B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Hoang Phuong Anh

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Specifika obchodu a podnikání ve Vietnamu na příkladu vybrané firmy (bakalářská práce)

Autor:

Hoang Phuong Anh

Vedoucí práce:

doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce doc. Ing. Miroslavě Zamykalové Csc. za cenné rady a připomínky ke zpracování této práce. Zároveň děkuji zaměstnancům společnosti East Sea Travel & Air Services za poskytnuté informace a čas věnovaný mým konzultacím.

Obsah Úvod........................................................................................................................... 5 1. SOUHRNNÉ INFORMACE O VIETNAMU ...................................................................... 7 1.1 Základní informace .............................................................................................. 7 1.2 Moderní historie Vietnamu .................................................................................. 8 1.3 Politický systém ................................................................................................. 10 1.4 Kultura a náboženství ........................................................................................ 10 2. SOUČASNÁ EKONOMICKÁ SITUACE VE VIETNAMU ................................................. 12 2.1 Ekonomický charakter země .............................................................................. 13 2.1.1 Vývoj HDP a ekonomický růst ................................................................... 13 2.1.2 Inflace ......................................................................................................... 15 2.1.3 Nezaměstnanost .......................................................................................... 15 2.2 Zahraniční obchod země a PZI .......................................................................... 16 2.1.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu............................................... 16 2.2.2 Komoditní struktura zahraničního obchodu ............................................... 17 2.2.3 Vývoj obchodní bilance .............................................................................. 18 2.2.4 Přímé zahraniční investice .......................................................................... 19 2.2.5 Zapojení Vietnamu v organizacích mezinárodní hospodářské spolupráce . 21 2.3 Dopad světové krize na vietnamskou ekonomiku ............................................. 22 3. KULTURNÍ ODLIŠNOSTI A OBCHODNÍ ZVYKLOSTI VE VIETNAMU .......................... 24 3.1 Kulturní odlišnosti Vietnamu............................................................................. 24 3.1.1 Hofstedeho ukazatelé kulturních dimenzí................................................... 24 3.1.2 Verbální komunikace .................................................................................. 27 3.1.3 Neverbální komunikace .............................................................................. 28 3.2 Obchodní jednání ve Vietnamu ......................................................................... 29 3.2.1 Předpoklady úspěchu obchodního jednání ................................................. 29 3.2.2 Místní zvyklosti ve vztahu k obchodnímu jednání ..................................... 30 3.2.3 Smlouvání, dary, provize ............................................................................ 32 4. CESTOVNÍ KANCELÁŘ EAST SEA TRAVEL & AIR SERVICES.................................. 34 4.1 Představení společnosti ...................................................................................... 34 4.2 Dlouhodobé cíle společnosti .............................................................................. 34 4.3 Management ve firmě ........................................................................................ 35 4.3 Marketingový mix.............................................................................................. 35 4.3.1 Marketingový mix CK East Sea Travel & Air Services ............................. 36 4.4 Marketingové strategické plánování .................................................................. 37 4.4.1 SWOT analýza pro CK East Sea Travel & Air Services ............................ 39 4.5 Doporučení a návrhy změn pro CK East Sea Travel & Air Services na základě výsledků marketingového mixu a SWOT analýzy .................................................. 40 Závěr ............................................................................................................................ 42 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 45 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 46 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 47 Seznam příloh .............................................................................................................. 50

Úvod Jihovýchodní Asie se v mnohých ohledech odlišuje od ostatních regionů na tomto kontinentu. Oblast je značně heterogenní a vyznačuje se různými aspekty kulturního cítění, náboženského vyznání, forem vlád či ekonomickou, sociální a demografickou situací jednotlivých zemí.1 Přesto se v současné době řadí jihovýchodní Asie k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem světové ekonomiky. Hospodářství jednotlivých států jsou v prudkém nástupu a země se také těší velké přízni zahraničních investorů. Oblast má obrovský potenciál nejen z hlediska strategického jako třetí hybná síla mezi Indií a Čínou, země také disponují bohatými surovinovými základy. Nejinak tomu je v případě Vietnamu. Ačkoli se Vietnam hlásí ke komunistické ideologii a v zemi existuje ústavně jediná politická strana – komunistická, od 90. let je Vietnam v procesu transformace a představuje zřízení s volným trhem a kapitalistickými mechanismy. Jde o zemi, která velikostí svého trhu, přírodním bohatstvím i polohou má všechny předpoklady pro to, stát se dalším asijským tygrem.2 K myšlence zvolit si téma bakalářské práce Specifika obchodu a podnikání ve Vietnamu na příkladu vybrané firmy mě vedla skutečnost, že z Vietnamu pocházím a tudíž budu mít některé informace z „první ruky“, z vlastních zkušeností. Na druhou stranu, v České republice žiji už velmi dlouho a ve Vietnamu jsem strávila pouze prvních pár let svého života, takže je tu dle mého názoru stále hodně oblastí, ve kterých mám o své rodné zemi pouze základní povědomí. Právě prostřednictvím této práce bych ráda prohloubila dosavadní znalosti, utřídila si některá fakta a dozvěděla se i něco nového. Cílem mé práce je poskytnout informace týkající se především specifik současného podnikatelského prostředí v této zemi. Dále pak přiblížit zvláštnosti kulturních a obchodních zvyklostí a tyto zvyklosti následně demonstrovat nebo vyvrátit na příkladu vybrané firmy.

1

Stuchlíková, Zuzana. Changing Regionalism in South-East Asia: some theorical and practical

aspects. Working papers Fakulty mezinárodních vztahů. Praha: Oeconomica, 2008. 2

Němec, Petr. Západní Čína a Vietnam. Nové šance, nové výzvy. Praha: Nakladatelství Oeconomica,

2008. ISBN 978-80-245-1365-2. Kapitola 8: Vietnam, s. 176.

5

Bakalářská práce je koncipována do čtyř kapitol, přičemž první a úvodní kapitola nabízí základní přehled o geografii, demografii, historii, kultuře a náboženství Vietnamu. Z důvodu bohatého společenského a historického vývoje Vietnamu, kdy některá období dokážou dodnes vyvolat v lidech emoce, jsem zahrnula důležité mezníky moderních dějin. Příčin vietnamského způsobu chování se lze i přes levicový mocenský monopol dále dohledat přes duchovní a myšlenkové směry, které de facto zformovaly Vietnam do té podoby, kterou známe dnes. Proto je část první kapitoly věnována také náboženství. Jako zajímavost je uvedena podkapitola o politickém systému ve Vietnamu. Druhá kapitola obsahuje informace o současném stavu vietnamské ekonomiky. Vyzdvihla bych především druhou podkapitolu, která popisuje vstup Vietnamu do integračních seskupení, čímž bylo zemi umožněno stát se plnohodnotným subjektem světové ekonomiky. Díky tomu dochází k rozsáhlému přílivu zahraničních investic, které jsou hnacím motorem ekonomického rozvoje země a mají stěžejní význam pro současný rychlý rozvoj a modernizaci vietnamské společnosti. Třetí kapitola se zabývá kulturními odlišnostmi a specifickými obchodními zvyklostmi, kterými se podnikání ve Vietnamu řídí. Kulturní odlišnosti země zanalyzuji nejdříve na ukazatelích kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho, následně představím své vlastní zkušenosti s vietnamskou kulturou především v oblasti verbální a neverbální komunikace. Jak probíhá obchodní jednání ve Vietnamu, čím se vyznačuje a čím je ovlivněno, se pokusím poukázat právě prostřednictvím Hofstedeho ukazatelů kulturních dimenzí. Poslední kapitola pak představuje demonstraci nebo naopak vyvrácení výše uvedených poznatků na příkladu vybrané firmy, konkrétně cestovní kanceláře East Sea Travel & Air Services. Mým cílem nebylo sledovat ekonomickou činnost firmy, nýbrž přiblížit prostředí firmy v rámci vztahů uvnitř společnosti a její prezentace navenek. Bude souhlasit teorie s praxí, popř. do jaké míry budou na jednu stranu vyčtené, na druhou z terénu zjištěné informace korespondovat? Ve své práci jsem čerpala jak z internetových zdrojů, tak z tištěných publikací různých jazyků. Velmi nápomocné byly pro mě stránky businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export, které mě vždy navedly na informace, jež jsem ke zpracování své práce potřebovala.

6

1. Souhrnné informace o Vietnamu 1.1 Základní informace Oficiální název státu je Vietnamská socialistická republika, vietnamsky Cộng hòa xã hội chủ nghĩa Việt Nam. Vietnam tvoří nepravidelnou východní část poloostrova Zadní Indie. Je hraniční zemí asijského kontinentu, situován v subtropickém a tropickém klimatickém pásu. Na severu sousedí s Čínou, na západě s Laosem a Kambodžou. Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, zbytek území pokrývají hory a pohoří. Administrativně se Vietnam člení na 64 provincií a 5 samosprávných měst (Hà Nội, Hồ Chí Minh City, Hải Phòng, Đà Nẵng a Cần Thơ). Provincie se dále dělí na městské a venkovské okresy; městské okresy pak na čtvrti a venkovské na komuny. Úředním jazykem je vietnamština, mezi nejrozšířenější používané cizí jazyky patří čínština, angličtina a francouzština. Peněžní jednotkou je vietnamský dong, oficiální kurs se ke dni 19. února 2011 pohyboval kolem 20 880 VND/1USD.3 S téměř 89 miliony obyvatel se Vietnam řadí na 13. místo v žebříčku nejlidnatějších zemí světa.4 Ve Vietnamu je identifikováno 54 národů a národností. Převážnou většinu obyvatel (86 % populace) tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), následují etničtí Číňané s 12% zastoupením. Lidský faktor hraje ve Vietnamu důležitou roli s ohledem na skutečnost, že více než polovina z celkové vietnamské populace dosud nepřekročila věk 30 let.5 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel činí 53 %, velmi početná je také předproduktivní skupina (33,48 %).6 3

XE The world's favorite currency and foreign exchange site. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.xe.com/?c=VND 4

CIA – The World Factbook. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vm.html#top 5

Business Info. Základní informace o teritoriu. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000667/ 6

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/vietnam/

7

Tabulka 1 Věková struktura vietnamského obyvatelstva Věková skupina Obyvatelstvo (%)

0 - 14

15 - 29

30 - 44

45 - 59

60 a více let

33,48 %

28,12 %

21,05 %

9,23 %

8,12 %

Zdroj: Sestaveno autorkou na základě dat z internetového zdroje http://www.mzv.cz/

Struktura náboženského vyznání je ve Vietnamu poměrně pestrá. Religiozita v zemi je ovlivněna především třemi myšlenkovými směry, a to buddhismem, konfucianismem a taoismem. Své zastoupení tu má i křesťanství a v malé míře také islám.7

1.2 Moderní historie Vietnamu Dějiny Vietnamu se datují již od 10. tisíciletí př. n. l., první historicky doložené státní útvary pak pocházejí z 3. tisíciletí př. n. l. Jako jeden ze sousedících států mocné Země Středu neunikl Vietnam její snaze o expanzi. V 1. století př. n. l. dobyla Čína deltu Rudé řeky, což znamenalo pro Vietnam 1000 let strávených pod čínskou nadvládou. Samostatnost si země vydobyla až v roce 938, kdy vojevůdce Ngô Quyền zvítězil u řeky Bạch Đằng nad čínskou armádou. Tento status vydržel Vietnamu 900 let, během kterých ale docházelo k četným útokům z čínské strany a Vietnam tak musel přistoupit na vazalský vztah, kdy odváděl Číně tučné dávky. Ačkoli s velkým závazkem vůči svému severnímu sousedovi, Vietnam v tomto období značně prosperuje a dochází k rozpínání obyvatelstva směrem na jih. Tato expanze znamenala paradoxně oslabení země, neboť vládcové přestali zvládat kontrolu nad děním v celé obrovské říši. Docházelo k postupnému roztříštění země a dělení jednotlivých území a pravomocí mezi vícero aristokraty. Zemi sjednotil až v 18. století Nguyễn Ánh z rodu Nguyễn, nicméně problémy, se kterými se země potýkala, vyřešit nedokázal. Krize vyvrcholila příchodem evropských kolonizátorů, kdy se Vietnam dostal do spárů Francie. Francii se podařilo dobýt vnitřně oslabenou zemi a rozdělit ji na tři části: Bắc Bộ (severní Vietnam), Trung Bộ (střední Vietnam) a Nam Bộ (jižní Vietnam). 7

Francouzská

koloniální

správa znamenala pro

Vietnam

jakožto

Studík, Pavel – Teplík, Tomáš. Vietnam, země rozmachu, země příležitostí. Praha:Společnost Longa,

2006. ISBN 80-86391-20-5. Kapitola 6: Náboženství a religiozita, s. 23.

8

kolonizovanou a tedy závislou zemi útlak, na druhou stranu přinesla i rozkvět v oblasti kultury a vzdělanosti. Vietnamský odboj vůči francouzské nadvládě vedli především učenci z řad vysokých státních úředníků. Ale důvodem, proč nikdy neuspěli, byla nejednotná strategie postupu a nezapojení rolníků, kteří tvořili drtivou většinu populace. Toto pochopil po 1. světové válce Hồ Chí Minh, dodnes v zemi opěvovaný vůdce, který zapojil obyčejný lid do boje za nezávislost.8 Po porážce Japonců, kteří okupovali Vietnam během 2. světové války, se moci ujali komunisté v čele s Hồ Chí Minhem. V září 1945 byla v zemi vyhlášena samostatnost, po pár měsících se však do země opět vrátili Francouzi. Po porážce Francouzů byl Vietnam na Ženevské konferenci v roce 1954 rozdělen na dvě části: sever ovládaný komunisty a jih pod kontrolou Ngô Đình Diệma a podporovaný Spojenými státy. Toto rozhodnutí vedlo k ozbrojenému konfliktu mezi severem a jihem, kterého se účastnily i velmoci studené války – na straně severu Sovětský svaz a Čína, na straně jihu Spojené státy. Válka byla vleklá a krom obtížného terénu dělali Američanům starosti jihovietnamští partyzáni - Việt cộng, který působil jako prodloužená ruka severovietnamských komunistů. K lepší orientaci a usnadnění přehledu o pohybu partyzánů sloužilo Američanům obrovské množství dioxinů. Následky zamoření toxickými látkami si nesou lidé až dodnes. Operace TET znamenala zvrat ve vietnamské válce a byla příčinou stažení amerických vojsk a kapitulace Spojených států. V lednu 1973 byla podepsána Pařížská dohoda o ukončení války, ve Vietnamu se ale bojovalo dál, pouze bez účasti spojenců. Boje skončily až v dubnu 1975, kdy si komunisté konečně podrobili Jižní Vietnam. Dále následovaly vítězné boje s Čínou o sporná pohraniční území, na ty následovně navazovala válka s Kambodžou, která byla ukončena až dohodou v roce 1989. V 90. letech přistupuje Vietnam k ekonomickým reformám a v rámci uvolňování a otevírání se světu byl obnoven diplomatický styk se Spojenými státy.

8

Pechová, Eva. Historický úvod. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003081001

9

1.3 Politický systém Vietnam je unitární republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí silou ve státě a společnosti je podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV). Jiné politické strany v zemi neexistují. Hlavou státu je prezident, v současné době Nguyễn Minh Triết, zvolen v červnu

2006.

„Prezident

jmenuje

a

odvolává

členy

vlády,

podepisuje

zákony, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let.“9 Premiérskou funkci zastává v současné době Nguyễn Tấn Dũng. Premiér předsedá vietnamské vládě, je odpovědný za jmenování a dohled nad ministry. Je vybírán členy Národního shromáždění a jmenován prezidentem republiky.

1.4 Kultura a náboženství Vzhledem k nemalému počtu regionů a bohatému národnostnímu složení nezískalo ve Vietnamu nikdy žádné náboženství absolutní moc. Mezi hlavní náboženství se řadí buddhismus, konfuciánství, taoismus, islám, křesťanství a šamanismus. Buddhismus, taoismus a především konfuciánství vnímají Vietnamci spíš jako filozofické směry, jimiž se má člověk řídit, nikoli náboženství, která mají následovat. Společnost je řízena více morálními principy, nežli náboženským kodexem. Konfuciánství se zabývá otázkou, jakým způsobem lze vypěstovat v člověku mravní dokonalost, která je nezbytná k tomu, aby byl člověk prospěšný svému okolí a celé společnosti. Mravnost není podle konfuciánství člověku vrozena, musí se získávat výchovou a učením. Každý člověk má podle Konfucia ve společnosti své pevně dané místo a jeho povinností je co nejlépe vykonávat svěřené úkoly.10

9

Business Info. Vietnam: Vnitropolitická charakteristika. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000667/ 10

Velká světová náboženství. Konfuciánství. [online]. [cit. 19. 2. 2011]. Dostupné z

http://www.nabozenstvi.apu.cz/konfucianstvi.html

10

Konfucius vyjmenovává pět základních mezilidských vztahů: •

Vztah oddanosti syna vůči otci,

•

poslušnost mezi poddaným a vladařem (obecně mezi každým podřízeným a nadřízeným),

•

vztah podřízenosti mezi ženou a jejím manželem,

•

vztah úcty mladšího vůči staršímu,

•

vztah důvěry mezi přáteli.

Z vlastních zkušeností mohu posoudit, že ačkoli se vietnamská společnost vyvíjí a jsou tu snahy o modernizaci podle západního světa, mezilidské vztahy pořád fungují na těchto principech, resp. autority jsou tu stále znát. Proto má vietnamština velmi složitý systém oslovování, neboť je vždy nutné projevit patřičnou úctu vůči druhému či poukázat, kdo si stojí výš a kdo níž. V těsném spojení s konfuciánstvím se vyvíjel další duchovní směr, taoismus. Pro většinu obyvatel měl konfucianismus s taoismem vždy více společného než rozdílného, proto se lidé ztotožnili s prvky obou duchovních směrů. Základem taoistické etiky je princip nečinění, nezasahování. Všemu se má nechat volný průběh, ani zlým věcem by se člověk neměl bránit. Ideální styl života je podle taoismu mnišství. Člověk by se měl naučit žít s minimem, o nic neusilovat, náplní života by měla být meditace, která mu umožní povznést se nad každodenní strasti. Buddhismus se opírá o své Čtyři ušlechtilé pravdy: součástí každého života je strast, ve strast vyúsťuje všechna touha po osobním uspokojení, dosažením nirvány končí utrpení a do nirvány člověk dojde meditacemi, spravedlivostí a poctivostí. Buddhismus si také zakládá na reinkarnaci a lidé jsou v novém životě šťastní nebo nešťastni na základě jejich chování v předchozích životech. Ve Vietnamu je velmi rozšířený kult předků. Lidé věří, že jejich zemřelí příbuzní mohou ovlivnit jejich životy v dobrém slova smyslu, proto jim na oltář přinášejí „oběti“ (květiny, tradiční jídla…).

11

2. Současná ekonomická situace ve Vietnamu Od roku 1987 uskutečňuje Vietnam nejrozsáhlejší ekonomickou reformu ve své moderní historii – reformu Đổi mới. Reforma se zaměřuje především na: •

Změnu z centrálně plánované ekonomiky na státem regulovanou tržní ekonomiku,

•

rozvoj a diverzifikaci mezinárodních ekonomických vztahů,

•

reformu státní administrativy.11

Od roku 1988 začíná uvolňování v soukromém sektoru. Následuje vydání „Zákona o obchodních společnostech“ a „Zákona o soukromém obchodu,“ které znamenaly odstranění restrikcí týkajících se výše investovaného kapitálu a počtu zaměstnanců. Tyto zásady byly v roce 1992 zakotveny v Ústavě, čímž byl položen základ pro vytváření obchodních společností o rozdílné právní formě. Komplexně začala být ekonomická reforma implementována v roce 1989, kdy vydala země balík reformních opatření: •

Dokončení dekolektivizace,

•

zrušení cenových subvencí a zavedení tržního cenového systému,

•

devalvaci měny, zavedení řízeného floatingu (+/- 10 – 20 %)

•

zavedení dvoustupňového bankovního systému a realistických úrokových sazeb,

11

•

liberalizaci vnitřního trhu,

•

redukci tarifů pro obchodní a neobchodní importy,

•

liberalizaci držby zahraničních měn,

•

zrušení kvót v zahraničním obchodu,

•

umožnění vstupu soukromých subjektů do zahraničně-obchodních vztahů.12


2006. ISBN 80-86391-20-5. Kapitola 9: Ekonomická reforma a vývoj hospodářské politiky, s. 168. 12

Tamtéž.

12

Další změny byly zaznamenány v oblasti veřejných financí. Změna daňového systému umožnila mobilizaci rozpočtových příjmů a krytí rychle rostoucích vládních výdajů. V roce 1992 ukončila vláda příjímání úvěrů pro krytí deficitu státního rozpočtu. Koncem roku 2005 začala vietnamská vláda realizovat prodej vládních obligací na mezinárodních finančních trzích. V roce 1995 byl zaveden nový účetní systém, který vyžaduje audit a zveřejnění ročních finančních výkazů o hospodářské činnosti jednotlivých firem. Od začátku roku 1995 dochází také k výrazné regulaci procedur a formalit ve veřejné správě.13 První vlna reforem byla přerušena v roce 1997, kdy v Asii započala finanční a měnová krize. Vietnam prošel krizí téměř bez větších škod, které by mohly ovlivnit pozitivní vývoj domácí ekonomiky v dlouhodobém horizontu. Dopady krize se však Vietnamu nevyhnuly. Došlo k masivnímu odlivu zahraničních investorů, kteří do země přišli po roce 1986 s vírou, že započetím reformy Đổi mới se Vietnamu podaří vyšvihnout se na úroveň některých dalších zemí jihovýchodní Asie, které byly už tou dobou společně s Čínou označovány za asijské tygry. Druhá vlna reforem Đổi mới začala být prosazována v období doznívání asijské krize a přetrvává prakticky dodnes.

2.1 Ekonomický charakter země 2.1.1 Vývoj HDP a ekonomický růst Dlouhodobý vývoj tempa růstu HDP patří k nejvýraznějším úspěchům ekonomického vývoje Vietnamu. V letech 1986 – 1990 dosahoval HDP Vietnamu průměrného ročního růstu 3,9 %14, v letech 1990 – 1994 činila tato hodnota v ročním průměru již 7,9 %. Růst od roku 1991 je pravidelný a ke zvolnění tempa růstu HDP dochází až koncem 90. let v souvislosti s asijskou krizí. K dalšímu oživení dochází v roce 2000, průměrné tempo růstu za období 2000 – 2004 činí 7,2 %.

13


2006. ISBN 80-86391-20-5. Kapitola 9: Ekonomická reforma a vývoj hospodářské politiky, s. 170. 14

The World Bank Data. GDP growth annual in %. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?page=4

13

Tabulka 2 Roční tempa růstu HDP v letech 1990 - 2004 v % Přírůstek HDP Přírůstek HDP

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

5,1

6,0

8,6

8,1

8,8

9,5

9,3

8,2

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

5,8

4,8

6,8

6,9

7,1

7,3

7,8

Zdroj: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?page=3

V letech 2005 – 2007 si Vietnam udržuje příznivé roční tempo růstu, v průměru 8,37 %. Citelný dopad světové ekonomické krize lze vypozorovat z let 2008 a 2009, kdy došlo k výraznému ústupu. V roce 2008 se zastavila hodnota tempa růstu HDP na 6,2 %, o rok později klesla na 5,3 %.

Tabulka 3 HDP Vietnamu v letech 2005 - 2010 Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HDP v běžných cenách (mld. USD)

52,965

60,999

71,465

82,095

91,415

104,615

Přírůstek HDP (v %)

8,4

8,2

8,5

6,2

5,3

6,516

HDP/obyvatele (v USD)

640,0

725,3

833

1024

1075

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000667/

V první polovině roku 2010 vydala vietnamská vláda stimulační balíček v celkové hodnotě 17 bilionů VND (1 mld. USD), který se měl zaměřit na podporu domácí poptávky, podporu malých a středních firem a na oživení v exportně orientovaných odvětvích a udržení zaměstnanosti. Po dvou letech útlumu vykazuje Vietnam v roce 2010 stabilní růst. Na konci roku dosáhl růst HDP hodnoty 6,5 %, což byl i vládou stanovený cíl pro rok 2010.17

15

Vietnam Express. GDP of Vietnam for 2010. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://vnexpress.net/gl/kinh-doanh/2010/12/3ba24d1c/ 16

Tamtéž.

17

Business Info. Vietnam: Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000667/

14

2.1.2 Inflace Problém s inflací přetrvává ve Vietnamu od 80. let. Zatímco tehdy byla vysoká míra inflace přisuzována nedostatečné produkci a nerovnováze mezi poptávkou a nabídkou, dnes lze hledat příčinu ve vysokém tempu ekonomického růstu země. K velkému cenovému růstu došlo v roce 2008, kdy dosáhla inflace úrovně 23,1 %. Příčinou je rapidní růst cen potravin v zemi v pozadí zvyšujících se cen potravin a dalších komodit (především ropy) na mezinárodních trzích a mohutná domácí poptávka.18

Graf 1 Roční tempo inflace v letech 2005 - 2010 Roční tempo inflace v % 25 20

23,1

15 10

11,1 8,3

7,4

8,3

7,1

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Sestaveno autorkou na základě dat z internetového zdroje http://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG

2.1.3 Nezaměstnanost Vietnam má relativně nízkou a stabilní míru nezaměstnanosti, která se pohybuje mezi 2 – 3 %. Nezaměstnanost převládá především v městských oblastech; na venkově nejsou čísla tak vysoká, lidé se zde živí převážně drobným podnikáním nebo svým řemeslem. Tabulka 4 Nezaměstnanost v letech 2005 - 2010 v % Nezaměstnanost

2005 2,1

2006 2,3

2007 2,4

2008 2,4

2009 2,9

Zdroj: http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=467&idmid=3 18

Vietnam inflation. Too hot to handle? [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://www.hsbc.com/1/PA_1_1_S5/content/assets/emi/gbm/too_hot_to_handle.pdf

15

2010 2,9

2.2 Zahraniční obchod země a PZI 2.1.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Nejvýznamnějším exportním partnerem Vietnamu byly v roce 2010 Spojené státy, kam směřovalo téměř 18 % vietnamských vývozů. Dalším významným odběratelem vietnamského zboží je EU s podílem kolem 14 %. Důležitými vývozními partnery jsou také země ASEAN – Singapur, Filipíny, Malajsie a Thajsko.19 Od začátku roku 2010 začala v jihovýchodní Asii fungovat největší zóna volného obchodu, která zahrnuje země ASEAN a Čínu. Lze proto očekávat posilující podíl Číny na teritoriální struktuře vietnamského vývozu; v roce 2010 zaznamenaly vietnamské vývozy do Číny nárůst až o 50 %.20

Tabulka 5 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vietnamu v roce 2010 Země

Vývoz (mld. USD)

USA EU ASEAN Japonsko Čína

12,8 10,0 9,3 6,9 6,3

Podíl na celkovém vývozu (%) 17,9 13,9 13,0 9,6 8,8

Země

Dovoz (mld. USD)

Čína ASEAN Jižní Korea Japonsko EU

17,9 14,5 8,7 8,1 5,5

Podíl na celkovém dovozu (%) 23,9 19,4 11,6 10,8 7,3

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zahranicni-obchod-exportdeficit/1000667/59686/

Vietnamským dovozům dominují především čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se bude stále zvyšovat. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech 13 %, v roce 2010 je podíl Číny téměř čtvrtinový. Druhým největším vývozcem na vietnamský trh jsou země ASEAN, dále pak tradiční vývozci Jižní Korea a Japonsko.21

19

The European Comission. Vietnam´s trade with main partners. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113463.pdf 20

Business Info. Vietnam: Zahraniční obchod Vietnamu v roce 2010. [online]. [cit. 15. 3. 2011].

Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zahranicni-obchod-exportdeficit/1000667/59686/ 21

Tamtéž.

16

2.2.2 Komoditní struktura zahraničního obchodu K nejvýznamnějším vývozním položkám patří ropa, uhlí, textil a oděvy, obuv, výrobky ze dřeva, mořské produkty, rýže a káva. Struktura vietnamského vývozu se však v posledních letech mění: lze pozorovat postupný nárůst podílu zpracovaných výrobků na úkor vývozu surovin a zemědělských produktů. Nicméně to nemění nic na faktu, že Vietnam zůstává významným světovým vývozcem zemědělských produktů – prvenství si Vietnam udržuje ve vývozu pepře, je druhým největším vývozcem rýže a kávy a desátým největším vývozcem rybolovných produktů.22

Tabulka 6 Komoditní struktura vývozu v roce 2010 Položka Textil a oděvy Obuv Rybolovné produkty Ropa Elektronika a PC Dřevo a výrobky ze dřeva Rýže Stroje a zařízení Drahé kovy Surová guma Káva Uhlí

(mld. USD) 11,2 5,1 5,0 4,9 3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 2,3 1,7 1,5


Na druhou stranu, struktura vietnamského dovozu zůstává v posledních letech víceméně stejná. Největší podíl vietnamského dovozu (90 %) tvoří kapitálové zboží (stroje a zařízení, materiál pro průmyslovou výrobu – ocel a ocelové polotovary, zpracované ropné produkty), zhruba 9 % připadá na spotřební zboží a 1 % na dovoz zlata, které je využíváno pro investiční účely vietnamských střadatelů.23

22

Business Info. Vietnam: Zahraniční obchod Vietnamu v roce 2010. [online]. [cit. 15. 3. 2011].

Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zahranicni-obchod-exportdeficit/1000667/59686/ 23

Tamtéž.

17

Tabulka 7 Komoditní struktura dovozu v roce 2010 Položka Stroje a zařízení Ocel Benzín Látky Elektronika a PC Plastické hmoty Automobily a jejich části Materiál pro textil a obuv Kovové výrobky Krmiva Chemikálie Chemické produkty

(mld. USD) 13,4 6,2 5,7 5,4 5,2 3,8 2,9 2,6 2,5 2,2 2,1 2,0


2.2.3 Vývoj obchodní bilance Vietnamská obchodní bilance je dlouhodobě v deficitu. Důvodem není přílišná poptávka obyvatel po spotřebním zboží, nýbrž mohutné přímé zahraniční investice, které do země proudí a které si žádají dovoz určitých komodit, komponentů.24 Z tabulky 8 je patrné, že za posledních 6 let celkový objem obchodu roste a to i navzdory světové recesi v roce 2008. Mírný pokles vývozu z roku 2009 je dán poklesem světové poptávky po zboží a službách. Graf 2 Vývoj obchodní bilance v letech 2000 - 2010 0 -10 -20 Zdroj: Sestaveno autorkou na základě dat z internetového zdroje http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-zahranicni-obchod-zeme/6/1000667/

Tabulka 8 Vývoj zahraničního obchodu Vietnamu v letech 2005 - 2010 (v mld. USD) Export Import Bilance

2005 32,2 36,9 -4,7

2006 39,6 44,4 -4,8

2007 48,4 60,8 -12,4

2008 62,7 80,7 -18,0

2009 57,0 69,9 -12,9

2010 71,6 84,0 -12,4

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-zahranicni-obchod-zeme/6/1000667/ 24


2006. ISBN 80-86391-20-5. Kapitola 9: Ekonomická reforma a vývoj hospodářské politiky, s. 205.

18

2.2.4 Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice představují pro Vietnam mimořádně významnou položku v oblasti zapojování vietnamského hospodářství do světové ekonomiky. Společně se soukromou spotřebou také tvoří v současné době dva největší stimuly ekonomického růstu země. Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem, který vešel v platnost v roce 2006 a nahradil zákon z roku 1987. Podmínky upravované zákonem patří k nejliberálnějším a nejatraktivnějším v regionu. Zákon nově upravil podmínky vstupu zahraničních investorů a zahraničních investic na vietnamský trh, výrazně zlepšil investiční prostředí v zemi a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi. Zákon zaručuje jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon v nové úpravě má také zajistit rovnoprávnost konkurenčních příležitostí a podmínek.25 Od přijetí předmětného zákona přímé zahraniční investice rychle rostly. V roce 1996 množství registrovaného kapitálu v zemi čítalo na 8,9 mld. USD, což byla nejvyšší hodnota za období 1988 - 2005. V letech 1997 – 1999 dochází k útlumu toku investic do země a to převážně v důsledku asijské finanční krize. Investoři se v této době také začínají více orientovat na atraktivnější trhy, které jim region nabízí.26 Od roku 2000 se začínají stírat rozdíly v množství registrovaného a následně realizovaného kapitálu. Do konce roku 2004 Vietnam přilákal na 5130 projektů o celkovém kapitálu 45,92 mld. USD.27 V porovnání s rokem 2003 došlo v letech 2004 a 2005 k růstu množství registrovaného kapitálu až o 30 %. V samotném roce 2005 byly ohlášeny přímé zahraniční investice ve Vietnamu v hodnotě 6,8 mld. USD. Tento příliv byl druhý nejvyšší v dosavadní historii; vyšší byl pouze v roce 1996, kdy dosáhl 8,9 mld. USD. V roce 2006 byly přislíbeny a nasmlouvány investice v hodnotě 12 mld. USD a v roce 2007 se zahraniční investice téměř zdvojnásobily.

25

Business Info. Vietnam: Investiční klima. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-investicni-klima/9/1000667/ 26

The impacts of FDI on the economic growth in Vietnam. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://www.ciem.org.vn/home/en/upload/info/attach/11635538456710_FDIgrowth1.pdf 27



19

Tabulka 9 Vývoj PZI ve Vietnamu v letech 2000 - 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Registrovaný kapitál (v mld.USD) 2,8 3,1 3,0 3,2 4,5 6,8 12,0 21.3 71,7 23,1 18,6

Realizovaný kapitál (v mld. USD) 2,4 2,5 2,6 2,7 2,9 3,3 4,1 8,03 11,5 10,0 11,0

Zdroj: http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=471&idmid=3&ItemID=9940

Prudký růst investic v letech 2007 – 2009 však vyvolává pochybnosti o jejich kvalitě a udržitelnosti. Mírné obavy tak panují kvůli poklesu zájmu zahraničních investorů, kteří v roce 2010 přislíbili pouze 18,6 mld. USD přímých zahraničních investic. V porovnání s předchozími roky: v roce 2009 to bylo 23,1 mld. USD a v roce 2008 dokonce rekordních 71,7 mld. USD.28

Graf 3 Top 20 zahraničních investorů v letech 1990 - 2010

Zdroj: http://www.vietpartners.com/statistic-fdi.htm 28

Business Info. Vietnamská ekonomika v roce 2010 a výhled na rok 2011. [online]. [cit. 15. 3. 2011].

Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-vyvoj-ekonomikyprognoza/1000667/59398/

20

Za posledních 20 let plyne do země nejvíce kapitálu z Taiwanu. Významný podíl si ukrojují dvě země ASEAN – Singapur a Malajsie. Z neasijských zemí přicházejí největší investiční objemy ze Spojených států, Nizozemska, Kanady, Francie a Velké Británie. O Vietnam se zajímají stále častěji také čínští investoři. Čínské investice směřují především do těžby a zpracování surovin, do dopravní infrastruktury, zejména silnic, které propojují Vietnam s jižní Čínou.29 Vietnam stále patří mezi nejatraktivnější destinace pro přímé zahraniční investice, ale investice by měly v zemi také růst. Investoři vyhledávají zemi především kvůli levné pracovní síle, ale na druhou stranu, jsou tu stále faktory, se kterými je nutno pracovat a vylepšovat. Příkladem je nedostatečná infrastruktura v zemi. Další oblast, kterou je nutno se zabývat, je energetika a výroba elektrické energie. Problémem jsou také přístavy, které svou kapacitou nestačí náporu rostoucího zahraničního obchodu.30

2.2.5

Zapojení

Vietnamu

v organizacích

mezinárodní

hospodářské spolupráce31 Angažovanost Vietnamu v organizacích a uskupeních ekonomického charakteru lze dělit do tří úrovní: angažovanost subregionální, angažovanost regionální a angažovanost nadregionální, resp. celosvětová. Angažovanost subregionální tvoří země v deltě Mekongu. (Mekong spojuje hornaté oblasti jihočínské provincie Yunnan s Barmou, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem.) Cílem této subregionální integrace je podpora potenciálu a ekonomického růstu oblasti, redukce chudoby v regionu, překonávání chudoby a ochrana životního prostředí. Jsou zde rozvíjeny činnosti v oblasti dopravy, energetiky, telekomunikací, turistiky, obchodu, investic a dalších. V rámci integrace je vytvářeno spousta projektů, avšak pouze nepatrná část z nich je doopravdy realizována.

29

Němec, Petr a kol. Západní Čína a Vietnam. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008.

ISBN 978-80-245-1365-2. Kapitola 8: Vietnam, zahraniční investice, s. 189. 30

Němec, Petr a kol. Západní Čína a Vietnam. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008.

ISBN 978-80-245-1365-2. Kapitola 8: Vietnam, zahraniční investice, s. 187. 31



21

Největším problémem této subregionální integrace je nedostatek finančních prostředků a také nízká efektivita zaváděných projektů. Nejvýznamnějším seskupením v rámci regionální integrace v jihovýchodní Asii je určitě ASEAN. Členství získal Vietnam v roce 1995. ASEAN již od svého vzniku zastává model mělké, volnější integrace. Státům jde především o odstranění bariér pro pohyb ekonomických faktorů a liberalizaci obchodních vztahů. Státy si v ekonomické oblasti stanovily vytvoření jednotného trhu do roku 2020, ale tomuto cíli brání zatím hodně překážek. Členské země si chtějí na jednu stranu zachovat otevřenost vůči třetím zemím, tzn. volnější přístup k vytvoření celní unie. Na druhou stranu, společný jednotný trh právě vyžaduje shodu států v otázkách vymezení celních podmínek vůči třetím zemím. Vietnam se jako člen ASEAN zavazuje ke spolupráci s ostatními členskými zeměmi v různých oblastech. Jedná se především o hospodářskou a průmyslovou spolupráci, dále pak spolupráci v otázkách duševního vlastnictví, služeb a investic. Účast Vietnamu v AFTA také vede zemi k rychlejšímu a efektivnějšímu přijetí norem a postupů pro provádění mezinárodního obchodu.32 Pokud jde o spolupráci země na nadnárodní úrovni, je třeba zmínit členství v seskupení APEC, ale především členství ve WTO. Vietnam byl přijat jako 150. člen organizace v roce 2007. Členství v organizaci znamená pro zemi nové příležitosti – na jednu stranu snižování cel a otevření řady ekonomických oblastí pro zahraniční investory, na druhou stranu získá Vietnam vyšší napojení na zahraniční trhy a neutrálního arbitra pro posouzení sporů s většími a silnějšími obchodními partnery. Země bude také muset pod dohledem WTO otevřít svůj bankovní, pojišťovací a telekomunikační sektor.33

2.3 Dopad světové krize na vietnamskou ekonomiku Dopad finanční krize na země jihovýchodní Asie byl omezený. Místní banky investovaly do amerických rizikových úvěrů pouze ve velmi omezené míře, navíc

32

ASEAN. Vietnam in ASEAN: Toward Cooperation for Mutual Benefits. [online]. [cit. 15. 3. 2011].

Dostupné z http://www.aseansec.org/10098.htm 33

Hospodářské noviny. Vietnam se stal oficiálním členem WTO. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné

http://ekonomika.ihned.cz/c1-19700720-vietnam-se-stal-oficialnim-clenem-wto

22

asijské ekonomiky se vyznačují vysokou mírou úspor, tudíž krize neměla prakticky žádný dopad na spotřebu střední a vyšší třídy. Většina asijských zemí má také rozsáhlé devizové rezervy plynoucí z obchodních přebytků, což ale neplatí pro Vietnam. Vietnam prodělal krizi způsobenou vstupem do WTO již na konci roku 2007. Velký zájem zahraničních investorů o zemi a rychlý růst objemu úvěrů tehdy vedl k růstu inflace a nutnosti aplikovat restriktivní monetární politiku už na začátku roku 2008.34 Dopady krize nejsou ve Vietnamu mohutné a ovlivňují především výši vietnamského exportu. Export tvoří v zemi významnou položku HDP (až 70 %); v roce 2007 byl meziroční růst exportu 15,2 %, v roce následujícím pouze 10,6 %. Po třech letech reálného růstu HDP nad 8 % se růst vietnamské ekonomiky v roce 2008 dle údajů vietnamského statistického úřadu zpomalil na 6,2 %.35 Špatnou ekonomickou situaci řešila vláda prostřednictvím stimulačního balíčku ve výši 8 mld. USD. Většina z těchto prostředků (5,2 mld. USD) šla do pokračujících výstaveb infrastruktury a jiných rozvojových projektů. 1,6 mld. USD představovaly daňové úlevy pro podniky a jednotlivce a 400 mil. USD bylo využito v oblasti sociální, zdravotní atd. Zbytek byl použit na financování zvýhodněných úvěrů pro firmy postižené krizí.36 Zatímco ostatní části světa se zotavují z globální ekonomické krize poměrně pomalu, region jihovýchodní Asie zaznamenává v pokrizovém období velmi slušný růst a Vietnam patří v rámci tohoto regionu k nejrychleji rostoucím zemím. Na konci roku 2010 dosáhl růst HDP hodnoty 6,5 %, což byl i vládou stanovený cíl pro tento rok. V roce 2011 je očekáván další růst, většina prognóz růstu HDP se pohybuje v rozmezí 7 – 7,5 %.37

34

Business Info. Vietnam: Informace ze semináře o překonávání ekonomické krize. [online].

[cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-seminar-asemkrize-vyvoj/1000667/57250/ 35

International Labour Organization. Impact of the global financial and economic crisis on Viet Nam.

[online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---asia/---robangkok/documents/meetingdocument/wcms_103550.pdf 36

China Daily. Vietnam stimulus detailed. [online]. [cit. 15. 3. 2011]. Dostupné z

http://www.chinadaily.com.cn/cndy/2009-05/14/content_7775425.htm 37

Business Info. Vietnamská ekonomika v roce 2010 a výhled na rok 2011. [online]. [cit. 15. 3. 2011].

Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000667/

23

3.

Kulturní

odlišnosti

a

obchodní

zvyklosti ve Vietnamu Dnešní svět je hnán dopředu především díky globalizaci, která se snaží o propojení všech aspektů života, všech oblastí, kde je člověk nějakým způsobem činný. V některých oblastech může být globalizace velmi prospěšná a účinná. Nicméně pokud jde o lidi, jejich kulturu či kulturní identitu, čím více je vidět snaha o vytvoření něčeho světového a společného, tím méně se to setkává s kladnými ohlasy. V době, kdy se mění den za dnem, zbývá lidem jen jejich kultura, proto na ní tak lpí. Pochopit kulturní odlišnosti ostatních zemí není jednoduché, obzvlášť když jsme byli vychováni v jiném prostředí a na základě jiných hodnot. To však nemění nic na tom, že bychom měli být k ostatním kulturám tolerantní, snažit se ji pochopit a ne hned zavrhnout. A v oblasti podnikání to platí dvojnásob. Proto se dnes od globálního manažera požaduje, aby byl kulturně vnímavý, aby uměl tyto odlišnosti předvídat, seznámit se s nimi a v rámci možnosti se jim i přizpůsobit.38

3.1 Kulturní odlišnosti Vietnamu 3.1.1 Hofstedeho ukazatelé kulturních dimenzí39 Hofstede pracuje s tzv. dimenzemi kultury, tedy s takovými aspekty kultury, které jsou měřitelné ve vztahu k ostatním kulturám. Za čtyři hlavní dimenze považuje:

38

•

vzdálenost moci – vztah k autoritám

•

kolektivismus vs. individualismus

•

feminita vs. maskulinita

•

vyhýbání se nejistotě

Zamykalová, Miroslava – Gullová Soňa – Müllerová, Františka. Problematika mezikulturních rozdílů

v mezinárodním jednání a podnikání. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z http://www.vse.cz/aop/abstrakt.php3?IDcl=192 39

Geert Hofstede cultural dimensions. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z

http://www.geert-hofstede.com/

24

Později byla ještě přidána pátá dimenze kultury – dlouhodobá vs. krátkodobá orientace. Index mocenské vzdálenosti měří míru nerovnosti, která je v dané společnosti očekávána, tolerována a upřednostňována. Ve společnostech, které preferují velkou vzdálenost moci, jsou nerovnosti považovány za samozřejmé, lidé se proti nim nebouří. Jsou zde pevně dané hranice mezi jednotlivými vrstvami obyvatel, to samé platí i o podnikové kultuře – organizace jsou striktně hierarchicky rozčleněné. Naopak společnosti, v nichž je hodnota indexu malá, kladou důraz na rovnost a rovné příležitosti pro všechny. Organizace mívají volnější strukturu, vtah mezi nadřízeným a podřízeným může být velmi neformální. Dimenze kolektivismu či individualismu zachycuje, v jaké míře lidé v dané společnosti jednají jako individualita nebo naopak do jaké míry se zde objevuje nutnost být součástí většího celku. Dimenze maskulinity či feminity se zaměřuje na obecné hodnoty ve společnosti. Maskulinní společnosti se orientují na výkon, úspěch, výsledek. Femininní naopak na lidi, porozumění mezi nimi a celkově na utváření pozitivních mezilidských vztahů. Index vyhýbání se nejistotě vyjadřuje míru, v jaké jsou jednotlivé kultury ochotny tolerovat nejistotu a jak moc se lidé chtějí vyhnout situacím, které nejistotu vyvolávají. Společnosti s vysokou hodnotou indexu upřednostňují zavádění striktních norem, které mohou výrazně zredukovat nejistotu. Tyto společnosti jsou konzervativní a neradi přijímají nové věci. Společnosti s opačným vztahem k nejistotě jsou více soutěživé, lidé jsou tolerantnější k odlišnostem, normy nejsou zaváděny za účelem vyhýbání se nejistým situacím. Dimenze dlouhodobé vs. krátkodobé orientace zachycuje schopnost dané kultury plánovat vzdálenou budoucnost. Dimenzi objevil Michael Harris Bond, který zjistil, že dimenze vyhýbání se nejistotě nemá pro zejména čínskou společnost takovou vypovídací hodnotu. Bond dimenzi původně označil jako konfuciánský dynamismus, Hofstede to převádí na dlouhodobou a krátkodobou orientaci, aby se vyhnul mylným předpokladům, že tato dimenze slouží pouze pro společnosti, které jsou silně ovlivněny konfuciánským učením.40

40

Skolková, Linda. Dimenze kultury v pojetí Geerta Hofstedeho. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z

http://lin.skl.sweb.cz/hofstede.pdf

25

Graf 4 Odhadnuté hodnoty Hofstedeho ukazatelů kulturních dimenzí pro Vietnam

Zdroj: http://reyadel.wordpress.com/2009/10/20/learning-from-hofstede-asean5/

Hofstede ještě nedefinoval hodnoty jednotlivých kulturních dimenzí pro Vietnam. Hodnoty, které jsou uvedeny v Grafu 4, jsou odvezené od hodnot pěti zemí uskupení ASEAN, do něhož Vietnam patří. Hodnoty jsou tak přibližné, ale přesto podle mého názoru dostatečné na to, aby poukázaly, jaká vietnamská společnost vlastně je. Index vzdálenosti má podle očekávání vysokou hodnotu. Nerovnosti ve společnosti jsou tu přirozené. Není to až v takové míře, že by lidé upřednostňovali toto rozdělení, nicméně neštěstí v tomto životě berou jako úděl a snaží se chovat tak, aby se jim v dalším životě vedlo líp. Ve Vietnamu je taktéž vidět respekt vůči autoritám, vůči starším. Děti jsou vychovávány k úctě k rodičům, učitelům. Druhý index se pohybuje v případě Vietnamu kolem 20, což značí vysokou míru kolektivismu. Pro Vietnam je kolektivismus charakteristický – v osobním životě to znamená silný vztah k rodině a to i k rodině v širším pojetí, v pracovním pak velká sounáležitost vůči firmě, zaměstnavateli. Lidé nemívají tak velké sebevědomí, neříkají sami od sebe svůj názor a většinou nejsou tolik průbojní. Spoléhají se především na týmovou spolupráci. V míře maskulinity vs. feminity je hodnota nerozhodná. Na jednu stranu je žádoucí dosáhnout vysokého kariérního růstu, úspěchu a výsledků. Na druhou stranu kladou ve Vietnamu velký důraz na mezilidské vztahy a osobní přístup. Hodnota indexu vyhýbání se nejistotě se ustálila na poměrně nízkém čísle. Dle mého názoru je tato hodnota diskutabilní. Mladí Vietnamci jsou velmi soutěživí, jsou tolerantní vůči změnám a s nadšením přijímají nové věci. Starší generace jsou naopak skeptické a lpějí na tom, čemu se naučili v mládí. Nízká hodnota indexu by měla také vypovídat o společnosti, která se nebojí nejistot a která nezavádí normy za účelem 26

vyhýbání se nejistým situacím. Vietnamci nemají rádi nejisté situace, neradi se do nich dostávají a často nedokážou zachovat chladnou hlavu, aby se z takové situace dostali. A to dle mého platí jak pro mladé, tak i starší lidi. Velmi očekávaná je vysoká hodnota indexu dlouhodobé a krátkodobé orientace. Lidé ve Vietnamu velmi ctí tradice, rozvoj nového obchodního partnerství může trvat velmi dlouho, zvláště pro „cizince“. Pracovní ocenění je ve Vietnamu výsledkem tvrdé práce člověka.

3.1.2 Verbální komunikace Ve vietnamštině neexistuje vykání nebo tykání v podobě, jakou známe z češtiny. Proto, když chce Vietnamec někoho oslovit, používá k tomu různé zdvořilostní obraty nebo slova. Výběr oslovení závisí především na věku nebo na společenském postavení oslovovaného člověka. Ve vietnamštině je také velké množství osobních zájmen, které vyjadřují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, vztahy mezi mladšími a staršími lidmi, mezi mužem a ženou či mezi osobami stejné věkové kategorie. Například když chce muž oslovit ženu, tak musí brát v potaz, zda je žena starší, nebo mladší než on. Když ví (nebo vidí), že je žena starší, tak jí osloví jinak, než kdyby věděl/viděl, že je žena mladší než on. Stejně složité je i oslovování v rodině, kde se například z mého pohledu rozlišuje, zda oslovuji tetu či strýce z matčiny nebo z otcovy strany a v souvislosti s tím ještě to, jestli je to mladší či starší sourozenec mého rodiče. Vietnamština je tónový jazyk a využívá šest různých tónů. Tón zde má rozlišovací funkci, proto je velmi důležité, aby bylo slovo správně proneseno, neboť z každého slova se dá získat až šest různých významů. Pro vietnamštinu je také typická „vícesmyslnost“ vět. Jednu věc můžete říct na deset způsobů, a přesto si to zachová svůj význam, ale také můžete jednu věc říct na deset způsobů a bude to mít sto jiných významů. A nejhorší je vybrat si z té stovky významů ten jeden jediný správný, aby se zjistilo, co měl druhý člověk vlastně na srdci. Vietnamština je také podle mého velmi hašteřivá. To, že se lidé projevují nahlas, nemusí hned nutně znamenat, že se hádají, nebo řeší nějaký spor.

27

3.1.3 Neverbální komunikace O Vietnamcích, nebo obecně o Asiatech se říká, že nedávají své emoce příliš najevo. Na někoho to může působit chladně, nepřívětivě až arogantně, ale žádný takovýto úmysl se za tím neskrývá. Je to dané tím, že Asiaté neradi obtěžují své okolí svými problémy nebo svými náladami. A proč je ve Vietnamu důležité pozorovat neverbální komunikaci mezi lidmi, když Vietnamci neverbálně ani nekomunikují? Právě proto, že neverbální komunikace je tu omezená, tak jsou Vietnamci vůči ní citlivější. Každý se chová podle „vzorečkovníku“, ale jakmile někdo překročí určitou hranici a projeví se víc, než by sám chtěl, pak je stoprocentně jisté, že si toho ostatní lidé všimnou (a použijí to třeba k vlastnímu užitku). A teď k určitým projevům neverbální komunikace: •

Podání ruky: podání pravé ruky a zřetelný stisk ruky druhé osoby je doprovázeno lehkým stiskem levé ruky – v jednu chvíli tak držíme ruku druhé osoby v obou svých dlaních,

•

podání předmětu: oběma rukama, tím dáváme druhému člověku najevo svou úctu,

•

pohled do očí: při podání ruky samozřejmost, ale jen letmý pohled. Při vzájemné konverzaci si lidé hledí do očí velmi zřídka – přílišné hypnotizování pohledu druhé osoby je bráno jako neúcta,

•

doteky na veřejnosti: objímání a poplácání po zádech je u přátel celkem běžné, absolutně nepřípustné je pak objímání či další fyzický kontakt u páru,

•

oblečení: vede určitě střídmost a jednoduchost. U žen platí příliš neprovokovat hlubokými výstřihy nebo krátkými sukněmi. Vietnamské ženy jsou v odívání velmi striktní, nelze to považovat za konzervatismus, ale spíš za snahu mít bílou pleť, jako mají Evropanky. Je tedy běžné vidět vietnamskou ženu i při největších vedrech v dlouhých kalhotách, košili s dlouhým rukávem, s rukavicemi, rouškou, brýlemi a pokrývkou hlavy.

28

3.2 Obchodní jednání ve Vietnamu 3.2.1 Předpoklady úspěchu obchodního jednání41 Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby měl vietnamský partner k dispozici veškeré dokumenty a informace o firmě a zamýšleném obchodním záměru. Tyto informace je vhodné zaslat před navrhovaným termínem setkání. Dokumenty by měly být v angličtině, nejlépe však opatřené dodatečným vietnamským překladem. Teprve po předchozím písemném představení následuje písemné sjednání schůzky, kterou je potřeba telefonicky potvrdit. Ideální je, pokud může firmu představit obchodní partner, kterému vietnamská strana důvěřuje. Konexe jsou ve Vietnamu velmi důležité a znamenají základ úspěchu. Jednání je zpravidla zdlouhavé, s úvodní konverzací u čaje, kávy nebo i v jedné z místních restaurací. Je třeba být trpělivý a počkat, až partner sám přejde k obchodním záležitostem. Vietnamci velmi dbají na formální rámec obchodního jednání, mají přirozenou úctu k autoritám. Vedoucí vietnamské delegace přichází do místnosti jako poslední a je mu prokazována patřičná úcta. Na počátku jednání je vhodné nechat jednání vést vietnamskou stranou a teprve po úvodu poděkovat hostitelům za přijetí. Při jednání bychom se měli ujistit, že vietnamský partner plně chápe obsah předkládaného projektu a ztotožňuje se s výkladem tak, jak jej chápeme my. Nepochopení a chyba v porozumění se nepřiznávají. Je proto možné, že partner raději podepíše něco, čemu ne zcela dobře rozumí, než aby „ztratil tvář.“ Koncept tváře je znám také na Západě, nicméně západní kultury mu nepřikládají takovou váhu, jako je tomu u Asijců. Způsobíme-li někomu ztrátu tváře, jde o věc natolik závažnou, že je často důvodem k ukončení spolupráce. Ztráta tváře se očekává spíše od cizince, ne však ve

smyslu nespolečenského a nezdvořilého jednání, nýbrž v tom, aby měl partner na konci pocit, že zvítězil. Od zahraničního partnera se totiž očekává, že při obchodě ve Vietnamu bude jeho zisk co nejnižší. Vietnamští obchodníci umějí využívat zpomalující taktiky a doufají, že prodloužené jednání povede k ústupkům druhé strany. Únik informací o očekávaném zisku, provizích atd. se nevyplácí.

41

Zamykalová, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003.

ISBN 80-86419-28-2. Kapitola 3: Jednání v regionech a vybraných zemích, Asie a Tichomoří, s. 141.

29

Při jednání se vyžaduje zdvořilý, trpělivý přístup. Náznaky hněvu, arogance či otevřeně vyjádřená nespokojenost jednání většinou zhatí. Vietnamci si cení harmonie, proto při zjištění, že jde druhé straně a obchod s jednostrannou výhodou, obchod odmítají. Nemají rádi konflikty, preferují konsenzus a týmové rozhodování. Zodpovědnost není individuální, proto je nutné se na začátku jednání přesvědčit, zda je partner kompetentní ve věci rozhodovat, nebo zda musí být závěry schváleny lidmi na vyšších postech. Vietnamci jsou velmi dobrými vyjednavači. Neradi říkají ne, proto je třeba si odpovědi typu „asi ano, pravděpodobně, možná“ vykládat jako odmítavé stanovisko. Abychom se tomuto vyhnuli, je třeba zadávat kontrolní otázky, které nás přesvědčí, že partner opravdu porozuměl myšlence. Je namístě zdůrazňovat zájem o dlouhodobé vztahy a poukazovat na úspěchy na jiných trzích. Pro úspěch obchodního jednání ve Vietnamu je též potřeba respektovat kulturní odlišnosti. Vietnamci preferují hovořit nepřímo a v náznacích, nejčastěji při sdělování nepříjemných zpráv nebo odmítavého rozhodnutí. Při jednání si zachovávají nehybnou tvář s náznakem úsměvu, další projevy emocí nejsou časté. Pokud se intenzita úsměvu stupňuje, je to spíše negativní znamení, neboť to naznačuje rozpaky dané nepochopením projednávané problematiky, nebo rozmrzelostí nad průběhem jednání. Nepříjemné pocity jsou často zakrývány smíchem ve snaze zachovat si tvář. Přikyvování hlavou není výrazem souhlasu, většinou tím dává partner najevo, že pozorně naslouchá a rozumí. Zdrženlivé jednání se očekává i od zahraničního partnera, přílišná gestikulace a výrazný projev přivádějí Vietnamce do rozpaků.42

3.2.2 Místní zvyklosti ve vztahu k obchodnímu jednání43 Dochvilnost bývá ve Vietnamu ceněna. Vietnamci bývají překvapivě velmi dochvilní, jedná se zřejmě o následek úcty k autoritám. Dochvilnost je tak očekávána i od druhé strany, vymlouvat se na dopravní situaci není vhodné, doprava ve Vietnamu je sice kapitolou sama pro sebe, ale je dobré být vždy připraven a nechat si na cestu nějakou rezervu. Nicméně, při plnění dohod se tato dochvilnost bohužel vytrácí.

42

Business Info. Vietnam: Obchod plný harmonie. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-obchod-plny-harmonie/1000667/59040/ 43

Pelikán, Martin. Obchodní jednání ve Vietnamu. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z


30

Velmi časté jsou prodlevy z různých příčin, ze strany zahraničního partnera je však vyžadováno striktní dodržování dohodnutých termínů. Vietnamci jsou (jako většina Asiatů) velmi pověrčiví – existují období, která jsou pro danou činnost vhodná nebo nevhodná a to je třeba respektovat. Týká se to všech oblastí života – jsou období, kdy lze uzavírat manželství, porodit dítě, jiná doba je vhodná pro uzavření obchodu, vycestování do zahraničí atd. Hlava jakožto nejvyšší část lidského těla je považována za cosi výjimečného, proto je nevhodné se dotýkat něčí hlavy. Nepřípustné je taky směřovat nohy a záda k čemukoli sakrálnímu, to je důležité především při návštěvě chrámů. Aspektu společenského oblečení se ve Vietnamu nepřikládá příliš velká váha. V chladnějších obdobích chodí muži na jednání v obleku s kravatou, při významných událostech nebo večerních příležitostech je preferován tmavý oblek. V letním období však postačí při běžných jednáních košile s kravatou. Při velmi oficiálních jednáních na vysoké úrovni je alespoň pro začátek jednání vhodný oblek i v horkém letním období, sako je možné si po slavnostním úvodu sundat. Za zcela nespolečenský a pro některé dokonce urážlivý kus oděvu jsou ve Vietnamu považovány šortky, resp. u žen minisukně, které jsou tolerovány pouze u turistů. U dámského oblečení se nedoporučují odhalená ramena. Na některé aspekty společenské etikety se na druhou stranu klade velký důraz. Mezi ně patří představování a výměna vizitek. Podle tradice se nejprve zdraví muž, pak teprve žena. Vietnamci se zdraví stiskem ruky, aniž by si přitom pohlédli do očí. Podržení podané ruky oběma rukama a malý úklon hlavou je znamením úcty a respektu. Formálnější je pozdrav sepjatýma rukama spolu s úklonem. Vietnamští muži a ženy se při pozdravu navzájem nedotýkají, ženy se většinou mírně ukloní a usmějí. V písemné podobě se ve vietnamštině uvádí nejprve příjmení, následuje prostřední a teprve na konec křestní jméno. Příjmení jsou ve Vietnamu velmi často shodná, proto se Vietnamci oslovují převážně prostředním a křestním jménem spolu s oslovením pane, paní, slečno atp. Manželky nepřebírají po svatbě příjmení manžela. Tituly se používají málokdy, spíše u osob s výrazně vyšším postavením. Při výměně vizitek je vhodné podávat vizitku oběma rukama a přijmout vizitku z rukou do rukou. V případě velkých delegací se v úvodu koná výměna vizitek pouze mezi služebně nejstaršími, ostatní si vyměňují vizitky po skončení jednání. Schůzky je vhodné sjednávat od 9. hodiny ranní, resp. 2. – 3. hodině odpolední, i když partner může navrhnout jiný (pozdější) termín. Ačkoli žijí lidé ve 31

Vietnamu prací každý den a nevynechávají ani víkendy, sobotní nebo nedělní termín jednání přísluší případně navrhnout pouze vietnamské straně. Uzavření obchodu rozhodně pomůže, pokud zahraniční partner pozve vietnamskou delegaci do své země. Jednak je toto považováno za projev úcty k partnerovi, jednak lze při této příležitosti navázat neformální vztah, který by mohl být při dalším styku nápomocen. Pokud se obchodní jednání koná ve Vietnamu, je velmi pravděpodobné, že bude zahraniční partner pozván do restaurace s místními specialitami, může následovat i návštěva karaoke baru. Vietnamci jsou velmi pohostinní a pro uspokojení hosta by udělali téměř vše. Vietnamská kuchyně je typickou kuchyní jihovýchodní Asie, je možné se setkat i s velmi exotickou nabídkou zahrnující hady, psy i krev. Hostitel je velmi potěšen, když zahraniční partner nabízenou pochoutku ochutná. V opačném případě stačí zdvořile nabízený pokrm odmítnout, není třeba se na něco vymlouvat. Pokud jde o stolování, tak je ve Vietnamu běžné, že lidé sedí v kruhu, uprostřed se nachází velký tác s různými druhy jídel, a každý si nabírá to, co chce. K nabírání jídel slouží překládací hůlky. Samozřejmě tu platí zásada neolizování jídelních nástrojů. Co je však povolené, občas i žádané, jsou různé zvuky spojené s konzumací jídla: mlaskání, srkání. Tradiční přílohou pro téměř všechna vietnamská jídla je rýže. Mezi nápoji je velmi oblíbené pivo, nicméně při oficiálních společenských obědech či večeřích hostitel podává většinou značková vína či tvrdý alkohol. Vietnamci tvrdému alkoholu příliš neholdují, ale tímto se deklaruje hostitelovo společenské postavení. Při oficiální společenské akci se obvykle pronáší přípitky, během kterých je vhodné pochválit vietnamskou pracovitost a pohostinnost. Iniciativu k odchodu dává vždy host, hostitel by nikdy neměl naznačit, že je v časové tísni a potřebuju sešlost ukončit.

3.2.3 Smlouvání, dary, provize44 Smlouvání je ve Vietnamu zcela běžné. Smlouvá se venku na tržnicích, smlouvá se v obchodech a smlouvá se i na obchodních jednáních na úrovni. Pokud jde o pouliční smlouvání, je to jakási forma národního sportu. Většinou nejde o množství peněz, které by se dalo tímto hašteřením ušetřit, ale spíš o princip. Pokud jde o 44

Pelikán, Martin. Obchodní jednání ve Vietnamu. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z


32

smlouvání v průběhu obchodního jednání – jak jsem zmínila výše, Vietnamci bývají velmi dobrými vyjednavači, jsou trpěliví, nikam nespěchají a jsou ochotni věnovat obchodnímu jednání tolik času, kolik je potřeba k dosažení vytýčených cílů. Spolu s očekáváním, že by zahraniční partner měl na projektu vydělat rozhodně méně než vietnamská strana, to pro druhou stranu znamená, že krom obrnění se trpělivostí by si měla také nechat větší prostor pro ústupky.45 Po ukončení jednání je vhodné se příliš neradovat a chovat se skromně ve smyslu, že jsme uzavřeli nevýhodný obchod a museli nabídnout naše výrobky za „výrobní náklady.“ Dary a provize jsou ve Vietnamu citlivým tématem. Všeříkající je přísloví, že by peníze měly jít vždy napřed. Vietnamci dle mého názoru už ani nerozlišují, zda je to dar, nebo úplatek, resp. úplatek vidí jako dar a na daru nevidí nic špatného. Dar je pro ně symbolem úcty, nástroj, kterým lze obměkčit druhou stranu, aby byla vstřícnější a ochotnější vůči našim potřebám. Nejde však vždy jen o tu materiální stránku, vstřícnost a ochota může být vyžadována i v oblasti vztahů a komunikace. To však bohužel nemění nic na skutečnosti, že korupce ve Vietnamu je a nebyla doposud vymýcena.

.

45

Zamykalová, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003.

ISBN 80-86419-28-2. Kapitola 3: Jednání v regionech a vybraných zemích, Asie a Tichomoří, s. 142.

33

4. Cestovní kancelář East Sea Travel & Air Services 4.1 Představení společnosti46 East Sea Travel & Air Services je cestovní kancelář (CK) s mezinárodní licencí specializující se na prodej a rezervaci letenek a zajištění služeb všech světových dopravců. East Sea Travel kanceláře jsou v České republice, na Slovensku, v Německu, Polsku, Velké Británii, Thajsku a ve Vietnamu. Agentura zastupuje ČSA ve Vietnamu a Vietnam Airlines v České republice. Na základě koncese je East Sea Travel oprávněna provozovat všechny činnosti cestovní kanceláře, včetně vytváření a organizování poznávacích, pobytových a sportovních zájezdů pro jednotlivce i skupiny. CK disponuje bohatou nabídkou zájezdů do Vietnamu a dalších zemí Asie, které začínají být mezi klienty ze západního světa velmi populární. Ve spolupráci s vybranými cestovními kancelářemi nabízí však také zájezdy do jiných zemí v Evropě, Africe a Jižní Americe. CK operuje na trhu a poskytuje služby v uvedených oblastech více jak 15 let.

4.2 Dlouhodobé cíle společnosti V době založení si společnost stanovila za cíl stát se renomovanou cestovní kanceláří se stabilní pozicí na vietnamském trhu nabízející svým klientům komplexní služby na vysoké úrovni. CK se na trhu profiluje prostřednictvím široké nabídky zájezdů, nízké cenové hladiny, individuálního přístupu k zákazníkům a schopnosti vyhovět jejich specifickým požadavkům. K dlouhodobým cílům CK patří:

46

•

Dosahování dlouhodobého zisku,

•

stabilizace pozice na vietnamském trhu,

•

udržení si konkurenceschopnosti na vietnamském trhu,

•

expanze na západní trhy,

Airlines City. O společnosti. [online]. [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z http://www.airlinescity.cz/o-nas/

34

•

zvyšovat povědomí veřejnosti o podniku,

•

rozšiřovat a zkvalitňovat portfolio nabízených produktů a služeb,

•

udržovat a rozšiřovat základnu stálých klientů.

4.3 Management ve firmě Pro Vietnam je typický paternalistický přístup řízení, kdy manažeři na nejvyšších pozicích nebo ředitelé firem drží přísný dohled nad svými podřízenými a mají přehled o fungování firmy na každé úrovni. Manažer nebo ředitel také rozhodují o všech důležitých otázkách činnosti podniku, názory podřízených jsou brány v potaz, ale konečné rozhodnutí je vždy na řediteli. Takto to funguje ve většině vietnamských firem a ani v této tomu není jinak. Firma sice praktikuje tento styl řízení, nicméně tím, že se postupně otevírá novým západním trhům (viz pobočky v ČR, Německu nebo Velké Británii), bylo pro firmu žádoucí i nutné přijmout participativní styl řízení. Pro chod firmy je velmi důležitá komunikace a výměna informací jak mezi nadřízenými a podřízenými, tak i vzájemná komunikace mezi zaměstnanci. Dobré vztahy mezi pracujícími jsou ve Vietnamu obecně považovány za důležitý faktor zajišťující co nejlepší výkon v podnicích.

4.3 Marketingový mix Marketingový mix představuje a konkretizuje všechny kroky, které musí firma udělat, aby vzbudila poptávku po svých produktech. Tyto kroky jsou následující (4P): •

Produkt (product) – samotný výrobek či poskytovaná služba včetně všech faktorů, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání,

•

cena (price),

•

místo (place) – kde a jak bude produkt prodáván, včetně distribučních cest,

•

propagace (promotion) – jak se produkt dostane do povědomí zákazníků nejlépe.47

47

Němec, Robert. Marketingový mix - jeho rozbor, možnosti využití a problémy. [online].

[cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/

35

Účinný marketingový mix vhodně kombinuje všechny proměnné tak, aby byla zákazníkovi poskytnuta maximální hodnota a přitom byly splněny firemní marketingové cíle. Kotler uvádí, že při vytváření nabídky by se měl prodávající dívat na nabízené produkty či služby očima kupujícího. Marketingový mix pak bude vypadat takto: •

z produktu se stane zákaznická hodnota (Customer Value),

•

z ceny zákazníkova vydání (Cost to the Customer),

•

místo se přemění na zákaznické pohodlí (Convenience),

•

z propagace se stane komunikace se zákazníkem (Communication). Zákazník tedy požaduje hodnotu produktu, nízkou cenu, pohodlí při nákupu a

komunikaci nebo ochotu během nákupu.48

4.3.1 Marketingový mix CK East Sea Travel & Air Services CK má velmi bohatou a širokou nabídku služeb. Zprostředkovává prodej a rezervaci letenek všech leteckých společností, dále zajišťuje zájezdy výjezdového cestovního ruchu a poskytuje svým klientům v zahraničí komplexní incomingové služby. Firma by měla nadále setrvat v těchto aktivitách a zaměřit se na jejich zkvalitnění. V sektoru cestovního ruchu se většinou používá nákladově orientovaný přístup tvorby cen, primární je pokrýt náklady na službu samotnou, poté se otevírá prostor pro stanovení zisku. V potaz se berou samozřejmě ceny konkurence, které jsou v tomto ohledu velmi důležité. East Sea Travel je jednou z mála vietnamských firem v oboru cestovního ruchu, která je úspěšná i na zahraničních trzích. Zajištění služeb si mohou zájemci zprostředkovat samostatně na jedné z poboček. Další distribuční cestu tvoří internetové stránky kanceláře, k dispozici jsou také různé propagační materiály. Firma využívá pouze určitých forem propagace. East Sea Travel upřednostňuje prezentaci firmy na internetu, dále se zaměřuje na určité formy podpory prodeje a jako správný vietnamský subjekt klade velký důraz na prezentaci firmy pomocí word of mouth marketingu.

48

Němec, Robert. Marketingový mix - jeho rozbor, možnosti využití a problémy. [online].

[cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/

36

4.4 Marketingové strategické plánování Marketingovou strategii lze navrhnout a zrealizovat pouze na základě důsledného naplánování. Marketingové strategické plánování představuje dlouhodobý proces, zahrnující vztahy a vazby mezi cíli podniku, jeho zdroji a příležitostmi na straně jedné a podmínkami prostředí, ve kterém podnik působí na straně druhé.49 Marketingové strategické plánování není definováno jednotným postupem. Vychází se ze specifických potřeb podniku a vlivu prostředí, tedy mikroprostředí a makroprostředí. Cílem takového plánu je vytvářet podnikatelské aktivity tak, aby zajistily podniku uspokojivé zisky a stabilní růst. Marketingový plán lze rozčlenit na: •

situační analýzu,

•

analýzu rizik a příležitostí,

•

cíle a hlavní úkoly,

•

marketingovou strategii,

•

prováděcí plán,

•

rozpočty,

•

kontrolu.50

Situační analýza je systematické a důkladné shromažďování vstupů, jehož cílem je utřídit potřebné informace týkající se problematiky vnitřního a vnějšího prostředí firmy.51 Poznatky z provedené situační analýzy lze pak uplatnit ve SWOT analýze. SWOT analýza poskytuje přehled silných a slabých stránek společnosti, stejně tak jako seznam existujících příležitostí a případných hrozeb. Silné stránky výrazně přispívají k úspěšné činnosti podniku. Jsou to vlastnosti podniku, které představují konkurenční výhodu v tržním prostředí. Slabé stránky jsou opakem silných a znamenají nedostatky, které firmu znevýhodňují a kterých může využít konkurence. Příležitosti lze vidět jako další alternativní možnosti pro podnik, s jejichž 49

Horáková, Helena. Strategický marketing. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0447-1. s. 11

50

Kotler, Philip. Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0513-3. s. 109.

51

Horáková, Helena. Strategický marketing. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0447-1. s. 23.

37

implementací a realizací by podnik dokázal dosahovat svých sílů rychleji a efektivněji. Hrozby pak představují překážky pro úspěšné fungování podniku. Na základě předchozích kroků se vytvoří konkrétní cíle podniku pro určitý časový horizont. Tato etapa plánovacího procesu se nazývá stanovení cílů. V této etapě je třeba cíle jasně kvantifikovat a vymezit v čase. Pro dosažení cílů je nezbytné získat celý podnik, zapojit všechny úrovně řízení a zaměstnance. Je tedy potřeba cíle formulovat jednoduše a srozumitelně. Každá organizace sleduje určité hlavní cíle, k nim se navíc přidávají i cíle alternativní. Mezi sledované cíle patří např. zisk, obrat, tržní podíl, množství prodaných výrobků, sociální odpovědnost. Na základě výsledků provedené situační analýzy a na základě stanovení marketingových cílů dochází k výběru marketingových strategií. „Marketingové strategie určují základní směry postupu vedoucí ke splnění cílových úkolů. Jsou jedním z faktorů, na základě kterých jsou odvozovány výkonnostní marketingové i podnikové cíle. Účelem je vytvořeni výhodné tržní pozice. Jsou vyjádřením snahy předem ovlivnit podnikové činnosti a jejich výkonnost. Je to řada kroků a operací navržených managementem pro podání dobrého výkonu organizace.“52 Dalším krokem je vytvoření přesného operačního plánu, vypracují se scénáře a zvolí se metodika měření úspěšnosti. Finální bod marketingového strategického plánování je realizace marketingového plánu, zahrnující i kontrolu a monitoring.

V následující části práce bych se chtěla zaměřit na analýzu slabých a silných stránek firmy a na analýzu rizik a příležitostí. Na základě výsledků SWOT analýzy a výsledků marketingového mixu následně provedu formulaci doporučení a návrhů změn pro CK East Sea Travel.

52

Horáková, Helena. Strategický marketing. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0447-1. s. 66.

38

4.4.1 SWOT analýza pro CK East Sea Travel & Air Services

Tabulka 10 SWOT analýza pro CK East Sea Travel & Air Services Silné stránky

Slabé stránky

1) Bohatá nabídka nabízených produktů a služeb.

1) Málo propracovaná marketingová/propagační činnost.

2) Velká distribuční síť vlastních poboček.

2) Slabá informovanost potenciálních zákazníků.

3) Schopnost cenové konkurence.

3) Organizace pracovní síly v jednotlivých pobočkách.

4) Široké spektrum zákazníků. 5) Schopnost přizpůsobit se specifickým požadavkům zákazníka. 6) Dobré personální zajištění. 7) Komunikace a výměna informací ve firmě. Příležitosti

Hrozby

1) Možnost velkého výběru mezi leteckými společnostmi, které neustále zvyšují kvalitu poskytovaných služeb.

1) Konkurence nižší cenové hladiny. . 2) Konkurence vyšší produktové kvality.

2) Schopnost cenové konkurence, přetažení zákazníků od CK nabízející své služby za vyšší cenu

3) Závislost na klientech a jejich finanční situaci. 4) Závislost na hospodářském cyklu.

3) Trend nakupování přes internet. 4) Zapojení guerillového marketingu. 5) Rostoucí zájem o cestování do zahraničí.

4) Rozmach cestovních agentur na internetu -> agentury, které se zaměřují na prodej levných letenek online 5) Zvyšující se konkurence v oboru cestovního ruchu.

Zdroj: Sestaveno autorkou na základě vlastního pozorování a informací získaných od zaměstnanců firmy.

39

4.5 Doporučení a návrhy změn pro CK East Sea Travel

&

Air

Services

na

základě

výsledků

marketingového mixu a SWOT analýzy East Sea Travel & Air Services patří k největším subjektům cestovního ruchu ve Vietnamu a profiluje se především těmito silnými stránkami: Firma disponuje širokou škálou nabízených produktů a služeb, vyberou si jak méně nároční zákazníci, tak i klienti očekávající nadstandardní služby. CK je schopná se přizpůsobit specifickým potřebám a přáním každého zákazníka, přesto neztrácí schopnost udržovat své ceny na nižší úrovni. CK působí nejen v Asii, má své pobočky i v Evropě. Vyjmenované silné stránky jsou pro CK výbornou vizitkou a firmě se daří na této konkurenční výhodě pracovat. Pro vyhodnocení sestavené SWOT analýzy hodlám proto využít strategie MIN-MAX, která má za úkol eliminovat slabé stránky a maximalizovat realizaci nabízených příležitostí. Nicméně je důležité zmínit, že položky ve SWOT analýze na sebe víceméně navazují, nebylo by proto příliš rozumné zcela vynechat hrozby, kterým firma čelí. To, že se firma bude snažit o eliminaci hrozeb, de facto znamená řešení jejích slabých stránek a pozvednutí jejích silných stránek. Slabé stránky CK East Sea Travel představují především málo propracovaná propagační činnost a nedostatečná informovanost potenciálních zákazníků. Tyhle dva body nelze dle mého názoru brát na lehkou váhu, neboť konkurence v oboru je vysoká a pak záleží opravdu na detailech, které nám zajistí příliv nových zákazníků a přízeň těch věrných. Řešení tohoto problému je vcelku jednoduché, záleží, kolik je firma ochotna investovat do své sebeprezentace. Možností je spousta: přes umístění reklamy v klasických médiích (televize, rádio, noviny), po propagaci prostřednictvím billboardů, prospektů nebo letáků. Velmi zajímavou možností je dle mého názoru využití guerillového marketingu, který je ve Vietnamu ještě v plínkách, jestli vůbec. Věřím tomu, že by nějaká nekonvenční forma prezentace měla v zemi velký úspěch. Co se týče webových stránek, doporučila bych především jejich designovou úpravu, která by na první pohled více zaujala. Také bych se nebála umístit na stránky více informací či zajímavostí o firmě samotné. Další možností, která by vedla ke zviditelnění firmy a nalákání nových zákazníků, je umístění odkazu na své webové 40

stránky nebo banneru na internetové stránky vybraných subjektů v oboru – hotely, rekreační střediska apod. V rámci podpory prodeje bych doporučovala firmě nezapomínat na věrné zákazníky a nabízet svým stálým klientům věrnostní slevy nebo bonusy. Další slabou stránkou společnosti je organizace pracovníků, problém se týká především asijských poboček, které v otázkách managementu a uspořádání pracovních sil ve společnosti ještě tápají. Identifikované příležitosti jsou pro většinu cestovních kanceláří podobné, ne-li stejné. Je výhodné všímat si nabídek různých leteckých společností, které se v konkurenčním boji také snaží o maximalizaci kvalit svých produktů a služeb, a reagovat na jejich nabídky co nejrychleji. V rámci trendu nakupování přes internet spustila také CK přehledný systém pro nakupování letenek online. Čeho CK v poslední době využívá plně ve svůj prospěch je rostoucí zájem o cestování do zahraničí, resp. zájem o exotické destinace. Vietnam je v tomto ohledu velmi vyhledávaným cílem zahraničních turistů a popularita země v posledních letech rapidně stoupá. Uvedené hrozby jsou též použitelné pro celou oblast cestovního ruchu. Závislost podniku na finanční situaci zákazníků, potažmo na hospodářském cyklu ekonomiky země, je zřejmá. Konkurence nižší cenové hladiny hrozí právě v těžkých časech, kdy poptávka po službách CK nebude tak vysoká. Naopak v lepších časech se budou lidé zajímat o zájezdy vyšší produktové kvality.

41

Závěr Je opravdu málo zemí, které se za krátkou dobu změnily natolik, jako Vietnam. Dodnes bývají asociace k Vietnamu nejčastěji spojované s válkou se Spojenými státy, s násilím a pustošením krajiny, kterým musela země projít. Pouhých třicet let však stačilo Vietnamu k tomu, aby se z těchto nešťastných událostí otřepal, a dnes patří země k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa s aktivním zájmem ze strany zahraničních investorů. Vietnam je zemí v pohybu: velmi rychle se otevírá novým vlivům, neboť dnešní mladá generace věří, že to, co přichází ze západu, ze západních kultur, je dobré. Původní ekonomický systém komunistického režimu ustupuje v mnoha aspektech tržnímu hospodářství, dochází k výrazné redukci byrokratických překážek a přežitků z dob minulých a k oživení vzpomínek na typicky podnikavou vietnamskou kulturu. Od zavedení reforem Đổi mới zaznamenal Vietnam obrovský hospodářský růst. Ten je posílen zejména zahraničními investicemi a růstem produktivity, především v odvětví průmyslu. Kladný vliv na vietnamskou ekonomiku má také její členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), které ji otevřelo dveře a umožnilo ji více se zapojit do světového obchodu a získat tak snadnější přístup na zahraniční trhy. Co se týče základních makroekonomických ukazatelů, Vietnam je země s vysokým růstem HDP, ve srovnání s okolními státy vysokou inflací a nízkou nezaměstnaností. Dlouhodobý vývoj tempa růstu HDP patří k nejmarkantnějším úspěchům ekonomického vývoje Vietnamu. Růst HDP je pravidelný, ke zvolnění tempa růstu došlo pouze koncem 90. let v souvislosti s asijskou krizí a v letech 2008 a 2009 v souvislosti se světovou ekonomickou krizí. Po dvou letech útlumu vykazuje však vietnamská ekonomika v roce 2010 stabilní růst a na konci roku dosáhl růst HDP hodnoty 6,5 %, což byl i vládou stanovený cíl pro rok 2010. Vysoká inflace sužuje Vietnam už delší dobu, avšak v době rapidního růstu cen potravin a strategických komodit na mezinárodních trzích se tento problém ještě prohlubuje. Tradičními exportními partnery jsou pro Vietnam Spojené státy, EU a země ASEAN. Vietnamským dovozům naopak dominují čínské výrobky a s ohledem na skutečnost, že od začátku roku 2010 začala v jihovýchodní Asii fungovat největší zóna volného obchodu zahrnující země ASEAN a Čínu, se dá na druhou stranu očekávat i posilující podíl Číny na teritoriální struktuře vietnamského vývozu. 42

K nejvýznamnějším vývozním položkám patří ropa, uhlí, textil a oděvy, obuv, výrobky ze dřeva, mořské produkty, rýže a káva. Dovoz tvoří především kapitálové zboží (stroje, zařízení, materiál pro průmyslovou výrobu). Vietnamská kultura je specifická tím, že tamní lidé velmi dbají o svou dobrou pověst a nechtějí si za žádných okolností připustit, že by ve společnosti mohli ztratit tvář. Vietnamci jsou po většinu času usměvaví, emoce nedávají příliš najevo, nicméně úsměv nemusí znamenat nutně to, co znamená v evropském kontextu. Platí zde princip hierarchie - mladší uctívají starší, podřízení mají mnohem větší respekt vůči nadřízeným než je tomu v západních kulturách. Společnost se také vyznačuje vysokou mírou kolektivismu – to platí jak v soukromém, tak pracovním životě. Zásady,

které

se

doporučují

dodržovat

během

obchodního

jednání

s vietnamským partnerem, jsou následující: ověřit si, zda nám nás protějšek dobře rozumí. Pokud si nejsme jistí, je lepší přizvat si překladatele. Vietnamci neradi zaujímají odmítavé stanovisko, neradi říkají „ne“, a je proto potřeba dávat si pozor na drobné nuance v rozhovoru. Vietnamský obchodník musí mít vždy pocit vítězství, od zahraničního partnera se očekává, že z vzájemné spolupráce nebude tolik profitovat. Platí to, co je černé na bílém, dohody a sliby jsou pro vietnamské obchodníky většinou nezávazné. V poslední kapitole jsem se věnovala CK East Sea Travel & Air Services. Společnost patří k největším subjektům cestovního ruchu ve Vietnamu, své pobočky má i v evropských zemích – České republice, Slovensku, Polsku, Německu a Velké Británii. V budoucnosti plánuje firma expanzi i na další trhy. Dle mého názoru kopíruje fungování uvnitř firmy velmi dobře stav, který lze vyčíst z odborné literatury z oblasti firemního managementu a chování vietnamských obchodníků. Je tu citelný paternalistický přístup k řízení, manažeři na nejvyšších pozicích drží pečlivě dohled nad ostatními pracovníky a mají dokonalý přehled o chodu firmy na každé úrovni. Manažeři následně podávají informace výkonnému řediteli, ředitel rozhoduje o všech důležitých otázkách činnosti podniku a má vždy poslední slovo, nicméně jakožto firma na rozhraní východní a západní kultury jsou názory pracovníků na nižších pozicích velmi ceněné. V souvislosti s tím, že Vietnamci jsou národem podnikavým a v obchodu chtějí mít nad druhou stranou vždy navrch, jsem si uvědomila, proč se smlouvání považuje v zemi za národní sport. Obchodníci nejsou jen ti na straně prodávající,

43

nýbrž i kupující. Tudíž nastavení správné cenové politiky je ve Vietnamu základem úspěchu. Proto si CK krom jiného velmi zakládá na svých nízkých cenách. Cílem mé práce bylo poskytnout informace týkající se specifik současného podnikatelského prostředí ve Vietnamu a dále pak přiblížit zvláštnosti kulturních a obchodních zvyklostí a tyto zvyklosti následně demonstrovat nebo vyvrátit na příkladu vybrané firmy. Dle mého názoru jsem cíl své práce splnila. Závěrem bych chtěla říct, že pochopit a zvyknout si na vietnamskou mentalitu a kulturu není zcela lehké. Pokud se cizinec dostane do země jako turista, odlišnosti se mu budou jevit jako milé a úsměvné. Nicméně pokud se dostane do Vietnamu v roli obchodníka, který si chce prosadit své zájmy, je dobré být trpělivý a obezřetný, neboť Vietnamci jsou velmi dobrými obchodníky a vyjednavači a neznalost místních kulturních a obchodních zvyklostí by mohla zahraniční straně velmi uškodit.

44

Seznam použitých zkratek AFTA

ASEAN Free Trade Area

APEC

Asia-Pacific Economic Cooperation

ASEAN

Association of South East Asia Nations

CK

cestovní kancelář

ČR

Česká republika

EU

Evropská Unie

HDP

hrubý domácí produkt

KSV

Komunistická strana Vietnamu

USD

americký dolar

VND

vietnamský dong

WTO

World Trade Organization

45

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Věková struktura vietnamského obyvatelstva .............................................. 8 Tabulka 2 Roční tempa růstu HDP v letech 1990 - 2004 v % ..................................... 14 Tabulka 3 HDP Vietnamu v letech 2005 - 2010 .......................................................... 14 Tabulka 4 Nezaměstnanost v letech 2005 - 2010 v % ................................................. 15 Tabulka 5 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vietnamu v roce 2010 .......... 16 Tabulka 6 Komoditní struktura vývozu v roce 2010 ................................................... 17 Tabulka 7 Komoditní struktura dovozu v roce 2010 ................................................... 18 Tabulka 8 Vývoj zahraničního obchodu Vietnamu v letech 2005 - 2010 (v mld. USD) ..................................................................................................................................... 18 Tabulka 9 Vývoj PZI ve Vietnamu v letech 2000 - 2010 ............................................ 20 Tabulka 10 SWOT analýza pro CK East Sea Travel & Air Services .......................... 39

Graf 1 Roční tempo inflace v letech 2005 - 2010 ........................................................ 15 Graf 2 Vývoj obchodní bilance v letech 2000 - 2010 .................................................. 18 Graf 3 Top 20 zahraničních investorů v letech 1990 - 2010 ....................................... 20 Graf 4 Odhadnuté hodnoty Hofstedeho ukazatelů kulturních dimenzí pro Vietnam .. 26

46

Seznam použitých zdrojů Knižní publikace: 1. Horáková, Helena. Strategický marketing. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0447-1. 2. Kotler, Philip. Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0513-3. 3. Němec, Petr. Západní Čína a Vietnam. Nové šance, nové výzvy. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1365-2. 4. Studík, Pavel – Teplík, Tomáš. Vietnam, země rozmachu, země příležitostí. Praha: Společnost Longa, 2006. ISBN 80-86391-20-5. 5. Stuchlíková, Zuzana. Changing Regionalism in South-East Asia: some theoretical and practical aspects. Working papers Fakulty mezinárodních vztahů. Praha: Oeconomica, 2008. 6. Zamykalová, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2.

Internetové zdroje: 1. XE The world's favorite currency and foreign exchange site. http://www.xe.com/?c=VND 2. CIA – The World Factbook. https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/vm.html#top 3. Business Info. Základní informace o teritoriu. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000667/ 4. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/vietnam/ 5. Pechová, Eva. Historický úvod. http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003081001 6. Business Info. Vietnam: Vnitropolitická charakteristika. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-vnitropolitickacharakteristika/2/1000667/

47

7. Velká světová náboženství. Konfuciánství. http://www.nabozenstvi.apu.cz/konfucianstvi.html 8. The World Bank Data. GDP growth annual in %. http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?page=4 9. Vietnam Express. GDP of Vietnam for 2010. http://vnexpress.net/gl/kinhdoanh/2010/12/3ba24d1c/ 10. Business Info. Vietnam: Ekonomická charakteristika země. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000667/ 11. Vietnam inflation. Too hot to handle? http://www.hsbc.com/1/PA_1_1_S5/content/assets/emi/gbm/too_hot_to_handl e.pdf 12. The European Comission. Vietnam´s trade with main partners. http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113463.pdf 13. 1 Business Info. Vietnam: Zahraniční obchod Vietnamu v roce 2010. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zahranicni-obchodexport-deficit/1000667/59686/ 14. Business Info. Vietnam: Investiční klima. http://www.businessinfo.cz/cz/sti/vietnam-investicni-klima/9/1000667/ 15. The impacts of FDI on the economic growth in Vietnam. http://www.ciem.org.vn/home/en/upload/info/attach/11635538456710_FDIgro wth1.pdf 16. Business Info. Vietnamská ekonomika v roce 2010 a výhled na rok 2011. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-vyvoj-ekonomikyprognoza/1000667/59398/ 17. ASEAN. Vietnam in ASEAN: Toward Cooperation for Mutual Benefits. http://www.aseansec.org/10098.htm 18. Hospodářské noviny. Vietnam se stal oficiálním členem WTO. http://ekonomika.ihned.cz/c1-19700720-vietnam-se-stal-oficialnim-clenemwto 19. Business Info. Vietnam: Informace ze semináře o překonávání ekonomické krize. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-seminar-asemkrize-vyvoj/1000667/57250/

48

20. International Labour Organization. Impact of the global financial and economic crisis on Viet Nam. http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/--asia/---ro-bangkok/documents/meetingdocument/wcms_103550.pdf 21. China Daily. Vietnam stimulus detailed. http://www.chinadaily.com.cn/cndy/2009-05/14/content_7775425.htm 22. Zamykalová, Miroslava – Gullová Soňa – Müllerová, Františka. Problematika mezikulturních rozdílů v mezinárodním jednání a podnikání. http://www.vse.cz/aop/abstrakt.php3?IDcl=192 23. Geert Hofstede cultural dimensions. http://www.geert-hofstede.com/ 24. Skolková, Linda. Dimenze kultury v pojetí Geerta Hofstedeho. http://lin.skl.sweb.cz/hofstede.pdf 25. Business Info. Vietnam: Obchod plný harmonie. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-obchod-plnyharmonie/1000667/59040/ 26. Pelikán, Martin. Obchodní jednání ve Vietnamu. http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003121701 27. Airlines City. O společnosti. http://www.airlinescity.cz/o-nas/ 28. Němec, Robert. Marketingový mix - jeho rozbor, možnosti využití a problémy. http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/

49

Seznam příloh Příloha 1 Mapa Vietnamu

Zdroj: http://www.focus-asia.travel/vietnam-travel/vietnam-map

Příloha 2 Logo CK East Sea Travel & Air Services

Zdroj: http://www.airlinescity.cz/uvod/

50

B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents