ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
PODNIKOVÉ FINANČNÍ PLÁ NOVÁNÍ
Martina ŠÍDOVÁ
Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Martina Šídová
STUDIJNÍ OBOR
6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
NÁZEV PRÁCE
Podnikové finanční plánování
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
INSTITUT
IUF
POČET STRAN
80
POČET OBRÁZKŮ
12
POČET TABULEK
16
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
KLÍČOVÁ SLOVA
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
Tématem diplomové práce je podnikové finanční plánování. Cílem diplomové práce je analyzovat společnost Polytex, s. r. o. a její okolí a na základě této analýzy navrhnout vlastníkovi podniku, jak by mohl vypadat finanční plán pro r. 2010 – 2014. Byla provedena i stručná finanční analýza plánu a výchozí situace z let 2007 – 2009 a na základě této analýzy bylo zhodnoceno, zda se finanční situace společnosti vlivem plánu zlepšila / zhoršila. V závěru byla navrhnuta opatření vedoucí ke zlepšení finanční situace. Podnikové finanční plánování, plánování nákladů a výnosů, plánovaná rozvaha a dodatečná potřeba externího kapitálu
ANNOTATION
AUTHOR
Martina Šídová
FIELD
6208T138 Corporate finance management in the global environment
THESIS TITLE
Corporate Financial Planning
SUPERVISOR
doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
INSTITUTE
IUF
YEAR
NUMBER OF PAGES
80
NUMBER OF PICTURES
12
NUMBER OF TABLES
16
NUMBER OF APPENDICES
3
SUMMARY
KEY WORDS
2011
The theme of the thesis is corporate financial planning. The purpose of the thesis is to analyse the company Polytex, Ltd. and its surroundings, and on the basis of this analysis to suggest the owner of the company the possible financial plan for the years 2010 – 2014. A brief analysis of the financial plan and the initial situation of the years 2007 - 2009 was made, and on the basis of this analysis it was assessed whether the company´s financial situation had improved or worsened as a result of the financial plan. At the end there are recommendations which can lead to the financial situation improvement. Corporate financial planning, planning of costs and revenues, planned balance sheet and need of additional external capital
Prohlašuji,
ţe
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 07. 08. 2011
…………………………….. 3
Děkuji paní doc. Ing. Romaně Čiţinské, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů 4
OBSAH 1
Úvod .............................................................................................................. 10
2
Strategické plánování .................................................................................... 12
3
4
2.1
Analýza a hodnocení podniku ................................................................. 12
2.2
Analýza a prognóza vývoje okolí podniku ............................................... 12
2.3
Stanovení poslání a cílů .......................................................................... 12
2.4
Strategie podniku .................................................................................... 13
Finanční plánování ........................................................................................ 16 3.1
Podstata finančního plánování ................................................................ 16
3.2
Dlouhodobý finanční plán ........................................................................ 17
3.3
Krátkodobý finanční plán ......................................................................... 18
Plánování výnosů, nákladů a výsledku hospodaření ..................................... 20 4.1
4.1.1
Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb ...................................... 20
4.1.2
Ostatní výnosy .................................................................................. 20
4.2
5
Plánování výnosů .................................................................................... 20
Plánování nákladů ................................................................................... 21
4.2.1
Stanovení nákladů v relaci k trţbám ................................................. 21
4.2.2
Individuální stanovení nákladových poloţek ..................................... 22
4.3
Plánování výsledku hospodaření a daně z příjmů ................................... 23
4.4
Dividendová politika ................................................................................ 24
Plánová rozvaha a potřeba dodatečného externího kapitálu ......................... 25 5.1
Přístupy ke stanovení plánové rozvahy ................................................... 25
5.2
Plánování rozvahových poloţek závislých na trţbách ............................. 25
5.2.1
Metoda procentních poměrů k trţbám .............................................. 25
5.2.2
Regresní metoda .............................................................................. 26
5.2.3
Metoda ukazatelů obratu .................................................................. 26 5
5.3
Plánování dalších poloţek rozvahy ......................................................... 26
5.3.1 5.4 6
7
8
Plánování stálých aktiv ..................................................................... 26
Stanovení dodatečného externího kapitálu ............................................. 27
Volba kapitálové struktury ............................................................................. 28 6.1
Řízení likvidity a pracovního kapitálu ...................................................... 29
6.2
Stanovení optimální kapitálové struktury ................................................. 31
Finanční analýza ........................................................................................... 32 7.1
Cíle finanční analýzy, její vstupy a uţivatelé ........................................... 32
7.2
Metody finanční analýzy .......................................................................... 33
7.2.1
Horizontální a vertikální analýza ....................................................... 33
7.2.2
Analýza poměrových ukazatelů ........................................................ 33
7.2.3
Pyramidový rozklad ukazatelů .......................................................... 38
7.2.4
Sloţené a bonitní ukazatele .............................................................. 38
7.2.5
Ekonomická a trţní přidaná hodnota ................................................ 38
7.2.6
Analýza na bázi peněţních toků ....................................................... 38
Analýza současné situace a představení společnosti ................................... 39 8.1
Představení společnost Polytex .............................................................. 39
8.1.1
Historie ............................................................................................. 39
8.1.2
Současnost ....................................................................................... 40
8.2
Co jsou to netkané textilie a jejich vyuţití ................................................ 41
8.2.1
Definice netkaných textilií ................................................................. 41
8.2.2
Výroba netkaných textilií, jejich postavení a uţití .............................. 41
8.2.3
Sdruţení podniků podnikajících s netkanými textiliemi a odborné
časopisy ........................................................................................................ 44 8.3
Netkané textilie vyráběné ve společnostě Polytex .................................. 45
8.3.1
Pouţití netkaných textilií vyráběných ve společnostě Polytex .......... 45 6
8.4
Analýza trhu netkaných textilií ................................................................. 47
8.4.1
Textilní trh obecně ............................................................................ 47
8.4.2
Trh netkaných textilií ......................................................................... 51
Návrh dlouhodobého finančního plánu .......................................................... 53
9
9.1
Východiska finančního plánu ................................................................... 53
9.1.1
Stanovení jednotlivých poloţek plánovaného výkazu zisku a ztráty . 56
9.1.2
Stanovení jednotlivých poloţek aktiv a pasiv plánované rozvahy ..... 61
9.2
Plánovaný výkaz zisku a ztráty ............................................................... 66
9.3
Plánovaná rozvaha.................................................................................. 67
9.4
Přehled plánovaných peněţních toků pro r. 2010 – 2014 ....................... 69
9.5
Finanční analýza finančního plánu .......................................................... 70
9.5.1
Analýza rentability............................................................................. 70
9.5.2
Analýza likvidity ................................................................................ 71
9.5.3
Analýza ukazatelů aktivity ................................................................. 72
9.5.4
Analýza zadluţenosti ........................................................................ 73
10
Závěr ......................................................................................................... 74
11
Seznam literatury ....................................................................................... 77
12
Seznam příloh ........................................................................................... 80
7
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ DM
Dlouhodobý majetek
CF
Cash Flow
CK
Cizí kapitál
CP
Cenné papíry
ČPK
Čistý pracovní kapitál
DM
Dlouhodobý majetek
DDHM
Drobný hmotný dlouhodobý majetek
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DK
Dlouhodobý kapitál
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
EAC
Ernings Available for Common Stockholders – zisk pro akcionáře
EAT
Earning After Taxes – zisk po zdanění
EBITDA
Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation – zisk před úroky, odpisy a zdaněním
EBIT
Earnings Before Interest and Taxes – zisk před úroky a zdaněním
FA
Finanční analýza
FM
Finanční majetek
FP
Finanční plán
VH
Výsledek hospodaření
i
Úroková sazba v %;
KS
Kapitálová struktura
KSADK
Krytí stálých aktiv dlouhodobým kapitálem
NOPAT
Net Operation Profit After Taxes – provozní zisk po zdanění plus úroky (nebo zisk po zdanění plus úroky po zdanění)
NT
Netkané textilie
8
PK
Pracovní kapitál
SA
Stálá aktiva
SBU
Strategic Business Unit
rD
Výše dluhu v Kč
t
Koeficient sazby daně z příjmů
ÚJ
Účetní jednotka
VK
Vlastní kapitál
WACC
Weighted Average Costs of Capital; Průměrné váţené náklady kapitálu
WTO
World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
ZC
Zůstatková cena
ŢP
Ţivotní prostředí
9
1 ÚVOD Finanční analýza zachycuje a zobrazuje děje, které jiţ v podniku proběhly. Pro finančního manaţera minulost představuje pouze určité zrcadlo, toho, co jiţ v podniku proběhlo. Ale aby byl finanční manaţer schopen plnit základní cíle podniku, tedy např. maximalizovat hodnotu společnosti, pak musí být i schopen předvídat budoucnost a domýšlet praktické důsledky rozhodnutí, které se týkají budoucnosti.
O
výsledky
těchto
rozhodnutí
se
zajímají,
jak
vlastníci,
tak potencionální investoři, kteří zvaţují, kam budou investovat svoje dočasně volné peněţní prostředky. Finanční plánování však nestojí o samotě. Představuje součást strategického plánování. Předtím neţ společnost začne sestavovat finanční plán, měla by analyzovat a vyhodnotit svůj podnik, stanovit si svoje cíle a zhodnotit svoji podnikatelskou strategii. Součástí strategické analýzy a hodnocení podniku bývá analýza zdrojů, výrobního programu, ekonomické a finanční situace, vyhodnocení silných a slabých stránek podniku a také analýza a prognóza vývoje okolí podniku. Všechny tyto věci mají vliv na finanční plán. Pro svou diplomovou práci na téma podnikové finanční plánování jsem si vybrala společnost Polytex, s. r. o. se sídlem v Malých Svatoňovicích. Společnost se zbývá výrobou netkaných textilií a výrobků s nimi kombinovaných a jejich prodejem. Cílem diplomové práce je analyzovat podnik a jeho okolí a na základě této analýzy navrhnout vlastníkovi, který je zároveň i manaţerem podniku, jak by mohl vypadat finanční plán pro r. 2010 aţ 2014. Rovněţ bude provedena finanční analýza plánu a výchozí situace z let 2007 – 2009 a bude zhodnoceno, zda se finanční situace podniku vlivem plánu zlepšila / zhoršila a budou navrhnuta opatření vyplývající z finanční analýzy a vlastního vyhodnocení finančního plánu. Diplomová práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. V teoretické části bude popsáno strategické a finanční plánování, metody vedoucí ke stanovení plánovaného VZZ a rozvahy, volba vhodné kapitálové struktury,
10
která souvisí s finančním plánem a v teoretické části je také uvedena stručná charakteristika finanční analýzy. V druhé,
praktické
části
bude
charakteristika
vybraného
podniku,
bude
zde popsáno, co to vlastně jsou netkané textilie a k čemu se pouţívají. Dále zde bude popsán vývoj textilního průmyslu a trhu netkaných textilií. Těţištěm praktické části pak bude kapitola 9, kde budou popsána východiska finančního plánu, bude navrhnut VZZ, rozvaha a plánovaný CF z provozní činnosti. V této kapitole bude také provedena finanční analýza celého plánu a výchozích let 2007 – 2009. Na základě toho bude vyhodnoceno, jaký má finanční plán vliv na finanční situaci podniku a navrhnuta opatření ke zlepšení této situace.
11
2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ „Strategické finanční plánování je nedílnou součástí podnikového strategického plánování, kdy FP tvoří určitý základní pilíř strategického plánu. Tvorbu strategického plánu podniku, jehoţ jednou ze základních sloţek je strategický FP, lze rozčlenit do několika základních kroků, které tvoří analýza a hodnocení podniku, analýza a prognóza vývoje okolí podniku, stanovení poslání a cílů podniku, tvorba a hodnocení variant podnikové strategie, zpracování plánu.“ 2.1
1
ANALÝZA A HODNOCENÍ PODNIKU
Kvalitní strategické plánování vyţaduje, aby byly získány a vyhodnoceny informace, které charakterizují podnik. Jde o provedení diagnózy a hodnocení výchozí situace podniku, které umoţňují specifikovat moţnosti a schopnosti podniku vytvářet výrobky (např. výzkum a vývoj), vyrábět výrobky (např. výroby výrobků, technologie), zajistit finanční stabilitu, reprodukci a rozvoj podniku. [3] Součástí je analýza a hodnocení zdrojů podniku, výrobního programu, ekonomické a finanční situace a silných a slabých stránek podniku. 2.2
ANALÝZA A PROGNÓZA VÝVOJE OKOLÍ PODNIKU
Analýza okolí se zaměřuje na analýzu makrookolí a mikrookolí. Budoucí vývoj většiny faktorů je nejistý a prognózy mají omezenou platnost. Mnoho faktorů představuje příčinu podnikatelského rizika. Na druhé straně vývoj okolí přináší příleţitosti, jejichţ vyuţití můţe přinést podniku značný efekt. 2.3
STANOVENÍ POSLÁNÍ A CÍLŮ
Poslání je obecné vyjádření hlavních směrů činnosti podniku, sjednocující filozofií, vyjádřením toho, proč podnik existuje, jaká je jeho oblast působnosti. Strategické podnikové cíle jsou konkrétnější a pracují s číselnými veličinami. Mohou se vztahovat k podniku jako celku nebo k jednotlivým funkčním oblastem. Příkladem můţe být např. inovace výrobního programu. Strategické cíle ve finanční oblasti mají významné postavení a úzce se vztahují ke strategickému FP. Finanční cíle zahrnují cíle formulované např. jako
1
Fotr (1999, str. 12)
12
zabezpečení dostatečné finanční stability, pokud jde o schopnost podniku hradit své závazky. 2.4
STRATEGIE PODNIKU
Známe 3 základní sloţky strategie, kterými jsou strategická analýza, vlastní tvorba strategie v různých úrovních a implementace strategie do praxe. Z obrázku 1 je patrné, ţe strategie neodráţí jen dosavadní finanční výkonnost podniku vyjádřenou finanční kondicí, ale ţe manaţeři musí také zvaţovat budoucí vývoj podnikatelského prostředí, a to z makroekonomického i mikroekonomického hlediska. Strategie je obvykle formována pro tři základní úrovně, a to pro podnik, podnikatelské jednotky podniku (SBU) a funkční oblasti podniku. Základním východiskem tvorby strategie je maximalizace hodnoty pro vlastníky. Podnik zaměřuje pozornost na zvyšování hodnoty podniku. Společnost musí definovat obory a trhy, kde bude operovat, kde se chce rozvíjet, příp. kam chce proniknout. Strategická analýza předchází formulaci strategie, její obsah je patrný z obrázku 1. Podstatou je odhadnou budoucí trendy a jevy. U podniků působících na více národních trzích lze rozlišit tři přístupy k řešení rozdílnosti mez státy a národy v podnikových strategiích. [8]
13
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Analýza strategických cílů
Interní analýza (SW)
Externí analýza (OT)
Implementace strategie Organizační struktura
Implementa ční programy
Formulace strategie
Kontrolní mechanismy
Strategie SBU
Podniková strategie
Funkční strategie
Globální strategie
Kultura a způsob řízení
Zdroj: Kislingerová (2007, str. 114) Obr. 1 Základní sloţky strategického managementu Strategické
plánování
má
rostoucí
důleţitost
v době,
kdy
trendem
je decentralizované rozhodování. Plán se stává formou komunikace cílů celé společnosti a formou směřování snah jednotlivců k jejich příspěvku k naplnění firemní strategie. „Základní kroky strategického plánovacího procesu: 1. Hodnocení výkonnosti ve vazbě na definované cíle a identifikaci rozdílů. 2. Posouzení vzniklých rozdílů s ohledem na podmínky okolí. 3. Posouzení rozdílů s ohledem na vnitřní předpoklady. 4. Identifikace budoucích cílů při zváţení vzniklých odchylek. 5. Široké plány činností k dosaţení cílů. 6. Identifikace zdrojů nezbytných pro funkční oblasti k realizaci plánů. 7. Agregace potřeb funkčních oblastí do potřeby SBU. 8. Alokace zdrojů jednotlivých SBU. 9. Realokace zdrojů funkčním oblastem. 10. Rozmístění zdrojů v rámci funkčních oblastí. 11. Monitorování uţití zdrojů funkčních oblastí. 12. Monitorování zdrojů jednotlivých SBU.
14
Strategie jsou rozpracovávány do dlouhodobých a krátkodobých plánů, jejichţ integrální součástí, moţno říci nejsloţitější, je finanční plán.“ 2 Další části strategického plánu jsou plán prodeje a marketingu, plán výroby, plán zásobování, plán investic, plán výzkumu a vývoje, personální plán. Finanční plán „Ústřední postavení v soustavě dílčích plánů zaujímá FP, který hraje určitou integrující roli a má charakter souhrnného, resp. komplexního plánu. FP tvoří 4 základní sloţky, a to:
plánový výkaz zisků a ztrát, zobrazující plánované výnosy, náklady a VH, který podnik předpokládá v jednotlivých letech plánovacího období,
plánová rozvaha, charakterizující vývoj majetku podniku, tj. jeho stálých a oběţných aktiv i zdrojů financování tohoto majetku vlastním a cizím kapitálem,
plán peněţních toků, specifikující předpokládané příjmy a výdaje v jednotlivých letech plánovacího období včetně pohotových prostředků (finančního majetku) ne konci kaţdého roku,
soustava finančních ukazatelů, slouţící k posuzování variant plánu.“3
Základním úkolem FP je zabezpečit podnik finančními zdroji, které jsou vytvořeny buď činností (interní zdroje), nebo získány z vnějšku (externí zdroje). Kaţdý dílčí plán ovlivňuje FP, výstupy FP působí na realizovatelnost dílčích plánů, a obvykle je nutná korekce těchto plánů.
2 3
Kislingerová (2007, str. 116 – 117) Fotr (1999, str. 22 – 23)
15
3 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 3.1
PODSTATA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ
FP je proces rozhodování o rizicích, která jsou pro podnik zajímavá a v nichţ spotřebuje i určité příleţitosti, o rizicích, která nejsou nezbytná, a o těch, která zajímavá nejsou. Finanční plánování má za úkol stanovit finanční cíle podniku a určit prostředky, jak těchto cílů dosáhnout. Finanční plánování by mělo vytvářet předpoklad pro zajištění finančního zdraví a dlouhodobé finanční stability podniku. Zahrnuje rozhodování o způsobu financování, o investování kapitálu s cílem jeho zhodnocení, jakoţ i o peněţním hospodaření. [8] Plánování, resp. jeho koncepce je zaloţena na systémovém přístupu. Jedná se vţdy o kontinuální, cílenou činnost, která řeší daný problém komplexně a koordinovaně s přihlédnutím ke všem důleţitým vnitřním a vnějším faktorům. Plánování úzce souvisí s kontrolou a někdy se tyto dvě činnosti prolínají. [12], [20] Finanční plánování se skládá z několika kroků, kterými jsou analýza finančních a investičních moţností podniku; promítnutí moţných budoucích důsledků současných rozhodnutí; zvolení alternativ, které jsou zahrnuty do FP; měření výkonnosti finančního plánu v porovnání s cíli stanovenými plánem. [8] Informace získává podnik z vnitřních a vnějších zdrojů. Po vypracování analýzy a zpracování plánu, kde jsou definovány cíle, musí podnik zvolit cesty, jak těchto cílů dosáhnout. Na závěr pak volí „optimální cíl“ a variantu, jak cíle dosáhnout. [8] Základní prvky FP tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz popisující zdroje a uţití hotovosti. Součástí je také část určená kapitálovým výdajům, většinou rozepsaným podle jednotlivých kategorií. Součástí FP je komentář, kde je sděleno, proč jsou tyto informace nutné a jakou obchodní strategií lze s jejich pomocí dosáhnout. V FP by měli být zveřejněny i body, jako je výzkum a vývoj, opatření ke zvýšení produktivity, design a marketing nových výrobků, cenová strategie atd. Tato část je výsledkem diskuse a dohod mezi manaţery a vlastníky podniku. [8] FP je specifická forma podnikatelského záměru, který je zformulován zpravidla na běţný obchodní rok s výhledem na 1 aţ 3 roky. [8] „Běţný obchodní rok je rozdělen do jednotlivých měsíců. Výslednou veličinou FP je potřeba / přebytek finančních prostředků v jednotlivých měsících obchodního roku. Podnik můţe 16
podnikat příslušné kroky k zajištění potřebného kapitálu nebo naopak plánovat rozvojové investice či jiné pouţití finančních přebytků. Tři poţadavky na efektivní finanční plánování jsou prognózování, nalezení optimálního FP, aktualizace FP.“4 Plánovací tým pracuje v podmínkách rizika a nejistoty. Zatímco riziko lze do určité míry předvídat, nejistota je všudypřítomná a při podstatných výkyvech je třeba tuto skutečnost reflektovat revizí FP. [12] 3.2
DLOUHODOBÝ FINANČNÍ PLÁN
Dlouhodobý FP se obvykle sestavuje na 5 let, některé společnosti ale pouţívají i horizont 10 let. Dlouhodobý FP hraje hlavní roli při rozhodování o budoucí činnosti podniku. Slouţí k realizaci určitého podnikatelského záměru, např. nákupu investičního majetku. Úkolem dlouhodobého FP je také efektivně obstarat kapitál. Dlouhodobé finanční plánování musí reagovat na fáze ţivotního cyklu podniku a přizpůsobit se efektům, které z tohoto cyklu vyplívají. Dlouhodobé cíle podniku jsou realizované pomocí rozpočtu finančních zdrojů a potřeb, kde se plánují výnosy, zisk, rozdělení zisku, potřeby zajišťující splnění dlouhodobých cílů atd. Dlouhodobý FP je zajišťován prováděcími ročními plány. Propočty dlouhodobé kapitálové potřeby zahrnují zaloţení podniku, rozšíření kapacit a restrukturalizaci. [8], [12], [20] Dlouhodobý FP obsahuje analýzu finanční situace, plán trţeb, plán CF, plánovanou rozvahu, investiční rozpočet, rozpočet externího financování, plán nákladů a výnosů (výsledovka). [8] Při sestavování FP se pouţívají následující metody [15]:
Metoda procentního podílu na trţbách: zde vycházíme z předpokladu, ţe hlavním akcelerátorem dynamického vývoje je růst trţeb. Všechny ostatní parametry se odvozují na základě jejich poměru k trţbám.
Statistické (regresní) metody: vychází se z definice statistických závislostí pomocí regresních funkcí zpracovaných na základě minulého vývoje. Závislosti jsou korigovány (např. o inflaci) a promítají se do budoucích cílů a úkolů.
4
Kislingerová (2007, str. 118)
17
Ekonometrické metody: ty jsou zaloţeny na vzájemné interakci skutečně dosaţených ekonomických hodnot coby statistických proměnných a cílových ukazatelů.
Simulační metoda je modelování předpokládaných parametrů na základě vývoje
makroekonomického
i
mikroekonomického
prostředí,
většinou
v několika variantách. Nejlepší varianta je ta, která se nejvíce přibliţuje skutečnému vývoji. V praxi často dochází k prolínání těchto metod. Volba metody je závislá na typu podniku a zejména na charakteru výroby a pouţívané technologie. Dlouhodobý finanční plán se stává jedním z hlavních firemních dokumentů, jejichţ prostřednictvím je společnost řízena, kontrolována a hodnocena. Musí brát v úvahu nové cíle i jejich koexistenci se stávajícími cíli, které musí přesně zapadat do zvolené dlouhodobé firemní plánovací koncepce a strategie. Musí být konstruován tak, aby byl schopen sehrát roli základního vstupu pro taktický a operativní management společnosti, a pro činnosti jakou jsou konstrukce detailních provozních plánů, rozpočtů, operativních limitů a zdrojů, krátkodobých a střednědobých cílů i jiných provozních a střednědobých nástrojů řízení, kontroly a výkonnosti společnosti. [12], [20] 3.3
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ PLÁN
Krátkodobý FP se zpravidla sestavuje na dobu 1 roku. Společnosti potřebuje vědět, ţe má dostatek peněz na zaplacení účtů a ţe krátkodobé půjčky jsou smysluplně uspořádány. Úkolem je zabezpečit krátkodobé vnější finanční zdroje. Veličinami, na nichţ je vybudován FP, jsou příjmy a výdaje.
Rozdíl příjmů
a výdajů je hlavní informace, kterou lze zjistit z rozpočtu. Lze z ní vyčíst nedostatek peněţních zdrojů. Vykáţe-li rozpočet přebytek peněţních prostředků, lze je umístit na peněţním trhu nebo převést do dalšího období. Společnost by si měla nechat rezervu finančních prostředků na nečekané výdaje. [8] Většina plánů obsahuje shrnutí FP. Tato část plánu obsahuje diskusi o dividendové politice. [8] Krátkodobý FP zahrnuje plánovou výsledovku, roční plán CF, roční plánovou rozvahu, rozpočty peněţních příjmů a výdajů. 18
Základní postup přípravy krátkodobého FP lze rozloţit do dalších kroků [8]:
Zpracování pro forma účetních výkazů, na jejichţ základě jsou vypočteny charakteristiky budoucí finanční kondice, které se stanou východiskem pro její vyhodnocení. Pokud finanční manaţer zjistí, ţe vypracované pro forma výkazy signalizují, ţe v některé oblasti dojde k narušení rovnováhy, nebo ke zhoršení výsledků, vrací se na počátek a zvaţuje, jaká přijmout opatření ke zlepšení.
Nedílnou součástí je propočet dodatečné potřeby financování. Finanční manaţer musí být schopen propočítat, kolik zdrojů potřebuje, a také zváţit jejich reálnost a dostupnost a náklady s tím spojené.
Růst podniku často znamená, ţe podnik potřebuje dodatečné zdroje. Jde o to propočítat, kolik činí kapitálová potřeba, ale součástí práce je i následné rozhodnutí, z jakých zdrojů bude profinancována a jaké bude mít důsledky na vývoj zadluţenosti, likviditu a na ukazatele úrokového krytí.
K základním úvahám patří analýza citlivosti, tj. zváţení okolností, co se stane, pokud základní předpoklady, na kterých byl krátkodobý FP postaven, nebudou naplněny. Jedním z klíčových předpokladů, který ovlivňuje všechny další úvahy, je tempo růstu trţeb v kontextu s informací, do jaké míry je stávající kapacita aktiv vyuţita. Je podstatné domýšlet, zda podnik bude mít moţnost vyuţít efektu fixních nákladů spojeného s růstem trţeb nebo zda jde o skokový posun v jeho fungování, pro který je nezbytné vytvářet předpoklad v dalším rozšiřování kapacit dlouhodobých majetkových částí, jakoţ i ve zvýšení ČPK.
Obr. 2 Krátkodobé finanční plánování podniku
19
4 PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ, NÁKLADŮ A VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ 4.1
PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ
4.1.1 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Tyto trţby tvoří u většiny podniků výrobního charakteru a organizací poskytujících sluţby rozhodující sloţku jejich výnosů. [3] 4.1.1.1 Agregované přístupy Agregované přístupy určují prognózu budoucí výše trţeb jako časovou řadu jedné poloţky představující velikost trţeb v jednotlivých letech plánovaného období. Ke stanovení trţeb lze vyuţít odhady zaloţené na vyuţití zkušeností a znalostí marketingových pracovníků; trendové křivky; regresní a korelační analýzu. [3] Nevýhodou agregovaných metod je to, ţe nerespektují zásadní změny externích faktorů, které mohou prodeje podniku ovlivnit. [3] 4.1.1.2 Desagregovaný přístup Je detailnější, zaloţený na rozčlenění výrobního programu do určitého počtu komodit. Ty mohou představovat klíčové produkty, resp. sluţby, které se podílejí rozhodujícím podílem na celkových trţbách, reprezentanty produktů, výrobkové skupiny aj., přičemţ jejich počet by neměl přesáhnout počet 10 aţ 20. [3] Tento přístup je zaloţen na stanovení časových řad prodejů jednotlivých komodit v plánovacím období; dosahovaných prodejních cen na domácím trhu, resp. na jednotlivých zahraničních trzích v měnách těchto trhů. [3] 4.1.2 Ostatní výnosy 4.1.2.1 Ostatní sloţky výkonů Patří sem změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace DM, materiálu a sluţeb. Změnu stavu zásob vlastní výroby lze zanedbat, pokud se společnost intenzivně nerozvíjí nebo nemění zásadně svoji prodejní strategii. Aktivace je potřeba respektovat v případě jejich významnosti, např. při aktivaci DM, kdy určitou sloţku investičního programu zabezpečuje podnik vlastní výrobou. [3] 20
4.1.2.2 Další provozní výnosy V provozní oblasti mohou mít větší význam především trţby z prodeje DM; zúčtování rezerv do provozních výnosů. [3] 4.1.2.3 Finanční výnosy Pokud podnik nevlastní rozsáhlejší finanční investice, nejsou finanční výnosy významné a postačí hrubý odhad výnosových úroků, resp. výnosů z krátkodobého FM. U podniku s významným podílem finančních investic budou hrát výnosy z finančních investic významnější roli, a proto je třeba věnovat plánování výnosů z těchto investic podstatně větší pozornost. Východiskem je plán finančních investic a očekávané výnosnosti jednotlivých investic. [3] 4.2
PLÁNOVÁNÍ NÁKLADŮ
Stejně jako u výnosů můţeme pouţít agregované i desagregované přístupy. 4.2.1 Stanovení nákladů v relaci k trţbám Tato metoda patří mezi agregované přístupy ke stanovení skupiny nákladů, jako jsou např. spotřeba materiálu a energií, osobní náklady odpisy atd. Základem je relace nákladových druhů k trţbám vyjádřená jako podíl těchto nákladů k trţbám. Jestliţe odhadneme budoucí hodnoty těchto podílů v plánovacím období, pak plán nákladů stanovíme jako součin podílů v jednotlivých letech plánovacího období a velikosti trţeb v kaţdém roce tohoto období. [3] Tento postup lze povaţovat za hrubý odhad, který nejspíše bude vyţadovat další zpřesnění. Nevýhodou je to, ţe je zaloţen na extrapolaci minulých trendů spíše neţ na explicitním respektování faktorů jako jsou např. stupeň vyuţití výrobní kapacity a budoucí vývoj; struktura a vývoj nákladů, vývoj cen surovin a další sloţky FP, resp. podnikatelské strategie. [3] Promítání všech těchto faktorů je velice obtíţné a nepřesné. Proto se pouţívá stanovení výše nákladů podle jednotlivých poloţek. [3]
21
4.2.2 Individuální stanovení nákladových poloţek 4.2.2.1 Potřeba materiálu a energie Je třeba rozlišovat potřebu přímého a nepřímého materiálu. Stanovení budoucí potřeby přímého materiálu závisí na tom, zda je materiál vyjádřen v naturálním nebo hodnotovém vyjádření. Pokud komodity představují jednotlivé produkty nebo reprezentanty skupin produktů, pak známe normy spotřeby materiálu na jednotku produkce v materiálním vyjádření. Výši spotřeby určíme jako součin normy spotřeby na jednotku produkce, objemu produkce a nákupní ceny jednotky. [3] Pokud je materiál vyjádřen v hodnotovém vyjádření, tak i normy spotřeby jsou vyjádřeny hodnotově. Potřebu materiálu na určitou komoditu určíme jako součin normy spotřeby a plánované produkce. [3] „Při vyjádření normy spotřeby i produkce ve stálých cenách je třeba stanovenou výši potřeby přímého materiálu v tomto ocenění převést na běţné ceny vynásobením indexem růstu nákupní ceny.“5 Plánovanou výši potřeby ostatního materiálu většinou reţijního charakteru stanovujeme dle jednotlivých poloţek v hodnotovém vyjádření. Většinou podnik vychází z odborných odhadů, zaloţených na vyhodnocení minulé spotřeby, na posouzení cenového vývoje a na zváţení vlivu změn faktorů v plánovacím období, které mohou budoucí spotřebu ovlivnit. [3] Očekávaná
spotřeba
energie
se
stanovuje
obdobným
způsobem
jako
u materiálu. [3] 4.2.2.2 Sluţby Obvykle
se
odděleně
plánují
nákladové
poloţky:
opravy
a
udrţování,
reprezentace, cestovné, reklama, nájemné a ostatní sluţby. [3] Budoucí výši nákladů lze zaloţit na posouzení vývoje nákladů v minulosti, odhadu vývoje cen, rozsah aktivit podniku. [3] Velký vliv můţe mít tendence k outsourcingu. Při outsourcingu zřejmě dojde k nárůstu nákladů na sluţby při úspoře jiných nákladů. [3] 5
Fotr (1999, str. 47)
22
4.2.2.3 Osobní náklady Plánované mzdové náklady se počítají na základě součinu 3 veličin: průměrné mzdy v minulém období, indexu růstu průměrné mzdy a průměrného počtu pracovníků. Další poloţky osobních nákladů se stanovují v určitém poměru ke mzdovým nákladům, většinou jako v předcházejících obdobích. [3] U přímých mezd postupujeme podobně jako u přímého materiálu a energie. Je to součin objemu produkce jednotlivých komodit, pracnosti a průměrné hodinové mzdy. Velikost reţijních mezd určíme jako součin počtu reţijních pracovníků dle jednotlivých kategorií a podle průměrné velikosti roční mzdy. Odměny orgánů společnosti je třeba odhadnout a stejně je tomu i u ostatních osobních nákladů. [3] Náklady na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se stanovují v souladu s příslušnými zákony. Pro plánované období je třeba odhadnout výši těchto sazeb. [3] Vývoj mzdových nákladů ovlivňují faktory, jako jsou změna technologie, změny organizačního uspořádání, outsourcing, mzdová politika (ovlivňuje vývoj mezd). [3] 4.2.2.4 Odpisy Odpisy investičního majetku hrají v nákladové struktuře některých podniků významnou roli. Výše odpisů bude záviset zejména na vyřazování, odprodeji či nákupu DM a způsobu financování investičního programu. [3] Většina podniků také sestavuje odpisový plán, ze kterého lze výši odpisů v jednotlivých letech snadno odvodit. [3] 4.2.2.5 Další provozní náklady Sem patří především ZC prodaného DM, tvorba rezerv a opravných poloţek, daně a poplatky, ostatní provozní náklady (např. dary, pokuty a penále). [3] 4.3
PLÁNOVÁNÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A DANĚ Z PŘÍJMŮ
„Rozdíl plánovaných výnosů a nákladů v jednotlivých letech plánovacího období tvoří VH před zdaněním. Pro stanovení VH po zdanění je třeba stanovit daň z příjmů v jednotlivých letech plánovacího období.“6
6
Fotr (1999, str. 50 – 51)
23
Ke stanovení základu daně z příjmů dospějeme korekcí zisku před zdaněním o tzv. přičitatelné a odčitatelné poloţky. Jde nám pouze o odhad daně z příjmů, proto pouţijeme pouze nejvýznamnější přičitatelné a odčitatelné poloţky. [3] Mezi nejvýznamnější přičitatelné poloţky patří především některé daňově neuznatelné náklady, jako jsou náklady na reprezentaci, odměny členům orgánů společnosti aj. Mezi nejvýznamnější odčitatelné poloţky patří např. příjmy zdaněné zvláštní sazbou u zdroje; příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 18 aj. [3] „Specifické postavení zaujímá rozdíl účetních a daňových odpisů. Jestliţe je tento rozdíl
kladný,
představuje
přičitatelnou
poloţku,
v opačném
případě
jde
7
o odčitatelnou poloţku.“ Pokud je základ daně z příjmů vyšší neţ nula, můţe podnik korigovat tento základ daně o tzv. odečty. Ty se vztahují k daňové ztrátě z minulých let, a pořízení DM. [3] 4.4
DIVIDENDOVÁ POLITIKA
Pokud podnik vyváří zisk, je třeba rozhodnout o jeho rozdělení. A to na část, která bude zadrţena v podniku, a část, která bude vyplacena v podobně dividend a podílů na zisku. Toto rozhodnutí tvoří základ dividendové politiky podniku. Ta je chápána jako soubor pravidel týkající se způsobu rozdělování zisku na zisk určený pro výplatu dividend a podílů na zisku a na zisk posilující fondy ze zisku, resp. na nerozdělení růst. [3] Existují 2 základní typy dividendové politiky, a to politiku zaměřenou primárně na:
dividendy: a to buď na jejich růst, nebo na jejich udrţení na určité úrovni; výše zadrţovaného zisku v podniku je dána tím, co zůstane po výplatě dividend, [3]
zadrţený zisk, který slouţí jako zdroj financování rozvoje podniku; dividendy tvoří zbytek, který zůstane po zadrţení zisku, takţe dividendy mohou být i nulové. [3]
7
Fotr (1999, str. 51)
24
5 PLÁNOVÁ ROZVAHA A POTŘEBA DODATEČNÉHO EXTERNÍHO KAPITÁLU 5.1
PŘÍSTUPY KE STANOVENÍ PLÁNOVÉ ROZVAHY
Stanovení plánové rozvahy vyţaduje stanovení plánu aktiv a plánu pasiv. K tomu lze dospět buď uplatněním jednodušších metod, jejichţ výsledkem jsou hrubší odhady aktiv a pasiv, nebo uţitím sloţitějších metod, které vedou k přesnějšímu stanovení plánované rozvahy. Tyto přístupy jsou časově náročnější a většinou se k nim pouţívají nejrůznější počítačové systémy. [3] 5.2
PLÁNOVÁNÍ ROZVAHOVÝCH POLOŢEK ZÁVISLÝCH NA TRŢBÁCH
Některé poloţky rozvahy jsou do značné míry ovlivňovány vývojem trţeb, tj. jestliţe rostou trţby, tak obvykle rostou i zásoby, pohledávky, některé sloţky krátkodobých závazků, finanční majetek a DM. [3] Závislost těchto poloţek na trţbách je zřejmá, proto je moţné vývoj těchto poloţek na jejich vztahu k trţbám. Pro plánování můţeme pouţít větší počet metod. Tři nejvýznamnější jsou: metoda procentních poměrů k trţbám; regresní metoda; metoda ukazatelů obratu. [3] Východiskem jsou očekávané trţby v jednotlivých letech plánovacího období, spolehlivost dosaţených výsledků je značně závislá na kvalitě plánu trţeb. [3] 5.2.1 Metoda procentních poměrů k trţbám Tato metoda se uplatňuje i při plánování nákladů. Vede k hrubému odhadu aktiv a vybraných poloţek pasiv. Vychází z odhadu poměrů určitých sloţek aktiv a pasiv rozvahy k trţbám vyjádřeným v % trţeb. [3] Jestliţe můţeme odhadnout tyto poměry a známe plán trţeb, pak lze stanovit odhady vybraných poloţek aktiv a pasiv jako součiny procentních poměrů a velikosti trţeb v jednotlivých letech plánovacího období. [3] Nejjednodušší verzí této metody je metoda, která je zaloţena na předpokladu, ţe procentní poměry aktiv a pasiv k trţbám stanovené pro poslední rok budou platit pro celé období. [3]
25
5.2.2 Regresní metoda Tato metoda vyuţívá regresní a korelační analýzu. Vstupními údaji je časová řada vybrané poloţky aktiv, případně pasiv, jejichţ výši odhadujeme a časová řada trţeb za určitý počet let. Aktivum, resp. pasivum, zde vystupuje jako závisle proměnná, jejíţ velikost ovlivňuje výše trţeb, coţ je nezávislá proměnná. Základem regresní metody je:
volba typu závislosti závislé proměnné na nezávislé proměnné, tj. zda půjde o lineární či nelineární regresi, a to tak, aby funkce co nejlépe vystihovala závislost daného aktiva (pasiva) na trţbách,
sestavení parametrů funkce,
určení statistické charakteristiky, která vyjadřuje těsnost stanovené regresní závislosti. [3]
5.2.3 Metoda ukazatelů obratu Vycházíme z ukazatelů obratu, tj. z relace trţeb a jednotlivých sloţek aktiv a pasiv. Ukazatele se vyjadřují buď v počtu obrátek, nebo jako doba obratu ve dnech. [3] V případě počtu obrátek, můţeme např. obrátku zásob (OZÁS) vypočítat: (1) Tento ukazatel vyjadřuje počet obrátek zásob za 1 rok (dobu obratu ve dnech vypočítáme jako 360/OZÁS). Jestliţe nyní stanovíme hodnoty obrátky zásob v jednotlivých letech plánovacího období, pak velikost zásob odvodíme jako Z
.
(2)
Velikost zásob stanovíme jako podíl očekávaných trţeb v jednotlivých letech plánovacího období a dané obrátky zásob. 5.3
PLÁNOVÁNÍ DALŠÍCH POLOŢEK ROZVAHY
5.3.1 Plánování stálých aktiv Východiskem pro
stanovení spolehlivějšího
odhadu
vývoje
stálých
aktiv
je plánový investiční program, který zahrnuje investice věcného charakteru a plán finančních investic. V případě ţe podnik provádí restrukturalizaci, často dochází k prodeji DM, nebo je prodej DM výsledkem outsourcingu. Prodej DM také ovlivňuje velikost DM a především jeho strukturu. [3] 26
Investiční program poskytuje informace o druzích DM, které chce podnik pořídit v jednotlivých letech plánovaného období. Z tohoto programu a programu dezinvestic lze získat všechny informace nutné pro plánování DM. [3] Hodnota nově pořízeného DM plyne z investičního programu a časového plánu jeho realizace, je třeba odhadnout tempo inflačního vývoje pořizovacích cen DM, resp. devizového kurzu. Stanovení hodnoty prodaného, resp. vyřazeného DM je jednoduché, DM bude oceněn známými účetními zůstatkovými cenami. [3] U odpisů DM, který podnik vlastnil na počátku plánovacího období, vyjdeme z odpisových plánů a tyto odpisy budeme korigovat o odprodej, resp. vyřazení DM. Odpisy nového DM se určí na základě znalostí vstupních cen majetku uváděného do uţívání v jednotlivých letech plánovacího období, začlenění do odpisových skupin a zvolených odpisových plánů. [3] 5.4
STANOVENÍ DODATEČNÉHO EXTERNÍHO KAPITÁLU
Jestliţe známe velikost celkových aktiv v jednotlivých letech plánovacího období, pak známe také velikost pasiv, tj. potřebných celkových zdrojů financování pro kaţdý rok plánu. Část zdrojů je dána existujícími zdroji financování na konci posledního roku. Při růstu majetku je třeba zajistit přírůstek zdrojů financování. Tento přírůstek tvoří interní a externí zdroje. [3]
27
6 VOLBA KAPITÁLOVÉ STRUKTURY Struktura externích finančních zdrojů podniku patří mezi důleţitá finanční rozhodnutí. KS je struktura zdrojů, uţívaná podnikem k financování majetku. Zdravá KS přispívá k finanční stabilitě i výkonnosti podniku, nezdravá KS můţe ohrozit existenci podniku. [3] KS je moţné posuzovat z hlediska relace vlastních a cizích zdrojů, vyjádřených poměrovými ukazateli, resp. poměr vlastního kapitálu k cizímu kapitálu nebo dlouhodobého kapitálu ke kapitálu krátkodobému. [3] Stanovení optimální KS je obtíţné, protoţe KS ovlivňuje hodně faktorů, které působí protichůdně. Jsou to např. struktura majetku, finanční páka, náklady kapitálu atd. Zvyšování podílu CK vede za určitých podmínek k růstu rentability vlastního kapitálu, současně však klesá finanční stabilita podniku. Proto při volbě KS obvykle hledáme kompromis mezi rentabilitou a finanční stabilitou. Je dobré respektovat určitá doporučení o optimální kapitálové struktuře, jako je např. tzv. zlaté pravidlo financování, které stanovuje optimální poměr VK a CK jako 1:1, resp. maximální podíl CK k celkovému kapitálu ve výši 50 %. [3] Struktura
majetku
ovlivňuje
zejména
důleţité
relace
mezi
dlouhodobým
a krátkodobým kapitálem. Kapitál, který je pouţit k financování, musí odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů aktiv. Podle toho by měla být financována dlouhodobá aktiva dlouhodobým kapitálem a krátkodobá aktiva krátkodobým kapitálem. [3] Relace určitých sloţek kapitálu k sloţkám majetku můţeme vyjádřit několika uţivateli, nejznámější jsou stupeň krytí SA dlouhodobým, resp. vlastním kapitálem; pracovní kapitál. [3] Ukazatel krytí SA DK (KSADK) lze vypočítat jako
(3)
Veškerá SA by měla být kryta DK, proto je ţádoucí, aby hodnota ukazatele přesahovala 100 %. Pokud je hodnota menší neţ 100, ukazuje to, ţe určité sloţky SA jsou financovány krátkodobými cizími zdroji. Toto však značně ohroţuje finanční stabilitu. [3]
28
6.1
ŘÍZENÍ LIKVIDITY A PRACOVNÍHO KAPITÁLU
Klíčovým nástrojem finančního řízení, a tedy i likvidity je řízení peněţních toků (cash management). Peněţní toky zobrazují pohyb a změnu peněţních prostředků na další druhy aktiv, a obráceně. V praxi nastávají následující typy majetkových operací: operace bez vlivu na VH; operace, které mají vliv na VH, ale nemají vliv na pohyb peněz; operace ovlivňující VH i pohyb peněz a operace, které nemají vliv ani na pohyb peněz, ani na VH. [15] Tyto operace představují úbytek nebo přírůstek FM. Počáteční stav FM (peněţních prostředků)
(a)
+ příjmy (výnosy)
(b)
(d)
+ výdaje (náklady)
(c)
= ± přírůstek (úbytek) FM
= konečný stav FM (peněţních prostředků) Zdroj: Nývltová, Marinič (2010, str. 136)
(e)
Obr. 3 Schéma výpočtu CF Algebraicky zapsáno, je to d = b-c, e=a+d. [15] Analýzu peněţních toků jako fondu finančních prostředků lze provést sestavením zdrojů podniku a jejich uţití. To je znázorněno v tabulce č. 1. Tab. 1 Bilance peněţních toků jako fondu peněţních prostředků. Uţití v činnosti provozní
Zdroje
Záporná hodnota čistého CF (zisk po zdanění + odpisy)
Interní
Úbytek krátkodobých závazků Přírůstek oběţných aktiv (zásob pohledávek) investiční Záporný peněţní tok z investiční činnosti Finanční Pokles ZK Externí Úbytek dlouhodobého CK Výdaje z nerozděleného zisku*
Kladná hodnota čistého CF (zisk po zdanění + odpisy) Přírůstek ZK Úbytek oběţných aktiv (zásob pohledávek) Kladný peněţní tok z investiční činnosti
* výdaje z nerozděleného zisku = součet změn fondů ze zisku, výsledku VH minulých let a běţného hospodaření, sníţený o VH běţného hospodaření. Zdroj: Nývltová, Marinič (2010, str. 138) Tato analýza umoţňuje zhodnotit způsob financování podniku v souladu se zlatým finančním a zlatým bilančním pravidlem, a tedy odhalit časový nesoulad mezi 29
potřebou finančních prostředků a krytím zdroji, a to v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu: [15] Objem interních a dlouhodobých externích zdrojů by měl být vyšší neţ uţití v investiční činnosti:
(4)
Objem interních zdrojů by měl minimálně pokrývat jejich uţití v investiční činnosti: .
(5)
Jedním z důleţitých faktorů bezporuchového chodu podniku je adekvátní krytí provozních potřeb pracovním kapitálem. [15] aktiva
Rozvaha
Dlouhodobý DM
pasiva Vlastní kapitál
Čistý pracovní kapitál
Dlouhodobý CK
Krátkodobý CK
Oběţný majetek
Zdroj: Nývltová, Marinič (2010, str. 143) Obr. 4 Čistý pracovní kapitál PK, tedy OM sníţený o krátkodobá pasiva vytváří tzv. bezpečnostní marţi, která podnik chrání před nenadálým rizikem a umoţňuje při nepředvídatelných finančních potíţích zachovat provoz. Jde o část oběţných aktiv, která jsou kryta z dlouhodobých zdrojů, coţ lze vyjádřit vztahem [15]: PK = OM – krátkodobé zdroje = dlouhodobé zdroje – DM
(6)
V rámci OM jsou v rozvaze vykazovány i dlouhodobé pohledávky, a proto se vyuţívá čistý pracovní kapitál. Ten vyjádříme tak, ţe od PK (resp. oběţného majetku) odečteme dlouhodobé pohledávky a hodnotu FM dle vztahu [15]: ČPK = OM – dlouhodobé pohledávky – krátkodobá pasiva – krátkodobý FM
(7)
ČPK = PK – dlouhodobé pohledávky – krátkodobý FM
(8)
ČPK přesněji diagnostikuje způsob krytí v provozu trvale vázané části OM. Hodnota ČPK můţe být kladná, záporná nebo rovna nule. V případě, ţe je kladná, 30
vázaný OM je krytý dlouhodobými zdroji, které není nutné splatit v krátkodobém horizontu, a tak je podnik chráněn před nenadálými situacemi. [15] PK a tedy trvale vázaný OM, měly představovat nezbytné zásoby materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků, jakoţ i tzv. obchodní deficit, který představuje rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou splatnosti závazků. V opačném případě hrozí riziko zastavení provozu nebo nehospodárnost. [15] Základním faktorem, který ovlivňuje výši ČPK, je optimalizovaný objem zásob materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků a tzv. obchodní deficit. Poté můţeme stanovit délku obratového cyklu peněz. [15] Obratový cyklus peněz (OC) = DOZAS + DOP – DOZ DOZAS
doba obratu zásob,
DOP
doba obratu pohledávek,
DOZ
doba obratu závazků.
(9)
Výši ČPK poté stanovíme na základě součinu délky obratového cyklu peněz a průměrných denních nákladů (ØDN). ČPK = OC * ØDN. 6.2
(10)
STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÉ STRUKTURY
Zapojení určité výše CK do financování je výhodné. V určitém okamţiku ale výhodnost CK začíná klesat v důsledku nákladů finanční tísně. Věřitelé začnou poţadovat vyšší úrok, coţ donutí i akcionáře k navyšování poţadované výnosnosti. To vytlačí WACC nahoru. Vývoj WACC má teoreticky tvar jakési U křivky, která dosahuje při určité míře zadluţenosti svého minima. [15] Je však nesmírně těţké odhadnout, jak by se měnily náklady VK a CK při různých stupních zadluţení. Proto se rozhodování opírá o řadu dalších aspektů, jako je věcná a časová struktura aktiv, dostupnost jednotlivých zdrojů financování, zvyklosti v odvětví, stádium ţivotního cyklu podniku, schopnost vlastníků zhodnotit volný kapitál, ochota vlastníků k informační otevřenosti vůči poskytovatelům CK. [15]
31
7 FINANČNÍ ANALÝZA 7.1
CÍLE FINANČNÍ ANALÝZY, JEJÍ VSTUPY A UŢIVATELÉ
FA je soubor postupů prováděných s cílem získat informace pro finanční řízení podniku a rozhodování externích subjektů. Jde o finančně ekonomické hodnocení podniku a vychází se z účetních informací. Podstatou FA je pouţití analytických metod a nástrojů pro získání informací z finančních výkazů. Tyto informace poskytují významné údaje o výsledcích podnikatelské činnosti daného podniku a o jeho finanční situaci. Tyto údaje nám umoţňují i určitý předpoklad o budoucím vývoji podniku. Vstupy finanční analýzy Základním zdrojem informací je účetní závěrka. Součástí účetní závěrky je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k účetní závěrce. U některých podniků je
součástí
účetní
závěrky
také
cash
flow.
Součástí
účetní
závěrky
u registrovaných emitentů CP je přehled o změnách vlastního kapitálu Uţivatelé FA Informace týkající se finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu manaţerů i mnoha dalších subjektů, které přicházejí s daným podnikem do kontaktu. U některých uţivatelů je na první pohled jasné, proč se o FA zajímají (např. investoři, manaţeři), u jiných (zaměstnanci stát) jsou tyto důvody skrytější. Vlastníky (investory) zajímají informace o míře zhodnocení vloţeného kapitálu, o tom, jak vedení podniku hospodaří s kapitálem, apod. Vedení podniku (manaţery) zajímají informace o minulém vývoji, o příčinách úspěchu / neúspěchu, o moţných rizicích aktuálního vývoje apod. Financující banky zajímají informace o ekonomické pozici podniku a moţnostech splácet úvěr, apod. Obchodní
partnery
zajímají
informace
např. schopnost hradit závazky.
Zajímá
důleţité je
hlavně
pro
obchodní
styky,
solventnost, likvidita
a zadluţenost. Stát a jeho orgány se zaměřují na kontrolu správnosti vykázaných daní. Informace o podnicích se vyuţívají i pro různá statistická šetření, rozdělování 32
finanční výpomoci nebo k získání informací o finančním stavu firem, kterým byly svěřeny státní zakázky. Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě podniku. Jde jim o perspektivu a jistotu zaměstnání, popř. o další výhody poskytované zaměstnavatelem. 7.2
METODY FINANČNÍ ANALÝZY
Elementární metody FA pracují přímo s ukazateli, které jsou buď přímo poloţky účetních výkazů, nebo čísla z nich odvozená. Analýza finančních ukazatelů se provádí tak, ţe se vypočtené ukazatele porovnávají s týmiţ ukazateli v rámci společnosti nebo se srovnávají ve stejném čase s ukazateli jiných podniků, příp. s příslušnými odvětvovými průměry. Existuje mnoho metod, jak toto porovnání provádět. Patří sem horizontální a vertikální analýza účetních výkazů, analýza cash flow, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad ukazatelů, sloţené indexy apod. Z důvodu rozsahu a zaměření diplomové práce je věnována pozornost pouze horizontální a vertikální analýze účetních výkazů a analýze poměrových ukazatelů. 7.2.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýzou se rozumí meziroční porovnání jednotlivých hodnot. Umoţňuje to odhalit změny, ke kterým v podniku dochází a hlavní trendy v hospodaření podniku. „Vertikální analýza spočívá ve vyjádření jednotlivých poloţek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně poloţené jako 100 %.“8 U rozvahy se obvykle jako základna pouţívá výše aktiv a pro výkaz zisku a ztráty velikost celkových výnosů nebo nákladů. 7.2.2 Analýza poměrových ukazatelů „Základním nástrojem finanční analýzy je analýza poměrových výkazů finančního účetnictví. Jedná se o ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadluţenosti a skupinu ukazatelů kapitálového trhu.“9 8 9
Knápková, Pavelková (2010, str. 66) Nývltová, Marinič (2010, str. 164)
33
7.2.2.1 Ukazatelé rentability (ukazatelé výnosnosti, návratnosti) Těmito ukazateli se měří výdělečná schopnost, míra zhodnocení vynaloţených prostředků ve formě aktiv nebo kapitálu. Tyto ukazatelé zobrazují vliv řízení aktiv, financování společnosti a likvidity na rentabilitu. Tyto ukazatele udávají kolik CZK zisku připadá na CZK 1,- jmenovatele. Klíčovým ukazatelem pro výpočet ukazatelů rentability je zisk. Z hlediska FA rozlišujeme různé druhy zisku, jako je EBITDA, EBIT, EBT, EAT, NOPAT a EAC. Některé z těchto kategorií zisku nelze vyčíst z VZZ českého výkaznictví a je nutné je dopočítat. Nejdůleţitějšími ukazateli rentability jsou: Rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) vyjadřuje návratnost vloţeného kapitálu ve formě aktiv, tedy výdělečnou schopnost vloţeného kapitálu. Je to klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivity investovanými do podnikání:
(11)
Rentabilita investovaného kapitálu (ROIC – Return on Invested Capital) měří výnosnost investovaného kapitálu:
(12)
Rentabilita VK (ROE – Return On Equity) vyjadřuje míru zhodnocení VK. Umoţňuje srovnání výkonnosti VK ve srovnání s výnosností cizího kapitálu. Také umoţňuje
porovnat
zhodnocení
VK
s mírou
.
inflace
a
úrokovou
mírou: (13)
Rentabilita trţeb (ROS – Return On Sales) tvoří jádro efektivnosti podniku. V praxi se můţeme setkat nejméně se 2 základními variantami konstrukce – v čitateli můţe být pouţit buďto EBIT, nebo EAT. nebo
(14)
(15) Ukazatelé rentability by měly být doplněny o tzv. Du Pontovu analýzu, která slouţí především k odhalení základních činitelů efektivnosti. Pouţívá se buď rozklad ukazatele ROA, nebo ROE. 34
ROA = ROS * obrat aktiv, nebo
(16)
ROE = EAT/trţby * trţby/aktiva * aktiva/VK
(17)
7.2.2.2 Ukazatelé likvidity Aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být schopen hradit své závazky. Likvidita je však v přímém rozporu s rentabilitou, protoţe aby byl podnik likvidní, musí mít vázané peněţní prostředky v oběţných aktivech. Obvykle se pouţívají tyto 3 základní ukazatele: Běţná likvidita měří, kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby proměnil všechna oběţná aktiva na hotovost. Tento ukazatel je tedy v centru pozornosti věřitelů.
Najít
optimální
velikost
tohoto
ukazatele
není
snadné,
záleţí
na managementu podniku, zda preferuje spíše vysoký výnos, nebo nízké riziko. Běţná likvidita = oběţná aktiva/krátkodobé závazky
(18)
Pohotová likvidita vznikla ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběţných aktiv – zásoby z ukazatele běţné likvidity. Stanovení ideální hodnoty opět není jednoduché a závisí opět na tom, zda management preferuje spíše vysoký výnos, nebo nízké riziko. Nabývá-li hodnoty 1, tak by podnik měl být schopen uhradit závazky bez nutnosti prodeje zásob. Vysoké hodnoty ukazatele váţí značný objem pohotových prostředků, které přinášejí pouze minimální nebo ţádný úrok. (19)
Nejpřísnějším ukazatelem likvidity je hotovostní likvidita. Hotovostí se rozumí všechny pohotové peněţní prostředky, tedy nejen peníze v pokladně a na bankovním účtu, ale i krátkodobé CP, šeky apod. Hotovostní likvidita = peněţní prostředky/ krátkodobé závazky
(20)
7.2.2.3 Ukazatelé aktivity (ukazatelé obratu) Jsou vyuţívány zejména pro řízení aktiv. Informují, jak podnik vyuţívá svůj majetek, zda disponuje výrobními kapacitami, které nejsou vyuţívány. Příliš vysoká rychlost obratu bývá signálem, ţe společnost nemá dostatek produktivních aktiv a nemá šanci realizovat růstové příleţitosti.
35
Obrat aktiv měří efektivnost vyuţívání celkových aktiv. Říká, kolikrát se celková aktiva za rok obrátí. Měl by být minimálně na úrovni hodnoty 1. Důleţité je i odvětvové srovnání. Obrat aktiv = trţby/aktiva
(21)
Obrat DM měří efektivnost vyuţití budov, strojů a jiného DM a udává, kolikrát se DM za rok obrátí v trţby. Obrat DM = trţby/DM
(22)
Obrat zásob udává, kolikrát je kaţdá poloţka zásob v průběhu roku prodána a znovu naskladněna. Obrat zásob = trţby/zásoby
(23)
Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dní, po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo prodeje. (24) Doba splatnosti pohledávek měří, kolik uplyne dní, během nichţ je inkaso peněz za trţby zadrţeno v pohledávkách. (25) Doba splatnosti krátkodobých závazků nám udává dobu, po kterou zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny, a podnik vyuţívá bezplatný obchodní úvěr. (26) Smyslem analýzy ukazatelů aktivity je stanovení kapitálové přiměřenosti a intenzity vyuţití majetku. Porovnáním doby obratu pohledávek a závazků se stanovuje obchodní deficit, tedy to, jestli podnik úvěruje svoje odběratele nebo jestli dodavatelé pomáhají podniku financovat provoz. (27) 7.2.2.4 Ukazatelé zadluţenosti Zadluţenost vyjadřuje skutečnost, ţe podnik pouţívá k financování svých aktiv a činnosti CK. Pouţívání CK ovlivňuje jak výnosnost kapitálu, tak riziko. Poměr VK a CK je nejen v různých zemích, ale i podnicích různých oborů různý. Uplatňuje se zásada, ţe VK by měl být vyšší neţ CK, protoţe CK je nutné splatit. 36
Základním ukazatelem zadluţenosti je tzv. celková zadluţenost. Celková zadluţenost= cizí zdroje/aktiva
(28)
Zadluţenost VK vyjadřuje, kolikrát dluh převyšuje hodnotu VK. Zadluţenost VK = cizí zdroje/VK
(29)
Finanční páka vyjadřuje podíl cizích zdrojů v důsledku adekvátního zadluţení na zvýšení celkové výnosnosti VK. Finanční páka = aktiva celkem/VK
(30)
„Jiným pohledem na zadluţenost a finanční stabilitu podniku je hodnocení schopnosti splácet dluh, který představuje splátka vypůjčeného cizího kapitálu a úhrada nákladů z toho plynoucích. Jedním z takových ukazatelů je ukazatel krytí fixních plateb“10. (31) Podobným ukazatelem je ukazatel krytí dluhové sluţby. (32) Schopnost splácet úroky vyjadřuje ukazatel úrokového krytí. Úrokové krytí = EBIT/nákladové úroky
(33)
Důleţitým ukazatelem je i doba návratnosti úvěrů, který vyjadřuje dobu, za kterou bude dluh splacen provozními peněţními toky. (34) 7.2.2.5 Ukazatelé kapitálového trhu Finančně zdravý podnik je atraktivní pro investory, coţ se projeví jejich zájmem o investování a zhodnocení kapitálu prostřednictvím aktivit takového podniku. Jsou-li akcie kotovány na burze, pak lze pozici podniku na trhu CP měřit pomocí indikátorů kapitálového trhu. Sem patří výplatní poměr, aktivační poměr, VK na akcii a Price to Earnings ratio.
10
Nývltová, Marinič (2010, str. 169)
37
7.2.3 Pyramidový rozklad ukazatelů Nejznámějším příkladem je tzv. Du Pontův rozklad, který byl vysvětlen v kapitole Ukazatelé rentability (ukazatelé výnosnosti, návratnosti). 7.2.4 Sloţené a bonitní ukazatele Tyto ukazatele pracují s dílčími ukazateli, kterým přiřazují určitou váhu. Součet dílčích hodnot pak tvoří indexový ukazatel. Mezi nejznámější modely patří Altmanovo Z-skóre, Index IN95, Tamariho model, Kralickův Quicktest a Argentiho model. 7.2.5 Ekonomická a trţní přidaná hodnota Mezi další moţnosti jak měřit finanční výkonnost podniku patří i ekonomická a trţní přidaná hodnota. Mezi nejznámější ukazatele tohoto typu patří Index IN, EVA a její modifikace, MVA, CFROI. 7.2.6 Analýza na bázi peněţních toků Ukazatelé počítané z rozvahy a VZZ jsou do značné míry ovlivněny účetními metodami a ne vţdy vyjadřují skutečné peněţní toky. Právě peněţní toky mají pro podnikovou FA a finanční řízení vyšší vypovídací schopnost. Mezi ukazatele zaloţené na CF patří: ukazatel rentability trţeb z CF, ukazatel rentability celkového kapitálu z CF, ukazatel rentability VK z CF, ukazatel úrokového krytí z CF, ukazatel likvidity z CF.
38
8 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE A PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala společnost Polytex, s. r. o. se sídlem v Malých Svatoňovicích.
Tato společnost se zabývá výrobou a prodejem
netkaných textilií. 8.1
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOST POLYTEX
Polytex, s. r. o. je společnost s ručením omezením. Společnost byla zaloţena společenskou smlouvou ze dne 31. 3. 1992 dle zákona č. 513/91 Sb. a do obchodního rejstříku byla zapsána dne 7. 5. 1992. Identifikační číslo společnosti je 465 05 601. Předmětem podnikání je obchodní činnost a výroba netkaných textilií a výrobků s nimi kombinovaných. Jednatelem a zároveň jediným společníkem společnosti je od r. 2001 Miloslav Pola. Základní kapitál ve výši 102 000 Kč byl splacen ve 100% výši. 8.1.1 Historie Závod zaloţil roku 1865 Schamburger-Lippé, který byl majitelem panství v Náchodě. Závod slouţil jako přádelna na lněné příze. Jako přádelna fungoval závod aţ do roku 1976, kdy byl modernizován a přebudován na závod vyrábějící netkané textilie. Závod byl do prosince 1990 součástí národního podniku Texlen Trutnov. Jako jediný z dvaceti závodů se od ledna 1991 vyčlenil a osamostatnil. „Vznikl státní podnik Polytex, který byl k 1. 4. 1993 zprivatizován a zapsán u Krajského soudu v Hradci Králové jako společnost s ručením omezeným. V průběhu let 1973-89 při montáţi nového strojního zařízení byly zrekonstruovány výrobní budovy (zpevnění stropů, instalace nákladních výtahů). V roce 1992 proběhla rozsáhlá oprava omítek v hodnotě CZK 1,7 mil. Stávající kotelna na pevná paliva byla zastaralá, proto jsme vybudovali plynovou kotelnu a
39
plynovodní přípojku z Batňovic. Jednalo se o investici v hodnotě 9,5 mil. Kč., která byla uvedena do provozu k 30. 10. 1992.“11
Zdroj: Polytex, s. r. o.: výrobce netkaných textilií, Herrsteller von Vliesstofen, producer of nonwovens, o nás – profil společnosti, dostupné z www: <www.polytex-cz.cz/onas.htm> Obr. 5 Historický pohled na výrobní areál společnosti Polytex 8.1.2 Současnost V současnosti uţití výrobků směřuje do oblasti oděvních vloţek, pro konfekční a textilní průmysl, do oblasti geotextilií a prefabrikovaných prvků, roletovin pro stavebnictví a také některé výrobky pro zdravotnictví, zemědělství, stavebnictví a potravinářský průmysl. Výrobkové spektrum společnosti je široké a vzhledem k pouţívané technologii velmi universální. [23] Společnost vyrábí netkané textilie pojené klasickými technologiemi. Vlákenná vrstva se pojí, termoplasticky, chemicky, propletem a kombinací těchto metod. Některé typy NT se také dále zušlechťují a zpracovávají do finálních výrobků. Společnost je výrobcem a prodejcem NT z polyesteru, viskózy, polypropylenu a bavlny. Můţe vyrábět textilie i kombinací těchto základních surovin. [23] Nejvýznamnější
zákazníci
jsou
z oblasti
automobilového,
oděvního,
potravinářského i stavebního průmyslu. Podniková prodejna odesílá zboží drobným zákazníkům a nabízí i osobní prodej. Nabízí také řezání na požadované míry a další služby.
11
Polytex, s. r. o.: výrobce netkaných textilií, herrsteller von Vliesstofen, producer of nonwovens, o nás – profil společnosti, dostupné z www: <www.polytex-cz.cz/onas.htm>
40
Společnost je také drţitelem ISO 9001:2001 Na adrese http://www.polytex-cz.cz/polytex.wmv můţete shlédnout krátké video o společnosti Polytex. 8.2
CO JSOU TO NETKANÉ TEXTILIE A JEJICH VYUŢITÍ
8.2.1 Definice netkaných textilií NT zahrnují širokou škálu výrobků získaných nejrůznějšími technologiemi a odlišujícími se strukturou. Vznikají stále nové technologie a s tím spojené výrobky a struktury, proto definice NT podléhá vývoji. V současné době jsou NT definovány: „Netkaná textilie je vrstva vyrobená z jednosměrně nebo náhodně orientovaných vláken, spojených třením a/nebo kohezí a/nebo adhezí s výjimkou papíru
a
výrobků
vyrobených
tkaním,
pletením,
všíváním,
proplétáním
nebo plstěním.“12 NT tedy nejsou vyrobeny tkaním nebo pletením a nevyţadují předení vláken příze. NT mohou být určeny pro jednorázové či pro trvalejší pouţití. NT mohou mít různé vlastnosti jako např. savost, voděodolnost, pruţnost, jemnost, pevnost, nehořlavost,
omyvatelnost,
odpruţení,
filtrace
či
bakteriální
odolnost
a sterilita. Tyto vlastnosti jsou často navzájem kombinovány k vytvoření tkaniny vhodné pro konkrétní výrobky, při dosaţení rovnováhy mezi ţivotností produktu a výrobními náklady. [7] V kombinaci s jinými materiály poskytují spektrum výrobků s různými vlastnostmi, a jsou pouţity buď samostatně nebo jako součásti oděvů, bytového textilu, ve zdravotnictví, strojírenství, pro průmyslové a spotřební zboţí. [7] 8.2.2 Výroba netkaných textilií, jejich postavení a uţití Objem výroby NT se blíţí 20% celkové světové výroby textilií a tento podíl se neustále zvyšuje. V ČR a v SR se vyrobí asi 40 000 tun za rok, coţ představuje 150 milionů m2. To je srovnatelné s výrobou ve Francii, Velké Británii, případně celé Skandinávii. Celosvětová výroba činí 4 miliony tun za rok a v západní Evropě více neţ 1 milion tun za rok resp. 25 miliard m2. [4]
12
Jirsák, Kalinová (str. 7)
41
Výroba většiny druhů textilií celosvětově stagnuje nebo se jen pozvolna zvyšuje. Roční nárůst výroby NT je celosvětově 6 % a v západní Evropě dokonce 9 %. Tento nárůst je srovnatelný jen s rozvojem mikroelektroniky a je postaven na ekonomické výhodnosti a kvalitativním rozvoji, který zabezpečuje pronikání výrobků do stále nových oblastí technického vyuţití. [4] Geotextilie Jsou to textilní materiály pouţívané při geotechnických pracích, např. stavbě silnic, zakládání staveb, budování drenáţí, ochraně svahů před erozí atd. Geotextilie plní jednu nebo současně několik z následujících funkcí: výztuţnou, separační (např.: zábrana mísení jemnějšího a hrubšího materiálu dvou konstrukčních vrstev vozovky), drenáţní, filtrační. Důsledkem pouţití geotextilií je podstatné zlevnění staveb a prodlouţení jejich ţivotnosti. [4] Bytové textilie Patří sem koberce, závěsy, ubrusoviny, konstrukční součásti nábytku, prachovky, mycí hadry, leštící textilie, lapače pachů. [4] Filtry Sem patří mnoho typů filtrů pro průmyslové závody, zejména pro čištění vzduchu a zachycování exhalací, pro přípravu sterilního vzduchu v bioprovozech, filtraci v potravinářství (mléko, víno, pivo), pro automobily atd. Výroba se rozvíjí zejména s potřebou ochrany ţivotního prostředí. [4] Vloţkové materiály Do této skupiny NT patří tepelně izolační objemné materiály pro oděvy do chladného počasí, spací pytle, přikrývky; konstrukční součásti oděvů, výztuţné vloţky. [4] Zdravotnické textilie Do této skupiny NT zahrnujeme materiály pro osobní hygienu dětí i dospělých, obleky pro jedno pouţití, roušky, loţní prádlo pro jedno pouţití. [4] Automobilový průmysl V současných automobilech je 20 - 50 výrobků z netkaných textilií: filtry, polstrování, izolace, odhlučnění. [4] 42
Pro automobilový průmysl mají NT nespočet výhod oproti tkaným nebo pleteným protějškům: Snadná přizpůsobitelnost NT mohou být tvarované a konturované tak, aby se vešly do téměř kaţdého interiéru, obloţení nebo jiného komplexního povrchu. Výrobce mohou přizpůsobit tloušťku, tuhost a vzhled NT nejnáročnějším poţadavkům výrobců vozidel. [7] Atraktivnost NT mohou být pouţity prakticky v celém automobilu, nabízejí vynikající barvy a textury. Kdyţ je barvivo začleněno do vláken při procesu výroby, jsou NT vysoce odolné proti vyblednutí barev a ošoupání. [7] Trvanlivost V poměru k j hmotnosti, NT mohou být navrţeny tak, aby byly silnější neţ srovnatelné materiály. Mohou být také navrţeny tak, aby byly extrémně oděrua tepelně-odolné. [7] Cenově příznivé Kvalita a pruţnost NT dělá z tohoto materiálu výhodný nákup za skoro jakoukoliv cenu – jsou většinou cenově příznivější neţ srovnatelné materiály. Protoţe většinou váţí méně, neţ tkané materiály pomáhají automobilovým výrobcům sníţit spotřebu paliva a vyhovět zákonným a zákaznickým poţadavkům. [7] Agrotextilie Jsou to lehké krycí textilie pro urychlení růstu sazenic, k jejich ochraně vůči hmyzu a větru, zábrana vysychání půdy, zatravňovací rohoţe. [4] Z NT se vyrábí [7]:
jednorázové plenky,
hygienické ubrousky a tampóny,
sterilní obaly, čepice, pláště, masky pouţívané ve zdravotnictví,
ubrousky,
oděvní vloţky,
koberce a potahové látky, čalounění a textilní tapety,
zemědělské krytiny a osiva, 43
automobilový průmysl – potahy stropů a čalounění,
různé filtry,
obálky, atd.
Příklady výrobků z NT jsou uvedeny v příloze č. 3 Video o NT si můţete prohlédnout na adresách: http://www.inda.org/video/NonwovensVideo.html http://www.nonwovens-industry.com/videos 8.2.3 Sdruţení podniků podnikajících s netkanými textiliemi a odborné časopisy Američtí výrobci jsou sdruţeni v organizaci INDA (Association of the Nonwoven Fabric Industry) a západoevropští v EDANA (European Disposables and Nonwovens Association). Tyto organizace sdruţující výrobce a zpracovatele NT a také dodavatele surovin a strojů, kteří:
koordinují
studie
a
diskuse
ekonomických,
statistických,
technických
a vědeckých problémů,
zastupují a brání vzájemné zájmy, zájmy vůči navazujícím odvětvím,
pořádají konference a studijní programy.
S rozvojem netkaných textilií vznikly i speciální časopisy tohoto oboru, např.:
Allgemeiner Vliesstoff-Report, který vychází v SRN,
Nonwovens Report – vychází ve Velké Británii,
Nonwovens Industry – vychází v USA
44
Zdroj: Jirsák, Kalinová (str. 10) Obr. 6 Výrobci NT v ČR 8.3
NETKANÉ TEXTILIE VYRÁBĚNÉ VE SPOLEČNOSTI POLYTEX
8.3.1 Pouţití netkaných textilií vyráběných ve společnosti Polytex Produkty společnosti se vyuţívají v automobilovém průmyslu, na zahradě a v domácnosti, jako filtrační a úklidové textilie, v textilní galanterii a dekoračním textilu. Výrobky určené pro automobilový průmysl se pouţívají jako separační vloţka pro automobilový průmysl (sedadla atd.) nebo tlumící deska pro motorové prostory automobilů. Zahrada a domácnost Podkladová netkaná textilie: tato textilie se dá vyuţití jako podloţka pod bazén nebo jako podklad pro pod jezírkové folie.
45
Krycí bílá NT: tato textilie má v domácnosti všestranné vyuţití. Pouţívá se hlavně k ochraně rostlin, ale je moţné ji pouţít dle potřeby k mnoha různým aplikacím. Je vhodná spíše na jednorázové pouţití. Pouţívá se zejména k ochraně rostlin před chladem a povětrnostními vlivy, škůdci, před prudkým deštěm a větrem a také na ochranu rostlin choulostivých na zimu. Mezi její přednosti patří to, ţe umoţňuje dřívější výsev, rychlejší růst a včasnější sklizeň. Taktéţ má dobrou propustnost pro vodu, vzduch i světlo a je ekologicky nezávadná. Černá a černobílá mulčovací textilie se pouţívá v zemědělství, zahradnictví, zelinářství, při terénních úpravách apod. Je moţné její opakované pouţívání. Pouţívá se zejména pro účinnou obranu proti růstu plevelů, jako podklad pod mulčovací kůru, ochranu proti znečištění plodů u některých rostlin (např. jahoda, paprika, okurka, rajčata, meloun apod.), taktéţ urychluje zrání kompostu. Mezi její přednosti patří to, ţe propouští vodu a vzduch, zabraňuje prorůstání běţných plevelů, ochraňuje kořenový systém rostlin. Je odolná proti UV záření. Pouţití černé mulčovací textilie – extra pevné je stejné jako u černé a černobílé mulčovací textilie. Mezi výhody patří to, ţe šetří čas i peníze, protoţe není nutné pokládat 2 vrstvy, je vhodná pro agresivní plevel, např. pýr plazivý a pcháč rolní. Bílá nepropustná NT je vhodná i pro opakované pouţití. Pouţívá se zejména při úklidu nebo malování. Filtrační textilie se pouţívají do vzduchových nebo vodních (kapalinových) filtrací. Úklidové textilie se pouţívají jako mycí hadry nebo prachovky. Textilní galanterie Výrobky mohou mít antistatickou nebo hydrofobní úpravu. Společnost produkuje vliselín a vatelín. Výrobky se dají pouţít jako oděvní vloţka v textilním průmyslu, pro výrobu jednoúčelových oděvů ve zdravotnictví, jako výztužná přižehlovací oděvní vložka vhodná pro textil, kůži…, pro tepelně izolační vlastnosti jako vloţka do oděvů, spacích pytlů, přikrývek apod., lepící výztuţ pro obuvnický a koţařský průmysl, oteplovací vloţka do oděvů.
46
Dekorační textil Výrobky mohou mít antistatickou, hydrofobní nebo nehořlavou úpravu. Společnost Polytex je vyrábí v různých barvách a v případě, ţe si klient přeje jinou barvu, neţ je ve vzorníku, nabízí i moţnost barvu individuálně namíchat. Společnost nabízí také řezání textilií na přesný rozměr, stuhy, prouţky, atd. Materiál se pouţívá pro výrobu svatebních dekorací, slavnostní výzdobu stolů a interiéru i exteriéru, na výrobu prostírání či textilních tapet. 8.4
ANALÝZA TRHU NETKANÝCH TEXTILIÍ13
8.4.1 Textilní trh obecně Globální spotřeba textilií vzrostla v r. 2009 o 4, 2 % na 70, 5 milionu tun. Umělé textilie vzrostly o 4 % na 44, 1 milionů tun a přírodní textilie vzrostly o 4, 5 % na 26, 4 milionu tun. Při světové populaci 6, 8 miliardy obyvatel to znamená průměrnou spotřebu na hlavu ve výši 10, 4 kg. V předchozích 2 letech však výroba v textilním a oděvním průmyslu klesala. I kdyţ se návrat k růstu můţe na první pohled jevit jako pozitivní, celý textilní a oděvní průmysl ztratil v posledních 2 letech obrovský objem výroby a zpracování. Vezmeme-li v úvahu dlouhodobé průměrné tempo růstu 3, 4 % ročně, propad poptávky v posledních 2 letech byl v součtu aţ 15 milionů tun. Po přistoupení Číny do WTO na konci r. 2001 bylo levnější oblečení dostupné po celém světě a krátkodobé průměrné roční tempo růstu dokonce tvořilo 5, 2 % Toto průměrné roční tempo růstu potom povede k poklesu poptávky v posledních 2 letech o 19 milionů tun.
13
Dle zdrojů: [16], [17], [18], [19]
47
Vývoj trhu s textiliemi od r. 2000 do r. 2009
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 5 Obr. 7 Světová produkce vlákna14 Globální nabídka umělých vláken a hlavních přírodních vláken se zvýšila z 52, 6 milionů tun v roce 2000 na 70, 5 milionu tun v r. 2009. Tomu odpovídá průměrné roční tempo růstu 3, 3 %. Během tohoto období rovněţ vzrostl podíl umělých vláken z 59 % na 63 %. Ačkoli
tempo
růstu
produkce
vláken
přesáhlo
tempo
růstu
populace,
coţ představuje roční růst o téměř 1, 2 %, finanční krize zanechala svou stopu a stále ještě si vybírá svou daň na výrobcích, značkách a maloobchodnících. Ještě předtím, neţ se Lehman Brothers (čtvrtá největší banka v USA) zhroutili, klesající indexy spotřebitelské důvěry a sniţující se maloobchodní trţby s oblečením měly negativní dopad na textilní průmysl a módní odvětví. Celý textilní a oděvní průmysl ztratil obrovský objem výroby v letech 2007 a 2008 a to mezi 15 a 19 miliony tun. Níţe
uvedený
graf
ukazuje
vývoj
prodeje
oblečení
v USA,
který
se zhoršoval uţ od počátku r. 2007. Výdaje na oblečení v USA klesli ze 734 $ na hlavu v r. 2007 na 679 $ v r. 2009. To mělo za následek prudké sníţení dovozu textilu a oblečení do USA – dovoz klesl z 96, 4 miliard $ v r. 2007 na 81 miliard $ v r. 2009.
14
Manmade Fiber = umělá vlákna Cotton/Wool/Silk = bavlna/vlna/hedvábí
48
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 6 Obr. 8 Měsíční maloobchodní prodeje v USA: Oblečení a oděvní doplňky Celý trh byl taţen zejména umělými vlákny, syntetická rostla průměrným ročním tempem 4 % a celulosa rostla tempem 3, 6 %. Na druhou stranu přírodní vlákna měla výrazně podprůměrné sazby. Zejména vlna klesla na úroveň z roku 1950. Bavlna těţí ze schválení a rostoucího pěstování geneticky modifikovaných plodin, které zvedlo výnos bavlny z 600 kg na hektar v r. 2000 o více neţ 20% na 730 kg v r. 2009.
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 6 Obr. 9 Tempo růstu produkce vláken v letech 2000 – 2009
49
Čínský průmysl prudce zvýšil své výrobní objemy, vzrostl v r. 2009 o 16, 3 % na 26, 3 milionů tun umělých vláken a o 12, 2 % na 18, 5 milionů tun bavlněné příze. Tento ohromující růst vedl k tomu, ţe Čína má globální trţní podíl přibliţně 60 % v obou sektorech. Obecně platí, ţe trţní síly se výrazně změnily ve prospěch asijských levných zemí. Indie také posílila svou pozici v textilním řetězci, stejně jako několik dalších asijských zemí. Růst výroby Pákistánu byl omezen na bavlnářský průmysl, v menším měřítku to platí i v Bangladéši a Sýrii. Bavlnářský průmysl a produkce umělých vláken ve Vietnamu profitovala ze zahraničních investic, především z Taiwanu.
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 7 Obr. 10 Produkce umělých vláken v r. 2000 a 2009 Rozhodujícím momentem pro získávání oblečení se stal 31. prosinec 2004, kdy byly zrušeny kvóty mezi členskými zeměmi Světové obchodní organizace (WTO). Dokonce i uloţení časově omezených speciálních textilních ochranných opatření ze strany USA a EU nemohlo zabránit růstu lodních zásilek z Číny. V kontrastu s ochrannými opatřeními je to, ţe rozvinuté země stále více spoléhají na dovoz textilu a oděvů z Číny.
50
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 8 Obr. 11 Největší světový vývozci textilu a oděvů v letech 2008 a 2009 Poslední dekáda byla svědkem ekologického očištění a vytvoření plánu rozvoje ve snaze vyrovnat se s rostoucí poptávkou spotřebitelů, coţ můţe být shrnuto v módním výraze „udrţitelnost“. Pouţívání pesticidů a herbicidů v bavlně, pouţití chemických látek v umělých vláknech a údaje o sloţení textilních barviv jsou stále více pod kontrolou. Podíl organické bavlny ve skutečnosti představuje pouze 0, 8 % z celosvětové produkce bavlny, coţ má k udrţitelnosti stále daleko. Hlavní proud spotřebitelů (tzv. „mainstreamový“ spotřebitelé) poţaduje, aby oděvy byly vyráběny eticky a v rámci pracovních norem. Roste počet lidí, kteří chtějí, aby jejich oblečení bylo vyrobeno v blízkosti jejich domova. Průměrný spotřebitel se však zdá být přetíţený ve změti značek. Uvedení Globálního Organického Textilní Standardu (GOTS – Global Organic Textile Standard) v roce 2006 můţe být příslibem cíle definovat celosvětově uznávané poţadavky, které zajistí statut textilií od sklizně suroviny přes ekologicky a sociálně zodpovědnou výrobu aţ po označení na obalu za účelem poskytnout věrohodné informace pro spotřebitele. 8.4.2 Trh netkaných textilií Trh NT měl v posledních letech smíšený výkon. Sektory jako produkce přípravků pro osobní hygienu, které zahrnují inkontinenční pomůcky pro dospělé, produkty dámské hygieny a jednorázové dětské plenky a produkty pro zdravotnictví, nebyly ovlivněny ekonomickým zpomalením. Ostatní trhy jako automobilový průmysl, 51
stavebnictví a domácí textilie utrpěly propadem ekonomické aktivity. Celkově však produkce NT vzrostla o 6, 3 % na 7, 1 milionu tun v r. 2009 po zpomalení v r. 2008. Tento objem zahrnuje produkty zaloţené na NT a výplňový materiál pro spací pytle, bundy, polštáře, matrace a izolační materiál, stejně jako výplňový materiál pro vyztuţené stavební konstrukce. V rozvinutých zemích bude růst populace a disponibilního důchodu dále vést ke zvýšení výdajů na výrobky na jedno použití. Se stárnoucí populací se bude zvyšovat i poptávka po zdravotnických NT a inkontinenčních pomůckách pro dospělé. Poptávka po kvalitních výrobcích na jedno pouţití bude pocházet z rostoucí střední třídy v rozvinutých zemích. Čínský a indický trh bude pokračovat v růstu v městských oblastech, zatímco spotřeba ve venkovských oblastech neporoste tak rychle kvůli mnohem niţší úrovni příjmů a také z důvodu tradice. Poptávka po jednorázových produktech jako dětské plenky, platná také pro Blízký východ, zůstane nízká také kvůli levné pracovní síle, přítomnosti širší rodiny a zaměstnávání chůvy. Investice do infrastruktury podpoří průmyslový rozvoj geotextilií a zemědělských aplikací.
Zdroj: Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey on Textile and Nonwovens Industry, str. 83 Obr. 12 Světová produkce NT Stejně jako v posledních letech, došlo po celém světě ke zvýšení výrobní kapacity. Tak jako v celém světě i v Evropě docházelo k investicím na rozšiřování výrobních kapacit. Investice v Evropě byly široce rozšířeny po celém kontinentu. K investicím došlo v Německu, Francii, Turecku i Rusku. Pegas Nonwovens, největší výrobce NT v ČR, bude rozšiřovat kapacitu své linky na výrobu NT typu spunlaid o 20 000 tun, a nová linka bude zprovozněna v druhé polovině roku 2011. 52
9 NÁVRH DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO PLÁNU K sestavení finančního plánu pouţívám informace dostupné z obchodního rejstříku. Poslední informace jsou k 31. 12. 2009. FP sestavuji pro období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2014. 9.1
VÝCHODISKA FINANČNÍHO PLÁNU
Základními východisky pro sestavení FP jsou účetní závěrky a přílohy k účetním závěrkám za r. 2007 – 2009. Tab. 2 Rozvaha za r. 2007 – 2009
AKTIVA (tis. Kč) Aktiva CELKEM
2 007
2 008
2 009
9 601 8 176 7 946
B. Dlouhodobý majetek
2 623
3 019
2 233
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II . Dlouhodobý hmotný majetek B.II .1. Pozemky B.II .2. Stavby B.II .3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí B.II .6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek B.II . Dlouhodobý finanční majetek B.II.2. Podíly v ovládaných a řízených osobách
0 2 571 466 1 679 412 14 52 52
0 2 967 460 1 495 998 14 52 52
0 2 181 460 1 211 496 14 52 52
C. Oběžná aktiva
6 962
5 120
5 667
C.I. Zásoby C.I.1. Materiál C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II . Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.II .1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II .7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.II .9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách
1 765 511 512 742 0 0 5 113 4 352
2 190 1 369 286 522 13 0 1 810 1 009
761 84 2 82
1 738 1 006 276 456 0 0 1 957 1 176 20 761 1 425 33 1 392
D.I. Časové rozlišení
16
37
46
D.I.1. Náklady příštích období D.I.3. Příjmy příštích období
16
37
46
Tab. 2 – pokračování 53
801 1 667 16 1 651
PASIVA (tis. Kč) Pasiva CELKEM
2 007
2 008
2 009
9 601 8 176 7 946
A. Vlastní kapitál
4 407
4 990
6 068
A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.III. Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III .1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ -)
102 102 54 10 44 4 808 4 808 -557
102 102 58 10 48 4 230 4 230 600
102 102 56 10 46 4 831 4 831 1 079
B. Cizí zdroje
5 194
3 186
1 878
B.I. Rezervy B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B.II . Dlouhodobé závazky B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení B.II . Krátkodobé závazky B.II .1. Závazky z obchodních vztahů B.II .5. Závazky k zaměstnancům B.II .6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.II .7. Stát – daňové závazky a dotace B.II .10. Dohadné účty pasivní B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci
970 970 1 250
0 0 1 643
1 056 1 056 0
1 250 2 922 2 783 217 92 -192 22 52 52
1 643 1 543 1 353 311 95 -283 67 0 0
0 822 574 204 99 -128 73 0 0
54
Tab. 3 Výkaz zisku a ztráty za r. 2007 – 2009 Tis. Kč I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II . Výkony II .1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb II .2. Změna stavu zásob vlastní činnosti B. Výkonová spotřeba B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby + Přidaná hodnota C. Osobní náklady C.1. Mzdové náklady C.3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III . Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu III .1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku III .2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku F.2. Prodaný materiál G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů K. Náklady z finančního majetku M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (+/-) X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI . Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běžnou činnost Q.1. – splatná ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost R. Mimořádné náklady * Mimořádný výsledek hospodaření *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) **** Výsledek hospodaření před zdaněním
55
2 007 0 0 0 19 306 19 718 -412 11 446 8 437 3 009 7 860 5 752 4 080 1 593 79 83 390 13
2 009 0 0 0 12 609 12 535 74 7 324 5 193 2 131 5 285 3 431 2 479 849 103 98 679 1 605
13 12
2 008 0 0 0 14 687 15 209 -522 9 073 4 981 4 092 5 614 3 664 2 543 1 044 77 64 638 651 640 11 9
12
9
107
-6
-1 209 471 7 796 -4 226
1 070 69 217 1 357
406 1 236 100 72
32 65 290 -229 867 867 140 697 -697 -557 310
1 605 107
-5 088 28 2 150 66 5 198 372 372 600
41 83 -40 238 238 1 079
0 600 972
0 1 079 1 317
2
9.1.1 Stanovení jednotlivých poloţek plánovaného výkazu zisku a ztráty 9.1.1.1 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb v letech 2007 – 2009 klesali, v r. 2008 trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb poklesly o 22,9 % oproti r. 2007, v r. 2009 poklesli o 17, 6 % oproti r. 2008. Proto jsem zanalyzovala vývoj trţeb za vlastní výrobky od r. 1999, a to na základě údajů dostupných v obchodním rejstříku. Z analýzy vyplynulo, ţe od r. 1999 docházelo většinou k poklesu trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Jediné roky, kdy docházelo k růstu trţeb, byly r. 2001, 2004 a 2005. V ostatních letech docházelo k většímu či menšímu poklesu trţeb. V r. 2009 dosáhli trţeb úrovně pouze 34, 6 % z r. 1998. V r. 2008 však došlo k odprodeji společnosti novému vlastníkovi, který nejspíše změnil podnikatelskou strategii, a proto předpokládáme, ţe by se propad trţeb měl zastavit a mělo by docházet k růstu. A to s ohledem na vývoj trhu NT (viz. kapitola 8) a s ohledem na dobrou prognózu vývoje české ekonomiky, kdy podle prognózy ČNB by HDP mělo v r. 2011 vzrůst o 1, 5 % a v r. 2012 o 2,8 %. Mezi lety 2008 a 2009 se propad trţeb zpomalil o 5, 3 %, předpokládáme, ţe to zůstane zachováno. Takţe v r. 2010 trţby klesnou o 12, 3 % oproti r. 2009, trţby v r. 2011 klesnou o 7 % oproti r. 2010, v r. 2012 klesnou o 1, 7 % oproti r. 2011. V letech 2013 a 2014 uţ počítáme se zastavením propadu trţeb, v r. 2013 proto trţby zůstanou na stejné úrovni jako v r. 2012, a v r. 2014 vzrostou o 2 %. 9.1.1.2 Změna stavu zásob činnosti Podle toho, co uvádí p. Fotr ve své knize Strategické finanční plánování na straně 43, můţeme změnu stavu zásob vlastní výroby zanedbat, pokud se společnost intenzivně nerozvíjí nebo nemění zásadně svoji prodejní strategii. Z analýzy nelze vysledovat ţádný systematický trend vývoje této poloţky výkazu zisku a ztráty. Protoţe se však společnost intenzivně nerozvíjí a nemění zásadně svoji prodejní strategii, můţeme tuto poloţku ve výkazu zisku a ztráty zanedbat. 9.1.1.3 Spotřeba materiálu a energie Tyto poloţky budou stanoveny metodou procentních poměrů k trţbám.
56
Spotřeba materiálu a energie ve sledovaném období 2007 – 2009 činí přibliţně 41 % z trţeb na prodej vlastních výrobků a sluţeb. Tento poměr zůstane zachován i v dalších letech plánovacího období. 9.1.1.4 Sluţby Sluţby budou také stanoveny metodou procentních poměrů k trţbám. Náklady na běţné sluţby v jednotlivých letech plánovacího období budou činit 17 % z trţeb. V letech kdy bude čerpána rezerva, budou náklady na sluţby navýšeny o částku čerpané rezervy (více viz kapitola 9.1.1.9) 9.1.1.5 Osobní náklady Tab. 4 Mzdové a sociální náklady v letech 2007, 2008, 2009 Zaměstnanci
V tis. CZK
celkem 2009 2008 2007 Průměrný počet zaměstnanců
16
Mzdové náklady
2479 2543 4080
Náklady na sociální zabezpečení
849
1044 1593
Sociální náklady
179
77
Osobní náklady celkem
3431 3664 5752
18
26
79
Mzdové náklady Hrubá měsíční mzda v r. 2009 na jednoho zaměstnance byla přibliţně CZK 12 900 (2 476 000/16)/12 = CZK 12 900) a průměrný počet zaměstnanců v r. 2009 byl 16. Předpokládáme, ţe společnost vzhledem ke své situaci nebude nabírat nové zaměstnance a ani nebude zvyšovat mzdy. Mzdové náklady tedy zůstanou v plánovacím období stejné jako v r. 2009. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Společnost nemá nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění.
57
Sazby sociálního a zdravotního pojištění po celou dobu plánovacího období zůstanou stejné jako v r. 2009, tedy: Sazby zdravotního pojištění Placené zaměstnancem: 4, 5 % z hrubé mzdy Placené zaměstnavatelem: 9 % z hrubé mzdy Sazby sociálního pojištění Placené zaměstnancem: 6,5 % z hrubé mzdy Placené zaměstnavatelem: 25 % z hrubé mzdy Vzhledem k tomu, ţe mzdy a mzdové náklady zůstanou v plánovacím období stejné jako v r. 2009, budou i náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění stejné jako v r. 2009. Ostatní sociální náklady V roce 2009 bylo zaměstnancům dle platného zákona a směrnic podniku vyplaceno na ţivotním pojištění CZK 97 800, na penzijním pojištění CZK 6 000. To dává dohromady sumu uvedenou v tabulce pod poloţkou sociální náklady. Výplata příspěvků na ţivotní a penzijní připojištění zůstane po celou dobu plánovacího období stejná jako v r. 2009, tedy 103 800. 9.1.1.6 Daně a poplatky Předpokládáme, ţe sazby daní z příjmů a z přidané hodnoty budou v plánovacím období stejné jako v r. 2009, tedy Daň z příjmů Sazba daně z příjmů FO – zaměstnanců je po celé plánovací období 15 %. Sazba daně z příjmů PO (společnosti) je po celé plánovací období 19 %. Daň z přidané hodnoty Předpokládáme, ţe sníţená sazba DPH bude 10 % po celou dobu plánovacího období, a základní sazba daně po celou dobu plánovacího období bude 20 %. Případné plánované daňové reformy a změny daňových sazeb nejsou do FP promítnuty. 58
Výše daní a poplatků byla stanovena metodou procentních poměrů k trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Na základě analýzy byla velikost této nákladové poloţky stanovena na 0, 8 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. 9.1.1.7 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Odpisy DHM a DNM byly v r. 2008 po kontrole finančního úřadu převedeny na rovnoměrné. Odpisy se účtují měsíčně. Tab. 5 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku (v tis. Kč)
Pořizovací cena 2009 2008 2007 460 460 466 4999 5411 5411 16060 16292 15554
Pozemky Stavby Samostatné movité věci DDHM + leasing 312 Celkem
312
10
Oprávky 2009 2008 0 0 3788 3916 15564 15445
Zůstatková cena 2007 2009 2008 2007 0 460 460 466 3732 1211 1495 1679 15143 496 847 411
312
10
161
0
21831 22475 21431 19664 19682 18885 2167
151
0
2793
2570
U staveb je odpisová sazba na základě analýzy odpisů stanovena na 11 % ze zůstatkové ceny staveb a to po celou dobu plánovacího období. Není plánován nákup ani prodej staveb po celou dobu plánovacího období. U samostatných movitých věcí je odpisová sazba 50 % ze zůstatkové ceny samostatných movitých věcí a to po celou dobu plánovacího období. V plánovacím období se nepočítá s nákupem ani prodejem samostatných movitých věcí. 9.1.1.8 Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, zůstatková cena dlouhodobého majetku a materiálu V plánovacím období není plánován prodej dlouhodobého majetku. Není plánován ani prodej materiálu, a kdyţ tak jen za zanedbatelnou cenu a v minimální zůstatkové hodnotě. 9.1.1.9 Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období V plánovacím období není plánována tvorba komplexních nákladů příštích období. 59
V r. 2009 byla vytvořena rezerva na dvouleté období na opravu pláště budovy v hodnotě CZK 1 056 000,-.15 Podle zákona o rezervách16 se rezerva na opravy hmotného majetku nesmí tvořit pouze jedno období, a tyto peněţní prostředky musí být vloţeny na zvláštní bankovní účet. Rovněţ musí jít o opravu a ne o technické zhodnocení. Druhá část rezervy bude vytvořena v r. 2010 a to ve stejné výši jako v r. 2009, tedy CZK 1056 000,-. Rezerva bude do nákladů rozpuštěna rovnoměrně v letech 2011 a 2012. Účtování proto bude probíhat následovně: 2011: rezervy dle zvláštního předpisu / změna stavu rezerv = CZK 1 056 000. Sluţby / běţný účet = CZK 1 056 000. 2012: rezervy dle zvláštního předpisu / změna stavu rezerv = CZK 1 056 000 Sluţby / běţný účet = CZK 1 056 000. Předpokládáme, ţe po vyčerpání této rezervy uţ společnost nebude tvořit ţádné nové rezervy. 9.1.1.10
Ostatní provozní výnosy, ostatní provozní náklady
Tyto poloţky nákladů a výnosů nevykazují ţádný systematický trend a proto předpokládáme, ţe v plánovacím období bude jejich hodnota zanedbatelná, proto předpokládáme hodnotu 0. 9.1.1.11
Finanční výsledek hospodaření
K naplánování finančního výsledku hospodaření není k dispozici dostatek informací. Společnost nemá dlouhodobý ani krátkodobý bankovní úvěr, nemá tedy ţádné nákladové úroky. Výnosové úroky jsou prakticky nulové a většinou se pohybují okolo CZK 1000,-. Proto předpokládáme, ţe v plánovacím období budou výnosové úroky také zanedbatelné. K naplánování ostatních finančních výnosů a ostatních finančních nákladů není k dispozici dostatek relevantních informací. 15 16
Příloha k účetní závěrce za r. 2009 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
60
9.1.2 Stanovení jednotlivých poloţek aktiv a pasiv plánované rozvahy 9.1.2.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek V r. 2009 neměla ÚJ DHM a DNM vytvořený vlastní činností. Předpokládáme, ţe to se po celou dobu plánovacího období nezmění. Nakoupený DHM a DNM se oceňuje pořizovací cenou, která obsahuje cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady. DNM v pořizovací ceně do CZK 60 000,se účtuje přímo do nákladů. O DHM v pořizovací ceně CZK 20 000,- – 40 000,se účtuje jako o DDHM a odepisuje se 2 roky. Hmotný majetek do CZK 20 000,se účtuje přímo do nákladů na účet 501 – spotřeba materiálu. Společnost nevlastní ţádný DNM a předpokládáme, ţe se to po celou dobu plánovacího období nezmění. Společnost vlastní pozemky v hodnotě CZK 460 000,-, není plánován nákup ani prodej
pozemků
po
celou
dobu
plánovacího
období.
Výše
pozemků
tak zůstane po celou dobu plánovacího období stejná. Společnost má v majetku jiný hmotný dlouhodobý majetek ve výši CZK 14 000,-, ten se neodepisuje a jeho výše zůstane stejná po celou dobu plánovacího období. Také není plánován nákup DDHM a pořízení majetku na leasing po celou dobu plánovacího období. 9.1.2.2 Dlouhodobý finanční majetek Společnost vlastní 40% ZK společnosti Dřevopodnik, s.r.o. Červený Kostelec. Hodnota tohoto podílu je CZK 52 000,-. Výše tohoto podílu se v průběhu plánovacího období nemění. 9.1.2.3 Zásoby O zásobách ÚJ účtuje způsobem A. Zboţí je oceňováno pořizovací cenou. Do pořizovací ceny zásob jsou zahrnované vedlejší pořizovací náklady, jako jsou dopravné, provize, pojistné a clo. Ke stanovení výše jednotlivých poloţek zásob byla vyuţita metoda procentních poměrů k trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb.
61
Tab. 6 Procentní poměry k určení velikosti jednotlivých poloţek zásob Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Procentní poměr materiál/trţby Procentní poměr nedokončená výroba polotovary/trţby Procentní poměr výrobky/trţby
2007 511 512 742 19 718 3%
2008 1 006 276 456 15 209 7%
2009 1 369 286 522 12 535 11%
3% 4%
2% 3%
2% 4%
a
Výrobky činí 4 % z hodnoty trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb v jednotlivých letech plánovacího období. Nedokončená výroba a polotovary činí 3 % z trţeb v jednotlivých letech plánovacího období. Procentní poměry materiálu k trţbám za prodej vlastních výrobků a trţeb rostou ročně o 4 %. Předpokládáme však, ţe nárůst se zastaví a ţe v dalších letech budou zásoby činit 11 % z trţeb. 9.1.2.4 Dlouhodobé pohledávky Společnost v letech 2007, 2008 a 2009 neměla dlouhodobé pohledávky, předpokládáme, ţe to tak bude i v jednotlivých letech plánovacího období. 9.1.2.5 Krátkodobé pohledávky Předpokládáme, ţe platební morálka odběratelů společnosti bude v jednotlivých letech plánovacího období stejná jako doposud a proto jejich výše bude stanovena procentním poměrem k trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Tab. 7 Procentní poměry k určení velikosti krátkodobých pohledávek Pohledávky z obchodních vztahů Jiné pohledávky Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Pohledávky z obchodních vztahů/trţby Jiné pohledávky/trţby
2007 4 352 761 19 718 22% 4%
2008 1 176 761 15 209 8% 5%
2009 1 009 801 12 535 8% 6%
Pohledávky z obchodních vztahů v letech 2008 a 2009 byly 8 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb, tento poměr zůstane zachován po celou dobu plánovacího období. 62
Poměr jiných pohledávek k trţbám rostl v letech 2007 – 2009 vţdy o 1 %, tento růst zůstane zachován. Takţe poměr jiných pohledávek k trţbám v r. 2010 bude 7 %, v r. 2011 8 %, v r. 2012 9 %, v r. 2013 10% a v r. 2014 to bude 11 %. 9.1.2.6 Krátkodobý finanční majetek Hodnota hotovosti v pokladně a na účtech v bankách bude stanovena procentním poměrem k trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Peníze v hotovosti budou dosahovat 0,13 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Společnost drţí na bankovním účtu v r. 2010 8, 7 % z trţeb, v r. 2011 17, 1 % z trţeb, v r. 2012 22, 9 % z trţeb, v r. 2013 20,4 % z trţeb a v r. 2014 24, 9 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. V letech, kdy společnost tvoří, popř. čerpá rezervu na opravu dlouhodobého majetku podle zvláštních předpisů, tedy v letech 2010 a 2011, musí mít navíc ještě na zvláštním bankovním účtu částku rovnající se vytvořené rezervě. Společnost neměla v r. 2009 dlouhodobé ani krátkodobé úvěry. Pokud to nebude nutné, není plánováno, ţe by si společnost musela brát bankovní úvěr. 9.1.2.7 Časové rozlišení aktiv V časovém rozlišení aktiv figurují pouze náklady příštích období. Jejich výše v jednotlivých letech plánovacího období bude stanovena pomocí procentních podílů k trţbám za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Tab. 8 Procentní poměry k určení velikosti časového rozlišení Náklady příštích období Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Náklady příštích období/trţby
2007 16 19 718 0,08%
2008 37 15 209 0,24%
2009 46 12 535 0,37%
Výše náklad v jednotlivých letech plánovacího období na základě této analýzy bude v jednotlivých letech plánovacího období 0, 4 % 9.1.2.8 Základní kapitál ZK byl splacen v plné výši a v následujících letech není plánováno jeho zvýšení. Výše ZK zůstane po celou dobu plánovacího období CZK 102 000,-. 63
9.1.2.9 Zákonný rezervní fond Zákonný rezervní fond byl jiţ vytvořen a uhrazen v zákonné výši (tedy min. 10 % ZK). ÚJ má ZK ve výši CZK 102 000,- a rezervní fond byl vytvořen ve výši CZK 10 000,-. Nepředpokládáme jeho zvýšení nebo sníţení v jednotlivých letech plánovacího období. 9.1.2.10
Statutární fondy a ostatní fondy ze zisku
Jejich výše byla v letech 2007 – 2009 prakticky stejná a předpokládáme, ţe jejich výše zůstane po celou dobu plánovacího období stejná jako v r. 2009, tedy CZK 46 000,-. 9.1.2.11
Výsledek hospodaření minulých let
Veškerý zisk byl v letech 2007 – 2009 převeden do výsledku hospodaření minulých let. Rovněţ ztráta byla hrazena z výsledku hospodaření minulých let. Po celou dobu plánovacího období bude tento postup stejný, tedy zisk bude převeden do výsledku hospodaření minulých let a ztráta bude uhrazena z výsledku hospodaření minulých let. 9.1.2.12
Rezervy
V plánovacím období není plánována tvorba komplexních nákladů příštích období. V r. 2009 byla vytvořena rezerva na dvouleté období na opravu pláště budovy v hodnotě CZK 1 056 000,-.17 Podle zákona o rezervách18 se rezerva na opravy hmotného majetku nesmí tvořit pouze jedno období, a tyto peněţní prostředky musí být vloţeny na zvláštní bankovní účet. Rovněţ musí jít o opravu a ne o technické zhodnocení. Druhá část rezervy bude vytvořena v r. 2010 a to ve stejné výši jako v r. 2009, tedy CZK 1056 000,Rezerva bude do nákladů rozpuštěna rovnoměrně v letech 2011 a 2012. Účtování proto bude probíhat následovně:
17 18
Příloha k účetní závěrce za r. 2009 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
64
2011: rezervy dle zvláštního předpisu / změna stavu rezerv = CZK 1 056 000. Sluţby / běţný účet = CZK 1 056 000. 2012: rezervy dle zvláštního předpisu / změna stavu rezerv = CZK 1 056 000 Sluţby / běţný účet = CZK 1 056 000. Předpokládáme, ţe po vyčerpání této rezervy uţ společnost nebude tvořit ţádné nové rezervy. 9.1.2.13 Pod
Dlouhodobé závazky
poloţkou
dlouhodobé
závazky
jsou
evidovány
pouze
závazky
ke společníkům, a to v letech 2007 a 2008. V r. 2009 uţ tyto závazky evidovány nebyly a jejich výše tedy byla 0. Tak to zůstane i po celou dobu plánovacího období. 9.1.2.14
Krátkodobé závazky
Jednotlivé poloţky krátkodobých závazků budou stanoveny pomocí metody procentních poměrů k trţbám. Tab. 9 Procentní poměry k určení velikosti krátkodobých závazků Závazky z obchodních vztahů Stát – daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Závazky z obchodních vztahů/trţby Stát - daňové závazky a dotace/trţby Dohadné účty pasivní/trţby
2007 2 783 -192 22 19 718 14,11% -0,97% 0,11%
2008 1 353 -283 67 15 209 8,90% -1,86% 0,44%
2009 574 -128 73 12 535 4,58% -1,02% 0,58%
Závazky z obchodních vztahů činily v r. 2009 přibliţně 4, 6 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Tento poměr zůstane zachován i v dalších letech plánovacího období. Daňové závazky a dotace budou v jednotlivých letech plánovacího období -1 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Dohadné účty pasivní budou 0, 6 % z trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb. Vzhledem k tomu, ţe společnost neplánuje růst mezd ani navyšování počtu zaměstnanců, zůstanou závazky k zaměstnancům stejné jako v r. 2009. 65
Předpokládáme, ţe sazby sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění zůstanou po celé plánovací období stejné (více viz kapitola 9.1.1.5). Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění proto zůstanou v plánovacím období stejné jako v r. 2009. 9.2
PLÁNOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tab. 10 Plánovaný výkaz zisku a ztráty pro r. 2010 – 2014
Tis. Kč II . Výkony II .1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb B. Výkonová spotřeba B.1. Spotřeba materiálu a energie B.2. Služby ,+ Přidaná hodnota C. Osobní náklady C.1. Mzdové náklady C.3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období * Provozní výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běžnou činnost Q.1. – splatná ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním
2 010 10 993 10 993 6 376 4 507 1 869 4 617 3 431 2 479
2 011 10 224 10 224 6 986 4 192 2 794 3 238 3 431 2 479
2 012 10 050 10 050 6 885 4 120 2 764 3 165 3 431 2 479
2 013 10 050 10 050 5 829 4 120 1 708 4 221 3 431 2 479
2 014 10 251 10 251 5 946 4 203 1 743 4 305 3 431 2 479
849 103 88
849 103 82
849 103 80
849 103 80
849 103 82
381
243
168
125
99
1 056 -339 0 0 -339 -339 -339
-1 056 538 108 108 431 431 538
-1 056 542 108 108 433 433 542
0 585 117 117 468 468 585
0 693 139 139 555 555 693
Jak je vidět z VZZ kromě prvního roku plánovacího období dosahuje společnost zisku, který postupně roste. Ztráta v prvním roce plánovacího období je zapříčiněna zejména tvorbou rezervy na opravu dlouhodobého majetku. Daň z příjmů za běţnou činnost byla vypočítána zjednodušujícím způsobem, protoţe nejsou známé odčitatelné a přičitatelné poloţky, které by měla společnost uplatnit. Proto byla daň z příjmů vypočítána pouze jako výsledek hospodaření krát sazba daně z příjmů. Jak je vidět z rozvahy společnosti, tak má na bankovním účtu dostatek peněţních prostředků, ze kterých můţe ztrátu uhradit. 66
9.3
PLÁNOVANÁ ROZVAHA Tab. 11 Plánovaná rozvaha pro r. 2010 – 2014
AKTIVA (tis. Kč) Aktiva CELKEM
2 010
2 011
2 012
2 013
2 014
8 606 1 852
7 948 1 609
7 318 1 442
7 786 1 317
8 349 1 218
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II . Dlouhodobý hmotný majetek B.II .1. Pozemky B.II .2. Stavby B.II .3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí B.II .6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek B.II . Dlouhodobý finanční majetek B.II.2. Podíly v ovládaných a řízených osobách
0 1 800 460 1 078
0 1 557 460 959
0 1 390 460 854
0 1 265 460 760
0 1 166 460 676
248 14 52 52
124 14 52 52
62 14 52 52
31 14 52 52
16 14 52 52
C. Oběžná aktiva
6 710
6 298
5 837
6 429
7 091
C.I. Zásoby C.I.1. Materiál C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II . Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.II .1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II .7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.II .9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách
1 979 1 209 330 440 0 0 1 649 879 0 770 3 082 14 3 068 44 44 0
1 840 1 125 307 409 0 0 1 636 818 0 818 2 822 13 2 809 41 41 0
1 809 1 105 301 402 0 0 1 708 804 0 904 2 319 13 2 306 40 40 0
1 809 1 105 301 402 0 0 1 809 804 0 1 005 2 811 13 2 797 40 40 0
1 845 1 128 308 410 0 0 1 948 820 0 1 128 3 298 13 3 285 41 41 0
B. Dlouhodobý majetek
D.I. Časové rozlišení D.I.1. Náklady příštích období D.I.3. Příjmy příštích období
67
Tab. 11 – pokračování
PASIVA (tis. Kč) Pasiva CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.III. Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III .1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období
B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B.II . Dlouhodobé závazky B.II.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení B.II . Krátkodobé závazky B.II .1. Závazky z obchodních vztahů B.II .5. Závazky k zaměstnancům B.II .6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.II .7. Stát – daňové závazky a dotace B.II .10. Dohadné účty pasivní
2 010
2 011
2 012
2 013
2 014
8 606
7 948
7 318
7 786
8 349
5 729 102 102
6 160 102 102
6 593 102 102
7 061 102 102
7 615 102 102
56 10 46 5 910 5 910
56 10 46 5 571 5 571
56 10 46 6 002 6 002
56 10 46 6 435 6 435
56 10 46 6 903 6 903
-339 2 877 2 112 2 112 0
431 1 788 1 056 1 056 0
433 725 0 0 0
468 725 0 0 0
555 734 0 0 0
0 765 506 204
0 732 470 204
0 725 462 204
0 725 462 204
0 734 472 204
99 -110 66
99 -102 61
99 -100 60
99 -100 60
99 -103 62
Jak je vidět z rozvahy, tak celková výše aktiv i pasiv v jednotlivých letech kolísá. Největší poloţkou aktiv jsou peníze na bankovním účtu. Vysoké zůstatky na bankovním účtu v letech 2010 a 2011 jsou zapříčiněny tím, ţe společnost musí dle zákona o rezervách drţet na zvláštním bankovním účtu peněţní prostředky, které vytvořila jako rezervu na opravu dlouhodobého majetku. Ze skladby pasiv je zřejmé, ţe společnost nevyuţívá ţádné cizí zdroje. Nemá dlouhodobé ani krátkodobé bankovní úvěry a také nemá majetek pořízený na leasing. Největší poloţku pasiv tvoří nerozdělený zisk minulých let. Společnost veškerý zisk, který vytvoří, převádí do nerozděleného zisku minulých let. Nedochází k jeho
68
investování ani k jeho výplatě společníkům, resp. společníkovi 19, ani k další tvorbě kapitálových fondů. 9.4
PŘEHLED PLÁNOVANÝCH PENĚŢNÍCH TOKŮ PRO R. 2010 – 2014 Tab. 12 Přehled plánovaných peněţních toků z provozní činnosti
Stav peněžních prostředků a peněžních P. ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před Z. zdaněním A.1 Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv a umořování opravné A. 1 1 položky k nabytému majetku A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a A* mimořádnými položkami Změny stavu nepeněžních složek pracovního A. 2 kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, A. 2 1 přechodných účtů aktiv Změna stavu krátkodobých závazků z A. 2 2 provozní činnosti, přechodných účtů pasiv A. 2 3 Změna stavu zásob Čistý peněžní tok z provozní činnosti před A** zdaněním a mimořádnými položkami Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a A. 5 doměrky daně za minulá období A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čisté zvýšení resp. snížení peněžních F. prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních R. ekvivalentů na konci účetního období
2010
2011
2012
2013
2014
1 667
3 082
2 822
2 319
2 811
-339 1 437
538 -813
542 -888
585 125
693 99
381 1 056
243 168 125 -1 056 -1 056 0
99 0
1 098
-275
-346
710
792
317
122
-48
-100
-167
163
16
-72
-100
-139
-57 211
-32 139
-7 31
0 0
8 -36
1415
-152
-394
609
625
0 1 415
-108 -260
-108 -502
-117 492
-139 486
1 415
-260
-502
492
486
3 082
2 822
2 319
2 811
3 298
Cílem této podkapitoly bylo analyzovat, jaký čistý peněţní tok z provozní činnosti přinese společnosti její hlavní výdělečná činnost, coţ je výroba NT a výrobků s nimi kombinovaných a prodej těchto výrobků. Protoţe v plánovacím období nebude docházet k finanční ani investiční činnosti, cash flow pro tyto činnosti nebylo plánováno.
19
Společnost má pouze jediného společníka, který je zároveň i jednatelem společnosti.
69
V prvním roce plánovacího období přináší společnosti její hlavní provozní činnost nové peněţní prostředky. Tyto peněţní prostředky plynou zejména z tvorby rezervy na opravy hmotného majetku. V dalších 2 letech (tedy v letech 2011 a 2012) dochází k odlivu peněţních prostředků. Tento odliv je způsoben zejména čerpáním rezervy na opravu dlouhodobého majetku. V dalších 2 letech uţ opět dochází k přílivu peněţních prostředků z provozní činnosti společnosti. 9.5
FINANČNÍ ANALÝZA FINANČNÍHO PLÁNU
V této kapitole bude vzhledem k rozsahu diplomové práce provedena krátká finanční analýza, která má vést ke zhodnocení finančního plánu. Tato FA by nám měla říci, zda je FP pro společnost výhodný či nikoli. V praxi FA často vede k přehodnocení FP a jeho úpravě. Vzhledem k rozsahu diplomové práce však tato část bude vynechána a bude zde pouze řečeno, zda je FP pro společnost výhodný či nikoliv. 9.5.1 Analýza rentability Tab. 13 Analýza rentability 2007 2008 2009 2010 % Rentabilita aktiv 3,56 11,91 16,57 -3,94 ROA = EBIT/aktiva celkem Rentabilita investovaného kapitálu 4,06 11,75 14,79 -3,46 ROIC = (EBIT*(1-t))/(aktiva - krátkodobá pasiva) Rentabilita VK 12,64 12,02 17,78 -5,91 ROE = EAT/VK Rentabilita trţeb -2,86 5,51 7,53 -3,08 ROS = EAT/trţby
2011 6,77
2012 7,40
2013 7,51
2014 8,30
5,97
6,57
6,62
7,28
6,99
6,57
6,62
7,28
4,21
4,31
4,65
5,41
Prakticky veškerá rentabilita se v plánovacím období oproti r. 2009 zhoršila, dobré ale je, ţe rentabilita v plánovacím období postupně roste.
70
9.5.2 Analýza likvidity Tab. 14 Analýza likvidity 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Běţná likvidita 2,34 3,32 6,89 8,77 8,6 8,05 8,87 Běţná likvidita = oběţná aktiva/krátkodobé závazky Pohotová likvidita 1,75 2,19 4,23 6,19 6,09 5,55 6,37 Pohotová likvidita = (oběţná aktiva - zásoby)/krátkodobé závazky Hotovostní likvidita 0,03 0,92 2,03 4,03 3,85 3,2 3,88 Pohotovostní likvidita = peněţní prostředky/krátkodobé závazky
9,67
7,15
4,5
Běţná likvidita se od r. 2007 do r. 2014 4x zvýšila. Hodnota 9, 67 v r. 2014 je příliš vysoká a společnost zbytečně váţe peněţní prostředky. Preferuje tedy nízké riziko před vyšším úrokem. Společnost má zbytečně mnoho peněţních prostředků na bankovním účtu, které by mohla investovat např. do rozšíření výrobní kapacity. Pohotová likvidita vzrostla mezi lety 2007 a 2014 téměř 4x a dosáhla hodnoty 7, 15. Tato hodnota je velmi vysoká. Hodnoty vyšší neţ 1 znamenají, ţe podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky, aniţ by musel prodat zásoby. Problémem je aţ příliš vysoká hodnota ukazatele, která na sebe váţe velký objem peněţních prostředků, které nepřinášejí prakticky ţádný úrok. Kdyby se vhodným investováním sníţila příliš vysoká likvidita, vzrostla by pravděpodobně rentabilita. Pokud by společnost našla odbyt pro další výrobky, pak by mohla investovat do rozšíření výrobní kapacity. Pravděpodobně by pak došlo k nárůstu trţeb, zisku a tedy i rentability. To, zda by společnost našla odbyt pro další výrobky, by muselo být předmětem pečlivé analýzy. Z analýzy textilního průmyslu a trhu netkaných textilií však víme, ţe ve světě roste zájem o NT a prakticky všichni velcí producenti NT jak ve světě, tak v Evropě rozšiřují své výrobní kapacity. Společnost by se svými výrobky mohla expandovat i do zahraniční, protoţe společnost většinu své produkce prodává v ČR a do zahraničí jde zanedbatelný podíl produkce.
71
9.5.3 Analýza ukazatelů aktivity Tab. 15 Ukazatelé aktivity 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obrat aktiv 2,03 1,33 1,80 1,28 1,29 1,37 1,29 1,23 Obrat aktiv = trţby/aktiva Obrat DM 7,43 3,61 6,42 5,94 6,35 6,97 7,63 8,42 Obrat DM = trţby/DM Obrat zásob 11,04 6,27 6,54 5,56 5,56 5,56 5,56 5,56 Obrat zásob = trţby/zásoby Doba obratu zásob 32,61 57,41 55,03 64,80 64,80 64,80 64,80 64,80 Doba obratu zásob = zásoby/(trţby/360) Doba splatnosti pohledávek 80,41 38,84 25,36 28,80 28,80 28,80 28,80 28,80 Doba splatnosti pohledávek = pohledávky/(trţby/360) Doba splatnosti krátkodobých závazků 51,42 44,69 14,42 16,56 16,56 16,56 16,56 16,56 Doba splatnosti krátkodobých závazků =krátkodobé závazky/(trţby/360) Obchodní deficit 28,99 -5,85 10,93 12,24 12,24 12,24 12,24 12,24 Obchodní deficit = (pohledávky z obchodního styku/(trţby/360))-(závazky z obchodního styku/(trţby/360)) Z analýzy aktivity vyplývá, ţe společnost má velmi stabilní vztahy se svými dodavateli i odběrateli. Problémem můţe být to, ţe v plánovacím období je doba obratu zásob prakticky dvojnásobná oproti r. 2007 a dosahuje téměř 65 dní. Coţ znamená, ţe společnosti trvá přibliţně 2 měsíce, neţ zásoby přemění na peníze. Na druhou stranu je pozitivem, ţe tato doba uţ neroste. Dalším problémem pro podnik můţe být i to, ţe poklesla doba splatnosti závazků, a to z 51, 5 dne v r. 2007 na 16, 5 dne v průběhu plánovacího období. To znamená, ţe se sníţila doba, po kterou dodavatelé poskytují společnosti bezplatný obchodní úvěr. S tím souvisí i to, ţe doba splatnosti pohledávek převyšuje dobu splatnosti závazků přibliţně o 12 dní, takţe společnost poskytuje svým odběratelům 12 denní bezplatný úvěr.
72
9.5.4 Analýza zadluţenosti Tab. 16 Analýza zadluţenosti 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Celková zadluţenost 0,54 0,39 0,24 Celková zadluţenost = cizí zdroje/aktiva Zadluţenost VK 1,18 0,64 0,31 Zadluţenost VK = cizí zdroje/vlastní kapitál Finanční páka 2,18 1,64 1,31 Finanční páka = aktiva/vlastní kapitál
0,33
0,22
0,10
0,09
0,09
0,50
0,29
0,11
0,10
0,10
1,50
1,29
1,11
1,10
1,10
Další ukazatele jako krytí fixních plateb apod. nelze počítat, protoţe společnost nemá bankovní úvěr a ani nepořizuje majetek na leasing. Celková zadluţenost, zadluţenost VK i finanční páka jsou minimální, protoţe společnost
nepouţívá
prakticky
ţádné
cizí
zdroje.
V jednotlivých
letech
plánovacího období jsou jedinými poloţkami cizího kapitálu krátkodobé závazky (tedy závazky z obchodního styku, závazky k zaměstnancům a závazky z titulu sociálního a zdravotního pojištění). Jiné cizí zdroje společnost nevyuţívá. Při vyšším zapojení cizích zdrojů by se však zvýšil ziskový účinek finanční páky.
73
10 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo analyzovat společnost Polytex, s. r. o. a její okolí a na základě této analýzy navrhnout vlastníkovi, potaţmo manaţerovi podniku, jak by mohl vypadat finanční plán pro r. 2010 aţ 2014. Také byla provedena finanční analýza plánu a výchozí situace z let 2007 – 2009 a bylo zhodnoceno, zda se finanční situace podniku vlivem plánu zlepšila či zhoršila. Diplomová práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. V teoretické části bylo popsáno strategické a finanční plánování, metody vedoucí ke stanovení plánovaného VZZ a rozvahy, volba vhodné kapitálové struktury, která souvisí s finančním plánem a je zde uvedena stručná charakteristika finanční analýzy. V druhé, praktické části byl charakterizován vybraný podniku, bylo zde popsáno, co
to
vlastně
jsou
netkané
textilie
a
k čemu
se
pouţívají.
Dále zde byl popsán vývoj textilního průmyslu a trhu netkaných textilií. Těţištěm praktické části pak byla kapitola 9, kde byla popsána východiska FP, byl navrhnut VZZ, rozvaha a plánovaný CF. V této kapitole byla provedena finanční analýza celého plánu a výchozích let 2007 – 2009. Na základě toho bylo vyhodnoceno, jaký má finanční plán vliv na finanční situaci podniku. Jak je vidět z VZZ kromě prvního roku plánovacího období dosahuje společnost zisku, který postupně roste. Ztráta v prvním roce plánovacího období je zapříčiněna zejména tvorbou rezervy na opravu dlouhodobého majetku. Jak je vidět z rozvahy, tak celková výše aktiv i pasiv v jednotlivých letech kolísá. Největší poloţkou aktiv jsou peníze na bankovním účtu. Vysoké zůstatky na bankovním účtu v letech 2010 a 2011 jsou zapříčiněny tím, ţe společnost musí dle zákona o rezervách drţet na zvláštním bankovním účtu peněţní prostředky, které vytvořila jako rezervu na opravu dlouhodobého majetku. Ze skladby pasiv je zřejmé, ţe společnost prakticky nevyuţívá cizí zdroje. Nemá dlouhodobé ani krátkodobé bankovní úvěry a také nemá majetek pořízený na leasing. V jednotlivých letech plánovacího období jsou jedinými poloţkami cizího kapitálu krátkodobé závazky (tedy závazky z obchodního styku, závazky
74
k zaměstnancům a závazky z titulu sociálního a zdravotního pojištění). Jiné cizí zdroje společnost nevyuţívá. Jak je vidět z analýzy zadluţenosti (kapitola 9.5.4), tak celková zadluţenost, zadluţenost VK i finanční páka jsou minimální, protoţe společnost nepouţívá prakticky ţádné cizí zdroje. Při vyšším zapojení cizích zdrojů by se však zvýšil ziskový účinek finanční páky. Problémem, který vyplynul z analýzy rentability (kapitola 9.5.1) je sníţení rentability v r. 2010 proti r. 2009. V dalších letech plánovacího období rentabilita postupně roste, ale ani tak na konci r. 2014 nevykazuje hodnoty z r. 2009. Dobré tedy je, ţe rentabilita postupně roste, ale stále nedosahuje úrovně z r. 2009. Rentabilitu by bylo moţno zvýšit vhodným investováním přebytečných finančních prostředků. Jak je vidět z analýzy likvidity (kapitola 9.5.2), tak likvidita společnosti je opravdu velmi vysoká a v r. 2014 činí aţ čtyřnásobek hodnot z r. 2007. Běţná likvidita se od r. 2007 do r. 2014 4x zvýšila. Hodnota 9, 67 v r. 2014 je příliš vysoká a společnost zbytečně váţe peněţní prostředky. Preferuje tedy nízké riziko před vyšším úrokem. Společnost má zbytečně mnoho peněţních prostředků na bankovním účtu, které by mohla investovat např. do rozšíření výrobní kapacity. Pohotová likvidita vzrostla mezi lety 2007 a 2014 téměř 4x a dosáhla hodnoty 7, 15. Tato hodnota je velmi vysoká. Hodnoty vyšší neţ 1 znamenají, ţe podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky, aniţ by musel prodat zásoby. Problémem je aţ příliš vysoká hodnota ukazatele, která na sebe váţe velký objem peněţních prostředků, které nepřinášejí prakticky ţádný úrok. Z analýzy aktivity vyplývá, ţe společnost má velmi stabilní vztahy se svými dodavateli i odběrateli. Problémem můţe být to, ţe v plánovacím období je doba obratu zásob prakticky dvojnásobná oproti r. 2007 a dosahuje téměř 65 dní. Coţ znamená, ţe společnosti trvá přibliţně 2 měsíce, neţ zásoby přemění na peníze. Na druhou stranu je pozitivem, ţe tato doba uţ neroste. Dalším bodem, který vyplynul z analýzy aktivity, je i to, ţe společnosti výrazně poklesla doba splatnosti závazků (z 51 dní v r. 2007 na 16 dní v r. 2014), 75
tedy sníţila se doba, po kterou dodavatelé poskytují společnosti bezplatný obchodní úvěr. S tímto problémem souvisí i to, ţe doba splatnosti pohledávek převyšuje dobu splatnosti závazků o 12, 5 dne. Společnost tedy poskytuje svým odběratelům bezplatný obchodní úvěr. Pokud by společnost našla odbyt pro další výrobky, pak by mohla investovat přebytečné finanční prostředky do rozšíření výrobní kapacity. I kdyţ by si pravděpodobně pro tuto expanzi musela vzít úvěr. To, zda by společnost našla odbyt pro další výrobky, by muselo být předmětem pečlivé analýzy. Z analýzy textilního průmyslu a trhu NT (kapitola 8.4) však víme, ţe odbyt NT ve světě roste, protoţe NT se pouţívají v mnoha různých oborech. A také je z analýzy zřejmé, ţe výrobci NT po celém světě rozšiřují svoje výrobní kapacity. Tento trh má určitě významný růstový potenciál. A kdyby společnost rozšířila výrobní kapacitu a udělala dobrou marketingovou kampaň, určitě by mohla část tohoto růstového potenciálu získat pro sebe. Vzrostly by tedy i trţby, které klesají uţ od r. 1998 a došlo by i ke zvýšení zisku. Společnost by se svými výrobky mohla expandovat i do zahraniční, protoţe společnost většinu své produkce prodává v ČR a do zahraničí jde zanedbatelný podíl produkce. Na druhou stranu při expanzi do zahraničí by společnost musela věnovat pozornost kurzovému riziku, které vzhledem k variabilitě kurzu eura není nezanedbatelné. S rozšířením výrobní kapacity by klesly variabilní náklady na jeden výrobek (pokud by společnost tuto výrobní kapacitu byla schopna vyuţít a následně prodat vyrobené výrobky), čímţ by mohlo dojít k úpravě cenové strategie a společnost by mohla získat konkurenční výhodu právě v ceně.
76
11 SEZNAM LITERATURY [1] Česká národní banka [online]. Aktuální prognóza ČNB, 3.2.2011 [cit. 2011-0424].
Dostupné
z
WWW:
, [2] e-SRO.cz: Vše, co potřebujete vědět o s. r. o. [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: , [3] FOTR, J., Strategické finanční plánování. 1. Praha: Grada Publishing, 1999. 152 s. ISBN 80-7169-694-3, [4] JIRSÁK, O.; KALINOVÁ, K., Netkané textilie [online]. Technická univerzita v Liberec, Fakulta textilní, katedra netkaných textilií, materiály k předmětu Netkané
textilie
[cit.
2011-04-03].
Dostupné
z
WWW:
, [5] Justice.cz - Oficiální server českého soudnictví: Sbírka listin: Polytex, s. r. o. [online].
2011
[cit.
2011-05-07].
Dostupné
z
WWW:
, [6] Justice.cz. - Oficiální server českého soudnictví: výpis z obchodního rejstříku [online].
[cit.
2011-04-20].
Dostupné
z
WWW:
, [7] INDA - Association of the Nonwovens Fabrics Industry: Nonwovens… Engineered Fabric Solutions [online]. 1997 - 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: , [8] KISLINGEROVÁ, E. a kol.; Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0,
77
[9] KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 1. Praha : Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4, [10]
kum, Úspory přibrzdí českou ekonomiku, poroste jen o 1,5 procenta. ČT24
[online].
5.5.2011,
[cit.
2011-05-07].
Dostupný
z
WWW:
, [11]
LANDA, M. Jak číst finanční výkazy + CD. 1. Brno : Computer Press, 2008.
176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, [12]
MAREK, P. a kol., Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované
vydání. Praha : Ekopres, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1, [13]
MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve finanční praxi. 1.
Praha : Oeconomica, 2008. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3, [14]
NONWOVENS INDUSTRY - since 1970 : News, Markets & Analysis for the
Nonwovens Industry [online]. 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: , [15]
NÝVLTOVÁ, R.; MARINIČ, P., Finanční řízení podniku: Moderní metody a
trendy. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010. 200 s. ISBN 978-80-247-3158-2, [16]
Oerlikon textile - Oerlikon Textile - Full-servise solution in Textile machinery
[online].
2010
[cit.
2011-04-05].
Dostupné
z
WWW:
, [17]
Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2009/10: A World Survey
on Textile and Nonwovens Industry [online], 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: , [18]
Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2007/08 : A World Survey
on Textile and Nonwovens Industry [online], 2008 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: , [19]
Oerlikon Textile GmbH&Co. KG. The Fiber Year 2008/09 : A World Survey
on Textile and Nonwovens Industry [online], 2009 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: ,
78
[20]
PETŘÍK, T., Ekonomické a finanční řízení společnosti: Manažerské
účetnictví v praxi. 2., výrazně rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 736 s. ISBN 978-80-247-3024-0, [21]
Polytex, s. r. o.: výrobce netkaných textilií, herrsteller von Vliesstofen,
producer of nonwovens [online]. 19. 8. 2009 [cit. 2011-03-30]. Polytex, s. r. o. Dostupné z WWW: , [22]
Polytex, s. r. o.: výrobce netkaných textilií, herrsteller von Vliesstofen,
producer of nonwovens [online]. 19. 8. 2009 [cit. 2011-03-30]. ISO 9001:2001. Dostupné z WWW: < http://www.polytex-cz.cz/iso.html> [23]
Polytex, s. r. o.: výrobce netkaných textilií, herrsteller von Vliesstofen,
producer of nonwovens [online]. 19. 8. 2009 [cit. 2011-03-30]. O nás - profil společnosti. Dostupné z WWW: , [24]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
[25]
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, [26]
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve
znění pozdějších předpisů, [27]
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, [28]
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
79
12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Výpis z obchodního rejstříku (1 stránka) Příloha č. 2 Certifikáty ISO 9001:2001 (1 stránka) Příloha č. 3 Produkty z NT (2 stránky)
80
