ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Vadim Yastrebov
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
HLEDÁNÍ ÚSPOR V PROVOZNÍCH NÁKLADECH V MALOOBCHODNÍCH PODNICÍCH
Vadim YASTREBOV
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 5. prosince 2011
……………………… 3
Poděkování Chtěl bych poděkovat Ing. Tomáši Krabcovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnancům společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o., obzvlášť pracovníkům oddělení Network Development a Maratu Uromovu za poskytnuté materiály a vynikající spolupráci. Také bych rád poděkoval rodičům a Dině Arshiské za morální podporu během sepsání této práce. 4
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................ 8
2
Energetika EU a ČR. Racionální přístup ke spotřebě energie ......................... 9 2.1
Od ropných šoků k současnosti ................................................................ 9
2.2
Vývoj energetické politiky EU .................................................................. 13
2.3
Vývoj energetické strategie ČR ............................................................... 20
2.4
Náklady maloobchodního podniku a jejich redukce ................................ 23
3
Strategie energetické účinnosti korporace LUKOIL ....................................... 26
4
Praktické řešení pro společnost LUKOIL Czech Republic s.r.o. .................... 28 4.1
Analýza a varianty řešení energetické efektivnosti.................................. 28
4.2
Návrh řešení a jeho odůvodnění ............................................................. 30
4.3
Dopad na životní prostředí ...................................................................... 32
5
Závěr.............................................................................................................. 34
6
Seznam použité literatury .............................................................................. 36
7
Seznam obrázků a tabulek ............................................................................ 39
5
Seznam použitých zkratek a symbolů dle abecedy CENTREL – skupina provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav České republiky, Slovenské republiky, Polské republiky a Maďarské republiky. CO2 – oxid uhličitý ČR – Česká republika ECO – zařízení optimalizuje práci kompresorů EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt ISO – (An Independent system operator) nezávislý systémový operátor ITO – (An Independent transmission operator) nezávislý provozovatel přenosové soustavy Kč – Koruna česká Kg – kilogram kWh – kilowatthodina LEC – (Light Energy Controller) regulátor elektrické energie LED – (Light Emitting Diode) světlo vyzařující dioda MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPEC – (Organization of the Petroleum Exporting Countries) Organizace zemí vyvážejících ropu OZE – obnovitelné zdroje energie SEK – Státní energetická koncepce SRN – Spolková republika Německo SSSR – Svaz sovětských socialistických republik Ts – ukazatel prosté doby návratnosti investic UCTE – (Union for the Coordination of Transmission of Electricity) Sdružení pro koordinaci přenosu elektřiny 6
USD – (The United States dollar) Americký dollar
7
1
Úvod
V moderním světě se velice často setkáváme s výroky ekonomů, politiků, podnikatelů, známých osobností, že současná ekonomika je značně přesycená a že na jednotlivých trzích buď to výrobků, nebo služeb platí zákon tvrdé konkurence. Dále se mluví o nutnosti podpory konkurenceschopnosti podniků i ekonomik jednotlivých států nebo ekonomiky nějakého celku, jak je tomu v případě Evropské unie. Poslední dobou převládá v ekonomickém světě nejenom tendence ke zvýšení objemu prodeje, ale především úsilí ekonomických subjektů směrované ke snížení nákladů. Tato snaha se projevuje jak v nejnáročnějším odvětví průmyslu, tak i v terciárním sektoru ekonomiky. Mnohé podniky považují snížení nákladů za nejdůležitější a rozhodující nástroj pro podporu vlastní konkurenceschopnosti a zvýšení efektivity. Avšak kromě snahy o zachování konkurenceschopné ekonomiky jsou mnohé země znepokojeny stavem naší planety. Především tím, jak lidstvo ovlivnilo a stále ovlivňuje životní prostředí. V současné době se hodně mluví o nezodpovědném přístupu k přírodním zdrojům a jejich využití. Je všeobecně známo, že suroviny nejsou nekonečné. Jedněmi z nejdůležitějších surovin jsou ty, které využíváme jako zdroje energie. Důležitým aspektem pak je i neustálý růst populace planety, s čímž jsou spojeny i rostoucí potřeby lidstva, které jsou uspokojované prostřednictvím rozšíření výroby, jež vede právě k větší spotřebě energie. Za těchto okolností se jeví optimalizace spotřeby těchto surovin jako nutnost. Jelikož jsem byl na praxi ve společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. a měl jsem možnost zabývat se otázkou úspor energie, rozhodl jsem se zaměřit ve své práci na možnosti optimalizace spotřeby energie v maloobchodních podnicích na příkladu této společnosti. Předpokládám, že tato práce bude přínosná jak pro tuto společnost, tak i pro podniky podobného zaměření, především jako praktický návod na řešení energetické efektivnosti.
8
2
Energetika EU a ČR. Racionální přístup ke spotřebě energie
V této kapitole bych se rád zaměřil na podmínky a události, které ovlivnily vývoj energetiky jak světové, tak i evropské. V následujícím textu se zároveň pokusím popsat jednotlivé energetické strategie EU a ČR, jejich hlavní shody a rozdíly, jelikož právě tyto strategie jsou jedněmi ze základních předpokladů pro racionální přístup zemí a podniků ke spotřebě energie. Kromě toho bych rád znázornil možnosti a oblasti, ve kterých maloobchodní podnik může hledat úspory.
2.1 Od ropných šoků k současnosti V podmínkách současné ekonomiky hrají otázky energetické bezpečnosti a zajištění potřebného množství energie pro průmysl a domácnost zásadní roli z hlediska vývoje jednotlivých států. V této souvislosti bych se rád zmínil o řadě událostí, které poznamenaly světovou energetickou politiku. V první řadě jsou to tak zvané ropné šoky, které byly vyvolány nestabilní politickou situací na Blízkém východě. První a nejvýznamnější šok nastal v důsledku čtvrté arabsko-izraelské války roku 1973, kdy 17. října, po několika dnech konfliktu, se OPEC rozhodla použít
ekonomické
nástroje
pro
podporu
arabských
států
postupným
každoměsíčním pětiprocentním snížením těžby ropy a embargem pro Spojené státy a Nizozemsko do momentu, než Izrael stáhl svá vojska z okupovaných území Sýrie a Egyptu. „Pokud se stavíte proti nám, nedostanete ropu. Pokud zachováváte neutralitu, dostanete ropu, ale ne v takovém množství, jako dříve. Jestli se k nám chováte přátelsky, budete dostávat ropu ve stejném objemu, jako dosud,“1 vysvětlil takto politiku embarga ministr ropného průmyslu a přírodních zdrojů Saudské Arábie Ahmed Zaki Yamani.
1
POTAŠEV, Sergej. Internet žurnal "Birževoj lider" [online]. 01.10.2010 [cit. 2011-11-15]. Istorija
krizisov
:
Pervyj
mirovoj
energetičeskij
krizis
1973-74
.
9
годов.
Dostupné
z
WWW:
Omezení
dodávek
ropy
samozřejmě
ovlivnilo
její
cenu.
Jenom
během
následujícího roku vzrostla cena „černého zlata“ čtyřikrát ze tří USD na dvanáct. V této situaci musely Spojené státy a státy Západní Evropy čelit nedostatku energetických zdrojů, průmysl byl zčásti paralyzován, obzvlášť jeho energeticky náročná odvětví, mnoho domácností zůstalo bez tepla, byly zavedeny kupony na prodej pohonných hmot. Za těchto okolností vývoj ekonomiky vyspělých zemí nebyl omezen nedostatečnou poptávkou po produkci, nýbrž deficitem zdrojů. Francouzští automobiloví výrobci byli nuceni zastavit výrobu na několik dnů. Během ropné krize 70. let poklesl průmysl Spojených států o 13%, Japonska o 20%, SRN o 22%, Velké Británie o 10%, Francie o 13%. Výsledkem tohoto poklesu bylo snížení cen akcií a nárůst počtu bankrotů. Skokový růst cen „černého zlata“ okamžitě vyvolal celosvětovou hospodářskou krizi, která zasáhla mnoho zemí v podobě stagflace. Těchto několik let zásadně ovlivnilo směr budoucího vývoje světové ekonomiky a pohled vyspělých zemí Západní Evropy na zdroje energie. Některé z těchto zemí začaly usilovat o omezení nebo dokonce úplnou eliminaci importů fosilních paliv a investovaly do rozvoje těžebního průmyslu na vlastních ropných polích. Například Velká Británie a Norsko, které okamžitě začaly využívat vlastní zdroje v Severním moři, a tím pádem si zajistily energetickou nezávislost.
Jiné
země
Evropy
musely
provést
restrukturalizaci
svých
energetických bilancí. Dánsko a Nizozemsko tedy začaly dovoz ropy nahrazovat těžbou zemního plynu z pobřežního šelfu a zároveň více investovat do výstavby větrných elektráren. Francie více usilovala o další rozvoj jaderných elektráren, čímž pak zvýšila podíl tohoto druhu energie na 80% v celkové energetické bilanci státu. V důsledku dalších ropných šoků cena „černého zlata“ razantně vzrostla z 2,83 USD z roku 1973 až na 36,15 USD v roce 1980. Viz obr. 1. Mezi dalšími faktory, které ovlivnily energetickou politiku, jsou i rostoucí problémy znečištění životního prostředí, které vedly k podepsání Kyotské smlouvy, jež stanovila sofistikovanější požadavky pro vyspělé průmyslové země. Kromě hrozby globálního oteplování, očekává lidstvo problém brzkého vyčerpání přírodních zdrojů. Dle slov Volkera Quaschninga by mohly zásoby ropy v nejlepším případě 10
stačit na 65 let. „S jistotou však lze prohlásit, že na konci tohoto století se již ropa nebude využívat jako energetický zdroj.“2 Viz obr. 2.
Zdroj: QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd., 2010. s. 32 Obr 1. Vývoj cen surové ropy v běžných a očištěných cenách.
V současné době je situace se zajištěním energie členů EU stabilní. Ropa stále zůstává nejžádanějším zdrojem energie i přes trvale vysoké ceny na tuto surovinu na světových trzích. V státech EU se celkově projevuje tendence ke snížení zájmu o výstavbu nových jaderných elektráren. Po tragické březnové události v Japonsku, kdy několik týdnu nebylo jasno, jestli situace v jaderné elektrárně Fukušima I je stabilní a pod kontrolu techniků, nebo svět čeká další katastrofa podobná Černobylu z 80. let, německá vláda razantně změnila svůj postoj a názor na levnou energii jádra. „Německá vláda po havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima nechala odstavit sedm nejstarších jaderných elektráren v zemi a
2
QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd., 2010. s. 30
11
poruchový blok v Krümelu. Zbývajících devět jaderných zařízení v Německu by měl potkat stejný osud v letech 2015 až 2022.“3
Zdroj: QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd., 2010. s. 30 Obr 2. Doba, na kterou vystačí známé energetické zásoby při současném tempu těžby.
Naopak vláda České republiky má v plánu navýšení kapacit existujících jaderných elektráren a výstavbu nových deseti do roku 2050, počítá s tím první návrh „Státní energetické koncepce“, který by měl nahradit současnou verzi SEK. V průběhu několika let německá vláda plánuje kompenzovat chybějící 23% energie jádra energií vyráběnou spalováním fosilních paliv, především zemního plynu, a dalším investováním do obnovitelných zdrojů energie, zejména výstavbou větrných elektráren. Pro současný vývoj ekonomiky EU platí stabilní růst spotřeby energie, která se většinou vyrábí z fosilních paliv – z ropy, uhlí a zemního plynu. Právě tyto suroviny zajišťují 4/5 celoevropské spotřeby, přičemž 2/3 z těchto přírodních zdrojů jsou importovány. Mimo jiné téměř 20% spotřeby je zabezpečeno pomocí zemního 3
ČTK. Finanční noviny.cz [online]. 23.09.2011 [cit. 2011-10-11]. Jaderná energie je stabilní a
legitimní zdroj, řekl Klaus v OSN. Dostupné z WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravy/jadernaenergie-je-stabilni-a-legitimni-zdroj-rekl-klaus-v-osn/691628&id_seznam=279>.
12
plynu dováženého z Ruska. V případě, že v průběhu dalších dvaceti let nebudou podniknuty radikální opatření směrem ke změně existujících trendů, pak podíl fosilních paliv na energetické bilanci EU bude stále narůstat. V této souvislosti začala EU hledat řešení, jak zajistit energetickou bezpečnost a zmenšit závislost na dovozu. Význam vytvoření společné energetické strategie se značně potvrdil během plynové krize z roku 2009, kdy byly přerušeny dodávky zemního plynu z Ruska vedené přes území Ukrajiny a někteří členové EU pocítili v různé míře nedostatek této suroviny, především v oblasti průmyslu.
2.2 Vývoj energetické politiky EU Během 90. let minulého století Evropská komise postupně pracovala nad vytvořením společné energetické politiky, postupně vydávala „zelené a bílé knihy“, ve kterých formulovala představy a priority v oblasti energetiky v závislosti na ekonomických změnách. Prvním dokumentem, který představil základní rysy současné energetické politiky a spojil její hlavní myšlenky, byla „Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“, vydaná v březnu roku 2006. Dle tohoto dokumentu musí EU soustředit své úsilí na řešení problémů, které s sebou přináší „nová energetická éra“, zejména nutnost investovat až 1 bilion eur do energetiky pro uspokojení celoevropské poptávky a výměnu stárnoucí infrastruktury, pro snížení závislosti na dovozu díky využívání vlastních zdrojů (podle odhadů by se dovoz měl zvýšit ze současných 50% na 70% během dalších 20 let), vysoké ceny fosilních paliv vyžadují zavedení inovací a vyšší investice do výstavby obnovitelných zdrojů energie. Mimo jiné, během dalších dvaceti let by se poptávka po energii měla zvýšit o 60%, a tím se pochopitelně zvýší i emise CO2. Pro úspěšné řešení těchto problémů musela Komise formulovat priority. Především dovršení liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem a vytvoření vnitřního trhu a jednotné distribuční soustavy. „Udržitelná, konkurenceschopná a bezpečná energie nemůže být dosažena bez otevřených a konkurenčních trhů s energií, které fungují na základě hospodářské soutěže společností, jejichž cílem je stát se celoevropskými konkurenty, nikoli dominantními vnitrostátními subjekty. Otevřené trhy, nikoli protekcionismus, Evropu posílí a umožní, aby vyřešila své 13
problémy. Skutečně konkurenční jednotný evropský trh s elektřinou a plynem by vedl
ke
snížení
cen,
lepšímu
zabezpečení
dodávek
a
posílení
konkurenceschopnosti. Pomohl by též životnímu prostředí, neboť společnosti reagují na konkurenci uzavíráním energeticky nehospodárných závodů.“4 Pro snížení vzrůstající závislosti na dovozu energie navrhuje Evropská komise provést diverzifikaci skladby energie v EU, čehož chce dosáhnout prostřednictvím širšího využití konkurenceschopných domácích energetických zdrojů a obnovitelné energie, a zároveň diverzifikací zdrojů a tras dodávek dovážené energie. Další prioritou je snížení emisí CO2 prostřednictvím regulujícího systému EU pro obchodování s emisními povolenkami. A současně Komise navrhuje stanovit dlouhodobý cíl v podobě dosažení 20% úspory energie, kterou by jinak EU spotřebovala do roku 2020, a odsouhlasení řady konkrétních opatření pro splnění tohoto cíle. Například podpora inovací v oblasti energetické účinnosti. Zde bych chtěl uvést, že v říjnu 2006 zveřejnila Komise plán se souborem opatření, prostřednictvím kterých by EU mohla dosáhnout vytýčeného cíle. „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ obsahuje „balíček prioritních opatření, která zahrnují celou řadu nákladově hospodárných iniciativ v oblasti energetické účinnosti. Sem patří opatření na zvýšení účinnosti elektrických spotřebičů, budov, dopravy a výroby elektrické energie. Navrhovány jsou přísné nové normy v oblasti energetické účinnosti, podpora energetických služeb a specifické mechanismy financování na podporu energeticky účinnějších produktů.“5 Implementace akčního plánu by měla probíhat v období od roku 2007 až do 2012 včetně. Dalším zásadním dokumentem, který lze považovat za základ jednotné energetické politiky EU bylo „Sdělení komise Evropské radě a Evropskému parlamentu: energetická politika pro Evropu“. Tento dokument je také označován jako „Strategický přezkum energetické politiky“. Tento materiál navazuje na 4
Sdělení Evropské komise KOM (2006) 105, 2006. s. 5-6
5
EUROPA [online]. 19.10.2006 [cit. 2011-10-12]. Úspory ve výši 20% do roku 2020: Evropská
komise
představila
svůj
akční
plán
pro
energetickou
účinnost.
Dostupné
z
WWW:
.
14
předchozí „Zelenou knihu“ a klade důraz především na udržitelnost vývoje, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek energie. Dále pak je v dokumentu formulován „Strategický cíl pro Energetickou politiku Evropy“. „Základ evropské energetické politiky sestává ze tří pilířů: boj proti změně klimatu, omezování vnější zranitelnosti EU, pokud jde o dovozy uhlovodíků, a podpora růstu a pracovních míst, což umožní zabezpečeným způsobem poskytovat dostupnou energii spotřebitelům.“6 Následně Evropská komise navrhuje priority pro energetiku EU v horizontu do roku 2020, díky svému obsahu je tento návrh více známý jako plán „20-20-20“. „Cílem EU při mezinárodních vyjednáváních je omezit do roku 2020 emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích o 30% ve srovnání s rokem 1990. Dále je nutné snížit celosvětové emise skleníkových plynů v roce 2050 ve srovnání s rokem 1990 až o 50%, což předpokládá snížení emisí v průmyslových zemích do roku 2050 o 60–80%. Okamžitým závazkem EU je dosáhnout do roku 2020 v každém případě alespoň 20% snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990.“7 Dalším krokem k realizaci jednotné energetické politiky byl nabídnutý Evropskou komisí a pak v roce 2009 schválený energetický balíček z roku 2007, tak zvaný „Třetí liberalizační balíček“, který se týkal především zdokonalení a dotvoření jednotného trhu s elektřinou a plynem. Snad nejvýznamnější složkou tohoto balíčku byl vlastnický unbundling – nástroj k dosažení „větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti.“8 Rád bych zde vysvětlil, co znamená pojem „vlastnický unbundling“. „Unbundling na úrovni přenosu se týká vertikálně integrovaných energetických společností, které energii vyrábějí (vlastní elektrárny), popřípadě těží (uhlí, plyn, ropu) a zároveň jsou vlastníky přenosové infrastruktury (vedení vysokého a 6
Sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu. KOM (2007) 1, 2007. s. 5
7
Sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu. KOM (2007) 1, 2007. s. 5
8
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/Es, 2009.
15
nízkého napětí, plynovody nebo ropovody). Unbundling je oddělení kontroly energetických firem nad energetickými přenosovými sítěmi a výrobou (a distribucí) energie.“9 Vlastnický unbundling byl v původní verzi balíčku navržen jako jediný nástroj pro oddělení výroby od distribuční sítě. Avšak některé členské státy EU nebyly připraveny k takovému kroku. Například Francie a Německo odůvodnily nesouhlas tím, že případné oddělení by mohlo vést k ovlivnění cen energie směrem nahoru a ohrožení energetické bezpečnosti. Tyto země dokonce vyhrožovaly vetováním liberalizačního balíčku v případě, že nebude nalezen nějaký akceptovatelný kompromis. A nakonec pod silným tlakem Německa a Francie museli poslanci Evropského parlamentu ustoupit a odsouhlasili, že každý členský stát si může zvolit jednu ze tří nabízených možností liberalizace trhu s elektřinou a plynem. V této souvislosti bych rád uvedl další dvě možnosti oddělení výroby od distribuce elektřiny, kterými jsou vytvoření nezávislého systémového operátora a tak zvaná „třetí cesta“, jež byla v průběhu vyjednávání navržena Německem a Francií, podporovaných dalšími šesti zeměmi EU (Rakouskem, Bulharskem, Řeckem, Lucemburskem, Lotyšskem a Slovenskem). V případě nezávislého systémového operátora by to pro energetické společnosti znamenalo, že „se nebudou muset podrobit vlastnickému oddělení, nicméně bude ustaven tzv. nezávislý systémový operátor (ISO). Tato instituce, vytvořená vládou příslušného státu, převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajícími se jejich přenosových sítí.“10 Kromě toho provozovatel distribuční sítě bude muset zcela respektovat rozhodnutí operátora a řídit se plánem národního energetického regulátora. Mimo jiné, vytvořený operátor musí projít schvalovacím procesem a prokázat, že nově zřízená organizace je nezávislá v určité míře.
9
Skupina ČEZ [online]. c2011 [cit. 2011-10-15]. Co je to unbundling?. Dostupné z WWW:
. 10
EurActiv.cz [online]. 21.7.2009 [cit. 2011-10-15]. Třetí liberalizační balíček v energetice.
Dostupné z WWW: .
16
Myšlenka „třetí cesty“ spočívala v tom, že by „výroba i přenos zůstaly i nadále součástí jediné 'akciové společnosti'. Výroba energie by byla soustředěna v mateřské společnosti, která by nemohla zasahovat do běžného řízení své dceřiné společnosti (nezávislého operátora přenosové soustavy – ITO). V pravomoci výrobce by ale zůstalo konečné schválení finančního plánu provozovatele přenosové soustavy a stanovení limitu na úroveň jeho zadlužení.“11 Dalším balíčkem, který navrhla Evropská komise ke schválení, byl „Klimatickoenergetický balíček“, který byl schválen na konci roku 2008. Tento soubor norem obsahoval zejména záměry EU ve směru snížení emisí skleníkových plynů, které produkuje
evropská
sedmadvacítka.
Schválením
„Klimaticko-energetického
balíčku“ se EU zavázala snížit CO2 k roku 2020 o 20% oproti úrovni z roku 1990 (pokud bude uzavřena mezinárodní dohoda, EU připouští snížení až o 30%), a zároveň zvýšit podíl produkované energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě taktéž o 20%. „Nová směrnice by měla zajistit výrazný růst využívání
potenciálu
OZE
napříč
sedmadvacítkou,
přičemž
každý
stát
k celkovému cíli přispěje podle svých možností (závazné podíly zohledňují především ekonomickou úroveň dané země a také její přírodní podmínky).“12 Pro Českou republiku byl stanoven cíl ve výši 13%, pro Lotyšsko 40%. Pro Švédsko až 49%. Hlavním nástrojem pro snížení zůstává systém pro obchodování s emisemi. Dalším
dokumentem
ve
směru
k dosažení
cílů
udržitelnosti,
konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie je tak zvaný „Druhý strategický přezkum energetické politiky“, součástí kterého je „Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“. Komise navrhla, aby se Společenství zaměřilo na následující oblasti: podpora infrastruktury a diverzifikace
11
EurActiv.cz [online]. 21.7.2009 [cit. 2011-10-15]. Třetí liberalizační balíček v energetice.
Dostupné z WWW: . 12
EurActiv.cz [online]. 10.12.2008 [cit. 2011-11-15]. Klimaticko-energetický balíček jde do finále.
Dostupné z WWW: .
17
dodávek energie, vnější vztahy v oblasti energetiky, zásoby ropy a zemního plynu a mechanismy pro reakci v krizových situacích, energetickou účinnost, co nejlepší využití domácích energetických zdrojů EU. V oblasti infrastruktury se přepokládá připojení všech izolovaných trhů s energií Evropy,
vytvoření plánu připojení Pobaltí,
a
dokončení Středomořského
energetického okruhu, což by bylo výrazným impulsem „pro rozvoj obrovského potenciálu regionu na poli solární a větrné energie.“13 Dále Komise vyzývá členské státy ke společnému jednání v oblasti zajištění energetické bezpečnosti EU a zlepšení v tomto směru spolupráce se státy Severní Afriky, jelikož tyto země mají veliký potenciál v oblasti solární energetiky. Zároveň druhý přezkum přepokládá zajištění rozvoje Jižního koridoru zemního plynu. Mimo jiné „Akční plán“ naznačil směr, kterým by se měla energetika EU ubírat v budoucnosti. Celá kapitola dokumentu byla věnována prognóze do roku 2050. V této části „Strategického přezkumu“ uvádí Komise možné dlouhodobější cíle. Snad nejvýznamnějším záměrem je dekarbonizace dodávek elektřiny v EU. Což zajisté přepokládá ve větší míře přechod k obnovitelným zdrojům. Další revoluční myšlenka spočívá v ukončení závislosti dopravy na ropě. Očekává se, že bude následovat postupné přecházení na dopravní prostředky poháněné elektřinou, vodíkem a jinými alternativními palivy. Též se plánuje vybudování nové inteligentní elektrorozvodné sítě pro přenos energie z obnovitelných zdrojů ke spotřebitelům. V listopadu roku 2010 přestavila Evropská komise další dokument týkající se energetiky. Tímto dokumentem bylo sdělení Evropské komise „Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy“ („Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energetiku“).
Na základě
tohoto sdělení by měla Komise během následujících 18 měsíců vypracovat nařízení, která budou součástí energetické strategie. Tato strategie bude přepokládat vývoj energetiky EU na dalších 10 let, a je považována za základ pro dlouhodobější strategie s výhledem do roku 2050, tak zvané „Road map 2050“. „Energie 2020“ se opírá o stejné tři pilíře jako předchozí podobné dokumenty. Ve svém sdělení Evropská komise naráží na nevyhnutelnost a nezbytnost splnění 13
Sdělení Evropské Komise KOM (2008) 781, 2008. s. 5
18
těch cílů, které byly stanoveny v strategii „20-20-20“. V případě, že EU neuplatní potřebná opatření a rozhodnutí pro vytvoření dobře fungujícího evropského trhu s energií, může tím ohrozit konkurenceschopnost ekonomiky a zvýšit náklady na energii pro spotřebitele. V období dalších deseti let bude nutné investovat do oblasti energetiky částku řádově kolem 1 bilionu Eur na výstavbu obnovitelných zdrojů a údržbu infrastruktury. Evropská komise v „Energii 2020“ stanoví celkem pět priorit pro evropskou energetiku: •
Zvýšení energetické účinnosti v domácnostech a budovách terciárního sektoru a průmyslu. Energetická účinnost je ústředním nástrojem pro zvýšení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Kromě toho, podle studií Evropské komise průměrné roční úspory pro domácnost mohou být až do výše 1000 Eur.
•
Dovršení budování jednotného evropského trhu prostřednictvím včasné implementace směrnic EU.
•
Posílení
postavení
spotřebitele
a
dosažení
vyšší
bezpečnosti
a
zabezpečení. Předpokládá se provedení následujících opatření pro zvýšení spotřebitelského zájmu v otázkách energetiky. Příprava dokumentů s vysvětleními, která by pomohla zlepšit informovanost občanů o postupu změny dodavatele energie. •
Posílení vedoucího postavení EU v oblasti technologií a inovací.
•
Posílení vnějšího rozměru energetického trhu EU. Předpokládá se, že EU bude rozvíjet spolupráci s hraničními státy v oblasti energetiky s následující integrací „cizích energetických trhů“ do evropského trhu v souladu s pravidly a přijatými směrnicemi EU.
Z předchozího textu je patrné, že současná energetická strategie EU vychází z několika faktorů. Po ropných šocích ze 70. let minulého století začaly evropské státy hledat způsoby, jak se zbavit závislosti na ropě pocházející z arabských států. V té době bylo nejoptimálnějším řešením přejít na dodávky ropy a zemního plynu ze Sovětského svazu za ceny přijatelné pro evropskou ekonomiku. Avšak po rozpadu SSSR nejsou ropovody a plynovody, přes které proudí dodávky paliva do 19
Evropy, pod výhradní kontrolou Ruska, jelikož zároveň procházejí územím států sousedících s Ruskem - Ukrajiny a Běloruska. V této souvislosti Rusko nemůže zajistit bezproblémové dodávky fosilních paliv, což přímo ohrožuje energetickou bezpečnost členských států EU. Jediným východiskem pro EU je dosažení energetické nezávislosti prostřednictvím využití vlastních obnovitelných zdrojů energie a diverzifikací dodávek. Ovšem současné podmínky neodpovídají podmínkám ze 70. – 80. let. Postupně stoupá světová populace, zvyšuje se poptávka spotřebitelů po statcích jak krátkodobé, tak i dlouhodobé spotřeby. Pochopitelně, rozšiřující se průmysl poptává větší množství surovin včetně zdrojů energie, než v minulosti, a roste cena na fosilní paliva. Jen v době těsně před ekonomickou krizí se cena ropy na světových trzích nacházela na úrovni 120-140 USD za barel. Za těchto okolností musejí politici a podnikatelé EU hledat řešení, čím lze nahradit fosilní paliva, aby byl zachován udržitelný vývoj a konkurenceschopnost. Dalším důležitým faktorem je boj proti globálnímu oteplování, který přepokládá snížení emisí skleníkových plynů. Součástí EU je řada států, jejichž vývoj mohou bezprostředně ovlivnit klimatické změny a s tím související i zvýšení hladiny oceánů. Proto EU stanoví dlouhodobý cíl v podobě dekolonizace Evropy do roku 2050. S tímto cílem je spojena snaha o snížení celkové evropské spotřeby energie.
2.3 Vývoj energetické strategie ČR V této části své bakalářské práce bych se chtěl věnovat vývoji energetické politiky ČR. Po listopadu roku 1989 proběhla postupná transformace ekonomiky státu z plánované na tržní. Tento proces ovlivnil i energetickou část českého hospodářství. Nová doba vyžadovala jiný přístup k energetické politice, než ten, který byl součástí centrálního plánu. Prvním významným dokumentem, který zformuloval hlavní oblasti i směr vývoje české energetiky, byla „Státní energetická politika ČR“, přijatá v roce 1992. Řada cílů z tohoto dokumentu byla splněna v podobě přijatých zákonů a provedení opatření. Např.: „atomový zákon“ z roku 1997, zrušení cenové regulace pevných 20
paliv (v roce 1994) a cen kapalných paliv (v roce 1997), připojení elektrizační soustavy ČR (jako součásti CENTREL) k západoevropskému systému (UCTE). V lednu roku 2000 byla usnesením vlády ČR schválena „Energetická politika“. Ve své úvodní části je „Evropská politika“ definována jako „základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí.“14 Za základní cíle politiky je považováno vytvoření koncepce pro dlouhodobý vývoj energetiky státu a zároveň přijetí nutného legislativního rámce společně s vytvořením ekonomického prostředí, ve kterém by účastnící hospodářství, především výrobci a distributoři energie byli orientováni na využití alternativních zdrojů. U podniků z odvětví služeb předpokládá energetická politika snížení energetické náročnosti prostřednictvím programů, které by motivovaly podnikatele k úsporám energie. Zároveň je politika postavena na základě tří pilířů energetické politiky EU. „Státní energetickou politiku“ vystřídala „Státní energetická koncepce“ (SEK), jejíž tvorbou se zabývalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce byla schválena na jaře 2004 a je doposud platná (MPO plánuje zveřejnit aktualizaci na konci roku 2011). SEK je jednou ze základních součástí hospodářské politiky a „ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky.“15 Při stanovení svých cílů a priorit vychází SEK z energetických, ekonomických, ekologických a sociálních podmínek ČR. V platné verzi SEK jsou určeny následující čtyři cíle, seřazené podle důležitosti: •
Maximalizace
energetické
efektivnosti,
kterou
vláda
považuje
za
nejlevnější, nejbezpečnější a nejrychlejší cestu k dosažení všech priorit a cílů „Státní energetické koncepce“. V návrhu opatření vychází z toho, že tvorba HDP ČR je velice energeticky a elektoenergeticky náročnější, než je průměr v zemích EU. Proto vláda ČR v tomto dokumentu stanovila za
14
Energetická politika ČR, schválena usnesením vlády ČR v roce 2000. s. 2
15
Státní energetická koncepce, schválena usnesením vlády ČR v roce 2004. s. 3
21
dlouhodobý cíl zrychlení a následnou stabilizaci ročního tempa poklesu energetické (o 3-3,5%) a elektroenergetické (o 1,4-2,4%) náročnosti tvorby HDP. Dalším cílem je zachování v budoucnu současné výše spotřeby primárních zdrojů energie. •
Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů prostřednictvím
využití
vlastních
zdrojů
(především
hnědého
uhlí
v horizontu dalších 40 let) a obnovitelných zdrojů. Přepokládá se, že energetická závislost na dovozu nepřekročí hodnotu 45% pro rok 2010, 50% pro rok 2020 a 60% pro rok 2030. •
Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí. Splnění závazků z Kjótského protokolu a vytvoření takových podmínek, které by podporovaly aktivnější využití energie z obnovitelných zdrojů. Dlouhodobým cílem je mít 15-16% podíl OZE na celkové výši spotřeby primárních energetických zdrojů ČR v roce 2030.
•
Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství.
Zároveň SEK naznačuje, že k splnění zmíněných cílů je potřeba přijetí nezbytné legislativy v podobě energetického zákona, zákona o hospodaření s energií, zákona o nouzových zásobách ropy, zákona o využití jaderné energie, vazby na zákony z oblasti ochrany životního prostředí a horního zákona. Soubor těchto zákonů harmonizuje nesrovnanosti s legislativou EU. V současné době je platná SEK zastaralá. ČR se stala plnoprávným členem EU, proběhly významné změny v ekonomice jak světové tak i české, změnilo se vnější a vnitřní politické prostředí. V této souvislosti energetika ČR vyžadovala obnovenou verzi „Státní energetické politiky“. Během posledních let bylo vytvořeno několik aktualizací, ale dodnes stále platí stará verze. V roce 2008 MPO představilo aktualizaci se scénářem vývoje energetiky až do roku 2050. Avšak vzhledem k politické situaci spojené s vyslovením nedůvěry vládě a sestavením vlády úřednické, bylo rozhodnuto o tom, že aktualizace bude projednána po volbách do poslanecké sněmovny a sestavení nové vlády. V současnosti MPO připravuje novou aktualizaci, podle první verze „Státní energetické koncepce“ by „v České republice měla výrazně vzrůst výroba elektřiny 22
z jádra. Dokument, na kterém pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, také počítá s prolomením těžebních limitů i budováním nových jaderných elektráren.“16 Připravuje se několik variant vývoje české energetiky pro období 2011 až 2060, lze z toho vypozorovat závislost tvorby české energetické politiky na tvorbě celoevropské (viz. „Road map 2050“). Finální verzi tohoto dokumentu musí MPO představit vládě nejpozději do konce roku 2011.
2.4 Náklady maloobchodního podniku a jejich redukce V podmínkách tržní ekonomiky jedněmi ze zásadních kritérií úspěšnosti podniku jsou hodnota jeho zisku a výnosnost, neboli jak může vedení společnosti zhodnotit investovaný do ní kapitál. V současné době za primární cíl podniku je považována maximalizace jeho hodnoty. „Takto pojatý cíl podnikání převládá v teorii i hospodářské praxi dosud a je v podstatě základem i nejnovějších modelů, považujících za cíl podnikání maximalizaci hodnoty pro akcionáře, tzv. schareholder value.“17 A čím větší je tato hodnota, tím větší spokojenost je ze strany investorů, a zároveň to vypovídá o schopnostech managementu společnosti. Pro dosažení co největšího zisku musí podnikatel nebo vedení podniku důkladně analyzovat situaci jak na trhu, tak i uvnitř podniku. Maximalizace zisku lze dosáhnout jenom při promyšleném plánování činnosti společnosti. Z větší části ziskovost maloobchodního podniku závisí na několika faktorech, především na výši jeho obratu a minimálních nákladech, které budou zajišťovat potřebnou výši zisku. Proto v současné době hodně manažerů, pracujících v tomto odvětví ekonomiky, klade velký důraz zejména na velikost obratu společnosti prostřednictvím různých akcí, slev a opatření, vedoucích ke zvýšení zákaznické loajality. Bohužel, mnozí z nich zapomínají na druhou složku, která ovlivňuje velikost zisku, a nevěnují tolik pozornosti nákladům. A může se klidně stát, že se veškerá snaha a úsilí vynaložené na dosažení většího obratu podniku ztratí v jeho 16
CHARVÁT, Jan. Český rozhlas [online]. 15.09.2011 [cit. 2011-10-22]. Ministerstvo průmyslu a
obchodu
má
návrh
energetické
koncepce,
prioritu
má
jádro.
Dostupné
z
WWW:
. 17
SYNEK, M. – KISLINGEROVÁ, E. – A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 5. vyd., 2010 s. 60
23
nákladech. Ve většině případů se náklady maloobchodních podniků skládají z následujících složek – platba za pronajatou prodejní plochu, mzdové náklady, náklady na provoz a údržbu, náklady spojené s pořízením zboží. Z hlediska snížení nákladů na pronájem prodejní plochy se vedení podniku může pokusit ovlivnit výši nákladů vzájemnou dohodou s pronajímatelem. Například se podnik zaváže k dlouhodobému pronájmu plochy na několik let, tím pádem pronajímatel s větší pravděpodobností nebude muset za půl roku nebo za rok hledat nového zájemce a se snížením ceny bude souhlasit. Jinou možností je stěhování do jiných prostor s menší nájemní cenou. Ale tato varianta není vždy optimálním řešením, jelikož například nová lokalita může být levnější, ale může mít také méně potenciálních zákazníků, nebo to potrvá značnou dobu, než podnik osloví dostatečný počet klientů. Další složkou je mzda zaměstnanců, pracujících v prodejně. Samozřejmě, podnik může snížit platy svého personálu, ale po snížení bude pochopitelně následovat nespokojenost v kolektivu nebo dokonce část pracovníků může odejít k jinému zaměstnavateli pro lepší platové podmínky. V této situaci podnik bude muset najít nový personál. Ve většině případů to znamená, že bude muset najmout agenturu pro vyhledávání vhodných kandidátů, což je spojeno s dalšími náklady pro firmu. Propouštění „nepotřebných lidí“ z podniku bude také doprovázeno nespokojeností části kolektivu a z důvodů většího pracovního zatížení i nároky na lepší platové ohodnocení. Určitě
nejpružnější
složkou
nákladů,
kterou
lze
ovlivnit
velikost
zisku
maloobchodního podniku, jsou náklady na údržbu a provoz firmy. Využití elektrické energie je neoddělitelnou součástí provozního chodu jak velkého, tak i menšího podniku. V současné době, díky vysokým cenám na elektrickou energii a tlakům ze strany ekologů na snížení emisí skleníkových plynů, vývoj nových technologií v oblasti energetické efektivnosti výrazně pokročil. Například, významný posun se uskutečnil v oblasti osvětlení. V současné době je velice těžké najít maloobchodní podnik, který by pro osvětlení prodejního prostoru využíval tradiční žárovku Thomase Edisona. Mimo jiné už dříve mnoho domácností začalo uvažovat o výměně běžných levných žárovek na úsporné žárovky. Od září roku 2011 již v obchodech nelze najít energeticky náročné 24
žárovky Edisona. Evropská komise postupně od roku 2009 zaváděla zákaz na prodej tohoto druhu zdroje světla. Ve světě se objevilo několik druhů světelných zařízení s potenciálním rozsahem úspor elektrické energie od 50% do 80% ve srovnání s běžnými žárovkami. Cena těchto úsporných zařízení je v současné době vysoká, ale návratnost investic do osvětlení se uskuteční během několika let, zejména díky dlouhé době životnosti moderních žárovek a snížené spotřebě energie ve srovnání s běžnými zařízeními, které využívají mnohé prodejny. Myslím si, že s rozvojem výroby těchto zařízení jejich cena bude klesat a doba návratnosti investic se zkrátí. Pokud se podnik zabývá prodejem mražených potravin nebo potravin s krátkou dobou trvanlivosti, pak přítomnost chladících zařízení je nezbytná. Podle odhadů na energetickou spotřebu tohoto druhu zařízení připadá od 35% až do 50% od celkové spotřeby energie prodejny. V tomto případě energetickou náročnost lze řešit
prostřednictvím
nahrazení
současných
zařízení
zařízeními
z
vyšší
energetické třídy. Zpravidla, kromě osvětlení a chladicích zařízení se ve většině prodejen používají systémy
chlazení
a
topení.
Ve
většině
případů
spotřebují
kompresory
klimatizačních chladicích systémů až 70% energie. Snížení spotřeby lze dosáhnout optimalizací kompresorů prostřednictvím instalace řídících modulů. Tímto opatřením lze uspořit do 10% spotřeby těchto systémů. V současné době, kromě zmíněných způsobů ovlivnění spotřeby elektrické energie, používají maloobchodní podniky různé druhy stabilizátorů nebo regulátorů napětí, pomocí kterých lze dosáhnout úspory v rozsahu 15% až 20% v soustavách osvětlení. Další možností snížení nákladů spojených se spotřebou elektrické energie je změna dodavatele. Tuto změnu umožňuje provést liberalizace trhu s elektřinou, která povolila všem konečným zákazníkům vybrat si dodavatele podle svých potřeb. U každé výše zmíněné možnosti ovlivnění nákladů spojených se spotřebou elektřiny se zastavím v dalších kapitolách své práce, kde na konkrétních příkladech ukážu význam a působení jednotlivých opatření v této oblasti. 25
3
Strategie energetické účinnosti korporace LUKOIL
V této kapitole bych se rád věnoval popisu přístupu korporace LUKOIL k problematici efektivního využití energie. Korporace LUKOIL je jednou z největších mezinárodních vertikálně integrovaných ropných společností. Mezi hlavní činnosti této společnosti patří vyhledávání a těžba ropy a zemního plynu, výroba ropných a petrochemických produktů a jejich následující realizace. Z větší části je průzkumní a těžící činnost společnosti soustředěna na území Ruské federace. Hlavní zásoby fosilních paliv, které společnost vlastní, se nachází v Západní Sibiři. Kromě přírodních zdrojů, ovládá korporace LUKOIL moderní rafinerie na zpracování ropy a zemního plynu a petrochemické závody. Zpracovatelská činnost společnosti je soustředěna na území Ruska, ve Východní a Západní Evropě a státech bývalého Sovětského svazu. Svou produkci firma realizuje v Rusku, Evropě a Spojených státech. Na český trh korporace LUKOIL vstoupila v první dekádě 21. století. V červenci roku 2007 došlo k odkoupení sítě čerpacích stanic JET (celkem 376 stanic v 7 zemích: Belgie, Lucembursko, Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Finsko) od jiné ropné nadnárodní společnosti ConocoPhillips. V současné době provozuje LUKOIL v České republice 43 čerpacích stanic. Prostřednictvím sítě čerpacích stanic LUKOIL realizuje jak pohonné hmoty, tak i související produkci (filtry, nemrznoucí kapaliny a jiné) a občerstvení. Téměř v každé z prodejen jsou kromě osvětlení nainstalovány i klimatizační a chladicí systémy. Z výše uvedeného lze konstatovat, že existuje široký prostor k úsporám elektrické energie. Korporace LUKOIL je jednou z největších mezinárodních ropných společností, která se snaží nejen udržovat své pozice na trhu, ale neustále se rozvíjet a rozšiřovat. Proto musí sledovat světové tendence v oblasti optimalizace spotřeby elektrické energie pro zachování své konkurenceschopnosti a svého postavení na trhu. V souvislosti s posledními trendy vývoje světové energetiky se v roce 2009 korporace LUKOIL rozhodla zaměřit na snížení nákladů nejenom v oblasti těžby a zpracování ropy, ale také ve své maloobchodní síti (čerpací stanice). 26
Korporace LUKOIL považuje energetickou efektivnost za faktor, který hraje zásadní roli pro dosažení strategického cílu – snížení vlastních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti své produkce. Přičemž byl stanoven cíl 20% snížení celkové spotřeby elektrické energie. Tohoto strategického cílu lze dosáhnout prostřednictvím výrazné optimalizace nákladů v odvětví těžby a zpracování. Nezanedbatelných úspor lze dosáhnout i v odvětví realizace ropných produktů. Hlavními prostředky pro naplnění plánu jsou opatření dvojího druhu. Jsou to především opatření, která nevyžadují kapitálové výdaje, a opatření, která přepokládají investice – instalaci úsporných zařízení. Kromě toho se přepokládá využití tak zvané „zelené energie“. Uvažuje se o výstavbě zařízení vyrábějících energii šetrnou k životnímu prostředí, ovšem v závislosti na zeměpisných a klimatických podmínkách. Například v jižních regionech Evropy, v Srbsku a Bulharsku, kde má LUKOIL také svou maloobchodní síť, lze využít fotovoltaické panely efektivněji, než v ČR, z důvodu, že v těchto částech Evropy je více slunečních dnů. V následující kapitole se pokusím popsat postup hledání úspor energie a zformuluji nejoptimálnější řešení.
27
4
Praktické řešení pro společnost LUKOIL Czech Republic s.r.o.
V této části své bakalářské práce bych se rád zaměřil na praktické zkušenosti společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. v oblasti energetické účinnosti a otázkách redukce nákladů spojených se spotřebou elektřiny. Rád bych představil řešení, která lze aplikovat nejenom ve sféře prodeje pohonných hmot. Kromě toho posoudím implementaci úsporných zařízení z ekonomického hlediska. Důležitým bude taky zdůraznění významu racionálního využití zdrojů z ekologického hlediska.
4.1 Analýza a varianty řešení energetické efektivnosti V souladu se strategií energetické efektivnosti a cílem 20% snížení spotřeby energie, zahájila společnost LUKOIL Czech Republic s.r.o. implementaci následujícího plánu, který se skládá z několika etap a byl sestaven pro období od roku 2009 až do roku 2011. První etapa obsahovala analýzu současného stavu spotřeby energie. Jinými slovy byl ve druhém čtvrtletí roku 2010 proveden energetický audit. Pro provedení této činnosti byla prostřednictvím výběrového řízení zvolena společnost Bricks&Bits s.r.o., která poskytuje kompletní řešení a služby v oblasti energetických úspor. Na základě energetického auditu nabídla společnost Bricks&Bits s.r.o. několik řešení, jak lze ovlivnit náklady na energii a snížit její spotřebu. V první řadě byly navrhnuty a následně aplikovány organizační opatření. V podstatě se jednalo o využití možnosti přechodu k jinému dodavateli, o které jsem se zmiňoval v předchozím textu, jenž se týkal liberalizace trhu s energií. Bylo rozhodnuto o vypovězení současných smluv a vyhlášení výběrového řízení na společnost, která bude zásobovat síť čerpacích stanic energií. Výběrové řízení vyhrála společnost RSP Energy a.s. a měla by zajišťovat dodávky energie pro LUKOIL ČR až do roku 2012. Výpočty uvádí, že pokud by celková spotřeba energie všech čerpacích stanic pro rok 2011 byla na úrovni roku 2009, mohla by společnost LUKOIL ČR uspořit
28
výměnou dodavatele až 97 503 USD za rok, a tedy snížit své náklady na silovou elektřinu o 27%. Druhá etapa přepokládala propracování jednotlivých variant snížení spotřeby energie. Celkovou spotřebovanou energii čerpací stanice můžeme rozdělit na tři směry – osvětlení (včetně reklam a totemů), klimatizační a chladicí systémy, obsluha tankovacích stanic. Společnost Bricks&Bits s.r.o. navrhla řešení u dvou prvních směrů. V průměru 30% spotřebované energie čerpací stanice se spotřebuje v obvodech osvětlení. V této souvislosti bych se rád zmínil o tom, že kvalitní osvětlení je naprosto nezbytné pro bezpečnost a zdraví zákazníků a personálu. „V závislosti na typu prostoru a činnosti, která se v něm provádí, se požadavky na osvětlení mohou lišit. Světlo však musí zajišťovat podmínky, optimální pro lidský zrak.“18 Kromě toho, osvětlení musí zajišťovat takové pohodlí, aby hlavní místnost čerpací stanice byla pro zákazníky atraktivní, jelikož řidiči a jejich spolucestující přijíždí nejen načerpat palivo, ale i síly pro další cestu, chtějí si odpočinout a dát si nějaké občerstvení. Pro osvětlení společnost Bricks&Bits s.r.o. navrhla dvě řešení. První možnost spočívá ve výměně současných fluorescenčních trubic, které jsou mimo jiné nainstalovány ve většině prodejen maloobchodu, na úsporné LED žárovky. Asi největší výhoda těchto žárovek před ostatními energeticky efektivními žárovkami, které jsou nabízeny na trhu, tkví v jednoduché instalaci. Ve většině případů se nemusí měnit svítidla, stačí jenom nahradit současnou žárovku modernější. Další výhodou je to, že zákazník, který se rozhodne pro tento typ světla, se nemusí obávat úniku látek nebezpečných pro zdraví člověka (např. rtuti) z LED žárovek, jelikož tyto látky v nich nejsou obsaženy. Celkově výměnou všech světelných zdrojů lze uspořit v obvodech osvětlení až do 70 % spotřebované energie. Kromě toho, LED žárovky zajišťují vysokou osvětlovací úroveň a jejich doba životnosti dosahuje až 70 000 hodin. Další možností je LEC (Light Energy Controller) – regulátor vstupního napětí. Na rozdíl od vstupního napětí, nutného pro spolehlivý provoz světelných obvodů, napětí v rozvodné síti je vyšší. Ve většině rozvodných sítí se napětí pohybuje na 18
DANILOV, N. I.; ŠČELOKOV, Ja. M. Osnovy jenergosbereženija. 1. izd., 2006. s. 334-335
29
úrovni 230 V ± 10 %, přičemž k osvětlení je potřeba pouze 205 V. Zařízení tohoto typu mají za úkol stabilizovat napětí v rozmezí 195 – 230 V. Regulací a stabilizací napětí dochází k úsporám energie v intervalu 15 – 30 %, kromě toho použití regulátorů zvyšuje dobu životnosti světelných zdrojů. Společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. byla doporučena instalace zařízení typu LEC B Super. LEC B Super je třífázový regulátor, jenž je kompatibilní s většinou svítidel, zaručuje minimální úsporu na úrovni 18 % a má dobu životnosti až 20 let. Pro klimatizační a chladicí systémy navrhla Bricks&Bits s.r.o. využití technologie Smartcool. Kompresory spotřebují v průměru 70% energie klimatizačních a chladicích systémů. Smartcool je elektronické rozhraní na optimalizaci chodu kompresorů k dosažení vyšší energetické účinnosti. Zařízení využívající tuto technologii (ECO
3TM
) používá software k dynamické analýze cyklů kompresorů,
čímž se dosáhne celkového snížení běhu a zároveň i energetické efektivnosti bez ovlivnění stávajících parametrů (systémy udržují požadovanou teplotu). Spotřeba elektrické energie může být nižší nejméně o 10%.
4.2 Návrh řešení a jeho odůvodnění Pokud budu vycházet z údajů uvedených v předchozí kapitole, lze konstatovat, že nejlepší variantou řešení energetické efektivnosti pro síť čerpacích stanic společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. by byla výměna současných žárovek na úspornější LED žárovky a zároveň použití modulů ECO
3TM
. Zatím jsem zmínil
jenom procentní úspory elektrické energie, ale v následujícím textu budou uvedeny potřebné finanční výpočty pro odůvodnění tohoto návrhu. Z ekonomického hlediska zřejmě nejdůležitějším ukazatelem pro posouzení efektivnosti investic do úsporných zařízení je ukazatel doby návratnosti investic – Ts (prostá doba návratnosti). Tento ukazatel však nebude stejný pro všechny maloobchodní podniky. Jeho velikost bude záviset na velikosti spotřeby energie a ceně za 1 kWh. Pro posouzení efektivnosti investic do LED žárovek byly zvoleny dvě čerpací stanice, které představují většinu stanic. Zdiby A byla zvolena jako typizovaná menší stanice a Horní Počernice II jako stanice větší kategorie. Cena elektřiny pro rok 2010 byla ve výši 2,2 Kč za 1 kWh. Celkové náklady jsou dány pouze součtem 30
cen za nákup LED zařízení pro jednotlivé čerpací stanice bez nákladů na instalaci a dopravu. Celková roční spotřeba a úspora je dána spotřebou a úsporou zařízení, která jsou nahrazována (světelné zdroje prodejny, toalet, chladicích skříní „walkin“, světelných reklam a totemu). Viz tab. 1. Osvětlení přestřešení není zahrnuto do výpočtu z důvodu, že se výměna nepřepokládá. Tyto údaje však budou uvedeny při výpočtech pro LEC. Tab. 1. Tabulka výpočtu doby návratnosti investice (LED). LED Zdiby A Celková roční spotřeba v kWh
Současný stav
Stav po výměně
28 867,12
9 278,94
Celková roční úspora v kWh
19 588,18
Celková roční úspora v Kč
43 094 Kč
Celkové náklady
151 702 Kč
Ts (roků)
3,52
Celková roční úspora v % LED Horní Počernice II Celková roční spotřeba v kWh
67,86% Současný stav
Stav po výměně
44 851,20
14 702,08
Celková roční úspora v kWh
30 149,12
Celková roční úspora v Kč
66 328 Kč
Celkové náklady
244 690 Kč
Ts (roků)
3,69
Celková roční úspora v % 67,22% Zdroj: Interní zdroje společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. a vlastní výpočty.
Pro provedení podobných výpočtů pro variantu LEC jsem použil údaje ze stejných čerpacích stanic. Celkové náklady jsou dány pouze cenou pořízení LEC B Super. Viz tab. 2. Při porovnání obou druhů zařízení jsem došel k závěru, že optimálnější by byla varianta s použitím LED žárovek, a to z několika důvodů. Zaprvé, LED zařízení prokazují větší úspory jak z hlediska finančních prostředků, tak i z hlediska spotřeby energie. Zadruhé, životnost těchto žárovek je kratší. A ačkoliv to na jedné straně znamená, že podnikatel do nich bude muset za osm let investovat znovu, což může být jednou z nevýhod, na straně druhé však má podnikatel možnost za 8 let přejít na jiné, úspornější řešení, jelikož lze předpokládat, že během této doby mohou být vyvinuty nové technologie.
31
Tab. 2. Tabulka výpočtu doby návratnosti investice (LEC). LEC Zdiby A
Současný stav
Celková roční spotřeba v kWh
Stav po instalaci LEC
55147,12
45220,64
Celková roční úspora v kWh
9926,48
Celková roční úspora v Kč
21 838 Kč
Celkové náklady
82 550 Kč
Ts (roků)
3,78
Celková roční úspora v % LEC Horní Počernice
18,00% Současný stav
Celková roční spotřeba v kWh
Stav po instalaci LEC
67846,2
55633,88
Celková roční úspora v kWh
12212,32
Celková roční úspora v Kč
26 867 Kč
Celkové náklady
82 550 Kč
Ts (roků)
3,07
Celková roční úspora v % 18,00% Zdroj: Interní zdroje společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. a vlastní výpočty.
Co se týče úspor u klimatizačních a chladicích systémů, mám k dispozici výpočty pro instalaci 40 ECO 3TM modulů. Investice zahrnují cenu nákupu zařízení, instalaci a dopravu. Cena elektřiny za 1 kWh je 2,2 Kč. V průměru ročně připadá na jeden modul úspora ve výši cca 8000 Kč. Viz tab. 3. Tab. 3. Tabulka výpočtu doby návratnosti investice (ECO
3TM
).
Celkové investice (vč. dopravy a instalace) 141 211 310 664 25 889 880 000 Zdroj: Interní zdroje společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. Celková úspora v kWh za rok
Celková úspora v Kč za rok
Celková úspora za měsíc v Kč
Doba návratnosti investic v rocích 2,8
Pokud to shrneme, celkem by společnost LUKOIL Czech Republic s.r.o. implementací úsporných zařízení na čerpacích stanicích Zdiby A a Horní Počernice II ušetřila 124 856 Kč ročně.
4.3 Dopad na životní prostředí Pokud se v předchozím textu mluvilo spíše o ekonomických výhodách použití moderních technologií v oblasti elektrické energie, v následujícím textu bych chtěl zdůraznit význam z hlediska ekologie a ochrany životního prostředí. Poslední dobou se hodně mluví o globálním oteplování, jejž mnozí odborníci spojují se zvýšením emisí skleníkových plynů do ovzduší. „Nejpravděpodobnější příčinou 32
oteplování je vzrůstající podíl stopových plynů v atmosféře, vyvolaný lidskou aktivitou. Koncentrace plynů, které následně způsobují oteplování, se v posledních desetiletích významně zvýšila.“19 Viz obr. 3.
Zdroj: QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd., 2010. s. 41 Obr. 3. Vývoj emisí CO2 podmíněný výrobou energie a globální změny teploty od roku 1860.
Případný nárůst teploty na planetě způsobí řadu problémů pro lidstvo. Například hrozí zvýšení hladiny oceánů, snížení objemu sladké vody a problémy s nedostatkem potravin, některé státy by dokonce mohly zmizet pod vodou. Všechny tyto potíže zřejmě povedou ke zvýšení sociálního napětí a mnohým konfliktům. Jestliže chceme zachovat podmínky příjemné pro život na Zemi, musíme eliminovat emise skleníkových plynů prostřednictvím snížení energetické spotřeby a postupným přechodem na obnovitelné zdroje energie. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že s výrobou 1kWh elektrické energie bude vyprodukováno 0,616 kg CO2, pak svými opatřeními by mohla společnost LUKOIL Czech Republic s.r.o. přispět ke snížení produkce skleníkových plynů. Celkové nevyrobené množství CO2 by mohlo činit téměř 35 tun ročně. 19
QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd., 2010. s. 38
33
5
Závěr
Ve své bakalářské práci jsem se snažil zobrazit způsoby ovlivnění energetické náročnosti maloobchodních podniků. Myslím si, že v současné době je toto téma velice aktuální. Nutnost optimalizace spotřeby elektrické energie vychází jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska šetrného a zodpovědného zacházení s životním prostředím. Kromě toho, důležitými jsou i politické motivy, především snaha
členů
EU
o
zachování
energetické
bezpečnosti,
podporu
konkurenceschopnosti a ekonomického vývoje společenství. Ve své práci jsem se snažil zohlednit jak pozici EU, tak i strategii a zájmy České republiky v otázkách energetiky. Nejdůležitějším ekonomickým faktorem je stále rostoucí cena energie a její podíl na celkových nákladech maloobchodních podniků. Považuji za nezbytné se zmínit o tom, že v současné době si ekonomické subjekty konkurují spíše ve snižování nákladů, než ve snižování cen své produkce. Z toho plyne řešení, že pokud chce být podnik konkurenceschopným, musí neustále snižovat své náklady. Velkým zdrojem úspor pro firmy je snížení nákladů na energii, které lze redukovat pomocí moderních úsporných zařízení. Díky absolvování povinné praxe ve společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. jsem měl možnost více se seznámit s touto problematikou a nahlédnout do procesu přípravy optimalizačního plánu a zvolení nejvhodnějšího řešení v oblasti energetické účinnosti pro maloobchodní síť. Ve své praktické části jsem se snažil odůvodnit řešení, hledat úspory zejména v nákladech spojených se spotřebou energie. Z ekologického hlediska je snížení spotřeby energie a přechod na zdroje energie, které neprodukují skleníkové plyny, nezbytnou podmínkou pro zachování klimatické, ekologické a politické rovnováhy na planetě v horizontu dalších 50 – 100 let. Zejména zodpovědný přístup k využití přírodních zdrojů a energie je cestou k zachování rovnovážného stavu. V praktické části své práce jsem na příkladě analýzy spotřeby a výpočtu úspor dvou čerpacích stanic ukázal přepokládaný přínos pro LUKOIL Czech Repulic s.r.o. v podobě snížení nákladů a zároveň i přínos v boji proti klimatickým změnám v podobě nevyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Myslím si, že podobný 34
model může fungovat i u ostatních představitelů maloobchodu, kteří ke svému podnikání využívají prodejní plochy. V tomto případě každá společnost, která si stanovila za cíl ušetřit na elektřině, musí provést energetický audit, najít problémové oblasti a navrhnout opatření na změnu současného stavu. Ovšem rozhodnutí o zavedení úsporných opatření musí být provedeno na základě posouzení efektivnosti daných investic z hlediska návratnosti a výnosnosti (velikosti úspor).
35
6
Seznam použité literatury
Communication from the Commission to the European parliament, the Council, the European economic and social committee and the committee of the Regions COM(2010) 639, Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy. from 10.11.2010. Dostupné z: < http://www.energy.eu/directives/com2010-0639.pdf > ČTK. Finanční noviny.cz [online]. 23.09.2011. Jaderná energie je stabilní a legitimní
zdroj,
řekl
Klaus
v
OSN.
Dostupné
z:
<
http://www.financninoviny.cz/zpravy/jaderna-energie-je-stabilni-a-legitimni-zdrojrekl-klaus-v-osn/691628&id_seznam=279 >. DANILOV, N. I.; ŠČELOKOV, Ja. M. Osnovy jenergosbereženija. 1. izd. Ekaterinburg : Ural'skij gosudarstvennyj tehnicheskij universitet, 2006. 564 s. ISBN 5-321-00657-1. Energetická politika ČR, schválena usnesením vlády ČR dne 12. ledna 2000. Dostupné z: < http://www.biom.cz/leg/Energeticka_politika.doc >. EurActiv.cz [online]. 10.12.2008. Klimaticko-energetický balíček jde do finále. Dostupné z: < http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/klimaticko-energetickybalicek-jde-do-finale-005396 >. EurActiv.cz [online]. 21.7.2009. Třetí liberalizační balíček v energetice. Dostupné z:
<
http://www.euractiv.cz/energetika/link-dossier/liberalizace-unijni-energetiky-
000055 >. EUROPA [online]. 19.10.2006 [cit. 2011-10-12]. Úspory ve výši 20% do roku 2020: Evropská komise představila svůj akční plán pro energetickou účinnost. Dostupné z:< http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/06/1434&format=HT ML&aged=0&language=CS&guiLanguage=en >. CHARVÁT, Jan. Český rozhlas [online]. 15.09.2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu má návrh energetické koncepce, prioritu má jádro. Dostupné z WWW: < http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/ministerstvo-prumyslu-a-obchodu-manavrh-energeticke-koncepce-prioritu-ma-jadro >. 36
Interní zdroje společnosti LUKOIL Czech Republic s.r.o. POTAŠEV, Sergej. Internet žurnal "Birževoj lider" [online]. 01.10.2010. Istorija krizisov : Pervyj mirovoj energetičeskij krizis 1973-74 годов. Dostupné z: < http://www.profi-forex.org/journal/number17/page11.html >. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 296 s. ISBN 978-80-247-3250-3. Sdělení Evropské komise KOM (2006) 105, Zelená kniha - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. dne 8.3.2006. Dostupné z: <
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0105:FIN:cs:PDF >. Sdělení Evropské komise KOM (2006) 545, Akční plán pro energetickou účinnost: využití
možností.
dne
Dostupné
19.10.2006.
z:
<
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0545:FIN:CS:PDF >. Sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu. KOM (2007) 1, Energetická politika pro Evropu. dne 10.1.2007. Dostupné z: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0001:FIN:CS:PDF >. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů KOM(2008) 781, Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití. dne 13.11.2008. Dostupné z:<
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0781:FIN:CS:PDF >. Skupina
ČEZ
[online].
c2011.
Co
je
to
unbundling?.
Dostupné
z:
<
http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/evropska-agenda/otazky-a-odpovedi.html#4 >. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/72/ES, O společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES. ze dne 13. července 2009.
Dostupné
z:
<
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:211:0055:0093:CS:PDF >.
37
Státní energetická koncepce ČR, schválena usnesením vlády ČR dne 10. března 2004.
Dostupné
z:
<
http://download.mpo.cz/get/26650/46323/556503/priloha003.doc >. SYNEK, Miloslav; KISLINGEROVÁ, Eva a kolektiv. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3.
38
7
Seznam obrázků a tabulek
Obrázek č. 1 – Vývoj cen surové ropy v běžných a očištěných cenách. Obrázek č. 2 – Doba, na kterou vystačí známé energetické zásoby při současném tempu těžby. Obrázek č. 3 – Vývoj emisí CO2 podmíněný výrobou energie a globální změny teploty od roku 1860. Tabulka č. 1 – Tabulka výpočtu doby návratnosti investice (LED). Tabulka č. 2 – Tabulka výpočtu doby návratnosti investice (LEC).
39
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Vadim Yastrebov
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu Hledání
úspor
v provozních
NÁZEV PRÁCE
podnicích
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
INSTITUT
Účetnictví a
nákladech
ROK ODEVZDÁNÍ
v maloobchodních
2011
finančního řízení podniku
POČET STRAN
39
POČET OBRÁZKŮ
3
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce je zaměřena na úspory energie v odvětví maloobchodu, zohledňuje tendence vývoje evropské energetiky a energetickou politiku Evropské unii a České republiky v průběhu posledních let. Cílem práce je analýza řešení energetické efektivnosti v maloobchodních podnicích a hodnocení dopadu zavedení úsporných opatření. Za způsob řešení této problematiky bylo zvoleno porovnání předpokládaných úspor od použití jednotlivých zařízení na příkladě dvou čerpacích stanic. Na základě hodnocení bylo navrhnuto a odůvodněno řešení.
KLÍČOVÁ SLOVA
Energetická efektivnost, snížení nákladů, maloobchodní podniky
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
ANNOTATION
AUTHOR
Vadim Yastrebov
FIELD
6208R088 Business Management and Production Looking for savings in operating cost in retail business
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Finance
YEAR
2011
and Accounting
NUMBER OF PAGES
39
NUMBER OF PICTURES
3
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
The bachelor thesis is focused on the energy savings in retail business line. It also takes account of development trends in European energy industry and energy policy of the European union and the Czech Republic in recent years. The aim of the thesis is analysis of energy efficient solutions in retail businesses and an evaluation of effects after implementation of energy savings facilities. The way of solving the issue is comparison of anticipated energy savings on an example of two filling stations. On the basis of evaluation, the solution was designed and justified.
KEY WORDS
Energy efficiency, cost reduction, retail business
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
