Knihovnické lobbování v Česku Vít Richter1 Pojem „lobbování“ má v českém prostředí většinou hanlivý význam a bývá často spojován s řadou korupčních afér, které se odehrávají na místní, krajské, vládní či parlamentní úrovni politiky. To by nás ale nemělo odradit od úsilí hájit a prosazovat zájmy knihoven a jejich uživatelů. Lobbování,2 či v širším kontextu ovlivňování veřejné politiky, je asi stejně tak staré jako politika sama. Lobbování, tj. cílené prosazování svých zájmů ve vztahu k těm, kteří o nich rozhodují, je samozřejmou součástí demokracie a je vlastně reálným vyjádřením plurality zájmů různých společenských skupin. Mnozí lidé se domnívají, že demokracie je pouhou otázkou voleb, ve skutečnosti se však jedná o trvalý proces aktivní účasti na veřejném dění a volby představují pouze počáteční, ale velmi důležitý krok3. Knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby a jsou v naprosté většině financovány z veřejných zdrojů. Jejich činnost a financování je tedy přímo závislé na rozhodování volených zástupců a úředníků. Neměli bychom ale celou problematiku zužovat pouze na snahu o získání peněz. V případě knihoven jde zpravidla nejen o financování, ale především o dlouhodobý proces vysvětlování úlohy knihoven a smyslu jejich veřejné služby. Lobbování či ovlivňování nelze chápat jako jednosměrné působení na politika nebo úředníka, ale jedná se o dialog mezi občany a těmi, kteří nesou odpovědnost za správu věcí veřejných. Svůj úspěch proto nemůžeme spatřovat pouze v získání jednoho příznivého rozhodnutí. Jestliže si na jedné straně stěžujeme na nekompetentnost těch, kteří rozhodují, je to především na nás, abychom do rozhodovacího procesu vnášeli věcné argumenty, poskytovali kvalitní informace a přesvědčivé argumenty. Našim úkolem je prosadit problematiku knihoven do silového pole různých zájmů, aby při konkrétním rozhodování byla vnímána jako něco důležitého. Lobbování může působit také jako zpětná vazba. Klíčové ale je, abychom měli dostatek objektivních a ověřených údajů o názorech a přáních našich uživatelů. S velkou pozorností bychom měli dbát toho, abychom neposkytovali jednostranné a zkreslené informace, které by se mohly velmi rychle obrátit proti nám. V následujícím příspěvku uvedeme několik obecných zásad a zkušeností z ovlivňování vztahu veřejné knihovny a jejího zřizovatele na úrovni obce či města a lobbování knihovnických sdružení za zlepšení podmínek pro činnost knihoven jako celku.
1
PhDr. Vít Richter – riaditeľ Knihovníckeho inštitútu NK ČR, predseda Združenia knihovníkov a informačných pracovníkov ČR, predseda Ústrednej knihovníckej rady. Národní knihovna ČR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1, Tel: +420/221 663 338, Fax: +420/221 663 175, mobil: +420/603 223 627, email:
[email protected], www.nkp.cz, http://knihovnam.nkp.cz/, http://skip.nkp.cz/ 2 Několik definic: Lobbování - přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout. Lobbování - předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit. 3 FRIČ, Pavol. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky : Rozhovor o neziskovém sektoru II. 1. vyd. Praha : Agnes, 2000. 123 s. ISBN 80-902633-6-4. SCHENDELEN, Rinus van. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu / ; [z anglického originálu ... přeložil Pavel Dufek]. 1. vyd. Brno : Centrum strategických studií : Barrister & Principal, 2004. 350 s. ISBN 80-903333-2-X.
Lobbování na úrovní obce Velké firmy nebo vlivné společenské skupiny si mohou při prosazování svého vlivu a zájmů najmout profesionální firmy a lobbisty, ale v případě knihoven nic takového nepřipadá v úvahu. Proto je velmi důležité, aby manažeři knihoven a představitelé knihovnických sdružení měli dostatek znalostí a dovedností k obhajobě a prosazování svých zájmů. Úspěšné ovlivňování musí být založeno především na dobrých a dlouhodobých vztazích s politiky i úředníky. Knihovny v tomto případě mají velkou výhodu, že jsou vnímány veřejností a většinou také politiky jako prospěšná zařízení, a co je ještě významnější – nestávají se zpravidla předmětem politických sporů. To knihovnám otevírá široké pole působnosti ve všech sférách. Na druhé straně platí, že knihovna, například při rozhodování o obecním rozpočtu, není vnímána jako nějaká významná priorita. V představách lidí je knihovna stále ztotožňována s pouhou půjčovnou, která slouží především několika málo dětem a důchodcům. Překonání těchto stereotypů je prvním krokem k úspěšnému ovlivňování činnosti každé knihovny. Největší podíl knihovnického lobbování se odehrává na úrovni vztahu mezi knihovnou a jejím zřizovatelem nebo provozovatelem. Ve sféře veřejných knihoven jde především o vztah mezi knihovnou a správními orgány obce. V této souvislosti je užitečné si uvědomit, s jakými rozhodovacími strukturami na úrovní obce musíme počítat. Každá obec má: • • • • •
Zastupitelstvo – vzniká volbou a podle velikosti obce čítá 5 – 55 členů Radu – která je výkonným orgánem a má 5 – 11 členů Starostu a místostarostu Obecní úřad Zvláštní orgány, tj. různé výbory a komise. Z hlediska rozpočtu má největší význam finanční či rozpočtový výbor.
Velkou výhodou je, když pracovník knihovny najde odvahu a potenciál k tomu, aby byl zvolen do zastupitelstva. Je možné také usilovat o vstup do různých výborů, komisí a poradních orgánů, kde je možno působit ve prospěch knihovny. Pro prosazení určitých rozhodnutí je velmi důležitá znalost rozhodovacích procesů, jejich časové návaznosti a samozřejmě dobré kontakty s těmi, kteří rozhodují nebo mohou rozhodnutí v určité fázi ovlivnit. Každý vedoucí pracovník si smutně povzdechne nad situací, kdy se mu v průběhu volebního období podaří přesvědčit a v určitém slova smyslu „vychovat“ zastupitele a úředníky k věcnému a vstřícnému vnímání potřeb knihovny, aby po následujících volbách zjistil, že stejná mravenčí práce ho čeká v novém volebním období s novými lidmi. Úspěšné lobbování nelze chápat jako jednorázovou aktivitu. Jestliže chceme být úspěšní při prosazení konkrétního projektu či při projednávání rozpočtu knihovny pro příští rok, je to výsledkem především našich dlouhodobých aktivit4. Proto je důležité: • •
4
Udržovat dlouhodobé a pozitivní kontakty s vedením obce. Vyhnout se osobním konfliktům a vždy hledat prostor pro vzájemnou dohodu a porozumění. Zvát představitele obce na akce knihovny, vytvořit prostor pro pozitivní mediální prezentaci zastupitelů.
HODGES, Megan, WOOD, Geoffrey. Aby váš hlas byl vyslyšen : Úvod do lobbování v České republice. 1. vyd. Praha : Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1998. 89 s. ISBN 80-902284-4-5.
• •
• •
Využití kulturních a mediálních aktivit knihovny - Týden knihoven, Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků, Březen měsíc Internetu. Znát dobře problémy obce, kde knihovna působí, a reagovat na aktuální potřeby. Vždy sledovat oboustranný prospěch a pečlivě vážit: o Co potřebuje obec – jaké jsou požadavky knihovny? o Co může knihovna nabídnout politikům? Pro rozhodování o knihovně poskytnout kvalitní argumentaci – zdůvodnění výdajů, statistiky, analýzy. Cílevědomá mediální prezentace knihovny – místní a regionální média.
Lobbování knihovnických sdružení Na celostátní úrovni mají pro ovlivňování zájmů ve prospěch knihoven největší význam tři knihovnická sdružení: • Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR jako největší knihovnický spolek sdružující více než 1400 individuálních a kolektivních členů; • Sdružení knihoven zahrnující především krajské knihovny a vybraný okruh specializovaných knihoven; • Asociace knihoven vysokých škol ČR, která se soustředí především na problematiku vysokoškolských knihoven. Velký význam pro ovlivňování podmínek činnosti knihoven má Ústřední knihovnická rada, která působí jako poradní organ ministra kultury vzniklý na základě knihovního zákona. Tato rada složená se zástupců knihovnických sdružení a nejvýznamnějších knihoven může v podstatné míře ovlivnit celostátní knihovnickou politiku, za kterou je odpovědno Ministerstvo kultury. Hlavními tématy ovlivňování a lobbování na celostátní úrovni jsou: • • • • • • • •
Knihovní zákon 257/2001 Sb. jako základní legislativní norma pro oblast veřejných knihovnických a informačních služeb Autorský zákon /2000 Sb. – rozsah a obsah knihovní licence pro půjčování, kopírování a využívání autorských děl v knihovnách Sjednávání smluv s kolektivními správci autorských práv, například na půjčování zvukových dokumentů, veřejná čtení apod. Legislativa povinného výtisku Daňové zákony Mzdové předpisy, katalog prací Vznik a financování celostátní dotačních programů – Veřejné informační služby knihoven, Projekt internetizace knihoven, výkon regionálních funkcí, Podpora infrastruktury výzkumu a vývoje a další Koncepce a strategické dokumenty, zejména Koncepce rozvoje knihovnických a informačních služeb v ČR na období 2004–2010
Významným tématem pro ovlivňování zájmů knihoven je regionální respektive krajská úroveň. Klíčové postavení mají v této oblasti krajské knihovny. Úloha krajů pro rozvoj veřejných knihoven byla zvýrazněna přesunem kompetencí za výkon a financování programu podpory regionálních funkcí, ze kterého je podporován podpůrný servis pro malé knihovny.
V posledním období došlo v některých krajích k podstatnému snížení dotace na tento servis a v této souvislosti se prokázalo, jak by bylo velmi užitečné, aby také na úrovni krajů mohl zájmy knihoven obhajovat například SKIP jako nezávislé sdružení, protože při určitém typu konfliktu ve vztahu ke kraji je působení krajské knihovny značně limitováno. Do budoucna by bylo prospěšné zvýšit aktivitu knihovnických sdružení ve vztahu k politickým stranám, například při přípravě volebních programů. Totéž platí i pro spolupráci se sdruženími z oborové blízkých oblastí, např. Asociací muzeí a galerií, Českou archivní společností. I když se jednotlivé knihovny mohou stát na místní úrovni konkurenty muzea, galerie apod., přesto existují oblasti se společnými zájmy. Typickým příkladem je téma autorských práv. Také na celostátní úrovni platí, že výchozí podmínkou proto, abychom mohli něco ovlivnit, je dobrá znalost rozhodovacích procesů, postup přípravy legislativy a podobně. Názorně to lze ilustrovat na přípravě legislativy:
Jednotlivé kroky na sebe navazují v čase a na každé úrovni existují kompetentní lidé, kteří připravují podklady, rozhodují, hlasují či zpracovávají připomínky. Mohou to být úředníci, členové poradních orgánů, poslanci, členové vlády, připomínková místa apod. Legislativní proces je velmi komplikovaný a časově náročný. Při snaze o jeho ovlivnění je vždy nutno zvážit své reálné možnosti a vlastní potenciál. Velmi efektivní v této oblasti je aktivní účast v různých komisích a poradních orgánech. Zde můžeme velmi prospět kvalifikovanou
argumentací, dodáním různých podkladů a analýz, které mohou podpořit naše zájmy. Klíčové také je, aby knihovny měly kvalifikovaný a uznávaný orgán, který by je zastupoval. Dobře fungující knihovnické sdružení s odborným kreditem se potom může stát například připomínkovým místem nově připravované legislativy, což umožňuje přímé ovlivňování obsahu zákona v procesu jeho tvorby. Knihovny mají nespornou výhodu, že působí prakticky ve všech regionech, což otevírá možnost navázání dlouhodobých a dobrých vztahů s poslanci a senátory, kteří mají klíčový význam při schvalování zákonu. Právě proto je důležité, aby knihovny zainteresovaly na své činnosti tuto významnou skupinu politiků. Několik zásad pro úspěšné lobbování 1. Jasně definujte své cíle 2. Začněte co nejdříve, pracujte dlouhodobě a své působení si dobře naplánujte a připravte 3. Zvolte vhodné metody a formy přímého a nepřímého lobbování5 4. Najděte si klíčové osobnosti, které rozhodují 5. Poskytněte těmto osobnostem exkluzivní a kvalitní informace i podporu ve vhodné formě 6. Sledujte oboustranný prospěch 7. Buďte aktivní na různých úrovních 8. Spolupracujte s partnerskými institucemi 9. Spolupracujte s médii 10. Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy 11. Buďte korektní a profesionální
5
O plánování a metodách lobbování: KOPPL, Petr. Lobbování za ekologické problémy : Jak vznikají žádosti evropských dimenzí a jak se prosazují [online]. 31.5.1997 [cit. 2008-06-01]. Webový dokument. Dostupný z WWW:
.
