kód předmětu: B_IPr Insolvenční právo INSOLVENČNÍ PRÁVO David Hozman (2014) nebo

kód předmětu: B_IPr Insolvenční právo

INSOLVENČNÍ PRÁVO

David Hozman

(2014) [email protected] nebo [email protected]

1. Úpadek

Pojem a význam majetková situace dlužníka, která objektivně vylučuje uspokojení všech závazků dlužníka předpoklady existence úpadku  mnohost věřitelů  nedostatek majetku dlužníka (objektivní neschopnost dlužníka plnit závazky) kolektivní řešení soudní cestou přerozdělení majetku dlužníka do rukou věřitelů (zpravidla cestou kapitalizace)

spravedlivé (poměrné) uspokojení věřitelů

Legální vymezení 1. platební neschopnost (ustanovení § 3 odst. 1 IZ) 1.1. pluralita věřitelů mnohost věřitelů není zachována  jediný věřitele má více pohledávek vůči dlužníkovi  rozpuštěné pohledávky (ustanovení § 143 odst. 2 IZ): dalším věřitelem je osoba, na kterou byla postoupena některá z pohledávek navrhovatele nebo jen její část v době 6 kalendářních měsíců před podáním insolvenčního návrhu 1.2. peněžité závazky dlužníka jsou po splatnosti déle jak 30 kalendářních dnů

1.3. dlužník není schopen tyto závazky plnit ustanovením § 3 odst. 2 IZ stanoveny 4 vyvratitelné právní domněnky: 

dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků



dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti



není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí



dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud

dlužník má možnost v rámci rozhodování o úpadku dokázat, že uvedené domněnky neosvědčují jeho úpadek – tedy, že dlužník je schopen svoji „druhotnou“ platební neschopnost odvrátit

anebo, že platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a je ji schopen odvrátit do 3 měsíců (ustanovení § 143 odst. 3 IZ)

2. předlužení (ustanovení § 3 odst. 3 IZ)

pouze právnické osoby a podnikající fyzické osoby 2.1. pluralita věřitelů

2.2. souhrn závazků (včetně těch dosud nesplatných) převyšuje hodnotu majetku nutno zohlednit další provoz podniku a správu majetku dlužníka (toto ustanovení je třeba vykládat restriktivně) osvědčenou zastavením exekuce prodejem podniku 3. hrozící úpadek ustanovení § 3 odst. 4 IZ – důvodný předpoklad, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků

ochrana dlužníka ve finančních potížích – udržet provoz a celistvost podniku dlužníka

Procesní a jiné způsoby jeho řešení zákonné způsoby řešení úpadku  prohlášením konkurs řešení likvidační ustanovení § 244 IZ – zjištěné pohledávky věřitelů jsou zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetku dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají  povolením reorganizace řešení sananční (propodnikové) ustanovení § 316 odst. 1 IZ – postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření podniku podle reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou ze strany věřitelů obsahuje soukromoprávní prvky

 povolením oddlužení řešení sanační (spotřebitelské)

zpeněžení majetku dlužníka nebo plnění dlouhodobého splátkového kalendáře s možností osvobození od splnění zbytku závazků b) smluvní řešení

 instituty závazkového práva dohoda o změně obsahu (odklad nebo rozložení splatnosti dluhů) převzetím části dluhů třetím subjektem přistoupením k závazku třetím subjektem poskytnutím dodatečného zajištění závazku  podnikatelské řešení restrukturalizací pohledávek převodem majetku dlužníka řízené financování podniku navýšení základního kapitálu právnické osoby

2. Insolvenční právo

Předmět právní úpravy § 1 odst. 1 IZ ▫ řešení úpadku ▫ soudní cestou ▫ zjištění a uspokojení majetkových nároků více věřitelů přerozdělení majetku dlužníka ▫ nejvyšší a zásadně poměrné uspokojení

Funkce insolvenčního práva  sankční kapitalizace majetku dlužníka (rychlá a bez ingerence dlužníka)  očistná

vyloučení dlužníků z podnikatelského prostředí spojeno s konkursem nebo skončením řízení pro nedostatek majetku dlužníka  zrušení právnické osoby ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník  zánik živnostenského oprávnění ustanovení § 262 IZ ve spojení s ustanovením § 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání  překážka výkonu funkce statutárního orgánu ustanovení § 153 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník



sanační narovnání majetkových vztahů dlužníka bez jeho ekonomické likvidace

dlužníkovi jsou ponechána dispoziční oprávnění a je zachována činnost jeho podniku 

sociální

zamezení ztrát pracovních míst a intervencí ze strany státu připuštěni účasti odborové organizace působící u dlužníka

Prameny insolvenčního práva zákon č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v textu prezentace jen jako IZ účinnost od 1. 1. 2008 řízení zahájená před tímto datem budou provedena dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (ustanovení § 432 odst. 1 IZ) zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (mezinárodní příslušnost se řídí místem hlavního zájmu dlužníka) vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o nahraných jejich nutných výdajů

Vztah k ostatním právním předpisům zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorem a exekuční činnosti ▫ přiměřené použití ustanovení upravující sporné řízení a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ▫ ustanovení upravující výkon rozhodnutí nebo exekuci se použijí jen na základě výslovného odkazu IZ ▫ jen pokud není výslovně vyloučeno IZ nebo to není v rozporu se zásadami insolvenčního řízení zvláštní soudní řízení (obsahuje jak prvky nalézacího, tak prvky vykonávacího řízení) nejde o dvoustranné kontradiktorní řízení obsahuje řadu hmotněprávních institutů

Zásady insolvenčního řízení (ustanovení § 5 IZ)  spravedlnost, rychlost, hospodárnost a dosažení co nejvyššího uspokojení věřitelů kolektivní řešení – společný zájem věřitelů je nadřazen zájmům jednotlivce  pari passu – obdobného zacházení se všemi věřiteli (nevylučuje rozdělení věřitelů do více skupin)  pro rata – poměrného uspokojení všech věřitelů  ochrana práv věřitelů nabytých v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení

 zákaz uspokojení pohledávek mimo insolvenční řízení

Insolvenční rejstřík  veřejně přístupný, každý má právo do něj nahlížet (ustanovení § 419 odst. 2 IZ) https://isir.justice.cz  slouží ke zveřejnění všech písemností vydaných v insolvenčním řízení

se zveřejněním je zpravidla spojena „účinnost“ rozhodnutí insolvenčního soudu (ustanovení § 89 odst. 1 IZ) latentní povinnost každého sledovat stav zápisů v insolvenčním rejstříku

údaje jsou přístupné po dobu 5 let ode dne skončení insolvenčního řízení

3. Subjekty insolvenčního řízení

Insolvenční soud soud, před nímž probíhá insolvenční řízení a který rozhoduje o opravných prostředcích [ustanovení § 2 písm. b) IZ]  vydává rozhodnutí (včetně rozhodnutí o incidenčních sporech) rozhoduje usnesením (incidenční spory rozsudkem)  vykonává dohled nad postupem a činností ostatních subjektů na návrh insolvenčního správce anebo věřitele muže zrušit usnesení schůze věřitelů věcná a místní příslušnost  krajský soud (včetně incidenčních sporů a sporů o náhradu škody související s insolvenčním řízením)  obecný soud dlužníka

Insolvenční správce zástupce všech věřitelů přednost společného zájmu věřitelů (ustanovení § 2 písm. j IZ) před zájmy jednotlivých věřitelů nebo vlastními zájmy

 jednání insolvenčního správce nepřímé zastoupení dlužníka insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo dispoziční oprávnění k majetkové podstatě  úplata insolvenční správce má nárok na odměnu a náhradu výdajů uspokojuje se přednostně z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; garance státu v případě nedostatku majetku

Právo vykonávat činnost insolvenčním správce zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích na základě povolení Ministerstva spravedlnosti 

fyzická osoba nebo veřejná obchodní společnost (ohlášený společník)



svéprávnost



bezúhonnost



vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu



složení zkoušky insolvenčního správce



zaplacení správního poplatku



smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu

Ustanovení insolvečního správce obligatorní výrok rozhodnutí o úpadku [ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) IZ] rotační systém (zaveden zákona č. 294/2013 Sb., tzv. „velká revizní novela“)  dle obvodu krajského soudu  oddlužení – dle obvodu okresního soudu  reorganizace – insolvenční správci se zvláštním povolení zvláštní způsob určení osoby insolvenčního správce  osoba určená v reorganizačním plánu  insolvenční správce osoby, která tvoří s dlužníkem koncern nominační systém  nelze ustanovit správce rotačním systémem  zvláštní okolnosti odůvodněné dosavadním stavem insolvenčního řízení na první schůzi věřitelů konané po přezkumném jednání mají možnost se věřitelé usnést prostou většinou hlasů na změně insolvenčního správce

Součinnost poskytovaná insolvenčnímu správci široký okruh subjektů (orgány veřejné správy, notáři, soudní exekutoři, finanční instituce) na základě písemné žádosti, ke které přiloží rozhodnutí o ustanovení do funkce jakým způsobem je poskytnuta (příkladný výčet ustanovení § 44 IZ)



sdělení údajů o majetku dlužníka v rozsahu, v jakém by je dotázaný subjekt poskytl dlužníkovi



v procesní lhůtě bez zbytečného odkladu



bezplatně (náhrada hotových výdajů)

Povinnosti insolvenčního správce postupovat svědomitě a s odbornou péčí předkládat písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení – a to nejméně jednou za 3 kalendářní měsíce zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu své funkce

objektivní odpovědnost za újmu

Státní zastupitelství může vstoupit do insolvenčního řízení, incidenčního sporu anebo moratoria hájí zájmy státního zřízení

Dlužník účastník insolvenčního řízení vyňaty z působnosti:  stát a územně samosprávné celky,  Česká národní banka,  Všeobecná zdravotní pojišťovna a zdravotní pojišťovny, po dobu, po kterou jsou nositeli povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění,  Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry,  veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení,  veřejné vysoké školy,  právnické osoby, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil,  finanční instituce, po dobu, po kterou jsou nositeli licence nebo povolení  politické strany nebo politická hnutí v době vyhlášených voleb

ustanovení § 229 odst. 3 IZ dlužník je oprávněn nakládat se svým majetkem (majetkovou podstatou) do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a v době od povolení reorganizace nebo od povolení oddlužení dispoziční omezení dlužníka 

zákonné omezení v nakládání s majetkem dlužníka (ustanovení § 111 IZ)

od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení výjimku tvoří provoz podniku v rámci obvyklého hospodaření, uspokojování základních životních potřeb, odvracení hrozící škody a uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou právní úkony učiněný v rozporu s tímto zákazem je stiženo sankcí v podobě neúčinnosti (povinnost vydat plnění poskytnuté dlužníkem do majetkové podstaty nebo poskytnout rovnocennou náhradu – ustanovení § 236 IZ)

 ustanovení předběžného správce (provádí opatření ke zjištění a zajištění dlužníkova majetku) spojeno se širším omezením v nakládání s majetkem dlužníka

přijímá veškerá plnění z pohledávek dlužníka  rozhodnutím soudu předběžné opatření, které zakáže dlužníkovi nakládat s určitými věcmi a právy blíže viz výkladové stanovisko č. 1 Expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo http://insolvencni-zakon.justice.cz/downloads/vykladove_stanovisko_01_2008.pdf

Likvidátor dlužníka oprávněni v rozsahu, v jakém nepřišla na insolvenčního správce

Věřitel účastník insolvenčního řízení pouze ti věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči věřiteli účastenství věřitele končí 

právní mocí usnesení o odmítnutí pohledávky [vadná (po marné výzvě odstranění vady) nebo opožděná přihláška, popřená pohledávka]



právní mocí usnesení, kterým vezme soud na vědomí zpětvzetí přihlášky (možnost vstupu do řízení osoby, která uspokojila pohledávku za dlužníka)



uspokojením pohledávky



skončením insolvenčního řízení

Věřitelské orgány 1. schůze věřitelů hlavní věřitelský orgán (jmenuje členy věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů) vyhradit jiné pravomoci věřitelských orgánů svolává jej a řídí insolvenční soud hlasovací právo  kvórum – není stanoveno, postačuje řádné oznámení o svolání schůze  přijetí rozhodnutí – prostá většina hlasů přítomných věřitelů počítaná podle výše pohledávek [kvalifikovaná (2/3) většina v případě vyhrazení pravomocí]  zákaz hlasování ve vlastní věci (nikoliv koncern a osoba blízká)  nepřísluší určitým skupinám věřitelům (ustanovení § 51 odst. 4 IZ)  nutný souhlasem schůze věřitelů nebo insolvenčního soudu u pohledávek popřených (nepřihlíží se k popření dlužníka a jiných věřitelů)

2. věřitelský výbor povinně je vytvářen v případě více než 50 přihlášených věřitelů, pokud nejde o nepatrný konkurs anebo oddlužení (není-li ustanoven, vykonává jeho působnost insolvenční soud) složení  rovnoměrné zastoupení zajištěných a nezjištěných věřitelů  není důvod pochybovat o nepodjatosti (vyvratitelná domněnka osoby blízké, vedoucích zaměstnanců, společníků právnických osob) kompetence věřitelského výboru  chrání společný zájem věřitelů  dohlíží na činnost insolvenčního správce a poskytuje mu podporu  vykonává kontrolu nad majetkovou podstatou  vyslovuje souhlas s hrazením nákladů z majetkové podstaty  plní další úkoly stanovené tímto zákonem (zejména uděluje souhlas se zvolenou formou prodeje majetku)

3. zástupce věřitelů

4. Přihláška pohledávky

způsob uplatnění pohledávky za dlužníkem [ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) IZ] ▫ přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, pohledávky vykonatelné anebo již exekučně vymáhané ▫ přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (podmíněná pohledávka – § 183 odst. 3 IZ) přihláška má z hlediska běhu hmotněprávních lhůt stejné účinky jako podání žaloby (promlčecí a prekluzivní lhůty neběží) – ustanovení § 109odst. 3 a 173a IZ

uspokojení bude dosaženo  z rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku v rámci konkursu  plněním reorganizačního plánu

 plněním při oddlužení

Náležitosti přihlášky  obecné náležitosti podání  důvod vzniku pohledávky  výše přihlašované pohledávky (nutnost vyčíslit v Kč – tedy i peněžitou pohledávku) způsob plnění peněžité pohledávky ▫ jistina ▫ smluvní úrok ▫ úrok z prodlení ▫ náklady na uplatnění pohledávky  případně označit druh zajištění a dobu jeho vzniku přihlášku pohledávky lze podat pouze na předepsaném formuláři (https://isir.justice.cz/isir/ forms/Prihlaska_pohledavky.pdf)

Lhůta pro podání přihlášek soud má povinnost učinit výzvu k podávání přihlášek obligatorní výrok rozhodnutí o úpadku [ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) IZ] 

od okamžiku zahájení insolvenčního řízení

 ▫ ▫

do konce lhůty stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku 2 kalendářní měsíce 30 kalendářních dní, pokud je zjištění úpadku spojeno s povolením oddlužení

 pohledávky z trestné činnosti – kdykoliv za řízení, pokud byl majetek dlužníka zajištěn v trestním řízení a zajištění v době podání přihlášky trvá opožděná přihláška (ustanovení § 173 odst. 1 IZ) insolvenční soud k ní nepřihlíží a pohledávky se neuspokojuje

Typologie pohledávek 1. pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení ustanovení § 170 IZ 

smluvní úroky, úrok z prodlení a poplatek z prodlení za dobu po rozhodnutí o úpadku, nejde-li o zajištěnou pohledávku (§ 171 IZ)



pohledávky věřitelů z darovacích smluv



mimosmluvní sankce, s výjimkou penále na daních a zákonném pojištění



smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku



náklady účastníků insolvenčního řízení

2. pohledávky uspokojované v insolvenčním řízení 2.1. pohledávka zajištěného věřitele pohledávka, která je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty ▫ taxativní výčet ustanovení § 2 písm. g) IZ zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy ▫ pohledávky na náhradu újmy zajištěné v trestním řízení nutno dovolat se zajištění v rámci přihlášky (ustanovení § 166 IZ)

zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění plně uspokojují z výtěžku zpeněžení v průběhu řízení (ustanovení § 204 IZ) pro pořadí uspokojení více zajištěných věřitelů je rozhodující doba vzniku zajištění pokud hodnota zajištění nepostačuje, považuje se pohledávka za nezajištěnou

2.2. pohledávky zapodstatové uspokojují se v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (možnost podání žaloby na plnění – ustanovení § 203 odst. 4 IZ) uplatňují se písemným podáním (nikoliv přihláškou) vůči osobě s dispozičními oprávněními

 pohledávky za majetkovou podstatou pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení (ustanovení § 168 odst. 1 IZ) náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce, likvidátora dlužníka a členů věřitelského výboru, náhrad zálohy na náklady insolvenčního řízení, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria, pohledávky věřitelů z úvěrového financování pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku (ustanovení § 168 odst. 2 IZ) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, daně, poplatky, cla, zákonné pojistné)

 pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (ustanovení § 169 IZ)

pracovněprávní pohledávky, výživné, náhrada újmy vzniklá na zdraví, veřejnoprávní pohledávky, pohledávky účastníků z penzijního připojištění 2.3. (běžné) pohledávky přihlášených věřitelů

pohledávky se uspokojují poměrně vzhledem k výši všech přihlášených pohledávek dle upraveného seznamu přihlášených pohledávek 2.4. podřízené pohledávky

smluvní ujednání o pořadí uspokojení pohledávek 2.5. pohledávky společníků nebo členů dlužníka společníci a členové jsou vždy věřiteli posledními v pořadí (tzv. reziduální vlastníci)

neuplatňují se přihláškou, pouze se oznamují insolvenčnímu správci

Seznam přihlášených pohledávek ustanovení § 189 IZ  sestaven insolvenčním správcem  zveřejňuje se v insolvenčním rejstříku  účastníci insolvenčního řízení jsou oprávnění nahlédnout do dokladů, na základě nichž byl utvořen upravený seznam přihlášených pohledávek výsledek přezkumného jednání exekučním titulem – ohledně pohledávek, které dlužník účinně nepopřel (ustanovení § 312 odst. 4 IZ)

Přezkum přihlášených pohledávek za správnost údajů uvedených v přihlášce odpovídá věřitel sankce spojené s uplatněním nepřiměřené pohledávky (rozdíl mezi přihlášenou a skutečnou pohledávkou činí více jak 50%)  k učiněné přihlášce se vůbec nepřihlíží nebo se nepřihlíží k jejímu zajištění

 insolvenční soud může věřiteli uložit vyplatit do majetkové podstaty částku až do výše odpovídající rozdílu přihlášené a skutečně zjištěné výše pohledávky limity majetkové odpovědnosti věřitele ▫ nevykovávání práv spojených s nezjištěnou výší pohledávky

▫ vzetí přihlášené pohledávky zpět před rozhodnutím o popěrné žalobě přezkumné jednání probíhá před insolvenčním soudem – termín a místo konaní je obligatorním výrokem rozhodnutí o úpadku [ustanovení § 136 odst. 2 písm. g) IZ] nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku

Popěrná řízení incidenční spor 1. popěrné důvody  pravost (ustanovení § 193 IZ) přihlášená pohledávka nevznikla nebo zanikla anebo se zcela promlčela.  výši (ustanovení § 194 IZ) závazek dlužníka je nižší než přihlášená částka  pořadí (ustanovení § 195 IZ) pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce anebo se popírá právo na uspokojení pohledávky ze zajištění

2. účinky úspěšného popření pohledávky  popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí  popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky  popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, stejné účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má to stejné účinky jako popření výše pohledávky  popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění

3. aktivní legitimace  insolvenční správce  dlužník  přihlášený věřitel (s účinností ode dne 1. 4. 2011) nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010

podmínky popěrného právo věřitele 

formulářová žaloba



lhůta 3 kalendářních dní před přezkumným jednáním



prejudiciální přezkum žaloby (možnost odmítnout)



nemá vliv na výkon hlasovacího práva přihlášeného věřitele



jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000,00 Kč (nesložení jistoty vede k odmítnutí žaloby)

4. způsob uplatnění popření pohledávky insolvenčním správcem  nevykonatelné pohledávky popření insolvenčním správcem nebo dlužníkem se uvede do seznamu přihlášených pohledávek obrana věřitele spočívá v podání žaloby na určení vůči insolvenčnímu správci předmětem sporu jsou jen skutečnosti skutkové (není možné měnit právní důvodu vzniku či pořadí pohledávky)  vykonatelné pohledávky insolvenční správce nebo věřitel musí podat žalobu na určení uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uvedeny dlužníkem lhůta na podání žaloby činí 30 kalendářních dní od přezkumného jednání, minimálně však 15 kalendářních dní ode dne doručení písemného poučení vydané rozhodnutí je účinné vůči všem procesním subjektům

5. Majetková podstata

Obsah majetkové podstaty jakýkoliv majetek (věci, práva a jiné majetkové hodnoty, včetně plodů), pokud je penězi ocenitelný a převoditelný majetek dlužníka (včetně spoluvlastnictví a společného jmění manželů)  ke dni zahájení insolvenčního řízení v případě dlužnického insolvenčního návrhu ustanovení § 205 odst. 1 IZ  ke dni rozhodnutí o úpadku v případě věřitelského insolvenčního návrhu ustanovení § 205 odst. 2 IZ

a majetek jiných osob než dlužníka, pokud tak stanoví zákon (plnění z neúčinných úkonů) ustanovení § 205 odst. 4 IZ

věci, práva a jiné majetkové hodnoty, na základě nichž má dlužník nárok na plnění demonstrativní výčet ustanovení § 206 IZ  peněžní prostředky,  věci movité a nemovité,  závod, soubor věcí a věci hromadné,  vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,  akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,  obchodní podíl,  dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,  dlužníkova mzda nebo plat, anebo jiné příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci (důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, apod.)

majetek, které nepatří do majetkové podstaty dlužníka majetek, který nelze exekučně postihnout  věci, které dlužník (fyzická osoba) nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, nebo jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly (běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické potřeby a pomůcky, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce);  zůstatek na účtu odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce  technické prostředky, na nichž se vede evidence investičních nástrojů anebo sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů;  nezabavitelná část příjmů ze závislé činnosti v případě přednostních pohledávek;  nezabavitelná část autorských odměn v případě přednostních pohledávek;  peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově;  peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění;

majetek, se kterým lze naložit jen určeným způsobem

součástí majetkové podstaty není majetek třetí osoby daný k zajištění pohledávky dlužníka ani majetek solidárního dlužníka (následný regres lze opět uplatnit jen přihláškou) povinnost plnit do majetkové podstaty ustanovení § 114 a 249 odst. IZ pokud byl ustanoven předběžný správce nebo bylo rozhodnuto o řešení úpadku konkursem

plněním mimo majetkovou podstatu nedojde k zániku závazku

Zjišťování majetkové podstaty seznam majetku – předkládá ho dlužník úplnost prověřuje insolvenční správce  součinnostní oprávnění  oprávnění provést prohlídku bytových a jiných prostor nebo sídla a zjednat si přístup do uzamčených místností a schránek  informační povinnost třetích osob o držbě majetku dlužníka  předvolání k prohlášení o majetku dlužníka (trestněprávní ochrana) povinnost spolupracovat s insolvenčním správce uložena dalším osobám (ustanovení § 210 odst. 2, 3 IZ)  bývalým členům statutárního orgánu právnické osoby (pokud členství zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení)  společníkům, zaměstnancům a členům právnické osoby

Soupis majetkové podstatu  datum sepsání majetku (účinky omezení dispozičních oprávnění), označení položkou, nezaměnitelná identifikace pojatého majetku  zahrnuje se i majetek, jehož vlastnictví může být sporné  soupis majetku se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku (včetně uvedení osoby, která uplatňuje k majetku právo, které nepřipouští jeho zpeněžení) povinnost insolvenčního správce soupis soustavně doplňovat správu majetkové podstaty vykonává osoba s dispozičními oprávněními (vázanost pokyny zajištěného věřitele ohledně majetku, který slouží k zajištění) ▫ zabránění znehodnocení majetku ▫ účelné využívání majetku ▫ vymožení pohledávek dlužníka

Zpeněžení majetkové podstaty ustanovení § 283 odst. 1 IZ (převedení veškerého majetku, který náleží do majetkové podstaty, na peníze za účelem uspokojení věřitelů)  využití peněžní hotovosti a disponibilního zůstatku na bankovních účtech  úplatné postoupení pohledávek dlužníka  prodej majetku dlužníka A. ocenění majetku  provádí insolvenční správce v součinnosti s dlužníkem (účetnictví dlužníka a další dostupné informace)  přibrání znalce ▫ na základě žádosti věřitelského výboru (náklady nesou věřitelé) ▫ obtížně ocenitelný majetek ▫ majetek dotčený zajištěním ▫ podnik nebo zpeněžení celé majetkové podstaty

B. způsoby zpeněžení podstaty souhlas věřitelského výboru

ke zpeněžení lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou či znehodnocením) ustanovení § 286 IZ  veřejná dražba  prodejem movitých a nemovitých věcí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí  prodejem majetku mimo dražbu (souhlas insolvenčního soudu) C. účinky zpeněžení majetkové podstaty  zánik účinků nařízení výkonu rozhodnutí a exekuce  zánik závad váznoucích na majetkové podstatě (předkupní práva, zajišťovací instituty)  nezanikají služebnosti a reálná břemena, pokud nebyla prohlášena za neúčinná  dlužník je povinen vyklidit zpeněžené nemovité věci

D. osoby vyloučené z nabývání majetku z majetkové podstaty  dlužník

 osoby dlužníkovi blízké  osoby, se kterými dlužník tvoří koncern (zápověď trvá 3 roky ode dne skončení insolvenčního řízení)  vedoucí zaměstnanci dlužníka a osoby jim blízké  osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost  společníci dlužníka  akcionáři dlužníka, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu společnosti  prokuristé dlužníka

 členové a náhradníci věřitelského výboru, pokud jim schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty

Excindační řízení incidenční spor  vynětí majetku z majetkové podstaty ▫

věci bagatelní hodnoty, neprodejné věci nebo nedobytné pohledávky – na základě rozhodnutí insolvenčního správce se souhlasem věřitelského výboru

▫

věci, které nenáleží do majetkové podstaty – na návrh dlužníka

 vyloučení věci z majetkové podstaty

do rozhodnutí insolvenčního soudu nesmí být majetek zpeněžen náležitosti vylučovací žaloby ▫ žalobce – osoba, která tvrdí právo, které nepřipouští sepsání majetku do podstaty ▫ žalovaný – insolvenční správce ▫ propadná lhůta 30 kalendářní dnů ode dne doručení vyrozumění o soupisu majetku (musí obsahovat poučení o vylučovací žalobě)

 vyřazení majetku ze soupisu (vyjde najevo, že majetek nenáleží do podstaty)  žaloba z lepšího práva (ustanovení § 225 odst. 6 IZ)

Neplatnost právních úkonů právní jednání je stiženo vadou, se kterou zákon spojuje neplatnost následků jednání (nebyly dodrženy náležitosti právního jednání anebo byly jednáním porušeny zákazy a příkazy obsažené v kogentních normách) výlučná pravomoc insolvenčního soudu (závaznost pravomocných rozhodnutí vydaných před zahájením insolvenčního řízení) účastníkem incidenčního sporu musí být vždy insolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu (možnost odmítnutí insolvenčního správce, pokud nedošlo k obohacení majetkové podstaty)

Neúčinnost právních úkonů generální klausule ustanovení § 235 odst. 1 IZ právní jednání, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkon ostatních, včetně opomenutí dlužníka řízení zahájené podáním odpůrčí žaloby (incidenční spor) žalobce – insolvenčního správce (povinnost podat žalobu, pokud tak rozhodne věřitelský výbor)

stanovena rozhodnutím insolvenčního soudu (ex lege jen v případě přechodu dispozičních oprávnění na insolvenčního správce) lhůta pro podání žaloby – do 1 roku ode dne rozhodnutí o úpadku povinnost vydat plnění poskytnuté dlužníkem do majetkové podstaty nebo poskytnout rovnocennou náhradu (ustanovení § 239 odst. 4 IZ – alternativní petit)

demonstrativní výčet zvláštních podstat  úkony bezplatné nebo bez přiměřeného protiplnění pokud tento úkon vedl k úpadku dlužníka nebo jej dlužník učinil v úpadku ve lhůtě do 1 roku před zahájením insolvenčního řízení mezi osobami blízkými nebo v rámci koncernu (úpadek dlužníka je presumován) – ve lhůtě 3 let před zahájením insolvenčního řízení  úkony zvýhodňující (zvyšující uspokojení – plněno před splatností, prominutí dluhu, zajištění závazku) pokud tento úkon vedl k úpadku dlužníka nebo jej dlužník učinil v úpadku ve lhůtě do 1 roku / 3 let před zahájením insolvenčního řízení  úmyslně zkracující úkony tento úmysl musí být znám druhé straně (známost se presumuje mezi osobami blízkými a osobami v rámci koncernu) úkon musel být učiněn v 5 letech před zahájením insolvenčního řízení

6. Insolvenční návrh

dispoziční zásada (ustanovení § 97 odst. IZ) řízení je zahájeno dnem, kdy insolvenční návrh dojde příslušnému soudu soud oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou (ustanovení § 101 odst. 1 IZ)



zveřejní se do 2 pracovních hodin soudu v insolvenčním rejstříku



doručí se účastníkům řízení



doručí se vybraným subjektům (ustanovení § 102 odst. 1 IZ finanční úřad, celní úřad, úřad práce, OSSZ, obecný soud dlužníka a exekuční orgány)

proti vyhlášce není odvolání přípustné

Náležitosti insolvenčního návrhu soudní podání  obecné náležitosti ustanovení § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (komu je určeno – označení insolvenčního soudu čeho se týká a co sleduje – prohlášení úpadku a způsob jeho řešení kdo je činí, včetně podpisu a datace) zpřísněná formální podoba (ustanovení § 97 odst. 2 IZ)  specifické náležitosti insolvenčního návrhu ustanovení § 103 IZ 

skutečnost osvědčující úpadek (plnění povinnosti tvrzení)



označení důkazů na prokázání úpadku (plnění důkazní povinnosti)



případně navrhnout způsob řešení úpadku (obligatorně v případě dlužnického návrhu na oddlužení)

Aktivní legitimace účastníci insolvenčního řízení

A. věřitel povinnost připojit přihlášku pohledávky B. dlužník

nutno připojit následující listiny 

seznam majetku (včetně pohledávek s uvedením dlužníků)



seznam závazků (osoby, i které uplatňují proti dlužníkovi pohledávky)



seznam zaměstnanců



listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek

C. povinnost podat insolvenční návrh neexistuje obecná povinnost sledovat svoji majetkovou situaci návrhová povinnost tíží právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele (týká se i zákonného zástupce, statutárního orgánu nebo likvidátora právnické osoby) insolvenční návrh se podává bez zbytečného odkladu poté, co:

 se podnikatel dozvěděl o úpadku nebo se o něm při náležité pečlivosti dozvědět měl  byla zastavena exekuce prodejem podniku z důvodu jeho záporné hodnoty nezaniká ani tehdy, je-li insolvenční návrh odmítnut nebo řízení o něm vinou navrhovatele zastaveno sankce za poručení návrhové povinnosti ustanovení § 99 IZ odpovědnost věřiteli za škodu nebo jinou újmu (rozdíl mezi zjištěnou pohledávkou a částkou, kterou věřitel skutečně obdržel)

Záloha na náklady insolvenčního řízení fakultativní možnost (nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak) povinnost k úhradě lze uložit navrhovateli (věřitelský návrh – pohledávka za majetkovou podstatou)

horní hranice 50 000,00 Kč nezaplacení zálohy vede k zastavení řízení nelze požadovat  pohledávka z pracovněprávních vztahů  lze rozhodnout bez zbytečného odkladu o povolení oddlužení

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ustanovení § 109 IZ  pohledávky a jiná práva nemohou být uplatněny žalobou (přihláška pohledávky) nezačínají a neběží hmotněprávní lhůty

 automatic stay  právo na uspokojení ze zajištění lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených IZ  dispoziční omezení dlužníka  nelze provést výkon rozhodnutí nebo exekuci ohledně majetku, který náleží do majetkové podstaty účastníkem exekučního řízení je nadále povinný majetek lze jen exekučně zajistit rozhodnutí vydané v rozporu s tímto zákazem může insolvenční soud zrušit

Moratorium poskytnutí prostoru pro vyjednání smluvního či propodnikového řešení úpadku nebo hrozícího úpadku možnost udržet provoz a celistvost podniku dlužníka

klíčové ustanovení § 122 IZ 

umožňuje přednostně hradit pohledávky související se zachováním provozu podniku vzniklé do 30 kalendářních dnů před vyhlášením moratoria



nelze vypovědět smlouvy na dodávku energií a surovin nebo od nich odstoupit z důvodu prodlení, pokud jsou za období moratoria řádně hrazeny



nelze vydat rozhodnutí o úpadku



zůstávají zachovány účinky zahájení insolvenčního řízení

podmínky pro vyhlášení moratoria návrh může podat pouze dlužník – podnikatel (právnická osoba nesmí být v likvidaci)

nebylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu není návrhem sledován nepoctivý záměr písemný souhlas většiny věřitelů (podle výše pohledávek) propadná lhůta pro podání návrhu ▫ před zahájením insolvenčního řízení (předúpadkové moratorium) ▫ do 7 kalendářních dnů od podání dlužnického návrhu ▫ do 15 kalendářních dnů od doručení věřitelského návrhu trvání moratoria  od okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku  po dobu maximálně 3 kalendářních měsíců

 zrušení soudem (na návrh většiny věřitelů)

7. Rozhodnutí o úpadku

Rozhodnutí o insolvenčním návrhu insolvenční soud 

zkoumá insolvenční návrh



rozhoduje, zda je dlužník v úpadku



a pokud ano, rozhoduje, jakým způsobem bude úpadek řešen

výlučná pravomoc soudu jen insolvenční soud může rozhodnout o úpadku a způsobu jeho řešení dlužním musí mít možnost se vyjádřit k insolvenčnímu návrhu

Rozhodnutí o úpadku pokud je zjištěn úpadek (ustanovení § 136 IZ) na základě osvědčených skutečností nebo provedeného dokazování odvolání může podat pouze dlužník proti rozhodnutí vydanému k návrhu podanému věřitelem obsahové náležitosti rozhodnutí  zjištění úpadku anebo hrozícího úpadku  ustanovení insolvenčního správce  výzva k podávání přihlášek  výzva věřitelům, aby sdělili zajištění na majetku dlužníka  určení místa a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání

 povinnost sestavit seznam majetku a závazků, pokud tak dosud dlužník neučinil

Účinky rozhodnutí o úpadku  přechod oprávnění nakládat s majetkouvou podstatou na insolvenčního správce jen v rozsahu dispozičního omezení dlužníka zůstávají zachovány účinky předběžného opatření  omezení možnosti započtení pohledávek věřitelů  pokud se pohledávky střetnou nejpozději před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku  pouze přihlášený věřitel (jednostranné započtení)  nezískal pohledávku neúčinným úkonem  v době nabytí pohledávky nevěděl o dlužníkově úpadku  uhradil splatnou pohledávku v rozsahu, který převyšuje započitatelnou výši pohledávky  zůstávají zachovány účinky zahájeného insolvenčního řízení

 přerušují se soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které mají být uplatněny přihláškou anebo se neuspokojují v rámci insolvenčního řízení  nemohou být vydány rozhodnutí dopadající na majetkovou podstatu (neplatí v rozsahu zajištění majetku v trestním řízení)

 nelze zahájit nové soudní anebo rozhodčí řízení  nelze zahájit vykonávací řízení (exekuční návrh nutno zamítnout)

Jiná rozhodnutí o insolvenčním návrhu zanikají účinky zahájeného insolvenčního řízení (ustanovení § 146 IZ) odvolání může podat jen navrhovatel A. odmítnutí návrhu

ustanovení § 128 odst. 1 a 2 a § 128a IZ  návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo je neurčitý nebo nesrozumitelný, insolvenční soud odmítne, pokud nelze pro tyto nedostatky rozhodnout (výzva k opravě návrhu není možná)

 není doplněn insolvenční návrh o požadované přílohy  šikanózní (zjevně bezdůvodný) návrh

B. zpětvzetí návrhu až do doby rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o návrhu

věřitel může pro tutéž pohledávku podat návrh po uplynutí 6 kalendářní měsíců (ustanovení § 129 IZ) C. zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení ustanovení § 142 písm. b) IZ D. zamítnutí návrhu

ustanovení § 143 IZ úpadek dlužníka nebyl osvědčen nebo dokazováním prokázán návrh nelze zamítnout pro nedostatek majetku (nepatrný konkurs)

Lhůty pro rozhodnutí 1. zkoumání náležitostí insolvenčního návrhu formální vady podání – není k návrhu přihlíženo obsahové vady podání a v řízení nelze pokračovat – odmítnutí návrhu není činěna výzva k odstranění vad podání neprodleně, nejpozději do 7 kalendářních dnů nejsou-li připojeny přílohy, stanoví soud lhůtu k jejich předložení nesmí být další jak 7 kalendářních dnů v případě věřitelského návrhu, může tuto povinnost insolvenční soud uložit dlužníkovi

2. rozhodnutí o úpadku  úpadek je osvědčen v dlužnickém návrhu soud rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 kalendářních dnů  věřitelský návrh soud do 10 kalendářních dnů učiní výzvu dlužníkovi, aby se  k návrhu vyjádřil – neodporuje-li, rozhodne soud bez jednání  předložil seznamu majetku a závazků, je-li to nezbytné k prokázání úpadku 3. rozhodnutí o řešení úpadku  spojeno s rozhodnutím o úpadku

 do 30 kalendářních dnů v případě předložení návrhu na oddlužení v řízení zahájeném věřitelským návrhem  do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku o předchozí schůzi věřitelů

Šikanózní insolvenční návrh věřitelský (ustanovení § 128a IZ) ▫ k pohledávce navrhovatele se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží

▫ opětovně podaný insolvenční návrh ▫ zjevně sleduje zneužití práva anebo dlužnický (odborná veřejnost)

prostředky ochrany  předběžné opatření k vyloučení účinků zahájeného řízení [ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ] insolvenční soud může rozhodnout i bez návrhu  uložit navrhovateli (věřiteli) složení jistoty [ustanovení § 82 odst. 2 písm. c) IZ]

 náhrada škody domněnka zavinění

pokud nebyl návrh zamítnut z důvodu splnění závazků osvědčujících úpadek prekluzivní lhůta 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zastavení za poskytnutí náhrady škody ručí členové statutárního orgánu

Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku dokud není rozhodnuto o způsobu řešení úpadku  nebyl osvědčen úpadek  není žádný přihlášený věřitel a jsou uspokojeny pohledávky za podstatou  souhlas věřitelů a insolvenčního správce (nalezeno smluvní řešení)

Stanovení způsobu řešení úpadku  společně s rozhodnutím o úpadku  prohlášen konkursu vyloučeny ostatní způsoby řešení úpadku  schválena reorganizace pokud dlužník společně s insolvenčním návrhem předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů  povoleno oddlužení pokud dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení (a splňuje podmínky pro povolení oddlužení)  samostatné rozhodnutí soud rozhodne o způsobu řešení na schůzi věřitelů  pokud pro něj hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů,  anebo pokud pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů

8. Konkurs

Význam tohoto způsobu řešení úpadku ustanovení § 244 IZ zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty a neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají

všeobecný způsob řešení úpadku nastává v případě nesplnění předpokladů pro ostatní způsoby řešení úpadku, a to i v jejich průběhu nebo po jejich neúspěšném skončení

Účinky prohlášení konkursu mají umožnit kapitalizaci majetku (zablokování a separace majetku dlužníka a jeho následný prodej) nesplatné pohledávky proti dlužníku se považují za splatné nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům A. majetková sféra dlužníka  přerušuje se likvidace právnické osoby anebo končí nucená správa nekončí provoz dlužníkova podniku (prodejem podniku nebo rozhodnutím soudu)  na insolvenčního správce přechází dispoziční oprávnění 

neúčinnost právních úkonů dlužníka ex lege po přechodu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou



odmítnutí daru nebo dědictví jen se souhlasem insolvenčního správce



aktivní legitimace insolvenčního správce pro uplatnění nároku

B. závazkové vztahy  zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka  pověření, plné moci, prokury  návrhy na uzavření smlouvy, které nebyly dosud přijaty  synallagmatické smlouvy pokud nebyly zcela splněny oběma smluvními stranami insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat protiplnění, anebo může odmítnout plnění  výpůjčka insolvenční správce je oprávněn žádat vrácení věci před uplynutím stanovené doby

 nájem insolvenční správce je oprávněn vypovědět nájemní smlouvu ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, avšak výpovědní lhůta může činit maximálně 3 měsíce nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu právo nájemce na přednostní koupi předmětu nájmu z majetkové podstaty za obvyklou cenu

C. probíhající řízení přerušují se majetkové spory (pokud již nejsou přerušena rozhodnutím o úpadku)

pokračovat lze jen na návrh insolvenčního správce insolvenční správce se stává účastníkem řízení, která se nepřerušují:  trestní řízení  dědické řízení  řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela;  řízení o výživném nezletilých dětí;  řízení ve věcech ochrany osobnosti anebo ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby  řízení ve věcech veřejných rejstříků  řízení ve věcech kapitálového trhu  řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce (nemohou být ale provedena)  řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem

D. Zánik společné jmění manželů předlužené společné jmění (závazky náležející do společného jmění manželů jsou vyšší než majetek) se nevypořádává nepřihlíží se ke smluvním úpravám společného jmění manželů po dobu trvání konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů vypořádání společného jmění  insolvenční správce může uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění s manželem dlužníka  insolvenční správce vstupuje do řízení o vypořádání společného jmění manželů  část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá vždy do majetkové podstaty  pohledávka manžela vzniklá při vypořádání se považuje za přihlášenou pohledávku

Činnost správce po prohlášení konkursu  mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu prohlášení konkursu (pokud dlužník vede účetnictví)  sestavení seznamu přihlášených pohledávek (účast na přezkumném jednání a popěrných řízeních)  soupis majetkové podstaty (zjišťování, excindační spory a spory o odpůrčí žalobě, zpeněžování majetku)  zpráva o hospodářské situaci dlužníka (zásadní podklad pro schůzi věřitelů)  účast na schůzi věřitelů

schůze věřitelů rozhoduje i o poskytnutí plnění z majetkové podstaty pro úhradu odůvodněných existenčních potřeb rodiny dlužníka  zprávy o průběhu zpeněžení majetkové podstaty podklad pro částečný rozvrh výtěžku konkursu

 konečná zpráva rekapitulace průběhu insolvenčního řízení  výdaje vynaložené se správou majetkové podstaty  vyúčtování odměny a výdajů insolvenčním správce  výnosy zpeněžení majetkové podstaty  přehled již poskytnutého plnění  uvedení majetku, který se nepodařilo zpeněžit předkládá se v závěru zpeněžení majetkové podstaty přezkoumává ji insolvenční soud zveřejňuje se vyhláškou

účastníci mají možnost podat námitky do 15 kalendářních dní o námitkách se rozhoduje na jednání  výplata výtěžku zpeněžení majetkové podstaty  uzavření účetních knih a splnění daňových povinností

Rozvrhová jednání určení částek, které mají být vyplaceny věřitelům z výtěžku zpeněžení návrh předkládá insolvenčního správce, rozvrh výtěžku potvrzuje insolvenční soud A. uspokojení zajištěných věřitelů

po zpeněžení zajištěného majetku ostatní věřitelé a dlužník mohou podat námitky proti návrhu na výplatu výtěžku po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení

ve zbytku své pohledávky ztrácení postavení zajištěných věřitelů B. částečný rozvrh se souhlasem věřitelského výboru

umožňuje-li to stav výtěžku zpeněžení majetkového podstaty

C. nedostatečný výtěžek konkursu zákonné pořadí pohledávek



odměna a hotové výdaje insolvenčního správce



pohledávky vzniklé za trvání moratoria



pohledávky věřitelů z úvěrového financování



poměrně náklady spojené se správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku



pohledávky na výživném



pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví



poměrně ostatní zapodstatové pohledávky

D. rozvrhové usnesení po právní moci insolvenční správce vyplatí výtěžek konkursu věřitelům lhůtu ke splnění stanoví insolvenční soud (maximálně 2 měsíce) E. další rozvrhové jednání sporné pohledávky

▫ pohledávky, kterých se týká odvolání proti konečné zprávě ▫ pohledávky ohledně nichž nebyl skončen incidenční spor nespotřebované výlohy na ukončení řízení

Zrušení konkursu soudní rozhodnutí 

pokud se zjistí, že úpadek dlužníka nebyl osvědčen



není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny



splněním rozvrhového usnesení



zcela nepostačující majetek dlužníka pro uspokojení věřitelů



se souhlasem všech věřitelů a insolvenčního správce

dochází k zániku účinků prohlášení konkursu (nikoliv účinky, u kterých není možné navrácení) upravený seznam pohledávek je exekučním titulem (promlčecí doba 10 let ode dne právní moci usnesení o zrušení konkursu) s výjimkou případů zrušení dlužníka, který je právnickou osobou

Nepatrný konkurs procesní způsob řešení menších konkursů  fyzická osoba, která není podnikatelem  podnikatelé, u nichž nebyl zjištěn obrat za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 miliony korun a nemají více než 50 věřitelů postup při nepatrném konkursu ustanovení § 315 IZ (nerozhodne-li schůze věřitelů jinak)  postačuje ustanovení zástupce věřitelů  nevyžaduje se souhlas s  dohodou o vypořádání společného jmění manželů  k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat  při přezkumném jednání lze projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů

9. Reorganizace

Pojem reorganizace ustanovení § 316 odst. 1 IZ  postupné uspokojování pohledávek věřitelů

 při zachování provozu dlužníkova podniku  zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření podniku podle reorganizačního plánu  s průběžnou kontrolou ze strany věřitelů

způsobilý subjekt  podnikatel (propodnikové – sanační řešení úpadku) nejde o právnickou osobu v likvidaci, obchodníka s cennými papíry anebo osobu oprávněnou obchodovat na komoditní burze

▫

obrat ve výši minimálně 50 milionů Kč v předchozím účetním období anebo nejméně 50 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru

▫

souhlas nadpoloviční většiny všech zajištěných a všech nezajištěných věřitelů

Specifika reorganizace  zachovány původní termíny splatnosti závazků a pohledávek  dispoziční oprávnění svědčí dlužníkovi (podává písemnou zprávu o stavu reorganizace) insolvenční správce vykonává dohled na činností dlužníka právní úkony mající zásadní význam pro správu nebo obsah majetkové podstaty schvaluje věřitelský výbor  pozastavuje se výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka

působnosti přebírá insolvenční správce zůstává zachování právo jmenovat statutární orgány, pokud návrh na povolení reorganizace podal dlužník

 účinností reorganizačního plánu zanikají práva všech věřitelů a práva třetích osob k majetku náležejícího do majetkové podstaty ustanovení § 356 IZ za věřitele dlužníka a se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu  lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávek stanovených reorganizačním plánem

Povolení reorganizace  nesmí být sledován nepoctivý záměr ▫ v posledních 5 letech probíhalo insolvenční, ve kterém byl zjištěn úpadek ▫ v posledních 5 letech probíhalo trestní řízení, které skončila pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové anebo hospodářské povahy ▫ dlužník, zákonný zástupce, statutární orgán

 překážka litispendence  věřitelský návrh nebyl schválen schůzí věřitelů

Reorganizační plán ustanovení § 338 odst. 1 IZ ▫ vymezuje právní postavení dotčených osob ▫ uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli

přednostní právo na sestavení má dlužník, pokud se schůze věřitelů neusnese jinak nejpozději ve lhůtě 120 dní od rozhodnutí o povolení reorganizace náležitosti reorganizačního plánu

 rozdělení věřitelů do skupin (příkladmý výčet § 337 odst. 2 IZ) ▫

každý zajištěný věřitel

▫

společníci nebo členové družstva (považují se za věřitele – stanovena fikce, že pohledávky z účasti ve společnosti jsou nulové)

▫

věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizací dotčeny

▫

financující“ věřitelé

 určení, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách v každé skupině mají být věřitelé se shodným právním postavením a se shodnými hospodářskými zájmy, žádnému z věřitelů nesmí být poskytnuty zvláštní výhody  určení způsobu reorganizace  určení opatření k plnění reorganizačního plánu (zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou)  údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části  uvedení osob, které se budou podílet na reorganizaci ▫

financování reorganizačního plánu

▫

převzetí dlužníkových závazků

▫

zajištění splnění dlužníkových závazků

 vliv reorganizačního plánu na zaměstnanost v dlužníkově podniku  jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace  zajištění pohledávek z incidenčních sporů a podmíněných pohledávek

Schválení reorganizačního plánu  schůze věřitelů hlasuje se ve skupinách věřitelů určených reorganizačním plánem

 nutný souhlas většiny věřitelů  skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizací dotčeny, automaticky vyslovuje souhlas podkladem pro rozhodnutí je zpráva o reorganizačním plánu (obsahuje zhodnocení dopadu na věřitele – podle skupin)

 rozhodnutím insolvenční soud  soulad reorganizačního plánu se zákonem  sleduje poctivý záměr

 přijetí každou skupinou věřitelů není-li přijat některou ze skupin věřitelů, zkoumá soud spravedlivost reorganizačního plánu (rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou, obdobné zajištění pohledávky)

postačuje jen přijetí jednou skupinou ▫ věřitel obdrží plnění shodné či vyšší než v případě prohlášení konkursu ▫ jsou uspokojeny pohledávky za majetkovou podstatou (pohledávka z úvěrového financování) rozhodnutí je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení

Způsob provedení reorganizace ustanovení § 341 IZ demonstrativní výčet způsobů (může být uplatněno souběžně několik způsobů)



restrukturalizace pohledávek věřitelů prominutí části dluhů nebo odklad jejich splatnosti



prodejem celé majetkové podstaty anebo prodejem dlužníkova podniku



vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům anebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast



fúzí dlužníka anebo převodem jeho jmění na společníka



vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem (není veřejnou nabídkou)



zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části



změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka

Skončení reorganizace  splněním reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí zachování charakteru pohledávek z úvěrového financování v případě opětovného úpadku dlužníka  zrušením rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu věřitelé se mohou domáhat uspokojení pohledávek v podobě, v jaké existovali před schválením reorganizačního plánu

práva věřitelů a třetích osoba založená reorganizačním plánem nejsou dotčena ▫ poskytnutí zvláštní výhody některému věřiteli (lhůta 6 měsíců) ▫ schválení reorganizačního plánu došlo podvodným jednáním (lhůta 6 měsíců) ▫ trestná činnost (lhůta 3 let)  rozhodnutím o přeměně reorganizace v konkurs ustanovení § 363 IZ – selhání reorganizačního plánu

10. Oddlužení

osobní bankrot (spotřebitelské řešení úpadku) smyslem je poskytnout vybraným dlužníkům možnost zapravení dluhů, a to na základě poctivého přístupu dlužníka k plnění dluhů a s následnou možností odpuštění části dluhů

Specifika tohoto způsobu řešení úpadku transparentní přístup dlužníka ustanovení § 392 IZ  seznamu majetku (opuštěn požadavek ocenění majetku)  seznam závazků

 listiny dokládající údaje o příjmech za poslední 3 roky

omezený okruh účastenství ustanovení § 389 IZ  fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání opuštěna myšlenka nepodnikatelského řešení

možnost uspokojovat věřitele z příjmů z podnikatelské činnosti není rozhodné, zda zaniklo živnostenské oprávnění dlužníka (výkladové stanovisko Expertní skupiny S22 č. 2/2008 ze dne 3. 6. 2008)  právnická osoba, pokud není považována za podnikatele a nemá dluhy z podnikání dluh z podnikání nebrání oddlužení ▫

souhlas věřitele

▫

pohledávka neuspokojená v rámci předchozího konkursního řízení

▫

pohledávka zajištěného věřitele

Návrhu na povolení oddlužení aktivně legitimován je jen dlužník  současně s insolvenčním návrhem

 do 30 dnů od doručení věřitelského návrhu  společný návrh manželů obsahové náležitosti (ustanovení § 391 IZ)

 formulářové podání  označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat  údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech (identifikace osoby, která je ochotna poskytnout dlužníkovi dar anebo mu platit pravidelné peněžité dávky)  údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky  návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší

Podmínky pro povolení oddlužení  výše předpokládaného uspokojení minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (věřitelé mohou souhlasit s nižším plněním) moderační právo soudu v ustanovení § 398 odst. 4 IZ  není sledován nepoctivý záměr příkladný výčet byl opuštěn (související insolvenční řízení či trestná činnosti)  lehkovážný přístup dlužníka nesplnění podmínek vede k prohlášení konkursu – restriktivní výklad (ustanovení § 396, 405 odst. 2 a 418 odst. 1 IZ) rozhodování o povolení oddlužení – v případě pochybností rozhoduje soud ve prospěch dlužníka (podmínky pro povolení oddlužení bude přezkoumány – k námitkám věřitelů – v rámci schůze věřitelů svolené k projednání způsobu řešení oddlužení)

Způsoby provedení oddlužení 1. zpeněžením majetkové podstaty postup dle ustanovení o řešení úpadku konkursem (včetně účinků prohlášení konkursu) majetkovou podstatu tvoří majetek dlužníka ke dni povolení oddlužení ▫ majetek nabytý po povolení oddlužení označený v rozhodnutí insolvenčního soud (§ 412 odst. 1 písm. b IZ) ▫ dispoziční oprávnění svědčí insolvenčnímu správci 2. plněním splátkového kalendáře

měsíční splátky nezajištěným věřitelům v rozsahu jako při exekuci srážkami ze mzdy pro přednostní pohledávky (2/3 princip) splátky rozvrhuje insolvenční správce podle poměru pohledávek rozhodnutí o schválení oddlužení obsahuje příkaz plátci mzdy dlužníka provádět srážky a nevyplácet je povinnému (arrestatorium)

dispoziční oprávnění k majetkové podstatě má dlužníka ▫ včetně exekučně postiženého majetku ▫ exekuce lze zahájit a provést jen pro závazky vzniklé po povolení oddlužení

povinnosti dlužníka při plnění splátkového kalendáře (ustanovení § 412 IZ) 

nezatajovat žádné příjmy (překládat přehled svých příjmů)



mimořádné příjmy použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře



zpeněžit majetek získaný dědictvím nebo darem, majetek z neúčinného právního jednání, majetek neuvedený v seznamu majetku, a použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře



nepřijímat nové závazky, které by nemohl v době splatnosti splnit

3. uspokojení zajištěných věřitelů jen na základě žádosti zajištěného věřitele – z výtěžku zpeněžení zajištění nehlasují o způsobu provedení oddlužení

4. volba způsobu provedení oddlužení schůze věřitelů svolaná za tímto účelem (nutná osobní účast dlužníka) hlasují pouze přihlášení nezajištění věřitelé

přijetí rozhodnutí  prostá většina všech hlasů podle výše pohledávek  rozhodnutí insolvenčního soudu (pokud není dosaženo prosté většiny)

Osvobození od placení zbytku pohledávek  po skončení insolvenčního řízení vztahuje se i na pohledávky nepřihlášených věřitelů, ale i na ručitele dlužníka  pokud dlužník splnil všechny podmínky oddlužení (nesplní-li hranici 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, může být dlužníkovi přiznáno osvobození, pokud uvedené nezavinil a obdržená částka není nižší než plnění, kterého by bylo dosaženo v rámci konkursu)  přiznáno usnesením insolvenčního soudu

osvobození od placení pohledávek se nevztahuje: ▫

zajištěné věřitele, kteří se nedomáhali zpeněžení majetku

▫

peněžitý trest nebo jiné majetkové sankce uložené za spáchání úmyslného trestného činu

▫

náhrada škody způsobená úmyslným porušením právní povinnosti

Zánik a odejmutí osvobozeni následná kontrola po dobu 3 kalendářních let  odejmutí osvobození podvodné jednání dlužníka

poskytnutí zvláštní výhody některému z věřitelů  zániku osvobození ex lege

odsouzení dlužníka pro úmyslný trestný čin

Úpadek finančních institucí bank, úvěrových družstev, institucí elektronických peněz 

obsahuje mezinárodní prvky



insolvenční návrh podává orgán dozoru nebo dohledu nad činností finančních institucí



vyloučení vlivu na věcná práva věřitelů k majetku dlužníka (hypotéční podstata)



pohledávky dle účetnictví dlužníka se považují za přihlášené



výhradním způsobem řešení úpadku je konkurs