VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Mirka Šikolová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÉM MĚSTĚ (LIBERCI)
Vypracovala: Mirka Šikolová Vedoucí práce: Ing. Martin Vaško
2
Název práce: Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Liberci)
Abstrakt: Bakalářská práce analyzuje cestovní ruch v Liberci. V práci je popsán potenciál cestovního ruchu, a to jak atraktivit a historických budov, tak kulturního vyžití, sportovních podmínek, kongresového potenciálu a nákupních příležitostí. V závěru práce je sestavena SWOT analýza.
Klíčová slova: Cestovní ruch v Liberci, město Liberec, kultura a sport ve městě, SWOT analýza
3
Title: Analysis of the turism industry in a selected city (Liberec)
Abstract: The analysis is concernd with the tourism industry in Liberec. The offer of the tourism industry in the city was described such as tourist attraction, historical buildings, culture and sport condition, potencial of congressional tourism and shopping possibilities. The SWOT analysis is involved too.
Key words: Tourism industry in Liberec, the city Liberec, city tourism, culture and sport in the city, SWOT analysis
4
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Liberci)“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 9. 12. 2010
………………………….................... Podpis
5
Obsah Úvod....................................................................................................................................... 8 1
2
Marketing destinace........................................................................................................ 9 1.1
Charakteristika cestovního ruchu ............................................................................. 9
1.2
Produkt cestovního ruchu ......................................................................................... 9
1.3
Nabídka cestovního ruchu ...................................................................................... 10
1.4
Účastníci cestovního ruchu .................................................................................... 11
1.5
Městský cestovní ruch ............................................................................................ 11
1.6
Ubytování ............................................................................................................... 12
1.7
Stravování............................................................................................................... 13
Charakteristika Liberce a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu .............................. 15 2.1
Obecná charakteristika Liberce .............................................................................. 15
2.2
Potenciál pro rozvoj cestovního ruch ..................................................................... 17
2.2.1
Atraktivity a kulturní památky ........................................................................ 19
2.2.1.1 Radnice ...................................................................................................... 19 2.2.1.2 Ještěd ......................................................................................................... 20 2.2.1.3 Zoologická zahrada Liberec ...................................................................... 21 2.2.1.4 Botanická zahrada ..................................................................................... 21 2.2.1.5 Babylon ..................................................................................................... 22 2.2.1.6 Návštěvnost atraktivit................................................................................ 24
3
2.2.2
Kulturní zařízení a kulturní akce .................................................................... 25
2.2.3
Sport a sportovní akce..................................................................................... 27
2.2.4
Kongresový cestovní ruch a nákupní motivy ................................................. 30
Infrastruktura pro cestovní ruch ................................................................................... 32 3.1
Doprava .................................................................................................................. 32
3.2
Ubytování ............................................................................................................... 34
3.3
Stravování............................................................................................................... 36
6
3.4 4
5
Organizační struktura regionu – vztahy v rámci regionu ....................................... 37
Analýza nabídky a poptávky ........................................................................................ 39 4.1
Nabídka cestovního ruchu v Libereckém kraji ...................................................... 39
4.2
Poptávka ................................................................................................................. 40
Zhodnocení současné situace a perspektivy současného vývoje .................................. 45 5.1
SWOT Analýza ...................................................................................................... 45
5.2
Perspektivy současného vývoje .............................................................................. 48
5.3
Plány do budoucna ................................................................................................. 49
Závěr .................................................................................................................................... 51 Zdroje ................................................................................................................................... 53 Seznamy ............................................................................................................................... 57
7
ÚVOD Cílem této bakalářské práce je analyzovat cestovní ruch ve městě Liberci. V práci bude zjišťováno, jak je Liberec a jeho okolí vybaven pro cestovní ruch a co může nabídnout turistům i rezidentům. Cestovní ruch v Liberci bude zkoumán z různých pohledů. Práce bude rozdělena do pěti částí, které se těmito různými pohledy budou zabývat. V první kapitole budou popsány pojmy jako cestovní ruch, produkt, nabídka cestovního ruchu a destinace. Dále zde budou rozděleni účastníci cestovního ruchu, kde bude vymezen pojem návštěvník, turista a výletník. Setkáme se zde s popisem městského cestovního ruchu a turistické infrastruktury. Další část bude obsahovat popis města samotného, potenciál rozvoje cestovního ruchu v Liberci, atraktivity a historické budovy, kulturní zařízení a kulturní akce, sport a sportovní akce a v neposlední řadě kongresový cestovní ruch a nákupní cestovní ruch. Třetí kapitola bude obsahovat infastrukturu cestovního ruchu, od druhů ubytovacích zařízení a kapacit, přes dopravu do města a po městě, až ke stravovacím zařízením. Budou zde také uvedeny partnerská města Liberce a organizační struktura regionu. Ve čtvrté části bude zhodnocena celková nabídka a poptávka města Liberce i Libereckého kraje. Bude zde detailně popsána návštěvnost Libereckého kraje z pohledu rezidentů a nerezidentů, dále z hlediska struktury ubytovacích zařízení a bude také rozdělena podle zemí účastníků cestovního ruchu. V poslední části bakalářské práce bude vypracována SWOT analýza. Ta bude vycházet z oficiální strategie města Liberec v oboru Kultury a cestovního ruchu. Budou zde popsány silné stránky, příležitosti, slabé stránky a ohrožení. Dále zde budou popsány perspektivy současného vývoje a plány do budoucna, konkrétně půjde o vize Strategie rozvoje Statutárního města Liberce.
8
1 MARKETING DESTINACE V této kapitole budou vymezeny pojmy, které jsou nutné k pochopení tématu. 1 .1
CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU
Dále je zapotřebí vysvětlit, co chápat pod pojmem cestovní ruch. Cestovní ruch má mnoho různých definic, které se od sebe liší a vyvíjejí se s dobou. Příkladem definic vyvíjející se s časem může být formulace Bormana z roku 1931: „Cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin, při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací.“ Další zajímavou definicí od W. Hunzikera a K. Krapfa z roku 1942 je: „Souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost.“ Dnes nejužívanější definice je od J. Kašpara z roku 1985 a říká:„Cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a o za účelem rekreace, poznání a spojení se mezi lidmi.“1 1 .2
PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU
Produkt je všeobecný termín pro všechno, co cestovní ruch nabízí současným i potenciálním návštěvníkům. Podle P. Kotlera a F. A. Foxe zahrnuje produkt cokoliv, co je možné nabízet na trhu k pozornosti, na získání, používání nebo na spotřebu a co může uspokojit potřebu nebo požadavek. Řadíme sem fyzické předměty, služby, lidé, místa, organizace a myšlenky. Jinak můžeme produkt definovat jako nabídku, balík hodnot či svazek výhod. Z hlediska návštěvníka, který destinaci chápe jako komplex vhodný nebo nevhodný na uspokojení svých potřeb a požadavků, je produktem to, co si po návštěvě destinace může odnést do místa svého bydliště, tím je myšleno splnění tužeb, zážitek či zkušenost. Souborný produkt cestovního ruchu sestává z následujících komponentů: - primární nabídky destinace, která ovlivňuje motivaci a determinuje výběr destinace návštěvníků - sekundární nabídka destinace, která vytváří podmínky pro pobyt a umožňuje využít primární
1
INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80245-1252-5, str. 9,10,11
9
nabídku destinace - přístupnost destinace, kterou rozumíme náklady, rychlost a pohodlí návštěvníka při dosažení destinace - image destinace, který silně ovlivňuje výběr destinace, jakož i image zařízení v rámci něho - přiměřená cena, čili náklady návštěvníka na cestu, ubytování, stravování a ostatní služby v destinaci, cena je ovlivněna sezónou, výběrem aktivit, kurzem měny, vzdáleností od destinace, způsobem dopravy, výběrem destinace i zařízením cestovního ruchu. Z uvedených definic se dají odvodit základní vlastnosti, které musí souborný produkt obsahovat, a to: užitečnost, dosažitelnost a použitelnost. 1 .3
NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU
Primární nabídka cestovního ruchu neboli motivační faktory zahrnují základní složky produktu „destinace cestovního ruchu“, a to přírodní, kulturně-historický a kulturněspolečenský potenciál.
Sekundární nabídku čili realizační faktory tvoří turistická
suprainfrastruktura, infrasturktura a všeobecná infrastruktura.2 Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Výkladový slovník cestovního ruchu rozumí pod pojmem destinace v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, v širším smyslu znamená destinace zemi, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou pro cestovní ruch, jejichž výsledkem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přínášejí na trh. Podle D. Buhalise je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, a to: primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolá návštěvnost, všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli, suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit, připravené produktové balíčky a aktivity. Destinace s primární a sekundární nabídkou vstupuje na trh jako celek, tj. jako
2
Királová Alžběta, Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, s.r.o. 2003, ISBN 80-86119-56-4, str. 4042, 86-87
10
produkt a návštěvník se rozhoduje pro určitou destinaci v neprospěch druhé. Podle Jeffersona produkt destinace představuje základní nabídku destinace, vychází z kulturně-historických a přírodních atraktivit a může být výsledkem dodatečných umělých aktivit. Podle Medlika a Middletona znamená totální turistický produkt pro klienta dovolenou více než soubor aktivit v destinaci, je to celková zkušenost, včetně postojů a očekávání od okamžiku odjezdu do okamžiku návratu.3 1 .4
ÚČASTNÍCI CESTOVNÍHO RUCHU
Dále je nutné vymezit také účastníky cestovního ruchu, o kterých bude v práci dále psáno. Jedná se o rezidenta neboli místního obyvatele, to je člověk žijící v daném místě a to nejméně šest měsíců, v této práci se jedná a obyvatele Liberce. Dále nás zajímá návštěvník, chápeme ho jako pojem nadřazený k turistovi a výletníkovi. Turista přenocuje minimálně jednu noc, kdežto výletník navštíví u nás Liberec jen na jeden den a v tomto městě nepřespí. 1 .5
MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH
Městský cestovní ruch neboli městská turistika, kde je hlavní motiv návštěva turisticky zajímavých měst, jejich památek a dalších atraktivit, má spíše krátkodobější charakter. 4 Hlavním cílem by měl být celkový zážitek z návštěvy města bez ohledu na to, jestli je pobyt spojený s přenocováním nebo bez přenocování. Může mít různé motivy a to pracovní: služební, obchodní a kongresový cestovní ruch, nebo motivy turistické:
kulturní, vzdělávací, nákupní,
zdravotní cestovní ruch, návštěva příbuzných a známých. Délka pobytu je pak rozdělena na výletní nebo pobytový cestovní ruch. Návštěva měst umožňuje rozpoznat nejen významné kulturní a historické pamětihodnosti, architektonická, stavební, výtvarná či umělecká díla, ale i současný život v nich. Pro města je to možnost prezentovat kulturní statky, organizované události a přiměřeně je ekonomicky zhodnotit. Možnost rozvoje městského cestovního ruchu mají všechny typy a velikosti měst a to za předpokladu, že jsou dopravně dostupné, mají kulturní infrastrukturu, nákupní možnosti, 3 4
Királová Alžběta, Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, s.r.o. 2003, ISBN 80-86119-56-4, str. 15-17 INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80245-1252-5, str. 26
11
stravovací a ubytovací možnosti, organizované kulturní, obchodní a sportovní akce. Dále je zapotřebí budování parkovišť, estetika a originalita pěších a oddychových zón, rekonstrukce historických budov a jejich využití pro cestovní ruch. Je také důležitá vhodná provozní doba u muzeí, galerií, pamětihodností a obchodních domů. Velmi důležitá součást městského cestovního ruchu je služba turistické informační kanceláře či centra, kde se návštěvník dozví informace o městě, je mu poskytnuta průvodcovská služba, doporučení, materiály a prospekty, případně i nabídka ubytovacích a stravovacích služeb.5 „Městské oblasti představují největší ekonomické bohatství. Nejvýznamnější koncentrace potenciálních návštěvníků v cestovním ruchu jsou proto ve velkých městských centrech ekonomicky, sociálně i technicky nejrozvinutějších zemích světa. Tyto oblasti představují téměř 90% turistů, a to jak na národní úrovni (v domácím cestovním ruchu), tak i v zahraničním cestovním ruchu.“6 1 .6
UBYTOVÁNÍ
Ubytování je nedílnou součástí cestovního ruchu, charakterizujeme ho jako: „umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště.“ Turista si může vybrat mezi šesti typy ubytovacích zařízení, mezi ně počítáme hotel, hotel garni, motel, pension, botel, kemp, chatovou osadu, turistickou ubytovnu. Těmito typy ubytovacích zařízení se rozumí kategorizace. Dále používáme klasifikaci, což je rozřazení jednotlivých kategorií do tříd podle úrovně a rozsahu poskytovaných služeb. Třída se označuje od jedné do pěti hvězdiček a přiřazujeme k ní označení a to jedna hvězdička je tourist, dvě znamenají economy, pod třemi si představíme standard, čtyři hvězdičky značí ubytovací zařízení first class neboli první třída a poslední pětihvězdičkové ubytování se značí jako luxury. Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu, sbírky zákonů číslo 137/1998 platí pro ubytovací zařízení hotel, že se jedná o ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji pro hosty, které poskytuje přechodné ubytování a služby s tím spojené. Hotely se člení do pěti tříd. Hotel garni se liší od hotelu tím, že má omezené stravovací služby a člení se jen do čtyř tříd. Dalším ubytovacím zařízením je motel, který je šitý na míru motoristům a rozdělujeme ho do čtyř tříd. Pension je ubytovací zařízení s 5
HESKOVÁ Marie, Beránek Jaromír, Dvořák Vladimír, Novacká Ludmila,Orieška Ján, Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Praha, Fortuna, 2006, ISBN 80-7168-948-3 str. 32
6
GEHINOVÁ Blažena, Geografie cestovního ruchu, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ediční středisko, 1. vydání, 2008, ISBN 978-80-7394-142-0, str. 28
12
nejméně pěti pokoji, má omezený rozsah služeb a členíme ho taktéž do čtyř tříd. Botel je hotel, který je zakotven v přístavu jako loď. Dále je možno přespat v kempu, a to ve vlastním zařízení – stan, obytný příves, nebo v prostorách poskytovatele - chatách, srubech či bungalovech. Kempy se zařazují od jedné do čtyř hvězdiček. Chatová osada je také ubytovací zařízení, ale ubytovat je možno jen v prostorách provozovatele – chaty, sruby, bungalovy a klasifikují se od jedné do tří hvězdiček. Posledním ubytovacím zařízením je turistická ubytovna a to je jednodušší zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech a hvězdičky odpovídají od jedné do dvou.7 1 .7
STRAVOVÁNÍ
Mezi nedílnou součást cestování patří také stravování návštěvníků v destinaci cestovního ruchu. Stravování dělíme na individuální a společné. U individuálního si účastník cestovního ruchu zajišťuje služby sám. Společné stravování zahrnuje hromadnou přípravu pokrmů a nápojů pro velkou skupinu osob, kde se sortiment obměňuje v závislosti na klientele, sezóně, modních trendech atd. Společné stravování se ještě dále dělí na stravování veřejné a stravování účelové. Veřejné neboli restaurační je pro nás nejzajímavější, protože slouží jak rezidentům, tak i účastníkům cestovního ruchu. Zatímco veřejné stravování je pro specifickou skupinu lidí, např. školní, závodní a nemocniční stravování. Restaurační stravování má tři hlavní funkce, těmi jsou funkce stravovací – základní, zajišťuje výživu během dne, funkce doplňková, která představuje možnost občerstvení mezi hlavními jídly a nabídkou nápojů a funkce společensko-zábavní, ta vytváří podmínky pro uspokojení potřeby společenské komunikace, setkání, zábavy, her a rozptýlení v zařízení restauračního stravování. Všechny stravovací funkce se odehrávají v provozovnách a ty dělíme na dvě hlavní kategorie a to restaurace a bary. Od restaurací se očekává podávání hlavních jídel, avšak můžeme se zde setkat i s funkcí doplňkovou a společensko-zábavní. Patří sem restaurace, pohostinství, jídelní železniční vozy, motorest, samoobslužná restaurace, bufet, bistro (fast food), občerstvení, kiosek. U barů se dostává hlavně funkce společensko-zábavní, ale dostat zde pokrmy je také možné. Řadíme sem denní bary – gril bar, snack bar, aperitiv bar, lobby bar, pizerie, noční bary – noční klub, varieté, dancing, diskotéka, nápojové provozovny vinárna, kavárna, espresso, hostinec, pivnice, výčep. 7
INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80245-1252-5, str.. 37
13
Účastníci cestovního ruchu během svého pobytu zpravidla nejčastěji využívají stálou síť provozoven veřejného stravování v daném místě, která je určena i pro potřeby místních obyvatel. Zvláštní nabídku stravování připravují pro turisty především hotely v rámci svých komplexních služeb. Zde může turista využít stravovacích služeb v různém rozsahu: ubytování se snídaní, polopenze - snídaně a jedno hlavní jídlo, plná penze - snídaně, oběd večeře, all inclusive – celodenní stravování i nápoje jsou zahrnuty v ceně pobytu.8
8
INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80245-1252-5, str.44
14
2 CHARAKTERISTIKA LIBERCE A POTENCIÁLU PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU 2 .1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LIBERCE
Město Liberec je okresní město a zároveň patří mezi jedno ze čtrnácti krajských měst. Liberecký kraj se řadí k jedněm z nejmenších u nás, ve kterém je možno navštívit jen 215 obcí, což je na náš republikový průměr jedno z nižších čísel. Žije zde 439 458 obyvatel9. Možná díky těmto číslům se Liberecký kraj řadí do územní jednotky NUTSII nikoli jako samostatný kraj, ale jako spojení tří krajů – Libereckého, Pardubického a Královéhradeckého.
Obrázek 1 - Mapa Libereckého kraje10 Není patrně v Čechách druhé velké město, které by bylo zasazeno do tak malebného horského rámce, jakým je obdařen Liberec. Leží v nejzazším jihovýchodním závěru rozlehlé Žitavské pánve v Liberecké kotlině, jejíž osu tvoří řeka Nisa. Je ukryto mezi dvěma pohořími Ještědským hřbetem a Jizerskými horami, jejichž lesnaté výběžky vstupují až do okrajových čtvrtí. Poznámka pro zajímavost Jizerské hory drží prvenství již od roku 1987, kdy na Nové louce došlo k největším úhrnu srážek přesně 345 milimetrů srážek na metr čtvereční za 24
9
Aktuální informace, ČSÚ Liberecký kraj,[online], [7. 10. 2010], < http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/home>
10
Kraj, ČSÚ Liberecký kraj, [online], [27. 11. 2010], < http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/kraj>
15
hodin11. Nisa protéká Libercem v nadmořské výši kolem 350 metrů a město rozložené po obou březích od ní stoupá členitými terénními zářezy do hor. Jizerské hory na pravém břehu mají na české straně maximální nadmořskou výšku 1124 metrů, ale tato jejich dominanta – hora Smrk – leží už daleko od Liberce. Zato Ještědský hřbet dosahuje svého nejvyššího bodu 1012 metrů hned nad městem a hora Ještěd se tak stala přirozeným symbolem Liberce.12 Liberec je vnímán jako velkoměsto se sto tisíci obyvateli a má dle údajů Českého statistického úřadu dni 1. 1. 2009 celkem 100 914 obyvatel. Hustota zalidnění činí 9 osob na hektar. Město svou rozlohou zaujímá 10 609 hektarů a z této rozlohy tvoří 37,5% zemědělská půda, z níž téměř polovina připadá na louky a pastviny a téměř dvě třetiny na lesní půdu. Území je tvořeno z 33 městských částí a to městský obvod Liberec-Vratislavice nad Nisou a dalších čtvrtí: Staré Město, Nové Město, Jeřáb, Perštýn, Kristiánov, Rochlice, Horní Růžodol, Dolní Hanychov, Janův Důl, Františkov, Růžodol I, Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Ruprechtice, Starý Harcov, Nový Harcov, Kateřinky, Karlinky, Horní Hanychov, Ostašov, Rudolfov, Horní Suchá, Doubí, Pilníkov, Vesec, Hluboká, Kunratice, Krásná Studánka, Radčice, Machnín, Bedřichovka a Karlov. Liberec je samosprávnou obcí – statutárním městem spravovaným Magistrátem města Liberec a volenými městskými orgány (primátor, 11členná rada města a 39členné zastupitelstvo). Liberec má pouze jeden městský obvod – Liberec-Vratislavice nad Nisou. Liberec je také centrem okresu Liberec, tvořeného obcemi s rozšířenou působností Liberec a Frýdlant. Město Liberec je také sídlem Krajského úřadu Libereckého kraje, tvořeného okresy: Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká Lípa.13 Město Liberec leží nedaleko Německa i Polska, což bývala strategická obchodní pozice v minulosti a dnes z ní může těžit cestovní ruch v pohraničí. Tato malá osada byla poprvé zmíněna roku 1352 a postupem času se přeměnila na městečko. Rudolf II. písemně stvrdil roku 1577, že je Liberec městem a v této době se utvořil charakteristický ráz města, zejména dobové kamenné stavby. Na počátku 19. století zaznamenal Liberec rozvoj textilního průmyslu, kdy vznikly významné reprezentativní budovy a Liberec se stal druhý největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec se mohl pochlubit 3 konzuláty, 50 textilními továrnami a 60 továrnami zaměřenými na kovoprůmysl. 11
Průměrný roční úhrn srážek – www. lidovky.cz, [online], [25. 2. 2010],
12
KARPAŠ Roman a kol., Město Liberec, Dialog knižní velkoobchod a nakladatelství, 2004, druhé doplněné a rozšířené vydání, ISBN 80-861-13-4, str. 610
13
ŘEHÁČEK Marek, LIBEREC turistický průvodce po městě a okolí, Geoprint Liberec, Vydání druhé, Kalendář Liberecka 2007
16
V současnosti nabízí Liberec významné budovy, mezi které se řadí radnice v novorenesančním stylu, budova divadla Františka Xavera Šaldy z roku 1893, budova spořitelny, muzea a obchodní komory. Vilová čtvrť z přelomu 19. a 20. století dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Často je také Liberec spojován s Ještědem, který je nepochybně dominantou celého kraje, viditelný z různých konců republiky, a zároveň ho můžeme najít i ve znaku města.14 2 .2
POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCH
Účastník cestovního ruchu přichází do vybrané destinace za účelem uspokojení svých potřeb a požadavků, za účelem splnění touhy, snu, za zážitkem, poznáním či oddechem. Sekundární nabídka cestovního ruchu představuje prostředky ke splnění uvedených tužeb a očekávání. Tvoří ji turistická suprastruktura, infrastruktura a všeobecná infrastruktura. Turistická suprastruktura zahrnuje ubytovací a hostinská zařízení, vytváří podmínky pro využívání primární nabídky cestovního ruchu a dlouhodobý pobyt návštěvníka v destinaci. Turistickou infrastrukturu tvoří: Tour operátoři, cestovní kanceláře a cestovní agentury Místní, regionální a národní informační kanceláře cestovního ruchu Směnárny Sportovně – rekreační zařízení Kulturně – společenská zařízení Rekreační doprava Záchranná služba. Tour operátoři/cestovní kanceláře zprostředkují služby jiných zařízení, organizují a zabezpečují služby návštěvníkům destinace, prodávají vybraný sortiment obchodního zboží. Informační kanceláře cestovního ruchu představují neodmyslitelnou součást destinace, přičemž rozsah jejich činností závisí na rozsahu působnosti (místní, regionální, národní apod.). Často jsou první zastávkou návštěvníka v destinaci a mohou ovlivnit jeho rozhodování ohledně délky pobytu a výše útraty v destinaci. Sportovně – rekreační zařízení umožňují návštěvníkům destinace vykonávat sportovně – rekreační aktivity a jsou to: rekreační plochy, 14
Městské informační centrum - Liberec, [online], [1. 3. 2010],
17
rekreační dráhy, sportovní hřiště, zimní stadiony, bazény a ostaní sportovně – rekreační zařízení. Kulturně společenská zařízení v destinaci cestovního ruchu jsou důležitými složkami produktu a z hlediska návštěvníka mají obdobný úkol jako sportovně – rekreační zařízení. Patří sem především: kina, divadla, muzea, knihovny, zábavní parky, diskotéky, herny apod. Všeobecná infrastruktura zahrnuje dopravu a dopravní dostupnost, půjčovny automobilů, obchodní síť služeb, technické sítě, zásobování vodou, elektřinou, plynem, likvidaci odpadů. Doprava a dopravní dostupnost je nevyhnutelným předpokladem společenského a ekonomického styku mezi návštěvníky a destinacemi. Rekreační doprava zabezpečuje přemisťovnání návštěvníka v rámci destinace a vytváří předpoklady pro různé aktivity spojené s pohybem a pobytem v destinaci. Důležitým předpokladem, který souvisí s úspěšností nabídky destinace na trhu, je postoj místních obyvatel a pracovníků v cestovním ruchu k návštěvníkům destinace.15 V Liberci bychom mohli potenciál cestovního ruchu rozdělit do několika skupin. V prvé řadě se jedná o kulturní památky a atraktivity, které návštěvníci preferují. Do této skupiny určitě patří zologická zahrada, Ještěd, historická budova radnice, botanická zahrada a Babylon, tyto atraktivity jsou dále podrobně podpsány, jelikož se jedná o nejnavštěvovanější atraktivity, podle dotazníkového šetření informačního turistického centra. Další skupinou je kulturní vyžití v Liberci, od divadel samotných – Šaldovo, Naivní, Malé, kina – CineStar v ulici České Mládeže v nákupním centru Nisa a Palace Cinemas na Soukenném náměstí, až po pestrou nabídku kulturních akcí. Do třetí skupiny budou zařazeny sportovní akce. Jelikož je Liberec prezentován jako město sportu, tak zde budou zmíněny sportovní podmínky a areály jako motiv cestovního ruchu. Poslední skupinu je možno definovat jako ostatní motivy, kam bychom zařadili kongresový cestovní ruch a nákupní motivy cestovního ruchu.
15
Királová Alžběta, Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, s.r.o. 2003, ISBN 80-86119-56-4, str. 42-
46
18
2.2.1 Atraktivity a kulturní památky
2.2.1.1
Radnice 16
Liberecká radnice v novorenesančním stylu je
dominantou již od let 1888-1893. Byla postavena podle
projektu
vídeňského
architekta
Franze
Neumanna. Nad reliéfem si můžeme všimnout balustrádového balkonu, ze kterého hovořily mnohé významné osobnosti, jako na příklad císař František Josef I., prezident Edvard Beneš či prezident Václav Havel. Nad balkonem jsou k vidění dva heroldi, kteří drží městský znak a hodiny, a jejich rohy zkrášlují motivy měsíce a slunce. Hlavní radniční věž měří 65 Obrázek 2- Radnice
metrů a od roku 2005 můžete na vrcholku zahlédnout repliku rytíře. Napravo od vchodu je
památník na vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 s devíti jmény lidí, kteří zde byli zabiti. Exteriér radnice působí velmi impozantně. Interiér zdobí vynikající umělecko řemeslné práce. V druhém poschodí najdeme čtyři vitríny, v kterých jsou vepsány liberečtí starosté a primátoři spolu s daty jejich působení v čele města. Dále součástí druhého patra tvoří reprezentační prostory, mezi nejkrásnější patří obřadní síň, ve které probíhají slavnostní akce a z důvodu dobré akustiky, zde můžeme navšívit různé varhanní a komorní kocerty či svatební obřady. Dominantou je 450 kg vážící lustr dovezený z Berlína. Návštěvníci radnice mohou využít také výhledu z věže, která nabízí pohled na centrum města. V roce 2008 oslavila radnice již 115 let, avšak stále patří k nejvzácnějším architektonickým klenotům Liberce.17
16
Archivweb.cz – Liberecká radnice chce ve starých lázních Dům zdraví, [online],[5. 11. 2010], 17 Propagační materiál z infocetra Liberec, LIBERECKÁ RADNICE, text MIC Liberec, srpen 2005, R. Karpaš – Kniha o Liberci
19
2.2.1.2
Ještěd
Ještěd je považován za stavbu století, která se začala stavět roku 1966, byla vyhlášena architektonická soutěž, kterou vyhrál architekt Karel Hubáček, který jako jediný porušil podmínky, mělo se totiž jednat o budovy dvě, hotel s restaurací a televizní věž. Projekt dostál obdivu nejen v České republice, ale i v zahraničí a byl oceněn Perretovou cenou roku 1969. Předání ceny v Buenos Aires se architekt nemohl zúčastnit kvůli politické situaci. Ještěd byl slavnostně otevřen 21. 9. 1973, od paty až po špici měří tento rotační hyperboloid 94 metrů. V podlaží je technická a provozní místnost, nad nimi vyhlídková terasa, restaurace, kavárna a hotel. Anténa na vrcholu je vysoká 17 metrů. Kvůli silnému větru se muselo dovnitř upevnit 600 kg vážící závaží, aby tlumilo kmity. Budova Ještědu je unikátní symbol, který se dostal do loga města, Magistrátu města i Libereckého kraje. Je to národní kulturní památka ČR, stavba 20. století a pokouší se také o zápis na seznam památek UNESCO. Díky veřejné sbírce Liberečanů můžeme v noci vidět Ještěd osvětlený již od 5. 9. 2001.18 19
V zimě je Ještědský areál vyhledávaný díky sjezdovým
tratím všech kategorií i skokanským můstkům, které prošly úpravou díky FIS mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. Můstky je teď možno používat celoročně, díky nově vzniklému umělému povrchu, dále byly přistavěny budovy u doskočiště a tzv. televizní cesta sloužící přenosu televizní techniky. Dostupnost na Ještěd (1012 m. n. m) zajišťuje městská hromadná doprava. Nahoru je možno jet lanovou dráhou, která je v provozu od roku 1933. Tato lanovka je nejstarší fungující u nás. Díky tramvaji až pod Ještěd je Areál Vesec nejlépe dostupným areálem v České republice. Dále není ničím Obrázek 3- Ještěd
neobvyklým jet pod Ještěd či až na vrchol vlastním autem. Po „svých vyšlápnout“ příkrý ještědský hřbet je doporučováno
fyzicky zdatným návštěvníkům, kteří můžou využít různých turistických tras. Závody stovkařů spočívají v největším počtu výstupů na Ještěd, které již řadu let vévodí paní Frieda 18
Propagační materiál z informačního centra, text MIC Liberec, říjen 2005, Fenomén Ještěd – J. Jiroutek (2005), Ještěd a Podještědí – M. Řeháček (2004), Kniha o Liberci – R. Karpaš (1996)
19
DŮM U LESA – Okolí našeho levného ubytování v Liberci, [online], [5. 11. 2010],
20
Mandelinková s 1530 výstupy z roku 1937. Další možností, jak se na Ještěd dostat, je na kole, buď Vás může vyvést lanovka bez poplatku za kolo, nebo vlastními silami.
2.2.1.3
Zoologická zahrada Liberec
Zoologická zahrada v Liberci je nejstarší zahradou v České republice. V roce 1895 založil ornitologický spolek pro severní Čechy ptačí koutek, což mělo za následek vznik malé zoologické zahrady. Po 1. světové válce 1919 vznikla skutečně první ZOO v Čechách. V roce 1954 zvolil ředitel zahrady Jiří Badalec specializaci na chov v přírodě ohrožených druhů zvířat, dnešní ředitel MVDr. David Nejedlo má tudíž nelehký úkol, pečovat o zvířata, která jsou ve volné přírodě kriticky ohrožena nebo vyhubena. Zoologická zahrada se zapojuje péčí o ohrožená zvířata do Evropského záchovného programu – EEP. 20
Po zahradě Vás doprovází vtipné obrázky od
kreslíře Petra Urbana a také rodina Dřeváků. Nachází se zde občerstvení a pravidelně zde projíždí pestrobarevný vláček. Jako v každé zoologické zahradě zde mají domov žirafy, sloni, velbloudi, plameňáci,
opice,
šimpanzi,
osli,
kozorožci,
orangutani, tučňáci a draví ptáci, mezi vzácnosti patří takiny čínské – první pár vyvezený mimo území Asie, dále bílí tygři - první pár byl zapůjčený Obrázek 4- ZOO Liberec
do Liberce ze Švédska, dnes jsou bílí tygři v Liberci u většiny návštěvníků největším lákadlem.
2.2.1.4
Botanická zahrada
První myšlenka na vybudování botanické zahrady vznikla roku 1876, kdy liberecký Spolek přátel přírody koupil pozemek nynějšího Severočeského muzea a vysadil zde keře a stromy. Avšak kvůli stavbě muzea musela vzniknout zahrada nová, která je dodnes v Purkyňově ulici. Nová zahrada byla veřejnosti zpřístupněna 5. 9. 1895, ale sloužila spíše jako zahradnictví pro město. Roku 1938 se stala zahrada městským zařízením. Velký obrat se stal v roce 1954, kdy se vedení ujal Pavel Smrž, který dal zahradě lepší podobu, rozšířil sbírky rostlin. V 90. letech dochází k největším proměnám, jelikož byl roku 1990 vybrán do vedení zahrady poprvé kvalifikovaný botanik. V letech 1995 – 2000 byly nahrazeny staré skleníky zcela novými,
20
Rekreační středisko Žabák, okolí, [online], [5. 11. 2010], < http://www.jadrankemp.cz/okoli>
21
které dobře izolují a nedochází tak k tepelným ztrátám. Mají symbolický tvar buňky, což má ztvárňovat buňku jako základní stavebí jednotku živých organizmů. Je zde celkem 9 výstavních skleníků, které zabírají plochu 3000 metrů čtverečních a nabízí celkem 13 různých botanických témat. Projekt stavby je dílem architekta Ing. Pavla Vaněčka. Kromě těchto nových skleníků je k dispozici 9 dalších skleníků o rozloze 1400 metrů čtverečních. Od roku 1995 zní oficiální název zahrady Botanická zahrada Liberec. Jak již bylo zmíněno, botanická zahrada obsahuje kryté pavilony a také venkovní expozice. Na cestě ke skleníkům je možno spatřit tzv. rosárium, kde jsou k vidění vysoké parkovvé růže, polyantky i čajové růže, dále je k vidění velké alpinium obsahující krkonošsko-jizerskou květenu severních Čech. Následuje orientální zahrada, květena mokřadů, mokřady působí jako čističky vod a jsou dnes na pokraji vymření. Na konci srpna a v září tu návštěvník najde nádherně zbarvené slunečnice, dále vzrostlé pěnišníky, krása těchto keřů je důvodem, proč je Liberec nazýván jako „město rododendronů“. Teď už následují pavilony, v prvních dvou jsou k vidění expozice akvárií, poté pavilon Australis, kde je australská vegetace a chlubí se tak prvenstvím v celé České republice a to hlavně proto, že je pěstování velmi náročné. Pavilon D je v pověstný masožravými rostlinami, některé patří mezi nejohoženější na naší planetě. Pavilon E je proslulý tropami Nového světa, jsou zde liány, epifyty či rostliny s obřími listy. Od konce května do září je k vidění obří leknín viktorie, botanická zahrada pěstuje oba druhy: viktorii královskou i viktorii Cruzovu, rok po roce se v expozici střídají, je to nejmohutnější leknínová rostlina světa a objevil ji Čech Tadeáš Haenke. Dále následuje pavilon s velkými kaktusy. Pavilon G chystá expozici Paleotropis, to jsou tropy Starého světa, kde nalezneme banánovníky, ibišky, šplhavou palmu, ozdobné dračince a bambusy. Pavilon pravěk zachycuje šplhavé kapradiny, obří přesličky, cykasy či zkamenělé dřeviny. Paviolon květnice zdobí pozoruhodná sbírka kamélií – zřejmě nejstarší v Evropě, dnes jim je asi 200 let. Dále jsou k vidění kaktusy, zláštní sukulenty, pavilon Aridní Afrika a Madagaskar – s vzácnými uměle rozmnožovanými exempláři. V neposlední řadě jsou zde bonsaje a krásná sbírka orchidejí.21
2.2.1.5
Babylon
Babylon je největší komplex v České republice umístěný mimo Prahu. Centrum Babylon vzniklo v roce 1997 v původní textilní továrně pod nádražím. Rozkládá se na ploše 25 tisíc metrů čtverečních. Centrum Babylon byl vyhlášen nejlepším turistickým produktem agenturou Czech Tourism 21
Propagační materiál z informačního centra, Městské informační centrum Liberec, 2005, zdroj informací www.botanickazahradaliberec.cz, R. Karpaš – Kniha o Liberci
22
a vyhodnocen jako unikátní zábavní, společenský, hotelový a kongresový komplex dne 18. června 2010 v horském čtyřhvězdičkovém hotelu Horal ve Špindlerově Mlýně na Festivalu domácího cestovního ruchu a to u příležitosti 6 000 dnů existence centrály cestovního ruchu. Byly zde vyhodnoceny nejvýznamnější turistické projekty a destinace cestovního ruchu České republiky. Nejlepším turisticým produktem byl agenturou Czech Tourism vyhodnocen unikátní zábavní, společenský, hotelový a kongresový komplex již zmiňovaný Centrum Babylon. Tento originální a v České republice jedinečný komplex oslaví letos již 12. narozeniny. Je typickým představitelem brownfield - revitalizace bývalé textilní továrny v centru Liberce. Za dobu svého trvání se stal turistickou dominantou nejen Libereckého kraje, ale i nejnavštěvovanějším mimopražským turistickým cílem České republiky. Atraktivnost spočívá v jeho rozmanité nabídce atrakcí a služeb pro celou rodinu. Od tématického aquaparku s řadou ojedinělých vodních atrakcí a lunaparku ve stylu staročeské pouti přes zábavně-naučný iQpark a Labyrint s několika bludišti a nejrůznějšími klamy, až po rozsáhlé wellness centrum či solno-jodovou jeskyni. Z desítek dalších atrakcí jmenujme alespoň virtuální XD Theater, indoor golf, laserovou střelnici, bowling, herny, diskotéku atd. Součástí komplexu je dále čtyřhvězdičkový HOTEL**** BABYLON s kapacitou přesahující 1 000 lůžek (největší mimopražský hotel), kasino, kongresové centrum, byznys centrum, výstavní sály, řada prostor pro konání seminářů a workshopů a také na dvě desítky gastronomických provozů. Centrum Babylon je iniciátorem a organizátorem dnes již největší hotelové sítě v České republice - BOHEMIA HOTEL CLUB & GOLF. Nabídku svých služeb neustále rozšiřuje a zkvalitňuje. I proto se sem jeho návštěvníci rádi vracejí.22 Babylon jako jediný v celém Liberci poskytuje balíčky, ve kterých kombinuje některé z jeho rozsáhlých služeb, jako příkady můžeme uvést:
Společenský večer – All inclusive,
Výlet do Aquaparku,
Happy Day 2010,
Balíček Benefit,
Lunapark a iQpark,
iQpark a Labyrint,
Aquapark, Lunapark a iQpark,
Aquapark a Lunapark a Lunch & Dinner Buffet.
22
Centrum Babylon – Nejlepší turistický produkt, aktuálně, CENTRUM BABYLON, [online], [26.10.2010],
23
Dále Babylon poskytuje balíčky pro školy, organizace pracující s dětmi či pro seniory, tyto balíčky se nazývají: Zábava, Parky, Snack, Universal, Hostel či Prázdniny. Zajímavou atraktivitou jsou také Skiaquabusy, které kombinují pobyt v Aquaparku či Lunaparku s aktivním lyžováním v Jizerských horách. Do ceny se započítává jízdné a návštěva Aquaparku či Lunaparku. Tyto Skiaquabusy jezdí jen v sezóně, letos to bylo každé uterý a středu od 1. 1. – 31. 3. 2010.23
2.2.1.6
Návštěvnost atraktivit
Jak je vidět z grafu číslo 1, mezi nejvíce navštěvovanou atraktivitu patří Zoologická zahrada s 19 %, dále vrchol Ještěd s 18 %, poté následuje historická budova Radnice s 12 %, poté preferují návštěvníci Botanickou zahradu Liberec a poté Centrum Babylon s 9 %, 4 % patří Severočeskému muzeu a historickému centru, 3 % respondentů odpověděla, že chtějí navštívit všechno, co Liberec nabízí, 2 % respondetů neměla žádný plán a po 1 % dostaly atraktivity jako: Vodní nádrž Harcov, Plavecký bazén, Lidové sady, Vojenské kryty ve městě a okolí, příroda, zámky, kostely a synagogy, Oblastní galerie, Divadlo F. X. Šaldy, Jizerské hory, Liebigova vila, rozhledny, pivovary, zaplavená místa po srpnových povodních 2010 a nákupní centra. Graf 1 - Návštěvnost atraktivit24
23
Letak_SKIAQUABUS_cz_nahled.pdf, [online], [26.10.2010], 24 Zdroj dat: Dotazníkové šetření Informačního centra města Liberce
24
2.2.2 Kulturní zařízení a kulturní akce Na první místo v kultuře určitě patří divadla, která jsou v Liberci hojném počtu. Největším divadlem je Šaldovo divadlo, kde je k vidění jak činohra, opera, tak i balet. Ve městě dokonce existuje Klub přátel opery. V poslední době nabývají na popularitě muzikály. Dále Malé divadlo ve Zhořelecké ulici, jak z názvu napovídá divadlo je malé, a proto se zde můžeme setkat s méně tradičními formami divadelních představení. Kuriózní je Naivní divadlo v Moskevské ulici a to tím, že má populární loutkovou scénu s vlastní poetikou, loutkami i celkovou úpravou včetně poopsaných zdí a různých „vychytávek“ v interiéru. V Naivním divadle probíhá vlastní festival Mateřinka a často zde hostují jiná divadla. Dalším divadlem je Krátké a úderné divadlo, které působí v Domě kultury. Kulturním centrem Liberce jsou již přes sto let Lidové sady (dříve zvané Park kultury a oddechu – PKO, Liberečané ho nazývají „Pekáč“). Probíhají zde plesy, koncerty a jiné akce, k Lidovým sadům patří populární Experimentální studio, kde se konají různé přednášky, promítání a setkávají se zde začínající umělci. Dům kultury bychom taky neměli opomenout, díky svému tvaru přezdíván „Rakev“, konají se zde plesy, koncerty a výstavy. Avšak nejvíce koncertů je dnes pořádáno v nově zřízené moderní Tipsport areně, tato moderní hala má kapacitu až 9000 diváků a slouží jako sportovní zařízení a zároveň se stala místem pro pořádání významných kulturních a sportovních akcí. 25 Zajímavostí areny je velká multimediální kostka přímo nad ledovou plochou se čtyřmi projekčními plochami o úhlopříčce téměř pěti metrů či mltimediální pás o délce 256 metrů a šířce 72 centimetrů. Další pozoruhodností je projekt Přilož ruku k dílu, která má za cíl získat finanční prostředky na podporu handicapovaných sportovců. Je realizován prodejem keramických kachlů, do kterých otiskují dlaně jejich dárci. Z kachlí je v uličce u arény budována Zeď dobré vůle. Sbírka byla slavnostně ukončena 9. září 2010 k pětiletému výročí otevření Tipsport areny. Za necelých sedm let trvání projektu se otisklo celkem 2566 rukou a bylo věnováno 861 155 Kč pro potřeby handicapovaných sportovců.26 I do této části by bylo také dobré zmínit je společenské, zábavní a obchodní centrum Babylon. Rozkládá se na rozloze přesahující 25 000 metrů čtverečních a je zde k dispozici přes dvacet restaurací, kaváren, vináren pivanic a barů, sportovně relaxační centrum s aquaparkem a hotel. Z kin by bylo dobré jmenovat 2 multikina a to CineStar v ulici České Mládeže 25
Vítejte v České republice – Tipsport arena Liberec, [online], [2. 11. 2010], 26 Přilož ruku k dílu, [online], [5. 11. 2010], < http://www.sportparkliberec.cz/cs/tipsportarena/article/projektpriloz-ruku-k-dilu>
25
v nákupním centru Nisa a Palace Cinemas na Soukenném náměstí. Multikina v Liberci jsou jediná v kraji, další nejbližší jsou až v Hradci Králové, Praze či Mladé Boleslavi, proto sem jezdí lidé z daleka, aby shlédly nejnovější filmy. Dřive byla v provozu ještě kina Lípa na Soukenném náměstí a kino Varšava ve Frýdlanské ulici, ale nově vystavená multikina jejich provoz značně zkomplikovaly a došlo až na úplné zrušení kin, kino Varšava bude možná sloužit pro filmový klub, tedy pro znalce.
O historii města je možno se dozvědět
v Severočeském muzeu na Masarykově třídě, stálé expozice tvoří výstavy dějin regionu, najdeme zde model staré radnice a také rytíře sejmutého ze špičky nové radnice. Přírodovědná část se věnuje chráněným krajinným oblastem severních Čech, kde jsou i různé archeologické nálezy. Narazíme zde i na lidové řemeslo – různé šperky, sklo a podobně. Jako výstavní síň je využívaná Oblastní galerie v ulici U Tiskárny nacházející se ve vile, která patřila baronu Johannu Liebiegovi. Jsou zde k vidění různé expozice, v současnosti jsou stálé expozice z 16. -18. století nizozemské malířství, 19. století francouzského a německého malířství a 20. století českého umění. Co bychom neměli zapomenout, je také liberecká Krajská vědecká knihovna v Rumjancevově ulici. Krom běžných titulů zde je možno prostudovat významný fond tzv. sudetik, německé literatury z českých zemí. Co se týká kultury po stránce hudby, je zde známý dětský sbor Severáček, dále pěvecký sbor Ještěd. Liberec je také známý jako místo folkových kapel, koná se zde Godyho memoriál v Liberci v Lidových sadech. Dnes velmi populární rocková kapela Krucipüsk má kořeny právě v Liberci.27 Zajímavými akcemi, které se každoročně konají v Liberci, jsou Slavnosti Ještědu, Liberecký jarmark, Vánoční a Velikonoční trhy, Dny evropského dědictví a Den solidarity primátora. Také bychom neměli opomenout výstavy a veletrhy jako jsou: Veletrh dětské knihy, Dům a zahrada, Dům a bydlení, Nisa schola. Seznam akcí je v tabulce číslo 1, kde jsou různé veletrhy, festivaly nebo výstavy seřazeny podle měsíce konání. Kompletní seznam kulturních akcí s komentáři je uveden v přílohách v tabulce číslo 8. Co se týka kulturních zařízení, tak v Liberci jich je velké množství. Nekoná se zde velké množství kulturních akcí celorepublikového významu – pouze Mateřinka a Mezinárodní výstava koček mají mezinárodní význam. Většina kulturních akcí zde má spíše regionální význam. Najdeme zde různé divadelní festivaly – Mateřinka, Letní setkání s divadlem a festival Nisa – řeka, která nás spojuje. Nekonají se zde žádné hudební festivaly, nejbližší se pořádá na Malé Skále – Benátská noc. V kulturním programu na celý rok jsou volné měsíce, kdy v Liberci nejsou žádné kulturní akce, myšleno výstavy, veletrhy, festivaly, trhy či oslavy. Celoročně zde probíhají divadelní vystoupení, různé koncerty, které 27
ŘEHÁČEK Marek, LIBEREC turistický průvodce po městě a okolí, Geoprint Liberec, Vydání druhé, Kalendář Libercka 2007, str. 48-50
26
mají místo konání nejčastěji v Tipsport aréně, vysílaní multikin a podobně. Tabulka 1 - Seznam kulturních akcí28 Kulturní nabídka v Liberci dle měsíců Březen
Veletrh dětské knihy
Duben
Velikonoční trhy
Květen
Dům a zahrada
Červen
Mateřinka
Červen
Nisa – řeka, která nás spojuje
Červen
Liberecký jarmark
Červenec 16. – 18. 7. 2010
Oslavy Ještědu
Červenec - srpen
Letní setkání s divadlem
Září 7. 9. 2010
Vackův Liberec
Září 11. 9. 2010
Podještědská výstava psů
Září 18. – 19. 9. 2010
Dny evropského dědictví
Říjen
Dům a bydlení
Říjen
Mezinárodní výstava koček
Říjen 21. – 23. 10. 2010
Nisa schola
Listopad – prosinec 28. 11. – 23. 12. 2010
Advent
Prosinec 13. – 23. 12. 2010
Vánoční trhy
2.2.3 Sport a sportovní akce Jak již bylo několikrát zmíněno, Liberec se prezentuje a propaguje jako město sportu a touto kapitolou to bude dosvědčeno. Je zde nespočet aktivních a pasivních sportovních příležitostí. Začneme profesionálním sportem, pokračujeme výkonnostním a poté se dostaneme k rekreačnímu. Z profesionálních sportů se zde soustřeďuje fotbal, hokej, basketbal, volejbal, lyžování, cyklistika, kuželky, lukostřelba, gymnastika dále turistické, lyžařské a horolezecké spolky. Začněme fotbalem. V Liberci hraje nejvyšší soutěž klub FC Slovan Liberec a to první ligu. Hřiště leží na stadionu U Nisy. Klub vznikl roku 1904 jako Reichenberger Sport Klub, samotný Slovan byl založen v roce 1958. Od roku 1993 hraje FC Slovan prní ligu. V sezóně
28
Statutární město Liberec – Strategie rozvoje 2007-2020, [online], [8. 11. 2010], str. 126
27
2001/2002 se stal klub prvním mimopražškým mistrem republiky. Účast diváků na fotbalových utkáních je velmi vysoká, stadion pojme až deset tisíc diváků. V okrajových částech města se hrají nižší fotbalové soutěže, například v Krásné Studánce, Machníně a Vesci. Dále je významný hokej, tedy klub HC Bílí Tygři Liberec, pojmenovaný podle bílých tygrů liberecké ZOO. Klub vznikl v roce 1956 jako Lokomotiva Liberec, do roku 2000 nesl název HC Stadion Liberec. Od roku 2002 působí hokejové extralize. Celkově zatím obsadil nejlépe místo třetí, a to v sezónách 2004/2005 a 2006/2007. Hokej zde dnes přitahuje velké množství lidí, hraje se v Tipsport areně, mládežnickým celkům slouží vedlejší Svijanská arena. Venkovní vodní sporty v Liberci nemají až tak dobré podmínky. Plavat je možno pouze ve dvou umělých koupalištích (Vápenka a Sluníčko), v rybnících a nádržích. Ohledně krytých bazénů bychom mohli zmínit Plavecký bazén na Tržním náměstí, kde je plavecká dráha 50 metrů, a je zde nejdelší tobogánem od Mnichova po Moskvu, který měří 150 metrů a 35 centimetrů. Dnes již proslulý Aquapark v Centru Babylonu slouží spíš vodním hrátkám. Typické pro Liberec jsou zimní sporty, ať už se jedná o běžecké lyžování, sjezdové lyžování, bruslení nebo skoky na lyžích. Začněme tedy běžeckým lyžováním, ideálním místem jsou Jizerské hory, konkrétně Jizerská lyžařská magistrála. Oblíbenou tratí je Bedřichov, Nová Louka, Kristiánov, Smědava, Jizerka a zpět. Spojení z Liberce na Bedřichov zajišťuje autobusová doprava. Další příležitostí k běžkování je nově vybudovaný areál Vesec, ke kterému jezdí dokonce i tramvajová doprava. Jedná se o dva okruhy v délce 3,75 kilometrů, jejichž kombinací vzniknou dvě tratě o délce 5 a 7,5 kilometrů. Areál byl vybudovaný pro Mistroství světa v klasickém lyžování 2009 a dá se využívat celoročně a to právě díky asfaltovému povrchu, který využívají in-line bruslaři, cyklisté, chodci či kolečkoví lyžaři. Další oblíbená trasa vede po Ještědském hřbetu, začína na Ještědu, vede přes Pláně, dále U Šámalů, Rašovka až na Javorník. Lyžařské stopy se objeví i v blízkosti města, okolí Hanychova – cesta k Panskému lomu, či tzv. tréninkové kolečko v okolí letiště k Ostašovu a jiné. Sjezdové lyžování má v Liberci také velkou tradici. Na Ještědském hřebeni, dostupném z Liberce tramvají je rozsáhlý lyžařský komplex – Sportovní areál Ještěd, kde jsou výborné podmínky pro sjezdové lyžování. Nacházejí se tu i skokanské můstky, které jsou pokryty umělou trávou a dají se tedy používat i v době, když není sníh, tedy celoročně. Po úpravách a modernizacích areálu je zde 12 dostupných sjezdovek, které jsou výborně propojené. Nejtěžší terén je na Slalomáku, dále následují sjezdovky Pod Lany, Liberecká, Skalka, Višňovka, F-10,
28
Nové Pláně, Staré Pláně a Bucharka. Pro děti jsou v provozu Dětské vleky Centrál a Berlín.29 Významnými sjezdařskými středisky jsou i jizerskohorské obce Bedřichov a Janov. Na svahu v Bedřichově je v provozu sedm vleků. Konkurencí by do budoucna mohl být všesportovní areál Obří sud Javorník v obci Jeřmanice. Letos se zde vybudovala čtyřsedačková lanová 30
dráha a bobová dráha. Bobová dráha se se
svými 1100 metry stala nejdelší v České republice, bobová dráha čítá jednu spirálu, 13 velkých zatáček a množství dalších menších zatáček a umělých vln. Součástí je také elektronická časomírá, která umocňuje zážitek z každé jízdy a motivuje k organizování neoficiálních i oficiálních závodů. Na vrcholu Javorníku je v plánu v létě 2011 vystavět penzion Obří sud, kde bude kapacita pro 80 Obrázek 5- Ski areál Ještěd
hostů v restauraci a 70 hostů na zahradě,
v penzionu bude k dispozici 11 dvojlůžkových pokojů a 4 apartmány.31 Pro klasické bruslení je vhodná Liberecká přehrada a menší rybníky. Nejvyužívanější je avšak zimní stadion v Jeronýmově ulici, kam se chodí bruslit i v době, když venku nejsou vhodné podmínky. Kdybychom to měli shrnout, tak Liberec má výborné podmínky pro zimní sporty, což utvrzuje i to, že se zde konalo Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Každoročně se pořádá Jizerská padesátka, kde se účastníci závodů mohou přihlásit na tratě v délce 50 kilometrů nebo 25 kilometrů. Příští ročník proběhne v neděli 9. 1. 2011 v lyžařkém stadionu Bedřichov. V roce 2011 se v Liberci budou konat od 15. 1. -16. 1. běžkařské závody ve sprintu jednotlivců a ve štafetách, 15. – 17. 2. zde bude probíhat severská kombinace, 14. – 18. 2. budou v areálu Vesec závody na 5, 7,5 a 10 km a štafeta 4 x 5 km a 14. – 18. 2. je v plánu slalom a obří slalom.32 Liberec je také vhodný pro rekreační běžce. Asi nejoblíbenější je zde okolí přehrady a to nejspíš proto, že trasa je poměrně krátká a pohodlná. Další ideální běžeckou trasou je 29
Skiareál Ještěd Liberec, Kilometráž sjezdovek, SKI Ještěd, [online], [5. 11. 2010], 30 Mapa_jested_2008_9_web2.bmp, [online], [5. 11. 2010], 31 Penzion – Javorník, [online], [5. 11. 2010], 32 FIS – Ski – CALENDAR, [online], [6. 12. 2010],< http://www.fisski.com/uk/disciplines/fiscalendar.html?place_search=Liberec&seasoncode_search=2011§or_search=&date _search=&gender_search=&category_search=&codex_search=&nation_search=&disciplinecode_search=&searc h=Search&limit=20&date_from=today>
29
cyklostezka podél Nisy v úseku Orlí ulice až po jízdárnu u Nisy, která měří přibližně 3 kilometry. Pro dobré běžce je vhodná červeně značená cesta z Liberce do Rudolfova. Oblast lesů nad Lidovými sady je vhodná trasa pro orientační běh. Pro horolezce má Liberec také co nabídnout, nejbližší lezecké terény jsou na Ještědu, kde jsou křemencové skály: Krejčík a Vířivé kameny. Skály zde jsou Malý Matterhorn, Breithorn, Monte Rosa, názvy vznikly díky podobnosti s alpskými vrcholy. Terény jsou zde lehké, často nezajištěné a bez vrcholových knížek. V Jizerských horách je místo vhodné k lezení v blízkosti Oldřichova v Hájích – Lysé skály, Kovadlina, Uhlířova čapka a podobně. Nejkrásnější horolezecká skála Zvon se také nachází v této oblasti. Další možnostmi pro horolezce jsou Hejnice a Bílý potok, kde jsou skály Krásná Máří, Kazatelna či Polední zub. Pro cyklisty je v Liberci a okolí také mnoho možností. Cyklistika po městě nemá takovou tradici, protože Liberec je známý zapeklitými uličkami a kopcovitým terénem. Z města vede velké množství zajímavých cyklotras, ale ještě zdaleka nemají podobu cyklostezek, jaké jsou typické v západní Evropě. Jediná cyklostezka v Liberci vede podél povodí Nisy, jako součást cyklotrasy Odra- Nisa. Oblast Jizerských hor je jako stvořená pro cykloturistiku, je zde nepřeberné množství asfaltových cestiček nebo panelových cest, které zde byly vybudovány v osmdesátých letech 20. století kvůli těžbě dřeva. Po Jizerských horách je opravdu hezké „poježdění“ a je také na co se koukat, ať už jde o krásnou přírodu, rašeliniště, Jizerku, vrchol Smrk nebo výhledy do okolí. Ze zajímavých cyklovýletů bychom mohli zmínit např. Podještědí, okolí Jablonného a Raspenavy, Frýdlantsko, Nového Města pod Smrkem apod.
2.2.4 Kongresový cestovní ruch a nákupní motivy „Kongresová turistika přestavuje specializovanou formu cestovního ruchu spojenou se setkáváním účastníků za účelem výměny odborných poznatků a zkušeností. Zahrnuje zejména pořádání kongresů a konferencí. Kongresový cestovní ruch patří k nejpřínosnějším formám cestovního ruchu, jelikož průměrná útrata účastníka kongresu, konference nebo výstavy je přibližně třikrát vyšší než útrata průměrného turisty, který přijíždí za odpočinkem. Vzhledem ke stávajícímu trendu snižování počtu účastníků konferencí je možné využít i menších středisek.“ 33 Kongresový cestovní ruch nemá v Liberci zatím velkou tradici, ale podmínky zde jsou velmi dobré. Jak je vidět z tabulky číslo jedna, kapacity sálů dosahují v Liberci až 11 250 osob. Kapacita ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech je v hotelu Babylon 1008
33
Marketingová strategie NBCB, [online], [6. 11. 2010], <www.nbcb.cz/filemanager/files/file.php?file=28485> str. 3
30
osob a v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev 225 osob. Město Liberec je vhodný pro pořádání středních kongresů, výhodou je, že může nabídnout intimnější atmosféru a nižší ceny než města, ve kterých se konají velké kongresy.34 Tabulka 2 - Kongresové kapacity v Liberci35 Kongresové kapacity v Liberci Název subjektu
Kapacita
Kongresová centra
Největší sál
Centrum Babylon Liberec
2000/1000
Tipsport Arena
7000
Clarion Grandhotel Zlatý Lev
300
Jiné Dům kultury
1100
Mezinárodní centrum UNIVERSIUM o.p.s.
600
Technická univerzita Liberec
250
Celkem
11250
Nákupní cestovní ruch má v Liberci velké zastoupení. Za poslední dobu zde vznikla dvě nová centra a rozšířilo se stávající Obchodní centrum Nisa Liberec. Obchodní centrum Nisa je největší obchodní centrum na severu Čech, nalezneme zde 160 obchodů, hypermarket Albert a multikino Cinestar s osmi sály. Nově vzniklé centrum je Nákupní galerie Liberec Plazza, které bylo postaveno nedaleko historického centra. Druhé nové Obchodní a zábavní centrum Forum Liberec se postavilo místo typického nákupního centra Ještěd. Na projektu nákupního centra Ještěd se podílel Karel Hubáček, čili stejný architekt, co vyprojektoval hotel Ještěd. Památkáři zde neuspěli se zapsáním centra na seznam kulturních památek a dnes už po „rezavé“ budově připomínající nejlepší stavbu socialismu v Liberci není stopy. Místo ní je zde Forum neboli Nové Tesco, kde je největší parkovací dům ve městě s kapacitou až 800 míst. V Liberci se utváří nová nákupní zóna, Zóna Sever, do které patří Hypermarket Globus, Nákupní centrum Géčko, SIKO koupelny, Nákupní park Severka, Bauhaus, KIKA, Möbelix a Decathlon. Nákupní možnosti jsou také v Centru Babylona v Makru. Výčet nákupních možností je velký, dojíždí sem za obchody a zábavou lidé z celého okolí. 34
Marketingová strategie NBCB, [online], [6. 11. 2010], <www.nbcb.cz/filemanager/files/file.php?file=28485> str. 6 35 Zdroj dat: Marketingová strategie NBCB, [online], [6. 11. 2010], <www.nbcb.cz/filemanager/files/file.php?file=28485> str. 4-5
31
3 INFRASTRUKTURA PRO CESTOVNÍ RUCH 3 .1
DOPRAVA
Do Liberce se lze dostat různě a cestovat po něm také, nejčastěji se cestuje vlakem, autobusem, autobusy MHD, tramvajemi, autem, autostopem, taxíkem, na kole či pěšky. Liberec je dobře napojen rychlostní komunikací R 35/ R 10 na síť dálnic a rychlostních silnic v České republice a po dobudování nové trasy I/35 do Hrádku nad Nisou a dále přes polské území k Zittau po nové B 178 bude připojen i na síť německých dálnic (na dálnici A4 u Weißenbergu). Spojení do východních Čech a na Moravu zatím není vyhovující, mělo by se významně zlepšit po vybudování nové rychlostní silnice R 35 z Turnova přes Jičín, Hradec Králové, Svitavy a Mohelnici na Olomouc. Letecká doprava je v současné době poznamenána neuspokojivým stavem infrastruktury libereckého letiště (travnatá vzletová a přistávací dráha, zastaralé zázemí aj.), kvůli němuž byl letišti pozastaven statut veřejného mezinárodního letiště. Vlakem se dá dopravit do pěti směrů a stejně tak i přijet. Pěti směry je myšleno vlak z Frýdlantu, z Hrádku, z Turnova, čili z Prahy, z České Lípy a z Jablonce nad Nisou. Co se týče spojení po železnici, je Liberec i celý kraj v nevýhodě, protože územím neprochází žádný vysokorychlostní železniční koridor. Železniční trati byly vybudovány v 19. století a jejich směrové a výškové parametry vesměs neumožňují dosahovat vyšších rychlostí, proto není kolejová doprava (osobní i nákladní) zatím konkurenceschopná ve srovnání se silniční dopravou.36 V Posledních letech se situace trochu vylepšila a často přijíždí luxusní soupravy Deutsche Bahn, které zajišťují spoj Drážďany – Žitava – Liberec. Na nádraží, které je dnes v rekonstrukci, najdeme moderní Informační středisko ČD, na němž se dozvíme informace o odjezdech a příjezdech vlaků. Autobusem se také dostaneme do Liberce, a to na moderní skleněné nádraží ČSAD v ulici 1. máje. Autobus staví na mnoha zastávkách v Liberci, kde nabírá další pasažéry a funguje jako výpomoc MHD. V zimním období je to ale spíše nevýhoda, jelikož zde jezdí lyžaři s lyžemi do Bedřichova a autobusy jsou přeplněné. MHD staví téměř každých sto metrů a je tak dostupnost města dobrá. Systém autobusů je celkem složitý, čísla se občas mění a taktéž i odjezdová stání. 36
Statutární město Liberec – Strategie rozvoje 2007-2020, [online], [8. 11. 2010], str. 39
32
Další dopravní prostředek je tramvaj. Ve 20. století se říkalo: „Liberecké elektrika podobá se šneku, než dospěje konce trati, uplyne půl věku“, dnes už to ovšem neplatí a tramvajová doprava je považována za nejrychlejší a nejpohodlnější způsob dopravy. Tramvajová doprava funguje v Liberci od roku 1897. Je zajímavé, že tramvaje mají různá čísla, ale jezdí všechny po stejných kolejích, liší se tím, kde končí svoji trasu. Kuriozitou je také to, že tramvaje spojují dvě pohoří, a to Jizerské hory a Ještědský hřbet zastávkami Lidové sady a Horní Hanychov. Raritou je tramvaj, která jezdí z Liberce do Jablonce nad Nisou, jsou to tramvaje s číslem 5 a 11. Jízda po Liberci autem není k doporučení, protože zde jsou různé jednosměrné ulice a úzké uličky. Nevznikají zde sice žádné velké zácpy, avšak není až tak jednoduché zaparkovat, parkovací místa jsou často obsazené – ačkoli je zde systém parkovacích automatů. Velké parkoviště jsou na Sokolovském a Nerudově náměstí, v ulici 1. máje a dva parkovací domy jsou u Komerční banky a v Blažkově ulici. Na kole se po Liberci příliš nejezdí, jelikož zde je těžký terén, nerovnosti, spousta chodců a v neposlední řadě tramvajové koleje. Můžeme ale doufat, že cyklostezka, která je dnes ve výstavbě a bude mít za úkol spojovat Liberec a Žitavu, bude brzo hotova a cykloturistika se v Liberci zlepší. Stezka má vést podél řeky Nisy, Pilínkovem, Hanychovem až do Strážné nad Nisou, dále na Chrastavu. Po Liberci se dá také chodit pěšky, ale je to náročné, protože ulice jsou různě propletené a prudké. Vyznat se v Liberci není až tak jednoduché a doptat se místních na nějaké ulice, mimo ty hlavní, není lehké. Pešky se dá dobře chodit v centru, dále do Lidových sadů, okolo Nisy, přes vilové čtvrti do Ruprechtic či podél přehrady do Harcova. Taxi v Liberci funguje a nejsou s nimi velké problémy, jako například v Praze. Jsou zde domluvení s poskytovateli služeb – restauracemi a nočními podniky a na zavolání přijedou. Je dobré si dopředu domluvit cenu a trasu. Dopravní infrastruktura v Liberci i do Liberce je na dobré úrovni až na centrum města, které je špatně přehledné díky jednosměrným ulicím. Pro návštěvníky Liberce zde fungují dva dopravní slevové produkty, a to karta BENEFIT Program a produkt Babylonu – Skiaqua busy, které poskytují slevu na jízdé od Babylonu ke Skiareálům a v ceně těchto produktů je započítán vstup do Aquaparku nebo Lunaparku a jízdé ke Skiareálu. Oproti tomu karta BENEFIT Program slouží jako slevová karta na různé sportovní a kulturní aktivity. Platí v rámci Jizerských hor a slevy jsou na různé sportovní akce typu Babylon, Výletní areál Pěnčín, různé půjčovny, bowling, Bobová dráha Janov apod., dále na kulturní zařízení typu Liberecké radnice, Oblastní galerie Liberec, Mětské muzeum Frýdlant či Muzeum
33
venkovského života před průmyslovou revolucí v Jindřichově pod Smrkem. Mimo to slouží jako sleva na dopravu a ubytování. 3 .2
UBYTOVÁNÍ
V Liberci jsou v provozu čtyři hotely se čtyřmi hvězdičkami a to: Hotel Babylon, Hotel Zelené údolí, Grand hotel Zlatý lev a Hotel Radnice. Mezi největší hotely patří Hotel Babylon a Grand hotel Zlatý lev s kapacitou přes 100 pokojů. Dále je možno přenocovat v některém z jedenácti tříhvězdičkových hotelů, například v hotelu U Jezírka, v Hotelu Ještěd či v Hotelu Liberec. Další možností je ubytovat se v penzionu, těch je zde jedenáct. Mezi největší můžeme zařadit Penzion Jitka, Penzion Daro, Penzion Arnold a Penzion U soudu. Je zde také autokemp na Letné. Přesnou strukturu ubytovacích zařízení je možno vidět v následujícím grafu, graf číslo 2 - Struktura ubytovacích zařízení, ostatními ubytovacími zařízeními jsou myšleny koleje Technické univerzity v Liberci, ubytovna, domov mládeže, turistická ubytovna a např. zámek Skloexport. V tabulce (v přílohách) jsou k vidění podrobné informace ohledně ubytovacích kapacit, a to: kolik má turista možností ve výběru ubytovacích zařízení v Liberci, jsou zde uvedeny i přesné adresy a kapacity hotelů a jiných ubytovacích zařízení. V Liberci chybí pro náročnou klientelu hotel s pěti hvězdičkami. Jak můžeme vidět z grafu číslo 5, tak v Libereckém kraji narůstá poptávka po hotelech se čtyřmi hvězdičkami, kdy v roce 2003 zde přenocovalo 7 346 osob a v roce 2007 to bylo 84 476 osob. Z toho je patrné, že nárůst v horizontu pěti let byl o 77 130 turistů. Oproti tomu byl zaznamenán pokles v ostatních hotelech a penzionech. Graf 2 - Struktura ubytovacích zařízení37 V Liberci je dostatek
Pocet ubytovacích zarízení 2010
ubytovacích kapacit, jak již bylo zmíněno výše,
7
Hotel ****
4
1
Hotel *** 11
Penzion
11
Kemp Ostatní
37
Hromadná ubytovací zařízení České Republiky, [online], [26. 1. 2010]
34
chybí zde hotel s pěti hvězdičkami, ale otázkou je, jestli by zde měl takovýto
typ
hotelu
klientelu. Ačkoli požadují turisté Liberce stále vyšší komfort, ještě to nevypovídá o poptávce po hotelu s pěti hvězdičkami. Nejvíce navštěvují Liberec turisté z regionu Libereckého kraje, poté Němci dále Poláci, důležití podíl mají i Nizozemci a Slováci, z čehož nelze vyvodit závěr, zda by tu pětihvězdičkový hotel měl využití. Vývoj struktury ubytovacích zařízení v Liberci je vidět v grafu číslo 3. Od roku 2005, kdy v Liberci bylo pět hotelů se čtyřmi hvězdičkami, je patrné, že se snížil počet těchto hotelů na tři v roce 2009. Hotely se třemi hvězdičkami zaznamenávají s výjimkou roku 2008 stejnou úroveň, a to přibližně dvanáct hotelů. Naopak dvouhvězdičkové hotely zde byly v roce 2008 dva a v roce 2009 žádný. Hotel s jednou hvězdičkou zde byl až do roku 2007 jeden a už v roce 2008 taktéž žádný. Nejčastější ubytovací zařízení jsou penziony, kterých bylo dvanáct v roce 2009. Kemp se zde nachází v horizontu let 2005 až 2009 jeden. Turistická ubytovna zde není od roku 2005. Ostatní jinde nespecifikované ubytovací kapacity čítají od čtyř v roce 2005 po šest v roce 2009. Graf 3 - Vývoj struktury ubytovacích zařízení v Liberci38
38
Veřejná databáze ČSÚ, [online], [30. 11. 2010],
35
3 .3
STRAVOVÁNÍ
V Liberci se nesetkáme s velkým množstvím typických pokrmů, což souvisí s jeho historickým vývojem. Po odsunutí Němců zmizely s Němci i tehdejší vyhlášené pokrmy. Liberecká kuchyně spíše čerpá inspiraci z blízké krkonošské kuchyně. Liberec je známý určitými pochutinami, které se zde vyrábí a neodmyslitelně patří k Liberci. Tím jsou myšleny takzvané LVT řezy patřící k časům Libereckých výstavních trhů, jedná se o malé dortíky s čokoládou a kokosem, které jsou už zřídka k dostání, dále slavné liberecké párky, vypadají jako delší buřty a přidávají se do různých pokrmů. Velmi vyhlášenou pochutinou se stala sladkost LIPO – vznikla se slov Liberecké poživatiny. Vyrábí se v různách tvarech a barvách. LIPO je spojeno se značkou PEZ, která vznikla z německého slova Prefferminz čili máta peprná a zakladatelem byl Eduard Haas. Nesmíme zapomenout na nápoje, které jsou spojené s Libercem, jedná se především o vratislavický pivovar, kde se vaří jedenáctistupňový Vratislav a dvanáctistupňový Premiér, tyto piva dříve byly k dostání po celém městě, dnes tomu už tak není, expanze ostatních pivovarů způsobila rozmanitou nabídku v hostincích po celém Liberci. Vedoucí pozici nad vratislavickým pivovarem převzaly Svijany, které leží poblíž Turnova. V Liberci se setkáme s kuriozitou a tím je rodinný pivovar Vendelín, kde se vaří od roku 1999 silné nefiltrované kvasnicové pivo temné barvy a sládek je Vendelín Krkoška. Pivovar je zřejmě nejmenší v celé České republice a leží hned vedle domu pana Krkošky. Toto pivo je možno ochutnat přímo u zdroje v rodinném pivovaru Vendelína Krkošky ve Starém Harcově v Lukášově ulici. Také bychom neměli zapomenout na Vratislavickou kyselku, která se prodávala jako přírodní minerálka. Ta se vyráběla z pramene Rudolf, který byl roku 1894 uznán za léčivý. Dne 17. července 2010 bylo zahájeno insolvenční řízení, protože je Vratislavická kyselka v úpadku pro předlužení. Sohrn jejich závazků převyšuje hodnotu jejího majetku, nevytváří zisk a není schopna nést ani základní režijní náklady spolené s podnikáním.39 Když se podíváme do minulosti, tak byl Liberec přímo plný různých restaurací a hostinců všech možných kategorií, ať už se jednalo o vyhlášené luxusní restaurace nebo pochybné bary s prostitutkami. Dnes po těchto restauracích nezbylo takřka nic. Nejznámější kavárnou pro Liberec bývala vždy Pošta nedaleko náměstí Dr. Eduarda Beneše, odkud je výhled na budovu divadla. Tato budova je místem setkání či posezení po divadelních představeních. Interiér
39
Vratislavická kyselka je pro dluhy v konkurzu – Denik.cz, [online], [2. 11. 2010],
36
Pošty patří k perlám města, typická je zlatá výzdoba se zrcadly. Mezi lepší podniky patří hotely Praha a Zlatý lev, jak již bylo zmíněno v kapitole o ubytování. Dále velmi kvalitním pohostinstvím je restaurant Radnice na náměstí Dr. Eduarda Beneše. Vyhlášená restaurace je také U Severů v ulici 5. května, hotel U Jezírka, který leží nedaleko ZOO a je určen především zahraniční klientele. Pro sportovce je určeno tzv. Depo v Sokolovně, umělci navštěvují hospůdku na Starém Městě nad ulicí Frýdlantskou. Pro bohatší klientelu slouží především podnik v žulových sklepech – Ambiente v Sokolovské ulici – či hospoda Domov na konečné tramvaje v Horním Hanychově. Zajímavostí jsou liberecké podzemní hospody. Nejslavnější z nich je Radnice sklípek – dnes slouží už jen kulturním účelům, dále jsou známé podzemní pivnice jako Salamandr v Pražské nebo Balada. V mohutném sklepení pod Sokolovským náměstím se nachází nápaditá La Cantina, která je zaměřena především na Středomoří. Návštěvníci rádi také zavítají do restaurací irského typu a to Irish Pub v Papírové ulici a Fox´s Den na Vápence. Za návštěvu také stojí historická a elegantní Hospoda Pod Branou na náměstí Pod Branou v tzv. Liebigově městě.40 Výčet všech restaurací je uveden v přílohách. 3 .4
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA REGIONU – VZTAHY V RÁMCI REGIONU
V současné době má Liberec celkem šest oficiálních partnerských měst. Spolupráce se rozvíjí už od devadesátých let 20. století. Nejbližší partnerské město je v Sasku – Žitava, která má přibližně 25 tisíc obyvatel a tudíž se řadí do jiné kategorie a jako město má jiné problémy. Oficiální partnerství bylo podepsáno 1. května 2004. Tradiční a plodná spolupráce je s městem Augsburg v západním Německu, tato spolupráce vznikla na základě historických souvislostí a byla navázána v roce 2001. Do města Augsburg se přistěhovali vysídlení liberčtí němečtí obyvatelé a jako připomínka je zde tzv. Reichenberger Brunnen – Liberecká studna. Spolupráce je zde na kulturní úrovni, konají se zde akce Dialog postavené na vzájemných návštěvách umělců a politiků z obou měst. Bohatá spolupráce je také s nizozemským Amersfoortem, již od počátku roku 1993. Soustředí nejen na kulturní a vzdělávací výměny, řada obyvatel Amersfoortu si volí Liberec jako cíl své dovolené. Liberec věnoval Amersfoortu mohutný žulový kvádr, který je umístěn v tamním parku. Další město Naharia je v Izraeli, kde je spolupráce založená jen na běžných kulturních výměnách a návštěvách představitelů a koná se od roku 1993. V podobné fázi je spolupráce s francouzským městem Amiens, která se koná
40
ŘEHÁČEK Marek, LIBEREC turistický průvodce po městě a okolí, Geoprint Liberec, Vydání druhé, Kalendář Liberecka 2007, str. 43-46
37
od roku 2002. Posledním partnerským městem je švýcarský kanton St. Gallen. Aktivní jsou univerzity a střední školy, které mají možnost výměnných pobytů. Euroregion Neisse – Nisa- Nysa vznikl roku 1991 jako sdružení českých, polských a německých města a obcí v oblasti tzv. černého trojúhelníku, tedy krajiny, která trpěla ekologickou zátěží. Název dostal podle hraniční řeky Nisy, která pramení nad Jabloncem a protéká Libercem a dále pak tvoří hranici mezi Německem a Polskem. Území euroregionu je větší než jen na povodí Nísy – zahrnuje okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Českou Lípu a část Šluknovska, v Polsku Zhořelecko a oblasti směrem k Jelení Hoře, v Německu pak Žitavsko, část Zhořelce a oblast okolo Bautzenu a Löbau. Dříve se euroregion zabýval hlavně ekologií, dnes se postoupilo dále a řeší se zde spíše otázky kultury, cestovního ruchu, společné propagace, řešení koordinované dopravy a podobně. Nejdále je patrně městečko Hrádek nad Nisou, které tvoří se Žitavou a polskou Bogatyní svazek měst Malý trojúhelník a řeší fungování všech tří měst koordinovaně.41 Město Liberec analyzuje Strategie rozvoje Liberce 2007 – 2020. V tomto dokumentu je uvedena socio-ekonomická analýza, tedy základní údaje, údaje o obyvatelstvu, bydlení, ekonomice, dopravě, technické infrastruktuře, kvalitě života, vzdělávání, kultuře a cestovním ruchu a životním prostředí a návrhová část, kde se setkáme s vizemi, globálními a strategickými cíly. Cestovní ruch v Liberci je koordinován oddělením cestovního ruchu a propagace, které sídlí v budově Nového magistrátu. Oddělení zajišťuje agendu spojenou s veletrhy domácího a zahraničního cestovního ruchu a aktivně prezentuje město Liberec. Dále toto oddělení provozuje městské informační centrum, zpracovává ediční plán a reedici propagačních předmětů a zadává jejich realizaci, navrhuje skladbu dárkových předmětů a jejich nákup, vede sklad propagačního materiálu a zajišťuje distribuci mimo magistrát. Městské informační centrum poskytuje informace o Liberci a regionu, o umístění firem a organizací, o kulturních a sportovních akcích, o přírodních, kulturních a historických památkách a o jízdích řádech. Mimo to prodává vstupenky, plány měst, turistické mapy regionu, suvenýry s logem města, publikace o Liberci, pohlednice s regionální tématikou, poštovní známky a jízdenky na MHD. Dále zprostředkovává ubytování všech cenových kategorií, průvodcovské služby po městě a okolí a průvodcovské služby po radnici.42 41
ŘEHÁČEK Marek, LIBEREC turistický průvodce po městě a okolí, Geoprint Liberec, Vydání druhé, Kalendář Libercka 2007
42
Statutární město Liberec – Oddělení cestovního ruchu a propagace, [online], [30. 11. 2010],
38
4 ANALÝZA NABÍDKY A POPTÁVKY 4 .1
NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI
Cestovní ruch v Libereckém kraji má tradici a dlouhodobě vytváří pracovní místa. Důvodů, proč je cestovní ruch v Libereckém kraji na vysoké úrovni, je hned několik. Prvním z nich jsou přírodní zajímavosti – od pahorkatin, přes vrchoviny až po hornatiny. Nachází se zde část Krkonoš, s nejvyšší horou Kotel – 1435 metrů, Jizerské hory, Ještědský hřbet a Lužické hory. Najdeme zde i horninové útvary jako Trosky, Bezděz, Ralsko či Luž. Z dalších přírodních zajímavostí sem můžeme zařadit skalní města – Hruboskalsko, Maloskalsko a Kokořínsko. Také zde narazíme na jeskyně a jiné krasové tvary – například Bozkovské jeskyně. V Libereckém kraji je vyhlášeno šest velkoplošných chráněných území: národní park Krkonoše, CHKO Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, České Středohoří a Kokořínsko. Na území Liberckého kraje se nenachází žádná památka zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nicméně se tu nachází osm národních kulturních památek a to: Bezděz, Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy, Hrubý Rohozec, Trosky a nově hotel a vysílač Ještěd, patnáct městských památkových zón: Liberec, Frýdlant, Dubá a Česká Lípa, osm vesnických památkových rezervací: Kořenov – Jizerka, Lhota a Rané, deset vesnických památkových zón: Kravaře a Sloup. Mimo to je zde velké množství zřízenin, hradů a zámků například Houska, Grabštejn, Valdštejn či Hrubá Skála. Jako zajímavost můžeme vnímat velké množství rozhleden zejména na území Jizerských hor.43 Liberec nabízí svým návštěvníkům nejednu zajímavost, což je podrobně analyzováno v kapitole potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Zde nám jde spíše o produkty, které zde probíhají. Je jich nemnoho. Nejvíce produktů je vytvářeno Centrem Babylon, jedná se o produkty, které spojují různé služby Babylonu. Přikladem těchto balíčku je: Společenský večer – All inclusive, Výlet do Aquaparku, Happy Day 2010, Balíček Benefit, Lunapark i iQpark, iQpark a Labyrint, Aquapark, Lunapark i iQpark, Aquapark a Lunapark a Lunch & Dinner Buffet. Dále Babylon poskytuje balíčky pro školy, organizace pracující s dětmi či pro seniory, tyto balíčky se nazývají: Zábava, Parky, Snack, Universal, Hostel či Prázdniny. Druhý produkt, který existuje na území Liberce, je karta BENEFIT Program. S touto kartou
skolstvi-kultury-asportu/Odd%C4%9Blen%C3%AD%20cestovn%C3%ADho%20ruchu%20a%20propagace#detailAnchor> 43 Liberecký kraj, Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 – 2006, plná verze, [online], [28. 11. 2010],
39
má návštěvník určité slevy na různé sportovní a kulturní aktivity. Tato karta platí v rámci Jizerských hor a slevy jsou například na různé sporotvní akce typu Babylon, Výletní areál Pěnčín, různé půjčovny, bowling, Bobová dráha Janov apod, dále na kulturní zařízení typu Liberecké radnice, Oblastní galerie Liberec, Mětské muzeum Frýdlant, Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí v Jindřichově pod Smrkem, dále karta poskytuje různé slevy na dopravu a ubytování. 4 .2
POPTÁVKA
V této kapitole je podrobně analyzována návštěvnost Libereckého kraje z pohledu počtu návštěvníků a to v letech 2003 – 2007 dále struktura ubytovacích zařízení, které návštěvníci upřednostňují, složení účastníků cestovního ruchu podle zemí Evropy a podíl ostatních kontinentů. V závěru kapitoly je popsána návštěvnost samotného města Liberce v letech 2005 – 2010 (leden až září). Graf 4 - Počet příjezdů do Libereckého kraje44
Počet příjezdů do Libereckého kraje byl roku 2003 796 675 turistů, v roce 2004 zaznamenal Libercký kraj pokles v návštěvnosti a to přesně o 44 202 turistů. V roce 2005 i 2006 návštěvnost stoupala, v roce 2006 až na 802 499 turistů. V roce 2007 byl počet příjezdů na nejnižší hranici od roku 2003 a to pouhých 709 225 turistů. Podobný vývoj mají v příjezdech do kraje nerezidenti, v roce 2003 byla míra nerezidentů 245 202, oproti celkovým příjezdům v roce 2004 zaznamenal kraj nárůst o 5 373 turistů. V letech 2005 i 2006 se návštěvnost kraje nerezidenty pohybovala na téměř stejné výši. Rok 2007 zaznamenal jako 44
Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – podrobné výsledky, obsah, ČSÚ, [online], [27. 11. 2010],
40
i v celkové návštěvnosti pokles na 211 999 turistů. V roce 2008 pokračoval pokles v návštěvnosti na 703 787, z čehož odpovída 200 664 turistů ze zahraničí. V roce 2009 byla návštěvnost ještě nižší, klesla až na celkovou výši 675 722 osob a turisté ze zahraničí zaznamenali také pokles na 172 916 osob. Tyto údaje znázorňuje graf číslo 4. Dále je zde sledován vývoj struktury ubytovacích zařízení, které si turisté Libereckého kraje volí. Celkově nejvíce přespávají turisté v hotelech nižší třídy než čtyřhvězdičkové hotely a v penzionech. Počet turistů, kteří se rozhodnou právě pro tento typ ubytování, dosahuje výšky přibližně 400 000. Oproti roku 2003, kdy zde přespalo 469 007 lidí, počet lidí, kteří volili tento typ ubytování, klesl v roce 2007 na 352 533. Druhým nejvíce užívaným typem ubytování jsou ostatní dále nespecifikovaná zařízení, zde přenocuje okolo 150 000 turistů. Zajímavá je vzestupná tendence hotelů se čtyřmi hvězdičkami, které v roce 2003 využilo 7 346 osob, v roce 2004 už to bylo 24 092, v roce 2005 zde přespalo už 35 443 turistů, vzestupná tendence vydržela i do roku 2006, kdy zde přenocovalo 55 040 osob a konečně v roce 2007 to bylo 84 476 turistů. Tuto rostoucí využívanost čtyřhvězdičkových hotelů, můžeme přičíst vzrůstajícímu významu Hotelu Babylon, náročnější klientele či narůstajícímu zájmu o kongresový cestovní ruch v Libereckém kraji. Kempy vykazují v letech 2003 až 2007 téměř stejné hodnoty, jen s malými výkyvy a pohybují se okolo 90 000. Chatové osady a turistické ubytovny mají také relativně stejný podíl hostů, který čítá přibližně 60 000 osob. Graf 5 - Struktura návštěvnosti ubytovacích kapacit45 500 000 450 000 H o te ly * * * *
400 000 350 000
O s ta tn í h o te ly a p e n z io n y
300 000 250 000
Kempy
200 000 150 000
C h a to v é o s a d y a tu r is tic k é u b y to v n y
100 000 50 000
O s ta tn í
0 2003
2 004
2005
2006
2007
Z hlediska struktury návštěvníků je Liberecký kraj nejvíce navštěvován rezidenty, tedy 45
Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – podrobné výsledky, obsah, ČSÚ, [online], [27. 11. 2010],
41
občany Liberckého kraje a to až z 65 procent. Dále vede náš největší soused, čili Spolková republika Německo. Z Německa sem jezdí přibližně 21 % turistů. Nemalý vliv na návštěvnost Libereckého kraje má i tzv. ostatní Evropa, kam řadíme Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Litvu, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Velkou Británii, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajinu, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Srbsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Maltu, Norsko, Portugalsko, Řecko a Slovinsko. Další významnou skupinou navštěvující Liberecký kraj jsou Poláci, kteří zaujímají téměř 3 %. Z Nizozemí a Slovenska sem jezdí asi 2 %. Zbývající část připadá na ostatní kontinenty a to Ameriku, kam řadíme především Spojené státy americké, Kanadu, Brazílii a Mexiko, Afriku, Asii, kde největší podíl zaujímá Čína, Izrael, Japonsko a Jižní Korea, Austrálii a Oceánii včetně Nového Zélandu. Tyto hodnoty jsou detailně zobrazeny na grafu číslo 6. Data jsou zpracována z tabulky, která hodnotí poslední čtvrtletí roku 2007. Graf 6 - Návštěvnost Liberckého kraje dle zemí46
N á v ště v n o s t d le z e m í sv ě ta v ro c e 2 0 0 7 5 ,27
2,9 8
2 , 0 9 1 ,7 1
1,4 3 R e z id e n t i N ě m e ck o
2 1 ,2
O s t a tn í E vr o p a 6 5 ,8
P o ls k o N iz o z e m s k o S lo v e n s k o O s t a tn í s v ě t a d í ly
Jak je z grafu číslo 7 patrné, tak se návštěvnost města Liberce (podle turistického infocentra) pohybuje okolo 9 000 návštěvníků. V roce 2006 byl malý pokles, ale o té doby se návštěvnost zvyšovala. Nutno poznamenat, že získávání dat návštěvnosti je vypočítán z obratu tržeb turistického infocentra, což znamená, že se sem nezapočítávají návštěvníci, co nepříjdou do infocentra a rovnou bez informování navštíví památky, o kterých se dozvěděli např. z internetu nebo od přátel a známých. Tedy právě návštěvnící Babylonu, kteří jedou do Liberce jen za aquaparkem či iQparkem apod. sem započítáni nejsou. Graf tedy spíše ukazuje trend návštěvnosti, než odpovídající data. V roce 2009 ačkoliv byla hospodářská krize, tak
46
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – kraje, obsah, ČSÚ, [online], [28. 11. 2010],
42
návštěvnost zaznamenala nárůst návštěvníků. Samozřejmě to lze přisoudit Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, které navštívilo 170 000 návštěvníků.47 Graf 7 - Návštěvnost Liberce48
N ávštěv nost Liberc e 150000 100000 50000 Počet ná vštěv níků
0
Například Centrum Babylon navštívilo v prvních deseti měsících roku 2008 620 000 lidí, v prvních deseti měsících roku 2009 zaznamenala návštěvnost Babylonu pokles na 567 000 návštěvníků. S úbytkem se potýkal i hotelový komplex.49
47
Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 :Co bylo a co nebylo vidět, [online], [6. 11. 2010], 48 Zdroj dat: Informační centrum města Liberce, výpočet na základě obratu tržeb turistického informačního centra 49 Liberecký Babylon zaznamenal desetiprocentní pokles návštěvnosti, [online], [8. 11. 2010],
43
Graf 8- Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Liberci podle zemí v roce 2008
18 000
1 763 0 Dánsko
16 000 Franc ie 14 000
Itálie Litva
12 000
Německo 10 000
Nizozemsko 80 28
80 00
Po lsko
69 98
Rakou sko 60 00
Sloven sko
40 00 20 00
12 94 107 5 1553 1 121
23 87 1 286
11 60
Ostatní evr opské zem ě 142 8 117 0
Am erika 40
0
77
Asie Afr ika
Zem ě
Graf číslo 8 reprezentuje návštěvnost ubytovacích zařízení v Liberci podle zemí původu v roce 2008. Liberec navštěvují nejvíce občané německého původu, dále Dánové, Francouzi, Slováci, Poláci, Rakušané, obyvatelé Litvy a Nizozemci. Třetí nejvyšší sloupec ukazuje turisty z ostatních evropských zemí, z nich největší počty osob přespávající v Liberci byly: obyvatelé Belgie, Maďarska, Norska, Ruska, Velké Británie, Švédska a Ukrajiny. Další turisté pocházeli z Ameriky, konkrétně ze Spojených států amerických, Kanady, Brazílie a Mexika, z Asie je zde započítána Čína, Izrael, Japonsko a Jižní Korea, z Afriky Jihoafrická republika a z Austrálie Austrálie, Nový Zéland a Oceánie.
44
5 ZHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACE A PERSPEKTIVY SOUČASNÉHO VÝVOJE 5 .1
SWOT ANALÝZA
Tabulka 3 – SWOT analýza: Silné stránky50 Silné stránky: → Liberec je bohatý na atraktivní přírodní potenciál z hlediska návštěvnosti zpřístupněných a zpoplatněných památek je celý Liberecký kraj na 6. místě v celorepublikovém přehledu → Dobrá nabídka přírodních i kulturních atraktivit pro letní i zimní rekreaci a CR → Velký počet kulturních institucí a pestrá nabídka kulturního programu → Široká nabídka aktivit pro relaxačně-sportovní účely → Široká nabídka ubytovacích kapacit různých kategorií → Kvalitní infrastruktura pro sportovní účely (celonárodní, mezinárodní)
Mezi silné stránky je zařazen atraktivní přírodní potenciál, čímž se rozumí hlavně Ještědský hřbet, dále Jizerské hory, částečně i Krkonoše a Český ráj. Z hlediska návštěvnosti je Liberecký kraj na šestém místě v celorepublikovém přehledu, to dokazuje, že zde je opravdu o co stát. Dále zde je poukázáno na dobrou nabídku přírodních i kulturních atraktivit, jak pro zimní, tak pro letní cestovní ruch. Mezi už zmíněnými atraktivitami bychom sem mohli zařadit rozhledny Jizerských hor, kterých je tu mnoho a většina je za poplatek dostupných. Mezi nejznámnějšími bychom mohli zmínit např. Císařský kámen nad Vratislavicemi nad Nisou, Černá studnice, Královka, Slovanka, Štěpánka, Liberecká výšina či Bramberk. Dále sem patří hojný počet kulturních institucí a pestrá nabídka kulturního programu, mezi nejvýznamnější instituce řadíme Divadlo F. X. Šaldy, Naivní divadlo, Malé divadlo a z kulturních akcí bychom sem mohli zařadit Mateřinku, Nisa – řeka, která nás spojuje, Dny evropského dědictví, Letní setkání s divadlem, Oslavy Ještědu či Liberecký jarmark. Podrobný přehled kulturních akcí je uveden v přílohách. Dalším bodem analýzy silných stránek je široká nabídka aktivit pro relaxačně- sportovní účely, tím je rozuměno
50
Zdroj dat: Statutární město Liberec – Strategie rozvoje 2007-2020, [online], [6. 11. 2010],
45
dostatečné zázemí pro sporty i pro relaxaci. Pro relaxaci je určen rekreačně-relaxační areál s plaveckým bazénem, zábavní Centrum Babylon s aquaparkem a dalším zázemím, sokolovna pro sálové sporty, fotbalový stadion U Nisy, plochodrážní stadion ve Starých Pavlovicích, sportovní areál se dvěma sportovními halami Technické univerzity v Harcově, golfové hřiště v Machíně, řada tenisových hřišť, přehrada Harcov a celá řada dalších sportovišť. V okolí jsou ideální podmínky pro oblíbenou turistiku, cykloturistiku, běžecké i sjezdové lyžování. V Liberci se hrajou nejvyšší soutěže v hokeji, volejbalu a ve fotbalu. Širokou nabídkou ubytovacích zařízení různých kategorií je myšleno přesně to, že zde je dostatek ubytovacích kapacit i dostatečná škála kategorií. Kvalitní infrastruktura pro sportovní účely, jak již bylo výše popsáno, je dostatečná i pro mezinárodní sportovní události. Již konanými mezinárodními událostmi jsou: světový pohár ve skocích na lyžích a severská kombinace, tenisový Davis Cup a Fed Cup, hokejové utkání v rámci Euro Hockey Tour a samozřejmě Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Tabulka 4- SWOT analýza: Slabé stránky Slabé stránky ⇒ Špatný až havarijní stav některých památkových objektů ⇒ Zánik tradice výstavnictví vlivem budování nově vzniklého Centra vzdělanosti Libereckého kraje ⇒ Špatná kvalita některých stravovacích zařízení, především ve vztahu k dodržování hygienických norem, ale i předražování ⇒ Kriminalita v místech zvýšeného pohybu osob – centrum města, lyžařské areály či obchodní centra (kapesní krádeže, krádeže a vykrádání vozidel, krádeže lyžařského vybavení, jízdních kol apod.) ⇒ Malé množství produktů cestovního ruchu zaměřených na konkrétní cílové skupiny Slabými stránkami se rozumí v prvé řadě špatný stav památkových objektů, například kostel Máří Magdalény, domy na náměstí Českých Bratří a budova městských lázních. U této budovy byl veden různý dialog, ještě minulý rok o budově lázní spekulovala izraelská firma, která chtěla z budovy vytvořit lázně pro bohatou klientelu, ale díky požadavkům města, aby sem chodili školáci, od smlouvy odstoupila. Dnes budovu lázní vlastní město a bude je opravovat z fondů Evropské unie a lázně budou sloužit pro širokou veřejnost. Najdeme zde stálé expozice a proměnné výstavy, dále zde vznikne provozní zázemí galerie.51 Další slabou
51
NÁŠ LIBEREC, [online], [8. 11. 2010],
46
stránkou je zánik tradice výstavnictví. Dnes už je jasné, že bude výstaviště zbouráno a postaví se zde muzeum libereckých tramvají, park a dětské hřiště.52 Mezi slabé stránky patří i kvalita stravovacích zařízení v souvislosti s nedodržováním hygienických norem a zároveň předražování. Jako ve většině velkých měst se i zde setkáváme s kriminalitou, hlavně v centru města, v lyžařkých areálech či v obchodních centrech. Také sem musíme zařadit malé množství produktů cestovního ruchu zaměřené na konkrétní cílové skupiny. Tabulka 5 - SWOT analýza: Příležitosti Příležitosti ⇒ Rozvoj mezinárodní spolupráce, vč. programů EU na podporu kultury, sportu, cestovního ruchu ⇒ Oprava městských lázní ⇒ Oprava kulturních památek a turistických atraktivit (např. Liberecká výšina) ⇒ Další rozvoj sportovních zařízení ⇒ Propagace města a regionu v ČR i zahraničí Mezi příležitosti je zařazen rozvoj mezinárodní spolupráce a to programy Evropské úrovně na podporu kultury, sportu a cestovního ruchu. Dále je zde zahrnuta oprava městských lázní, která už probíhá pod záštitou města a je čerpáné z fondů Evropské unie, což splňuje naplnění programů na podporu kultury a cestovního ruchu. Dalšími příležitosmi by mohly být opravy kulturních a turistických atraktivit. Určitě by bylo možné dále rozvíjet sportovní zařízení, avšak díky konání Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 vznikl nový areál Vesec a byl inovován Skiareál Ještěd a město a různé instituce musí tento dluh splácet, takže se nepředpokládá v blízké době investice do sportovních zařízení. Příležitostí je určitě propagace města a to v České republice i v zahraničí a prezentovat se Liberec může právě již zmíněným mistrovstvím.
52 Výstavy v Liberci končí. Město nechá pavilony zbourat – iDNES.cz, [online], [8. 11. 2010],
47
Tabulka 6 - SWOT analýza: Hrozby Hrozby ⇒ Nedostatek financí na kulturu, sport, cestovní ruch ⇒ Pokles cestovního ruchu v souvislosti s negativním obrazem ČR v zahraničí ⇒ Plánovaný zánik výstaviště s dlouholetou tradicí ⇒ Nevyváženost investic v oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu (téměř výhradní orientace na splácení dluhu po MS 2009) Mezi hrozby je zařazen nedostatek financí na kulturu, sport i cestovní ruch. Tato hrozba je reálná, protože města v období hospodářské krize šetří, kde se dá. Liberec má ještě dluh z Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Co se týká financování MS 2009, tak 200 milionů poslalo do Liberce ministerstvo pro místní rozvoj, 147 milionů věnoval Liberecký kraj a 385 milionů investovalo samotné město Liberec. 53Další hrozbou je pokles cestovního ruchu v souvislosti s negativním obrazem České republiky v zahraničí. Plánovaný zánik výstaviště, datum už je stanoven, výstaviště se bude bourat a bude zde místo něho muzeum libereckých tramvají, park a dětský koutek. Poslední zmíněnou hrozbou je nerovnoměrné orientování investic v oboru kultury, sportu a v cestovním ruchu, kvůli výhradnému splácení dluhu po Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. 5 .2
PERSPEKTIVY SOUČASNÉHO VÝVOJE
V posledních letech k vývoji města přispělo pořádání Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, kdy byl vystaven areál Vesec se dvěma okruhy pro běžecké lyžování v délce 3,75 kilometrů, jejichž kombinací vzniknou dvě tratě o délce 5 a 7,5 kilometrů. Dále byly zrekonstruovány skokanské můstky, nazývané Skokanský areál Ještěd, a jsou pokryty umělým povrchem, aby se zde mohlo trénovat i v letním období, kdy u nás ještě nejsou podmínky pro skoky na lyžích. Krom těchto areálů byly zlepšeny podmínky pro návštěvníky mistrovství, a to hlavně v ubytování, kde se v roce 2009 zvýšil např. počet tříhvězdičkových hotelů z devíti na dvanáct. Ze SWOT analýzy vyplývá, že Liberec má mnoho silných stránek, kterých město může využít. Především je to široká nabídka kulturních a přírodních atraktivit, výborné podmínky pro sportovní aktivity, zařízení pro sportovně – relaxační účely a také široká nabídka
53
Liberecké MS v utrácení: O obřím dluhu rozhodne vláda – Domácí – Ročenka 2009 – Aktuálně.cz, [online], [8. 11. 2010],
48
ubytovacích kapacit. Z těchto silných stránek by město mělo těžit při využití příležitostí, které jsou ve SWOT analýze popsány. Město by mělo své silné stránky propagovat jak v České republice, tak i v zahraničí. Na to může navázat rozvoj mezinárodní spolupráce a také využití programů EU na podporu kultury, sportu, cestovního ruchu. V současné době se město prezentuje na veletrzích cestovního ruchu, v zahraničí se propaguje pouze propagačními materiály a propagaci zprostředkovává krajský úřad Libereckého kraje. V domácím cestovním ruchu se město Liberec prezentuje na Holiday World v Praze a Tour Region v Brně a propagace probíhá v rámci turistického regionu Jizerské hory. Nejdůležitějším komunikačním kanálem mezi potenciálními návštěvníky Liberce a městem jsou webové stránky – www.infolbc.cz, kde jsou k dispozici veškeré informace, které turista potřebuje – přes základní informace o Liberci, přes služby, dopravu, výlety do okolí, sezónní typy až po prodej vstupenek na různá vystoupení a v neposlední řadě je zde k dispozici galerie fotografií města Liberce. Webové stránky jsou k dispozici samozřejmě v češtině, dále v němčině a angličtině. Dalším propagačním prostředkem jsou noviny a časopisy, ty jsou koncipovány na léto a na zimu. A v neposlední řadě je vhodné k tomuto výčtu přidat turistické informační centrum, které letos vyhrálo cenu za nejlepší informační centrum v Libereckém kraji. Pro doplňující informaci město Liberec vydá na propagaci okolo 300 000 korun ročně.54 Z analýzy slabých stránek vyplývá, že město má malé množství produktů zaměřené na cílové skupiny. Nejvíce produktů nabízí komplexní Centrum Babylon. Není zde ucelená koordinace cestovního ruchu ve městě, což je dalším článkem cestovního ruchu, který tvoří prostor pro využití. Neexistuje zde produkt, který by poskytovalo samotné město. Na těchto bodech by v budoucnu mělo město zapracovat, aby se cestovní ruch města stále zlepšoval a vzkvétal. Na to je zapotřebí financí, které v tomto období město nelehko shání. Je nutné splatit dluh po Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, a proto město nemá v plánu výstavbu dalších sportovních areálů. Je nutná oprava různých budov, jak je podrobně popsáno ve SWOT analýze a město na tyto opravy jen těžko vyhrazuje peníze. 5 .3
PLÁNY DO BUDOUCNA
Ve Strategii rozvoje Statutárního města Liberce 2007 – 2020 se setkáme s vizemi města Liberce:
Liberec bude významným evropským městem s obnovenou metropolitní funkcí, jehož
vliv bude přesahovat hranice mezi státy, městem přátelským a tolerantním, otevřeným i 54
Zdroj: Vedoucí oddělení cestovního ruchu a propagace na Magistrátu města Liberec
49
příslušníkům jiných národů a kultur.
Bude centrem kultury a vzdělanosti, městem prestižních vysokých a středních škol,
které vychovávají všestranně připravené odborníky. Místní univerzita a vysoké školy budou propojeny s vývojovými a výzkumnými pracovišti, která se budou podílet na zavádění nových technologií do místních průmyslových podniků. V návaznosti na progresivní průmyslové obory bude rostoucí počet pracovních míst ve městě nabízet sektor služeb.
Město bude nabízet příjemné podmínky pro život, zdravé a bezpečné bydlení a
atraktivní nabídku příležitostí pro aktivní trávení volného času. Jedinečná poloha a okolí města bude i díky výborné dopravní dostupnosti a napojení Liberce na evropskou komunikační síť využita pro rozvoj cestovního ruchu a pořádání akcí mezinárodního významu.55 Z těchto vizí jsou pro nás důležité hlavně první a třetí, kdy v první je kladen důraz na mezinárodní význam města Liberce, tedy snaha o významnou evropskou metropoli a navázání přátelských vztahů s potencionálními návštěvníky. Dalším bodem je Liberec jako centrum kultury a vzdělanosti, hlavně je tím myšleno, aby Technická univerzita Liberec měla kontakt s průmyslovými podniky a přispívala tak k celkovému rozvoji průmyslu ve městě a hlavně k růstu počtu pracovních míst. Třetí a poslední vizí města Liberce chápeme jako rozvoj města pro lepší podmínky pro život, kam patří i dobrá příležitost trávení volného času, což má vliv i na cestovní ruch, protože je zde snaha o pořádání akcí dokonce mezinárodního významu. Dále je zde kladen důraz na dopravní dostupnost města - napojení na evropskou komunikační síť. Otázkou zůstává, zda se tyto vize daří Liberci naplnit. Díky Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 se Liberec dostal do povědomí ostatních států, čili prezentoval se jako město sportu, které umí pohostit zájemce o závody mezinárodního významu. Zda se zvýšil zájem potenciálních návštěvníků právě díky MS, se dnes ještě nedá určit. Cestovní ruch v Liberci v každém případě zaznamenal pokrok. Důkazem je, že v letošním roce vyhrál Babylon nejlepší produkt roku 2010 na Festivalu domácího cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně a Městské informační centrum Liberec vyhrálo cenu nejlepšího informačního centra v Libereckém kraji. Také se v Liberci vybudovala v krátkém časovém horizontu dvě velká nákupní centra.
55
Statutární město Liberec – Strategie rozvoje 2007-2020, [online], [8. 11. 2010], str. 77
50
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat cestovní ruch v Liberci. V práci byl zhodnocen cestovní ruch města z různých pohledů a analyzován potenciál cestovního ruchu v Liberci. Z práce vyplývá, že Liberec jako město i jeho okolí, má z hlediska cestovního ruchu mnohé co nabídnout. Kromě výborné přírodní vybavenosti, Liberec leží v horské krajině – Jizerské hory a Ještědský hřbet, najdeme v Liberci atraktivity z hlediska cestovního ruchu velmi hodnotné. Mezi ně patří Centrum Babylon, který letos vyhrál cenu za nejlepší turistický produkt na Festivalu domácího cestovního ruchu. Dále sem patří unikátní stavba Ještědu, Radnice, nejstarší Zoologická zahrada v České Republice a Botanická zahrada. Toto vše dohromady dělá z Liberce lákavou destinaci pro turisty. Ve městě jsou vynikající sportovní podmínky a to hlavně v zimě, kdy Liberec a jeho okolí nabízí spoustu možností pro lyžaře a to jak běžce, sjezdaře tak skokany. Díky Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 byl vystavěn a zrenovován nejeden areál. Co se týče kulturního programu v Liberci, probíhají zde v průběhu roku různé festivaly, výstavy, oslavy, ale to nepokrývá všechny měsíce v roce. Jistě by bylo prospěšné kulturní program více oživit. Ve městě Liberci je možno navštívit různé divadelní představení či hudební koncerty v průběhu roku. Velké koncerty jsou pořádány nejčastěji v budově nově vystavěné Tipsport Arény. Nekonají se zde žádné hudební festivaly. Pro návštěvníky je Liberec dobře vybaven. V Liberci jsou ubytovací zařízení na dobré úrovni jak z hlediska kvantity i kvality. Chybí zde sice pětihvězdičkový hotel, ale je zde dostatek kapacity ve čtyřhvězdičkových hotelech, které hosté Liberce mohou využít. Doprava do Liberce je také dostačující. Liberec má velmi dobrou dostupnost z Prahy, vede sem dálnice přes Turnov. Horší dostupnost je z Hradce, ale to by do budoucna měla napravit dálnice přes Jičín do Hradce Králové. V Liberci je velké množství stravovacích zařízení, většina ale nemá moc velkou tradici, často se zde restaurace ruší a také otvírají nové. Neexistuje zde restaurace s typickými libereckými pokrmy, proto jsou zde časté celorepublikové řetězce jako např. Potrefená Husa. Ze SWOT analýzy vyplynulo, že kromě výše popsaných silných stránek má Liberec i své slabé stránky a hrozby. Na území Liberce není žádný komplexní produkt cestovního ruchu, ani ucelená koordinace cestovního ruchu ve městě. Narazíme zde na informační centrum, jehož služby jsou zato nejlepší v kraji. Kvůli investicím spojeným s Mistrovstvím světa v klasickém lyžování v roce 2009 a následným dluhům se v Liberci nepředpokládají velké
51
investice do dalších projektů ani výstavba dalších sportovních areálů. Z plánů do budoucna týkajících se cestovního ruchu vyplývá, že se město chce zaměřit na mezinárodní význam města Liberce, chce se stát významnou evropskou metropolí. Do strategie rozvoje také patří to, že město bude nabízet příjemné podmínky pro život, zdravé a bezpečné bydlení a atraktivní nabídku příležitostí pro aktivní trávení volného času. Jedinečná poloha a okolí města bude i díky výborné dopravní dostupnosti a napojení Liberce na evropskou komunikační síť využita pro rozvoj cestovního ruchu a pořádání akcí mezinárodního významu.
52
ZDROJE KARPAŠ Roman a kol., Město Liberec, Dialog knižní velkoobchod a nakladatelství, 2004, druhé doplněné a rozšířené vydání, ISBN 80-861-13-4 ŘEHÁČEK Marek, LIBEREC turistický průvodce po městě a okolí, Geoprint Liberec, Vydání druhé, Kalendář Liberecka 2007 ŠEBELKA Jan, Město Liberec, vydání první, Pavel Akrman – epicentrum ve spolupráci s Atelierem bratří Pikousů v roce 2007, ISBN 978-80-254-0145-3 Királová Alžběta, Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, s.r.o. 2003, ISBN 8086119-56-4 INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80-245-1252-5 HESKOVÁ Marie, Beránek Jaromír, Dvořák Vladimír, Novacká Ludmila, Orieška Ján, Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Praha, Fortuna, 2006, ISBN 80-7168948-3 GEHINOVÁ Blažena, Geografie cestovního ruchu, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ediční středisko, 1. vydání, 2008, ISBN 978-80-7394-142-0 Propagační materiál z infocetra Liberec, LIBERECKÁ RADNICE, text MIC Liberec, srpen 2005, R. Karpaš – Kniha o Liberci Propagační materiál z informačního centra, text MIC Liberec, říjen 2005, Fenomén Ještěd – J. Jiroutek (2005), Ještěd a Podještědí – M. Řeháček (2004), Kniha o Liberci – R. Karpaš (1996) Propagační materiál z informačního centra, Městské informační centrum Liberec, 2005, zdroj informací www.botanickazahradaliberec.cz, R. Karpaš – Kniha o Liberci Časopis pro cestovní ruch, Travel profi, XIV. Ročník, 8-9/2009, Před Ještědem, za Ještědem nikdo nesmí stát, str. 10 ŽÁK Ladisla a kolektiv, Jizerskohoské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – Protržená přehrada, nakladatelství Květa Vinklátová – KNIHY 555 ve s polupráci s Městem Desná v Jizerskách horách, 1. vydání, Liberec 2006, ISBN 80-86660-16-8 MIŠKOVSKÝ Pavel, Naše rozhledny, nakladatelství Dokořán, Druhé opravené vydání,
53
2005, ISBN 80-7363-027-3 GEMBALOVÁ Alena a spol, Velká výletní kniha Česká republika, Marco Polo, 2006, 1. Vydání, EAN 8595133201377 SIMM Otokar, Jizerské hory včera i dnes, Petr Neuhäuser – bronzon &creati, 2001, ISBN 80-238-7265-6 RŮŽIČKA Jiří a kol., 100 nejznámějších míst severních Čech, Kma, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7309-437-9 Oblastní galerie v Liberci, [online], [3. 11. 2010],
Aktuální informace, ČSÚ Liberecký kraj, [online], [7. 10. 2010], Průměrný roční úhrn srážek – www.lidovky.cz, [online], [25. 2. 2010], Městské informační centrum - Liberec, [online], [1. 3. 2010], Rekreační středisko Žabák, okolí, [online], [5. 11. 2010], Archivweb.cz – Liberecká radnice chce ve starých lázních Dům zdraví, [online], [5. 11. 2010],< http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=1242&type=1> DŮM U LESA – Okolí našeho levného ubytování v Liberci, [online], [5. 11. 2010], Centrum Babylon – Nejlepší turistický produkt, aktuálně, CENTRUM BABYLON, [online], [26. 10. 2010], Letak_SKIAQUABUS_cz_nahled.pdf, [online], [26. 10. 2010], Vítejte v České republice – Tipsport arena Liberec, [online], [2. 11. 2010],
54
Přilož ruku k dílu, [online], [5. 11. 2010], < http://www.sportparkliberec.cz/cs/tipsportarena/article/projekt-priloz-ruku-k-dilu> Mapa_jested_2008_9_web2.bmp, [online], [5. 11. 2010], Skiareál Ještěd Liberec, Kilometráž sjezdovek, SKI Ještěd, [online], [5. 11. 2010], Penzion – Javorník, [online], [5. 11. 2010], Marketingová strategie NBCB, [online], [6. 11. 2010], <www.nbcb.cz/filemanager/files/file.php?file=28485> Hromadná ubytovací zařízení České Republiky, [online], [26. 1. 2010], Vratislavická kyselka je pro dluhy v konkurzu – Denik.cz, [online], [2. 11. 2010], Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 :Co bylo a co nebylo vidět, [online], [6. 11. 2010],< http://nf.vse.cz/workshop_admin/files/1244629217-3-8-34358.pdf> Liberecký Babylon zaznamenal desetiprocentní pokles návštěvnosti, [online], [8. 11. 2010], Statutární město Liberec – Strategie rozvoje 2007-2020, [online], [8. 11. 2010], Výstavy v Liberci končí. Město nechá pavilony zbourat – iDNES.cz, [online], [8. 11. 2010], NÁŠ LIBEREC, [online], [8. 11. 2010], Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – podrobné výsledky, obsah, ČSÚ, [online], [27. 11. 2010],
55
Liberecký kraj, Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 – 2006, plná verze, [online], [28. 11. 2010], Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – kraje, obsah, ČSÚ, [online], [28. 11. 2010], Veřejná
databáze
ČSÚ,
[online],
[30.
11.
2010],
Statutární město Liberec – Oddělení cestovního ruchu a propagace, [online], [30. 11. 2010],
radnice/odbory-magistratu/odbor-skolstvi-kultury-asportu/Odd%C4%9Blen%C3%AD%20cestovn%C3%ADho%20ruchu%20a%20propagac e#detailAnchor> FIS
–
Ski
–
CALENDAR,
[online],
ski.com/uk/disciplines/fiscalendar.html>
56
[6.
12.
2010],
SEZNAMY SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Mapa Libereckého kraje .................................................................................. 15 Obrázek 2- Radnice ............................................................................................................. 19 Obrázek 3- Ještěd ................................................................................................................. 20 Obrázek 4- ZOO Liberec ..................................................................................................... 21 Obrázek 5- Ski areál Ještěd .................................................................................................. 29
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Návštěvnost atraktivit............................................................................................ 24 Graf 2 - Struktura ubytovacích zařízení .............................................................................. 34 Graf 3 - Vývoj struktury ubytovacích zařízení v Liberci ..................................................... 35 Graf 4 - Počet příjezdů do Libereckého kraje ...................................................................... 40 Graf 5 - Struktura návštěvnosti ubytovacích kapacit ........................................................... 41 Graf 6 - Návštěvnost Liberckého kraje dle zemí ................................................................. 42 Graf 7 - Návštěvnost Liberce ............................................................................................... 43 Graf 8- Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Liberci podle zemí v roce 2008 44 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Seznam kulturních akcí..................................................................................... 27 Tabulka 2 - Kongresové kapacity v Liberci ......................................................................... 31 Tabulka 3 – SWOT analýza: Silné stránky .......................................................................... 45 Tabulka 4- SWOT analýza: Slabé stránky ........................................................................... 46 Tabulka 5 - SWOT analýza: Příležitosti .............................................................................. 47 Tabulka 6 - SWOT analýza: Hrozby .................................................................................... 48
57
