ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Výpočet pro sledování dodávek dílů pro předsériové vozy A05 Facelift ve firmě Škoda Auto a.s.

2011

Michal Marek

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: B-EM-EP Ekonomika a management provozu

Výpočet pro sledování dodávek dílů pro předsériové vozy A05 Facelift ve firmě Škoda Auto a. s.

Michal MAREK

Vedoucí práce: Ing. Jiří Lubina, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury, pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 7. 12. 2011

3

Děkuji Ing. Jiřímu Lubinovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.

4

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 1

Úvod ................................................................................................................ 9 1.1

Plánování vozů ........................................................................................ 10

1.2

Předsériová logistika - VLN ..................................................................... 12

1.2.1

Program Readiness .......................................................................... 14

1.2.2

Proces PPA ...................................................................................... 14

1.3

Plánování a řízení zakázek a výrobního programu ................................. 16

1.3.1

Vzorkování dílů ................................................................................. 17

1.3.2

Popis vozů a jejich specifikace ......................................................... 20

1.3.3

Plán PVS, OS vozů a kapacitní možnosti ......................................... 22

1.4

Výpočet potřeb ........................................................................................ 25

2

Vytypovaná hlediska ..................................................................................... 30

3

Nástroje pro podporu řízení a plánování potřeb ............................................ 32

4

5

3.1

Systém MRP (Material Requirements Planning) ..................................... 32

3.2

Systém Just-In-Time (JIT) ....................................................................... 33

3.3

Systém Just-In-Sequence (JIS) ............................................................... 34

3.4

Systém Kanban ....................................................................................... 34

3.5

Systém OPT (Optimized Production Technology) ................................... 35

3.6

Logistické systémy ve společnosti Škoda Auto a. s. ............................... 36

3.6.1

Systém SAP...................................................................................... 36

3.6.2

Systém TEVON ................................................................................ 36

3.6.3

Systém LOGIS .................................................................................. 36

Případová studie plánování a řízení předsériové výroby vozidel ................... 40 4.1

Dodavatelé JIT dílů - disků a pneumatik do závodu Škoda Auto a. s. ..... 40

4.2

Vytváření odvolávek a zajišťování dodávek kompletních kol .................. 41

Návrhy na zlepšení plánování a řízení předsériové výroby vozidel ............... 43 5

6

7

5.1

Plánování a řízení zakázek a výrobního programu ................................. 43

5.2

Zadávaní odvolávek, stanovení potřeb a zajišťování dílů ........................ 44

5.3

Doprava, příjem zboží a skladování ........................................................ 45

Návrh nového způsobu plánování a řízení předsériové výroby ..................... 48 6.1

Snížení celkové doby objednávky ........................................................... 48

6.2

Vytvoření dokonalejší podpory u datových systémů ............................... 48

6.3

Automatická identifikace a řízení materiálu ve skladu ............................. 51

Závěr ............................................................................................................. 54

Seznam literatury ................................................................................................. 55 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 57

6

Seznam použitých zkratek a symbolů BKM

Proces

řízení

potřeby

a

kapacit

(Bedarfs-

und

Kapazitäts-

Management) DAISY

Systém pro zadávání předsériových vozidel

EOP

Konec sériové výroby

FAB

Jemná odvolávka (denní)

FAVAS

Systém zprávy a vyrovnávání zakázek výrobního týdne

IT

Informační technologie

JIT

Dodávka materiálu na čas

K-PPA

Koncernové PPA

LAB

Standardní odvolávka (týdenní)

LAG

Materiál je fyzicky přijat a zaznamenám do systému

LAP

Dlouhodobé plánování odbytu

LOGIS

Systém příjmu materiálu

MBT

Modelový popis techniky

MBV

Systém pro zprávu výrobních programů v jednotlivých zemích

MP

Modelová péče

MPA

Komise pro stanovení týdenního plánu výrobních programů

MPL

Systém sloužící k tržně orientovanému plánování objemu

MPL-E

Plánování množství vlastností

MPL-MO

Plánování množství (tržně orientované)

MPL-PO

Rozdělení výrobního programu na jednotlivé regiony a země

MPL-WO

Plánování množství (orientace podle týdnů)

MS

Modelový klíč

OS

Vůz nulté série

OVEX

Sériový systém pro specifikaci vozů

PPA

Komise plánování výrobního programu ve značce Škoda Auto a.s. 7

PR číslo

Číslo popisující primární vlastnosti vozu

PROPLAS

Systém na vytvoření výrobního programu vozů po týdnech na 2 - 3 roky

SAP

Integrovaný systém pro řízení podniku

Skluz

Pozdní odvolávka materiálu k danému termínu

SOP

Začátek sériové výroby

STEREO

Systém pro termínování změn

T-PPA

Technická PPA značky Škoda Auto a. s.

Unfrei

Zásoba, která je zablokovaná

VW

Volkswagen

8

1 Úvod Svoji bakalářskou práci jsem zpracovával na základě povinné školní praxe. Jako oblast svého působení jsem si zvolil oddělení předsériové logistiky VLN – Plánování a řízení výroby předsériových vozů, ve společnosti Škoda Auto a. s. Společnost Škoda Auto a. s. jistě nemusí být nějak podrobně představována. Neboť díky její velké prosperitě má v automobilovém průmyslu velké jméno a silné zastoupení. Cílem bakalářské práce je propočet potřeby komponent pro zajištění montáže vozů a sledování jejich dodávek s ohledem na kvalitu, množství, termíny, hospodárnost a životní prostředí. Úvod bakalářské práce analyzuje proces plánování a řízení předsériové výroby, včetně výpočtu potřeb. Jsou zde uvedeny nutné předpoklady pro řízení dodávek, souvislost veškerých systémů podporující výpočet potřeb. Zároveň, je krátce představeno oddělení předsériové logistiky. Na základě úspěšné analýzy a představení veškerých nezbytných činností spojené s řízení a plánováním potřeb, jsou uvedeny rizikové faktory, které mohou ovlivnit celkový proces řízení potřeb. Proto se práce na možná rizika jednotlivě zaměřuje. Třetí část bakalářské práce se věnuje nástrojům, které podporují námi uvedený proces řízení. Zaměření se na nejdůležitější nástroje při řízení výroby, nám umožní detailněji pochopit proces jejich fungování a podpořit celkovou kompatibilitu výroby. Přitom důvodem pro implementaci a využívaní takových systémů, spočívá v podpoře zvýšení efektivnosti výroby, spojené s optimalizací zásob a minimalizací nákladů. Následující čtvrtá část bakalářské práce se zaměří na detailní rozbor vybraných komponentů související s jejich pořízením při řízení výpočtu potřeb a následně budou navržena doporučení pro zlepšení takového řídícího procesu. Poslední část bakalářské práce, se zaměřuje na realizaci jednotlivých doporučení pro zlepšení celkové efektivnosti logistického procesu. Přínosem této bakalářské práce je přehled o plánování a řízení výroby s ohledem na množství, kvalitu z pozice předsériové logistiky ve společnosti Škoda Auto a. s. Nutným předpokladem pro získání konkurenční výhody na trhu je zajištění stanovených cílů firmy. Společnost Škoda Auto a. s. je zaměřena na následující uvedené cíle. Zkrácení doby od obdržení objednávky až po předání vozu 9

konečnému zákazníkovi, zvýšení přesnosti dodávek a splnění jeho požadavků, s co nejlepším efektem. Dále se společnost Škoda Auto a. s. snaží o maximální odbyt prodeje vozů. V roce 2010 prodala společnost Škoda Auto a. s. přibližně 762 600 tisíc vozů a překročila tak nárůst prodeje o 11.5 % proti roku 2009.1 Vysoký odbyt je způsoben nasazením a schopností jednotlivých oddělení a jejich subdodavatelů, ale hlavně také silnou provázaností mezi jednotlivými odděleními, ve společnosti Škoda Auto a. s. Proto musí podnik realizovat každý svůj krok důkladně a každá fáze výrobního procesu je stejně důležitá. Základem každého odbytu je správné plánování, výroba, marketing. Následující obrázek vystihuje provázanost jednotlivých oddělení a činnosti, které vedou k odbytu vozů až ke konečnému importérovi, případně prodejci.

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 1 Provázanost jednotlivých oddělení a jejich činností pří odbytů vozů

1.1

Plánování vozů

Na základě plánování odbytu se provede zaplánování množství objednávek vozů podle časového horizontu. Přitom se každý měsíc toto operativní plánování množství objednávek opakuje, výjimkou je pouze strategické plánování. Rozhodujícím východiskem je také stupeň plánování. Plánovací období se

1

RYBECKÝ, V. Rekordní rok pro Škoda Auto [online]. 13. ledna 2011, [cit. 2011-12-11]. Dostupný

z WWW:

10

rozlišuje na krátkodobé a dlouhodobé, tedy záleží na časovém horizontu při sestavování plánu. Dlouhodobý plán prodeje je sestavován jednou ročně a to v cyklu délky deseti let. Dlouhodobý plán je vypracováván na základě ceny, prognózy celkových trhů, cílů podílů na trhu, ale také na produktu. Krátkodobý plán pokrývá horizont 24 měsíců, který chápeme jako tržně orientované plánování. Pro zajištění a pokrytí potřeb na trhu, je potřeba kvalifikované plánovací fáze, která funguje na základě porovnávání potřeb trhu se stávajícími kapacitami. Téměř identicky funguje zaplánování objednávek vozu s předběžným plánováním a tyto kroky tvoří podstatnou část pro dodržení termínů ve výrobě vozů a také rychlou a spolehlivou distribuci k cílovým subjektům (obchodníkům, importérům). Poté co jsou objednávky vozů úspěšně provedeny, provádí logistika odvolávky všech zajišťovaných dílů, tedy komponentů a agregátů u dodavatelů. V rámci výrobního procesu bere logistika v úvahu možné změny v rámci stupně procesu 1+3/2+2. Tento stupeň procesu znamená, že importér nebo obchodník může ještě před zahájením výroby, konkrétně v období 2 - 3 týdnů změnit objednané vozy, které byly v určitých rámcích tolerancí interně odsouhlasené ve společnosti Škoda Auto a. s. Přitom logistika bere ve v potaz možnost prováděných změn v procesu 1+3/2+2. Celý proces včetně plánování odbytu až po konečné předání vozů zákazníkovi je zobrazen na následujícím obrázku 2. Předpokládá se dodržování termínů od jednotlivých úseků, včetně dodržení termínu pro výrobu vozidel a předání cílovému zákazníkovi. Pro splnění takového cíle musí být zajištěna celková provázanost jednotlivých úseků. Jedině tak může společnost vytvářet dokonalé postavení na trhu a získávat konkurenční výhodu nad ostatními.

11

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 2 Celkový proces při odbytu vozů

1.2

Předsériová logistika - VLN

Význam logistiky vzrostl ve společnosti Škoda Auto a. s. v roce 1998, kdy byla postavena v Mladé Boleslavi nová výrobní linka. V dalším závodu v Kvasinách se začal vyrábět model Superb. Přitom toho času byla roční produkce společnosti Škoda Auto a. s. 500 000 vozů. Pro fungování celé výroby je nezbytně nutné, aby fungovaly jak výrobní linky, tak i její logistické zásobování. Proces logistiky zajišťuje zásobování interních a externích zákazníků na základě jejich požadavků. Logistika je plánována a optimalizována tak, aby byly splněny požadavky na kvalitu, množství, hospodárnost, termíny a životní prostředí.

Předsériová logistika zajišťuje dispozici a tok výrobního materiálu v rámci předsériové logistiky. Proces předsériové logistiky připravuje a zajišťuje logistický průběh náběhů nových modelů, modelových péčí a změn výrobků. Vše probíhá paralelně se vznikem výrobku, s plánováním přípravy výroby a zajištěním termínů pro sérii. Oddělení předsériové logistiky prošlo nedávno reorganizačními

12

změnami, a proto se změnila celková struktura oddělení. Aktuální struktura oddělení předsériové logistiky je zobrazena na obrázku 3.

VLN/1- Plánování a řízení projektů

VLN/2- Řízení předsériové logistiky třídy A. a agregátů

VLN/3 - Předsériová dispozice a Program Readiness

VLN

VLN/4 - Řízení programu Readiness

VLN/5/1 - Logistický kusovník SKDCKD, řízení předsériových procesů

VLN/5/2 - Logistický kusovník SKDCKD, řízení předsériových procesů VLN/5 - Logistický kusovník SKD-CKD, řízení předsériových procesů

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 3 Struktura předsériové logistiky

Hlavím úkolem předsériové logistiky je zajištění náběhu vozů agregátů a výbav prostřednictvím bezproblémového náběhu dílů v nich obsažených. Tyto činnosti jsou realizovány jednak v rámci projektů nových vozů, modelových péčí a změnového řízení prostřednictvím komplexního sledování zralosti dílů ve vztahu k danému milníku projektu. Nedílnou součástí oddělení VLN je plánování a řízení výroby předsériových vozů a agregátů, zajišťování dílů na jejich stavbu a vzorků pro útvar kvality. S tím souvisí a navazuje sledování vyhodnocení na vozech a agregátech a sledování vyhodnocení vzorků útvary kvality a vývoje. Výsledky jsou pak projednávány a prezentovány na jednání TPPA,PPA a MPA.2

2

Příručka integrovaného systému řízení. [dokumentace číslo 07 PIMS]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2007. 13

1.2.1 Program Readiness Program Readiness je součástí útvaru předsériové logistiky. Jedná se o centralizovaný útvar, zajišťující způsobilost odvolávky nových dílů s odpovídajícím kvalitativním statusem a v požadovaném termínu k PVS - vozům (Ověřovací série), nulté sérii a k SOP (Zahájení výroby). Součástí procesu jsou i první dodávky referenčních vzorků. Hlavní úkoly programu Readiness spočívají: na základě znalosti potřeb, při zohlednění vnějších a vnitřních rámcových podmínek, zpracovat a předat dodavatelům odvolávky na dodávky nakupovaných dílů a materiálů řídit řetězec materiálového toku od dodavatele do společnosti Škoda Auto a. s. a řešit kritické situace, ohrožující plynulost výroby optimalizovat proces materiálového toku s ohledem na minimalizaci nákladů, disciplinovat dodavatele. 1.2.2 Proces PPA Cílem procesu PPA je maximální přizpůsobení výrobního procesu přáním zákazníků s ohledem na potenciální úspory nákladů. Rozhodnutí o výrobním programu

podléhá

v

zásadě

schválení

představenstva.

Za

předpokladu

výhradního schvalovacího práva představenstva je PPA oprávněno rozhodnout o změnách výrobního programu pouze tehdy, pokud nevzniknou dodatečné náklady vůči aktuálnímu výrobnímu programu, a pokud nedojde k negativnímu dopadu na výsledek. Předseda komise PPA ve značce Škoda Auto a. s. o takovýchto změnách informuje představenstvo. Odsouhlasení výrobních vlastností na základě vzájemné dohody mezi logistikou a odbytem o detailním programu PPA, se nazývá tzv. Commitment PPA. Mimořádné výbavy je nutné odsouhlasit výborem T - PPA. Commitment označuje přesné detailní týdenní řízení odsouhlaseného náběhu a objemu výrobního programu. Na Commitment navazuje proces řízení zakázek, který je řízen pomocí systémů na základě výsledků v systému FAVAS – 4 týdny před začátkem aktuálního výrobního týdne. Pokud vzniknou dodatečné náklady vůči aktuálnímu výrobnímu programu nebo pokud dochází k negativnímu dopadu na výsledek,

14

předloží předseda komise PPA ve značce Škoda Auto a. s. změny programu spolu s finančním ohodnocením představenstvu, aby provedlo toto rozhodnutí. Vedením komise PPA je pověřen vedoucí logistiky značky. Úkoly vedení komise PPA jsou: Stanovení termínů zasedání v rámci standardního plánovacího cyklu v a případně mimořádných zasedání. Stanovení a odsouhlasení programu jednání, vypracování a včasné rozeslání programu jednání. Řízení jednání. Vedení protokolu (protokol platí jako schválený, pokud do 2 dnů po předání nevzniknou žádné námitky) Informování a předání závěrů představenstvu značky Škoda Auto a. s., příp. členům komisí PPA/T-PPA ve značce.3

Oblasti jmenují své stálé členy a jejich zástupce v PPA značky. Členové zastupují svou oblast, příp., pokud je jmenováno více členů z jedné oblasti, svůj útvar. Přitom každý měsíc je stanoven plánovací proces. Výsledky z jednotlivých jednání o prognóze jsou představeny a projednány na Sales Meetingu. Na základě poznatků jsou vypracovány požadavky na změnu výrobního programu, které se zpracovávají v průběhu dvouměsíčního plánovacího cyklu. Na Sales Meetingu se demonstruje plánování odbytu pro zajištění prodejního cíle. Na základě úspěšného

odsouhlasení,

po

Sales

Meetingu

se

vypracovávají

návrhy

s požadavky o změně výrobního programu podle přání zákazníka. To znamená, že se zjišťují výrobní kapacity, nákupní možnosti a ostatní plánovací činnosti pro řízení celého programu. Vytvářejí se funkce pro řízení kapacit a modelují se situace, které aktuálně porovnají současný stav zásob se stavem požadovaným pro daný výrobní program. Tyto funkce pro řízení kapacit potřeby se označují jako BKM (Bedarfs – Kapazitäts – Management). Pokud by náhodou funkce řízení potřeb zjistilo, že stávající stav kapacit není dostačující, musí BKM podniknout příslušná opatření, která by stávající stav zásob navýšila. Tato funkce pro řízení

3

Proces PPA. [dokumentace číslo 411/4]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 15

zásob vznikla z důvodu využívání stejných platforem k různým modelům vozů. Navýšení stavu zásob znamená, požadavek na změnu výrobního programu.4

P ostu p p lán ován í STA R T

T rh y / region y

P rojed n án í p rogn ózy

S ales M eetin g

D etailn í p lán ován í - P lán . m n ožství (tržn ě orien tovan é) - P lán . m n ožství (výrob n ě orien tovan é) sp ecif. d le vozu a vlastn ostí

BKM

- P lán ován í p otřeb y m ateriálu - P lán ován í tran sp ortu - fin an čn í vlivy

V ýrob n í p rogram

PPA V ýb or p ro p lán ován í výrob n íh o p rogram u

P rogram p řed staven stvo

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 4 Proces plánování vozidel

1.3

Plánování a řízení zakázek a výrobního programu

Pokud je daný výrobní program odsouhlasený výborem pro plánování výrobního programu (PPA), vytváří se plánování objemů a vlastností pro konkrétní požadované vozy, na základě komunikace oddělené logistiky a odbytu. Podle přezkoumaných požadavků zákazníků se plánuje výrobní program dle kapacitních možností výrobních procesů a dodavatelů. Plánování se provádí na několika stupních (koncern VW, značka Škoda, výrobní provozy) a ve specifických časových intervalech. Výstupem z procesu je plán výroby odpovídající stupni plánování a stavu projektu. Program Readiness na základě všech stupňů plánování programu a požadavků výrobních provozů dispozice realizuje stabilní, nákladově optimální proces dodávek materiálu od jednotlivých dodavatelů. Odvolávka dodávky je výsledkem dispozičního plánování. Ukazuje dodavatelům potřebu dílů v předvídaném časovém období. Odvolávky se provádějí týdenně (LAB), denně (FAB), JIT. Komunikace s dodavateli se provádí prostřednictvím normalizovaných protokolů. Společnost Škoda Auto a. s. odesílá dodavatelům veškeré odvolávky elektronicky. 4

Proces plánování vozů a řízení zakázek. Plánování prodejů/projekt zákazník. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2000. 16

Dodavatel dostává od společnosti ŠKODA Auto a. s. dlouhodobé (LAB) a jemné (FAB) odvolávky na čísla dílů, které má dodat. Poté je zpracovává a tyto odvolávky tvoří základ pro dispozici vstupního materiálu a vlastní plánování výroby. Za oba procesy je zodpovědný dodavatel. Dodavatel dostává LAB i FAB společně na závod Mladá Boleslav, Vrchlabí a Kvasiny. V obsahu odvolávky je uvedeno identifikační číslo vozu, číslo závěsu, příslušné definované díly a počet kusů odvolaných dílů. Veškeré odvolávky provádí disponent z oddělení logistiky podle předem stanoveného aktuálního výrobního plánu. Dodávky veškerých dílů jsou zajišťovány dle logistických konceptů JIT, JIS, za které zodpovídá dodavatel až na zástavbový takt v závodu Škoda Auto a. s. K přechodu vlastnictví u JITového

dílu

dochází

v okamžiku

sekvenční

odvolávky

automatickým

zaúčtováním u společnosti Škoda Auto a. s. K přechodu rizik dochází odebráním dílů z JIT palety pracovníkem montáže Škoda Auto a. s. Mladé Boleslavi. Platba se provádí dle sekvenčně odvolaných dílů, přes vyúčtování pomocí automatických denních sběrných dodacích listů.5 1.3.1 Vzorkování dílů Za provedení vzorkování je zodpovědný dodavatel. Odběratel naopak určuje druh, rozsah a četnost provedených protizkoušek. Vzorkování je systém hodnocení dílů dle předepsané technické dokumentace, jehož výsledkem je vystavení protokolu o vzorkování a schválení vzorku. Vyhodnocení výsledků zkoušek, oznámkování, schválení do sériové výroby nebo stanovení rozsahu použitelnosti dílů, provádí systémový pracovník. Na dodavatele se vztahuje povinnost, včas informovat odběratele a odsouhlasit s ním dodávky prvních vzorků (referenční vzorky). Referenčním vzorkem se rozumí: Díl, součástka nebo agregát, dále jiné výrobní materiály, které jsou vyrobeny výlučně sériovými výrobními prostředky a v sériových podmínkách. Systém vzorkování zajišťuje, aby předložené první vzorky (referenční vzorky) odpovídaly platné technické dokumentaci. První vzorky jsou dodávány zpravidla v deseti kusech, není - li systémovým zaměstnancem a po schválení vedoucím příslušného útvaru kvality stanoveno jinak. Dodavatel je povinen předložit první vzorky v následujících případech. Při zavádění nového dílu do výroby (v rámci náběhu nových projektů), při změně dodavatele dílu, při změně 5

Logistické procesy. [dokumentace číslo PL-042-03-01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 17

specifikace dílů, při změně výrobního místa a výrobních podmínek a při delším zastavení nebo přerušení výroby. Základní oblasti zkoušek jsou dohodnuty v oblasti zkoušek na základě specifikace jednotlivých dílů. Dodavatel je povinen zajistit rozsah provedených zkoušek a dokumentovat výsledky a následně je přeložit odběrateli. Přitom dodavatel předloží

následující

protokoly

a

dokumentaci.

Technickou

dokumentaci

odsouhlasenou příslušným útvarem (technický vývoj), funkční protokol, měrový protokol a materiálový protokol. Tyto kroky podniká, pokud provádí zkoušky u nakupovaných dílů. Pro díly, které jsou vyrobeny v domácí firmě (domácí díly) musí odběratel předložit a zajistit výsledky od útvaru kvality. U domácích dílů předkládá

technickou

dokumentaci

odsouhlasenou

příslušným

útvarem

technického vývoje společnosti Škoda Auto a. s. a protokoly ze stanovených druhů zkoušek. Odpovědný útvar kvality musí ve spolupráci s ostatními útvary zabezpečit, aby první vzorky povinně typovaných dílů (plnění specifických zemských úředních vydání, např. pro světlomety, zasklení, bezpečnostní pásy aj.) odpovídaly specifickým zadáním ve všech bodech. Díly, nebo agregáty a ostatní komponenty vozu, které vyžadují značnou pozornost z hlediska funkčnosti, konstrukce a bezpečnosti (pneumatiky, zámky, palivové nádrže, elektronické řídicí systémy aj.) budou zpravidla ze strany útvaru technického vývoje společnosti pro dodavatele předem schváleny. Je třeba dbát na to, aby odpovídající údaje k dílům povinně typovaným, povinně vzorkovaným ve vývoji (BMG), jakož i kritické poznámky byly vyznačeny v technických podkladech a dodavatel o tom byl informován. Podmínky pro uvolnění dílů do série, spočívají, v mnoha detailech pro následující typy výroby. Pro zkušební výrobní série (PVS). K této PVS se předkládají první výrobky, které se musí doložit rozměrovými a materiálovými protokoly o daných výsledcích měření a zkoušek. Ve výjimečném případě je výroba dílů přípustná na malosériovém nářadí (laserový ořez). Pro PVS se připouští díly uvolněné známkou 3. nebo lepší. Díly ovzorkované známkou 6. mohou být použité ve výrobě po odsouhlasení vedoucího kvality nebo příslušných členů představenstva v oblasti technického vývoje a logistiky.

18

Nultá série (OS) - pro tuto sérii jsou přípustné díly hodnocené známkou 1. a 3. Díly s odchylkami musí obsahovat opatření s termíny k dosažení stavu dle technické dokumentace. Rozhodnutí o jejich zabudování musí učinit příslušní členové představenstva oblastí technického vývoj a logistiky nebo vedoucí kvality. Přípustnost odchylky se musí doložit povolením odchylky nebo změnou technické dokumentace od technického vývoje a rozhodnutím příslušného vedoucího řízení kvality. Série – pro sériovou výrobu jsou přípustné pouze ty díly, které jsou vyráběné na sériových zařízeních, případně na malosériovém zařízení, které byly vyhodnocené známkou 1. Díly hodnocené známkou 3. se musí zabudovat pouze podmínečně. Odchylky musí být doloženy opatřeními o dosažení stavu dle technické dokumentace.

Rozhodnutí

o

zabudování,

musí

učinit

příslušní

členové

představenstva oblastí technického vývoje a logistiky, nebo vedoucí kvality. Přípustnost odchylek se musí doložit povolením odchylky od technického vývoje nebo změnou výkresu. Přípustnost odchylek, které nejsou doloženy povolením odchylky nebo změnou výkresu od technického vývoje, musí povolit vedoucí kvality. Po positivním ukončení vzorkování prvních vzorků se budou uchovávat referenční první vzorky jen pro komplikované nebo tvarově složité díly. Toto bude v jednotlivých případech projednáno mezi dodavatelem a odbornými útvary společnosti. Pro všechny zbývající díly se nebudou v budoucnu uchovávat žádné referenční vzorky. Skartační lhůty se řídí dle typového skartačního rejstříku. Místem uložení je příslušný útvar řízení kvality. Pro seznámení se při vzorkování dílů, je uveden následující klíč, který poskytuje podrobný přehled o stavu dílu. Známkování dílů probíhá ve stavech: 1., 3., 6. Pokud je dílu přiřazen stav 1., tento díl nevykazuje žádné odchylky od technické dokumentace a veškeré díly jsou vyrobeny na sériových nástrojích a sériovou technologií. Díl má úplnou dokumentaci a může být tedy uvolněn.6

6

Vzorkování nakupovaných a domácích dílů. [dokumentace číslo 512/7]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2000. 19

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 5 Zkouška dílů

Při známkování stavu 3. vykazuje díl téměř malé odchylky od technické dokumentace a přitom odchylky nesmí způsobit poruchu funkce. Pokud jsou poruchy funkce závažné, musí se odstranit do začátku sériové výroby a musí být provedeno následné ovzorkování a pak může být díl podmínečně uvolněn. Díl hodnocený stavem 6. vykazuje velké odchylky od technické dokumentace a zpracování dílů je prakticky nemožné. Díl obsahuje chybnou dokumentaci a musí se provézt ovzorkování. Díl se nesmí použít pro stavbu vozů a je tedy zamítnut. 1.3.2 Popis vozů a jejich specifikace Popis vozidel se provádí v odbytovém systému MBV (Modell – Beschreibung – Vertrieb – odbytový popis modelu). Zde jsou všechny modely popsány podle příslušných prodejních programů. Systém MBV spolupracuje s více systémy a kontroluje aktuální stav platnosti objednávky. Pokud není vůz popsán podle stanovených interních pravidel dle systému MBV, nemůže být správně objednán. Účelem odbytového popisu modelu je technické popsání vyrobitelných vozů určených k nabídce oblastí prodeje se svými prodejními modely, sériovými a speciálními výbavami, pakety výbavy, vnějšími a vnitřními barvami, prověření závislosti a souvislosti PR - čísel z hlediska techniky a prodeje.

Na základě

provádění kontroly dat ověření platnosti a rozpad objednávek. Ve společnosti Škoda Auto a. s. jsou veškeré koncernové vozy popsané podle systematiky konstrukčních skupin BASYS. Systematika konstrukčních skupin BASYS dovoluje rozmanité kombinace různých stavebních skupin. Každý objednaný vůz je v systému MBV popsán: 6 - místným modelovým klíčem, 3 – místným číslem, označující kód země, 4 - místným kódem barvy, 2 – místným 20

kódem interiéru a PR – čísly označující primární vlastnosti vozu (rádio, klimatizace, apod.). V systému MBV je pro objednání vozů nejdůležitější šestimístný modelový klíč. Struktura modelového klíče v systému MBV může mít následující podobu, podle obrázku číslo 6. Veškerá čísla jsou uvedena nahodile, ale struktura modelového klíče je zachována.

1

Definice třídy vozu: Octavia, Superb, Roomster, Fabia, Yeti, Scout, atd.

U 1

Definice karoserie: hatchback, liftback, limuzína, SUV, sedan, atd.

4 2

3

4: Definice verze: SLX, GLX, L&K, atd. 2: Definice motoru: 1,8/118kW, 1,9/81 kW TDI, 2,0 TDI 16V /125 kW,atd. 3: Definice převodovky: automatická(5 - ti stupňová), manuální(6 - ti stupňová), atd.

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 6 Struktura modelového klíče v systému MBV

K tomu, aby mohl být vůz správně objednán a popsán v systému MBV postačí tedy šestimístný kód modelu, kód země, kód barvy karoserie a interiéru. V popisu podle systému MBV se mohou konkrétní požadavky zákazníků přizpůsobit také pakety a PR - čísla. S pomocí obrázku číslo 7. jsou uvedené přehledy různých druhů PR-čísel.7

7

Proces plánování vozů a řízení zakázek. Plánování prodejů/projekt zákazník. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2000. 21

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 7 Přehled druhů PR-čísel

1.3.3 Plán PVS, OS vozů a kapacitní možnosti Plánovací procesy jsou v podstatě řízeny Sales Meetingem, na kterém jsou přijímány plány a odsouhlaseny příslušné firemní strategie. Do plánovacího procesu jsou zapojeny veškeré subjekty, které působí při vytváření procesů spojených s odbytem a výrobou, financemi, logistikou, nákupem a také zde působí importéři, kteří požadované díly dováží. Na základě prognóz plánování jsou integrovány postupy, které přispějí k zajištění uvedené potřeby dle plánovacích horizontů. Pomocí řídicí funkce kapacit BKM, jsou porovnávány současné kapacitní možnosti s aktuální potřebou pro daný výrobní program a v případě nedostačující zásoby, jsou provedena úsporná opatření. Taková opatření slouží k zajištění pokrytí potřeb na trhu. Přitom při plánování záleží na plánovacím horizontu. Dlouhodobý plán prodeje je sestavován v období jednou ročně, na celkovou dobu deseti let. Cíle dlouhodobého plánování se přibližují výrobním kapacitám potřeb na trhu. Krátkodobý plán pokrývá časový horizont dvaceti čtyř měsíců. Při krátkodobém plánování jsou na základě vykazovaných měsíčních hodnot plánovány celkové trhy a dodávky zákazníkům a veškeré objednávky a rozdělení výroby do jednotlivých zemí. Výsledky plánování jsou základem pro

22

vypracování výkazů pro představenstvo, ale převážně slouží pro řízení kapacit v krátkodobém intervalu. Pro zajištění plánování vozů, musejí být všechny díly a komponenty uvolněny, tento proces zajišťuje technické PPA. Přitom veškeré popisy vozů a technická uvolnění udržuje systém MBV za předpokladu pravidelné aktualizace s cílem dosažení aktuálního stavu. Každý měsíc předávají regiony oddělení Plánování odbytu své hodnocení ohledně aktuální situace na trzích a z toho vyplývají plány dodávek dílů. Plánování odbytu tedy vypracovává tržně orientované plány, které se projednávají na Sales Meetingu, s odděleními plánování regionů. Plánování odbytu předkládá na Sales Meetingu návrhy na roční cíle dodávek. Pokud je potřeba, jsou návrhy transformovány a odsouhlaseny představenstvem a současně jsou dohadovány nové cíle dodávek s existujícím výrobním programem. Díky tomu vyplývá současná kapacita zásob na skladech a také přebytkové a chybějící zboží. Pokud je schválen nový výrobní program s novým prodejním cílem, předávají se oddělení logistiky odbytové požadavky a pomocí plánovací centrály prodeje se stanoví nový plán výroby (MPL-PO). Logistika v programu Readiness prověřuje potřeby značek v porovnání s kapacitami dodavatelů a zhruba po dvou týdnech se dodavatelé vyjádří ke kapacitám. Tyto činnosti o zjišťování kapacit provádí program Readiness v pravidelných intervalech na základě požadavků odbytu. Přidělení kapacit koncernovým značkám oznamuje koncernový výbor pro výrobní program (K - PPA - Konzern - Produktions - Programm – Ausschuß). Kapacity v rámci jednotlivých značek a nový výrobní program značek stanovuje Komise plánu výrobního programu značky (M-PPA - Marken-Produktions – Programm Ausschuß). Vyžaduje-li to situace, vypracuje prodej značky nový aktuální výrobní plán, ve kterém musejí být zachovány celosvětové kapacity, které byly přiděleny v rámci řízení potřeb. Logistika v rámci řízení potřeb, začlení kapacity podle řízení potřeby a kapacit do systému REAL. Kde se provede upravené rozplánování v MPL-E (Plán vlastností) a to je poté převedeno do systému PRISMA a následně do systému FAVAS. Přitom odbytový popis modelu MBV zajišťuje platnost pro zaplánování do těchto systémů. Vycházíme - li z tržně orientovaného plánování objemu za oblast prodeje, je prostřednictvím příslušných grémií v procesu spuštěn nový program výroby vozu. Po dokončení je výrobní program zadán logistikou do 23

systému PROPLAS. Zpracování výrobního programu probíhá v MPL-PO, kde se výroba rozděluje různým regionům. Poté je rozdělování výroby po měsících rozčleněno v týdenním plánu – MPL - WO a následným transferem do systému FAVAS, slouží týdenní plán výroby jako objemový plán pro objednávání vozů. V prvním kroku zjišťuje plánování objemu tržně orientovanou potřebu daných prvků výbavy, nebo agregátů jednotlivých modelových skupin. Následně dochází k porovnání hodnot potřeby s odsouhlasenými kapacitami a známými restrikcemi. Konečný výsledek je v plánu vlastností (MPL-E), brán jako součást plánování kombinací u dílů a agregátů v systému PRISMA. Poté co je vypracován aktuální plán, jsou vygenerované objemy plánů přenášeny ze systému PRISMA do systému FAVAS. Systém PRISMA dodává vždy aktuální hodnoty plánu všem systémům, které slouží pro následné zjištění potřeb materiálu. Celý proces při postupu plánovaní odbytu a objemu vozů, který zde byl vysvětlen, zobrazuje obrázek číslo 8.8

8

Proces plánování vozů a řízení zakázek. Plánování prodejů/projekt zákazník Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2000. 24

P o s tu p p lá n o v á n í o d b y tu , B K M , říze n í za k á ze k 2 -m ě s íč n í p lá n o v a c í ry tm u s

T e ch n ický v ýb o r p ro p lá n o v á n í v ýro b n íh o p ro g ra m u Ř íze n í n á b ě h ů o b je m ů v o zů re le v a n tn ích p ro zá ka zn íka , te rm ín y SOP

TT-P -PPPAA

P ro g n ó z y p ro je d n á n í

O d b yto v á p ro g n ó za p ro ce lko v é trh y a p ro d e je d le ze m í a o b la stí

PPro roggnnóózzyyppro roje jeddnnáánníí

MBV

M P L -M O

M anagem ent p o tře b a k a p a c it

P ře d b ě žn é o v ě ře n í p ro g ra m u

S a le s M e e tin g S ta n o v e n í tržn ě o rie n to v a n é h o p lá n u v e v zta h u k o b je m u v o zů (p o ža d a v e k o d b ytu )

SSaale less M Meeeetin tingg M P L -M O

P ře d b ě žn é v ytíže n í lo ka lit (ka p a city zá v o d ů , K B 8 , za d á n í rá m co v ých p o d m ín e k .

Id e n tifika ce kritických m íst z h le d iska ka p a cit a za v e d e n í n á p ra v n ých o p a tře n í

N Náávrh vrh ppro roggram ramuu

SSim imuula lace ce BBKKM M

M P L -P O PROPLAS

M P L -P O , M P L -E , P R IS M A

P lá n o b je m ů / vla s tn o s tí

Výbor p ro p lá n o vá n í p ro g ra m u z n a č k y

K o n c e rn o vý vý b o r p ro p lá n o vá n í vý ro b n íh o p ro g ra m u

R o zh o d n u tí o v ytíže n í v ýro b n ích lo ka lit. V yu žití ka p a cit p ře sa h u jících rá m e c zn a če k , re strikce .

KK-P -PPPAA

V ýro b n ě o rie n to v a n é p lá n o v á n í v o zů a v la stn o stí

R o zh o d n u tí o v ytíže n í v ýro b n ích lo ka lit uv n itř zn a čk y. O p a tře n í p ro za jiště n í v ýr. p ro g ra m ů

PPlá lánn oobbjem jemuu O Oddbbyt yt // lo loggistika istika

M M-P -PPPAA PROPLAS

M P L -P O , M P L -W O , M P L -E , P R IS M A

K a žd ý tý d e n V ý b o r říze n í p ro g ra m u zn a č k y Z m ě n y p ro g ra m u , ře še n í p ro b lé m . m íst, sta n o v e n í p re m is p ro p ln ě n í p ro g ra m u

M MPPAA

Ř íze n í za k á ze k

D Dooddaava vate telé lé T ýd e n n í p ro g ra m n a p ln ě n í za ká zka m i

PPlá lánnoová vánníí oobbje jem můů// vla vlastn stnoostí/o stí/oddbbytu ytu// lo loggistik istikyy

TTýd ýdeennnníí ppro roggram ram (F (FU U))

M P L -W O , M P L -E , P R IS M A

VVýro ýrobbaa// KKBB88

FAVAS

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 8 Postup při plánování odbytu včetně řízení potřeb pomocí BKM

1.4

Výpočet potřeb

Výrobně orientované plánování podporuje vytváření odbytových plánů prodeje a to tak, že pomocí hodnocení celkového trhu jsou zjišťovány dodávky zákazníkům. Dodávky zákazníkům spojené s plánováním ideálního skladu povedou ke stanovení výrobní potřeby, která pokud může být vyráběna, zajišťuje odpovídající zásoby na trhu. Systémová část výrobně orientovaného plánování přihlíží k možnostem prodeje a stanovuje plány k očekávanému objemu výroby podle aktuálního výrobního programu na stanovené období. V ideálním případě odpovídá objem výroby v průběhu sezony hodnotám potřeby prodeje. Viz. Obrázek číslo 9.

25

P ostu p p lán ován í u firm y Š k od a / p lán P O M P L -M O

D od ávk y zák a zn ík ů m , p otřeb y n etto, id eáln í sk lad U E /F

POTŘEBY BRUTTO P O - p rem isy p ři rozd ělován í, n ap ř. vozy S K D

L O G I S T I K

P O – výrob n í rozd ělen í: PROPLAS

V ýrob n í p rogram PPA

M P L -P O

1. stu p eň : region y 2. stu p eň : zem ě

A V y h od n ocen í - sou b ory d at - O n lin e

V ýrob a

PRODANT AK - PO LBBRSO LL U E /F

M P L -W O

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 9 Plánování výroby

Nutným předpokladem pro rozdělení disponibilních kapacit výroby je zajištění převodu aktuálního výrobního programu ze systému PROPLAS do plánu pro týdenní výrobně orientované plánování (MPL-WO). Výroba se rozděluje ve fázích. V první fázi pomocí plánování centrály společnosti Škoda Auto a. s. do jednotlivých regionů. Ve druhém kroku dochází k rozdělení výroby na příslušné země. U každé země je stanovená konkrétní požadovaná kvóta pro výrobu jednotlivých komponent. Jako standardní návrh provádí systém rozdělení na základě měsíční nebo pololetní potřeby (alternativně netto nebo brutto). Potřeba se vypočte z tržně orientovaných dodávek zákazníkům a ideálního skladu. Hrubá potřeba dílů se stanoví na základě zakázek jednotlivých vozů dle požadavků marketingu. Tyto vozy jsou definovány, podle PR – podmínek (Skupiny čísel a znaků definující jednotlivé stavební skupiny vozu) a tyto jsou transformovány přes technologický kusovník do požadavků na jednotlivé nakupované díly. Vyhodnocení týdenního výrobně orientovaného plánu se provádí na základě

26

online vyhodnocování, přes napojení importérů na odbytové systémy nebo pomocí programu tabulkového procesoru Excel. Přitom předběžné plánování materiálu je k dispozici logistice a jednotlivým importérům v příslušných týdenních podílech. Proto se přebírají měsíční plány výroby a rozdělují se požadované objemy do týdnů. Cílem je rozdělení týdenních hodnot po regionech, aby došlo k vhodnému zaplánování veškerých objednávek. Na obrázku číslo 10. je zobrazený postup plánování a přerozdělování objemů do systémů (FAVAS, PROPLAS), přitom veškeré zobrazené systémy uskutečňují předání plánového objemu vozů výrobě. Časový horizont je zde uveden v úseku od pátého, až do jednatřicátého týdne. Konečným výstupem je předání výrobě plánu vlastností (MPL-E).

P ostu p p lán ován í u firm y Š k od a / P lán W O M P L -W O

L O G IS T IK A

PRO PLAS M P L -P O

R o zd ělen í W O F A V A S

W O S O (K T -4 p řed výrob ou )

Z ů state k p ro K T -5 až K T -31 p řed výrob ou

(od K T - 5 p řed výrob ou )

1. stu p eň : R egion y 2. stu p eň : Z em ě

P lán W O P lán . h od n oty o d K T -5

M P L -E

Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 10 Princip zajištění plánu vlastností

Porovnání tržně orientovaného požadavku a existujících kapacit, nebo restrikcí je v porovnání s plánováním vozů – výrobně orientovanou částí, která se převádí, do systému PRISMA. Ze systému PRISMA se pak vytvářejí objemové plány pro příslušné období a přenášejí se do systému FAVAS (schauglasy). Pokud je nějaká objednávka zaplánována do výhledového plánu poprvé, přiřadí se objednávce vozu tzv. „první výhledový týden“ – Schauglaswoche. Aby bylo plánování pro všechny, kteří se účastní plánovacího procesu přehlednější, považuje společnost Škoda Auto a. s. za potřebné soustavně 27

napojovat importéry na odbytové systémy. Napojením na systém MPL může uživatel

získat

mnohé

výhody,

především

průhlednou

komunikaci

mezi

importérem, regionem a plánovací centrálou na straně jedné, na druhé straně plánování přesahující rámec značek uvnitř koncernu. Pokud jsou tedy vytvořeny výrobní plány a úspěšně přeneseny do popsaných systémů, na základě transformace přes technologický kusovník. Předsériová logistika provádí ve spolupráci s programem Readiness odvolávky nových dílů. Odvolávka specifikuje termíny, množství a jiné návazné údaje potřebné k doručení dodávky. Odvolávky přicházejí od odběratelů a vyjadřují jejich aktuální požadavek na dodání nasmlouvaného zboží. Referenti předsériové logistiky vytvářejí aktuální rozpady jednotlivých komponent a agregátů pro objednané vozy. Program Readiness (dispozice) vytváří sekvenční a JITové odvolávky. Dispozice na základě komunikace s dodavatelem pomocí logistického systému LOGIS vytvářejí odvolávky dílů pro jednotlivé komponenty. Změny musí být před realizací odsouhlaseny s ohledem na obsah a termín zavedení všemi účastníky. Zprostředkování změn subdodavatelům provádí dodavatel. Oddělení předsériové logistiky pro realizace předsériových změn v rámci řízení projektu prověřují nasazení a realizaci předsériových a sériových změn v systému STEREO. Za pomocí systému STEREO se dají zjistit veškeré nabíhající změny s daným dílem do výroby. Popsané činnosti prověřují jednotlivé oddělení předsériové logistiky, které následně předkládají prověřené změny ostatním členům logistiky. Veškeré prověřování změn probíhá v určitém předstihu. Proto je nutné neustálé sledování výrobních změn. I když se objevovalo určité procento změn, které se opakovaly a nebylo nutné, jejich neustálé prověřování. Pouze se hlídal termín náběhu výrobní změny. Za úspěšné prověření veškerých změn se předává výrobní plán a následně se logistika zaměřuje na dodávky dílů do skladu Škoda Auto a. s. Na základě všech stupňů plánování programu a požadavků výrobních provozů, program Readiness realizuje stabilní proces dodávek od jednotlivých dodavatelů. Přitom odvolávky se provádějí týdenně, denně, nebo také pomocí konceptu JIT. Dodavatel dostává od firmy Škoda Auto a. s dlouhodobé (LAB) a jemné (FAB) odvolávky na čísla dílů, které má dodat. Poté je zpracovává a tyto odvolávky tvoří základ pro dispozici vstupního materiálu a vlastní plánování výroby. Za oba 28

procesy je zodpovědný dodavatel. Dodavatel dostává dlouhodobé i jemné odvolávky společně na závod Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí. Tok materiálu je realizován dle logistických konceptů od dodavatele přes všechny odbavovací transportní a externí dodavatele služeb na úložiště u výrobní linky v účinném a harmonickém toku. Doprava spojuje výrobní závody s dodavateli. Zahrnuje různé varianty dodávek a propojuje pracovní oblasti dispozice, dopravy, dodavatelů a materiálového hospodářství. Materiál je dodáván pouze v paletách nebo náhradních obalech předepsaným v logistických konceptech a je řádně označen pro správnou identifikaci. Poškozený materiál je z logistických procesů vyřazen a zablokován. Na základě odvolávek výrobních provozů dodává logistika na předávací místo odvolaný materiál. Provádí se kontrola zjevného poškození materiálu a předepsaným způsobem je materiál označen tak, aby byla zajištěna zpětná identifikace. Současně materiál je odepsán v evidenčních systémech do výroby. Příjem zboží zajišťuje fyzickou a finanční přejímku materiálu od dodavatele. Dodaný materiál se zaeviduje do systému LOGIS se současným zjištěním identity a případného poškození. Označením přijímaného materiálu dle platných organizačních norem je zajištěna identifikace pro aktuální potřebu ve výrobě. Po dodávce a příjemci veškerých dílů následuje vyskladnění veškerých dílů za účasti předsériové logistiky. Předsériová logistika na základě aktuální potřeby svých výrobních plánů posílá do skladu pro evidenci materiálu požadavkové listy s uvedenými díly pro výrobu. Uvedený sklad na základě požadavků od předsériové logistiky, realizuje převoz veškerých dílů do výrobního střediska (Pilotní hala) pro předsériové vozy ve společnosti Škoda Auto a. s. V pilotní hale je zajištěno skladování veškerých předsériových dílů a následná montáž vozidel. Všechny logistické činnosti jsou zajišťovány s ohledem na čas, termíny, kvalitu a hospodárnost.9

9

Logistické procesy. [dokumentace číslo PL-042-03-01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 29

2 Vytypovaná hlediska Uvedli jsme si, že logistika je plánována, řízena a optimalizována tak, aby byly splněny požadavky na kvalitu, množství, hospodárnost, termíny a životní prostředí. S plánováním

předsériové

výroby

a

řízením

potřeb

je

spojeno

mnoho

problémových hledisek. Přitom jsou při takovém výrobním procesu kladeny požadavky na výrobek, v našem případě automobil. Důležitým hlediskem při plánování a řízení je časové hledisko. Podle analýzy v procesu objednávání, výroby a distribuce bylo zmapováno, že administrativní úkony tvoří většinu času z celkových plánovacích a řídicích procesů a pouze malá část času připadá na výrobu a distribuci vozu k zákazníkovi. Proto by se podnik měl zaměřit na zkrácení průběhu objednávky. Jistým krokem ke zlepšení by vedlo zadávat objednávky přímo do montáže. Tento krok se považuje za klíčový, neboť objednávky směřují přímo do továrny a neputují přes tržní místa. Přitom by se kladlo důraz na zákaz přesunů a změn v objednávkách, protože to by celkový proces plánování a řízení potřeb v celkovém efektu silně ovlivnilo a výsledný proces by byl neefektivní. Ke zvýšení efektivnosti při časovém hledisku by se měl podnik snažit obsazovat ve výrobě taková montážní pracoviště, které jsou odvozené podle celkové pracnosti jako nejnáročnější varianty výbavy vozů. Určitou mírou ke snížení časového hlediska by mohla přispět minimalizace složitosti výroby při určité volbě zákazníka. Je velmi pravděpodobné, že zákaznici budou např. ve třídenním průběhu objednávky vyžadovat menší výběr. Možnost jejich výběru se musí zachovat, přitom bude záležet na konstrukci vozidel vycházejících z běžných podvozků, modulů a různých technologií. Např. při existenci ve výrobě dvou typů převodovek manuální a automatické by se zadal požadavek montovat pouze jednu. Pomocí určitého softwarového přepínače by bylo možné zvolení manuálního nebo automatického typu řazení. Proto tedy nemusí být různost jednotlivých voleb zákazníků převáděna do složitosti ve výrobě.10 Problémová hlediska nastávají také ze strany nesprávné aktualizace softwaru u některých dílů, např. řídicích jednotek, ale také dodání nesprávného počtu požadovaných kusů. Podnik by se proto měl zaměřit na dokonalejší poznání logistických výkonů a kvality a neměl by se snažit orientovat pouze na úspory 10

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. díl. Praha: Radix, 2005. s. 382. ISBN 80-86031-59-4.

30

v nákladech. Velkým problémem v automobilovém průmyslu jsou toky informací. Zejména u zpracování nočních dávkových dat u automobilových výrobců, které přispějí k vytvoření většího časového nesouladu v objednávkách vozů. Dodavatelé by měli proto věnovat větší pozornost elektronické výměně dat. Většina poskytovatelů logistických služeb nemají univerzální přístup k datovým systémům, pouze disponují svými vlastními systémy, které nejsou propojené se systémem automobilových výrobců. Proto je dnes celkem složité vytvořit rozvětvený systém, který by poskytoval celosvětové použití. Další problém v této souvislosti spočívá ve zpracování dat a kontrole zásob pouze v úrovni jako dodavatel v první linii. Proto by bylo jako přijatelné východisko pro logistický řetězec vytvoření vysoce pružného a rychlého systému na bázi automatické identifikace s přispěním technologie GPS (Global Positioning System).11 Obecným předpokladem pro zlepšení plánování a řízení předsériové výroby, spočívá v posílení logistiky. Tedy zaměřit se efektivněji na procesy plánování a řízení zásob, transport a skladování vozidel a vytvořit tak dokonalejší kontinuitu veškerých procesů spojených s plánováním potřeb až po předání vozů zákazníkovi. Veškeré uvedené činnosti zahrnují podporu logistického managementu, který souvisí s dosahováním logistických cílů s firemní logistickou politikou.

11

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. díl. Praha: Radix, 2005. s. 383. ISBN 80-86031-59-4. 31

3 Nástroje pro podporu řízení a plánování potřeb Motivem pro zavedení systémů pro podporu řízení výrobního procesu spočívá k dosažení optimalizace zdrojů a snížení vázanosti obratového kapitálu. Cílem bývá získání konkurenční výhody podle postupované strategie a uspokojení na trhu. Podle charakteristiky výroby existují nástroje operativního managementu, které mohou být různě přijímány a vytvářejí se tak dílčí skupiny nástrojů mezi které patří MRP, Kanban, JIT apod.). Tyto dílčí nástroje mohou být přijaty pouze za předpokladu respektování komplexního přístupu k plánování a řízení výroby.

3.1

SYSTÉM MRP (Material Requirements Planning)

Na základě rozšíření současných systémů řízení zásob vznikly na počátku 70. let dvacátého století systémy MRP, jako systémy pro zajištění kontroly o plánování nákupu s vazbou na výrobu a odbyt. Tyto systémy se zaměřují na řízení zásob za podpory softwaru, který dokáže na základě požadavků od zákazníků nebo plánu výroby

přesně

stanovit

optimální

materiálovou

potřebu.

Jde

o

spojení

materiálového hospodářství zajištěním časové a kvantitativní vazby mezi nákupem a odběrem. Systémy MRP nevyužívají při řízení vstupních zákaznických odvolávek a výstupních dodavatelských odvolávek. Celý proces řízení pomocí systému MRP spočívá v zadání určitých zákaznických požadavků – cena, množství, položky výrobků, termíny a následné provedení výpočtu výrobního plánu a materiálové potřeby v podobě odvolávek. Strukturu systému MRP vystihuje obrázek 11. Základní východisko zde tvoří hrubý rozvrh, ve kterém jsou stanoveny pro jednotlivé plánovací týdny počty výrobků. Hrubý rozvrh je stanoven na základě objednávek nebo také na základě poptávky. Přitom při plánování potřeby materiálu se bere stav disponibilních zásob. Výpočty potřeb podle analýzy jsou v podstatě jednoduché. Lze přitom předpokládat, že při zavedení systému MRP dojde ke snížení objemu vázaných oběžných prostředků a také ke snížení nákladů vynaložené na pořizování a udržování zásob. Tato skutečnost je považována za hlavní výhodu systému. Nevýhoda spočívá v tom, že plánování je uskutečňováno pomocí informací vycházejících pouze z hrubého

32

rozvrhu výrobu a přitom se nebere v úvahu skutečný průběh výroby, které by mohl případně potlačit určité odchylky od plánu a snížit tak náklady na zásobování. 12

Předpověď poptávky

Hrubý rozvrh

Objednávky

Stav zásob

MRP analýza

Materiálové lístky

Plán potřeby materiálu

Zdroj: Keřkovský, M. s. 66 Obr. 11 Struktura MRP při plánování výroby

3.2

Systém Just-In-Time (JIT)

Systém JIT velmi úzce souvisí s řízením procesů, činností a aktivit z hlediska délky jejich trvání. V současnosti se JIT orientuje na trvalé a dlouhodobé snižování nákladů

zejména

zkracováním

doby

jednotlivých

procesů,

omezováním

neproduktivních činností a hledáním potencionálních úspor nákladů. Jde o rozšířenou definici. V systému JIT dodavatel dováží veškeré díly až k montážní lince v přesně určený čas. Výhodou pro odběratele při použití systému JIT je minimalizace zásob, zvýšení obratu kapitálu a jistota výrobního programu pro dodavatele. Systém JIT si klade za následující cíle. Omezit takové aktivity, které nezvyšují přidanou hodnotu. Zvýšit efektivnost a produktivitu podniku. Snižovat celkové náklady. Na druhé straně má použití systému JIT i možná rizika a to taková, že při důrazu na vytvoření ideálních podmínek pro zavedení plynulé výroby s minimálními zásobami může znamenat zhoršení podmínek pro zákazníka a omezování 12

Keřkovský, M. Moderní přístupy k řízení výroby. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 65. ISBN 978-80-7400-119-2 33

subdodavatelů. Systém JIT rovněž klade vysoké nároky na dopravu a samostatné zavedení systému je poměrně náročné. 3.3

Systém Just-In-Sequence (JIS)

Systém JIS je velmi podobný jako systém JIT. Rozdíl je v tom, že systém JIS stanovuje dodávky dílů specifických pro zákazníka (to znamená ve vztahu k poznávacímu číslu vozidla) v sekvenci, např. dodávka obložení dveří přesně v pořadí, tak jak jsou montovány. Dochází k vytváření variant po odvolání montážní linkou. Na automobilech jsou však díly, které vypadají téměř shodně, ale liší se vůz od vozu. Třeba barva masky, nárazníků a sloupků může mít až 36 kombinací. Společnost Škoda Auto a. s. tento problém vyřešila pomocí sekvenčních dodávek. Díly zde putují na linku přesně v pořadí, ve kterém se budou montovat do automobilů. Kupříkladu pořadí barev nárazníků odpovídá aktuálnímu pořadí vozů na montážní lince. Určuje se v tzv. identifikačním bodě M 100, kde se pomocí identifikačního štítku (provází každou karosérii od místa jejích vzniku) odečítá kód vozu a tedy i jeho definitivní pořadí a také i pořadí všech dalších dílů, modulů a částí. Za identifikačním bodem M 100 již není odvolání.13 3.4

Systém Kanban

Systém kanban je flexibilní systém. Základním informačním nosičem jsou zde štítky, které plní funkce objednávek a průvodek. Každý štítek představuje balení hotových výrobků nebo materiálu. Princip spočívá ve vystavení objednávky u pracoviště s docházející zásobou určitých součástí a odeslání prázdného kontejneru takovému pracovišti, které požadované součásti dodává. Pracoviště, které disponuje požadovanými součásti, naplní kontejner předepsaným počtem součástí, který následně vrátí odběrateli s původním štítkem. Objednávané množství bývá velmi malé. Při střetu objednávek se uplatňuje princip FIFO (první do skladu, první ze skladu). Ve společnosti Škoda Auto a. s. Kanban zdokonalil pomocí elektronické síťové podpory. Materiál je označen čárovým kódem a jeho pohyb je sledován na obrazovkách disponentů, ale i skladníků. Tím pádem odpadá pracné vypisování listin a dokladů. K tomu, aby se subdodavatel mohl řádně připravit na dodávky dílů, dostává, pravidelné informace od disponentů 13

Logistické procesy. [dokumentace číslo PL-042-03-01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 34

z logistiky, v dostatečném předstihu o plánovaných počtech odebíraných dílů. Logistika musí myslet i na případné změny při označování dílů. Tato eventualita se musí ošetřit. Vyžaduje - li to situace, je nutné pozměnit takt dodávek na montážní pás. Odpovědní zaměstnanci musejí včas zachytit hlášení o změnách nebo dokonce o kritickém nedostatku některého dílu. V podstatě se jedná o formulaci vnitřního kanbanu - tedy komunikace mezi kanbanovými pracovníky dodávající díly k montáži a skladníky.14 3.5

Systém OPT (Optimized Production Technology)

Systém OPT představuje poměrně novou výrobní filozofii, neboť byl navržen v 80. letech. Východiskem systému OPT je rozvrhnout si plánování a řízení výroby tak, aby byl maximalizován veškerý výrobní výkon, s cílem potlačení všech úzkých míst ve výrobním systému. Úzkým místem v rámci systému OPT se rozumí výrobní prvek, který nějakým způsobem omezuje plynulost materiálového toku. Úzká místa tedy silně ovlivňují průběh výroby. Systém OPT nevyužívá tahový ani tlakový systém řízení výroby. Výrobní rozvrh se generuje na základě úzkého místa prvního řádu. V rámci systému OPT pro optimalizaci výrobního rozvrhu, jsou využívány následující parametry výrobního procesu: Úzká místa, výrobní a transportní dávky, časy pro seřízení strojů, průběžné časy a priority, výkonnost a efektivnost, analýza vybilancovanosti materiálového toku. Plánování zakázek se uskutečňuje ve více krocích. Nejprve se znázorní celý výrobní a materiálový systém toku v síťovém grafu v závislosti na průběhu výroby. Základem pro vypracování slouží postupy s uvedenými normami výkonu – čas práce, přípravy, zakončení a kapacity výrobních zařízení, lidí a kusovníky. Poté se analyzují úzká místa. Za tím účelem je prováděno plánování vpřed – zakázky jsou nasazeny ve směru plánovaného konečného termínu. Tímto postupem se získá profil zatížení kapacitních jednotek a pořadí kapacitních jednotek podle ubývajícího zatížení. Na základě této identifikace pořadí mohou být identifikována projevující se úzká místa a může se zhodnotit jejich význam pro proces postavení výkonů. Poslední plánovací krok spočívá v rozdělení síťového grafu výroby na kritickou a nekritickou část. (Stehlík & Knapoun, 2008)

14

Keřkovský, M. Moderní přístupy k řízení výroby. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 74. ISBN 978-80-7400-119-2 35

3.6

Logistické systémy ve společnosti Škoda Auto a. s.

Velmi významným předpokladem optimalizace je dosažení shodné úrovně znalostí o systémech, procesech a postupech ve společnosti Škoda Auto a. s., a to jak u importérů, tak i u pracovníků společnosti. Toto vytvoří základnu pro optimální komunikaci, díky které bude možno využít dalšího optimalizačního potenciálu ve vztahu mezi společností Škoda Auto a. s. a importéry. Logistické systémy proto hrají ve společnosti Škoda Auto a. s. důležitou roli. Systémy tvoří spojení mezi vývojem, nákupem, logistikou, výrobou a dodavatelem. Pomocí těchto systémů se jednotlivá oddělení snaží o zajištění výroby nových modelů i optimalizaci sériové výroby a předsériové logistice slouží pro včasné sledování dodávek dílů. Mezi logistické systémy patří převážně: SAP, TEVON, AVON, LOGIS. 3.6.1 Systém SAP Systém SAP je používán pro podporu obchodních procesů v oblasti personalistiky, mezd, financí, controllingu, materiálového hospodářství a odbytu. V uvedených oblastech podporuje společnost Škoda Auto a. s. a VW certifikované kompetenční centrum SAP. 3.6.2 Systém TEVON Systém TEVON je koncernový systém pro přípravu nových a nakupovaných dílů. Tento systém poskytuje aktuální přehled o dílech (stav vzorkování, přehled dodavatelů), který je důležitý pro jednotlivá odvětví a také pro logistiku je nedílnou součástí, neboť jí umožňuje sledování vzorkování v celém koncernu a také dokumentuje používání dílů v celém koncernu. 3.6.3 Systém LOGIS Systém LOGIS je logistický systém slouží pro evidenci, příjem, výdej a přeskladnění výrobního materiálu. Poskytuje aktuální přehled dílů ve skladech. Systém zajišťuje přehled dílů a to v rámci celého VW koncernu. Pro dosažení lepší produktivity, efektivity a pro usnadnění výrobního procesu a komunikace nejen mezi výrobními subjekty slouží tedy tyto systémy. V následujícím obrázku

36

jsou shrnuty systémy, které využívá převážně předsériová logistika za spolupráce s dalšími odděleními ve společnosti Škoda Auto a. s.

Zadávané systémy od VLN

Zdroj: Interní materiál Škoda Auto a. s. Obr. 12 Používané systémy při řízení výroby

Na obrázku 12. jsou uvedeny veškeré systémy používané při řízení kapacit. Přitom systémy, které zadává oddělení logistiky, jsou zobrazeny zelenou barvou. Základní podklad pro výpočet potřeby je kusovník. Kusovník systematicky zachycuje veškeré položky vynaložené na produkt a má využití v rámci řízení celého podniku, neboť se využívá v oblastech konstrukce pro další vývoj výrobků, v oddělení nákupu pro zjišťování potřeby materiálu nebo nakupovaných polotovarů. Kusovník využívá i marketing pro nabídky, prodej, servis a přehledy náhradních dílů. Kusovník se také využívá v účetnictví pro celkovou plánovací a výslednou kalkulaci a také při kontrole množství a evidence výroby. Pokud jsou v rámci výrobního procesu vytvářeny zásoby dané části ve výrobním procesu nebo v meziskladech, popřípadě pokud dochází k různým skluzům nebo naopak v předstihu plnění při návaznosti jednotlivých období. Při operativním plánování je nutno provézt bilanci skutečné potřeby výroby. Ta se stanoví ve skutečném množství nebo v ekonomických výrobních dávkách. Z bilance potřeby jednotlivých výrobních částí se stanoví termín odvádění, z něhož se poté určí termín zadávání. V praxi se bilanci kapacit označuje jako zatěžovací plán provozů 37

a různých dílen. Podstata bilance spočívá v aktualizaci krytí spotřeby času stanoveného na základě plánu a zadávání velikosti výrobních dávek. Výpočet potřeb nástrojů, nářadí, přípravků vyplývá z plánů zadávané výroby a údajů o normách spotřeby pracovních pomůcek. Cílem procesu, je zajištění výroby potřebnými prostředky zásob, nákupu nebo vlastní výrobou.15 V následujícím obrázku jsou uvedené další systémy, které tvoří v podstatě základnu pro plánování vozů z různých časových hledisek. Systémy vytvářejí podporu při tržně a výrobně orientovaném plánování. Jejich funkce při podpoře plánování jsou zde také uvedeny.

15

Tomek G., Vávrová, V. Řízení výroby. 2. vyd. Praha 7, 408 s. 217. ISBN 80-7169-955-1.

38

T ržně a výrobně orientované plánování M PL- M O M ěsíc/ Zem ě/ M odel.skupina

PRO PLAS Týden/ Svět/ M odel.skupina

M ěsíc/ Zem ě/ M odel.skupina

M PL- W O

Plánování m nožství ( orientace podle týdnů ) Rozplánování týdenního výrobního m nožství na regiony a zem ě na základě m ěsíčního plánu z M PL- PO D atová struktura : M odelová skupina / Zem ě Plánovací období : 2 6 týdnů

Týden/ Zem ě/ M odel.skupina

M PL- E ( M O ) Týden/ Zem ě/ M odel.skupina/ M odel. klíč / Vlastnosti

REAL Týden/ Svět/ M odel.skupina/ Vlastnosti

M PL- E- ( PO ) M BV

Systém pro plánování výr. program u ( PRO duktionsprogram m - PLAnungs- System ) D atová struktura : M odelová skupina / Závod / Svět Plánovací období : 2 roky ( po týdnech)

Plánování m nožství ( výrobně orientované) Rozplánování výrobně orientovaného program u na jednotlivé region y na základě jejich tržně orientovaných cílů D atová struktura: M odelová skupina / Zem ě Plánovací období : 2 roky ( po m ěsících)

M PL- PO

M BV

Plánování m nožství ( tržně orientované) Tržně orientované plánování pro celkové trhy, tržní podíly, dodávky zákazníkům , ideální sklady, potřeby, nové objednávky a stavy objednávek. D atová struktura : M odelová skupina / Zem ě Plánovací období : 2 roky ( po m ěsících)

Týden/ Zem ě/ M odel.skupina M odel. klíč / Vlastnosti

Plánování m nožství vlastnosti ( tržně orientované) Cílem systém u je, aby m ohl být na základě nejdůležitějších vlast ností vytvořen plán odbytu ( orientovaný dle požadavků trhu) D atová struktura : M odelová skupina/ Zem ě/ 6 - m ístný m odel / vlastnosti Plánovací období: m ax. 2 4 m ěsíců jako střednědobý plán z toho krátkodobý plán 2 6 týdnů

Inform ace o restrikcích a kapacitách pro logistiku ( REstriktions- und KapazitätsAussagen für die Logistik) Systém REAL je databází restrikcí pro plánovací systém PRISM A a M PL- E a nepřím o řídí přijím ání objednávek v systém u FAVAS.

Plánování m nožství vlastností ( výrobně orientované) Přizpůsobení plánovaných vlastností výrobním kapacitám ( systém REAL) . D atová struktura : M odel.skupina / Zem ě / 6 - m ístný m odel / vlastnosti Plánovací období: m ax. 2 4 m ěsíců jako střednědobý plán z toho krátkodobý plán 2 6 týdnů

PRISM A

Zdroj: Interní materiál Škoda Auto a. s. Obr. 13 Systémy zaměřené na tržně a výrobně orientované plánování

39

4 Případová studie plánování a řízení předsériové výroby vozidel V předchozích kapitolách bylo uvedeno, že předsériová logistika vytváří náběhy nových modelů, plánuje a řídí předsériovou výrobu, vytváří a řídí potřebu pro zajištění

montáže

vozidel.

Vozy

předsériové

série

(PVS

-

Produktionversuchsserie) jsou kompletované v pilotní hale nebo na sériovém výrobním zařízení. Účel jejich výroby spočívá v ověření kontrole vyrobitelnosti a funkčnosti v podmínkách sériové výroby a také v zajišťovacích jízdách pro vývoj a kvalitu. Vozy ověřovací série nejsou homologované. Ověřovací série vozidel předchází sérii nulté sérii (OS). Následující studie na základě výše uvedených detailů, analyzuje celkový proces při plánování a řízení předsériové výroby vozidel pro konkrétní dodávky dílů a zaměří se na vhodná doporučení pro zlepšení celkového procesu. Veškeré plánování a řízení předsériové výroby probíhá na základě nutných předpokladů, které je nutné dodržovat. Neboť nesplnění nebo zanedbání, některého z těchto „aspektů“, silně ovlivní výsledný produkt. V tomto případě vůz, ale také i celkovou finanční stránku firmy. Dobrá finanční stránka firmy, zde je myšlena společnost Škoda Auto a. s., je znakem vysokého odbytu vozidel. Proto při nedodržování uvedených faktorů výrazně klesá odbyt vozidel. Plánování a řízení předsériové výroby vozidel se tedy realizuje s ohledem na kvalitu, termíny, množství, hospodárnost a životní prostředí. 4.1

Dodavatelé JIT dílů - disků a pneumatik do závodu Škoda Auto a. s.

Případová studie se zaměří na sledování dodávek dílů od dodavatelů. Sledovanými díly budou kola a disky. Společnost Škoda Auto a. s. má hodně dodavatelů pro tyto komponenty. Mezi dodavatele pneumatik patří např. firmy: Goodyear Dunlop Tires Germany GmbH, Barum Continental, spol. s r. o., Michelin Reifenwerke AG & Co. KGaA . Dodavateli disků jsou firmy: ATS Stahlschmidt & Maiworm Technics GmbH, Borbet Thüringen GmbH, HAYES LEMMERZ Alukola, s. r. o. Dodávky těchto dílů se provádí dle logistického konceptu JIS. Přitom kryty kol nejsou součástí JIS dodávky, montují se zvlášť na lince. Hlavní dodavatel společnosti Škoda Auto a. s. pro kompletní kola je montážní firma Schedl Automotive System Service, s. r. o. Se sídlem v Řepově v Mladé Boleslavi. Firma 40

Schedl si odvolává disky a pneumatiky sama od veškerých dodavatelů a následně kompletuje tyto díly a podle potřeby společnosti Škoda Auto a. s. je dodává do závodu. Kompletní kola jsou určena pro vozy Fabia A05 a Octavia A5. Společnost Škoda Auto a. s. využívá pro sériovou výrobu systém odvolávek. 4.2

Vytváření odvolávek a zajišťování dodávek kompletních kol

V rámci zajištění odvolávek, jsou uzavírány rámcové smlouvy s dodavateli na určité časové období (jedná se o roky, dokud se vyrábí daná modelová řada). Zákaznické odvolávky jsou z časového hlediska: Dlouhodobé (LAB) a krátkodobé jemné odvolávky (FAB). Dlouhodobé odvolávky obsahují informace výhledu potřeby na zhruba šest měsíců. Jemné odvolávky obsahují daleko přesnější informace a jsou zasílány s větší periodou, a proto s nimi lze lépe řídit výrobu. Na základě jemných odvolávek firma SCHEDL vygeneruje veškeré dodavatelské odvolávky pro výše uvedené díly. Zákaznické odvolávky jsou vkládány do tabulkového procesoru Excel, kde jsou s ohledem na množství interních zásob, hotových kompletních kol a stanovenou úroveň potřebu pojistné zásoby, zadány potřeby disků a pneumatik. Dispozice předsériové logistiky pravidelně vytvářejí zákaznické odvolávky a pomocí tabulkového procesoru Excel vkládají odvolávky do tabulek. Přitom musí vytvořit plán s minimální skladovou zásobou s ohledem na vývoj zásob. Pomocí systémů pro řízení potřeb, jsou poté dodavatelské odvolávky elektronicky odesílány, nebo pomocí faxu v intervalu jednou za týden. Zde je podle mého názoru problém pří plánování a řízení potřeb z hlediska využívá různých technologií. Pokud by veškeré odvolávky byly řízeny jedním principem, jistě by byl proces rychlejší a efektivnější. Plánování potřeb, které zde bylo uvedeno, je z hlediska času poměrně náročné. Přijímání veškerých odvolávek je zahájeno každé pondělí, ukončení odesílání dodavatelských odvolávek je prováděno většinou ve čtvrtek. Jistě by se tento proces plánování potřeb a řízení odvolávek dal optimalizovat z hlediska pracnosti. Společnost Škoda a. s. v Programu Readiness má sice poměrně zajištěný tento proces, ale jistým problémem je zde nepřímá úměrnost zajišťovaných dílů vzhledem k zaměstnancům dispozic. Jako praktikant předsériové logistiky jsem tento problém analyzoval téměř v krátké době. Určitě by proporcionální rozdělení zajišťovaných dílů prospělo při procesu řízení odvolávek a výpočet potřeb materiálu by byl efektivnější. Při takové podpoře plánování potřeb a řízení odvolávek, by se jistě zaměstnanci vyvarovali chybám 41

při vkládání dat do tabulkového procesoru Excel. Naopak výhodou tohoto procesoru Excel je přehlednost. Z tabulky je patrné, který díl daný disponent zajišťuje. Další nevýhoda v tabulkovém procesoru Excel spočívá odlišnosti tabulek s každým novým projektem a také to, že každý disponent si vytváří tabulky pro své účely,

a

proto

by

se

měl

tento

proces

zlepšit

alespoň

zavedením

standardizovaných tabulek. Pokud se zaměříme na proces zajišťování kol, firma Schedl ve spolupráci se společností Škoda Auto a. s. má dobře zajištěnou dodávku kol a disků. Firma Schedl využívá dávkovou výrobu kompletních kol. Dále má tato firma vyrovnávací sklad, do kterého jsou díly vyráběny ve větších dávkách. Přitom disponenti řídí plánování nízkoobrátkových dílů za pomocí plánu hrubého výpočtu. Pokud je dodávka dílů vyšší, pak jsou dodávky řízeny průběžnou vizuální kontrolou. Rizikem, u této kontroly, je vznik příliš vysoké zásoby kompletů, pokud není dodržen plán výpočtu. Proto musí být zajištěna tato funkce kontroly při plánování dodávek dílů. Doprava kompletů se uskutečňuje v JIT paletách pro kompletní kola. Disky jsou dodávány ve standardizovaných paletách, na základě předpisů o balení materiálu. Přitom ventilky a závaží jsou součástí kompletních kol. Kola jsou obalena strečovými foliemi, aby nedocházelo při převozu k případnému poškození. JIT Palety jsou řádně označeny, aby nevznikaly při převzetí materiálu problémy, které by mohly zapříčinit putování palet k nesprávné výrobní lince pro předem určený projekt. Pokud je materiál dopraven příslušným nákladním automobilem do závodu společnosti Škoda Auto a. s. a zkontrolován pracovníkem skladu počet kusů, jsou do knihy příjmů zaneseny informace o dodávce. Skladník poté, provede tisk průvodek (obsahují informace o dodaném materiálu), které jsou, barevně odlišeny v závislosti na typu modelu a tyto průvodky jsou umístěny na palety. Materiál je uskladněn a poté ho skladník zapíše do systému LOGIS pro příjem a evidenci materiálu. Následně si mohou dopravená kompletní kola začít stahovat pracovníci z předsériové logistiky pro aktuální výrobní program.16

16

Logistické procesy. [dokumentace číslo PL - 042 - 03 - 01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 42

5 Návrhy na zlepšení plánování a řízení předsériové výroby vozidel Cílem této bakalářské práce je propočet potřeby komponent pro zajištění montáže vozu a sledování jejich dodávek s ohledem na kvalitu, množství, termíny, hospodárnost a životní prostředí. Proces logistiky zajišťuje zásobování interních a externích zákazníků na základě jejich požadavků. Logistika je plánována, řízena a optimalizována tak, aby byly splněny požadavky na kvalitu, množství, hospodárnost, termíny a životní prostředí. Proces logistiky též zahrnuje některé činnosti s vlivem na životní prostředí, zejména skladování a manipulaci se závadnými látkami, hospodaření s kovovým odpadem, nabíjení trakčních baterií, provoz mycích linek a provoz dopravních prostředků. Při těchto činnostech je nutné dodržovat zásady ochrany životního prostředí, které vycházejí z právních předpisů a požadavků. V předchozích kapitolách bylo uvedeno, že proces předsériové logistiky připravuje a zajišťuje logistický průběh náběhů nových modelů, modelové péče a změn výrobku. To probíhá paralelně se vznikem výrobku a s plánováním přípravy výroby a řízením zajištění termínů série. Jednotlivé procesy jsou podporovány výše uvedenými systémy, zaměřené na plánování a řízení předsériové výroby. „Logistický pohled v této fázi ovlivňuje variabilitu budoucí produkce výši investic i provozních nákladů spojených s budoucí výrobou.“17 V bakalářské práci bylo uvedeno, že plánování a řízení výrobního programu začíná na základě kapacitních možností výrobních procesů a dodavatelů přezkoumaných požadavků zákazníků. Plánování se provádí na několika stupních a ve specifických časových intervalech. Výstupem z procesu je plán výroby odpovídající stupni plánování a stavu projektu. 5.1

Plánování a řízení zakázek a výrobního programu

Činnosti, které stanovují plánování a řízení předsériové vozidel, zahrnují v celkovém součtu poměrně velké časové nároky na provedené zainteresované operace. Je tím míněno např., už pouhé vystavení objednávky trvá určitou dobu. Přitom, kdyby se snížila doba této systémové operace, získal by se čas na daleko složitější operace, které jsou v logistice neméně důležité (např. zajištění kvality, 17

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. díl. Praha: Radix, 2005. s. 355. ISBN 80-86031-59-4. 43

výroba, doprava). Na následujícím obrázku číslo 14. je znázorněn časový průběh při plánování předsériové výroby až do zahájení montáže předsériových vozů. Samozřejmě, že při snížení doby pro vytvoření objednávky vozidel, by byl větší nátlak na dané oddělené (kvality, prodej, vývoj), ale tento problém by se jistě dal potlačit např. přidělením tymů, které by tento proces pomáhaly zajišťovat a optimalizovat tak, tento objednávkový proces.

Časový průběh od zadání vozu do zahájení montáže PVS/OS Objednávka vozu od odběratele (GQ, TV, P, GP) Zadání vozů DAISY

- 10

týdny

Vyskladnění dílů na vozy na pilotní halu ( PVS), do výroby ( OS) Výpočet potřeb Odvolávky dílů

-9

-8

6 týdnů výroba u dodavatele + 1 týden dodání na sklad 29 Dodavatel výroba dílů a dodání na zvláštní sklad ( 29, L9)

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

Start

VLN – seznam specifických dílů s termínem dodání

Kontrola kusovníků ( Pilotní hala, vývoj, VLN) VLN – seznam dílů na vozy včetně termínů odvolávek Příprava popisu ( MBT, MBV) vývoj a marketing

Zdroj: Interní zdroj Škoda Auto a. s. Obr. 14 Časový průběh od zadávání vozu do zahájení montáže

5.2

Zadávaní odvolávek, stanovení potřeb a zajišťování dílů

V předchozích kapitolách o plánování a řízení potřeby dílů bylo zmíněno, že program Readiness na základě všech stupňů plánování programu a požadavků výrobních provozů, realizuje stabilní, nákladově optimální proces dodávek materiálu od jednotlivých dodavatelů. Přitom každý disponent realizuje své odvolávky na základě jejich vytvoření v tabulkovém procesoru Excel. Zde je velká pravděpodobnost vzniku chyb při velkém množství dat a také je problém z hlediska nestandardizovaných tabulek v tabulkovém procesoru Excel. Pomocí vytvoření standardizovaných tabulek pro vytváření celkových potřeb a řízení 44

odvolávek, by se disponentům ušetřil čas na administrativní činnosti. Proces při stanovení odvolávek a následný výpočet potřeb dílů by se také dal zefektivnit. I když po vystavení odvolávek a odeslání požadavků dílů dodavatelům je zajištěna komunikace skrz logistické systémy (většinou přes systém LOGIS), najde se i určité procento dodavatelů, kteří nevyužívají dané logistické systémy a komunikace s nimi je na základě faxu nebo prostřednictvím emailu. Proto by se zde měl navrhnout společný systém pro zadávání potřeb dílů a vytváření odvolávek, díky kterému by měli jak odběratelé, tak dodavatelé informace o aktuálním stavu požadovaných dílů. Další zmíněný problém by už uveden v kapitole 4. o nepřímé úměrnosti zajišťování dílů u každého disponenta. Podle dostupných interních zdrojů je vůz tvořen, přibližně z tří tisíc pět set kusů položek. Na základě analýzy logistiky, spojené s výrobou modelu Octavia, která zahrnuje přibližně 4000 položek, z toho 250 dílů se pohybuje ve svařovně a zbytek je nutné dopravit k montážní lince. Společnost Škoda Auto a. s. má cca 1482 dodavatelů. Z uvedených 4000 položek je asi jen pět set shodných dílů s Fabií.18 Při takovém úkonu je nutné díly pečlivě rozdělit danému počtu odpovědných pracovníků. Každý disponent by měl zajišťovat asi 500 položek dodávek dílů. Ale u některých dílů se vyskytují různé barevné kombinace dílů, které musí daný disponent zajišťovat a rázem se jeho odpovědnost navyšuje na hospodaření s tisíci položkami. Jedná se např. o nárazníky a zrcátka, které jsou vyráběny asi ve dvanácti různých barvách. Proto by se zde mělo přihlédnout k proporcionálnímu přiřazení počtu položek, zajišťovaných dílů, u každého disponenta a se mělo by zohlednit důležitost zajišťovaného dílů vzhledem k náročnosti na technologii a výrobu. Např. z hlediska náročnosti je rozdíl mezi výrobou šroubů a řídících jednotek, protože u každé řídící jednotky se musí také nahrát odlišný software vzhledem k danému projektu, což vyžaduje značný čas vůči velkému počtu řídících jednotek. 5.3

Doprava, příjem zboží a skladování

Tok materiálu je realizován dle výše popsaných logistických konceptů od dodavatele přes všechny odbavovací transportní a externí dodavatele služeb na 18

Baltus, J., Kučera, J. Logistika – krevní oběh automobilky Škoda Auto [online]. 14. července 2004, [cit. 2011-15-11 ]. Dostupný z WWW: 45

úložiště u výrobní linky v účinném a harmonickém toku. Systém dopravy veškerých dodávek je řízen poměrně optimálně. Problém nastává při dovážení materiálu do skladu společnosti Škoda Auto a. s. Přístup kamionové dopravy je povolen pouze vstupním branou 13., která se nachází nedaleko rychlostní komunikace směr Praha – Liberec. Přitom veškeré osobní automobily vjíždějí do závodu Škoda Auto a. s. 8. a 11. bránou. Výhodu mají kamiony u této trasy, pokud jezdí z uvedeného směru a odbočí u příslušného výjezdu, dostanou se na kruhový objezd, který umožňuje průjezd ke zmíněné 13. bráně. Ale co když se řidič kamionu splete a vyjede do centra města. Pak jen s velkými problémy, bude manévrovat s kamiónem např. někde u autobusové zástavky. Určitým řešením by bylo zpřístupnění kamionů přes jinou bránu, nebo vybudování nové vstupní brány, která by neomezovala pozemní komunikaci a zároveň, by byl zajištěn bezpečný způsob dopravy a veškerých účastníků provozu na pozemní komunikaci. Příjem zboží zajišťuje finanční a fyzickou přejímku materiálu do skladu od dodavatele. Dodaný materiál se zaeviduje do systému LOGIS se současným zjištěním identity a případného poškození. Označením přijímaného materiálu dle platných organizačních norem je zajištěna identifikace. Materiál je dodáván pouze v paletách nebo náhradních obalech předepsaným v logistických konceptech. Poškozený materiál je z logistických procesů vyřazen a zablokován.19 Procesem skladování se zajišťuje optimální dispozice materiálu v blízkosti výrobních provozů. V rámci skladování je nutno dodržovat skladovací a bezpečnostně technické předpisy, pořádek a čistotu, identifikaci, zpětnou sledovatelnost, FIFO a zajistit speciální specifické skladovací podmínky pro materiál. Díly určené pro potřeby výroby se připraví na dopravu dle balicích předpisů a označí tak, aby byla zajištěna jejich zpětná identifikace. Vstupující a vystupující palety z výrobních závodů jsou evidovány a regulovány rozsáhlým managementem obalů, kde jsou zahrnuty postupy manipulace s obaly v případě nepoužitelnosti, poškození, skladování a odesílání prázdných obalů. Sekvenční palety jsou řízeny sekvenčními odvolávkami. Zde by se určitě pro zdokonalení rychlejšího procesu uskladnění a zaevidování dalo využít systému pro automatickou identifikaci materiálu. Pro pracovníka skladu by to bylo jistě méně namáhavé a také by to pomohlo urychlit proces. Pokud by byl daný díl 19

Logistické procesy. [dokumentace číslo PL-042-03-01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. 46

zaevidovaný na skladě a v příslušných

systémech, pomocí automatické

identifikace by bylo možné snadněji dohledat požadovaný díl pro potřeby výroby.

47

6 Návrh nového způsobu plánování a řízení předsériové výroby Pro posílení procesu plánování a řízení výroby by se měla snížit celková doba pro vytvoření objednávky vozidel. Vytvoření objednávky vozů ve společnosti Škoda Auto a. s. zahrnuje celkovou dobu přibližně dvou týdnů a poté je popis vozu zamražen, i když jsou v rámci změnového trychtýře možné technické změny v omezeném rozsahu. Každý zákazník si přeje dostat své auto v co nejkratší době. Proto by měla společnost Škoda Auto a. s. radikálně zmenšit dobu pro vytvoření objednávky. 6.1

Snížení celkové doby objednávky

Ze studií zaměřené na administrativní úkony v rámci objednávaní a plánování procesu objednávek, zaberou právě tyto administrativní činnosti značný čas a na ostatní neméně důležité činnosti včetně montáže, distribuce připadne pouze malé procento času. K tomu, aby se značně zkrátila doba pro vytváření objednávek, na pouhé tři dny musí být zplněny následující podmínky. Výrobci automobilů musí umožnit napojení veškerých dodavatelů na své systémy a databáze. Veškerá komunikace mezi výrobcem a dodavatelem musí být na základě online spojení. Přitom musí být kladen důraz na zpětnou vazbu v případě vzniku nějakého problému, který by omezoval plynulý tok celkového procesu. Společnost Škoda Auto a. s. by měla mít v rámci tří denního procesu vytvoření objednávek přesně stanovené výběry možností nabízených variant vozidel. Klíčový požadavek pro snížení průběhu doby objednávek bude směřování objednávek přímo do výrobního závodu, tedy do montáže vozidel a obsazovaní takových pracovišť, které jsou z hlediska pracnosti nejnáročnější. 6.2

Vytvoření dokonalejší podpory u datových systémů

V dnešní době tvoří datové systémy nezbytnou součást podpory v rámci řízení nejen logistických výkonů, ale i veškerých činností v rámci podniku. Proto by měl každý podnik důkladně analyzovat přínosy veškerých svých systémů a snažit se podpořit veškeré toky informací, vedoucí ke splnění vytyčených cílů spojené s efektivním podnikem. Přitom základním chybou k naplnění uvedených cílů je omezenost využití veškerých systémů spojených s plánováním a řízením výroby. Poskytovatelé logistických služeb nemají univerzální možnost přístupu k veškerým 48

systémům, jejich pozice u využití je hodně omezená a proto dochází k potlačení rychlosti informačního toku mezi daty. I když např. systém LOGIS pro příjem, evidenci materiálu, ale i odvolávek využívá většina dodavatelů, najde se určité procento, kteří nemají možnost využití tohoto systému. Důvodem může být rozdílnost v používání jazyka, neznalost systému nebo nedostatečné vybavení firmy. Z tohoto důvodu by měl podnik nahradit veškeré systémy s omezeným přístupem,

systémem

novým,

s neomezenou

možností

přístupu

všem

zainteresovaným dodavatelům, odběratelům, výrobcům. Požadavek na tento systém by určitě byl z hlediska kompatibility a systémové paměti. Z důvodu využívání velkého počtu uživatelů a komunikaci v rámci předem sjednaných jazyků. Jeden takový systém vytvořila společnost Infor. Ta působí na trhu jako poskytovatel podnikového softwaru. Společnost se zaměřuje na podporu služeb ve více než 164 zemí. Globálně pokrývá společnost Infor Ameriku, Evropu, Asii a Střední východ. Společnost má přibližně 8000 zaměstnanců. Systém této společnosti je založen na bázi rychlé implementace s minimální mírou narušených procesů, díky využití nového otevřenějšího přístupu. Společnost Infor poskytuje řešení on-premise a cloud s cílem pružnějšího a rychlejšího jednání a pochopení daného byznysu. V roce 2010 uvedla společnost na trh software Infor AutoConnect, pro řízení poptávky v segmentu subdodavatelů v automobilovém průmyslu. Program Infor

AutoConnect zde poskytuje jednotný pohled na

procesy plánování výroby a dodávek v automobilovém průmyslu. Díky konsolidaci více EDI systémů (elektronická výměna strukturovaných dat mezi počítači Electronic

Data

Interchange)

do

jednoho

řešení

poskytuje

veškerým

zainteresovaným dodavatelům komunikaci v rámci celého dodavatelského řetězce a celkový globální pohled. Přitom výrazně pomáhá urychlit reakce v rámci dodavatelského řetězce. Software Infor AutoConnect rozšiřuje možnosti komunikace na trhu a podporuje veškeré obchodní procesy v rámci požadavků ze strany obchodních partnerů.20 V předchozím odstavci bylo uvedeno, že software Infor AutoConnect poskytuje řešení on – premise a cloud. Model aplikace on – premise je instalován na 20

Konference firmy Infor pro automobilový průmysl [online]. 28. března 2011, [cit. 2011-30-11]. Dostupný z WWW: 49

serverech organizace, které vlastní svoje ERP (Enterprise Resource Planning). Tím se rozumí systémy pro veškerou integritu podnikových procesů spojených s výrobou, logistikou, distribucí. Organizace musí mít vnitřní zdroje na provoz a údržbu ERP systému. Na aktualizacích a úpravách systému se podílí organizace spolu s dodavatelskou firmou. Druhý model podpory softwaru Infor AutoConnect poskytuje aplikaci cloud computingu. Cloud computing je model vývoje a používaní počítačových technologií prostřednictvím internetu. Pokud podnik zvažuje využívání ICT (technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi služeb) z cloudu je nutno pečlivě zvážit jeho bezpečnostní požadavky. Přitom má smysl porovnat rizika klasických IT prostředí s riziky cloud computingu. Ke stanovení rizika pro IT či obchod je nejprve potřeba analýzy ohrožení ve smyslu příležitostí a vlivů příčin. Co se může v modelu IT služeb v cloud computingu v zásadě přihodit? Ve druhém kroku je třeba zjistit, zda existují slabá místa. Jako jsou nekvalitní či nedokonalé ověřování identity před přístupem ke zdrojům ICT a datům nebo nedostatečná opatření datové bezpečnosti. Integrace bezpečnostních postupů je věcí poskytovatele služeb. Slabá místa nelze zjistit, aniž by byla posouzena technika a její použití, a bezpečnostní riziko může být vyhodnoceno, jen když uživatel vyčíslí potenciální škodu a její dopad na obchod.21 Závěrem pro podporu aplikace lze tvrdit, že důvěra v systém roste. Pokud jsou zajištěny důvěryhodné kontrolní mechanismy. Poskytovatelé k tomu mohou přispívat množstvím opatření. Jako např.: prokazatelnou bezpečností, certifikáty, atesty, aktivním důkazem dodržování standardů a shody, definovanými serverovými stanovišti. Jistou nevýhodou při aplikaci cloud computingu vznikají právní rizika např.: Poskytovatel cloud computingu může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klient. Při zvážení možnosti využití uvedeného softwaru existují tedy rizika, systém by měl být zaváděn na trh evolučně a budou zde velké nároky na systémové požadavky. Ale dalo by se tvrdit, že v budoucnu budou systémy na podobné bázi tvořit komunikační a procesní element firmy. Proto by měla společnost Škoda Auto a. s. dobře zvážit, zda bude do takových aplikací investovat.

21

Cloud a bezpečnost [online]. 16. listopadu 2011, [cit. 2011-29-11]. Dostupný z WWW:< http://www.zive.cz/clanky/cloud-a-bezpecnost/sc-3-a-159557/default.aspx> 50

6.3

Automatická identifikace a řízení materiálu ve skladu

I když je ve společnosti Škoda Auto a. s. zdokonalený kanban pomocí síťové elektronické podpory, kdy je materiál označen čárovým kódem a jeho pohyb je sledován disponenty a skladníky. Přesto lze z praxe potvrdit, že při inventarizace zásob nebylo možné na sto procent potvrdit, že evidovaný materiál se nachází v právě uvedeném skladu dle informačního systému. V systému LOGIS ve společnosti Škoda Auto a. s. si lze informaci ohledně lokalizace dílu nalézt. Ale ne vždy, to bylo přesné. Pokud byl odpovědný pracovník povinen daný díl nalézt a určit jeho aktuální množství. Řádově to mohlo trvat i několik hodin, než prohledal veškeré sklady v závodu. Proto by se na tento problém mělo dívat daleko vážněji a s větší odpovědností. Mělo by se zvážit zavedení systému na bázi plně automatického sběru dat a to např. přímým napojením technologických zařízení. Návrhem by bylo řešení sběru dat ve výrobním procesu. Tedy využití systémů na základě evidence na standardních PC umístěných přímo ve výrobních halách, kde zaměstnanci pomocí sejmutí čárových kódů z výrobních průvodek nebo pracovních příkazů evidují zahájení a ukončení každé provedené operace. Takto evidovaná data by pak poskytovaly nejen okamžitý přehled o výrobním procesu, ale umožňovala by i on - line vyhodnocování efektivity jednotlivých pracovišť, zaměstnanců. Další návrh byla změna ve způsobu přepravování materiálu. Místo klasických JIT palet by se využívalo přepravy dílů pomocí KLT boxů, ale důležitou součástí by bylo zabudování do KLT boxu čip s automatickou identifikací materiálu a určení přesné lokace hledaného dílu skrz napojené systémy pro evidenci materiálu. Požadavkem na takovou konstrukci by bylo jistě zhotovení takového boxu z jiného materiálu než plastu. Kvůli možnému poškození zabudovaného čipu vlivem např. extrémních teplot. Bohužel by tato technologie byla jistě velmi nákladná, i kdyby byl zajištěn objem boxu, celkový zisk z této zavedené technologie by byl určitě minimální.

51

Zdroj: Obr. 15 Plastový KLT box

Kompromisem pro řešení a realizaci by bylo, zavedení softwaru na základě sběru dat z výrobních linek řešené pomocí OPC (OLE for Process Control) komunikace skrz hardware a software v oblasti automatizace. Tato technologie podporuje vzájemnou komunikaci mezi různými zařízeními pro řízení technologického procesu. Sběr dat by byl prováděn v rámci komunikace, tedy softwaru a automatu, který by sbíral z výrobního stroje stavové signály výrobní linky. Automat by plnil funkci zdroje dat. Příkladem a motivem pro zavedení takového softwaru by mohl být projekt realizovaný v listopadu 2005 ve společnosti Liplastec s. r. o., která se zabývá výrobou automobilových komponent. Hlavním úkolem při zavedení systému je monitorování více než 40 - výrobních strojů, sledování plnění určitých zakázek a sestaveného výrobního plánu pro aktuální období. Sběr dat z výrobních linek řešen pomocí OPC komunikace a nově instalovaných programovatelných automatů Fatek řady FBs. Celkem 40 kusů sbírá Automat Fatek z výrobního stroje informace o počtu vyrobených kusů (dobré i zmetky). Automat Fatek sbírá z výrobního stroje stavové signály výrobní linky (začátek/konec výměny/výroby, zastavení stroje, doba cyklu). Na každém počítači u každého výrobního stroje je instalován OPC server Fatek. Přínosem u realizovaného projektu uvedla firma téměř okamžitý přehled o stavu zakázek, včetně jejich stavů a plnění výrobních plánů. Firmě se zkvalitnily veškeré výrobní procesy a díky systému bylo možné provedené výrobní procesy písemně doložit. Díky aplikaci systému se podařilo firmě včas zabránit závadám na

52

výrobních strojích a zaměstnanci tak mohli vyhodnotit časový fond z hlediska výrobních stavů.22

Zdroj: Obr. 16 Projekt sběru dat na linkách s ruční výrobou

Zdroj: Obr. 17 Projekt sběru dat na linkách s ruční výrobou

Pomocí uvedených systémů by jistě společnost Škoda Auto a. s. dosáhla optimalizace operací a zajistila by si jistou konkurenční výhodu. Návratnost veškerých investic vložených do projektu by nebyla z hlediska časového horizontu dlouhodobá. Díky možnosti o přehledu výrobních procesů by se mohla soustředit na potlačení veškerých úzkých míst a zlepšit tak celkovou efektivitu procesu plánování a řízení výrobního programu. Proto by aplikace takových systémů byla velmi dobrým návrhem do budoucna.

22

Projekt sběru výrobních dat na linkách s převažující ruční výrobou [online]. [cit. 2011-19-11]. Dostupný z WWW: 53

7 Závěr Cíl bakalářské práce je propočet potřeby komponent pro zajištění montáže vozu, sledování jejich dodávek s ohledem na kvalitu, množství, termíny, hospodárnost a životní prostředí. Zajištění veškerých výrobní sledů a analyzování procesů spojených s plánování a řízením výrobních programů je také nezbytnou součástí této bakalářské práce. Předpokladem pro správné zaplánování a řízení zakázek je považována schopnost používání systémů spojených s řízením a plánováním výrobních kapacit, dostatečná komunikace s veškerými dodavateli a všemi spolupracujícími úseky ve společnosti Škoda Auto a. s. Dalším předpokladem pro správné zaplánování spočívá v možnosti využití a týmové spolupráce na aktuálním projektu a také analýza na veškerá úzká místa, která znemožňují plynulého informačního toku v podniku. Nesmí se zapomínat na činnost předsériové logistiky, která tvoří důležitý článek ve výrobkovém procesním řetězci. Předsériová logistika zajišťuje náběhu vozů, agregátů a výbav prostřednictvím bezproblémového náběhu dílů v nich obsažených a předává veškeré požadavky vývojovému týmu k jejich zpracování do konstrukce nového modelu. Takové rozhodování ovlivňuje proměnlivost budoucí produkce, ale také finanční stránku, která se týká, výše investic, provozních nákladů, které jsou spojené s budoucí výrobou. Pokud se zhodnotí tedy význam předsériové logistiky, dá se potvrdit, že její funkce roste úměrně ke zkrácení životního cyklu. V dnešním automobilovém trhu jsou kladeny velké požadavky na veškeré modelové skupiny, co se týká designu, motorizace a kompletního vybavení vozu. Proto se pro modernizaci veškerých modulů, komponent a výbav přistupuje za pomoci obchodních strategií. Ke zkvalitnění plánování a řízení výrobního programu byly uvedeny navržené postupy z převážné většiny implementace a zdokonalení veškerých systémů a zkrácení průběhu objednávky ve společnosti Škoda Auto a. s. Informační a veškeré komunikační systémy tvoří podstatný pilíř každé úspěšné společnosti. Pokud by společnost Škoda Auto a. s. přistoupila na zmíněná doporučení, určitě by dosáhla výrazného zlepšení v plánování a řízení veškerých procesů spojených s logistikou.

54

Seznam literatury Baltus, J., Kučera, J. Logistika – krevní oběh automobilky Škoda Auto [online]. 14. července 2004, [cit. 2011-15-11 ]. Dostupný z WWW: . BAZALA, J. Logistika v praxi, Praktická příručka manažera logistiky, 2003. ISBN 80-86229-71-8. Cloud a bezpečnost [online]. 16. listopadu 2011, [cit. 2011-29-11]. Dostupný z WWW: . Enterprise resource planning, Modely dodání ERP [online]. 30. října 2011, [cit. 2011-17-11]. Dostupný z WWW: . Infor nabídne českým automobilovým subdodavatelům specifické řešení pro automobilový průmysl s cílem podpořit ekonomické oživení odvětví [online]. 15. března 2011, [cit. 2011-1-12]. Dostupný z WWW: . Interní materiály Škoda Auto a. s. Keřkovský, M. Moderní přístupy k řízení výroby. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-119-2. Konference firmy Infor pro automobilový průmysl [online]. 28. března 2011, [cit. 2011-30-11]. Dostupný z WWW: . Logistické procesy. [dokumentace číslo PL - 042 - 03 - 01]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2003. Mitura, D. Automatizovaný sběr dat přímo z výroby [online]. 2011, [cit. 2011-2211]. Dostupný z WWW: .

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. vyd. Praha: Radix, 569 s. 2005. ISBN 8086031-59-4. Projekt sběru dat na plně automatizovaných výrobních linkách [online]. [cit. 201125-11]. Dostupný z WWW: .

55

Projekt sběru výrobních dat na linkách s převažující ruční výrobou [online]. [cit. 2011-19-11]. Dostupný z WWW: . Rybecký, V. Rekordní rok pro Škoda Auto [online]. 13. ledna 2011, [cit. 2011-1511]. Dostupný z WWW:. SIXTA, J. Jak napsat a obhájit bakalářskou práci. 1. vyd. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2004. ISBN 80-239-4117-8. Stehlík A., Knapoun J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha 4, 266 s. 2008. ISBN 978-80-86929-37-8. Tomek G., Vávrová, V. Řízení výroby. 2. vyd. Praha 7, 408 s. 2000. ISBN 807169-955-1. Vzorkování nákupových dílů. [dokumentace číslo 512/7]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2000.

56

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Provázanost jednotlivých oddělení a jejich činností pří odbytů vozů ......... 10 Obr. 2 Celkový proces při odbytu vozů ................................................................. 12 Obr. 3 Struktura předsériové logistiky .................................................................. 13 Obr. 4 Proces plánování vozidel ........................................................................... 16 Obr. 5 Zkouška dílů .............................................................................................. 20 Obr. 6 Struktura modelového klíče v systému MBV ............................................. 21 Obr. 7 Přehled druhů PR-čísel ............................................................................. 22 Obr. 8 Postup při plánování odbytu včetně řízení potřeb pomocí BKM ................ 25 Obr. 9 Plánování výroby ....................................................................................... 26 Obr. 10 Princip zajištění plánu vlastností ............................................................. 27 Obr. 11 Struktura MRP při plánování výroby ........................................................ 33 Obr. 12 Používané systémy při řízení výroby ....................................................... 37 Obr. 13 Systémy zaměřené na tržně a výrobně orientované plánování ............... 39 Obr. 14 Časový průběh od zadávání vozu do zahájení montáže ......................... 44 Obr. 15 Plastový KLT box..................................................................................... 52 Obr. 16 Projekt sběru dat na linkách s ruční výrobou ........................................... 53 Obr. 17 Projekt sběru dat na linkách s ruční výrobou ........................................... 53

57

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Michal Marek

STUDIJNÍ OBOR

6208R088 Podniková ekonomika a management provozu Výpočet pro sledování dodávek dílů pro předsériové vozy A05

NÁZEV PRÁCE

VEDOUCÍ PRÁCE INSTITUT

Facelift ve firmě Škoda Auto a.s.

Ing. Jiří Lubina, Ph. D.

IPT

–

Institut

ROK ODEVZDÁNÍ

2011

ekonomiky provozu a technických věd

POČET STRAN

57

POČET OBRÁZKŮ

17

POČET TABULEK

0

POČET PŘÍLOH

0

STRUČNÝ POPIS

Cílem bakalářské práce je výpočet potřeb pro sledování dodávek dílů pro zajištění montáže vozů s ohledem na kvalitu, množství, hospodárnost a životní prostředí. Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu řízení předsériové výroby vozidel a identifikaci veškerých procesů spojených s plánováním a řízením výroby. V bakalářské práci jsou analyzována veškerá negativa a navržena řešení pro optimalizaci řízení předsériové výroby.

KLÍČOVÁ SLOVA

Předsériová logistika, plánování a řízení výroby, výpočet potřeb

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE

58

ANNOTATION AUTHOR

Michal Marek

FIELD

6208R088 Business Management and Production The Calculation for monitoring the supply of components for pre-

THESIS TITLE

production vehicles A 05 Facelift in the company Škoda Auto a. s.

SUPERVISOR

Ing. Jiří Lubina, Ph. D.

INSTITUTE

Institute of

YEAR

2011

Economy of Operation and Engineering

NUMBER OF PAGES

57

NUMBER OF PICTURES

17

NUMBER OF TABLES

0

NUMBER OF APPENDICES

0

SUMMARY

The Bachelor work is aimed at the calculation of requirements for monitoring the supply of components in order to ensure assembly of vehicles with consideration for quality, quantity, economy and the environment. The Bachelor thesis is focused on the analysis of management of pre-series vehicles production and the identification of all processes associated with production planning and control. All negatives are analysed and solutions to optimization of pre-series production control are proposed in the Bachelor work.

KEY WORDS

Pre-production

logistics, production

calculation of requirements THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO

59

planning

and

control,

60