ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

Ekonomická diplomacie v ČR

Bc. Michaela Fenglová

Vedoucí práce: doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.

Akademický rok: 2010/2011

ŠKODA AUTO Vysoká škola Institut účetnictví a finančního řízení podniku

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Zpracovatelka:


Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Globální podnikání a finanční řízení podniku

Název tématu:


Cíl:

Na základě analýzy poznatků o současném systému řízení ekonomické diplomacie v ČR ve srovnání s vybranými zahraničními zkušenostmi navrhnout alternativy pro domácí ekonomickou diplomacii.

Rámcový obsah:

Rozsah práce:

1. Význam ekonomické diplomacie a příklady úspěšných zahraničních praxí v této oblasti 2. Analýza existujícího systému ekonomické diplomacie v ČR a jeho nedostatků 3. Možná východiska k reformě ekonomické diplomacie v ČR 60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: 1. Štouračová, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9.

Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

vypracovala

samostatně

s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 17. 05. 2013

….………………………

3

Děkuji doc. Ing. Stanislavu Šarochovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a konzultací, za jeho trpělivost, podporu a inspiraci při zpracování této diplomové práce. 4

5

Obsah Seznam zkratek ………………………………………………………………………….7 Úvod ……………………………………………………………………....…………..…..7 1.

Ekonomická diplomacie: pojem, obsah, subjekty a nástroje ......................... 10 1.1 Definice ekonomické diplomacie ................................................................. 10 1.2 Subjekty ekonomické diplomacie ................................................................. 18 1.3 Nástroje realizace cílů ekonomické diplomacie ........................................... 22

2.

Systém a struktura ekonomické diplomacie České republiky ..................... 26 2.1 2.2 2.3 2.4

Ministerstva a zastupitelské úřady ........................................................... 28 Vládní agentury ........................................................................................ 33 Finanční instituce - EGAP, ČEB............................................................... 40 Nezávislé organizace ............................................................................... 42

3.

Problémy fungování ekonomické diplomacie ČR.......................................... 45

4.

Systémy a struktury ekonomické diplomacie v zahraničí .............................. 56 4.1

Švédsko ................................................................................................... 56

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2

Rakousko ................................................................................................. 60

4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.3

Vládní program „Go-International“ ..................................................... 60 Podpora exportu ................................................................................ 62 Podpora zahraničních investic ........................................................... 64 Propagace Rakouska ........................................................................ 64

Velká Británie ........................................................................................... 65

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.4

Ministerstvo zahraničních věcí .......................................................... 56 Podpora exportu ................................................................................ 57 Podpora zahraničních investic ........................................................... 59 Propagace Švédska .......................................................................... 59

The Foreign & Commonwealth Office ............................................... 65 The Department for Business, Innovation & Skills ............................. 65 Podpora exportu a zahraničních investic ........................................... 65 Propagace Velké Británie .................................................................. 67

Komparace financování exportu, podpory exportu a investic ve vybraných

zemích Evropy ................................................................................................... 67 5.

Nová ekonomická diplomacie České republiky ............................................. 74 5.1 5.2 5.3

Ministerstva a zastupitelské úřady ........................................................... 74 Podpora exportu a zahraničních investic ................................................. 76 Propagace České republiky ..................................................................... 78

Závěr .................................................................................................................... 79 Literatura ............................................................................................................... 81 Seznam tabulek .................................................................................................... 86 Přílohy ................................................................................................................... 87 6

Seznam zkratek ALL CZK ČEB ČLR ČR EGAP EK EK-KU EU EUR HDP HU HUF IMF JAR MMR MŠMT MPO MPSV MZV KO-EK OECD OEÚ OSN PO-EK SAE SE SEK SR UK USA WTO ZÚ

……. pracovník ZÚ, pověřený částečným výkonem ekonomické agendy ……..Koruna česká (měnový kód ISO 4217) ……..Česká exportní banka, a.s. ……..Čínská lidová republika ….….Česká republika ……..Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. ……..diplomat zajišťující ekonomickou agendu ……..diplomat zajišťující ekonomickou a kulturní agendu ….….Evropská unie ……..Euro (měnový kód ISO 4217) ....…..hrubý domácí produkt ……..Maďarsko (mezinárodní identifikace) ……..Maďarský forint (měnový kód ISO 4217) ..…... International Monetary Fund (Mezinárodní měnový fond) ……..Jihoafrická republika ……..Ministerstvo pro místní rozvoj ……..Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ……..Ministerstvo průmyslu a obchodu ……. Ministerstvo práce a sociálních věcí ……..Ministerstvo zahraničních věcí ……..diplomat zajišťující konzulární a ekonomickou agendu ……..Organisation for Economic Co-operation and Development ..…....Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ……..obchodně-ekonomický úsek ……..Organizace spojených národů ……. diplomat zajišťující politickou a ekonomickou agendu ……..Spojené arabské emiráty ……..Švédské království (mezinárodní identifikace) ……..Švédská koruna (měnový kód ISO 4217) ……..Slovenská republika (mezinárodní identifikace) ……..United Kingdom (Spojené království) ...…...Spojené státy americké ……..World Trade Organization (Světová obchodní organizace) ..........zastupitelský úřad

7

Úvod Význam ekonomické diplomacie států v globalizovaném světě stále narůstá. Domácí i zahraničněpolitické diskuze stále častěji hovoří o potřebě aktivnější ekonomické diplomacie v globálním ekonomickém prostředí. O ekonomické diplomacii se velmi často hovoří i v České republice. Vyjadřují se k ní politici, ministři, průmyslníci, diplomaté, bankéři, novináři. Všechny je spojuje a současně i rozděluje pojem – ekonomická diplomacie. I když jej všichni velmi frekventovaně používají, ne vždy respektují jeho správný teoretický význam a velmi často mu přidávají velmi účelové obsahové interpretace. Mnohdy se zužuje jen na hledání a podporu exportních příležitostí nebo získávání přímých zahraničních investic. Všechny státy logicky usilují o optimální ekonomický rozvoj. Snaží se podporovat vlastní export, posilovat a získávat pozice na mezinárodních trzích a v mezinárodním obchodu, podporují turismus a snaží se systémem pobídek přilákat zahraniční investice. V době „ekonomizace“ systému mezinárodních vztahů roste význam ekonomické diplomacie. Stává se z ní jeden z důležitých nástrojů možného úspěchu zejména malých států. V takovémto systému mezinárodních vztahů se každý stát musí přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu s cílem zajistit si prosperitu. Ekonomická diplomacie je prostředkem takového tržního chování státu. Česká republika se musí zaměřit na vytvoření dobře fungujícího modelu jednotně řízené ekonomické diplomacie jako důležitého nástroje své zahraniční politiky. Za realizaci cílů zahraniční politiky a ekonomické diplomacie bývá odpovědné ministerstvo zahraničních věcí, v dalších zemích ministerstvo průmyslu, obchodu nebo hospodářství, případně se v modelu toho či onoho státu vytváří specializovaná agentura. Na realizaci cílů ekonomické diplomacie se dokonce mohou podílet současně všechny uvedené subjekty, což s sebou nese nebezpečí možných kompetenčních sporů. To je také nedostatkem České republiky – počet institucí, které vstupují do zahraniční politiky, ekonomické diplomacie a zahraničního obchodu. Dvě ministerstva vstupují do řízení obchodních oddělení zastupitelských úřadů, dále přistupuje ještě činnost nejméně čtyř státních agentur a několika podnikatelských svazů. O úspěších českých výrobků nebo služeb na zahraničních trzích ale v první

8

řadě rozhoduje jejich konkurenceschopnost, stejně jako o přílivu zahraničního kapitálu rozhoduje výhodnost investičních pobídek. Cílem práce je objasnit význam ekonomické diplomacie; analyzovat systém, strukturu, cíle a subjekty, které se na realizaci české ekonomické diplomacie podílejí; uvést příklady úspěšných zahraničních praxí a jejich srovnání; představit možná východiska k reformě ekonomické diplomacie České republiky. Těmto cílům je podřízena i struktura práce. První, teoretická část se zabývá vymezením podstaty, cílů, funkcí a subjektů ekonomické diplomacie v podobě, jak je popsána v teoretické literatuře. Druhá část analyzuje systém, organizační strukturu a subjekty ekonomické diplomacie České republiky a nástroje, které má ekonomická diplomacie k dispozici pro realizaci svých cílů. Třetí část je věnována nedostatkům a současným problémům ekonomické diplomacie České republiky zasahujících do fungování existujícího systému. Čtvrtá část charakterizuje zahraniční systémy a struktury ekonomické diplomacie a srovnává financování exportu, podpory exportu a investic ve vybraných zemích Evropy. Pátá část představuje návrh nového modelu řízení a organizačního uspořádání ekonomické diplomacie České republiky a nabízí nereálné, utopistické, přesto možná efektivnější upřádání. Tato práce neodpovídá na otázku, jak efektivní česká ekonomická diplomacie je ve srovnání se zahraničními praxemi. Neexistují ukazatele měřící aktivitu a efektivitu

zastupitelských

úřadů

a

zohledňující

počet

zaměstnanců

v zastupitelských úřadech, které by používaly údaje nejlépe odrážející realitu. K tomuto účelu by bylo zapotřebí vypracovat podrobnou empirickou studii a analyzovat všechny vnitřní a vnější prvky, které mají na účinnost české ekonomické diplomacie (nebo ekonomické diplomacie obecně) vliv.

9

1. Ekonomická diplomacie: pojem, obsah, subjekty a nástroje 1.1 Definice ekonomické diplomacie Ekonomická dimenze mezinárodních vztahů v dnešním teoretickém pojetí se začala viditelněji formovat na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Její historické kořeny jsou mnohem starší a dosahují až do počátků starověkých civilizací, jak je popisují dějiny diplomacie. Už staří Egypťané si uvědomovali, že pro zabezpečení bezpečnosti své říše potřebují kromě vojenských akcí také bezpečný obchod a ten se snažili zajistit diplomatickými prostředky, jednáními a uzavíráním smluv se sousedními státy. Ve starověkém Egyptě tak byla podpora obchodu jednou z důležitých funkcí diplomacie. Snad největším impulsem pro hospodářskou diplomacii byl rozmach starověkého Řecka. Tři století trvající řecká říše přinesla nejen základy většiny současných diplomatických institucí, ale také i řadu prvků hospodářské diplomacie, které fungují dodnes. Např. řecký úředník proxenes (předchůdce dnešního honorárního konzula), měl mimo jiné za úkol pomáhat obchodníkům, kteří navštívili cizí město. Starověké Řecko vytvořilo široký systém smluv mezi státy, kterými si pojistilo své dominantní ekonomické postavení a zajistilo výhodné podmínky v obchodování.1 Ve středověku a především pak v 15. a 16. století se do dějin diplomacie nesmazatelně zapsaly severoitalské státy. Ty poprvé zavedly institut stálých diplomatických misí. Hlavním zdrojem jejich bohatství byl mezinárodní obchod, který jednoznačně určoval i zaměření tehdejších diplomatických aktivit. Při výkonu diplomatických

funkcí

byl

velký

důraz

kladen

na

získávání

informací

z hospodářské oblasti. Z hlediska ekonomické diplomacie se převratnou stala i éra zámořských objevů a objevování nových světů. Zámořské objevy a zámořská

1

ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s. 13-17

10

expanze evropských států na jiné kontinenty byly dány především politickými, ekonomickými, sociálními a vědeckotechnickými podněty tehdejší doby. 2 Přes přelomové momenty španělské, anglické a francouzské zahraniční ekonomické diplomacie v 16. – 18. století se současná podoba hospodářské diplomacie začíná postupně vytvářet až na přelomu 19. a 20. století. O té době je možné s určitou mírou obraznosti hovořit jako o první etapě globalizace, která v té době

vrcholila.

Vyznačovala

se

rapidním

nárůstem

intenzity

a

hodnot

mezinárodního obchodu a investic, což samozřejmě přineslo řadu změn a problémů v systému mezinárodních ekonomických vztahů. Na jejich řešení se postupně specializovala nová kategorie diplomatických úředníků – obchodních atašé, kteří na začátku dvacátého století začali působit na zastupitelských úřadech a jejich nově vznikajících obchodních a ekonomických odděleních.3 Před vypuknutím první světové války byla posledním zlomem v ekonomické diplomacii „dolarová diplomacie“ tehdejšího amerického prezidenta W. Tafta a státního sekretáře C. Knoxe. Ta přinesla do mezinárodních i ekonomických vztahů nová pravidla a odrážela soustředění reálné politické a ekonomické moci do rukou několika málo mocností. Posledním mezníkem – impulsem pro konstituování ekonomické diplomacie bylo období po druhé světové válce. Rozvoj multilateralismu v diplomacii nemohl nezasáhnout ani její ekonomickou dimenzi. Vznikla celá řada mezivládních a mezinárodních ekonomických fór, která se postupem času transformovala na mezinárodní ekonomické organizace. Ve druhé polovině dvacátého století se mezinárodní ekonomická spolupráce rozšířila o nový rozměr – investiční vztahy a podporu investic jako novou specifickou funkci diplomacie. Obecně řečeno, na přelomu 60. a 70. let minulého století ekonomická diplomacie získala v hlavních obrysech podobu, v jaké ji známe dnes.4 Vlastní definování pojmu ekonomická diplomacie je spojeno se dvěma teoretickými i praktickými problémy. 2

Tamtéž, s.38-47 ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s. 38-47 3

4

Tamtéž, s. 38-47

11

Prvním je mezioborovost (interdisciplinarita) pojmu; resp. možnost vymezit jej z pohledu více vědních disciplín. Ekonomická diplomacie je zkoumána teorií mezinárodních

vztahů

politologie

a

především

ekonomických

disciplín:

mezinárodního obchodu a hospodářské politiky. Zajímavé poznatky o ekonomické diplomacii přináší i historie, pokud předmětem zkoumání je historický proces ustanovení obsahu, forem a institucionálního uspořádání a řízení ekonomické diplomacie. Druhým problémem při definování pojmu je různorodost, směšování a analogické používání jiných pojmů, které však mají svůj přesný význam a nedají se používat jako synonyma pojmu ekonomická diplomacie. Mnohdy jejich používání či záměna pramení z nepřesného překladu původních anglosaských termínů. Nejčastěji se tak děje s pojmy obchodní diplomacie, komerční diplomacie nebo hospodářská diplomacie. Jde o alternativní pojmy, které jsou spíše částí aktivit zahrnutých do pojmu ekonomické diplomacie - tedy termíny specifických oblastí. Neřeší a neobsahují makroekonomickou úroveň, která je nepostradatelnou složkou ekonomické diplomacie. Velmi často je záměna významu pojmů typická pro veřejná prohlášení politiků a aktuální komentáře novinářů, kteří s odbornými pojmy mnohdy zacházejí účelově nebo lehkovážně, případně i s menší odbornou znalostí. S nepřesným používáním pojmů je ale možné se setkat i u autorů odborných textů. J. Šťouračová v této souvislosti poznamenává, že termín obchodní diplomacie se obvykle používá pro označení diplomatických kroků, jejichž účelem je podpora činností domácích vývozců nebo dovozců na zahraničních trzích a diplomatických jednání o obchodně politických podmínkách v bilaterálně obchodních vztazích a transakcích. Komerční diplomacie je významově spojena s rámcovou činností vývozců nebo dovozců bez aspirací na bilaterálně obchodní vztahy, jedná se o komerční činnost samotných podnikatelů. Hospodářská diplomacie představuje určitý záběr ekonomické diplomacie, který je spojen s diplomatickými aktivitami na podporu zájmů a aktivit podnikatelských subjektů na zahraničních trzích a také

12

podporu investičních aktivit domácích subjektů v zahraničí a zahraničních subjektů doma.5 Definice pojmu ekonomická diplomacie, které uvádí odborná literatura, se obvykle opírají o obecnou definici pojmu diplomacie. Nejčastěji bývá citována definice z „Encyklopedie diplomacie“ V. Hubingera. Ten diplomacii definuje jako „…výkon zahraniční politiky státu především nejvyššími státními reprezentanty a zahraniční službou státu. Sama o sobě diplomacie není politikou (tou je obyčejně doktrína nebo obecný směr určený vládou, hlavou státu nebo dominantní politickou stranou), nýbrž nástrojem k jejímu uskutečňování – je to způsob, jak komunikovat s jinými státy, jak realizovat zahraničněpolitické koncepce státu a jak jednat se zahraničními partnery.“

6

Vedle pojmu diplomacie současně také definuje i ekonomickou diplomacii jako „činnost diplomatických zástupců a misí s cílem co nejefektivněji realizovat zahraniční hospodářskou politiku státu; hlavním cílem je poskytovat veškeré dostupné informace ekonomického a obchodního charakteru příslušným institucím v ústředí, prezentovat vlastní stát jako ideální cíl investic, jako kvalitního a spolehlivého partnera v bilaterální oblasti i na multilaterálním fóru a napomáhat výrobcům svého státu uplatňovat své zboží na trhu přijímající země“ a jako zvláštní kapitolu diplomacie, která „spočívá v pomoci vlastním hospodářským subjektům při jejich zahraničních aktivitách, podporování zájmu zahraničních výrobců a investorů o český trh, lobbování ve prospěch českých subjektů.“ 7 Příkladem

jiného

přístupu

k vymezení

obsahu

pojmu,

zdůrazňujícího

především zájmy podnikatelské sféry, může být definice J. Hladíka: „Ekonomická diplomacie je nástroj cílevědomého a systematického uplatňování té části zahraniční politiky státu, která se týká ekonomických zájmů země a jejich subjektů, a která je prováděna pověřenými orgány, zejména hlavou státu nebo vlády, ministrem zahraničních věcí a diplomatickými zástupci.“8 Jako formy diplomatické 5

ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s. 27-29 6

HUBINGER, V. Encyklopedie diplomacie. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-296-1. s. 42

7

HUBINGER, V. Encyklopedie diplomacie. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-296-1. s. 63-64

8

HLADÍK, J. Ekonomická diplomacie ve službách firmy se zvláštním zřetelem k podnikatelským misím. 1. vyd. Praha: Arista, 2001. 79 s. ISBN 80-86410-1-X. s.5

13

činnosti sloužící k výkonu ekonomické diplomacie, které ovšem nejsou komplexní z důvodu zaměření na podnikatelské mise, J. Hladík vyjmenovává „bilaterální oficiální návštěvy představitelů státu v zahraničí, účast na mezinárodních konferencích,

členství

státu

v mezinárodních

organizacích,

diplomatická

korespondence, příprava a uzavírání mezinárodních smluv a stálá reprezentace státu v cizině.“9 Ekonomická diplomacie je definovatelná také pomocí opisu činností, kterými se zabývá jako agenda spojená s výrobou, pohybem a výměnou zboží, služeb, investic (včetně rozvojové pomoci), peněz, informací a jejich regulace.10 Dokumenty českého ministerstva zahraničních věcí charakterizují ekonomickou diplomacii jakožto soubor opatření zaměřený na prosazování politik vlády v oblasti výroby, pohybu nebo výměny zboží, služeb, práce a investic směrem do a ze zahraničí a rovněž na vytváření pozitivního obrazu země ve světě.11 V české odborné literatuře je v posledních letech nejvíce respektovaná definice ekonomické diplomacie J. Štouračové: „Ekonomická diplomacie je specifickou oblastí, resp. součástí diplomacie a diplomatických služeb, zaměřenou: - na vytváření podmínek pro naplňování ekonomických zájmů státu v zahraničí, tedy naplňující ekonomický rozměr jeho zahraniční politiky ve vazbě na zapojování národní ekonomiky do ekonomiky světové, do procesů internacionalizace, integrace a ekonomické globalizace (širší pojetí, makropohled, aktivity v rámci především multilaterální diplomacie, koncentrace na otázky obchodní politiky, mezinárodní smluvní ujednání), - na podporu obchodních a investičních aktivit národních podnikatelských subjektů při jejich vstupu na zahraniční trhy, na lobování za jejich zájmy, na podporování aktivit a zájmů zejména zahraničních investorů o podnikání na českém trhu apod. (užší pojetí, mikropohled, převažující

9

Tamtéž, s. 5

10

ODELL, John S. Negotiating the world economy. Ithaca: Cornell University, 2000. 252 s. Cornell Studies in Political Economy. ISBN 0-8014-8646-7. 11

Ekonomická diplomacie a proexportní aktivity Ministerstva zahraničních věcí ČR. [online] [cit.2012-0911]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/72946/EkonomickaDimenzeZahranicniPolitiky.pdf

14

aktivity v rámci bilaterální diplomacie, dominance přístupu ve prospěch aktivit podnikatelů).“ 12 Ekonomická dimenze diplomacie v dnešních podmínkách globalizující se ekonomiky nabývá mezi dalšími dimenzemi diplomacie stále důležitější místo. Postupná ekonomizace zahraniční politiky a diplomacie je odrazem postupujícího procesu rozvíjení a stále hlubšího vzájemného propojení evropské a světové ekonomiky. Ve složitých podmínkách, v nichž se světová ekonomika v dnešní době nachází, by bylo možné přijmout názor, že ekonomická diplomacie má před kulturní, parlamentní, bezpečnostní, a veřejnou diplomacií prioritu. Fakticky – obrazně řečeno podle P. Robejška - ekonomika musí určovat diplomacii, protože klasická zahraniční politika tiše zesnula.13 „Ekonomická diplomacie je kromě prostředku pro naplnění záměrů a cílů ekonomické dimenze zahraniční politiky též prostředkem, do určité míry i předpokladem realizace záměrů zahraniční dimenze vnitřní hospodářské politiky státu, především jeho proexportní politiky, politiky spjaté s přílivem zahraničních investic, s programy podpory investování domácích podnikatelů v zahraničí, v neposlední řadě s programy podpory exportních aktivit malých a středních podniků. Ekonomická diplomacie zahrnuje všechny aspekty mezinárodních vztahů;

ekonomické,

sociální,

legitimní

mechanismy

řízení

společnosti.

Ekonomická diplomacie je jednotou ekonomiky a politiky na rozhodovací a realizační úrovni, která napomáhá spolupráci a konkurenci v současném světě a definuje formy a metody vedoucí ke zdokonalování a rozvoji tržní ekonomiky.“ 14 Aktivity ekonomické diplomacie by se měly orientovat na podporu obchodu s primárním zaměřením na stimulaci exportu, podporu zahraničních investic do země a podporu aktivit domácích investorů v zahraničí, získávání moderních

12

ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s. 23-24 13

ROBEJŠEK, P.: Klasická zahraniční politika tiše zesnula. MF Dnes, 3. srpna 2002; Diplomacii musí určovat ekonomika In: Obchod, Kontakt, Marketing, 10/2001, s. 4. 14

ŠTOURAČOVÁ, J. a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů. 2010. 178 s. s. 8-9

15

technologií, pomoc rozvojovým zemím a propagaci vlastní země, vytváření image země ve spojení s podporou cestovního ruchu.15 Ekonomická diplomacie plní při naplňování cílů zahraniční politiky státu široké spektrum úkolů. J. Štouračová je dělí do dvou hlavních bloků – úkoly na makroúrovni a úkoly na mikroúrovni se zřetelem k multilaterální a bilaterální diplomacii. Na makroúrovni spočívá těžiště úkolů ekonomické diplomacie především v multilaterální diplomacii. Jde především o vytváření podmínek pro naplňování ekonomických zájmů státu a realizaci ekonomických aspektů zahraniční politiky současně s podporou těch vnitřních ekonomických aktivit, které se pak realizují na zahraničních trzích. Dalším úkolem ekonomické diplomacie je přispívat ke zlepšování podmínek fungování světových trhů prosazováním optimálních politicko-obchodních podmínek a pravidel a liberalizujících mezinárodní obchod. Účastí v orgánech mezinárodních ekonomických organizací a institucí zlepšovat podmínky fungování zahraničních trhů, snižovat náklady a rizika mezinárodních obchodních

transakcí,

přispívat

k dosahování

konsensu

ve

standardech

mezinárodní ekonomické spolupráce. Napomáhat utváření takového prostředí v mezinárodním ekonomickém měřítku, které bude podporovat rozvoj investic, transfery technologií a růst konkurenceschopnosti země. V bilaterální diplomacii se funkce a úkoly ekonomické diplomacie soustřeďují do obchodní politické agendy, smluvních jednání, meziministerských aktivit, prezentace vlastní země, jejího podnikatelského prostředí, vytváření image státu jako atraktivní turistické destinace.16 Na mikroúrovni se úkoly ekonomické diplomacie plní především formou bilaterální diplomacie. Jde především o stimulování aktivit domácích podnikatelských subjektů na konkrétních zahraničních trzích podporou exportu, podporou investic domácích

15

RANA KISHAN, S. Inside Diplomacy. Manas Publ., New Delhi, 2006. 477 s. ISBN 8170491525. Chapter 4, s. 96–127 16


16

podnikatelských subjektů na zahraničních trzích, vytvářením pobídek pro přímé zahraniční investice, podporou a realizací, podporou zahraniční rozvojové spolupráce

s vybranými

státy

a

zvyšováním

konkurenceschopnosti

na

zahraničních trzích. Specifické úkoly plní ekonomická diplomacie poskytováním analytických makro i mikroiinformačních služeb pro rozhodování subjektů, které realizují cíle ekonomické diplomacie. Úkolem ekonomické diplomacie je také poskytovat jejím subjektům organizačně technické služby v podobě zajištění účasti na veletrzích a misích realizovaných přímo v zahraničí. Konečně posledním úkolem ekonomické diplomacie je poskytovat subjektům ekonomické diplomacie expertní služby, které jsou spojeny s odborným posuzováním konkrétních situací, ve kterých se mohou domácí podnikatelské subjekty ocitnout na konkrétním zahraničním trhu. 17 Široký rozsah úkolů a funkcí ekonomické diplomacie je výrazem jejího rostoucího významu a její těsné provázanosti s procesy ekonomické globalizace současného světa a rozvojem mezinárodních ekonomických institucí. K růstu významu ekonomické diplomacie přispěly události posledních dvou dekád dvacátého století a první dekády třetího tisíciletí: rozpad sovětského bloku, vznik nových demokratických států, liberalizace jejich ekonomik, enormní růst informačních technologií ve všech oblastech života moderních společností, oprošťování od posilování armádních sil k posilování ekonomických, přerozdělení ekonomické síly mezi světovými ekonomickými centry, finanční krize, kterými světová ekonomika v posledním desetiletí prošla i tzv. krize evropských institucí a hledání nových ekonomických modelů, odpovídajících ekonomickým a politickým realitám třetího tisíciletí. Význam ekonomické diplomacie umocňuje i zájem vlád o dosahování vysoké výkonnosti,

inovativnosti,

technologické

vyspělosti

národních

ekonomik

v globálním konkurenčním prostředí. Faktory, které umocňují důležitost ekonomické diplomacie, mimo jiné naznačují, že do jejích aktivit vstupuje řada nových realizačních subjektů z řad 17


17

nestátních struktur a že už není tradiční doménou orgánů zahraniční politiky státu. Odpovídá to i skutečnosti, že ekonomická diplomacie přestává být jen „strukturou“ a stává se stále více mnohorozměrným procesem.

1.2 Subjekty ekonomické diplomacie Obecně je možné konstatovat, že klíčovými subjekty ekonomické diplomacie jsou státy jako hlavní prvky formulování zahraničně-politických zájmů ve svých zákonodárných a výkonných orgánech. Zákonodárná a výkonná moc jsou prostorem, ve kterém se vytváří koncepce zahraniční politiky, formulují se národní ekonomické zájmy a definuje se zahraničně politická strategie. Do procesu formulování cílů ekonomické diplomacie ale vstupuje řada dalších (i nestátních) subjektů, jejichž počet odráží povahu, procesy a mechanismy politického rozhodování v závislosti na charakteru politického systému toho či onoho státu. Naplňování cílů se očekává z činností diplomatických zastoupení a misí podporující podnikatelské aktivity v zahraničí a prezentující stát jako vhodné místo zahraničních investic. Z analýz struktury orgánů zahraniční politiky jednotlivých států je možné vyvodit, že k hlavním nositelům, vykonavatelům ekonomické diplomacie, kteří působí v zahraničí, patří tyto subjekty: - diplomatická zastoupení – tzn. zastupitelské úřady státu v zahraničí; často se v běžné praxi hovoří jen o jejich obchodně ekonomických odděleních, kde by se měla realizovat co nejefektivněji zahraniční hospodářská politika státu; - diplomatičtí pracovníci – ekonomičtí diplomaté: velvyslanci, obchodní atašé a další obchodně administrativní a obchodně technický personál zastupitelského úřadu; - představitelé vládních agentur, které se zaměřují na podporu obchodu, investic, transferu technologií, turistického ruchu, kulturní a vzdělávací spolupráce; - představitelé nevládních organizací, zastupujících podnikatelské subjekty; - zástupci firem, které působí na zahraničních trzích. Z domácích subjektů logicky patří k hlavním aktérům ekonomické diplomacie příslušná ministerstva: zpravidla se ve většině zemí jedná o dvě ministerstva 18

ministerstvo zahraničí a ministerstvo hospodářství (resp. ministerstvo průmyslu a obchodu). Vedle nich působí vládní agentury, které se specializují na podporu obchodu, investic, cestovního ruchu a spolupráce v oblasti vzdělávání. Zájemci o jejich služby jsou především domácí a zahraniční investoři. Dalším subjektem ekonomické diplomacie jsou asociace podnikatelských subjektů (podnikatelské komory, svazy). Ve výčtu nesmí chybět ani podnikatelské subjekty samotné, které jsou součástí nadnárodních hospodářských vazeb a vytváří poměrně novou kategorii subjektů

–

nestátních

aktérů.18

Do

struktur

diplomatické

sféry

vstupují

transnacionální společnosti a nevládní mezinárodní organizace s diplomatickými vztahy19 mezi sebou samotnými i ke státním aktérům. „V současném světě tvoří ekonomická diplomacie podstatnou část aktivity všech subjektů, které se na zahraniční politice státu nějakým způsobem podílejí.“ 20 Konkrétní podoba organizačního uspořádání subjektů ekonomické diplomacie, vymezení jejich kompetencí, spolupráce a součinnosti je záležitostí konkrétního státu a celkové struktury orgánů zákonodárné a výkonné moci. Je obtížné najít jediný nebo univerzální model uspořádání orgánů ekonomické diplomacie, který by odpovídal na otázku, který z prvků výkonné moci by měla být garantem agendy zahraničně ekonomických vztahů. Obvykle se v odpovědi na tuto otázku objeví argumenty pro a proti u ministerstva zahraničí a ministerstva hospodářského charakteru. Ve prospěch ministerstva zahraničí svědčí síť diplomatických zastoupení a jejich obchodně ekonomických oddělení. Ve prospěch ministerstva hospodářství (průmyslu a obchodu) zase na druhou stranu svědčí skutečnost, že disponuje odborníky specializovanými na ekonomiku, zahraniční obchod, investice a že disponuje rozsáhlou databází obchodních kontaktů. Ze zkušeností 17 zemí Evropské unie vyplývá, že ekonomická diplomacie patří do sféry působnosti ministerstva hospodářského charakteru – např. ve Francii, 18

Tzv. „A-National Actors“ jak uvádí Z. Veselý

19

„nestátní diplomacie“ jako nový druh diplomatických vztahů

20

HUBINGER, V. Encyklopedie diplomacie. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-296-1. s. 43

19

Německu, Nizozemsku, Rakousku a v jiných zemích. Důležité je ale poznamenat, že ministerstvo, v jehož pověření ekonomická diplomacie je, úzce kooperuje s dalšími ministerstvy – financí a dopravy. Státy, které vyvíjejí úspěšnou ekonomickou diplomacii, dokázaly realizaci jejích cílů promyšleně organizovat a dosáhnout úzké spolupráce mezi vládními orgány a hospodářskými subjekty.21 V nových členských státech Evropské unie - Polsku, Slovensku, Maďarsku a Slovinsku jsou kompetence v oblasti vnějších ekonomických vztahů svěřeny právě ministerstvu hospodářství. V Dánsku, Švédsku, Maltě – je odpovědnost za tuto ekonomickou diplomacii svěřena do příslušných ministerstev zahraničních věcí. Další modely, které např. používají země jako Estonsko, Litva, Lotyšsko a Řecko jsou typické smíšenými kompetencemi mezi vícero ministerstvy.22 Velmi propracovaný model ekonomické diplomacie má Spolková republika Německo. Oficiální zastupitelské úřady svou činností přispívají k vytváření příznivých politicko-hospodářských podmínek. Jejich činnost doplňuje státní Spolková

agentura

pro

zahraniční

hospodářství

v organizační

struktuře

Ministerstva hospodářství a práce. Jejím úkolem je shromažďovat, analyzovat a poskytovat

zainteresovaným

subjektům

informace

o

zahraničních

trzích,

investicích a kooperačních poptávkách. Na její činnost navazuje síť obchodních komor v 80 zemích světa. Tyto komory působí pod Německým průmyslovým a obchodním sněmem. Stát přispívá na jejich financování, protože plní také úkoly, které jsou ve veřejném zájmu. Jak funguje systém řízení, a jaké je organizační uspořádání ekonomické diplomacie České republiky a dalších vybraných států, bude rozebráno v samostatné kapitole textu této práce. „Aby ekonomická diplomacie byla skutečně efektivní, musí mít jasnou vizi a orientaci, být účelně uspořádána, vybavena dostatečnými lidskými i finančními zdroji, pojímána jako aktivní součást zahraniční a hospodářské politiky státu, 21

ŠTOURAČOVÁ, J. a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů. 2010. 178 s 22

Tamtéž

20

realizována v partnerství s podnikatelskou sférou a být založena na reálné poptávce firem po jejích službách.“23 Požadavek na vybavení ekonomické diplomacie dostatečnými lidskými zdroji velmi úzce souvisí s jejich odbornými kompetencemi. V posledních letech se stále intenzivněji doma i v zahraničí diskutuje problém systému přípravy kariérních diplomatů a jejich schopnosti řešit úkoly ekonomické diplomacie. Klasický kariérní diplomat se v dnešní době neobejde bez určité podnikatelské praxe a znalostí. K nim patří ekonomické poznatky o vývoji světové ekonomiky, mezinárodních ekonomických vztahů, principech fungování národních ekonomik. Musí také znát základní principy fungování zahraničního obchodu a investování, jednání se zahraničními investory a principy finančních operací na zahraničních trzích. U ekonomického diplomata se předpokládá, že bude rozumět hospodářské dynamice země, ve které vykonává svou funkci. Logicky musí znát ekonomické potřeby vlastní země, kterou v zahraničí zastupuje. Měl by disponovat znalostmi z řešení obchodních sporů v rámci mezinárodního obchodního systému i mezi jeho jednotlivými subjekty. K obvyklým činnostem obchodního diplomata patří analýza základních ekonomických ukazatelů, analýza struktury exportního a importního koše, profilu zahraničních investic, analýza technologické vyspělosti a aktivit důležitých podnikatelských subjektů v zemi působení, navazování kontaktů a jednání s obchodními partnery a organizacemi, které zastupují zájmy podnikatelů. Na nové požadavky v systému přípravy kariérních diplomatů reagovalo i české ministerstvo zahraničních věcí, které v roce 2012 zahájilo nový systém přípravy diplomatických pracovníků, který souvisí zejména s rostoucím významem

23

Ekonomická diplomacie a proexportní aktivity Ministerstva zahraničních věcí ČR. [online] [cit.2012-0911]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/72946/EkonomickaDimenzeZahranicniPolitiky.pdf

21

prosazování ekonomických zájmů České republiky v zahraničí v rámci nové koncepce zahraniční politiky ČR.24 „Nový systém přípravy si klade za cíl především rozšíření a prohloubení znalostí českých diplomatů v ekonomické problematice, posílení vědomostí o fungování ekonomiky jako celku, vztahů mezi národními ekonomikami a jejich účastníky, a zejména o činnosti podniků a jejich exportních aktivitách a roli státu při jejich podpoře.“25 Ve vzdělávání diplomatů se studiu ekonomie postupem času určitě dostane stejné, ne-li větší, důležitosti jako studiu práva, které tradičně tvoří hlavní oblast přípravy diplomatů.

1.3 Nástroje realizace cílů ekonomické diplomacie Portfolio instrumentů, které má ekonomická diplomacie k dispozici pro naplňování svých cílů, se dá pro přehlednost rozdělit do dvou skupin. Podle K. Mráčka jsou v první skupině nástroje přímé a ve druhé skupině nástroje nepřímé podpory zahraničně ekonomických aktivit.26 Nejširší soubor nástrojů se nabízí v přímé podpoře. Stát podporuje obchod různými prostředky a nástroji financování. Patří k nim: - úvěrové nástroje – vládní vývozní úvěry - státní záruky za úvěry - vývozní subvence - investiční pobídky. Nepřímá podpora zahraničně ekonomických aktivit orientovaných dovnitř anebo vně státu se odehrává především prostřednictvím bilaterálních dohod, zastupování zájmů státu na multilaterální úrovni v mezinárodních ekonomických organizacích a neformálních kontaktů představitelů států na různých úrovních.

24

Příprava diplomatických pracovníků v ekonomických otázkách. [online] [cit.2012-09-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/diplomaticka_akademie/diplomaticke_vzdelani/celozivotni_vzdela vani/priprava_diplomatickych_pracovniku_v.html 25

Tamtéž

26

MRÁČEK, Karel. Nástroje proexportní politiky státu. BusinessInfo.cz. (04.12.2008) [online] [cit. 201209-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nastroj-proexportni-politiky-statu-3809.html

22

Nepřímá podpora spočívá také v poskytování informací, poradenských a konzultačních služeb podnikatelským subjektům, které vstupují na zahraniční trhy. Domácí podnikatelské subjekty při vstupu na zahraniční trhy využívají i pomoc státu při navazování kontaktů v politických institucích určité země. Nepřímou podporou zahraničně ekonomických aktivit je i propagace vlastní země v zahraničí. K dalším službám, které stát může poskytovat subjektům zahraničně ekonomických aktivit, např. patří technická pomoc vývozcům (pomoc při schvalování výrobků v zahraničí, zajištění konzultací specialistů v příslušných technických oborech apod.), pomoc se zajištěním exportních formalit (zajištění povolení vývozu, celní formality), organizování obchodních misí do vybraných teritorií a zprostředkování kontaktů se zahraničními institucemi (tzv. otevírání dveří pro vývozce), pomoc při zakládání vlastních poboček a při vyhledávání a výběru jejich zaměstnanců, organizace seminářů a dalších vzdělávacích akcí na podporu exportu.27 V posledních letech se v souvislosti s nástroji ekonomické diplomacie objevil pojem pozitivní a negativní ekonomická diplomacie. Výše uvedené nástroje používá pozitivní ekonomická diplomacie. Jako nástroje negativní ekonomické diplomacie jsou používány především ekonomické sankce. „Skupina ekonomických sankcí je velmi bohatá, zahrnuje opatření postihující jednak obchod a jednak finanční toky. K typickým sankcím první skupiny patří embargo (zákaz vývozu do donucované země), bojkot (zákaz dovozu z donucovaného státu), zvýšení cel, odvolání doložky nejvyšších výhod nebo odmítnutí vývozní či dovozní licence. Opatření finanční povahy bývají obvykle ukládána společně s obchodními sankcemi. Jsou sice méně viditelná, ale lépe vynutitelná, kontrolovatelná a mohou být i velmi účinná. Zatímco zboží proudí mezi státy prostřednictvím nespočetného množství větších i menších firem a jednotlivců, finanční toky se soustředí v rukou několika velkých bankovních domů nebo finančních společností. To umožňuje efektivnější kontrolu a představuje velké zábrany pro obcházení zákazu. Do skupiny finančních sankcí je možné 27

DRULÁKOVÁ,R., TRÁVNÍČKOVÁ, Z.,ZEMANOVÁ,Š. Ekonomické sankce na počátku 3. Tisíciletí. In: Mezinárodní vztahy, 2009, č.1.

23

zařadit zmrazení aktiv donucovaného státu a aktiv jeho státních příslušníků v donucující zemi, kontrolu kapitálových toků, kontrolu finančních toků, pozastavení podpory, vyvlastnění majetku donucovaného nebo diskriminační zdanění aktiv.“28 Ekonomické sankce se začaly hojně využívat v devadesátých letech minulého století a tempo jejich používání se nezmírnilo ani v první dekádě tohoto tisíciletí. Ukazuje se však, že jejich efekty bývají problematické. Zpravidla se stává, že politické elity určitého státu (např. represivního režimu), které uvalení sankcí vyvolaly, nebyly nijak výrazněji postiženy a „trestající“ dopad ekonomických sankcí – nedostatek potravin, léků, zajištění základních životních potřeb fakticky zasáhl nejchudší vrstvy obyvatelstva. Pro současnost je typické, že ekonomické sankce jsou používány především s cílem zabránit budoucímu nepříznivému vývoji a ne jako nástroj nápravy. Zpravidla jsou prvním signálem, že pokračování určitých negativních činností nebude mezinárodní společenství tolerovat a že je po ekonomických sankcích připraveno použít i jiné prostředky, včetně vojenské síly. „Pokud se stát rozhodne realizovat vlastní ekonomickou diplomacii, volba nástrojů, které k tomu může použít, nezávisí pouze na subjektivní volbě jeho představitelů. Státy jsou v jejich používání omezené především svým členstvím v mezinárodních organizacích jako například Evropská unie (např. důvody udělování veřejné podpory, limity podpory investic v chudých regionech), Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD (např. doporučení ohledně poskytování zvýhodněných úvěrů), Světová obchodní organizace WTO (např. pravidla pro cla a kvóty, omezení cenového dumpingu) či Mezinárodní organizace práce (např. podmínky pro zaměstnance).“29 I přes existenci určitých omezujících opatření existuje mnohem více nástrojů, které lze používat bez omezení ve prospěch podnikatelských subjektů. Jedná se především o finanční a nefinanční státní podporu v podobě zvýhodněných půjček, pojištění nebo

28

DRULÁKOVÁ,R., TRÁVNÍČKOVÁ, Z.,ZEMANOVÁ,Š. Ekonomické sankce na počátku 3. Tisíciletí. In: Mezinárodní vztahy, 2009, č.1. s. 69 29 ŠPICAR, R., JONÁK, P., Ekonomická diplomacie a její naplňování v České republice [online] [cit. 201209-15]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/861/55/

24

poskytování kontaktů a relevantních informací k podpoře cestovního ruchu, kultury a exportu. Ekonomická diplomacie je v dnešních podmínkách stále více chápána jako jednota ekonomiky a politiky, jako určitý průnik zájmů a činností vládních a podnikatelských subjektů, které usilují v podstatě o jeden a tentýž cíl. Tím je dosažení

a

udržení

prosperity

a

trvale

udržitelného

rozvoje

jak

na

mikroekonomické, tak na makroekonomické úrovni. Logicky s tím souvisí i dosahování konkurenceschopnosti se zahraniční konkurencí. Sama o sobě ji ekonomická diplomacie zajistit nemůže, svými nástroji ale k tomu může výrazně napomoci. Jestliže narůstá význam ekonomické diplomacie, je přirozené, že se od ní v turbulentním politicko-ekonomickém prostředí budou očekávat kvalitativně vyšší výstupy. Systém řízení a fungování ekonomické diplomacie bude muset na nové podmínky a požadavky reagovat a využívat i nové formy ekonomickodiplomatických aktivit. Tyto otázky vztažené ke konkrétní podobě a fungování české ekonomické diplomacie budou předmětem následující kapitoly.

25

2. Systém a struktura ekonomické diplomacie českého státu Systém české ekonomické diplomacie je z hlediska organizační struktury, jejího řízení i vlastního fungování poměrně rozvětvený a organizačně ne vždy zcela na první pohled přehledný. Tato část práce se zaměří na charakteristiku jednotlivých organizačních prvků ekonomické diplomacie českého státu a na analýzu problémů, které se v jejím řízení projevují a které mohou být jednou z příčin její snížené efektivnosti. Organizační uspořádání jednotlivých strukturních prvků systému ekonomické diplomacie a jejich kompetence vychází ze: -

Zákona České národní rady č. 2/1969 Sb. ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

-

Dohody o spolupráci Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu v otázkách spojených se zabezpečováním zahraniční obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby ČR z 8. 10.1998

-

Dohody Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu o koordinaci činností podřízených příspěvkových organizací, jejichž aktivity se dotýkají zahraniční ekonomické činnosti z 1. 2. 1999

-

Zásad spolupráce zastupitelských úřadů České republiky s českými podnikatelskými subjekty v ekonomické oblasti

-

Usnesení Vlády české republiky č. 256 ze 17. 3. 2008 k vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie jako jednoho ze základních prostředků české zahraniční politiky.

Po pádu totalitního režimu byla řešena v první řadě transformace centrálně řízené ekonomiky v tržní a na ekonomickou diplomacii evidentně nezbývalo příliš mnoho času. Byla vytvořena struktura, která se zakládá v rozdělení ekonomické diplomacie mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a nevládní instituce chránící zájmy podnikatelské veřejnosti.

26

Vládní instituce 

Ministerstva - Ministerstvo zahraničních věcí ČR  Zastupitelské úřady ČR v zahraničí - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR  Obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR v zahraničí - Ministerstvo místního rozvoje ČR - Ministerstvo zemědělství ČR



Instituce finanční podpory - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. - Česká exportní banka, a.s.



Vládní agentury - CzechTrade (MPO ČR)  Zahraniční kanceláře  Regionální kanceláře v ČR - CzechInvest (MPO ČR)  Zahraniční kanceláře  Regionální kanceláře v ČR - Správa českých center (MZV ČR)  Česká centra v zahraničí - CzechTourism (MMR ČR)  Zahraniční kanceláře

Nevládní instituce 

Hospodářská komora ČR



Svaz průmyslu a dopravy ČR



Agrární komora

 Asociace, svazy

27

Ministerstva a zastupitelské úřady

2.1

Jak již bylo zmíněno výše, logicky hlavní role patří v realizaci zahraniční politiky státu a realizaci úkolů ekonomické diplomacie Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Druhým klíčovým ministerstvem, které se angažuje v oblasti ekonomické diplomacie je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jejich kompetence v agendě ekonomické diplomacie jsou vymezeny tzv. Kompetenčním zákonem. Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ministerstvo zahraničních věcí ČR je ústředním orgánem vlády České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci prostřednictvím svých odborů a organizačních složek vytváří koncepci, formuluje, vykonává a koordinuje zahraniční politiku České republiky v oblasti vnějších ekonomických vztahů včetně rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Odborně řídí činnost zastupitelských úřadů a generálních konzulátů České republiky a jejich ekonomických úseků při provádění zahraniční politiky České republiky v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním, ekonomickým a rozvojovým organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce; podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.30 „Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména: a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů a jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích

byly

dodržovány

závazky

vyplývající

pro

Českou

republiku

z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích, b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí,

30

§6 Zákona České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: 2/1969 Sb. 08.01.1969. [online] [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=2&r=1969

28

d) plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí, f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky, i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, j) zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb“31 Ekonomickou dimenzí zahraniční politiky Ministerstvo zahraničních věcí ČR považuje soubor opatření zaměřených na prosazování politik vlády v oblasti výroby, pohybu nebo výměny zboží, služeb, práce a investic směrem do a ze zahraničí; na prosazení hospodářských zájmů ve světě, která povedou k prosperitě a ekonomickému růstu České republiky. Ve svých dokumentech, konkrétně v projektu Strategického řízení MZV, ministerstvo řadí ekonomickou diplomacii mezi jednu ze šesti základních strategických oblastí činnosti ministerstva. Ekonomické diplomacii stanovuje cíle, mezi nimiž je účinná proexportní politika, vybudování komunikační strategie MZV v ČR, efektivní spolupráce státních institucí a koncepční prezentace ČR v zahraničí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR je v souladu s tzv. Kompetenčním zákonem ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, pro zahraniční obchod a podporu exportu.

Ve svých

činnostech koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod, realizuje obchodní

31

§6 Zákona České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: 2/1969 Sb. 08.01.1969. [online] [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=2&r=1969

29

spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními.32 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR integruje ekonomickou diplomacii do strategického rámce proexportní politiky a jako koordinátor proexportní politiky české vlády vydává dokumenty proexportních opatření. Nejnovějším je „Exportní strategie České republiky 2012–2020“. Dokument, který nahrazuje Koncepci proexportní politiky 2003–2006 a Exportní strategii ČR pro období 2006–2010 a shrnuje novou celkovou vizi proexportních aktivit státu, jejich cíle a opatření, jejichž prostřednictvím má dojít k naplnění těchto cílů do roku 2020. Zatímco předešlé strategie z let 2003–2006 a 2006–2010 vznikaly v období před vstupem České republiky do EU a v období konjunktury, kdy česká ekonomika i export dosahovaly vysokých výkonů, současná česká ekonomika se naopak nachází v období euro-americké finanční krize, která negativně působí na české hospodářství. Nová strategie tak reaguje na současný stav ekonomiky, proexportních činností v oblasti rozvoje exportu a v návaznosti na podněty exportérů a jejich organizací navrhuje několik projektů. Například projekt na vzdělávání, poradenství a připravenost na export, který vychází z již existujících služeb poskytovaných zejména CzechTrade, CzechInvestem, MPO a MZV, nicméně kombinuje je do funkčních celků tak, aby byly maximálně jednoduché, koordinované, vstřícné a srozumitelné pro exportéry. Další důležitý prvek je snaha posílit a koordinovat oblasti rozvoje exportu, ale i průmyslu, podnikání a exportně orientovaných služeb s podporou ústředních orgánů státní správy (MPO, MZV, MŠMT, MPSV, MMR aj.) a zapojit do rozvoje exportu samosprávy – města a kraje.33 V mnohem menším rozsahu se do agendy ekonomické diplomacie angažují také Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR.

32

§13 Zákona České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: 2/1969 Sb. 08.01.1969. [online] [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=2&r=1969 33

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/exportni-strategie-cr-2012-az-2020-7148.html#!

30

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zajišťuje vazby s regionálními a strukturálními politikami Evropské unie. Tyto politiky se označují jako politiky hospodářské a politické soudržnosti a velmi úzce souvisejí s rozvojem cestovního ruchu. Ministerstvo zemědělství ČR se zabývá složitými otázkami agrární diplomacie na úseku zemědělské politiky Evropské unie. Ministerstvo životního prostředí ČR zajišťuje zahraniční rozvojovou spolupráci při řešení otázek ochrany životního prostředí a zajišťování trvale udržitelného rozvoje. Zastupitelské úřady České republiky v zahraničí Ve struktuře výkonných organizačních prvků ekonomické diplomacie patří důležité místo, z důvodu přímého působení v zahraničí, zastupitelským úřadům České republiky v zahraničí. „Diplomatičtí pracovníci, vysílaní na zastupitelské úřady, jsou bezesporu hlavními nositeli aktivit ekonomické diplomacie, v širším pojetí ekonomické dimenze zahraniční politiky. Tradičně se ale v této souvislosti mnohdy hovoří v poněkud zúženém pojetí primárně o pracovnících obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů, o obchodně ekonomických diplomatech jako o hlavních výkonných aktérech ekonomické diplomacie v zahraničí a o obchodně ekonomických úsecích zastupitelských úřadů ČR pak jako o hlavních pracovištích zajišťujících agendu ekonomické diplomacie v zahraničí v plné šíři.“34 Zastupitelské úřady či generální konzuláty s obchodně-ekonomickými úseky má Česká republika ve více než osmdesáti zemích, protože jejich činnost může zasahovat i do okolních zemí, lze říci, že jejich rozsah působnosti pokrývá téměř celý svět. Zastupitelské úřady České republiky v zahraničí se podle možností zpracování obchodně ekonomické agendy a poskytování služeb českým podnikatelským subjektům rozdělují do tří kategorií:  ZÚ bez obchodně ekonomického úseku - poskytuje kontakty na obchodní partnery v zájmovém teritoriu - nabízí konzultace o obchodně ekonomickém a podnikatelském prostředí - podporuje podnikatele při jednáních s obchodními partnery cizí země 34

ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s. s.41

31

 ZÚ s obchodně ekonomickým úsekem - navíc nabízí podporu při účasti na veletrzích a výstavách - poskytuje informace o příležitostech na zahraničním trhu - zprostředkovává tématické, odborné studie  ZÚ

s obchodně

ekonomickým

úsekem

a

kanceláří

zahraničního

zastoupení agentury CzechTrade - umožňuje ověření zájmu o nabízený produkt - vyhledává obchodní kontakty potencionálních partnerů pro obchod v zahraničí - dlouhodobá exportní asistence na zahraničním trhu s možností využití zázemí kanceláře CzechTrade35 Ekonomičtí diplomaté v zahraničí lobují za zájmy českých podnikatelů-exportérů a nabízejí jim efektní informační a asistenční služby. Míra pomoci a podpory poskytované zastupitelským úřadem v zahraničí českým podnikatelům-exportérům v jednotlivých zemích je závislá na obsažnosti daného zastupitelského úřadu. Nejmenší rozsah podpory může tedy zajistit zastupitelský úřad, na němž nepůsobí obchodně

ekonomický

úsek.

Naopak

nejvyšší

rozsah

může

poskytnout

zastupitelský úřad, na němž působí jak obchodně ekonomický úsek, tak kancelář zahraničního zastoupení agentury pro podporu exportu CzechTrade. Vzhledem k vymezení významné pozice ekonomické diplomacie v české zahraniční politice vládou ČR, veškeré změny přijaté oběma ministerstvy, se promítnou právě a především do činnosti jednotlivých zastupitelských úřadů a jejich úseků. J. Štouračová ve své publikaci upozorňuje na současný systém chodu a fungování zastupitelských úřadů a nedostatečné promítnutí ekonomické stránky do plnění zahraničních diplomatických služeb každodenní praxe. Uplatňování ekonomické

diplomacie

pouze

v obchodně

ekonomických

úsecích

zastupitelských úřadů a jejich diplomaty značí nepochopení hledisek současné ekonomické diplomacie a brzdění její efektivnosti. „Je třeba zdůraznit, že 35

Ministerstvo zahraničních věcí ČR společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Zásady spolupráce ZÚ ČR s českými podnikatelskými subjekty v obchodně ekonomické oblasti KODEX. 22. června 2004. [online] [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/bern/cz/obchod_a_ekonomika/zasady_spoluprace_zu_cr.html

32

z minulosti vžité přiřazování odpovědnosti za ekonomicko-diplomatický profil pouze pracovníkům obchodně-ekonomických úseků je nezbytně nutné velmi rychle překonat a odmítnout. Ekonomizace diplomatických činností musí být věcí celého zastupitelského úřadu.“36 Ekonomické uvažování, jednání by se mělo promítnout do činností diplomatů všech kategorií. Především také do činnosti velvyslance jako osobnosti nejen reprezentující národ, stát, hlavu státu, ale také prosazující obchodně ekonomické zájmy a podporující rozvoj bilaterálních vztahů politických nebo kulturních. J. Štouračová dále poznamenává, že velvyslanec, který spolu s klasickou diplomatickou činností vykazuje také ekonomické vědomosti a poznatky, rozhodně neztrácí respekt či prestiž. Naopak, stává se moderním diplomatem se znalostmi hlavních zájmů a potřeb podnikatelů usilujících o působení na zahraničních trzích. současnosti

V

je

společníkem

podnikatelů

na

zastupitelských

úřadech

diplomatický pracovník obchodně ekonomických úseků poskytující své znalosti zahraničního trhu. Ovšem při významných prezentačních akcích je žádoucí účast velvyslance. Pak jeho proekonomické zájmy jsou dokladem nejen kladného přístupu k ekonomické diplomacii, ale i známkou profesionality.37 V realizaci úkolů ekonomické diplomacie nabývá na významu činnost generálních konzulátů České republiky a také stálých misí (zastoupení) České republiky při mezinárodních organizacích.

2.2

Vládní agentury

Vedle oficiálních diplomatických zastoupení se na realizaci cílů ekonomické diplomacie podílí řada vládních agentur s různou mírou spojitosti právě k ekonomické nebo obchodně ekonomické diplomacii, které jsou zřizovány a řízeny příslušnými ministerstvy. Patří k nástrojům ekonomické diplomacie a jsou formou nefinanční podpory pomáhající získat investice, podpořit export, propagovat kulturu nebo turistický ruch.

36

ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s. 80 37

ŠTOURAČOVÁ, J. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. s.80

33

Česká centra Ministerstvo zahraničních věcí řídí příspěvkovou organizaci Správa českých center. Česká centra, zřízená pro celkovou propagaci České republiky v zahraničí, prezentuje především českou kulturní sféru mezinárodně a podporuje vnímání ČR ve světě jako moderní, kreativní zemi se značnou kulturní tradicí. Svými programovými prioritami poskytují českým exportérům informace o obchodních příležitostech a možných zemích potenciálního vývozu, propojením kulturní politiky s významnými exportními značkami českého kreativního průmyslu zprostředkovávají poptávky po výrobcích a službách ze zahraničí, a to pomocí různých sektorově kombinovaných projektů. Umožňuje prezentace českých subjektů v zahraničí přímo v prostorách centra nebo v jiných místech světových metropolí a zajišťuje inzerci v zahraničních periodikách.38 Vzhledem k tomu, že síť Správy českých center tvoří 21 Českých center v zemích třech kontinentů, mohla by tak v rámci ekonomické diplomacie zaujmout určitou podpůrnou roli, kterou by bylo zapotřebí zkoordinovat se současnými aktivitami ekonomické diplomacie. Obrázek 1 Logo agentury Czechinvest

Zdroj: www.czechcentres.cz

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Velmi významnou vládní agenturou je CzechInvest jako „státní příspěvková organizace podřízená39 Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje

38

Výroční zpráva Česká centra 2011, Praha: Česká centra, 2012.

39

Od 01.08.2012 jsou zahraniční zastoupení CzechInvestu organizačně začleněna pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

34

konkurenceschopnost a středních

české

podnikatelů,

ekonomiky

podnikatelské

prostřednictvím infrastruktury,

podpory

inovací

malých

a získáváním

zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center.“40 Obrázek 2 Logo agentury Czechinvest

Zdroj: www.czechinvest.org Agentura CzechInvest poskytuje domácím i zahraničním investorům širokou paletu služeb. Informuje o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, implementuje dotační programy financovaných EU a státem, poskytuje zájemcům formální poradenství k projektům, spravuje databáze podnikatelských nemovitostí, podporuje subdodavatele – spravuje databáze českých dodavatelských firem, nabízí podnikatelským subjektům pomoc při realizaci investičních projektů a zprostředkování státní investiční podpory. Agentura CzechInvest aplikuje službu AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích.41 Převážnou činností agentury CzechInvest je propagace České republiky jako lokality vhodné pro umístění zahraničních investic. Zároveň se zasazuje o podporu konkurenceschopnosti a prosazování zájmů českých podnikatelů i při jejich působení na zahraničních trzích. Získáváním nových zahraničních investorů a investic obecně, podporuje konkurenceschopnost české ekonomiky, regionální a technologický rozvoj a pomáhá tak zlepšovat podnikatelské prostředí a umožnit příliv dalších zahraničních investic do České republiky. Za 20 let své existence získala pro Českou republiku investiční projekty za celkem 720 miliard korun. 40

O CzechInvestu. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu

41

O CzechInvestu. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu

35

Připravuje, vyhlašuje a zabezpečuje administraci podnikatelských projektů podporovaných finančními prostředky Evropské unie a státního rozpočtu. Regionální pobočky má agentura ve 13 krajských městech České republiky, které zprostředkovávají informace, asistenci při využití dotací EU a veškeré služby poskytované agenturou v daném regionu. Agentura CzechInvest disponuje také sítí zahraničních zastoupení pro USA, Čínu, Japonsko, Šanghaj, Německo, Velkou Británii a Skandinávii.42 Zahraniční zastoupení CzechInvestu se významně podílejí na vytváření přímých zahraničních investic, na realizaci marketingových akcí (semináře, konference, veletrhy) a v neposlední řadě se podílejí také na přípravě zahraničních cest ústavních činitelů ČR a podnikatelských misí. Mohou tak pozitivně ovlivnit činnost diplomatů českých zastupitelských úřadů při propagaci České republiky v zahraničí jako lokality vhodné pro umisťování mobilních investic. Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade CzechTrade je další vládní agentura, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Na rozdíl od CzechInvestu, který pomáhá podnikání a investorům v ČR, CzechTrade je agenturou na podporu exportních aktivit. Ve skutečnosti, s největší mírou spojitosti k praktickému vykonávání ekonomické diplomacie.

Jejím

hlavním

úkolem

je

v

dlouhodobém

horizontu

posílit

konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích. Obrázek 3 Logo agentury CzechTrade

Zdroj: www.czechtrade.cz

42

Výroční zpráva Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest 2011, Praha: CzechInvest, 2012.

36

„K agendě obchodně ekonomické diplomacie má nejblíže. Charakteristická pro tuto agenturu je vysoká míra adaptability na změny ve vnějších podmínkách, zejména tržních, přenášejících se do změněných reakcí a požadavků českých podnikatelů, zejména exportérů na služby a další aktivity CzechTrade-u. Agentura CzechTrade je svým zaměřením a obsahem činnosti orientována především na českou exportérskou a investiční klientelu. Své služby opírá mj. o velmi dobrou znalost zahraničních trhů, zejména těch, kde působí pracovníci jejích zahraničních kanceláří. Právě svým působením v zahraničí má tato agentura mimořádnou šanci podílet se na praktickém provádění ekonomické diplomacie a za předpokladu dobře fungující spolupráce se zastupitelským úřadem ČR v dané zemi, zejména s jeho obchodně ekonomickým oddělením, má i velkou šanci se na naplňování

programu

ekonomické

diplomacie

a

na

jejím

obohacování

bezprostředně podílet. Jde o využití možnosti zkombinovat znalosti a zkušenosti pracovníků obou institucí z odlišných segmentů příslušného zahraničního prostředí ve prospěch dosahování pozitivních výsledků českých podnikatelů na daném trhu.“43 Služby agentury CzechTrade zahrnují zmapování a průzkum trhu s následným doporučením těch s největším potenciálem, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o produkt a zjištění konkurence, organizace jednání s obchodními agenty, navazující exportní asistenční služby s možností prezentace firmy na zahraničních veletrzích na společném stánku CzechTrade, V současné době má CzechTrade 33 zahraničních kanceláří, které jsou od srpna 2012 organizačně začleněny pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, mapující obchodní příležitosti a nabízející individuální služby českým exportérům.44 Tzv. „Dohoda o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování zájmů českých firem“, podepsaná v červnu 2011, o spolupráci Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu, resp. diplomatů a pracovníků agentury CzechTrade, zaručuje českým společnostem, které mají zájem o podnikání na

43

ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s. s. 45 44

Výroční zpráva CzechTrade 2011, Praha: CzechTrade, 2012.

37

zahraničních trzích, společný standard služeb, které jim stát při podpoře exportu poskytuje pomocí agentury a zastupitelských úřadů. Tento dokument tak vyzdvihuje význam agentury CzechTrade a posiluje její postavení jako významné složky v systému současné ekonomické diplomacie České republiky.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Nepřímou roli v ekonomické diplomacii mají instituce pověřené propagací kultury a cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj řídí agenturu pro koordinaci státní propagace cestovního ruchu CzechTourism. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism je státní příspěvkovou organizací, která byla zřízena v roce 1993 za účelem prezentace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a domácím trhu. Základním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice. K dosažení tohoto cíle plní CzechTourism v koordinaci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR několik hlavních úkolů. Zajišťuje, podporuje a koordinuje marketingové aktivity na domácím a zahraničním trhu, podporuje všestranný rozvoj cestovního ruchu, spolupracuje v oblasti cestovního ruchu s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi, peněžními

ústavy,

a analogickými

školami,

zahraničními

výzkumnými institucemi,

a

poradenskými

připravuje,

organizuje

institucemi a

provádí

vzdělávací činnosti v oblasti cestovního ruchu a služeb za účelem zajištění a udržení konkurenceschopnosti subjektů cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu, vytváří příznivé image turistické destinace "Česká republika" a prosazuje Českou republiku na domácím a zejména pak na zahraničním trhu, stanovuje a rozpracovává prioritní produkty, charakteristických pro destinaci Česká republika, podporuje tvorbu produktů cestovního ruchu se šetrným přístupem k životnímu prostředí,

zabezpečuje spolupráci s domácími i

zahraničními novináři a médii, poskytuje informační servis pro odvětví průmyslu cestovního ruchu v České republice, zejména vydáváním odborných zpráv, jejichž náplní a obsahem jsou především marketingové a regionální informace, spolupracuje při vytváření celostátního turistického informačního systému, vydává propagační materiály o České republice v příslušných jazykových verzích, 38

spolupracuje s regiony v České republice, angažuje se při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu, působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění, působí na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůraznění významu cestovního ruchu pro Českou republiku, zakládá zastoupení v zahraničí s cílem informovat zahraniční novináře, odbornou i nejširší veřejnost o nabídce cestovního ruchu v České republice a všestranně podporovat prodej národních produktů cestovního ruchu.45 CzechTourism propojuje aktivity podnikatelských subjektů se státní propagací kultury a cestovního ruchu. Výrazně posiluje marketingové aktivity například směrem k novým rozvíjejícím se trhům, mezi které patří Brazílie, Rusko a Čína. Čímž vytváří soulad nejen s prioritami podpory exportu, investic a cestovního ruchu vlády ČR, ale především s ekonomickou diplomacií a proexportními aktivitami Ministerstva zahraničních věcí ČR. CzechTourism spravuje ve světě 23 zastoupení v 21 zemích. Částečně propagační činnost vykonávájí zahraniční privátní subjekty. Příklady grafické propagace ČR uvádí následující obrázky. Obrázek 4 Příklad banneru propagujícího ČR

Zdroj: http://www.czechtourism.cz/

45

Statut příspěvkové organizace Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism. [online]. [cit.2011-0928]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/statut/

39

Obrázek 5 Logo Czech Tourism

Zdroj: http://www.czechtourism.cz/

2.3

Finanční instituce - EGAP, ČEB

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) a Česká exportní banka, a.s. (ČEB) jsou specializované finanční instituce založené v 90. letech na podporu českého exportu. Jako finančních nástroje v oblasti ekonomické diplomacie, je možné situaci v České republice v mezinárodním kontextu označit za zcela standardní. Lze říci, že obě instituce prostupují do ekonomické diplomacie spíše jen na základě svých členství v mezinárodních organizacích. Pokud však je podpora exportu jedním z nejvýznamnějších prvků ekonomické diplomacie, musí tedy být i financování a pojištění exportu, jako podstatná položka podpory exportu České republiky, nedílnou součástí ekonomické diplomacie. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) je specializovaná státní úvěrová pojišťovna, která jako součást státní podpory exportu poskytuje vývozcům a bankám financujícím vývoz ochranu před finančním rizikem. Mezi finanční produkty patří krytí tržně nepojistitelných teritoriálních a komerčních rizik spojených s dlouhodobým financováním vývozu do oblastí, které mohou být z pohledu politického, ekonomického nebo i právního velmi komplikované, a lze je tak překonat pouze s pomocí státu. Je třeba zmínit, že se jedná o exporty, které by bez EGAP téměř jistě nebyly realizovatelné. Komerční úvěrové pojišťovny zpravidla nevezmou taková rizika jako EGAP. A to z toho důvodu, že jsou tato rizika dlouhodobá, složitá a zpravidla umocněná tím, že dovozce působí v zemi, kde podnikatelské a právní prostředí přináší určitou míru nejistoty.

40

EGAP jako státní nástroj podpory exportu nemá primárně za cíl vytvářet zisk, ale naopak optimálně nastavenými pojistnými sazbami a dalšími podmínkami podporovat konkurenceschopnost českých vývozců. Vývozy realizované s podporou EGAP přinášejí efekt nejenom samotným exportérům, ale obvykle také celé síti jejich subdodavatelů, většinou z řad malých a středních podniků.46 EGAP nabízí exportérům možnost hledat obchodní příležitosti i mimo země Evropské unie, na dynamicky se rozvíjejících perspektivních trzích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Hlavní klienty tvoří banky, které mají ve své nabídce exportní financování. Největší díl pojištěného exportního financování připadá tradičně na Českou exportní banku, a.s. (ČEB).47 Česká exportní banka, a.s. (ČEB) je specializovaná bankovní instituce přímo a nepřímo vlastněná státem, pověřena poskytovat financování vývozu se státní podporou v souladu s podmínkami upravenými zákonem č.58/1995 Sb. o pojištování a financování vývozu se státní podporou. Založena byla v roce 1995 a je součástí systému státní proexportní politiky. „Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umožňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich hlavní zahraniční konkurence.“48 Produkty podpořeného financování České exportní banky, a.s. : - přímé a nepřímé úvěry – vývozní odběratelské/dodavatelské úvěry, kdy příjemcem je dovozce nebo banka dovozce - refinanční úvěry – prostředky poskytnuty bance vývozce, které využije k poskytnutí úvěru vývozci za zvýhodněných podmínek 46

Výroční zpráva Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s 2011, Praha: EGAP, 2012.

47

Výroční zpráva Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s 2011, Praha: EGAP, 2012.

48

Česká exportní banka. [online] [cit. 2011-09-28]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/

41

- úročený běžný účet, termínované vklady, devizové obchody za výhodných podmínek ČEB se v roce 2011 zaměřila na přizpůsobení finančních produktů určených pro segment malých a středních podniků. Výsledkem těchto aktivit bylo rozšíření služeb o specifické produkty, programy a případové studie. Byla podepsána klíčová dohoda o spolupráci při podpoře malých a středních podniků mezi Českou exportní bankou, a.s. a některými komerčními bankami.49 „ Příjemcem podpořeného financování může být vývozce (tj. právnická osoba se sídlem v ČR, výjimečně i fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR), či jeho zahraniční odběratel. Příjemcem některých druhů úvěrů může být také výrobce produkující pro vývoz či český subjekt investující v zahraničí. Do těchto transakcí může vstupovat i tuzemská banka vývozce nebo zahraniční banka dovozce. Veškeré aktivity ČEB jsou plně v souladu s pravidly WTO (World Trade Organization), příslušnými doporučeními Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a směrnicemi Evropské unie.“50

2.4

Nezávislé organizace

Z nezávislých organizací, které vstupují do agendy ekonomické diplomacie je zapotřebí zmínit dvě nejvýznamnější: Hospodářskou komoru České republiky a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Nezávislé organizace sdružující, reprezentující a hájící společné zájmy podnikatelů v České republice ve veřejných diskusích a předkládáním vlastních návrhů vstupují často do problematiky současného nastavení systému ekonomické diplomacie. Zabezpečují prezentaci českých podniků v zahraničí, budují partnerské vztahy se zahraničím a organizují účast svých členů na odborných akcích včetně účasti na veletrzích. Hospodářská komora České republiky „Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR. HK ČR dle zákona podporuje

49

Výroční zpráva Česká exportní banka, a.s., 2011, Praha: ČEB, 2012.

50

Česká exportní banka. [online] [cit. 2011-09-28]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/

42

všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Hlavním posláním komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (právnických i fyzických osob) organizovaných v 65 regionálních

a 85

asociací.“51

oborových

Hospodářská komora České republiky informuje o hospodářských podmínkách a ekonomickém

vývoji,

informuje

právních

o

předpisech

týkajících

se

podnikatelských aktivit, zajišťuje hospodářský styk se zahraničím, poskytuje své členské

základně

i podnikatelské

veřejnosti

poradenské

a konzultační

služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností prostřednictvím svých kontaktních míst v regionech, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, profesní vzdělání vč. rekvalifikací, podílí se na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podporuje školská zařízení, zřízená k tomuto účelu, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, zabezpečuje propagaci podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti odborné platformy s organizacemi a institucemi na podporu rozvoje podnikání, navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí;

a na

základě

dohod

spolupracuje

s podnikatelskými

svazy,

zaměstnavatelskými svazy a podobnými sdruženími.52 Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující

zaměstnavatele

a

podnikatele

v České

republice

a

největším

zaměstnavatelským svazem. Jeho posláním je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády České republiky tak, aby byly vytvářeny optimální podmínky pro dynamický rozvoj podnikání v ČR. Svaz hájí a prosazuje zájmy zaměstnavatelů a

51

Hospodářská komora České republiky. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republikyhk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/ 52

Hospodářská komora České republiky. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republikyhk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/

43

podnikatelů ČR v evropských a mezinárodních organizacích. Svaz jako zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů „reprezentuje a prosazuje společné zájmy svých členů s cílem vytvářet vhodné podnikatelské a zaměstnavatelské prostředí, které při respektování etických zásad podnikání povede k dlouhodobě udržitelné prosperitě české společnosti, prosazuje, koordinuje a chrání zájmy členů v Radě hospodářské a sociální dohody, která je platformou pro jednání mezi vládou, zaměstnavateli a odbory o zásadních politických, hospodářských a sociálních otázkách, prostřednictvím médií seznamuje širokou veřejnost s názory a stanovisky zaměstnavatelů a podnikatelů, organizuje jejich společná setkání a ovlivňuje veřejné mínění s ohledem na potřeby rozvoje hospodářství, účastí ve veřejné diskusi a předkládáním vlastních návrhů ovlivňuje politickohospodářská rozhodnutí v ekonomické a sociální oblasti, a to na národní i mezinárodní úrovni, spolupracuje s ostatními zaměstnavatelskými, podnikatelskými a profesními svazy, Hospodářskou komorou ČR a dalšími subjekty, se kterými ho spojují společné zájmy. Sleduje a vyhodnocuje světové trendy a rozvoj průmyslu v ČR, zejména kvalitu podnikatelského prostředí, a získané poznatky využívá k ovlivňování hospodářské politiky vlády, koordinuje spolupráci svých členů, využívá jejich zkušeností a odborných znalostí pro formulování souhrnných stanovisek, při jednání evropských a mezinárodních organizací a institucí hájí a prosazuje zájmy svých členů, prostřednictvím zástupců ve výborech a pracovních skupinách BUSINESSEUROPE, a BIAC, podílí se na formulování pozic podnikatelů a zaměstnavatelů na mezinárodní úrovni. Při individuálních jednáních svých členů v institucích EU jim poskytuje odbornou pomoc a zázemí a zajišťuje informační servis o přijatých a chystaných opatřeních prostřednictvím kanceláře CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace při EU). Organizačně zajišťuje navazování obchodně ekonomických vztahů mezi českými a zahraničními subjekty formou podnikatelských misí, konferencí, dvoustranných a vícestranných jednání a účastí svých členů na veletrzích, výstavách a odborných seminářích; organizuje vzdělávací a poradenskou činnost, seznamuje své členy s informacemi, které jsou důležité pro jejich činnost.“53

53

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR. O http://www.spcr.cz/o-nas/svaz-prumyslu-a-dopravy-cr

44

nás.

[online]

[cit.2012-09-28].

Dostupný

z:

3. Problémy fungování ekonomické diplomacie ČR V posledních letech jsou v odborné i laické veřejnosti široce diskutovány problémy řízení a fungování české ekonomické diplomacie. Již z předchozího textu, který popisuje širokou paletu subjektů, které do formování koncepce české ekonomické diplomacie vstupují, se dají některé problémy vytušit. Složitost problému ale vyžaduje serióznější úvahu, než spolehnout se na pouhou identifikaci problémů podle vnějších projevů, která je obsahem různých dohod o spolupráci, koncepcí, strategií, zásad spolupráce a usnesení vládních resortů. Analýza systému řízení ekonomické diplomacie ČR z roku 2010 identifikovala několik naléhavých, odpovědnými orgány sice registrovaných, ale dlouhodobě neřešených problémů: - problém duality - dvojího řízení české ekonomické diplomacie a jejích jednotlivých oblastí, - aktuální problém uplatňování úsporných finančních opatření formou redukování počtu zastupitelských úřadů, jejich obchodně-ekonomických úseků, ale i zahraničních kanceláří CzechTrade, - problém volby a deklarace zemí prioritního zájmu, - problém koordinace zahraničních cest vrcholných vládních a státních představitelů.54

Problém duality - dvojího řízení U prvního identifikovaného problému dospěl analytický tým pod vedením J.Štouračové k závěru, že „jde o problém dlouhodobý, o problém, který jako viditelný a v podstatě generující vážné negativní důsledky a situace v oblasti řízení ekonomických vztahů zahraniční politiky existuje v českých podmínkách déle než 13 až 15 let. Nejvážnější oblastí, kde se problém dvojího řízení zahraničně ekonomických vztahů projevuje, je oblast ekonomické, obchodně ekonomické činnosti, a samozřejmě celý komplex činností a aktivit ekonomické diplomacie. Konkrétní formou projevu je potom již zmiňovaný stav dvojího řízení, ale i dvojí 54

ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s., s.46

45

podřízenosti obchodně ekonomických diplomatů a asymetrie v zadávání jim úkolů z obou nadřízených ministerstev, přičemž hodnocení plnění těchto úkolů a hodnocení jejich celkových výkonů s důsledky dopadů do oblasti jejich kariérních i platových postupů přísluší dominantně Ministerstvu zahraničních věcí ČR.“55 Příkladem, kam až může vést dvoukolejnost v řízení ekonomické diplomacie, je spor o koncepci exportní politiky, který se odehrál v březnu 2012. Pro ilustraci je potřebné uvést širší citaci z tisku. „Ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu se přou o podporu českého exportu. Spor se prohloubil poté, co vláda na svém zasedání 14. března i přes negativní postoj ministra zahraničí Schwarzenberga schválila Exportní strategii ČR pro léta 2012-2020. Černínský palác MPO vyčítá, že s nimi připravovanou strategii vůbec nekonzultovalo. Nová exportní strategie definuje 37 zemí mimo Evropskou unii, na které by se měla zaměřit státní podpora pro české podniky. Mezi 12 prioritních zemí MPO zařadilo Brazílii, Čínu, Indii, Irák nebo Turecko. Jako zájmové země, kterých je 25, resort specifikoval například Chile, Nigérii, Senegal, Spojené arabské emiráty, Thajsko nebo Kolumbii. O měsíc později přišlo s vlastní protikoncepcí Ministerstvo zahraničních věcí. Ministr Karel Schwarzenberg společně se svým náměstkem Tomášem Dubem představili nový koncept podpory ekonomických zájmů Česka, který podle jejich slov reaguje na koncepci MPO, jež je podle jejich názorů mnohdy nekonkrétní a vágní. Černínský palác vyčítá MPO seznam prioritních zemí pro export. Podle mluvčího MZV je určování zájmových zemí na pět a více let dopředu odtržené od reality, seznam by měl podle MZV být pravidelně aktualizován. Spor mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu a obchodu, jehož posledním výstupem je vzájemná kritika exportní politiky, má kořeny na počátku roku 2011, kdy Ministerstvo zahraničních věcí zrušilo obchodněekonomické úseky na některých českých zastupitelských úřadech a vysloužilo si tím ostrou kritiku ze strany Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a dalších institucí spjatých s českým vývozem. Ministerstvo zahraničí tehdy argumentovalo úspornými důvody a obvinění z podvazování proexportních snah rozptylovalo tvrzením, že snížení počtu „obchoďáků" neznamená omezení

55


46

podpory exportu, protože ekonomickou agendu automaticky přebírají konkrétní diplomaté. Ministerstvo průmyslu zatím připravovalo cestu, jak rozhodnutí Černínského paláce obejít. Není náhodou, že představení nové exportní strategie se víceméně časově kryje s vystupňováním tlaku na ministerstvo zahraničí, aby vybavilo diplomatickými pasy pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu. Právě oni by chtěli na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí řídit agendu podpory českého exportu. Odpovědný ministr Martin Kuba k tomu dodává, že jeho úřad chce jediné: za peníze Ministerstva průmyslu a obchodu vytvořit síť obchodních atašé až pro 70 zemí světa. Černínský palác o tom ovšem nechce ani slyšet, ministr zahraničí Schwarzenberg se na adresu záměru Martina Kuby dokonce vyjádřil ostrými slovy, že tyto obchodní přidělence MPO „nepřipustí“. … Tahanicemi mezi resorty nicméně trpí prezentace České republiky jako celku, nemluvě o efektivitě zahraničního působení. Není důležité, jestli jsou problémy v komunikaci mezi MZV a MPO více či méně způsobeny uražeností, pocitem nedocenění, sporem o kompetence nebo politickými názory. Opět se potvrzuje, že Česká republika nemá ucelený systém koordinované zahraniční politiky. Ministerstva se jen snaží přizpůsobovat trendům. Nelze se totiž zbavit dojmu, že například význam mimoevropských trhů MZV dlouhodobě tak trochu unikal nebo byl přehlížen. Ve chvíli, kdy MPO představilo novou exportní koncepci zaměřenou právě na země BRIC a další rozvíjející se mimoevropské trhy, tak MZV přispěchalo s obdobnou strategií a hovoří o diverzifikaci českého exportu.“56 Úryvky v znění Kompetenčního zákona: (MPO) „…pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, pro zahraniční obchod a podporu exportu …“ a (MZV) „…koordinuje vnější ekonomické vztahy, koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů, řídí zastupitelské úřady v zahraničí, zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních

služeb…“

diplomacie,

činností

jen a

dokazují

existenci

hierarchickém

duality

systému

uvnitř

ekonomické

ekonomických

úseků

zastupitelských úřadů. Na ustanovení Kompetenčního zákona nenavazují žádná upřesňující pravidla vymezující pravomoci obou ministerstev.

56

ŠLECHTA,O. Spor o podporu exportu. Revue Politika. 30.03.2012. [online] [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1644/spor-o-podporu-exportu

47

Pokusem o

vytvoření doplňujících,

upřesňujících

pravidel v rozdělení

kompetencí byla meziresortní „Dohoda o spolupráci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby České republiky“. Dohoda vymezila širší kompetence pro MPO ČR a začlenila odborné řízení obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů do jeho přímé působnosti. Dohoda ukládá obchodně ekonomickým diplomatům komunikovat s MPO ČR nebo dalšími resorty či institucemi. Pracovníci těchto obchodně ekonomických úseků však nadále zůstávají v pracovním poměru pod řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR, což dále prohlubuje problém duality, v tomto případě v řízení pracovníků obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů.57 Novější dokument Ministerstva zahraničních věcí ČR „Koncepce zahraniční politiky České republiky“ (z roku 2011) nezmiňuje žádnou snahu řešení spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a uvádí pouze faktickou informaci: „V obchodní oblasti jsou možnosti diplomacie omezeny. Uplatňuje se zde především praktická podpora exportu a rozpracovávání konkrétních obchodních příležitostí formou systematické přímé podpory obchodu a služeb. Na této podpoře se vedle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR podílejí zejména stávající zahraniční zastoupení CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.“58 Částečným nalezením shody a vhodného uspořádání kompetencí mezi zastupitelskými úřady v zahraničí (diplomaty řízenými MZV ČR) a pracovníky agentury CzechTrade je tzv. Dohoda o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování zájmů českých firem, podepsaná v červnu 2011. Dohoda je založená na propojení obou resortů. Formuluje, jak se agentura a zastupitelské úřady mají podílet na zajišťování péče o firmy, na společném využívání zdrojů informací a zaručuje českým společnostem se zájmem o zahraniční trhy společný

57

Dohoda o spolupráci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby České republiky. Říjen 1998 58

Koncepce zahraniční politiky České republiky [online]. 20. července 2011 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/675937/koncepce_zahranicni_politiky_2011_cz.pdf

48

standard služeb, které jim stát při podpoře exportu poskytuje právě pomocí agentury a zastupitelských úřadů. Svaz průmyslu a dopravy ČR zdůrazňuje již delší dobu závažnost řady problémů české ekonomické diplomacie, mezi nimiž uvádí např. tyto problémy: - koordinace obchodně-ekonomických hledisek při prosazování zájmů ČR v zahraničí, - nízká účast podnikatelů v procesu optimalizace služeb státu poskytovaných v oblasti obchodu, - dvoukolejné řízení a překrývání kompetencí MZV a MPO, - výběr kvalifikovaných pracovníků s praxí v zahraničním obchodě a se znalostí průmyslu. Frekventovaný

je

požadavek

podnikatelů

na

maximální

možnou

transparentnost vymezené náplně a zaměření obsahu činností jednotlivých institucí ekonomické diplomacie společně se stanovením jejich odpovědností za realizaci jim stanovených úkolů v příslušných oblastech ekonomické diplomacie. Tento požadavek je mnohdy iniciován uvedením údajů o počtech pracovníků působících na pracovištích jednotlivých vládních institucí v zahraničí. Jedná se o zastupitelské úřady, o zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest, o Česká centra, eventuelně též o pracoviště CzechTourism. První významnější reakcí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na legitimní požadavek podnikatelů mít transparentní přehled o aktivitách jednotlivých ekonomicko-diplomatických institucí se stalo vydání velmi kvalitního informativního materiálu Export v kostce. 59

Hospodářská komora trvale poukazuje na tři hlavní problémy, které ovlivňují státní podporu exportu: meziresortní dvojkolejnost (MZV ČR a MPO ČR), resortní dvojkolejnost

(OEÚ,

CzechTrade,

CzechInvest)

a

nejednotnost

řízení

a

financování. Logickým řešením se jeví nové nastavení kompetencí, soustředění ekonomické agendy zahraničních vztahů a zahraniční politiky do agendy jednoho, odborně 59


49

příslušného a připraveného ministerstva. Tímto ministerstvem je a i se jeví jako nejvhodnější - zejména z hlediska odborné připravenosti, zkušeností a znalostního vybavení - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.60 Odborníci i představitelé podnikatelských svazů jsou k tomuto řešení příznivě nakloněni, zároveň se ale kloní k opatrným až pesimistickým vyjádřením o úspěšnosti takového návrhu vzhledem k významné roli lidského faktoru a k okolnostem a vztahům, které mezi politickými subjekty na české parlamentní i neparlamentní scéně panují a na níž při posuzování jakýchkoliv návrhů převládá vypjaté politické stranictví nad racionálním a věcným posuzováním variant řešení. Tento názor vyjádřil velmi koncentrovaně svého času i J. Hladík ve svém článku „Co není ekonomická diplomacie.“ Nejenže identifikuje stejný problém dualit v řízení ekonomické diplomacie, ale upozorňuje i na fakt, že zjednodušené přístupy k ekonomické diplomacii, které ji redukují na proexportní opatření, pak vede k absurdním situacím, kdy jsou diplomaté odpovědni za něco, za co nemohou nést odpovědnost – za exportní úspěchy nebo neúspěchy. O úspěchu či neúspěchu na exportních trzích totiž rozhoduje v první řadě konkurenceschopnost výrobku nebo služby. 61 Redukce počtu zastupitelských úřadů V posledních dvou letech a především v období sestavování státního rozpočtu a rozpočtových škrtů prezentovalo Ministerstvo zahraničních věcí několik variant návrhů, na redukci počtu zastupitelských úřadů, ve kterých se počítalo i s omezením nebo dokonce rušením míst diplomatů na obchodně ekonomických úsecích. V konečném důsledku by tak mohly nastat situace, kdy by na některých zastupitelských úřadech neexistoval obchodně ekonomický úsek a ani žádný obchodně ekonomický diplomat. Podle představ ministerstva zahraničí by pak jejich agendu převzali političtí diplomaté.62

60

ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s., s.11 61

HLADÍK,J. Co není ekonomická diplomacie. [online] [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/hyde-park/komentare/co-neni-ekonomickadiplomacie#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink 62


50

V roce 2011 byla uzavřena česká velvyslanectví v Latinské Americe, Austrálii, Karibiku, Africe a zastoupení v indické Bombaji. Současná úsporná politika bude mít negativní dopady pro celkovou zahraniční politiku. Mylná představa, že rušením velvyslanectví a snížením počtu zastupitelských úřadů se dosáhne výraznějšího zmenšení státního dluhu a stimulace hospodářského růstu, ve výsledku pouze poškozuje exportní příležitosti českých podniků. Že opatření nebyla plně promyšlená, dokazuje uzavření velvyslanectví v Keni, jehož činnost zasahovala také do Tanzánie, Ugandy, Rwandy, Somálska, Burundi, Komor, Eritrey, Seychel a pokrývalo také stálou misi ČR při organizacích OSN. Keňa, frankofonní (!) část Afriky disponující strategickým přístavem Mombasa, je jedním ze čtyř sídelních míst OSN a hraje významnou roli v rozvojové spolupráci s EU. Logickou reakcí na tyto krátkozraké, dočasně úsporné efekty přinášející opatření,

byla

řada

kritických

až

odmítavých

stanovisek

představitelů

podnikatelských asociací a hospodářské komory s výzvou k věcné diskuzi a především k seriózní analýze a návrhům na řešení opírající se o přesné kalkulace výnosů a ztrát. Struktura zahraniční sítě a rozdělení teritorií Nová exportní strategie České republiky 2012-2020 se snaží rozšířit zájmové zahraniční trhy pro české vývozce ve spolupráci a na základě požadavků podnikatelské sféry. Také vzhledem k růstovému potenciálu ekonomik zvolila Strategie 12 prioritních zemí: Brazílii, ČLR, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruskou federaci, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam. A 25 tzv. zájmových zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko.63 Seznam prioritních a zájmových zemí, který má představovat nová odbytiště exportu pro malé a střední podniky, zahrnuje země převážně na východě, 63

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/exportni-strategie-cr-2012-az-20207148.html#! 51

tradiční prvorepublikové a hlavně bývalé sovětské a satelitní „spřátelené“ země. Od těch se Česká republika odvrátila na začátku 90. let, promarnila tak příležitosti využít více než čtyřicetileté tradice exportu na Východ a dobrého jména Československa

v zahraničí.

Čeští

podnikatelé

dnes

navážou

na

tradici

s obtížemi. Na trzích, kde nyní budou znovu budovat své pozice a zaostávat za konkurencí z jiných zemí, totiž dávno ztratili přirozený lobbing.64 Český export se v současnosti úzce orientuje na evropské trhy – 83 procent veškerého českého vývozu směřuje do zemí Evropské unie, přičemž třetina do sousedního Německa. Polovina exportu patří desítce domácích vývozců zaměřených na automobilový průmysl, navazující výrobu a energetiku. Trhy EU dnes nepotřebují výraznou exportní diplomatickou podporu jako trhy výrazně rostoucí, na východě. Například Čína je schopna si vyrobit nejrůznější zařízení sama a mnohem levněji. Velký potenciál by ovšem měla produkce, kterou zde nevyrobí nebo z klimatických důvodů nevypěstují. V Ruské federaci oceňují zákazníci výrobu na zakázku a dlouholeté tradice a výrobní technologie českých firem, kterým se zde (i přes vysoké clo a korupci) daří. Bohužel neexistují řádné analýzy ani zprostředkovatelé, kteří by zpracovali a vyhodnotili, po kterých českých výrobcích nebo surovinách by mohla být poptávka. Pozornost je v exportní strategii věnována optimalizaci zahraniční sítě: „Síť zahraničního zastoupení České republiky spravované MZV v oblasti ekonomické diplomacie a zahraničního obchodu tvoří klíčovou páteřní infrastrukturu pro podporu exportu a rozvoj internacionalizace českých podniků. Jak ukazují dostupné analýzy, je česká zahraniční síť složitá a teritoriálně nevyvážená. Například v Evropě se často v jedné zemi nachází několik různých zahraničních kanceláří českých veřejných institucí, naopak v Africe, Asii či Latinské Americe je česká zahraniční síť pro potřeby efektivní podpory exportu nedostatečná. Současný stav zahraniční sítě České republiky postrádá do jisté míry aspekt výhledu do budoucna – zejména s ohledem na očekávané rozložení center hospodářského růstu (jež se budou přesouvat do zemí rozvojového světa) a rozvoje. Důležité je rovněž uzpůsobení struktury zahraniční sítě s ohledem na to, 64

Například ve Vietnamu. V Československu studoval za totalitního režimu hojný počet studentů z Vietnamu, kde měli čeští exportéři dveře otevřené. Dnes zde působí silná konkurence z Německa.

52

zda je v určité oblasti vhodná spíše přítomnost ekonomického diplomata nebo zástupce CzechTrade, popřípadě obou. Optimalizace zahraniční sítě bude založena na zevrubné analýze přínosu a potřeby dosáhnout synergií mezi jednotlivými institucemi.“65 Tabulka 1 – Přehled zahraniční sítě zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří vládních agentur ve vybraných regionech66 Počet ZÚ (MZV) CzechTrade (MPO) CzechInvest (MPO) Česká centra (MZV) CzechTourism (MMR) 46 21 3 18 16 Německo 4 1 1 3 2 BRICS 10 8 1 2 4 Brazílie 2 1 1 Ruská federace 3 3 2 2 Indie 1 1 Čínská lidová republika 3 2 1 1 Jihoafrická republika 1 1 Latinská Amerika 6 2 2 Subsaharská Afrika 6 1 Evropa

Zdroj: materiály ministerstev

V současnosti67 Česká republika má 84 velvyslanectví, 15 generálních konzulátů a 1 konzulát. Na 31 zastupitelských úřadech pracuje diplomat tzv. „ALL“ – pracovník ZÚ pověřený částečnou ekonomickou agendou, politickou, konzulární a kulturně prezentační. Na zbylých úřadech diplomaté ekonomové tzv. „EK“ zajišťující

ekonomickou

agendu,

ekonomicko-kulturní

(EK-KU),

politicko-

ekonomickou (PO-EK) a konzulární a ekonomickou (KO-EK). V Německu, sousední zemi, s níž máme bezproblémové politické i ekonomické vztahy

a

s níž

velvyslanectví,

jsme

dva

v Evropské

konzuláty

unii

generální,

a

Schengenském

jeden

konzulát,

prostoru, jedna

sídlí

kancelář

CzechTrade a CzechInvest, tří Česká centra a dvě kanceláře CzechTourism. Často je kritizován účel množství zastupitelských úřadů a kanceláří v Německu (obzvláště konzulátu v Drážďanech, který je jen pár minut vzdálený od hranic), zatímco v jedné z tzv. prioritních trzích zemí BRICS – v Indii - má Česká republika pouze jeden ZÚ s jedním diplomatem EK a jedním dalším pracovníkem.

65

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 [online]. 14. března 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/exportni-strategie-cr-2012-az-2020-7148.html#! 66

Evropa = EU včetně Albánie, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie, Moldavska, Ruské federace, Turecka a Vatikánu. 67

k 01.09.2012

53

CzechTrade spravuje 33 kanceláří z toho 21 jich je v Evropě. Stávající síť CzechInvest disponuje 7 pobočkami, z toho 3 jsou v Evropě, 2 v USA, 1 v Číně a 1 v Japonsku. Síť Českých center představuje 21 center v zahraničí (18 v Evropě) na 3 kontinentech. CzechTourism má 23 zahraničních zastoupení z toho 16 jich spravuje v Evropě. Zahraniční cesty vrcholných státních představitelů a podnikatelů Dalším problémem, který je široce diskutován se spíše méně zasvěcenými, ale o to více senzačními komentáři, je problém koordinace zahraničních cest vrcholných státních představitelů a představitelů hospodářských kruhů. Jako relativně závažný se v těchto souvislostech jeví zmíněný „problém nedostatečné koordinace právě zahraničních cest státních a vládních činitelů, doprovázených podnikateli. Je překvapivé, že i když po sladění programu konání požadavku nebrání snad nic vážnějšího, než nedostatečná schopnost nebo nedostatečná ochota administrativních aparátů příslušných úřadů daných osobností zabývat se tímto problémem a hledat cesty k jeho řešení, zůstává tento problém stále neřešeným problémem se stále se reprodukujícím opakováním nepříznivých

situací,

které

vyvolává.

Schůzky

odpovědných

pracovníků

protokolárních odborů, resp. věcně příslušných pracovníků kanceláří se nedaří – jak je představitelům podnikatelských svazů a komor známo – uskutečnit a daný problém projednávat a řešit.“68 V roce 2010, při příležitosti světové výstavy EXPO 2010, přizvala v rámci zahraniční cesty do Čínské lidové republiky německá kancléřka Angela Merkelová ke své delegaci značný počet zástupců německých firem a během setkání s členy čínské vlády tak pomohla německým podnikatelům k získání zakázek v objemu stovek milionů eur. Předseda vlády ČR žádnou zahraniční cestu do Čínské lidové republiky nepodnikl. Česká delegace tří ministrů s sebou nepřizvala jediného zástupce českých podnikatelů, ani se nesetkala s žádným ze zástupců čínské vlády.

68


54

Jak doporučuje výzkumný tým J.Štouračové, podnikatelské sféře nezbývá než nekompromisně formulovat požadavek, aby oficiální návštěvy státních a vládních vrcholných činitelů, kteří budou zvát k účasti na zahraniční cestě doprovodnou misi českých podnikatelů, byly nejen včas naplánovány, ale aby jejich konání bylo ze všech hledisek koordinováno se zamýšlenými obdobnými misemi jiných státních a vládních činitelů, a to nejen té nejvyšší úrovně, ale i úrovní nižších. V červnu letošního roku proběhla v Praze konference ekonomických radů zastupitelských úřadů. Potvrdila, že ochrana ekonomických zájmů naší země je v dnešní době mimořádně důležitým úkolem a prvořadým posláním zahraniční služby. Vnější ekonomické vztahy a podpora exportu jsou jasnými prioritami v práci české diplomacie. Ministerstvo zahraničních věcí při této příležitosti prezentovalo aktivity na podporu ekonomických zájmů české republiky v zahraničí. Mezi ně především patří příprava nových velvyslanců (zásada, že podpora a ochrana českých ekonomických zájmů v zahraničí je prioritní agendou celého úřadu); nová náplň práce ekonomických radů v souladu s loni uzavřenou Dohodou o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování obchodních zájmů českých firem; posílená síť diplomatů s ekonomickou agendou; nový model ekonomického vzdělávání diplomatů; rozvoj spolupráce s VŠE a ČEB (stáže na vybraných zastupitelských ekonomických

úřadech); strategií

nové

pro

formy

jednotlivá

spolupráce

s

teritoria

regiony;

a

podnikateli; nový

tvorba model

podnikatelských misí doprovázejících ministra zahraničních věcí; projekty na podporu ekonomické diplomacie; české technologické dny; efektivnější využívání členství v multilaterálních organizacích.69

69

Česká diplomacie výrazně podpoří export. [online] [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ceska-diplomacie-vyrazneji-podpori-export-17436.html

55

4. Systémy a struktury ekonomické diplomacie v zahraničí Následující část se věnuje komparativní charakteristice systémů řízení ekonomické diplomacie a popisu činností institucí provádějící ekonomickou složku zahraniční politiky ve vybraných členských státech Evropské unie. Zvolené země, podobně jako Česká republika, mají exportně zaměřenou ekonomiku a k rozšíření své exportní základny využívají činnosti institucí k propagaci image, podpoře exportu a přímých zahraničních investic. V současné době se rozlišují tři základní kategorie institucionálních modelů ekonomické diplomacie podle E.Pajtinky70: jednotný-integrovaný model, kdy je ekonomická dimenze zahraniční politiky realizována činností jednoho ministerstva, které úzce spolupracuje se specializovanými vládními agenturami (Švédsko, Slovinsko, Dánsko); duální-dvojitý model, kde jsou kompetence rozděleny do dvou ministerstev (Belgie, Rakousko, Slovensko nebo ČR); model třetí agentury, kdy jsou stanovené pravomoci delegovány na vládní nebo veřejnoprávní instituci (Německo, Velká Británie).

4.1

Švédsko

Švédsko spadá podle výše uvedeného rozlišení do první skupiny zemí s tzv. jednotným-integrovaným systémem řízení ekonomické diplomacie. Ekonomická dimenze zahraniční politiky je realizována činností jednoho ministerstva. V případě Švédska Ministerstvem zahraničních věcí. Propagace švédských ekonomických zájmů a image Švédska je podstatnou úlohou celé zahraniční politiky. Švédsko sebe hodnotí jako zemi závislou na zahraničním obchodu. 4.1.1 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí a jeho zahraniční síť ambasád a konzulátů je garantem agendy zahraničně ekonomických vztahů Švédska. V jednotlivých odborech ministerstva, zformovaných na geografických základech, působících v různých

regionech,

pracují

speciální

70

obchodní

propagátoři

nabízející

PAJTINKA, E. Hospodárska diplomacia: Hľadanie efektívneho modelu riadenia alebo boj o obchodných atašé? In: Mezinárodní politika, ročník 31, č. 10 (2007), s. 16-18. ISSN 0543-7962

56

poradenské, expertní a informační služby obchodní a investiční problematiky. Podporu aktivit exportérů na zahraničních trzích má na starosti samostatný odbor na podporu švédského exportu.71 Sekretariát

ministerstva

sleduje

podnikatelské

příležitosti

ve

veřejných

zakázkách a investičních projektech financovaných mezinárodními organizacemi a institucemi, jako jsou EU, Organizace spojených národů, Světová banka atp. Tyto aktivity provádí ve spolupráci s podnikateli a získané přístupné informace jsou předány právě subjektům švédské podnikatelské sféry. Více než sto zastupitelských úřadů působících v cizích zemích slouží k propagaci švédských podniků a jejich produktů v zahraničí. Poskytují podporu a rady exportujícím firmám, nabízejí množství různých služeb - pomoc s plánováním návštěv, informace o trhu, poradenské služby, pomoc s vypořádáním se s bariérami obchodu atp. Za speciální potřeby asistence při pronikání na zahraniční trh si zastupitelské úřady účtují poplatek.72 4.1.2 Podpora exportu Podpora exportu je vykonávána Ministerstvem zahraničních věcí (ambasádami a konzuláty) a Swedish Trade Council (Švédskou obchodní radou). Swedish Trade Council (Švédská obchodní rada) Swedish Trade Council je zvláštním, neobvyklým typem vládní agentury paritně vlastněné

a financované

Ministerstvem

zahraničních

věcí

a

soukromým

podnikatelským sektorem zastoupeným Generální vývozní asociací (General Export Association of Sweden), organizačně začleněna pod Ministerstvo zahraničních věcí. Spravována je jako státem kontrolovaná konzultantská a outsourcingová firma nezávisle na složení vlády. Hlavními úkoly Rady jsou podpora růstu exportu, usnadnění mezinárodní expanze malých a středních podniků právním poradenstvím týkající se legislativy podnikání v určité zemi, poskytováním kontaktů na vládní i soukromé instituce, 71

ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s., s.106 72


57

sběrem informací ekonomické a politické povahy; „start-up services“ – informační a konzultační asistence. Rada dále nabízí organizování seminářů, spolupráci v účasti na výstavách a veletrzích. Firmám poskytované základní informace a poradenství ohledně exportních příležitostí jsou zdarma, náročnější projekty jsou zpoplatněny.73 Švédská obchodní rada disponuje asi 60 zahraničními kancelářemi v 52 zemích světa., kde úzce spolupracuje se švédskými zastupitelskými úřady, zahraničními obchodními asociacemi a komorami, v ostatních zemích působí prostřednictvím diplomatických misí. Je třeba vyzdvihnout, že vedoucí pracovníci dané země mají titul s diplomatickou hodností „Counsellor of Commercial Affairs“ (Rada pro obchodní záležitosti) a jsou podřízeni velvyslanectví konkrétní země. Swedfund Swedfund je vládní organizace začleněna pod Ministerstvo zahraničních věcí mající podíl na investicích švédských podnikatelů v rizikových oblastech, jako např. východní Evropa, Latinská Amerika nebo Afrika. Spolupracuje se Švédskou obchodní radou a poskytuje především informace o podnikatelských rizicích dané země a nabízí částečně finanční krytí. Swedish Export Credit Corporation (Švédská exportní úvěrová korporace) Švédská exportní úvěrová korporace, původně soukromá, od roku 2003 státní instituce na poskytování střednědobých a dlouhodobých úvěrů pro švédské exportéry.74 Swedish Export Credits Guarantee Board (Švédský úřad pro zajištění exportních úvěrů) Švédský úřad pro zajištění exportních úvěrů je státní instituce pojišťující vývozní úvěry společností a bank, pověřena vládou k podpoře švédského exportu a internacionalizace švédských společností. Švédský úřad pro zajištění exportních úvěrů je řízeno švédskou vládou, závazky jsou závazky švédského státu, každý 73

BUSINESS SWEDEN. At Home On Your Foreign Markets [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.swedishtrade.se/PageFiles/161633/At%20home%20on%20your%20foreign%20ma rkets_eng_uppslag.pdf?epslanguage=sv 74

SWEDISH EXPORT CREDIT CORPORATION. About SEK [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.sek.se/en/About-SEK

58

rok obdrží od vlády instrukce nařizující např. přednost v podpoře malých a středních firem.75 4.1.3 Podpora zahraničních investic Invest Sweden (Agentura pro investice ve Švédsku) Invest Sweden je vládní agenturou Ministerstva zahraničních věcí zaměřenou na přímé zahraniční investice do Švédska. Poskytuje veškeré relevantní informace o aspektech života v zemi, vydává publikace o investičních příležitostech, zprostředkovává kontakty s vládními institucemi a podnikatelským sektorem, vyhledává vhodné lokality pro investice, informuje zahraniční investory ohledně státních pobídek. Služby poskytuje ve svých kancelářích v asi deseti zemích světa zdarma. Aktivně spolupracuje se švédskými ambasádami a konzuláty.76 Od ledna 2013 budou dle nařízení vlády sloučeny agentury Invest Sweden a Swedish Trade Council v jednu. 4.1.4 Propagace Švédska Swedish Institute (Švédský institut) Švédský institut, veřejná agentura, propaguje švédskou kulturu v zahraničí a vytváří mezinárodní vztahy v oblasti vzdělávání, vědy a politiky. Švédský institut provozuje své aktivity především prostřednictvím zahraničních univerzit nebo diplomatických misí, spravuje kanceláře ve Stockholmu, Visby a má pouze jedno kulturní centrum v Paříži.77 Dále Švédsko propaguje například Švédská rada pro cestovní ruch, Asociace obchodních a průmyslových komor a další.

75

THE SWEDISH EXPORT CREDITS GUARANTEE BOARD. About EKN [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ekn.se/en/Om-EKN/Our-business/ 76

BUSINESS SWEDEN. Advantage Sweden [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.investsweden.se/Global/Global/Downloads/Publications/Advantage%20Sweden%202012%20%2 0%20.pdf 77

THE SWEDISH INSTITUTE. About SI [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://eng.si.se/about-si/

59

4.2

Rakousko

Struktura, systém a institucionální zajištění rakouské ekonomické diplomacie je velmi specifické. Z hlediska institucionálního zajištění Spolkovým ministerstvem pro hospodářství, rodinu a mládež můžeme rakouský systém zařadit do jednotného-integrovaného modelu, silná role Hospodářské komory Rakouska ho ale zároveň přesouvá spíše do tzv. modelu třetí agentury. Struktura řízení a organizační uspořádání působí velmi rozčleněně. Ve skutečnosti jde o detailně propracovaný model ekonomické diplomacie založený především na vědecky pojatých postupech, analýzách a na úzké spolupráci (diskuzích) mezi vládními orgány a hospodářskými subjekty. 4.2.1 Vládní program „Go-International“ Podobně jako Česká republika, řadí se Rakousko k malým exportně orientovaným zemím EU. Proto v roce 2004 představilo Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež a Hospodářská komora Rakouska společnou iniciativu „Go-International – die Internationalisierungsoffensive“, program na podporu rozvoje internacionalizace rakouských firem a zajištění jednoduššího a efektivního zahraničního podnikání a vstupu na nové trhy. V rámci iniciativy byl vytvořen speciální štáb „Stabstelle für Strategische Außenwirtschaft“ spadající pod Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež, mající za úkol podporu exportu malých a středních podniků. Hlavní úkoly programu postaveného na výsledcích vědeckých studií se zapojují do oblastí vývozu zboží, služeb, přímých zahraničních investic v Rakousku i rakouských subjektů v zahraničí a posílení jejich účasti v evropských veřejných zakázkách. Kromě obecné podpory rakouských podnikatelů, snaží se program o odstranění bariér při pronikání na zahraniční trhy a podporou výzkumu a vzdělávání (např. Těžiště výzkumu – mezinárodní ekonomie) napomáhá zvýšení kvalifikace pracovníků pohybujících se v oblasti vnějších ekonomických vztahů.78

78

GO-INTERNATIONAL. Was ist go-international [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.gointernational.at/go-international/foerderprogramme/Export__Foerderung/Export__F_rderung/ueber-gointernational.php

60

FIW

-

Kompetenzzentrum

"Forschungsschwerpunkt

Internationale

Wirtschaft" (Kompetenční centrum „Těžiště výzkumu – mezinárodní ekonomie“) Výzkumné centrum bylo schválené v rámci programu „Go-International“ Ministerstvem pro hospodářství, rodinu a mládež v roce 2006. Centrum je realizováno instituty WIFO (Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung – Rakouský

institut

internationale

pro

hospodářský

Wirtschaftsvergleiche

výzkum), WIIW –

Vídeňský

(Wiener

institut

pro

Institut

für

mezinárodní

hospodářskou komparaci) a WSR (Das Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliche Rechenzentrum – Hospodářské a sociální výpočetní středisko). Za cíl si klade poskytnout výzkumný program v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Projekt poskytuje

přístup

k

zahraničním

obchodním

platformám,

mezinárodním

zahraničně obchodním databázím a nabízí informace související se zahraničním obchodem nebo současnou situací Rakouska. Pravidelně organizuje výběrová řízení na ekonomické studie, které jsou následně zveřejněné ve vlastních publikacích, pořádá konference, vydává ročenky, nabízí přístup k databázím a obchodním informacím.79 V dubnu 2012, byl projekt rozšířen již počtvrté na dalších deset měsíců. Das österreichische Außenwirtschaftleitbild (Rakouská představa o vnějších ekonomických vztazích) Rakouská představa o vnějších ekonomických vztazích je výsledkem setkání a diskuzí všech participujících institucí, zájmových skupin, výzkumníků a podniků. Výsledkem je nalezení faktorů mezinárodní konkurenceschopnosti rakouských společností a stanovisek podnikání v nadcházejících letech. Vše je shrnuto ve studii „Obraz globalizace - úspěch díky otevřenosti a inovací“ přinášející závazek k aktivnímu

řízení

příležitostí

a

výzev

probíhající

internacionalizace

(Go-

International).

79

BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE und JUGEND. Kompetenzzentrum Forschungsschwerpunkt Internationale Wirtschaft [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Internationalisierungsoffensive/Seiten/KompetenzzentrumForschu ngsschwerpunktInternationaleWirtschaft.aspx

61

Identifikuje klíčové faktory úspěchu: optimističtější a liberální postoj se zaměřením na budoucí investice v oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací a informační infrastruktury.80 Informationsbüro Wirtschaft & Entwicklung (Informační kancelář hospodářství a rozvoje) Informační kancelář byla zřízena na zakázku Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež k doplňování ekonomických informací z oblasti hospodářství a rozvoje. Na základě pořádaných odborných akcí s rakouskými a mezinárodními experty k aktuálním tématům, zpracovává studie a analýzy o účasti rakouských firem na globálním rozvoji a podporuje diskuse mezi rakouskými institucemi. Pro zvýšenou viditelnost problematiky zveřejňuje své publikace ve spolupráci s odborným denním tiskem a časopisy.81 4.2.2 Podpora exportu Die Wirtschaftskammern Österreichs (Hospodářská komora Rakouska) Hospodářská

komora

Rakouska

je

nezávislá

organizace

rakouského

podnikatelského sektoru. Členství je nepovinné a v současnosti má více než 400 000 členů. Činnost komory je decentralizovaná s poměrně autonomními kancelářemi ve všech 9 spolkových zemích. Jako reprezentant zájmů podnikatelů udržuje vyváženou hospodářskou strukturu, pomáhá udržovat vysokou úroveň odborné, vzdělávací a univerzitní výuky, podpora výzkumu a vývoje, podporuje nové informační a komunikační technologie. Ze zákona se podílí na podpoře zahraničního obchodu, zastupuje zájmy rakouských podnikatelů doma i vůči zahraničním partnerům, poskytuje informace k exportu a importu analýzy trhu a statistiky.

80

BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE und JUGEND. Das österreichische Außenwirtschaftleitbild [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: z:ttp://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/internationalisierungsoffensive/Seiten/Das%C3%B6sterreichische Au%C3%9Fenwirtschaftleitbild.aspx 81

INFORMATIONSBÜRO WIRTSCHAFT UND ENTWICKLUNG. Aktivitäten des IBWE [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ibwe.at/_ib/IB-2.html

62

Součástí

organizační

struktury

Hospodářské

komory

je

AWO

-

Außenwirtschaft Österreich82 (Organizace pro zahraniční obchod). Nepodléhá vládě, ale je jejím partnerem při formulování a realizaci zahraničně politických zájmů. Reprezentuje rakouský podnikatelský sektor provozem 75 vlastních zahraničních center, 40 zahraničních kanceláří ve více než 70 perspektivních zemích světa. AWO je financována prostřednictvím příspěvků členů Hospodářské komory. Tzv. regionální manažer kanceláře v zahraničí je obchodní delegát, jmenován Hospodářskou komorou jako oficiální zástupce rakouského hospodářství v zahraničí. Regionální manažeři jsou pečlivě vybíráni a získávají dlouhodobé vzdělávání v mnoha hospodářských regionech. AWO nabízí analýzu trhu, informační servis, konzultace, poradenství k založení firmy v zahraničí, k financování zahraničních investic; obchodní poradenství, pomáhá navazovat obchodní kontakty, organizuje obchodní mise, účast na veletrzích.83 AWS - Austria Wirtschaftsservice (Rakouský hospodářský servis) AWS je vládní úvěrovou a grantovou agenturou řízená ministerstvy financí a hospodářství k podpoře rakouských podnikatelů. Kromě finančních služeb výhodných půjček, grantů a poskytování záruk v podpoře podnikatelských projektů, poskytuje informace a odborné znalosti včetně poradenství o možnostech podpory z fondů EU. Funguje v rámci rozvoje internacionalizace „GoInternational“.84 Die Oesterreichische Kontrollbank AG (Rakouská kontrolní banka) Rakouská kontrolní banka je centrální poskytovatel finančních a informačních služeb z oblasti exportu i kapitálového trhu. Funguje ve vlastnictví rakouských bank centrálně, neutrálně, jako exportní úvěrová agentura, nabízí informační

82

Od 21.06.2012 pod názvem „die AUSSENWIRTSCHAFT AUSTRIA“

83

WIRTSCHAFTSKAMMERN ÖSTERREICHS. Wofür wir stehen. Wer wir sind. Wie wir arbeiten. [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=295264&dstid=363 84

AUSTRIA WIRTSCHAFTSSERVICE GMBH. Über die austria wirtschaftsservice [online]. [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/dieaws/46608.php

63

služby pro export a zahraniční investice, analýzy, odborné zprávy z různých oborů a současné situaci hospodářství.85 Österreichischer Exportfonds (Rakouský exportní fond) Fond

působí pod sdílenou

Hospodářské

komory.

kompetencí Rakouské

Podporuje

rakouské

kontrolní banky a

společnosti

prostřednictvím

financování vývozu, poskytuje půjčky a úvěry pro malé a střední podniky v rámci jejich vstupu na nové trhy, přejímá část rizik a podporuje projekty mimo EU.86 4.2.3 Podpora zahraničních investic ABA - Invest in Austria (Agentura pro investice v Rakousku) ABA je vládní agenturou Ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež zaměřenou na zahraniční investice v Rakousku. Poskytuje komplexní poradenské služby, informuje o akcích, příležitostech na trhu, zákonných povinnostech podnikatelů, kteří hodlají začít podnikat v Rakousku. ABA nabízí své služby zcela zdarma a provozuje 3 kanceláře – ve Vídni (zde zpracovává projekty v Evropě, USA, Kanadě a Asii), v New Yorku a v Tokiu.87 4.2.4 Propagace Rakouska Spoluúčast na propagačních aktivitách rakouského podnikatelského sektoru v zahraničí (Hospodářská komora Rakouska, AWO, AWS, Rakouská rozvojová spolupráce), Rakouska jako vhodné destinace zahraničních investic (Invest in Austria) i zahraničních turistů (Hospodářská komora Rakouska) mají v podstatě všechny agentury a instituce angažované v zahraničně ekonomické oblasti. Das Österreich Institut (Rakouský institut) Rakouský institut spadá pod Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti a kromě výuky německého jazyka v zahraničí dle zvláštní rakouské

85

Österreichische Kontrollbank AG [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.oekb.at/de/Seiten/default.aspx 86

Österreichischer Exportfonds GmbH [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.exportfonds.at/de/Seiten/default.aspx 87 Invest in Austria [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://investinaustria.at/DE/Home/ABAInvest+in+Austria.aspx

64

jazykové normy, se věnuje propagaci rakouské kultury a zahraniční politiky. Spravuje 10 center v zemích středoevropského regionu včetně České republiky.88

4.3

Velká Británie

Pravým opakem struktury, systému a institucionálního zajištění rakouské ekonomické diplomacie je organizační uspořádání ve Velké Británii. Velká Británie spadá podle výše uvedeného rozlišení do třetí skupiny zemí se systémem řízení ekonomické diplomacie tzv. modelu třetí agentury. Jediná vládní agentura zabezpečuje činnosti v rámci podpory exportu a zahraničních investic. 4.3.1 The Foreign & Commonwealth Office (Ministerstvo zahraničních věcí) Odpovědnost za koordinaci koncepce zahraniční politiky, formulace zahraničně ekonomických zájmů, realizace vnějších ekonomických vztahů a ekonomické diplomacie má Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie. Se svou rozsáhlou sítí přibližně 270 ambasád a konzulátů prosazuje britské ekonomické zájmy v zahraničí,

poskytuje

obecně

informační

činnost

a

konzulární

služby.

V diplomatických úřadech nechybí ekonomická oddělení. 4.3.2 The Department for Business, Innovation & Skills (Ministerstvo Obchodu, inovací a dovedností) Na provádění ekonomické diplomacie na vládní úrovni se dále podílí Ministerstvo

Obchodu,

inovací

a

dovedností.

Společně

s

Ministerstvem

zahraničních věcí zřídila vládní agenturu zaměřenou na služby podpory exportu a poskytování informací o možnostech investování na území Velké Británie – UK Trade & Investment, agenturu pro obchod a investice.89 4.3.3 Podpora exportu a zahraničních investic UK Trade & Investment (Britská agentura pro obchod a investice) UKTI je vládní agentura poskytující domácím exportérům standardní služby podpory exportu a podnikání v zahraničí. Prostřednictvím zahraničních úseků zprostředkovává kontakty s lokálními partnery, poskytuje informační podklady 88

Österreich Institut GmbH [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.oesterreichinstitut.at/oesterreichinstitut.html 89

DEPARTMENT FOR BUSINESS, Innovation & Skills. What we do [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/department-for-business-innovation-skills/about

65

(studie)

jednotlivých

odvětví,

teritoriální

stability,

organizuje

semináře

a

podnikatelské mise ve spolupráci s ostatními ministerstvy, poskytuje podporu při účasti na výstavách a veletrzích. Agentura se orientuje na zahraniční investory poskytováním relevantních informací o atraktivních investičních příležitostech, legislativních úpravách podnikání a investičních projektů. Pro konkrétní území, region Velké Británie, spolupracuje agentura s regionálními obchodními partnerstvími (local enterprise partnerships LEPs). UKTI

spravuje

obchodně

ekonomické

úseky

zastupitelských

úřadů

a

charakteristická je i její úzká spolupráce s univerzitami.90 ECGD - Export credit guarantee department (Exportní záruční a úvěrová agentura) ECGD je vládní agentura poskytující finanční a pojišťující služby exportérům. Pojišťuje exportéry proti riziku insolvence zahraničních partnerů, uděluje bankovní záruky exportních projektů, poskytuje pojištění proti teritoriálním politickým rizikům.91 BCC - The British Chambers of Commerce (Britská hospodářská komora) Britská hospodářská komora je nezávislou oborovou organizací, úzce spolupracující s Britskou agenturou pro obchod a investice, která se podílí na podpoře exportu. Členství je nepovinné, v současnosti má komora asi 104 000 členů. Prostřednictvím sítě asi 53 akreditovaných zastoupení působících také v zahraničí, poskytuje poradenskou činnost, zprostředkovává obchodní kontakty, pořádá semináře a setkání exportérů s firmami.92

90

UK TRADE & INVESTMENT. About UKTI [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ukti.gov.uk/uktihome/aboutukti.html 91

UK EXPORT FINANCE. Introduction to UK Export Finance [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ukexportfinance.gov.uk/about-us/introduction-to-ecgd 92

BRITISH CHAMBERS OF COMMERCE. About the BCC [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.britishchambers.org.uk/about-the-bcc/#.UTjx-xxhXht

66

4.3.4 Propagace Velké Británie VisitBritain VisitBritain je vládní agentura zaměřená na podporu turistického ruchu, věnuje se prezentaci Velké Británie jako turistické destinace a poskytování informací. Agentura spadá pod Ministerstvo kultury, médií a sportu. Provozuje 25 vlastních zahraničních kanceláří v 21 perspektivních zemích. Zahraniční kanceláře úzce spolupracují

s vládními

turistickými agenturami.

agenturami,

britskými

ambasádami

a

národními

93

4.4 Komparace financování exportu, podpory exportu a investic ve vybraných zemích Evropy V této části nechci analyzovat objem obchodu jednotlivých ekonomik v čase, srovnávat makroekonomické ukazatele, „vymezovat“ podíl institucí na podporu a rozvoj obchodních vztahů na fungování ekonomické diplomacie, „získávat hlubší znalosti“ o ekonomických vztazích nebo „podávat jejich nástin kontextu v podobě stručné charakteristiky“, „zaměřovat se“ na srovnání českého exportu s exportem jiné země.94 Srovnávané

země

(Česká

republika,

Švédsko,

Rakousko,

Maďarsko) se řadí dle Mezinárodního měnového fondu

95

Slovensko,

mezi vyspělé tržní

ekonomiky, relativně malé, otevřené a závislé na zahraničním obchodě. Jsou členy Evropské unie a podílí se na její významné části zahraničních vztahů – společné obchodní politice. Mají podobný počet obyvatel (s výjimkou Slovenska), podobnou geografickou polohu (s výjimkou Švédska), podobnou výši HDP na obyvatele (s výjimkou Švédska a Rakouska) dle IMF96 a podobný historický vývoj 93

VISITBRITAIN. Overview [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.visitbritain.org/aboutus/overview.aspx 94

slovní spojení použitá z různých diplomových prací zabývajících se mezinárodním obchodem, proexportní politikou, analýzou zahraničních ekonomických vztahů apod. 95

World Economic outlook October 2012, International Monetary Fund, Publication Services, Washington 2012 [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/pdf/text.pdf 96

The World Economic Outlook [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/weodata/index.aspx

67

po 2. světové válce (s výjimkou Švédska a Rakouska). Dvě země, členové specifického výboru OECD – Výboru pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committee – DAC), byli pro srovnání financování exportu, podpory exportu a investic použiti jen jako zástupci mimo oblasti postsocialistických ekonomik. Tabulka níže, sestavená z dat následujících přehledů financování exportu a investic ve vybraných zemích EU, ukazuje značný rozdíl mezi státy uvědomující si význam ekonomické diplomacie a zeměmi pátého, východního rozšíření EU v roce 2004. Tabulka 2 – Finanční prostředky vynaložené na podporu a financování exportu Finanční prostředky vynaložené na podporu a financování exportu Švédsko Rakousko Slovensko Česká republika Maďarsko

celkem mld.CZK 489,03 369,71 84,15 79,77 17,55

68

tis.CZK na obyvatele 51 176 43 937 15 453 7 588 1 765

Švédsko Podpora exportu má pro švédskou ekonomiku strategický význam. Švédsko patří mezi státy značně orientované a závislé na mezinárodním obchodě. Vývoz tvoří přibližně polovinu švédského HDP a svou budoucí prosperitu spojuje s ochotou firem investovat. Švédskou proexportní politiku má na starosti pouze jedno ministerstvo. Švédský úřad pro akreditaci a posuzování shody SWEDAC svou činností koordinuje dozor trhu, odhaluje a odstraňuje bariéry obchodu na švédském trhu. Národní obchodní výbor97 založilo Ministerstvo zahraničních věcí SE

k

poskytování

analýz

a

podkladových

materiálů

vztahujících

se

k mezinárodnímu obchodu. Švédsko je zemí nadnárodních exportujících firem, vysokými finančními prostředky podporuje malé a střední podniky a pokračuje tak v procesu internacionalizace. Údaje v tabulce pocházejí z roku 2010. Tabulka 3 – financování exportu a investic Švédsko

Švédsko Ministerstvo zahraničních věcí SE Swedish Board for Accreditation and Conformity Assessment (SWEDAC): Public authority activities

tis.SEK

tis.CZK*

21 705

65 072

79 362 237 927 208 889 626 249 58 395 175 068 19 417 58 212 31 074 93 160 418 842 1 255 688

National Board of Trade podpora exportu podpora investic Příspěvek organizacím mezinárodního obchodu Granty evropské normalizace celkem

Swedish Export Credit Corporation

mld.SEK mld.CZK* 48,7 146

financování exportu

Swedish Export Credits Guarantee Board pojištění exportu

mld.SEK mld.CZK* 114 342

* Měny byly převedeny kurzem stanoveným ČNB ke dni 13.02.2013 Zdroj: Statsråd och chef för utrikesdepartementet. [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.government.se/sb/d/11129/a/114384; SEK annual report 2010, Intellecta Infolog, Solna 2011.; EKN annual report 2010, Norrköpings Tryckeri AB, Norrköping, 2011.

97

The National Board of Trade [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.kommers.se/InEnglish/National-Board-of-Trade/

69

Rakousko Rakousko je malou, otevřenou ekonomikou s geografickou polohou shodnou s Českou republikou, jednoznačně zaměřená na zahraniční obchod. Zvláštností rakouského

vládního

programu

internacionalizace

je

komplexní

podpora

rakouských exportérů a investorů. Zaměřuje se na stávající trhy, na vstup do nových a vytváří struktury dynamických, globálně orientovaných a informovaných aktérů zahraničního obchodu. ERP fondy (European Recovery Program Funds) posilují zvýhodněnými úvěry konkurenceschopnost podniků a podporují inovace.98 Protože je Rakousko na docela jiné ekonomické pozici, má možnost rozdělovat na podporu exportu a investic vysoké finanční prostředky. Ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti investuje nejvíce právě Rakousko do výzkumů, vzdělávání a informační infrastruktury. Údaje v tabulce pocházejí z roku 2011. Tabulka 4 – financování exportu a investic Rakousko

Rakousko Das Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend die Internationalisierungsoffensive (go international, Das Kompetenzzentrum "Forschungsschwerpunkt Internationale Wirtschaft", AWO) ABA-Invest in Austria celkem

die Wirtschaftskammer Österreich

mil.EUR mil.CZK* 39,000

991,185

1,200 40

30,498 1 022

mil.EUR mil.CZK* 1 000 25 415 0,9 23 1 001 25 438

podpora exportu Výstavy, veletrhy a propagace celkem

Die Austria Wirtschaftsservice GmbH

mld.EUR mld.CZK* 2,90 73,70

ERP fondy

Oesterreichische Kontrollbank AG



Oesterreichische Kontrollbank AG


pojištění exportu

* Měny byly převedeny kurzem stanoveným ČNB ke dni 13.02.2013 Zdroj: Wirtschaftsbericht Österreich 2011, Wien: Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend, 2012.; WKÖ Geschäftsbericht 2011, Wien: Wirtschaftskammer Österreich, 2012.; ERPJahresbericht 2011, Wien: AWS ERP-Fonds, 2012.; Exportservice – Jahresbericht 2011, Wien: Oesterreichische Kontrollbank AG, 2012.

98

ERP-Jahresbericht 2011, Wien: AWS ERP-Fonds, 2012

70

Slovensko Slovensko, podobně jako Česká republika, je malou, proexportně zaměřenou zemí, ekonomicky závislou na vývozu a zahraničních investicích. Vlastní ekonomická diplomacie se vytvářela od roku 1993 v kompetenci Ministerstva zahraničních věcí SR a Ministerstva hospodářství SR. Slovenské instituty v zahraniční prezentují Slovensko kulturně, prostřednictvím výstav s uměním. Slovenská agentúra pre rozvoj investícií a obchodu (SARIO) vytváří vhodné „Business – Friendly” prostředí, přispívá k zvýšení vzdělanosti a rozvoje ekonomiky.99 Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania je zájmovým sdružením Ministerstva hospodářství SR, Sdružení podnikatelů Slovenska a Slovenského živnostenského svazu, poskytuje poradenství a konzultace v rámci sítě – Enterprise Europe Network.100 Údaje v tabulce pocházejí z roku 2011. Tabulka 5 – financování exportu a investic Slovensko

Slovenská republika Ministerstvo zahraničních věcí SR

mil.EUR mil.CZK* 75,86 1 927,99 2,39 60,82 78 1 989

výdaje související s činností ZÚ Slovenské inštitúty v zahraničí celkem

Ministerstvo hospodárstva SR Příspěvky organizacím mezinárodního obchodu obchodně–ekonomická oddělení v zahraničí Výstavy, veletrhy a propagace Slovenská agentúra pre rozvoj investícií a obchodu (SARIO) Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania Pomoc MSP na trhu EU celkem

EXIMBANKA SR

mil.EUR mil.CZK* 0,55 13,86 0,39 10,00 0,22 5,58 2,63 66,73 0,85 21,60 0,09 2,36 5 120 mld.EUR mld.CZK* 2,22 56,45


EXIMBANKA SR


pojištění exportu

* Měny byly převedeny kurzem stanoveným ČNB ke dni 13.02.2013 Zdroj: Záverečný účet kapitoly 26 za rok 2011, Bratislava: Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky, 2012.; Záverečný účet kapitoly 210 – Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky za rok 2011, Bratislava: Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, 2012.; Výroční zpráva 99 EXIMBANKA SR 2011, Bratislava: EXIMBANKA 2012. Slovenská agentúra pre rozvoj investícií a obchodu.SR, O nás. [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.sario.sk/?sario 100

Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania. Kto je NARMSP. [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.nadsme.sk/sk/content/kto-je-narmsp

71

Česká republika Česká republika zaujímá čtvrté místo v tomto srovnání financování exportu, podpory exportu a investic. Výhodou České republiky je, že s neustále se měnícím globálním trhem má její hospodářství stále určitý potenciál. Nedostatkem při posilování mezinárodní konkurenceschopnosti jsou kvalita institucí, neefektivní úřady, netransparentnost a nedostatečné financování a zapojování vědy, výzkumu a vzdělávání do podnikového sektoru. „Potřeba výrazné kultivace podnikatelského prostředí je samozřejmostí, kterou všechny vyspělé ekonomiky intenzivně vnímají a ČR v tomto ohledu daleko předčí. Za účelem dosažení skutečné konkurenční výhody bude ovšem muset ČR rozvinout konzistentní hospodářskou politiku, která bude jasně formulovat cíle v oblasti inovační politiky.“101 Tabulka 6 – financování exportu a investic Česká republika

Česká republika Ministerstvo zahraničních věcí ČR

celkem

mil.CZK 72,23 326,07 4,62 80,59 15,77 499

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

mil.CZK

Příspěvky a peněžní dary organizacím mezinárodního obchodu výdaje související s činností ZÚ/OEÚ podpora ekonomické diplomacie Česká centra Ústav mezinárodních vztahů

Obchodně ekonomické úseky ZÚ

0

(přev edeno na MZV v průběhu roku 2010)

Výstavy, veletrhy a propagace

72,50 185,58 250,98 509

CzechTrade CzechInvest celkem

Česká exportní banka, a.s.

mld.CZK 25,77


Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. pojištění exportu

mld.CZK 53,00

Zdroj: Závěrečný účet kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí za rok 2011, Praha: MZV 2012.; Roční zpráva o hospodaření za rok 2011, Praha: MPO 2012.; Výroční zpráva Česká exportní banka, a.s., 2011, Praha: ČEB, 2012.; Výroční 101 zpráva Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s 2011, Praha: EGAP, 2012. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. online]. [cit. 2013-0213]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/analyza-konkurenceschopnosti-cr3109.html#!&chapter=1

72

Maďarsko Maďarsko je otevřenou ekonomikou, kde hraje významnou roli export i zahraniční investice. České republice je blíže z geopolitického pohledu, počtu obyvatel a svou polohou ve střední Evropě. V pátém rozšíření vstupovalo Maďarsko do EU jako země s velkým potenciálem, který promarnila, když nerealizovala potřebné reformy. Maďarskou proexportní politiku mají na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo národního hospodářství, které každý rok bojují s vysokou zadlužeností a snižováním výdajů státního rozpočtu. Maďarský ústav mezinárodních vztahů (HIIA) vytváří a publikuje analýzy aktuálního hospodářského dění a zahraničních vztahů na akademické úrovni.102 Maďarská investiční a obchodní agentura (HITA) a Národní úřad zahraničního obchodu (ITDH Zrt.) poskytují informace ohledně ekonomického vývoje, státních pobídek a podporují malé a střední podniky v aktivitách zahraničního obchodu a investic. Údaje v tabulce pocházejí z roku 2011. Tabulka 7 – financování exportu a investic Maďarsko

Maďarská republika Ministerstvo zahraničích věcí HU Příspěvky a peněžní dary organizacím mezinárodního obchodu výdaje související s činností ZÚ/OEÚ Hungarian Institute of International Affairs (HIIA) celkem

Ministerstvo národního hospodářství HU The National Foreign Trade Office (HITA) The Hungarian Investment and Trade Development Agency (ITD Hungary Zrt.) celkem

Hungarian Export-Import Bank Plc. (EXIMbank) financování exportu

Hungarian Export Credit Insurance Ltd pojištění exportu

mil.HUF

mil.CZK*

4 133,80

363,44

28 005,71 186,30 32 326

2 462,26 16,38 2 842

mil.HUF 2 307

mil.CZK* 202,83

508

44,62

2 815

247

mld.HUF

mld.CZK*

43,30

3,81

mld.HUF 121,20

mld.CZK* 10,66

* Měny byly převedeny kurzem stanoveným ČNB ke dni 13.02.2013 Zdroj: Nemzetgazdasági Minisztérium fejezet 2011. évi költségvetése, Budapest: NGM 2012.; Külügyminisztérium fejezet 2011. évi költségvetése, Budapest: KüM 2012.; EXIMbank Annual report 2011, Budapest: Hungarian Export-Import Bank Plc., 2012.; 102 MEHIB Annual report 2011, Budapest: Affairs Hungarian Export Credit Insurance Plc.,2013-02-13]. 2012. the Hungarian Institute of International (HIIA). Introduction. [online]. [cit. Dostupné z: http://www.kulugyiintezet.hu/page/default_eng.asp?id=YIRPMY

73

5. Nová ekonomická diplomacie České republiky Následující kapitola prezentuje návrh nového modelu řízení a organizačního uspořádání ekonomické diplomacie České republiky. Vychází z obecných pravidel orientace

ekonomické

dimenze

diplomacie

předně

na

podporu

exportu,

zahraničních investic do země, na spolupráci s oblastí vědy a výzkumu (běžná praxe vyspělých tržních ekonomik) a propagaci vlastní země, vytváření image ve spojení s podporou cestovního ruchu. Kapitola „Nová ekonomická diplomacie České republiky“ představuje spíše nereálné, utopistické, přesto možná efektivnější upřádání. Tato část práce nezpracovává a v žádném případě necituje vyslovené názory či návrhy nového modelu, struktury české ekonomické diplomacie od osob z řad odborné veřejnosti a akademiků zabývajících se tímto tématem ve svých publikacích nebo odborných článcích. Jedná se o zpracování poznatků získaných vlastním studiem problematiky a připomínek nedostatků zmíněných v odborných publikacích, které byly čistě na základě logického uvažování uspořádány do následného textu návrhu představující možnou variantu. Status utopie je založen pouze na skutečnosti existence specifických, kontroverzních, politických přístupů vládnutí v České republice sledující vlastní zájmy, meziresortních sporů o nadvládu a upevnění moci v podobě konfliktů politických stran (vzájemná obviňování za současný stav věcí) a časté zpronevěry státních finančních prostředků namísto jejich dalšího adekvátního investování.

5.1

Ministerstva a zastupitelské úřady

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministerstvo zahraničních věcí ČR je ústředním orgánem vlády pro oblast zahraniční politiky. Prostřednictvím svých odborů a organizačních složek, včetně zastupitelských úřadů a generálních konzulátů, koordinuje a vykonává zahraniční politiku v oblasti vnějších zahraničně politických vztahů, rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Klade důraz na zabezpečení vztahů k ostatním státům, mezinárodním, ekonomickým a rozvojovým organizacím a integračním seskupením. Orientuje se 74

převážně na mezinárodní politické vtahy a lidsko-právní faktor zahraniční politiky - diplomacii, která se věnuje tibetské otázce a podpoře jakékoli opozice autokratické vlády a nabývá tak uznání v diplomatickém světě. Specifickou agendou Ministerstva zahraničních věcí ČR je realizace tzv. kulturní diplomacie, která přispívá k propagaci České republiky v zahraničí, budování trvalých mezinárodních vztahů a podněcování zájmů zahraničních investorů o přímé investice v zemi. V rámci kulturní diplomacie Ministerstvo zahraničních věcí ČR řídí příspěvkovou organizaci - Česká centra. Podrobněji viz Propagace České republiky. Zastupitelské úřady Zastupitelské

úřady

jsou

řízeny

a

zodpovídají

výhradně

Ministerstvu

zahraničních věcí ČR, zastupují Českou republiku v přijímajícím státě bez existence obchodně ekonomických úseků. Zastupitelská mise zajišťuje konzulární činnost, zapracovává a poskytuje informace o zahraničněpolitické situaci v dané zemi, pomáhá při navazování styků českých subjektů se zahraničními partnery v rámci B2G „Business to Government“ servisu, pomáhá při zabezpečování podnikatelských misí, nabízí podporu při účasti na veletrzích. Na základě nové dohody Zásad spolupráce zastupitelských úřadů s českými podnikateli v obchodně ekonomické oblasti uzavřené s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR spolupůsobí na zastupitelských úřadech kanceláře vládních agentur CzechTrade a CzechInvest. Podrobněji viz Podpora exportu a zahraničních investic. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Ačkoliv je dodržování zákona lidských práv důležité, je třeba podpořit také ekonomické aspekty diplomacie zahraniční politiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR je ústředním orgánem vlády pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, zahraniční obchod, podporu exportu a zahraničních investic bez ohledu zaujímání vymezených postojů k světovému dění. Koordinuje zahraničně obchodní politiku ve vztahu k ostatním státům, realizuje obchodní spolupráci s mezinárodními, ekonomickými a integračními seskupeními.

75

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jako koordinátor zahraničně ekonomické politiky vydává dokumenty proexportních opatření a opatření k přílivu přímých zahraničních investic. V rámci ministerstva fungují vládní agentury CzechTrade a CzechInvest.

5.2

Podpora exportu a zahraničních investic

CzechTrade & CzechInvest Sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest, o kterém se mnohokrát uvažovalo a debatovalo, by bylo vzhledem k jejich zásadně rozdílným posláním neefektivní a kontraproduktivní. Sloučení jejich zahraničních zastoupení napomáhá podpoře exportu a získávání zahraničních investic prostřednictvím rozsáhlé

sítě

kanceláří.

Na

základě

nové

dohody

Zásad

spolupráce

zastupitelských úřadů s českými podnikateli v obchodně ekonomické oblasti uzavřené mezi ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, využívá CzechTrade (i CzechInvest) také možnost působit na zastupitelských úřadech akreditovaných v cizích zemích. Dohoda dále zajišťuje diplomatické krytí pracovníkům CzechTrade umožňující jednat o obchodních zájmech v rámci B2B „Business to Business“ i B2G „Business to Government“ zejména v zemích bez účasti zastupitelského úřadu.103 CzechTrade a CzechInvest spadají do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Posláním CzechTrade je poskytovat informační, poradenské a podpůrné služby zaměřené na zlepšování výsledků českého zahraničního obchodu. Poskytuje celou řadu služeb na podporu internacionalizace pokrývající požadavky českých exportérů. Firmy získávají zdarma služby týkající se základních informací o zemi, kontaktních údajů na potenciální obchodní partnery, konzultace o podnikatelském prostředí atp. Navíc zprostředkovává placené služby - průzkum trhu nebo ověření zájmu

o

nabízený

produkt.

Ve

spolupráci

103

s podnikatelskými

svazy

Diplomatickými pasy a imunitou disponují například vojenští přidělenci vyslaní na zastupitelské úřady Ministerstvem obrany.

76

a

zastupitelskými úřady pořádá podnikatelské mise, poskytuje podporu při účasti na veletrzích a výstavách, informuje o příležitostech na zahraničních trzích. CzechInvest

podporou

přílivu

přímých

zahraničních

investic

posiluje

konkurenceschopnost české ekonomiky. Podporuje malé a střední podniky, zahraničním investorům poskytuje potřebné informace (ohledně investičních projektů, investic do inovací, možnostech čerpání z fondů EU), poradenství a všestranný informační servis o podmínkách podnikání v ČR, zákonných povinnostech

podnikatelů,

zprostředkovává

kontakty

a

propaguje

české

podnikatelské a investiční prostředí. Veškeré služby jsou poskytovány bezplatně. Nevládní organizace Ekonomická diplomacie je úspěšná, je-li založená na spolupráci podnikatelů a politiků. Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR společně prezentují a obhajují české podnikatelské zájmy dohromady více než 38 000 členů. Velmi úzce spolupracují s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, který českým podnikatelům prostřednictvím svých kanceláří CzechTrade a CzechInvest poskytuje služby pro podporu obchodu. Agentury jsou financované ministerstvem a z členských příspěvků podnikatelských aliancí. Členové tak získávají komplexní služby, nečlenové pouze služby omezené. Podnikatelské svazy jsou významným partnerem Ministerstva průmyslu a obchodu při formulaci, realizaci a částečně i financování prosazování ekonomické diplomacie. Společně jsou vedeny diskuze, ve spolupráci s kancelářemi CzechTrade jsou organizovány podnikatelské mise a jsou využívána členství podnikatelských svazů v evropských obchodních komorách Eurochambres a UEAPME104, ve výborech a pracovních skupinách BUSINESSEUROPE a BIAC 105 k prosazování české podnikatelské sféry.

104

Evropské asociace živnostníků a malých a středních podnikatelů

105

Poradní výbor pro průmysl a obchod při OECD

77

5.3

Propagace České republiky

Česká centra Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR s posláním vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz České republiky v zahraničí. Hlavní činností je prezentace ČR především v oblasti kultury, obchodu, vzdělávání a cestovního ruchu. Cílem je upoutat zájem zahraničí a představit Českou republiku jako důvěryhodného partnera. Česká centra převzala úlohu CzechTourism, včetně kanceláří působících v zahraničí od roku 1993, což přineslo značné finanční úspory. Po splynutí organizací byla kancelářím rozšířena náplň činností a byly přejmenovány na Česká centra. Činnost Českých center se tak rozšířila do více než 30 zahraničních zastoupení po celém světě. Česká centra nemají diplomatický statut. Dualita v řízení ekonomické diplomacie, ve formulování jejích cílů nebo vytváření koncepce zahraničně politických zájmů není problémem, jak dokazují zahraniční modely struktury ekonomické diplomacie. Problém nastává v situaci, kdy dva resorty mají odlišné názory na konkrétní podobu politických a ekonomických priorit a bojují mezi sebou o vliv. Z tohoto důvodu byla zahraničně politická diplomacie přidělena ministerstvu zahraniční a ekonomická agenda zahraničních vztahů ministerstvu průmyslu a obchodu. Taková změna je ale zřejmě ke komplikovanosti provedení (změna kompetenčního zákona) pouhou utopií. Nástin nové ekonomické diplomacie připomíná starý systém předlistopadové zahraničně obchodní politiky, kdy ministerstvo zahraničí řídilo „klasické“ diplomaty a ministerstvo zahraničního obchodu obchodně zaměřené pracovníky. Aby takto nastavený model ekonomické diplomacie efektivně fungoval, bylo by zapotřebí upustit od boje o politický vliv, dodržovat nastavené kompetence, práva a povinnosti, snížit byrokracii a zvýšit podporu vědy a výzkumu, které by mohli svými relevantními informacemi z oblasti hospodářství a rozvoje identifikovat oblasti s hospodářským a rozvojovým potenciálem a přispět tak k prosazení ekonomické diplomacie.

78

Závěr Dvakrát ve své historii stála Česká republika u zrodu demokracie a pokaždé pro sestavení nové formy ekonomické diplomacie měla k dispozici dobré základy. V devadesátých letech byly priority vlády nasměrovány k přilákání přímých zahraničních investic, které měly pomoci překonat období přechodu z centrálně plánované ekonomiky a které se staly hnací silou hospodářského růstu. Česká republika těžila ze své komparativní výhody levné, kvalifikované pracovní síly a vhodné polohy ve středu Evropy a tím si vybudovala silnou konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Ekonomická diplomacie se řídila sama. Globální finanční krize z roku 2008 a následně evropská dluhová krize z roku 2010, jejíž účinky mají stále vliv, negativně ovlivnily vývoj na světovém i evropském trhu – hlavním odbytišti českého vývozu. V současné době komparativní výhody a s nimi i konkurenceschopnost české ekonomiky klesají (zvyšující se náklady na pracovní sílu), k tomu dále přispívá korupce, nižší úroveň vzdělávání, nekvalitní infrastruktura a nedostatečná podpora inovací. Export, na kterém je česká ekonomika závislá, se postupně koncentroval na několik málo odvětví (elektronika, automobilový průmysl) a zacílil se převážně na trhy EU. Akční plán pro export s projektem internacionalizace a diverzifikace českého exportu jsou proto nezbytné a klíčové pro budoucnost českého hospodářství. Určitý nový směr proexportní politiky nastavila Exportní strategie České republiky 2012-2020. Je velkou předností ekonomické diplomacie - jako dynamického, na vnější podmínky reagujícího fenoménu, že nemusí být zatížena výkyvy na mezinárodních trzích.

Současné nastavení a řízení české

ekonomické diplomacie je však nutné hodnotit jako neefektivní. Jen obtížně lze ověřovat kvalitu agentur, které se podílejí na podpoře aktivit v oblasti investic, exportu a cestovního ruchu. Nemá smysl spojovat obchod, cestovní ruch a kulturu, které každé zvlášť vyžadují specialisty. Rozhodnutí z roku 2013 o sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest povede dle mého názoru k efektivnějšímu fungování a zlepší stávající nesourodé struktury. Krok, který se osvědčil například ve Švédsku, zjednoduší zpřístupnění služeb, počítá s úzkou

79

spoluprácí s podnikateli, podporou malých a středních podniků a rozšířením kanceláří v Čině, Indii, Jižní Americe i Africe. Ze zahraničních praxí lze vyčíst, že ekonomická diplomacie je úspěšnější, je-li budována na spolupráci politiků a podnikatelů. Tím by se měla nově zřízená agentura do budoucna inspirovat. V českém prostředí neexistuje platforma, která by propojovala politické, podnikatelské a vědecké struktury jako je tomu například u rakouského modelu ekonomické diplomacie. V současnosti chybí tvorba analýz strategických trhů, zpracování informací z oblastí s rozvojovým a ekonomickým potenciálem a dalších tematických, výzkumných studií a materiálů zprostředkovávaných odborníky a univerzitami, které by zveřejňováním adekvátně orientovaly podnikatele. Zdá se, že střety dvou ministerstev, nová usnesení vlády ve skutečnosti sledující vlastní zájmy, osobnosti s nedostatečnými ekonomickými zájmy vytváří spíše prostor pro korupci, zpronevěru státních a evropských finančních prostředků nebo

k odložení

nevzdělaných,

nevyhovujících

osob

z poslaneckých

a

ministerských úřadů. Celý diplomatický sbor čítá 481 diplomatů (rok 2012) z toho pouze

114

plní

ekonomicky

obchodní

agendu.

V sousedním

Německu

(Schengenský prostor) je placeno v Berlíně deset diplomatických zastoupení, osm konzulátů a dvě Česká centra, generální konzulát v Mnichově a Drážďanech (40km od hranic) a jeden konzulát v Düsseldorfu. Naproti tomu byl zrušen konzulát v Rio de Janeiru a dalších zemích s ekonomickým potenciálem a nižší cenovou hladinou přinášející větší ekonomický efekt. Západní země měly na podporu a rozvoj ekonomické diplomacie lepší podmínky a ve své historii možná i více prostoru. Z průběhu let a zkušeností si uvědomují význam ekonomické diplomacie, znají její nepostradatelnost k získání pověsti důvěryhodného obchodního partnera na mezinárodním trhu a jsou ochotni investovat do podpory exportu, investic a cestovního ruchu až pětkrát více (Rakousko, Švédsko) než Česká republika. Otázkou zůstává, zda to vše není především také záležitostí národního uvědomění a mentality.

80

Literatura Knihy DRULÁKOVÁ,R., TRÁVNÍČKOVÁ,Z., ZEMANOVÁ, Š. Ekonomické sankce na počátku 3. Tisíciletí. In: Mezinárodní vztahy, 2009, č.1. s. 66-85 HLADÍK, J. Ekonomická diplomacie ve službách firmy se zvláštním zřetelem k podnikatelským misím. 1. vyd. Praha: Arista, 2001. 79 s. ISBN 80-86410-1-X. HUBINGER, Václav. Encyklopedie diplomacie. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 191 s. ISBN 80-7277-296-1. KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009. Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů 2010. 380 s. ISBN 978-80-86506-89-0. KOŘAN, Michal a kol Česká zahraniční politika v roce 2010. Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů 2011. 384 s. ISBN 978-80-86506-95-1. ODELL, John S. Negotiating the world economy. Ithaca: Cornell University, 2000. Cornell Studies in Political Economy. 252 s. ISBN 0-8014-8646-7. PAJTINKA, E. Hospodárska diplomacia: Hľadanie efektívneho modelu riadenia alebo boj o obchodných atašé? In: Mezinárodní politika, ročník 31, č. 10 (2007), s. 16-18. ISSN 0543-7962 RANA KISHAN, S. Inside Diplomacy. Manas Publ., New Delhi, 2006. 477 s. ISBN 8170491525. ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Proměny ekonomické diplomacie v ČR a ve světě. 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2012. 254 s. Diplomacie. ISBN 978-807431-081-2. ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím západního Balkánu. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 248 s. ISBN 978-80-7431-017-1. ŠTOURAČOVÁ, Judita a kol. Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice. Praha: Vysoká škola mezinárodních a ekonomických vztahů, 2010. 178 s. ŠTOURAČOVÁ, Judita. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9.

81

Elektronické zdroje: AUSTRIA WIRTSCHAFTSSERVICE GMBH. Über die austria wirtschaftsservice [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.awsg.at/Content.Node/dieaws/46608.php BRITISH CHAMBERS OF COMMERCE. About the BCC [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.britishchambers.org.uk/about-the-bcc/#.UTjx-xxhXht BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE und JUGEND. Das österreichische Außenwirtschaftleitbild [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/internationalisierungsoffensive/Seiten/Da s%C3%B6sterreichischeAu%C3%9Fenwirtschaftleitbild.aspx BUNDESMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, FAMILIE und JUGEND. Kompetenzzentrum Forschungsschwerpunkt Internationale Wirtschaft [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Internationalisierungsoffensive/Seiten/Ko mpetenzzentrumForschungsschwerpunktInternationaleWirtschaft.aspx BUSINESS SWEDEN. Advantage Sweden [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.investsweden.se/Global/Global/Downloads/Publications/Advantage%2 0Sweden%202012%20%20%20.pdf BUSINESS SWEDEN. At Home On Your Foreign Markets [online]. [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://www.swedishtrade.se/PageFiles/161633/At%20home%20on%20your%20for eign%20ma rkets_eng_uppslag.pdf?epslanguage=sv CZECHINVEST. O CzechInvestu. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu Česká diplomacie výrazně podpoří export. [online] [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ceska-diplomacie-vyrazneji-podpori-export17436.html Česká exportní banka. [online] [cit. 2011-09-28]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ DEPARTMENT FOR BUSINESS, INNOVATION & SKILLS. What we do [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/department-for-business-innovationskills/about Ekonomická diplomacie a proexportní aktivity Ministerstva zahraničních věcí ČR. [online] [cit.2012-09-11]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/72946/EkonomickaDimenzeZahranicniPolitiky.pdf

82

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 [online]. [cit. 2012-1212]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/exportni-strategie-cr-2012az-2020-7148.html#!

ERP-Jahresbericht 2011, Wien: AWS ERP-Fonds, 2012 GO-INTERNATIONAL. Was ist go-international [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.go-international.at/gointernational/foerderprogramme/Export__Foerderung/Export__F_rderung/uebergo-international.php Hospodářská komora České republiky. [online]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarskakomora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/ INFORMATIONSBÜRO WIRTSCHAFT UND ENTWICKLUNG. Aktivitäten des IBWE [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ibwe.at/_ib/IB-2.html Invest in Austria [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://investinaustria.at/DE/Home/ABA-Invest+in+Austria.aspx Koncepce zahraniční politiky České republiky [online]. 20. července 2011 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/675937/koncepce_zahranicni_politiky_2011_cz.pdf Ministerstvo zahraničních věcí ČR společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Zásady spolupráce ZÚ ČR s českými podnikatelskými subjekty v obchodně ekonomické oblasti KODEX. 22. června 2004. [online] [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/bern/cz/obchod_a_ekonomika/zasady_spoluprace_zu_cr.html Ministerstvo průmyslu a obchodu. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/analyza-konkurenceschopnosti-cr3109.html#!&chapter=1 MRÁČEK, Karel. Nástroje proexportní politiky státu. BusinessInfo.cz. (04.12.2008) [online] [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nastroj-proexportni-politiky-statu-3809.html Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania. Kto je NARMSP. [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.nadsme.sk/sk/content/kto-jenarmsp Österreichischer Exportfonds GmbH [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.exportfonds.at/de/Seiten/default.aspx Österreich Institut GmbH [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.oesterreichinstitut.at/oesterreichinstitut.html 83

Österreichische Kontrollbank AG [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.oekb.at/de/Seiten/default.aspx Příprava diplomatických pracovníků v ekonomických otázkách. [online] [cit.201209-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/diplomaticka_akademie/diplomaticke_vzd elani/celozivotni_vzdelavani/priprava_diplomatickych_pracovniku_v.html ROBEJŠEK, P.: Klasická zahraniční politika tiše zesnula. MF Dnes, 3. srpna 2002; Diplomacii musí určovat ekonomika In: Obchod, Kontakt, Marketing, 10/2001, s. 4. Slovenská agentúra pre rozvoj investícií a obchodu. O nás. [online]. [cit. 2013-0213]. Dostupné z: http://www.sario.sk/?sario Statut příspěvkové organizace Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism. [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/informace-oczechtourism/statut/ SWEDISH EXPORT CREDIT CORPORATION. About SEK [online]. [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://www.sek.se/en/About-SEK/ ŠLECHTA, Ondřej. Spor o podporu exportu. Revue Politika. 30.03.2012. [online] [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1644/spor-opodporu-exportu ŠPICAR, Radek, JONÁK, Petr. Ekonomická diplomacie a její naplňování v České republice [online] [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/861/55/ SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR. O nás. [online] [cit.2012-09-28]. Dostupný z: http://www.spcr.cz/o-nas/svaz-prumyslu-a-dopravy-cr The Hungarian Institute of International Affairs (HIIA). Introduction. [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.kulugyiintezet.hu/page/default_eng.asp?id=YIRPMY The National Board of Trade [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.kommers.se/In-English/National-Board-of-Trade/ THE SWEDISH EXPORT CREDITS GUARANTEE BOARD. About EKN [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ekn.se/en/Om-EKN/Our-business/ THE SWEDISH INSTITUTE. About SI [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://eng.si.se/about-si/ The World Economic outlook October 2012, International Monetary Fund, Publication Services, Washington 2012 [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/pdf/text.pdf

84

UK EXPORT FINANCE. Introduction to UK Export Finance [online]. [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://www.ukexportfinance.gov.uk/about-us/introduction-to-ecgd UK TRADE & INVESTMENT. About UKTI [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.ukti.gov.uk/uktihome/aboutukti.html VISITBRITAIN. Overview [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.visitbritain.org/aboutus/overview.aspx Výroční zpráva Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest 2011, Praha: CzechInvest, 2012. Výroční zpráva CzechTrade 2011, Praha: CzechTrade, 2012. Výroční zpráva Česká centra 2011, Praha: Česká centra, 2012. Výroční zpráva Česká exportní banka, a.s., 2011, Praha: ČEB, 2012. Výroční zpráva Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s 2011, Praha: EGAP, 2012. WIRTSCHAFTSKAMMERN ÖSTERREICHS. Wofür wir stehen. Wer wir sind. Wie wir arbeiten. [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=295264&dstid=363 Zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: 2/1969 Sb. 08.01.1969. [online] [cit. 201212-12]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=2&r=1969

85

Seznam tabulek Tabulka 1 – Přehled zahraniční sítě zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří vládních agentur ve vybraných regionech …………………………..52 Tabulka 2 - Finanční prostředky vynaložené na podporu a financování exportu ……………………………………………………………………………….....67 Tabulka 3 – financování exportu a investic Švédsko …………………………..68 Tabulka 4 – financování exportu a investic Rakousko .………………………..69 Tabulka 5 – financování exportu a investic Slovensko ………………...……...70 Tabulka 6 – financování exportu a investic Česká republika .……...………...71 Tabulka 7 – financování exportu a investic Maďarsko ..……………………….72 Seznam obrázků Obrázek 1 Logo agentury Czechinvest …………………………...………………33 Obrázek 2 Logo agentury Czechinvest ...……………………………………....…34 Obrázek 3 Logo agentury CzechTrade .…………………………………………...35 Obrázek 4 Příklad banneru propagujícího ČR .…………………………………..38 Obrázek 5 Logo Czech Tourism ..…………………………………………………..38

86

Přílohy Přiloha č. 1 ........................................................................................................... 87 Přiloha č. 2 ........................................................................................................... 89 Přiloha č. 3 ........................................................................................................... 90 Přiloha č. 4 ........................................................................................................... 92 Přiloha č. 5 ........................................................................................................... 93 Přiloha č. 6 ........................................................................................................... 94 Přiloha č. 7 ........................................................................................................... 96

87

Příloha č. 1

88

Příloha č. 1

89

Příloha č.2 Časopis TÝDEN - 16.04.2007 - 16/07 - Michael Rostock-Poplar - Názory a komentáře - str. 83

CzechInvest škodí a vláda s tím nic nedělá Hodně se teď píše o nečekaném odvolání šéfa CzechInvestu Tomáše Hrudy, za něhož se postavili podřízení. Zájem by se ale měl soustředit také na činnost agentury. Před časem jsem byl svědkem jedné prezentace z CzechInvestu. Lákal investory do Česka daňovými úlevami, dotacemi, které vybere od jejich místních přímých konkurentů, a dalšími unfair výhodami nadnárodním konglomerátům proti místním firmám. Na otázku, jestli by této zemi nepomohlo spíše snížení daní všem firmám a lidem místo přerozdělování peněz vyvoleným, mladý zástupce agentury mlčel. Jaké jsou faktické dopady „pomoci“ zahraničním investorům? Podívejme se třeba na Brno a sektor informačních technologií (IT). V posledních letech tam otevřelo vývojové centrum několik zahraničních firem. Nadnárodní konglomeráty v oblasti, která už tak trpí nedostatkem kvalifikovaných lidí, zvedly platy (mají daňové prázdniny a dotace státu) a místní IT firmy musejí platit pražské platy. V Praze mělo podobný efekt otevření centra zásilkové firmy DHL (americká společnost ve vlastnictví Deutsche Post) . IT není jediná průmyslová oblast, které se pobídky týkají. Nabízí se otázka, jak a komu - kromě nadnárodních konglomerátů - tím stát pomáhá? O vytváření pracovních míst nemůže být řeč, programátorů a kvalitních pracovníků obecně bylo, je a zatím

nadále bude málo. V podobných případech jde často o likvidaci místních firem za aktivní pomoci státu. Problém ovšem není v CzechInvestu a nadšených mladých lidech, kteří pro agenturu pracují (nebo do vyhození populárního šéfa pracovali). Vinna je bývalá, ale už i současná vláda. Konkurenceschopnosti českých firem kabinet Mirka Topolánka moc nepomáhá. Snížení daní je sice krokem správným krokem, jenomže ani nižší daně nepomohou tam, kde konkurenti, dokonce silní konkurenti, nemusejí platit daně žádné nebo velice malé! Podívejme se na veřejné tendry. Místo podpory středních a menších podniků tím, že budou mít rovný přístup k veřejným zakázkám, jsou tendry často omezeny požadavkem velikosti dodavatele, což vyhovuje povětšině nadnárodním firmám. Už dlouho jsem nečetl o tom, že by nějaká česká firma vyhrála veřejnou zakázku třeba v Rakousku nebo Německu. O tom, že rakouské a německé firmy vyhrávají zakázky u nás, čtu pravidelně. Vládě schází koncepce podpory českého byznysu, zavedení rovných podmínek pro všechny. Sociální demokraté, kteří investiční pobídky před osmi lety rozjížděli, nyní mohou shrábnout hlasy menších a středních podnikatelů, když teď obrátí a začnou šikovně hájit jejich zájmy.

90

Příloha č.3 Časopis TÝDEN - 14.05.2012 - 20/12 - Tomáš Menschik - Kauza - str. 20

Konto vesmíru dokořán Ve vládní agentuře CzechTrade zůstaly po bývalém vedení zástupy kostlivců. Například „vesmírná kniha“ za tři miliony korun, která je k ničemu. Nebo výběrové řízení na web za desítky milionů, jež agentura musí zrušit. Český úředník umí prošustrovat peníze, i kdyby mu k tomu měl posloužit vesmír. Dokázal to bývalý šéf vládní agentury Ivan Jukl. Ta za jeho působení nechala na podporu českého exportu vytvořit takzvanou Bílou knihu pro vesmír. Padly na ni tři miliony a odborníci tvrdí, že je to jen o cár papíru. Nejde přitom o jediný sporný projekt z Juklovy éry. Dal například za osm milionů korun ročně vytvářet webové stránky, na nichž se neobjevuje nic originálního, pouze zprávy sepsané úředníky ministerstva obchodu a průmyslu. Jukl pracoval ve společnosti od roku 2006. Letos na začátku dubna se s ním ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) rozloučil. „S panem Juklem jsme se neshodli na mnoha bodech nové proexportní strategie, kterou ministerstvo připravilo,“ řekl Kuba, do jehož resortu agentura přísluší. Nyní se ukazuje, že rozpory mohou být hlubší a stojí za nimi miliony ze sporných projektů.

mezi nepřehledné množství subjektů. Práce agentury, která si na sestavení Bílé knihy najala firmu bez zkušeností v oboru, se potkala s nepochopením také na ministerstvu dopravy. To český kosmický program zaštiťuje. Ministerstvo se materiálem „made in CzechTrade“ odmítá zabývat a považuje ho za interní dokument agentury.

Druhý díl knihy Tím ale příběh „vesmírné knihy“ nekončí. Ještě pod vedením bývalého ředitele Jukla zadala v únoru agentura CzechTrade výběrové řízení na její druhý díl. Nové vedení agentury zvažuje, co teď s ním. „Buď k projektu přistoupí ministerstvo dopravy a bude se ho účastnit, nebo jeho pokračování nemá žádný smysl,“ řekl Zdeněk Vališ, jehož ministr Kuba dočasně pověřil řízením agentury. Získat vyjádření od jeho předchůdce Jukla je nemožné. Po odchodu z čela společnosti CzechTrade získal možná ještě prestižnější post na ministerstvu zahraničí, kde se stal ředitelem ekonomické sekce. „Pokud chcete informace k působení pana ředitele v agentuře, obraťte se na její mluvčí. Pokud vás zajímá jeho práce na ministerstvu zahraničí, kontaktujete mluvčího ministerstva zahraničí,“ uvedla Juklova asistentka Jana Trnková.

Úřednický Star Trek Na první z nich upozornila Czech Space Alliance. Jde o asociaci českých firem, jež se zapojují do evropského kosmického programu. Jejich představitelům přišlo zvláštní, že v CzechTrade vzniká Bílá kniha pro vesmír, aniž kdokoli kontaktoval firmy, které se na kosmických projektech už dnes podílejí. „Vypsali projekt a tajili nám to,“ říká Petr Bareš z Czech Space Alliance. Agentura utratila tři miliony korun za osmdesát stránek textu. Materiál o téže kvalitě by podle odborníků pořídila přibližně za dvě stě tisíc. Polovinu z něj tvoří profily firem, které by se mohly do vesmírných projektů zapojit. „My jsme takový katalog pořídili za padesát tisíc. Kdyby nás oslovili, měli by to samé za pár korun,“ dodal Bareš. Sporný obsah mají i zbylé stránky, zabývající se možnostmi kosmického vývoje v Česku. Jen okrajově se věnují firmám, které na tomto poli dosáhly úspěchů. Čtenář získá informace o podnicích, jež by se mohly zapojit v budoucnu. To je sporné, protože seriózní kosmický výzkum trvá desetiletí. Navíc je těžké odhadovat, co by se stalo s dotacemi na kosmický program roztříštěnými

Internetová záhada TÝDEN se nynějšího vysoce postaveného úředníka ministerstva zahraničí nechtěl tázat pouze na Bílou knihu, ale i na spolupráci agentury CzechTrade s firmou Nexus. V tomto případě jde o desítky milionů korun. Společnost spolu s konsorciem jiných firem už od roku 2002 připravuje obsah webového portálu BusinessInfo. cz. Za tu dobu inkasovala desítky milionů na činnost, o níž vůbec není jisté, zda ji provádí. Na zvláštní obchod agentury CzechTrade vlastně upozornila sama firma Nexus. V únoru se stala jediným účastníkem výběrového řízení, kterým se CzechTrade pod Juklovým vedením snažila zajistit pokračování internetového portálu za stejně

90

podivných podmínek, jaké fungovaly dosud. Chtěl za to utratit 32 milionů korun během čtyř let. Stejné sumy platila agentura i v minulých letech. „Ze zadání bylo zřejmé, že je koncipováno na míru již stávajícího poskytovatele,“ uvedla ve svém stanovisku Česká informační agentura, kterou CzechTrade oslovila, aby se tendru rovněž účastnila. „V průběhu vyhlášení chodilo k zadávací dokumentaci několik dalších aktualizací, zadání bylo naprosto nepřehledné. Z těchto důvodů jsme se rozhodli nezúčastnit se podání nabídky,“ stojí v prohlášení. Verzi s předem jasným vítězem podporuje i současné vedení vládní agentury. „Skutečnost, že se do výběrového řízení přihlásil jediný uchazeč, potvrzuje tuto domněnku,“ uvedl dočasný ředitel Vališ z agentury CzechTrade. Zakázkou se zabývaly i další firmy z branže. Ty při posuzování zadávací dokumentace došly k závěru, že za nabízenou cenu není možné odvádět objednané služby, pokud by neexistovala ústní dohoda s CzechTrade, že na části odvedené práce netrvá.

Žahour vysvětluje, že se o zakázku nepřihlásila žádná jiná firma a že nové vedení společnosti CzechTrade zrušilo minulý týden výběrové řízení? „To vysvětlení mi nepřísluší,“ řekl Žahour. Týden co týden prý volá na CzechTrade a ptá se, co se stane se stránkami dál. „Vůbec nevím, co s tím chtějí dělat. Hrozí, že se jednoho dne stránky vypnou a bude se čekat na další rozhodnutí úřadů.“

Překlopené miliony Pracovník ministerstva průmyslu, který si přál zůstat v anonymitě, popsal TÝDNU, za co CzechTrade vlastně platí: práci údajně zvládnou čtyři lidé. Pro BusinessInfo.cz nevytvářejí vlastní obsah. Pouze na internetové stránky „překlápějí“ dokumenty, které vytvářejí úředníci. To vše s rozpočtem osm milionů ročně! V momentě, kdy CzechTrade pod Juklovým vedením zjistila, že se do tendru přihlásila jediná firma, mělo být výběrové řízení zrušeno. Takto mohl Jukl postupovat i podle starého zákona o veřejných zakázkách. Jeho nové znění by mu pokračování ve výběrovém řízení s jediným uchazečem rovnou „zatrhlo“. Nakonec to minulý týden učinila CzechTrade pod novým vedením, které tendr definitivně zrušilo. „Ano, bude nové výběrové řízení a v širším pojetí,“ řekl Vališ. Zadání chce vytvořit tak, aby uchazeči mohli představit vlastní řešení webových stránek. „Rozhodně nebudeme nic přihrávat jedinému zájemci,“ dodal Vališ. Majitel firmy Nexus Jiří Žahour, která si penězi z vládní agentury přilepšuje již deset let, označil informace TÝDNE o snadném výdělku za hloupost. Stránky BusinessInfo.cz podle něho připravuje až devět lidí, cena navíc zahrnuje videozáznamy z konferencí a právní služby. Jak si ale

91

Příloha č.4 Hospodářské noviny – vydání ze 14.08.2012 – Zuzana Kubátová - Téma

92

Příloha č.5 Hospodářské noviny – vydání ze 14.08.2012 - Vojtěch Blažek - Fokus

93

Příloha č.6 Časopis Euro - 08.10.2012 - 41/2012 – Petra Pelantová – report podpora exportu – str.32

Teplé místo pro rebely Plán na výměnu vedení České exportní banky a pojišťovny EGAP začíná dostávat vážné trhliny. Nepřehledná personální situace ve státem vlastněných institucích na podporu českého exportu pokračuje. Sice už nepadají hlavy, ovšem hledání nového vedení České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) provází řada nejasností. Jen pro připomenutí: šéfové zmiňovaných firem, které spravují miliardy korun na podporu českého exportu, podali třetí zářijový týden svou rezignaci. Tomáš Uvíra coby šéf ČEB ani Karel Pleva za EGAP nechtěli svůj odchod komentovat. Skončil i Plevův náměstek Jiří Skuhra. Ministr financí Miroslav Kalousek za svůj resort coby akcionáře obou institucí prohlásil, že všichni odešli na vlastní žádost. Pravdou ale je, že Pleva, Uvíra i Skuhra dostali z ministerstva financí již připravenou rezignaci pouze k podpisu. Skuhra ji dokonce obdržel „na uvítanou“ ihned po svém návratu ze služební cesty ve Vietnamu. Loajalita především V ČEB vygradovala situace letos v létě, kdy Uvíra poslal na ministerstvo financí návrh na odvolání svého kolegy z představenstva Michala Bakajsy, který v bance vede sekci obchodu. Jejich vztah se začal zhoršovat začátkem letošního roku. Na spoustu věcí měli jiný názor a rozhodně nešlo jen o to, že Uvíra odvolal dlouholetého šéfa risku Karla Tlustého a na jeho místo chtěl protlačit Františka Jakuba, nechvalně proslulého kontroverzním řízením Komise pro cenné papíry. Uvíra přišel do vedení ČEB začátkem roku 2011. Jeho kvalifikací pro vstup do světa bankovního byznysu bylo pouze to, že v devadesátých letech pracoval jako zaměstnanec První slezské banky a posléze ČNB. Po přelomu tisíciletí pracoval pro Středočeskou plynárenskou či Aero Vodochody. V roce 2007 nastoupil na ministerstvo financí a vybudoval si pověst loajálního státního úředníka. Když ho Kalousek loni začátkem roku vyslal do vedení ČEB, zejména v centrální bance, která musí nového šéfa ČEB schválit, bylo rušno. A rušno bude i nyní. ČNB totiž bude mít pří výběru nového vedení opět poslední slovo. Špatné úvěry? Jen výmluva Uvíra přišel do banky v době, kdy se velký objem úvěrů

přidělených za éry předcházejícího dostal do problémů. Toho nový šéf šikovně využil. Po svém nástupu řekl, že hodlá v ČEB udělat pořádek a nastavit novou strategii, aby se nesplaceným půjčkám předešlo. Jakkoli vypadal objem klasifikovaných půjček hrozivě, nešlo o žádnou časovanou bombu, jak bylo prezentováno. Jejich podíl vychází nyní u ČEB na dvanáct procent, tehdy to bylo ještě méně. Průměr komerčních bank za korporátní segment činí zhruba osm procent. A vzhledem k tomu, že exportní banka se na rozdíl od bank zaměřuje výhradně na projekty v rizikových regionech, nejedná se o katastrofu.

Super alibi Uvírovy změny byly tolerovány do doby, než se začal míchat do obchodu. Tuto sekci měl totiž na starost výhradně Bakajsa. „Jestliže Uvíra za jeho zády jednal s klienty, nelze se divit, že se od začátku letošního roku jejich vztahy zhoršovaly,“ říká zdroj z banky. Uvírovo angažmá vygradovalo letos v létě. V červenci zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zprávu o stavu ČEB a nešlo o žádné lichotky. Banka prý v minulosti chybovala u úvěrů v objemu přesahujícím osm miliard korun. A tudíž je přidělila neoprávněně, napsal NKÚ. Kontrolní akci, kterou úřad provedl v ČEB, vedl bývalý poslanec za ODS Daniel Reisiegel. Ve svém životopise Reisiegel píše, že v minulosti pracoval jako auditor pro společnost HZ Praha. Z obchodního rejstříku plyne, že tato firma dřív vlastnila spolu s Uvírovým otcem společnost HZ Ostrava, kde je nyní Alfred Uvíra jediným majitelem. Uvíra odmítá, že by se s Reisiegelem nějak blíže znal. Když ale probíhala kontrola, lidé z ČEB prý měli přísný zákaz s kontrolory komunikovat a na starost si to vzal sám Uvíra. Divné je i to, že po zveřejnění ostré kritiky ze strany NKÚ její ředitel exportní banku vůbec nebránil. Jen řekl, že závěry NKÚ čekal, a na jejich základě chystá rozsáhlé personální změny včetně výměny Bakajsy coby šéfa obchodní sekce. Závěry kontrolorů přitom stály na velmi slabých základech.

94

Většina z úvěrů, o kterých úřad tvrdí, že byly přiděleny neoprávněně a ČEB při jejich přidělování porušila zákon o bankách, měla jen formální chyby. Například některé dokumenty byly v termínu dodány jako kopie a originály přišly až dva týdny po požadované lhůtě. Jinými slovy, i kdyby chyby kritizované kontrolory z NKÚ ČEB neudělala, neznamená to, že úvěr by nezkolaboval. Uvíra ovšem použil závěry NKÚ jako alibi, aby mohl v ČEB udělat čistku.

A je otázkou, zda by nehájil zájmy svého bývalého chlebodárce, který jak známo, je velmi štědrý k lidem s kontakty na správném místě. Ostatně i v případě Uvíry se spekulovalo o jeho napojení na skupinu J&T. Ani jméno exministra zemědělství Ivana Fuksy, které se v souvislosti s novým vedením neoficiálně skloňovalo, není úplně z odborných kruhů. Fuksa by ale měl šanci, neboť v minulosti šéfoval dozorčím radám v ČEB i EGAP. Vazby na ČEB má i Alena Očková, o které se také mluví. Šéfka exportního financování HSBC v exportní bance v minulosti pracovala. Rozhodující budou kritéria výběrů i složení výběrové komise. Podle informací týdeníku Euro ale ministr Kalousek volal koncem minulého týdne Bakajsovi, aby se do výběrového řízení nepřihlašoval. I to by naznačovalo, že půjde o frašku a nikoli o seriózní hledání nového šéfa. EGAP i ČEB tvoří základní pilíř státní podpory českého exportu na rizikové trhy. Zatahovat je do politické hry se může vývozu, na kterém je tuzemská ekonomika tolik závislá, vymstít. Zvlášť když o akceschopnosti státní agentury CzechTrade lze pochybovat. O situaci v aférami zmítaném CzechInvestu ani nemluvě.

Výběrové řízení, nebo fraška? Pokud by spolu s Uvírou neodešel i Pleva, celá situace mohla vypadat tak, že Uvíra to přehnal a začal vládnout na úkor obchodu. Na rozdíl od Uvíry byl ale Pleva coby dlouholetý generální ředitel EGAP považován v oboru za experta. Ne všechny kroky, které dělal, měly pozitivní ohlas, jenže politiku do byznysu Pleva nikdy nemíchal. Stejně jako Bakajsa. Zda nešlo o plán, jak připravit půdu pro loajálnější vedení nakloněné politickým, či dokonce některým soukromým kruhům, ukáže až způsob výběru nového vedení. Například jméno Kamila Zieglera, o kterém se minulý týden spekulovalo, tomu nasvědčuje. Ziegler coby vládce Sazky byl v minulosti vysokým manažerem skupiny PPF.

95

Příloha č.7 Časopis Euro - 26.11.2012 - 48/2012 – Petra Pelantová – report státní správa – str.28

Ekonomická diplomacie na truc Ministerstvo průmyslu vybírá lidi na nové obchodní mise v zahraničí. Bez účasti ministerstva zahraničí. Přetahovaná o podobu ekonomické diplomacie vstoupila do dalšího kola. Výběr lidí do pozic ekonomických diplomatů vysílaných za ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pro nově otvírané obchodní mise například v Brazílii, Číně, Indii nebo Argentině je v plném proudu. Jenže bez účasti ministerstva zahraničních věcí (MZV). Dle kompetenčního zákona však reprezentace České republiky v zahraničí spadá výhradně pod něj. Jestliže tedy lidé z MPO nebudou mít akreditaci od MZV, není jasné, zda v cizině vůbec budou moci legálně působit. Ministerstvo zahraničí už kvůli novým obchodním misím poslalo na MPO dotazy, jak budou tito lidé akreditováni nebo jaká bude náplň jejich práce. „Chceme si vyjasnit role a právní aspekty působení zahraničních misí,“ sdělil vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivan Jukl. MPO se ale oficiálně nechce k této věci vyjádřit, neboť to prý bude „otázkou jednání v nejbližších týdnech“. Otec Mejstřík Pro nově otvírané obchodní mise MPO v rámci plnění nové exportní strategie se vybralo devět zemí (viz Kuba jde do světa). Sedm z nich přitom bylo před časem zejména kvůli úsporám zavřeno. Staronově se má otevřít reprezentace pod hlavičkou ministerstva průmyslu a obchodu například v Austrálii nebo v Brazílii. Zcela nově chce MPO dostat českou reprezentaci do Bogoty v Kolumbii a Dakaru v Senegalu. „Na obou bychom byli rádi společně s ministerstvem zahraničních věcí. Už jsme o tom MZV informovali s tím, že jsme ochotni se podílet poměrnou částí na nákladech,“ sdělil Tomáš Paták z odboru komunikace MPO. „V plném rozsahu je respektována role vedoucího zastupitelského úřadu. Je zájmem MPO, aby byl projekt obchodních míst realizován v partnerském vztahu s MZV ve prospěch české ekonomiky a jejích firem,“ stojí v oficiálním vyjádření ekonomického ministerstva. Háček je ale v tom, že pokud ministerstvo zahraničí u výběru obchodních radů vysílaných za MPO nebude a jen „bude informováno“, stěží jim může poskytnout

jakoukoli podporu. A akreditaci, bez které se oficiální reprezentant České republiky v zahraničí jen těžko obejde, už vůbec ne. „Akreditaci ministerstva zahraničí by tito lidé mít měli,“ domnívá se Michal Mejstřík coby hlavní tvůrce exportní strategie. Jak vyplývá z podmínek výběrového řízení, lidé vybraní MPO musí mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu, což by mohlo být určitou zárukou pro Černínský palác, že jde o důvěryhodné jedince. „Důležité je, že budou obsazeny další lokace a že to budou mimoevropské lokace. Rozhodnutí, jakým způsobem budou tito lidé vybírání, nebylo učiněno za mé přítomnosti a je na diskusi,“ poznamenal Mejstřík. Mimochodem, podobný tah jako MPO chystá i Česká exportní banka (ČEB). Na nedávné exportní konferenci totiž oznámila, že chce nově otevřít vlastní reprezentaci v Turecku.

Cestovka CzechTrade O svém záměru rozjet vlastní síť obchodního zastoupení informovalo ministerstvo průmyslu už začátkem roku 2011. Reagovalo tak na fakt, že ministerstvo zahraničí v rámci úspor rozhodlo o zrušení obchodněekonomických úseků na ambasádách, kde pracovali i lidé z MPO. Ministerstvo průmyslu ještě pod vedením Martina Kocourka chtělo zkusit rozjet ekonomickou diplomacii přes CzechTrade,což se nedařilo, neboť agentura si chtěla lidi, kteří budou vyjíždět do zahraničí, vybírat sama. Kocourkův nástupce Martin Kuba ale letos v rámci reorganizace a naplňování exportní strategie udělal od 1. srpna ze všech zaměstnanců společnosti CzechTrade v zahraničí zaměstnance ministerstva. K vyjíždění do zahraničí přes CzechTrade už by tedy ministerstvu průmyslu nemělo stát nic v cestě. Mimochodem i tento Kubův tah je sporný, neboť lidé za CzechTrade, ze kterých jsou nyní zaměstnanci MPO, byli v zahraničí akreditováni coby zaměstnanci vládní agentury. Působit jako zaměstnanec vládní agentury, anebo ministerský úředník, přitom může být v některých zemích obrovský rozdíl a místní úřady v daném státě by s tím mohly

96

mít velký problém. Problém s tím ale mohou mít i daňové úřady v Česku, až budou chtít vysvětlit fakt, že CzechTrade fakturuje firmám cenu za práci, kterou provedl zaměstnanec ministerstva průmyslu.

dostatečně a správně. Jde o to, jak se tato pravidla dodržují,“ poznamenal zdroj z ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován. Jedná se totiž o velmi citlivou oblast. Oba resorty, byť se mezi sebou nemohou shodnout, dobře vědí, že v zahraničí musejí působit jednotně.

Limitující faktor Obě ministerstva nicméně v oficiálních vyjádřeních nešetří slovy, jak moc jim jde o české exportéry. Pravda ale je, že na pilíře státní podpory tuzemských vývozců lze v současné době spoléhat jen těžko. Všechny čtyři instituce, prostřednictvím kterých má stát podporovat český export, jsou nyní bez šéfa. Šéf CzechInvestu Miroslav Křížek musel odejít poté, co se agentura dostala do hledáčku protikorupční policie. Jejím vedením byl dočasně pověřen Petr Očko. Provizorní vedení má také CzechTrade, v jehož čele stojí dočasně Zdeněk Vališ. Ivana Jukla, který je nyní na ministerstvu zahraničních věcí, odvolal Kuba letos na jaře kvůli „neshodám nad exportní strategií“. Bez šéfů je rovněž ČEB a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). U nich by ale nově vybraní šéfové měli nastoupit během několika týdnů. Neschopnost MPO a MZV domluvit se poškozuje především exportéry. „V drtivé většině exportéři nečekají na pomoc státu, jenže jsou teritoria, kde se bez státní podpory neobejdou,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podobně se vyjadřuje i šéf Asociace exportérů Jiří Grund. „Kompetenční spory mezi MPO a MZV trvají již delší dobu a jistě to negativně ovlivňuje úroveň české ekonomické diplomacie. Osobnosti obchodních radů jsou v mnoha zemích limitujícím faktorem úspěchu či neúspěchu českých firem. Požadavky obou ministerstev se mísí a nepřináší to nic dobrého,“ tvrdí Grund.

Jako za Kavana Původní dohodu, která jasně stanovovala, co bude dělat v zahraničí ministerstvo zahraničních věcí a co už je hřiště ministerstva průmyslu a obchodu, uzavřeli ještě Jan Kavan jako ministr zahraničí s Miroslavem Grégrem – tehdejším šéfem MPO. Pravidla fungovala řadu let. Když přišel do Černínského paláce Karel Schwarzenberg, domluvil se se svým protějškem Martinem Kocourkem na pravidlech, která lze shrnout následovně: Pokud půjde o čistý byznys bez účasti, podpory či garance kteréhokoli státu, jde o záležitost MPO. Vše ostatní řeší MZV. „Pravidla i legislativa jsou v případě kompetencí MPO a MZV nastavená

97

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR


STUDIJNÍ OBOR

6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku


NÁZEV PRÁCE

VEDOUCÍ PRÁCE

doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.

INSTITUT

IUF – Institut účetnictví a finančního řízení podniku

POČET STRAN

79

POČET OBRÁZKŮ

5

POČET TABULEK

7

POČET PŘÍLOH

7

ROK ODEVZDÁNÍ

2013

STRUČNÝ POPIS

Zaměření a cílem práce je objasnit význam ekonomické diplomacie; analyzovat systém, strukturu, cíle a subjekty, které se podílejí na realizaci české ekonomické diplomacie; uvést příklady úspěšných zahraničních praxí a jejich srovnání; představit možná východiska k reformě ekonomické diplomacie České republiky. Těmto cílům je podřízena i struktura práce.

KLÍČOVÁ SLOVA

Ekonomická diplomacie, export, zahraniční investice, CzechTrade, CzechInvest, ČEB, EGAB, zahraniční politika

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne

ANNOTATION AUTHOR

Bc. Michaela Fenglova

FIELD

6208T138 Corporate Finance Management in the Global Environment

Economic diplomacy of the Czech Republic

THESIS TITLE

SUPERVISOR

doc. Ing. Stanislav Saroch, Ph.D.

INSTITUTE

Institute of Finance and Accounting

NUMBER OF PAGES

79

NUMBER OF PICTURES

5

NUMBER OF TABLES

7

NUMBER OF APPENDICES

7

YEAR

2013

SUMMARY

The aim and a main goal of this thesis is to clarify the importance of economic diplomacy; to analyze the system, structures, objectives and entities involved in the implementation of economic diplomacy of the Czech Republic. The thesis gives examples of successful foreign practice and a comparison of them. It presents possible solutions to reform the economic diplomacy of the Czech Republic. The structure of the thesis is adapted to the aim and the main goal.

KEY WORDS

Economic diplomacy, export, foreign investment, CzechTrade, CzechInvest, CEB, EGAB, foreign policy

THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Recommend Documents