ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Petra Kozánková
2011 1
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor:
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Pohledávky po splatnosti, prevence a způsoby řešení
Petra Kozánková
Vedoucí práce: Ing. Jan Dušek 2
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 3. 5. 2011 3
Děkuji
panu
Ing.
Janu
Duškovi
za
odborné
vedení
bakalářské
práce
a poskytování cenných rad. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům oddělení ET Treasury, především paní Ing. Janě Hodboďové a Ing. Daniele Kameníkové za konzultace a poskytnutí interních podkladů k vypracování bakalářské práce. 4
OBSAH SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................. 8 ÚVOD ................................................................................................................... 11 1.
PRÁVNÍ CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK ........................................... 13 1.1. Právní vztah a jeho obsah ....................................................................... 13 1.2. Pohledávky po splatnosti a příčiny jejich vzniku ..................................... 14
2.
ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK A ÚVĚROVÁ POLITIKA ......................................... 16 2.1. Rozhodnutí o poskytování dodavatelských úvěrů .................................. 17
3.
POHLEDÁVKY V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH .... 19 3.1. Pohledávky za odběrateli ve ŠKODA AUTO a.s. .................................... 21 3.2. Specifika odvětví automobilového průmyslu ........................................... 21 3.3. Postavení ŠKODA AUTO a.s. na trhu a specifikace její obchodní sítě .. 22
4.
POHLEDÁVKY VE VNITROPODNIKOVÉM PROSTŘEDÍ ........................... 25 4.1. Hotovostní cyklus .................................................................................... 25 4.2. Výnosový cyklus ...................................................................................... 26 4.2.1. úvodní nastavení procesu ................................................................. 27 4.2.2. opakující se kroky ............................................................................. 28 4.3. Hotovostní cyklus ve struktuře firmy ŠKODA AUTO a.s........................ 28 4.3.1. Vznik obchodního vztahu .................................................................. 30 4.3.2. Průběh realizace zakázky při prodeji v tuzemsku ............................. 31 4.3.3. Průběh realizace zakázky při prodeji na export ................................ 32
5
5.
PREVENCE VZNIKU POHLEDÁVEK PO SPLATNOSTI VE SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO A.S ....................................................................................... 35 5.1. Zajišťování exportních obchodů .............................................................. 36 5.1.1. Platební podmínky ............................................................................ 36 5.1.2. Zajišťovací instrumenty v zahraničním obchodě ............................... 37 5.1.3. Dokumentární akreditiv ..................................................................... 37 5.1.4. Stand-by akreditiv ............................................................................. 39 5.1.5. Bankovní záruka ............................................................................... 39 5.2. Zajišťování tuzemských obchodů ............................................................ 40 5.3. Faktoring pohledávek .............................................................................. 42 5.4. Forfaiting ................................................................................................. 44
6.
VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ......................................................................... 46 6.1. Interní proces vymáhání pohledávek....................................................... 46 6.2. Zápočet pohledávek ................................................................................ 47 6.3. Uplatnění claimu u obchodů jištěných zajišťovacími instrumenty ........... 48 6.4. Vymáhání soudní cestou ......................................................................... 49
7.
FORMULACE MOŢNÝCH DOPORUČENÍ ................................................... 51 7.1. Problematika zajišťovacích instrumentů .................................................. 51 7.2. Problematika interní evidence pohledávek po splatnosti ...................... 52 7.3. Implementace flexibilní platební podmínky při exportním faktoringu ..... 53 7.4. Vytvoření komunikačního rozhraní pro ŠOD a ŠOP .............................. 55
ZÁVĚR ................................................................................................................. 58 6
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 62
7
SEZNAM ZKRATEK AG
Aktiengesellschaft
apod.
a podobně
AR
pohledávky (account receivable)
a.s.
akciová společnost
atd.
a tak dále
B2B
Business to Business
cca
cirka
č.
číslo
ČR
Česká republika
DPH
daň z přidané hodnoty
DSR
doba obratu pohledávek (days of sales in receivable)
EP
Právní záleţitosti
ET
Treasury
ET/2
Trade Finance
EUU
Účtárna kontokorentů
EUU/1
Debitoři a fakturace
GVF
Group Volkswagen France
GVRus
Group Volkswagen Russia
L/C
dokumentární akreditiv (letter of credit)
MP
Metodický pokyn
např.
například 8
NSC
National sales company
ObčZ
Občanský zákoník
obr.
obrázek
P
Prodej a marketing
PD
Prodej originálních dílů a příslušenství
POM
Řízení výrobních zakázek
R
trţby (revenues)
resp.
respektive
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaný, tak zvaně
SAP
Systémy, aplikace a produkty
Sb.
sbírky
S&P
ratingová společnost Standard&Poor’s
ŠA
ŠKODA AUTO a.s.
ŠOD
Škoda originální díly
ŠOP
Škoda originální příslušenství
SWIFT
Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication
TG
Tochtergesselchaft
VFB
Volkswagen Finance Belgium S. A.
VGA
Volkswagen Group Australia
VGS
Volkswagen Group Servises S. A.
vs.
versus 9
VW
Volkswagen
VWG Irland
Volkswagen Group Irland
VW UK
Volkswagen United Kingdom
ZP8
Zielpunkt = kontrolní bod (místo, kde vůz sjíţdí z výrobní linky)
10
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila problematiku pohledávek po splatnosti, moţné způsoby prevence jejich vzniku a řešení. Jiţ během své odborné praxe na finančním oddělení firmy ULMA Construccion cz. jsem se seznámila s danou problematikou a i nyní jako zaměstnanec společnosti ŠKODA AUTO a. s. na oddělení PD – Prodej originálních dílů a příslušenství přicházím denně
do
styku
se
zajišťovacími
mechanismy,
platebními
podmínkami,
objednávkami, fakturami a jinými s pohledávkami souvisejícími instrumenty. S ohledem na mou praktickou zkušenost jsem se rozhodla tuto práci koncipovat více prakticky a hlavním těţištěm mé práce je tedy analýza problematiky pohledávek v rámci společnosti ŠKODA AUTO a.s. Pohledávky za odběrateli z prodeje zboţí či sluţeb jako výsledku činnosti podniku prostupují celým jeho výrobním procesem, hotovostním a výnosovým cyklem a z toho důvodu na ně lze nahlíţet z mnoha úhlů pohledu. Tato bakalářská práce je psána z pohledu tzv. trade finance neboli oddělení ET Treasury, které je v rámci organizační struktury ŠKODA AUTO a.s. zodpovědné za zajišťování finančního krytí exportu a průběhu zahraničního obchodu. Cílem této bakalářské práce je analyzovat problematiku pohledávek po splatnosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích. V rámci struktury a interních procesů společnosti ŠKODA AUTO a.s. je popsán proces zpracování objednávky a jsou formulována jednotlivá preventivní opatření vzniku neuhrazených pohledávek a moţnosti jejich řešení či vymáhání. Závěrem navrhuji doporučení, jejichţ implementace by do budoucna vedla k větší efektivitě řízení pohledávek a eliminovala rizika jejich vzniku. První kapitola této práce je věnována právnímu pojetí pohledávek, resp. pohledávek po splatnosti, a jsou zde vysvětleny aspekty závazkového právního vztahu. Ve druhé kapitole se věnuji problematice managementu pohledávek a charakteristice dodavatelského úvěru. Následující kapitoly jsou psány z pohledu společnosti ŠKODA AUTO a.s. a jsou těţištěm mé bakalářské práce. Formuluji zde specifika dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci obchodní sítě ŠKODA 11
AUTO a.s. a jejího postavení vůči svým odběratelům. S ohledem na výnosový a hotovostní cyklus společnosti popisuji průběh objednávkového procesu ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. od přijmutí objednávky po dodání zboţí. Dále jsou uvedena a analyzována preventivní opatření vzniku pohledávek včetně ustanovení vyplývajících ze smluvního vztahu mezi ŠA a importérem, resp. ŠA a dealerem. Patřičná pozornost je věnována zajišťovacím instrumentům a procesu odprodeje pohledávek (faktoring, popř. forfaiting) jako jedné z nejúčinnějších metod prevence neuhrazených pohledávek. Dále jsou demonstrovány způsoby řešení problematiky neuhrazených pohledávek a moţnosti jejich vymáhání. V poslední kapitole navrhuji na základě analýzy současného stavu ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. moţná opatření, jejichţ implementace by mohla napomoci ke zlepšení stávající situace.
12
1. PRÁVNÍ CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK Vyjdeme-li z předpokladu, ţe existence lidské společnosti je řízena, limitována a upravována všeobecně platným a uznávaným systémem, a to systémem právním, dojdeme k závěru, ţe vznik, změna i zánik veškerých vztahů ve společnosti jsou úzce spjaty právě s právním systémem daného státu, v němţ se odehrávají. Z toho důvodu je právo hlavním výchozem bodem pro vysvětlení podstaty pohledávek. Z právního hlediska je pohledávka právem vznikajícím na základě závazkového právního vztahu, k jehoţ vzniku dochází v obchodní sféře a firemní praxi zejména na základě smlouvy. „Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dluţníka a dluţníkovi vzniká povinnost splnit závazek.“
1
Pohledávkou tedy označujeme právo věřitele poţadovat na
dluţníkovi plnění, zatímco povinnost dluţníka plnit označujeme pojmem dluh neboli závazek.
1.1. PRÁVNÍ VZTAH A JEHO OBSAH Subjekty nebo účastníky právního vztahu jsou dluţník a věřitel. Obsahem právního vztahu neboli smlouvy je plnění, které můţe mít různou formu a je v podstatě zhmotněním práva jednoho účastníka smluvního vztahu vůči druhému účastníku. „Opakem pohledávky je závazek dluţníka“.2 Obsah závazku je obecně vymezen v §494 ObčZ, podle něhoţ jsou rozlišovány čtyři formy závazku – dluţník je povinen věřiteli něco dát, něco vůči němu konat, něčeho se zdrţet nebo něco strpět. Ve smlouvě musí být vţdy obsah závazku jasně specifikován tak, aby bylo jasné, o jakou formu závazku se jedná a aby to bylo jasně identifikovatelné i pro třetí stranu v případě sporu. „Většina smluv obsahuje více závazků, a to jak na straně dluţníka, tak i na straně věřitele“ 3. Je potřeba si uvědomit, ţe kaţdá 1
[10, s. 41, § 488]
2
[1, s. 15]
3
[1, s. 15]
13
pohledávka neboli právo je kompenzována závazkem, a proto je v závazkovém vztahu kaţdá smluvní strana zároveň dluţníkem i věřitelem. Ve firemní či obchodní praxi si můţeme vznik závazkového právního vztahu představit tak, ţe dojde k podpisu smlouvy o koupi zboţí mezi prodávající firmou jako dodavatelem na jedné straně a kupujícím jako odběratelem na straně druhé. Dodavateli vzniká závazek v podobě dodání zboţí a umoţnění odběrateli řádně a včas splnit závazek vzniklý ze smluvního vztahu, odběrateli vzniká závazek v podobě úhrady zakoupeného zboţí. Zároveň vzniká oběma stranám pohledávka ve formě práva poţadovat na protistraně plnění dle smluvně dohodnutých podmínek. Zhmotněním pohledávky je vystavená faktura. Z podstaty a charakteru obchodním vztahů mezi dodavatelem a odběratelem je pohledávka nejčastěji vnímána jako neuhrazená faktura za dodané zboţí či sluţbu či jakýkoliv jiný peněţní dluh, který nebyl včas splněn. Význam pohledávek je podpořen skutečností, ţe v současné době se málokdy setkáme s realizací obchodu na platbu předem, ale většina obchodů je uskutečňována s odloţeným datem splatnosti „na fakturu“. To znamená, ţe dodávka zboţí či poskytnutí sluţby není vázána na jiţ realizovanou platbu, ale dochází k odloţené splatnosti dle dohodnutých smluvních a platebních podmínek mezi dodavatelem a odběratelem.
1.2. POHLEDÁVKY
PO
SPLATNOSTI
A
PŘÍČINY
JEJICH
VZNIKU Jiţ bylo vysvětleno, co je pohledávka, ale jaký je rozdíl mezi pohledávkou a pohledávkou po splatnosti? Pohledávka po splatnosti vzniká z pohledávky splatné v momentě, kdy nedošlo ať jiţ ze strany věřitele či dluţníka řádně a včas ke splnění závazku. V praxi to můţe vypadat tak, ţe odběratel řádně a včas nezaplatí dodávku dle podmínek smluvených s dodavatelem a nezaplatí tak fakturu za dodané zboţí. V tomto momentě vzniká dodavateli nárok na vymáhání pohledávky dle podmínek uzavřených v kupní smlouvě a dle ustanovení občanského a obchodního zákoníku.
14
V případě nesplnění závazku vyplývajícího ze smluvního vztahu dochází k tzv. prodlení. „Věřitel je v prodlení, jestliţe nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu, například změnil číslo účtu a neinformoval o tom dluţníka.“
4
Dluţník je v prodlení, nesplní-li svůj
dluh řádně a včas. Ve firemní praxi se daleko častěji setkáme s prodlením dluţníka Nejčastější příčinou prodlení dluţníka je jeho platební neschopnost, která mu znemoţňuje řádně a včas dostát svým závazkům. Platební neschopnost můţe být způsobena špatným finančním managementem daného podniku, nedostatečným finančním plánováním a rozhodováním, častými výkyvy v cash-flow způsobenými včas neuhrazenými nebo nedobytnými pohledávkami. Velmi často můţe být důvodem toho, ţe firma není likvidní, jeho špatná ekonomická situace, která se odvíjí od charakteru oboru podnikání, síle konkurence, postavení firmy na trhu a dalších parametrů. Kromě případů, kdy firma nehradí včas své závazky, protoţe z různých finančních důvodů nemůţe, je moţno setkat se i s případy, kdy odběratel či obchodní partner nedostojí svým závazkům, protoţe nechce. Takovéto chování má vypovídací hodnotu o obchodní morálce a přístupu nejen k dodavatelům, ale i obchodním partnerům obecně.
4
[10, s. 43, §522]
15
2. ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK A ÚVĚROVÁ POLITIKA Řízení pohledávek představuje firemní strategii v oblasti platebních a fakturačních podmínek, délky a výše poskytování dodavatelských úvěrů či skont za předčasné splacení a formuluje postupy pro vymáhání pohledávek. Jeho smyslem je ochránit společnost před vysokým podílem pozdě placených faktur a minimalizovat podíl neuhrazených pohledávek, které nejsou uhrazeny buď vůbec, nebo s vynaloţením relativně vysokých nákladů. Pro podnik je obzvlášť důleţité nalézt optimum své úvěrové politiky tak, aby s přehnaně tvrdými opatřeními nedocházelo k poklesům prodeje, ale aby na druhou stranu příliš benevolentní postoj nezpůsoboval problémy ve formě vzrůstajícího mnoţství špatných pohledávek. Řízení pohledávek má dvě dimenze – prevenci a vymáhání. U proaktivních firem je těţištěm řízení pohledávek právě prevence, která je zakomponována do prodejních procesů tak, aby nemuselo docházet k vymáhání, které znamená kromě pozdě hrazených pohledávek také vysoké náklady spojené se samotným vymáháním. Charakter úvěrové politiky podniku je výrazně ovlivněn jeho postavením na trhu a s tím související vyjednávací silou, ale také konkurenčním prostředím, které stále více přispívá k růstu síly zákazníka. Je důleţité si uvědomit, ţe ani při sebelepším řízení úvěrové politiky a prověřování kaţdého zákazníka se nelze vyhnout riziku nezaplacení a společnost tak musí v kaţdém konkrétním případě moţné riziko zváţit. Cílem úvěrové politiky ale není zcela se vyvarovat neuhrazených pohledávek a pozdě platících zákazníků, ačkoliv by to byla ideální situace, ale „umoţnit růst prodeje bez zvyšujícího se rizika vzniku špatných pohledávek a negativních dopadů na cash-flow.“ 5
5
[2, s. 414]
16
Nejčastějším ukazatelem efektivity úvěrové politiky je doba obratu pohledávek, kterou lze vypočítat na základě údajů veřejně dostupných finančních výkazů společnosti (Kislingerová, 2004): AR____ DSR = R / 360
kde: DSR – doba obratu pohledávek (days of sales in receivable) AR – pohledávky (account receivable) R – trţby (revenues)
2.1. ROZHODNUTÍ
O
POSKYTOVÁNÍ
DODAVATELSKÝCH
ÚVĚRŮ Jak jiţ bylo řečeno, většina obchodů se dnes realizuje s odloţeným datem splatnosti, kdy dodavatel poskytuje odběrateli tzv. dodavatelský úvěr. Pro poskytnutí tohoto úvěru musí být na straně odběratele splněny podmínky stanovené dodavatelskou společností, které vycházejí z její strategie řízení úvěrové politiky. Nesplňuje-li odběratel podmínky pro čerpání dodavatelského úvěru, můţe být obchod realizován na platbu předem či s pouţitím zajišťovacího instrumentu. Platební podmínky u těchto typů plateb jsou součástí prodejní a platební strategie podniku. Poskytováním dodavatelských úvěrů se podnik vystavuje nejen zvýšenému riziku nezaplacení vystavené faktury, ale v podstatě odkladem splatnosti závazků půjčuje odběrateli peníze a to bez jakéhokoliv poplatku či úroku. Tyto skutečnosti mohou vést k tomu, ţe si dodavatelská společnost do ceny výrobku započítá ve formě zvýšené marţe i prémii spojenou s rizikem nezaplacení. Následně je pak cena dodávek s odloţenou splatností vyšší neţ v případě platby hotovostí či předem (Kislingerová, 2004). Podmínky pro poskytování dodavatelských úvěrů jsou zakomponovány v úvěrové politice a prodejní strategii podniku, na jejichţ základě dochází k definování 17
souboru kritérií, které musí být před poskytnutím úvěru splněny. Jedním z těchto kritérií je tzv. hranice úvěru, která vyjadřuje sumu všech v daném okamţiku neuhrazených faktur konkrétního odběratele, které je dodavatelská společnost ochotna tolerovat. Hranice úvěru je ve firemní praxi doplňována úvěrovým limitem, který funguje na podobných principech jako kontokorentní úvěr. Kombinaci těchto dvou prvků si můţeme vyjádřit na příkladu odběratele, kterému bylo vystaveno určité mnoţství faktur s odloţenou splatností 30 dní. Protoţe se jedná o pravidelného klienta, dochází k průběţným dodávkám a vystavování faktur. Odloţené datum splatnosti ale způsobuje, ţe v určitou dobu je splatných více pohledávek najednou. Pokud by jejich peněţní vyjádření překročilo hranici úvěru definovanou pro konkrétního odběratele, mohlo by ze strany dodavatele dojít k dočasnému zastavení dodávek. Odběratel ale můţe tuto situaci řešit postupným splácením jiţ vystavených faktur, čímţ si uvolní část svého úvěrového rámce a navýší úvěrový limit. Tak můţe opět dojít k dodávce zboţí „na úvěr“ (Kislingerová, 2004). S poskytnutím a průběhem dodavatelského úvěru souvisí platební podmínky reprezentované délkou splatnosti faktur, neboť právě tento parametr vyjadřuje dobu, na kterou je dodavatelský úvěr poskytován. Délka odkladu splatnosti faktur má zásadní vliv na délku hotovostního a výnosového cyklu, nicméně v praxi jsou často realizovány tzv. splatnosti běţné v oboru, tak aby nabídka dodavatele nebyla méně výhodná neţ u konkurence.
18
3. POHLEDÁVKY V DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAZÍCH V mnoha ohledech zaujímají pohledávky za odběrateli zásadní úlohu. Pro výrobní podniky je prodej výrobků a úhrada pohledávek zdrojem příjmů, které vstupují do podniku a mají vliv na jeho hospodářský výsledek. Z hlediska likvidity a platební schopnosti mají pohledávky zásadní vliv na cash-flow a na celkovou likviditu podniku, která můţe být vlivem pohledávek hrazených po splatnosti či dokonce neuhrazených pohledávek narušena a dodavatel tak musí dočasné nebo trvalé výpadky v příjmech financovat z vlastních zdrojů. I přes své moţné negativní dopady, spojené zejména s rizikem nezaplacení, jsou pohledávky neoddělitelnou součástí podnikání, protoţe umoţňují hladký průběh obchodů a pomáhají financovat odběratele. V současné době se většina obchodů mezi odběratelem a dodavatelem realizuje tzv. „na fakturu“, tedy s odloţeným datem splatnosti s tzv. platebním cílem. Dodání zboţí tedy nepředchází platba v hotovosti, ale ze strany dodavatele dochází k poskytnutí tzv. dodavatelského úvěru (lze nalézt také pod pojem „dodávka na otevřený účet). Jeho podmínky se přímo odvíjí od platebních podmínek implementovaných v dodavatelské společnosti. Tyto podmínky se pak stávají součástí všeobecných obchodních podmínek dodavatelské firmy a vstupují i do jeho podmínek cenových. V tomto směru se mohou stát konkurenčním nástrojem a výhodou v boji o podíl na trhu. Při poskytování dodavatelského úvěru lze také čekat vyšší objemy prodeje, neboť je tento úvěr pro odběratele výhodnější neţ platba předem. Na druhou stranu je ale s prodejem na dodavatelský úvěr spojeno riziko nezaplacení pohledávky a vznik pohledávek po splatnosti, které jsou v lepším případě uhrazené pozdě, v horším případě neuhrazené vůbec. S pohledávkami neuhrazenými ve splatnosti vzniká dodavatelské firmě nejen ztráta v hodnotě prodaných výrobků či sluţeb, v DPH, které se musí odvést státu, ušlé marţi a zaplacené dani z příjmu, ale také v narušení plánovaných finančních toků v podniku. Míra a výše ztráty na zaplacené a odvedené dani se odvíjí od daňové 19
politiky státu, přičemţ v České republice platí, ţe se daně odvádějí nikoliv ze zaplacených faktur, ale z fakturované částky v momentě uskutečnění účetního případu. Zákon o účetnictví pojem uskutečnění účetního případu nespecifikují, nicméně v praxi, interních předpisech a směrnicích mnoha firem se za den uskutečnění účetního případu povaţuje den splnění dodávky, úhrada pohledávky, postoupení či vklad pohledávky. V případě pohledávek za odběrateli na dodavatelský úvěr pak můţeme za den uskutečnění účetního případu povaţovat den vystavení faktury, který se většinou shoduje s datem expedice (odeslání) zboţí či poskytnutí sluţby. Zdroj pro toto tvrzení lze nalézt v Českých účetních standardech. Problém odvedeného DPH a daně z příjmů z nikdy nezaplacených trţeb mohou vyřešit zálohové faktury, které nemají formu faktury jako daňového dokladu a tudíţ na jejich základě nevzniká povinnost odvodu DPH a příjem z jejich uhrazení není zahrnut do daně z příjmů. Zálohové faktury jsou odeslány odběratelům a následně po jejich zaplacení je vystavena faktura splňující kritéria daňového dokladu. Teprve v tomto okamţiku vzniká povinnost odvodu DPH a zahrnutí trţby do základu daně z příjmů. Na daňovou povinnost přitom nemá vliv neuhrazení zálohové faktury (Kislingerová, 2004). Problematika daňových dokladů a pravidel pro jejich vystavování v závislosti na uskutečnění zdanitelného plnění je regulována zákony, zejména zákonem o dani z přidané hodnoty. Pohledávky po splatnosti také pro firmu znamenají zvýšení nákladů na udrţení rovnoměrného cash-flow a vykrytí dočasného výpadku příjmů a jsou s nimi spojené také náklady na vymáhání úhrady nezaplacené pohledávky. V případě, ţe dodavatelská firma nedisponuje dostatečnými vlastními prostředky na kompenzaci výpadku cash-flow a nemá jednoduchý přístup k cizím zdrojům ve formě úvěru, můţe se dostat do druhotné platební neschopnosti, která můţe poškodit vztahy s jeho dodavateli, se zaměstnanci, státními úřady a jinými partnery. Nutno říci, ţe dopady pohledávek na cash-flow či hospodářský výsledek je moţno zhodnotit aţ zpětně v závislosti na tom, zda došlo k uhrazení splatné pohledávky či nikoliv a s jakou časovou prodlevou od data splatnosti byla pohledávka uhrazena. Na základě toho je moţné jednotlivé pohledávky klasifikovat jako 20
neuhrazené či uhrazené pozdě a zanalyzovat jejich vliv na cash-flow či hospodářský výsledek. V průběhu existence pohledávek jsou pohledávky vedeny v účetnictví dle zákona o účetnictví a je o nich účtováno dle zákonem definovaných pravidel.
3.1. POHLEDÁVKY ZA ODBĚRATELI VE ŠKODA AUTO A.S. Ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. zaujímají vzniklé pohledávky z obchodních vztahů stejně podstatnou roli jako u jiných podnikatelských subjektů, přičemţ jejich forma a charakter jsou závislé od předmětu podnikatelské činnosti dané firmy a jejích specifik. V ŠA mohou pohledávky vzniknout z prodeje vozů, originálních dílů a příslušenství či z prodeje dodávek dílů nebo tzv. ostatních prodejů jako je například prodej šrotu. Jelikoţ je ale prodej vozů, originálních dílů a příslušenství stěţejní podnikatelskou aktivitou, budu se při analýze pohledávek soustředit výhradně na takto vzniklé pohledávky.
3.2. SPECIFIKA ODVĚTVÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU Předmět podnikatelské činnosti a charakter daného odvětví má přímý vliv na hotovostní a výnosový cyklus daného podniku. Kaţdé odvětví má určitá specifika, která musí být zohledněna při realizaci jednotlivých podnikatelských aktivit, definování firemní strategie a pravidel pro řízení pohledávek a vztahu se zákazníky. Z hlediska pohledávek je důleţitým kritériem, zda lze daný výrobek či dodávku v případě neuhrazení odběratelem uplatnit „někde jinde“, tzn. prodat daný výrobek jinému odběrateli. Při realizaci takového postupu by si výrobní jednotka dokázala zajistit kompenzaci výrobních nákladů a tím i přísun aktiv. Nutno ale říci, ţe takovýto postup lze implementovat pouze v případě zakázkové výroby, kdy je výroba pojištěna pouze zálohou či dokonce neexistuje ţádný zajišťovací mechanismus. Velmi ale záleţí na charakteru dodávky, neboť jednotlivé typy dodávek, např. produkce výrobního zařízení na míru dle předem specifikovaných parametrů, nejsou uplatnitelné u jiného odběratele a jejich přealokování není moţné.
U takovýchto obchodů je tedy klíčové jejich řádné
zajištění. 21
V případě automobilového průmyslu můţe dojít k přealokování jiţ vyrobeného vozu, ale s vyšší specifikací daného vozu se šance jeho úspěšného přealokování sniţuje. V případě exportu můţe přealokování narazit na odlišná legislativní opatření, kdy například v určitých zemích není povolen export vozů s určitým typem motorizace. Nutnost přealokování jiţ vyrobených vozů je ale v případě ŠA výjimečnou situací, neboť ke spuštění zakázek do výroby a k samotné výrobě vozů je potřeba nejen dostatečné finanční krytí, ale také dodatečné krytí určitým typem zajišťovacího instrumentu. Neexistence nebo nedostatečnost těchto opatření je důvodem k tomu, ţe vozy nejsou spuštěny do výroby.
3.3. POSTAVENÍ
ŠKODA
AUTO
A.S.
NA
TRHU
A
SPECIFIKACE JEJÍ OBCHODNÍ SÍTĚ Jiţ v teoretické části byl zmíněn vztah mezi konkurenčním postavením dané firmy na trhu a její silou při vyjednávání obchodních podmínek, ve kterých mohou být do jisté míry zakomponovány jednotlivé metody prevence vzniku pohledávek po splatnosti. Je přirozené, ţe čím silnější je postavení firmy na trhu, tím má daná firma větší šanci prosadit při jednání se svými odběrateli a obchodními partnery své poţadavky, a to včetně konkrétních podmínek daného obchodu. Právě dominantní postavení na trhu a silná vyjednávací pozice umoţňují ŠA prosadit do vznikajících smluv své vlastní představy a pravidla budoucího obchodu. Důleţitým specifikem obchodních vztahů je především charakteristika obchodní sítě, která má zásadní vliv na dodavatelsko-odběratelské vztahy a problematiku pohledávek po splatnosti, jejich prevence a řešení. Obchodní síť ŠA je koncipována tak, ţe odběrateli vozů, ŠOD a ŠOP jsou importéři a dealeři, s nimiţ je veškerá obchodní spolupráce jednoznačně určena a podmíněna smluvně, a to tzv. importérskou nebo dealerskou smlouvou. Tato rámcová smlouva je základem obchodní spolupráce a vymezuje veškeré její aspekty a pravidla. Právě tato skutečnost hraje významnou roli ve vztazích mezi ŠA jako dodavatelskou společností a importérem nebo dealerem jako odběratelskou společností, neboť nejen obecně vymezuje „pravidla hry“, ale také zaštiťuje všechny realizované dodávky. Dochází tedy k tomu, ţe pro jednotlivé opakující se dodávky nemusí být 22
uzavírána samostatná smlouva, ale platí pro ně subsidiarita smlouvy importérské či dealerské. Hierarchické uspořádání odběratelské sítě spočívá v tom, ţe v kaţdé zemi, kam ŠA exportuje vozy, ŠOD a ŠOP, je jeden importér s exkluzivním právem prodeje vozů, ŠOP a ŠOD do dealerské sítě. Škoda Auto tedy v tomto případě komunikuje pouze s importérem jako se svým hlavním komunikačním a obchodním partnerem s tím, ţe importér ze své pozice kontroluje dealerskou síť v dané zemi. Odlišná situace je v České republice, kde samotná Škoda Auto vystupuje v pozici importéra a obchodními partnery jí jsou dealeři, kteří jsou pro ni také partnery komunikačními. Prodej vozů, ŠOD a ŠOP se tedy neuskutečňuje přes importéra, ale rovnou přímým kontaktem s dealerem. Další podstatnou skutečností je fakt, ţe Škoda Auto vůči svým importérům na základě smluvního vztahu uplatňuje určitou kontrolní funkci, neboť má sama zájem na obchodních výsledcích daného importéra. Prostřednictvím svých importérů má Škoda Auto zajištěn odbyt, čímţ v podstatě dochází k částečnému vyčlenění původní prodejní kompetence na zahraniční trhy. Charakteristickým rysem obchodních vztahů mezi společností Škoda Auto a jejími importéry je také dlouhodobá spolupráce, která je v mnoha případech posilována existujícími dlouhodobými osobními vztahy mezi pracovníky Škoda Auto a importéra. Klíčovým aspektem obchodní sítě ŠA je skutečnost, ţe u nejvýznamnějších importérských společností má ŠA majetkový podíl nebo se jedná přímo o dceřinou společnost. Společnosti s majoritním majetkovým podílem ŠA se nazývají NSC = national sales company. V takovéto společnosti činí majetkový podíl jedné z koncernových společností koncernu VW Group více neţ 50%. V importérské síti ŠA jsou tyto NSC: VW UK (Volkswagen United Kingdom) GVF France (Group Volkswagen France) Svenska VW (Volkswagen Sweden) VAESA Spain Volkswagen Group Italia 23
GVRus (Group Volkswagen Russia) VGA Australia (Volkswagen Group Australia) VWG Irland (Volkswagen Group Ireland) Dceřiné společnosti (TG = Tochtergesellschaft) jsou vlastněné přímo společností ŠA a jedná se o následující importéry: Škoda Auto Deutschland Škoda Auto Polska Škoda Auto Slovensko Škoda Auto India Z výše uvedeného výčtu dceřiných společností a NSC je patrné, ţe se jedná o nejvýznamnější partnery z hlediska objemu realizovaného obchodu – konkrétně dodávky vozů, ŠOD a ŠOP těmto importérům převyšují 50% veškerých realizovaných dodávek. K 31. 12. 2010 tvořily pohledávky z obchodních vztahů vůči dceřiným společnostem a ostatním spřízněným stranám zhruba 70% ze všech pohledávek z obchodních vztahů. Skutečnost, ţe společnost Škoda Auto a její odběratele spojuje společná majetková a finanční zainteresovanost hraje ve vzájemných dodavatelskoodběratelských vztazích zásadní úlohu, neboť dochází k tomu, ţe pro jednotlivé dodávky není vnitřními předpisy VW Group vyţadováno finanční zajištění. Společná majetková a vlastnická základna je styčným bodem, na kterém jsou stavěna pravidla vzájemného obchodu. Vzhledem k tomu, ţe se nepředpokládá motivace odběratelských společností nedodrţet své závazky, probíhá vzájemný obchod bez jakýchkoliv bariér či omezení. Tento postup je ale zejména v zahraničním obchodě v dnešním obchodním světě naprostým fenoménem, neboť zvláště v zahraničním obchodě je zvykem kontrakty jistit zajišťovacími instrumenty. Z tohoto hlediska se struktura a organizace obchodní sítě ŠA stává významnou výhodou, neboť vzájemné vztahy eliminují riziko vzniku neuhrazených pohledávek a zároveň podstatně sniţují náklady na prevenci jejich vzniku. 24
4. POHLEDÁVKY VE VNITROPODNIKOVÉM PROSTŘEDÍ V této kapitole budou pohledávky charakterizovány a vnímány jako součást vnitropodnikového prostředí, bude vysvětlena a popsána jejich funkce v podniku a jejich vliv na ekonomický stav dané účetní jednotky.
4.1. HOTOVOSTNÍ CYKLUS Z hlediska vnitropodnikových aktivit vstupují pohledávky do hotovostního a výnosového cyklu a hrají významnou roli při optimalizaci pracovního kapitálu. Hotovostní cyklus zachycuje sled aktivit výrobního podniku od přijmutí objednávky od zákazníka aţ po vyhotovení a expedici zboţí a vystavení faktury. Jedná se o demonstraci koloběhu finančních prostředků během výrobního procesu od počátečních investic do vstupních surovin a materiálu aţ po prodání dodaných výrobků a vystavení faktury. Celý proces končí uhrazením pohledávky, kdy výrobní společnost získává zpět finanční prostředky, které musela zpočátku investovat do realizace objednávky (Kislingerová, 2004). Časová analýza tohoto koloběhu včetně rozfázování jednotlivých částí můţe napomoci tvorbě vhodných obchodních i cenových podmínek, neboť víme-li, ţe dodavatel nám umoţní nákup surovin s datem splatnosti 30 dní a výroba nám trvá 20 dní, můţe podnik celou výrobu financovat ze závazku za dodavatelem. Datum splatnosti faktury za námi dodané zboţí má potom zásadní vliv na to, na jak dlouho bude potřeba investovat vlastní peněţní prostředky, aby bylo moţno realizovat další objednávku.
25
Zdroj: KISLINGEROVÁ, s. 381 Obrázek 1 – obecný hotovostní cyklus
Zdroj: KISLINGEROVÁ, s. 382 Obrázek 2 – hotovostní cyklus v časové ose
4.2. VÝNOSOVÝ CYKLUS „Zatímco hotovostní cyklus představuje způsob, jakým se z peněz stávají peníze“6, výnosový cyklus demonstruje celý proces řízení vztahu se zákazníkem a proces 6
[2, s. 408]
26
řízení pohledávek. Výnosový cyklus můţeme rozdělit na dvě části – úvodní nastavení procesu a opakující se kroky. Jak uţ napovídá samotný název, úvodní nastavení procesu bude odpovídat firemní strategii a bude mít stabilní charakter, zatímco opakující se kroky mohou být modifikovány v závislosti na charakteru objednávky či typu zákazníka. Přesto ale musí být celý výnosový cyklus v kaţdém podniku jasně definován a tvořit opěrné body dimenze vztahu podniku a zákazníka. 4.2.1. ÚVODNÍ NASTAVENÍ PROCESU Správně zvolená strategie, která nalézá nejvhodnější zákaznický segment pro své výrobky či sluţby, je klíčem k úspěšnému řízení vztahů se zákazníky. Strategie také určí roli pohledávek v prodejním procesu a zajistí preference zákazníků v oblasti platebních podmínek (Kislingerová, 2004). Na tuto strategii navazuje politika řízení pohledávek neboli credit policy, která detailně popisuje pravidla pro poskytování dodavatelských úvěrů a poţadavky na jejich zajištění, platební podmínky nebo způsoby vymáhání pohledávek. Podnik by měl také formulovat pravidla pro vznik smluvních vztahů upravujících základní parametry vztahu mezi ním a odběrateli. Vhodné je zakomponovat do smlouvy i způsob, jakým budou řešeny případné spory včetně problémů s včasným placením závazků. Na kvalitu smlouvy je potřeba brát velký zřetel, neboť mnohé problémy s nesplněním závazků mají kořeny v jiţ samotné smlouvě. Pozornost věnovaná přípravě smlouvy a její kvalita je proto pro splnění z ní vyplývajících závazků velice důleţitá. Ještě před podpisem smlouvy by mělo ze strany dodavatele dojít k prověření zákazníka. Samozřejmě, ţe míra a hloubka prověřování závisí na typu a významnosti uzavíraného obchodu a na tom, jedná-li se o stávajícího klienta či o klienta nového. V případě jiţ opakujícího se obchodu je postačující zkontrolovat klientovu platební morálku z interního informačního systému dle jiţ dříve realizovaných dodávek. Nový klient by měl být zaznamenán do interního informačního systému a měly by být zjištěny alespoň základní identifikační údaje a kontakty na vedoucí relevantní pracovníky. U jiţ známých klientů by mělo pravidelně docházet k aktualizaci těchto dat v informačním systému. 27
4.2.2. OPAKUJÍCÍ SE KROKY Opakující se kroky zahrnují všechny fáze od obdrţení a evidence objednávky, plánování výroby, a výrobu aţ po expedici, fakturaci, příjem platby a případné vymáhání, přičemţ zaplacení pohledávky můţe být významně ovlivněno způsobem, rychlostí a kvalitou fakturace. Z hlediska optimální délky výnosového cyklu je zvlášť důleţitá rychlost a provázanost těchto kroků uvnitř podniku a jejich efektivita, která se odvíjí od vlastního procesního nastavení, organizační struktury, kvality zainteresovaných pracovníků a informačního systému, který umoţní rychlé sdílení údajů a efektivnější spolupráce napříč jednotlivými podnikovými úrovněmi.
Délka a charakter hotovostního a vývojového cyklu mají značný dopad na stav a vývoj cash-flow a tím na likviditu podniku. V zájmu zrychleného koloběhu transformace finančních prostředků pracuje mnoho podniků na zkrácení délky a doby hotovostního a výnosového cyklu a to zkracováním doby splatnosti jimi vystavených faktur za dodané výrobky, úpravou obchodních podmínek s vlastními dodavateli, zvýšením efektivity administrativních procesů souvisejících s příjmem a zpracováním objednávky od zákazníka, optimalizací a plánováním výroby, dopravy a expedice zboţí k zákazníkovi nebo harmonizací aktivit nutných k realizaci objednávky (Kislingerová, 2004). Celý proces realizace objednávky a harmonizace jednotlivých procesů výrazně závisí na oboru a oblasti podnikání, charakteru konkurenčního prostředí a postavení podniku na trhu a jeho vyjednávací síle s vlastními dodavateli a zákazníky.
4.3. HOTOVOSTNÍ CYKLUS VE STRUKTUŘE FIRMY ŠKODA AUTO A.S. V rámci společnosti Škoda Auto vstupují do jednotlivých fází výnosového cyklu relevantní oddělení, která se podílejí na vzniku a průběhu celého výnosového cyklu. Jejich kompetence a rozsah působnosti jsou pevně ukotveny v organizační struktuře společnosti Škoda Auto, přičemţ dohromady tvoří celek kompletně zahrnující všechny procesy, které souvisejí se vznikem objednávky, jejím 28
zpracováním, fakturací, expedicí a následným inkasem, popřípadě vymáháním pohledávky. Z hlediska zajištění tuzemských či zahraničních obchodů je nejvýznamnějším oddělením ET - Treasury, správu pohledávek zajišťuje oddělení EUU – účtárna kontokorentu,
komunikace
s importérem
a
dealerem
a
zajištění
přísunu
objednávek je v kompetenci oblasti P – Prodej a marketing pro prodej vozů a oddělení PD – Prodeje originálních dílů a příslušenství pro prodej ŠOD a ŠOP. „Funkci zajišťování finančního krytí exportu a platební schopnosti plní oddělení ET Treasury, jejíţ činnost je úzce propojena s Treasury VW AG tak, aby byly zajištěny jednotné postupy v rámci koncernu.“
7
Samotné oddělení ET je organizačně dále
rozčleněno na tři útvary se specializovaným předmětem činnosti. Řízení pohledávek a plateb ze zahraničí spadá do kompetence útvaru ET/2, jehoţ „hlavní náplní je zajištění finančního krytí exportních obchodů v souladu se směrnicí 731/3 prostřednictvím
nejčastěji
pouţívaných
finančních
zajišťovacích
nástrojů:
dokumentárního akreditivu, bankovní záruky a stand-by akreditivu. Dalším důleţitým prvkem tohoto oddělení je odprodej pohledávek (faktoring) zahraničních importérů faktoringovým společnostem VFB a VGS v Bruselu.“ 8 Vedení
účetní
agendy
pohledávek
dluţníků
–
odběratelů,
management
pohledávek a s ním spojené externí a interní výkaznictví spadá do kompetence oddělení EUU/1 – Debitoři a fakturace. Mezi další její činnosti patří zpracování příchozích a odchozích plateb, zpracování zápočtů a faktoringových operací. Oddělení prodeje vozů či ŠOD a ŠOP zajišťuje v souvislosti s problematikou prevence a řešení pohledávek komunikační kanál mezi odděleními ET a EUU/1 a samotným importérem. Předpokládá se, ţe právě oblast P zná na základě kaţdodenní komunikace a vzájemných vztahů s importérem jeho aktuální situaci a dokáţe tak přispět k větší informovanosti ohledně důvodů existence neuhrazených pohledávek, příčin jejich vzniku a moţností jejich řešení. 7
[12, cit. 6. 4. 2011]
8
[12, cit. 6. 4. 2011]
29
Vzájemná spolupráce relevantních útvarů a znalost jejích kompetencí je klíčem ke správnému fungování celého procesu řízení pohledávek, v němţ kaţdý útvar plní svoji nezastupitelnou funkci. V rámci celého procesu ale dochází velice často k tříštění primárních zájmů jednotlivých oddělení, coţ můţe mít negativní dopad na kvalitu vzájemné spolupráce. Z podstaty oblasti P například vyplývá, ţe prvotním zájmem tohoto oddělení je zajištění odbytu vozů a ŠOD a ŠOP a jejich prodej s ohledem na stanovené obratové cíle a plány. Je-li ale nutné uskutečnit nějaký
obchod
v krátkém
časovém
úseku,
například
splnění
měsíčního
obratového plánu, a vyjednávání finančního instrumentu je zdlouhavé, střetávají se dva naprosto protichůdné zájmy – včasná expedice vs. zajištění finančního krytí. Ještě markantnější rozpor lze nalézt u prodeje ŠOD, jejichţ dodávky odběratelům do dealerské a servisní sítě jsou realizovány na základě servisních a garančních smluv s importérem, popř. dealerem. Vznikne-li u zakoupeného vozu Škoda nějaká závada či přijde-li zákazník do servisu s poţadavkem opravy vozu, musí být poţadované díly zajištěny včas. Z tohoto důvodu dochází v urgentních případech k výjimečnému uvolňování „nekrytých“ zakázek (na základě SWIFTové zprávy o uskutečnění převodu či kopie L/C), neboť cíl uspokojit zákazníka a udrţet kvalitu servisní sítě je důleţitým faktorem pro další spolupráci. Nutno ale říci, ţe k tomuto kroku se přistupuje pouze v urgentních případech či v momentě, kdy musí být dle legislativy dané země vůz opraven do určité pevně stanovené doby, jinak
vzniká
importérovi,
popř.
dealerovi
povinnost
odškodnit
zákazníka
poskytnutím nového vozu. Tyto případy jsou vţdy posuzovány individuálně s přihlédnutím na dosavadní zkušenosti s daným importérem a zároveň s ohledem na snahu společnosti Škoda Auto udrţet si kvalitní servisní síť a tím i zabezpečit odpovídající servis a péči o zákazníky, coţ je v tvrdém konkurenčním prostředí automobilového průmyslu nezbytné. 4.3.1. VZNIK OBCHODNÍHO VZTAHU Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách, podmínkou existence obchodní spolupráce na bázi dodavatelsko-odběratelských vztahů je importérská, resp. dealerská smlouva, která rámcově upravuje vzájemný obchodní vztah mezi ŠA a importérem, resp. dealerem. Proces zahájení jednání o smlouvě a vzniku 30
smluvního vztahu je zpravidla iniciováno oddělením prodeje, které na základě informací od potenciálního importéra či dealera a za asistence relevantních útvarů připraví návrh smlouvy. Finální návrh smlouvy je poté stejnými relevantními útvary schvalován a po jejím schválení a podepsáním všemi zúčastněnými stranami je proces vzniku smluvního vztahu ukončen. Jiţ v procesu schvalování smlouvy je uplatňována strategie společnosti ŠA, která spočívá v co největší standardizaci obchodních smluv. V podstatě se jedná o snahu paušálního (plošného) uplatnění všeobecných podmínek pro všechny importéry, popř. dealery a snahu co nejvíce eliminovat moţné výjimky či specifická ustanovení, která jsou formulována v dodatku smlouvy. V samotném smluvním vztahu jsou také zakomponována jednotlivá preventivní opatření z hlediska moţného vzniku pohledávek po splatnosti a formulovány všeobecné podmínky pro zajištění obchodů. V samotné smlouvě jsou definovány tři zajišťovací instrumenty: platba předem dokumentární akreditiv, stand-by akreditiv bankovní záruka Importér, popř. dealer má při realizaci kaţdé konkrétní zakázky moţnost volby, který z těchto zajišťovacích instrumentů bude uplatňovat, přičemţ u TG a NSC společností není poţadováno ţádné zajištění. 4.3.2. PRŮBĚH REALIZACE ZAKÁZKY PŘI PRODEJI V TUZEMSKU Realizace průběhu zakázky při prodeji vozů tuzemským odběratelům je stejně jako u exportních obchodů iniciována vloţením objednávky do B2B Portálu a komunikací jednotlivých specifik s oddělením prodeje. Stejně jako u exportu jsou jednotlivé objednávky plně zaštítěny existující dealerskou smlouvou a tudíţ jejich vznik není spojen se vznikem nové smlouvy. Dodávky vozů tuzemským dealerům nejsou podmíněny nutností aplikace zajišťovacích instrumentů, ale jsou realizovány na tzv. otevřený účet („na fakturu“) 31
nebo dochází k tzv. zálohové fakturaci. Rozhodujícím kritériem platební podmínky je to, zda má dealer smlouvu se ŠkoFinem či nikoliv, přičemţ ŠkoFin zde z pohledu ŠA vystupuje jako faktoringová společnost, které jsou ještě před datem splatnosti postupovány pohledávky. Pokud má dealer smlouvu se ŠkoFinem, dochází následující den po fakturaci k postoupení pohledávky za tzv. faktoringový poplatek, který je kalkulován na základě PRIBORU a objemu postupované pohledávky. Tento faktoringový poplatek je ze strany ŠA ŠkoFinu proplacen 5. den po postoupení pohledávky. Nemá-li dealer smlouvu se ŠkoFinem, je uplatňována tzv. zálohová fakturace. V tomto případě se v podstatě jedná o platbu předem, neboť zálohová faktura je vystavena v celkové hodnotě zakázky. Tato faktura má čtrnáctidenní splatnost a po jejím zaplacení se vystaví tzv. první daňový doklad, který slouţí jako doklad o přijmutí peněz. Na konci celého procesu je vystaven finální daňový doklad v plné hodnotě zakázky. Dodávky ŠOD a ŠOP tuzemským dealerům jsou upraveny rámcovou smlouvou a jsou realizovány na základě vloţení objednávky ze strany dealera do B2B Portálu. Objednávky jsou jištěny kreditními limity, které jsou individuálně nastaveny pro kaţdého dealera na základě jeho platební morálky, objemu a frekvence objednávek. Tyto limity jsou pravidelně kontrolovány a aktualizovány a zaštiťují všechny realizované dodávky ŠOD a ŠOP. Fungování kreditních limitů je zaloţeno na principu jejich moţného čerpání aţ do zablokování, kdy je třeba na jejich odblokování zaplatit za jiţ realizované dodávky. Zablokování limitů při jejich překročení je automatické a je řízeno systémově, to znamená, ţe v případě vyčerpání kreditního limitu se příchozí objednávky automaticky zablokují a k jejich uvolnění dojde aţ po obdrţení platby. 4.3.3. PRŮBĚH REALIZACE ZAKÁZKY PŘI PRODEJI NA EXPORT Zadání konkrétní objednávky probíhá na základě komunikace mezi oddělením prodeje a importérem, popř. dealerem. Funkci informačního systému a systému pro vkládání objednávek plní B2B Portál, který slouţí také jako komunikační rozhraní mezi odběratelem a ŠA. Na základě importérské, popř. dealerské 32
smlouvy, a typu zajištění dojde k formulaci cenové nabídky na danou zakázku. Při uplatnění odloţené splatnosti se cena navyšuje o tzv. refinanční sazbu, která je při kaţdé konkrétní zakázce kalkulována oddělením Treasury (Risk managementu). Tato sazba je počítána na základě aktuálního denního váţeného aritmetického průměru z veškerých úrokových sazeb, které momentálně ŠA hradí (úrokové příjmy/úrokové výnosy/úrokové náklady). Po propočtu refinanční sazby do celkové ceny vozu je nová cena vozu komunikována s importérem a po jejím vzájemném odsouhlasení dochází k realizaci zajišťovacího instrumentu, kterým je buď dokumentární akreditiv, stand-by akreditiv nebo bankovní záruka. Při realizaci odloţené platby a uplatnění některého zajišťovacího instrumentu formuluje oddělení ET tzv. kritéria výběru banky, u kterých ŠA akceptuje otevření dokumentárního akreditivu, stand-by akreditivu či bankovní garance. Kritéria výběru se řídí interními koncernovými směrnicemi a tzv. BankersAlmanachem, coţ je v podstatě placená licence obsahující údaje o výsledcích hospodaření a ratingu dle kritérií ratingových agentur FITCH, S&P a Moody’s. Oddělení ET posuzuje ratingy jednotlivých bank s ohledem na směrnici, kterou pravidelně uveřejňuje koncern VW a který platí pro všechny dceřiné společnosti. Pokud se rating dané banky pohybuje v hranicích určených koncernem VW, je daná bankovní instituce akceptovatelná pro otevření zajišťovacího instrumentu. Vychýlí-li se rating dané banky během jiţ uzavřeného zajišťovacího instrumentu a stane-li se tak neakceptovatelným, lze ze strany ŠA zaţádat o změnu bankovní instituce. Dojde-li k akceptaci ceny a dohodě o zajištění dodávky příslušným zajišťovacím instrumentem, příslušné oddělení oblasti P ve spolupráci s importérem schválí objednávku na vozy jejím zadáním do výrobního systému firmy Škoda Auto a tím ji předá na oddělení POM – Řízení výrobních zakázek. Zadání objednávky do výrobního systému probíhá cca 6-8 týdnů před plánovaným ukončením výroby daných modelových řad (ZP8). V tuto dobu lze ještě provádět změny ve specifikaci vozů. Hraničním termínem pro realizaci těchto změn je období dvou týdnů před výběhem vozů z výrobní linky. Tento bod je interně označován jako „ZP8“, přičemţ poslední moţností změny specifikace vozu je období dvou týdnů před ZP8. Tento termín je důleţitý pro vytvoření proforma faktury jako dokumentu, na jehoţ základě 33
lze u banky otevřít zajišťovací instrument. Vzhledem k tomu, ţe otevření zajišťovacího instrumentu musí být provedeno ještě před uvolněním zakázky do výroby, je v některých případech nutné vystavit proforma fakturu ještě před naceněním vozu ve výrobním systému. V těchto případech je proforma faktura vystavena okamţitě po vloţení zakázky do B2B Portálu s tím, ţe u zajišťovacího instrumentu (L/C) je povolena moţná procentuální odchylka z fakturační částky, na kterou je daný zajišťovací instrument otevírán. Následně dojde k výrobě vozů, jejich expedici a fakturaci. Fakturace se řídí vzájemně dohodnutými ustanoveními, která jsou zakotvena ve smlouvě. V ŠA dochází k fakturaci dodávek při jejich expedici a od tohoto data běţí také splatnost faktur, jejichţ délka je zakotvena ve smlouvě. Během této lhůty by mělo dojít k úhradě faktury ze strany importéra a tím k ukončení celého objednávkového procesu. Objednávky ŠOD a ŠOP jsou stejně jako dodávky vozů zaštítěny rámcovou importérskou smlouvou a iniciovány ze strany importéra vloţením do B2B Portálu, který zde stejně jako v případě vozů plní funkci informačního systému a komunikačního rozhraní. Komunikaci s importéry v tomto případě zajišťuje oddělení PD, které zajišťuje celý proces od vloţení objednávky aţ po expedici. Z hlediska platebních podmínek a zajišťovacích instrumentů jsou při prodeji ŠOD a ŠOP uplatňována stejná pravidla jako při prodeji vozů.
34
5. PREVENCE VZNIKU POHLEDÁVEK PO SPLATNOSTI VE SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO A.S V rámci řízení pohledávek je zaměření se na prevenci jejich vzniku klíčovou oblastí v rámci platební strategie a politiky firmy. U společnosti Škoda Auto jsou preventivní opatření zakotvena jiţ v samotné importérské a dealerské smlouvě, čímţ je zajištěna jejich právní vymahatelnost. Kromě smluvně definovaných platebních podmínek a zajišťovacích instrumentů, které byly popsány výše, je preventivním prvkem také výhrada vlastnictví, která se v praxi aplikuje zejména v tuzemském obchodu. Samotný institut výhrady vlastnictví je upraven v zákoně a jeho podstatou je to, ţe k převodu vlastnictví prodávané věci nedochází momentem předání dané věci, ale okamţikem jejího zaplacení. V praxi to znamená, ţe pokud dealerovi byly předány vozy, které ale nejsou ve lhůtě splatnosti uhrazeny a ani následně nedochází k poskytnutí plnění, je ŠA oprávněna na základě aplikování výhrady vlastnictví dané vozy dealerovi odebrat. Odebrání vozů je ale spojeno s nutností zajištění jejich následného odbytu, popřípadě jejich dočasného skladování, coţ přináší nemalé náklady. Z toho důvodu se výhrada vlastnictví pouţívá aţ jako jedna z posledních moţností vymáhání neuhrazené pohledávky. Jednoznačně nejúčinnější prevencí vzniku pohledávek po splatnosti je platba předem, kterou se Škoda Auto snaţí co nejvíce aplikovat. Její největší výhodou je to, ţe zamezí jiţ v samotném počátku nemoţnosti vzniku neuhrazené pohledávky, neboť dochází k plnému krytí zakázky ještě před jejím uvolněním a zpracováním. Lze také říci, ţe tato platební podmínka je nejméně administrativně náročná a není spojena ani pro jednu ze zúčastněných stran s finančními náklady jako je tomu například u vystavení akreditivu. Na druhou stranu existují země, kde není platba předem u zahraničních obchodů z legislativních důvodů moţná, např. Maroko, Alţírsko. U těchto zemí potom dochází k aplikaci jiného zajišťovacího instrumentu. Platba předem je nejčastěji realizována formou depozitu, který má kaţdý importér nebo dealer na svém vlastním kontě u ŠA k dispozici a z něhoţ dochází k postupnému čerpání finančních prostředků na krytí zakázek. Základem přitom je, aby byl zůstatek na kontě příslušného odběratele aktivní a dostačující na pokrytí 35
uvolňované zakázky. V opačném případě je výše depozitu doplňována či navyšována formou finančních transferů zasílaných ze strany odběratele.
5.1. ZAJIŠŤOVÁNÍ EXPORTNÍCH OBCHODŮ Kaţdá oblast podnikání je spojena s riziky, která mohou způsobit, ţe dosaţený výsledek se bude lišit od původně očekávaného výsledku. Zvláště s podnikáním na zahraničních trzích je spojena celá řada rizik specifických, která nedosahují takové důleţitosti při tuzemských obchodních transakcích. K takovým rizikům patří například riziko přepravní, rozdíly v obchodních zvyklostech a právních předpisech jednotlivých států či rizika vyplývající z vývoje ekonomické či politické situace. Zřejmě nejvýznamnějším rizikem ale stále zůstává riziko komerční vyplývající z nesplnění závazku obchodním partnerem. (Machková, Černohlávková, Sato, 2007). Přestoţe se s tímto rizikem obchodníci setkávají i při uskutečňování tuzemských transakcí, v zahraničním obchodě nabývá s ohledem na odlišnou legislativu dané lokality, na odlišné obchodní zvyklosti, informační bariéry a sociálně-ekonomické poměry ostřejší podoby. Intenzita dopadu tohoto rizika na výsledky jednotlivých obchodních operací je do jisté míry závislá na kvalitním výběru obchodního partnera a právním zajištěním daného závazkového vztahu. Sníţení rizika vzniku neuhrazených pohledávek výrazně napomáhá kvalita smluvního vztahu, vhodná forma platební podmínky a zajišťovacího instrumentu. Zvládání a eliminace komerčních rizik ze strany dodavatele jako exportující jednotky
má
podnikového
také
významnou
řízení,
vhodným
vnitřní
dimenzi
delegováním
reprezentovanou
vnitropodnikových
kvalitou
pravomocí,
systémem vnitropodnikové kontroly a schopnostmi, dovednostmi a motivací zaměstnanců při provádění běţných operativních činností. Neoddělitelnou součástí prevence negativního dopadu komerčních rizik je proto personální politika podniku spočívající ve výběru kvalifikovaných pracovníků. 5.1.1. PLATEBNÍ PODMÍNKY Škoda Auto má smluvně se svými odběrateli definované platební podmínky, které je moţno vyuţít při realizaci dodávky, přičemţ volba platební podmínky musí být 36
jasná jiţ při vloţení či tvorbě objednávky. Odběratel si můţe zvolit mezi platbou předem a tzv. odloţenou splatností, která musí být vţdy doprovázena vhodným zajišťovacím mechanismem. Platba předem je pro ŠA jako dodavatele nejvýhodnější platební podmínkou. Jedná se o bezrizikovou formu obchodu, kdy je jiţ před jeho realizací plně zajištěno finanční krytí. Před uvolněním objednávky s touto platební podmínkou stačí jen zkontrolovat aktuální výši disponibilních prostředků, kterou má daný odběratel na svém vlastním debitorském kontě u ŠA k dispozici. Je-li finanční krytí dostačující, dojde k okamţitému uvolnění objednávky. V opačném případě se s uvolněním objednávky čeká na obdrţení potvrzení o přijetí platby, kterou daný odběratel pošle na své debitorské konto u ŠA. Velice často se ke krytí konkrétní objednávky vyuţívají také garanční platby, popř. bonusy a dobropisované částky za reklamace, které ŠA proplácí odběratelům. Vyuţije-li odběratel moţnosti financování zakázky formou odloţené splatnosti, je povinen na základě smluvního ujednání zajistit tuto odloţenou splatnost formou vhodného zajišťovacího instrumentu, které jsou zakotveny v importérské smlouvě. 5.1.2. ZAJIŠŤOVACÍ INSTRUMENTY V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ Je-li dodávka realizována s odloţenou splatností, dochází k jejímu zajištění formou dokumentárního akreditivu, stand-by akreditivu nebo bankovní záruky. Zajištění exportních obchodů je ve společnosti Škoda Auto a.s. upraveno Organizačním pokynem 731/3 a Metodickým pokynem MP. 1.407. 5.1.3. DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV Dokumentární akreditiv (letter of credit – L/C) představuje jeden z nejstarších bankovních nástrojů. Jedná se o technicky velice dobře propracovaný platební a zajišťovací instrument, jehoţ pouţití se řídí mezinárodně akceptovanými pravidly. Akreditiv je v české legislativě definován v obchodním zákoníku, §682 zákona č. 513/1991 Sb.
37
„Dokumentární akreditiv lze zjednodušeně charakterizovat jako závazek banky poskytnout
pověřenému
(beneficientovi,
zpravidla
prodávajícímu)
plnění
stanovené v akreditivu, pokud beneficient předloţí včas poţadované dokumenty a splní akreditivní podmínky.“9 Pohledávka je tedy v tomto případě posunuta ze vztahu mezi kupujícím a prodávajícím do vztahu mezi prodávajícím a bankou. „Banka vystavuje akreditiv na pokyn příkazce, resp. ţadatele o akreditiv (zpravidla kupujícího).“
10
Přesné znění a konečná forma akreditivu je výsledkem dohody
mezi ŠA a příslušným odběratelem a řídí se zejména praxí a zvyklostmi z jiţ uskutečněných
obchodů.
Klíčová
je
především
formulace
poţadovaných
dokumentů, po jejichţ předloţení banka poskytne prodávajícímu plnění. U jednotlivých importérů se tyto dokumenty mohou lišit, zpravidla se ale jedná o: tzv. commercial invoice vystavenou dodavatelem transportní dokument vystavený přepravcem (airwaybill pro leteckou přepravu, bill of lading pro námořní přepravu, CMR pro kamionovou přepravu) certifikát o původu zboţí tzv. quality certificate tzv. beneficiary’s declaration Sada poţadovaných dokumentů můţe být doplněna například certifikáty prokazujícími, ţe zboţí prošlo před exportem fyzickou inspekcí, nebo certifikáty prokazujícími technologické parametry zboţí. Důleţité je si také uvědomit, ţe všechny předkládané dokumenty se musí ztotoţňovat se zněním akreditivu a musí mezi nimi být zároveň dodrţena vzájemná souvztaţnost. Zvláště při velkých objemech dodávek je tak vypracování a včasné předloţení všech poţadovaných dokumentů poměrně náročnou činností, která velice často vyţaduje důkladnou spolupráci s vystaviteli celních či transportních dokumentů tak, aby bylo vyhověno poţadavkům akreditivu. Shledá-li banka po včasné prezentaci dokumentů tyto 9
[3, s. 76]
10
[3, s. 76]
38
doklady
vyhovujícími,
dokumentárního
poskytne
akreditivu
beneficientovi
naznačuje,
ţe
plnění.
splní-li
Princip
beneficient
fungování akreditivem
stanovené podmínky, dojde ze strany banky k poskytnutí plnění. Jeho nevýhodou je především nejistota beneficienta, jak bude banka posuzovat předloţené dokumenty a dále poměrná pracnost tohoto instrumentu ze strany všech pověřených osob. V neposlední řadě jsou akreditivy pro příkazce spojeny s finančními náklady, jako je například poplatek za jeho vystavení, potvrzení, prodlouţení či změnu. Přesto ale zůstává v zahraničním obchodu s některými teritorii nástrojem nezbytným, protoţe legislativa dané země jiný zajišťovací nástroj odběrateli pouţít znemoţňuje. 5.1.4. STAND-BY AKREDITIV Stand-by akreditiv jako zajišťovací nástroj se v ŠA pouţívá jako alternativa bankovní záruky u destinací, kde legislativa dané země vystavení bankovní záruky nedovoluje. Dále lze stand-by akreditiv aplikovat jako méně administrativně náročnou alternativu klasického dokumentárního akreditivu u obchodů s niţším komerčním rizikem. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu, u něhoţ dochází k poskytnutí plnění ze strany banky aţ na základě předloţených dokumentů, funguje stand-by akreditiv na principu dokumentů potvrzujících nesplnění určitého závazku. Tímto dokumentem bývá nejčastěji tzv. prohlášení věřitele o nesplnění závazku odběratelem, které je adresováno bance, u které příkazce (kupující) vystavil stand-by akreditiv. Banka v případě shledání předloţených dokumentů vyhovujícími poskytne beneficientovi plnění. 5.1.5. BANKOVNÍ ZÁRUKA Bankovní záruka je v praxi velice často pouţívaným zajišťovacím instrumentem, kde
banka
vystupuje
v pozici
„ručitele“
zavazujícího
se
splnit
závazek
beneficientovi (prodávajícímu) v případě, ţe tak neučiní příkazce (kupující). Obchodní zákoník v §313 definuje bankovní záruku takto: „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba
39
(dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“11 Obecně lze bankovní záruku chápat jako abstraktní rámec nebo záštitu, pod kterou jsou uzavírány jednotlivé obchody a probíhají jednotlivé dodávky, přičemţ platí, ţe tyto obchody jsou kryty do výše, na kterou je bankovní záruka uzavřena. Jedná-li se tedy o plynulý tok dodávek, je nezbytné kontrolovat, aby nedošlo k přečerpání bankovní garance – pravidelně je sledován disponibilní zůstatek, oproti kterému jsou uvolňovány další zakázky. Tento zůstatek musí být vţdy aktivní a plně pokrývat novou zakázku. Není-li tomu tak, nemělo by dojít k uvolnění zakázky. V případě nesplnění závazku ze strany dluţníka je věřitel oprávněn předloţit bance dokumenty svědčící o nesplnění povinnosti dluţníka – tímto dokumentem je tzv. prohlášení věřitele (claim), který prodávající strana odešle na banku se ţádostí o úhradu nezaplacené částky. Je-li dodrţen postup smluvený v bankovní záruce, je banka povinna poskytnout věřiteli plnění. V praxi ŠA je pouţívána tzv. bankovní záruka platební, kde povinnost banky poskytnout plnění je určována podmínkami stanovenými v záruční listině. Podmínkami pro výplatu ze záruky, které musí beneficient splnit, jsou například předloţení písemného prohlášení beneficienta spolu s kopiemi nezaplacených faktur, ţe příkazce nedodrţel své platební závazky vůči firmě Škoda Auto. V případě bankovní záruky je klíčové věnovat pozornost formulaci záručního listu, který je rozhodující pro výklad povinností zúčastněných stran.
5.2. ZAJIŠŤOVÁNÍ TUZEMSKÝCH OBCHODŮ Dodávky vozů tuzemským dealerům jsou zajišťovány dvěma způsoby, přičemţ rozhodujícím kritériem je to, zda má daný dealer smlouvu se ŠkoFinem či nikoliv. Má-li daný obchodník smlouvu se ŠkoFinem, jsou faktury z prodeje vozů následující den po fakturaci postupovány ŠkoFinu a dochází tedy k tzv. faktoringu 11
[3, s. 84]
40
neboli prodeji pohledávek ještě před koncem data jejich splatnosti. Škoda Auto má se ŠkoFinem uzavřenou tzv. faktoringovou smlouvu, na jejímţ základě probíhá celý proces prodeje pohledávek. Smluvně je stanoven i tzv. faktoringový poplatek, který ŠA proplácí ŠkoFinu 5. den po postoupení pohledávky. Výše faktoringového poplatku je závislá na platební morálce dealera, pravidelnosti a objemu zakázek a aktuální výši PRIBORU. Při postupování tuzemských pohledávek ŠkoFinu je uplatňován tzv. regresní faktoring, kdy má ŠkoFin právo po 365 dnech od postoupení pohledávky ze strany ŠA tuto pohledávku vrátit, pokud nebyla v této lhůtě uhrazena. Následně je s vrácením nesplacené pohledávky spojeno i vrácení vozů, coţ zejména z kapacitních důvodů způsobuje značné problémy. Vrácené vozy je po jejich vrácení ze strany ŠkoFinu potřeba přealokovat a zajistit jejich odbyt, coţ je zejména s ohledem na to, ţe se jedná o rok staré vozy, poměrně sloţité. Riziko vrácení pohledávky a s ní i vozů při nesplacení pohledávky je částečně kompenzováno niţší faktoringovou sazbou, která zvláště při velkých objemech postupovaných pohledávek přináší značné úspory. Zálohová fakturace je uplatňována jako zajišťovací mechanismus v případě, ţe obchodník nemá smlouvu se ŠkoFinem. Dalo by se říci, ţe se jedná v podstatě o modifikaci platby předem, neboť zálohová faktura je vystavena v celkové hodnotě objednávky a do jejího uhrazení nedojde k uvolnění objednávky. Zajištění obchodů při prodeji ŠOD a ŠOP probíhá na principu tzv. kreditních limitů individuálně stanovených pro jednotlivé dealery. Kreditní limity plní funkci úvěrového rámce a jsou určitou modifikací bankovní garance uplatňované v zahraničním obchodě. Nutno ale říci, ţe stejně jako bankovní záruka, ani kreditní limity nevedou ke zlepšení platební morálky obchodníka. Opatřením, které sice neplní funkci prvotního zajištění pohledávky, ale působí jako motivační prostředek k uhrazení jiţ vystavených faktur, je skutečnost, ţe při přečerpání kreditního limitu dojde k zablokování dodávek. Obchodník se tedy ocitá v situaci, kdy nemůţe při přečerpání kreditního úvěru flexibilně reagovat na poptávku svých klientů a zajišťovat
pravidelný
přísun
zboţí.
V souvislosti
s pochopitelným
zájmem
obchodníka na zajištění kontinuálního přísunu poţadovaných dodávek vede toto opatření velice často k inkasu pohledávky, nepomáhá ale v případech, kdy se 41
obchodník ocitá v platební neschopnosti a vzniklé závazky ze závaţných důvodů hradit nemůţe.
5.3. FAKTORING POHLEDÁVEK Faktoring představuje komplexní finanční sluţbu, jehoţ podstatou je postoupení (cese) krátkodobých nesplatných pohledávek na specializovanou faktoringovou společnost (faktora), která zajišťuje jejich inkaso (Machková, Černohlávková, Sato, 2007). Dochází tedy k přenesení rizika vzniku neuhrazené pohledávky na příslušnou faktoringovou společnost. Právním základem pro vztah mezi faktorem a prodávajícím je faktoringová smlouva, která vymezuje podmínky vzájemné spolupráce. Faktor odkupuje pohledávky o dohodnuté splatnosti a po sráţce diskontu neboli faktoringového poplatku je proplácí prodávajícímu. Ve společnosti Škoda Auto je faktoring realizován při prodeji vozů tuzemským dealerům, kdy jsou pohledávky postupovány společnosti ŠkoFin. Jedná se o tzv. regresní formu faktoringu, kdy je faktor oprávněn vrátit prodávajícímu pohledávku v případě jejího neuhrazení, přičemţ detaily vracení pohledávek jsou upřesněny ve smlouvě. Riziko vrácení pohledávky je částečně kompenzováno niţší sazbou faktoringového poplatku. Při exportu vozů dochází ze strany ŠA k tzv. bezregresnímu faktoringu, kdy jsou pohledávky postupovány koncernovým faktoringovým společnostem VGS a VFB v pravidelných předem stanovených termínech. Tuto proceduru zajišťuje oddělení ET společně s oddělením EUU s ohledem na koncernové procesy. Podstatou bezregresního faktoringu je to, ţe faktor plně přebírá tzv. komerční riziko, které zahrnuje jak riziko platební neschopnosti, tak riziko platební nevůle. Při pouţití tohoto typu faktoringu nemá faktor právo na vrácení jiţ odkoupené pohledávky v případě jejího neuhrazení. Toto riziko je faktorem kompenzováno vyšší faktoringovou sazbou, která je dohodnuta ve smlouvě a závisí na rizikovosti daného teritoria, na bonitě odběratele, na jeho platební morálce, dosahované výši obratu, četnosti faktur a podobně. U exportního faktoringu společnostem VFB a VGS se faktoringový poplatek skládá z procentuální marţe z výše postupované pohledávky, ze service fee (zahrnuje bankovní transakce, popř. náklady na 42
vymáhání neuhrazené pohledávky), delcredere fee, které kompenzuje plné ručení faktora za úhradu pohledávky a nemoţnost jejího zpětného vrácení, a odpovídajícího úroku. Konkrétní procentuální výše jednotlivých sazeb se odvíjí od platební podmínky a splatnosti faktur (čím delší splatnost, tím vyšší sazba), frekvence a výše postupovaných pohledávek a platební morálky odběratele. Ačkoliv je faktoring spojen s faktoringovým poplatkem sniţujícím inkasovanou částku, je vhodným preventivním nástrojem zabraňujícím vzniku pohledávek po splatnosti, neboť zejména při bezregresním faktoringu dochází ke stoprocentnímu zajištění pohledávek proti platební neschopnosti a nevůli odběratelů hradit své závazky. Mezi další výhody patří přenesení správy pohledávek na faktora, eliminace administrativních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti, neboť při aplikaci faktoringu lze odběrateli nabídnout přijatelnější platební podmínky. Je-li faktoring prováděn pravidelně v předem určené dny, dochází také k pravidelnému inkasu plateb, coţ umoţňuje podniku pravidelný přísun aktiv potřebný k finančnímu plánování a řízení peněţních toků. Ve společnosti Škoda Auto je exportní faktoring realizován v pravidelných intervalech (úterý a pátek), přičemţ k proplacení pohledávky ze strany faktora dojde v intervalu 48 hodin od odkupu pohledávky. Pravidelnost inkasa plateb je vhodná pro likviditu a cash-flow a pokrytí výkyvů ve splatnosti ostatních pohledávek firmy. Postup pohledávek je také prováděn a plánován s ohledem na výplatní dny dodavatelům, čímţ se vykryjí příjmy a výdaje. Právě jistota proplacení pohledávky je z hlediska cash-flow a likvidity klíčová a kompenzuje nevýhodu faktoringu spojenou s inkasem částky poníţené o faktoringový poplatek. Znalost přesného výplatního termínu je pro financování dalších aktivit natolik podstatná, ţe nejen v rámci ŠA, ale v rámci celého koncernu VW dochází k upřednostňování této formy inkasa pohledávek a jeho častější realizaci. Aby mohla být pohledávka za zahraničním importérem předmětem faktoringu, musí být splněn souhrn kritérií, jako je například pravidelnost, frekvence a objemy objednávek, přijatelné teritoriální riziko a platební morálka odběratele. Tato kritéria jsou před implementací faktoringu posuzována oddělením risk managementu v rámci oddělení ET a na základě výsledku analýz dojde k případnému zařazení 43
daného importéra do faktoringu. Klíčovým faktorem je samozřejmě výhodnost takovéhoto postupu pro společnost Škoda Auto.
5.4. FORFAITING Forfaiting lze charakterizovat jako odkup střednědobých nebo dlouhodobých exportních
pohledávek,
které
jsou
jištěny
bankovními
instrumenty
–
dokumentárním akreditivem nebo stand-by akreditivem – specializovanými finančními institucemi, komerčními bankami nebo faktoringovými společnostmi (Machková, Černohlávková, Sato, 2007). Forfaiting je vţdy bezregresní, to znamená odkupující finanční subjekt – forfaiter – nemá nárok vrácení pohledávky zpět prodávajícímu v případě jejího neuhrazení. Forfaiter tedy přebírá veškerá rizika spojená s úvěrem a zavazuje se, ţe nebude uplatňovat postih vůči vývozci při neplacení dluţníkem. Forfaiting se uskutečňuje na základě smlouvy mezi forfaiterem a vývozcem, která fixuje podmínky, za nichţ se budoucí odkup uskuteční. „Po realizaci dodávky vývozce odprodá pohledávku forfaiterovi a získá okamţitou úhradu, která je poníţena o diskont a další náklady spojené s forfaitingem.“
12
Právě poměrně
vysoké náklady odráţející celou řadu rizik pro forfaitera jsou hlavní nevýhodu forfaitingu. Diskont kompenzuje především riziko měnové, které je zvláště při delších splatnostech značné a vývoj měny je jedním z hlavních indikátorů výše diskontu. Dalšími faktory jsou například teritoriální riziko či vývoj na finančních trzích. Forfaiting je v podstatě obdobou faktoringu u zajištěných, většinou akreditivních, obchodů. Ve Škoda Auto jsou akreditivy uzavírány u bank, která splňují kritéria ŠA pro otevření akreditivu, ale jedná – li se o akreditiv s dlouho dobou splatnosti, existuje riziko, ţe na stále se měnících finančních trzích dojde ke zhoršení ratingu dané banky a ta uţ pro ŠA přestane být akceptovatelná. V tomto případě je i za cenu akceptace poměrně vysokého diskontu výhodné danou pohledávku forfaitovat. V případě společnosti Škoda Auto byl forfaiting hojně vyuţíván na 12
[3, s, 105]
44
počátku finanční krize, kdy byly pohledávky preventivně forfaitovány tak, aby bylo zabráněno moţnému riziku vzniku neuhrazených pohledávek v případě pádu příslušného bankovního ústavu.
45
6. VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Vymáhání pohledávek jako součást výnosového a hotovostního cyklu a procesu řízení pohledávek přichází na řadu v momentě selhání preventivních opatření implementovaných dodavatelskou společností. Proces vymáhání neuhrazených pohledávek by měl být v dané společnosti pevně popsán a strukturován tak, aby došlo k vytvoření jednotného postupu, který bude aplikován v praxi. Na druhou stranu je samozřejmé, ţe aplikace stejné struktury na kaţdou pohledávku není optimální vzhledem k jedinečnosti kaţdého konkrétního případu. Firmou vytvořený proces vymáhání pohledávek tedy můţe fungovat jako návod či souhrn bodů a procesů, o které se můţe podnik opřít, ale který můţe být dle potřeby upravován či modifikován. Stanovení konečného postupu tak závisí nejen na příčině neuhrazení pohledávky a na finanční situaci odběratele, ale také na výši a významnosti pohledávky, povaze a důleţitosti daného případu, vztahu mezi obchodními subjekty a individuálních podmínkách dodavatele danými jeho postavením na trhu, vyjednávací silou a konkurenceschopností. Podnik by měl také definovat, čeho chce daným postupem docílit. Pokud je prioritou pouze inkaso platby, je moţno uchýlit se i k opatřením, která mohou značně poškodit vztah se zákazníkem a znemoţnit tak další případnou spolupráci. Existuje-li ze strany dodavatele zájem na budoucí spolupráci, bude postup zvolen tak, aby nedošlo k trvalému poškození obchodních vztahů.
6.1. INTERNÍ PROCES VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Interní procesy vymáhání pohledávek po splatnosti v rámci společnosti Škoda Auto se liší dle druhu uskutečněného obchodu a dle uplatněného zajišťovacího instrumentu. Své kompetence v rámci celého procesu mají jednotlivá oddělení, především ET - Treasury, EUU/1 – Debitoři a fakturace, EP - Právní záleţitosti a oblast P - Prodej, přičemţ rozsah jejich působnosti se liší u vymáhání pohledávek z tuzemských obchodů a z exportu.
46
Faktura se stává pohledávkou po splatnosti, není-li uhrazena v době splatnosti, která je smluvně zakotvena v importérské, popř. dealerské smlouvě. Není-li faktura uhrazena do jednoho měsíce po konci doby splatnosti, dochází k automatickému tisknutí upomínek na oddělení EUU/1 a jejich rozesílání odběratelům. Je-li faktura druhý měsíc po splatnosti stále neuhrazená, dochází k systémovému tisku druhé upomínky a jejímu zaslání dluţníkovi. Souběţně jsou také přijata podpůrná opatření motivující dluţníka k zaplacení. Takovým opatřením je především oznámení o zastavení dodávek v případě neuhrazení dluţných faktur a následné zablokování objednávek. Toto opatření je zvláště v případě pohledávek za dodávky ŠOD velmi oţehavé, neboť zastavení dodávek ŠOD má negativní dopad na kvalitu servisní sítě a péči o zákazníka. Z toho důvodu se zvláště v případě dodávek ŠOD toto opatření pouţívá jen ve vyhrocených situacích. Dlouhodobě neuhrazené pohledávky po splatnosti jsou řešeny s odbornými útvary, zejména při exportu je to oddělení ET, a dochází k většímu zainteresování příslušného oddělení oblasti P, které by mělo na základě obchodních vztahů s konkrétním odběratelem a bázi kaţdodenní komunikace zmapovat situaci a zjistit příčiny nehrazení závazků ze strany odběratele. S ohledem na situaci, v níţ se dluţník nachází, je daná problematika řešena dále, přičemţ zde platí obchodní strategie společnosti Škoda Auto, ţe „s kým obchodujeme, s tím se v principu nesoudíme.“ Trvá-li tedy na straně ŠA ochota pokračovat v obchodním vztahu, je cílem se s daným obchodníkem domluvit na konkrétním řešení. Takovým řešení bývá nejčastěji splátkový kalendář či zápočet pohledávek. Nedojde-li k dohodě mezi obchodníkem a ŠA nebo není-li tato dohoda dodrţena, dochází k předání tohoto případu na oddělení EP – Právní záleţitosti. Pro tyto případy má Škoda Auto sjednanou smlouvu s advokátní kanceláří, které jsou jednotlivé případy postupovány a následně řešeny v jejím zastoupení.
6.2. ZÁPOČET POHLEDÁVEK K zápočtu pohledávek dochází na základě ustanovení o moţném zápočtu v importérské a dealerské smlouvě. Do listopadu 2010 byl zápočet podmíněn vzájemnou dohodou neboli souhlasem ze strany importéra, ale od listopadu 2010 47
jsou provedené zápočty v kompetenci oddělení EUU/1 a jsou prováděny jednostranně jako jednostranný právní úkon. K zápočtu pohledávek dochází na účtu odběratele, který má veden u společnosti Škoda Auto pod svým identifikačním číslem. Na tomto účtu jsou evidovány všechny uskutečněné platby a na konci měsíce je prováděno tzv. rozklíčování, kdy po vzájemném zápočtu plateb vznikne nový disponibilní zůstatek, který je na účtu veden formou disponibilního depozitu, proti němuţ lze uvolňovat objednávky. Faktury za vozy, ŠOD a ŠOD jsou započítávány proti garančním platbám, podporám a bonusům poskytovaných společností Škoda Auto. Někdy se do zápočtu začleňují i vrubopisy a dobropisy z uznaných reklamací. Přestoţe je nově zaveden systém jednostranného započtení pohledávek, neprobíhá tento proces paušálně u všech odběratelů, protoţe dle legislativy jednotlivých států nejsou tyto zápočty v souladu se zákonem a nemohou proto být aplikovány, například Ukrajina. V těchto případech je tedy proces zápočtu pohledávek otázkou vzájemné dohody mezi odběratelem a ŠA.
6.3. UPLATNĚNÍ
CLAIMU
U
OBCHODŮ
JIŠTĚNÝCH
ZAJIŠŤOVACÍMI INSTRUMENTY U jednotlivých forem zajišťovacích instrumentů jako je stand-by akreditiv a bankovní garance se lze v případě nesplnění závazku ze strany odběratele obrátit na vystavující banku jako na „vyšší instanci“ a „ručitele“, který je na základě vystavené formy zajišťovacího instrumentu povinen poskytnout plnění. O proplacení závazku ze strany banky se ţádá především tzv. prohlášením věřitele, které je odesláno na vystavující banku. Ta na základě revize situace poskytne plnění, uzná-li nárok prodávajícího oprávněným. Uplatnění tzv. claimu (prohlášení věřitele o nesplnění závazku) v praxi velice často předchází komunikace s konkrétním importérem s cílem získat informace o tom, proč nedošlo z jeho strany ke splnění závazku. S ohledem na firemní strategii „s kým obchodujeme, s tím se v principu nesoudíme“ se uplatnění claimu stává aţ poslední moţností v případě, kdy není moţné se s dluţníkem nijak domluvit a kdy 48
uţ ze strany ŠA netrvá zájem na další spolupráci. Celá tato komunikace probíhá v úzké spolupráci mezi odděleními ET, příslušným oddělením oblasti P a příslušným importérem, jejímţ cílem je dospět k dohodě, která by umoţnila hladké pokračování obchodních vztahů. Uplatnění claimu můţe totiţ příslušného importéra poškodit, neboť se tím můţe dostat do zhoršené pozice při ţádosti o bankovní garanci či jinou formu zajišťovacího instrumentu v případě další dodávky. Cílem vzájemné komunikace je také zisk informací a zmapování situace, ve které se daný importér nachází. Velice často totiţ s ohledem na nepříznivý vývoj ekonomické či politické situace v daném regionu není moţné uskutečnit bankovní transfery ve lhůtě splatnosti či jinak dodrţet smluvené podmínky. Škoda Auto v těchto případech upřednostňuje dohodu s daným importérem a realizaci dohodnutého řešení akceptovatelného pro obě strany.
6.4. VYMÁHÁNÍ SOUDNÍ CESTOU Selţou-li všechny pokusy o dohodu s importérem a nedojde-li ani po zaslání upomínek a případném zastavení dodávek k poskytnutí plnění ze strany dluţníka, postoupí se daný případ na oddělení EP – Právní záleţitosti. Jedná-li se o tuzemské obchody, připraví útvar EUU/1 všechny relevantní doklady k danému případu a předá je právnímu oddělení, které danou kauzu řeší s advokátní kanceláří. V případě neuhrazených pohledávek z exportu připravuje relevantní dokumenty oddělení ET a poté realizuje úhradu prostřednictvím vystavující či potvrzující
banky
daného
zajišťovacího
nástroje.
Další
spolupráce
s tzv.“neplatičem“ je poté řešena na úrovni oblasti P v úzké spolupráci s oddělením EP. Škoda Auto je v soudních sporech zastoupena advokátní kanceláří, která pro ni na základě smlouvy o právní pomoci zajišťuje právní sluţby a zastupuje společnost Škoda Auto při soudních jednáních. Vzhledem k tomu, ţe ŠA nevyuţívá moţnosti tzv. rozhodčí doloţky, řeší se všechny spory soudní cestou v tzv. insolvenčním řízení, které je upraveno zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Tento zákon, někdy nazývaný insolvenční zákon, vstoupil v platnost dne 1. ledna 2008 a nahradil tak dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. 49
Škoda Auto sama není iniciátorem insolvenčního řízení, ale přihlašuje se do jiţ otevřených insolvenčních řízení. V souvislosti s tím došlo k propojení interního informačního systému s insolvenčním rejstříkem a ocitne-li se nějaký tuzemský obchodník v insolvenci, interní kontrolní systém ŠA na to okamţitě upozorní, aby nedošlo k promeškání lhůty pro přihlašování pohledávek a aby zároveň odpadla nutnost kaţdý den sledovat aktualizovaný rejstřík. Tak je dosaţeno toho, ţe příslušní pracovníci jsou na riziko insolvence včas upozorněni. Nutno dodat, ţe firemní politika se snaţí o dohodu s odběratelem a zároveň propracovaný systém preventivních opatření vzniku pohledávek po splatnosti přispívá k tomu, ţe soudní cestou a následnou exekucí je řešeno pouze zanedbatelné procento neuhrazených pohledávek.
50
7. FORMULACE MOŢNÝCH DOPORUČENÍ Na základě předchozí analýzy současné situace ve společnosti Škoda Auto bych shrnula některé klíčové body a navrhla moţná opatření, která by mohla napomoci ke zlepšení současné situace.
7.1. PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVACÍCH INSTRUMENTŮ Ve společnosti Škoda Auto jsou zajišťovací instrumenty pouţívány pouze při uplatnění platební podmínky s odloţenou splatností, která je v současné době realizována, z pohledu objemu zakázek, u menšího mnoţství zahraničních importérů. V tuzemském obchodě dochází při prodeji vozů k pravidelnému postupování pohledávek ještě před jejich splatností, popř. k zálohové fakturaci, a při prodeji ŠOD a ŠOP jsou objednávky kryty úvěrovými limity. Vzhledem k tomu, ţe nejvýznamnější zahraniční importéři jsou finančně či majetkově zainteresováni se společností Škoda Auto a zajištění u nich tedy není vyţadováno, zbývá pouze omezené mnoţství importérů, u nichţ je nutno krýt dodávky určitou formou zajišťovacího instrumentu. Je důleţité si uvědomit, ţe přestoţe se tito importéři na obratu ŠA podílejí méně neţ 50%, jsou pro společnost Škoda Auto z pohledu obsazení co největšího mnoţství teritorií velice důleţití. Tento fakt spolu s propracovaným systémem zajištění přispívá k tomu, ţe Škoda Auto si stabilně udrţuje poměrně nízkou úroveň neuhrazených pohledávek. Při uplatnění dokumentárního akreditivu či stand-by akreditivu je úspěšnost dosaţení plnění prakticky stoprocentní. Velkou měrou k tomu přispívá i pečlivý výběr bank tak, aby byly zajišťovací instrumenty otevírány pouze u solventních a stabilních bankovních ústavů, tj. u prvotřídních národních či mezinárodních bank, popř. ústavů schválených koncernem VW. Poněkud odlišná je situace v případě bankovní garance, která v případě společnosti Škoda Auto nepřispívá ke zlepšení platební morálky importérů a to z toho důvodu, ţe v případě ŠA plní funkci pouze „poslední instance“, na kterou je moţno se obrátit v případě neplnění závazků. Pokud ale importér nedodrţuje splatnosti faktur, není bankovní záruka v rámci politiky ŠA účinným nástrojem ke 51
zlepšení této situace, neboť v tomto případě poskytuje pouze jistotu, ţe plnění bude poskytnuto, neposkytuje ale jistotu toho, ţe plnění bude poskytnuto včas.
7.2. PROBLEMATIKA INTERNÍ EVIDENCE POHLEDÁVEK PO SPLATNOSTI Pohledávka po splatnosti se stává z pohledávky splatné v momentě, kdy nedojde k jejímu uhrazení během lhůty splatnosti. Tato lhůta je stanovena v importérské smlouvě a začíná běţet okamţikem vystavení faktury, přičemţ k fakturaci dochází vţdy v momentě expedice zboţí. Takto je celý proces nastaven i systémově a nedojde-li během lhůty splatnosti k úhradě faktury, je tato faktura vedena v systému jako pohledávka po splatnosti. Následně dojde k tisknutí upomínek a jejich rozesílání příslušným importérům. Zvláště v případě zahraničního obchodu ale velice často dojde k situaci, kdy je daná faktura systémově vedena jako pohledávka po splatnosti, nicméně reálně se o pohledávku po splatnosti nejedná a to z toho důvodu, ţe během lhůty splatnosti nedošlo k doručení zboţí odběrateli. Tyto případy se poté individuálně řeší s oddělením ET a příslušným oddělením oblasti P z důvodu objasnění dané situace (nemoţnost objednání lodi dle znění v L/C, doba transportu a související transportní problémy, ucelené dodávky atd.). Podmínky fakturace nejsou v českém právním řádu upraveny a jejich úprava není ani v zákoně o účetnictví či v zákoně o dani z příjmu. Lze tedy předpokládat, ţe fakturační podmínky budou smluvně stanoveny mezi kupujícím a prodávajícím. Tyto podmínky nejsou zakotveny ani v importérské a dealerské smlouvě, ale jsou odsouhlaseny s příslušným oddělením oblasti P. Stále ale zůstává otázka, zda i v případě nedoručení zboţí příjemci v rámci lhůty splatnosti faktury je příjemce povinen uhradit tuto fakturu, aniţ by mu bylo umoţněno převzetí zboţí, či zda můţe oprávněně počkat s úhradou faktury aţ do momentu převzetí zboţí i s rizikem toho, ţe daná faktura bude z hlediska ŠA uhrazena pozdě. Tyto případy se řeší individuálně s jednotlivými importéry s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Danému problému by se dalo předejít tak, ţe by se systémově upravil počátek běhu lhůty splatnosti faktury. Tato lhůta by neběţela od data vystavení faktury, ale 52
od data vystavení transportního dokumentu svědčícího o dodání zboţí dle dohodnuté dopravní podmínky. Tím by se eliminovala moţnost, ţe by příjemce neobdrţel zboţí během lhůty splatnosti faktury. Délka lhůty splatnosti faktury by se navíc dala upravit dle průměrné délky transportního času, který je potřeba na dopravu zboţí do příslušné destinace. Aplikace tohoto opatření by nevedla ke zlepšení platební morálky importérů či k eliminaci neuhrazených pohledávek, ale zpřehlednila by jejich interní evidenci. Uplatnění počátku lhůty splatnosti s ohledem na datum vystavení transportního dokumentu by vedlo k tomu, ţe pohledávky interně evidované jako „po splatnosti“ by byly pohledávkami po splatnosti i reálně. Na druhou stranu je ale zavedení takového opatření značně komplikované a vyţadovalo by nemalé finanční náklady. Celý proces by byl velice náročný nejen procesně a administrativně, neboť by se u kaţdé zakázky musel hlídat datum vystavení transportního dokumentu a ručně zadávat do systému, ale promítl by se také do personálních nákladů a zároveň by šlo o tzv. „krok zpět“ v procesním řetězci (od automatiky zpět k manuálnímu zpracování). Pokud by dané opatření zároveň znamenalo pozitivní výsledek pouze ve zpřehlednění interní evidence pohledávek, nebyl by celkový efekt takového opatření pro firmu dostatečně přínosný a jeho implementace by nebyla dostatečně opodstatněná.
7.3. IMPLEMENTACE FLEXIBILNÍ PLATEBNÍ PODMÍNKY PŘI EXPORTNÍM FAKTORINGU V kapitole věnované faktoringu byl popsán jeho princip a realizace ve společnosti Škoda Auto, kde dochází k jeho uplatnění jak při prodeji v tuzemsku, tak při exportu do zahraničí. Bylo také zmíněno, ţe odprodej pohledávky ještě před koncem lhůty její splatnosti je spojen s tzv. faktoringovým poplatkem vyplaceným faktorovi ve výši určitého procenta z postupované částky. Mezi činitele, na nichţ závisí výše faktoringového poplatku, patří platební podmínka reprezentovaná délkou splatnosti faktur, přičemţ čím delší je daná splatnost, tím vyšší je procentuální sazba faktoringového poplatku. Je-li například splatnost faktury 30 53
dní, zahrnuje v sobě faktoringový poplatek sazbu za celých 30 dní, přičemţ dřívější úhrada pohledávek na faktora není v tomto případě z důvodu řízení toků faktoringové společnosti moţná. Tento systém je tedy značně neflexibilní a navíc v mnoha případech znemoţňuje úhradu pohledávky před datem splatnosti z toho důvodu, ţe je to v rozporu s faktoringovou smlouvou a s uvedenou platební podmínkou. Nutno dodat, ţe počátek splatnosti faktury je při jejím postoupení znovu stanoven, vţdy však s ohledem ke stávající schválené platební podmínce, tj. v ţádném případě není importérovi stanovena jiná platební podmínka, neţ která s ním byla dohodnuta. Je-li například vystavena faktura s 30 - ti denní splatností, ale k jejímu postoupení dojde později, například z důvodu nenaplnění daného odsouhlaseného limitu pro odkup pohledávek faktorem, je v okamţiku postoupení pohledávky stanoven nový počátek lhůty splatnosti v souladu s platební podmínkou. Odprodejem pohledávek na faktora dochází k vyrovnání pohledávek v systému SAP a odprodané pohledávky tudíţ nejsou v systému nadále evidovány jako aktivní. Stávající systém by mohl být z pohledu importéra „vylepšen“ implementací tzv. flexibilní platební podmínky. Tato podmínka by fungovala tak, ţe by byla jednotně pro importéry nastavena základní splatnost faktury 14 dní s tím, ţe by pak záleţelo na kaţdém importérovi, kdy danou pohledávku zaplatí. Protoţe by se ale při realizaci postoupení pohledávky nevědělo předem, kdy dojde k inkasu pohledávky na faktora, nemohl by být pro společnost Škoda Auto předem stanoven faktoringový poplatek. Ten by byl ŠA na základě uzavřené faktoringové smlouvy zpětně fakturován za celý měsíc v závislosti na skutečném termínu úhrady pohledávek a následně přeúčtován na jednotlivé importéry. Realizace flexibilní platební podmínky by zpruţnila proces úhrady pohledávek z hlediska odběratele a z hlediska dodavatele by vedla k úsporám na straně zaplacených faktoringových poplatků. Jelikoţ do faktoringu vstupují společnosti s ověřenou platební morálkou, nedá se očekávat, ţe by se zavedením flexibilní platební podmínky jejich platební morálka zhoršila nebo ţe by došlo k úmyslnému opoţděnému
uhrazování
faktur.
Samozřejmě
by tento
model
faktoringu
představoval více administrativní činnosti pro faktora, která by se následně 54
promítla do faktoringových poplatků, a byl by také z pohledu ŠA méně transparentní. Vzhledem k nemoţnosti detailní kontroly u jednotlivých transakcí by se ŠA musela plně spolehnout na relevanci a správnost uváděných dat od faktoringových společností VGS a VFB. Zavedení flexibilní platební podmínky je podporováno skutečností, ţe faktoringové společnosti VGS a VFB jsou společnosti koncernové. Významným je také fakt, ţe faktoring s flexibilní platební podmínkou je jiţ plně vyuţíván v koncernu VW, přičemţ snahou koncernu je sjednocení faktoringového procesu pro všechny zúčastněné, resp. nabídnutí flexibilní platební podmínky a „nového“ faktoringu za stejných podmínek všem stranám. Z toho důvodu je implementace flexibilní platební podmínky plánována i pro společnost Škoda Auto a v současné době proto probíhají detailní analýzy mapující podmínky a legislativní rámec její úspěšné realizace.
7.4. VYTVOŘENÍ KOMUNIKAČNÍHO ROZHRANÍ PRO ŠOD A ŠOP Klíčovou roli v procesu zpracování zakázek na vozy a jejich uvolňování představují interní systémy DIS WEB a COMPASK, v nichţ dochází k uvolňování vozů k expedici či zakázek do výrobního procesu. Na základě Organizačního pokynu č, 731/3 Zajištění exportních obchodů a Metodického pokynu č. MP. 1.407 Zajištění zálohových plateb můţe dojít k uvolnění zakázky na vůz pouze v případě, ţe je zakázka krytá určitou formou zajišťovacího instrumentu nebo je vyuţita platba předem. Kontrola zajištěnosti zakázek je plně v kompetenci oddělení ET, které je také jako jediné zplnomocněno k uvolňování zakázek z pohledu financí. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá objednávka vstupuje jiţ svým vloţením do systému do procesu plánování a řízení výroby, je nezbytné, aby měly všechny relevantní útvary aktuální
informace
o
současném
stavu
objednávek.
Funkci
nezbytného
komunikačního a informačního rozhraní splňují právě systémy DIS WEB a COMPASK, které jsou kaţdých 5 minut aktualizované a poskytují tak aktuální informace o stavu a rozpracovanosti zakázek a aktuální výši finančního zůstatku jednotlivých odběratelů. Právě kontrola finančních limitů je klíčová, neboť dojde-li 55
na účtu odběratele k vyčerpání disponibilního zůstatku, automaticky se zablokují všechny
neuvolněné
zakázky
pro
daného
odběratele,
přičemţ
k jejich
systémovému odblokování dojde v momentě finančního transferu a tím navýšení disponibilního zůstatku. Finanční transfery probíhají prostřednictvím oddělení ET, jenţe je první v procesním řetězci v aktualizaci finančních toků, resp. získává tzv. intraday elektronické výpisy dokladující pohyby na bankovních účtech společnosti. Tento postup doplněný automatickým zablokováním při nulovém zajištění zabezpečuje to, ţe do výroby jsou uvolněny pouze vozy zajištěné finančním krytím či jinou formou zajišťovacího instrumentu. Velkým přínosem je také skutečnost, ţe v systémech DIS WEB a COMPASK je do výše aktuálního zůstatku započítáván nejen objem jiţ vyfakturovaných zakázek, ale také objem zakázek uvolněných do výroby, a nedochází tedy ke zkreslení finanční situace. Výhodou je také to, ţe systémy DIS WEB a COMPASK jsou přístupné pro všechny relevantní útvary, coţ má pozitivní vliv na efektivitu interních procesů a informovanost odpovědných pracovníků. Ţádný takový systém ani postup však není realizován v oblasti prodeje ŠOD a ŠOP, kde dochází k uvolňování zakázek v interním informačním systému SAP. SAP systém neobsahuje blokační systém v případě vyčerpání odběratelského konta či nezajištění zakázky a umoţňuje tedy uvolnění nekrytých zakázek do zpracování. Tato funkce je suplována ručně, kdy za uvolňování zakázek a jejich zajištění zodpovídají jednotliví referenti. Před uvolněním kaţdé zakázky je tedy třeba ve speciální transakci zkontrolovat výši disponibilních prostředků, porovnat ji s objemem vloţené zakázky a v případě kladné balance zakázku uvolnit. V případě nulového či záporného zůstatku by nemělo dojít k uvolnění objednávky, resp. další uvolnění by mělo být realizováno pouze po konzultaci s oddělením ET, neboť pracovníci tohoto oddělení mají aktuální přehled o pohybu finančních prostředků na účtech společnosti ŠA. Přesto ale velice často dochází ze strany prodeje ŠOD a ŠOP k uvolňování objednávek na základě příslibů o provedení platby či otevření zajišťovacího instrumentu, kdy se při tomto postupu zohledňuje předchozí zkušenost s chováním odběratele v podobné situaci, platební morálka,
56
či urgence poţadované dodávky bez ohledu na nutnost finančního krytí kaţdé dodávky. Implementací vhodné systémové podpory při prodeji ŠOD a ŠOP a vytvořením komunikačního rozhraní stejně jako v případě prodeje vozů by se znemoţnilo uvolnění nekrytých zakázek a formou společného komunikačního rozhraní by se přispělo ke kvalitnější informovanosti. Jednotlivé útvary by navíc měly všechny potřebné informace na jednom místě a nedocházelo by ke sloţitému shánění informací napříč odděleními. Z těchto důvodů bych doporučila implementaci systémů DIS WEB a COMPASK i do oblasti prodeje originálních dílů a příslušenství. Jediným problémem aplikace automatického blokačního systému při prodeji ŠOD je fakt, ţe v rámci importérské, dealerské a servisní smlouvy je Škoda Auto povinna dodat importérovi, popřípadě dealerovi, poţadované náhradní díly, a to z důvodu udrţení kvality servisní sítě a zaručení odpovídající úrovně péče o zákazníka. Disponibilita dílů a jejich dodávky jako reakce na urgentní potřeby importéra, popřípadě dealera, jsou klíčové pro servis a opravy vozů značky Škoda a zájem konečného zákazníka je zvláště v urgentních případech preferován před krytím poţadovaných zakázek. Nutno dodat, ţe postup uvolnění nekrytých objednávek je výjimečný a vztahuje se pouze na konkrétní urgentní případy, kdy například nelze oddalovat dodávku urgentně poţadovaného dílu do okamţiku potvrzení akreditivu bankou. Důleţitá je v tomto případě také platební morálka odběratele. Přestoţe prodej ŠOD vyţaduje v určitých aspektech individuální přístup, je podle mého názoru implementace systémů DIS WEB a COMPASK do této oblasti prodeje opodstatněná a přinesla by výhody v jistotě zajištění uvolňovaných objednávek a existenci společného komunikačního rozhraní. Také přítomnost všech relevantních dat by eliminovala nutnost sloţitého vyhledávání informací v jednotlivých transakcích systému SAP, popřípadě na jiných odděleních. Výsledkem toho by byla také větší informovanost a efektivita práce.
57
ZÁVĚR Management pohledávek a úvěrová politika podniku představují v rámci výnosového a hotovostního cyklu společnosti významnou roli, neboť nastavením platebních a fakturačních podmínek dochází k ovlivňování finančních toků v podniku. Vhodným nastavením úvěrové a platební politiky a vyuţíváním zajišťovacích instrumentů lze eliminovat riziko vzniku neuhrazených pohledávek, které narušují cash-flow a omezují finanční plánování a alokaci zdrojů. U proaktivních firem se těţiště řízení pohledávek nachází v oblasti jejich prevence, kdy jsou jednotlivá preventivní opatření zakotvena v jiţ samotné dodavatelskoodběratelské smlouvě. Zde jsou formulovány především platební podmínky a zajišťovací instrumenty (bankovní garance, dokumentární akreditiv, standby akreditiv apod.), které jsou realizované při platební podmínce s odloţenou splatností. Preventivní opatření vzniku neuhrazených pohledávek mohou být zakomponována i do vnitropodnikových procesů, kde plní především funkci kontrolních mechanismů, např. interní blokovací systém znemoţňující uvolnění zakázky do výroby v případě, ţe tato zakázka není finančně kryta. Významným prvkem prevence vzniku neuhrazených pohledávek je jejich odprodej v době splatnosti, tzv. faktoring. Aplikace tohoto postupu znemoţňuje, zejména při vyuţívání bezregresního faktoringu, vznik neuhrazených pohledávek a zároveň nevyţaduje
implementaci
nevýhodných
platebních
podmínek
či
existenci
zajišťovacích mechanismů na straně odběratele. Právě tato skutečnost je v rámci ostrého konkurenčního boje o zákazníka velkou výhodou a navíc napomáhá hladkému průběhu obchodního vztahu. Management pohledávek ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. je výrazně ovlivněn jejím postavením na trhu a charakterem obchodní sítě. Existence dlouhodobých obchodních vztahů spolu s majetkovou provázaností v rámci koncernu VW posunuje dodavatelsko-odběratelských vztahy do úrovně vztahů partnerských, kde nejsou vzájemnému obchodu kladeny bariéry, a není vyţadováno finanční zajištění zakázek. Skutečnost, ţe se importéři z koncernu VW podílejí z hlediska objemu realizovaného obchodu na více neţ 50% veškerých realizovaných dodávek, způsobuje, ţe podíl neuhrazených pohledávek ve společnosti Škoda 58
Auto je stabilně udrţován na velmi nízké úrovni a neuhrazené pohledávky tak společnosti Škoda Auto nezpůsobují váţné problémy v cash-flow či likviditě. Důleţitou součástí managementu pohledávek jsou pravidla pro jejich řešení, popř. vymáhání. Kaţdý podnik by si měl stanovit zásady a formulovat postupy řešení neuhrazených pohledávek s ohledem na svou obchodní strategii a politiku řízení pohledávek. Společnost Škoda Auto má velmi dobře vyvinutý systém zajišťování tuzemských a exportních obchodů a v rámci organizační struktury jsou vhodně nastavena jednotlivá preventivní opatření tak, aby došlo k co největší kontrole procesu zpracování objednávky a eliminaci rizika neuhrazení pohledávky. Přesto jsem na základě provedené analýzy formulovala doporučení, která by mohla napomoci ke zlepšení současné situace. Prvním doporučením je návrh implementace flexibilní platební podmínky pro importéry, jejichţ pohledávky jsou ještě ve splatnosti postupovány koncernovým faktoringovým společnostem VGS a VFB. Realizace flexibilní platební podmínky by zpruţnila proces úhrady pohledávek z hlediska odběratele a z hlediska dodavatele by vedla k úsporám na straně zaplacených faktoringových poplatků. Druhým doporučením je zavedení systémů DIS WEB a COMPASK do oblasti prodeje originálních dílů a příslušenství. Kromě kontroly uvolňovaných objednávek by tyto systémy plnily funkci společného komunikačního rozhraní pro všechna relevantní oddělení, která se účastní procesu zajištění a zpracování objednávky. Zároveň by přítomnost všech potřebných dat „na jednom místě“ eliminovala nutnost sloţitého vyhledávání informací v jednotlivých transakcích systému SAP, popř. na jiných odděleních.
59
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY EXTERNÍ PUBLIKACE [1]
DRBOHLAV, Josef; POHL, Tomáš: 10 Pohledávky z právního, účetního a
daňového pohledu. 2. vyd. Praha 3: Aspi, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-7357-162-5. [2]
KISLINGEROVÁ, Eva: Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.BECK,
2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. [3]
MACHKOVÁ, Hana; ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva; SATO Alexej; a kol.:
Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 244 s. ISBN 978-80-247-1590-2. [4]
PILÁTOVÁ, Jana; RICHTER, Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení
v podnikové praxi. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 110 s. ISBN 978-80-7263-534-4. [5]
SYNEK, Miloslav; a kol.: Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [6]
VOZŇÁKOVÁ, Iveta; BAŘINOVÁ, Dagmar: Pohledávky – právně – daňově
- účetně. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 136 s. ISBN 80-247-1816-2.
INTERNÍ PUBLIKACE [7]
Metodický pokyn MP. 1.407 – ŠKODA AUTO a.s., 1. vyd. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a.s., 2010
[8]
Organizační pokyn č. 731/3 – ŠKODA AUTO a.s., 1. vyd. Mladá Boleslav, ŠKODA AUTO a.s. 2004
[9]
Výroční zpráva Škoda Auto za rok 2010 – ŠKODA AUTO a.s., 1. vyd. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a.s., 2011
60
PRÁVNÍ NORMY [10]
Občanský zákoník a související předpisy podle stavu k 1. 1. 2008, č. 637, Ostrava: Sagit, a.s., 2008, ISBN 978-80-7208-650-4.
[11]
Obchodní zákoník se změnami k 1. 7. 2008, č. 672, Ostrava: Sagit, a.s., 2008, ISBN 978-80-7208-684-9.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE [12]
Zaměstnanecký portál Škoda Auto, a.s. Organizační struktura [online], [cit. 6. 4. 2011]. Dostupné z https://eportal.skoda.vwg/wps/portal
[13]
Insolvenční zákon [online], [cit. 8. 4. 2011]. Dostupné z http://www.insolvencnizakon.cz/obecne-informace/insolvencni-pravo.html
61
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Obecný hotovostní cyklus ................................................................. 26 Obrázek 2 – Hotovostní cyklus v časové ose ........................................................ 26
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Vzor – dokumentární akreditiv
Příloha č. 2
Vzor – standby akreditiv
Příloha č. 3
Vzor – bankovní garance
Příloha č. 4
Vzor – claim
Příloha č. 5
Jednostranný zápočet pohledávek
Příloha č. 6
Vzor – 1. upomínka
Příloha č. 7
Vzor – 2. Upomínka
Příloha č. 8
Debitorský účet na ŠOD, SOP importéra v Systému SAP
Příloha č. 9
Rozklíčování debitorského konta za měsíc duben 2011
62
Příloha č. 1
Vzor – dokumentární akreditiv
63
Příloha č. 2
Vzor – standby akreditiv
64
Příloha č. 3
Vzor – bankovní garance
65
Příloha č. 4
Vzor – claim
66
Příloha č. 5
Jednostranný zápočet pohledávek
67
Příloha č. 6
Vzor – 1. upomínka
68
Příloha č. 7
Vzor – 2. Upomínka
69
Příloha č. 8
Debitorský účet na ŠOD, SOP importéra v systému SAP
70
Příloha č. 9
Rozklíčování debitorského konta za měsíc duben 2011
71
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Petra Kozánková
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Pohledávky po splatnosti,
NÁZEV PRÁCE
prevence a způsoby řešení
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Jan Dušek
INSTITUT
Účetnictví a finančního
ROK ODEVZDÁNÍ
řízení podniku
2011
POČET STRAN
62
POČET OBRÁZKŮ
2
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
9
STRUČNÝ POPIS
Cílem této bakalářské práce je analyzovat problematiku pohledávek po splatnosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích. V rámci struktury a interních procesů společnosti ŠKODA
AUTO
a.s.
je
popsán
proces
zpracování
objednávky. Dále jsou formulována jednotlivá preventivní opatření vzniku neuhrazených pohledávek a moţnosti jejich řešení či vymáhání. Závěrem navrhuji doporučení, jejichţ implementace by do budoucna vedla k větší efektivitě řízení pohledávek a eliminovala rizika jejich vzniku. KLÍČOVÁ SLOVA
Pohledávka po splatnosti, platební podmínky, zajišťovací instrumenty, proces zpracování objednávky, faktura 72
ANNOTATION AUTHOR
Petra Kozánková
FIELD
6208R087 Business economics and sales management Due account receivables, their prevention and possible resolution
THESIS TITLE SUPERVISOR
Ing. Jan Dušek
INSTITUTE
Accounting and Corporate
ROK
Finance Management
ODEVZDÁNÍ
2011
NUMBER OF PAGES
62
NUMBER OF PICTURES
2
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
9
SUMMARY
The objection of this bachelor thesis is to analyse the problem of due account receivables in supplier-customer relationship. Within the structure and internal processes in Skoda Auto company the order processing system is described
and
preventive
measures
and
possible
resolution of due account receivables are formulated. In the conclusion, there are suggested possible solutions that
would
receivables
lead
to greater efficiency of
management
and
could
account
eliminate
its
occurrance KEY WORDS
Due account receivables, payment conditions, securing instruments, order processing, invoice 73
74
