................................................................................... 32
4.2
Rok 2008 – změna chování zákazníků v oblasti odlitků s nástupem krize ...................... 34
4.3
Rok 2009 – změna chování zákazníků po krizi ................................................................ 34
5
Popis investičního záměru .................................................................................................... 35
6
Určení vstupních údajů pro hodnocení ekonomické efektivnosti .................................... 39 6.1
7
Určení podnikové diskontní sazby.................................................................................... 39
6.1.1
Určení nákladů vlastního kapitálu ............................................................................ 39
6.1.2
Určení nákladů cizího kapitálu ................................................................................. 40
6.2
Určení průměrných vážených nákladů kapitálu – diskontní sazby .................................. 41
6.3
Určení peněžních toků investičního záměru .................................................................... 43
6.3.1
Kapitálové výdaje ..................................................................................................... 43
6.3.2
Peněžní příjmy.......................................................................................................... 45
Zhodnocení investičního projektu ........................................................................................ 50 7.1
Metoda doby návratnosti .................................................................................................. 50
7.2
Metoda doby návratnosti upravená diskontováním .......................................................... 51
7.3
Čistá současná hodnota ................................................................................................... 52 5
8
9
7.4
Vnitřní výnosové procento ................................................................................................ 53
7.5
Metoda indexu rentability ................................................................................................. 55
Analýza citlivosti .................................................................................................................... 56 8.1
Vliv změny devizového kurzu CZK / EUR na čistou současnou hodnotu ........................ 56
8.2
Vliv změny tržeb na čistou současnou hodnotu ............................................................... 57
8.3
Vliv diskontní sazby na čistou současnou hodnotu .......................................................... 58
Závěr a doporučení ................................................................................................................ 60
Použité zdroje ................................................................................................................................. 62
6
1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Investice jsou významnou podnikovou činností. Jejím cílem je zabezpečit vhodný dlouhodobý majetek, který bude podniku přinášet užitek v budoucnu. Investice lze chápat jako činnost, při které se podnik vzdává současné spotřeby a výroby s cílem zvýšení produkce a zisků v budoucnosti. Bez investic nemůže žádný podnik dlouho existovat. Po čase dojde k opotřebení stávajícího dlouhodobého majetku a podnik se dostane do problémů. Lze tedy konstatovat, že investice a jejich řízení jsou velmi významnou a klíčovou podnikovou činností. Z výše uvedených důvodů vyplývá, že investiční rozhodování je jedním z nejdůležitějších podnikových procesů, protože ovlivňuje podnik dlouhodobě a jen velmi těžko lze „nepovedené“ investice změnit nebo vrátit. Investicím a investičnímu rozhodování se věnuje i celá řada odborných publikací, což jen umocňuje důležitost těchto procesů. Během studia jsem se setkal s několika kurzy zaměřenými na investiční rozhodování.
Seznámil jsem se s mnoha metodami hodnocení investic,
investičními strategiemi a postupy. Zajímalo mne tedy, do jaké míry se tyto metody uplatňují v podnikové praxi. Chtěl jsem se dozvědět, zda si jsou firmy vědomy důležitosti investičního rozhodování a zda zvažují všechny možné alternativy před pořízení investice a propočítávají výhodnost investic tak, jak nám bylo prezentováno v rámci studia. Pro svoji diplomovou práci jsem si vybral jeden z největších podniků v mém okolí, společnost Seco GROUP. Tato firma se zabývá výrobou žací techniky a provozuje slévárnu odlitků. V současné době provádí rozšíření výrobní kapacity slévárny, což je poměrně významná podniková investice. Naskytla se tedy příležitost, abych ověřil metody vyhodnocení investic v praxi a podíval se, jak takové rozhodování probíhá v konkrétním podniku. Cílem práce je vyhodnotit zvolenou investici pomocí metod hodnocení investic a posoudit její výhodnost. Výsledky práce budou konzultovány s vedením podniku Seco GROUP a budou porovnány s výsledky podnikového investičního rozhodování.
7
2 KLÍČOVÉ ASPEKTY INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ 2.1
Plánování investic, jejich klasifikace a financování Ekonomie dává dva základní pohledy na to, jak lze investice chápat. První
způsob rozlišení investic je z pohledu makroekonomie, kde se investice „charakterizují jako použití úspor k výrobě kapitálových statků, eventuálně k vývoji technologií a k získání lidského kapitálu. Znamenají obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně jisté) hodnoty.“1 Druhý způsob pojetí investic je z pohledu mikroekonomického – z pohledu jednotlivých subjektů. V případě této diplomové práce z pohledu podniku. Investice podniku „jako účetní a finanční kategorie představují rozsáhlejší peněžní výdaje (kapitálové výdaje), u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku.“2 Investice lze tedy považovat za jeden z hnacích motorů úspěšnosti podniků v podmínkách tržního hospodářství. Investice představují především peněžní výdaje u nichž se očekává, že se v budoucnosti přemění na peněžní příjmy. Plánování investic, neboli také kapitálové plánování je činnost podniku spojená s pořízením dlouhodobého majetku a jeho financováním. Investice podniku by měly být podřízeny investiční strategii, která by měla vycházet ze strategického podnikového plánu. Při jakékoliv investici, tedy i při investicích podnikových, by investor měl, jak uvádí např. Nývltová (2010), zvážit následující faktory (tzv. magický trojúhelník): výnos z investice, riziko investice a dopad na likviditu. Přednost by měla být dávána těm investicím, které poskytují maximální výnos při minimálním riziku a vysoké likviditě.
1
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: 2006. ISBN 80-86929-01-9. S.15. 2 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: 2006. ISBN 80-86929-01-9. S.15. 8
Investice lze podle Synka (2007) rozdělit na tři základní skupiny, a to na finanční, hmotné a nehmotné investice. Pod finanční investice lze např. zařadit investice do dlouhodobých cenných papírů (např. obligace) nebo vklady do investičních společností. Hmotné investice, které budou i předmětem této diplomové práce, jsou investice do dlouhodobého hmotného majetku, který vytváří nebo rozšiřuje výrobní kapacitu podniku. Za dlouhodobý hmotný majetek se z hlediska účetnictví a daňových předpisů3 dá považovat majetek s pořizovací cenou větší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Nehmotné neboli nemateriální investice, jsou investice do dlouhodobého nehmotného majetku, jako je např. nákup licencí nebo softwaru. Za dlouhodobý nehmotný majetek se z hlediska účetnictví a daňových předpisů4 dá považovat majetek s pořizovací cenou větší než 60 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Při klasifikaci investic je potřeba sledovat legislativní podmínky, které jsou platné pro zařazování majetku do jednotlivých skupin. Podnik může investice financovat z interních zdrojů, které vznikly vlastní činností podniku. Jedná se např. o rezervy, nerozdělený a zadržený zisk a odpisy. Další možností financování investic jsou zdroje externí, tedy zdroje, které přicházejí do podniku z vnějšku. Zde se jedná např. o financování prostřednictvím emise akcií nebo obligací, bankovních úvěrů, dotací a leasingu. 2.2
Peněžní toky z investičních projektů Pod pojmem peněžní tok (cash flow), který je spojen s investičním
projektem se rozumí veškeré výdaje a příjmy, které jsou přímo alokovatelné k danému investičnímu projektu za celou dobu jeho trvání. Při posuzování peněžních toků musí být bráno v úvahu, zda se jedná o záměr investičního projektu nebo zda se jedná o fungující projekt. Pro hodnocení investičních projektů v přípravné fázi se berou v úvahu očekávané peněžní toky, zatímco při hodnocení projektu, který je již v provozní fázi se uvažují peněžní toky skutečné. Výše popsané fáze investičního projektu s sebou také nesou jiné peněžní toky. Zatímco fáze investiční je spojena s kapitálovými výdaji, fáze provozní je spojena jak s kapitálovými příjmy, tak i zpravidla s kapitálovými výdaji.
3 4
Zákon č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmu. § 26. Zákon č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmu. § 32a. 9
Peněžní toky lze podle Levyho a Sarnata (1999) rozdělit na standardní peněžní tok a nestandardní peněžní tok. U standardního peněžního toku dochází pouze k jedné změně znaménka např. - + + + + nebo + - - - - -. U nestandardního peněžního toku dochází k více než jedné změně znaménka např. + - + + + nebo - + - + + + +. 2.3
Kapitálové výdaje Kapitálovými výdaji lze podle Valacha (2006) označit veškeré očekávané
peněžní výdaje většího rozsahu, u kterých se očekává, že se během delšího časového období přemění na budoucí kapitálové příjmy. Ve vymezení jednotlivých složek kapitálových výdajů se autoři moc neliší. Synek (2007) za kapitálové výdaje označuje pořizovací cenu investice (jedná se o cenu pořízení a veškeré jiné pořizovací náklady), zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků) dále do těchto výdajů v případě investice do nahrazení stávajícího majetku zahrnuje i výdaje s pojené s prodejem a likvidací nahrazovaného majetku (investiční náklady se sníží o příjmy z prodeje) a dále jsou zahrnuty daňové výdaje. Velmi podobně kapitálové výdaje popisuje Valach (2006), podle kterého by do kapitálových výdajů měly být zahrnuty následující výdaje: •
Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku. Těmito výdaji je míněna pořizovací cena, která v sobě zahrnuje cenu
pořízení a výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku (např. výdaje na výzkum a vývoj, výdaje na školení nových zaměstnanců, výdaje na přípravu místa a montáž zařízení) •
Výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku (přírůstek čistého pracovního kapitálu, ČPK5), které byly vyvolány investicí.
5
ČPK lze též vypočítat jako rozdíl mezi vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji (dlouhodobé zdroje) a stálými aktivy. 10
Přírůstek čistého pracovního kapitálu je uvažován především u investic do projektů rozšiřujících výrobu. Při realizaci těchto projektů vznikají požadavky na přírůstek zásob, náhradních dílů, nedokončené výroby, pohledávek i dalších složek oběžného majetku. Na straně pasiv mohou růst krátkodobá pasiva jako např. závazky vůči dodavatelům. Jedná se tedy, jak bylo uvedeno již výše, o rozdíl mezi přírůstkem krátkodobých aktiv nad přírůstkem krátkodobých pasiv. Investice zaměřené na obnovu stávajícího majetku podle Valacha (2006) přírůstek ČPK nevyvolávají nebo jen ve velmi malé míře. Dva výše uvedené typy výdajů mohou být v některých případech ještě upravovány o: •
Příjmy z prodeje nahrazovaného existujícího dlouhodobého majetku
•
Daňové efekty, které mohou být jak pozitivní (podnik dosáhne ztráty z prodeje nahrazovaného majetku, tzn. tržní cena je nižší než zůstatková cena), tak negativní (podnik dosáhne zisku z prodeje nahrazovaného majetku, tzn. tržní cena je vyšší než zůstatková cena. Podle výše uvedených definic kapitálových výdajů můžeme sestavit jejich
modelový vzorec:
KIO-P D
(1)
kde: K ... kapitálový výdaj, I ... výdaj na pořízení dlouhodobého majetku, O ... výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, P ... příjem z prodeje nahrazovaného majetku, D ... daňový efekt. Při definování kapitálových výdajů je důležité uvědomit si rozdíl mezi výdaji a náklady. Zatímco výdaje jsou peněžními úbytky, náklady např. v podobě odpisů jsou účetní kategorií, která snižuje zisk podniku, resp. posléze odváděnou daň z příjmu.
11
Dalšími výdaji, resp. náklady, které by měli být brány v úvahu, jsou alternativní náklady a zapuštěné náklady. Pod alternativními náklady si lze představit např. náklady na součást investičního projektu, které ale byly vynaloženy již dříve a nemají s realizovaným projektem přímý vztah. Může se jednat např. o část výrobního zařízení nebo o pozemek atd. Tento majetek se v souvislosti s aktuální investicí již nepořizuje, neboť byl pořízen již dříve. Z tohoto důvodu by neměl být zahrnut do kapitálových výdajů. To neplatí, pokud existuje alternativní využití tohoto majetku. V tom případě je třeba ho peněžně ocenit a zahrnout do kapitálových výdajů. Zapuštěné náklady představují náklady, které byly na projekt vynaloženy v minulosti. Neměly by tedy být součástí uvažovaných kapitálových výdajů a ovlivňovat tak rozhodnutí o výhodnosti nebo nevýhodnosti projektu. Zde se může jednat např. o náklady na výzkum a vývoj. 2.4
Peněžní příjmy
Peněžními příjmy z investičních projektů jsou dle Valacha6: „veškeré očekávané příjmy generované projektem v průběhu jeho pořízení, životnosti a likvidace“. Jak dále shodně uvádějí Valach (2006) a Synek (2007), jedná se o predikci očekávaných budoucích příjmů. Podle obou autorů je stanovení očekávaných příjmů z investičního projektu poměrně složitý úkol. Je tomu tak především
z důvodu
relativně
dlouhého
časového
období,
po
které
je
zainvestovaný majetek v provozu. Delší časové období s sebou přináší např. riziko změn cen surovin, změn spotřebitelských preferencí nebo změny cenové hladiny. U kapitálových výdajů tento problém ve většině případů nenastává, a to proto, že investice jsou zpravidla rozloženy do poměrně krátkého časového období. Z výše popsaných důvodů je pro podnik velmi důležité věnovat zvýšenou pozornost predikci této veličiny.
6
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: 2006. ISBN 80-86929-01-9. S.58. 12
Jako základ pro stanovení očekávaných peněžních příjmů jsou očekávané tržby podniku realizované díky investičnímu projektu. Tyto tržby se poníží o očekávané provozní náklady bez odpisů7 a o daň ze zisku. Finanční teorie vychází z toho, že by očekávané peněžní toky neměly být snižovány o úrokové platby spojené s financováním projektu. Stejně jako odpisy se jedná o náklady, které snižují čistý zisk. Ale jelikož jsou tyto náklady složkou vážených nákladů kapitálu, které se používají pro diskontování, nesmí se odečítat, neboť by se zisk snížil dvakrát. Jednou jako součást nákladů ovlivňující čistý zisk, podruhé jako součást diskontní míry. Ve většině případů jsou peněžní příjmy rozloženy do více let, proto je nutné je definovat k určitému období a posléze diskontovat příslušnou sazbou na současnou hodnotu. K diskontování se nejčastěji používají vážené průměrné náklady kapitálů (WACC8), které budou popsány v následující kapitole. Celkový peněžní příjem lze podle výše uvedené teorie zapsat následovně:
P Z A O
(2)
kde: P ... celkový roční peněžní příjem z investičního projektu, Z ... roční přírůstek zisku po zdanění, který byl vyvolán investicí, A ... přírůstek ročních odpisů, O ... změna oběžného majetku (resp. čistého pracovního kapitálu), (přírůstek -, úbytek +), PM ... příjem z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti, D ... daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku na koci životnosti.
7
Odpisy jsou součástí nákladů, ale nejsou peněžními výdaji (těmi byli v roce / letech pořízení majetku). Jako součást tržeb se vracejí do podniku v podobě peněžních příjmů. Z tohoto důvodu je musíme přičíst. 8 Weighted Average Costs of Capital 13
2.5
Určení podnikové diskontní sazby Jak je uvedeno v předchozí kapitole, je důležité peněžní toky jednotlivých
let převést na současnou hodnotu. K tomuto výpočtu se používá diskontní sazba, jejíž konstrukce bude popsána v této kapitole. Tato sazba se užívá u některých typů hodnocení efektivnosti investičních projektů. Pro určení podnikové diskontní sazby je důležité rozlišit, z jakých zdrojů bude investiční projekt financován. Pokud bude projekt financován jen vlastním kapitálem, stačí stanovit náklady vlastního kapitálu. V případě financování pouze cizím kapitálem, se stanoví náklady cizího kapitálu. Nejčastější případ financování projektů je kombinace výše zmíněných způsobů, tedy mix vlastních a cizích zdrojů. Při tomto smíšeném způsobu financování je třeba určit průměrné vážené náklady kapitálu (WACC). Tyto náklady lze chápat jako výdaj, který musí podnik zaplatit za získání různých forem zdrojů, které jsou použity na financování investičních projektů. Náklady vlastního kapitálu lze stanovit podle několika metod (např. se jedná o model založený na bezrizikové výnosové míře a rizikové prémii, nebo dividendový model). Podle Fotra (1999) se za nejrozšířenější metodu stanovení nákladů vlastního kapitálu vychází z tzv. oportunitních nákladů. Oportunitní náklady lze chápat jako náklady obětované příležitosti, které bylo možné použít k investici do nejlepší alternativní příležitosti se stejným rizikem jako je riziko projektu. Náklady na vlastní kapitál lze vyjádřit podle následujícího vzorce:
(3)
kde nVK ... náklady vlastního kapitálu, r0 ... výnosnost bezrizikové investice, RP ... riziková prémie.
14
Jako bezriziková investice je ve finanční teorii obecně považována investice do státních dluhopisů, resp. do státních pokladničních poukázek. Úrokové míry jednotlivých dlouhodobých státních dluhopisů a pokladničních poukázek oznamuje Ministerstvo financí ČR.9 Podle Scholleové (2009) lze jako bezrizikovou úrokovou míru použít úrokovou míru pro mezibankovní výpůjčky, v ČR tzv. PRIBOR.10 Výnosnost bezrizikových investic se také označuje jako časová prémie. K určení rizikové prémie lze použít dvě metody, a to buď pomocí informací z kapitálového trhu, nebo expertní odhad. Ke stanovení rizikové prémie prvním způsobem – pomocí informací z kapitálového trhu, se používá následující postup:
(4)
kde: RP ... riziková prémie, β .. koeficient, který vyjadřuje změnu výnosnosti akcie daného podniku v případě změny výnosnosti kapitálového trhu o jednotku, pokud se β = 1 je riziko výnosů cenných papírů společnosti shodné jako riziko výnosnosti kapitálového trhu, pokud β > 1 je riziko výnosů cenných papírů společnosti větší než riziko výnosnosti kapitálového trhu a je-li β < 1 je riziko výnosů cenných papírů společnosti nižší než riziko výnosnosti kapitálového trhu, (rm – rd) ... prémie za riziko trhu, na kterém vlastník realizuje své výnosy. K určení této prémie lze, jak uvádí Scholleová (2009), použít např. ratingu specializovaných agentur (S&P, Moody´s) a následně tento rating převést na číselné vyjádření tržní prémie.
9
Ministerstvo financí ČR každé čtvrtletí vyvěšuje na svých webových stránkách tzv. emisní kalendáře, ve kterých jsou uvedeny jednotlivé úrokové míry. Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Dostupné z
[cit. 2010-10-24] Emisní kalendář státních pokladničních poukázek. Dostupné z: [cit. 2010-10-24] 10 Sazby Pribor jsou oznamovány Českou národní bankou. Aktuální roční sazba PRIBOR (ke 22.20.2010) je 1,79 %. Dostupné z: [cit. 2010-10-24] 15
Dalším způsobem určení RP je expertní odhad, neboť stanovení koeficientu β může být v českých podmínkách s ne zcela rozvinutým kapitálovým trhem problém. Jak uvádí Fotr (1999) lze odhad uskutečnit na základě součtu dvou veličin – prémie za ekonomické riziko a prémie za finanční riziko. Pod ekonomickým rizikem Fotr (1999) rozumí všechny druhy rizik jako např. o rizika spojená
s odvětvím,
ve
kterém
podnik
působí
nebo
rizika
z celkového
ekonomického vývoje, mimo rizika spojeného z finanční struktury firmy. Pod finančním rizikem Fotr (1999) rozumí riziko z použití cizích zdrojů při financování projektu. Čím je větší zadluženost společnosti, tím více toto riziko roste. Další možností určení nákladů vlastního kapitálu je užití tzv. dividendového modelu. Tento model lze použít pouze v případě, že je investiční projekt financován akciovým kapitálem. Dividendový model vychází z předpokladu, že hodnota akcie je dána součtem současných hodnot příjmů, které se dají očekávat v budoucnosti a současné prodejní ceny akcie za n let. Výpočet bude vypadat následovně: ∑)*+"
!"#$% &
'(
!"#$% &
(
(5)
kde: SH ... současná hodnota akcie, Dt ... dividendy v jednotlivých letech, Pn ... prodejní cena akcie za n let, ip ... požadovaná výnosnost akcie. V mnoha podnicích je v praxi přistupováno k určení tohoto ukazatele zcela nezávisle na výše popsaných teoretických východiscích. Náklady na vlastní kapitál resp. požadovaná výnosnost z vlastního kapitálu může být určena interně vlastníky. Určení nákladů cizího kapitálu není tak obtížné jako v případě nákladů vlastního kapitálu. Nákladem cizího kapitálu je úrok. Je důležité, aby byl daný úrok očištěn o tzv. daňový štít11, který vzniká při zapojení cizího kapitálu. Upravený úrok (náklady na cizí kapitál) o daňový štít lze zapsat následujícím vzorcem: 11
Úroky z cizího kapitálu jsou brány jako náklady a tím snižují zisk, ze kterého jsou placeny daně. 16
, ú 1 /
(6)
kde: nCK ... náklady na cizí kapitál, ú ... úroková míra, t ... sazba daně. Velikost celkových nákladů cizího kapitálu je poté dána váženým aritmetickým průměrem nákladů na jednotlivé složky úročených cizích zdrojů. Jak uvádí Kislingerová (2007) lze tyto náklady z pohledu externího uživatele odhadnout pomocí poměru nákladových úroků k bankovním úvěrům. Po definování nákladů na vlastní a cizí kapitál je nutno definovat průměrné vážené náklady kapitálů (WACC). Neboť jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly, většina investičních projektů je financována jak z vlastních zdrojů, tak i ze zdrojů cizích. WACC lze vyjádřit následujícím způsobem: , 1 /
01 1
21
(7)
1
kde: nCK ... náklady cizího úročeného kapitálu, t ... sazba daně z příjmu, CK ... úročený cizí kapitál, K ... celkový zpoplatněný kapitál, nVK ... požadovaná výnosnost vlastního kapitálu, VK ... vlastní kapitál.
17
Pro správné určení WACC je nutné, aby vlastní kapitál a cizí úročený kapitál byl oceněn v tržních hodnotách. U cizích úročených zdrojů nenastává při tomto oceňování závažný problém. Horší situace může nastat v případě tržního ocenění vlastního kapitálu v podmínkách nedokonale fungujících kapitálových trhů, jako např. v ČR, kde nejsou k dispozici údaje z kapitálových trhů pro ocenění. V těchto případech se používají metody12 oceňování kapitálových aktiv založené např. na metodách diskontovaných cash flow. Pomocí těchto metod lze určit celkovou hodnotu investovaného kapitálu (vlastní kapitál + zpoplatněný cizí kapitál) tzv. hodnotu brutto, od které se odečte hodnota zpoplatněného cizího kapitálu, a dostaneme hodnotu vlastního kapitálu tzv. hodnotu netto. Podle Valacha (2006) je možné průměrné vážené náklady kapitálu použít trojím způsobem: a) jako základ pro stanovení požadované výnosnosti při propočtu efektivnosti investičních projektů, b) mohou být využity v podobě mezních průměrných nákladů pro stanovení optimální výše celkových kapitálových výdajů podniku, c) mohou být použity jako rozhodovací kritérium pro výběr optimální kapitálové struktury podniku. Pro
potřeby této
diplomové
práce budou WACC použity
prvním
z uvedených způsobů, tedy jako základ pro stanovení požadované výnosnosti při propočtu efektivnosti projektu. Je důležité upozornit, že WACC lze jako podnikovou diskontní sazbu použít jen při splnění následujících dvou podmínek: 1) Způsob financování investičního projektu je shodný se strukturou financování podniku jako celku. Financování projektu tedy neovlivní významně kapitálovou strukturu podniku. a zároveň 2) Míra rizika investičního projektu je přibližně stejná, jako je podnikatelské riziko celého podniku. 12
Popis metod oceňování podniků není předmětem této diplomové práce. Proto není těmto metodám věnována větší pozornost. Autor chce jen upozornit na relativní komplikovanost výpočtu WACC. 18
Pokud není splněna první podmínka, je potřeba diskontní sazbu upravit. U projektů, kde je podíl cizích zdrojů na celkovém investovaném kapitálu větší než u celého podniku je vhodné sazbu zvýšit, neboť vetší zadlužení představuje riziko, které bude vyvážené vyšší úrokovou sazbou. Vyšší úroková sazba posléze povede i ke zvýšení očekávaných výnosů akcionářů a následně i růstu celkových nákladů kapitálů pro daný projekt. V opačném případě – tedy, když je projekt financován s menším podílem cizích úročených dluhů než celý podnik, je vhodné snížit i diskontní sazbu. Jak uvádí Scholleová (2009), byly z důvodu potřeb malých a středních podniků, které měly problém při určování nákladů na vlastní kapitál pomocí rizikové přirážky, vytvořeny další metody určování WACC, tyto metody jsou označovány jako stavebnicové metody. V české republice je rozšířen ratingový model Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který je popsán níže. Tento model stanovuje WACC metodou přirážek za specifická rizika firem. Postup pro výpočet je následující: 34,, 5 67 '8 98
(8)
kde: rf ... bezriziková úroková míra, rLA ... přirážka za malou velikost firmy, rPS ... přirážka za možnou nižší podnikatelskou stabilitu, rFS ... přirážka za možnou nižší finanční stabilitu. Jak dále uvádí Scholleová (2009), přirážky se počítají následujícím způsobem: 1) Bezriziková výnosová míra – jak bylo už napsáno výše, lze ji odhadnout pomocí výnosnosti dlouhodobých státních dluhopisů nebo lze použít sazbu PRIBOR. 2) Přirážka za velikost firmy je závislá na velikosti celkového zpoplatněného kapitálu firmy (C). Je-li C > 3 mld. Kč, je rLA = 0, je-li C < 100 mil. Kč, je rLA = 5 %, 19
je-li C mezi 100 mil. a 3 mld. Kč, pak se rLA vypočte následujícím vzorcem: 67
:;0<
(9)
"=>,@
kde: C ... hodnota celkové zpoplatněného kapitálu v mld. Kč. 3) Přirážka za podnikatelskou stabilitu závisí na velikosti ukazatele EBIT/aktiva. Je-li EBIT/aktiva < 0, pak je rPS = 10 %, je-li EBIT/aktiva > rd * C/A, pak je rPS = 0 %, je-li EBIT/aktiva kladná, ale mení než rd * C/A, pak se rPS vypočítá podle vzorce: '8 A
BC 0;DEFG "BC< 0 <
@
H
(10)
kde: C ... hodnota celkové zpoplatněného kapitálu v mld. Kč. 4) Přirážka za finanční stabilitu závisí na celkové likviditě, tj. schopnosti podniku uhrazovat včas své závazky tj. na poměru L1 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky. Je-li L1 < 1, pak rFS = 10 %, je-li L1 > průměr v průmyslu13 (XL) a zároveň větší než 1,25, pak je rFS = 0 %, je-li L1 > 1, ale menší než XL, pak se rFS vypočítá podle vzorce: J6;
98 I
KL MN
J6;"
@
"
O "
(11)
kde: OA ... oběžná aktiva, KZ ... krátkodobé závazky.
13
Autorka uvádí, že se tato hodnota v posledních letech pohybuje mezi 1 a 1,3. Ale již bohužel neuvádí, jak k tomuto závěru dospěla. 20
2.6
Inflace v investičním rozhodování Při hodnocení investičních projektů a peněžních toků je důležité věnovat
pozornost faktoru inflace. I přes stabilní mírný vývoj míry inflace (cca. 2 % ročně) je důležité její zohlednění při výpočtech. U projektů s delší dobou životnosti má inflace vliv na peněžní toky, především na peněžní příjmy. Tím má inflace vliv i na čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosové procento. V souvislosti s inflací existují dvě veličiny, ve kterých lze vyjádřit peněžní toky, a to běžné ceny a stálé ceny. Běžné ceny představují ceny jednotlivých let. Stálé ceny představují ceny vztažené k určitému období, např. k prvnímu roku uvedení projektu do provozu. Vliv inflace na kapitálové výdaje se podle Valacha (2006) projevuje především u investic s delší dobou pořízení nebo výstavby (např. se jedná o stavební investice). V delším časovém období, po které je investice pořizována, není možné vyloučit nárůst cenové hladiny a tím i ceny pořizovaného majetku. Peněžní příjmy mohou být inflací také ovlivněny, a to prostřednictvím nárůstu cen vyráběných výrobků nebo nárůstu cen vstupů (např. energií, mezd a materiálů). Jak uvádí Valach (2006), většinou se předpokládá, že nárůst cen výstupů bude stejný s nárůstem cen vstupů. V tomto případě se bude jednat o neutrální inflaci, jak dále píše Valach (2006). Inflace ovlivňuje i diskontní sazbu. Pokud se uvažují stálé ceny, je nutné použít při výpočtech nominální diskontní sazbou. V případě, že se uvažují běžné ceny, je nutné počítat s reálnou diskontní sazbou. Reálná diskontní sazba se určí následujícím způsobem: P
"#B "#$
100
(12)
kde: rds ... reálná diskontní sazba, r ... nominální diskontní sazba, i ... průměrná roční míra inflace.
21
3 METODY HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V následujících kapitolách budou představeny nejčastěji používané metody hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů (základní přehled viz obrázek č.1) Ve finanční teorii jsou metody hodnocení investic rozděleny na dvě základní skupiny: •
statické metody, nerespektující faktor času,
•
dynamické metody, respektující faktor času. Statické metody, v literatuře označovány jako tradiční metody, jsou v dnešní
době na ústupu a jsou používány spíše jako doplňkové k metodám dynamickým. Je tomu především z toho důvodu, že nerespektují faktor času a příjem je často spojován se ziskem. Tyto metody je vhodné použít například u projektů, které mají krátkou dobu životnosti a faktor času nehraje tedy takovou roli. Dynamické metody hodnocení se naopak hodí použít v těch případech, ve kterých se uvažuje s delší dobou pořizování investice a s delší dobou jejich životnosti. Dalším možným dělením hodnotících metod je např. podle Valacha (2006) podle pojetí jejich efektů. Tímto způsobem lze tyto metody rozdělit na: •
nákladová kritéria hodnocení efektivnosti,
•
zisková kritéria hodnocení efektivnosti,
•
čistý peněžní příjem z projektu.
22
Metody hodnocení efektivnosti investic Statické
Dynamické
Doba návratnosti
Čistá současná hodnota
Průměrné roční náklady
Index rentability Vnitřní výnosové procento Diskontovaní náklady Doba návratnosti upravená diskontováním
Obr. č. 1: Metody hodnocení investic
3.1
Statické metody hodnocení investičních projektů
3.1.1 Metoda doby návratnosti Použitím této metody se zjistí doba, za kterou by při rovnoměrném rozložení příjmů z investice mělo dojít k jejímu splacení. Za příjmy lze označit zisk po zdanění a odpisy. Čím je doba návratnosti kratší, tím víc je projekt z pohledu této metody výhodnější. Aby byla investice akceptovatelná, musí být doba návratnosti kratší, než je doba životnosti (provozu) investice. Tato metoda se svou relativní jednoduchostí řadí k oblíbeným metodám hodnocení investičních projektů, jak uvádí Valach (2006). Jak bylo zmíněno výše, tato metoda vyjadřuje pouze dobu, za kterou se kapitálové výdaje vrátí ve formě zisku po zdanění a odpisech. V podstatě tedy udává likviditu projektu – peněžní prostředky, které jsou dostupné pro placení závazků. Nehodnotí tedy efektivnost projektu, z tohoto důvodu je vhodné doplnit ji některou z dynamických metod, např. metodou čisté současné hodnoty. Doba návratnosti se vypočte následujícím způsobem: ∑T)+"R S
(13) 23
kde: K ... kapitálový výdaj, Zn ... zisk po zdanění v jednotlivých letech životnosti, On ... roční odpisy investice v jednotlivých letech životnosti, n ... léta životnosti investice, a ... doba návratnosti investice. Z uvedeného vzorce vyplývá, že návratnost je dána rokem životnosti projektu, ve kterém platí výše uvedená rovnost kapitálových výdajů a peněžních příjmů. 3.1.2 Metoda průměrných ročních nákladů Tato statická metoda hodnocení je založena na hodnocení a porovnání průměrných ročních nákladů u hodnocených variant investičních projektů. Za nejvýhodnější je považován projekt s nejnižšími náklady. Roční průměrné náklady (R) v sobě zahrnují roční odpisy (O), požadovaný výnos z investice (i*J) a ostatní provozní náklady (V), které jsou po dobu životnosti rovnoměrné. Výpočet lze provést následovně: S U V .
(14)
Koeficient požadované výnosnosti (i) vyjadřuje minimální výnosnost, resp. WACC. Projekt s nejnižšími průměrnými ročními náklady je považován za nejvýhodnější. Při použití této metody je podle Valacha (2006) nutné zohlednit fakt, že výnosnost z investice je stále uvažována v pořizovací ceně. Jak autor dále uvádí, správně musí být odvozena od postupně klesající zůstatkové ceny investice, neboť s ní klesá i vázanost kapitálu, kterou je potřeba vyjádřit v ročních nákladech. Výpočet, který zohledňuje výše zmíněný fakt, lze provést podle následujícího vztahu:
X$"#$( "#$( ;"
.
(15)
Oba výše zmíněné postupy výpočtu průměrných ročních nákladů nezohledňují možnost odprodeje majetku za likvidační cenu (L). Po úpravě o tuto skutečnost budou vzorce vypadat následovně:
24
X$"#$(
6
S U V , pro první vzorec a "#$( )
;"
$
Y "#$( , pro ;"
druhý vzorec. Uvedené vzorce platí v případě jak rovnoměrných, tak i nerovnoměrných odpisů a v případě, že ostatní provozní náklady jsou za celou životnost projektu rovnoměrné. Valach (2006) dále uvádí, že v případě, kdy jsou ostatní provozní náklady rozloženy v době životnosti nerovnoměrně, je nutné je upravit pomocí odúročitele
" "#$(
a celkový součet takto upravených provozních nákladů se $"#$(
vynásobí umořovatelem "#$( ;". 3.2
Dynamické metody hodnocení investičních projektů
3.2.1 Čistá současná hodnota Metoda čisté současné hodnoty představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovým výdajem. Pokud je kapitálový výdaj jednorázový, tedy uskutečněný v jednom roce, lze výpočet provést pomocí následujícího vzorce: '
( Č ∑[ )+" "#$(
(16)
kde: P1, P2, P3, ..., PN ... peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, i ... požadovaná výnosnost investice, N ... doba životnosti, K ... kapitálový výdaj. V případech, kdy je kapitálový výdaj na investici rozložen do více let, je nutné ho upravit pomocí diskontování. Výpočet bude vypadat následovně: '
1
( G Č ∑[ )+" "#$(\] ∑*+" "#$
(17)
kde: t ... jednotlivá léta investování, T ... celková doba investování.
25
Z daných výpočtů mohou nastat celkem tři situace, a to: •
ČSH > 0, to znamená, že diskontované peněžní příjmy jsou větší než (diskontovaný)
kapitálový
výdaj.
Investice
v tomto
případě
přináší
požadovanou míru návratnosti. •
ČSH < 0, to znamená, že diskontované peněžní příjmy jsou menší než (diskontovaný) kapitálový výdaj. V tomto případě investice nezaručuje požadovanou míru návratnosti a je nevýhodná.
•
ČSH = 0, to znamená, že diskontované peněžní příjmy se rovnají (diskontovanému) kapitálovému výdaji. V tomto případě je pro podnik z hlediska tohoto ukazatele indiferentní, zda investici zrealizuje, či ne. Čistou současnou hodnotu lze, jak píše dále Valach (2006), aktualizovat
k několika okamžikům, a to k okamžiku zahájení výstavby (nejobvyklejší způsob), k okamžiku uvedení projektu do provozu nebo k okamžiku konce životnosti daného projektu (tato varianta je podle Valacha (2006) nejméně obvyklá). Pro tyto tři možnosti platí pravidlo, že výše ČSH je tím větší, k čím vzdálenějšímu okamžiku je počítána. 3.2.2 Metoda indexu rentability Podle Valacha (2006) index rentability úzce souvisí s čistou současnou hodnotou. Jedná se o relativní ukazatel, který vyjadřuje poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z projektu ke kapitálovým výdajům. Tento index lze vyjádřit následovně: ^_
∑c (da
`( a\b(
(18)
1
kde: Iz ... index rentability (ziskovosti), P1, P2, P3, ..., PN ... peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, i ... požadovaná výnosnost investice, N ... doba životnosti, K ... kapitálový výdaj.
26
Z uvedeného vzorce je patrné, že kdykoliv je ČSH pozitivní, Iz > 1 a investiční projekt je pro podnik akceptovatelný. Pokud je ČSH záporná, je i Iz < 1. Při použití tohoto ukazatele je důležité brát v úvahu, zda se hodnotí projekty vzájemně se nevylučující nebo projekty vzájemně se vylučující. V první variantě se dospěje ke stejným závěrům jako při použití čisté současné hodnoty. U projektů vzájemně se vylučujících tomu tak být nemusí. Z tohoto důvodu zmíněný autor doporučuje používat tuto metodu jako kritérium při hodnocení investičních projektů za situace, kdy se vybírá mezi několika projekty, a kapitálové zdroje jsou omezené. To znamená, že i přesto, že všechny projekty mají pozitivní současnou čistou hodnotu, nelze je přijmout všechny. Za této situace se musí přijmout ty projekty, které přinášejí nejvyšší současnou hodnotu na jednotku kapitálového výdaje – tedy co nejvyšší index ziskovosti, uzavírá autor. 3.2.3 Vnitřní výnosové procento Tato metoda je založena na nalezení míry výnosnosti, při kterých se bude současná hodnota peněžních příjmů z investice rovnat kapitálovým výdajům, resp. současné hodnotě kapitálových výdajů. Jedná se tedy o takovou míru výnosnosti, při níž se čistá současná hodnota peněžních příjmů bude rovnat nule. Podstata této metody spočívá na principu čisté současné hodnoty. Rozdíl mezi touto metodou hodnocení investic a metodou čisté současné hodnoty je v tom, že v tomto případě diskontní sazbu hledáme a nepoužíváme ji pro diskontování peněžních toků. Matematicky lze vztah pro výpočet vnitřního výnosového procenta (VVP) zapsat následovně: '
( ∑[ )+" "#$( 0
(19)
kde: Pn ... peněžní toky v jednotlivých letech životnosti projektu, K ... kapiálový výdaj, n ... jednotlivá léta životnosti projektu, N ... doba životnosti projektu, i ... hledaný úrokový koeficient.
27
Pokud není kapitálový výdaj uskutečněn v jednom období, ale investiční fáze trvá více období, je nutné kapitálové výdaje upravit na současnou hodnotu. Výpočet VVP se poté provede následujícím způsobem: ∑[ )+"
'( "#$(\]
1
∑G*+" "#$
(20)
kde: t ... jednotlivá léta investování, T ... celková doba investování. Za přijatelné se považují investiční projekty s vyšší mírou výnosnosti, než je požadovaná míra výnosnosti. Ta se např. podle Valacha (2006) může odvozovat od výnosnosti kapitálového trhu nebo od vážených průměrných nákladů kapitálu daného podniku. Jak zmíněný autor dále uvádí, pokud se srovnává více investičních projektů, nejvýhodnější z hlediska této metody je takový projekt, který vykazuje větší VVP. Jak metoda vnitřního výnosového procenta, tak i metoda čisté současné hodnoty poskytuje při hodnocení investic stejný výsledek. To neplatí za následujících dvou podmínek, které uvádí Valach (2006): •
pokud projekt vykazuje nestandardní peněžní toky Jak bylo uvedeno v kapitole 2.2, za nestandardní peněžní toky se považují
takové peněžní toky, kde se znaménko změní víc než jedenkrát. V tomto případě může existovat tolik VVP, kolikrát se změnily peněžní toky. Pro hodnocení tokových to investic je např. podle Synka (2007) vhodné použít metodu čisté současné hodnoty. •
pokud se mají hodnotit navzájem se vylučující projekty V tomto případě mohou vzniknout rozdíly především v následujících dvou
situacích, které uvádí Valach (2006): pokud jsou kapitálové výdaje u hodnocených projektů rozdílné nebo pokud existuje diferenciace ve výši a časovém průběhu peněžních příjmů. Problém nastává v tom, že ČSH hodnotí projekt z absolutního hlediska – nejvýhodnější je ten projekt, který poskytuje nejvyšší čistou současnou hodnotu. Zatímco metodou VVP je výnosnost stanovena relativní mírou. Může nastat situace, ve které jsou dva projekty hodnoceny z hlediska každé metody odlišně.
28
3.2.4 Metoda diskontovaných nákladů Tuto metodu lze považovat jako nadstavbovou ke statické metodě průměrných ročních nákladů. Při použití této metody se odstraňuje nedostatek základní metody tím, že je v úvahu bráno časové hledisko. Jak píše Valach (2006), je důležité si uvědomit, že místo průměrných ročních nákladů je porovnáván souhrn investičních a diskontovaných provozních nákladů za celou dobu jeho životnosti. Diskontování se provádí ke dni uvedení investice do provozu. Diskontované náklady lze vyjádřit následovně: 2
( e V ∑[ )+" "#$(
(21)
kde: DN ... diskontované náklady, J ... investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje), Vn ... ostatní roční provozní náklady, n ... jednotlivá léta životnosti, N ... doba životnosti. Nejvýhodnější je projekt s nejnižšími diskontovanými náklady. Pozornost je u této metody, jak uvádí zmíněný autor, nutné věnovat při hodnocení projektů s různě dlouhou dobou životnosti, neboť se počítá s celkovými, nikoliv s průměrnými náklady, a ty na rozdíl od průměrných ročních nákladů neeliminují různou dobu životnosti. Varianty s delší dobou životnosti mají zpravidla vyšší provozní náklady, ty se musí převést na stejnou dobu životnosti jako u srovnávaného projektu, a to pomocí společného nejmenšího násobku životnosti jednotlivých variantu projektů. Do projektu s kratší dobou životnosti se musí ještě zahrnout současná hodnota obnovovaného dlouhodobého majetku. 3.2.5 Metoda doby návratnosti upravená diskontováním Tato metoda je modifikací metody návratnosti. Rozdílem mezi oběma metodami je v tom, že peněžní příjmy jsou v této upravené metodě diskontovány na současnou hodnotu a až poté porovnávány s kapitálovým výdajem, který byl vynaložen na hodnocenou investici. Jak ale uvádí Valach (2006), v praxi se obvykle používá metoda doby návratnosti bez zohlednění časového hlediska. 29
Dobu
návratnosti
upravenou
diskontováním
se
vypočte
pomocí
následujícího vztahu: '
( ∑[ )+" "#$(
(22)
kde: K ... kapitálový výdaj, Pn ... peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti projektu, n ... jednotlivá léta životnosti projektu, N ... životnost projektu. Z uvedeného vzorce opět vyplývá, že návratnost je dána rokem životnosti projektu, ve kterém platí výše uvedená rovnost kapitálových výdajů a diskontovaných peněžních příjmů. Podle Valacha (2006) je vhodné upřednostnit tuto metodu před metodou bez respektování času v následujících situacích: •
likvidita projektu má podstatnější vliv na celkovou likviditu podniku,
•
projekty jsou spojeny s velmi nejistými příjmy ve vzdálenější budoucnosti,
•
náklady na externí kapitál jsou extrémně vysoké a pro podnik je důležité dodržení splatnosti,
•
v případech, kdy je podnik nucen k rychlé obnově svého majetku (např. u rychloobrátkového zboží, které je náchylné ke změnám spotřebitelských preferencí),
•
porovnávají se projekty s velmi podobnou dobou životnosti a přibližně stejným průběhem očekávaných peněžních toků.
30
4 PŘEDSTAVENÍ FIRMY Historie firmy AGS Jičín14 se začíná psát roku 1880, kdy František a Antonín Knotkovi založili v Jičíně „Sklad hospodářských strojů a potřeb hospodářských v Jičíně„, a tím položili základy svého budoucího podnikání. Z počátku se jednalo o prodej nářadí, jako byly vidle, lopaty hřebíky apod., tyčové železo, pumpy a čerpadla. Po dvou letech, v roce 1882 zřídili, „Strojírnu na hospodářské stroje Františka Knotka v Jičíně“, ve které pracovalo 12 dělníků. Postupně výrobu rozšiřovali o další zemědělské stroje. Vyráběli pluhy, žentoury, mlátičky, mlýnky na čištění obilí. V roce 1891 doplnili výrobní program o secí stroje, plečky, obraceče podle amerických patentů, a také travní a obilní žací stroje. V té době měla firma okolo 50 zaměstnanců. Prodej je již organizován i na trhu habsburské monarchie ale také v Rusku, kde firma zřizuje sklad strojů. V roce 1896 je plně funkční slévárna šedé litiny a počet zaměstnanců překročil stovku. V roce 1904 byl ve firmě Knotek a spol. vyroben první samovazač v tehdejším Rakousku – Uhersku, který se pak vyráběl až do roku 1967, tedy 63 let. Později byla zvládnuta a zavedena výroba ocelových žabek a vložek do kovaných a odlévaných prstů k žacím lištám, které byly do té doby dováženy z Německa. Žabka se později stala i znakem – logem firmy. V době vrcholu hospodářské krize – 1933 klesl objem výroby na třetinu a došlo k propouštění zaměstnanců. Počet zaměstnanců se opět zvyšuje až na 750 v letech 1936 až 1938 kdy nastalo oživení a velký nárůst výroby. Výroba opět začíná klesat za druhé světové války a počet zaměstnanců se snižuje na polovinu. Koncem roku 1943 je firma donucena převzít zbrojní výrobu a vyrábí díly pro letadla, dna a podložky pro dělostřelecké náboje a díly pro pancéřová auta.
14
Agrostroj Jičín 31
4.1
Agrostroj, firma po znárodnění Velmi brzo po konci 2. světové války začalo jednání o znárodnění podniku.
Dne 27.7 byl podnik převeden pod národní správu a 27.12. 1945 byl znárodněn a začleněn do národního podniku Agrostroj s centrálním řízením v Brandýse nad Labem. Nosnými výrobky se staly vazače, travní stroje a vyorávače brambor. V roce 1948 zaměstnává podnik více než 1000 zaměstnanců a vyrábí 5000 travních žacích strojů a 3500 samovazačů. Od roku 1954 pracuje rekonstruovaná slévárna kujné litiny, nejmodernější v té době na území republiky. Podnik se začíná specializovat na stroje pro sklizeň cukrové řepy. V oblasti slévárenské se začíná výroba vložených válců pro naftové motory nákladních aut a traktorů. Slévárna byla modernizována postavením tavírny s elektroindukčními pecemi. Zavedením výroby vložených válců výrazně stoupla technická úroveň podniku. V roce 1965 má podnik 2416 zaměstnanců. V oblasti malé zemědělské mechanizace byla zahájena licenční výroba motorového žacího stroje MF 70 a stavebnicového strojen Terra firmy Gutbrod. Počet zaměstnanců stoupl na 2611. Na základě vysoké technické úrovně nově vyvíjených strojů na sklizeň cukrové řepy získává Agrostroj monopolní postavení v rámci RVHP. Pro montáž velkých kombajnů byla v roce 1978 dokončena stavba montážní haly. V závodě pracuje 2786 zaměstnanců. Vývoz strojů se rozšířil do Anglie, kam byly vyváženy velké stroje na sklizeň cukrové řepy, ořezávače 6OŘCS, třířádkové ořezávače 3OCXA, třířádkové vyorávače 3VCX-A, malotraktory MF – 70 byly vyváženy do Francie, SRN, Rakouska. Mezi roky 1978 a 1988 byla realizována řada investičních akcí k rozšíření kapacity výroby a zvýšení technické úrovně. Dokončena byla výstavba centrálního skladu materiálu, hala expedice s rampou, obráběcí linka Alfing na výrobu vložených válců do motorů LIAZ, VOLVO, SCANIA, V roce 1988 pracuje v Agrostroji 3066 zaměstnanců, obrat dosáhl 1mld Kč, ve výrobním sortimentu jsou stroje pro sklizeň cukrové řepy – 475 kusů šestiřádkových ořezávačů, malá zemědělská mechanizace – 13178 kusů malotraktorů MF – 70, 11 200 kusů malotraktorů TERRA, vložené válce – 1 017 260 kusů šedé litiny bylo vyrobeno 12 181 tun a temperované litiny 4 140 tun.
32
Změna politického ého systému v roce 1989 znamenala během ěhem krátké doby ztrátu trhu v RVHP. Vzniknul samostatný státní podnik Agrostroj Jičín Ji a došlo k osamostatnění pobočného čného závodu v Libicích nad Cidlinou pod názvem Mepol. V roce 1991 byla změně ěněna právní forma z národního podniku odniku na státní akciovou společnost. V první polovině polovin 90. Let byl podnik v kritické situaci, postupně postupn byl snižován počet et pracovníků, pracovník ve společnosti se většinou tšinou pracuje pouze 3 dny v týdnu. Privatizace byla zahájena zařazením za azením podniku do 2. vlny kuponové privatizace, která začala čala ve druhé polovině polovin roku 1994 a skončila čila následující rok. Společnost nost byla privatizována po šesti kolech druhé vlny kuponové privatizace. Výsledkem bylo rozmělně ělnění kapitálu mezi 13 500 DIKů. V dokončené dokon privatizaci získala kontrolní balík lík akcií firma Seco,a.s. S ,a.s. Turnov a podnik se tak stal po padesáti letech od znárodnění ní opět opě soukromým majetkem. V roce 1996 6 je změněn změ název podniku na AGS Jičín ín a.s., v podniku pracuje 1180 zaměstnanců. V roce 2002 byl změněn zm n název akciové společnosti spole na Seco GROUP. Na červnové ervnové valné hromadě hromad v roce 2004 došlo k rozhodnutí o restrukturalizaci
společnosti. nosti.
Jako
nosné
výrobní
obory
byly
ponechány
slévárenská výroba a výroby travních sekaček. seka Přehled činností, inností, které společnost spole vykonává, jsou uvedeny na obrázku č. 2. V souvislosti s tímto rozhodnutím byly prodány nevyužité budovy a pozemky a získané prostředky prostředky byly postupně postupn investovány do oprav budov, komunikací a zlepšení vzhledu areálu a z části ke snížení úvěrového rového zatížení společnosti. spole V roce 2008 si firma připomn ipomněla 120 let od založení původní vodní firmy. Je stabilizována, zaměstnává zam 562 zaměstnanc ěstnanců.
Seco GROUP a.s. • • • • • • •
Žací a půdní dní technika Slévárna odlitků Slévárna vložených válců válc Obrábění ní odlitků Výroba forem, modelů model a nástrojů Dopravní činnost innost Společný ný podnik AGS AGS-HAIZHU V Čínské ínské Lidové Republice
Obr. č. 2:: Oblasti podnikání společnosti spole Seco GROUP a.s.
33
4.2
Rok 2008 – změna chování zákazníků v oblasti odlitků s nástupem krize S nástupem krize dochází u zákazníků k snižování počtu dodavatelů, (ze
čtyř na tři, ze tří na dva, ze dvou na jednoho). Nákupy se omezují a využívají se skladové zásoby, které představovaly pojistné zásoby pro zabezpečení plynulé výroby. Všeobecně, a to i v oblasti dodavatelů pro automobilový průmysl se projevuje ústup od systému udržování minimálních skladových zásob. 4.3
Rok 2009 – změna chování zákazníků po krizi Zákazníci jsou bez obvyklých minimálních zásob na skladu a bez
rozpracované výroby. V momentu, kdy dostávají zakázky na své produkty, začínají objednávat odlitky. Vznikají tak velké tlaky na dodací termíny. Je patrná změna tržního prostředí. Některé slévárenské kapacity neustály krizi a byly zrušeny. Na firmu se tak orientují velké poptávky z důvodů vyčerpaných skladových zásob, bez kterých nemohou zákazníci – jinak dodavatelé dodržet termíny a požadavky na své finální produkty. Technologicky či ekonomicky málo výhodné odlitky byly společností AGS odmítány metodou navýšení ceny, tedy ne nepřijetím či odmítnutím zakázky, ale trváním na vyšší ceně s cílem zakázku nepřijmout. Z důvodu již uvedeného zrušení řady slévárenských kapacit a s ohledem na kvalitu odlitků v AGS byla většina nabídek s navýšenou cenou zákazníky přijata. Vzniká tak potřeba zvážit zvýšení kapacity slévárenské výroby.
34
5 POPIS INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU Kapacita současného výrobního zařízení je cca. 5 000 tun odlitků ročně. Tato kapacita bude z důvodů popsaných v předchozí kapitole naplněna v druhé polovině roku 2010, nebude tak tedy stačit pro nově nasmlouvané zakázky. Vývoj prodeje odlitků je znázorněn na obrázku č. 3. Z něho je patrné, že hospodářská a finanční krize měla vliv především v roce 2009. V roce 2010 je vidět růst objemu dodaných tun zákazníkům a přiblížení se k hranici maximální kapacity současné výroby. 4 724
5 000
4 397
4 500 3 807
Počet dodaných tun
4 000 3 500 3 000
2 876
2 724
3 051
3 957
3 184 3 251 2 958
2 743
2 453
2 500 2 000
2 259
2 126 1 770
1 616
1 500 1 000 500 -
Obr. č. 3: Vývoj prodeje odlitků v tunách od roku 1995
Z tohoto důvodu se divize slévárny odlitků rozhodla ke stávající automatické formovací lince Disamatic MK 2110 zprovoznit druhou a zvýšit tak tím kapacitu provozu až na 8 000 tun odlitků ročně. Na obrázku č. 4 je znázorněna výrobní hala už se zakreslenou plánovanou druhou automatickou formovací linkou.
35
Při rozhodování o investici byla brána v úvahu jen jediná varianta, a to z důvodu dřívějšího pořízení záložní linky Disamatic. Zamýšlený investiční záměr se týká zprovoznění této druhé linky. Jeho součástí bude dobudování formovací linky a pořízení dalšího dlouhodobého majetku. Podrobný popis kapitálových výdajů na investici je uveden v tabulce č. 1. Jak je patrné z podrobného popisu, investice se skládá z několika částí, ty však budou dále brány jako jeden celek a investice bude tak i hodnocena. Pouze při pořízení všech popsaných částí bude investice přinášet budoucí užitek.
36
Zdroj: Interní materiál firmy Obr. č. 4: Nákres materiálové haly se zakreslením nové automatické formovací linky (červený obdélník)
37
Tab. č. 1: Popis investičního záměru – kapitálových výdajů Položka
Kč
Výroba tekutého kovu Vysokozdvižný vozík o nosnosti 3,2 t
700 000
Převozní pánev 1,5 t
200 000
Mezisoučet
900 000
Formování Vysokozdvižný vozík na převoz tekutého kovu z pece ABB do licí pánve
600 000
Projekční práce a statické výpočty
150 000
Stavební práce pro instalaci automatické formovací linky (AFL)
200 000
Konstrukce nad AFL + zásobník JBS
450 000
Zprovoznění vstřelovací části AFL
350 000
Licí portál AFL
500 000
Prodloužení dopravníku SBC
500 000
Instalace chlazení, stlačeného vzduchu
150 000
El. připojení AFL + el. dokumentace
300 000
Desintegrátor
100 000
Pás nad AFL
150 000
Vytloukací rošt za AFL
700 000
Odhlučnění vytloukacího roštu
250 000
Boční dopravník
150 000
Elektromagnet separátor
150 000
Dopravník na odlitky – úprava
200 000
Otočný stůl na odlitky (2x)
200 000
Rozšíření dopravníku za polygonovým sítem z š. 500 mm na š. 650 mm
300 000
Začlenění dopravníků do automatizovaného řízení dopravních cest
250 000
Proporcionální přepážka + tenzometrické snímání zásobníků
200 000
Odsávání
950 000
Mezisoučet
6 800 000
Tryskání Rozbrušovací pila (2x)
500 000 3
Tryskač Stem (objem 0,75 m )
3 800 000
Mezisoučet
4 300 000
Ostatní Kvantometr
1 400 000
Mezisoučet
1 400 000
CELKEM
13 400 000
38
6 URČENÍ VSTUPNÍCH ÚDAJŮ PRO HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI 6.1
Určení podnikové diskontní sazby Podniková diskontní sazba je vedle určení peněžních toků jedním
z klíčových faktorů hodnocení investičních projektů, neboť se užívá v některých typech hodnocení. Podnik má diskontní sazbu určenou interně a to ve výši 20 % pro všechny druhy investičních projektů, které mají být realizovány. Jak by měla tato sazba vypadat z pohledu teorie, popsané v předchozích částech této diplomové práce bude ukázáno v následujícím textu. Při výpočtech podnikové diskontní sazby (WACC) bude pracováno s určitou nepřesností ukazatele vlastního kapitálu. Ten bude vycházet z účetních hodnot a ne z hodnot tržních, jak by správně měl. K určení tržní hodnoty vlastního kapitálu by bylo potřebné společnost ocenit pomocí některé z metod oceňování společností, to není náplní této diplomové práce. 6.1.1 Určení nákladů vlastního kapitálu K určení nákladů vlastního kapitálu bude použita metoda založená na bezrizikové výnosové míře a rizikové prémii. Předpoklady: •
Výnosnost bezrizikové investice (r0) je stanovena podle predikce Ministerstva financí ČR pro patnáctileté státní dluhopisy pro 4Q 2010 ve výši 5,70 %15.
15
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. [online]. [cit. 2010-11-14]. Dostupné z: 39
•
Nezadlužené β pro daný typ podnikání (strojírenství) je 0,8016. Tento koeficient lze použít jen v případě nulového zadlužení. Jelikož je podnik financován vlastním i cizím kapitálem, je potřeba tento koeficient upravit. Zadlužené β se
vypočte následujícím způsobem, který uvádí Scholleová (2009): fghi. jfghi. k1 l
";*01 21
mn 17.
1 0,20 51 576 000 fghi. 0,80 q1 I Ov 0,8911 362 176 000
•
Prémie za riziko (rm – rf), která zahrnuje riziko trhu, na kterém investor resp. vlastník realizuje své výnosy, je 5, 85 %18.
•
Riziková prémie (RP) bude poté po dosazení do vztahu (4) následující:
•
Náklady vlastního kapitálu se následně určí ze vztahu (3): 5,70
0,8911 5,85 5,213 %.
5,213 10,913 %. Firma Seco GROUP a.s. by od všech svých investičních
projektů, financovaných pouze vlastním kapitálem, podle výše spočítaných nákladů na vlastní kapitál měla požadovat minimální výnosnost 10,913 %. 6.1.2 Určení nákladů cizího kapitálu Pro určení nákladů cizího kapitálu se bude vycházet jednak z rozvahy podniku, z které bude definován úročený cizí kapitál, a jednak z výkazu zisku a ztrát, ze kterého budou vybrány nákladové úroky. Velikost zmíněných položek je zanesena v následující tabulce č. 2. Tab. č. 2: Vybrané údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztrát 2009
Položka Úročené cizí zdroje
51 576 tis. Kč
Nákladové úroky
4 764 tis. Kč
Zdroj: Vlastní zpracování dle (12) SECO GROUP A.S. Výroční zpráva 2009. S. 23 – 25.
16
NEW YORK UNIVERSITY. Beta Europe. [online]. [Dokument ve formátu XLS]. [cit. 2010-11-14]. Dostupné z: 17 CK ... úročený cizí kapitál, t ... sazba daně z příjmu, VK ... vlastní kapitál. 18 NEW YORK UNIVERSITY. Country Risk Premiums. [online]. [Dokument ve formátu XLS]. [cit. 2010-11-14]. Dostupné z: 40
y z=y
Průměrná úroková míra pro cizí úročené zdroje je {" {z= 0,0924, tedy 9,24
%. Pokud tuto úrokovou míru očistíme o daňový štít, 0,0924 1 0,20 0,07392, tedy 7,392 %. 6.2
Určení průměrných vážených nákladů kapitálu – diskontní sazby Pokud jsou určeny náklady vlastního kapitálu a náklady cizího úročeného
kapitálu, lze je dosazením do vztahu (7) vypočítat průměrné vážené náklady vlastního kapitálu. Pro jejich určení je nutné znát údaje, které jsou zaneseny v tabulce č. 3. Tab. č. 3: Vstupní údaje pro výpočet WACC
Položka Celkový zpoplatněný kapitál Cizí úročený kapitál Vlastní kapitál nCK nVK t
413 752 tis. Kč 51 576 tis. Kč 326 176 tis. Kč 9,24 % 10,913 % 20 %19
Vážené průměrné náklady kapitálu se z uvedených údajů vypočtou následovně: {" {z=
:@= "z=
34,, 0,0924 1 0,20 y": z{@ 0,10913 y": z{@ 0,0952,
tedy
9,52 %. Jak bylo uvedeno v kapitole 2.5 lze WACC určit i pomocí užití stavebnicového modelu. V následujícím textu bude ukázáno, jak by WACC vyšly v případě popsaného modelu v teoretické části. Předpoklady: 1) Jako bezriziková úroková míra bude považována výnosnost pětiletých státních dluhopisů. Tato výnosnost je shodná s výnosností v předchozím výpočtu, je tedy (rf) = 5,70 % 2) Přirážka za malou velikost firmy (rLA), závisející na velikosti zpoplatněného kapitálů bude vypočtena podle vztahu (9)
19
Sazba daně z příjmu právnických osob byla uvažována ve výši platné v roce 2009, protože i ostatní položky výpočtu jsou z tohoto roku. 41
67
:;,y":z{@< "=>,@
0,0398, tedy 3,98 %.
3) Přirážka za podnikatelskou stabilitu (rPS), se určí podle ukazatele EBIT/aktiva. Pro výpočet tohoto poměrového ukazatele bude nutné z českého výkaznictví aproximovat ukazatel EBIT (Earnings before Interests and Taxes, tedy zisk před nákladovými úroky a zdaněním). EBIT byl odvozen metodou ze zdola viz tabulka č. 4. Tab. č. 4: Odvození Ukazatele EBIT
Kategorie zisku Zisk po zdanění (EAT) Daň z příjmu Zisk před zdaněním (EBT) Nákladové úroky Zisk před úroky a zdaněním (EBIT)
tis. Kč 11 207 2 098 13 305 4 764 18 069 Zdroj: Vlastní zpracování dle (12) SECO GROUP A.S. Výroční zpráva 2009. S. 23 – 25. Celková aktiva20 v roce byla ve výši 562 566 tis. Kč. "> =}
Nyní lze určit poměr EBIT k aktivům: {=@ {== 0,321, tedy 32,1 %.
0
Dále je nutné, pro určení toho ukazatele, spočítat následující vztah: , y": z{@
tento ukazatel vyjde: 0,0924 {=@ {== 0,073, tedy 7,3 %.
7
0
Protože je ~^/4 > 7, bude přirážka za podnikatelskou stabilitu rPS = 0 %. 4) Přirážka za finanční stabilitu rFS, která závisí na celkové likviditě podniku. Pro tento ukazatel je nutné spočítat poměr oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům. Tento poměr bude následovný:
:"" @{= "> {yz
2,87.
Jelikož je tento ukazatel větší než průměr českého průmyslu21 a zároveň větší než 1,25 bude přirážka za finanční stabilitu rFS= 0 %. Celkové WACC budou součtem výše zmíněných čtyř složek. 34,, 5,70 3,98 0 0 9,68 %. 20 21
(12) SECO GROUP A.S. Výroční zpráva 2009. S. 21. Podle Schoellové (2009) se tento průměr pohybuje mezi 1 – 1,3. Viz kap. 2.5. 42
Výsledky obou předchozích metod počítání WACC se příliš neliší. První metodou vyšly 9,52 % a druhou (stavebnicovou) metodou vyšly 9,68 %. Tyto hodnoty lze uvažovat jen teoreticky, neboť jak bylo již zmíněno při samotném výpočtu, jsou některé položky pro kalkulaci (jako je např. hodnota vlastního kapitálu) brány z účetních a nikoliv z tržních hodnot. Je tomu tak proto, že k určení tržní hodnoty vlastního kapitálu by bylo nutné podnik ocenit, což přesahuje rozsah této diplomové práce. Při výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálů za použití tržních hodnot lze předpokládat, že by celkové WACC byly z důvodu předpokládané větší hodnoty vlastního kapitálu nižší, než jsou zde uvedeny. Pro všechny výpočty, ve kterých bude nutné užít diskontní sazbu, bude použita sazba 20 %. Protože přesně taková sazba je interně určena k hodnocení investičních projektů. Dalšími důvody je i to, že financování tohoto projektu neodpovídá struktuře financování podniku jako celku a riziko projektu neodpovídá podnikatelskému riziku. 6.3
Určení peněžních toků investičního záměru Jak bylo popsáno v teoretické části, určení peněžních výdajů a příjmů je
klíčovým faktorem k posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů. V následujících kapitolách budou popsány kapitálové výdaje a kapitálové příjmy, které byly identifikovány v souvislosti s investičním projektem do rozšíření slévárny. 6.3.1 Kapitálové výdaje Rozšíření výrobní linky a s tím související pořízení dalšího dlouhodobého majetku bude souhrnně představovat výdaj v objemu 13 400 tis. Kč. K této sumě se došlo na základě vyjednávání s dodavateli technologie a zařízení. Investice bude financována částečně z vlastních zdrojů, které budou tvořit 20 %, tj. 2 680 tis. Kč. Zbývajících 80 % částky tj. 10 720 tis. Kč bude financováno obchodním úvěrem s pětiletou splatností a úrokem 9,3 % p.a. Celkové kapitálové výdaje v jednotlivých letech jsou zachyceny v tabulce č. 5.
43
Tab. č. 5: Kapitálové výdaje. V běžných cenách (tis. Kč) Položka / Rok Výdaj na pořízení dlouhodobého majetku (I) Výdaj na trvalý přírůstek ČPK (O) Příjem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku (P) Daňový efekt (D) Kapitálový výdaj (K)
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Celkem
2 680
1 781
1 946
2 127
2 325
2 541
13 400
-
1 000
-
-
-
-
1 000
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2 680
2 781
1 946
2 127
2 325
2 541
14 400
Komentář k tabulce č. 5: 1) Výdaj na pořízení dlouhodobého majetku (I) činí v prvním roce 20 % z celkové částky. V dalších letech se jedná o splátku úvěru - úmor. Úrok není uvažován, neboť je obsažen už v diskontní sazbě. 2) Výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu (O), který v sobě obsahuje především trvalé zvýšení zásob šrotu v roce 2011, byl odhadnut na 1 000 tis. Kč. Tento přírůstek byl odhadnut vzhledem k předchozímu vývoji stavu zásob a materiálové spotřebě. V dalších letech je předpokládáno, že již nedojde ke změně stavu zásob z důvodu nedostatečných skladovacích prostor, které budou vyčerpány prvním přírůstkem. V případě potřeby se bude upravovat doba obratu zásob. U dalších složek čistého pracovního kapitálu (především u pohledávek a závazků) je předpokládán jejich neutrální vývoj. Tento přírůstek ČPK bude na konci životnosti projektu rozpuštěn a bude tvořit kapitálový příjem ve výši 1 000 tis. Kč. 3) Příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku (P) je roven nule. V souvislosti s touto investiční akcí není nahrazován žádný existující majetek. 4) Daňový efekt z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku je nulový. 5) Celkové kapitálové výdaje (K) jsou pro tuto investici ve výši 14 400 tis. Kč. Jelikož jsou kapitálové výdaje rozloženy celkově do pěti let, je nutná jejich úprava na současnou hodnotu k roku 2010. Podle tabulky č. 6 bude celkový diskontovaný kapitálový výdaj 9 722 tis. Kč. Tyto diskontované kapitálové výdaje budou použity pro některé metody hodnocení.
44
Tab. č. 6 Diskontované kapitálové výdaje. (tis. Kč) Položka / Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Celkem
Diskontní faktor Diskontovaný kapitálový výdaj (K)
1,00
0,83
0,69
0,58
0,48
0,40
-
2 680
2 317
1 351
1 231
1 121
1 021
9 722
6.3.2 Peněžní příjmy Nejdůležitější prvek peněžních příjmů je plán tržeb a jejich nákladovosti. Z tohoto plánu vychází plánovaný zisk po zdanění pro jednotlivá léta životnosti projektu. Plán tržeb a nákladů je uveden v tabulce č. 7.
45
Tab. č. 7 Plánovaný zjednodušený výkaz zisků a ztrát. Přírůstkové veličiny (tis. Kč) Ukazatel/Rok
2011
2012
2013
2014
2015
Tržby celkem
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
58 870
67 148
75 717
84 589
93 774
103 282
106 631
110 020
114 021
118 078
122 192
126 364
130 594
134 883
139 233
z toho v tuzemsku
9 419
10 744
12 115
13 534
15 004
16 525
17 061
17 603
18 243
18 893
19 551
20 218
20 895
21 581
22 277
z toho v zahraničí
49 451
56 404
63 602
71 055
78 770
86 757
89 570
92 417
95 778
99 186
102 642
106 146
109 699
113 302
116 955
Materiálové náklady
23 000
26 192
29 498
32 919
36 462
40 129
41 421
42 728
44 271
45 836
47 422
49 031
50 663
52 317
53 994
Spotřeba energie
10 000
11 340
12 728
14 165
15 652
17 192
17 735
18 283
18 931
19 588
20 255
20 930
21 615
22 310
23 014
500
627
758
895
1 035
1 181
1 233
1 285
1 346
1 408
1 471
1 535
1 600
1 666
1 733
Náklady na kooperace
2 200
2 510
2 832
3 165
3 509
3 866
3 991
4 118
4 268
4 420
4 575
4 731
4 890
5 051
5 214
Opravy a udržování
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
2 500
800
906
1 015
1 129
1 246
1 368
1 411
1 454
1 505
1 557
1 610
1 663
1 717
1 772
1 827
Mzdy a odměny
4 600
5 926
7 300
8 721
10 193
11 717
12 253
12 796
13 437
14 087
14 747
15 415
16 093
16 780
17 477
Odvody z mezd
1 564
2 015
2 482
2 965
3 466
3 984
4 166
4 351
4 569
4 790
5 014
5 241
5 472
5 705
5 942
Odpisy
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
413
413
413
413
413
Vnitropodnikové náklady
200
274
351
430
512
597
627
658
694
730
767
804
842
880
919
Režie
200
331
466
606
750
900
953
1 007
1 070
1 134
1 198
1 264
1 331
1 399
1 467
Náklady celkem
46 697
53 755
61 062
68 627
76 459
84 567
87 422
90 312
93 724
97 184
99 972
103 529
107 136
110 793
114 502
Hospodářský výsledek
12 173
13 392
14 655
15 962
17 315
18 715
19 209
19 708
20 297
20 895
22 221
22 835
23 459
24 090
24 731
Náklady
Spotřeba plyn
Kooperace - pracovní síly
Efektivní daň z příjmu, 19%
2 313
2 545
2 784
3 033
3 290
3 556
3 650
3 744
3 856
3 970
4 222
4 339
4 457
4 577
4 699
Zisk po zdanění
9 860
10 848
11 870
12 929
14 025
15 159
15 559
15 963
16 441
16 925
17 999
18 497
19 001
19 513
20 032
46
Význam jednotlivých položek: •
Plánované tržby byly stanoveny s ohledem na nasmlouvané kontrakty na budoucích pět let. Tržby v dalších letech byly stanoveny na základě předpokládaného vývoje trhu a možnostech firmy se na tomto trhu uplatnit. Ze současného stavu se předpokládá, že 16 % tržeb bude realizováni na tuzemském trhu v CZK a zbylých 84 % tržeb bude realizováno na zahraničních trzích v EUR. Výchozím kurz byl stanoven na 24,50 CZK /EUR.
•
Materiálové náklady byly odhadnuty na základě minulého vývoje těchto nákladů vztažených k jedné tuně produkce.
•
Spotřeba energie a plynu vychází ze závislosti na spotřebě materiálu v minulosti.
•
Náklady na kooperace vyjadřují náklady, které vznikají zapojením jiných středisek do výrobního procesu slévárny odlitků. Jedná se např. o tavení materiálů ve slévárně vložených válců. Tyto náklady byly odhadnuty na základě spotřeby materiálu.
•
Náklady na opravy a udržování strojního zařízení se počítají neměnné za celou dobu životnosti projektu.
•
Náklady na kooperace – pracovní síly jsou náklady vznikající z výše popsaných důvodů. Jsou odvozeny z nákladů na kooperace.
•
Mzdy
a
odměny
byly
stanoveny
na
základě
průměrné
mzdy
a
předpokládaného vývoje počtu zaměstnanců potřebných k zabezpečení výroby. •
Odvody z mezd byly vypočteny jako 34 % ze mzdových nákladů.
•
Odpisy strojního zařízení byly stanoveny interně.
•
Vnitropodnikové náklady
•
Režie
•
Efektivní daň z příjmu bude po celou dobu životnosti projektu uvažována ve výši 19 %.
47
Tabulka č. 8 obsahuje souhrnné odpisy nově pořizovaného majetku v souvislosti s investicí. Odpisové sazby byly zvoleny interním předpisem firmy a to 15 let na slévárenské technologie a 10 let na transportní zařízení a jiná zařízení, která jsou součástí tohoto projektu. V tabulce č. 9 jsou zaznamenány celkové peněžní příjmy v jednotlivých letech projektu. Jelikož jsou i plánované peněžní příjmy realizované ve více letech je nutné jejich diskontování na současnou hodnotu. Diskontované peněžní příjmy jsou uvedeny v tabulce č. 10. Tyto diskontované příjmy budou požity pro některé z metod hodnocení.
48
Tab. č. 8: Souhrnné odpisy nově pořizovaného majetku. (tis. Kč) ROK
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
Celkem
Suma odpisů za všechna zařízení
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
413
413
413
413
413
13 400
Celkem
Tab. č. 9: Celkový roční příjem z investičního projektu. (tis. Kč) Položka / Rok
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
20 032 234 622
Roční přírůstek zisku vyvolaný investicí (Z)
9 860
10 848
11 870
12 929
14 025
15 159
15 559
15 963
16 441
16 925
17 999
18 479
19 001
19 513
Přírůstek ročních odpisů (A)
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
1 133
413
413
413
413
Změna oběžného majetku (čistého pracovního kapitálu), (O) Příjem z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti (PM) Daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti (D) Celkový peněžní příjem z investičního projektu (P)
413
13 400
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1 000
1 000
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
400
400
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-78
-76
10 993
11 981
13 004
14 062
15 158
16 293
16 692
17 097
17 574
18 058
18 412
18 910
19 415
19 927
21 770
249 346
Tab. č. 10: Diskontované peněžní příjmy. (tis. Kč). Položka / Rok
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
Celkem
Diskontní faktor
0,83
0,69
0,58
0,48
0,40
0,33
0,28
0,23
0,19
0,16
0,13
0,11
0,09
0,08
0,06
-
Diskontované peněžní příjmy (P)
9 161
8 320
7 525
6 782
6 092
5 456
4 659
49
3 976
3 406
2 917
2 478
2 121
1 815
1 552
1 413
67 672
7 ZHODNOCENÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU V této kapitole bude investice zhodnocena podle metod popsaných v kapitole č. 4. Vlastníci a management společnosti, z důvodů popsaných v předchozí kapitole, se rozhodli pro uskutečnění právě této investice a nezvažovali (např. z technických důvodů) jiné varianty této investice. Právě kvůli této skutečnosti nemají některé z metod, popsané v teoretické části, vypovídací schopnost, jakou by měly v případě hodnocení více variant. Proto nebudou pro následující metody provedeny výpočty. Jedná se o metodu průměrných ročních nákladů a metodu diskontovaných nákladů. Ostatní metody lze označit jako v hodné pro posouzení efektivnosti této investice. Pomocí zbývajících metod bude určena ekonomická efektivnost daného projektu, která bude sloužit jako jeden z podkladů pro rozhodnutí o investičním záměru. 7.1
Metoda doby návratnosti Touto metodou zjistíme, za jak dlouho se v podobě peněžních příjmů vrátí
vynaložené kapitálové výdaje. Za příjmy se pro tuto metodu uvažuje roční zisk po zdanění vyvolaný danou investicí a roční odpisy. Vstupní údaje jsou vedeny v tabulce č. 11. Celkový nediskontovaný kapitálový výdaj činí 14 400 tis. Kč.
50
Tab. č. 11: Vstupní údaje pro metodu doby návratnosti. (tis. Kč) Rok
Zisk po zdanění
Odpisy
Celkový peněžní příjem
Kumulativní peněžní příjem
Zbývá do splacení
2010
-
-
0
0
14 400
2011
9 860
1 133
10 993
10 993
3 407
2012
10 848
1 133
11 981
22 975
-19 568
2013
11 870
1 133
13 004
35 978
2014
12 929
1 133
14 062
50 040
2015
14 025
1 133
15 158
65 199
2016
15 159
1 133
16 293
81 491
2017
15 559
1 133
16 692
98 184
2018
15 963
1 133
17 097
115 280
2019
16 441
1 133
17 574
132 855
2020
16 925
1 133
18 058
150 913
2021
17 999
413
18 412
169 325
2022
18 497
413
18 910
188 235
2023
19 001
413
19 415
207 650
2024
19 513
413
19 927
227 577
2025
20 032
413
20 446
248 022
Z tabulky je patrné, že v případě uvedených plánovaných příjmů se peněžní prostředky navrátí v druhém roce jeho životnosti - v roce 2012. Přesně se projekt zaplatí:
: yz
@@ }z{
365 55. den v tomto roce, tj. 24.2.2012. Doba návratnosti,
vzhledem ke spuštění projektu od 1.1.2011 činí 420 dnů. Pro podnik představuje tento ukazatel informaci, že po 420 dnech provozu si na sebe tato investice vydělala a nebude nadále nepříznivě ovlivňovat likviditu podniku. Je důležité zdůraznit, že tato metoda nerespektuje faktor času. 7.2
Metoda doby návratnosti upravená diskontováním Jedná
se
o
upravenou
statickou
metodu
návratnosti,
která
je
prostřednictvím diskontování peněžních toků převedena na metodu dynamickou. Vstupní údaje jsou uvedeny v tabulce č. 12. I za použití této metody zjistíme, že vložené peněžní prostředky se navrátí v roce 2012. Diskontovaná doba návratnosti bude v tomto případě
{="
"z y>"
365 12. den v tomto roce, tj. 12.1.2012.
Doba návratnosti, vzhledem ke spuštění projektu od 1.1.2011 činí 377 dnů. Oproti statické metodě doby návratnosti bude projekt ziskový o 43 dnů dříve.
51
Tab. č. 12 Vstupní údaje pro metodu doby návratnosti upravenou diskontováním. (tis. Kč) Diskontovaný celkový
Diskontovaný kumulativní
Diskontovaný kapitálový
Zbývá do
Rok
peněžní příjem
peněžní příjem
výdaj
splacení
2010
0
0
9 722
9 722
2011
9 161
9 161
561
2012
8 320
17 481
-7 759
2013
7 525
25 007
2014
6 782
31 788
2015
6 092
37 880
2016
5 456
43 336
2017
4 659
47 995
2018
3 976
51 971
2019
3 406
55 377
2020
2 917
58 294
2021
2 478
60 772
2022
2 121
62 893
2023
1 815
64 707
2024
1 552
66 259
2025
1 327
67 586
7.3
Čistá současná hodnota Metoda čisté současné hodnoty, jak bylo popsáno v kapitole 3.2.1,
vyjadřuje rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů a současnou hodnotou kapitálových výdajů. Pro výpočet vyjdeme z tabulky č. 6, která nám udává diskontované kapitálové výdaje a z tabulky č. 10, která nám udává diskontované peněžní příjmy. Shrnutí udává tabulka č. 13. Tab. č. 13: Vstupní údaje pro metodu čisté současné hodnoty. (tis. Kč) Položka
'( "#$(\] 1 Diskontovaný kapitálový výdaj (K), ∑G *+" "#$
Diskontovaný peněžní příjem (P), ∑[ )+" Čistá současná hodnota
67 672 9 722 57 950
Čistá současná hodnota bude rozdíl mezi součtem diskontovaných peněžních příjmů (67 672 tis. Kč) a součtem diskontovaných kapitálových výdajů (9 722 tis. Kč) tj. 57 950 tis. Kč. Tato částka vyjadřuje přínos projektu k tržní hodnotě firmy při zohlednění faktorů rizika a času.
52
7.4
Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento představuje výnosnost, při které bude čistá
současná hodnota rovna nule. Vstupní údaje pro tuto metodu jsou uvedeny v tabulce č. 14. Výpočet byl proveden pomocí funkce „Míra výnosnosti“ v programu Excel. Takto vypočítaná míra výnosnosti pro tento investiční záměr činí 254 %. Z výsledku je patrné, že investice přinese větší výnos než je požadovaných 20 %. Z tohoto pohledu je tedy vhodné do projektu investovat.
53
Tab. č. 14: Celkový peněžní tok v jednotlivých letech životnosti projektu. (tis. Kč) Položka / Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
-
9 161
8 320
7 525
6 782
6 092
5 456
4 659
3 976
3 406
2 917
2 478
2 121
1 815
1 552
1 418
Diskontované kapitálové výdaje (K)
2 680
2 317
1 351
1 231
1 121
1 021
Celkový peněžní tok
-2 680
6 844
6 969
6 294
5 660
5 070
5 456
4 659
3 976
3 406
2 917
2 478
2 121
1 815
1 552
1 418
Diskontované peněžní příjmy (P)
54
7.5
Metoda indexu rentability Index rentability je relativní ukazatel, který poměřuje čistou současnou
hodnotu peněžních příjmů na jednotku investovaného kapitálu. Výpočet bude vycházet z údajů zanesených v tabulce č. 13. Index ziskovosti bude
=z =z@ } z@@
6,96. Z tohoto výpočtu vyplývá, že každá koruna
investovaná do projektu podniku přinese 6,96 Kč budoucího příjmu v současné hodnotě. Tento ukazatel by se dal vhodně použít jako kritérium hodnocení doplňující čistou současnou hodnotu v případě, že by podnik vybíral mezi více projekty a měl by omezené kapitálové zdroje. Při použití tohoto ukazatele by se za zmíněných podmínek, podnik rozhodoval pro projekty, které mají kladnou čistou současnou hodnotu a zároveň co největší index ziskovosti – co nejvyšší zhodnocení vložených zdrojů.
55
8 ANALÝZA CITLIVOSTI Na základě požadavku managementu společnosti bude provedena analýza citlivosti ČSH na změnu kurzu CZK / EUR a na změnu ve vývoji tržeb. Dále bude provedena analýza vývoje ČSH při změně diskontní sazby. 8.1
Vliv změny devizového kurzu CZK / EUR na čistou současnou hodnotu Změna devizového kurzu může podstatně ovlivnit čistou současnou
hodnotu projektu, neboť 86 % produkce je obchodováno v EUR. Sledování vlivu posilování či oslabování kurzu české koruny vůči euru je podstatné i pro to, že kurz koruny vůči euru není stabilní. Např. v minulém roce (2010) byl rozdíl mezi nejsilnějším a nejslabším průměrným měsíčním kurzem 6,2 %.22 V roce 2009 činil tento rozdíl 10,9 %.23 Podle predikce24 ČNB by měl průměrný měnový kurz CZK / EUR v roce 2011 být na úrovni 24,8 CZK / EUR25. Tabulka č. 15 a obrázek č. 5 znázorňují závislost čisté současné hodnoty projektu na změně devizového kurzu. Jak je z uvedených údajů patrné změna kurzu o 1 procentní bod znamená pokles resp. nárůst ČSH o 2 800 tis. Kč. Tab. č. 15: Vliv změny devizového kurzu CZK / EUR na čistou současnou hodnotu Změna devizového kurzu (%) Devizový kurz CZK/EUR ČSH
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
22,05
22,54
23,03
23,52
24,01
24,50
24,99
25,48
25,97
26,46
26,95
29 955
35 554
41 153
46 752
52 351
57 950
63 549
69 148
74 747
80 346
85 945
22
Vztaženo na měsíční průměry zveřejňované Českou národní bankou. Vztaženo na měsíční průměry zveřejňované Českou národní bankou. 24 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. [Dokument ve formátu PDF]. [cit. 2011-01-10]. S. 77. Dostupné z 25 Základní (nejpravděpodobnější) scénář vývoje podle ČNB. 23
56
ČSH Čistá současná hodnota (tis. Kč)
100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 -15
-10
-5
0
5
10
15
Změna devizového kurzu CZK / EUR (%) Obr. č. 5: Vliv změny devizového kurzu CZK / EUR na čistou současnou hodnotu
8.2
Vliv změny tržeb na čistou současnou hodnotu Dalším významným faktorem, který může ovlivnit čistou současnou hodnotu
projektu je volatilita tržeb. Jak bylo uvedeno ve 4. kapitole, podnik úspěšně překonal období krize, které bylo vyvoláno celosvětovou finanční a ekonomickou krizí. Plánovaná životnost projektu je 15 let, a z tohoto důvodu je velice těžké určit a odhadnout budoucí vývoj poptávky po odlitcích stejně tak jako i budoucí vývoj ekonomiky, který zprostředkovaně tuto poptávku ovlivňuje. Proto byla provedena analýza vlivu změny tržeb na čistou současnou hodnotu projektu. V tabulce č. 16 a na obrázku č. 6 jsou uvedeny hodnoty ČSH při procentních změnách tržeb jak v českých korunách, tak i v eurech. Z uvedených dat je patrné, že čistá současná hodnota je více závislá na změně tržeb realizovaných v eurech než v korunách. Změna tržeb v eurech o 1 procentní bod ovlivní čistou současnou hodnotu o 2 800 tis. Kč, zatímco změna tržeb v českých korunách o 1 procentní bod ovlivní čistou současnou hodnotu o 533 tis. Kč.
57
Tab. č. 16: Vliv změny tržeb na čistou současnou hodnotu Změna tržeb (%) ČSH - změna tržeb v CZK ČSH - změna tržeb v EUR
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
52 618
53 684
54 751
55 817
56 884
57 950
59 016
60 083
61 149
62 216
63 282
29 955
35 554
41 153
46 752
52 351
57 950
63 549
69 148
74 747
80 346
85 945
100 000
ČSH - změna tržeb v CZK
Čistá současná hodnota (tis. Kč)
90 000 80 000
ČSH - změna tržeb v EUR
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 -
-15
-10
-5
0
5
10
15
Změna tržeb (%) Obr. č. 6: Vliv změny tržeb na čistou současnou hodnotu
8.3
Vliv diskontní sazby na čistou současnou hodnotu Diskontní sazba činí jeden z klíčových faktorů při hodnocení efektivnosti
investic. Tabulka č. 17 a obrázek č. 7 znázorňují velikost čisté současné hodnoty projektu při různých velikostech diskontní sazby. Z těchto údajů je zřejmé, že velikost diskontní sazby může značně ovlivnit ekonomickou výhodnost projektu a je tedy vhodné věnovat jejímu stanovení dostatečnou pozornost. Tab. č. 17: Vliv diskontní sazby na čistou současnou hodnotu Diskotní sazba (%) ČSH
10
12
14
16
18
20
22
105 817 92 526 81 501 72 286 64 528 57 950 52 335
58
24 47 511
26
28
30
43 341 39 715 36 544
Čistá současná hodnota (tis. Kč)
120 000 ČSH 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
5
10
15
20
Diskontní sazba (%) Obr. č. 7: Vliv diskontní sazby na čistou současnou hodnotu
59
25
30
35
9 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Tato diplomová práce se věnovala vyhodnocení efektivnosti investice podniku Seco GROUP a.s. do rozšíření slévárny odlitků. Cílem této práce bylo vyhodnotit danou investici a posoudit její výhodnost. První část se věnovala teoretickým východiskům investičního rozhodování. Byly popsány klíčové aspekty, které při rozhodování o přijetí nebo odmítnutí investiční varianty hrají důležitou roli. Mezi tyto aspekty patří například peněžní toky (kapitálové výdaje a peněžní příjmy), které jsou vyvolány investiční činností. Neméně důležitým bodem je určení podnikové diskontní sazby. Dále byly představeny z pohledu finanční teorie hlavní a nejběžnější metody hodnocení investic. K těmto metodám patří metody statické, které nerespektují faktor času a metody dynamické, které naopak faktor času respektují. V další části diplomové práce byla představena společnost Seco GROUP a.s., ve které se v druhé polovině roku 2010 realizoval investiční záměr na rozšíření kapacity slévárenské výroby. Hlavní část diplomové práce se věnovala hodnocení efektivnosti dané investice. Byly určeny vstupní údaje, jako jsou náklady vlastního a cizího kapitálu a následně průměrné vážené náklady kapitálu, dále byla určena podniková diskontní sazba. V další části byl věnován prostor pro určení kapitálových výdajů a peněžních příjmů spojených s investicí. Poté následovalo samotné zhodnocení investičního záměru pomocí metod uvedených v teoretické části. Poslední kapitola se věnovala analýze citlivosti čisté současné hodnoty investičního projektu na nejdůležitějších faktorech, které by tuto investici mohly ovlivnit. Jednalo se o vliv devizového kurzu CZK / EUR, neboť převážná část tržeb z tohoto projektu bude realizována právě v eurech. Dále byl analyzován vliv změny tržeb a vliv velikosti diskontní sazby.
60
Z analýzy a výpočtů efektivnosti dané investice pomocí jednotlivých metod byl učiněn závěr, že investice do rozšíření slévárenského provozu by měla být učiněna. Je důležité upozornit na to, že životnost investice je 15 let a z tohoto důvodu je nutné brát v úvahu složitost predikce některých veličin na zahrnutých do výpočtů na tak dlouhé období. Významným zjištěním je i fakt, jakým způsobem je v podnikové praxi v případě tohoto konkrétního podniku přistupováno k určení diskontní míry. Ta není určena exaktně na základě propočtů vycházejících z finanční teorie, ale je stanovena interně na základě požadavků vlastníků. Pozornost by měla být věnovaná i faktorům, které mohou výhodnost dané investice významně ovlivnit. Těmito faktory je už zmíněné určení diskontní sazby, jejíž správné a podložené určení se následně promítá do hodnocení pomocí dynamických metod. Zde je důležité zvážit, zda diskontní sazbu určit na základě teoretických poznatků nebo se, jako v případě společnosti Seco GROUP, spolehnout na vlastní odhady prověřené praxí. Dalším faktorem, který by mohl mít vliv na hodnocení této investice, je vývoj kurzu české koruny k euru. V poslední kapitole bylo vypočteno, jaké dopady by měla změna devizového kurzu do čisté současné hodnoty projektu. Posledním významným faktorem, který by mohl ovlivnit hodnocení, byla změna tržeb. Bylo vypočteno, že na čistou současnou hodnotu by měla výraznější vliv změna tržeb realizovaných v eurech než v českých korunách. Je tomu především z toho důvodu, že v eurech je realizována převážná část tržeb. Podnikem Seco GROUP byla učiněna vlastní analýza daného investičního záměru, která také posléze vedla k přijetí této investice. Pro vyhodnocení podnikem byla použita metoda doby návratnosti, jejíž výsledky byly pro odpovědné pracovníky postačující k tomuto rozhodnutí. Důvodem k přijetí investice podnikem bylo především to, že by se investovaná částka měla vrátit během necelých dvou let zpět a tudíž riziko této investice je pro tento podnik poměrně malé. Dalším důvodem byla skutečnost, že existují nasmlouvané kontrakty pro zvažovanou rozšířenou kapacitu slévárny, čímž se případné riziko také snižuje.
61
POUŽITÉ ZDROJE 1.
FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada, 1999. ISBN
80-7169-812-1. 2.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu
depozit – PRIBOR [online]. c2003-2011 [cit. 2010-10-24]. Dostupné z: 3.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu – měsíční průměry
[online].
c2003-2011
[cit.
2011-01-08].
Dostupné
z:
<
http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne _mena.jsp?mena=EUR> 4.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online].
[Dokument
ve
formátu
PDF].
[cit.
2011-01-10].
S.
77.
Dostupné
z
5.
Interní materiály firmy.
6.
KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance + CD: 2. přepracované vydání. 2.
přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.BECK, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0. 7.
LEVY, H., SARNAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování. Grada,
1999. ISBN 80-7169-504-1. 8.
MINISTERSTVO
FINANCÍ
ČR.
Emisní
kalendář
střednědobých
a
dlouhodobých státních dluhopisů [online]. c2005 [cit. 2010-11-14]. Dostupné z: 9.
NEW YORK UNIVERSITY. Beta Europe [online]. [Dokument ve formátu
XLS].
[cit.
2010-11-14].
Dostupné
z:
10.
NEW YORK UNIVERSITY. Country Risk Premiums [online]. [Dokument ve
formátu
XLS].
[cit.
2010-11-14].
Dostupné
z:
11.
NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. Moderní metody a
trendy. Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3158-2. 62
12. PDF].
SECO GROUP A.S. Výroční zpráva 2009 [online]. [Dokument ve formátu Praha,
2010-03-05
[cit.
2010-09-27].
Dostupné
z:
13.
SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controllig: Jak hodnotit záměry a řídit
podnikové finance. Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2952-7. 14.
SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika: 4., aktualizované a rozšířené
vydání. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4. 15.
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac.
vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 80-86929-01-9. 16.
Zákon č. 586 / 1992 Sb,. o daních z příjmu. § 26.
17.
Zákon č. 586 / 1992 Sb,. o daních z příjmu. § 32a.
63
