ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

Petr Vilímek

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu

OPTIMALIZACE REŽIJNÍCH NÁKLADŮ V ODDĚLENÍ SVAŘOVNA ROOMSTER VE ŠKODA AUTO a.s.

Petr VILÍMEK

Vedoucí práce: Ing. Petr Novotný, Ph.D.

Prohlašuji,

že

jsem

bakalářskou

práci

vypracoval

samostatně

s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva

(ve

smyslu

zákona

č.

121/2000

a o právech souvisejících s právem autorským).

V Rychnově nad Kněžnou, dne 10.12.2013

3

Sb.,

o

právu

autorském

Děkuji Ing. Petru Novotnému, Ph.D. za zastřešení a vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Petru Pátkovi, Ing. Janu Fléglovi a Miloši Piskorovi za konstruktivní a milou spolupráci, mentoring a poskytovaní cenných rad, informací a podkladů pro mou bakalářskou práci. Dále bych rád poděkoval také rodině za podporu a trpělivost během mého studia. A největší dík patří tomu, jehož skutečné jméno neznám. 4

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1

Teoretická východiska řešení .......................................................................... 9

1.1

Náklady a vnitropodnikové útvary .......................................................... 9

1.1.1

Definice nákladů .................................................................................... 9

1.1.2

Členění nákladů ..................................................................................... 9

1.1.2.1

Druhové třídění nákladů ......................................................................... 9

1.1.2.2

Účelové členění nákladů ...................................................................... 11

1.1.3

Vnitropodnikové útvary (střediska) a jejich členění .............................. 11

1.2

Metody vedoucí ke snížení nákladů ..................................................... 13

1.2.1

Cyklus PDCA ....................................................................................... 13

1.2.2

Paretova analýza ................................................................................. 14

1.2.3

Nákup................................................................................................... 15

1.2.4

Hodnotová analýza .............................................................................. 15

1.2.4.1

Postup hodnotové analýzy ................................................................... 16

1.2.4.2

Funkční analýza ................................................................................... 17

2

Analýza současného stavu poznání .............................................................. 19

2.1

Výrobní závod Kvasiny a nákladové středisko svařovna ROOMSTER 19

2.2

Analýza režijních nákladů .................................................................... 20

2.2.1

Analýza účtu OOPP ............................................................................. 22

2.2.1.1

Rukavice s kevlarovou vložkou ............................................................ 24

2.2.1.2

Rukavice 27A ....................................................................................... 25

2.2.2

Závislost fasování rukavic na počtu vyrobených karosérií ................... 26

3

Vlastní návrh budoucího stavu....................................................................... 29

3.1

Hledání úspor ....................................................................................... 29

3.1.1

Plan ...................................................................................................... 30

3.1.1.1

Normy, které musí alternativy plnit ....................................................... 31

3.1.1.2

Definice požadovaných funkcí ............................................................. 32

3.1.2

Do ........................................................................................................ 32

3.1.2.1

Funkční analýza ................................................................................... 33 5

3.1.3

Do – druhé kolo .................................................................................... 35

3.1.3.1

Další alternativy ................................................................................... 35

3.1.4

Poučení se a druhé kolo fáze Plan ...................................................... 36

3.1.5

Třetí kolo fáze Do ................................................................................. 37

3.1.6

Kalkulace úspor ................................................................................... 37

3.1.7

Fáze Check a Act ................................................................................. 38

3.2

Další návrhy ......................................................................................... 39

3.2.1

Sledování fasování rukavic .................................................................. 39

3.2.2

Týmové rozhovory................................................................................ 40

3.2.3

Komunikace mezi finančním kontrolingem, výrobou vozů a nákupem . 41

3.3

Náhradní plnění ................................................................................... 42

3.3.1

Náhradní plnění v ŠA ........................................................................... 42

Závěr .................................................................................................................... 44 Seznam literatury ................................................................................................. 46 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 47 Seznam příloh ...................................................................................................... 49

6

Seznam použitých zkratek a symbolů ŠA

ŠKODA AUTO a.s.

a.s.

akciová společnost

RN

režijní náklady

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

VZ

výrobní závod

OJ

organizační jednotka

B6

model Superb

SUV

model Yeti

VFK1

Svařovna Kvasiny

fa

firma

ÚV

úroveň výkonu

fce (fcí)

funkce (funkcí)

ČR

Česká republika

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

HR

lidské zdroje

7

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá problematikou režijních nákladů nákladového střediska svařovna ROOMSTER ve firmě ŠKODA AUTO a.s. Cílem práce je optimalizace režijních nákladů ve výše zmíněném oddělení. Jedná se o velmi prakticky zaměřené řešení, které bylo stvořeno na základě poptávky reálného provozu. Tato bakalářská práce byla zpracovávána paralelně s interním projektem ŠA, Analýza ekonomiky svařovny ROOMSTER, a zároveň slouží jako formální zpráva tohoto projektu. Problematika je řešena ve třech hlavních kapitolách. První kapitola se zabývá teoretickými východisky řešení. V první části první kapitoly jsou definovány režijní náklady a vnitropodniková střediska. Druhá část první kapitoly se zabývá nástroji, které se používají při hledání úspor. Definovány jsou zde Paretova analýza, PDCA cyklus, nákup a hodnotová analýza. Druhá kapitola se zabývá analýzou současného stavu poznání. Tato kapitola je rozdělena do dvou částí. První část druhé kapitoly stručně pojednává o současné produkci kvasinského výrobního závodu ŠKODA AUTO a.s. a je zde představeno nákladové středisko Svařovna ROOMSTER. Ve druhé, stěžejní, části druhé kapitoly, je provedena analýza režijních nákladů svařovny ROOMSTER. Na základě Paretovy analýzy jsou zde vytipovány problematické nákladové účty a problematické položky, které jsou podrobeny dalším analýzám a pro které bude tato bakalářská práce navrhovat stav budoucí. Třetí kapitola této práce představuje vlastní návrhy stavu budoucího. Úsilí ve formě hledání úspor je zde zaměřeno na nákladové položky, které byly vytipovány Paretovou analýzou ve druhé kapitole. Hledání úspor je prováděno na základě synergie nástrojů PDCA cyklus, nákup a hodnotová analýza, které jsou definovány první kapitolou. Třetí kapitola také přináší další návrhy týkající fasování sledovaných položek, týmových rozhovorů a interní komunikace mezi oblastmi výroby vozů, finančního kontrolingu a nákupu ve ŠKODA AUTO a.s. Poslední, třetí, část třetí kapitoly se zabývá problematikou náhradního plnění ve ŠKODA AUTO a.s. a nabízí pro firmu různé „cesty“, po kterých se v této oblasti může vydat. 8

Teoretická východiska řešení

1

Teoretická východiska řešení jsou tvořena ze dvou hlavních podkapitol. První podkapitola

se

zabývá

rozdělením

nákladů

a

vnitropodnikovými

útvary.

Podkapitola definuje zejména režijní náklady a nákladová střediska. Cílem této práce je optimalizace režijních nákladů. Druhá podkapitola se proto zabývá metodami, které jsou pro tento cíl využívány. Popsány jsou zde Paretova analýza, Demingův cyklus, řízení nákupu a hodnotová analýza.

Náklady a vnitropodnikové útvary

1.1

Tato podkapitola definuje náklady a nabídne jejich rozdělení. Podkapitola se dále věnuje také problematice vnitropodnikových útvarů (středisek), neboť, jak ukáže následující text, ty jsou s náklady (zejména režijními) pevně provázány.

1.1.1 Definice nákladů Synek (2007) definuje dvojí pojetí nákladů. Jedno ve finančním účetnictví, které je určené pro externí uživatele a druhé v manažerském účetnictví, jež využívají manažeři v řízení. „Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů. Účetní pojetí nákladů tuto obecnou definici zhruba odráží. Účetní náklady, tj. spotřeba hodnot (snížení hodnot) v daném období zachycená ve finančním účetnictví.“ (Synek, 2007, str. 78)

1.1.2 Členění nákladů Řízení nákladů vyžaduje jejich podrobné členění. Toto třídění nákladů graficky zobrazuje Obrázek 1 (viz níže). Dle Obrázku 1 jsou náklady členěny druhově a účelově.

1.1.2.1

Druhové třídění nákladů

Druhové třídění nákladů odpovídá na otázku, co bylo spotřebováno. (Synek 2007) Dle Obrázku 1 a Synka (2007) se jedná o tyto základní nákladové druhy: 

spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, provozních látek, 9



odpisy budov, strojů, výrobních zařízení, nástrojů, nehmotného investičního majetku,



mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, zdravotní a sociální pojištění),



finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky, apod.),



náklady na externí služby (opravy a udržování, nájemné, cestovné, dopravné).

Zdroj: vlastní zpracování dle Hradecký, 2008, str. 86 Obrázek 1: Principy řízení jednicových a režijních materiálů

10

1.1.2.2

Účelové členění nákladů

Důležitější pro tuto práci je účelové členění nákladů. Freiberg a Zralý (2009) člení náklady účelově na přímé a nepřímé 1, variabilní a fixní2, prvotní a druhotné a na náklady ztracené příležitosti3. Naproti tomu Synek (2007) dělí účelové třídění nákladů na náklady podle místa vzniku a odpovědnosti, tj. podle středisek nebo podle výkonu (kalkulační třídění nákladů). Toto třídění odpovídá na otázku, kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik. Náklady se zde dělí v několika úrovních, a to v závislosti na velikosti podniku a složitosti výroby. První úroveň rozdělení je na náklady na výrobní činnosti a na nevýrobní činnosti. Náklady na výrobní činnosti jsou dále děleny na náklady hlavní, pomocné, vedlejší a přidružené výroby. Ve výrobě jsou pak náklady obvykle členěny na náklady technologické a na obsluhu a řízení. Pro účely této práce postačuje definice jednicových a režijních nákladů. Technologické náklady, které jsou v souvislosti přímo s určitým výkonem, jsou označovány jako náklady jednicové. Tyto náklady jsou řízeny technickohospodářskými normami. (Synek, 2007) Předpokladem pro toto přiřazení nákladů je určení kalkulačních jednic. Kalkulační jednicí může být jeden kus výrobku, komponent (díl) nebo jeho násobek, zakázka, výrobní dávka, atd. (Freiberg a Zralý, 2009) Ostatní technologické náklady a náklady na obsluhu a řízení jsou označovány jako náklady režijní. Položky režijních nákladů jsou řízeny limity a normativy, jejich souhrn pak rozpočty režijních nákladů jednotlivých středisek (vnitropodnikových útvarů), kde jsou sledovány. (Synek, 2007)

1.1.3 Vnitropodnikové útvary (střediska) a jejich členění Každý útvar (středisko) má vymezený charakter činnosti a způsob, jakým se podílí na dělbě činností uvnitř podniku, a to včetně rozsahu pravomocí a odpovědností.

1

nepřímé náklady se v některé literatuře ztotožňují s režijními náklady

2

variabilní a fixní náklady jsou v literatuře také zmiňovány jako závislé a nezávislé

3

které jsou využívány zejména pro propočty investičních variant 11

Hierarchie a provázanost vnitropodnikových útvarů je vymezena organizační strukturou. Dle charakteru činnosti člení Wagner (2012) útvary na: 

útvary hlavní činnosti,



servisní (obslužné) útvary,



útvary správy a řízení,



speciální útvary

Útvary hlavní činnosti se podílejí na tvorbě externích výkonů, jejich cílem je přispívat k tvorbě zisku. Servisní (obslužné) útvary poskytují služby ostatním útvarům. Jejich cílem je pohotově zajišťovat (často specializované) interní služby s nižšími náklady, než by byly náklady vynaložené na externí zajištění. Útvary správy a řízení jsou zodpovědny za správu a řízení podniku. Řízení nákladů je zde obvykle v kompetenci vlastníků. Speciální útvary pak např. zajišťují sociální program podniku a služby pro zaměstnance. Popesko, Jirčíková a Škodáková (2011, str. 131) nabízejí jiný úhel pohledu na členění vnitropodnikových útvarů a definují střediska: 

nákladová,



výnosová,



zisková,



rentabilní,



investiční,



výdajová.

Pro potřeby této práce stačí detailněji definovat pouze nákladové středisko. Nákladové středisko je nejnižším útvarem, kde jsou náklady zjišťovány z hlediska odpovědnosti. Pracovníkům střediska se stanoví rozpočty ovlivnitelných nákladů4, které jsou předmětem kontroly. Nákladová střediska pak mj. odpovídají za plnění rozpočtu těchto nákladů. Hmotná zainteresovanost je zde zaměřena na úspory skutečných nákladů.5 (Popesko, Jirčíková a Škodáková, 2011)

4

Ve ŠKODA AUTO a.s. stanovuje rozpočty ovlivnitelných nákladů finanční kontroling

5

Tato definice přesně odpovídá potřebám a cílům práce. 12

1.2

Metody vedoucí ke snížení nákladů

Tato podkapitola se bude zabývat otázkou snižování nákladů. Snižování nákladů je dlouhodobou manažerskou zodpovědností. Je-li firma v období, kdy jí klesají prodeje a příjmy, snižování nákladů je v takové situací povinností. Důležité nicméně je, aby rychlé snižování nákladů6 nezpůsobilo podniku výrazné škody, jako například snížení likvidity podniku nebo ztrátu know-how.7 Podkapitola popíše cyklus PDCA, definuje Paretovu analýzu, řízení nákupu a představí hodnotovou analýzu.

1.2.1 Cyklus PDCA PDCA cyklus je model pro neustálé zlepšování procesů. Učí organizace plánovat akce, uskutečňovat je, zjišťovat jak odpovídají plánu a v konečné fázi reagovat na vypozorované poznatky.

Walter A. Shewhart

se prvně zmínil o konceptu PDCA cyklu ve své knize

Statistical Method From the Viewpoint of Quality Control (1939). Shewhart tvrdil, že neustálé vyhodnocování řídících postupů, stejně jako ochota managementu přijmout a nepřehlížet i nepodporované myšlenky, je klíčem k vývoji úspěšného podniku. (Johnson, 2002) PDCA cyklus se skládá ze čtyř kroků pro zlepšení nebo změnu. 1. Plan - Plánuj: V prvním kroku je rozpoznána příležitost a naplánována změna. 2. Do - Dělej: V druhém kroku jsou změny provedeny. 3. Control (Check) - Kontroluj: Jedná se o kontrolu změn, analyzování výsledků a identifikaci naučených poznatků. 4. Act - Jednej: Pokud byly změny pozitivní, standardizují se. Pokud však pozitivní nebyly, je nutné znovu projít cyklus s jinými změnami. (Johnson, 2002) Pro možná co nejkvalitnější a nejefektivnější zlepšení nebo změnu, je zapotřebí mít ve firmě také atmosféru otevřeného souhlasu, pozitivní myšlenkový postoj se 6

tzv. plošné škrtání

7

kvůli propouštění vysoce kvalifikovaných pracovníků 13

snahou zlepšit výsledky, aktivní spolupráci všech zúčastněných a kázeň v pracovním postupu. (Pollak, 2005)

1.2.2 Paretova analýza Jak je již výše zmíněno, prvním krokem cyklu PDCA je plánování změny. Je-li cílem práce snížení režijních nákladů, je zapotřebí zaměřit se na ty položky, jež jsou nejnákladnější. K určení těchto položek je vhodná Paretova analýza. Vilfredo Pareto, italský sociolog, ekonom, inženýr a profesor politické ekonomie v Lausanne, žijící v letech 1848 – 1923, koncem 19. století zjistil, že cca 20 % populace vlastní asi 80 % bohatství. Vilfredo Pareto však pravidlo 80:20 nikdy nedefinoval. Pravidlo bylo popularizováno až v roce 1941 Josephem M. Juranem, který jej aplikoval v oblasti řízení kvality. Zjistil totiž, že zhruba 80 % odstávek výroby je způsobeno 20 % zařízení v továrně. Toto tvrzení později zobecnil na konstatování, že 80 % problémů je způsobeno 20 % příčin. (Zikmund, 2011) Grafické vyjádření této analýzy uspořádává objemy jednotlivých veličin sestupně a graf je doplňován kumulativním procentuálním podílem na celkovém objemu. (Zlochová, 2012) Na Obrázku 2 tvoří nejobjemnější veličina (výrobek) jen 20 % z celkového objemu. Limitu 70 % je dosaženo až součtem objemů dalších třech výrobků. Zaměření nejvyššího úsilí na tyto 3 výrobky přinese největší efekt.

Zdroj: API – Akademie produktivity a inovací, s.r.o. (© 2005 – 2012), dostupné z: http://e-api.cz/article/70911.optimalizace-vyrobnich-bunek/ Obrázek 2: Paretova analýza 14

1.2.3 Nákup Tato podkapitola se bude ve stručnosti zabývat problematikou nákupu. Efektivní řízení nákupu je jedním z významných zdrojů úspor. „Nákup představuje proces, který zahrnuje úkoly realizované na nákupním trhu, jejichž úkolem je zajistit výrobní materiál, zařízení a služby pro interní zákazníky ve výrobě, výzkumu a vývoji, pomocných a obslužných procesech i ve správě. To vyžaduje mít k dispozici nástroje, na základě kterých je možno analyzovat potřeby, jejich přesnou specifikaci, hledat potenciální dodavatele, hodnotit je, samozřejmě s cílem vytváření dlouhodobých pozitivních vztahů s dodavatelem.“ (Tomek a Vávrová, 2007, str. 273) Zajímavé je srovnání PDCA cyklu s definicí úkolů nákupu. V prvním kroku (Plan) nákup analyzuje potřeby a následně je specifikuje. V kroku druhém (Do) hledá potencionální dodavatele. Následuje krok třetí (Check), kdy je dodavatel hodnocen a v závěrečném kroku (Act) je buď budován pozitivní vztah s dodavatelem, nebo je PDCA cyklus opakován při výběru dodavatele nového.

1.2.4 Hodnotová analýza Další metoda, která se zabývá snižováním nákladů, je nazývána Hodnotová analýza. „Hodnotová analýza je systematické a kreativní prozkoumání všech položek nákladů výrobku či služby, s cílem snížit nebo odstranit ty, které nepřinášejí z hlediska zákazníka akceptovatelnou hodnotu, přitom však zachovává požadavky na kvalitu a výkon.“ (Pollak, 2005, str. 15) Z hlediska zákazníka existuje vícero hodnot, které způsobují jeho ochotu zaplatit za výrobek či službu větší či menší částku. Podle Pollaka (2005) jsou nejdůležitějšími typy hodnot: hodnota vlastních nákladů výroby, užitná hodnota, estetická hodnota a směnná hodnota. Hodnota vlastních nákladů výroby představuje souhrn cen materiálu, mezd a dalších nákladů, které vznikají při výrobě. Užitná hodnota je pak cena, za kterou lze splnit základní funkci výrobku.

Estetická hodnota dále reprezentuje

emocionální cenu vztahující se k předmětu a směnná hodnota je hodnota dosažitelná při výměně za něco jiného. 15

1.2.4.1

Postup hodnotové analýzy

Pollak (2005) definuje 7 částí hodnotové analýzy: 

definice



informace



spekulace



vyhodnocení



potvrzení



zavedení



zpráva

Opět je velmi zajímavé sledovat podobu PDCA cyklu s postupem hodnotové analýzy. Plan V prvním kroku hodnotové analýzy se definuje cíl, kterého je zapotřebí dosáhnout. Definují se skutečné potřeby (interního) zákazníka a žádoucí vlastnosti produktu, které tyto potřeby uspokojí. Druhý krok hodnotové analýzy je souhrnem všech relevantních informací. Mohou to být technické podklady, podklady o nákladech, vzorky, apod. Na základě definice problémů a dostupných informací se následně definují funkce. „Rozeznáváme základní funkce, za které je zákazník ochoten vydat své peníze a výrobek se může uplatnit na trhu.“ (Pollak, 2005, str. 25) Vedle základní funkce existují ještě funkce vedlejší, které sice zvyšují lákavost výrobku, ale nutné jsou jen podmínečně. Tyto vedlejší funkce obvykle výrobek zdražují. (Pollak, 2005) Do Na základě dostupných informací a definice základní funkce jsou ve třetím kroku hodnotové analýzy spekulovány alternativy k této základní funkci. Cílem je obdržet maximální počet alternativ, které lze později třídít např. podle ceny. Ve čvrtém kroku jsou poté alternativy k základní funkci oceňovány dle nákladů. Alternativy, které se ukáží jako dražší než stávající metoda, se odkládají. 16

Nákladově výhodnější alternativy, než je stávající metoda se podrobují funkční analýze (viz podkapitola 1.2.4.2 Funkční analýza). Check Definice hodnotové analýzy jasně hovoří o tom, že nesmí být snížena kvalita ani výkon produktu. Proto je v pátém kroku zapotřebí dokázat, že vzniklé lacinější alternativy tomuto předpokladu odpovídají. Důkazy jsou prováděny na základě zkoušek a pokusů, během nichž jsou taktéž kontrolovány a opravovány náklady.

Act Pokud kontrola proběhne k úplné spokojenosti, jsou přijaté alternativy v šestém kroku zavedeny. Posledním, sedmým bodem hodnotové analýzy je formální zpráva, která uvádí dosažené výsledky. „Taková zpráva nejen ospravedlňuje vynaložený čas a úsilí, ale také slouží jako opěrný bod pro další zlepšovací návrhy, které budou během času následovat.“ (Pollak, 2005, str. 31)

1.2.4.2

Funkční analýza

„Použitím páky na rameni je docíleno změny stavu. Při hodnotové analýze je potencionální úspora silou a funkční analýza poskytuje argumenty, které lze použít pro pokrok jako páku.“ (Pollak, 2005, str. 38) Při funkční analýze je používán následující postup: 1) sestavit seznam funkcí a definovat základní a vedlejší funkce (viz. Tabulka 1) Tabulka 1: Definování základních a vedlejších funkcí Funkce (bod 1 funkční analýzy)

Základní

Funkce 1

X

Funkce 2

X

Funkce 3

X

Vedlejší

Funkce 4

X

Zdroj: vlastní zpracování dle Pollak (2005, str. 39)

2) vymyslet alternativy pro základní funkci 3) ocenit tyto alternativy podle nákladů (viz Tabulka 2) 17

Tabulka 2:Alternativy pro základní funkci a jejich ocenění Alternativy (bod 2 a 3 funkční analýzy)

Cena (Kč/ks)

Alternativa 1

-,--

Alternativa 2

-,--

Alternativa 3

-,--

Zdroj: vlastní zpracování dle Pollak (2005, str. 39)

4) pomocí T diagramu analyzovat alternativy, nejdříve tu nejatraktivnější (viz Obrázek 3) 5) pokud alternativa představuje snížení žádoucí kvality nebo výkonu, nebo pokud je alternativa dražsí než stav původní, prozkoumá se další možná alternativa. (Pollak, 2005) Alternativa: Alternativa 1 pozitivní

Negativní nízká kvalita

Laciné

negativní reakce (interního) zákazníka

Alternativa: Alternativa 2 pozitivní Laciné

Negativní negativní reakce (interního) zákazníka možnost poškození při maninupaci

Zdroj: vlastní zpracování dle Pollak (2005, str. 39) Obrázek 3: Příklad analýzy alternativ pomocí T diagramu

18

Analýza současného stavu poznání

2

Kapitola Analýza současného stavu poznání se rozkládá do dvou hlavních podkapitol. První podkapitola se stručně zabývá představením výrobního závodu firmy ŠKODA AUTO a.s., Kvasiny a také představuje oddělení Svařovna ROOMSTER. Cílem druhé – stěžejní – části této kapitoly je analýza režijních nákladů oddělení svařovny ROOMSTER. Podkapitola představí nákladové účty, jimiž se musí vedení útvaru zabývat a pomocí Paretovy analýzy vybere z hlediska nákladů ty nejzávažnější, které mají největší potenciál pro hledání úspor. Vybrané nákladové účty a následně i konkrétní položky budou následně podrobeny další analýze.

2.1

Výrobní závod ŠKODA AUTO a.s., Kvasiny a nákladové středisko svařovna ROOMSTER

Tato

práce

se

zabývá

oddělením

Svařovna

ROOMSTER,

které

je

vnitropodnikovým útvarem firmy ŠKODA AUTO a.s. Výše zmíněné oddělení se nachází ve výrobním závodě ŠKODA AUTO a.s. v Kvasinách. Výrobní závod (dále jen VZ) Kvasiny (nebo také útvar interně označován jako VFK – výroba vozů Kvasiny) je místem, kde jsou vyráběny modely Superb Limousine, Superb Combi, Yeti, Roomster a Praktik. Ve VZ Kvasiny se nachází svařovna, která tvoří organizační jednotku (dále jen OJ) interně označovanou jako VFK1, dále lakovna (OJ VFK2) a montáž (OJ VFK3). Vyskytují se zde také další obslužné útvary8, jejichž představování je z hlediska této práce irelevantní. OJ Svařovna Kvasiny je zodpovědná za výrobu karosérií výše zmíněných modelů, a to ve dvou pododděleních. Tato pododdělení se nazývají Svařovna ROOMSTER (interně VFK1/1) a Svařovna B6/SUV9 (interně VFK1/2). OJ VFK1 jsou také podřízeny další obslužné útvary, nicméně jejich představování není cílem této práce.

8

téma obslužných útvarů je nastíněno v podkapitole 1.1.3 Vnitropodnikové útvary (střediska) a

jejich členění 9

B6 je interní označení modelu Superb a SUV je interní označení pro model Yeti 19

Svařovna ROOMSTER svou velikostí a ekonomikou tvoří asi čtvrtinu provozů VFK1 a jejím úkolem je výroba karosérií modelů Roomster, Praktik a částečně také Yeti. Popis výrobního procesu ani výrobního programu však není předmětem této práce.

2.2

Analýza režijních nákladů

Svařovna ROOMSTER je nákladovým střediskem10. Vedoucí pracovníci oddělení mj. odpovídají za plnění rozpočtu režijních nákladů (dále jen RN). Výši rozpočtu RN – interně nazývaného jako Businessplan – definuje, operativně upravuje a kontroluje útvar finančního kontrolingu. V Businessplanu

nákladového

střediska

Svařovna

ROOMSTER

jsou

RN

rozděleny do 11 nákladových účtů. Tyto účty jsou nazvány Chemikálie, Režijní materiál, Technologický předpis, Nářadí (bez brusiva), Brusivo, OP, Údržba strojní, Náhradní díly, Údržba stavební, Ekologie a Úklidy. V následujícím kroku budou analyzovány režijní náklady Svařovny ROOMSTER. Nástrojem pro tuto analýzu je zvolena Paretova analýza11. Cílem analýzy je vypozorovat procentuální podíly jednotlivých nákladových účtů k celkovému rozpočtu režijních nákladů. Na základě Paretovy analýzy budou vysledovány účty, na něž vynaložené usilí v podobě hledání úspor přinese nejlepší výsledky. Obrázek 4 znázorňuje Paretovu analýzu RN Svařovny ROOMSTER v roce 2012 a Obrázek 5 zobrazuje Paretovu analýzu RN téhož oddělení za období leden – srpen 2013. V obou případech je nejnákladnějším účtem účet Náhradní díly, který v roce 2012 tvořil na svařovně ROOMSTER 41,8 % všech RN. V tom samém oddělení, nicméně v období leden – srpen 2013, pak tvořil účet Náhradní díly dokonce 43 % rozpočtu RN. Z Paretovy analýzy vyplývá, že zaměření se na účet Náhradní díly přinese z hlediska úsilí hledání úspor největší efekt.

10

definice nákladového střediska viz podkapitola 1.1.3 Vnitropodnikové útvary (střediska) a jejich

členění 11

která je detailně popsána v kapitole 1.2.2 Paretova analýza 20

Režijní náklady svařovny ROOMSTER v roce 2012

15,11

370,5

692,7

730,9

741,0

914,0

958,0

5 000,0

3 175,3

10 000,0

3 900,0

15 000,0

3 909,4

Tis. Kč

20 000,0

11 058,1

25 000,0

0,0

1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 -

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 4: Režijní náklady svařovny ROOMSTER v roce 2012

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 5: Režijní náklady svařovny ROOMSTER za období leden - srpen 2013

21

13,83

33,70

182,40

291,40

311,90

337,50

378,50

419,20

1 562,0

1 567,30

8 950,00 7 950,00 6 950,00 5 950,00 4 950,00 3 950,00 2 950,00 1 950,00 950,00 -50,00

3 841,00

Tis. Kč

Režijní náklady svařovny ROOMSTER v období leden - srpen 2013 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00

Účet Náhradní díly představuje náklady vynaložené za náhradní díly k výrobní lince na svařovně. Problematika vztahující se právě k účtu Náhradní díly je však velmi komplexní a zabývá se jí celé pododdělení, které je – tak jako útvar Svařovna ROOMSTER – podřízeno OJ VFK1. Řešení výše zmíněné problematiky by přesáhlo rámec této bakalářské práce, která se proto bude zabývat analýzou druhého nejnákladnějšího účtu. Dle Obrázku 4, který se zabývá Paretovou analýzou režijních nákladů v roce 2012, je druhým nejnákladnějším účtem účet Údržba strojní, který představuje 14,8 % všech RN. Třetí nejnákladnější položku zde představuje účet OOPP (14,7 % celkových RN) a na místě čtvrtém se umístil s 12 % celkového rozpočtu RN účet Nářadí. Kumulativní součet výše zmíněných účtů činí 83,3 %. Z hlediska hledání úspor by muselo být na ostatní účty vynaloženo mnohem více úsilí s potenciálem menšího úspěchu, proto se jimi tato práce již nebude zabývat. Dle obrázku 5, který graficky znázorňuje Paretovu analýzu RN v období leden – srpen 2013, je druhou nejnákladnější položkou účet OOPP, představující 17,5 % čerpaných prostředků z rozpočtu RN. Třetí nejnákladnější položkou je zde účet Nářadí, který taktéž činí 17,5 % z celkového rozpočtu RN tomto období. Kumulativní součet položek Náhradní díly, OOPP a Nářadí činí 78 %. Z hlediska hledání úspor by muselo být na ostatní účty vynaloženo mnohem více úsilí s potenciálem menšího úspěchu, proto se jimi tato práce nebude dále zabývat. Položka, která vykazuje největší procentní rozdíl mezi obdobími 201212 a leden – srpen 201313 je účet Údržba strojní. Z důvodu požadavků na rozsah se tato práce nebude dále účtem Údržba strojní zabývat.

2.2.1 Analýza účtu OOPP Tato práce se bude zabývat hledáním úspor v nákladovém účtu OOPP, neboť ten dle Paretovy analýzy představuje (z hlediska hledání úspor) druhý největší potenciál. Účet OOPP zahrnuje položky osobních ochranných pracovních

12

Podíl na RN ve výši 14,8 %

13

Podíl na RN ve výši 0,4 % 22

prostředků. Oddělení Svařovna ROOMSTER se v rámci nákladového účtu OOPP zabývá více než 40 nákladovými položkami. Jedná se např. o různé druhy rukavic, bot, ochranných oděvů, apod. Aby vynaložené úsilí při hledání úspor přineslo největší efekt, je opět nutné zaměřit se na ty nejnákladnější položky. Na základě interních materiálů ŠA byly vygenerovány následující grafy.

Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za rok 2012

ostatní 51%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 6: Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za rok 2012

Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za období leden - srpen 2013

ostatní 57%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 7: Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za období leden – srpen 2013

Po důkladné analýze interních materiálů ŠA bylo zjištěno, že nejnákladnějšími položkami v rozpočtu OOPP jsou položky „rukavice s kevlarovou vložkou“ a 23

„rukavice 27A“. Obrázek 6 ukazuje, že kumulativní součet výše zmíněných položek představoval v období roku 2012 téměř 49 % rozpočtu OOPP. Obrázek 7 ukazuje, že ty samé položky v období leden – srpen 2013 představují více než 43 % z rozpočtu OOPP. Tyto položky jsou dodávány firmou GRENT CZ odbytová, s.r.o. (dále jen Grent). Jedná se o společnost, která plní podmínky náhradního plnění. Problematikou náhradního plnění se bude práce zabývat v podkapitole 3.3 Náhradní plnění. Položky „rukavice s kevlarovou vložkou“ a „rukavice 27A“ jsou do firmy Grent dodávány různými subdodavateli (viz podkapitoly níže). Fa Grent je dodavatelem naprosté většiny položek účtu OOPP a tyto položky jsou dle plánované zásoby objednávány a dodávány jednou týdně do skladu OOPP v Kvasinách. Tento sklad je součástí OJ Výdejny Kvasiny14. Ze skladu OOPP jsou pak požadované položky fasovány oddělením svařovna ROOMSTER15. V oddělení svařovna ROOMSTER jsou rukavice fasovány koordinátory výrobních týmů (tzv. parťáky). Parťák vyfasované rukavice vloží to týmové skříně, odkud si dle potřeby fasují ostatní pracovníci. Jedna skříň slouží pro celý výrobní úsek daného týmu a z této skříně fasují všichni pracovníci ze všech směn.

2.2.1.1

Rukavice s kevlarovou vložkou

Rukavice s kevlarovou vložkou (viz Obrázek 8) jsou nezbytnou ochrannou pomůckou pro pracovníky, kteří se ve svém zaměstnání zabývají svářením a manipulací s těžkými díly (např. podélníky). Subdodavatelem rukavic je fa Fytsojka, s.r.o. Tyto rukavice spadají do kategorie svářečské rukavice. Jedná se o celokoženou pracovní rukavici s kevlarovou vložkou, která je vyhotovená z materiálu hovězinová štípenka doplněného vložkou z kevlarové tkaniny se zvýšenou odolností proti prořezu. Rukavice disponuje zesíleným zápěstím a zesílenou částí dlaně.

14

Sklad OOPP nebude v této práci nějak blíže popisován.

15

I ostatními odděleními, která se nacházejí ve VZ Kvasiny. 24

Zdroj: interní materiály ŠA Obrázek 8: rukavice s kevlarovou vložkou

Na základě Obrázku 9, který graficky znázorňuje vývoj cen rukavic s kevlarovou vložkou v daném období lze tvrdit, že vývoj ceny od března 2012 je neměnný. Důvodem, proč není na Obrázku 9 skokově zaznamenán růst ceny ze 160 Kč na 177,40 Kč, je interní oceňování skladových zásob, které počítá aritmetický průměr z cen nově dodaných a již uskladněných položek.

Kč

Vývoj ceny rukavic s kevlarovou vložkou

180 175 170 165 160 155 150

177,4 177,4 177,4 177,4 177,4 177,4 177,4 177,4

2012

1 - 8 2013

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat z materiálů ŠA Obrázek 9: Analýza vývoje ceny rukavic s kevlarovou vložkou

2.2.1.2

Rukavice 27A

Rukavice 27A (viz obrázek 10) jsou používány pracovníky, kteří zákládají díly do robotických pracovišť, dále pracovníky, kteří připevňují jednotlivé díly (dveře, blatníky, kapoty,…) ke karosérii a rovněž jsou používány kontrolory a repasními pracovníky, kteří kontrolují správné lícování dílů karosérie, vyhledávají deformace a případné závady opravují. Subdodavatelem rukavic je firma PETR. Jedná se o 25

pětiprsté ochranné rukavice, které jsou vyrobeny z hovězí lícové a štípenkové kůže. Z hovězí lícové kůže jsou zhotoveny dlaň a ukazovák rukavice, hřbet rukavic je vyroben z hovězí kůže štípenkové.

Zdroj:

dostupné

z

http://www.zdenekpetr.cz/image.php?nid=4829&oid=1505776&width=900

(převzato 7.9.2013) Obrázek 10: Rukavice 27A

Obrázek 11 graficky zobrazuje vývoj cen rukavic 27A v daných obdobích. Z obrázku je patrný trend mírného zvyšování cen. Ze 46 Kč v lednu 2012 se cena vyšplhala až na 56,65 Kč v dubnu 2013, od kdy je cena zatím stabilní.

Vývoj ceny rukavic 27A 60

55,8

56,58 56,64 56,65 56,65 56,65 56,65 56,65

Kč

55 50 45 40

2012

1 - 8 2013

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat z materiálů ŠA Obrázek 11: Analýza vývoje ceny rukavic 27A

2.2.2 Závislost fasování rukavic na počtu vyrobených karosérií V této podkapitole bude hledána závislost mezi počtem fasovaných rukavic a počtem vyrobených karosérií. Níže uvedené grafy vycházejí z tabulek uvedených 26

v Příloze 1. Tabulky v Příloze 1 zobrazují počet fasovaných rukavic a počet vyrobených karoséríí v daném období. Obrázek 12 graficky znázorňuje vztah počtu vyrobených karosérií k počtu vyfasovaných rukavic s kevlarovou vložkou v daném období. Obrázek 13 graficky znázorňuje, kolik karosérií bylo vyrobeno při nafasování jednoho páru rukavic 27A v daném období. Pokud by fasování rukavic bylo závislé na počtu vyrobených karosérií, křivka grafu by byla rovná. Obrázky 12 a 13 tak vypovídají mj. o tom, že fasování rukavic závisí i na jiných okolnostech, než jen na počtu vyrobených karosérií. Další informací, kterou lze z grafů na Obrázkách 12 a 13 vyvodit, je, že v roce 2013 byly rukavice využívány efektivněji, neboť v jednotlivých měsících (kromě ledna) bylo vyrobeno více karosérií při nafasování jednoho páru rukavic, než tomu bylo v tom samém období roku 2012.

Karosérie / rukavice s kevlarovou vožkou 15,00 10,00 5,00 0,00

4,98 5,11

7,15

8,76

5,16

6,50

10,96

5,75

7,92

9,66

10,37

8,60

5,57

5,58

6,24

4,60

1-8 2013

5,24

5,58

4,17

7,22

2012

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 12: Počet vyrobených karosérií/počet fasovaných rukavic s kevlarovou vložkou

Karosérie/rukavice 27A 15,00 10,00 5,00 0,00

10,23 2,14

3,61

3,93

2,64

2,65

2,90

5,36 2,85

2,50

6,04

3,25

2012

7,97

3,78 2,79

1,81

10,95 2,40

3,86

1-8 2013

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA Obrázek 13: Počet vyrobených karosérií/počet fasovaných rukavic 27A 27

2,25

Pro zjištění jiných okolností vztahujících se k problematice fasování rukavic bylo osloveno několik pracovníků, uživatelů rukavic 27A. Na základě odpovědí těchto pracovníků lze vyvodit několik závěrů. Pracovníci mění rukavice 27A v průměru asi po třech dnech práce. Jsou však pracoviště, na kterých vydrží déle než týden a na druhou stranu jsou zde i místa, kde jsou rukavice fasovány denně. Jedním z důvodů častějšího fasování je např. pocení v horkých dnech. Dalším důvodem bývá jejich nekvalita. Rukavice se např. trhají ve švech v oblasti prstů. V takovém případě jsou rukavice vyhazovány a fasovány jsou nové. Na dotaz, zda je nekvalita rukavic řešena reklamacemi nebo jinak, byla odpověď negativní. Přímí nadřízení pracovníků nafasují nové a situací se nezabývají. Odpovědi pracovníků se také shodují v tom, že za poslední dva roky je zaznamenávána klesající kvalita materiálu rukavic. Konkrétně hřbet bývá slabší, než tomu bylo dříve. Dle interních standardů by měla být nekvalita rukavic reklamována mistry výdejně, která následně jedná s dodavatelem o nápravě. Tato komunikace však reálně chybí. Z úhlu pohledu výdejny jsou pak rukavice kvalitní. Posledním důvodem, který je příčinou předčasného fasování rukavic je mastnota dílů, s kterými pracovník manipuluje. Mastnota dílů vede ke ztrátě kvalitativních parametrů rukavic, ty se tak snadněji proříznou a může zde dojít k pracovnímu úrazu. Jsou-li rukavice mastné, pracovník také musí vyvinout nohem větší úsílí při manipulaci

s díly

karosérie16.

V neposlední

řadě

vede

mastnota

rukavic

k znečištění dílů karosérie, což bývá důvodem k negativní zpětné vazbě od kontrolorů na finiši svařovny. Nicméně navzdory výše zmíněným negativům jsou pracovníci s rukavicemi celkem spokojení a pracuje se jim v nich dobře.

16

Pracovník musí vyvinout větší sílu při stisku nesených plechových dílů, aby zabránil jejich

vyklouznutí z rukou. 28

3 Vlastní návrh budoucího stavu Na základě Paretovy analýzy bylo zjištěno, že největší efekt přinese z hlediska hledání úspor zaměření se na účty Náhradní díly, OOPP a Nářadí. Tato práce se podrobně zabývala analýzou účtu OOPP. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že největší efekt z hlediska úspor bude dosažen, pokud bude úsilí zaměřeno na položky „rukavice s kevlarovou vložkou“ a „rukavice 27A“. Z hlediska rozsahu této práce se vlastní návrh řešení budoucího stavu bude týkat pouze položky „rukavice 27A“. Rukavice 27A jsou sice „až“ druhou nejnákladnějsí položkou účtu OOPP, nicméně je tomu tak proto, že útvar svařovna ROOMSTER stále disponuje vysokým procentem ručních svářecích pracovišť (kde jsou využívány odolnějšírukavice s kevlarovou vložkou). Rukavice 27A jsou ve větší míře využívány v provozech s vyšší automatizací, jako je např. svařovna B6/SUV.

3.1

Hledání úspor

Primárním cílem této práce je hledání úspor v rámci ekonomiky svařovny ROOMSTER. V teoretické části byly popsány cyklus PDCA, nákup a hodnotová analýza. Hledání úspor bude prováděno na základě synergie těchto tří nástrojů. V kapitole 3 Vlastní návrh budoucího stavu je psáno, že úsilí z hlediska hledání úspor bude zaměřeno na položku „rukavice 27A“. Úspory lze dosáhnout mj. tím, že bude nalezen dodavatel levnějších rukavic, které splňují stejné nebo lepší parametry, než ty současné. Hledání nového dodavatele bude prováděno ve čtyřech hlavních krocích. První krok – Plan – se bude zabývat analýzou potřeb a jejich specifikací. V prvním kroku budou také definovány požadované funkce rukavic a budou získávány potřebné informace. Ve druhém kroku – Do – bude vyhledáván dodavatel, který je schopen dodat alternativní levnější produkt se stejnými nebo lepšími funkčními vlastnostmi, jimiž v současnosti disponují rukavice 27A. Tyto alternativy budou podrobeny funkční

29

analýze a na základě této analýzy budou následně buď vyřazeny, nebo vybrány do testování v provozu. Ve třetím kroku – Check – jsou alternativy testovány v provozu. Hodnoceny jsou jak všechny funkční parametry alternativ, tak i dodavatel. Dodavatele lze hodnotit podle několika kritérií. Hodnotí se kvalita17, náklady18, dodavatelská spolehlivost19, technické schopnosti20, dodavatelský servis21 a komunikace s dodavatelem22. Pokud testování alternativního produktu a nového dodavatele v provozu skončí s pozitivními výsledky, bude tento produkt a dodavatel ve čtvrtém kroku – act – standardizován a rukavice 27A budou nahrazeny. V opačném případě budou hledány a testovány nové alternativy.

3.1.1 Plan První krok – Plan – se bude zabývat analýzou potřeb a jejich specifikací. V prvním kroku budou také definovány požadované funkce rukavic a budou získávány potřebné informace. Z hlediska potřebných informací je důležitá analýza současného procesu zavádění nových rukavic do provozů svařoven ŠKODA AUTO a.s. Je-li objevena alternativa k současným rukavicím, je od dodavatele této alternativy vyžádán technický list k rukavicím, který by měl obsahovat náležitosti dle normy EN 420 (viz část „Návod k použití“ v Příloze č.3 Norma EN 420). Společně s technickým listem je vyžádán i vzorek rukavic, který je podroben tzv. kráterovému testu. Tento kráterový test provádí laboratoř lakovny na vzorcích alternativního produktu a zkoumá, zda tento produkt neobsahuje silikon. Obsahují-li rukavice silikon, jsou vyřazeny z testování. Pokud se silikon dostane do kontaktu s díly nenalakované

17

bezchybné produkty, spolupráce při plánování a řízení kvality apod.

18

tvorba ceny, platební podmínky

19

dodržení množství, dodací pohotovost, flexibilita

20

nové technologie, vstřícnost k požadovaným změnám

21

technická podpora, záruky, balení

22

komunikace před uzavřením zakázky i po něm, přijatelnost vzájemných vztahů 30

karosérie, má to velmi negativní účinky na kvalitu procesu lakování. Na lakovaných dílech, které jsou infikovány prvky silikonu, se objevují tzv. „krátery“. Je-li kráterový test negativní na přítomnost silikonu, jsou vzorky alternativních produktů společně s technickým listem zaslány kompetentní osobě z oblasti bezpečnosti práce, která tyto vzorky zkoumá dle interních standardů ŠA. Na základě tohoto zkoumání je produkt vrácen oblastí bezpečnosti práce zpět na svařovnu a je vypracován posudek. V případě negativního posudku jsou rukavice vyřazeny z testování23. Je-li však posudek pozitivní, následuje samotné testování v provozu svařovny. V provozu svařovny jsou pak hodnoceny jak všechny funkční parametry alternativ, tak i dodavatel (viz kapitola 3.1 Hledání úspor). V provozu je společně s bezpečnostním technikem z oblasti bezpečnosti práce

vytipováno několik

pracovišť, kde se alternativy testují jako první. Pracovníci, kteří alternativy testují, poté vyplňují zkouškový protokol OOPP (viz Příloha č. 2), kde se vyjadřují k testovanému produktu. Dle výsledků zkouškových protokolů se rozhoduje o celoplošném testování nebo okamžitém zavedení do provozu. Po případném celoplošném testování jsou opět vyplňovány zkouškové protokoly OOPP. Teprve po kladném vyhodnocení protokolů lze alternativu zařadit do „katalogu OOPP“.

3.1.1.1

Normy, které musí alternativy plnit

V prvé řadě je požadována shoda se Směrnicí o OOPP: 89/686/EHS. Výklad této směrnice viz Příloha č. 4. Dále musí alternativy odpovídat normě EN 420. Výklad této normy viz Příloha č. 3. Další normou, která je vyžadována pro hledané alternativy, je norma EN 388. Výklad normy EN 388 viz Příloha č. 5.24

23

Viz Příloha č. 8

24

Je-li hledána alternativa pro svářečské rukavice (v případě této práce alternativa pro rukavice

s kevlarovou vložkou), musí tyto rukavice odpovídat také normě EN 407. Normou EN 407 ani hledáním alternativ k rukavicím s kevlarovou vložkou se z důvodu požadavků na rozsah tato práce nezabývá. 31

3.1.1.2

Definice požadovaných funkcí

Dle podkapitoly 1.2.4.2 Funkční analýza tato podkapitola definuje funkce, které jsou požadovány od alternativ k rukavicím 27A. Požadované funkce jsou definovány v Tabulce 3. Jak Tabulka 3 napovídá, všechny požadované fce jsou základní. Tabulka 3: Definice požadovaných fcí Základní

Funkce Odolnost proti oděru dle normy EN 388 (ÚV min. 2)

X

Odolnost proti prořezu dle normy EN 388 (ÚV min. 1)

X

Odolnost proti protržení dle normy EN 388 (ÚV min. 3)

X

Odolnost proti propíchnutí dle normy EN 388 (ÚV min. 2)

X

Pohodlné nošení při práci

X

Citlivost pro vyhledávání deformací

X

Vedlejší

Zdroj: vlastní zpracování

Legenda: Čím větší ÚV dle normy EN 388, tím kvalitnější parametr (viz příloha č.5).

3.1.2 Do Ve druhém kroku – Do – bude vyhledáván dodavatel, který je schopen dodat alternativní levnější produkt se stejnými nebo lepšími funkčními vlastnostmi, jimiž v současnosti disponují rukavice 27A. Tyto alternativy budou podrobovány funkční analýze. Na základě funkční analýzy budou tyto alternativy buď vyřazeny, nebo vybrány do testování v provozu. V prvním kole hledání alternativ byly vybrány tyto produkty. Tabulka 4: Alternativy k rukavicím 27A Alternativy

Cena (Kč/ks)

Teal

39

P3

49

Zdroj: vlastní zpracování

32

3.1.2.1

Funkční analýza

Nejlevnější alternativa byla vytipována ve formě rukavic Teal (viz Obrázek 14).

Zdroj:

dostupné

z

http://www.obchodnisa.cz/editor/image/eshop_products/1080908_m.jpg

(převzato 7.10.2013) Obrázek 14: Rukavice TEAL

Na webu dodavatele jsou rukavice prezentovány jako: „Pletené, bezešvé, středně silné kevlarové rukavice, se zesílením z hovězí štípenky v dlani a na prstech.“ (Obchod Nisa, s.r.o., © 2013) Rukavice splňují normy EN 420 a EN388: 4344. Funkční analýza proběhla s těmito výstupy: Alternativa: TEAL negativní

Pozitivní Laciné

Nevhodné pro hledání deformací

Pohodlné Odolnost proti oděru (ÚV 4) Odolnost proti prořezu (ÚV 3) Odolnost proti protržení (ÚV 4) Odolnost proti propichu (ÚV 4) Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 15: Funkční analýza rukavic TEAL

Obrázek 15, na kterém je vyobrazena funkční analýza rukavic TEAL, definuje jeden negativní aspekt. Jedná se o nevhodnost rukavic pro hledání deformací. Tento problém je nicméně řešitelný tím, že na pracovištích, kde jsou vyhledávány deformace, bude nasazen jiný typ rukavic. Rukavice TEAL vykazují šest pozitivních parametrů a jsou vhodné jako alternativa k rukavicím 27A. Rukavice TEAL byly vybrány do fáze Check, tedy do testu v provozu. Bohužel však po 33

konzultaci s dodavatelem bylo zjištěno, že tento typ rukavic již není dodáván do ČR, proto musí být vyřazeny z PDCA cyklu. Druhá alternativa byla vytipována ve formě rukavic P3 (viz Obrázek 16).

Zdroj: dostupné z http://www.comertex.cz/components/com_virtuemart/shop_image/product/P3_512b43d3ae1f9.jpg (převzato 7.10.2013) Obrázek 16: Rukavice P3

Jedná se o celokožené rukavice s dlaní z lícové jemné hověziny a hřbetem ze štípené hověziny. Dále také mají pružinku v zápěstí. Rukavice splňují normy EN 420 a EN388: 3134. Funkční analýza proběhla s těmito výstupy: Alternativa: P3 pozitivní pohodlné nošení

Negativní Celkem nezajímavá cena

Odolnost proti oděru (ÚV 3) Odolnost proti prořezu (ÚV 1) Odolnost proti protržení (ÚV 3) Odolnost proti propichu (ÚV 4) citlivost Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 17: Funkční analýza rukavic P3

Obrázek 17, na kterém je vyobrazena funkční analýza rukavic P3, hovoří o zajímavých parametrech rukavic, nicméně s méně zajímavou cenou. Bylo rozhodnuto, že tyto rukavice prozatím nebudou testovány v provozu. Přestože výběru výše zmíněných alternativ předcházely hodiny procházení různých katalogů a stovek rukavic, funkční analýza vyřadila z PDCA cyklu obě 34

nabízené alternativy. Cyklus PDCA tedy bude znovu opakován od bodu Do, neboť krok Plan zůstává stejný.

3.1.3 Do – druhé kolo Před druhým kolem výběru bylo rozhodnuto, že alternativní rukavice mohou být o něco dražší, než ty stávající, nicméně za podmínky, že úspory bude dosaženo díky delší životnosti rukavice v provozu. Životnost rukavice v provozu je jedním z faktorů, které se sledují ve fázi Check. Výše zmíněnému rozhodnutí předcházela analýza rukavic v provozu svařovny ROOMSTER. Na základě této analýzy vyšlo najevo, že nejčastějším důvodem pro výměnu rukavic 27A je jejich prodření. Z přílohy 5, kde je k dispozici výklad normy EN 388, vyplývá, že odolnost proti oděru je jedním z parametrů, kterým se tato norma zabývá. Současné rukavice mají dle normy EN 388 hodnotu úrovně výkonu odolnosti proti oděru číslo 2. Na základě výše uvedených informací je definována hypotéza, že vyšší životnosti rukavice bude dosaženo za předpokladu, že hodnota úrovně výkonu odolnosti proti oděru bude minimálně 3, optimálně 4. Tato hypotéza bude testována ve fázi Check. Z výše zmíněné analýzy rukavic v provozu taktéž vyplývá, že jsou na svařovně pracoviště (např. pracoviště, kde zaměstnanec manipuluje s těžkými panelovými díly), kde je zapotřebí minimálně stejná úroveň ochrany pracovníků, jako je úroveň stávající. Nicméně jsou zde taktéž pracoviště (mj. nasazování příčníků střech), kde nehrozí tak vysoké riziko prořezu a propichu a lze zde zavést levnější rukavice s nižsí mírou ochrany, aniž by bylo ohroženo zdraví pracovníka.

3.1.3.1

Další alternativy

Ve druhém kole výběru alternativ byl na oddělení Svařovna Kvasiny pozván obchodní zástupce firmy MAPA PROFESSIONEL, který na základě debaty s pracovníkem oddělení a autorem této práce a na základě prohlídky provozu nabídl produkty KRYTECH 579 (viz Příloha č. 6) a ULTRANE 551 (viz Příloha č. 7). Jedná se o rukavice z polyuretanu s bezešvým textilním podkladem.

35

Nabízené rukavice splňovaly všechny požadavky kladené na funkce (viz podkapitola 3.2.2 Definice požadovaných funkcí). Orientační cena rukavic ULTRANE 551 byla 0,90 EUR / pár a cena rukavic KRYTECH 579 byla 3,50 EUR / pár. Ačkoli rukavice KRYTECH 579 představovaly dražší alternativu, než je současný stav, úrovně výkonu dle normy 388 (4343) slibovaly delší životnost rukavice a vyšší ochranu pracovníka. Tato hypotéza měla být testována ve fázi Check. Dle interních standardů byly alternativy podrobeny kráterovému testu, který negoval nežádoucí přítomnost silikonu. Následně byly rukavice postoupeny k posouzení technikům BOZP, kteří po téměř měsíčním zdržení odmítli, na základě stanoviska uvedeného v Příloze 8, test rukavic MAPA v provozu. Na základě zamítnutí zkoušky rukavic v provozu technikem BOZP byly tyto alternativy vyřazeny i z PDCA cyklu.

3.1.4 Poučení se a druhé kolo fáze Plan Z výše uvedených poznatků vyplývá poučení, že rukavice s textilním podkladem nejsou vhodné do provozů svařoven v Kvasinách. Další alternativy je proto nutno hledat v rukavicích kožených. Současné rukavice 27A jsou zhotoveny z hovězí lícové kůže (dlaň a ukazovák) a z hovězí štípenkové kůže (hřbet rukavic). ÚV dle normy EN 388 jsou u současných rukavic 2X42. V druhém kole fáze Plan jsou k požadavkům stávajícím definovány ještě požadavky uvedené níže. Vhodné alternativy jsou kožené rukavice zhotovené z hovězí lícové a štípenkové kůže (pouze hřbet rukavic), u nichž kráterový test neguje přítomnost silikonu a jejichž hodnota ÚV odolnosti proti oděru bude dle normy EN 388 minimálně 3, optimálně 4.

36

3.1.5 Třetí kolo fáze Do Ve třetím kole fáze Do byla nalezena alternativa ve formě rukavic F008 (viz obrázek 18). Podrobnější popis rukavic viz Příloha č. 9.

Zdroj: dostupné z: http://www.profod.com/index.php?action=10101&zaznam=10&c_listu=2&nr_table=0&id_menu=95 (převzato 5.11.2013) Obrázek 18: Rukavice F008

Jedná se o alternativu, která plní všechny požadavky na rukavice kladené. Funkční analýza (viz Obrázek 21) proběhla s těmito výstupy: Alternativa: F008 Negativní

Pozitivní Rukavice zhotovena z hovězí lícové a štípené kůže Pohodlné nošení Laciné (38 Kč) Odolnost proti oděru (ÚV 3) Odolnost proti prořezu (ÚV 1) Odolnost proti protržení (ÚV 3) Odolnost proti propichu (ÚV 4) Citlivost Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 19: Funkční analýza rukavic F008

3.1.6 Kalkulace úspor Cena rukavic F008 činí 38 Kč/pár. Oproti současnému stavu se tedy jedná o úsporu cca 18 Kč za jeden vyfasovaný pár. Je-li v roce 2014 předpokládaná 37

spotřeba rukavic typu 27A cca 6000 párů, mohla by úspora pro oddělení svařovna Roomster činit až 108 000 Kč. Tyto rukavice jsou fasovány i v oddělení Svařovna B6/SUV, nicméně výpočet úspory pro toto oddělení není cílem této práce. Ačkoli se tato práce dále podrobněji nezabývala rukavicemi s kevlarovou vložkou, za použití stejných nástrojů, tedy synergie PDCA cyklu, hodnotové analýzy a nákupu byla k těmto rukavicím vybrána alternativa ve formě rukavic ESAB EXCELLENT (viz Obrázek 22).

Zdroj: dostupné z http://www.weldis.cz/media/catalog/product/cache/1/image/5e06319eda06f020e43594a9c230972d/ e/x/excellent.jpg (převzato 6.11.2013) Obrázek 20: ESAB EXCELLENT

Cena výše zmíněných rukavic činí 133 Kč, což představuje úsporu oproti současnému stavu cca 44 Kč/pár. Za předpokladu, že v roce 2014 bude vyfasováno 3500 rukavic typu „rukavice s kevlarovou vložkou“, mohla by úspora pro oddělení Svařovna ROOMSTER činit zhruba až 154 000 Kč. Tyto rukavice jsou fasovány i v oddělení Svařovna B6/SUV, nicméně výpočet úspory pro toto oddělení není cílem této práce.

3.1.7 Fáze Check a Act V době odevzdání této práce nedospěl test výše uvedených rukavic do fází Check ani Act. Jak uvádí podkapitola 3.1 Hledání úspor, ve fázi Check budou alternativy testovány v provozu. Hodnoceny budou jak všechny funkční parametry alternativ, tj. odolnost proti oděru, prořezu, potržení a propichu, tak i jejich výdrž, citlivost a

38

pohodlnost jejich nošení. Hodnocen bude dále i dodavatel. 25 Pokud testování alternativního produktu a nového dodavatele v provozu skončí s pozitivními výsledky, bude tento produkt a dodavatel ve čtvrtém kroku – act – standardizován a rukavice 27A, tak i rukavice s kevlarovou vložkou budou nahrazeny. V opačném případě budou hledány a testovány nové alternativy.

Další návrhy

3.2

Tato podkapitola se bude zabývat dalšími návrhy podporujícími ekonomiku svařovny ROOMSTER. První doporučení se bude týkat sledování fasování vybraných položek, které jsou problematické z hlediska nákladů, druhý návrh podpoří myšlenku týmových rozhovorů a třetí návrh se bude zabývat problematikou komunikace mezi finančním kontrolingem, výrobou vozů a nákupem.

3.2.1 Sledování fasování rukavic Jak uvádí

podkapitola 2.2.1

Analýza

účtu

OOPP,

v oddělení svařovna

ROOMSTER jsou rukavice fasovány koordinátory výrobních týmů (tzv. parťáky). Parťák vyfasované rukavice vloží do týmové skříně, odkud si je dle potřeby fasují ostatní pracovníci. Jedna skříň je pro celý výrobní úsek daného týmu a z této skříně fasují všichni pracovníci ze všech směn. Jedno z opatření vedoucích ke snížení režijních nákladů, které bylo zavedeno během zpracování této práce, povoluje pracovníkům fasovat i po jedné rukavici. Pokud se např. při práci poškodí pouze pravá rukavice, nahradí se jen pravá. Tento proces fasování (i přes výše zmíněné opatření) je autorem práce považován za neprůhledný a může vést až k plýtvání těchto, pro pracovníky volně fasovatelných, položek. (Nadměrná) spotřeba není pod kontrolou, není-li sledována, a proto lze doporučit: 

Za jednotlivá pracoviště určit osoby, které mohou čerpat ze skladu OOPP (parťáci).26



Jeden výrobní tým = jedna skříň pro fasované položky

25

Hodnocením dodavatele se zabývá taktéž podkapitola 3.1 Hledání úspor.

26

Tento bod již funguje v současném stavu 39



Sledování čerpání (viz Příloha č.10) – cílem je eliminovat rozdíly fasování mezi týmy.



Nastavení limitu – při přečerpání otázka PROČ? a požadovat akce

Limit čerpání rukavic by se mohl stanovit vzorcem:

Kde:

P je počet Pracovníků (v týmu) fasující sledovanou položku M je počet pracovních dní v Měsíci V je průměrná Výdrž (fasované; sledované) položky (v provozu) ve dnech

Konstanta 0,95 slouží k nastavení velmi těsného cíle, který motivuje pracovníky k většímu zapojení se do problematiky fasování režijních položek, respektive k hledání způsobů, které zamezí jejich plýtvání.

3.2.2 Týmové rozhovory Větší zainteresovanosti pracovníků lze dosáhnout také týmovými rozhovory. V současné době pracovníci v dělnických pozicích znají cíle, které jsou zaměřeny na kvantitu a kvalitu vyrobených vozů, nicméně o problematice režijních nákladů a rozpočtů nákladových středisek tito pracovníci vetšinou informováni nejsou. Výše navrhované týmové rozhovory lze vést například během prostojů, pokud neprobíhá TPM27. Témata rozhovorů mohou být např. Businessplan svařovny, nejnákladnější položky střediska, ekonomické cíle Svařovny ROOMSTER, problematika interní komunikace, fasování a další různé záležitosti, které mohou přispět k (nejen) ekonomicky efektivnějšímu chodu střediska, resp. firmy. Cílem rozhovorů by mělo být naleznout příčinu (ne viníka) konzultované problematiky a motivovat pracovníky k navržení jasně měřitelného a dosažitelného cíle. Za tento cíl by měly být v týmu vybrány odpovědné osoby, jejichž úkolem bude požadovaného cíle dosáhnout v přesně stanoveném termínu. 27

Problematikou TPM se tato práce nezabývá. Vysvětlení pojmu TPM lze naleznout např. na webu

http://e-api.cz/page/68404.tpm/ 40

Na dalším týmovém pohovoru by mělo být kontrolováno plnění nastavených cílů. V případě splnění cílů by měla následovat předem sjednaná odměna a v případě jejich nesplnění by mělo následovat poučení a vymýšlení nových řešení (nikdy ne trest).

3.2.3 Komunikace mezi finančním kontrolingem, výrobou vozů a nákupem V současné době ve ŠA neexistuje téměř žádná komunikace mezi oblastí výroby vozů a nákupu. V úspěšných podnicích je jedním z mnoha zodpovědností nákupu saving. Krom toho také oblast nákupu informuje oblasti technického vývoje a výroby o nových trendech v odvětví, ve kterém podnik dělá svůj business. Ve

ŠA

musí

každé

nákladové

středisko

plnit

svůj

businessplan.

Cíle

businessplanu nákladových středisek určuje, upravuje a kontroluje oddělení finančního kontrolingu. Každý businessplan je tvořen několika nákladovými účty. Doporučení této práce je pomocí Paretovy analýzy vysledovat v businessplanu daného nákladového střediska nejproblematičtější účty z hlediska výše nákladů. Dále u vysledovaných nákladových účtů, opět pomocí Paretovy analýzy, vysledovat nejproblematičtější položky a tyto položky konzultovat s oblastí nákupu28. Úkolem nákupu by bylo kontaktovat dodavatele a poptat slevu nebo hledat alternativy k problematickým položkám. Konzultace nákladových středisek výroby vozů a příslušné oblasti Nákupu by měly být prováděny kvartálně. Na každé konzultaci by měly být ze strany Výroby prezentovány problematické položky jejich businessplanu a ze strany Nákupu opatření provedená na základě minulých konzultací. Tato konzultace je taktéž vhodná pro prezentaci Nákupu ohledně nových trendů ve výrobě vozů, ochrany pracovníků při práci a jiných relevantních problematik. Jednou ročně by se konzultace měla zabývat sebehodnocením obou oblastí a výměrou úspor, kterých bylo díky vzájemné kooperaci dosaženo. 28

a dle podkapitoly výše i s pracovníky při týmových rozhovorech 41

3.3

Náhradní plnění

Tato problematika překračuje pole působnosti a kompetencí oddělení Svařovna ROOMSTER, nicméně se jí také velmi těsně týká. Společnost ŠKODA AUTO a.s. odebírá položky OOPP v režimu náhradního plnění. Neboť „zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (§81). Při nesplnění lze: 1) odvést do státního rozpočtu ročně 2,5 násobek průměrné mzdy za každou zdravotně postiženou osobu, kterou firma dle povinnosti nezaměstnává 2) čerpat náhradní plnění odebráním výrobků nebo služeb od organizace, která zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, nebo od osoby se zdravotním postižením, která podniká jako OSVČ 3) kombinovat odvod státu a náhradní plnění“ (PracePostizenych.cz, 2011) Ad 2) Objem odběru náhradního plnění za 1 přepočtenou OZP je dán sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém vznikla povinnost zaměstnávání OZP. (Náhradní plnění 2012, 2012) „Poskytovatel náhradního plnění může dodávat výrobky a služby či plnit zakázky pro odběratele náhradního podílu pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého svého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.“ (Náhradní plnění 2012, 2012)

3.3.1 Náhradní plnění v ŠA Oddělení nákupu neposkytlo informační materiály pro tuto práci, a proto nelze přesně uvést, v jaké hodnotě odebírá firma zboží v režimu náhradního plnění a kolik peněz odvádí do státního rozpočtu za každého nezaměstnaného pracovníka se změněnou pracovní schopností. K těmto číslům je však možné se dostat nepřímo díky údajům z oblasti personalistiky. Níže uvedená čísla jsou platná k datu 27.6.2013, nicméně do doby odevzání této práce se nějak dramaticky nepozměnila. 42

K výše uvedenému datu pracovalo ve ŠA 24 931 zaměstnanců, z toho bylo 303 osob se změněnou pracovní schopností. 4 % z 24 931 lidí je 998 osob se změněnou pracovní schopností, které by ŠA měla dle zákona zaměstnávat. Aby firma splnila všechny náležitosti náhradního plnění, má tři možnosti: 1) Odvod do státního rozpočtu bez využití náhradního plnění ve výši 42 362 524,80 Kč. 2) Odběr výrobků a služeb v částce 118 615 069,44 Kč za předpokladu, že dodavatel bude zaměstnávat minimálně 50 % osob se změněnou pracovní schopnosností. Dodavatel může za každou zaměstnanou osobu se změněnou pracovní schopností dodat zboží ve výši 878 688 Kč, tzn., že pro uspokojení poptávky po zboží ve výši 118 615 069,44 Kč musí dodavatel zaměstnat minimálně 135 výše zmíněných osob. (ad 1 a 2 - Pro výpočet byla použita průměrná mzda ve výši 24.408,00 Kč) 3) Zaměstnat v celé ŠA 695 osob se změněnou pracovní schopností. 4) Kombinovat body 1-3 Ad 3) Na základě výše zmíněných údajů lze doporučit, aby se oblast personalistiky ve ŠA mj. zaměřila na nábor osob se změněnou pracovní schopností. Za předpokladu, že osoba nebude trpět mentálním postižením, lze pro tyto pracovníky nalézt široké uplatnění. Na základě jejich odbornosti mohou tyto osoby pracovat v oblastech např. technického vývoje, ekonomie, plánování, marketingu, HR, administrativy a dalších, aniž by se jejich fyzické postižení podepsalo na jejich výkonu práce či důstojnosti.

43

Závěr Analýza ekonomiky svařovny ROOMSTER byla provedena použitím velmi jednoduchého a efektivního nástroje Paretova analýza. Tato analýza definovala tři problematické nákladové účty, na něž se vyplatí vynaložit úsilí v podobě hledání úspor. Jedná se o účty Náhradní díly, OOPP a Nářadí. Tato práce se podrobněji zabývala účtem OOPP, respektive nejproblematičtějšími položkami z hlediska výšec nákladů, kterými jsou rukavice 27A a rukavice s kevlarovou vložkou. Hledání úspor bylo prováděno synergií nástrojů PDCA cyklus, nákup a hodnotová analýza. Tato práce dokázala, že první nalezené řešení nemusí být vždy správné a je nutné PDCA cyklus opakovat několikrát, než je docíleno původních požadavků. Krása cyklu PDCA spočívá mj. v tom, že v případě neúspěchu vždy nabízí poučení. Za předpokladu, že bude navržený cyklus PDCA úspěšně dokončen, je v oddělení svařovna ROOMSTER potenciál k úspoře kolem 250 000 Kč ročně. Jelikož výše zmíněné oddělení tvoří svou velikostí a ekonomikou asi jednu čtvrtinu kvasinských svařoven, ve kterých se touto prací řešené položky fasují také, je zde potenciál úspory mnohem vyšší. Práce se kromě hledání alternativ k problémovým položkám z hlediska nákladů zabývala i procesem fasování těchto položek. I zde byly objeveny nedostatky, které řeší podkapitola 3.9.1 Sledování fasovaných rukavic. Další návrh je formulován podkapitolou 3.9.2 Týmové rozhovory. Ten nastavuje pravidla týmových rozhovorů zaměřených na ekonomické cíle nákladového střediska Svařovna Roomster. Poslední nedostatek je řešen podkapitolou 3.9.3, která se zabývá komunikací mezi odděleními finančního kontrolingu, výroby vozů a nákupu. Jelikož byla během analýzy ekonomiky Svařovny ROOMSTER nějvětší pozornost zaměřena na nákladový účet OOPP, jehož položky jsou nakupovány v režimu náhradního plnění, byla řešena i tato problematika, a to podkapitolou 3.10 44

Náhradní plnění. Tato podkapitola analyzovala zejména možnosti pro firmu ŠA v této oblasti. Tato práce může sloužit jako podklad pro další analýzu ekonomiky svařovny ROOMSTER, ale i jiných nákladových středisek. Další podrobnou analýzu si v byznys plánu Svařovny ROOMSTER (ale i celé kvasinské svařovny) „zaslouží“ zejména nákladový účet Náhradní díly – který je pro OJ z hlediska nákladů nejproblematičtější – a nákladový účet Nářadí, jenž je svým poměrem k celkovému rozpočtu režijních nákladů svařovny téměř stejně tak velký jako účet OOPP. Na tuto práci může navázat taktéž analýza efektivity komunikace mezi jednotlivými odděleními a oblastmi ve ŠKODA AUTO a.s. Cílem této analýzy by mělo být vyčíslení a eliminace nadbytečných nákladů, způsobených neefektivní komunikací mezi odděleními (např. čekáním na informace, neposkytováním informací, apod.), nesledováním stejných cílů různými odděleními a protichůdnými rozhodnutími manažerů ve firmě.

45

Seznam literatury FREIBERG, František a Martin ZRALÝ. Ekonomika podniku. Vyd. 2., přeprac. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 126 s. ISBN 978-80-01-04144-4. HRADECKÝ, Mojmír. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 259 s. ISBN 978-80-247-2471-3. Interní materiály ŠKODA AUTO a.s. JOHNSON, C.N. The Benefits Fo PDCA. Quality Progress, 2002, vol. 35, no. 5. pp. 120-120 ABI/INFORM Complete. ISSN 0033524X. Legislativa. Náhradní plnění 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://nahradni-plneni2012.cz/legislativa.html Náhradní plnění. Práce postižených [online]. 2011 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.pracepostizenych.cz/nahradni-plneni POLLAK, Harry. Jak odstranit neopodstatněné náklady: hodnotová analýza v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1047-1. POPESKO, Boris, Eva JIRČÍKOVÁ a Petra ŠKODÁKOVÁ. Manažerské účetnictví [online]. Zlín, 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://is.vstecb.cz/do/5610/czv/1839877/1950716/LMA/Skripta2011.pdf. E-skripta. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Rukavice TEAL. Obchod Nisa [online]. ©2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.obchodnisa.cz/rukavice-teal?p4=16 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. TOMEK, Gustav a Věra VÁVROVÁ. Řízení výroby a nákupu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 378 s. ISBN 978-80-247-1479-0. WAGNER, J. Členění útvarů: Alokační fáze [wa07.ppt]. Praha: Katedra manažerského účetnictví, Vysoká škola ekonomická, 2012, 11 s. [cit. 06.05.2013]. Dostupné z: kmu.vse.cz/obsah/kurzy/mu1/ ZIKMUND, Martin. BUSSINES VIZE. Paretova (ABC) analýza - mocný nástroj v logistice, marketingu i obchodu [online]. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/rizeni-a-optimalizace/paretova-abc-analyza-mocnynastroj-v-logistice-marketingu-i-obchodu ZLOCHOVÁ, Martina. Optimalizace výrobních buněk. Úspěch: produktivita a inovace v souvislostech: časopis pro úspěšné manažery. Želevčice: API, 2012, 1/2012, s. 18-21. ISSN 1803-5183. 46

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Principy řízení jednicových a režijních materiálů ................................ 10 Obrázek 2: Paretova analýza ............................................................................... 14 Obrázek 3: Příklad analýzy alternativ pomocí T diagramu ................................... 18 Obrázek 4: Režijní náklady svařovny ROOMSTER v roce 2012 .......................... 21 Obrázek 5: Režijní náklady svařovny ROOMSTER za období leden - srpen 2013 21 Obrázek 6: Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za rok 2012 .................................... 23 Obrázek 7: Podíl rukavic na rozpočtu OOPP za období leden – srpen 2013 ....... 23 Obrázek 8: rukavice s kevlarovou vložkou ........................................................... 25 Obrázek 9: Analýza vývoje ceny rukavic s kevlarovou vložkou ............................ 25 Obrázek 10: Rukavice 27A ................................................................................... 26 Obrázek 11: Analýza vývoje ceny rukavic 27A ..................................................... 26 Obrázek 12: Počet vyrobených karosérií/počet fasovaných rukavic s kevlarovou vložkou ................................................................................................................. 27 Obrázek 13: Počet vyrobených karosérií/počet fasovaných rukavic 27A ............. 27 Obrázek 14: Rukavice TEAL ................................................................................ 33 Obrázek 15: Funkční analýza rukavic TEAL......................................................... 33 Obrázek 16: Rukavice P3 ..................................................................................... 34 Obrázek 17: Funkční analýza rukavic P3 ............................................................. 34 Obrázek 18: Rukavice F008 ................................................................................. 37 Obrázek 21: Funkční analýza rukavic F008 ......................................................... 37 Obrázek 22: ESAB EXCELLENT ......................................................................... 38

47

Seznam tabulek Tabulka 1: Definování základních a vedlejších funkcí .......................................... 17 Tabulka 2:Alternativy pro základní funkci a jejich ocenění ................................... 18 Tabulka 3: Definice požadovaných fcí .................................................................. 32 Tabulka 4: Alternativy k rukavicím 27A................................................................. 32

48

Seznam příloh Příloha č. 1 Fasování rukavic a počet vyrobených karosérií ................................. 50 Příloha č. 2 Zkouškový protokol OOPP ................................................................ 51 Příloha č. 3 Norma EN 420 ................................................................................... 52 Příloha č. 4 Shoda se Směrnicí o OOPP: 89/686/EHS......................................... 55 Příloha č. 5 Norma EN 388 ................................................................................... 56 Příloha č. 6 Rukavice Krytech 579 – technický list ............................................... 58 Příloha č. 7 Rukavice ULTRANE 551 – technický list........................................... 60 Příloha č.8 Stanovisko VSU/2 k požadavku zkoušek rukavic MAPA na pracovištích finiše v provozech závodu Kvasiny ....................................................................... 62 Příloha č.9 Rukavice F008 – technický list ........................................................... 63 Příloha č. 10 Tabulka pro sledování čerpání problematických položek z hlediska nákladů ................................................................................................................. 64

49

Příloha č. 1 Fasování rukavic a počet vyrobených karosérií Fasování rukavic a počet vyrobených karosérií v období 2012 položka

rukavice s kevlarovou

rukavice

počet vyrobených

vložkou (Ks)

27A (Ks)

karosérií (Ks)

leden

670

1296

3422

únor

770

1500

3976

březen

654

1466

4251

duben

612

1236

3521

květen

690

1536

3846

červen

740

1272

4132

červenec 430

963

2683

srpen

440

1116

2022

září

540

1176

2827

říjen

540

780

3013

listopad

900

1668

3752

132

1445

prosinec 200

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA

Fasování rukavic a počet vyrobených karoséríí v období leden – srpen 2013 rukavice s kevlarovou položka vložkou (Ks) leden 320 únor 430 březen 275 duben 280 květen 390 červen 300 červenec 120 srpen 290

rukavice 27A (Ks) 744 852 612 300 576 480 156 660

počet vyrobených karosérií (Ks) 1595 3074 2408 3070 3087 2897 1244 2494

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z interních materiálů ŠA

50

Příloha č. 2 Zkouškový protokol OOPP

zdroj: Interní materiály ŠA

51

Příloha č. 3 Norma EN 420 „Tato norma definuje obecné požadavky na design a celkové provedení rukavic, jejich nezávadnost, pohodlnost a efektivnost. Značení a informace se vztahují na všechny ochranné rukavice. Tuto normu lze rovněž aplikovat na chrániče paží.“ (Ansell Europe, ©2013) „Každá rukavice by měla být označena: 

Názvem výrobce



Označením rukavice a velikostí (viz Tabulka 8)



Značkou CE (viz podkapitola níže)



Příslušnými piktogramy spolu s náležitými úrovněmi výkonu a odkazem na normu EN. (viz podkapitola níže)



Značení by mělo být čitelné po celou dobu životnosti rukavice. Pokud není možně rukavici označit kvůli jejímu provedení, mělo by být toto uvedeno na prvním příslušném obalu.“

(Ansell Europe, ©2013) „Značení na obalu, který přímo obsahuje rukavice 

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce



Označení rukavic a velikost (viz Tabulka 8)



Značka CE (viz podkapitola níže)



Informace k použití



jednoduchý design: „pouze pro minimální rizika“



střední nebo komplexní design: odpovídající piktogramy (viz podkapitola níže)



pokud je ochrana omezena pouze na část ruky, musí toto být uvedeno (např. „Pouze ochrana dlaně“)



Odkaz, kde lze získat informace.“

(Ansell Europe, ©2013) „Návod na použití (dodáván po uvedení rukavic na trh) 

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce 52



Provedení rukavic



Škála dostupných velikostí (viz Tabulka 8)



Značka CE (viz podkapitola níže)



Pokyny pro péči & a skladování



Pokyny a omezení použití



Seznam materiálů použitých na rukavici, o kterých je známo, že způsobují alergie



Seznam všech materiálů použitých na rukavici má být k dispozici na vyžádání



Jméno a adresa pověřeného orgánu, který certifikoval produkt (viz podkapitola níže)“

(Ansell Europe, ©2013)

Velikosti rukavic

Velikost

Odpovídající velikosti Obvod ruky/délka Minimální délka rukavice

Rukavic

ruky

(mm)

(mm)

6

6

152/160

220

7

7

178/171

230

8

8

203/182

240

9

9

229/192

250

10

10

254/204

260

11

11

279/215

270

Zdroj: dostupné z http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en420_marking&lang=CS (citováno 15.9.2013)

53

Obratnost (úchopová schopnost)

Úroveň výkonu

Nejmenší průměr špendlíku, který lze uchopit rukou s rukavicí: 3 x/30 sekund (mm)

1

11,0

2

9,5

3

8,0

4

6,5

5

5,0

Zdroj: dostupné z http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en420_marking&lang=CS (citováno 15.9.2013)

Zdroje citace: Standardy pro rukavice: Norma EN 420: 2003: Obecné požadavky na ochranné rukavice. ANSELL CORPORATE. Ansell Corporate [online]. ©2013 [cit. 2013-0915]. Dostupné z: http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en420&la ng=CS Norma EN 420: 2003: Značení & informací. ANSELL CORPORATE. Ansell Corporate [online]. ©2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en420_m arking&lang=CS

54

Příloha č. 4 Shoda se Směrnicí o OOPP: 89/686/EHS „Směrnice 89/686/EHS popisuje dvě třídy rukavic, které vyhovují dvěma stupňům rizik: „minimálnímu“ a „smrtelnému“ nebo „nezvratnému“ riziku. Riziko, které spadá mezi tyto dvě úrovně lze označit jako „střední“. Pro vyhovění této směrnici musí být stanovena úroveň rizika a dle těchto rizik musí být vybrány rukavice z odpovídající třídy.“ (Ansell Europe, ©2013) V případě hledání alternativy k rukavicím s kevlarovou vložkou i rukavicím 27A budou vybírány produkty, které jsou určeny pro ochranu středních rizik. „Rukavice určené pro ochranu proti středním rizikům, např. rukavice určené pro obecnou manipulaci vyžadující dobrý výkon v oblasti ochrany proti prořezání, propíchnutí a oděru, musí být podrobeny nezávislému testování a certifikaci úředně oznámeným orgánem. Pouze tyto schválené orgány mohou vydávat označení CE (viz Obrázek 20), bez kterého rukavice nesmějí být prodávány. Každý úředně oznámený orgán má své vlastní identifikační číslo. Jméno a adresa úředně schváleného orgánu, který certifikuje produkt, se musí uvádět v návodu k použití, který musí být přiložen k rukavicím.“ (Ansell Europe, ©2013)

Zdroj: dostupné z http://www.tillo.cz/wp-content/uploads/2013/06/CE.jpg (převzato 15.9.2013)

Označení CE

Zdroj citace: Shoda se Směrnicí o OPP: 89/686/EEC. ANSELL CORPORATE. Ansell Corporate [online]. ©2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_directive&lang=CS

55

Příloha č. 5 Norma EN 388 „Norma EN 388 se vztahuje na všechny typy ochranných rukavic ohledně fyzického

i

mechanického

poškození

způsobeného

oděrem,

pořezáním,

propíchnutím a protržením.“ (Ansell Europe, ©2013) „Ochrana proti mechanickým rizikům je značena piktogramem (viz Obrázek 21), který je následován čtyřmi číslicemi (úrovně výkonu – dále jen ÚV), z nichž každá představuje výkon v testu proti specifickému riziku (viz Tabulka 10).“ (Ansell Europe, ©2013) „Tyto úrovně výkonu musí být výrazně zobrazeny vedle piktogramu na obalu, ve kterém jsou přímo baleny rukavice.“ (Ansell Europe, ©2013)

Zdroj:

dostupné

z http://www.anselleurope.com/industrial/img/page/mechanical_risks_picto.gif

(převzato 15.9.2013)

Piktogram normy EN 388 „Piktogram „Mechanická rizika“ je doprovázen čtyřčíselným kódem: a. Odolnost proti oděru: je založena na počtu cyklů, které jsou zapotřebí k prodření vzorku rukavice. b. Odolnost proti prořezání: je založena na počtu cyklů, které jsou zapotřebí k prořezání skrz vzorek při konstantní rychlosti. c. Odolnost proti protržení: je založena na množství síly potřebné k protržení vzorku. d. Odolnost proti propíchnutí: je založena na množství síly potřebné k propíchnutí vzorku bodcem o standardizované velikosti.“ (Ansell Europe, ©2013)

56

Nejnižší úrovně výkonu dle normy EN388 Hodnocení úrovně výkonu Test

0

1

2

3

4

5

a. Odolnost proti oděru (cykly)

< 100 100 500 2000 8000

b. Odolnost proti prořezání (faktor)

< 1,2 1,2 2,5 5,0 10,0 20,0

c. Odolnost proti protržení (Newton)

< 10 10 25

75

-

d. Odolnost proti propíchnutí (Newton) < 20 20 60 100 150

-

Zdroj:

50

-

dostupné

z http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en388&lang=CS (citováno 15.9.2013)

Zdroj citace: Standardy pro rukavice: Norma EN 388: 2003: Rukavice poskytující ochranu před mechanickými riziky. ANSELL CORPORATE. Ansell Corporate [online]. ©2013 [cit. 2013-09-15]. Dostupné z: http://www.anselleurope.com/industrial/index.cfm?pages=eu_standards_en388&la ng=CS

57

Příloha č. 6 Rukavice Krytech 579 – technický list

58

zdroj:

dostupné

z

http://www.mapa-pro.cz/pruvodce-vyberem-

rukavic/ochrana/ochrana-proti-porezani/p/g/krytech-579.html#documentation (převzato 24.10.2013) 59

Příloha č. 7 Rukavice ULTRANE 551 – technický list

60

Zdroj:

dostupné

z

http://www.mapa-pro.cz/pruvodce-vyberem-

rukavic/ochrana/ochrana-pri-manipulaci/p/g/ultrane-551.html#documentation (převzato 24.10.2013) 61

Příloha č.8 Stanovisko VSU/2 k požadavku zkoušek rukavic MAPA na pracovištích finiše v provozech závodu Kvasiny „Posuzované

rukavice

MAPA

jsou

výrobcem

doporučeny

k použití

v automobilovém průmyslu k mechanické ochraně rukou v přiměřeně čistém prostředí pro montáž dílů, manipulaci a třídění malých ostrých dílů. V Kvasinách je chce svařovna vyzkoušet na lince finiše, kde se ručně manipuluje s velkými panelovými díly, nanáší se lepidlo, povrch karoserie se brousí a nakonec se otírá textilií namočenou v Terocleanu. V souladu s technickou dokumentací dodavatele, vyjádření prac. lékaře a po posouzení rizik na pracovištích jsme dospěli k tomuto závěru: Při manipulaci s velkými panelovými díly hrozí riziko pořezání předloktí. Prach z broušení na lince finiše bude pronikat tkanou částí rukavic na hřbetu ruky a bude docházet ke kontaktu kůže hřbetu ruky s prachem obsahujícím částice zinku a železa. Z toho důvodu dle vyjádření MUDr. Parmové, lékaře závodní preventivní péče tak hrozí riziko alergických kožních reakcí, riziko dermatomu – poruchy citlivosti, hybnosti a v neposlední řadě pak riziko vzniku nemocí z povolání. Závěr: Z výše uvedených důvodů jsou rukavice k navrhované činnosti nevhodné a nesouhlasíme s provedením zkoušky.“ ( zdroj: Interní materiály ŠA)

62

Příloha č.9 Rukavice F008 – technický list Ochranné rukavice prstové F008 EN 420:2003 EN 388:2003 Popis: Pracovní rukavice z bílé lícové hověziny, hřbet ze štípenky, pružinka v zápěstí, s lemem na zápěstí. Vynikající citlivost a zručnost. Dodávány ve velikosti: 8/9/10/11. Určení: Rukavice jsou určeny k ochraně rukou proti mechanickým rizikům pro běžné práce např.:manipulace s lehčími i těžkými předměty, truhlářství, opravárenství, doprava, zasilatelství. Odolnost proti otěru Odolnost proti řezu Odolnost proti protržení Odolnost proti propíchnutí

Třída 3 Třída 1 Třída 3 Třída 4

Označení: Rukavice jsou označeny CE, dále logem dodavatele, typovým číslem, velikostí a piktoramy. Údržba a čištění: Stav rukavic kontrolujte před každým použitím. Na čištění rukavic nepoužívejte organická rozpouštědla. Nečistoty odstraňujte pomocí kartáčku. Rukavice nejsou určeny k číštění praním. Skladovatelnost: Rukavice musí být skladovány v originálním balení na suchém místě, daleko od zdrojů tepla a přímého světla. Vyhněte se kontaktu s rozpouštědly, která mohou způsobit zhoršení jejich vlastností. V případě nedodžení těchto skladovacích podmínek, může dojít k znehodnocení rukavic, za které neručí výrobce. Upozornění: Před každým použitím rukavice vizuálně prohlédněte, cílem je zajistit bezpečnost a především výborné pracovní podmínky. Pokud budou rukavice poškozené nebo znečištěné, nemohou být použity – vyměňtě je za nové. Dovozce do EU:

PIP EUROPE SRL Viale del Lavoro 18/3, Z.A. Europa 35020 Ponte San Nicoló PD ITÁLIE

63

Příloha č. 10 Tabulka pro sledování čerpání problematických položek z hlediska nákladů

Název položky pracoviště tým 1 2 3 4 5 podlaha zadní, podkomplety 13 33 podkomplety zadní podlahy 14 34 UB II + MIG/MAG 16 36 Postr. L/P Csl LP 17 37 Postr.P 18 38 Podlaha přední 20 40 Karos.svař.I, podkomplety postranic LP 21 41 Karos.svař.II 22 42 Dveře přední L/P 23 Dveře zadní L/P + ND 24 finiš dveří + 5. Dveře 25 broušení + strojení 27 47 KB5+repase 28 48

6

Zdroj: vlastní zpracování

64

7

8

9

CÍL/ 10 11 12 celkem měsíc

ANOTAČNÍ ZÁZNAM

AUTOR

Petr Vilímek

STUDIJNÍ OBOR

6208R088 Podniková ekonomika a management provozu

NÁZEV PRÁCE

Optimalizace režijních nákladů v oddělení Svařovna ROOMSTER ve ŠKODA AUTO a.s.

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. Petr Novotný, Ph.D.

KATEDRA

KLRK logistiky

-

Katedra a

ROK ODEVZDÁNÍ

2013

řízení

kvality

POČET STRAN

41

POČET OBRÁZKŮ

22

POČET TABULEK

4

POČET PŘÍLOH

10

STRUČNÝ POPIS

Bakalářská práce se věnuje problematice režijních nákladů nákladového střediska Svařovna ROOMSTER ve firmě ŠKODA AUTO a.s. Cílem této práce je zanalyzovat režijní náklady výše zmíněného oddělení a navrhnout řešení vedoucí k optimalizaci těchto režijních nákladů. Analýza je provedena pomocí Paretovy analýzy. Na základě této analýzy jsou vybrány nákladové účty, které představují největší potenciál z hlediska hledání úspor. Vlastní návrh budoucího stavu se zabývá vybranými nákladovými položkami, pro které jsou hledány alternativy. Tyto alternativy jsou hledány na základě modelu, který představuje synergii nástrojů PDCA cyklus, nákup a hodnotová analýza.

KLÍČOVÁ SLOVA

režijní náklady, nákladová střediska, Paretova analýza, PDCA cyklus, svařovna, nákup, hodnotová analýza, rukavice

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ano

65

ANNOTATION

AUTHOR

Petr Vilímek

FIELD

6208R088 Business Management and Production

THESIS TITLE

Optimization of overheads in the department Weld shop ROOMSTER in ŠKODA AUTO a.s.

SUPERVISOR

Ing. Petr Novotný, Ph.D.

DEPARTMENT

KLRK - Department of Logistics and Quality Management

NUMBER OF PAGES

41

NUMBER OF PICTURES

22

NUMBER OF TABLES

4

NUMBER OF APPENDICES

10

SUMMARY

YEAR

2013

The bachelor thesis deals with the issue of overhead costs of the department Weld shop Roomster in Škoda Auto a.s. The goal of this thesis is to analyze overhead costs of the department mentioned above and propose solutions leading to optimize these overheads. The analysis is executed using the Pareto analysis. Based on this analysis there are selected expense accounts, that present the greatest potential for the cost savings. The design of the future state deals with selected cost items, for which the alternatives being sought. These alternatives are sought based on a model that represents the synergy of tools PDCA cycle, purchase and value analysis.

KEY WORDS

overhead costs, cost centers, Pareto analysis, PDCA cycle, weld shop, purchase, value analysis, gloves

THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: Yes

66