Kniha, která mění pohled na život. OVLIVŇOVÁNÍ REALITY. Díl X: Osvobozujeme vědomí: začínáme chápat, co se děje. Vadim Zeland

Kniha, která mění pohled na život

.

OVLIVŇOVÁNÍ REALITY Díl X:

Osvobozujeme vědomí: začínáme chápat, co se děje

.

Vadim Zeland

.

Stavitelé matrixu Svět snů a realita Živá voda a živý vzduch Mechanizmus stárnutí a paraziti těla .

.

.

.

Přeložila Růžena Lankočí z ruského originálu Вадим Зеланд: АПОКРИФИЧЕСКИЙ ТРАНСЕРФИНГ 2011 První vydání 2012 1

Autor odpovídá na otázky čtenářů a lidí, kteří praktikují transurfing. Zaměřuje se zejména na tato témata: jak zjistit co vlastně člověk chce a co ho naplňuje; jak dosahovat své cíle; sny, vědomé sny; jaký je rozdíl mezi sněním a rozhodnutím realizovat určitý cíl; sex a sexuální vztahy; zdraví, stárnutí, výživa; voda jako mocný nástroj a energetický transformátor. Ve spoustě otázek různých lidí a autorových odpovědí na nejisté najdete informace aplikovatelné i na vaše vlastni problémy nebo oblasti zájmu.

Obsah

.

Probudili jsme se v jiné realitě Cíl: cesta, nebo místo určení ?.... Krédo tvůrce Svět snů Vítejte, kyborgové ! Paraziti vědomí Promluvíme si o sexu Sklenice vody Druhá civilizace Krok z řady Mechanismus stárnutí Skryté nebezpečí Paraziti těla Stavitelé matrixu Živá voda Křišťálová ladička Živý vzduch A znovu - vpřed do minulosti !.... Proces stárnutí je možné zvrátit. Vědění není pro všechny .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2

Probudili jsme se v jiné realitě

.

Ze všech nesnází i ran osudu je vždy východisko. Řešení se nachází v nezvyklé rovině. Tam, kde se protínají metafyzika a každodennost. Systém Ovlivňování reality vám pomůže fyzicky očistit vědomí i vnímání a zbavit se myšlenkových stereotypů, jež nám vnucuje společnost. Tato kniha se vám může zdát neobvyklá, protože jsou v ní spojovány pojmy, jež běžně nemají nic společného, jako například ezoterika a kuchařské umění, sex a neviditelný jemnohmotný svět, Božské a technické nebo mystické a každodenní věci. Mohou se otázky, které představují čistě medicínský zájem, týkat problémů duchovního hledání a rozvoje ? Realita, v níž žijeme, už není vůbec taková, jaká byla před několika desítkami let. Změny lavinovitě přibývají a probíhají stále rychleji. Všichni známe termín biosféra jako prostředí, v němž se vyskytují určité formy života. Avšak málokdo ví, že její součástí je také technosféra, jež představuje všechny vymoženosti technické civilizace od domácích elektrospotřebičů až po potraviny1. Vše, co přichází do styku s technosférou, se podstatně mění včetně člověka, i když tato transformace nemusí vždy probíhat zjevně. Společně s technickým rozvojem naší civilizace začaly platit zákony, které se dříve vůbec neprojevovaly. Technosféra jejich působením neodvratně směřuje k matrixu. Tento pojem zde představuje určitý program, systém světa, v němž člověk zaujímá roli baterie, jež daný systém nabíjí energií. Filmy jako Matrix nebo Náhradníci nejsou vůbec fantazie, ale blízká budoucnost. Problém nespočívá jen v technice, kterou se obklopujeme. Jakmile se totiž ocitáme v informačním poli vytvořeném masmédii, začne nás systém ovládat a kontrolovat. Už jej neřídíme. Hustá informační síť umožňuje systému to snadno realizovat. Kdo má z toho užitek ? Nikdo. Jen jsme si zvykli myslet, že za všechno, co se kolem nás děje, mohou jiní lidé. Ve skutečnosti se systém rozvíjí samostatně. Prales také nikdo neřídí, přesto v něm všechno roste a žije podle určitých pravidel. Rostliny

1

viz kniha Technika - součást duchovního vývoje: S. Vedro, Eugenika 2009 3

i živočichové se přizpůsobili společnému životu. Aby systém mohl fungovat, potřebuje k tomu stabilní rovnováhu a musí si vytvořit optimální strukturu, v níž lidé podobně jako kyborgové2 budou podporovat jeho existenci. Buňky systému musí naplňovat poddajní a poslušní lidé, jejichž energie a vědomé řízení vlastní vůle slouží jen ke správnému plnění funkčních povinností. Nevrtalo vám někdy hlavou, proč se mnohým po práci nechce nic dělat a jen si sednou na gauč před televizi ? Tento druh únavy považujeme za běžnou situaci, protože jsme si na ni zvykli, ale to ještě neznamená, že je normální. Nenapadlo vás, proč v současné době nazýváme životem pouze období mezi dvaceti až čtyřiceti lety ? Mladého odborníka, který nemá praktické zkušenosti, nikdo nepotřebuje a po čtyřicítce o nás také nikdo nestojí, protože jsme ze sebe už vydali všechno. Ze stejného důvodu nejsme v tomto věku zajímaví ani pro opačné pohlaví. To ale není v pořádku, vždyť tak to být nemá ! Pro systém je rovněž výhodný pokles počtu obyvatelstva. Zdálo by se, že úbytek spotřebitelů musí nutně vést ke snížení zisků, jež systému přinášejí. Ve skutečnosti jakmile se systémová struktura změní v naprogramované prostředí reality, stanou se spotřebitelé plně řízenými dodavateli. Jejich práce bude kvalitnější a organizovanější než nyní, kdy lidé ještě nejsou dostatečně zotročeni. Zisky tak budou zcela pod kontrolou. Stojí někdo za tím vším ? V současné době se často spekuluje o tom, že skutečnými vládci naší planety je skupina nejmocnějších lidí na Zemi zvaná Bilderbergský klub. Ale to je jen lest systému, aby odvedl pozornost. Mnozí se naivně domnívají, že stačí odstranit hrstku mocných tohoto světa, kteří si tajně usmysleli, že si podřídí všechny obyvatele Země, a problém bude vyřešen. Ovšem to je omyl. Jestliže se chceme na zahradě zbavit plevele, nestačí, abychom jej pouze otrhali, ale musíme jej vytrhnout i s kořenem. Systém tahá za nitky a řídí mocné lidi jako loutky ještě více než své řadové členy. Ti jsou ovlivňováni zprostředkovaně pomocí reklamy, klamavých cílů, dezinformací a ostatních výmyslů vládnoucích vrstev. V současné době se nestává, že by si někdo vymyslel něco globálního, například válku, a pak svůj nápad uskutečnil podle vlastního plánu. Bez vhodných podmínek a lidí u moci to není možné, 2

Kyborg - kybernetický organismus, kyberneticky řízený organismus pozn. překl. 4

protože v systému je všechno vzájemně spojeno a propleteno. Avšak příčiny nemůžeme hledat dokonce ani v samotných podmínkách, ale mnohem hlouběji, kde tyto podmínky vznikají. Jakým způsobem se uskutečňují plány systému ? To je velmi jednoduché: za prvé manipulací pozornosti převážné části lidí a za druhé, což je ještě snadnější, prostřednictvím potravin, jež konzumují. Ovládání pozornosti představuje nejefektivnější metodu řízení. Nemusíme šířit žádnou zvláštní ideologickou propagandu, úplně stačí, jestliže pověsíme oslovi před nos mrkev, a tak ho donutíme na ni myslet. Pak za ní poslušně půjde kamkoli. Princip spočívá v tom, že pozornost se fixuje na informaci, jež je prospěšná systému, a od životně důležitých otázek je všemožně odváděna k nepodstatným věcem. Můžeme uvést řadu příkladů. Vymýšlejí se nemoci, proti nimž se musíme neodkladně očkovat, ale problém s rakovinou, jenž se každým rokem prohlubuje, se odsouvá stranou od klíčového řešení. O tom, že biosféra se už změnila konkrétně v technosféru a co z toho vyplývá, se nikde přímo nemluví. Odvádí se pozornost k problémům, které dosud nenastaly, a není známo, jestli k nim vůbec dojde, například globální oteplování, ochlazení, povodně, mayská proroctví na rok 2012 atd.3 Při hodnocení filmu Avatar se věnuje pozornost především vizuálním efektům, ale problém rozdělení společnosti na přívržence technosféry a biosféry, jenž nás čeká v blízké budoucnosti, se přehlíží. Právě proto nejvyšší oscarové ocenění nezískal Avatar, ale nečekaně zvítězil film, který má ovlivnit naše myšlení: nemusíme se bát systému, ale agresivních Arabů, jež pro nás představují reálnou hrozbu.4 To však neznamená, že hromadné sdělovací prostředky někdo tajně řídí. Všechno probíhá spontánně jako v pralese. V dnešní době není jednoduché upoutat pozornost lidí, protože jsou informacemi přesyceni. Čím je tedy snadno zaujmeme ? Tím, co je znepokojuje, rozčiluje, trápí nebo jim nahání strach. Masmédia pracují tak, jak

3

4

O roce 2012 jme vydali v Eugenice tyto knihy (v závorkách roky vydání): Grcgg Bradcn: Smysl změn 2012 a další vývoj Zemi (2010); Peter Ruppel: Jak přežít rok 2012 (2010); Peter Ruppel: DNA po roce 2012 (2011); Caroline Cory: Co bude po roce 2012 (2011) Filmem roku 2010 se stalo válečné drama Smrt čeká všude (The Hurt Rocker) - pozn. překl. 5

pracují, ale jejich činnost není vědomá. Řídí se instinkty žurnalistů. Ovládání probíhá natolik nenápadně, pozvolna a přirozeně, že si toho nikdo ani nevšimne. Elementy systému se nestačí ani vzpamatovat a už je označí elektronickými čipy, aby podléhaly kontrole jako králíci v kleci. Čipy nebudou implantovány do hlavy, samozřejmě to je opět lest k odvedení pozornosti. Jen ať se plebs dostatečně vyzuří, když protestuje proti porušování lidských práv. Všechno se uskuteční mnohem kulturněji, například prostřednictvím řidičských průkazů nebo platebních karet, bez nichž králíci nebudou moci existovat. Srozumitelně se jim vysvětlí, že je to pro jejich dobro, komfort a bezpečí. Převážná většina jako vždy tomu uvěří a poslušně bude souhlasit. Na odpůrce pak společně nakydají špínu a označí je za odpadlíky. Zdá se, že manipulace s informacemi je víceméně jasná. Ale co s tím má společného potrava ? Opravdu můžeme pomocí jídla ovládat lidi ? Ano, a velmi snadno. To, co člověk bezprostředně přijímá, představuje past, do níž se chytí, a je pak poddajný jako hadrová panenka. Takovýto způsob ovládání je současně natolik přirozený a nenápadný, že nic nezpozoruje a myslí si, že všechno probíhá normálně, tak jak má. Bertrand Russell, významný anglický matematik, filozof, spisovatel a zapálený pacifista, už dávno psal o tom, že pomocí zvláštní stravy a léčením určitými preparáty je zcela reálné vytvořit typ lidí, kteří budou poslušní jako ovce ve stádu. Například americká vláda v roce 1974 prosazovala politiku populační kontroly, jež by byla založena na cílené redukci počtu obyvatelstva v zemích třetího světa, a prohlašovala ji za otázku národní bezpečnosti. Jakým způsobem hodlala tuto politiku uskutečňovat ? Státní poradce pro bezpečnost a později ministr zahraničí Henry Kissinger v memorandu národní bezpečnosti USA doporučoval ke snižování počtu obyvatelstva kromě válek také využívání potravin. Geniálním vynálezem systému je transgenní technologie. Zabije dvě mouchy jednou ranou - současně představuje prostředek na snížení počtu obyvatelstva a zároveň podrývá bezpečnost jednotlivých států, protože semena modifikovaných rostlin už neklíčí a banka semen se vždy nachází v rukou korporací. To je ideální způsob manipulace. Není zapotřebí ani vyvolávat válku. Stačí, abychom těm, kdo jsou neposlušní, odmítli v potřebné době dodávky semen a můžeme si s nimi dělat, co chceme. 6

Použité postupy působí jako účelné, například že genetická modifikace rostlin je potřebná a prospěšná. protože zvyšuje výnosnost a není nutné používat pesticidy. No, posuďte sami. Cožpak je na tom něco špatného ? To je výmysl uměle vytvořený korporacemi. Fakta hovoří o tom, že výnosy transgenních rostlin jsou mnohem nižší a místo dřívějších škůdců a plevele se objevili jiní, kteří se ničeho nebojí. Na jejich hubení se musí vynalézat zase nové pesticidy. Na polích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná sója, se rozprostírá mrtvé ticho. Není slyšet zpěv ptáků ani bzučení hmyzu, není vidět žádný pohyb ani projev života, jako by rostliny byly z plastu. Avšak tomu, kdo to neviděl, jídlo chutná. Netuší, že přísady z geneticky modifikovaných organismů se přidávají prakticky do všech druhů potravin: do polotovarů, masných, mléčných i cukrářských výrobků, do ovesných vloček, čokolád, majonézy, omáček nebo nápojů, vlastně do všech potravin, které můžeme najít v supermarketech. Nestydí se je přidávat dokonce do dětské stravy. Ale málokdo o tom ví, protože veškeré informace se pečlivě tají. Překvapuje vás to ? Už je nejvyšší čas, abychom se přestali divit. Reálná situace je cynická a drzá ve srovnání s tím, co vysílá televize. Cožpak se žádné výzkumy nedělají ? Ano, dělají, ale jen na objednávku korporací, jež geneticky modifikované organismy produkují. Jejich výsledky, jak je zřejmé, jsou pozitivní a nadšené transgeny jsou absolutně neškodné. Najatí vědci se dnes určitě snaží dokázat, že jsou dokonce velmi užitečné. Jediný nezávislý výzkum provedla ruská bioložka Irina Jermakova, ale rychle byl ukončen, protože prokázal šokující výsledky.5 V USA dokonce byly přijaty zákony, z nichž jeden zakazuje pěstování ovoce a zeleniny na vlastní zahrádce a druhý umožňuje to, že potraviny obsahující geneticky modifikované organismy nemusí .

5

5

Je to první výzkum, jenž prokázal závislost mezi stravou z geneticky modifikované sóji a vitalitou zvířat. Laboratorní krysy krmené upravenou stravou ji měly výrazné oslabenou - pozn. překl. Carlos Castaneda - americký antropolog a spisovatel, jehož tvorba obsahuje mnoho popisů paranormálnich a magických zážitků, rituálů, psychologické techniky a experimenty s psychotropními rostlinami. Ve svých knihách označil bodem spojeni bod jasnosti, jejž spatřovali nagualští čarodějové na zadní straně lidských bytosti vnímaných jako světelné koule. Podle toho. Jak vnímáme svět, se bod spojeni umísti v určité poloze, a tím si vytváříme svět, jak jej považujeme za správný pozn. překl. 7

být opatřeny speciálním označením. Lidé si tak nemají možnost vybrat. Máme jíst to, co dostaneme, a mlčet. Zní to šíleně, že ? Státy Evropské unie za tímto postojem ještě zaostávají, ale Rusko Ameriku brzy dožene. To, co se nejí v Evropě, míří do Ruska jako na smetiště. V místních supermarketech nelze nijak určit, zda výrobek obsahuje geneticky upravené organismy, nebo ne, protože poslanci (nejposlušnější a nejoddanější elementy systému) nejenže rezolutně odmítli projednávat daný problém, ale dokonce zrušili i certifikaci výrobků. Je zajímavé, že politika vlády USA (nebo světové vlády nazývejte si to, jak chcete), jež byla namířena proti rozvojovým zemím, se obrátila nečekanými následky proti samotným Spojeným státům. Třetina Ameriky je už neplodná. Co myslíte, z jakého důvodu jsou adopce ruských dětí do amerických rodin pozastaveny ? Dalším problémem je obezita, kterou trpí třetina Američanů. Vždyť před třiceti lety to byl národ, který běhal pro zdraví a byl zblázněný do bio potravin. A jak ukazuje statistika, jedna třetina lidí je závislých na antidepresivech. Všichni kolem se naivně a lehkomyslně domnívají, že je to normální. Nikoho nepřekvapuje, že se syndrom chronické únavy a stres změnily v životní normu dnešního člověka. I to je normální. Nic se neděje, že ? Jak došlo k tak zarážejícím změnám ? Cožpak bio potraviny už nikoho nezajímají ? Příčina je velmi prostá. Mrtvá syntetická strava, ale zejména fastfood, jenž se v Americe nejvíce rozšířil, jsou návykové podobně jako drogy. Všechno obyvatelstvo na Zemi už tvoří zatvrzelí žrouti. Pamatujete si na pohádku o kapitánu Sindibádovi ? Jednou se svou posádkou připlul do země, kde je místní obyvatelé přivítali velmi srdečně a začali všechny krmit chutným jídlem. Cestovatelé jedli jejich pokrmy mnoho dnů, těla se jim postupně proměnila ve velikou horu masa, mysl se jim zatemnila a oni přestali objektivně posuzovat skutečnost. Jak se ukázalo, krmili je na porážku. Nepřestávám opakovat, že pohádky a fantastické příběhy neexistují to všechno jsou aspekty naší reality, jež už byly nebo teprve budou uskutečněny. Ještě jeden statistický příklad. Za posledních několik let zahynula v USA třetina včel. Nikdo přesně neví proč. Pravděpodobnou příčinou je škodlivost elektromagnetického záření mobilních telefonů, transgenních rostlin a chemických prostředků anebo všeho dohromady. Znamená to, že nebude med ? Ne, je to ještě horší. 8

Zaniknou rostliny, které včely opylují. Kolik myslíte, že jich je ? Na jejich opylení závisí minimálně tři čtvrtiny všech rostlin. V některých čínských provinciích byly včely zničeny konkrétně pesticidy. Plodiny jsou tam teď opylovány ručně pomocí péřových štětečků. Ale tento problém nikoho neznepokojuje, protože všichni se obávají mýtu kolem roku 2012, který si kdysi dávno vymysleli Mayové. Je smutné, že člověk, který se považuje za pána tvorstva, začal domýšlivě a destruktivně přeměňovat biosféru vytvořenou během mnoha milionů let. Chápete, co se děje ? Je to stejné, jako byste pustili do chemické laboratoře opici. Vždy to skončí katastrofou. Hlavní myšlenka, již chci sdělit, spočívá v tom, že nás neřídí konkrétní osoby; ale my sami svorně, aniž bychom si to uvědomovali, vstupujeme do reality, kde bude existovat totální kontrola systému. Všechno se děje pod záštitou demokratických a humanitárních přeměn, jež probíhají v rámci spolupráce, spasení lidstva a světa. Člověk zotročený systémem ztrácí nejen svobodu volby, ale začíná chtít konkrétně to, co prospívá systému. Tento proces nevzniká úmyslně, ale probíhá samovolně v souladu se zákony neřízené organizace parazitujícího systému, to znamená synergicky. Málokdo to však vidí a chápe. Členové Bilderbergského klubu se mohou domnívat, že jsou schopni něco kontrolovat, ale to je omyl Systém je pohltí mezi prvními, protože situaci už dávno nemají pod kontrolou. Možná, že to již pochopili, protože se v uvedené skupině sešli velmi chytří lidé Nová realita už vůbec není taková jako dříve, ani pravidla na přežití v ní nejsou stejná. Civilizace se otočila zády k přírodě a přiklonila se k technokratické společnosti. Na lidech se to projevuje tím, že přestali být svobodnými jednotlivci a změnili se ve společenské elementy systému, jenž kontroluje značnou část jejich energie a vědomí. Řekněme otevřeně: transurfing jako způsob ovládání reality bez ohledu na všechny tyto změny zcela účinně nefunguje. Čtenáři mi píší, že dělají vše správně, ale stejně se jim nedaří realitu ovlivnit, protože něco chybí. Čeho se jim konkrétně nedostává ? A o tom celá tato kniha je. Řešení se nachází v jiné, nezvyklé rovině, tam, kde se protínají metafyzika a každodennost. Abychom uviděli a pochopili to, co se stále vymyká logickému vysvětlení, musíme nejprve doslova fyzicky očistit vědomí i vnímání a zbavit se myšlenkových stereotypů, jež nám vnucuje společnost. Dříve mágové využívali ke změně vědomí .

9

psychedelické prostředky. My naopak navrhujeme naprosté vystřízlivění. Pokud vím, v ezoterice ještě nikdo nezaujal k otázce vnímání okolní reality tak nečekané stanovisko. Jednoduchým a přirozeným způsobem můžeme dosáhnout stejného cíle jako mágové, i když se může zdát, že to nemůže být klíč, který nám k němu otevře dveře. Nicméně v praxi se už tento klíč osvědčil. Ve vědomí skutečné probíhají významné změny, ale pocity, které při tom zažíváme, jsou natolik neobyčejné, že je těžké je vyjádřit. Charakterizoval bych je jako jasné vědomí, při němž si uvědomujeme podstatu věcí a realitu vnímáme takovou, jaká opravdu je. Všechno je najednou jasné, jako bychom odstranili clonu. Mnozí mí čtenáři už vyzkoušeli nabízené metody a všichni svorně potvrzují, že se s nimi dějí stejné věci. Nepotřebujeme k tomu žádné meditace, cvičení ani jiné ovlivňování duševního nebo tělesného stavu. Sám jsem si donedávna nemohl ujasnit, proč je napsáno tolik knih, a přitom nám poznání leží na dosah ruky. Rozumem všechno chápeme, ale neuvědomujeme si to. Avšak pochopit a uvědomovat si jsou dva různé pojmy. Zdá se, že stačí, abychom přestali polykat tabletky, jimiž nás krmí systém, a tak se vytrhli ze strnulosti. Dějí se pak neuvěřitelné věci - jako bychom se probrali z omámení. Ze snu se probudíme do skutečnosti a začínáme si uvědomovat, kdo jsme, kde se nacházíme a co se kolem nás děje. Co jsou to za tabletky, se brzy dozvíte, ale zatím se pokusíme pohlédnout na známé otázky z jiného, neotřelého pohledu.

Cíl: cesta, nebo místo určení ? V posledních osmi až deseti letech hledám štěstí, úspěch a radost ze života. Když jsem začal číst vaše knihy, našel jsem to, co jsem hledal. První dva měsíce probíhalo všechno skvěle. Život se mi zdál nádherný a nabyl jsem přesvědčení, že si mohu vybrat jakoukoli variantu. Pocítil jsem jednotu duše a rozumu a moje energie dosáhla vrcholu. Díky vašim knihám jsem si našel novou práci. Avšak potom se něco stalo. Přestože se stále řídím vašimi radami, jež se u mne už změnily ve zvyk, radostný pocit zmizel. Vzrostl u mě pocit vlastní důležitosti, často mne přepadá smutek a stupňuje se u mě strach z budoucnosti. Nic se mi pořádně nedaří. Cítím se, jako bych upadl do hlubokého bezvědomí. 10

Bez ohledu na to, že se snažím načerpat energii tím, že se zdravě stravuji a pravidelně sportuji, netěší mne to a negativní pocit přetrvává. Možná, že existují nějaké metody, které dovedou naprogramovat podvědomí tak, abych se úzkosti zbavil. Jednou z hlavních příčin apatie je chybějící životní cíl. Jestliže o nic neusilujeme, cítíme se vyčerpaní a naše vědomí upadá do snění. Naopak pokud toužíme něčeho dosáhnout, energie záměru se aktivuje a zvyšuje se životní napětí. Jestliže se vám v životě nedaří, musíte si najít cíl. Bez něj je život zbytečný. Pro začátek si můžete stanovit, že se zaměříte sami na sebe. Co vám dodá sebeúctu a přinese uspokojení ? Existuje mnoho způsobů, jak si můžete zdokonalit vzhled, intelekt, fyzickou kondici atd. Můžete se rozhodnout, že se zlepšíte v jednom nebo několika aspektech. Sami nejlépe víte, z čeho budete mít největší radost. S uspokojením se objeví i chuť do života a všechno ostatní se pak automaticky upraví. Přečetl jsem si vaši knihu a zaujala mne. Začal jsem podle ní šťastně žít. Podařilo se mi oprostit se od důležitosti, ale cíl své existence nevidím. Všechno, co chci, jsou jen malicherná věcná přání, jet nemají nic společného s tím, čemu se nyní věnuji. Bylo by ideální, kdybych mohl hodně cestovat, dlouho žít v plném zdraví, málo pracovat (v podstatě nerad pracuji), hodně vydělávat, žít s manželkou, ale mít přitom i jiné krásné ženy a být celkově úspěšný. Podobný život si umím představit. Avšak mohu mít takový cíl ? Jestliže ano, pak bych se musel rozvést se svou ženou, odejít z práce, v níž jsem celkem úspěšný, získat někde hodně peněz a koupit si lístek na cestu kolem světa... Na druhé straně se ani teď nemám špatně... Zkrátka nevím, co chci, tudíž nemám nic, oč bych usiloval. Co mám dělat ? Pro začátek stačí, abyste udělal to, co se vám už daří - snižovat důležitost samotného cíle. Proč si myslíte, že bez cíle nemůže život existovat, přestože se ani tak nemáte špatně ? Vždyť můžete jen prosté žít a radovat se, aniž byste si zatěžoval hlavu všelijakými vysokými duchovními cíli. Jestliže přesto chcete najít svou cestu, obraťte se k principům transurfingu. Řiďte se definicí, že váš cíl představuje to, co vám změní život ve svátek. To, co jste popsal, se skutečně podobá svátku. Ale co vás k němu dovede ? Lámat si hlavu a snažit se logickým způsobem dosáhnout svého 11

cíle je marné. Řešení přijde samo, až nastane jednota duše a rozumu, když duše zaplesá a rozum si začne spokojeně mnout ruce. Musíte si jen systematicky v myšlenkách promítat diapozitiv svého svátku a sledovat realitu. V určitém okamžiku zjistíte, že se najednou objevují nové možnosti a otevírají se dveře, jež vás vedou k cíli. Vejděte do nich, znovu si promítněte diapozitiv a opět pozorujte. Vžijte se do sváteční reality a budete mít vždy svátek. Musí existovat jen jeden komplexní cíl ? Nebo mohu mít ještě i malé cíle ? Jestliže se vám podaří vytvořit a systematicky promítat víceúčelový diapozitiv nebo několik jednotlivých diapozitivů, jste pánem své reality. Můžete mít cílů, kolik chcete, přesněji řečeno tolik, kolik trpělivosti budete mít, abyste s nimi pracoval. Dlouhodobé cíle vyžadují skutečné úsilí, ale o krátkodobých nebo momentálních cílech, například zaparkovat nebo stihnout autobus, nesmíte přemýšlet ani vteřinu a pochybovat, že jich nedosáhnete. Jestliže se vám vaše přání nesplní, nerozčilujte se a klidně nechte cíl plavat. Nezapomínejte na princip koordinace záměru. Kdo ví, jakým neznámým problémům jste se tím vyhnul ? Bohužel nemám možnost tvůrčí seberealizace, nebo přesněji, nemohu najít činnost, jež mi změní život ve svátek. Zní to možná banálně, ale mým cílem je materiální blahobyt a finanční nezávislost. Vytvořil jsem si cílový diapozitiv a vím, co chci v životě získat. Například auta, luxusní byt typu penthaus, cestování, jachty... Aktivně hledám vše, co je spojeno s mou představou o blahobytu, ale současně se přistihuji, že myslím na svůj neustálý nedostatek peněz. Poté začínám ještě usilovněji hledat způsoby, jak je vydělat. Problém spočívá v tom, že šťasten budu teprve tehdy, až budu mít v kapse dostatek peněz, abych se mohl stravovat v oblíbených restauracích, bavit se s přáteli v nejlepších nočních klubech ve městě, oblékat se v drahých buticích a mít se dobře. To vše si představuji, ale nevidím žádné výsledky. I když ne tak docela. Nemohu popřít, že se můj svět o mne stará, ale co se týká finanční situace, nic neprobíhá tak, jak bych si přál. Jak si mohu zvýšit životní úroveň ? Hledáte činnost, která vám změní život ve svátek. Nesmíte ji hledat, ale musíte se soustředit na to, co tím chcete získat. Sváteční život je cíl hodný úcty. Na něj musíte zaměřit svůj rozum, potom vnější záměr sám navrhne vhodnou činnost. Musíte mít jen .

12

otevřené oči, abyste nepřehlédl dveře, jež se vám otevírají. Váš problém spočívá v tom, že neustále přemýšlíte, jakým způsobem všechno získáte. To nikdo neví a vědět nemůže. Rozum si musí zvyknout, že řešení daného úkolu není jeho věc. Musí jen systematicky přehrávat cílový diapozitiv - přesně takový obrázek, jaký jste si nakreslil. Žijte svůj vysněný život virtuálně, ale s pevným přesvědčením, že se vám dříve nebo později změní ve skutečnost. Nestarejte se, kdy a jak se vaše představa uskuteční. Realita se nutně přizpůsobí vašim myšlenkám. Nic jiného jí nezbývá, protože pracujete se zrcadlem. Avšak dokud myslíte jen na hledání odpovědi na otázku: ,Jak ?‘ - pak se toto marné hledání odráží v zrcadle vašeho světa. Můj problém spočívá v tom, že nemám žádný cíl. Nemohu si jej nakreslit ani představit, i kdybych se sebevíce snažila. Nechci si vnutit žádný krásný (cizí) obrázek. Vždy jsem se bála pomyslet na komplexní přání. A víte proč ? Protože jsem nikdy nebyla přesvědčena, že je budu potřebovat, až se splní. Proto jsem vždy pasivně plula životem. Varianta, že bych se přemohla a změnila, mi byla cizí. Vybrala jsem si pasivní cestu, avšak nevím, jak mám žít (podle vaší teorie), jestliže nejsem schopna udělat první krok a stanovit si cíl. S uvedeným životním postojem souhlasím, ale co mám dělat, když mám už třicet tři a nemohu se v životě pro nic rozhodnout ? A nejen to, dostávám se do stavu, že reaguji na okolí otupěle a rozhoduji se podle toho, jestli je to pro mne pohodlné, nebo ne. Byla jsem teď dva měsíce bez práce (odešla jsem, protože mě přestala bavit). Nyní jsem si našla něco nového, a možná dokonce perspektivního (je to práce, o níž jsem snila, když jsem odcházela z předchozího zaměstnání). Jen mne zneklidňuje, že se stále necítím spokojená. Přitom si uvědomuji, že kdybych pohlédla na svou situaci jinak, pocit nespokojenosti by zmizel. Přestože se snažím, dopadá to nakonec tak, že svůj pohled nezměním. Jak mám potom poslouchat svou duši ? Jsem z toho docela zmatená. První chyba: není nutné, abyste se snažila načrtnout nebo nějak zformulovat cíl. Rozumem toho nemůžete dosáhnout, dokud alespoň v hrubých rysech nepochopíte, co chcete od života. Druhé chyby se dopouštíte, když se nutíte pohlédnout na situaci jinak. Vzniká zmatek, protože vědomá změna vztahu k situaci představuje v podstatě koordinaci záměru. Vůlí tvůrce přetváříte negativní událost 13

na pozitivní a předstíráte, že vám to vyhovuje. Měníte vztah k události, protože víte, že v závislosti na své volbě se dostanete na dobrou, nebo špatnou životní dráhu. Měnit vztah k situaci je skutečně nesmyslné, proto to nechcete dělat. A proč taky ? Stane se, že se musíte přinutit - například mít ráda práci, která se vám nelíbí. Co máte dělat s pocitem nespokojenosti v situaci, a tedy v realitě, jež přetrvává ? Musíte se soustředit na to, jak byste chtěla danou realitu vidět, a toho, co ve vás vyvolává nespokojenost, si nevšímejte. Například v zaměstnání na vás leží povinnosti, jež vám nejsou příjemné, přestože vám práce vcelku vyhovuje. Jak máte v uvedené situaci postupovat ? Vytvořte si v mysli virtuální realitu, kde budete plnit jen takové povinnosti, které chcete. Soustřeďte svou pozornost na činnost, jež se vám líbí, a ostatní přehlížejte s pocitem, že jste se k tomu propůjčila jen na určitou dobu. Dříve nebo později bude reálná skutečnost souhlasit s vaší představou - nežádoucí povinnosti vám samy odpadnou. Jakým způsobem, to uvidíte, a tím se přesvědčíte, že zrcadlo světa funguje. Jak dlouho nemusí člověk najít svůj cíl ? Rok, dva nebo deset let ? Daří se tni dobře, ale zatím mne žádný Životní cíl nenadchl tak, aby moje duše zajásala. Zdá se, že žádný pro mne není ten pravý. Vím, že si jej mohu najít jen já sám. A také vím, že si mohu dovolit určitou dobu bez něj žít. Ale jak dlouho ? Dvacet, nebo padesát let ? Chápu, že bídný rozum není schopen klidně čekat. To on vnáší neklid a strach zůstat bez cíle. Přestože je v mém životě teď všechno v pořádku, stále toužím znát svůj cíl. Chci, aby se má duše radovala. Možná, že existují ještě nějaké způsoby, jak najit vlastní cíl v životě ? Opravdu můžete čekat dlouho, třeba i celý život, a přesto se nemusíte dočkat. Jestliže jste propadl do všední každodennosti a váš životní scénář se každý den opakuje beze změn, co se může přihodit ? Nic. Tak žije většina lidí: nejprve školy; naděje, že v budoucnu přijde štěstí; potom rodina, práce bez zvláštních změn; opět naděje na úspěch, jenž se rýsuje někde v dáli; domácí povinnosti, jen občasná a nudná zábava, opět rodina a každodenní život. Nakonec skončí na pohovce před televizí. Život tak ubíhá v jakési čekáme. Jak se můžete dostat ze začarovaného kruhu každodennosti ? Musíte mít záměr a chuť se z této každodennosti vytrhnout. 14

Mnoha lidem se zdá, že chtějí změny, ale vážně se pro ně nerozhodli. Raději si stěžují, že je život fádní a není kam z něj utéci. Všimněte si, že úspěšní lidé, které každý den sledujete v televizi, vedou velmi aktivní způsob života. Sám se musíte rozhodnout, jestli napnete síly a budete se snažit situaci změnit, nebo se spokojíte s jednotvárným životem (pro mnohé je to v podstatě také přijatelná varianta). Pak si ale nestěžujte, že nevidíte žádný cíl. Jak můžete mít záměr, jestliže nemáte sílu ani přání něco změnit, protože už nejste nejmladší nebo jste prostě lenivý ? To je jiná otázka. Jestliže se vám nic nechce dělat a jen si po práci sednete na gauč, znamená to, že vám chybí volná energie, která podporuje záměr. Jestliže je energie v normě, nemůže nastat situace, že by se vám do ničeho nechtělo. Hlavní příčinou nízké energetické hladiny je kromě chybějícího cíle výskyt škodlivin a toxinů v organismu. Nemusíte si hned zadávat úkol, že pokoříte Mount Everest, nebo si vytyčit cíl jen proto, že se to doporučuje. Aby se vám hladina energie zvýšila, je lepší začínat od elementárních věcí, jež jsou skutečně zapotřebí. Jako například očista organismu, přechod na zdravou stravu nebo zlepšení fyzické kondice. Uvidíte, že se objeví nové potřeby a energie na jejich uskutečnění vám bude stačit. Jestliže jste však lenivý začít dělat alespoň něco, gaučový transurfing vám nepomůže. Přečetl jsem všechny vaše knihy a na všechny otázky jsem našel odpovědi kromě jediné: CO JE MÝM CÍLEM ? Moje žena je talentovaná výtvarnice. Od tří let věděla, co chce dělat. Jejím cílem je být známou malířkou. Závidím jí, protože já přesně nevím, po čem touží moje duše. Váš cíl se nemusí nacházet v oblasti tvůrčí činnosti. Je-li řeč o životní cestě, proč vás hned napadají myšlenky na nějaká závažná témata ? Nemusíte si od počátku vytýčit vysoký cíl. Někdo si neumí představit život bez poezie, ale někomu jinému se líbí zametat ulice nebo být řezník. Neměli bychom se řídit stereotypy, že životní cíl je něco vznešeného. Například v době, kdy se začalo létat do vesmíru, odpovídalo dítě na dotaz, kým chce být: „Kosmonautem,“ protože vědělo, že jej dospělí pochválí. Správnou odpověď znal jeho rozum přesně, ale co dítě nevědělo, byla skutečnost, jestli opravdu chce být kosmonautem. Chápete ? Rozum je již od dětství usměrňován - bod spojení (podle Carlose Castanedy) je fixován ve správné pozici.* Vaším úkolem je teď uvolnit fixaci bodu spojení a znovu se restartovat. -

15

Proto musíte přestat přemýšlet o cíli a začít pozorně vnímat pocity duše. Ta - až uvidí, co je jí blízké - hned ožije. Ale abyste měl co pozorovat, musíte si rozšířit obzor a vydat se tam, kde jste ještě nikdy nebyl, a spatřit věci, které jste dosud neviděl. Vaše knihy si čtu už potřetí a stejné myšlenky pokaždé chápu novým způsobem. Pokaždé nadšeně vykřiknu: „Tak to opravdu je !“ Už jsem pomocí transurfingu mnoho dosáhla. Pracuji za podmínek, jaké jsem si vždy přála, s výbornými lidmi a velmi dobrým platem. Vytvářím si i jiné nejrůznější zázraky. Avšak mám jeden problém, jenž mne trápí už pět let. Mám cíl a přesně vím i cítím, že je můj, ale nemohu se zbavit myšlenky, že se mi nepodaří jej v životě zrealizovat. Mám z toho nepříjemný pocit. Proč na to myslím, jestliže vím, že tento cíl je můj ? ! Nebo to svědčí o tom, že se mýlím a všechno si špatně vykládám ? Důležitost cíle jsem už snížila na minimum, ale přesto se této myšlenky nemohu zbavit. Možná proto, že mi v dětství vždy říkali: „Ostatním se nic nestane, ale ty to schytáš. „ Je možné, abych z toho odvodila, že jiní budou šťastní a splní se jim přání, ale mně ne ? Bez cíle nemohu být, ale něco mi brání uvěřit, že jej skutečně v životě zrealizuji. Nevím, jak se mám tohoto pocitu zbavit. Vyzkoušela jsem změnit cíl za jiný, podobný, ale velkou radost jsem z něj neměla, přestože jsem už nepochybovala, že s ním nebudu mít žádné problémy. Při představě, že bych svůj hlavní cíl skutečně ztratila, jsem velmi trpěla. Je mi příjemné se dovídat, že mé knihy lidé nečtou jen jedenkrát. Vytýkají mi, že s oblibou několikrát opakuji stejné myšlenky. Nenapadla vás otázka, proč to dělám ? Upřímně řečeno, není v tom žádný záměr, ale ani to není moje opomenutí nebo chyba. To, co se snažím vysvětlit, není výsledek mých úvah, ale informace z prostoru variant. Snažím se je vyložit tak, jak je přijímám, bez zvláštních úprav. A tak je to správné. Rozdíl mezi mnou a vámi je jen v tom, že vy očekáváte odpovědi na své otázky ode mne a já čerpám z databáze, která je všem dostupná. I vy můžete mít přístup k informačnímu kanálu, pokud se rozhodnete získat informace sama. Už jsem se o tom nejednou zmiňoval. V podstatě všechny odpovědi můžete najít také v prvních dílech knih o Ovlivňování reality.6 6

Eugenika vydala dílo Vadima Zelanda Ovlivňování reality v sérii (1-11): 16

Otázky čtenářů se však stále opakují, proto musím na všechny znovu odpovídat, byť z jiného pohledu. Ale to jsem trochu odbočil. Když jste si představila, že byste neměla cíl. úpěla jste. To svědčí o tom, že daný cíl je možná opravdu váš. V knihách Ovlivňování reality uvádím jedno z kritérií skutečného cíle. Zkuste si říct, že se svého snu vzdáváte. Jestliže se vaše duše proti tomu vzbouří, znamená to, že to nejspíše je váš cíl. Ale pokud pocítíte ulehčení, je rovněž jasné, že není. Nepříjemný pocit7, který vzniká při pomyšlení na cíl a jeho obtížné dosažení, je normální projev. Ale trápení z jeho ztráty bylo větší, že ? O cíli nesmíte uvažovat, jen si musíte přehrávat cílový diapozitiv. Když se začnou otvírat dveře, teprve tehdy můžete dělat závěry, zda je možné sen uskutečnit, nebo ne. Nyní se rozhodovat nemusíte. Potřebujete pracovat s diapozitivem, k tomu je však zapotřebí trpělivost i čas, abyste nepřehlédla, až se dveře otevřou. V současné době hledám, čím bych uspokojila svou duši, a kolísám mezi několika zájmy. Jednak ráda maluji a pěstuji květiny, ale také mám v oblibě šití a pletení. A to jsou jen základní záliby, ostatní ani neuvádím. Nemusí mít však duše jen jednu oblíbenou činnost, v níž se otevře a dosáhne výšin ? Není důležité, kolik má duše cílů, ale který z nich považuje za hlavní. Je lepší, kdybyste se soustředila na jednu věc, abyste svůj záměr netříštila. Zálib můžeme mít hodně, ale může se koníček stát cílem ? Samozřejmě že činnost, jež nás dovede k cíli, nám musí přinášet radost, ale samotná její hravost není dostatečnou podmínkou pro to, abychom ji považovali za cíl. Cíl je to, co nám život změní ve svátek. Určujeme jej v jednotě duše i rozumu. Položte si otázku: může vám změnit život ve svátek činnost, která by podle vás mohla být vaším cílem a dveřmi ? Musí vám být zcela jasné, že vybraná činnost je právě to, co potřebujete, a to jednak z logických důvodů, ale i tak, jak vám velí srdce. Pokud je to váš cíl, žádné pochybnosti nevzniknou, protože jej poznáte. Nejsem přesvědčen, že cíl, který se snažím dosáhnout, je můj (to, co opravdu chce moje duše). Pokouším

7

1. kniha: Prostor variant, 2. kniha: Šum ranních hvězd, 3. kniha: Vpřed do minulosti, 4. kniha. Úprava skutečnosti, 5. kniha: Jablka padají do nebe, 6. kniha: Tvorba skutečnosti, 7. kniha: Galerie snů. 8. kniha: Přesvědčivý návod, jak žít naplno, 9. kniha: Fórum snů 2 pozn. překl. viz Pocity. Hicks, Eugenika 2008 17

se naslouchat své duši a zaposlouchat se do „šumu ranních hvězd" (2. kniha Ovlivňování reality), ale mám pochybnosti, zda to jsou skutečně pocity odtamtud, a ne přání chytrého rozumu, jenž se dovedně ukryl. Jestliže je cíl opravdu váš, pak o tom nebudete mít žádné pochybnosti. Zpočátku můžete pociťovat určitou rozpačitost (nesmělost) a v duchu se ptát: „To všechno je pro mne ? Skutečně jsem tím vyvoleným a zasloužím si to ?“ Tohoto pocitu se zbavíte přehráváním cílového diapozitivu. Postupně si na nový obraz zvyknete. Nemusíte se ostýchat, samozřejmě že jste vyvolený, jestliže jste si vybral sebe. Duševní nepohodu na rozdíl od rozpačitosti nelze odstranit diapozitivy. Projevuje se pocitem stísněnosti, skleslosti, tíživého neklidu a strachu. Pokud se vždy cítíte stísněně, když si představíte, že se vám přání splnilo, nejspíše to nebude váš cíl, ale cizí, který vám vnutila kyvadla.8 To znamená, že se nelíbí duši, ale rozumu. Příčina mého neštěstí spočívá v tom, že vždy dělám něco, co mne nebaví. Nemohu si pomoct, ale i to, co chci dělat, mne brzy přestane zajímat. Proto přecházím z jednoho zaměstnání do druhého, z jedné oblasti do jiné a práci vždy opouštím. Někteří lidé mi říkají, že jsem nedospělá a že se neumím vypořádat s těžkostmi. Jiní tvrdí, že jsem náročná a nesnášenlivá vůči svým nadřízeným. Pracovala jsem jako psycholožka s dětmi a narkomany, jako personalistka v menší firmě, byla jsem vedoucí obchodu i obchodní manažerka... Nyní jsem se rozhodla, že budu sama podnikat. Je to jen maličký podnik, protože si zatím moc nevěřím. V mém okolí se nikdo nevěnuje byznysu, protože si všichni zvykli pro někoho pracovat. Mám velké ambice a vždy jsem věřila, že jsem přišla na tento svět kvůli něčemu velmi důležitému. Jak se mám stát harmonickým člověkem a najít sama sebe ? Chci v životě velmi mnoho, ale nic mi nevyhovuje. Proč ? Jakmile se mi v něčem daří, hned se začnu nudit. Stále chci něco nového, ale výsledek je stejný - nuda ! Nebaví mne 8

Pojmem kyvadla popsal autor v 1. knize Ovlivňováni reality - Prostor variant, kterou vydala Eugenika v roce 2005. Jsou to energetické a informační struktury, jet vytvářejí skupiny stejné smýšlejících lidi Tyto struktury se samostatné rozvíjejí a podřizují si jednotlivce svým zákonům - pozn. překl. 18

být pravou rukou ředitele, manželkou, matkou, krásnou, chytrou ani sexy... Nelíbí se mi nic z toho, o co obvykle lidé usilují. Nesnáším šablony a standardy. Není to nemoc ? Stává se, Že potom lituji toho, co jsem neučinila nebo udělala špatně. Nyní jsem si troufla udělat důležitý krok - otevírám vlastní obchod. Kde mám však záruku, že mě to za měsíc neomrzí ? Přijde všechno nazmar ? Chovám se jako zběsilá. Nenapadlo vás, že vy už jste harmonický člověk ? Nejste jako všichni, protože se vám nelíbí, o co ostatní usilují. Vždyť to je skvělé ! Svědčí to o tom, že vás přinejmenším (a to už není málo) nesvazují stereotypy a že jste se zbavila kyvadel. Nejste zběsilá, řekl bych, že nejste ničí. A to už jste na polovině cesty, abyste se stala svou. Jestliže je člověk sám sebou, je zároveň tvůrcem reality. Cožpak můžeme element matrixu, který žije v buňce jako všichni, považovat za harmonického jedince ? Naopak škodí zejména ti, kteří se podřizují pravidlu kyvadla: buď jako my všichni normální lidé, najdi si svou buňku a nepoletuj z místa na místo; staň se platným členem naší společnosti. Zbývá vám dořešit jen jednu maličkost - zbavit se posledních zbytků omezeného názoru na svět a dovolit si, abyste byla lehkomyslná a ztřeštěná (podle jejich mínění). Vyhraďte si právo na vlastní názor a pak vás ani nenapadne se obviňovat z toho, že jste snad k ničemu nebo nemocná, protože dlouho nevydržíte na jednom místě. Právě tato skutečnost, že jste se nezařadila do nastoleného systému, ale že hledáte své poslání, vypovídá o tom, že přesto správně (i když nejasně) chápete, že cesta je cíl, a ne místo určení. Hledejte vlastní cestu tak dlouho, jak bude zapotřebí, a neohlížejte se na veřejné mínění. Lidé si mohou o vás myslet, co budou chtít, ale vy víte, kdo je tu svobodný a kdo ne ! V tom je vaše přednost a síla. Mimochodem tyto buřičské myšlenky vám říkám, vážení čtenáři, čistě důvěrně, jen mezi námi transurfaři. Ten, kdo žije ve snu, podobné knihy nečte, tudíž o sebe nemusím mít strach, ale vy nikomu nic neříkejte. Ještě si budou myslet, že jste (jsme) se zbláznili nebo něco podobného. Neukazujte, že jste jiní. Tvařte se, že jste stejní jako všichni ostatní. K tomu se můžete propůjčit, ale svých názorů se nevzdávejte. Ve dvanácti letech jsem vstoupila do sekty a do devatenácti jsem byla jejím členem (to bylo ještě v době bývalého Sovětského svazu). Nebyla to náboženská sekta a tehdy 19

ji nikdo za sektu ani nepovažoval, přestože se tak projevovala. Cílem této skupiny bylo léčení nemocí jako například schizofrenie, alkoholismus nebo narkomanie a její členové se ujímali převýchovy dětí z polepšoven a problematické mládeže. Účastnili jsme se těchto procesů a připravovali jsme se k práci psychologů. Po ukončení školy jsem dva roky pracovala v psychiatrické léčebně zaměřené na léčbu alkoholismu a schizofrenie. Přirozeně, že nám sekla deformovala osobnost. Museli jsme dodržovat určitá pravidla, stýkali jsme se jen se členy skupiny a ostatním lidem jsme se vyhýbali. Vlastní názor jsme projevit nemohli. Když mi bylo devatenáct, odešla jsem. Nyní je mi čtyřicet let, ale pobyt v dané komunitě mne poznamenal na celý život. Zvykla jsem si na to, že všechno musím dělat pro lidi a že mým nejvyšším cílem je pomoc trpícím, například opuštěným dětem. Teprve teď jsem pochopila, že to není správné a že musím začít myslet na sebe. Vždyť jsem sama sebe vždy stavěla na poslední místo, a to nemluvím o komplexu méněcennosti. Jak působí metoda ovlivňování reality na lidi, jako jsem já ? Existují nějaké zvláštnosti ? Ještě se bojím, že nerozeznám svůj cíl a přijmu za vlastní cizí, který mi vnutili v uvedené skupině. Dříve se mi zdálo, že mým cílem je pomoc lidem, ale především dětem. Nemohu si vzpomenout, co jsem si přála, než jsem vstoupila do sekty. Možná, že bych se měla zaměřit právě na dřívější přání, a ne na cíle, které mi byly vnuceny a mohou být klamné. V knize Ovlivňování reality je podrobně popsáno, jak můžete rozlišit svůj cíl od cizího.9 Nejdůležitějším hlediskem při jejich srovnávání je, že cizí cíl bezprostředně slouží ke zlepšení cizího (ne vašeho) blahobytu. Je zapotřebí, abyste usilovala o takové postavení, při němž nebudete pracovat pro někoho jiného, ale pro sebe. Než se dostanete ke svému cíli, můžete být zaměstnána i v systému, ale zlepšení svého vlastního blahobytu musíte mít na prvním místě. Je velmi důležité, abyste se cítila svobodná a nedřela se pro blaho někoho nebo něčeho. 9

Eugenika vydala od Vadima Zelanda celou sérii knih Ovlivňování reality. V roce 2009 vydala 8. knihu Ovlivňování reality - Praktický kurz, jež shrnuje podstatu transurfingu - pozn. překl. 20

Stává se, že touha pečovat o druhé vychází z hloubi duše. Avšak existují nějaké meze, které nelze přesně určit. Nechcete posvětit svůj život spasením cizích duší, protože máte v duši prázdnotu ? Často rozum zotročený kyvadly zavírá duši v těle a přestává jí naslouchat, což vede k vnitřnímu konfliktu a duševní prázdnotě. A čím ji můžeme zaplnit ? Službou, tak je to správné ! Kyvadla hned našeptávají: „Obětuj se, na sebe úplně zapomeň a soustřeď všechny své myšlenky na službu." Komu nebo čemu ? Můžeme si vybrat od plačících dětí po bohaté, kteří také naříkají. Ať se podíváme kamkoli, všichni kolem strádají a něco potřebují. Lituji například žížaly, kterým chyběly síly, aby dolezly z jedné strany cesty na druhou. Dříve jsem je sbíral a přenášel tam, kam směřovaly. Ale jednou jsem si řekl: „A dost ! Vás je hodně a já jsem jen jeden. Proč bych se měl jako blázen ohýbat a dělat zbytečnou práci místo toho, abych se spokojeně procházel ?” Teď pomáhám jen některým, jen když mi srdce napoví, že tato žížala to skutečně potřebuje. Ostatní se beze mne obejdou, možná, že je to jejich osud. A ještě je mi líto opuštěných hladových koček. Chtěl bych je všechny nakrmit nebo jim poskytnout přístřeší, ale kdybych se měl starat o všechna nešťastná zvířata, musel bych všude nosit pytel žrádla nebo si doma zřídit farmu. Dá se tak zajít velmi daleko a dotěrné myšlenky mohou změnit i celou osobnost. Proto jsem si k sobě vzal jedno kotě, které by jinak bylo odsouzeno ke smrti. Nyní mám doma vděčnou, vykrmenou a spokojenou duši - svou čičinku. Pomáhat druhým je dobrá věc. Ale stojí za to ji učinit svým životním cílem ? V tom se musí rozhodnout každý sám. Ať je odpověď jakákoli, bude se v různých situacích hodnotit pokaždé jinak: velkodušnost nebo hloupost, obětavost či nerozvážnost, cynismus nebo účelnost. Ani já vám v této věci nemohu dát jednoznačnou odpověď. Je důležité, aby rozhodnutí bylo učiněno uvědoměle v jednotě duše i rozumu, a ne pod vlivem mylných stereotypů kyvadel. Jedno však mohu říci zcela přesně. Pokud je vám péče o druhé vnucena vnějšími okolnostmi, znamená to cizí cíl. Můj sen je velmi drahý a leží daleko v prostoru variant. Stále si jej představuji, ale vy píšete, že na peníze nesmíme myslet. Celý život jsme s manželem pracovali pro někoho jiného, aniž jsme si to uvědomovali. Nyní se snažíme osamostatnit a začít sami podnikat. Naše představa se zatím rýsuje jen s obtížemi, protože žádný z nás nemá k řízení podniku vlohy. Jsme však pevně rozhodnuti, že přestaneme 21

pracovat jako zaměstnanci. Můžeme toto přání považovat za cestu k cíli ? Nechceme být odkázáni na stát a pracovat pro peníze. Chceme, aby peníze pracovaly pro nás (mohou to být investice, cenné papíry, příjmy z pronájmu apod.). Ráda bych byla bohatá a nezávislá. Samotné peníze si v myšlenkách nepředstavuji, ale chci je mít, protože můj cíl je finančně náročný. Peníze nejsou cílem, a dokonce ani prostředkem k jeho dosažení, ale jen atribut, jenž se automaticky objevuje (připojuje) na cestě k cíli. Jestliže pro jeho realizaci potřebujete peníze, objeví se nebo se naskytne možnost, jak je vydělat. Musíte si cíl představit tak, jako byste jej už dosáhla, a v této virtuální realitě žít. To není létání v oblacích, ale konkrétní činnost, při níž si systematicky a cílevědomě promítáte diapozitiv. Můžete to také nazvat cílevědomým létáním v oblacích. Jen se nezapomeňte pozorně dívat z nebes dolů na zemi, abyste nepřehlédla, jak se vám otevírají dveře. Hlavní je, abyste nemyslela na peníze, ale na cíl. V opačném případě zrcadlo světa odrazí jen vaše marné hledání peněz. To však neznamená, že se nesmíte v myšlenkách zabývat finanční otázkou. Můžete si v duchu stále opakovat: peníze ke mně proudí ze všech síran, mám jich stále více a více; peníze stačí na všechno a mohu si koupil všechno, co chci. Není důležité, že to zatím neodpovídá vaší stávající situaci. Skutečnost se nejprve vytváří v mysli a teprve potom v realitě. Všimněte si, že daná myšlenka nevyjadřuje hledám peněz ani otázku, kde je mám vzít. Vytvořte si před zrcadlem takový obraz, jakého chcete dosáhnout v konečném výsledku (v odrazu). Uvedeným způsobem na peníze můžete nebo musíte myslet. Proč peníze nemohou být cílem ? Řekněme, že chci vydělávat každý měsíc určitou částku peněz. Nemám však představu, jak toho mohu dosáhnout. S diapozitivem pracuji, tak proč se mi přání neplní ? Podle všeho mne život sám vynese na dráhu, kde to bude možné. Ale jak jsem pochopil podle vašich knih, říkáte, že tímto způsobem nic nevyjde. Proč ? Přání se vám může splnit, ale jen abyste neprodělal ! Cíl vám dá mnohem více - to, o čem jste si nedovolil ani snít. Když se člověk blíží ke svému cíli, otvírají se před ním obrovské možnosti a dřívější požadavky se zdají až směšné. Neříkal jsem. že není možné získat peníze pomocí vizualizace. Menší částku ano, ale je málo pravděpodobné, že bychom hodně zbohatli. K tomu je totiž zapotřebí jednota duše i rozumu a pevná 22

víra, že peníze k nám přijdou. Ale rozum budou stále trápit pochybnosti: Odkud a jakým způsobem ? A duše ? Cožpak ta potřebuje peníze ? Říkáte si, že až budete mít peníze, budete vědět, za co je utratit. Budete žít, jak chcete, ale potíž je v tom, jak chcete žít. Zeptám se jinak. Potřebujete peníze, nebo sváteční pocit, cítit radost ze života a uvědomit si jeho smysl ? Předpokládejme, že se vám splnil sen - opalujete se na palubě své jachty, která rozráží vlny Karibského moře. Co myslíte, že při tom budete cítit ? Pocit životního svátku ? Ani trochu ne. Spíše jen prázdnotu a nudu. Vzpomeňte si, s jakým zápalem, nadšením a duševním povznesením jste kráčel k cíli, ale jakmile jste jej dosáhl, nepocítil jste nic kromě prázdnoty. Tento fenomén lze vysvětlit velmi snadno. Pocit štěstí, radosti a naplnění života vyvolává volná energie (energie záměru), která se aktivuje na cestě k cíli. I když je to paradoxní, uvedená vlastnost je spíše fyziologického původu než psychického. Právě proto nacházíme štěstí jen na cestě, a ne v místě určení. V budoucnosti žádné štěstí nečekejte. To je buď tady a teď, nebo na jiné životní dráze, kterou musíte hledat. Cíl nemusí vždy představovat nějaký konkrétní úspěch. Častěji to bývá nepřetržitý proces seberealizace a odhalování vlastních schopností v jakékoli činnosti. Pohybem vzniká energie, a proto až dorazíte do místa určení, půjdete dále. Teď si představte, že jste si vytyčil jako svůj cíl mít stabilní příjem. Dejme tomu, že jste toho dosáhl. Třeba nemusíte ani vydělávat, protože máte všechno. Ale co dál ? Určitou dobu budete bezstarostně žít a užívat si všech vymožeností blahobytu, ale potom velmi brzy nastoupí prázdnota. A právě tento pocit zažívají bohatí lidé, kteří nemají cíl. Dorazili do místa určení, tudíž nemají už o co usilovat ani co více chtít. Život se jim změnil v pouhou existenci, i když přepychovou, ale beze smyslu - únavné očekávání něčeho. Luxusní VIP čekárna je pořád jenom čekárna. Byl jste mnohem šťastnější, když jste žil v bídě, protože jste směřoval k cíli. Proudila vámi energie záměru, a proto jste skutečně žil, a ne jen existoval. Zamyslete se, kam nyní směřujete. Putujete za svým cílem, nebo zůstáváte v čekárně ? Po přečtení vašich knih jsem začal prakticky zkoušet principy, které jsou v nich uvedené. Materializace představ mne nepřekvapila, ale velmi jsem ocenil hledání vlastní životní dráhy. Narazil jsem však na jeden problém. Nevím, čemu se chce věnovat moje duše a v jaké oblasti se mohu .

23

realizoval, aby v ní duše byla v souladu s rozumem. Na všechny nabízené aktivity reaguje spíše záporně než kladně. Mám značné zkušenosti, proto jsem hned usoudil, že uvedená situace vznikla v důsledku mého velkého přání najít si cestu života. Přestal jsem cíli přisuzovat důležitost, ale asi za půl roku jsem zjistil, že žádný nemám. Mohu mít problém s úrovní energie ? Jiné vysvětlení zatím neznám. Proč nemohu najít svou cestu, cíl a odpovídající dveře ? Problém patrně spočívá v tom, že se pokoušíte svůj cíl hledat. Nehledá jej však duše, ale rozum - a ten ho svými metodami nikdy nenajde. Bere iniciativu do svých rukou a tvrdí: Já to vím nejlépe !" a slabý hlas duše neslyší. Musíte postupovat opačně a přestat hledat cíl, ten ať se najde sám. Rozum nemůže nic vymyslet. Jeho úkolem není hledat, ale jen naslouchat duši. Jakmile se objeví něco vhodného, pocítíte, jak vaše duše ožije. Musíte si však rozšířit svůj obzor, vydat se tam, kde jste ještě nikdy nebyl, a spatřit věci, které jste dosud neviděl. Jak si má duše vybírat, jestliže nebude mít z čeho ? Může být cílem šťastné manželství ? Přitom nechci být materiálně závislá na manželovi. Je možné vtáhnout do svého života člověka, kterého prakticky neznám ? Šťastné manželství není cíl, ale prostředek, jímž můžete něčeho dosáhnout, což je u každého člověka individuální. Co vám změní život ve svátek ? Vlastní svatba, nebo to, co od společného života očekáváte ? Správná formulace vašeho přání je velmi důležitá. Když pracujete s cílovým diapozitivem, vnější záměr vám otevírá dveře k jeho realizaci. Cestu k cíli určuje obsah diapozitivu. Vy jste však od počátku cestu definovala jako vdavky, a tím jste omezila výběr vnějšího záměru. Váš rozum je přesvědčen, že zná cestu. Souhlasíte, že to zní naivně: „...domnívám se, že mi s ním bude dobře. Ale prakticky se neznáme." Velmi ráda vedu domácnost a vychovávám děti... Vždy se mi zdálo, že to je moje místo v životě. Když se starám o rodinu a pečuji o děti, je mi dobře a jsem klidná. Muž mne chápe, přesněji, nevím, jestli mě skutečně chápe, ale zastává stanovisko, že mohu dělat to, co se mi líbí. Chce, aby mi bylo dobře. Mám k němu stejný vztah. Děti toužím vychovat a dát jim volnost. Nechci se na ně upnout a přehnanou láskou je dusit. Ještě dávno předtím, než jsem si přečetla vaše knihy, jsem dospěla k názoru, že láska je především umění dávat. Jen okolní svět na mne stále tlačí. Když si ostatní v neděli 24

večer těžce povzdychnou, že jdou zítra do práce, musím být zticha, protože sedím s dětmi doma. Nemohu říci, že by mne to nějak zásadně rmoutilo, spíše naopak. Samozřejmě že to není s třemi malými dětmi snadné, ale současně je mi s nimi ohromně. Vlastně jsem permanentně šťastný člověk. Jistěže jsem někdy vyčerpaná, ale v podstatě se většinou cítím šťastná. Od dětství mi matka opakovala (a okolní svět to dokazoval), že každý člověk musí něco umět, aby se tím uživil. Mám vysokoškolské vzdělání. Absolvovala jsem matematicko-fyzikální fakultu a během pobytu v zahraničí jsem vystudovala účetnictví. Schopnosti mám a něco umím. Jen se mi do práce nějak nechce. Pomyšlení, že bych chodila do zaměstnání, ve mně vyvolává nepříjemný, až svíravý pocit. Nikdo nechce zůstávat doma. Maminky utíkají do práce, aby doma s dětmi nezhlouply. Bezděčně si kladu otázku, jestli něco nedělám špatně. Jednou se za sebou ohlédnu, a co uvidím ? Neměla bych se zabývat také něčím jiným ? Mám několik záměrů, které bych mohla uskutečnit (líbí se mi), ale teď většinu času trávím s dětmi, tudíž ostatní věci odkládám nebo se jim věnuji jen po chvilkách. Sama cítím, že dělám správnou věc. A s radostí, což je samozřejmě skvělé. Co bude potom a co mi zůstane ? Nápady sice mám, ale kolik mi v té době bude let... Horečná činnost ostatních lidí a tlak příbuzných (teď už se zmírnil, protože jsem se v posledních letech naučila jejich rady lépe odmítat) na mne působí, že se někdy cítím méněcenná. Všichni o něco usilují a něco chtějí, jen já ne. Mám dotaz: Může cíl z pohledu ovlivňování reality spočívat v rodině a ve výchově dětí ? Nebo se více vztahuje k rozvoji osobnosti, vlastních schopností a nadání ? Můžeme vám jen závidět. Na rozdíl od těch, kteří horečnatě spěchají k nějakému cíli, v němž je zřejmě čeká šťastná budoucnost, vy už nyní na této životní dráze máte své štěstí. Otázku jste nepoložila správně. Nikdo a nic za vás nemůže rozhodnout, co máte považovat za cíl, a co ne. Existuje pouze abstraktní definice: cílem je to, co změní život ve svátek. Co bude konkrétně představovat, není důležité. Na cestě k cíli musí být svátek každý den. A vy jej máte celý týden, že ? Tak jak se můžete řídit podle těch, kteří těžce vzdychají v neděli večer ? Ujišťuji vás, že nejen vy, ale všichni kolem si kladou otázku, zda 25

něco nedělají špatně. Avšak vzápětí se povzbuzují, že přece žijí stejně jako ostatní lidé v této společnosti, a proto je všechno v pořádku. Aby upevnili své přesvědčení, budou vás ze všech sil poučovat, že jejich cesta je správná, a přemlouvat vás ke stejnému způsobu života. Podporu nesmíte hledat ve veřejném mínění, ale ve vědomí, že skutečný svátek v životě máte vy, a ne oni. Nový cíl můžete najít v každém věku. To, že jasně vidíte reálnou skutečnost, jak vyplývá z vašeho dopisu, svědčí o tom, že jste se probudila a vystoupila ze zrcadla. Procitnutí ze snu otevírá velké možnosti v mnoha oblastech včetně spisovatelské činnosti, na kterou není nikdy pozdě. Asi půl roku s úspěchem praktikuji některé principy ovlivňování reality. Mám však jeden problém - nemohu najít svůj životní cíl. Pokaždé, když o tom přemýšlím a naslouchám hlasu duše, si s hrůzou uvědomuji, že se mi doopravdy líbí jen několik věcí: sex, alkohol a počítačové hry (v mých třiatřiceti letech). Neumím si představit, jak bych tím mohl dosáhnout materiálního blahobytu. Vidy jsem pracoval (a pracuji) v zaměstnání, které se mi nelíbí, a kvůli tomu ztrácím mnoho energie, protože bojuji sám se sebou. Budu vám vděčný, jestliže mi pomůžete najít cíl. Svůj cil jste schopen si najít jen vy sám. Mohu vám dát jen přibližný návod, jak byste měl postupovat. 1.Při hledání musíte vycházet z principu: cíl vám přinese všechno, co od života potřebujete. Tím končí veškeré debaty o tom, co byste chtěl. Dostanete všechno, co vyhovuje vaší duši. Je třeba jen najít svou vlastní cestu. 2. Je nutné, abyste si alespoň v hrubých rysech uvědomil, co rád děláte nebo co si můžete oblíbit. Není důležité, co chcete dostat (to už jsme si vysvětlovali), ale čím byste se chtěl konkrétně zabývat a do čeho investovat svou energii záměru. Musíte si zapamatovat, že cíl nepředstavuje místo určení, ale životní cestu a způsob seberealizace. 3. Musíte si položit otázku: Změní mi tato činnost Život ve svátek ? Za svátek však nepovažujeme slavnostní událost, protože jsme dorazili do místa určení, ale sváteční pocit, který nás stále provází. Takovýto pocit vzniká, jestliže jsme pochopili smysl života, který je naplněný, zajímavý a radostný. 4. Rozhodnutí musíte přijímat v jednotě duše a rozumu, když duše jásá a rozum si spokojeně mne ruce. Musí vám být jasné, že vybraná činnost je milá srdci, naplní vám život a nenechá vás v nouzi. 26

Například jestliže je vaší zálibou vyšívání, to ještě neznamená, že je můžete označit jako cíl. Rozum nebude souhlasit. Mám pravdu ? 5. Pokud vás zatím nic neoslovilo, zkuste se podívat na své lehkomyslné zájmy z jiného pohledu. Všechno, co děláte rád a s chutí, má určitý význam a cenu. Například zálibu v alkoholu můžete změnit ve specifickou profesi: vinařství nebo degustaci. Líbí se vám počítačové hry ? Vymyslete si vlastní hru, která na světě ještě neexistuje. Nemusí to být jen počítačová hra, můžete přijít s nějakou originální reality show.A sex ? Přemýšlejte, co lidem v sexu chybí a co potřebují ? Zkušenost, nové známosti nebo zážitky ? Například se můžete naučit nějakou neobvyklou techniku milování a organizovat vlastní kurzy. Nebo můžete založit nestandardní seznamovací agenturu. Je jenom na vás, co si vymyslíte. Hlavní zásadou je, že se musíte zbavit společenských stereotypů a jít svou cestou. Musíte si vytvořit vlastní kyvadlo nebo náboženství. 6. Jestliže vás nic vhodného nenapadá, znamená to, že si musíte rozšířit svůj obzor a vydat se tam, kde jste ještě nikdy nebyl, a spatřit věci, které jste dosud neviděl. Úloha rozumu při hledání cíle nespočívá v tom, abyste hledal, ale abyste přijímal vnější informace a přitom pozorně sledoval stav duševní pohody. Jakmile duše spatří, co se jí líbí, okamžitě ožije a vy to pocítíte. 7. Je nutné si stále přehrávat diapozitiv svátku života. Nakreslete si obrázek, který obsahuje všechny atributy vašeho svátku (jachty, auta, kluby a podobné věci, pro něž máte slabost). Čím musí být váš život naplněn ? Hledejte, zkoumejte informace podle těchto vlastností a představujte si, že je brzy získáte. Pracujte s tímto diapozitivem systematicky a potom vám vnější záměr otevře dveře a vy objevíte možnosti, o nichž zatím nemáte ani tušení. V procesu hledání cíle je tento bod nejúčinnější, neboť umožňuje vidět východisko tam, kde zdánlivé být nemůže. .

Vynikám dobrými analytickými schopnostmi, které se u mne projevovaly už od tří let. Byl jsem vším možným, postupně mechanikem, fyzikem, chemikem, počítačovým odborníkem, psychologem, spisovatelem i ezoterikem. Jednoduše jsem chtěl řídit svět. Všechno probíhalo tak, jak popisujete - neumdlévající nadšení, kdy duše jásá a rozum si spokojeně mne ruce. Opravoval jsem polámané hračky, 27

potom jsem prováděl chemické a fyzikální pokusy, programoval jsem, psal povídky, pak jsem začal komunikovat s lidmi a meditovat. Pokaždé, když jsem došel k určitému cíli, postupně jsem o předcházející zálibu ztrácel zájem. Dokud jsem Žil u rodičů, v podstatě bylo všechno v pořádku. Začal jsem se zajímat o něco jiného a věnoval jsem tomu všechen čas. Avšak jakmile jsem se oženil a narodilo se nám dítě. nejdůležitější bylo, abych vydělal peníze pro rodinu, protože manželka zůstala s dítětem doma. Pracuji v reklamě, ale především se zabývám administrativní a řídicí činností, která je dobře placená, a proto ji nemohu opustit. Peníze se mi teď jen sypou. Určitě je to proto, že pro mne přestaly být důležité. Avšak jen občas se mohu více věnovat copywritingu (psaní textů) a kreativní činnosti vůbec (přitom je to pro mne aktivita, z které mám požitek a pro kterou mám bezpochyby talent). Většinu času věnuji běžné administrativní práci, jež je nutná, abych vydělal peníze. Nemohu všeho nechat a dělat jen to, co se mi líbí (i když je to logické). Copywriteři a lidé, kteří se zabývají reklamní koncepcí, patří v Rusku v oblasti propagace a reklamy mezi nejhůře placené pracovníky, což je také důvod jejich fluktuace. V podstatě ani v zahraničí to není o mnoho lepší. Kariéra ani profesní dráha nikam nevede. Moje rodina si už zvykla na vyšší životní úroveň, ani já sám nechci živořit a počítat peníze. Finanční zajištění potřebuji především pro vlastní rozvoj a na věci, které s tím souvisí. Ženě chci umožnit krásný život. Avšak nemohu dál tak pracovat, protože nevím, PROČ je to nutné ? ! Fyzicky cítím, že duše protestuje proti každému okamžiku mého života, který promarním administrativní činností. Samozřejmě že není moc příjemné se propůjčit k činnosti, která vás neuspokojuje. Ale nikdo vám nesliboval, že cesta k cíli bude procházka růžovým sadem. A kde máte záruku, že vás copywriting nepřestane bavit ? Vždyť by to nebylo poprvé. Jedině pokud je to skutečně váš cíl, protože ten vás omrzet nemůže, nebo alespoň ne tak brzy. Problémy na cestě k cíli můžeme posoudit na příkladech mých zkušeností. Jak uvádím v sérii knih Ovlivňování reality, cíl jsem objevil náhodou ve snu (přestože náhody nebývají). První tři díly jsem psal v době, kdy jsem pracoval jako systémový administrátor .

28

a každou čtvrthodinu mě z nejrůznějších důvodů vytrhovali ze psaní. Abych si vydělal na živobytí, musel jsem se k této práci propůjčit, rychle reagovat a stejně rychle vypnout. Zachraňovalo mne, že informace nepřetržitě proudily v těch nejnevhodnějších chvílích i místech, proto jsem neustále u sebe nosil sešit a v běhu zapisoval útržky údajů, které ke mně přicházely. Nasbíral jsem jich velmi mnoho, doposud mám tyto zápisky schované. Teď, když na to vzpomínám, nechápu, jak se mi podařilo ze všech těch úryvků vytvořit jeden systém. Zpočátku, když jsem začínal na knize pracovat, se mě rozum ptal, proč to dělám. Vždyť být spisovatelem není vůbec snadné. Psát může každý, ale stát se spisovatelem může jen málokdo. Je problematické si najít vydavatele, protože knih v oblasti ezoteriky je napsáno hodně, a není tedy prakticky možné čtenáře něčím novým překvapit. Je otázkou, zda budou mé knihy číst. A pořádný honorář dostává jen pár jedinců. Uvedené perspektivy, mírně řečeno, jen málo potěší. Nemám pravdu ? Není to nic jiného než krok do neznáma. Mezi spisovateli se vžil pesimistický názor - jestli nemusíš psát, tak nepiš. Zkušení předpovídají začínajícím grafomanům, že jejich záměr je beznadějný. Naštěstí jsem věděl, co je to ovlivňování reality a jak funguje, proto jsem se mohl vykašlat na stereotypy kyvadel. V jaké náladě píše knihu začínající autor ? S nadějí ! A současně s obavou, že kniha nenajde vydavatele a čtenáře. Všimněte si, že autor se dívá do zrcadla světa a doufá, že v odrazu uvidí vytoužený výsledek. Pokud nemá neochvějnou víru (odkud ji má vzít při stávajících stereotypech ?), je ochoten ovlivnit odraz a vydat knihu na své vlastní náklady. Z pohledu fungování systému ovlivňování reality je skutečně beznadějné doufat. Navzdory zdravému rozumu to musíte udělat opačně. Nesmíte se dívat do zrcadla, ale do sebe, a sám si musíte vytvářet odraz svým záměrem. Proto jsem měl náladu zcela opačnou - já nechci ani nedoufám, ale mám v úmyslu. Mým cílem nebylo jen napsat knihu a spoléhat na to, že budu mít štěstí a vydají ji. Hodlal jsem vytvořit světový bestseller, nic více a nic méně. Jaký smysl by jinak mělo se tím zabývat ? Duši se takový nápad líbil a rozumu také. Zbylo jen, abych jej realizoval a využil k tomu metody ovlivňování reality. Pokaždé, když jsem si vzpomněl na cíl (a vzpomínal jsem na něj často), jsem si systematicky v mysli přehrával cílový diapozitiv: moje dílo je světový bestseller, překládá se do různých jazyků, vydává 29

se po celém světě v milionových nákladech a patří mezi nejlépe hodnocené knihy. Kromě toho jsem si neustále představoval celý proces. S přesvědčením jsem si opakoval, že píšu efektivně, dobře, odvážně i troufale, živě a neobvykle, že moje kniha na čtenáře velmi zapůsobí, že jsem génius, jehož vede síla, a že vydám světový bestseller. Proč bych se měl ostýchat ? S jakým záměrem k dílu přistoupím, takový bude také výsledek. Jestliže se mám do něčeho pustit, tak to musím dělat naplno. Chápete, jak je takováto pozice vzdálena od postoje začínajícího autora, který se sám kvůli vlastní nesmělosti staví do postavení skromného prosebníka ? Záměr a naděje představují dva rozdílné pojmy. Ve výsledku jsem dostal to, co jsem si objednal. Možná, že to není tak velkolepé, ale jsem velmi blízko. Jak by to dopadlo, kdybych psal tak, jak se obvykle píše, tedy bez záměru ? Myslím si, že by to nebylo nic významného. Když jsem dokončil rukopis, v realizaci cíle nastoupila následující etapa - hledání vydavatele. Nabídl jsem jej asi dvěma desítkám vydavatelství. Uběhly měsíce, ale nikdo se neozýval. Toto období, kdy se nic neděje, je nejhorší, protože naděje postupně uhasíná a vy přestáváte doufat. Jestliže však místo naděje máte záměr, nemá co uhasnout. I když co bych zapíral, můj rozum někdy podléhal krátkodobé slabosti. Cožpak má metoda nefunguje ? Ale hned jsem se v duchu napomínal, že to přece není věc rozumu, jakým způsobem a kdy bude cíl realizován. Mým úkolem je přenášet do zrcadla světa svůj záměr. A jak to máte udělat ? Opět čekat a doufat ? V tom případě zrcadlo odrazí jen čekání a naději, ale nic víc. Doprošovat se ve vydavatelstvích ? Samozřejmě že ne. Jestliže si nakreslíte obraz, že hledáte vydavatele, bude v odrazu jen to, že hledáte, a nic víc. Obraz musí obsahovat vše, co chcete získat odrazem. Pokoušet se zrcadlení nějak ovlivnit (aktivně hledat, vydat knihu na vlastní náklady) je také pošetilé, protože to je činnost vnitřního záměru. Vnější záměr funguje následujícím způsobem: samotný svět vám vyjde vstříc, ale jen za podmínky, že před zrcadlem promítáte to, co chcete. Proto jsem si vytvořil odpovídající cílový diapozitiv vydavatel si mne najde sám. Samozřejmě že kromě metafyzického diapozitivu musíte také ve fyzickém světě něco podniknout, abyste se k zrcadlu přiblížil. Využil jsem k tomu internet. Vytvořil jsem si webové stránky, na nichž jsem publikoval některé kapitoly ze své knihy. To přitáhlo 30

takovou pozornost, jakou bych nikdy nečekal, přestože záměr byl právě takový. Zdálo by se, že je velmi obtížné na sebe v internetové síti upozornit, protože její uživatelé jsou zkušení a není snadné je něčím překvapit. Opravdu je možné svým záměrem ovlivnit veřejné mínění ? Můj rozum tomu dlouho nemohl uvěřit. Přesto jsem danou skutečnost dokázal. Později jsem mnohokrát uskutečnil zajímavý pokus. Během týdne jsem pracoval se záměrem, že moje kniha o ovlivňování reality zaujímá přední místo na seznamu bestsellerů. Potom jsem tuto činnost na určitou dobu přerušil a sledoval hodnocení. Vzájemná souvislost mezi mým záměrem a pozicí v ratingu se ukázala stoprocentní. Zájem o knihy stoupal nebo klesal. Když jsem translaci na delší dobu přerušil, zcela ze seznamu vypadly. Jistěže všechno nevyřeší jen samotná vůle, nicméně její síla je veliká. Dodnes mne to udivuje. Rozum si stále nemůže zvyknout na zázraky ovlivňování reality. Na internetu se zvedla vlna zájmu, kterou vydavatelé nemohli přehlédnout. Uběhlo jen půl roku a ke mně se začaly hrnout nabídky. Někomu se to může zdát dlouho, ale autoři někdy čekají roky a často neúspěšně. Je velmi důležité, abyste v období, kdy se nic neděje, uchovával pevný záměr a nepřestal pracovat s cílovým diapozitivem. Nemůžete vědět, kdy se otevřou dveře, protože nevidíte pohyb v prostoru variant. Ale jednu věc musíte rozhodně vědět - že se dveře každopádně otevřou. Přede mnou se otevřely i cizí dveře, jež mají ve zvyku se zavřít před nosem. Například jedno velmi vlivné vydavatelství zpočátku projevilo zájem a pak se tento zájem určitou dobu udržoval ve stavu rozhodování, zda ano. nebo ne. Nakonec mi řekli, že na ovlivňování reality něco je, ale že jim rukopis stejně nevyhovuje. Jestliže se dveře zavřou, nesmíte v žádném případě ztrácet náladu. Nemůžete předem uhádnout, jakým způsobem se musí cíl realizovat. Nyní už vím, že kniha si sama vybrala vhodné dveře. .

Krédo tvůrce

.

V současné době trpím hlubokou depresí. Dokonce jsem uvažoval o sebevraždě. Pokusím se vám popsat, jak jsem se do tohoto stavu dostal. Narodil jsem se v obyčejné kazašské rodině. Od dětství jsem si myslel. Že mám v životě 31

štěstí. Na rozdíl od našich přátel, kteří si vždy stěžovali na nedostatek peněz, jsme nikdy netrpěli nouzí, protože otec zaujímal významné postavení v různých firmách. Rodiče jsou velmi konzervativní. Snaží se vždy jednat správně, ale nejdůležitější je pro ně jejich dobrá pověst. Při každé činnosti jsme museli mít na zřeteli, co si budou myslet lidé. Pro Kazachy je typické, že je pro ně velmi důležité mínění ostatních, zejména blízkých příbuzných. Úspěšně jsem absolvoval univerzitu s ekonomickým zaměřením a začal jsem pracovat v otcově společnosti jako účetní. Ve dvaadvaceti letech jsem měl první depresi. Nyní mi to připadá směšné, ale tehdy to byl pro mne konec světa. Při havárii jsem si rozbil auto, na němž vznikla škoda přibližně 35 000 korun. Otec mi ze zásady nepomohl, protože chtěl, abych si v této situaci poradil sám. Rázem jsem se dostal do dluhů. Zdálo se mi, že je nikdy nebudu schopen splatit. Nakonec se mi to podařilo, ale ztratil jsem celý rok svého mládí. Tehdy jsem se velmi zlobil na svět i na otce za to, že mi kvůli svým zásadám nepomohl. Odešel jsem z jeho firmy, přestože jsem nevěděl, jak budu žít dále. Později jsem sehnal zaměstnání v jedné bance, kde jsem se za šest měsíců stal vedoucím úseku a za další ho půl roku celého oddělení. Moje sebevědomí značně vzrostlo. Myslel jsem si, že budu-li chtít, mohu se klidně stát i předsedou představenstva. V té době se mi v bance velmi líbilo a skutečně jsem se snažil pro ni pracovat ze všech sil. Avšak po třech měsících mne nové vedení banky odvolalo z funkce vedoucího a požádalo mě, abych dal výpověď nebo nastoupil na místo běžného úředníka. Nechtěl jsem opustit kolektiv, proto jsem souhlasil s nabízenou pozicí, ale něco se ve mně zlomilo. Zájmy banky přestaly být pro mne tím nejdůležitějším (jak jste se domyslel, jedná se o kyvadlo) a vědomě jsem začal pracovat tak, abych z toho měl užitek především já sám. Moje finanční situace se zlepšila - za rok jsem vydělal přes dva a půl milionu korun. Pro mne to byly velké peníze, a tak jsem začal přemýšlet o prvních investicích. V bance jsem zastavil vlastní byt a půjčil jsem si čtyři a půl milionu. Najednou jsem měl k dispozici sedm milionů korun. Chtěl jsem je výhodně investovat a za rok úvěr splatit. V té době nastalo ve stavebnictví oživení, proto jsem si koupil dva byty, které 32

ještě nebyly postavené. Předpokládal jsem, Že až je dostaví, tak je výhodně prodám. Samozřejmě Že jsem je koupil na hypotéku. Nadále jsem pracoval v bance, jezdil na dovolenou do Turecka nebo cestoval do Číny a Malajsie. Myslel jsem si, že to tak půjde pořád, ale v souvislosti s finanční krizí došlo ve stavebnictví k útlumu a všechny moje peníze byly zablokovány. V bance se opět vystřídalo vedeni, které odhalilo mou neoprávněnou činnost. a požádalo mne. abych dal výpověď. Ztratil jsem peníze (i když doufám, že je všechny dostanu zpět) i práci. Jiné zaměstnání nemohu hledat. protože nemám potřebné doklady. A ty mi banka nevrátí, dokud nesplatím úvěr. Je to začarovaný kruh. Také v osobním životě jsem měl smůlu. Chodil jsem s dívkou, ale nikdy jsem do ní nebyl moc zamilovaný. Stále jsme se rozcházeli, avšak měli jsme společné kamarády, a proto jsme se zase viděli a po čase dali opět dohromady. Když jsem začal pracovat v bance, vzali jsme se. Potom se narodila dcera. Mám ji moc rád, ale vzápětí po jejím narození jsem se náhodou seznámil s jinou dívkou a zapletl jsem se s ní. Ani nevím jak, zamiloval jsem se do ní až po uši. Zpočátku nevěděla, že jsem ženatý, protože jsem ji oklamal a řekl, že jsem rozvedený. Manželka se to samozřejmě dovtípila. V té době podruhé otěhotněla. Udělala mi scénu, pozvala mé rodiče a vše jim prozradila. Matka zavolala dívčiným rodičům a řekla jim, co si o jejich dceři myslí. Mě vyhnali z domu. Už tak jsem měl deprese díky finančním problémům a teď ještě k tomu tohle. Pochopil jsem, že s manželkou nemohu dál žít. Měl jsem však obavy, že mne dívka opustí, když se dověděla, že jsem se ještě nerozvedl a žena je těhotná. Rodiče mě nyní také nenávidí, protože jsem rozbil manželství a teď se budou muset před příbuznými stydět. Dříve se chlubili, jak se jejich syn dobře stará o rodinu. Po skandálu s manželkou a rodiči jsem práskl dveřmi a odešel ven s jedinou myšlenkou - sebevražda všechno vyřeší. Pokusil jsem se oběsit, ale provaz se přetrhl. Spolykal jsem spoustu léků a lehl si v parku na lavičku s přáním, že se už neprobudím. Ale probral jsem se v nemocnici, kde mi vypumpovali žaludek. Cítil jsem se hrozně, bylo by lepší, 33

kdybych umřel. Za několik dní mne z nemocnice propustili a otec mě odvezl domů. Tam jsem zjistil, že těhotná manželka odešla ke své matce. Vyhledal jsem milovanou dívku. Myslel jsem si, že už nebude chtít se mnou hovořit, ale odpustila mi a řekla, že mě bude vždycky milovat. Avšak její matka jí nikdy nedovolí, aby žila s rozvedeným mužem. Uběhlo několik dní a tchyně vyvolala další scénu. Vyčetla mi, že jsem opustil těhotnou ženu. Rozjela se také k dívčiným rodičům, kde ve výstupu pokračovala. Nevím, kdy to všechno skončí. Pocit viny mne dohnal k novému pokusu o sebevraždu. Chtěl jsem se oběsit, ale pak jsem si to rozmyslel. První skandál způsobila moje matka, druhý tchyně a můžete hádat, kdo vyvolal třetí. Správně, nyní matka mé milenky přišla k rodičům a hystericky mne obvinila, že jsem svedl její dceru a připravil ji o panenství Potřetí jsem se pokusil skoncovat se životem. Už se mi vůbec nechtělo žít. V té době mi bratr dal knihu Ovlivňování reality (všech pět dílů) a já se začal řídit popsanými zásadami. Díky tomu mne postupně přestala trápit hluboká deprese, ale po další scéně a přílivu pocitu viny se mi opět nechce žít. Snažil jsem se ospravedlnit, vždyť se to může stát každému, že se rozvede. Celou dobu na mě však tlačí moje matka, je skutečný manipulátor. Říká, že by bylo lepší, kdybych umřel, než taková ostuda. Bojí se lidem podívat do očí. Můžete se zeptat, proč jsem se nerozvedl ještě před skandálem. Nebyl jsem si jistý, jak se mám rozhodnout, protože moje žena je v podstatě velmi dobrý člověk S ní cítím jistotu ve všem a vím, že se s ní neztratím, ale srdce mě táhlo k mladé dívce. Nikdy jsem nikoho tak nemiloval, bohužel i ona se do mne velmi zamilovala. Manželku jsem mil rád jen jako matku nebo sestru, ale ne jako ženu. Nyní se jedenkrát týdně vidím s dcerou a tajně se scházím se svou dívkou, protože jí to rodiče zakazují. S matkou vůbec nemluvím, jelikož mne přestala považovat za svého syna. V současné době nepracuji, jen čekám, že některý z projektů, do nichž jsem investoval peníze, bude s úspěchem ukončen, a já tak budu moci splatit úvěr, obdržet doklady a najít si nové zaměstnání. Avšak zatím mi nic nevychází, 34

protože veškeré projekty jsou pozastaveny. Všechny nepříjemnosti se na mne sesypaly najednou. Zamotal jste se do spousty problémů, které snadno ani rychle nevyřešíte. Potřebujete čas a trpělivost. Jestliže se budete dál řídit zásadami ovlivňování reality, všechno se upraví. Základem však pro vás musí být jeden klíčový princip, jenž postupně zlepší komplikovanou situaci: žít v souladu se svým krédem. Musíte si přesně zformulovat životní principy a podle nich postupovat. Krédo lze vyjádřit jako spojení duše a rozumu do jednoho přesného obrazu. Jejich jednota z vás udělá tvůrce reality. Nebudete se muset ničeho bát, dělat si starosti, nic obhajovat ani tajit. Snadno získáte všechno, co chcete. Přestanou vás trápit pochybnosti, zda jednáte v té či oné situaci správně. Zrcadlo nikdy nelže, jen odráží obraz, se kterým před ním stojíte. Pokud je obraz zřetelný, nutně se odrazí v realitě, i kdyby se zdál neuvěřitelný. Abyste se zbavil starostí kvůli realitě, kterou nejste schopen změnit, musíte ji přijmout. Pak vás tato nepříjemná skutečnost nechá v klidu. Co znamená ji přijmout ? A proč je možné se tímto způsobem zbavit podobných nepříjemností ? Dokud řešíte problém, nepřestáváte na něj myslet a přenášíte jej do zrcadla, které vždy odráží obraz vašich myšlenek. Jakmile daný problém přijmete, odejde z obrazu a současně zmizí z vašeho skutečného života. Přestane vás znepokojovat a dělat vám starosti. Příčinou rozporů ve vašem životě je jeho nestálá rovnováha, kterou jste musel vyrovnávat. Na jedné straně vás svazovaly vžité stereotypy chování a nutily vás, abyste dodržoval zákony a žil správně. Na druhé straně vás duše přemlouvala k porušování zákonů systému. Jestliže mezi duší a rozumem vzniká nesoulad, před zrcadlem světa se objeví zkreslený obraz, jenž se ve skutečnosti zhmotní v odpovídající odraz. Když rozum říká jedno, ale duše žádá o něco úplně jiného, snažíte se najít kompromis. Zdá se vám, že musí existovat. Například chcete udržet a podporovat rodinu, ale tajně se scházíte s milovanou dívkou. Nebo jste úspěšný a samostatný člověk a jednáte, jak uznáte za vhodné, ale přesto chcete, aby vám otec pomáhal. Kompromisy v životě být nemohou. Musíte si vybrat: buď půjdete v zástupu a podrobíte se zákonům systému, které vás podpoří, nebo vystoupíte z davu a půjdete vlastní cestou, protože se řídíte hlasem svého srdce. Jste rozdvojená osobnost, což zase způsobuje rozpolcenost vašich 35

blízkých. Pochopte, že i tyčka musí být jednolitá a neporušená, a ne prasklá, protože se jinak snadno zláme. Také rodiče se musí rozhodovat mezi rodičovskými city a vžitými normami a žena mezi láskou a snahou udržet rodinu pohromadě. Vaše rozkolísanost způsobuje v okolním světě ještě větší nerovnováhu. Musíte si vybrat jedno, nebo druhé, a dále se důsledně řídit zvoleným krédem. Než se odhodláte k určitému rozhodnutí, musí vám duše i rozum napovídat, že jednáte správně. Vnitřně musíte pociťovat pevné přesvědčení, vyrovnanost a nezlomnou sílu. Avšak nejprve je třeba, abyste si zformuloval krédo a potom se jím řídil. Ne naopak, kdy napřed hledáte kompromis, jednáte rozpolceně a tento skutek pak považujete za své přesvědčení. Když se rozhodujete, jestli se máte řídit srdcem nebo zákony systému, může se vám zdát, že zvolené krédo vás opět přivede k nevyrovnanosti - buď jej nepřijme duše, nebo společnost. Ve skutečnosti jsou přijatelné obě cesty. Ideologie systému ovlivňování reality samozřejmě nabádá k tomu, abyste vystoupil z davu a vydal se vlastní cestou. Jestliže sjednotíte duši i rozum a zvolíte si krédo, jímž se budete řídit, začne na vás systém pohlížet kupodivu blahosklonně. Záměrně si vás nevšímá, protože jste se stal tvůrcem vlastní reality a nyní si sám stanovujete nové standardy i zákony. Zástup, z jehož řady jste vystoupil, se otáčí za vámi a vzápětí vás následuje. Pokud dáte přednost davu, zůstanete v něm a vaše krédo bude spočívat v důsledném dodržování zákonů systému. Proslulou houževnatostí i pílí se můžete dostat do první řady tohoto zástupu, a tak rovněž dosáhnout nemalého úspěchu. Ať už se rozhodnete, jak chcete, hlavní je, abyste především nezradil sám sebe. Jakmile lidé poznají, že nejste rozpolcený a máte jediný cíl, pochopí vás a přestanou vám stát v cestě. Pracuji jako vedoucí pracovník. Lidé si mne váží a jsem jim příkladem. Pořád ode mne očekávají úspěchy (v kariéře, byznysu, financích), ale to mi neprospívá. Stále mne trápí finanční problémy a všechno mi jde obtížně, přestože mám předpoklady pro pracovní růst. Jak se mám chovat před ostatními nebo blízkými lidmi ? Podle jakého vzoru se mám řídit ? Správně jste postřehl, že se prostor kolem vás mění ve váš neprospěch. Jenom příčina nespočívá v očekávání lidí, ale v tom, že lpíte na jejich názorech, a tím jste vložil do svého kréda 36

destruktivní element. Veřejné mínění představuje velmi nejistou podporu. Snažte se chovat tak, jako byste měl před sebou sám sebe. a ne jiné lidi. Vaše zrcadlo nesmí odrážet cizí ocenění, ale vaše krédo. Je mi dvaadvacet a srším sexuální energií, ale bohužel ji nemohu realizovat. Nedaří se mi, abych se zbavil pocitu osobní důležitosti, přestože se o to snažím. Nemohu říct, že by mi nic nevycházelo, ale cítím, že se nějak omezuji nebo podceňuji. Ani nevím, jak to mám vyjádřit. Chtěl bych mít pravidelný sex třikrát až čtyřikrát za týden s různými partnerkami. Také bych se rád vyspal se dvěma dívkami, avšak svět mi v tom brání, abych své erotické touhy realizoval. Zpočátku probíhá všechno dobře, ale když konečně dojde k sexu, bud má dívka měsíčky, nebo přijdou kamarádi dříve z kina. Chci mít v životě hodně sexu, ale nevím, jak si to mám promítat v mysli. Bojím se také seznamování a neumím se s tím vyrovnat. Musíte se probudit a pohlédnout na situaci z jiné strany. Jestliže se muž bojí přistoupit k ženě, k čemu se vlastně hodí a čeho je vůbec schopen ? A je to vůbec muž ? Uvědomte si naprostou nesmyslnost svého strachu. Nejprve se budete možná stydět, ale pak se vám uleví a stoupne vám sebevědomí. Jste tvůrcem své reality, nebo ještě ne ? Koneckonců jste snad muž, nebo ne ? Žádná psychologie ani transurfing vám nepomůže se zbavit strachu. Musíte si jen vzpomenout, kým jste. Co vám tu vlastně objasňuji ? Probuďte se ze snu a podívejte se, kam jsme to až dospěli. V kurzech svádění se muži učí, aby se nebáli seznámit se slabým pohlavím. Které pohlaví v daném případě máme považovat za slabé ? Opět se setkáváme s projevem rozpolcenosti. Představitel silného pohlaví chce být silný, ale protože o tom není zcela přesvědčen, začne pochybovat o své síle. Touží vypadat silný, ale bojí se to přiznat. Neříkám, že chce být silný, ale že konkrétně chce tak vypadat, protože pro člověka bez kréda je důležitější to, co je vidět, než skutečný stav věcí. V hloubi duše si přiznává svou slabost, ale hlavní je, aby na to nepřišli ostatní a mysleli si, že je silný. Co pro to musí udělat ? Vnější podoba musí být v souladu s obsahem, proto musí dokázat sobě i všem ostatním, že je borec. Jednoduše řečeno, musí sbalit co nejvíce holek. To, že je technika svádění žen neboli pickup v podstatě cynická 37

a nemorální, se nebere v úvahu. Naivní oběti se sice budou trápit, až je opustíte, ale to vám může být jedno. Jste tvůrce, vůdce stáda, a proto si děláte, co chcete. Chlapeček, který se rozhodl svádět ženy, jde do školy (přesněji do školky), kde ho učitelé naučí, že může beze strachu oslovit slabé pohlaví a vyzkoušet všelijaké techniky sbližování. Za slabé pohlaví však můžeme považovat právě muže. A co se dá říci o těch, kteří se snaží získat sebevědomí na úkor ostatních ? Pokud jsme diváci, je to docela zábavné. Například Máří Magdaléna nemohla být nikdy oficiálně uznána a připojena ke dvanácti apoštolům, poněvadž byla žena. Označili ji za prostitutku. Pro člověka, který se tváří jako tvůrce, ale má k němu hodně daleko, je typické, že prostitutkou opovrhuje, přestože velmi rád využívá jejich služeb. Považuje ji za kurvu a sebe za pána tvorstva. Je schopen využít i nevinnosti jiných žen k tomu, aby jeho nesprávné krédo mělo důstojnější obsah. Svou práci vnímá jako důležitou, proto si osvojuje právo doma nic nedělat a chodit na pivo. Ve většině případů se spíše jen naparuje, ale v podstatě nedělá nic významného. Rodit děti, vychovávat je a starat se o domácnost však nepovažuje za práci. Ale to jsou všechno jen drobnosti. Když takovýto tvůrce zestárne, v lepším případě se smíří s tím, že vytoužená představa nesouhlasí se všední skutečností, a tehdy, i když je to paradoxní, jeho krédo odpovídá realitě. Stává se tím, čím skutečně je: bezvýznamnou osobností. V horším případě je stále nespokojený a jeho rozporuplný boj může dosáhnout obrovských rozměrů. Méněcenný trpitel se dere k moci, vyvolává krvavé války a ve velkém dělá další ohavnosti. Shrnutí: kdo má krédo, ten nemusí o nic bojovat ani nic bránit (nepleťte si to s tím, že nemá o co usilovat). Jednoduše jde a klidné si vezme to, co mu patří, bez hysterie a přesně tolik, kolik potřebuje. Řekněte mi. mohu povalovat osobní svobodu za cíl ? Vaše knihy jsem přečetla jedním dechem. Silně na mne zapůsobily. Během čtení jsem došla k závěru, že mým cílem je koupě vlastního domu a vybavení domácnosti pro mou rodinu. Cíl jsem pojmenovala Vlastní dům a v něm štěstí. Několik měsíců jsem se řídila podle vašich metod, ale zatím se v možnosti koupit dům v podstatě nic nezměnilo. Tento měsíc jsem si už diapozitiv aktivně nepromítala, ale nyní mám v duši zmatek. V posledních dnech jsem došla k závěru, že koupě domu možná není mým cílem, ale spíše jen prostředkem, jak dosáhnout svobody, abych si mohla dělat, co chci - být 38

svobodná ve svých přáních i projevech. Od dětství jsem to neměla. Vždy mi někdo říkal nebo nařizoval, co a jak mám dělat. Neustále pociťuji vinu, a to mi brání, abych svá přání svobodně projevila. Nyní mám vlastní rodinu a dítě, ale nadále žiji podle zásad, které jsem si osvojila u rodičů: zakazuji si přání a neustále se ospravedlňuji. V současné době jsem doma s dcerou, které je jeden a půl roku. Pochopila jsem, že nechci pracovat, alespoň ne takovým způsobem, jak jsem pracovala doposud a jak pracují všichni ostatní. Ale nevím, co mám dělat a jak si vydělávat na živobytí. Nic mě nenapadá. Mám strach z výčitek Že chci žít na úkor někoho jiného, a nemohu se zbavit pocitu viny, po němž následuje trest. Snažím se něco najít, ale cítím se ještě hůř. Zdá se mi, že odpověď je nadosah, ale stále ji nemohu uchopit. Uniká mi jako ryba ve vodě. Svoboda nepředstavuje cíl. Jestliže se zabýváte transurfingem, stává se pro vás samozřejmostí. Vzpomínáte si na hádanku strážce ?10 Každý člověk si může svobodně vybrat všechno, co chce. Jak toho dosáhne ? Svobodu získáte, až přestanete bojovat, a to především sama se sebou, protože tato bitva zákonitě vyústí v boj se světem. Její základní příčinou je chybějící ucelený postoj. Problém spočívá v tom, že nejste spokojena se životem ani se světem. Můžete se pokusit jej změnit, ale poněvadž nevidíte všechny souvislosti mezi příčinami a důsledky, začínáte s ním bojovat. Existuje však i jiná cesta. Musíte si uvědomit, že realita odráží vaše myšlenky. Jestliže v zrcadle vidíte obraz, jenž vám nedává smysl, musíte jej opravit. Stačí, abyste měla jediné přesvědčení, a život bude takový, jak má být. Nemusíte se starat o to, jak si vaše přání upravuje realitu. Jestliže obraz není křivý, bude i jeho odraz dokonalý. Jak si vytvoříte krédo ? Skutky a myšlenky musí mít stejného jmenovatele. Mluvím, jak myslím a myslím tak, jak hovořím. Myšlenky se musí odrážet v činech a naopak. Nesmíte se rozdvojovat mezi duší a rozumem. V jejich jednotě je život snadnější. Nejprve si musíte zformulovat krédo, které bude v souladu 10

Vadim Zeland Ovlivňování reality 1. - Prostor variant (v roce 2005 vydalo nakladatelství Eugenika) - pozn. překl. 39

s vaším přesvědčením a prioritami, ale to se vám hned nemusí podařit. V takovém případě můžete formu (činy) a obsah (myšlenky) sjednotit postupně zpětnou vazbou. Jak se to dělá, se dočtete v Praktickém kurzu transurfingu na příkladu komplexu viny a méněcennosti. 11 Abyste se zbavila pocitu viny a povinnosti, musíte skoncovat s ospravedlňováním. Komplex méněcennosti odstraníte jen tehdy, jestliže přestanete svým jednáním uměle zvyšovat svou důležitost. Vytvoření kréda je také jednoduché: nesmíte chytračit, lhát (především sama sobě), přetvařovat se a snažit se zavděčit manipulátorům. Zkuste to a přesvědčte se. Bude se vám to líbit. Změníte se v jednolitou, charismatickou osobnost a dospějete k tomu sama bez cizí pomoci. Svět se bude točit kolem vás a všechno bude tak, jak si přejete.

Svět snů

.

Za prvé vám chci sdělit, že vaše knihy Ovládání reality byly pro mého muže skutečným objevem, ale ne v tradičným chápání, že by objevil něco zcela nového. Byl překvapen, že někdo myslí stejně jako on, a dokonce je schopen to zdůvodnit. Mnoho let (teď je mu třicet pět let) pozoroval sebe i jiné lidi, sledoval situace, příčiny a důsledky a došel k závěru, že se přání splní. Kromě toho byl přesvědčen, že pokud člověk něco potřebuje (například peníze k určitému termínu), není nutné, aby je sháněl a byl nervózní, protože všechno dopadne dobře i bez jeho přičinění. Když jsme se seznámili, zdál se mi divný, ale stále mi uváděl příklady ze života, až jsem svůj negativní postoj k jeho názorům změnila a začala jsem se k nim stavět neutrálně. Představte si jeho radost, když se u nás objevila tato kniha ! Ukazoval mi v ní některé úryvky a já jsem se přesvědčila o tom, že tam byly prakticky doslovně vyjádřeny jeho myšlenky. A tak jsem se z neutrálního pozorovatele změnila v aktivního uživatele transurfingu. Takovýchto dopisů, v nichž čtenáři vyjadřují stejné myšlenky, přichází velmi mnoho. Všichni znáte principy 11

Vadim Zeland Ovlivňováni reality VIII. - Praktický kurz (v roce 2009 vydalo nakladatelství Eugenika) - pozn. překl. 40

transurfingu. Vaše duše má přístup k neomezené databance v prostoru variant, a tudíž nalaďte svůj rozum tak. aby jí naslouchal. Za druhé mám dotaz: chápu, co znamená probudil se ve snu a uvědomil si, že spím, ale současně vidět sen. Prožívám to už od dětství. Avšak problém je v tom. že nemohu průběh snu změnit. Například se mi zdá, že řeším nějaký pracný, hloupý a rutinní, jestli to tak mohu říct, matematický příklad. Současně ve snu cítím úzkost a beznaděj, protože úkol pořád nekončí a výsledek nikdo nepotřebuje. Najednou si uvědomuji, přestože pořád řeším příklad, že je to sen (naštěstí !) a že si mohu nechat zdát něco hezčího. Avšak nedaří se mi to: sen je silnější než já a já dále hledám správnou odpověď. Během noci se pokouším změnit průběh snu mnohokrát, ale je to bezvýsledné. Sen samozřejmě skončí, ale spontánně, aniž bych se na tom vědomě podílela. Proto bych se ráda zeptala: může moje neschopnost řídit obyčejný sen působit na ovlivňování reality ? Jestliže váš sen probíhá stále stejně, znamená to, že jste se dostala do cyklické zóny. V této oblasti jsou přilehlé sektory prostoru variant uzavřeny ve smyčce, z níž je velmi těžké vyklouznout. Zejména je nepříjemná cyklická zóna se strašnými sny. Ve snu, v němž si neuvědomujete, že sníte, doslova běháte v kruhu a pronásledují vás stále stejné osoby. Najednou vás napadne pes. Není příliš velký, ale je tak dotěrný, že ho chytíte a odhodíte stranou. A běžíte dále. Potom se k vám přidá nějaký neodbytný člověk a začne vás lechtat. Vytrhnete se mu a zase běžíte. Potkáváte další dotěrné lidi, kteří se vás snaží chytit a obvykle se při tom zlomyslně smějí. Uniknete jim a opět narazíte na stejného psa... Snažíte se odběhnout někam stranou, ale situace se opakuje stále dokola a vám se to nedaří jakkoli změnit. K tomu, abyste vystoupila ze začarovaného kruhu, potřebujete vysokou úroveň energie. Člověk se slabou energetikou bude běhat do kolečka tak dlouho, dokud se neprobudí. Samozřejmě není jednoduché změnit průběh snu a nechat si zdát, co byste chtěla. K tomu opět potřebujete dostatečně silnou energii. To se týká i reálné skutečnosti. Proto stále opakuji, že schopnost ovládat realitu je přímo úměrná úrovni vaší energie. Podobné cyklické zóny se vyskytují také v životě, jen jejich průměr je nesrovnatelně větší. Stává se, že děláme stále stejné chyby, jež se opakují po několika měsících, po roce nebo i po delší 41

době. Jako by nás pronásledovala zlá karma. Ve skutečnosti to není žádná karma, jen náš vztah k řadě věcí se během celé doby nezměnil, a tudíž zrcadlo světa znovu odráží stejný obraz z minulosti. Jestliže se vám v životě stává neustále v cyklech něco podobného, musíte přehodnotit svůj vztah - k čemu konkrétně, to víte nejlépe sama. Hlavně se musíte zastavit, ohlédnout se a přestat běhat v kruhu.12 Samozřejmě nesmíte zapomínat na principy koordinace a zvyšování energie. Mám dotaz, Ve spánku mívám pocit, jako bych se probudila. Když začínám létat a chtěla bych letět rychleji, nemohu. Proč ? Usilovně se snažím, ale nedaří se mi to... Něco mi v tom brání a já nemohu pochopit, co to je. Létání ve snu vám dává možnost, abyste poznala, co je to vnější záměr. Nemusíte usilovat, prostě jen projevujte rozhodnutí vzlétnout. Jestliže dosáhnete bezvýhradné rozhodnosti zbavené veškerých emocí, vnější (ne vnitřní) síla vás zvedne ze země. Všechno probíhá spontánně. Všimněte si, že síla není ve vás. ale že působí zvenku: vy jen projevujete odhodlání. Snažte se s touto vnější silou pocítit jednotu. Chcete-li vzlétnout, a to dokonce i ve snu, nesmíte o tom pochybovat ani si to přát, ale musíte se soustředit jen na úmysl. Záměr není vynaložení určitého úsilí, ale chladná koncentrace. Ve spánku i v bdělém stavu se musíte chovat podobně jako mořská vlna, která lhostejně, nesmlouvavě a odhodlaně naráží na břeh. Příležitostně je pozorujte a pochopíte, co jsem tím chtěl říct. Píšete, že není žádná záruka, že sektor, jejž jsme viděli ve snu, bude realizován. Jak si mám vykládat prorocké sny ? Vždyť sny mají schopnost se vyplnit, i když jejich podoba nemusí být přesně stejná. Když pomyslím na to, co se mi to zdálo, určitá informace se ze snu dostává do skutečnosti. Jednou jsem měla sen (ale neuvědomovala jsem si, že sním), v němž jsem viděla, jak jdu do obchodu. Nic jsem si nekoupila, ale zjistila jsem, že se mi ztratila peněženka se značnou částkou peněz. Náhle jsem si uvědomila, že mám na sobě velmi málo oblečení, a jdu tak po ulici. Vtom jsem zahlédla bílé auto a v něm mladíka, se kterým chodím (ve skutečnosti má jeho auto jinou barvu). Zmocnil se mne 12

Této tématice, již autor říká fraktály, se zabývá Gregg Braden ve své knize Smysl změn 2012 a další vývoj Země (2011). 42

příšerný pocit beznaděje. Snažila jsem se mu utéct, ale on mne dohnal a začal utěšovat. Probudila jsem se ubrečená a necítila jsem se dobře, což se mi stává zřídka. Stejný den večer jsem havarovala - srazila jsem se s volbou bílé barvy. Díky bezpečnostním pásům jsem to odnesla jen boulí na čele, zato oprava mého auta, které jsem tak opatrovala, mne přišla hodně draze. Několik dní před touto událostí mi přítel řekl (nebylo to míněno ve zlém): „Rozhodně bys měla havarovat. Uvidíš, že to není nic strašného.“ A já si jen pomyslela: „To by mi tak scházelo. Nedočkáš se.“ Z pohledu transurfingu proběhla realizace horších přání, avšak sen mě varoval. Hned po srážce jsem měla stejně nepříjemný pocit jako ve snu. Také příbuzní mě tehdy přemlouvali, abych nikam nejezdila. Měli k tomu svoje důvody, ale já jsem je neposlechla. Zřejmě to bylo znamení. Proč nemůžeme posuzovat sny jako znamení, jestliže duše cítí, že něco není v pořádku ? Vždyť vám se zjevil strážce ve snu, nemám pravdu ? Mnohé jste v životě přehodnotil právě díky tomuto snu. Jak si mám potom myslet, že snům není nutné přikládat význam ? Moje seznámení se strážcem, jež jsem popsal v knize Ovlivňování reality - Prostor variant, nebylo obyčejným snem, jelikož se po něm otevřel kanál, jímž proudily informace. Neměly charakter scénáře budoucích ani minulých událostí, ale představovaly poznání - principy transurfingu. Jejich správnost byla potvrzena reálnou praxí. Všechny sny se rozhodně nevyplní, ale někdy se to stává. To duše nahlíží do sektorů prostoru variant, jimž je souzeno se realizovat. Je však těžké (nebo spíše nemožné) určit, zda to byla prozřetelnost nebo naprogramování. Cožpak vy sama můžete s jistotou na tuto otázku odpovědět ? Jestliže se sen dostane do duše. je pravděpodobné, že se vyplní, protože se z něj stává duševní program, který se může uskutečnit. Právě proto není nutné přikládat špatným snům význam. Naopak pěkný sen si několikrát přehrávejte ve vědomí, abyste si záměrně naprogramovala realitu. Znamením musíte věnovat dostatek pozornosti, ale také ne příliš. Nemusí se vám vždy podařit je přesně interpretovat, tím spíše, že některé z nich třeba ani předtuchou nejsou (i když se vám to zdá). Dám vám jednu užitečnou radu: poslouchejte velmi pozorně, 43

co vám radí lidé kolem vás. zejména pokud vás nějak zvlášť nepřemlouvají a říkají to jakoby náhodou. Takováto znamení vám velmi pomohou se pohybovat po proudu variant. Pozorujte, vyzkoušejte si to a přesvědčte se sama. Co je to realizovaný sektor prostoru ? V případě, že se do něj ve snu dostanu, nemusím se vrátit. Jestliže je prostor variant statický a je v něm už vytvořena minulost, přítomnost i budoucnost, jak je možné slovem realizovaný chápat pojem času ? Vždyť iluze času vzniká jen proto, že se pohybujeme v prostoru variant. Realizovaný je takový sektor prostoru variant, v němž probíhá v daném okamžiku materiální realita. Jinými slovy, je to políčko kinofilmu minulosti i budoucnosti, které je díky osvícení na chvíli materiální. Nepravděpodobná, ale teoreticky možná je následující situace: jestliže se duše najednou objeví v určitém okamžiku snu v osvíceném filmovém políčku, může tam zůstat navždy. Jedná-li se o přenos materiálního těla v čase a prostoru nebo jedná-li se o smrt (z pohledu našeho systému počítání), lze s jistotou potvrdit jen obtížně (nebo to vůbec nejde). V prostoru variant se nachází nekonečné množství filmů neboli reálných světů. Troufá si někdo tvrdit, že náš svět je jediný svého druhu ? Můžeme říci, že existuje nekonečný virtuální vesmír prostoru variant, v němž bloudí materiální částečky realizovaných světů. Jednou z nich je náš viditelný vesmír, ve kterém žijeme. Jiné vesmíry se mohou nacházet velmi daleko od nás v prostoru variant. Tak daleko, že světové konstanty jsou tam úplně jiné a samozřejmě také život je zcela odlišný. Umíte si představit svět, v němž je Ludolfovo číslo jiné než naše ? V takovém světě vypadá všechno jinak a je tam i jiná geometrie. Proto si raději nebudeme lámat hlavu nad věcmi, jež zatím nejsou potvrzeny. Hodnověrná jsou jen fakta, že člověk prošel jakýmsi portálem časoprostoru a ocitl se na jiném místě naší planety nebo se propadl v čase. Například jedna stařenka z ruské vesnice se brouzdala po lese a najednou se objevila v Americe. V uvedeném případě došlo k přemístění v prostoru. V jiné příhodě se jeden člověk, když přecházel most, posunul v čase o několik dnů zpět, ale pak se zase hned vrátil. To už je přemísťování v čase. Jak se to může stát, zatím nikdo neumí vysvětlit. Chápu, že jste velmi zaneprázdněn a dostáváte spoustu 44

dopisů, proto se nebudu příliš rozepisovat všech svých dojmech v době, když jsem se seznámila s ovlivňováním reality. Jsem na začátku cesty. Zcela jsem změnila pohled na svět a všechno přijímám jako potřebně, protože jsem celou dobu intuitivně cítila. Že právě tento způsob života je pro mne přijatelnější. Díky vašim knihám mám o všem jasnou představu a pozorněji vnímám svět, lidi i celý život. Mnohem snadněji teď vycházím s nadřízenými. Protože jsem si aktivně budovala kariéru, byl pro mne problém se zvýšeným potenciálem a boj s kyvadly velmi aktuální. Jakmile jsem se přestala považovat za důležitou, hned jsem lépe reagovala na nespravedlivou kritiku vedeni. Přestala jsem se přít a dokazovat, že jsem v tom nebo onom nevinná. Zpočátku bylo pro mne velmi těžké se udržet a vědomě nereagovat na pohyb kyvadla, které zosobňoval ředitel. Věřím, že si časem toho všeho nebudu všímat vůbec. Nyní již konfliktů ubylo, vznikají jen občas. Transurfing do mne pronikl a ovlivnil můj pohled na život i na svět. Jen poslední týden se mi každý den zdají strašné sny. Možná, že je to náhoda, ale dříve se mi to nikdy nestalo. Můžete mi vysvětlit, jestli to něco znamená ? Mnozí z těch, kteří se seznámili s transurfingem, mají strašné sny. Zdají se děsivé, protože obvyklá mentální šablona se změnila. Přechodné období ale brzy skončí a realita se uklidní. Nepřipisujte těmto snům žádný zásadní význam. Ve skutečnosti nic neznamenají. Jsou to jen obrazy z prostoru variant, a tam se nachází všechno. To, co mělo nebo bude mít vztah k realitě, tvoří jen mizivou část všeho ostatního virtuálního haraburdí. S velkým zájmem čtu vaše knihy. Nacházím v nich hodně myšlenek, jež jsou mi blízké. Znal jsem je již dříve, ale nechápal jsem je. S transurfingem se díky mně seznámili i někteří mí příbuzní. V této souvislosti bych vás chtěl požádat o radu. Moje milovaná dívka se velmi zajímala o mystiku, četla knihy Carlose Castanedy a cvičila jógu. S chutí si začala číst o ovlivňování reality, ale značně ji to rozrušovalo. Zdály se jí strašné sny a často se v noci probouzela. Říká, že sny byly velmi nezvyklé a pociťovala při nich strach. Nyní, když přerušila čtení této knihy, sny okamžitě přestaly. Myslím si, že její strach pramenil z obavy, že ve snu odejde do jiné reality a už se nevrátí. Do té doby, než začala číst o ovlivňování reality, se probouzela ve snu a velmi jasně 45

si uvědomovala své probuzení. Rád bych znal na to váš názor. Můžete nám poradit ? Je málo pravděpodobné, aby se člověk dostal do jiné reality, ale odejít od reality je velmi snadné. Stačí, abyste se ve skutečnosti neprobudil a nečetl knihy, jež vám zboří dosavadní pohled na svět. Co vám mohu k tomu říct ? Váš život je přece váš život. Píšete, že sny nelze vykládat jako znamení. Týká se to i prorockých snů ? Například v noci před důležitou přijímací zkouškou se mi zdál sen, v němž jsem viděla číslo otázky, její znění, zkoušející i známku. Ráno se to všechno splnilo. V daném případě můžete říct, že jsem na zkoušku myslela. Ale jak si mám vysvětlit, že několik dní před finanční krizí v roce 1998 se mi o ní také zdálo, přestože jsem neměla v té době žádný vztah k finanční sféře ani jsem se o ni nezajímala ? Jestliže říkám, že sny nesmíme pojímat jako znamení, míním tím, že se na ně nemůžeme spoléhat. Duše může zaletět do sektorů, jež budou realizovány, ale také do těch, které se neuskuteční. Existují jedinci, jejichž duše umí ve snu nahlédnout do budoucnosti, avšak ani jasnovidec ji nemůže předvídat stoprocentně. K otázce vztahu k proroctvím musíte celkově přistupovat jinak: není důležité, jak je předpověď přesná, ale jaký vztah k ní máte. Jestliže si věštbu berete velmi k srdci a je v souladu s duší i rozumem, určitě se vyplní. V tomto případě už nepůsobí jen daná předpověď, ale váš záměr. Není důležité, zda ji chcete ve svém životě nebo ne, protože duše a rozum tomu uvěřily. Předpověděná idea do nich pronikla, a tak se v mysli vytvořila její přesná podoba, která se nutně odrazí v realitě. Přijala jste toto břemeno a teď je musíte nést. Právě v tom se projevuje nevyhnutelnost toho, co má nastat: člověk, jenž uvěří proroctví nebo souhlasí s tím, že osud je předurčen, se zříká možnosti ovládat skutečnost. Polom realita začne řídit člověka a jeho osud se začne podobat papírové lodičce unášené proudem.

Vítejte, kyborgové ! Představa, že duše během spánku cestuje po nerealizovaných sektorech prostoru variant, ve mně zatím vzbuzuje pochybnosti. Často se mi zdá právě o tom, co jsem viděl včera, ale podobá se to více tomu, co si mozek vytvořil ve snu. Kromě toho také encefalogramy potvrzují, že aktivita mozkových buněk se během spánku mění. Prakticky všechno, 46

co vidím ve snu, je nějak spojeno s mým reálným životem. Pokud mám věřit vaší hypotéze, může duše zaletět do libovolného sektoru v prostoru variant a vidět tam cokoli. Pochopitelně si uvědomuji, že vaše vysvětlení mechanismu snu, ale i jeho tradiční výklad jen částečně odrážejí to, co se skutečně ve snu s člověkem děje. To, co jste viděl včera, už proběhlo a zůstalo za materiální realizací, a proto se opět změnilo ve virtuální, to znamená nemateriální. Všechno, co vidíte v daném okamžiku, v následující vteřině získává novou podobu a předešlá forma se stává sektorem, do nějž jste v prostoru variant jen na chvíli nahlédl. Takovýmto způsobem probíhá fyzická realizace v metafyzickém prostoru, podobně jako promítání filmu. Unikátní obraz hmotného vesmíru existuje jen jediný okamžik. To není hypotéza, ale postulát koncepce transurfingu. Za postulát se obvykle (včetně tradiční vědy) považuje určité vědecké teoretické tvrzení, jež zatím nelze objasnit ani dokázat. Během činnosti mozku opět probíhají jak materiální, tak duševní procesy. Je nepochopitelné, proč si člověk zvykl zabíhat do krajnosti a hledat řešení jen na jedné straně duální reality, místo aby přijal tak jednoduchou pravdu, že se fyzické a metafyzické procesy na světě nevyskytují odděleně, ale současně. To, že se během snění projevuje mozková aktivita, ještě vůbec neznamená, že mozek v té době generuje sny. Jeho funkce spočívá v příjmu a zpracování vnějších informací. Tím se také zabývá během spánku. Přední ruská neurofyzioložka Natálie Petrovna Bechtěreva říká, že víme o mozku jenom to, že nic nevíme. Nevěřím zcela názoru, že celou informaci, kterou člověk přijal, nemůže mozek v sobě zahrnovat. Vždyť nikdo neví, jak je tato informace uložena. V hlavě máme miliardy buněk, z nichž každá může mít velký počet spojení (možná také miliardy). To představuje obrovský objem. Jestliže jsou informace v mozku zhuštěny, jeho možnosti se mohou ještě mnohonásobně zvýšit. Myšlenka, že v mozku jsou uloženy jen adresy, jež jej nasměrují do nějakého pole, zní krásně, ale opakuji, že já osobně o tom pochybuji. Zdá se mi. že to je jen domněnka, které bychom rádi uvěřili. Podobně by si vědci minulých století mohli myslet, že všechny programy se nacházejí uvnitř kouzelné skříňky, a tedy v televizoru. Samozřejmě nemohu s naprostou jistotou tvrdit, že mozek uchovává konkrétně adresy. Určitě je všechno složitější (nebo jednodušší ?), 47

ale to zatím nikdo neví. Přesto se mylné domníváte, že stavím na hypotéze, jen abych vysvětlil podstatu světa. Nejsem vědec, a tudíž to nepotřebuji dělat. Transurfing je jedna z možných interpretací pravdy. Daný výklad funguje a ostatní není důležité. Musím vás zklamat. Člověk nemyslí mozkem, ale morfologickým polem, jež ho obklopuje a skládá se. obrazně řečeno, z miliard lampiček. Rozsvěcují se a zhasínají jako v nějakém předpotopním počítači. Morfologické pole bliká, svítí a mění barvy - tak probíhá takzvaný myšlenkový proces. Samozřejmě že se mozek také podílí na myšlenkové činnosti, avšak jen částečně. Myšlenky se nenacházejí uvnitř hlavy, ale mimo ní. Myšlení představuje proces vzájemného působení mezi lampičkami morfologického pole a sektory prostoru variant. Jestliže dojde ke spojení vašeho mozku s informacemi, které jste v daném okamžiku přijala, lampička se rozsvítí. Máte pocit, že se vám v hlavě zrodila nějaká myšlenka. Ve skutečnosti v hlavě není nic kromě šedé rosolovité hmoty. Paměť rovněž nemá žádný vztah k nervovým buňkám mozku. Když se rozsvítí lampička v morfologickém poli, dochází ke spojení s určitým sektorem v prostoru variant, kde se nachází informace, na niž si, jak se vám zdá, vzpomínáte. Jestliže z nějakého důvodu není možné navázat spojení, projevuje se to tím, že si na něco nemůžete vzpomenout. Podobné je to se sny. Nevznikají v hlavě, ale promítají se tam z prostoru variant jako film na plátno. O tom, co člověk vlastně představuje, velmi výstižně vyjádřil ruský vědec Vjačeslav Michajlovič Bronnikov ve své metafoře: člověk se podobá televizoru, jenž vysílá programy z metafyzického informačního prostoru.13 Rozum není schopen vytvořit nic zásadně nového. Umí jen postavit ze starých cihel nový dům. Objevy čerpá z prostoru variant a pomáhá mu v tom duše, protože tam má přímý přístup. Veškerá tvořivost vzniká ve vzácných okamžicích, když rozum přeruší řetězec svých logických úsudků a slyší její hlas. V té době se člověk z přijímače změní ve vysílací stanici.

13

Vjačeslav Michajlovič Bronnikov je autorem metody vývoje extrasenzorického vnímání, které umožňuje lidem, kteří jsou od narození slepí, vyvinout alternativní způsob vidění. Podle něj se jedná o využiti jakéhosi psychického radaru - pozn. překl. 48

Někdy jsem nucen vykládat šokující věci, ale nelekejte se toho. Skutečnost, jaká opravdu je, působí mnohem záhadněji. Například vědomí (člověk má ještě i nadvědomí) se také nenachází uvnitř člověka, ale mimo něj. Avšak to už je složité téma, jež vychází za rámec transurfingu. Transurfing představuje pouze první vědomé kroky dítěte v tomto zvláštním a podivném světě. Já sám jsem na začátku cesty.

Paraziti vědomí

.

Jestliže existují rovnovážné síly, jež působí na člověka, proč neúčinkují na kyvadla, která jsou nenasytnými spotřebiteli energie, a vytvářejí tak nevyváženost ? Jak to, že nepůsobí ? Kyvadla představují především způsob života. Samotné narození živé bytosti už narušuje rovnováhu. Dobře víte, čím se toto narušení napraví. Představte si, co by se stalo, kdyby nebylo smrti. Na světě by zavládl naprostý zmatek. Jemnohmotné bytosti umírají také, například kyvadla zapomenutých pohanských bohů jsou už dávno mrtvá. Kyvadlo zaniká, jestliže přestává existovat to, co jej vytvořilo. Podívejte se, kolik toho už zmizelo: staré civilizace, nejrůznější lidská společenství, populace zvířat nebo různé sociální jevy... Určitě si vzpomínáte, že se kdysi vyráběly gramofonové desky, existuje retro styl v módě, umění a způsobu života... Kromě toho ve světě kyvadel neustále probíhá boj. Žádné kyvadlo nemůže nekonečně zvyšovat svou sílu, protože mu to ostatní nedovolí. Jedno zaniká a druhé vzniká. Staré vystřídá nové, jež je aktivnější a žravější. Navzájem na sebe dorážejí a snaží se pohltit. Kyvadla si nestanovují cíl, protože nemají vědomý záměr ani rozum. Nemůžeme říci, že něco zamýšlejí. Kyvadla se podobají parazitujícím rostlinám, jež ovinuly celou planetu. Rozlézají se všude bez určitého úmyslu stejně jako jiní cizopasníci. Všechno probíhá tak přirozeně, že si toho ani nevšimneme. Avšak kdy by lidé viděli výsledky jejich činnosti a uvědomili si skutečný dosah, vyděsili by se. Připouštíte si, že s vámi žijí bytosti, které se nejen živí vaší energií, ale ještě vám pronikají do vědomí ?14 Doposud si na to nemohu zvyknout. Uvnitř se bouřím - to přece nemůže být pravda ! Raději na to nemyslet. 14

viz Egregory - Strážní andělé?. A. Někrasov, Eugenika 2005 49

Dopadá to tak, že lidé dávají přednost snění a nepřemýšlejí o tom, že se jim do rozumu vkrádají paraziti. Nicméně od reality nikam neutečeme. Kyvadla představují druhou civilizaci na Zemi. Je mnohem silnější než ta naše, protože nás pomalu a nenápadně ovládá. Mám jeden velmi vážný problém, jenž trvá už deset let. Nyní je mi pětadvacet. Narodila jsem se v Moskvě ve finančně zajištěné rodině jako dlouho očekávané a vytoužené dítě. V dětství jsem měla všechno, co si jen dítě může přát. Samozřejmě že jsem měla i komplexy a problémy. Často jsem stonala, ale žila jsem dobře a učila jsem se výborně. Když mi bylo sedmnáct, můj život se změnil. Lékaři mi sdělili, že trpím obsedantně kompulzivní poruchou (patří k úzkostným psychickým poruchám), jež se projevuje nadměrným strachem ze špíny a infekce. Mám utkvělou představu, že nejsem dost čistá a předměty kolem mne jsou špinavé. Opakovaně a dlouho se myji a důkladně čistím všechno, co používám. Mám také nutkání vykonávat určité rituály. Tato činnost je vyčerpávající, často ji opakuji, a proto tím ztrácím hodně času, sil i energie. Lékaři říkají, že dané onemocnění nelze zcela vyléčit, ale je možné pomocí léků dosáhnout bezpříznakového stavu. Rodiče nevěděli, jak mi mají pomoci, tak jsem začala chodit k psychiatrovi. Nejprve mi předepsal slabá antidepresiva, později psychotropní preparáty a neuroleptika. Když jsem jednou zůstala na chatě pár dní bez léků, psychický stav se mi natolik zhoršil, že jsem vyskočila z okna v prvním patře a zlomila si nohu. Nechtěla jsem skoncovat se životem, jen zaměnit psychické strádání za fyzické. Na nohu jsem dostala sádru, ale sundali mi ji dříve, takže zlomenina nesrostla správně a následkem vznikla artróza patní kosti. Lékaři doporučovali drahou operaci v zahraničí. Říkali, že pokud se neprovede, tak budu celý život kulhat. Avšak v té době jsme už na ni neměli peníze. Mnoho let jsem opravdu kulhala, potom jsem si na bolest zvykla a kulhat jsem přestala. Bolest se časem zmenšila a nyní mě noha bolí jen při zátěži nebo změně počasí. Dvakrát jsem ležela v nemocnici v centru psychického zdraví. Díky lékům jsem hodně přibrala. Během půl roku jsem z původní váhy 45 kg vážila 86 kg. Pochopila jsem, že musím přestat brát léky. Nebylo mi po nich lépe, nemoc se nezlepšila 50

a jen jsem ztloustla. Velmi dlouho jsem se zbavovala závislosti na lécích, protože byly návykové, ale postupně jsem je vysadila a podařilo se mi zhubnout. Dokončila jsem střední školu a přihlásila se na vysokou. Avšak můj problém nezmizel. Někdy mi bylo velmi špatně a ve dne i v noci jsem vykonávala své rituály. Hledala jsem různé způsoby léčení. Zkoušela jsem silou vůle potlačit nutkavé myšlenky i rituální chování, ale mamě. Určitou dobu jsem se ovládala, potom se však všechno vrátilo ve dvojnásobné intenzitě. Pak mi zemřel otec. Samozřejmě že kromě této smutné události jsem prožila ledacos. Stýkala jsem se s muži, s některými jsem dokonce žila, ale s mou psychickou poruchou je to těžké. Přestože se to může zdát divné, nerozcházela jsem se s nimi kvůli nemoci. Ted mám dvacet pět let a nejsem vdaná. Brzy budu končit vysokou školu, kterou studuji dálkově, ale nepracuji, i když jsem se o to pokoušela. Kvůli tomu, že jsem nemocná, mi mnohé v životě nevyšlo. Žiji s matkou a prakticky jsem stále doma. Rituály jsou časově náročné a pohltí všechen můj čas. Nejsem schopná ani pomáhat mamince, přestože je pro ni těžké nás finančně zabezpečit, a to zejména po otcově smrti. Velmi ráda bych sama vydělávala, aby už mohla jít do důchodu. Už má skoro šedesát. Velmi chci pracovat, mít dost peněz, vdát se a žít normálním životem. Avšak stále mne pronásleduje pocit úzkosti, že je všechno špinavé, zejména doma. Nábytku a ostatních předmětů se mohu dotýkat jen ve svém pokoji, protože tam si vše čistím a myji, ale jinde si nemohu ani sednout a věci beru jen v rukavicích. Jestliže se něčeho dotknu, o čem jsem přesvědčena, že je to špinavé, začnu panikařit a hned se důkladně umývám. Dobře si uvědomuji, že obsesivní chování je přehnané a nesmyslné, ale nemohu se tomu ubránil. Jako by mě stále něco ovládalo. Nevím, co mám dělat ani jak dále žít. Někdy se mi nechce vůbec žít... Ale žiji, protože věřím, že se může ještě stát zázrak a moje nemoc odezní. Pomozte mi, prosím. Už jsem velmi unavená. Lékaři vám nepomohou, protože nevědí, s čím mají bojovat. Jak jste se sama přesvědčila, léky vám jen uškodily. Když lékaři vidí, že jsou vůči psychickým nemocím bezmocní, nacpou pacienta psychotropními látkami. To je nejsnadnější řešení. Doktoři se drží svých metod, že se nemoc musí léčit. Čím ? Samozřejmě 51

že medikamenty. Jediné, co nesmíte udělat, je, že tyto léky budete užívat, protože si vytvoříte ještě větší závislost, a tak se dostanete do slepé uličky. Svůj problém jste schopna zvládnout sama. To není nemoc. Uvedenou poruchu způsobují viry vědomí, (paraziti)15 jež představují takzvaná kyvadla. Je nutné, abyste si uvědomila, že nutkavé myšlenky vám nevznikají v hlavě, ale že přicházejí zvenčí. V hlavě nemáte žádné myšlenky. Mozek odpovídá především za příjem a zpracování vnějších informací, proto se může zdát, že v něm vznikají myšlenky. Člověk se podobá televizoru, jenž přijímá programy z prostoru variant. Když se nad něčím zamyslíte, váš televizní přijímač se připojí k určitému sektoru v prostoru variant. Programy si můžete vybírat sama, ale k tomu potřebujete mít pevnou vůli a být pánem svého života. Avšak člověk je od přírody lenivý a pasivní. Své myšlenky raději nechává volně plynout, než aby je řídil. V takovém případě se mezi televizor a prostor variant připojuje kyvadlo. Pro parazita není podstatné, jaký program se vysílá. Potřebuje jenom jedno - vaši energii. V mysli se vám začíná promítat sektor prostoru variant, k němuž vás připojili. Jestliže vás myšlenky nutí, abyste plnila určitou činnost neboli rituály, vzniká pevné spojení s vybraným sektorem, a tak se dostáváte do moci parazita. Opakuji, váš problém není nemoc. Každý člověk má v určité míře parazity, právě ti podporují všechny škodlivé návyky. Myslím si, že zbavit se úzkostných stavů a rituálů pro vás nebude obtížnější než přestat kouřit. Ani kouření není jen fyziologická závislost, ale také rituál, jejž ovládá kyvadlo. Abyste se odpoutala od kyvadla, musíte změnit program, například zvolit zdravý způsob života. Je to stejné jako s dotěrnou melodií, jež vám stále zní v hlavě a které se zbavíte tím, že ji přepnete na jinou. Jinými slovy, váš úkol spočívá v tom, že začnete vlastnoručně ovládat televizor a sama přepínat programy. Život si budete řídit vědomě svojí vůlí. Musíte postupovat následujícím způsobem. Jakmile budete mít nutkání provést rituál, probuďte se a uvědomte si, že se vás snaží ovládnout kyvadlo. Nepodřizujte se mu. Sama si vezměte ovladač do ruky a přepněte na jiný program, který jste si už předem promyslela. Může to být jednoduchá rozcvička nebo nějaké cvičení, jež vás baví, ale měla by to být aktivní činnost. Musíte ji pravidelně 15

viz Viry vědomí. Sun Light, Eugenika 2009 52

střídat, aby se nezměnila v další rituál. Staňte se pánem svého rozumu. Na rozdíl od parazita máte vůli, protože ten se jen instinktivně přisaje ke zdroji energie, jenž nemá majitele. Změnu programu mohou zpočátku doprovázet velmi nepříjemné pocity, ale musíte si uvědomit, že přerušujete negativní spojení, a to vám dodá sílu. Jestliže vás kyvadlo bude nutit provádět obvyklý rituál, nemusíte s ním bojovat. Stačí, abyste si toho nevšímala a věnovala se něčemu jinému. Pokaždé, když se parazit bude snažit vás ovládnout, změňte program a dělejte něco nového. Dejme tomu, že jste včera obvyklý rituál nahradila zpěvem a dnes tancem. Tímto způsobem se vám podaří zmást kyvadlo a uzavřít přístup k vědomí novým zámkem. Předchozí klíč se už k němu nehodí, tudíž si parazit musí hledat jiný zdroj energie. Mějte na paměti, že to není boj s kyvadlem, ale hra na schovávanou. Vaše výhoda spočívá v tom, že máte vědomí a vůli. Parazit je jen slepý a bezmocný příživník. Jestliže s ním nezápasíte, ale neustále měníte pravidla hry, unikáte mu a schováváte se, ztrácí vás postupně z dohledu. Především nedávejte ovladač z ruky. Nyní rozhodujete sama, jaká tlačítka na něm stisknete. Abyste se naprosto ujistila v roli pána svého života, musíte na tento cíl soustředit veškerou pozornost. Stále si říkejte, že jste pánem svého vědomí, jeho ovladač máte v ruce a sama rozhodujete, jaké tlačítko stisknete. Máte silnou vůli, řídíte své myšlenky a vaše vědomí je čisté a jasné. Bezvýhradně vládnete ve svém království. Dokážete všechno, protože síla je s vámi. Tuto myšlenku si velmi často opakujte, zejména při aktivní činnosti, nejen automaticky, ale uvědomujte si její smysl. Můžete ji podle svého rozhodnutí zkrátit nebo změnit. Musíte si zvyknout na to, že jste královna ve svém světě. Sama rozhodujete o tom, jaké myšlenky si pustíte do vědomí a které odeženete pryč. Vychutnejte si tento pocit. Musí se vám líbit. Opakovaně se ujišťujte o postavení královny. Nezapomínejte na to ! Zpočátku vás to bude stát velké úsilí, ale zbavíte se tak parazitů a získáte svobodu. Kromě parazitů v mysli se v lidském těle vyskytují běžní cizopasníci, ale i ti jsou schopni ovlivňovat vědomí, proto je nutné je odstranit. Existuje řada antiparazitárních programů, s nimiž se můžete seznámit, například v knize Gennadije Malachova Jak se zbavit parazitu.16 16

Malachov - Jak se zbavit parazitů (2010) - pozn. překl. 53

Protiparazitární program můžete najít také na internetových stránkách mezinárodní společnosti Coral Club. Vyberte si, co vám nejvíce bude vyhovovat. A poslední rada: vynechejte ve svém jídelníčku průmyslově zpracované potraviny. Proč ? Kyvadla účinkují v nízkofrekvenčním kmitočtovém pásmu a uvedené potraviny vás naladí na nižší vibrace. Přirozená strava naopak čistí organismus a uvádí jej do pásma s vyšším kmitočtem. Změna ve stravování musí probíhat postupně. Podrobně o tom píšu v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. Jakmile se váš organismus očistí od fyzických cizopasníků a přeorientuje se na živou přírodní stravu, budete pro parazity vědomí neviditelná, protože odejdete do pásma s jinou, pro ně nepřístupnou vibrací. Pro příklad ještě uvádím dopis čtenářky se stejným zdravotním problémem, jež sama intuitivně našla řešení.

54

Problém této dívky dobře znám a je mi velmi blízký, protože jsem trpěla stejnou poruchou. Začala se projevovat i v dětství a teprve ve dvaceti letech se mi nějakým zvláštním způsobem podařilo tyto parazity obelstít. Úzkostný stav doprovázel ještě strach (ze smrti, ze špatné známky ve škole a z dalších věcí, jež se mi v té době zdály strašné). Děsilo mne ještě i to, že pokud jsem neudělala nějakou činnost (rituál), všechny obavy se v mém životě okamžitě realizovaly. Jestliže jsem nesplnila, co mi bylo přikázáno, nevyhnutelně následoval trest. Uvědomovala jsem si, jak je to hloupé a nesmyslné. Často jsem plakala, ale nikomu jsem neprozradila, co mne trápí. Dokonce ani příbuzní to netušili Mysleli si, že jsem trochu podivín, ale ne víc než ostatní na tomto světě. Pro mne to bylo dvojnásobně těžké, ale možná bylo dobře, že mě nevláčeli po doktorech, což by mou poruchu jen zhoršilo a všichni by uvěřili, že jsem nemocná. Nevím, jak jsem přišla na nápad, který mě osvobodil. Neustále jsem si v duchu opakovala, že bez špatného návyku bude všechno dobré. Jestliže nebudu plnit nutkavé popudy (rituály), všechno dobře dopadne, a to bez podmínek, po jejichž splnění by mi nic nehrozilo. Teď mám dvacet čtyři a už čtyři roky žiji svobodně.

Promluvíme si o sexu

.

Jak mám správně pracovat s diapozitivy, aby se uskutečnily moje sexuální potřeby ? Zkoušel jsem si představovat děvčata, ale bylo to bezvýsledně. Vaše technika nefunguje. Postup je správný, jen musíte znát jedno tajemství. Nikomu jsem se o tom nezmiňoval, ale udělám výjimku a vám je prozradím. Jen to nikomu neříkejte, vždyť je to tajemství ! Jestliže vyjdete na ulici, uvidíte tam mnoho osob ženského pohlaví. Jsou všude. Procházejí se a ničeho se nebojí. A to je vaše kořist. Vyberte si jednu, jež se vám nejvíce líbí, chyťte ji a odtáhněte do své jeskyně. Bude se vám snažit vytrhnout, bude škrábat a kousat, ale vy ji pevně držte a táhněte. Bude vás mlátit taškou po hlavě, ale nepouštějte ji. Bude křičet, tak křičte taky a ještě hlasitěji, aby si všichni kolem mysleli, že se jen hádáte. Ale vážně... Proč se moje sexuální fantazie nikdy neuskuteční ? Vždyť 55

to jsou v podstatě diapozitivy. Sexuální touhy a fantazie mohou být chvilkové. Můžete snít celý život, ale pokud chcete vše prožívat jen v představách, realita se nezmění. Lidé často sní (dokonce si to ani neuvědomují) jen proto, aby toužili. Cílový diapozitiv si promítají cílevědomě a se záměrem, aby se uskutečnil. Při sexuální fantazii se zaměřujete na proces snění a u cílového diapozitivu na dosažení cíle. Pochopil jste ten rozdíl ? Nestačí, abyste jen myslel na svá přání, ale musíte být také rozhodnutý konat. K tomu, aby se vám přání splnilo, nestačí chtíč, nýbrž je nutná pevná vůle. Chtíč je nepřejícná, skrytá a nenasytná touha vlastnit, jež vznikla na základě nejistoty, strachu a jiných komplexů. Rozhodnost vyjadřuje pevné a bezvýhradné odhodlání jít a vzít si svoje. Všechno spočívá v orientaci záměru. Jestliže se bude fixovat na tom, aby se obraz diapozitivu promítl do skutečnosti, otevřou se odpovídající dveře, a možná nejen jedny. Tehdy si musíte vybrat, zda do těchto dveří vejdete, nebo ne. Většina snílků obvykle projde mimo, protože se neodváží udělat rozhodný krok. V tom případě si nemají na koho stěžovat, kromě sebe. Pokud se zabýváte jen metafyzikou a odmítáte ve fyzické rovině cokoli podniknout, nikdo vás neobejme ani vám nevleze do postele. To se týká jak mužů, tak žen. Společenské zábrany často donutí člověka k tomu, že i kolem otevřených dveří jen projde. Zejména je těžké vejít do dveří, jež jsou malinko pootevřené. Určitě víte, o čem hovořím. Například je to strach přistoupit ke krásné modelce, která se zdá naprosto nepřístupná, a seznámit se s ní. Ve skutečnosti všichni lidé chtějí jedno a totéž, ale někteří se obávají, že budou odmítnuti, nebo mají strach sundat svůj ochranný krunýř. Udělat první krok není tak složité. Musíte jen překonat vlastní předsudky, hodit je za hlavu a vejít do dveří. Rozhodněte se sám, co je vám milejší - dodržovat přehnané konvence, nebo osobní štěstí ? Co vám více vyhovuje ? Samota spojená s naprostou nečinností, ale bez rizika, že vás někdo odmítne, nebo přece jen realizace přání ? Co když je dotyčný člověk ztělesněním vaší touhy ? A vy jste jen prošel kolem. protože jste se cítil trapně ? Opět se musíte rozhodnout sám, co je pro vás nejvhodnější. Je to promarněná šance nebo zachování duševního klidu za cenu sebeklamu ? Sebeklam spočívá ve vytvoření chatrné iluze, že vás alespoň nikdo neodmítl. Ve skutečnosti nemá 56

ani možnost, protože se o nic nepokoušíte. Pochopte konečně, že jste schopen hned teď se stát tvůrcem vlastní reality. Vezměte si toto právo jako přepychovou věc do svého šatníku. Zpočátku se v novém oblečení nebudete cítit zcela pohodlně a sebejistě, ale časem si zvyknete. Role tvůrce se líbí duši i rozumu, jen se do ní musíte vžít. V reálném životě se vám to nemusí hned podařit, proto si tuto roli celý den virtuálně představujte a opakujte si myšlenku: Jsem pánem vlastního života i svého světa. Jsem tvůrce reality, žiji v souladu se svým krédem a zasloužím si to nejlepší. Mluvím, jak myslím, a myslím tak, jak hovořím. Jsem sebevědomá a klidná osobnost a chovám se důstojně jako král. Je ve mně síla, jež mne vede. Jestliže zatím cítíte, že nejste ještě připraven jít a vzít si, co vám patří, mohu vám navrhnout alternativní řešení. To, co se bojíte realizovat v materiálním světě, můžete uskutečnit ve vědomém snění. To není žert. Jakmile se ve snu probudíte, můžete směle přistoupit k libovolnému člověku a dělat s ním všechno, co si přejete. Virtuální osoby většinou ochotně se vším souhlasí, vy musíte mít jen záměr. Síla pocitů je větší než v reálné skutečnosti, protože se ve spánku zcela uvolníte. Musíte si jen uvědomit, že jste se probudil ve snu. Jak toho dosáhnete, popisuji v knize Ovlivňování reality II. - šum ranních hvězd. Avšak musím vás upozornit na nebezpečí, i když jen hypotetické, že se z vědomého snu nemusíte vrátit. Nemohu uvést žádná fakta, jež by to potvrdila, ale pravděpodobnost, že se zhmotníte v jiné realitě, není teoreticky vyloučena. U každého člověka probíhá probuzení ve snu individuálně. Mohu říci jen jedno: jestliže myšlenky na vědomé snění17 vyvolávají vnitřní nepříjemný pocit, nezabývejte se tím. Pokud jste ve snu cítil něco nedobrého, snažte se probudit. Já osobně se již dávno nezajímám o vědomé sny, jelikož dávám přednost snění v bdělém stavu, tedy ovlivňování reality. Přestal jsem se jimi zabývat, protože v mém případě probuzení ve snu probíhalo děsivěji než ve světě Carlose Castanedy. Možná, že to způsobily zvláštnosti mé citlivé povahy. Vědomé snění má pro každého člověka individuální charakter. Dostával jsem se do takových světů, v nichž se mi chtělo zakřičet: „Maminko, vezmi mě odtud ! Já už budu poslouchat a všechno jíst.“ Když jsem se probudil, spěchal jsem k zrcadlu, abych se podíval, zda 17

viz Vědomé snění pro začátečníky. M. NcElroy, 2011 57

jsem nezešedivěl. Neberte si však má slova příliš k srdci a nelekejte se. Vědomé snění stojí za to vyzkoušet. Možná, že u vás vše proběhne úspěšně. Naslouchejte hlasu svého srdce, jež vám napoví, jestli to máte dělat, nebo ne. Jaká část transurfingu se týká sexu ? Přemýšlel jste někdy o tom, co je to sex ? Proč se zdá tato emoce pro vyrovnaného civilizovaného člověka tak zvláštní a netypická ? Nenapadlo vás, že tento pud, který tvoří součást našeho života, jako by k nám zároveň nepatřil ? V člověku se najednou probouzí zvířecí instinkt, v očích se mu zableskne dravá jiskra a začne ho ovládat něco, co nelze k ničemu přirovnat ani vysvětlit. To něco nepodléhá definicím a jedním slovem se nazývá sex. Co se děje s člověkem ? Mění se ve zvíře ? Ne, zde nejde o instinkty. Přece si nemyslíte, že člověk pochází z opice ? Může se vám zdát, že je v tom přesto něco zvířecího, ale to je omyl. V živočišném světě není žádný sex. Tam to probíhá zcela bez emocí, protože existuje pouze reproduktivní funkce, jež je naprogramovaná v podobě instinktu. Musím vás zklamat. Sexu se nevěnujete vy, ale jemnohmotné bytosti, které se při něm ve vás usídlí. Nad erotickou scénou se v jemnohmotné rovině děje něco podobného. Dva purpurové mraky si mezi sebou vyměňují energii. Chcete namítnout, že cítíte své vlastní emoce ? Jste však schopen vysvětlit, co pociťujete ? Nejspíše vás nic rozumného nenapadne, protože sex se projevuje jako pocit, že do vás proniká cizorodý jemnohmotný objekt. Je to nespoutaná síla, nezatížená sociálními pravidly a předsudky. Jestliže jí dáte volnost, můžete se dostat velmi daleko. Možná, že se teď cítíte divně, protože jste něco podobného nikdy neslyšel. Zdálo by se, že je všechno jasné. Já - to jsem já a všechny moje myšlenky jsou mé vlastní... Cožpak to může být jinak ? Ano, může. V kapitole o parazitech vědomí jsem se už zmiňoval, že všechny myšlenky nemusí být naše. A teď jsme si vysvětlili, že to platí také pro emoce. Představte si, že jste o tom věděl, jen jste si to neuvědomoval. To je divné, že ? Nyní položím otázku, jež není zcela banální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proč patří pornografie k zakázané tematice ? Protože je to něco nepěkného, špatného, ošklivého nebo neestetického ? Vždyť je to přirozené, a co je přirozené - není špatné. V posteli zažíváte rozkoš a nemyslíte na estetiku. 58

Je tedy pornografie nemorální ? Zase tu něco nesedí. Co může být nemorálnějšího než vražda ? Představte si vlastní život, kolik úsilí, lásky a péče jste do něj vložil ! Vy nejenom existujete vy žijete, radujete se, trápíte se, něco plánujete nebo si s něčím děláte starosti... A teď najednou to všechno někdo zničil. Co může být smutnějšího nebo odpornějšího ? A to nemluvím vůbec o estetice a morálce. Avšak vraždí se pořád - to je normální ! Nikdo samozřejmě nepopírá, že je to trestuhodné. Vrahy je nutné odsoudit a potrestat, ale lidé je nepovažují za zvrhlíky ani devianty. Takovéto termíny spíše spojují s homosexuály, lesbičkami nebo transvestity... Vrazi jsou jen zločinci, a mnohdy dokonce hrdinové. Zamyslete se nad tím ! Nikdo se nějak zvlášť nerozčiluje, kromě blízkých zavražděného člověka. Lidi už ani neděsí, co se stalo, jako by to byla běžná věc. Dokonce to málem považují za mladickou nerozvážnost. Vraždy jsou tedy normální, ale co pornografie ? Je zvykem, že se na ni dívá každý sám nebo maximálně v páru. Jakmile ji lidé zhlédnou v běžné společnosti, ošívají se nebo se hihňají a z nějakého důvodu se stydí. Nechápu proč. Skutečně, pornografie v nás vyvolává stud. Je to stejné jako s parazity. Když se věnujeme sexu, jsme to my, ale zároveň nejsme. Víme o tom, ale neuvědomujeme si to a neumíme se jasně vyjádřit, co vlastně cítíme. Pokusím se srozumitelně a přesně definovat pojem sex. Tento zajímavý pud a zvláštní pocit, její zažíváte, když se vzrušíte nebo se věnujete sexu, nepatří jenom vám. Dělíte se o něj s jemnohmotnou bytostí, která se ve vás usídlila a nezvyklou emoci vyvolává. Co teď máte dělat ? Vlastně nic. Musíte si jen uvědomit, co se s vámi při sexu děje, a v určité míře své chování kontrolovat. Avšak nadměrná kontrola vám může zabránit odhalit jeho podstatu. Velký podíl energie, která při intimním styku vzniká, pohltí jeho jemnohmotná podstata, ale část zůstává ve vašem těle a vyvolává slastný pocit. Čím více se uvolníte, tím více energie se vytváří a uspokojení je větší. Zcela kontrolovaný sex představuje mechanický pohlavní styk dvou kyborgů podle stanoveného postupu, například podle Kámasútry. Z toho můžeme usuzovat, že sexuální úchylky vznikají nesprávnou kontrolou. Přehnaná kontrola způsobuje impotenci nebo frigiditu a nedostatečná z nás udělá sexuálního maniaka. Podstata sexu .

59

se podobá koni, na němž můžeme jezdit krokem, nebo cvalem podle toho, jak to umíme. Proč se tyto jemnohmotné bytosti neusídlí ve zvířatech ? Zvířata, hmyz, rostliny nebo prvoci mají v porovnání s člověkem nižší úroveň vědomí. Jejich psychika je uspořádána primitivněji, a proto parazity nezajímá. Kyvadla představují nemoc lidstva. Samozřejmé se hned nabízí logická otázka A co láska ? Je to stejné jako v sexu ? Sex a láska jsou dvě rozdílné věci. Naštěstí nám lásku ještě nevzali, je naše. Milujeme sami svou duší. Ale to už je jiné téma. Mám mladou ženu. Velmi se milujeme, ale v sexu máme z nějakého důvodu problémy. Není to ono. Určitě jste si přečetl spoustu literatury o tom, jak se to má dělat. Něco podobného můžete vidět i v kině. V takzvaných erotických scénách, jež cenzura pustí na plátno, ukazují něco mezi láskou a sexem... Lidé často nazývají sex milováním, aby zjemnili hrubý nádech toho, co si pod tím představují. Jestliže se však věci nenazývají pravým jménem, vznikají omyly. A právě proto to v posteli neklape. Mnozí si pletou sex s láskou a snaží se spojit dvě zcela rozdílné věci. Příčina tohoto zmatku spočívá ve společenských a morálních normách. Je zvykem považovat sex za dobrý jen tehdy, pokud jej doprovází láska. Sex bez lásky a bez svatby je špatný a zvrhlý, je to smilstvo. To je nepochybně správné. Nikdo tu nechce popírat morální hodnoty, tím spíše, že nepostrádají smysl, ale mýlit bychom se také neměli. Musíme si uvědomovat realitu a vidět věci takové, jaké skutečně jsou. Láska není sex a sex není láska. Chcete-li dosáhnout v sexu uspokojení, musí s ním oba souhlasit. Nesmíte se zatěžovat myšlenkou, že se musíte milovat a brát. Pokud při tom nikdo netrpí ani mu to neubližuje, jakákoli morálka může jít stranou. Jestliže se máte rádi, pak snadno pochopíte skutečnou podstatu sexu. Aby sex byl sexem, musíte oba v sobě cítit jeho jemnohmotnou podstatu, jež vytvoří odpovídající účinek (jako kefírová houba kefír). Jak to máte udělat ? Především se musíte přestat kontrolovat. Popusťte uzdu své fantazii a chovejte se tak, jak vám to vyhovuje. Není na tom nic strašného ani zvrhlého. S podobným postupem se můžete setkat ve východním bojovém umění, v němž se bojovník pohybuje jako zvíře. Myslíte si, že pohyby jenom napodobuje ? 60

Vůbec ne, on skutečně splyne s podstatou tygra, opice, zmije atd. U každého zvířete existuje v jemnohmotném světě určitý prototyp, v němž je zachycena jeho podstata, podoba, způsob chování a zvyky. Podobně i vy musíte splynout s podstatou sexu. Není důležité, jak se vám to podaří. Musíte jen projevit ochotu být na určitou dobu jiný. Jestliže jste byl předtím plachým zajícem nebo rybou, změňte se v nočního dravce. V noci se z nitra džungle odevšad ozývá křik a šramot, ve tmě svítí něčí oči a na každém kroku číhá nebezpečí. V tomto divokém světě jste dravá šelma. I vy jste nebezpečný. Prodíráte se houštinou a opatrně našlapujete jako kočka, abyste nevyplašil kořist, kterou vyhlížíte. Najednou se proti vám objeví stejně krásné zvíře. Máte strach, ale zároveň jste velmi zvědavý. Zmocňuje se vás vzrušení spojené s nadšením i obavou... Nejprve se musíte očichat, olízat a otřít se tlamičkami. Pak už se nebojíte a můžete společně běžet bok po boku v nočním lese a lovit. V této roli se už zdaleka nepodobáte pomalému slimákovi. Probouzí se ve vás dravost, jež je zaměřena na to, abyste ovládl, ale neublížil. Váš partner to musí cítit stejně. Oba jste krásná noční zvířata - nebezpečné dravé šelmy v temné džungli. Civilizovaný svět zůstal daleko za vámi ukrytý za stromy, protože nyní pro vás nastal čas lovu. Jestliže zatím jasně nevíte, jak se máte v sexu přestat kontrolovat, a nedaří se vám být jiný. abyste se zcela poddal své sexuální touze, můžete vyzkoušet ještě jeden způsob. Předstírejte vášeň a chovejte se tak, jako byste byl silně vzrušený. V této roli nemusíte být dlouho, protože brzy pocítíte, jak se hra mění ve skutečné vzrušení. Podobně bojovník, jenž se pohybuje jako zvíře, skutečně splyne s jeho podstatou a ta pak řídí jeho chování. Tento způsob však vyžaduje určitou erotickou představivost. Ještě bych vás chtěl upozornit na jednu věc. Nebuďte přeslazený milenec z červené knihovny. Neustálé něžné milostné vrkání může vytvořit přebytečný potenciál, v jehož důsledku se vaše idyla změní v nepříjemný zážitek. Aby k tomu nedošlo (a to se určitě stane, pokud vztahy přesladíte), musíte občas situaci obrátit a sehrát teatrální výstup. Například: „Ty jsi moje živá hračka ! Nebraň mi, abych si s tebou hrál. Jsi plyšový medvídek, moje kamínka i poduška.“ .

61

Jo tak ! Odejdu od tebe !“ „Nikam nepůjdeš ! Jsi můj majetek. Nebo ne, jsi tu jen pro moje potěšení. Zatím tu zůstaň." „Ty bídáku !“ „Pojď ke mně ! Jsi moje hračka a já si budu hrát.“ „Já tě zaškrtím !" No a tak dále... Následkem takovéto inverze se přebytečný potenciál uvolní. Kyvadlo vaší rodiny tak dostane potřebnou porci energie, a tudíž vás nebude provokovat k reálné hádce. Jenom si dávejte pozor, abyste se svými urážkami nedotkl zranitelných míst partnerky. Krásnou dívku můžete zlobit, že vypadá jako krokodýl, ale pokud není příliš pěkná nebo ji trápí nějaký nedostatek, podobné škádlení jí ublíží. Musíte uvažovat, s kým a jak můžete laškovat. Po sexu se můžete uvolnit a z dravé šelmy se opět změnit v krotkého králíčka. Nyní se skutečně budete milovat a projevovat si lásku. Můžete se mazlit a muchlovat, kolik chcete. K tomu sex nepotřebujete ani se nemusíte stát dravou šelmou. Mazlení musí být něžné a sex nespoutaný. Nesnažte se je spojovat. Sex a lásku raději berte odděleně. Pak vám to bude klapat jak v sexu, tak v lásce. Bude to zajímavější. Láska vám vydrží déle a sex vás hned neomrzí. Doufám, že jste mne pochopil. Při pohlavním styku rozlišuji, zda se více jedná o důvěrnosti, nebo o bouřlivý sex. V druhém případě se cítím jako někdo jiný, a čím je sex bouřlivější a agresivnější, tím je moje uspokojení větší. Avšak v prvním případě se mi líbí i samotné doteky, chci více cítit milovanou ženu a toužím se v ní rozplynout. V takovýchto chvílích dosahuji nejsilnějších prožitků. Po skončení se zpravidla naprosto uvolním, cítím se fyzicky velmi uspokojen a v tomto stavu toužím ležet co nejdéle. Máte štěstí, protože patříte mezi vzácné případy, kdy se láska a sex harmonicky spojují. Neříkal jsem, že nejsou slučitelné, ale doporučoval jsem je od sebe oddělovat, a to zejména těm. kteří ještě nechápou, co je láska a co sex. Sex je totiž ve své podstatě agresivní, a proto málokdy ovládne člověka, jenž je v dané chvíli uchvácen něžnými city. Agresivita a něžnost se špatně slučují, z tohoto důvodu je tudíž lépe je vnímat odděleně. Velmi mnoho lidí nechápe, proč mají problémy v sexu nebo v lásce, a často jim neklape obojí. Kolik lásky na světě z tohoto důvodu 62

zanikne ! Láska je jako překrásná rozkvetlá louka a nevědomost žulový balvan, jenž se po ní valí a všechno krásné ničí. Polovina manželství se rozpadá a mnoho párů je ani neuzavře. Proč se lidé rozcházejí ? Nesedli si povahově, měli rozdílné názory nebo návyky ? Způsobily rozchod rodinné problémy ? To všechno jsou hlouposti. Láska obvykle před tím vším zavírá oči. Když milujete člověka, nic se vám nezdá důležitější než být jen s ním. Co tedy zabíjí lásku ? Ať už se říká cokoli, ve většině případů to způsobuje neuspokojení v sexu. Skutečně je možné tolerovat všechno, ale pokud něco není v pořádku v intimních vztazích, láska dlouho nevydrží, protože potřebuje především intimitu. Proč se lidé podvádějí ? Doma je sex už nebaví, a proto hledají uspokojení jinde. Aby se vám to nestalo, prožívejte lásku a sex odděleně - alespoň do té doby, dokud podstatu sexu neovládnete. Lidé jsou různí a každý prožívá sex odlišně. Nesnažte se uměle spojovat lásku a sex. Jestliže je jim souzeno, aby se harmonicky doplňovaly, dojde k tomu samovolně. Pak prakticky přestanete rozlišovat, kde končí sex a kde začíná láska. Pokud se vám to nestane, nemusíte se tím rmoutit, protože je to zcela normální. Berte sebe i svou lásku takovou, jaká je. Jak mohu využít v intimních vztazích techniku frielingu a porozumění ? Co mám dávat ? Sex ? Zásady chování v mezilidských vztazích založených na umění naslouchat, vcítit se do partnera a porozumět mu, jsou univerzální. Avšak jejich účinek je založen na schopnostech zrcadlení našeho světa: Když uděláte první krok, realita, jež se odráží v zrcadle, se k vám přiblíží. Může se vám zdát, že uvedené principy se dají uplatnit i v posteli. Ale to je omyl. První zásada techniky frielingu neboli vyladění na myšlení druhého člověka spočívá v tom, že se vzdáte záměru dostat. Nahradíte jej záměrem dát a obdržíte to, čeho jste se zřekl. To funguje v případě, jestliže hodláte ovlivnit realitu potřebným směrem. Je to velmi jednoduché. Stojíte před zrcadlem a chcete, aby v odrazu neboli v realitě vám něco dali. Co si musíte zobrazit ? Samozřejmě musíte dávat vy sám, pak v odrazu bude totéž. Materiální skutečnost je však na rozdíl od snu netečná, tudíž zrcadlo reaguje se zpožděním. Proto principy vyladění na vyzařování individuální podstaty lidské duše je možné použít v situacích, při nichž můžete určitou dobu čekat na výsledek. Při sexu nemáte čas, protože efekt musí být okamžitý, a proto vám zde zpomalené zrcadlo 63

nepomůže. V sexu musíte použít jiný princip: Vzdejte se záměru obdržet, vyměňte jej za záměr vzít, a dostanete to, čeho jste se vzdal. Co to znamená ? V sexu je zbytečné doufat a spoléhat na to, že všechno dobře dopadne. Musíte konat, zejména jste-li s daným partnerem poprvé. Obvykle vám oběma bezděčně proběhne hlavou otázka: jak si to představuješ ? Odpověď musí být jednoznačná - nijak. Nic si nemusíte představovat, protože je zapotřebí jednat. Co máte dělat ? To samovolně vyplyne ze situace. V odpovídající literatuře vám mohou radit, co musíte udělat, ale pokud se budete horlivě řídit těmito radami, sex se vám změní v pouhou rutinu. Aby se vám to nestalo, musíte se přestat kontrolovat a veškeré rozumové úvahy zapudit. V daném okamžiku vás musí ovládat sexuální touha a ta vám sama napoví, co máte dělat. Vzdejte se přání i záměru dostat a změňte je v čistý a nenucený akt. Musíte brát, třeba i skoro násilím, ale nesmíte dávat ani očekávat, že to nějak dopadne. Jestliže se pokusíte dávat, je to stejné, jako by váš partner masturboval s vaší pomocí. Předehra a vzájemné laskání jsou samozřejmě nutné, ale jen v omezené míře. Především se musíte orientovat na uspokojení vlastních egoistických potřeb a přání, a ne těch partnerových. Zní to neuvěřitelně, že ? Určitě jste si dosud myslel, že všechno musí být úplně naopak. Každý by měl dávat, starat se o to, aby partnera uspokojil, a tak bude oběma dobře. To však není pravda. Jestliže se milujete takovýmto způsobem, pak to není sex, ale sebeuspokojení s cizí pomocí. Sex je ve své podstatě agresivní. Jeho záměrem není někoho uspokojit, ale ovládnout, a právě toto zaměření vytváří žádoucí účinek. Sexuální touha vás naplňuje energií, jež umožní, abyste oba dosáhli toho, o co usilujete. Jestliže váš záměr neodpovídá podstatě sexu, sexuální touha se snižuje, což negativně ovlivňuje intimní vztahy. Ty postupně zevšední, jsou mechanické, mdlé a suchopárné. Díky tomu umírá láska a přibývá rozvodů. Proč ? Vždyť svatba byla tak veselá, šťastná a slavnostní ! Zdálo by se, že nic nemůže zamilovaný pár rozloučit. K čemu je jinak všechna ta okázalost ? Vaše štěstí ničí nevědomost a nesprávné stereotypy. Dostávám mnoho dopisů, v nichž píšete, že vás opouštějí partneři, že se trápíte, ale nemůžete to změnit. .

64

Ani já vám však nepomohu. Mohu vám jen otevřít oči, abyste viděl realitu takovou, jaká skutečně je. Vy sám jste schopen to udělat, musíte se jen probudit a podívat se na věci jasným pohledem. Pochopil jste, doufám, že uvedený princip nemusíte brát doslovně a na partnera úplně zapomenout. Přehánět na jedné nebo na druhé straně je hloupé. Je zapotřebí také vycítit, kdy se přílišný nátlak a aktivita partnerovi nelíbí. Všechno je dobré dělat s mírou. Avšak jednu věc musíte rozhodně vědět: Váš záměr se musí shodovat se záměrem podstaty sexu. Můžete dělat, co chcete, včetně toho, co se doporučuje v erotické literatuře, ale především musíte udržovat orientaci záměru: nedostávat ani nedávat, ale brát. Jestliže naplníte podstatu sexu, dosáhnete z něj oba uspokojení. Není mi úplně jasné, jak mám orientovat svůj záměr, abych se zmocnila a vzala si, co chci, jestliže jsem žena. Vždyť aktivní role se v sexu přisuzuje muži. Zmocnit se a vzít si musíte chápat jako záměr oddat se s agresí dravce, a ne pasivně jako oběť. Nepochybujte o tom, že váš partner to ocení, ale nepřehánějte to. Nemusíte ze sebe dělat bojovnou Amazonku, protože tím byste mohla partnera odradit, ale nevadí, jestliže se změníte během sexu v mrchu. Jak je známo, podoba bestie vyvolává větší erotickou vášeň než čistá andělská krása. Avšak někdy můžete sehrát i roli oběti, protože různorodost vždy osvěžuje sílu prožitků. Během intimních vztahů se s mužem často oslovujeme vulgárními výrazy, přestože je běžně nepoužíváme. Upřímně řečeno, při sexu mě velmi vzrušují, ale jinak mi znějí nepříjemně a odporně. Proč ? Sama víte proč. Všechno má svůj čas a své místo. Sex je hra. v níž si pravidla stanovujete jen vy dva. Zřejmě jste intuitivně vycítili, že vám takováto hra padne. Na divadelní scéně, kde se některé věci dělají jenom naoko, vám záměrná vulgárnost může připadat pikantní. Ale je jasné, že stejná hrubost přenesená z divadla do běžného života bude působit vulgárně. Například v afektu, jestliže si sprostě vynadáte, se to ještě dá tolerovat, ale pokud tak budete běžně mluvit, budete působit jako hulvát. Proto opakuji, všechno má svůj čas a své místo. Čtu vaše knihy i internetové odkazy a dost často si uvědomuji, že to všechno už znám, jenom z nějakého důvodu své vědomosti nevyužívám nebo si je nepamatuji. Je to zvláštní pocit, jako bych se probudila po dlouhém spánku. Ráda bych vám položila otázku, jež mne dlouho 65

znepokojuje. Co ve vašem pojetí představuje homosexuální vztah ? Mohu říci jen jedno. Homosexuální vztah není spojen se žádnými zvláštnostmi podstaty sexu, protože existuje také jednopohlavní láska. Milujeme svou duší a ta je nějakým způsobem schopna se zamilovat do stejného pohlaví. Proč, to nevím. Nikdy jsem nepociťoval lásku k muži, a proto neznám odpověď. Poraďte mi, jak se mám zbavit sklonu k masochismu. Při sexu se obvykle rychle vzruším, ale najednou vzrušení opadne a pak nemohu skončit. Když jsem sama, často si představuji, že mne k sexu někdo nutí, svazuje a znásilňuje (někdy i během pohlavního styku s partnerem). Potom se však za své erotické fantazie stydím a cítím se provinile. Jako bych viděla svou špatnou stránku, ale nechci být taková. Když jsem se seznámila s partnerem, jenž měl trochu sadistické sklony a mohl se ke mně při sexu chovat hrubě, v reálném životě se mi takovéto chování vůbec nelíbilo ani mne to nevzrušovalo. Bojím se znásilnění a jsem podezřívavá vůči mužům, zejména večer nebo vůči taxikářům. Obávám se, že svými fantaziemi mohu takovéto situace přitahovat. Snažila jsem se to nebrat vážně. Jen jsem se uvolnila a dovolila jsem si dělat všechno, co chci a co si představuji. Přesto mne to stále láká. Jak mám dosáhnout uspokojení z obyčejného sexu ? Obyčejný sex neexistuje. Je různý, nebo není žádný. Sklon k masochismu přejde sám. Musíte jen naplnit své erotické touhy něčím reálnějším než masturbací. Samozřejmě že si nemusíte skutečně prožít znásilnění, vždyť se toho bojíte. Jestliže toužíte po něčem neobvyklém, můžete si zážitek zahrát jako hru, ale s plným nasazením. Zatím se vám daří hrát tuto hru upřímně a otevřeně jen o samotě. Zřejmě jste ještě nenašla partnera, jemuž byste si dovolila odhalit své erotické touhy. To je normální. Myslíte si, že u jiných jde všechno hladce ? Samozřejmě že ne. Musíte hledat svou druhou polovičku. Za své představy se nemusíte stydět, protože taková je podstata sexu, jen si to musíte uvědomit a přijmout. Dokud to neuděláte, budou vás trápit rozpory, protože po tom toužíte, ale bojíte se a stydíte se za to. Pochopte, že je to jen hra. v níž si sama stanovíte 66

pravidla. V sexu není nutná okamžitá maximální otevřenost a upřímnost. Jestliže vám to vyhovuje, zkuste své erotické touhy odhalovat partnerovi postupné. Vtáhněte ho do hry a zahrajte si ji společně. Stanovte si nová pravidla, že k sobě budete upřímní. Dovolte erotické touze, aby vás ovládla, a vaše tajná přání se tak realizovala. Mám banální problém - malý penis. Ať se říká cokoli, myslím si, že jeho velikost je přece jen důležitá. Nevím, jak se mám s tím vyrovnat. Divím se, jak jsou lidé naivní ve svých omylech. Řídí se nějakým slepým instinktem, že symbolem mužství je velký úd, a tak se muži snaží, aby byl větší. Avšak pokud jste pochopil podstatu sexu, musíte vědět, že fyzické rozměry jednoho ani druhého partnera nijak neovlivňují sílu prožitků. Pohlavní vzrušení a uspokojení souvisí se zcela jinými vlastnostmi: S vaší schopností nechat se ovládnout sexuální touhou a tuto energii přenášet. Jinými slovy, vaše síla spočívá v tom, jak dobře ovládáte svou kontrolu a energii. Obojí se získává praxí. Energetická vodivost neboli schopnost přijímat a předávat energii závisí především na vnitřní čistotě organismu a fyzickém zdraví. Fyzická velikost, zejména hmotnost těla, této vodivosti naopak neprospívá. A to nemluvím o velikosti, kterou máte na mysli. Jestliže reálná síla má pro vás větší cenu než vnější vzhled, nerozvíjejte hmotu, ale energii. Potom budete prožívat skvělý sex. Pracuji jako taxikář a jednou pozdě večer ke mně nastoupili dva chlapci a děvče. Bylo vidět, že jsou podnapilí. Z jejich hovoru jsem vyrozuměl, že dívce zaplatili patnáct set korun a jedou na chatu. Byla už tma, proto jsem ji hned nepoznal. Byla to dívka mého kamaráda. On je výborný kluk, nosí ji na rukou a ta coura se mu tahá s jinými ! Nemohu pochopit, proč to dělá. Vždyť nouzí netrpí ! Dotyčný kamarád pracuje a živí ji, protože ona studuje. Stále jí dává peníze. Když jsem je přivezl na místo, rozsvítil jsem v autě světlo, otočil se a zeptal jsem se, jak se má. Zřejmě mne poznala, protože hned zbledla a rychle utekla ven. Ženské pořád nadávají na své muže, ale samy se chovají jako kurvy. No, to dost přeháníte, takové přece nejsou všechny. Co se týká příčin, zřejmě dívce nechybí peníze, ale silné zážitky. Jestliže nezaujatě posoudíme situaci, není to její provinění, ale spíš neštěstí, 67

protože sexuální nezřízenost je jen zdrojem problémů. Když má člověk pohlavní styk současně se dvěma nebo třemi partnery, poměr sexuální energie je také jeden ke dvěma nebo ke třem. Síla prožitků může při tom značně vzrůst. Jestliže dívka vyzkoušela takovýto sex, nebude snadné ji uspokojit. Bude jako narkoman, jenž přešel na heroin. Marihuana mu už nebude stačit. Morální zásady, o nichž jsem hovořil, mají svůj smysl, i když nebudeme brát v úvahu takové věci, jako je láska nebo věrnost. Nezřízený sex může mít velmi nepříjemné následky. Například takzvaní swingers si oblíbili doslova nestoudnou hru: několik manželských párů se sejde, zhasnou světlo a muži položí na stůl klíče od auta. Ženy losují, s kým kdo pojede a s kým se vyspí. Satanisté mají hry ještě horší. Vyzývavost i novota jsou samozřejmě vzrušující, ale v konečném důsledku vzniká kocovina - prázdnota a neukojitelná touha si to zopakovat, více a dokonaleji. O žádném štěstí a rodinném životě nemůže být ani řeč. To už není blaženost, ale skutečné neštěstí. Sexuální touha se stává parazitem vědomí a je velmi těžké si vytvořit dřívější normální životní rovnováhu. Existuje jeden zvláštní paradox. Když se v televizi nebo v tisku hovoří o životě prostitutek, obvykle se říká, že si stěžují na svůj úděl. Údajně z toho nemají žádné uspokojení a sex je jim odporný. Jestliže je toto zaměstnání natolik nepříjemné, proč toho nenechají ? Nemají kam jít ? Není jiná práce ? Nesmysl. Pokud se vám práce nelíbí, vždycky si najdete něco jiného. Je nedrží podmínky, ale závislost, jež vznikla. Narkoman chce také přestat, ale nemůže. Parazit vědomí ho nepustí. Nezřízený sex je nejen amorální, ale především nebezpečný. Jestliže si nechcete zničit život, musíte se mu vyhýbat stejně jako drogám.

Sklenice vody

.

Váš názor na sex mne velmi překvapil. Zvykla jsem si na něj, ale život mne naučil, abych mu nepřikládala velký význam. V poslední době mám sexu málo, a to mne znepokojuje, přestože samotný pohlavní styk mi nepřináší uspokojení. Cítím po něm prázdnotu, ale nevím proč. Možná je to proto, že když opojení vyprchá, já se proberu a v duchu se ptám, co bude dále. Proto chci být s partnerem, jemuž 68

mohu důvěřovat, budeme mít dobrý vztah a pocítíme oboustrannou náklonnost. Avšak to se mi vždy nedaří. Poradím vám jednu účinnou metodu. Napište si na list papíru následující myšlenku. Jsem velmi přitažlivá osobnost. Vyzařuji kouzelné fluidum, lásku a sex. Celá zářím. Přitahuji muže. Můj muž si mne najde. Postavte na papír sklenici vody. Třete chvíli dlaněmi o sebe, pak je kousek oddalte a představujte si, že máte mezi nimi vzdušnou kouli. To je vaše energie. Jemné zatlačte dlaněmi proti sobě, a až ucítíte odpor, jako když chcete stlačit pružinu, tak se vám to povedlo. Potom dlaně přibližte k bokům sklenice, ale nedotýkejte se jí. Řekněte nahlas nebo jen v duchu zformulovanou myšlenku a představujte si ve své fantazii její smysl. Potom vodu vypijte. Danou proceduru dělejte ráno po probuzení a večer před spaním. Váš záměr se uskuteční. Uvedený postup jsem si mnohokrát ověřil s různými myšlenkami. Funguje spolehlivě. Muži si musí upravit text pro sebe. například takto: Jsem velmi přitažlivá osobnost. Vyzařuji kouzelné fluidum, lásku a sex. Ženy mne chtějí, protože se jim líbím. Nacházím svou druhou polovičku. Můžete mít jakékoli myšlenky. Zformulujte si je podle toho, o co zvlášť usilujete. Například máte-li už partnerský vztah, změňte formulaci myšlenky, že přitahujete muže, na to, že jste lidem sympatická nebo že máte atraktivní zevnějšek, vypadáte přitažlivě a každým dnem jste stále krásnější. Budete se divit, jak realita rychle zareaguje. Nesmíte použít zápornou předponu ne. Formulace myšlenky musí být optimistická, nesmí obsahovat žádná abstraktní ani mnohoslovná přání. Musíte se vyjadřovat konkrétně a stručně a zaměřit se na jeden cíl. Jestliže máte několik cílů, na každou sklenici vody použijte jen jeden z nich. Například dnes budete pracovat s jedním cílem, zítra s druhým, nebo ráno s jedním a večer s druhým. Proč tato metoda funguje ? Voda není amorfní směs, má strukturu. Její molekuly vytvářejí shluky (takzvané clustery), jež mění svou formu v závislosti na vnějším působení. Právě proto můžeme do vody přenášet informace jako na magnetofonový pásek a zaříkávat ji. Vědci objevili tyto molekulární shluky ve vodě mnohem později, než letěla do vesmíru první raketa, ale naše babičky o těchto schopnostech věděly už dávno a s úspěchem je využívaly v praxi. Obyčejnou pitnou vodu, jež vám teče z kohoutku, ani vodu balenou v lahvích nemůžete použít, protože v sobě obsahuje mnoho 69

destruktivních informací. Můžete je odstranit jen odpařováním nebo rozmražením, pouhé vaření nepomůže. Proto si musíte obstarat destilovanou (vyrobenou doma) nebo sněhovou vodu. Snadno si ji připravíte z ledu, ale nestačí, abyste jej nechala jen rozpustit. Technologii přípravy sněhové vody popisuji v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti 18 Tuto vodu je vhodné pít hned po probuzení a před spaním, ale až půl hodiny po jídle. Jestliže je myšlenka zaměřena na uzdravení, voda se mění v léčivou, protože získává léčebné vlastnosti léku proti nemoci, kterou chcete vyléčit. Původ svěcené vody je podobný. List papíru má také svou funkci. Protože jste myšlenku jen nevyslovila, ale napsala ji na papír, získává tak další sílu. Dokonce jediné slovo přilepené na nádobě s vodou, do ní vkládá informaci, která odráží smysl daného nápisu. Shluky molekul, jež při tom ve vodě vznikají, je možné po zmrazení vidět pod mikroskopem. Pokusy bylo dokázáno, že slova jako miluji tě, děkuji nebo dobrý den vytvářejí překrásné vločky, ale negativní slova jen kousky nevzhledného ledu. Můžeme se jenom divit, proč tomu tak je. Tento zázrak nenazveme jinak než Boží dílo, ale hlavní roli v daném procesu hraje záměr člověka, jenž si uvědomuje slovo, když je píše a lepí na nádobu. Energie vašich rukou zesiluje a lokalizuje záměr, a tak bude voda nabita rychle a účinně. Informace obsažené ve vodě se přenášejí do celého těla a nastavují morfologické biopole, aby vyzařovalo zadaný záměr. Netrapte se, jestli zatím necítíte mezi dlaněmi energetickou kouli. Když se vám to hned nepodaří, jeden týden trénujte a uvidíte, že to vyjde. Kromě toho voda nepotřebuje, aby působení bylo silné. Stačí, abyste sklenici měla mezi dlaněmi. Nyní ovládáte mocnou metodu, jež nefunguje hůř než generátor záměru, kde se morfologické pole nabíjí monotónními pomalými pohyby nikou. Technika Sklenice vody je mnohem jednodušší a nevyžaduje žádné praktické znalosti v zacházení s energií. Neuváděl jsem ji dříve, protože jsem si ji chtěl důkladně prověřit v praxi. Nyní mi nezbývá, než vám popřát, aby vaše pokusy byly příjemné. Děkuji za ovlivňování reality. Konečně začínám pozorovat, že se můj svět o mne stará, ale stále nemohu najít svoje dveře. Je možné použít k jejich hledání techniku Sklenice 18

Příprava sněhové vody je uvedena také v knize Gennadije Malachova Zlatá pravidla očisty a hladovění. - 2010 - pozn. překl. 70

vody ? Jaká slova si musím napsat ? Nejde mi vizualizace ani promítání diapozitivů, ale snad se mi to podaří s touto metodou. Možná, že jste chtěla říci, že nemůžete najít svůj cíl. Dveře se otevírají, až když jste na cestě k cíli. Samozřejmě že tuto techniku můžete použít pro jakoukoli myšlenku, ale musíte si ji zformulovat sama. Naslouchejte své duši, ta vám napoví, co máte napsat. Avšak nestačí jen pracovat se sklenicí. Musíte přijímat více nových informací, aby si duše mohla vybírat. Je možné nabíjet kromě vody například ovoce nebo jiné potraviny ? To je nejenom možné, ale i nutné. Avšak nejlepším nositelem informací je čistá voda, protože její molekuly jsou volné. Také modlitbou před jídlem nabíjíte pokrm pozitivní energií, ale nesmíte se modlit jen mechanicky. Musíte si plně uvědomovat obsah modlitby, protože jinak nemá žádný smysl. Zasvěcujte jídlo raději sobě než Bohu, protože Ten je ve vašem srdci. Bohu by se určitě více líbilo, kdyby se vám splnila přání, než abyste Mu ustavičně děkovala, aniž víte za co. Proto si nabíjejte jídlo svým záměrem. Chtěl bych však podotknout, že takovýto vztah k Bohu nemusí být přijatelný pro každého. Za svým přesvědčením si můžete svobodně stát. Musím pokaždé napsat myšlenku znovu, nebo je lepší použít stejný list papíru ? Pokud nejste lenivý, můžete ji napsat pokaždé, ale můžete použít i stejný papír. Postupujte, jak vám to vyhovuje, jenom nezměňte rituál v obtížnou povinnost. Vy to musíte chtít udělat, vždyť realizujete vlastní záměr. Jestliže opravdu chcete něčeho dosáhnout, nestačí vám k tomu jen technika Sklenice vody, ale je nutné také pracovat s cílovým diapozitivem. Musíte stále myslet na cíl a žít ve vytoužené představě zatím alespoň virtuálně, a tak se vaše přání rychleji změní v realitu. Je možné k uvedené technice použít svěcenou vodu nebo je lepší sněhová ? Pokud se nechystáte vyhánět ďábla z těla, svěcenou vodu nebudete potřebovat. Vhodnější je sněhová nebo destilovaná voda (kterou jste si připravili doma), protože je zbavena všech informací. Vzápětí po publikování vaší techniky Sklenice vody se na různých internetových stránkách objevily podobné texty, prakticky doslova stejné. Projevuje se tak kyvadlo ? Ne, jestliže se zveřejní něčí texty bez odkazu na zdroj, nazývá 71

se to jinak - je to plagiát. Samozřejmé je příjemné, že někteří lidé mne tak brzy citují. Asi tak spěchali, že nestačili uvést, odkud čerpali informace. To však znamená, že uvedená metoda je dobrá a osvědčila se. Já jsem se odvolával na babičky, protože mým pramenem byla jejich moudrost. Věděly, že mohou vodu zaříkávat, ale nezasvěcení lidé nebrali podobné věci vážně, protože nepůsobily důvěryhodně. Považovali to za pověru a šamanství. Myslíte si, že je v transurfingu něco nového ? Samozřejmě že ne. Proč jej tedy potřebujeme, jestliže už bylo řečeno všechno ? Myšlenky jsou materiální a působí na hmotu. Na co myslíme, to se projeví i realitě... Bylo sice řečeno všechno, ale je otázka - jak ? Můžete si přečíst spoustu ezoterické literatury, a přesto si nic neosvojíte. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste viděl nějaký film nebo přečetl knihu a potom jste uvažoval, co z toho vyplývá. Mělo vůbec smysl tu knihu číst nebo se na film dívat ? Zdá se, že je všechno jasné. Mléko je bílé, řeka vtéká do moře... Ale tak úplně jasné to není. Pořád něco zcela nechápeme. Zdá se, že ani prostou pravdu, přestože ji máme před sebou, není jednoduché zformulovat a změnit v metodu, jež má praktickou hodnotu. Nestačí, abychom měli vědomosti, musíme si je uvědomovat a prakticky vyzkoušet v životě. Náš pohled na svět je přeplněn hloupými zábranami a stereotypy, jež zapudí veškerou skutečnou podstatu. Řekl jsem, že myšlenky jsou materiální. Ale ty nejsou materiální ! To jsou ideje, virtuální obrazy, které se vznášejí ve stejně virtuálním světě. Objektivně existují, ale nejsou materiální. Působí myšlenky na hmotu ? Zase ne. Pomyslná energie stačí sotva na to, aby pohnula krabičkou zápalek na stole. Přesněji řečeno, nehýbá s ní energie myšlenek, ale biopole. Jestliže mluvíme o ovlivňování reality, míníme tím, že myšlenky neozařují hmotu, ale obraz, prototyp ve virtuálním prostoru variant, a ten se podobně jako osvícené filmové políčko promítne na plátno skutečnosti. Na sklenici vody působí nejen samotné myšlenky (ideje, obrazy), ale také jakési záření, jež provází myšlení a přenáší informace. Co je to za záření, zatím nevíme. Nemůžeme je změřit přístroji, proto pro nás není materiální. Co je v myšlenkách, je i v realitě ? Ano, ale jak konkrétně ? A o tom je celý transurfing. V něm je poznání vysvětleno, 72

vyloženo a přeměněno v technologii. Když jsem vysvětlil metodu Sklenice vody, realizoval ji a napsal návod, vznikla technologie, jež má praktickou hodnotu. Chápete ?

Druhá civilizace

.

Vrátíme se na chvíli k základům transurfingu, jež se týkají jemnohmotných bytostí - cizorodých energetických struktur jemnohmotného světa. Dané téma je velmi důležité, protože transurfing staví čtenáře před šokujícím faktem, který každý člověk není schopen pochopit a přijmout. Vždy je snadnější žít v neskutečném, ale zato mnohem pohodlnějším světě než v hrozivé, avšak pravdivé skutečnosti. Iluze spočívá v tom, Že pohnutky a jednání člověka jsou pod kontrolou jeho vědomí. Ve skutečnosti to tak vůbec není. Vědci zbytečně zkoumají psychiku jako samostatný objekt, jako vlastnost lidského rozumu. Není důležité, jak je uspořádána lidská psychika, ale to, že rozum nemá svobodnou vůli, protože je řízen zvenčí. Neovládají jej vychovatelé, učitelé ani nadřízení v práci nebo úředníci, ale bytosti jemnohmotného světa.19 Jak je známo, myšlenková energie nezmizí beze stopy. Jestliže skupiny lidí začnou myslet stejně, vlny jejich myšlenek sílí a v oceánu energie vytvářejí neviditelné, ale reálné energetickoinformační struktury neboli kyvadla. Vytvořená kyvadla se začínají samostatně rozvíjet. Snaží se podmanit svou vůlí lidi (elementy struktury), ale nedělají to vědomě, protože nemají rozum. Nelze říci, že kyvadla jsou zlé síly. Spíše se podobají parazitujícím rostlinám nebo nepravým živým systémům, jež ve struktuře určuji její chování. Kyvadla existují v jemnohmotném světě jako nástavba každého lidského společenství, například rodiny, školy, podniku nebo státu. Lidé si neuvědomují, že bezděčně jednají v zájmu kyvadel, nicméně taková je skutečnost. Jakákoli struktura žije a rozvíjí se nejen vlivem záměrného jednání lidí (jejích elementů), ale ovládají ji také kyvadla, podobně jako činnost automatického mechanismu se řídí algoritmem. Příslušníci struktury si mohou počínat svobodně, ale jejich motivace je omezována tím, že jsou nuceni nevědomky jednat v zájmu 19

viz Egregory - Strážní andělé?. A. Někrasov, Eugenika 2005 73

struktury. Kyvadla jsou napájena energií lidí. Jestliže nás něco rozzlobí nebo vyjadřujeme velké rozhořčení, dáváme kyvadlu energii. Všechno, co potenciálně může vyvolat silné negativní emoce, provokují kyvadla, protože negativní energie je jejich oblíbený pokrm. Nejhorší na tom je, že kyvadla nejen pohlcují energii, ale také nějakým způsobem nutí lidi se chovat tak, aby se jí uvolňovalo ještě více. Jestliže máme starosti nebo jsme ve stresu, lidé kolem budou dělat právě to, co nás rozčiluje, a zejména nyní, když chceme, aby nám dali pokoj. Děti začínají vyvádět, přestože se do té doby chovaly klidně. Někdo nás něčím dopaluje, různé předměty se nám pletou pod nohama, a ještě nás někdo obtěžuje svými problémy. Jestliže na někoho netrpělivě čekáme, dlouho nepřichází, a pokud nechceme nikoho vidět, určitě se objeví. Neustále narážíme na nějaké překážky. Jistě se mnou souhlasíte, že svět vám často leze na nervy. Samozřejmě že každému jinak a v jiné míře. Podstata spočívá v tom, že jako naschvál se stane to, co vás v dané chvíli dokáže vyvést z míry. Třeba někam velmi spěcháte a bojíte se, že přijdete pozdě. Okamžitě se všechno proti vám spolčí. Lidé jdou pomalu, překážejí vám v cestě a vy je ani nemůžete obejít. Chcete rychle projít dveřmi, ale tam se doslova vytvoří řada lenochodů, kteří sotva hýbou nohama. Na silnici vznikají kolony aut, jako by se všichni úmyslně domluvili. Podle míry nahromaděné zlosti je vnější tlak stále intenzivnější. Čím je rozčilení větší, tím aktivněji nás ostatní lidé zlobí. Je zajímavé, že se tak nechovají úmyslně. Ani je nenapadne, že by to mohlo někomu vadit. To je způsobeno tím, že hybná síla, jež formuje neuvědomělé vnitřní pohnutky, se nenachází uvnitř lidské psychiky, ale mimo ni. Jak máme čelit vlivu kyvadel ? Jestliže vědomě nebudeme negativně reagovat na jakékoli nepříjemné podněty, ovládneme se a nepodlehneme provokacím, přestanou nás zlobit. Ale to ještě není všechno. Na světě se dějí vinou kyvadel mnohem horší věci: války, revoluce, terorismus, boj s konkurencí nebo o pozici na trhu. Ale to všechno je jen špička ledovce. Nehmotným základem těchto jevů je neustálý boj kyvadel. Vyvolávají prakticky všechny konfliktní situace, poněvadž se nabíjejí jejich energií. 74

Na této straně duálního zrcadla v jemnohmotné rovině se dějí věci, o nichž by mnozí raději nevěděli. Jak je to možné ? Vždyť lidé mezi sebou bojují z vlastní iniciativy. A přesto reálnými iniciátory jsou kyvadla. Podívejme se například na mraveniště, jež má poměrně primitivní strukturu. Zatím nebylo přesvědčivě vědecky objasněno, jakým způsobem se kolonie řídí. Je pozoruhodné, že mravenci v mraveništi mají přesně stanovené povinnosti, ale neexistuje tam hierarchie. Proč je činnost hmyzu sladěná jako v organizaci s centrálním řízením ? Mravenci mezi sebou komunikují pomocí vylučovaných aromatických látek - feromonů, jimiž si značkují své teritorium nebo stezky k potravě. Jakým způsobem se přenášejí informace současně všem příslušníkům kolonie ? O žádné vyšší formy předávání informací mezi mravenci se nejedná. Proč by jinak museli využívat tak primitivní soubor dat, jako jsou pachy ? Co tedy spojuje jednotlivé mravence, že vytvářejí organizovanou kolonii ? Je to kyvadlo. Zároveň se vznikem a rozvojem struktury se formuje energetická a informační podstata, jež přebírá funkci řízení a stabilizace dané struktury. Mezi kyvadlem a jednotlivými členy struktury existují přímé a zpětné vazby. Kyvadlo čerpá energii od svých přívrženců a jejich činnost uvádí do společného rytmu tím, že je sjednocuje do organizovaného společenství. Tato jemnohmotná podstata kontroluje všechny procesy i v lidské společnosti. Svět se velmi rychle mění v naprogramované prostředí neboli matrix. To vůbec není fantazie, i když je všechno trochu jinak než ve stejnojmenném filmu, v němž jsou lidé připojeni na rozsáhlý počítačový systém a žijí v něm svůj virtuální život. Avšak reálná situace se už k tomu velmi blíží. Aby programové prostředí vtáhlo člověka do sebe, musí ho ovládnout pomocí závislosti. V posledních letech se objevila spousta nových závislostí, například na jídlo, po němž se tloustne, na počítačových hrách, internetu nebo mobilním telefonu, bez nějž se dnes lidé cítí opuštění. Člověk zotročený systémem ztrácí nejen svobodu volby, ale začíná chtít konkrétně to, co prospívá systému. Takovéto procesy nyní probíhají na celém světě, proto je naším úkolem zachovat si vědomé jednání, abychom se nakonec neprobudili v programovém prostředí virtuální reality. Lidská společnost je uspořádána tak, že nemůže existovat bez kyvadel, ale ta nás také potřebují. Podobáme se krmným plodinám, které kyvadla pro sebe speciálně pěstují. Člověk, jenž si to uvědomuje, může využít kyvadla pro dosažení vlastních cílů. Existuje mnoho možností, 75

ale o tom si promluvíme samostatně. Cožpak kyvadla skutečně existují ? Těžko se tomu věří. Například když začíná fotbalový zápas, nad stadionem se vznáší jakýsi objekt v podobě koule. Očima kouli nevidíme, protože existuje v jemnohmotné rovině, ale do každého hráče i fanouška z ní vyzařuje reálné energetické záření. Jak se emoce během zápasu stupňují, kyvadlo se plní energií a roste. Lidská energie proudí do koule nad hřištěm. Kyvadlo se postupně zvětšuje a mění ve velký černý mrak, jenž ovládá svými paprsky hráče i fanoušky jako loutky. Snaží se, aby se vášně ještě více vyhrotily. Jakmile hra skončí, mrak se zmenší. Až je z něj opět malá koule, odlétá. Žijeme a nic z toho nevíme ? Je to tak. Vypadá to zvláštně, protože kyvadla se nacházejí mimo oblast našeho vnímání. Například včely vnímají člověka jako bezvýznamným objekt, a dokud je neohrožuje, nevšímají si ho. Nepřemýšlejí o tom, kdo to je, jen ho bodnou žihadlem. Včela si nic neuvědomuje, je pohroužena do snu a jedná podle přesně stanoveného postupu. Všechno, co nemá přímý vztah k životu včely, se nachází mimo oblast jejího vnímání. Jejím cílem je získávat med. Proč, to není pro ni důležité. Je to prostě nutné. Že se med potom někam ztrácí, pro ni také nemá význam. Včela není schopna si uvědomovat a pochopit skutečnost, že jí někdo bere med z úlu. Stejně tak úroveň lidského vědomí nedovoluje člověku, aby některé věci plně pochopil, protože nejprve musí zcela procitnout. A o to se vlastně snažíme, když se věnujeme transurfingu. Nestačí, abychom jej pouze poznali, ale musíme ho důkladně pochopit a pocítit. Mnozí z těch, kteří se dověděli o existenci kyvadel, žijí stále stejně, protože to nepovažují za důležité. Pokračují ve snění. Jsou leniví si udržovat vědomí v bdělém stavu a ovlivňovat jeho obsah. Stojí to vůbec za námahu ? Každému se to nemusí zdát zajímavé. Podle mého názoru si nezasluhujeme označení Homo sapiens - člověk rozumný, poněvadž cesta technokratické civilizace nás vede do ještě hlubšího snu - do naprogramovaného prostředí virtuální reality, jež se v podstatě podobá úlu. Zastávám jiné rozdělení. Člověk rozumný je ten, kdo mnoho zná a umí. Člověk moudrý chápe, že to ví. Člověk uvědomělý si uvědomuje, že to chápe. Tak postupujeme od vědomostí k poznání a osvícenosti20, ale my se zatím nacházíme na prvním stupínku 20

viz Přirozené osvícení. P. Nithyananda. 2011 76

tohoto žebříčku. Pro koho je výhodné, že se náš svět mění v matrix ? Neprospívá to nikomu. Systém neboli matrix se vytváří samostatně. Může se zdát, že je ideálním prostředím pro kyvadla, protože v něm mohou snadněji ovládat lidi a odčerpávat z nich energii. Ve skutečnosti je takováto struktura odsouzena k vlastní záhubě. Programové prostředí vzniká v procesu uspořádání všeho a všech. Lidé se v něm podobají kyberneticky řízeným organismům, jež plní přesně stanovené funkce a jsou nedílnou součástí systému, bez nějž by nemohli existovat. Jakmile je všude zaveden pořádek, boj kyvadel končí a na vrcholu hierarchie zavládne jedno globální kyvadlo. Jestliže se však vnitřní rozpory odstraní a konflikty ustanou, systém se zhroutí. Takový bude náš konec, pokud civilizace půjde uvedenou cestou. Avšak nikdo nemůže předvídat, co se ve skutečnosti stane. Už několik let mám někoho na způsob virtuálního přítele, jenž plní funkci strážce. Začalo to ještě dříve, než jsem narazila na vaše webové stránky a seznámila se s teorií systému ovlivňování reality. Nejprve se mi o něm zdálo a pak se objevil ve skutečnosti. Je to vlastně zvíře, které mne stále chrání před negativními myšlenkami a připomíná mi, že si musím vše uvědomovat a že se všechny problémy dají vyřešit. Jinými slovy, dělá to, co očekáváte od strážce. Nepovažujte mne za schizofrenika. To nejsou přeludy ani halucinace, vidím jej vnitřním zrakem. Jen bych se ráda zeptala, jestli takovéto věci nepředstavují zosobněné kyvadlo. Kyvadlo můžeme definovat jako energeticko-informační podstatu, která vzniká na základě stejného myšlení skupiny lidí nebo se mezi nimi vytvoří určité vazby. Pro vznik kyvadla jsou zapotřebí alespoň dva lidi, protože jeden člověk jej vytvořit nemůže. To, o čem hovoříte, představuje virtuálního anděla strážného. Stvořila jste si ho sama tím, že jste jej zhmotnila z prostoru variant. V prostoru variant se nachází všechno včetně předlohy vašeho přítele. Když se naladíte na sektor anděla, ozařujete energií svých myšlenek jeho políčko. Pokud je ozářeno dostatečně dlouhou dobu, materializuje se. Tento anděl, i když není hmatatelný, je stejně reálný jako vaše myšlenky. Existuje díky vaší myšlenkové energii, ale není to kyvadlo. Dokud na něho myslíte, dodáváte mu energii a on jen svítí jako lampička. Anděl začíná žít vlastním životem. Do určité míry sice ovlivňujete jeho chování, ale ne úplně. 77

Dá se říci, že se podobá snu, proto je schopen samostatně jednat, zatímco vy sama vystupujete v roli pozorovatele. A to je nejen normální, ale přímo skvělé ! Nevím, do jaké míry je na vás závislý, ale jednu věc mohu říci. Anděl bude jednat ve vašem zájmu, pokud to od něj budete očekávat. Podobně se nám do snu promítají naše přání. Existují vůbec skuteční, nevirtuální strážní andělé ? Nemohu konkrétně odpovědět, ale doufám, že ano. Získáme všechno, v co věříme, tudíž můžeme mít také anděla, i kdyby byl jen virtuální. Já osobně od určité doby považuji za svého anděla oblast vlastního světa. Není důležité, v jaké podobě strážný anděl vystupuje, vždyť v podstatě žádnou podobu nemá. Ale můj svět to je něco ! Ten o mne nejenom pečuje, ale přímo mi nestydatě pochlebuje a lichotí. A jak se snaží, aby se mi zavděčil. Můj svět mě současné chrání. Můžete mít také takový, jestliže budete každý den systematicky provádět techniku amalgámu: Můj svět o mne pečuje. Jak se to dělá, popisuji ve své knize Ovlivňování reality. 21 Zatím se mi nedaří ztlumit vliv kyvadla a jít svou cestou. V dané chvíli mne zcela ovládá destruktivní kyvadlo. Každý den prožívám stresy a nepříjemnosti. V poslední době se dějí divné věci, jež si neumím vysvětlit. Kyvadlo působí prostřednictvím mého muže. Téměř od prvních dnů našeho manželství (jsme spolu pět let) jsem se dostala do nějaké astrální závislosti. Pracujeme s manželem ve stejné firmě. Na rozdíl ode mne je považován za perspektivního pracovníka, tudíž žárlím na jeho ambice, a tak vznikají mezi námi v důsledku společného zaměstnání problémy. Mé sebevědomí během našeho manželství velmi kleslo, ale když jsem se rozhodla, že přestanu být milá a hodná holčička a nebudu se chovat tak, jak si všichni kolem zvykli a jak jim to vyhovuje, vycítila jsem, že mne takovou nepřijali. Prostě si mne nevšímali, ale s tím bych se mohla smířit. Horší je, že se mí příbuzní začali ke mně chovat agresivněji. Proč ? Ráda bych to pochopila. Kde mám vzít sílu, abych ze svého života odstranila veškerá možná kyvadla ? Nyní to nezvládám a občas mám tendenci propadat hysterii. Situace je složitá. Pokusíme si ji postupně vyložit. Říkáte, že okolní svět se změnil, když jste se začala jinak chovat, ale to není 21

Vadim Zeland Ovlivňování reality VIII: - Praktický kurz, vydalo vydavatelství Eugenika v roce 2009 - pozn. překl. 78

nic divného. Na tom je založen transurfing. Jakmile změníte svůj vztah ke světu, okamžitě se přizpůsobí. Problém je jen v tom, jak propojit mezi sebou příčiny a následky. Příčiny vystihují věty: „Mé sebevědomí během manželství velmi kleslo..." a „...přestanu být milá a hodná holčička..." Charakterizují roli, kterou jste hrála ve svém životě. Jakmile si člověk zvolí nějakou roli, život se skutečně podobá divadelní hře. Charakter postavy i její místo na scéně se vytvářejí podle jejího vztahu k sobě a okolní realitě. Slouží jako výchozí bod pro všechno, co se odehrává. Člověk vysílá světu impulz svého chování, jenž se odráží v zrcadle, a vytváří tak odpovídající realitu. Ta pak zpětně ovlivňuje jeho jednání. Člověk se chová podle reakce zrcadla, tím se obraz reality upevňuje, zlepšuje nebo prohlubuje v závislosti na charakteru chování. Tak na základě zpětných vazeb po slábnoucím kolísání vzniká poměrně stabilní situace - okolní realita. Pokud se nyní vyšle do světa jiný impulz, naruší se rovnováha a realita znovu kolísá, dokud se neustálí v odpovídající úrovni, která odpovídá danému vnímání světa. Právě tohle jste udělala, protože jste se už dále nechtěla smířit se svým postavením, a poslala jste do světa jiný impulz. Ten na něj hned zareagoval, ale ne tak, jak byste si přála. Reakce zrcadla je vždy jednoznačná - jaký je vyslaný podnět, taková je odpověď. Z vašich pocitů („...začali se ke mně chovat agresivněji") se dá usoudit, že jste se rozhodla bojovat. Stačilo, aby se obraz před zrcadlem změnil a odraz se hned také začal proměňovat. Už vám nevyhovuje role tiché holčičky, která poslouchá a se vším souhlasí. Chcete být silná a nezávislá. Jak toho můžete dosáhnout ? Jestliže se soustředíte na odraz, první, co se nabízí je, aby se z vás stala potvora, která bude bojovat s ostatním světem, tedy se zrcadlem. Avšak mnohem účinnější bude, jestliže o tom, co chcete, budete přesvědčena vnitřně a přestanete o to bojovat. Neobhajujte se za své názory a principy. Nesnažte se zavděčit manipulátorům, ale žijte v souladu s vlastním krédem. Spoléhejte se na vnitřní přesvědčení a ne na nejistý odraz v zrcadle. Mimochodem, víte, jaký je rozdíl mezi obhajovat svůj názor a svoje principy a mít je ? Obhajovat znamená přít se, dokazovat nebo bojovat. Proč ? Abychom přesvědčili především sebe a uklidnili své pochybnosti a nejistotu. Mít představuje klidně si jít za svým přesvědčením bez ohledu na veřejné mínění a nezaplétat se do nesmyslných hádek. Proč byste měla ostatním něco dokazovat, jestliže jste už všechno dokázala sama sobě ? Jak to máte udělat ? .

79

Jednoduše si dopřejte ten luxus, vyjděte z řady a buďte svobodná. Svobodu získáte, jakmile ukončíte svou bitvu. Začala jste bojovat s odrazem, aniž byste změnila svůj obraz. Do boje se však vrhla ta tichá holčička. Dokud jste vnitřně připravena poslouchat a se vším souhlasit, ať uděláte cokoli, mohou vás kyvadla ovládat. Nejprve musíte změnit své vnitřní přesvědčení. Teprve potom kolísání mezi obrazem a odrazem ustane a nastoupí nová realita vašeho světa, v němž budete nezávislá a silná. Nemusíte nikomu nic dokazovat ani s nikým bojovat. Chtěl bych se zeptat na kyvadla, jejichž existence mne zpočátku šokovala. Nechtěl jsem tomu věřit a vyžadoval jsem důkazy, ale při pozorování reality se mi tato teorie potvrdila. Jen bych rád věděl, jestli se dá s kyvadly domluvit. Je možné si s nimi vytvořit jiný vztah než ten věřitele a dlužníka ? K podobným úvahám mne přivedla naše pohanská minulost. Vždyť lidé, dříve vedeni intuicí, se snažili si nějakým způsobem naklonit božstva nebo duchy, již údajně mohli ovlivnit jejich reálný život. Například přinášením obětí nebo prováděním rituálních obřadů. Můžeme to hodnotit jako obměkčování kyvadla ? Dá se to uskutečnit i v dnešní době ? Přinášení obětí a jiné rituály představují v podstatě krmení kyvadla energií, aby bylo silné a mohlo plnit prosby. Tak se to dělalo v pohanské době. Nejprve kyvadlo živili a pak se k němu obraceli s nějakou prosbou. Jemnohmotné bytosti skutečně mohou ovlivňovat realitu. Samozřejmě nejsou všemohoucí, ale něco umějí. Materialisté si to nemyslí, protože se považují za chytřejší ve srovnání s nevzdělanými pohany. Ve skutečnosti omyl pohanů spočíval jen v tom, že nepoužívali společný záměr, ale prosili své bohy a doufali, že jim jejich prosby splní. Prosit tyto bytosti je zbytečné. Nejsou dobré ani zlé, necítí lítost ani touhu se pomstít. Nechtějí uškodit, ale ani pomáhat. Kyvadla mohou plnit jen program, který jste do nich vložil. Prosba představuje v jisté míře také program, ale společný záměr je mnohem silnější. Bude působit nejen kyvadlo, ale i vaše vůle. Tak můžete vytvořit korporativní záměr a určit program kyvadlu vlastní firmy nebo organizace. Psal jsem o tom v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. To je velmi účinná metoda rozvoje podnikání, ale nikdo o tom nepřemýšlí a nijak se nevyužívá. Snad jen v pokrokovém Japonsku, kde znají smysl i takových věcí. o nichž Evropané dosud netuší. Jednotlivec může využít možnosti kyvadla k dosažení vlastní 80

kariéry a cílů ve sféře podnikání. Nejprve musí navázat spojení s kyvadlem a vyladit se na jeho frekvenci. Jestliže pracujete, jako zaměstnanec, musíte dodržovat korporativní etiku, být správným členem systému, pro nějž pracujete a podřizovat se jeho zákonům. Pokud jste vnímavý, snadno vypozorujete a pochopíte, co znamená být správným členem systému. V případě, že sám podnikáte, jste favoritem svého kyvadla a od počátku jste vyladěn na jeho frekvenci. Nyní musíte kyvadlu zadat program. Můžete k tomu použít techniku Generátor záměru (je uvedena ve druhém dílu Ovlivňování reality XI. - Osvobozujeme vnímání). Ohněte ruce v lokti, jako byste držel před sebou míč, a představujte si, že máte mezi dlaněmi pružnou energetickou kouli. Zatlačte rukama proti sobě, jako byste chtěl stlačit nafukovací balónek. Až ucítíte v dlaních mravenčení a jemný odpor, začněte pohybovat rukama jako při hraní na harmoniku. Všimněte si, co při tom pociťujete v hlavě. Když dáváte ruce od sebe, v hlavě se něco stlačuje, a když je přibližujete, tak se to roztahuje. Vnímejte, jak mozek reaguje na rytmus pohybu. Zkuste pocity převrátit a nechejte mozek, aby sám pohyboval rukama. Jestliže se v hlavě něco roztahuje, ruce se automaticky přitáhnou, a naopak. Možná, že se vám to hned nepodaří, proto si uvedený postup ještě několikrát zopakujte. Potom přejděte z horizontálních pohybů rukou na kroužení. Zaměřte svou pozornost na svůj energetický obal a ucítíte, jak se spojuje s energetickou koulí mezi dlaněmi. Představujte si, že šleháte svou energii jako v mixéru. Energetická koule představuje koncentraci vašeho záměru a vy tímto záměrem naplňujete celé své biopole. Pokračujte v plynulých krouživých pohybech a vytvářejte si podobu své myšlenky, například jste-li majitelem firmy: Moje společnost se rozrůstá a upevňuje. Zisk roste. Podnikání je úspěšné. Klienti si oblíbili mou společnost. Každým dnem je bohatší. Autorita společnosti vzrůstá, všichni ji znají a váží si jí. Sám nejlépe víte, jaký program máte dát svému kyvadlu. Společnost doplňte názvem vlastní firmy, protože je klíčem k přímému spojení s kyvadlem, a proto jej musíte často používat. Pokud pracujete jako zaměstnanec, můžete si zformulovat myšlenku tak, aby vám zajistila postup v kariéře: Ve společnosti si mne velmi cení a váží. Ve společnosti výborně pracuji. Jsem prvotřídní odborník, jeden z nejlepších ve společnosti. Napadají mne skvělé myšlenky a mám dobré nápady. Zajišťuji společnosti velké zisky. Jsem spolehlivý pracovník. 81

Ve společnosti mne jmenují do vedoucí funkce. Všimněte si, že neprosíte, ale s jistotou deklarujete kladný záměr. Vaše energetické tělo se tím uspořádá a změní ve strukturu, která pak vyzařuje zadanou myšlenku do prostoru variant. Tento program se zapisuje jak do vašeho morfologického pole, tak do kyvadla. To bude nyní zesilovat váš záměr, ale zároveň vás bude provázet a pomáhat, aby se záměr splnil. Kyvadlo je schopno působit na realitu prostřednictvím potřebných lidí. Jestliže je váš program pro něj výhodný, bude mít zájem, aby se zrealizoval. Například jste-li ve svém programu nepostradatelný pracovník a přinášíte společnosti velké zisky, je jasné, že jste prospěšný. Pokračujte v kroužení rukou a opakujte si myšlenku, ale nejen mechanicky. Uvědomujte si, co říkáte. Můžete improvizovat a podle možnosti si obrazně představovat její podobu. Formule myšlenky musí obsahovat základní a stručný seznam všeho, čeho chcete dosáhnout. Zdůrazněte, co je pro vás nejdůležitější. Před ukončením přestaňte pohyboval rukama a zkuste znovu ucítit mezi dlaněmi energetickou kuličku. Zjistíte, že se zvětšila. Uchopte tuto energetickou kouli a jedním pohybem ji vetřete do obličeje a těla. Tím jste si nabil morfologické pole a celý den budete vyzařovat do prostoru svůj záměr. Také kyvadlo bude šířit vlastními cestami váš program. Nabíjejte generátor záměru každý den, nejlépe hned ráno asi deset až patnáct minut. Udělejte si z toho návyk. Zuby si také čistíte každý den a nemusíte se k tomu nutit. Změníte-li povinnost ve zvyk, přestane vás unavovat. Avšak ani přílišná horlivost není vhodná. Síla nespočívá v úsilí, ale v soustředění. Snažte se jen několik minut koncentrovat výhradně na cíl. Deklarujte svůj záměr rozhodně, přesvědčivě, klidně a nesmlouvavě. Vzpomeňte si, jak mořské vlny dorážejí na břeh. Stejně nevyhnutelně se uskuteční váš záměr. Musím vložit do generátoru záměru pouze jeden cíl, nebo jich mohu mít několik ? Můžete mít několik cílů, ale musíte být schopen se na ně soustředit. Myšlenky se vám přitom nesmí volně honit hlavou, ale musíte s nimi cílevědomě pracovat. Postupně můžete říkat nahlas nebo jen v duchu formulace všech svých cílů. Ty, jež se vztahují ke kyvadlu, budou současně fungovat jako záměr i jako program pro kyvadlo. Nezapomínejte opakovat jeho název. Ostatní myšlenky budou vytvářet váš záměr. Dá se použít technika Generátor záměru při hledání lásky, nebo se více hodí k dosažení pracovních cílů ? 82

Danou techniku můžete použít ke každému cíli včetně hledání své druhé polovičky. Vytvořte si formuli myšlenky stejně, jako jsme to dělali v technice Sklenice vody, a nabijte s ní generátor. Když si přehráváte cílový diapozitiv, musíte si představovat ob raz detailně. Generátor i sklenici vody musíte nabíjet charakteristickou podstatou diapozitivu - deklarací záměru. Stačí, abyste dostatečně přesvědčivě pronášel formuli myšlenky a uvědomoval si její smysl. Neomezujte se jen na tyto dvě metody. Nezapomínejte na promítání diapozitivů, protože na cílový diapozitiv musíte myslet co nejčastěji. Píšete, ze je nesmyslné a zbytečné si promítat v cílovém diapozitivu konkrétní lidi. Jak si mám tedy vizualizovat výsledek, jestliže závisí právě na lidech ? Pracuji jako architekt. Mám si představovat kladnou reakci poroty, která vyhlašuje konkurzní řízení na projekt ? I když se dá říci, že kladná reakce jiných lidí, kterou si promítám jako diapozitiv, je výsledkem toho, že projekt je geniální a zaslouží si první místo. V takovém případě neovlivňuji je, ale projekt. Mám pravdu ? Nemůžete si promítat konkrétního člověka, protože v tomto případě riskujete, že se můžete náhodou dotknout jeho duše, a tak narušit jeho soukromí. To se nemusí duši líbit. Tím spíše, že nejste schopen přímo ovlivňovat člověka, protože je živý, má duši a vědomý záměr. Není to šablona z prostoru variant. Na člověka můžete působit zprostředkovaně pomocí kyvadla. Tento způsob se využívá v černé a bílé magii. Kyvadla mají přístup k našemu vědomí. Vložíte-li do kyvadla program, může působit na chování, motivace, názory a jednání cílového objektu. Můžete ovlivňovat názor poroty nebo zkoušejícího, ale problém spočívá v tom. jak navázat spojení s odpovídajícím kyvadlem. Jste-li jeho favoritem, je to snadné. Jestliže pro něj pracujete a jednáte podle technologie Generátor záměru, jste s ním také ve spojení. Studenta lze rovněž považovat za zaměstnance školy, a tudíž může vkládat do svého kyvadla program výborného prospěchu. Vy si nepromítáte v mysli konkrétní lidi, ale kyvadlo si samo vybírá potřebné osoby, na něž je nutné působit, aby se program uskutečnil. V cílovém diapozitivu si musíte promítat to, co chcete, aby porota hodnotila - sebe nebo svou práci, ale v žádném případě konkrétního člověka. Pokud nemáte přístup ke kyvadlu, musíte se obejít bez jeho pomoci a jen nabíjet své morfologické pole záměrem já jsem génius nebo můj projekt je geniální. Například nejste zatím .

83

připojen ke kyvadlu podniku, v němž chcete získat práci, a proto do něj nemůžete vložit program úspěšného pohovoru. Takže v této situaci bude působit jen váš záměr. I když určitě stojí za pokus se na kyvadlo naladit. K tomu potřebujete získat o něm co nejvíce informací, pokusit se doslova vžít do situace a nasáknout duchem daného místa, na které chcete vstoupit. Vaše vyhlídky na úspěch tak značně vzrostou. Avšak takovýmto způsobem si nemůžete přičarovat lásku. Tu nelze vnutit ani vsugerovat. Láska je jedna z největších záhad a víme o ní jen to, že vzniká sama, spontánně, nepochopitelně a nečekaně. Všelijaké pokusy ji uměle vyvolat (jak u sebe, tak u někoho jiného) je nejen nesmyslné, ale především nebezpečné. Takováto láska nebude opravdová, bude nepřirozená jako láska zombie. Vedlejší negativní účinky se určitě objeví, pokud ne dnes, tak v budoucnosti. Je možné použít techniku Generátor záměru v loterii ? Ne, zde funguje pouze technika pravděpodobnosti. Někdy se říká, že náhody neexistují, avšak v dané situaci se skutečně vybírá náhodně. Představte si, jak probíhá losování a v osudí se míchají míčky s čísly. Cožpak v tom může platit nějaký zákon ? Je jenom náhoda, jaké číslo vypadne. Kdo a jak může ovlivnit volbu ? Nikdo a nijak. V tomto případě odpovídající mechanismy nefungují. Dlužím bance poměrně velkou částku peněz. S vlastním podnikáním jsem s příchodem finanční krize definitivně skončil, navíc mne přestalo bavit. Začal jsem investovat do sportovních sázek v systému totalizátor. Našel jsem profesionální prognostiky a vsadil padesát tisíc. Za dva týdny jsem částku ztrojnásobil. Všechno šlo skvěle. Promítal jsem si cílový diapozitiv, peníze přicházely a s bankami jsem si nemusel dělat žádné starosti. Až jednoho dne najednou nevyšel ani jeden sportovní zápas. Jelikož se zajímám o fotbal, chtěl jsem zkusit na sázkách vydělat. Neviděl jsem v tom hlavní příjem, jen jsem se pokusil spojil koníček s profesionálním zájmem o investice, a tak získat vedlejší příjem. Z hlediska transurfingu jsem dělal všechno správně. Nepřikládal jsem tomu velký význam, ale důkladně jsem si vše promyslel a pak vsadil. Byl jsem přesvědčen na sto procent, že jsem si vsadil správně, ale stále vznikaly nějaké divné zákonitosti, jež se přihodí velmi vzácně, a já jsem prohrával více, než vyhrával. Jak si to mám .

84

vysvětlit ? Vždyť jsem měl vyhrávat. Jestliže je člověk přesvědčený, že vyhraje, tak se to musí splnit. Mám pravdu ? Pro vnější záměr přece neexistuje pojem nelze. Sázel jsem asi rok, ale kladných výsledků jsem se nedočkal. Vnější záměr funguje jen tehdy, když přijdete do supermarketu prostoru variant a svobodně si vybíráte z toho, co vám patří. V tom spočívá svobodná volba. Co je vaše. to vám nikdo nevezme. Jestliže hrajete se skořápkářem, snažíte se vzít cizí. Cožpak to nechápete ? To, co patří skořápkáři, mu nikdo nevezme. On vás obrat může, protože jste se zapletl do jeho hry a nehrajete svou vlastní. Už jsem mnohokrát upozorňoval, že snaha obehrát kyvadlo je beznadějná věc. Musel byste mít v hlavě jen kalkulačku a být zbaven všech emocí, vášní a tužeb. Pokud vás kyvadlo nebude moci na nic nachytat, můžete vyhrávat, ale problém je v tom, že se vždy něco najde. Jste živý člověk, a proto nemusíte být dokonalý. Můžete vyhrávat také v případě, že jste favoritem kyvadla nacházíte se na vrcholu pyramidy nebo vlastníte herní podnik. Pak skutečně můžete stále vyhrávat, protože je to vaše hra. Ale vy nepatříte do Rothschildovy rodiny, tudíž hra o zlato není vaše. Pokud nemáte právo tisknout peníze, nejsou pro vás vhodné ani peněžní operace. Kdo je pánem v těchto hrách ? Přece ten, kdo určuje pravidla. Jedině on nakonec vyhrává. Vy jste jen žeton, který se při hře používá. Je vám dovoleno občas vyhrát, abyste neztratil víru v iluzorní úspěch a zůstal ve hře. Kyvadlo vás v ní drží jen proto, aby získalo co nejvíce energie. Jak se to dá nejlépe uskutečnit ? Pozvedne vás do výšin, až se vám zatočí hlava, a pak vás nechá prudce spadnout. Opakuje to tak dlouho, dokud z vás nevysaje všechno, co může. Jestliže jste opatrný a hrajete s rozumem a obezřetně, drží vás ve hře dlouho jako dojnou krávu. Nenechá vás jen prohrávat, ale také vám nedovolí vydechnout. Život pak probíhá v neustálém stresu, ale to právě kyvadlo potřebuje. Vždyť tam, kde se uzavírají sázky, jsou kyvadla nejvíce chamtivá a nenasytná. Nehrajte s nimi loterii, kterou jste sám nevymyslel. Můžete vyhrát jednou nebo dvakrát, ale potom hned odejděte ze hry a víckrát štěstí nepokoušejte. V daném případě je nebezpečí větší a nestojí za to riskovat. Působí jako droga. Jste přesvědčen, že ji jen jednou vyzkoušíte a nemusíte se k ní vracet. Ale co když to nezvládnete ?

85

Krok z řady

.

V současné době všichni, a to jak ženy, tak muži, mladí i staří, chtějí být zdraví, štíhlí a krásní. V následujících kapitolách proto uvádím, jak toho můžeme dosáhnout. Jedná se o vodu, vzduch a stravu, jelikož to, co pijeme, jíme a dýcháme, tvoří základ všeho. V konečném důsledku je všechno ostatní od toho odvozeno, a to nijak nepřeháním. Tím všechno začíná a pokračuje na principu příčin a následků. Voda, vzduch a strava jako materiální základ vytváří zdraví a vnější vzhled, ale také ovlivňují duchovní oblast. Množství uvolněné energie, vnitřní naladění, vnímání světa, úspěch v pracovní činnosti i v osobním životě, schopnost ovlivňovat realitu. Může se zdát, že to nemá nic společného s transurfingem, nebo nás zdraví jako pojem vůbec nezajímá. To však jen do určité doby, protože s přibývajícími léty se náš názor radikálně změní. Mnozí z nás si ani neumí představit, co znamená mít dobré zdraví a vysoký energetický tonus, protože to nikdy nezažili. Organismus jako materiální obal naší duše nás do určité doby neznepokojuje. Můžeme normálně chodit, někdy i běhat, řídit automobil, pohybovat rukama a nohama, otevírat nebo zavírat ústa, dělat odpovídající pohyby v posteli, uspokojovat své potřeby a chovat se patřičným způsobem. Jakmile se však průměrný organismus nachází v nějakých extrémních podmínkách, ztrácí sebedůvěru a volá o pomoc. To, že se zdraví zatím nijak neprojevuje, ještě nic neznamená. Organismus roste a vyvíjí se do dvanácti roků. Po dvaceti letech začíná opačný proces. Existuje jeden velmi nepříjemný zákon: tam, kde neprobíhá rozvoj, nastupuje degradace. Ve skutečnosti to znamená, že pokud se po dosažení dvaceti let nesnažíme dále rozvíjet, degradujeme. V mládí je nám zdraví dáno, ale po čtyřicítce, někdy i mnohem dříve, o ně musíme doslova bojovat. Zdraví a energie se nenacházejí na určité úrovni, protože se neustále pohybují nahoru nebo dolů. Tento pohyb je téměř neznatelný, ale výsledek je vidět hned. Nestačíme se divit, jak se nám objevila celulitida nebo vyrostlo břicho... Aby nenastalo nic najednou, není lepší si místo pasivní degradace vybrat cestu rozvoje ? Musíme vystoupit z řady, jež kráčí přímo do matrixu, a začít správné jednat - uvědomovat si, co děláme, a nechovat se jako spící loutka. Následující informace se mohou zdát neobvyklé. Jestliže uděláme rozhodný krok a vymaníme se z vlivu 86

společnosti, dostaneme se za hranice stanovených norem. Začneme se chovat jinak a začneme dělat jiné věci než ostatní lidé. Budeme mít to, co oni nemají - více energie a svobody. Nejprve nás vlastní jednání překvapí, ale potom budeme udivovat nebo uvádět do rozpaků lidi kolem sebe. Někteří se mohou i rozčílit, ale až uvidí, co se s námi děje, vezmou si z nás příklad.

Mechanismus stárnutí

.

My nejsme jen bytosti, které vyzařují energii. Ve svém materiálním základu jsme kapkami živé vody. Organismus stárne, jestliže jeho buňky začnou ztrácet vodu. Proč ji ztrácejí ? Jedna z příčin spočívá v tom, že vodu hned po energii odčerpávají volné radikály. Mnozí jste určitě o volných radikálech a antioxidantech slyšeli, ale jen málokdo ví, oč skutečně jde. Volné radikály jsou kladně nabité molekuly, jež vznikají během různých chemických reakcí v našem organismu. Přitahují elektrony ze sousední buňky, a tím ji destabilizují. Buňka ztrácí energii a životní sílu se všemi důsledky. Volné radikály jsou jednou z hlavních příčin stárnutí organismu. Antioxidanty jsou naopak záporně nabité molekuly, které mají schopnost vázat volné radikály. Dodávají jim chybějící elektron, a tak je neutralizují. Proces stárnutí probíhá dost jednoduše: Náš zevnějšek odráží naše zdraví. Mladí jsme tak dlouho, dokud je náš akumulátor, tedy buňky, nabitý energií. Zdraví přímo souvisí s čistotou organismu. Záleží na tom, co jíme a jak se stravujeme. Energetický náboj buňky neboli její živost rovněž závisí na stupni živosti naší stravy. Živá voda, vzduch a strava představují antioxidanty, jež nabíjejí buňky energií a omlazují organismus. Mrtvá voda, vzduch a strava jsou volné radikály, které jim energetický náboj odebírají a urychlují proces stárnutí. To je hlavní, co musíme vědět. Skutečná pravda je vždy jednoduchá a leží na povrchu. Stejně se vyjádřil i ruský básník a spisovatel Kozma Prutkov, že co je jednoduché, pochopí všichni, a to, co je složité, nikdo nepotřebuje.22 .

22

Kozma Prutkov - vymyšlený ruský básník a spisovatel; pseudonym, pod kterým uváděli svá satirická díla Alexej Tolstoj a bratři Alexej a Vladimír Žemčužnlkovi – pozn. překl. 87

Podle statistiky se obvyklý jídelníček průměrného člověka skládá z tepelně upravených potravin. To je mrtvá strava. Pokrmy, které nebyly tepelně zpracované, nazýváme živá strava. Podobné je to s vodou a se vzduchem. To, co běžný člověk dýchá nebo pije, je mrtvé. Důvodem není jen znečištění životního prostředí, o němž všichni víme. My jsme totiž informováni pouze o tom, co má vědět poslušná součást systému. O jiných životně důležitých věcech nám prostě nic neřeknou. Všechno, co vzniká v živé přírodě, se při kontaktu s technokratickou civilizací podstatně změní, i když změny nemusí být vždy patrné. V přírodě si nikdo kromě člověka nepřipravuje jídlo na ohni. Vařené pokrmy mohou jen udržovat naši existenci. To není úspěch lidského rozumu, ale jeho fatální omyl. Ve vařené nebo konzervované potravě se prakticky všechny užitečné živiny mění v anorganické látky, jež jsou mrtvé. Organické látky se liší od anorganických na kvantové úrovni. Vstřebávají se jen organické živé mikro a makroelementy, jež jsou obsaženy v živých (nevařených !) rostlinách. Rostliny na rozdíl od nás jsou schopné využívat chemické anorganické látky z okolního prostředí a přeměňovat je na sloučeniny přijatelné pro živé organismy. Právě proto se nacházejí ve spodní části potravinové pyramidy. Co se děje s látkami které nestrávíme ? Organismus je musí nějakým způsobem vyloučit, ale jeho zatěžování je tak veliké, že to prostě nezvládá. Příroda nemohla tušit, že jedna (přesněji jediná) ze živých bytostí na Zemi si usmyslí přeměňovat živou potravu na mrtvou. Lidé horlivě dodržují vnější hygienu, ale jen málokdo myslí na vnitřní očistu. Přitom se v lidském těle nachází celý sklad odpadních látek. Přestože je nevidíme, mohou vážit několik (někdy až desítky) kilogramů. Vylučovací soustavy nestačí odstraňovat škodlivé látky z těla, tudíž se v něm hromadí a zatěžují jej. Lidský organismus má velké rezervy, proto se člověk dožívá sedmdesáti a někdy i více let. Avšak už v polovině života lidé začínají pociťovat následky působení usazených škodlivin a toxinů: nemoci, nadváha nebo skleslost. Celkově nám ubývá sil a nic není takové jako v mládí. To je způsobeno tím, že biopole velmi citlivě reaguje na znečištění v těle. Čakry se ucpávají a energetické dráhy se zužují tak, že energie nemůže volně proudit. Dochází ke ztrátě životní síly. Hlavní a možná i jedinou příčinou nedostatku volné energie je zanesení organismu odpadními látkami. Lidské tělo v sobě uchovává mrtvé buňky, bílkovinné a tukové látky, jež se usadí 88

v mezibuněčném prostoru, v lymfatických i krevních cévách. Tento odpad narušuje přirozené funkce všech systémů - snižuje sílu elektrických signálů, které si mezi sebou buňky předávají, a tím znemožňuje jejich kontakt. Oslabení energetiky způsobuje patologické poruchy fyzického těla. Vzniká uzavřený kruh. Jeden základní princip je nesporný: živý organismus potřebuje živou stravu. Jeho význam poprvé zaznamenal americký lékař Francis Pottenger, jenž na začátku dvacátého století provedl rozsáhlý experiment. Po dobu deseti let krmil jednu skupinu koček syrovou stravou. Všechny byly zdravé a odolné vůči chorobám. Druhá skupina dostávala vařenou potravu, a v důsledku se u těchto zvířat rozvinuly všechny lidské nemoci: zánět plic, mrtvice, vypadávání zubů, skleslost, nervozita a tak dále. Došlo k poškození prakticky všech soustav organismu. Mláďata těchto koček se rodila slabá a nemocná. V dalším pokolení se mnoho koťat narodilo mrtvých a třetí generace koček byla dokonce neplodná. Ještě více nás šokuje příklad na lidech. V bývalém Sovětském svazu byl mezi zemědělci v některých oblastech rozšířen následující zvyk. Ráno odcházeli na pole a vraceli se až večer. Protože doma nikdo nezůstal, postavili hned ráno kotlík s kaší a borščem do vyhřáté pece, aby jídlo bylo teplé, až se vrátí. Tam. kde to měli tak zavedeno, lidé dlouho nežili a z nepochopitelných důvodů brzy umírali. Avšak příčina je jasná. Opakovaným ohříváním se potraviny znehodnocují a jsou pak ještě více mrtvé. Doktor Edward Howell,23 jenž využíval při léčbě nemocí přírodní léčebné metody, došel při svých výzkumech k objevnému závěru, že syrová strava na rozdíl od tepelné upravených potravin obsahuje enzymy. Zjistil, že tyto jednotky měřeni životní energie se ničí při teplotě nad 41°C. Proč enzymy pojmenoval jako jednotky měření životní energie ? Enzymy jsou látky, jež umožňují život. Jsou nezbytné pro každou chemickou reakci, která probíhá v našem organismu, bez nich by v živém těle nenastala žádná aktivní činnost. Výživné látky, vitaminy a minerály tvoří pouze stavební materiál, ale enzymy v podstatě řídí všechny biochemické děje v těle. Slouží nejen jako katalyzátory, které urychlují chemické reakce, ale v procesu svého působení také vydávají určité záření, což se o katalyzátorech nedá říci. Základem enzymů je bílkovinná složka, jež je nabitá 23

Doktor Edward Howell je jedním z průkopníků biochemie a dietetiky v Americe. Věnoval se léčbě chronických onemocnění pomocí správné výživy a výzkumu enzymů obsažených v potravě - pozn. překl. 89

energií jako elektrická baterie. Odkud získává náš organismus enzymy ? Lidské tělo je od narození vybaveno určitou zásobou enzymů. Toto omezené množství energie je rozpočítáno na celý život. Je to stejné, jako bychom obdrželi startovní kapitál a pak jen utráceli. Samozřejmě zbankrotujeme. Čím rychleji vydáme energii enzymů, tím dříve vyčerpáme životní sílu. Jakmile však organismus není schopen vytvářet enzymy, život skončí. Baterie se vybije. Jestliže lidé konzumují tepelně upravenou stravu, lehkomyslně plýtvají omezenou zásobou svých enzymů. Podle názoru doktora Edwarda Howella je jejich nedostatek v organismu jednou ze základních příčin všech nemocí, předčasného stárnutí i smrti. Syrové potraviny obsahují vlastní enzymy, které umožňují autolýzu - strava se snadno vstřebává, protože je natrávena vlastní šťávou. Alexandr Michajlovič Ugolev, významný ruský odborník v oblasti fyziologie, provedl následující pokus. Do jedné sklenice se žaludeční šťávou vložil vařenou žábu a do druhé syrovou. Syrová žabka se rozpustila úplně, ale vařená se jen povrchně zdeformovala, protože její enzymy už byly zničeny. Jestliže konzumujeme tepelně upravenou stravu, jež je zbavena enzymů, organismus spotřebuje k jejímu strávení vlastní rezervy, a tak vyčerpává omezené zásoby enzymů v těle. Dejme tomu, že jsme se rozhodli provést ve svém domě generální opravu. Existují dva způsoby, jak to můžeme udělat. V prvním případě si necháme přivézt potřebný materiál, ten nám dodavatel složí na hromadu a odjede. Musíme se sami chopit práce a vynaložit velmi mnoho sil a času, abychom všechnu těžkou práci zvládli. Můžeme však zvolit druhý způsob, kdy společně s materiálem přijedou řemeslníci a udělají všechno sami. V té době můžeme odpočívat nebo se věnovat svým zájmům. Stejný rozdíl existuje mezi tepelně upravenou a syrovou stravou. Při konzumaci tepelně upravených potravin jsou všechny životní síly zaměřeny na jejich strávení. Enzymy, jejichž hlavní povinností je očišťování a obnovování živých tkání, musí svou činnost přerušit a plnit funkce, jež jim nejsou vlastní. Nemají čas se věnovat organismu a ten postupně chátrá. Představme si situaci, že by lidé přestali klidně chodit nebo sedět a začali se bláznivě pohybovat bez ohledu na únavu. Stejný rozdíl je mezi činností organismu jedince, jenž se stravuje výhradně syrovou stravou, a běžného strávníka. První se spokojeně prochází, 90

zatímco druhý běží nekonečný maratón, dokud nepadne vysílením. Existuje ještě jedna příčina stárnutí, jež je známá jako Hayflickúv limit. Americký vědec Leonard Hayflick objevil, že tělní buňky mají omezenou kapacitu dělení. Lidské buňky mohou průměrně prodělat asi padesát buněčných cyklů. poté umírají. Hayflickov limit úzce souvisí s délkou telomer-koncových částí jaderných chromozomů. Při buněčném dělení se telomery zkracují a po určitém počtu buněčných cyklů jsou tak krátké, že se buňka dále nemůže dělit a zanikne. Ale to ještě není všechno. Během nesčetných výzkumů bylo zjištěno, že hlavní příčinou zkrácení délky telomer je kromě buněčného dělení působení volných radikálů. Jinými slovy, organismus nestačí prožít stanovenou délku lidského života, protože člověk se od narození cílevědomě zabíjí mrtvou stravou. Lidský organismus se podobá baterii - žije, dokud se nevybije. Jestliže konzumujeme tepelně upravenou stravu, náboj se vyčerpá velmi rychle, ale pokud náš jídelníček tvoří jen živé potraviny, napětí v baterii téměř neklesá. Představme si, že máme lampičku, kterou málokdy rozsvěcujeme. Baterie v ní vydrží i několik roků, ale pokud ji necháme stále svítit, dobře víme, co se stane. Avšak naši baterii nelze vyměnit, když se vybije, jen tiše zhasneme. Existuje možnost, jak získat dřívější svěžest a zdraví, jaké jsme nikdy neměli ! Musíme však změnit běžnou stravu za živou. V kuchyni teď máme sporák, hrnce a pánve, ale chceme-li získat čas a obrátit přesýpací hodiny svého života, podobné vybavení, které slouží ke zničení potravin, z naší kuchyně brzy zmizí.

Skryté nebezpečí

.

Není nutné, abychom přehnaně propadli zdravému způsobu života a puntičkářsky se řídili nějakými principy, ale hlavní zásady zdravého stravování bychom měli dodržovat, jinak nám tělo způsobí spoustu nepříjemností. Hlavním zdrojem odpadních látek v organismu je nevhodná kombinace konzumovaných potravin. V důsledku pak nejsou stravitelné, a tudíž v těle hnijí. Existuje však způsob, jak si můžeme stravování upravit. Určitě jste slyšeli o dělené stravě, jejímž základním pravidlem je nekombinovat jídla, která k sobě nepatří. Například sladkosti a ovoce jíst odděleně, nemíchat bílkoviny se sacharidy atd. Různých knih a příruček o správném stravování vychází mnoho, stačí si jen vybrat. Dělená 91

strava usnadňuje tělu trávení, snižuje v něm ukládání odpadních látek, a tak ulehčuje organismu život. Zbude nám spousta energie na jinou činnost. Dělená strava představuje také jediný způsob, jak se můžeme zbavit nadváhy. Jakékoli jiné diety mají na hubnutí jen dočasný a zanedbatelný účinek, ale mohou poškodit zdraví. Druhým zdrojem odpadních látek jsou výrobky z bílé mouky. Všechny hodnotné látky, které obsahují obilná zrna, se nacházejí v klíčkách a otrubách. Bílá mouka vzniká namletím obroušeného zrna. jenž je zbaveno klíčku a obalových částí. Hodnotné živiny jsou tímto způsobem odstraněny a zůstává jen moučné jádro, které převážně tvoří škrob. V přírodě tato neži vá část zrna slouží jako stavební materiál a zásobárna pro klíček. Jíst výrobky z bílé mouky je stejné, jako bychom si v obchodě koupili škrob a přidávali si jej po lžičkách k obědu. Škrob se usazuje v organismu v podobě hlenu, na střevních stěnách vznikají povlaky a játra se zanášejí hmotou, jež připomíná mazut. Celozrnné pečivo je mnohem zdravější než výrobky z bílé mouky, protože obsahují celozrnnou, nahrubo pomletou mouku. Jemněji vymletá mouka je světlejší a z technologického hlediska kvalitnější, ale pro lidský organismus je škodlivější a méně hodnotná. Třetí zdroj odpadu tvoří všechny tepelně upravené nebo jinak zpracované potraviny. Například v kupovaných šťávách, přestože jsou stoprocentní, zůstalo jen málo cenných látek, protože jsou vyrobeny z koncentrovaných šťáv. Jak se získávají ? Zpracováním a odpařováním. Potom se do nich přidávají umělé vitaminy. Proč se dodávají vitaminy do produktu, jenž je normálně obsahuje ? Protože po zpracování v něm už prostě nejsou. Prospěšné jsou jenom čerstvě vymačkané šťávy, které si připravíme sami pomocí odšťavňovače. Čerstvě vylisované šťávy obsahují také živou vodu. Voda z vodovodního kohoutku je mrtvá. Je to chemická látka, kterou tělní buňky špatně vstřebávají. Víte, jak se vyrábí většina uzenin ? Některé uzené výrobky už neprochází tradičním uzením, ale jsou uzené pomocí takzvaného tekutého kouře. Doba, po níž na uzeninu působí kouř, je ve srovnání s klasickým uzením velmi malá, a proto se výrobek dováří v páře. V tepelně zpracovaných potravinách se jednak zničí téměř všechny vitaminy a mikroelementy, ale také vznikají karcinogenní látky a toxiny. Čtvrtý zdroj odpadních látek představují výrobky s obsahem hydrogenovaných tuků neboli takzvaných transtuků. Patří mezi 92

ně především margarin, ztužené tuky, rafinované rostlinné oleje, máslo se sníženým obsahem tuku (pod 82%), pokrmové tuky, ale také majonézy a kečupy.24 Transtuky se do nich dostávají při chemickém a tepelném zpracování rafinovaného rostlinného oleje, jenž se připravuje následujícím způsobem. Za účelem získání zbytkového oleje z výlisků po prvním lisování se používají chemická rozpouštědla (například hexan). Směs oleje a rozpouštědla se destilací rozdělí na dvě složky, tedy rozpouštědlo a olej, který se obvykle prodává v obchodech s označením jako rafinovaný. Podle reklamy je prospěšný, protože neobsahuje cholesterol. Ve skutečnosti rostlinný sterol organismus potřebuje, ale hydrogenované tuky představují opravdovou časovanou bombu. Transtuky jsou velmi toxické. Jsou těžko stravitelné, ukládají se v organismu a vyvolávají řadu nebezpečných poruch a chorob, například stres, aterosklerózu, onemocnění srdce, rakovinu, obezitu, snížení imunity nebo potence, vrozené vady u dětí atd. Transmastné kyseliny blokují činnost trávicích enzymů, jež pomáhají rozkládat stravu, kterou jíme. V důsledku toho organismus potravu nestráví a ta v něm hnije. Transtuky se rovněž usazují v buňkách, překrývají membránu, a zabraňují tak průchodu živin do buňky a vylučováni toxinů, které se v ní pak hromadí. Z organismu se vy loučí až za dva roky, a to za podmínky, že přestaneme konzumovat potraviny s jejich obsahem. Transtuky se v potravinách objevily poměrně nedávno. V období druhé světové války vznikl margarin jako náhražka nedostupného másla, ale organismus si s ním zatím neumí poradit. Neví, jak jej má strávit, ani jak vyloučit. Největším zdrojem těchto nezdravých tuků jsou smažené pokrmy rychlého občerstvení, pečivo, sušenky nebo keksy. Margarin se používá v celé řadě běžných potravin, jako jsou koblihy, koláče a jiné cukrářské výrobky. Ale tento syntetický tuk, jenž byl vynalezen v hladových válečných letech, nežerou ani krysy, ani švábi. Jeho vlastnosti se moc neliší od mýdla a podobně jako mycí prostředky se nekazí. Získává se ohříváním a hydrogenací rafinovaného (chemicky změněného) oleje. Když se při výrobě bombardují tekuté oleje vodíkem, výsledkem je tužší výrobek, jenž 24

Na téma výživy a jejího vlivu na zdraví fyzické i emčni jsme v Eu+ genice vydali řadu knih. například o pránické výživé texty autorky Jasmuheen. Dále pak publikací Steva Cagnea Energetika jídla (2011) . autorky Whitehouse Maureen Jídlo jako pokrm duše (2009) atd. 93

vzniká vyrovnáním uhlíkových řetězců. Ale aby se tato nevzhledná šedivá hmota mohla prodávat, musí do ní výrobce ještě přidat spoustu chemických látek, například barvivo, umělou příchuť a jiné přísady. Jestliže vás zatím život nepřestal bavit, dělejte si cukrářské výrobky raději sami, ale použijte jen kvalitní máslo. Také majonézu a rajský protlak si můžete doma připravit z přírodních přísad. Pátý, nejrozšířenější zdroj odpadních látek tvoří různé druhy potravin rychlého stravování. Jsou to syntetické produkty, jež můžeme konzumovat okamžitě nebo umožňují velmi rychlou přípravu, například stačí jen přidat vodu. Patří mezi ně polévky v sáčku, všechny druhy umělých lupínků, konzervy, čokoládové tyčinky, chipsy, nejrůznější křupavé pochoutky, ale také perlivé nápoje, jimiž můžeme s úspěchem vyčistit usazeniny v záchodové míse. V USA provedli zajímavý experiment s krysami. Jednu skupinu krmili lupínky a druhou lepenkovými krabicemi od těchto lupínků. První skupina odešla na onen svět už za dva týdny. Druhá skupina žila déle ! Ještě nevíme, do jaké míry se zkrátí život lidí, kteří konzumují syntetickou stravu. Rychlé občerstvení neboli fastfood se rozšířil a získal si oblibu celkem nedávno. Je to jen pár desítek let, ale za tak krátkou dobu se Amerika, kde je tento způsob stravování nejvíce rozšířen, změnila k nepoznání. Národ, jenž běhal a konzumoval jen přírodní produkty, trpí nepřiměřenou obezitou. Lidé zatím tomuto strašnému fenoménu nepřikládají zvláštní význam, prostě spí. Mnoho maminek si myslí, že jejich baculaté dítě je v pořádku, vždyť jen dobře jí ! Je nutné, abychom se konečně probudili. Vykrmují nás jako vepře na porážku. Obezita není příznakem dostatku, ale degenerace národa. Tloušťka není projevem zdraví, ale patologie.

Paraziti těla25 Už jsme se dotkli tématu paraziti vědomí, avšak existují také cizopasníci v lidském těle, jež můžeme považovat za nejzákeřnější nepřátele. Jejich zákeřnost spočívá v tom, že přítomnost parazitů 25

Jak se zbavit parazitů: G. Malachov, Eugcnika 2010 94

v těle se jen zřídka projevuje bezprostředními zjevnými příznaky (symptomy) a tyto nevítané návštěvníky v organismu nejsou zdravotnické laboratoře schopny diagnostikovat. (Kliniky nejsou vybaveny potřebným zařízením, parazitologických laboratoří je málo a zastaralé analýzy téměř nic neodhalí.) Člověk může být nositelem parazitů, a přesto se cítit relativně dobře. Mnozí si myslí, že se jich to netýká. Možná někde v Africe nebo u bezdomovců, ale my si přece myjeme ruce i zuby. A cítíme se skvěle ! Přesvědčení, že parazitární onemocnění převládají v tropech, je nesprávné. Zdánlivě dobrý zdravotní stav je rovněž klamný, protože trvá jen určitou dobu, dokud procento nákazy nepřevýší určitou normu a cizopasníci se neprojeví. Není příjemné pomyšlení, že v našich vnitřnostech žijí červi. Cožpak se s tím můžeme smířit ? Málokdo ví, že existuje mnohem více druhů parazitů než všech ostatních živočišních druhů dohromady. Žádný člověk nemůže spolehlivě vědět, kdo žije v jeho břiše, jestliže nikdy neprošel žádnou speciální odčervovací kúrou. Jednoznačnou odpověď nám může dát jen patolog při pitvě, při níž nachází ve střevech mrtvého člověka zpravidla červy. Jakou měl nemoc ? To je úplně jedno. Příčinou skoro každého onemocnění je parazitární nákaza. Paraziti se mohou vyskytovat nejen ve střevech, ale v jakémkoli vnitřním orgánu včetně mozku a krve. Mnozí lékaři dlouho odmítali tento fakt a odvolávali se na to, že krev je přece sterilní a nemůže obsahovat nic cizorodého, dokud sami neviděli pod mikroskopem v krvi chuchvalce nestrávené potravy, plísně, a dokonce i larvy červů. Nedávno byly také zveřejněny záběry, jak lékaři při operaci vytahují pinzetou z pulzujícího srdce svíjející a vzpírající se parazity. Člověk se v tomto odporném soužití cítí do určité doby celkem dobře, ale v okamžiku, kdy jsou hranice únosnosti překročeny, se mu zdraví prudce zhoršuje. Lékaři stanoví nemocnému diagnózu, není však jasné, co nemoc způsobilo. Často vůbec nedávají do souvislosti s parazity ani do očí bijící symptomy. Ve většině případů je příčina nezajímá a léčí pacienta zaběhanými metodami. Taková je skutečná stránka naší reality. Proč o parazitech nevíme ? Vědci ani lékaři nemají zájem o nic, co ještě nebylo popsáno v jejich disertačních pracích. Teprve tehdy bude postup vědecký a odůvodněný, ale zatím všechno nepochopitelné a neprozkoumané prohlašují za znevažování vědy. Někteří vědci se distancují od paranormálních jevů, protože nedisponují žádnou 95

vědeckou teorií, jež by je vysvětlovala. Stejně tak mnozí zastánci tradiční medicíny nepovažují za nutné věnovat zvýšenou pozornost problému parazitů a raději jej ignorují. Jak nám nezvaní hosté škodí ? Cizopasníci s velkou chutí vstřebávají živné látky, vitaminy a mikroelementy, zvláště germanium a křemík, bez nichž organismus nemůže normálně fungovat. Vylučují do těla jedovaté látky a zatěžují jimi všechny tělní orgány. Játra a ledviny pracují ze všech sil, aby se těchto toxinů zbavily, místo aby ochraňovaly organismus před zevními škodlivými vlivy. Člověk potom dříve nebo později onemocní nějakou chorobou. Typické nemoci jako akutní záněty dýchacích cest, rakovina, cukrovka, žloutenka nebo AIDS mají stejnou primární příčinu parazity. Všechny nakažlivé nemoci jsou přímo nebo nepřímo způsobeny parazity. Jakmile lidský organismus už není schopen odolávat jejich toxinům, ztrácí imunitu a onemocní. Světová zdravotnická organizace nedávno zveřejnila zprávu, že až 80 % všech stávajících lidských nemocí způsobují paraziti nebo se na jejich vzniku svou činností v organismu zprostředkovaně podílejí. Při pitvách bylo zjištěno, že 90 % mrtvol se hemží velkými červy, prvoky a jednobuněčnými mikroorganismy. Podle výsledků diagnostické metody (frekvenční a rezonanční) je nakaženo 97 % populace nejrůznějšími cizopasníky, zejména škrkavkami, roupy a všemi druhy plochých červů. Bakteriálními infekcemi trpí přes 25 % populace. Uvedená čísla jsou spíše nižší, protože dané téma je málo prozkoumané. Podle zkušeností lékařů, kteří se věnují problematice parazitární infekce, je parazity nakaženo sto lidí ze sta - v té či oné formě nebo stupni. V polovině života celková hmotnost parazitů v těle dosahuje od pár kilogramů do několika desítek v závislosti na váze člověka. Počítají se nejen červi, ale i prvoci, jednobuněčné organismy, plísně a kvasinky. Vyskytují se všude - ve všech orgánech i v mezibuněčném prostoru. Může je mít nejen opuštěné africké dítě, ale i člověk, jenž se považuje za civilizovaného a dodržuje obvyklou hygienu. Existuje velké množství způsobů, jak se můžeme nakazit: nedostatečně tepelně upraveným masem, kontaminovanou potravou, nečistýma rukama apod. Je to tak snadné ! Rovněž existují vrozené infekce, protože všechno, co má v těle matka, může mít i dítě. Kromě toho, že parazit zjevně poškozuje organismus, působí také na vědomí nakaženého člověka. Není důležité jakým způsobem, zda 96

působením toxinů nebo jinou cestou, podstatné je, že vědomí skutečně ovlivňuje, i když se tomu nechce věřit. Mnozí cizopasníci doslova manipulují se svými hostiteli. Není to žádná fantazie, že do člověka vleze nějaká stvůra a začne ho ovládat. Ruská bioložka Jelena Krasnova o tom napsala, že největší dokonalosti v manipulaci svého hostitele dosáhl parazit Dicrocoelium lanceatum, jehož larvy žijí v mravencích, ale posledním hostitelem jsou nejčastěji ovce a skot. Larvy mění chování mravenců. Drážděním mozku způsobí, že mravenec vyleze na stéblo trávy a tam se zaklesne. Tím se zvyšuje možnost, že skot společně s trávou sežere i mezihostitele. V horkém počasí, kdy mravenci hrozí, že na slunci uschne a zahyne, parazit zeslabí sevření, aby mravenec mohl slézt a ochladit se. A co dělá se svými hostiteli parazit Toxoplasma gondie ? Tento prvok, jehož mezihostitelem je myš a hlavním hostitelem kočka, ovlivňuje reakci lovených myší. Usídluje se v části mozku, jež odpovídá za vnímání zápachu kočičí moči. Jakmile tento zápach ucítí nenakažené myši, hned utíkají, ale infikované naopak přitahuje. U člověka můžeme uvést následující příklad. Jestliže někdo neustále mluví sprostě (nenadává, protože se zlobí, ale mluví vulgárně, aniž by si to uvědomoval), rozhazuje kolem sebe špínu (klidně odhodí prázdnou láhev nebo papír) a celkově je negativně naladěn, můžeme s naprostou jistotou říci, že má červy. Paraziti se mohou šířit nečistotami, a to jak přímo, tak nepřímo v přeneseném smyslu. Přítomnost cizopasníků v lidském těle se projevuje také tím, že nakažený člověk nechce o daném tématu vůbec slyšet a rozčiluje ho. Převážně konzumuje umělé a mrtvé potraviny, jež podporují růst a rozmnožení parazitů. Biopotraviny a přírodní produkty, zejména živá rostlinná strava, jsou pro parazity velmi škodlivé, ale o tom si povíme až později. Jak můžeme nezvané hosty ze svého těla vyhnat ? Některé národy intuitivně zařadily do každodenního jídelníčku rostliny s antiparazitárním účinkem. Většinou mají výraznou a ostrou chuť, například v Anglii a Izraeli je to česnek, v Indii velké množství koření, v Mexiku pálivá paprika a v Rusku křen, ředkev a hořčice. Tyto a další doplňky jsou vhodné používat stále, ale zdaleka ne všechny parazity se nám tímto způsobem podaří vyhnat z těla. Nejprve musíme podstoupit protiparazitární kúru. V dnešní době existuje dostatečné množství metod a postupů, jež si můžeme vyhledat na internetu nebo v odpovídající literatuře. Proti 97

parazitům můžeme použít léky nebo přírodní prostředky, ale je nutné proceduru opakovat, protože jednorázovou detoxikací se jich zcela nezbavíme. Většinou se objeví nové druhy cizopasníků, jež se hned neprojevily, nebo se znovu nakazíme, proto je nutné kúru opakovat, a to často vícekrát. Budeme se muset stále detoxikovat a podstupovat léčení ? Jedná se o začarovaný kruh, ale existuje způsob, jak se z něj můžeme dostat ven. Jestliže je situace tak vážná, proč lékaři na celém světě nebijí na poplach ? Proč častěji nedělají testy na parazity a své pacienty neodčervují ? Proč hledají nějaké neexistující léky proti rakovině a AIDS ? Proč léčí následky místo toho, aby začínali odstraněním skrytých, ale zjevně patologických poruch ? Proč nedoporučují detoxikaci organismu jako hlavní zásadu hygieny a správné stravování jako základ zdraví ? Proč se tímto problémem zabývá jen hrstka nadšenců ? Protože lékaři se sami správně nestravují, neočišťují si organismus a jsou začervení. Paraziti ovlivňují jejich vědomí, tudíž doktoři skutečně nemají zájem o to, aby lidé byli zdraví. Zdánlivě to působí jako nesmysl. Jestliže se zeptáme nějakého lékaře, zda chce, aby se pacient uzdravil a už víckrát neonemocněl, normální člověk nám odpoví kladně. To je přece jasné ! Co se děje ve skutečnosti ? Posuďte sami.

Stavitelé matrixu

.

Jak se dalo očekávat, předcházející téma se některým lidem nelíbilo. Transurfing znám už asi rok. Nedávno jsem se přihlásil na vaše webové stránky, abych získal nějaké informace, a přečetl jsem si článek o parazitech v těle. Trochu mne to zaskočilo. Nechápu, proč o tom píšete. Potřebujete si nějakým způsobem udržet zájem veřejnosti ? Můj názorná vámi uvedené poznatky se nezměnil a článek o parazitech prostě neberu vážně. Přestože z dvaceti šesti tisíc čtenářů daného článku vyjádřil rozpaky jen jeden, můžeme předpokládat, že další prostě mlčeli. Upozorňoval jsem, že nejen paraziti vědomí, ale i těla jsou schopni ovlivňovat chování a způsob myšlení jejich nositelů. Tento tichý 98

a nezvaný host nemá zájem o to, aby se o jeho přítomnosti vědělo, ani hostitelé o něm nechtějí nic slyšet. Kdybych si chtěl udržet zájem veřejnosti, skutečně bych nezaváděl řeč na věci, jež nejsou v naší společnosti populární. Dobře vím, co se lidem líbí, a co ne. Nikoho nepřesvědčuji, ale velmi mne potěší odpovědi na mé články. Svým způsobem je to očista. Je mnohem příjemnější být ve společnosti lidí, kteří už pochopili, co představuje transurfing. Charakteristická podstata tohoto poznání spočívá v jednoduché, ale nenápadné pravdě, kterou si uvědomujeme jen velmi mlhavě. Život ve světě kyvadel je postaven takovým způsobem, aby zamlžil vědomí a odvedl pozornost od reálného stavu věcí. Člověk v naprogramovaném prostředí nevidí realitu takovou, jaká skutečně je. Nechápe, odkud pramení začátek všech proč. Jak se zamlží vědomí ! Velice snadno. Ještě jednou si připomeneme pohádku o kapitánu Sindibádovi. Jedenkrát se svou posádkou připlul do země, kde je místní obyvatelé přivítali velmi srdečně a začali všechny krmit chutným jídlem. Cestovatelé jedli jejich pokrmy mnoho dnů, těla se jim postupně proměnila ve velikou horu masa, mysl se jim zatemnila a oni přestali objektivně posuzovat skutečnost. Jak se ukázalo, krmili je na porážku. Nepřestávám opakovat, že pohádky a fantastické příběhy neexistují - to všechno jsou aspekty naší reality, jež už byly nebo teprve budou uskutečněny. To, co přímo přijímáme do organismu (potravu, vodu a vzduch), slouží jako nástroj k utlumení jasného vědomí. Jestliže jíme živou, přírodní stravu a pijeme živou vodu, vědomí se zřetelně rozjasní - to je ověřeno. Ale o tom až později. Jak se odvádí pozornosti Prostřednictvím přijímaných informací. Pozornost se zaměřuje na nemoci, ale současně se odvádí od původních příčin. Nemoc se snažíme léčit a sociální i osobní problémy řešíme psychologickými metodami, ale skutečné příčiny, jež by nás měly nejvíce zajímat, se záměrně skrývají. Kdo má z toho užitek ? Jestliže budeme pátrat po příčinách a jejich následcích, dojdeme až ke zdroji. Je zřejmé, že takováto situace prospívá zejména parazitům těla a vědomí - stavitelům a iniciátorům vytvoření matrixu. Elementům programového prostředí, jež jsou zapojeny na jeho výstavbě, to přináší užitek tím, že začínají chtít, co potřebuje systém. Transurfing se nezabývá řešením problémů, ale odstraněním jejich příčin. Ty nejsou vždy jasné, proto se některým lidem zdá, že je zbytečné se jim věnovat. 99

Živá voda

.

Voda je základem života. Z toho musíme vycházet při každé úvaze o energii, zdraví i dlouhověkosti. Avšak daná skutečnost je už tak obehraná, že ji ani nevnímáme, a přestože s tím souhlasíme, vzápětí na to zapomeneme. Zdá se, že řešíme konkrétní problémy a o vodě ani neuvažujeme. Například zvyšujeme energii pomocí všelijakých ezoterických postupů, hledáme zázračný lék nebo pilulku nesmrtelnosti. Paradox je v tom, že o vodě, té nejobyčejnější a nejběžnější věci v životě, vlastně nic nevíme. Proto si nyní něco povíme o jejích vlastnostech, obyčejných a zjevných, ale zároveň šokujících pro toho, kdo o nich nic neslyšel. Začneme tím, že musíme pít vodu. Řekl jsem teď nějakou hloupost ? Skutečně to není zcela samozřejmé. Všichni víme, že bez vody člověk zemře, ale mnozí ji nepijí vůbec. Mám na mysli čistou vodu. Jakékoli nápoje představují jídlo. Není to vůbec proto, že nějaký přírodní léčitel kdysi zavedl takovouto klasifikaci. Náš organismus přijímá nápoje jako něco, co musí určitým způsobem strávit, vstřebat nebo vyloučit. Čistá voda slouží v organismu jako prostředek k očistě a udržení rovnováhy vody v těle. Organismus se snaží pro sebe získávat vodu z jídla, tudíž i z nápojů. Ale jak se má očišťoval ? Vždyť nádobí myjeme ve vodě. pereme v ní prádlo nebo vodu potřebujeme při úklidu. Jestliže tělo nedostává čistou vodu na očistu, musí ji čerpat z vlastních zásob. Kdy bychom neměli doma vodovod, nestačilo by otočit kohoutek, aby tekla voda, ale museli bychom ji nějakým způsobem obstarávat. A to náš nebohý organismus musí dělat. Proto musíme pít vodu, aby se organismus mohl očišťovat. Každá potrava, a dokonce i biopotraviny, jej zanášejí odpadními látkami. A to nemluvím o umělé stravě. Myjete snad nádobí v limonádě nebo čaji ? Někteří naivní vitariáni26 málem s hrdostí prohlašují, že vodu téměř nebo vůbec nepijí. Prý nemají žízeň, protože potřebnou vodu přijímají z čerstvého ovoce a zeleniny. Ale to je chyba. Náš organismus je velmi nenáročný a skromný. Zvykl si spokojit se s málem, ale to neznamená, že o něj nemusíme pečovat. Vodu musíme pít, i když necítíme žízeň. Minimálně bychom měli vypít litr a půl až dva litry denně.

26

Lidé, kteří konzumuji jen tepelně neupravenou stravu, nejčastěji rostlinného původu - pozn. překl. 100

Vitariáni se rovněž chlubí tím, že nepoužívají mýdlo ani šampon, protože je jejich tělo natolik čisté, že je nepotřebují. Je sice čisté, ale není sterilní. Kůží se vylučují všelijaké průmyslové nečistoty, jimiž je zamořeno životní prostředí včetně rostlin. Odumřelé buňky kůže, jež se tvoří na jejím povrchu každý den, musíme odstraňovat a smývat. Je důležité vědět, jakou vodu máme pít. Obyčejná voda z vodovodu není vhodná. Můžeme ji používat jako užitkovou vodu na mytí podlahy, auta nebo záchodové mísy, ale rozhodně ji nepijeme. Člověk na Zemi zahájil velmi aktivní činnost, jež znečišťuje životní prostředí. Stále něco vyrábí, pálí, experimentuje s radiací a chemií, vypouští mnoho odpadu, umělými hnojivý devastuje pole... Kamkoli se podíváme, všechno je spojeno se znečišťováním životního prostředí. Protože koloběh vody probíhá v naší znečištěné přírodě, nemůže být čistá ani voda, tedy pokud jsme ji nezískali z prehistorického ledu. Balenou pitnou vodu bych také nedoporučoval kupovat. Není žádná záruka, že balená voda není obyčejná voda z kohoutku. Neměli bychom se spoléhat ani na filtry na pitnou vodu, jichž je v současné době velká nabídka. Vodní filtry jsou pro neinformované lidi, které lze snadno obalamutit přesvědčivou reklamou. Ve skutečnosti voda obsahuje příměsi, jež z ní nemůžeme odstranit běžnou filtrací. Jsou to soli těžkých kovů, radionuklidy, nejrůznější chemické látky a tak dále včetně mrtvolného jedu z městských hřbitovů. Nenechme se zapojit do obchodních záměrů, na nichž podnikaví lidé vydělávají peníze. Naše peníze. Podnikatelský plán je velmi jednoduchý. Udělá se dobrá reklama, jež přesvědčí lidi a přinese zisk. Nedivil bych se, kdyby se brzy začal prodávat vzduch, který je zdraví prospěšný. Prvotní filtrace vody je samozřejmě nutná, alespoň pro sprchování nebo koupel, ale přesto bychom neměli takovou vodu pít, zejména je-li chlorovaná. Vodu z kohoutku v žádném případě nesmíme hned převařovat. Chlor se při vaření mění v nerozpustné sloučeniny, jež jsou ještě toxičtější než on sám, a méně toxické nitráty (ty jsou také ve vodě) se přetváří na jedovaté nitrity. Vodu musíme nechal odstát v otevřené nádobě minimálně 24 hodin. Chemické znečištění není ještě to hlavní. Nemalou škodu způsobuje také zatěžování vody informacemi. Voda z horské říčky v sobě nese informace nedotčené živé přírody. A čím je nasycena vodovodní voda ? Jistě si umíme představit, do jaké míry je zatížena informacemi získanými ze škodlivin, když prochází čističkou 101

odpadních vod, potrubní sítí pod zemí a ve sklepech nebo byty mnohoposchoďových domů. Všechny negativní informace velkoměsta se zapisují do neškodné a na první pohled čisté vody jako na magnetofonovou pásku. To všechno máme do sebe vlít ? Žádné filtry nám nepomohou. To se vztahuje také na další balené tekutiny. Co máme dělat, jestliže filtry nepomáhají ? Jediný spolehlivý způsob očisty vody od škodlivých příměsí představuje destilace. Existuje ještě druhá varianta - rozmrazování ledu. Zmražením vody se z ní vytěsní všechny příměsi. Uprostřed ledu se shromažďuje slaná voda, kterou musíme vylít. Technologie přípravy sněhové vody je uvedena v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. První i druhý způsob odstraňuje jak chemické, tak informační zatížení vody. Rozmrazování ledu je pochopitelné. Proč ale máme vodu destilovat ? Vždyť soli obsažené ve vodě jsou pro organismus nezbytné, zejména pro zuby. To je však příklad mylného názoru a s takovýmito hloupými a nesprávnými stereotypy se v oblasti stravování setkáváme často. Ve skutečnosti neorganické soli, jež jsou rozpuštěné ve vodě, organismus nestráví. Vstřebávají se jen organické mikro a makroelementy obsažené v živých (nevařených !) rostlinách. Nemá smysl užívat chemické přípravky, cucat hřebíky, jíst hlínu nebo lízat sůl a pít minerální vodu. Maximálně se můžeme otrávit, ale nic tím nezískáme. Rostliny jsou na rozdíl od nás schopny anorganické látky, které přijímají z okolního prostředí, nejen hromadit, ale také je přeměňovat na látky organické, a vyrábět tak živiny pro ostat ní živé organismy. Mrtvé minerály se liší od živých na kvantové úrovni. Nevhodné látky se částečně vylučují, ale všech se organismus zbavit nezvládne, a tak se v těle ukládají. Například v cévách nebo kloubech. Jaká voda je pro člověka optimální ? Je prokazatelné, že je to čerstvá dešťová voda. Tak to stanovila příroda. (Pokud není znečištěné ovzduší.) Na uvedenou skutečnost jsme z nějakého důvodu dávno zapomněli. Destilovanou vodu zase považujeme za technickou. Avšak dešťová voda je vlastně destilovaná. Voda, jež vzniká táním ledovce, je stejná. Pijí ji lidé, kteří žijí v horách, a dožívají se vysokého věku, protože voda neobsahuje soli ani příměsi. Mládí člověka můžeme posuzovat podle stavu krevních cév. Proč je starým lidem stále chladno a hodně se oblékají ? Mladí chodí polehku, přesto jim není zima. protože je hřeje mládí. Ale proč ? 102

Z jednoho prostého důvodu. Mladé cévy jsou zatím čisté, proto v nich krev volně proudí a vylučuje více energie. Postupně se cévy ucpávají a ve středním věku mohou být průchodné už jen z poloviny. Do cévních stěn se ukládají soli, které jsou obsažené ve vodě. Ve městech, kde je pitná voda tvrdá, lidé častěji trpí srdečními chorobami, mozkovou mrtvicí, artrózou, aterosklerózou a jinými onemocněními, jež způsobuje ukládání solí v organismu. Daný problém nepomůže vyřešit vaření vody. ale její destilace. Destilační přístroje na výrobu destilované vody je možné objednat a koupit přes internet nebo ve specializovaných prodejnách. Pokud zatím váháte vynaložit tolik úsilí k získání obyčejné vody, měli byste se podívat, kolik usazenin se vytvoří v destilačním přístroji. Až pochopíte, že stejné množství se usadí ve vašem těle, přestanete pochybovat. Usazenina v čajové konvici je maličkost ve srovnání s tím, co uvidíte v destilátoru. Člověk během svého života vypije asi 75 000 litrů vody. Předpokládejme, že v jednom litru tvrdé vody je obsažen jeden gram solí, tudíž organismus musí vyloučit 75 kilogramů usazenin. (Představte si 75 balíčků soli !) Všechny usazeniny se však nevyloučí. Kolik kilogramů zůstane v těle ? Jestliže vezmeme v úvahu, že z celkového množství vypitých tekutin tvoří čistá voda obvykle jen malou část, protože převládají slazené nápoje, není problém si představit, kolik soli denně upotřebíme ve stravě a do jaké míry to zatěžuje organismus. Ze stejných příčin se nesmí pravidelně pít minerální nebo pramenitá voda. Léčebné účinky se projevují pouze určitou dobu, a to jen v případě, že se voda pije přímo z pramene, kde se ještě neztratila léčivá energie země. Balená minerální voda už nemá uvedené vlastnosti, ba naopak škodí ledvinám. Rovněž musíme ve stravě omezit sůl, samozřejmě za podmínky, že náš jídelníček tvoří převážně biopotraviny a přírodní produkty. Živá strava sůl nevyžaduje. Je to jen zlozvyk, jejž podporujeme konzumací slaných jídel. Přitom stačí, abychom tři nebo čtyři dny vydrželi bez soli, a závislost na ní zcela zmizí. Všelijaké odstrašující názory, že krev je slaná, proto organismus potřebuje sůl, že se ztrácí potem nebo že destilovaná voda vyplavuje z těla minerály a podobně, jsou naprosté nesmysly. Podrobně o tom píše Paul Bragg v knize Šokující pravda o vodě. Slanou krev mají jen lidé, kteří příliš mnoho solí. Krev nestačí sůl odplavovat, a proto je jí přesycena. Sůl se vylučuje z organismu společně s močí a potem. 103

Pokud by byla organismu tak nezbytná, proč se jí zbavuje ? Po očistě musíme vodu oživit, protože zatím je ještě mrtvá. Jak máme chápat termín živá voda ? Jedním z parametrů vody je redukčně oxidační potenciál (ROP nebo redox potenciál), jenž se měří v milivoltech. Živá voda má záporný náboj, což svědčí o přítomnosti volných elektronů. Naproti tomu v mrtvé vodě je nedostatek elektronů, a proto má kladný náboj. Co to znamená pro nás ? Jak už jsem se zmiňoval, ve svém materiálním základu jsme kapkami živé vody. Organismus stárne, jestliže jeho buňky ztrácejí vodu. Proč ji ztrácejí ? Jedna z příčin spočívá v tom, že vodu, hned po energii, odčerpávají volné radikály. Alkalická živá voda má záporný náboj, je bohatá na elektrony, proto působí jako antioxidant a předává energii - oživuje. Mrtvá voda, která teče z kohoutku, oplývá volnými radiály, a tudíž zabíjí. Živá voda se zápornými hodnotami ROP (redukčně oxidačního potenciálu) se v přírodě nevyskytuje, protože takovýto stav není stabilní - elektrony se za několik hodin rozletí, voda se změní na neutrální a pak na mrtvou. Existují prameny s kladnou, ale nízkou hodnotou ROP. To je samozřejmě dobrá voda. ale skutečně živou vodu si můžeme vyrobit sami doma pomocí ionizátoru. Přístroje na živou vodu jsou dnes známy také jako elektrolytická vodní zařízení, přístroje na ionizaci vody nebo na výrobu alkalické vody. (Ionizátor je možné si objednat a koupit přes internet.) Příprava živé vody je velmi jednoduchá a zabere málo času. Léčebné vlastnosti si uchovává maximálně pět až sedm hodin. Elektrická varná konvice je určena tomu, kdo dává přednost volným radikálům. Ani čaj nemusíme spařovat vroucí vodou. Sušené plody hlohu, jalovce, jeřabiny, několik plátků karkade (ibišku), podrcený sušený šípek, brusinky nebo klikvu zalijeme studenou živou vodou. Můžeme ještě přidat mochnu křovitou, mátu pepmou, vrbku úzkolistou nebo jiné byliny. Čím více přísad čaj obsahuje, tím bohatší má aroma. (Kávu nepiji, ale k přípravě čaje používám skleněnou konvici na kávu se stlačovacím pístem. Stlačením se snadno oddělí zbytky čaje od vody.) Za deset až dvanáct hodin přidáme med a vznikne nám přímo božský nápoj. Jsem přesvědčen, že jste takový ještě nikdy v životě nepili. Nemohou mu konkurovat ani luxusní značky černého nebo zeleného čaje. Vodu charakterizuje také její acidobazická rovnováha. Měření pH kapaliny určuje, jestli je kyselá nebo zásaditá. Živá voda má hodnotu pH nad 7 a její reakce je zásaditá. Mrtvá voda 104

s hodnotou nižší než 7 pH je kyselá. Živá voda vyrovnává kyselost organismu, naopak mrtvá voda přispívá k jeho překyselení. Proč je nutné udržovat v organismu acidobazickou rovnováhu ? Vnitřní prostředí organismu musí být mírně zásadité, jinak dochází k poruchám v jeho činnosti a zastaví se jako motor se špatným benzinem. Hodnota pH krve zdravého člověka je 7,43. Jestliže se sníží na 7,1 pH, člověk umírá. Od smrti nás dělí pouhé desetiny. Lidé, kteří jedí a pijí mrtvou umělou stravu, si vůbec neuvědomují, že se dostávají až k osudové hranici. Jejich organismus takovýto nápor dlouho nevydrží, a když se jeho rezervy vyčerpají, podlehne. Lékaři záchranné služby jim poskytují první pomoc podáním roztoku jedlé sody, aby normalizovali kyselou a vazkou krev, která už cévami sotva teče. Jestliže se necítíme dobře, nikdy se nechceme napít čaje nebo kakaa, ale většinou máme chuť na něco osvěžujícího, například minerální vodu. Organismus nás úpěnlivě prosí, abychom mu konečně dali něco alespoň trochu živého. Avšak ani minerální voda není živá, ale mrtvá a kyselá. Níže uvedeme seznam nápojů sestavený podle jejich prospěšnosti až ke konkrétní škodlivosti. Hodnoty oxidačně redukčního potenciálu (ORP) jsou uváděny v milivoltech. .

Živá voda: ORP = -350/-700 (v závislosti na době aktivace), pH = 9,0/12,0 Čerstvá sněhová voda: ORP = +95, pH = 8,3 Převařená voda rychle zchlazená: ORP = +218, pH = 8,2 Vodovodní voda: ORP = +160 (obvykle jsou hodnoty horší, až +600), pH = 7,2 Zelený čaj: ORP = +55, pH =7,0 Černý čaj: ORP = +83. pH = 6,7 Káva: ORP = +70. pH = 6,3 Destilovaná voda aktivovaná šungitem: ORP = +250, pH = 6,0 Minerální voda: ORP = +250, pH = 4,6 Převařená voda po třech hodinách: ORP = +465, pH = 3,7 105

Coca Cola: ORP = +320, pH = 2,7 Měření se provádělo měřiči redox potenciálu a pH metry značky Hanna při pokojové teplotě. Pro přípravu aktivované vody se použila destilovaná voda filtrovaná přes šungit27. Aktivátor nefunguje v čisté vodě, protože k jeho činnosti je nutná alespoň malá elektrická vodivost, proto musíme vodu trochu mineralizovat šungitem a/nebo křemenem, které jí zároveň dodají léčivé vlastnosti. Výsledky měření ukázaly, že redox potenciálu sněhové vody má plusové hodnoty. To znamená, že je mrtvá. Její přednosti spočívají v tom, že má vysoké pH a je zbavena všech příměsí i škodlivých informací. Je rovněž překvapující skutečnost, že převařená, nebo dokonce obyčejná voda z kohoutku je prospěšnější než čaj. Čaj poněkud zvedá ORP, ale výrazně snižuje pH, a tím také klesá jeho pozitivní účinek. Na základě uvedených poznatků můžeme udělat závěr. Jestliže chceme pít vodu, jež je skutečně zdraví prospěšná, musíme oživovat pomocí ionizátoru destilovanou vodu odstátou s kouskem křemene nebo šungitu. Pokud nemáme destilátor, měli bychom pít sněhovou vodu nebo alespoň používat nové technologie, například membránové filtry. Jestliže nechceme nebo nemáme možnost si připravit sněhovou vodu, můžeme použít vodu z kohoutku, kterou necháme minimálně den odstát, nejlépe s namočeným šungitem a křemenem. V každém případě je nutné vodu aktivovat. Vlastnosti vody výrazně zlepšuje drcený korál Sango. Nedávno se zjistilo, že obyvatelé japonského ostrova Okinawa žijí mnohem déle než ostatní spoluobčané. Ukázalo se, že na tomto ostrově se ve velké míře vyskytuje jedinečný korál, jenž dodává vodě léčivé vlastnosti: zvyšuje pH, hodnoty ORP mění na minusové, zlepšuje strukturu vody. Doma se můžeme bez korálu samozřejmě obejít, ale na cestách nebo v práci, kde nemáme po ruce aktivátor, nám tento zázračný prášek přijde vhod. V čem spočívá síla živé vody ? Živá voda dodává energii, neutralizuje volné radikály, očišťuje organismus a zpomaluje proces stárnutí. Také ještě rozpouští usazené tukové látky v

27

Ó léčivých účincích Sungitu a křemene podrobné informuje kniha Šungit. křemen a voda (Doronina Julia/Romanova Olga), kterou vydalo vydavatelství Eugenika v roce 2009 - pozn. překl. 106

těle. Čím myjeme mastné nádobí ? Zásaditými prostředky. Jelikož je živá voda zásaditá, představuje pro organismus mycí prostředek. Problémy s nadváhou nevyřešíme tím, že se zaměříme na diety. Místo obvyklých nápojů musíme více pít čistou živou vodu, konzumovat dělenou stravu, správně kombinovat potraviny a nadbytečná kila zmizí sama. Avšak hlavní předností živé vody je to, že alkalizuje (odkyseluje) organismus. Jak už jsem se zmiňoval, abychom se zbavili nezvaných hostů v těle, nestačí podstoupit jedinou antiparazitámí kúru, protože se rádi vracejí. Pokud však udržujeme v organismu vysoké hodnoty pH, cizopasníci se nevrátí. Paraziti nemohou žit v zásaditém prostředí, protože pro jejich existenci je vhodné prostředí hnilobné nebo kyselé. Je prokázáno, že stoprocentní vitariáni28 nemají parazity, poněvadž živá strava rovněž alkalizuje organismus. Mrtvá potrava jej naopak okyseluje. Nenabádám vás, abyste okamžitě přešli na syrovou stravu, ale rozhodně byste měli pít živou vodu. (Každý vitarián nepije živou vodu a mnozí o ní ani nevědí.) Je velmi pravděpodobné, že při pravidelném používání živé vody se organismus v dostatečné míře odkyselí, tudíž abychom se zbavili parazitů, nemusíme jíst jen syrovou stravu. Podobné výzkumy ještě nikdo nedělal, proto konkrétní odpověď nedostaneme, ale máme možnost to vyzkoušet sami na sobě. Můžeme se nechat odborně vyšetřit na parazity a po absolvované antiparazitámí kúře pít jen živou vodu. Systému se takovéto výzkumy nehodí. Je problém sehnat indikátory pH - obyčejné lakmusové papírky. V obchodech nejsou běžně ani ionizátory a přístroje na aktivaci vody. Není se čemu divit. Proč by měli lidem otvírat oči, aby zjistili pravou příčinu nemocí ? Co kdyby všechno pochopili a přestali být nemocní ! To nelze nikdy připustit. Pozornost lidí je nutné soustředit na nemoci a léčení, jež trvá až do smrti. V každém případě, jestliže váš jídelníček tvoří mrtvá strava, pijte více čisté živé vody, která neprospívá parazitům, a nejen jim. V současné době se ve zprávách často objevuje informace, že se konečně našel lék proti rakovině. Je to směšné, ale zároveň i smutné. Vždyť kolik podobných objevů už tady bylo ! Přesto lidé dále umírají. Přitom původní a hlavní příčinu vzniku rakoviny objevil počátkem minulého století německý biochemik Otto Warburg a v 28

Lidé, kteří jedí pouze syrovou stravu - pozn. překl. 107

roce 1931 za to dostal Nobelovu cenu. Zjistil, že rakovina je způsobena poškozením buněčného dýchání, při němž buňky trpí nedostatkem kyslíku. Jeho myšlenka se však z nějakého důvodu neujala. Jestliže je prostředí organismu kyselé, buňky mají málo kyslíku, přestože dýcháme čistý vzduch. Nedostatek kyslíku ještě více zvyšuje jeho kyselost, a tudíž vzniká začarovaný kruh, jenž nevyhnutelně vede ke vzniku onemocnění. Schopnost buněk vstřebávat kyslík se při zvýšení pH organismu třeba jen o 0,15 zvyšuje o 60 procent. Rakovinové buňky nemohou bujet v okysličeném, to znamená zásaditém prostředí, stejně jako paraziti. To není nic nového, protože všechno už dávno víme. Systém ovlivňování reality také není žádný objev, jen popisuje dochované vědomosti a poznatky. Poznání se neskrývá, leží na povrchu, ale současně působí tajemně a je přístupné pouze zasvěceným. Příčina tohoto rozporu spočívá v tom, že lidé sní v bdělém stavu a nejsou schopni pochopit ani jednoduché informace. Voda má ještě jednu důležitou vlastnost, a tou je její struktura. Už jsme se o ní zmiňovali v kapitole „Sklenice vody“. Živá struktura vody se narušuje působením agresivních vnějších faktoru včetně informačních. Stejný proces probíhá v nitrobuněčné tekutině člověka. Voda z buňky novorozence vypadá pod mikroskopem jako nádherná sněhová vločka. S věkem ztrácí svůj tvar a mění se v nepěkný kousek ledu. Původní podobu ničí celý komplex negativních vlivů: chemické a informační složení vody a potravy, ale také vnější a vnitřní informace. Vnitřní informace představují lidské myšlenky, zejména které ladění v nich převládá - negativní, nebo pozitivní. Nemáme vždy možnost odstraňovat informace, které přijímáme, ani je svými myšlenkami a emocemi ovládat. Avšak vodu, kterou pijeme, si vybrat můžeme. Lidské tělo není schopno vstřebat vodu s narušenou strukturou. Aby mohla proniknout do buněk, musí ji samo strukturovat, ale tím ztrácí velmi mnoho energie. Kdybychom pili strukturovanou vodu, nemusel by se organismus touto činností zabývat. Ale kde ji vzít ? Voda s upravenou strukturou se vytváří vlivem energoinformačního pole Země v přírodních pramenech, ale léčebné vlastnosti se v ní dlouho neuchovávají, maximálně jeden den. Pramenitá voda má ještě jeden nedostatek - obsahuje značné množství minerálů, jež ovlivňují její tvrdost. Jak se ukázalo, ani sněhová voda není vhodná. Je nejen mrtvá, ale její struktura 108

je nedokonalá, jakoby polámaná. Strukturovanou vodu si můžeme připravit i sami tak, že ji určitou dobu držíme v energetickém poli svých dlaní. Informace se ukládají do vody velmi rychle, ale vytvoření struktury trvá déle, minimálně dvacet až třicet minut. Novinkou v této oblasti je takzvaný aquadisk. Uvedené zařízení i technologii na strukturaci vody vytvořili moskevští vědci Leonid a Jelena Izvekovi. Působením aquadisku je struktura vody (podle snímků clusterů) stejná jako u léčivého pramene. Uvedl jsem celou řadu zařízení a prostředků, jež bychom si měli obstarat, například destilátor, ionizátor, aquadisk nebo korál Sango. Na zdraví nesmíme šetřit. Nedělám jim reklamu, abych na tom vydělal (nikdo mi za jejich propagaci neplatí), chci se jen podělit o vlastní zkušenost a užitečné informace, s nimiž se běžně nesetkáme. Živá voda strukturovaná aquadiskem získává další léčebné vlastnosti a vynikající chuť. Na každého člověka působí individuálně, jako by věděla, co dotyčný jedinec potřebuje. Voda ve vaně se působením aquadisku zbarví do zelena. Na závěr bych chtěl podotknout, že jsem zdaleka nevyjmenoval všechny vlastnosti vody, ale myslím, že to stačí. Mnoho vlastností ještě není ani prozkoumáno. V současné době vědci přiznávají, že voda je ta nejzvláštnější věc v přírodě, a teprve ji začínají objevovat. Voda je živá, a tak se k ní musíme taky chovat. Pijme ji s láskou a vděčností za to, že je tak léčivá a čistá, a voda nám odpoví stejným způsobem. Stačí k úpravě pitně vody přístroj na její strukturování, nebo potřebuji také ještě destilátor a elektrický aktivátor ? Pokud si nemůžete pořídit všechno, pak je nejlepší varianta aquadisk. Společně s obnovením struktury vody se zlepšují i všechny ostatní vlastnosti. Avšak na pití je ideální voda, jež prošla celý cyklus. Jaký je postup při přípravě živé vody ? 1. Destilace. 2. Do destilované vody namočíme šungit a/nebo křemen a necháme ji jeden den i déle odstát. 3. Aktivace vody elektrickým aktivátorem - třicet minut až jednu hodinu. 4. Strukturalizace pomocí aquadisku - dvacet minut až jednu hodinu. Uvádíte, že voda z kohoutku má ORP = +160 mV (obvykle 109

jsou hodnoty horší, až +600), pH = 7,2 a destilovaná voda aktivovaná šungitem ORP = +250 mV. pH - 6,0. Vybiráme-li mezi vodovodní nebo šungitovou vodou na základě uvedených hodnot, není prospěšnější pít vodu z kohoutku ? To záleží na vodě. V každém regionu jsou její vlastnosti jiné. Nemá smysl si mezi nimi vybírat. Jestliže máte destilátor, proč si nepořídíte také elektrický aktivátor ? Nevím, co si mám myslet o aquadisku. O tomto přístroji na přípravu strukturované vody jsem četl pozitivní ohlasy, ale i jeho kritiku. Jaký je váš názor ? Jak uvedený přístroj vlastně funguje ? Můžeme si připravit strukturovanou vodu také nějakým jiným způsobem ? Kritiku můžeme slyšet vždy, všude a na všechno, zejména pokud vznikla na základě snahy prodat vlastní výrobky. Já nemám zájem nic prodávat. Princip činnosti daného zařízení není výrobcem zcela objasněn pravděpodobně z důvodu uchování výhradního práva na jeho výrobu. Nemá smysl si něco podobného sám podomácky vyrábět. Ze všech alternativ osobně dávám přednost aquadisku. Můj svět pro mne vybírá to nejlepší. Danou realitu jsem si vytvořil pomocí techniky amalgámu a své zkušenosti vám předávám. Je možné si připravit živou vodu podle receptu z knihy Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti ? Ne, v ní je uvedena technologie přípravy sněhové vody, ta však není úplně živá. V případě, že nemáte všechny potřebné přístroje na přípravu živé vody, postačí vám sněhová, protože je velmi dobrá. Několik let se zajímám o pH vnitřního prostředí organismu. V knize B. Bolotova29 jsem se setkal s názorem, že se červi mohou vyskytovat v žaludku a ve střevech jen při velmi snížené kyselosti žaludeční šťávy. Rád bych si to ujasnil. Žaludeční šťáva je opravdu kyselá. Vylučuje ji žaludek při zpracování potravy. To však neznamená, že máme pít mrtvou, a tedy kyselou vodu. Trávení bílkovin probíhá v kyselém prostředí, ale uhlohydráty v zásaditém. Abychom udrželi v žaludku správné prostředí, měli bychom pít vodu patnáct až dvacet minut před jídlem a hodinu a půl až dvě hodiny po jídle. Nesmíme také kombinovat potraviny, které k sobě nepatří. Organismus sám zvolí a vytvoří si vhodné prostředí. Boris Bolotov vypracoval vlastní jedinečný systém, v němž je velmi mnoho drobných rozdílů. Uvedený příklad 29

Boris Bolotov je lidový léčitel z Kyjeva - pozn. překl. 110

je vytržen z kontextu, tudíž z něj nemůžeme dělat závěry. Některé systémy jsou založeny na tom, že člověk je svou biologickou podstatou bíložravec, jiné stejně přesvědčivě dokazují, že je všežravec. V jednom systému budou platit určité principy, ale ve druhém budou úplně jiné. Který z nich si máme vybrat ? Navrhuji, abychom si zvolili systém od Boha: Člověk ji rostlinnou stravu a jeho vnitřní prostředí je zásadité. Avšak paraziti se v zásaditém prostředí nemohou rozvíjet. Tudíž voda i potrava musí být zásadité - živé. (Kyselé ovoce také v konečném výsledku vyvolává zásaditou reakci.) Jaký význam má kefír při narušené rovnováze bakterii vzhledem k zásaditému vnitřnímu prostředí v organismu ? Je kefír užitečný, přestože je kyselý ? Narušení rovnováhy bakterií nevzniká z nedostatku kefíru ve stravě. Pokud si myslíte, že disbakteriozu můžete vyléčit jen kyselinotvomými potravinami, tak se velmi mýlíte. V lidském organismu se vytváří vlastni, unikátní a velmi různorodá mikroflóra. S jídlem se do těla dostávají nejen živiny a prospěšné bakterie, ale také ty, které mohou být škodlivé. Nadměrným příjmem jen jednoho druhu bakterií, například mléčného kvašení nebo kvasinkových, utlačujeme ostatní druhy. Potraviny, jež je obsahují, bychom měli konzumovat jen občas nebo je vůbec z jídelníčku vyřadit. Existují samozřejmě i opačné názory. Nicméně v přírodě si ani jedna bytost nepřipravuje kefír nebo chleba z droždí. Všichni pijí přirozené mateřské mléko, a to jen v kojeneckém věku. Pokud budeme konzumovat převážně přírodní rostlinnou stravu, organismus si s vlastní mikroflórou poradí sám. Potřebuji poradit s výběrem destilátoru. Jaký je nejlépe koupit a kde se dá opatřit ? Doporučuji destilační přístroj s dostatečnou kapacitou, například 4 litry za hodinu, aby bylo možné připravit přibližně třicet litrů denně. Výkon takového destilátoru je 4 kW. Jestliže neznáte specializovanou prodejnu, musíte si jej vyhledat a objednat přes internet. Standardní destilační přístroj se připojuje k vodovodnímu potrubí. V případě, že v domě není vodovod, je nutné se řídit příslušnými pokyny v návodu k použití daného zařízení. Jak mám používat šungit a křemen ?30 Ve vodě můžete vyluhovat šungit či křemen nebo také oba 30

viz Šungit, křemen a voda. J. Doronina. Eugenika 2009 111

minerály současně po dobu jednoho dne i déle. Doporučované množství minerálu činí sto gramů na litr vody. Šungit je možné si objednat přes internet. Nyní piji vodu výhradně ze studny na chatě. Voda je výborná a chutná celé naší rodině. Mohu ji oživovat elektrickým aktivátorem, nebo musím s ní ještě něco provádět ? Elektrickým aktivátorem je možné oživovat jakoukoli čistou vodu. Těžko říci, nakolik je voda v tom či onom prameni čistá, protože k tomu je zapotřebí speciální přístroj. Nesmíte zapomínat, že studniční, pramenitá nebo artéská voda je dost tvrdá, tudíž ji musíte destilovat nebo zmrazit a pak nechat roztát. Bez těchto procedur se neobejdete. Rozhodnout se musíte sám: jestliže s tím nechcete mít žádné starosti, nebo je pro vás důležitější zdraví. Pramenitou vodu pili lidé odpradávna. Jestliže nám takovýto přírodní zdroj nabídla samotná příroda, proč se snažíme najít něco jiného ? V přírodě je mnoho vodních pramenů, protože se voda nachází všude, ale každý pramen není prospěšný zdraví, zejména nyní. Pramenitou vodu také nepili všichni. Lidé. kteří se dožili ve zdraví vysokého věku, pili vodu z horských řek z tajících ledovců nebo vodu dešťovou. Žiji v rodinném domě a používáme vodu z vlastní studny. Neobsahuje chlor ani žádné průmyslové příměsi. Je také mrtvá ? Je možné ji použít k technice Sklenice vody ? Posuzuje se jako mrtvá, protože její hodnoty nejsou minusové. Pro techniku Sklenice vody je lepší použít strukturovanou vodu. V ní jsou molekuly vody již uspořádány, a proto se do ní lépe ukládají informace. (Avšak můžeme úspěšně nabíjet také vodu zbavenou všech informací, tedy destilovanou nebo sněhovou.) Do jaké míry je dobrá struktura vody ze studny či z pramene, lze určit jen pomocí speciálních přístrojů. Jestliže se v přírodě nevyskytuje voda s minusovou hodnotou oxidačně redukčního potenciálu, proč máme jíl proti přírodě ? V daném případě nejdeme proti přírodě, ale pomáháme jí. Čím je ORP nižší, tím má voda léčivější účinky. Jestliže můžeme vodu zlepšit, proč to neudělat ? Je účelné vyluhovat ve vodě stříbro ? Jen v tom případě, že nemáme k dispozici jiný způsob, jak zbavit vodu mikroorganismů. Kromě této vlastnosti není stříbro pro organismus jinak užitečné. 112

Mám velmi omezené finanční prostředky. Na nákup jednoho přístroje musím šetřit dva až tři měsíce. Je možné nějakým způsobem proces očisty vody zjednodušit ? Můžete si připravit sněhovou vodu podle návodu, jenž je uveden v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. Následovně si opatřete aquadisk nebo elektrický aktivátor, jejich cena je přibližně stejná. Až budete mít nějaké prostředky navíc, tak teprve potom si kupte destilační přístroj. Jak jsem se už zmiňoval, během cestování nebo v práci můžete použít prášek korál Sango. Jaká nádoba je nejvhodnější pro zmrazování vody ? Pro zmrazování se nejlépe hodí hrnec z nerezavějící oceli. Jiné nádobí se může poškodit. Zdá se mi, že problém s pitnou vodou mohou vyřešit jednotky zpětné (reverzní) osmózy, které jsou stále populárnější. Uvedený proces podle výsledků testů zaručuje odstranění solí z vody stejně jako destilace. Žádné filtry neodstraní informační znečištění, jež je stejně škodlivé jako chemické. Kdo vám zaručí, že voda, kterou používáte, je zbavena všech informací ? Ledaže byste žil v panenském koutu přírody nedotčeném civilizací. Při elektrolýze vody ionizátorem vzniká kromě zásadité, živé vody také kyselá, mrtvá voda. K čemu ji mohu použít ? Mrtvá voda se vylévá nebo ji příští den můžete znovu využít k aktivaci. Není možné ji dlouho uchovávat. Mrtvou vodu lze také použít k polévaní listů rostlin jako antiseptický prostředek proti škůdcům nebo k léčení některých nemocí. V návodu k elektrickému aktivátoru vody se píše, Že získanou vodu musíme pít jako lék jen půl sklenice a nesmíme ji spojovat s jídlem nebo léky, pokud nějaké užíváme. Myslela jsem si, že živou vodu máme pít místo všech ostatních nápojů, a ne pouze půl sklenice třikrát denně. Pijete živou vodu, kdy chcete a kolik chcete, nebo ji užíváte jako lék, tedy málo a jen v určitou dobu ? Živou vodu samozřejmě piji, ale jen litr a půl až dva litry denně. Člověk, jenž si nejprve své zdraví ničí a pak se chce léčit, ji užívá jako lék. Lidé si zvykli dělat něco pro své zdraví, teprve až onemocní. Jestliže pro vás jídlo nebude lékem, váš lék se změní ve stravu. V poslední době jsem značně zlepšil kvalitu vody, kterou pije moje rodina (šungit, sněhová voda, omezeni minerálek). Začal jsem shánět ionizátor vody a destilační přístroj, ale napadlo mne, jestli nebude jednodušší pít čerstvě vymačkané 113

šťávy. Už jsem říkal, že šťávy nepředstavují nápoj, ale jídlo. Organismus potřebuje pro svou očistu především čistou vodu. Vyzkoušejte si nemýt sklenici, z níž jste pil šťávu, a uvidíte, jak bude vypadat. Mezi lidmi je už dlouho oblíbená čajová houba a indická rýže. Nápoj se vyrábí z oslazeného čaje, v němž se nechá pracoval kombuchová houba. Jsou tyto nápoje prospěšné ? Uvedené nápoje mají léčivé účinky a léčí mnoho nemocí, ale jejich pravidelné užívání není vhodné, protože houby a bakterie, jež způsobují kvašení, představují pro organismus cizorodé látky. Podobné nápoje můžeme užívat jen určitou dobu jako léčebnou kúru nejlépe jedenkrát za měsíc nebo za dva měsíce. Lepší pití než obyčejná čistá voda pro organismus neexistuje. Pořídil jsem si ionizátor vody, ale jeho konečný produkt (živá voda) má zvláštní pachuť, jako by v něm byla rozpuštěná křída. Tekutina je trochu nasládlá. Nemá nepříjemnou chuť, ale také není lahodná... Zkoušel jsem aktivovat jak obyčejnou vodu z kohoutku, tak pramenitou, která se běžně dodává firmám, po dobu třiceti minut. Chuť byla stejná. Je to v pořádku, nebo nedělám něco správně ? Kde se mohu podrobněji dovědět o použití živé a mrtvé vody ? Kvalita živé vody závisí na kvalitě použité vody a době aktivace na obsahu minerálů, ale také na čistotě elektrod a keramické nádoby. Jestliže se ručička indikátoru nachází v zeleném políčku, dobu aktivace musíte zkrátit na deset až patnáct minut. Mrtvá voda v nádobě musí mít nakyslou vůni. Živá voda by měla mít sotva znatelnou alkalickou vůni nebo by měla být zcela bez zápachu. Pokud má alkalickou příchuť, je nutné zkrátit dobu aktivace nebo použít vodu bez obsahu rozpuštěných nerostů, jež způsobují její tvrdost. Při aktivaci destilované vody, do níž byl na určitou dobu ponořen šungit a křemen, se ručička indikátoru nachází ve žlutém políčku nebo zcela na nule. V tom případě je doba aktivace čtyřicet minut až jednu hodinu. Takže sledujte indikátor. Elektrody a keramickou nádobu musíte čistit jedenkrát za dva týdny. Šňůru přístroje vytáhněte ze zásuvky, do nádoby nalijte obyčejný šestiprocentní ocet a nechejte půl hodiny působit. Potom ji důkladné vypláchněte. O živé a mrtvé vodě bylo napsáno mnoho knih, stačí si jen některou vybrat v knihkupectví nebo objednat přes internet. Chci si brát živou vodu s sebou do práce. V čem 114

je nejvhodnější ji skladovat po její přípravě ? Nyní ji uchovávám v nádobě aquadisku. Jestliže si připravím vody více, přelévám ji do kanystru z umělé hmoty. Živá voda si neudrží své vlastnosti dlouho. Oxidačně redukční potenciál (ORP) se za hodinu zvýší na příznivé hodnoty přibližně na padesát až osmdesát jednotek. Za sedm hodin to je stále ještě dobrá voda, ale už není zcela živá. protože ORP přechází do plusových hodnot. Nádoba na aquadisku je nejlepší místo pro skladování živé vody. Přenášet ji můžete ve skleněné nebo plastové láhvi, termoska není nutná. V kanystru si voda zachovává jen strukturu, ale nevím jak dlouho, možná týden, ale třeba i měsíc. Pouze vím, že struktura svěcené vody se uchovává skoro rok. Dané údaje o strukturované vodě aquadiskem nemám k dispozici. Ztrácí živá voda své vlastnosti během ohřívání ? (Potřebuji ji teplou k přípravě nápojů.) V případě, že je neztrácí, jakým způsobem ji mohu ohřát: na otevřeném ohni, v elektrické varné konvici nebo v mikrovlnné troubě ? Představte si. že byste si vlezla do mikrovlnné trouby nebo varné konvice a ohřála se tam. Myslíte, že byste zůstala naživu ? Samozřejmé že živá voda bude po ohřátí mrtvá. Obávám se, jestli nadměrná zásaditost vody a převaha zásaditého prostředí v organismu nemohou narušit acidobazickou rovnováhu, a tak uškodit. Není nutné si připravovat nadměrně alkalickou vodu. Všechno je dobré dělat s mírou. Živá voda je schopna zlepšit pH organismu, ale uškodit nemůže. Je nutná destilace k odstranění informací z vody ? Cožpak to nezvládne aquadisk ? Musíme používat destilaci místo filtrace ? Nestačí vodu přefiltrovat a nechat odstát několik dní s křemenem a šungitem ? Struktura vody a informace, které jsou do ní předány, není totéž. Můžeme změnit strukturu, ale informace se vymazávají jen odmrazováním nebo odpařováním. Můžete zvolit způsob, jenž je pro vás dostupnější. Při aktivaci vody v ionizátoru v ní vzniká značná bílá usazenina. Co je to za usazeninu a jak ji mám filtrovat ? Používám pramenitou vodu. To jsou soli, jež způsobují tvrdost vody, a pramenitá voda je tvrdá. Aktivátor sráží část solí, ale ne všechny. Vodu můžete filtrovat přes několik vrstev gázy. Mohu používat živou vodu (destilátor, šungit, aktivátor, 115

aquadisk) k přípravě potravy a pravidelně ji konzumovat ? Pro přípravu potravy můžete používat destilovanou vodu, kterou necháte odstát se šungitem a/nebo s křemenem. Nemá smysl vodu aktivovat nebo strukturovat a potom ji vařit. Pořídila jsem si domácí destilační přístroj Aquadist od italské firmy Euronda (s kapacitou čtyři litry za pět hodin). Kvalita výstupní vody je dobrá, ale to, co zůstává v destilátoru po ukončení procesu, mne pokaždé vyděsí. Usazenina je mazlavá a odporně zapáchá. Teď sama vidíte, jakou vodu jste dříve pila. Jak jsem pochopil, jedná se o stolní destilační přístroj, v němž se voda ve varné nádobě zcela odpařuje. To však není dobré. Čím je voda špinavější v místě odpařování, tím je kvalita destilované vody horší. Proto používám destilační přístroj s připojením na vodovod (s kapacitou čtyři litry za hodinu), v němž se varná nádoba stále doplňuje čerstvou vodou. Pokaždé, když si vyrobím pět litrů destilované vody, vodu ve varné nádobě úplně vyměním. Je jedno, jaký máte destilátor, v každém musíte pravidelně měnit vodu a vyčistit usazeniny. Nemohu na internetu najít destilační přístroj ani ionizátor... Destilační přístroj a podobná zařízení hledejte nejprve ve specializovaných prodejnách se zdravotnickými potřebami a technikou a teprve potom na internetu. Kdo hledá, ten najde. Navštívil jsem na internetu oficiální stránky ruského výrobce aquadisku, zařízení na strukturovanou vodu. Velmi mne překvapila jeho cena, protože se mi napohled nezdál příliš složitý. V odkazech jej označují za šarlatánství. Už jsem říkal, že konkurence nespí. Bitva kyvadel nekončí. Je mi lhostejné, co jiní píšou o aquadisku. Já píšu o tom, co jsem si vyzkoušel a s čím mám vlastní zkušenosti. Voda je opravdu chutnější. Při použití speciálního aquadisku pro vany získává voda nazelenalý odstín a navozuje relaxaci celého těla. Mnoho dalších údajů můžete najít na webových stránkách autora aquadisku: www.aquadisk.ru31 Žijeme v rodinné usedlosti, jež se nachází v relativně ekologicky čisté oblasti. Vodu pijeme z pramene. Zdá se, že není příliš tvrdá. Elektřinu můžeme používat jen omezeně, ale pokud vím, všechny destilační přístroje jsou elektrické. Dá se destilátor něčím nahradit ? Nestačí jen účinek aquadisku a šungitu s křemenem ? 31

Jsou v ruském a anglickém jazyce - pozn. překl. 116

Jestliže bydlíte v ekologicky čisté oblasti, obejdete se bez destilačního přístroje, aquadisku i bez křemene. Pramenitá voda má dobrou strukturu a je nasycena křemíkem. Soli, které způsobují její tvrdost, je vhodné odstranit alespoň pomocí membránových filtrů. Pokud nemáte ani tuto možnost, zařaďte do svého jídelníčku více přírodních rostlinných produktů, jež odstraňují z cév a kloubů usazeniny. V létě to je petrželová nať, kopr, salát, ředkvičky a podobně, v zimě červená řepa nebo citrony. Po aktivaci se ve vodě vždy objeví bílé sraženiny. Neusazují se, ale plavou ve vodě. Je to normální ? To je způsobeno tvrdou vodou. Musíte zkrátit dobu aktivace nebo používat destilovanou vodu či vodní filtry, například reverzní osmózu. Voda má po destilaci nepříjemnou chuť. Možná používáte nekvalitní destilátor. V tom případě nechejte vodu před upotřebením dva dny odstát v odkryté široké nádobě. Destilovanou vodu uchovávejte nejlépe ve velké smaltované nádobě a na dno můžete nasypat křemen a šungit. Destilovanou vodu obvykle používali námořníci během plavby. Většinou jim začaly vypadávat zuby a vlasy. Námořníci a kosmonauti onemocněli z jiného důvodu. Voda, která se dlouho skladuje v uzavřených nádobách, ztrácí sluneční energii. Z takovéto vody můžete onemocnět. Destilovanou vodu musíte uchovávat v průhledných nebo otevřených nádobách, aby na ni dopadalo světlo. Vyrobenou destilovanou vodu musíte nechat několik hodin stát na světlém místě (ne však na přímém slunci) a potom zakryjte nádobu ubrouskem, aby do vody nepadal prach. Jsem lékař a je mi velmi nepříjemné, když vidím, jak pletete lidi. Destilovaná voda se nesmí pít, protože organismus potřebuje vápník. Chcete z lidí udělat invalidy ? Kromě toho destilovaná voda vyplavuje z těla minerální látky. Podíváme se, co o vodě a vápníku uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Podle oficiálních údajů průměrná denní spotřeba činí 1 000 mg u dospělých a 15 000 mg u dětí. Avšak uvedenou dávku je velmi obtížné dodržet. Obsah vápníku v pitné vodě musí být minimálně 30 mg/l (maximální přípustná koncentrace vápníku ve vodě je 140 mg/l). Spočítejte si, kolik litrů vody bychom museli vypít za den, abychom přijali 1 000 mg vápníku, jestliže jeden litr jej obsahuje 30 mg. Přibližně tři kbelíky. S názorem, že destilovaná voda vyplavuje z organismu minerální látky, souhlasím. Ale jaké ? Jsou to především usazeniny solí v kloubech, na cévních stěnách a také v mezibuněčném prostoru. 117

Ze samotných buněk se minerální látky vyplavovat nemohou, pokud jejich membrány normálně plní svou funkci. Představte si, že byste si vlezl do vany a několik hodin seděl ve vodě. Cožpak se z vás vyplaví soli ? Přemýšlejte o tom. K čemu slouží šungit a křemen ? To jsou všeobecně známé věci. ale asi jak pro koho, a tak raději vysvětlím jejich účinky. Šungit a křemen se aktivně podílejí na očistě organismu, zejména na odstraňování usazenin a toxinů, jež brání volnému proudění energie v těle. Křemík je základní stavební látkou živé hmoty a žádný organismus bez něj nemůže fungovat. Při nedostatku křemíku se všechny ostatní mikroelementy a vitaminy nevstřebávají, a v důsledku toho vznikají nejrůznější nemoci, jejichž příčina je záhadná. Dochází rovněž k poruchám přenosu energie z mozku do těla a ke snížení kontroly obranných životních pochodů. Křemík potřebují především těhotné ženy. Všechny druhy parazitů pohlcují velké množství křemíku, protože jej používají ke stavbě vlastních tkání. To je ještě další důvod, proč se musíme těchto nezvaných a nenasytných hostů rychle zbavit. Samotný křemen je organického původu. Vznikl před miliony let ze zbytků odumřelých živočišných a rostlinných organismů. Křemík je tudíž nejen chemická látka, ale také organicky aktivní prvek, jenž se snadno vstřebává. Křemen se vyskytuje v různém zbarvení, ale nejvhodnější je odrůda tmavošedé nebo černé barvy. Jestliže pijete balenou vodu, můžete do láhve vhodit několik kamínků křemene a nechat vodu odstát přibližně dva až tři dny. Je to jednoduché, a přitom tak prospěšné pro organismus. Křemen si zapamatoval informace o reliktní vodě křídového období, ve styku s vodou v ní vytváří vlastní strukturu, oživuje ji a také čistí. Mikroorganismy a cizorodé příměsi se působením křemene srážejí a usazují na dně nádoby, proto se při přípravě křemenné vody nedoporučuje slévat poslední tři až čtyři centimetry. Křemennou vodu můžete svařit, ale křemen se v ní vařit nesmí. Šungit díky své jedinečné struktuře i obsahu křemíku a jeho kyslíkatých sloučenin (silikátů) také čistí vodu. Naši předci vykládali dno studny křemenem nebo šungitem. Již před třemi sty lety lidé věděli, že voda, jež vychází ze šungitových hornin, má léčivé vlastnosti. První zmínka o léčivých účincích šungitu pochází ze sedmnáctého století a je spojena se jménem šlechtičny Xenie Ivanovny Romanové. Za vlády Borise 118

Godunova byla poslána do vyhnanství na sever Ruska k Oněžskému jezeru, kde jí prožité neštěstí a špatná strava podlomily zdraví. Jistě by tam brzy zemřela, kdyby se nad ní neslitovali místní rolníci, kteří jí ukázali léčivé prameny, jimiž se odpradávna léčili. Živá voda ji uzdravila. Dokonce přivedla na svět syna, jemuž dali jméno Michal. Sedm dětí, jež do té doby porodila, zemřely v kojeneckém věku. Michail Fjodorovič Romanov se stal zakladatelem slavné dynastie Romanovců vládnoucí v Rusku více než tři sta let. Na zázračné prameny si lidé znovu vzpomněli až za sto let. Car Petr I. založil na břehu Oněžského jezera první lázně v Rusku nazvané Marciální vody. Dokonce vydal nařízení, podle nějž museli vojáci nosit v torně kousek šungitu, aby si jím během pochodu mohli čistit a dezinfikovat vodu. Struktura šungitu je velmi zajímavá. Skládá se ze sférických molekul složených z pětičlenných a šestičlenných kruhů atomu uhlíku neboli fullerenů. (Donedávna byly známy tři modifikace uhlíku diamant, grafit a karbin.) Tyto přírodní fullereny strukturují vodu. a ovlivňují tak její léčivé vlastnosti. Nějakým nepochopitelným způsobem ničí a pohlcují všechno, co škodí organismu, ale současně doplňují a obnovují vše, co mu prospívá. Tajemství původu šungitu, jenž je přes dvě miliardy let stará hornina, není doposud odhaleno. Podle jedné teorie je šungit pozůstatkem úlomku zaniklé planety Faethón, jež se srazila se Zemí. Uvedená domněnka je založena na tom, že šungit se vyskytuje pouze na jednom místě v ruské Karélii a fullereny jiných hornin se nalézají také jen v místech dopadu meteoritů. Šungit čistí vodu, neutralizuje těžké kovy, amoniak, sloučeniny chloru a dusíku a odstraňuje z ní zákal, příchuť i zápach. Nasycuje vodu solemi a mikroelementy, ale jen v malé koncentraci, která je pro organismus optimální. Šungit také vodu dezinfikuje - za půl hodiny je možné ji pít i bez převaření. Fullereny přecházejí do vody v homeopatických dávkách, a ovlivňují tak její léčivé vlastnosti. Doporučuje se k léčení a prevenci anémie, alergie, astmatu, zánětu žaludku, onemocnění jater, žlučníku nebo ledvin, cukrovky, srdečních a cévních chorob, při oslabené imunitě a syndromu chronické únavy. Kromě toho šungit omlazuje organismus. Sněhovou vodu je prospěšné jak pít, tak se v ní umývat (neutírat se). Pro přípravu šungitové vody potřebujete 100 gramů šungitu na jeden litr vody. Vodu s namočeným šungitem nechejte odstát dva až tři dny. Jestliže nepoužíváte destilovanou vodu, musíte šungit 119

a křemen jednou týdně dobře promýt. Můžete je používat maximálně jeden rok, protože se pokrývají takzvaným vodním kamenem. Jakmile se na nich objeví povlak nebo usazenina, musíte je ponořit na dvě hodiny do roztoku dvouprocentní kyseliny octové nebo osolené vody. Potom je dvakrát až třikrát opláchněte obyčejnou vodou, vložte je na dvě hodiny do roztoku jedlé sody a znovu spláchněte. Před prvním použitím musíte šungit důkladně promýt. Zpočátku nerost způsobuje zvýšenou mineralizaci vody, proto minerálu nedávejte příliš velké množství. Šungit si můžete opatřit ve specializovaných prodejnách nebo objednat a koupit přes internet. Nepiji jen destilovanou vodu, ale nechávám ji odstát s křemenem nebo se šungitem. Totéž doporučuji i vám, zejména přikláníte-li se k názoru, že voda bez minerálů je škodlivá, a jste přesvědčen, že soli rozpuštěné ve vodě může organismus strávit. Tak na zdraví ! Křemen a šungit dodávají vodě nejen křemík, ale také vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor a další nezbytné mikroelementy. Na rozdíl od obyčejné vody je mineralizace šungitem minimální a pro organismus zdravotně nezávadná. Někteří odborníci říkají, že destilovanou vodu pít nesmíme a že organismus potřebuje sůl, ale vy tvrdíte opak. Komu mám věřit ? Skutečně existuje několik knih, v nichž je vědecky dokázáno, že destilovanou vodu nesmíme v žádném případě pít. Naopak bychom měli vodu solit, protože pro organismus je sůl nezbytná. Trochu zvláštní názor, vždyť donedávna některé národy vůbec netušily, co je to sůl. Stejným způsobem je možné dokázat, že alkohol, maso, cukr nebo jakýkoli jiný výrobek jsou zdraví prospěšné, přestože nám mohou uškodit. Podobné knihy jsou populární, protože lidé rádi slyší, že vedou správný způsob života. Ten, kdo jí všechno solené, si na to zvykl (ve skutečnosti to už není jen zvyk. ale závislost), a když najednou v knize zjistí, že sůl (alkohol, maso, cukr...) je pro organismus potřebná, doslova pookřeje. Ještě s větší chutí se pak oddává své závislosti a vykládá o lom všem ostatním. Znovu musím opakovat, že anorganický nerost, tedy sůl, organismus strávit nemůže. Nepředstavuje pro něj žádnou hodnotu, a proto se musí z těla vyloučit. (Jak bude organismus sůl vylučovat, je jeho problém. Zatím to zvládá, i když ne vždy s úspěchem.) Anorganické látky jsou schopny vstřebávat jen rostliny, proto 120

se nacházejí v nižších patrech potravinové pyramidy. Tak to rozdělila příroda. Zkuste vědecky odůvodnit, že udělala chybu. Na zdraví existuje velmi mnoho různých a protikladných názorů. Odborník, který zastává vlastní teorii, může v mých údajích objevit řadu nepřesností a sporných otázek. Kdyby se všichni odborníci sešli na jednom místě, nikdy by nedospěli ke stejnému názoru, protože každý bude přesvědčen o správnosti své teorie. Bude tvrdit, že je nejpřesnější a nejsprávnější. Kolik lidí, tolik názorů, zejména na vodu. Jak se ukázalo, je to nejméně prozkoumaná látka v přírodě. Komu tedy máme důvěřovat ? Samozřejmě že jen sobě. A co jste si mysleli ? Zkuste mne přesvědčit, že ten či onen odborník má pravdu, vždyť i mé poznatky jsou správné. Jediným spolehlivým bodem, z nějž můžeme vycházet, jsou přírodní zákony. Pozorujte, jak se chová příroda. Pitná voda se na Zemi čistí odpařováním. Kdyby neexistoval déšť, nevznikly by ani řeky, jezera nebo prameny. Zvířata neolizují kuchyňskou sůl, kterou používáme, ale minerály (a to ne vždy a ne všechny). Proč to dělají, vědci nevědí (nebo se tak tváří). Musíme naslouchat sami sobě. V každém z nás ještě bliká světýlko vědění, jež nám dala příroda. Civilizace se snaží všemi možnými způsoby toto světlo uhasit. Rozsvítit je může jen živá voda, živý vzduch a živá strava. Dokud budeme závislí na mrtvých potravinách, nemůžeme to pochopit. A Ježíš řekl: „Nerozumíte již slovům života, protože jste ve smrti.“32 Abychom dosáhli určitého stupně chápání podstaty věcí a jevů, musíme se zbavit závislosti. K tomu také všechno směřuji, protože jiná cesta není. .

Křišťálová ladička

.

Skutečně má cenu se zabývat takovými nesmysly, o jakých mluvíte ? Nemáme jíst tohle, pít tamto, už snad ani nemůžeme dýchat... Transurfing mi funguje i bez všech podobných hloupostí. To je povrchní přístup. Transurfing samozřejmě bude fungovat, je jen otázka, s jakým účinkem. Úroveň síly, kterou dostaneme, si vybíráme sami. Někteří lidé chtějí dosáhnout dokonalosti, ale jiní se spokojí s málem. Zaměřuji se na ty první, protože informuji, jak jít dále. Sám se musíte rozhodnout, co potřebujete, a co ne.

32

Evangelium Esejských - pozn překl. 121

Za nějaký čas své přesvědčení možná změníte, kdo ví, ale zatím můžete tyto informace prostě jen brát na vědomí. To neznamená, že s nimi musíte souhlasit, nebo nesouhlasit a zavrhovat je. Chápete ? Naše schopnost ovlivňovat realitu je přímo úměrná množství volné energie a jasnosti vědomí. V nevědomém spánku jsme bezmocní. Sen, jenž se nám zdá, nás ovládá, protože se vědomí nachází v pasivním stavu. Neřídíme je. Nefunguje ani energie záměru, protože motor je vypnutý. To je první, nejnižší úroveň. Ve vědomém snění jsme se už téměř probudili. To je druhá úroveň. Jestliže ještě nemáme dostatečně jasné vědomí, nejsme schopni ovlivňovat průběh snu. Budeme blouznit jako pod vlivem drog. Postupně stoupáme na vyšší úroveň. Už si jasně uvědomujeme, že je to sen, a chápeme, že bychom teď mohli řídit jeho dění. Avšak najednou zjišťujeme, že na to nemáme sílu. I když si uvědomujeme, že spíme, nemůžeme nic udělat. Pronásledují nás strašné sny, ale my jsme bezmocní. To svědčí o slabé energetice, například jsme nemocní, máme kocovinu nebo jsme prostě slabí. Jestliže je úroveň našeho vědomí a energie už dostatečně vysoká, jsme schopni dělat cokoli - létat, ovlivňovat osoby ze snu a podřizovat si je. Nicméně scénář snu si zatím vybírat nemůžeme. Proč ? Protože nám na to nestačí energie. Až budeme mít více síly, postoupíme na ještě vyšší úroveň, kde získáme schopnost určovat průběh snu a být v něm vlastním pánem. Co se změní, až se probudíme ? Realita je méně poddajná. Ve snu byla tvárná. Stačilo jen malé předsevzetí a všechno se mu podřizovalo. V bdělém stavu už není tak povolná, přestože princip zůstal stejný. Čím je úroveň celkové energetiky a vědomí vyšší, tím je naše síla větší. Nejvyšším stupněm je osvícení33 při němž se nám vědomí rozjasní natolik, že vidíme všechna svá minulá vtělení a uvědomujeme si celou podstatu vesmíru. Úroveň energetiky se zvyšuje do takové míry, že můžeme létat nebo pohybovat jakýmikoli předměty. Někdo touží dosáhnout tohoto stavu, ale někdo jiný to nepotřebuje. Musíte si vybrat vlastní úroveň síly. Nikdo vás nenutí postupovat dále. Zvýšit úroveň volné energie a dosáhnout maximální jasnosti vědomí můžeme jednoduchým a přirozeným způsobem, a to pomocí vody, stravy a vzduchu. Všechno, o čem píšu, jsem si prakticky 33

viz Přirozené osvícení: P. Nithyananďa, 2011 122

vyzkoušel. Ve vědomí skutečně probíhají patrné změny. Pocity jsou zvláštní, je těžké je popsat, ale charakterizoval bych je jako projasnění. Objevujeme podstatu věcí. realitu začínáme vidět takovou, jaká opravdu je, všechno je srozumitelnější a jasnější. Cítíme se silní, jsme čilí a aktivní. Projevuje se odhodlání mít a konat. Síla záměru i uvědomění každým dnem postupně roste. Nepotřebujeme žádné meditace ani speciální cvičení. Všechno probíhá snadno a přirozeně díky změně základních složek: vody, stravy a vzduchu. V dávných dobách, kdy ještě příroda byla čistá a neporušená, voda a vzduch neměly takový význam jako nyní. Od počátku měli lidé nadpřirozené schopnosti, proto je nemusíme násilím obnovovat. Jestliže se vracíme ke svému čistému počátečnímu stavu, v jakém jsme se narodili, vše probíhá snadno a přirozeně. Tehdy jsme měli sílu duše, ale neměli jsme rozum. Nyní máme rozum, avšak ztratili jsme sílu duše. Nastal čas, aby se rozum a duše sjednotily, a tak se nám vrátily nadpřirozené schopnosti. Musíme si očistit tělo i vědomí; uvolnit se, probudit se a vzpomenout si. To je původní cesta, o níž hovoří staré vědění a moudrosti. Jak je to prosté a jednoduché ! Ve staroindických textech se píše, že jsme to, co jíme. Ale jak to máme chápat ? Jsme mrkev, párek, nebo zákusek ? Samozřejmě že to tak není myšleno. Člověk se ve vztahu k vnějšímu záměru podobá zvonečku. Jestliže si zanáší organismus umělou, nepřirozenou stravou, obrůstá mechem a přestává jasně zvonit. Vnější záměr nereaguje na hluchý zvon, a stejně tak omšelý zvoneček nevnímá průběh záměru. Jestliže je tělo a vědomí člověka čisté, zní jako křišťálová ladička. Rezonuje s vibracemi síly, a tím si ji podřizuje. Než začnete s očistou vědomí, musíte detoxikovat tělo. Přečtěte si apokryfická evangelia,34 tam najdete všechno: očistu organismu, syrovou stravu i antiparazitámí kúru. Nyní je už všeobecně známé Evangelium Esejských. Rukopis byl napsán v aramejštině a dlouho se uchovával v tajných archivech Vatikánu. Poprvé jej přeložil Edmond Bordeaux Szekely. 35 Pro příklad z něj uvádím několik úryvků. 34 35

Evangelia, jež nebyla kanonizována církví - pozn. překl. Knihu Evangelium Esejsktých - poselství míru z aramejštiny přeložil E. B. Szekely. z angličtiny Alena Pávková a Robert Gajdoš. V roce 1996 vydalo nakladatelství Synergie - pozn. překl. 123

„A mnozí nečistí a nemocní následovali Ježíšova slova a vyhledali břehy zurčícího proudu. Svlékli boty i šaty, postili se a vystavili svá těla andělům vzduchu, vody a slunečního světla. A andělé Matky země je objali a zmocnili se jejich těl zvenku i zevnitř. A všichni viděli, jak veškeré neduhy, hříchy a nečistoty od nich rychle odcházejí. A když se ponořovali, vstoupil anděl vody do jejich těl a všechny odpornosti a nečistoty jejich minulých hříchů se vyplavovaly a jako valící se horská řeka vytékalo z jejich těl množství tvrdých a měkkých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla znečištěná a zápach byl tak veliký, že tam nikdo nemohl zůstat a ďáblové opustili jejich útroby v podobě nespočetných červů, kteří se hemžili v jejich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, že je anděl vody vyhnal z vnitřností lidských synů. Ale pak se na ně snesla moc anděla slunečního svitu a oni tam pošli za zoufalého kroucení, rozšlapáni andělem slunečního světla. Kolem se všichni třásli hrůzou, když se dívali na všechny tyto odpornosti Satana, před kterými je andělé zachraňovali. Nemyslete, že postačí, když vás anděl vody obejme jen zvnějšku. Vpravdě vám říkám, že vnitřní nečisto ta je o mnoho větší než vnější nečistota. A ten, kdo se jen povrchně očišťuje, ale uvnitř zůstává nečistý, je podobný hrobkám, které jsou zvenčí pohledně omítnuté, ale uvnitř skrývají děsivé nečistoty a ohavnosti. Říkám vám proto, nechte anděla vody, aby vás pokřtil i vnitřně, abyste byli osvobozeni od minulých hříchů a abyste byli uvnitř právě tak čistí jako zřídlo řeky ve sluneční záři. Vyhledejte proto velkou štíhlou tykev se šlahounem v délce člověka, vyjměte dřeň a naplňte ji říční vodou ohřátou sluncem. Zavěste tykev na větev stromu a poklekněte na zem před andělem vody a zaveďte konec šlahounu do konečníku, aby mohla voda protékat všemi vašimi vnitřnostmi. Vkleče odpočívejte na zemi před andělem a modlete se k živému Bohu, aby vám odpustil vaše staré hříchy, a modlete se k andělu vody, aby vaše tělo osvobodil ode vší nečistoty a nemoci. Nechte pak vodu z těla vytéci a s ní odplavit všechny nečisté a páchnoucí látky Satana z vašeho nitra. Na vlastní oči uvidíte a vlastním nosem ucítíte všechny ty ohavnosti a nečistoty, které špinily chrám vašeho těla, a dokonce všechny ty hříchy, které ve vašem těle bydlí a které vás mučí všemi možnými nemocemi. Vpravdě pravím vám, křest vodou vás osvobodí od toho všeho. Obnovujte křest vodou v každý váš postní den až do toho dne, kdy uvidíte, že z vás vytéká voda čistá jako říční pramen. Odeberte se pak k řece a tam v objetí anděla vody vzdejte díky živému Bohu, 124

že vás osvobodil od vašich hříchů. A tento svatý křest skrze anděla vody bude vzkříšením k novému životu. Neboť pak budou vaše oči vidět a vaše uši budou slyšet. Vpravdě pravím vám, ten, který zabíjí, zabíjí sebe, a kdo jí maso zabitých zvířat, jí z těla smrti. Neboť v jeho krvi se každá kapka krve zabitého tvora stává jedem, jejich dech se stává zápachem jeho dechu, jejich maso se proměňuje v hlízy, v jeho kostech jejich kosti ve vápno, v jeho vnitřnostech jejich vnitřnosti v úpadek, v jeho očích jejich oči v šupiny, v jeho uších jejich uši ve voskovou zátku. A jejich smrt se stane jeho smrtí. Nezabíjejte ani nejezte maso svých nevinných obětí, jestliže se nechcete stát otroky Satana. Neboť to je stezka utrpení a vede ke smrti. Naopak vykonávejte vůli Boží, aby vám andělé na vaší cestě životem sloužili. Poslechněte proto slova Boží:.Hleďte, dal jsem vám k obživě všechny rostliny celé země i s jejich semeny a všechny stromy s jejich plody a jádry a veškeré zvěři na zemi a ptákům ve vzduchu a vší havěti, co se po zemi plazí, jsem dal k obživě všechny zelené natě. Také mléko od všeho, co se pohybuje a na zemi žije. má být pro vás potravou; tak jako jim jsem dal zelené byliny, dávám vám jejich mléko. Ale maso a krev, která je oživuje, nejezte. Nezabíjejte ani lidi, ani zvířata, ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť když jíte živou potravu, i vy budete živí, ale když svou potravu zabijete, právě tak ona zabije vás. Neboť život plodí jen život a smrt plodí zase jen smrt. Neboť vše, co zabíjí vaši potravu, zabíjí také vaše tělo. A vše.co zabíjí vaše těla, zabíjí také vaše duše. Vaše těla jsou tím, čím je vaše strava, stejně jako váš duch je tím, čím jsou vaše myšlenky. Nejezte proto, co oheň. mráz nebo voda narušila. Neboť vařená, zmrazená nebo nahnilá strava nechá právě tak vaše těla propálit, zmrazit nebo shnít. Nebuďte jako ten hloupý hospodář, který na svém poli zasel vařená, zmrazená a shnilá zrna. A přišel podzim a jeho pole nic nenesla. A jeho bída byla veliká. Ale buďte jako ten sedlák, který osívá svá pole živou setbou a jehož pole nesou živé pšeničné klasy, které ho stonásobně odmění za zrna, která zasel. Neboť vpravdě vám říkám, žijte jenom ohněm života a nepřipravujte si svou stravu pomocí ohně smrti, který vaši potravu zabíjí a vaše těla a vaše duše též. ,Jak si máme bez ohně upéci náš denní chléb, Mistře ?´ ptali se někteří s podivením. ,Dovolte Božím andělům připravit váš chléb. Navlhčete svou .

125

pšenici, aby do ní mohl proniknout anděl vody. Vystavte ji potom vzduchu tak, aby ji mohl obejmout i anděl vzduchu. A nechte ji od rána až do večera na slunci, aby k ní mohl přijít anděl slunečního světla. A požehnání těch tří andělů dá brzy vzklíčit zárodek života. Potom rozmačkejte zrní a utvořte tenké placky, jak to dělali i vaši praotcové, když opustili Egypt, dům otroctví. Vystavte ráno placky opět slunci, když stojí nejvýše, placky otočte na druhou stranu, ať i tu obejme anděl slunečního světla, a nechte je ležet až do západu slunce. Neboť tak jako andělé vody, vzduchu a slunečního světla způsobili vzrůst a zrání pšenice na poli, tak musejí také váš chléb připravit. A totéž slunce, které ohněm života nechalo vyrůst a dozrát pšenici, musí stejným ohněm upéci váš chléb. Neboť oheň slunce dá pšenici, chlebu a tělu život. Ale oheň smrti zabíjí pšenici, chléb i tělo. A živí andělé živého Boha slouží jen živým lidem. Neboť Bůh je Bohem živých a ne Bohem mrtvých.´ Nevařte ani nemíchejte všechny věci dohromady, aby se vaše vnitřnosti nenadýmaly smrdutými plyny. Neboť vám říkám po pravdě, toto je v očích Pána odporné. Když všechny druhy potravy ve svém těle smícháte, končí mír ve vašem těle a zpustoší ho nekonečný boj.“ Pojmem apokryf označujeme text, jenž nepatří do biblického kánonu, ale svou povahou se mu přibližuje. Přesto jej církev nepřijala, protože narušuje ustálené stereotypy. Stejně tak mohou být nepohodlné a nepříjemné některé aspekty transurfingu, o nichž pojednává tato kniha, ale já jsem si je nevymyslel. Vše už bylo řečeno. Vaše oči uvidí budoucnost a uši ji uslyší. Očistí se nejen tělo, ale projasní se i vědomí. To je také důvod, proč to všechno děláme. Pokud se někdo domnívá, že se zabýváme nesmysly, a některá část transurfingu se stane pro něho apokryfickou, je to jeho problém a mne to ani trochu nerozladí. Stejně budu dělat to, co musím.

Živy vzduch

.

Může se vám zdát, že jsem jednostranně zaujatý pro všechno přírodní. Ale co máme dělat, jestliže na nás ze všech stran útočí paraziti těla i vědomí, působí chemické a syntetické látky nebo ostatní škodliviny. Jak se tomu všemu můžeme ubránit ? Kam máme utéct ? Můžeme se vzdát civilizace a usadit se v nějakém nedotčeném koutku přírody, jak to dělají zastánci downshiftingu. 126

(Downshifting je životní směr, jenž se rozvinul v Anglii a lze jej přeložit jako zpomalení nebo zvolnění. Jedná se o zjednodušení životního stylu, kdy například úspěšný manažer chce uniknout z každodenní rutiny, opustí všechno, třeba i dobře placenou práci, odstěhuje se na venkov a vede přírodní způsob života. Jak je vidět, někteří lidé se probudili a uvědomili si, že život ve stresu a stálém boji už není život.) To však také není nejlepší řešení, a to nemluvím o tom, že si daný způsob života každý člověk nemůže dovolit. I civilizace má své kladné stránky a těm negativním se musíme bránit vlastními silami. Jestliže se o sebe sami nepostaráme, nikdo to za nás neudělá. Ani transurfing nám nemůže očistit potraviny, vodu a vzduch, to si musíme udělat sami. V dnešní době se lidský organismus nachází ve stavu neustálého stresu a boje o přežití. Neuvědomujeme si to, protože jeho rezervy jsou velké, ale nejsou neomezené. Vždy se nakonec někde vyčerpají. Životní prostředí se stalo velmi nevhodným pro tivot. Řekl jsem teď něco nového ? Už jsme to slyšeli tolikrát, že si danou skutečnost ani neuvědomujeme; zvykli jsme si na ni. Přestali jsme si všímat, co se kolem nás děje, a právě tímto způsobem se nám vědomí otupí a ponoří se do snu. Víme, že je životní prostředí znečištěné, ale my přece žijeme, tak co má být... To je stejné, jako bychom se řítili v drahém autě (organismus je nám přece také drahý) po kamenité cestě s výmoly a nijak bychom je nešetřili. Hlavně že jede. Podle posledních vědeckých údajů (i věda má své plusy) lidský organismus vynakládá 80 procent vnitřních zdrojů jen na zajištění vlastní existence. (Uvedená procenta jsou spíše nižší.) To je velmi varovný signál. Je také znepokojující, že téměř nikde se nehovoří o znečištění prostředí v místnostech. Vlastně na tom není nic divného, protože tímto způsobem funguje systém. Potřebuje, aby lidé otupěli a skutečně důležité problémy přestali vnímat. Proč dokola slyšíme jen o výfukových plynech, kouři z komínů a smogu ve velkých městech, zatímco oblečení, obuv, nádobí, a dokonce dětské hračky, jež se vyrábějí z agresivní syntetické látky, nikoho netrápí ? Důvodem je to, že systém nepotřebuje zdravé elementy. Součásti systému musí existovat na hranici zdraví a nemoci, aby správně fungovaly, ale zároveň neměly nadbytek energie. Šroubek, u nějž se objeví nadbytečná energie, se uvolní a obvykle z mechanismu vypadne. To nelze připustit. Kdyby všechny vypadly, systém 127

se rozpadne. (Samozřejmé že všichni lidé se nechtějí ze systému vymanit, protože prostě nechápou, že je ovládá. Proto říkám, že systém ovlivňováni reality není pro všechny.) Je zajímavé, že destruktivní chování systému se projevuje nenápadně a skrytě. Předstírá (dokonce s úspěchem), že pečuje o všeobecné zdraví a vysokou životní úroveň. Ve skutečnosti naše zdraví absolutně nikoho nezajímá. Všechno jsou jen hezká slova, ale je to jen zástěrka, jak odpoutat pozornost. Ve skutečnosti výfukové plyny a ostatní emise nepůsobí na lidský organismus natolik významně a ničivě jako vzduch v místnostech. Městský člověk tráví v uzavřené místnosti devadesát procent svého života, možná i více. (Výhodu má ten, kdo pracuje venku na čerstvém vzduchu.) Nakolik je důležité, co dýcháme, můžeme posoudit také podle fakta, že člověk denně spotřebuje přibližně tři kilogramy vody a potravy, ale vzduchu více než dvacet kilogramů. Veškerý vdechovaný vzduch přichází v plicích do bezprostředního kontaktu s krví. Co obsahuje vzduch v místnostech ? Je to neviditelný rozptýlený prach, drobné částice, roztoče, aerosol, výpary barev a laků, domácích chemických prostředků (rovněž z věcí čištěných chemicky), PVC podlah, krytin a nejrůznějších umělých hmot, jimiž jsou v současné době místnosti přeplněny. Dokonce i tvrdé kovy mají typický zápach. Jejich molekuly se odpařují stejně jako molekuly tekutin. Umělé hmoty i ostatní chemické látky se vypařují velmi intenzivně. Který omezenec mohl prohlásit, že zápach agresivních umělých hmot není škodlivý ? Jak z nich mohou vyrábět oblečení, obuv a dětské hračky ? Rád bych věděl, kdo začal vyrábět obaly na DVD z plastů. Všechny tyto výpary vyvolávají bolesti hlavy, únavu, podráždění, bezdůvodný neklid, alergii a depresi. Snižují pracovní výkonnost, zpomalují myšlení a způsobují předčasné stárnutí. Venku se prach a mikroorganismy rozpadají, ale v místnosti se naopak hromadí a množí. Uvnitř je vzduch desetkrát nebo stokrát jedovatější než venku, dokonce i ve velkém městě. V uzavřeném prostoru je vzduch nejen toxický, ale je také mrtvý. Co se tím rozumí ? Přibližně totéž, co představuje mrtvá voda. Živý vzduch obsahuje záporně nabité ionty. Jsou to atomy, které získaly elektron. Takovýto vzduch můžeme dýchat na horách, u moře, poblíž vodopádů nebo v lese. Jestliže ve vzduchu převládají kladné ionty, 128

jehož atomy elektron ztratily, je nejen mrtvý, ale doslova agresivní. Volné radikály odebírají buňkám energii a urychlují stárnutí organismu. Naopak antioxidanty energii dodávají a omlazují. Jak víme, po bouřce se nám dýchá velmi dobře. Velká koncentrace záporných iontů způsobuje, že vzduch je svěží a doslova živý. Ionizovaný kyslík se lépe vstřebává, což kromě všeho ostatního zmenšuje riziko vzniku rakoviny. Živý vzduch snižuje únavu a vyčerpání, upravuje spánek, zvyšuje aktivitu organismu, duševní i fyzickou kondici a také potenci včetně sexuální touhy. Mrtvý vzduch naopak snižuje životní tonus i rychlost myšlení, vyvolává nervozitu a depresivní stavy. Má negativní vliv na potenci, ale bývá také příčinou potratů. Tlumí vědomí člověka, jenž žije jako ve snu a jedná automaticky. A to právě systém potřebuje. První ionizátory vzduchu vznikly v první polovině dvacátého stolení a vytvořil je ruský vědec Alexandr Leonidovič Čiževský. 36 Jako první dokázal, že negativně nabité částice mají ozdravný a omlazující účinek. Jedna z příčin uvedeného efektu spočívá v tom, že vnější vrstvu krevních elementů tvoří elektricky nabitá membrána, díky níž se krvinky navzájem odpuzují. Při snížení záporného náboje se začnou shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Průtok krve se zhoršuje, postupně se narušuje její funkce, což má za následek pokles energie v organismu a vznik dalších patologických poruch. Všechny tělní buňky se podobají akumulátoru, protože vyžadují neustálé dobíjení. Buňky jsou aktivovány negativními ionty, jež vlastně představují antioxidanty. lonty pronikají plícemi do krve, která je roznáší po celém organismu, a tak se obnovuje záporný náboj buněk. V konečném výsledku se aktivují výměnné procesy, energie v těle stoupá a organismus oživne jako lampička s novou baterií. Pokud je vzduch mrtvý, elektrický náboj buněk klesá, jejich metabolismus se zpomaluje, a v důsledku toho vzniká řada nejrůznějších nemocí. V dnešní době existuje mnoho typů ionizátorů, které vzduch čistí a zároveň jej oživují. Princip čištění je velmi jednoduchý. Poletující mikročástice přitahují záporně nabité ionty a usazují se na zemi. Tímto způsobem se čistí vzduch v celé místnosti, jen je nutné ji častěji uklízet. 36

Alexandr Leonidovič Čiževský (1897-1964). ruský vědec, biofyzik, filozof a básník, zakladatel vesmírné biologie, heliobiologie atd. pozn. překl. 129

Ionizátory také produkují ozon, ale v nízké koncentraci. Ve skutečnosti je ozon velmi silné oxidační činidlo a způsobuje v těle tvorbu volných radikálů, avšak v malých dávkách organismu prospívá. Neutralizuje chemické sloučeniny a má vynikající dezinfekční účinky, protože ničí mikroorganismy. Alexandr Čiževský při svých prvních pokusech zpozoroval, že živý vzduch zpomaluje stárnutí pokusných krys a prodlužuje jim život až o čtyřicet procent. Přitom zvířata, jež pobývala v místnosti, kde nebyly žádné negativní ionty, rychle hynula. Čiževský o tom napsal: „Během své čtyřicetileté pracovní praxe v ionizované atmosféře jsme ani jednou nezaznamenali negativní vliv tohoto vzduchu. Nikdo z našich spolupracovníků nebyl svědkem žádného onemocnění ani špatného zdravotního stavu v důsledku vdechování záporných iontů. Speciální kontroly a vyšetření lidí i zvířat, které jsme prováděli, nevyvrátily přesvědčení, že ionty záporné polarity i ve větších koncentracích snáší všichni dobře a bez zdravotních problémů." Během nesčíslných kontrol to potvrdily také lékařské instituty. Lékaři museli uznat fakt, že negativní ionty mají všestranné léčivé účinky, zatímco jejich nedostatek může mít za následek katastrofu. V roce 1938 Alexandr Čiževský napsal, že nebude dlouho trvat a ionizace vzduchu ve veřejných a v obytných prostorách se stane samozřejmostí stejně jako osvětlení, regulování teploty nebo vlhkosti. Jak byl naivní ! Místo toho Čiževského sebrali a zavřeli do vězení. To se dalo čekat. Systém vždy neutralizuje nebo odstraňuje toho, kdo mu překáží. To však ani trochu nevadilo vedení bývalého Sovětského svazu a ještě za dob Stalina používalo ionizátory k vlastnímu ozdravení. Například L. I. Brežněv nařídil, aby všechny místnosti včetně chat vládnoucího aparátu byly vybaveny ionizátory. Možná, že právě proto mohli vládnout Rusku až do vysokého stáří. Vedení státu sice chápalo význam ionizátorů, avšak vůbec nepodporovalo jejich propagaci ani jejich rozšíření. Systém to nedovoloval tehdy a neumožňuje to ani dnes. To neznamená, že oblíbenci kyvadel si nic neuvědomují nebo nechápou. Naopak představují nejbdělejší elementy matrixu. Ale favorité zpravidla nemohou svobodně projevit svou vůli, protože se podřizují zájmům systému. Nepomohla ani skutečnost, že při použití ionizátoru výrazně vzrostla efektivnost v rostlinné i živočišné výrobě. Hlavní překážku pro široké rozšíření myšlenky všeobecné ionizace představoval vedlejší účinek živého vzduchu na lidi - ozdravení a větší 130

uvědomělost. A to systém vůbec nepotřebuje. Zdánlivě není důvod, proč by se ionizátory neměly vybavit alespoň nemocnice, zejména tam, kde leží nemocní s poruchami srdce, rakovinou, plicním onemocněním nebo nedonošené děti, kteří potřebují živý vzduch ze všeho nejvíce, nebo také výrobní haly, provozovny s elektronickým vybavením a ponorky. Vždyť tam pracují živí lidé a pracují do úmoru. V době Karibské krize37 se museli sovětští námořníci asi tři měsíce plavit ve vodách Sargasového moře, v němž je teplota vody asi třicet stupňů, a tudíž v prostorách ponorky neklesla teplota níže než na padesát až sedmdesát stupňů. Představte si, jak je lidský organismus odolný. Námořníci to vydrželi, ale o kolik let během těch tří měsíců zestárli ? O deset nebo dvacet ? Zajímalo by mne, jestli jsou ionizátory alespoň v kosmických lodích. Nebo si kosmonauti také chtějí vyzkoušet, jak je jejich organismus odolný ? Kvůli takovémuto pokusu nemusíme létat do vesmíru ani se potápět do hlubin v ponorce přeplněné elektronikou. Všimli jste si, že když vycházíte z kina nebo divadla, bolí vás hlava nebo cítíte úzkost ? To vůbec není z přemíry informací. V uzavřených prostorách s umělou ventilací a při shluku většího počtu lidí záporné ionty ve vzduchu prakticky nejsou. Lidé vydechují jen nadbytek kladných iontů. Negativní ionty rovněž ničí ventilační systémy a klimatizace. Sauna s elektrickým vytápěním (na rozdíl od sauny s kamny na dřevo) místo odpočinku a relaxace vyvolává opačné účinky. To jste nevěděli ? Klimatizovaná nákupní centra, haly s počítači, pracoviště s kancelářskou technikou, restaurace rychlého občerstvení, metro a mnoho dalších prostor, kde se nachází mnoho lidí a techniky, jsou místa, ve kterých dýcháme mrtvý vzduch. Nikoho však nenapadne, aby do těchto místností umístil ionizátory. Lidé by se tam cítili lépe a rádi by se znovu vraceli, ale majitelé uvedených podniků to prostě nevědí. Avšak nedostatečná informovanost je výhodná pro naprogramovaný systém, a to je také důvod všeobecné neznalosti. Mrtvý vzduch v místnosti se neprojevuje tím. že tam lidé omdlévají nebo se dusí. Příznaky jsou zpravidla nevýrazné, a proto si jich ani nevšimneme. Rezervy organismu jsou velké, ale proč jimi plýtvat ? Vždyť následky otravy mrtvým vzduchem mohou být velmi vážné. 37

Mezinárodní politická krize, která vypukla v roce 1962 v důsledku umístění sovětských raket na Kubu - pozn. překl. 131

Raymond Chandler ve svých chicagských detektivkách popisuje, jak suchý horký vítr. jenž je v letním období typický pro toto město, způsobuje, že ovzduší v Chicagu doslova elektrizuje, a proto jsou lidé neklidní a podráždění. Tento vítr je přesycen kladnými ionty. Podobné větry se stejným účinkem na lidi se vyskytují i v jiných městech. Fred Sojka a Alan Edmonds ve své knize Efekt iontů píšou, že symptomy popsané lidmi, kteří prodělali otravu kladnými ionty, se podobají příznakům, s nimiž se nemocní obracejí na lékaře, psychiatry nebo psychology a stěžují si na neurózu s projevy psychické lability. Tím se rozumí nespavost, bezdůvodná úzkost, deprese, neustálé nachlazení, podrážděnost, náhlá panika, záchvaty absurdní nerozhodnosti a nejistoty. Elektrické systémy, vytápění, ventilace a klimatizace v automobilech rovněž ničí živé záporné ionty. Během jízdy se třením vzduchu vytváří na karoserii kladný náboj, jenž přitahuje k sobě záporné ionty, a řidič je tak předávkován kladnými. Jelikož zvýšená koncentrace kladných iontů snižuje aktivitu a pozornost, můžete sami posoudit, jaký vliv to má na pravděpodobnost vzniku havárie. Statistika, kterou provádí dopravní policie v některých zemích, uvádí, že když fouká vítr z pevniny, počet havárií dvojnásobně vzroste. Proč ? Kontinentální vítr na rozdíl od mořského přináší zvýšenou koncentraci kladných iontů. Děti během dlouhé jízdy autem zlobí a manželky se hádají, zejména v zimním období, kdy jsou okna automobilu zpravidla zavřená. Tak proč si nevybavíme auto ionizátorem ? Vždyť je to tak jednoduché ! Avšak člověk obvykle uvažuje jinak nebo vůbec o tom nepřemýšlí. Je příliš lenivý cokoli udělat, přestože je to pro jeho dobro. V letadlech je stejná situace: umělá ventilace, vytápění a tření vzduchu, čímž vzniká nadbytek kladných iontů. Tomu nikdo nevěnuje pozornost, ale všichni protestují, jakmile slyší znepokojující předpovědi o ekologii nebo zdravém stravování. Pod pojmem ekologie musíme chápat nejen to, co má vztah k životnímu prostředí. Už jsme se měli dávno starat o vnitřní ekologii, tedy očistu svého organismu, protože čistota má velký význam. A přesto si to mnoho lidí stále neuvědomuje. Ruský vědec Vjačeslav Michajlovič Bronnikov se kromě jiného zabývá problematikou ekologie ducha. Ideologie a cíl transurfingu souhlasí s myšlenkami a názory Bronnikova: vytvoření uvědomělého člověka. Musíme pochopit, že člověk rozumný neboli 132

Homo sapiens je už naší minulostí. Budoucnost představuje člověk uvědomělý, jenž se probudil ze snění. Loutka ovládaná systémem nemá budoucnost. Do dvacátého století bylo všechno přírodní, zato nyní je všechno syntetické. Životní prostředí se zcela zásadně změnilo, ale změnila se také jeho pravidla. Cožpak si to nikdo neuvědomuje ? Místo abych posuzoval složitější otázky ovlivňování reality, musím vysvětlovat základní věci, bez nichž se nepohneme dále. Existují různé druhy ionizátorů vzduchu: do velkých místností, stolní, do automobilů nebo osobní, které se mohou pověsit na krk. Můžeme si je obstarat ve specializovaných prodejnách nebo objednat přes internet. Při výběru přístroje musíme vycházet z toho, kam jej chceme umístit a na jakou rozlohu je určen. Zvláštní pozornost musíme věnovat jeho produkci ozonu, jež by měla být minimální. Jestliže v technické dokumentaci není o ozonu žádná zmínka, takový přístroj si raději nekupujte. Všichni výrobci nepečují o naše zdraví, proto musíme hledat takové, kteří berou svou práci vážně a odpovědně. Používám ionizátor Super Plus Turbo ruské výroby. Vybral jsem si jej z několika důvodů: 1. Tento přístroj byl vyvinut na doporučení odborníků. 2. V technické dokumentaci je uvedeno, že produkce ozonu nepřevyšuje hygienické normy. 3. Vzduch je ionizován v koncentracích, které odpovídají přírodním podmínkám. 4. Účinnost filtrace vzduchu je až 95procentní. U ionizátoru je důležitá také jeho údržba. Kazetu přístroje s deskami, kde se prachové částice zachytí, musíme jednou týdně omýt mýdlovou vodou, potom důkladně opláchnout a několik hodin sušit. Provoz ionizátoru musí být vhodný pro celodenní použití. Jestliže k němu přiblížíme dlaň, ucítíme iontový vítr, přestože pracuje bez ventilátoru. Vůně živého vzduchu se zpočátku zdá nezvyklá. Musíme si na ni zvyknout, ale časem ji přestaneme vnímat. Jakmile ionizátor začne šelestit, je nutné filtrační kazetu opláchnout. Než ji vložíme zpět do přístroje, musíme ji důkladně osušit. Ionizátor můžeme použít také jako aromatickou lampu. K tomuto účelu je ideální, protože v běžných lampách se éterické oleje zahřívají, což se negativně projevuje na kvalitě jejich působení. Tuhý polštářek do odpařovače proti komárům připevníme k ionizátoru a nakapeme na něj pět až sedm kapek nějakého éterického oleje. Tímto způsobem se zvýší příznivý účinek živého vzduchu. Zároveň si vytvoříme příjemnou náladu, odstraníme únavu nebo depresi 133

a zlepšíme pracovní výkonnost. Byl jsem překvapen výběrem ionizátoru Super Plus Turbo. Také mne zarazil váš názor, že na vůni ionizovaného vzduchu si musíme zvyknout. Vždyť tento zápach zabíjí vše živé. O uvedeném přístroji jsem našel na internetu negativní informace... Odkazujete se na internetové stránky konkurenčního výrobce, na nichž v podstatě nemohou být objektivní informace. Pach ozonu lze snadno zaměnit s vůní záporných iontů. Člověk může ucítit ozon i ve velmi nízké koncentraci. V místnostech obvykle není ani ozon, ani záporné ionty. Když však začne pracovat ionizátor, hned je ucítíme. Proto říkám, že si na vůni živého vzduchu musíme zvyknout. V přírodě činí koncentrace ozonu ve vzduchu tři až pět mikrogramů na metr krychlový. Maximálně přípustná koncentrace ozonu v místnostech je třicet mikrogramů na metr krychlový. Koncentrace ozonu ve vzdálenosti pět centimetrů od ionizátorů Super Plus Turbo není větší než čtrnáct mikrogramů na metr krychlový. Více informací najdete na webových stránkách výrobce. Abychom přežili v technokratickém prostředí, musíme si opatřit alternativní technická zařízení, která nám pomohou neutralizovat škodlivé působení civilizace. Co máme dělat, jestliže chceme žít normálně ? Nevyjmenoval jsem je zdaleka všechny. Ještě jsme se nedotkli například problému elektromagnetického smogu, přitom je to už realita, a to dost hrozivá. Sami si hledejte další informace o užitečných přístrojích, jež kompenzují to, čím nás ničí technokratická civilizace.

A znovu - vpřed do minulosti ! Když jsem uviděla vaši fotografii a uslyšela váš hlas, byla jsem v šoku. Kdysi jsem se zajímala o syrovou stravu a podobné věci. Vždy si všímám zevnějšku lidí, kteří nabádají ostatní ke zdravému způsobu života a odmítají všechny vymoženosti civilizace. Přiznám se, že na mne ani jeden z nich neudělal dobrý dojem. Vypadají dobře, ale jejich vzhled odpovídá věku. Nepůsobí jako mladí lidé (mají vrásky, pleš a jiné zjevné projevy stáří), to však nepřispívá k tomu, abych se chtěla řídit jejich radami. Proč by měl člověk přinášet takové oběti, jestliže vypadají stejně jako ten, kdo nezastává podobný způsob stravování ? Přestože říkají, že jejich vnitřní orgány jsou jako 134

u dvacetiletého, příliš tomu nevěřím, protože vnější vzhled je odrazem vnitřního stavu. Vaše fotografie a hlas (nejprve jsem si myslela, že text čte nějaký dvacetiletý mladík, a v žádném případě mne nenapadlo, že byste to mohl být vy) mne ohromily. Během doby, co znám transurfing, jsem přestala jíst maso, sladkosti a ostatní nezdravá jídla, ale poslední krok se mi zatím nepodařilo udělat... Díky vám jsem se rozhodla pokračovat... Ráda bych se ještě zeptala na jednu věc. Transurfing ještě nemá deset let, že ? Než jste se s ním seznámil, byl jste přívržencem syrové stravy a celkově zdravého způsobu života ? Položila jste mi zásadní otázku. Přibližně do dvaatřiceti let jsem pil, kouřil a jedl úplně všechno. Ani mne nenapadlo, abych se zamyslel nad tím, co jíst mohu, a co nemám; co je škodlivé, a co je zdravé. Organismus měl velké rezervy, proto se ještě neozýval a nedával o sobě vědět, že existuje. Je sice pravda, že jsem si někdy po obvyklé snídani (bílý chléb s máslem a salámem, smaženice a káva s mlékem) říkal, proč je mi tak těžko. V práci po běžném obědu jsem se jako hlupák opět divil: Proč se mi chce spát ? To už nebyla práce ani život, ale galeje a nepřetržité přemáhání. Organismus už důrazně vyžadoval, že se mu nechce pracovat, ale že musí odpočívat. K čemu je potom takový život ? Je zvláštní, že nejprve sebe nevnímáme odděleně od fyzického těla. Já - to jsem já se všemi svými myšlenkami a vnitřnostmi. Ale časem nás unavený organismus začne znepokojovat a v určitém okamžiku si s údivem uvědomíme, že už vůbec nejsme celistvý jedinec. Samostatně existuje naše psychika se všemi přáními i ambicemi a fyzické tělo s omezenými možnostmi, které ještě promarníme. Život skutečně velmi rychle uběhne a skončí. Jednou na začátku devadesátých let mi přišla do rukou kniha Gennadije Petroviče Malachova Očista těla a správná výživa,38 jež mne donutila, abych se nad sebou zamyslel. Díky ní jsem vykročil na cestu k prozření. Vlivem Malachovy knihy jsem začal postupně přidávat do svého jídelníčku celou řadu potravin. Od třiceti sedmi let jsem přešel na dělenou stravu a ve čtyřiceti jsem začal jíst syrové potraviny 38

Knihu ruského autora G. P Malachova Očista těla a správná výživa vydalo v roce 2005 nakladatelství Eugenika - pozn. překl. 135

(postupně, ne hned). Přechod na živou stravu mi trval asi patnáct let. Proč tak dlouho ? Protože jsem si velmi dlouhou dobu zcela neuvědomoval, jak je to důležité a potřebné. Nyní, když se ohlédnu zpět, je mi naprosto jasné, že kdybych se tehdy nerozhodl pro přírodní způsob stravování, nepoznal bych transurfing a zbytek svého života bych prožil těžce, úmorně a neúspěšně. Síla, která mne k tomu dovedla, by si vybrala někoho jiného, protože bych nic nechápal. Do vědomí, jež je zamlžené běžnou stravou, není možné vložit poznání. Spící rozum je může přijmout jako informace, soubor pravidel, ale nemůže je plně pochopit ani předat ostatním. Teď chápu, že čím více jsem se přiblížil způsobem stravování živé stravě, tím jasnější bylo moje vědomí. Jestliže se někdo z vás vydá stejnou cestou jako já a pak si znovu přečte knihu o transurfingu, objeví mnoho nového, co bylo ukryto mezi řádky. Živá strava přímo souvisí s jasným vědomím. Je velmi divné, že se dosud o tom nikde nemluví otevřeně a přesně. Můžete nazvat alespoň jednoho duchovního učitele, jenž jedl syrovou stravu ? Pokud vím, byl to jedině Ježíš Kristus (viz Evangelium Esejských). Nejsem v podstatě učitel, informace jen přijímám a dále je předávám, ale dané spojení jsem pochopil. Z toho vyplývá, že transurfing můžeme považovat v samotně ezoterice za ezoterický. (Podobně se učení Bronnikova nazývá netradiční v netradičním.) Od té doby, kdy jsem postupně nahradil mrtvou a syntetickou stravu živou, můj organismus, místo aby dále stárnul, naopak stále mládne a regeneruje. Proces stárnutí se otočil nazpět. Tím vyvracím ustálený názor, že stárnutí je neodvratné. Kvůli nerozvážnému mládí jistě proběhly v mém organismu nějaké změny, jež jsou takzvaně nezvratné, ale já o tom silně pochybuji, že jsou skutečně takové. Vidím sám na sobě, že se mnoho funkcí obnovilo, ale zatím nemohu dělat žádné definitivní závěry. Lidé, kteří propagují zdravý způsob života, ale vypadají úměrně svému věku, nemusí být zastánci živé stravy. Anebo začali příliš pozdě, kdy už hodně zestárli. Pod pojmem zdravý způsob života mohou lidé chápat zcela rozdílné věci. Samotní vitariáni často přehánějí svou zálibu a přesvědčení, a proto někdy nevypadají příliš zdravě, ale o tom si povíme později. Prosím, abyste mě nebrali jako učitele nebo odborníka v oblasti .

136

medicíny a zdraví, ani jako stoupence nějakého směru (včetně vitariánství v takové podobě, v jaké existuje). Já jen předávám získané poznatky a vědomosti, jež si ověřuji vlastními zkušenostmi. Sám jsem ještě v půli cesty. Záleží pouze na vás, zda je přijmete, nebo ne. Naslouchejte svému srdci. Je možné pomocí systému ovlivňování reality zlepšit svůj vzhled a vrátit mládí ? Je to možné, ale všechno záleží jen na tom, jak tyto poznatky použijete. Transurfing musíte posuzovat jako ucelenou nauku. Mnozí dávají přednost jen jedné jeho stránce, a to metafyzické, jež zahrnuje záměr a vizualizaci. Avšak jednostranný přístup je v daném případě nejméně účinný, zejména pokud jde o fyzické tělo. Nezapomínejte, že náš svět je duální a má dvě složky: hmotnou a nehmotnou. Proto nevystačíme jen s vizualizaci. Je nezbytný komplexní přístup, ale hlavní důraz musíme klást na fyzickou složku. Proces stárnutí probíhá dost jednoduše: váš zevnějšek odráží vaše zdraví. Mladí jste tak dlouho, dokud je nabitý energií váš akumulátor, tedy buňky. Zdraví přímo souvisí s čistotou organismu. Záleží na tom, co jíte a jak se stravujete. Energetický náboj buňky neboli její živost rovněž závisí na stupni živosti vaší stravy. Živá voda, vzduch a strava představují antioxidanty, které nabíjejí buňky energií a omlazují organismus. Mrtvá voda, vzduch a strava jsou volné radikály, které jim energetický náboj odebírají a urychlují proces stárnutí. To je hlavní, co musíme vědět. Skutečná pravda je vždy jednoduchá. Stejně se vyjádřil i ruský básník a spisovatel Kozma Prutkov, že co je jednoduché, pochopí všichni, a to, co je složité, nikdo nepotřebuje. Omlazení rovněž prospívá alkalické prostředí organismu, naopak kyselé urychluje stárnutí. Jak už jsem se zmiňoval, schopnost buněk vstřebávat kyslík se při zvýšení pH organismu třeba jen o 0,15 zvyšuje o 60 procent. Buňky doslova ožijí. Živá strava alkalizuje organismus. Mrtvá potrava, zejména živočišného původu, jej naopak okyseluje. Kromě toho v zásaditém prostředí nemohou žít paraziti, protože se dobře cítí jen v kyselém. Jestliže alkalické prostředí ještě podpoříme česnekem a pálivou paprikou, pak nezvaným hostům nezbývá nic jiného než utíkat, jinak zahynou. A to se samozřejmě projeví i na vnějším vzhledu - viditelně omládnou v obličeji. Ve východních zemích už dávno vědí, že kdo jí sušené meruňky a dýně, vypadá krásně. Proč ? Protože alkalizují organismus. Stejné 137

vlastnosti mají melouny, hrušky, okurky a čerstvá zelená nať z petržele, celeru nebo kopru. To všechno musíme jíst ve velkém množství v létě a v zimě rozinky a mořské řasy. Když si na trhu kupuji sušené meruňky, stařenky mi někdy radí, že pomáhají proti mnoha nemocím. Podle jejich návodu bych je měl tři hodiny vařit ve vodě a pak tento extrakt pít. Vždy se jen pro sebe pousměji - proto jsou tak vrásčité a nemocné, že si zvykly zabíjet živou stravu. Proč by se měly sušené meruňky vařit ? Stačí je na noc zalít živou vodou a ráno budeme mít vynikající nápoj, čerstvé sladké ovoce a v peckách chutná jádra. Vždyť léčivé účinky má především živé ovoce. Například čerstvé nebo sušené meruňky dobře alkalizují organismus, ale pokud z nich uděláme marmeládu nebo kompot, změní se v silné oxidační činidlo. V Himálajích žije kmen Hunzů, jehož příslušníci se vyznačují dlouhověkostí. Průměrná délka jejich života činí 110 až 120 let. Starci jsou čilí a aktivní a ženy rodí do 65 let. Sousední kmeny, jež mají stejné životní podmínky, zpravidla v 65 letech umírají. Tyto kmeny se liší pouze ve způsobu stravování. Přirozená strava Hunzů je bohatá na meruňky, v létě je užívají čerstvé a v zimě sušené. Kompoty s cukrem z nich nevaří. Hunzové jedí především živé ovoce a zeleninu, naklíčené obiloviny a luštěniny, ovčí sýr a někdy maso. Jakmile začnete konzumovat převážně přírodní živou stravu a vyloučíte ze svého jídelníčku veškeré stimulátory a relaxanty včetně čaje a kávy, pak se změny, které uvidíte v zrcadle, projeví velmi rychle. Zejména se vám to odrazí v očích. Jasný a zářivý pohled vám přidá i mladistvý vzhled: mimo jiné udělá větší dojem než vyhlazení vrásek. Proč se to děje ? Určitě jste si všimla, že člověk, jenž hodné pije alkohol, má kalné oči. To je příznak maximálně zatíženého organismu, jehož energetika je velmi oslabená. Energie mu z očí prakticky vůbec nevyzařuje, protože kyvadlo mu ji odsává velmi intenzivně. To je poslední stadium (pokud samozřejmě nepočítáme silné drogy). U lidí, kteří pijí alkohol s mírou, je situace lepší, ale v mnohém velmi podobná. Oči také nemají zcela jasné. Kdo vůbec nepije alkohol, ale konzumuje mrtvou stravu, kouří, pije kávu nebo čaj, má rovněž oči zamlžené. Jsou to různá stadia a rozdílné dávky, ale podstata je všude stejná: zanesení organismu škodlivinami, blokování energetických proudů, nekonečné úvěry a splácení dluhů. Co se stane, když přestaneme přijímat stimulátory, relaxanty a mrtvou stravu ? 138

Organismus se postupně začne očišťovat a kyvadla jej přestanou ovládat. Energie se obnovuje, začíná volně proudit a také vyzařovat z očí. Ty pak doslova září vnitřním světlem. (Musím udělat jednu poznámku. Prudký přechod z mrtvé stravy na čistě syrovou potravu nedoporučuji. O důvodech si povíme později. Pro očistu očí postačí omezit alespoň stimulátory a změnit jídelníček, aby převážně obsahoval živou stravu.) Další důležitou podmínkou pro příjemný vzhled a dlouhověkost je pohyb. Znovu opakuji jeden neúprosný zákon: Tam, kde neprobíhá rozvoj, nastupuje degradace. Jestliže jsme se zastavili ve svém rozvoji, tento stav nezůstane stejný, a my naopak nevyhnutelně začneme degradovat. Tak je uspořádán život: ve své podstatě představuje neustálý pohyb a boj o přežití. Proto se musíme pohybovat a musíme to dělat vědomé. Půl hodiny pěší chůze do práce místo jízdy v dopravním prostředku představuje pro tělo skutečný dárek. Pohyb je důležitý nejméně ze dvou příčin: jednak aktivuje látkovou výměnu a očistu organismu a také udržuje tonus svalové i kostní tkáně. Například jestliže člověk bude pobývat měsíc ve vesmíru, kde nemusí překonávat zemskou přitažlivost ani fyzickou zátěž, všechny jeho svaly a kosti zatrofují natolik, že po návratu na Zemi bude sebemenší pád hrozit zlomeninou. Pohyb na nohou je pro nedostatek sil nemyslitelný. Z tohoto důvodu kosmonauti věnují mnoho pozornosti fyzickým cvičením. Tudíž zatímco se pohybujete, běžíte od stáří a nemocí jako na běžicím pásu, ale jakmile se zastavíte, běžicí pás vás táhne zpět. To je nutné si pamatovat. A nyní jsme konečně dospěli k metafyzické části ovlivňování reality. Abychom proces stárnutí obrátili nazpět, musíme si přeprogramovat nadvědomí. Dané téma je velmi obtížné pro pochopení. Mám-li to říci stručně, člověk má vědomí, podvědomí a nadvědomí. Vědomí člověka se nachází v materiálním prostoru to je jeho rozum. Podvědomí se rozkládá v meziprostoru - bardó neboli mezistav39 a řídí všechny životně důležité funkce: sem patří všechny nepodmíněné reflexy, dýchání, krevní oběh, zažívání atd. Nadvědomí se nachází v prostoru variant. Představuje takzvaný prototyp člověka, jeho vzor, podle nějž je vytvořen. Tam jsou uloženy informace, jak dotyčný člověk vypadá a jak rychle stárne. A tento program potřebujeme upravit. 39

Bardó je tibetský termín pro označení mezíbytí - pozn. překl. 139

Je to vůbec možné ? Zajisté. Člověk jej chtě nechtě v průběhu života řídí stále. Nadvědomí je projekt člověka, v němž se nachází jeho pohled na svět, vnímání světa i sebe sama a mnohé další. Jsou v něm zapsá ny informace typu: jsem dobrý nebo špatný, úspěšný nebo smolař, jsem zdravý nebo nemocný, bohatý či chudý, krásný nebo šereda, mladý či starý. Všechno se postupem času v závislosti na mnoha faktorech mění. Tento mentální vzor můžete změnit záměrně. Samozřejmě že to není jednoduché, ale je to zcela reálné. Není snadné přetvořit vlastní šablonu, protože tomu brání stereotypy rozumu a vliv společnosti, například že všichni mají rychle stárnout a v určitém věku umírat. Dá se říci, že přeměna funguje na principu víra tvá tě uzdravila. Není lehké věřit na zázrak, jestliže všichni kolem tvrdí, že to není možné. Avšak v transurfingu se víra jako způsob dosažení cíle nebere v úvahu. K tomu slouží jiný nástroj, a tím je záměr. Je nutné fixovat svou pozornost na cíl. Co musíte konkrétně udělat ? Omlazení musíte přijmout jako jeden ze svých cílů. Pro tuto myšlenku je nutné doslova vzplanout, musí vámi prostoupit. Stojí to za to, vždyť brzy se před očima všech ostatních viditelně změníte. Abyste se plně soustředila na cíl, musíte pověsit záměr, jak se říká v naší terminogii, na háčky. Jako háček mohou posloužit následující rituály, z nichž první dva už samy o sobě přímo fyzicky působí na zdraví a vnější vzhled. Sklenice vody. Pokaždé když pijete vodu, nabíjejte ji myšlenkou: Můj organismus se čistí, regeneruje a mládne. Vsazené škodliviny a toxiny se z organismu vylučují a ten konečně dýchá snadno a volně. Všechny funkce se obnovují a normalizují. Všechny orgány se čistí a obnovují. Všechno se upravuje do normálního stavu. Mám výborné zdraví a silnou energetiku. Zdraví se odráží na zevnějšku. Vypadám mladě a přitažlivě. Můžete ještě doplnit: Děkuji ti, moje drahá vodo, za to, že jsi taká živá, léčivá a čistá, a za to, že mi pomáháš. Stejným způsobem můžete nabíjet i potravu. Umývání. Každý večer před spaním se musíte mýt odstátou vodou, v níž se vyluhoval šungit. Účinek můžete zesílit tím, že do nádoby vložíte kromě kamenů také šungitovou pyramidu. Efekt bude ještě zjevnější, jestliže místo pyramidy použijete aqvadisk určený pro vany. Umývat se musíte s myšlenkou: Toto je léčivá voda. Moje kůže regeneruje a vyhlazuje se. Mám kůži zdravou, hladkou, pružnou a svěží. Každým dnem jsem krásnější a krásnější. 140

Vypadám mladě a přitažlivě. Nesmíte použít zápornou předponu ne. Formulace myšlenky musí být optimistická, nesmí obsahovat žádná nechtěná slova, například aby se vám vyhladily vrásky a podobně. Vůbec se o tom nezmiňujte. Po mytí se nemusíte utírat. Nechejte vodu uschnout, aby se zadaný program upevnil. Zrcadlo. Pokaždé když přistupujete k zrcadlu, nevšímejte si svých nedostatků, ale soustřeďte se jen na své přednosti a konstatujte zlepšení. Potvrzujte si myšlenku: Každým dnem jsem stále krásnější a krásnější. Mám výborné zdraví a silnou energetiku. Zdraví se mi odráží na zevnějšku. Vypadám mladě a přitažlivě. Mám zářivé oči. V očích mi září moje krásná duše. Jsem okouzlující osobnost. Jsem zářící bytost. Takovým způsobem, když působíte současně z fyzické i metafyzické strany duálního zrcadla, dosáhnete velmi působivých výsledků. Všechno opravdu funguje, mám to vyzkoušené, tudíž co se týče nemožnosti podobných zázraků, můžete být klidná. Šťastnou cestu do minulosti !

Proces stárnutí je možné zvrátit

.

Často dostávám dopisy, v nichž mi kladou stejné otázky. Je možné si pomocí ovlivňování reality uchovat mládí, navrátit zdraví, zlepšit svůj vzhled a zvýšit životní tonus ? Co vy sám děláte v tomto směru ? Jak se stravujete a jaká cvičení provádíte ?" V knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti jsem otázky zdraví a energie už probíral, ale musím se k nim vždy znovu vracet, protože jsou stále aktuální. Čtenáře, kterým ještě nebylo třicet pět let nebo možná ani ne třicet, nemusí tento problém vůbec zajímat. Avšak dříve nebo později mládí skončí a při pohledu na svou tělesnou schránku pak mohou jen smutně konstatovat, že se jim objevila celulitida nebo vyrostlo břicho... Někomu se možná opět zdá, že to nemá nic společného se systémem ovlivňování reality. To však vůbec není pravda. Všechno, co se týká zdraví a energie, představuje jednu z jeho nejdůležitějších součástí, protože bez dostatečného množství volné energie není ovlivňování reality v podstatě možné. Jak se stravuji nebo cvičím, není důležité. Každý člověk má své zvláštnosti, chutě, záliby a priority, proto není nutné, aby existoval jednotný postup. O vlastních přednostech budu mluvit jen pro vaši představu, čeho jsem dosáhl. Jednou za pár let se setkávám se svými bývalými spolužáky. 141

Pokaždé žasnu, jak mladě vypadali kdysi a jak teď zestárli. Oni jsou naopak překvapeni tím, že jsem se vůbec nezměnil. Samozřejmě na mne dorážejí, jak se mi to podařilo. Odpovídám jim, že používám přírodní kosmetiku a konzumuji pouze přírodní stravu, ale oni nechápou, o čem hovořím. Přestože je to paradox (i když ve světě kyvadel to je spíš zákonitost), v současné době jsou lidé velmi málo informovaní o tom, co jim ničí krásu i zdraví a bere energii. Znovu opakuji neúprosný zákon: Tam, kde neprobíhá rozvoj, nastupuje degradace. To znamená, že od chvíle, kdy vaše tělo vyrostlo a dospělo, začíná proces jeho degradace. Pokud chrámu duše nevěnujete pozornost, velmi rychle se změní ve zříceninu. Může se vám zdát, že proces stárnutí neprobíhá rychle, protože se vidíte každý den a změny jsou téměř nepatrné. Ale podívejte se na ostatní, jak rychle stárnou. Například filmoví nebo divadelní herci, které jste viděli nedávno, se v současné době také velmi změnili. Pochybuji, že byste si přáli brzy zestárnout. Někdo může namítnout, že takový je přece život a není možné změnit, co je nevyhnutelné. Je nutné se s tím smířit a přijmout to. Já osobně se nechci s ničím smiřovat, ale zejména nehodlám poslouchat mylné úvahy hlupáků. Nevědomost spočívá v tom, že lidé, přestože jsou vzdělaní, nechápou základní principy zdravého způsobu života. Samozřejmě že všichni vědí, že pít a kouřit je škodlivé a ovoce i zelenina jsou zdraví prospěšné, ale tím jsou všechny znalosti prakticky vyčerpané. Nevědomost, jež obvykle triumfuje, považuje přírodní stravu za dietu a zavrhuje ji jako hloupý vrtoch. Co to ledy ve skutečnosti je ? Je to nesmysl nebo způsob stravování lidí třetího tisíciletí ? Pro mne to už není otázka, jelikož výsledek vidím přímo na svém obličeji. Vitariánství je založeno na tom, že lidé konzumují jen tepelně a chemicky neupravenou stravu. Nepleťte si to s vegetariánstvím, které podle mého názoru může při nedostatečných zkušenostech vážně poškodit zdraví. Nebudu znovu opakovat a vysvětlovat, proč je nutná přírodní strava a co nám dává. Všechno jsem podrobně popsal v knize Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. Uvedu jen jednoduchou podobnost. Lidský organismus se podobá baterii - žije, dokud se nevybije. Jestliže konzumujeme tepelně upravenou stravu, náboj se vyčerpá velmi rychle, ale pokud náš jídelníček tvoří jen živé potraviny, napětí v baterii téměř neklesá. Představme si, že máme lampičku, kterou .

142

málokdy rozsvěcujeme. Baterie v ní vydrží i několik roků, ale když ji necháme stále svítit, dobře víme, co se stane. Avšak naši baterii nelze vyměnit. V případě, že se vybije, jen tiše zhasneme. Co je možné zařadit do jídelníčku přírodního stravování ? To je velmi jednoduché: všechno, co je možné jíst v syrovém stavu. Jestliže potravina není bez tepelného zpracování chutná nebo se nedá jíst, nepoužívejte ji. Například maso je v syrovém stavu protivné. Kromě toho v sobě nese destruktivní program, jenž vede k našemu sebezničení. Představuje mrtvolu bytosti, jež byla živá a uvědomovala si, že ji zabíjejí. Myšlenka na smrt se uložila do jejího těla jako program. Nyní uvedu, co konkrétně obsahuje můj jídelníček. Je to především čerstvá zelenina a ovoce, mořské řasy, chaluhy, ovesný zkysaný kvas, mořské plody (mořské hřebenatky, krevety, kalamáry, někdy kousek osolené nebo mražené ryby a kaviár), mandle, vlašské a piniové ořechy (s menším množstvím sezamové chalvy), vaječné žloutky, nesolené kysané zelí, černé rozinky, datle, sušené meruňky, někdy čokoláda (která obsahuje více než 70 procent kakaa), vzácně máslo a tvrdý sýr. Jedinou tepelně zpracovanou potravinu, kterou si dovolím, je celozrnný chléb bez droždí z prorostlé pšenice, ale jen v malém množství. To je všechno, ale podvýživou netrpím. Není to zcela čisté vitariánství, které je založeno na konzumaci potravin pouze rostlinného původu, ale mně zatím takovýto jídelníček zcela vyhovuje. Každý člověk dává přednost něčemu jinému. Ještě pár drobností: nekombinuji jídla, jež k sobě nepatří, například ovoce hned nejím po mořských plodech. Do salátu vždy přidávám lžíci přírodního jablečného octa nebo citronové šťávy (dobře čistí celý organismus) a malou lžičku ostropestřece (regenerují se jaterní buňky). Místo slunečnicového nebo olivového oleje používám jen olej z ostropestřece, laskavce, piniový nebo lněný (čistí krevní cévy). Místo cukru sladím medem. Nepiji kávu a čaj, ale výluh z bylin, které zaliji živou vodou a nechám vyluhovat (mochnu křovitou, vrbku úzkolistou, ibišek a jiné, které zpomalují proces stárnutí). Konzervované šťávy jsem nahradil čerstvě vymačkanými z ovoce nebo zeleniny. Místo obyčejné vody piji jen živou destilovanou, odstátou s kousky křemene a šungitu, elektricky aktivovanou vodu. Sůl, minerální vodu a sladké perlivé nápoje vůbec nekonzumuji. Nyní si něco povíme o mořských plodech. Určitě vás překvapilo, co všechno se dá jíst v syrovém stavu, a dokonce je to mnohem chutnější. Zpočátku je jejich chuť trochu nezvyklá, ale pokud budete 143

jíst syrové kalamáry a krevety jeden nebo dva měsíce a potom je zkusíte uvařit, pochopíte, jakou mrtvou a odpornou stravu jste dříve konzumovali. Bílkoviny ztrácejí vařením svou hodnotu a mnohem hůř se vstřebávají. Zatímco syrové mořské plody, zejména slávky a mořské hřebenatky, obsahují kromě bílkovin všechny potřebné vitaminy a minerály. I malá porce mořského koktejlu přinese organismu více užitku než kilogram tepelně zpracovaného masa se zeleninou. Samozřejmě musíme vědět, jak si mořský koktejl máme připravit. Vezmeme 200 až 300 gramů zmrazené směsi mořských plodů (koktejl lze udělat z různých druhů), pečlivě je propláchneme studenou vodou, pak je rozmrazíme (můžeme použít vlažnou vodu) a nakrájíme. Do směsi přidáme čerstvý kopr, univerzální čínské koření (nebo koření na salát Korejská mrkev) a šťávu z třetiny citronu. Směs koření si raději připravíme sami, protože do hotových kořenicích směsí se obvykle přidává sůl a glutamát sodný. Její složení je následující: sladká červená paprika, koriandr, zázvor, kurkuma neboli indický šafrán, česnek, pepř, muškátový oříšek, muškátový květ, hořčičná semena a cibule. Všechny složky používáme mleté. Do směsi dáváme dva díly červené papriky, ostatní koření po jednom dílu. Kdo má rád ostřejší chuť, může přidat kayenský pepř (chilli). Můžeme také přidat cibuli, česnek nebo křen, nesmíme jen solit a s ničím dál kombinovat včetně chleba. Potraviny musí být samozřejmě čerstvě zmrazené. Jestliže po rozmrazení cítíme nepříjemný zápach, už se nedají jíst. Při výběru krevet si všímáme jejich zbarvení. Syrové krevety mají šedobílou barvu, růžové jsou už vařené. Rovněž všechny druhy kalamářů nemůžeme jíst v syrovém stavu, protože jsou příliš tuhé. Měkčí jsou kalamáry menší. Stejným způsobem si můžeme připravit mořské ryby, jen je nesmíme rozmrazovat, jsou tak chutnější. Krájíme z nich takzvané hobliny, přirozeně je nesolíme, ale použijeme stejnou kořenicí směs. Avšak všechny ryby nemají v syrovém stavu příjemnou chuť. Ze široké nabídky je nejvhodnější losos (gorbuša a keta), makrela, vodnář dvoubarvý nebo huňáček severní. Pstruh a losos obecný či losos atlantský se uměle pěstují, a kdo ví, čím je krmí. Nemají špatnou chuť, ale raději je nekonzumuji. Sladkovodní ryby se v syrovém stavu jíst nesmí. V současné době za ekologicky čistou stravu můžeme považovat .

.

144

jedině mořské produkty. Ze všech rostlin jsou nejčistší mořské řasy. Mořskou řasu (Laminaria známá též pod názvem mořská kapusta) si musíme připravit (stejně jako všechno ostatní) sami, protože všichni normální lidé ji vaří. Nevím, proč to dělají. Možná proto, aby zničili všechno, co je v ní prospěšné. Jestliže neseženeme čerstvou mořskou řasu, můžeme použít sušenou. Recept na její přípravu naleznete v knize Ovlivňování reality XI. Mezi lidmi převládá názor, že se syrovými mořskými plody mohou otrávit nebo z nich získat střevní parazity. Mnohaleté zkušenosti mi potvrdily, že to není pravda. Samozřejmě že nesmíme experimentovat s exotickými druhy ryb a měkkýšů ani konzumovat syrové nebo sušené sladkovodní ryby. Používané potraviny musí být vždy čerstvé a bez jakéhokoli zápachu. V dnešní době se můžeme otrávit spíše mléčnými výrobky. Jestliže konzumujeme převážně živou stravu, pravidelné jíme česnek, pálivou papriku a křen. cizopasníky ve střevech určitě mít nebudeme. V případě, že podíl syrové rostlinné potravy je v jídelníčku malý, konzumaci syrových mořských plodů nedoporučuji, protože nemohu zaručit, že nehrozí nebezpečí nějaké nákazy. Do lidského těla se paraziti dostávají nejrůznějšími způsoby. Jejich vajíčka se mohou nacházet na předmětech denní potřeby, například na penězích, telefonních sluchátkách, držadlech v hromadných dopravních prostředcích, ve vzduchu - prostě všude. Takže syrové mořské plody nebo podání ruky se sympatickým člověkem vyjde nastejno. V každém případě musíme stále užívat protiparazitární prostředky, anebo budeme mít nezvané hosty. Podle mého je lepší jíst stravu, kterou paraziti nesnášejí, tedy živé potraviny, protože ti se cítí dobře a rozmnožují se v hnilobném prostředí, jež vzniká z mrtvé potravy. Z vajec (musí být bez prasklin a pečlivě umytá horkou vodou) má smysl používat jen syrové žloutky. Obavy z cholesterolu jsou naprosto zbytečné. Žloutek obsahuje cholesterol, jenž je pro organismus prospěšný. Takzvaný špatný cholesterol, jenž se usazuje na cévních stěnách, pochází z živočišných tuků a ze smažených potravin. Vaječný bílek je špatně stravitelný, a proto jej raději nejezte. Vařená nebo smažená vejce představují mrtvou stravu, která nemá žádnou hodnotu. Pokud se bojíte, že syrová vejce mohou být zdrojem salmonelózy, raději je z jídelníčku vyřaďte. Bez nich se obejdete. Vajíčka nestačí uvařit naměkko a natvrdo vařená vejce nemá smysl jíst. Jestliže se nebojíte, že onemocníte, pak vám nic nehrozí, protože funguje váš záměr, jenž vás před možnou 145

nákazou ochrání. Proč místo běžných nápojů je lepší pít bylinkový čaj ? Protože téměř všechny byliny, z nichž se připravuje čaj, jsou silné antioxidanty (zpomalují proces stárnutí). Například vrbovka úzkolistá je mnohem účinnější než zelený čaj. Bylinkový čaj je také chutnější než běžné nápoje, a čím je bylin více, tím lepší má chuť. Přirozeně jej sladíme medem. Řekl bych, že s kofeinem se žije dobře, ale bez něj ještě lépe. Jsme-li závislí na určitých stimulátorech nebo relaxantech, dostáváme se do moci kyvadel. Nejprve nám energii půjčí, ale potom si ji vyberou i s úroky. Tak to pokračuje celý život a je jasné, kdo prohraje. Kdo neužívá žádné stimulátory a relaxanty je naprosto čistý, jak říká ruský psycholog a spisovatel Viktor Pelevin.40 Jestliže k tomu přidáme také přírodní stravu, pak v organismu nastává naprostá harmonie, životní tonus se zvyšuje, vědomí se projasňuje a otvírá se nám přístup k prostoru variant. Prudce stoupá tvůrčí potenciál a také síla záměru neboli schopnost ovlivňovat realitu. Záleží však na vás, jestli to opravdu chcete. Já osobně se někdy i napiju nebo si zakouřím, ale uspokojení, jaké jsem z toho míval kdysi, už nemám. Proč ? Protože organismus je vyladěn na vyšší vibrace, kyvadla mě už neovládají ani mi nedávají energii, poněvadž fungují v nižších kmitočtech. Kdybych se vrátil k mrtvé stravě a začal pít i kouřit, měl bych z toho větší požitek, protože bych dostal svůj díl energetického úvěru. Ale já téměř ke všem druhům mrtvé potravy cítím odpor. Organismus si rychle zvykl na lepší stravu a vracet se k horšímu nechce. Rovněž mám velké pochybnosti o tom, že sklenička červeného vína denně prospívá zdraví. Spíše si to vymysleli lidé, kteří si víno rádi dopřejí. Ale alkohol vždy zůstane jedem, zejména pokud se pije každý den. Lékaři potvrdili, že mozek se vlivem alkoholu zmenšuje a degeneruje. Organismu prospívá spíše šťáva z granátových jablek, ale musí být čerstvě vymačkaná. Potřebujeme k tomu zralá granátová jablka, jež jsme nechali asi měsíc uležet, aby vyschla dužina, protože jinak by měla trpkou chuť. K lisování šťávy Viktor Pelevin jc současny ruský spisovatel, autor fantastických děl a obdivovatel východních nábožěnství - pozn. překl. 40 viz knihy J. Svitko - Přírodní léčba - Sedm zázraků přírody a Přírodní léčba - Recepty pro zdraví. Eugenika 2012 40 viz Egregory - Strážní andělé? A. Někrasov, 2005 40

146

je nejvhodnější ruční lis na ovoce. Šťávu můžeme vymačkat také ručně nebo pomocí speciálního mlýnku. Granátová jablka rozčtvrtíme a pomeleme. Získaná šťáva je velmi zdravá. Pokud má příliš kyselou nebo trpkou chuť, můžeme přidat trochu vody. Granátová šťáva jako antioxidant překonává všechno, co nám příroda nabízí. Co se týká mrazené zeleniny, bohužel ji v procesu výroby před zmrazením předvařují, a tudíž ji nemůžeme považovat za živou stravu. Přesto její výživné vlastnosti mnohonásobně předčí vařenou zeleninu, která zatěžuje organismus mrtvými anorganickými látkami. Proč ji tedy máme vařit ? Ze syrové zeleniny si můžeme připravit výborný salát, ale opakuji, jakmile ji spaříme, je mrtvá. Poslední rada: co musíme udělat, než začneme jíst. Některé národy před každým jídlem provádějí různé rituály, například věnují potravu Bohu, modlí se atd. Nemyslím si, že Bůh tyto obřady vyžaduje. Možná, že bude vhodnější nabíjet potravu energií záměru. Postavte si talíř s jídlem na stůl tak, abyste jej měli mezi dlaněmi, a vytvořte si mezi nimi energetické pole. Jestliže se vám nepodaří cítit toto pole fyzicky, představte si je alespoň ve fantazii. Potom řekněte nahlas nebo jen v duchu zformulovanou myšlenku. Může obsahovat všechny vaše záměry, které si přejete uskutečnit, například: Tato strava mne čistí a dodává mi všechno, co potřebuji. Můj organismus se čistí, regeneruje a mládne. Vypadám skvěle. Jsem zdravá, velmi inteligentní a mám mnoho energie. Snadno zvládám všechny problémy. Svou práci dělám výborně. Říkejte, co je pro vás nejdůležitější. Po pronesení myšlenky přeneste rukama pole, jež se mezi nimi vytvořilo, a vetřete je do břicha. Tímto způsobem si stravu nabijete energií záměru a nepochybujte o tom, že to bude účinkovat. Slíbil jsem, že napíšu o fyzickém cvičení. Chodím spát v deset hodin večer a ráno vstávám mezi pátou a šestou hodinou. Nejprve vypiji sklenici živé vody a pak si zacvičím každodenní rozcvičku: speciální cvičení na záda, běžnou rozcvičku, cviky na protažení, které se obvykle praktikují ve východním bojovém umění, a energetickou metodu Bronnikova.41 Celé cvičení mi zabere dvě hodiny. Po rozcvičce si dám kontrastní sprchu. Žádnou činnost neprovádím bezmyšlenkovitě, ale stále si opakuji záměr. Snažím se soustředit na to, co v daném okamžiku 41

Ruský vědec Alexandr Michajlovič Bronnikov vymyslel metodu extra senzorického vnímání, která dovoluje vyvinout alternativní způsob viděni - pozn. překl. 147

dělám a co tím chci dosáhnout obecně i konkrétně. Podrobně o tom píšu v knize Ovlivňování reality XI. v kapitole Generátor záměru. Třikrát týdně zařazuji silovou gymnastiku (sada závaží, činky, posilovači pružiny), ale cvičím s mírou, jen aby svaly neztrácely tonus. Jednu až dvě hodiny se procházím po mořském břehu. To je všechno - není to mnoho, ale ani málo. Cvičení a procházky pro mne představují nezbytné, přesněji optimální minimum. Avšak každý člověk potřebuje něco jiného. Naslouchejte svému tělu - musí chtít se pohybovat. Pohyb vám musí přinášet uspokojení. Pokud se tělo nechce hýbat, znamená to, že je organismus zanesen škodlivinami a že jej musíte neodkladně detoxikovat. A nakonec se zmíním o přírodní kosmetice. Proč musí být přírodní ? Ze stejného důvodu jako strava. Přírodní výrobky, které používáte, zvyšují vaše energetické vibrace, a proto vás kyvadla nemohou ovládat. Pokud byste používali jen syntetické produkty, dostanete se do moci kyvadel. Čím více umělých látek obsahuje váš jídelníček, tím méně máte energie svobody. Běžné kosmetické zboží, které se propaguje ve sdělovacích prostředcích, je vyrobeno z látek živočišného původu, nerostných surovin a produktů, jež vznikají při destilaci ropy. Základem přírodní kosmetiky jsou rostlinné složky. Přesvědčení zastánci naturopatie neboli přírodní léčby42 nepoužívají vůbec žádné kosmetické výrobky. Například zuby si čistí popelem, hlavu a tělo si myjí čistou vodou. Při přírodním stravování zůstane tělo skutečně čisté jak vnitřně, tak zevně, ani nezapáchá. Osobně však zastávám jiný názor. Mýt se musíme, ale ne chemickými přípravky, které nám nabízí reklama. Podle svých finančních možností si musíme najít firmu, která nabízí přírodní kosmetiku, jejíž cena je pro vás přijatelná. Některé výrobky jsou drahé, jiné méně, ale přírodní kosmetika je v každém případě dražší než běžná, protože je kvalitnější a bez vedlejších účinků. Obličej si můžete mýt mýdlem, jež si vyberete podle typu kůže, například s vůní růže, borovice nebo santalového dřeva. Namočte si obličej, v dlaních si napěňte mýdlo a mýdlovou pěnu naneste na kůži. Pro zvýšení účinku se můžete dvě až tři minuty plácat dlaněmi po obličeji. Jemnou masáží tak dosáhnete účinku přirozeného peelingu. Kůže se přitom nevysušuje jako při použití obyčejného mýdla. Podobných originálních receptů a prostředků existuje velmi mnoho včetně přípravků proti stárnutí 42

* viz knihy J. Svitko - Přírodní léčba - Sedm zázraků přírody a Přírodní léčba - Recepty pro zdraví. Eugenika 2012 148

kůže. Jsou určeny i pro muže. Komu není lhostejný jeho zevnějšek, může používat kvalitní krémy, šampony, parfémy atd. Všechno, co potřebujete vědět o přírodní kosmetice, vám vysvětlí a také poradí se správným výběrem poradci v obchodech. Informace můžete čerpat rovněž z katalogů nebo speciální literatury. Nenabádám vás, abyste přešli okamžitě na stoprocentní přírodní stravu nebo abyste se změnili. Nemá cenu spěchat. Můžete začít od základních věcí, jež jsou popsány v knize Ovlivňování reality XI. s podtitulem Osvobozujeme vnímání. Sám jsem k tomu dospěl postupně a zvolna. Možná, že by to šlo i rychleji, ale je to tak. jak se stalo. Stále se ještě nacházím v půli cesty. Neřídím se cizími názory ani radami a totéž radím vám. Jestliže potřebujete informace, jak postupně přejít na přírodní stravu, přečtěte si knihu Ovlivňování reality VI. - Tvorba skutečnosti. Pokud vás to zatím nezajímá (jsem přesvědčen, že jenom zatím), žijte si tak, jak považujete za nutné. Vždyť sami jsme tvůrci vlastní reality !

Vědění není pro všechny

.

Co vás přivedlo k tomu, že jste začal jíst syrovou stravu ? Podnětem pro mne bylo sedm základních součástí života: čistota, energie, zdraví, mládí, jasnost, uvědomělost a svoboda. Nebyly pro mne hned samozřejmostí. Na syrovou stravu jsem přecházel postupně. Dlouho jsem si neuvědomoval, jak je důležité jíst nejen nezávadnou, ale konkrétně živou potravu. Dokud konzumujeme mrtvé jídlo, nemůžeme to pochopit. Vím, že to není oblíbené téma. Jak se mi v praxi potvrdilo, každý člověk není schopen pochopit a přijmout transurfing. Jen někteří jedinci vykročí na cestu očisty a osvobodí se od mrtvé stravy. Ostatní prostě nechápou, proč by to měli dělat. To však změnit nemohu, mohu jen zopakovat slova Ježíše Krista: „Nerozumíte již slovům života, protože jste ve smrti." Není to dobře ani špatně, jen každý z nás máme svou vlastní cestu. První složkou je čistota - ta určuje všechno ostatní. V čistém organismu energie volně proudí a její proud je silný. Čistý organismus funguje hladce, vždy je v normě a pracuje jako hodinky, proto nemá důvod onemocnět. Z toho zákonitě vyplyne zdraví, ani o ně nemusíme bojovat. A čistota je sama o sobě příjemná. Victoria Boutenko ve své knize 12 kroků k syrové stravě píše: „Pravděpodobně jste si všimli, že v přirozeném prostředí nezpůsobují bakterie v cyklu rozkladu nepříjemný zápach. V lese nikdo nesklízí listy ani nepochovává zvěř. Všechno je zde ponecháno tak, jak to je. 149

Trus zvířat a ptáků najdeme tam, kam dopadl. Mohli bychom proto předpokládat, že les bude zapáchat. Všimli jste si ale v lese někdy nějakého zápachu ? Jsem si jista, že ne. Přijdeme-li do lesa, naopak se zhluboka nadechneme a říkáme si: ,Ach, to je krásná vůně !´ Jestliže tedy bakterie neprodukují v přirozeném lesním prostředí žádný nepříjemný zápach, proč si spojujeme rozklad se zápachem ? Proč bakterie v civilizovaném světě vytvářejí nepříjemný zápach ? Bakteriím dělá potíž rozložit umělé látky, které jsme vytvořili. Na důkaz tohoto prohlášení si můžete provést vlastní pokus. Položte syrové ovoce a zbytky zeleniny na kompost. Povšimněte si, že se začnou kazit, aniž by rozklad doprovázel nepříjemný zápach. Nyní dejte na kompost vařené jídlo, jako třeba vařené nudle, kuřecí polévku nebo bramborovou kaši. Po několika dnech zaznamenáte, že z kompostu vychází nepříjemný zápach. Zápach může být tak silný, že začnou protestovat sousedé. “ Je zřejmé, že v organismu probíhá v mrtvé stravě totéž, co se děje v hromadě kompostu, jenom mnohem rychleji. Mládí se stejně jako zdraví uchovává objektivně. Všechno je velmi jednoduché: Živá strava neodčerpává energii. O příčinách jsem už psal v knize Ovlivňování reality VI. Tvorba skutečnosti. Je to velmi zvláštní a nezvyklé pozorovat, jak všichni kolem stárnou, a já zůstávám stejný jako před desítkami let. Pro ty ostatní je to taky divné a nepochopitelné. Avšak sami se musíte rozhodnout, jestli to chcete, nebo ne. Někdy se mne lidé ptají: „Cožpak chcete žít do sta let ?" Proč konkrétně do sta, a ne déle ? Proč existuje takováto primitivní hranice ? Jak vznikla ? Ve skutečnosti vůbec nepřemýšlím o tom, jak dlouho budu žít, ani se nesnažím, abych žil co nejdéle. Tato otázka mne vůbec nezajímá. Smysl nespočívá v tom, abychom žili do vysokého stáří, ale aby stáří nebylo tak nemohoucí, bezbranné a hrozné, jak obvykle bývá. Dožívat se v ubohém stavu vysokého věku, třeba i více než sta let, nemá smysl. Význam spočívá v tom, abychom s přibývajícími lety nedegradovali, uchovali si jasné vědomí a svůj život žili v každém věku plnohodnotně. Jasnost, uvědomělost a svoboda se rovněž dostavují jako následek čistoty. To je případ, kdy materiální čistota ovlivňuje vědomí neboli duchovní čistotu. Tím se však nemíní čistota myšlenek ani nějaká duchovní dokonalost v morálním významu, ale čistota podstaty člověka jako ladičky, která rezonuje s vibracemi síly. Pokud jíte vařenou nebo také syntetickou stravu, při vyzařování a přijímání energie přecházíte na nižší vibrace, ale zároveň se vám -

150

tak snižuje úroveň vědomí. Mrtvá strava skutečně otupí organizmus. (Pohádka o mořeplavci Sindibádovi není žádný výmysl pro děti, ale současná realita.) Zároveň jste snadnou kořistí pro kyvadla, protože také vibrují na nižších frekvencích. Jestliže převážnou část vašeho jídelníčku tvoří mrtvá strava, tedy vařené maso, zelenina nebo umělá potrava, představujete pro kyvadla lákavou kořist, na které visí štítek s nápisem: „Sněz si mě !“ Jste pro ně stejně lákaví, jako je pro vás grilované kuře nebo šašlik. Jíte-li přírodní stravu, postupně přecházíte do pásma s vyšší vibrací, a tím se stanete pro kyvadla neviditelní. Už vás vůbec nevnímají, protože vás nemohou ovládat. Je pro ně těžké vám vnutit nějaké zlozvyky a vlákat vás do sekty je přímo nemožné. Máte svou víru a přesvědčení, ale i svobodu a vnitřní oporu. Vědomí se vám rozjasňuje a všichni brouci utíkají z hlavy pryč. Realitu začínáte vidět takovou, jaká opravdu je. Odhalujete podstatu věcí, všechno se vám zdá jasné a srozumitelné a podle toho myslíte i jednáte. Proč vlastně potřebujeme systém ovlivňování reality ? Abychom se probudili a začali ovládat skutečnost, ale k tomu potřebujeme některé vyjmenované složky: energii, jasnost, uvědomělost a svobodu. Můžeme k nim dospět, pokud na sobě budeme dlouho a houževnatě pracovat, ale můžeme je získat také jako dárek. S přechodem na čistou stravu přestává být mnoho věcí důležitých, ztrácíme pocit strachu, viny, nejistoty, neklidu, závislosti nebo sklíčenosti. Přirozeně získáváme svobodu a hádanka strážce se sama vyřeší. Nedá se říci, že je to krátká cesta, všechno neprobíhá tak rychle, jak bychom chtěli, ale je to nejjednodušší a nejpřirozenější způsob. Proč to stále opakuji znovu a znovu ? Protože skutečnou pravdu, přestože je prostá a leží nadosah, není lehké pochopit. Musí nás těšit už jen to, že všechny tyto informace jsou pro nás dostupné a že nejsou utajené. I když... dostupné ještě neznamená dosažitelné. Naprogramovaný systém se ani nesnaží skrýt ezoterické vědomosti. Proč by je taky tajil ? Stejně je všichni nepochopí ani si je neosvojí. Někteří lidé to ani nezkusí. Význam pojmu ezoterický znamená: tajný a přístupný pouze zasvěcencům. Zamysleli jste se nad tím, proč to není pro všechny ? Na tuto otázku mi ještě nikdo neodpověděl. .

151

Slovník termínů CÍL A DVEŘE

.

.

Každý člověk má předurčenou a vytyčenou jedinečnou cestu, na níž může získat trvalé štěstí. Kyvadla nám vnucují cíle, jež nám jsou cizí, ale lákají nás svou nedostupností. Jestliže se honíme za falešnými cíli, bud ničeho nedosáhneme, anebo pochopíme, že je nepotřebujeme. Naším cílem je změnit život ve svátek. Dosažení cíle přináší také splnění všech ostatních přání, přičemž výsledky překonají veškerá očekávání. Pokud k cíli kráčíme svými dveřmi, nikdo a nic nám v tom nedokáže zabránit, protože klíč od naší duše ideálně pasuje do zámku našich dveří. Co je naše, nám nikdo nevezme, a tudíž nebudou ani potíže s dosažením cíle. Problém spočívá jen v tom, abychom dokázali najít svůj cíl a dveře. Transurfing nás to naučí.

DIAPOZITIV

.

Naše představy o sobě a o okolním světě bývají často daleko od pravdy. Zkreslení navozují naše diapozitivy. Jestliže nás například znepokojují některé naše nedostatky, vypěstujeme si tím pocit méněcennosti, protože se nám zdá, že ostatním se to taky nelíbí a že to neschvalují. Jakmile se v této situaci setkáme s dalšími lidmi, vkládáme do svého projektoru diapozitiv komplexu méněcennosti a vidíme všechno zkresleně. Diapozitiv je obraz reality v naší hlavě, jenž (možná nebo zatím) neodpovídá skutečnosti. Negativní diapozitiv zpravidla vytváří jednotu duše a rozumu, a proto se uskuteční. Představuje však naše horší očekávání. Negativní diapozitivy můžeme přetvořit na pozitivní a přinutit je, aby pracovaly v náš prospěch. Pokud záměrně vytvoříme pozitivní diapozitiv, budeme schopni transformovat rovinu svého světa. Cílový diapozitiv je pomyslný obrázek toho, že cíl už byl dosažen. Systematická vizualizace diapozitivu vede k materializaci odpovídajícího sektoru prostoru variant.

152

DRÁHA ŽIVOTA

.

Život člověka jako každý jiný pohyb hmoty představuje řetěz příčin a následků. Následek se v prostoru variant vždy nachází poblíž příčiny. Jak jedno vyplývá z druhého, tak se na dráze života seřazují i blízké sektory prostoru variant. Scénáře a dekorace sektorů na jedné dráze života jsou si víceméně podobné. Život člověka plynule proudí po vlastní dráze do té doby, dokud nedojde k události, která podstatně změní scénář a dekorace. Tehdy se osud obrací a přesouvá dotyčného na jinou dráhu života. Vždy se nacházíte na drahách, jejichž parametrům vyhovuje vaše myšlenkové vyzařování. Jestliže změníte vztah ke světu, tedy obraz svých myšlenek, přesunete se na jinou dráhu života s jinými variantami vývoje událostí.

DŮLEŽITOST

.

Důležitost vzniká tam, kde něčemu přikládáme příliš velký význam. Představuje nadbytečný potenciál v ryzí podobě. Během jeho odstraňování způsobují rovnovážné síly potíže tomu, kdo jej vytváří. Existují dva typy důležitosti, a to vnitřní a vnější. Vnitřní neboli vlastní důležitost se projevuje jako přeceňování vlastních předností či nedostatků. Vnitřní důležitost můžeme definovat: jsem důležitá osoba nebo konám důležitou práci. Jakmile se ručička důležitosti zastaví, chopí se díla rovnovážné síly a náfuka dostane políček. I důležitá práce může přinést rozčarování: buď vykonanou práci nebude nikdo potřebovat, nebo ji dotyčný zvládne velmi špatně. Existuje i opačná strana důležitosti, například snižování vlastních předností či sebeponižování. Velikost nadbytečného potenciálu je v obou případech stejná; rozdíl poznáte jen ve znaménku. Vnější důležitost vytváří člověk uměle, pokud přisuzuje příliš velký význam objektu nebo události vnějšího světa. Vnější důležitost můžeme vyjádřit: pro mne má velký význam tady to nebo musím to udělat, protože je to pro mě důležité. Tímto způsobem však vzniká nadbytečný potenciál a celé dílo se pokazí. Představte si, že musíte přejít po kládě, která leží na zemi. Nic není jednodušší. Ale nyní musíte přejít po stejné kládě, která je položena mezi střechami dvou vysokých domů. To je pro vás velmi důležité a nedaří se vám přesvědčit se o opaku.

153

FREILING

.

Pojem freiling představuje v transurfingu účinnou metodu zaměřenou na oblast mezilidských vztahů. Hlavní princip freilingu spočívá v umění naslouchat druhým, porozumět jim a svým jednáním jim vyjít vstříc. Zbavte se záměru získat, vyměňte jej za záměr dát a dostanete to, čeho jste se zřekli. Účinek daného principu je založen na tom, že váš vnější záměr využívá vnitřního záměru partnera, aniž by poškozoval jeho zájmy. Nakonec od dotyčného získáte to, čeho byste běžnými metodami vnitřního záměru nemohli dosáhnout. Jestliže se budete řídit uvedenou zásadou, dosáhnete v osobním i pracovním životě skvělých výsledků.

HÁDANKA STRÁŽCE

.

Každý člověk může být svobodný a vybírat si vše, co se mu zachce. Jak můžeme svobodu získat ? Nevíme o tom, že nemusíme o své přání bojovat, že je můžeme zkrátka dostat. Zní to absolutně nepravděpodobně, nicméně je to skutečné tak. Odpověď na hádanku poznáte, jakmile dočtete celou knihu Ovlivňování reality. Nezkoušejte se podívat rovnou na poslední kapitolu, protože odpověď by byla pro vás nepochopitelná.

INDUKOVANÝ PŘECHOD

.

Katastrofy, živelné pohromy, ozbrojené konflikty ekonomické krize se rozvíjejí spirálovitě. Nejprve probíhá zrod, poté se spirála roztáčí a hromadí se stále více napětí, až dochází ke kulminaci. Emoce již planou ze všech sil a konečně nastává rozuzlení - veškerá energie se rozptyluje do prostoru a přichází dočasné bezvětří. Podobně funguje vodní vír. Pozornost skupiny lidí zabředává do sítě kyvadla, jež se stále rychleji rozhoupává a táhne je za sebou na svízelné dráhy života. Člověk reaguje na první podnět kyvadla, například na negativní událost. Přistupuje na to, že se zachytí provázků, takže se ocitá v zóně působení spirály, která se roztáčí a formuje jako trychtýř. Jev, kdy spirála nabírá tvar trychtýře, se definuje jako indukovaný přesun na dráhu života, na níž se člověk stává obětí. Tím, že reaguje na podnět kyvadla a čerpá jeho energii, se přesouvá na dráhu života, .

154

která má podobnou frekvenci kmitání jako kyvadlo. Nakonec se negativní událost začlení do vrstvy světa dotyčného člověka.

JEDNOTA DUŠE A ROZUMU

.

Rozum má vůli, ale není schopen ovlivňovat vnější záměr. Duše dokáže vnímat svou totožnost s vnějším záměrem, jenže jí chybí vůle. Poletuje v prostoru variant jako neovladatelný papírový drak. Chcete-li vnější záměr podřídit své vůli, musíte dospět k jednotě duše a rozumu. To je stav, kdy se pocity duše a myšlenky rozumu spojují. Jestliže jsme například plni radostného nadšení, naše duše jásá a rozum si spokojeně mne ruce. V takovémto rozpoložení jsme schopni tvořit. Stává se však, že duše a rozum nacházejí jednotu v neklidu, úzkosti a opovržení. V tomto případě se uskutečňují horší očekávání. A nakonec, tvrdí-li zdravý rozum jedno, kdežto srdce mu odporuje, znamená to, že mezi nimi panuje rozpor.

KOORDINACE DŮLEŽITOSTI

.

Ničemu zbytečně nepřikládejte důležitý význam. Důležitost nepotřebujete vy, ale kyvadla. Kyvadla manipulují lidmi jako loutkami pomocí provázků důležitosti. Člověk se obává tyto provázky povolit, protože se nachází v moci závislosti, jež vytváří iluzi opory a jistoty. Jistota představuje tentýž nadbytečný potenciál jako nejistota, pouze má opačné znaménko. Uvědomění a záměr umožňují ignorovat hru kyvadel a dosáhnout svého bez boje. A pokud existuje svoboda bez boje, pak jistotu nepotřebujete. Jestliže jsem se osvobodil od důležitosti, nemám co chránit ani o co bojovat zkrátka klidně jdu a beru si, co mi patří. Chce-li se člověk od kyvadel osvobodit, musí se zříci vnitřní i vnější důležitosti. Problémy a překážky na cestě k cíli také vznikají následkem nadbytečných potenciálů důležitosti. I překážky se drží na základě důležitosti. Pokud záměrně odhodíte důležitost, překážky se samy zbortí.

155

KOORDINACE ZÁMĚRU

.

Realizace nejhorších očekávání u lidí, kteří mají sklon k negativismu, potvrzuje, že člověk je schopen chod událostí ovlivňovat. Každá událost na dráze života se v prostoru rozbíhá dvěma směry - směrem příznivým a nepříznivým. Pokaždé, když se setkáváte s nějakou událostí, provádíte výběr, jak k ní přistoupit. Pokud vnímáte událost pozitivně, dostanete se na příznivou odbočku dráhy života. Sklon k negativismu vás naopak nutí vyjadřovat nespokojenost a vybírat si nepříznivou stranu. Jakmile vás něco popudí, přichází hned nová nepříjemnost. Odtud pochází známé rčení, že neštěstí nikdy nechodí samo. Nicméně řada nesnází nenásleduje za první strastí, ale za vaším vztahem k ní. Zákonitost se formuje výběrem, k němuž se rozhodujete na rozcestí. Jestliže posoudíte stupeň své náchylnosti k negativismu, můžete si udělat představu, kam vás celý život vede tato dlouhá řada negativních cest. Princip koordinace záměru zní: jestliže se rozhodnete, že budete posuzovat zdánlivě negativní změnu ve scénáři jako pozitivní, pak to přesně tak bude. Budete-li se řídit tímto principem, můžete docílit stejného úspěchu v pozitivním směru, jakého dosahují negativisté ve svých nejhorších očekáváních.

KYVADLO

.

Myšlenková energie je materiální a nezmizí beze stopy. Jestliže skupiny lidí začínají přemýšlet stejně, jejich myšlenkové vlny se spojují a v oceánu energie se vytvářejí neviditelné, ale skutečné energeticko-informační struktury, tedy kyvadla. Začínají se samostatně rozvíjet a ovládají lidi díky svým zákonům. Člověk, který se dostane do vlivu destruktivního kyvadla, ztrácí svobodu stává se šroubkem ve velkém mechanismu. Kyvadlo se rozhoupává tím silněji, čím více lidí, přívrženců, je živí svou energií. Každé má vlastní charakteristickou frekvenci kmitání. Například houpačka se dá v určité frekvenci rozhoupat jen s velkým úsilím. Tuto frekvenci nazýváme rezonance. Pokud se počet přívrženců snižuje, redukuje se i kmitání kyvadla. Jakmile nezbývá ani jeden, kyvadlo se zastaví a stejně jako tvor umírá. Kyvadla chtějí z člověka vytěžit co nejvíce energie, a proto ho pohlcují na základě jeho pocitů a reakcí, jakými jsou nevole, nespokojenost, nenávist, rozčilení, neklid, rozechvění, skleslost, 156

rozrušení, obdiv, dojetí, idealizace, úcta, nadšení, rozčarování, hrdost, nafoukanost, přezíravost, odpor, křivda nebo pocit povinnosti a viny. Největší nebezpečí číhá na osobu, jež podléhá vlivu destruktivního kyvadla v tom, že kyvadlo svou oběť odvádí z dráhy života, na níž by mohla najít své štěstí. Musíte se osvobodit od vnucených cílů, protože v boji o ně se od své cesty stále více vzdalujete. Kyvadlo je vlastně egregor, ale ten ještě nezahrnuje všechno. Chápání pojmu egregor43 nedokáže vysvětlit celý komplex možností vzájemného působení člověka s energeticko-informačními podstatami.

MATERIÁLNÍ REALIZACE

.

Informační struktura prostoru variant se za určitých podmínek může realizovat. Každá myšlenka stejně jako sektor prostoru má určité parametry. Myšlenkové vyzařování, jež prosvětluje odpovídající sektor, realizuje jeho variantu. Tímto způsobem myšlenky bezprostředně ovlivňují chod událostí. Prostor variant slouží jako šablona, definuje formu a dráhu pohybu hmoty. Materiální realizace se pohybuje v prostoru a čase, kdežto varianty zůstávají na místě a existují věčně. Každý živý tvor svým myšlenkovým vyzařováním formuje vrstvu svého světa. Náš svět obývá mnoho živých organismů a každý přináší do tvorby reality svůj vklad.

NADBYTEČNÝ POTENCIÁL

.

Nadbytečný potenciál je napětí, místní bouře ve stejnorodém energetickém poli. Tuto nesourodost vytváří myšlenková energie, kterou člověk vyzařuje, jestliže nějakému objektu připisuje příliš velký význam. Nadbytečným potenciálem je například přání, ale protože usilujete o něco, co není nebo co nemáte, vyvolá se tím energetický pokles tlaku způsobený rovnovážnými silami. Další příklady nadbytečného potenciálu jsou nespokojenost, odsuzování, nadšení, obdiv, idealizace, přeceňování, přezírání, ctižádost a pocity nadřazenosti, viny nebo méněcennosti.

43

viz Egregory - Strážní andělé? A. Někrasov, 2005 157

POLARIZACE

.

Nadbytečné potenciály vznikají přidáním důležitosti některým vlastnostem. Jestliže se lidé začínají navzájem srovnávat a porovnávat své schopnosti, vytvářejí se mezi nimi vztahy závislosti a pak se řídí heslem: Pokud ty takhle, tak já taky tak. Samotný nadbytečný potenciál není hrozný, dokud existuje zkreslené hodnocení samostatně, ale jakmile uměle zvýšené hodnocení jednoho objektu je srovnáváno s jiným, dochází k polarizaci, která vyvolává proudění rovnovážných sil. Rovnovážné síly usilují o odstranění vzniklé polarizace a jejich působení je ve většině případů namířeno proti tomu, kdo polarizaci vytvořil.

PROSTOR VARIANT

.

Prostor variant je informační struktura. Jde o nekonečné pole informací obsahující veškeré varianty všech událostí, jež se mohou uskutečnit. V prostoru variant existuje všechno, co kdy bylo, je i bude. Slouží jako šablona v podobě sítě souřadnic pohybu hmoty v prostoru a čase. Jak minulost, tak budoucnost se tam uchovávají jako na filmovém pásu - nemění se s časem, jeho účinek se projevuje pouze přesunem určitého snímku, v němž se promítá přítomnost. Svět existuje současně ve dvou podobách: fyzická realita, kterou si můžeme ohmatat, a metafyzický prostor variant, jenž leží za hranicí vnímání, ale přesto není méně objektivní. Přístup k poli informací je v zásadě možný, právě odtud pocházejí intuitivní poznání a jasnovidectví. Rozum není schopen vytvořit nic zásadně nového, umí jen postavit nový dům ze starých cihel. Mozek neuchovává konkrétní informace, nýbrž cosi, jež se podobá adresám k informacím v prostoru variant. Veškeré objevy vědy nebo umělecká díla rozum čerpá z prostoru variant prostřednictvím duše. Sny nepředstavují iluze v běžném chápání tohoto slova. Rozum si sny nepředstavuje - on je skutečně vidí. To, co pozorujeme ve skutečnosti, jsou realizované varianty. Ve snu jsme schopni vidět to, co realizováno nebylo, tedy divadelní hry s virtuálními scénáři a dekoracemi. Sny nám ukazují, co se mohlo stát v minulosti nebo by se mohlo dít v budoucnosti. Snění44 je cestování duše v prostoru

44

viz Vědomé snění pro začátečníky. M. McElroy, 2011 158

variant.

PROUDĚNÍ VARIANT

.

Informace trvale leží v prostoru variant v podobě naprogramovaného systému. Struktura informací je uspořádána ve vzájemně spojené řetězy a návaznost mezi příčinou a následkem vytváří proudění variant. Neklidný rozum musí soustavně odolávat podnětům kyvadel, řešit problémy a současně se snaží, aby měl situaci pod kontrolou. Řešení rozumu je ve většině případů nesmyslným plácáním rukama ve vodě. Většina potíží, zejména nicotných, se vyřeší sama, pokud nebudeme bránit proudění variant. Člověk by se neměl proudění variant aktivně vzpírat především proto, že zbytečně a někdy i ke své škodě plýtvá energií. Proudění si vybírá cestu nejmenšího odporu, a proto obsahuje i nejúčinnější a nejracionálnější řešení potíží. Odpor proti proudu naopak způsobuje spoustu nových problémů. Silný intelekt rozumu není k ničemu, pokud již řešení existuje v prostoru variant. Jestliže nechceme dělat potíže a nebudeme se bránit proudění variant, řešení přijde samo a bude nejlepší. Kvalita optimálnosti je integrována již ve struktuře pole informací. V prostoru variant existuje vše, ale s větší pravděpodobností se realizují nejméně energeticky náročné varianty. Příroda neplýtvá energií nadarmo.

ROVNOVÁŽNÉ SÍLY

.

Všude, kde existuje nadbytečný potenciál, vznikají rovnovážné síly, které usilují o jeho odstranění. Potenciál vytváří naše myšlenková energie, jestliže nějakému objektu přisuzujeme příliš velkou důležitost. Například srovnejme dvě situace: stojíme na podlaze ve svém domě, anebo na kraji propasti. V prvním případě nás to nijak neznepokojuje. Ve druhém má pro nás situace velmi zásadní význam, protože stačí jediný neopatrný pohyb a stane se neštěstí. V energetické rovině má v obou případech skutečnost, že stojíme, stejný význam. Ale když jsme nad propastí, svým strachem hromadíme napětí, a tak vytváříme nestejnorodost v energetickém 159

poli. Nakonec vznikají rovnovážné síly, jež se snaží tuto nesourodost odstranit. Dokonce můžeme jejich působení reálně pocítit. Na jedné straně nás nevysvětlitelná síla táhne dolů a na druhé nás nutí odstoupit od kraje propasti. Aby rovnovážné síly odstranily nadbytečný potenciál našeho strachu, je třeba, aby nás odlákaly od kraje, nebo nás shodily dolů, a tak to ukončily. Působení rovnovážných sil při odstraňování nadbytečných potenciálů způsobuje velké množství problémů. Jejich záludnost spočívá v tom, že očekávaný výsledek je často opačný než záměr. Člověk přitom absolutně nechápe, co se vlastně děje. Odtud pramení pocit, že se do dění zapojuje nějaká nevysvětlitelná, zlá síla, cosi jako zákon schválnosti.

SEKTOR PROSTORU VARIANT

.

V každém bodu prostoru existuje jistá varianta určité události. Pro zjednodušení si stanovíme, že varianta se skládá ze scénáře a dekorací. Dekorace jsou vnější podobou či formou projevu a scénář je cesta, po níž se hmota pohybuje. Prostor variant si můžeme rozdělit na sektory. Každý sektor má vlastní scénář a dekorace. Čím větší je vzdálenost mezi sektory, tím výrazněji se liší scénáře i dekorace. Osud člověka je zobrazen v mnoha variantách. Teoreticky neexistují žádné hranice mezi různými lidskými osudy, poněvadž prostor variant je nekonečný.

TRANSURFING

.

Pojem transurfing jsem si nevymyslel, najednou se objevil stejně jako všechny ostatní termíny a vlastně celý obsah této knihy. Do jisté doby jsem ani já sám nechápal jeho smysl, dokonce ani žádné asociace jej nemohou vysvětlit. Význam tohoto slova lze vykládat jako klouzání napříč prostorem variant, transformaci potenciálně možné varianty ve skutečnost nebo přesun napříč drahami života. Obecně můžeme říci, že pokud se zabýváme transurfingem, znamená to, že balancujeme na vlně úspěchu. .

160

VLNA ÚSPĚCHU

.

Vlna úspěchu se vytváří jako seskupení drah života, jež jsou pro vás příjemné. V prostoru variant existuje všechno včetně zlaté žíly. Jestliže jste v něm na své životní dráze získali úspěch, můžete setrvačností sklouznout na další dráhy, kde následují nové šťastné okolnosti. Pokud však po prvním úspěchu znovu nastoupil černý pás, znamená to, že vás zachytilo destruktivní kyvadlo a odtáhlo vás pryč od vlny úspěchu.

VRSTVA SVĚTA

.

Každá živá bytost materializuje energií svých myšlenek určitý sektor v prostoru variant, a tak si vytváří vrstvu vlastního světa. Tyto vrstvy se kladou na sebe, tudíž tímto způsobem všichni přispíváme k formování reality. Člověk svým vnímáním světa vytváří svoji individuální vrstvu samostatnou realitu. Podle toho, jaký máme k realitě vztah, získává určitý odstín. Pokud bych se měl vyjádřit obrazně, stanovují se tam určité povětrnostní podmínky: ráno je chladněji a přes den slunečno; zataženo a déšť, nebo dokonce uragán či nějaká jiná přírodní katastrofa. Individuální realita se formuje dvěma způsoby: fyzickým a metafyzickým. Jinými slovy, svůj svět si člověk buduje skutky a myšlenkami. Hlavní roli tu přebírají myšlenkové představy, poněvadž vytvářejí významnou část materiálních problémů, s nimiž musí člověk většinu času bojovat. Systém ovlivňování reality pracuje výhradně s metafyzickým aspektem.

VÝBĚR

.

Systém ovlivňování reality nabízí zcela nový přístup k dosažení cíle. Člověk si jej vybírá, jako by si objednával v restauraci, a nemusí se starat, jakými prostředky ho dosáhne. Cíl se tedy realizuje z větší části sám nezávisle na přímém jednání zákazníka. Vaše přání se neplní ani sny se neuskutečňují, ale váš výběr představuje nezvratný zákon, a proto bude realizován. Podstatu výběru není možné vysvětlit několika slovy. Celý systém pojednává o tom, co je to výběr a jak jej máme provádět. 161

VZTAHY ZÁVISLOSTI

.

Vztahy závislosti se definují nastolením podmínky typu: pokud ty takhle, tak já taky tak. "Jestli mne miluješ, znamená to, že vše zahodíš a půjdeš se mnou na kraj světa. Pokud si mne nevezmeš za ženu (muže), znamená to, že mě nemiluješ. Jestli mě budeš chválit, budu se s tebou přátelit. Když mi nepůjčíš svou lopatku, vyženu tě z pískoviště." Jestliže láska přeroste ve vztah závislosti, nevyhnutelně vzniká polarizace a rovnováha se narušuje. Bezvýhradní láska je láska bez práva ovládat, obdiv bez klanění. Jinými slovy, takový cit nevytváří vztahy závislosti mezi tím, kdo miluje, a objektem jeho lásky. Rovnováha se narušuje i v případě, že se věci srovnávají nebo stavějí do opozice: „My jsme takoví, ale oni jsou jiní !“ Za příklad si vezměme národní hrdost. S jakými národnostmi ji srovnáváme ? Nebo pocit méněcennosti. Ve srovnání s kým se cítíme méněcenní ? Kde existují protiklady, tam se hned zapojují rovnovážné síly. Jejich působením se objekty opozice buď spojí k oboustranné spokojenosti, nebo se oddálí a rozejdou. Pokud jste původcem polarizace, působení sil bude namířeno především proti vám.

ZÁMĚR

.

Záměr je možné přibližně definovat jako odhodlání mít a jednat. Neuskutečňuje se přání, ale záměr. Přejete si zvednout ruku. Přání je formulované ve vašich myšlenkách: uvědomíte si, že chcete zvednout ruku. Zvedne vám přání ruku ? Ne, přání samo o sobě nic neprovede. Ruka se zvedá teprve tehdy, když myšlenky na přání odezní a zůstane jen odhodlání jednat. Je možné, aby odhodlání jednat zvedlo ruku ? Také ne. Dosáhli jste finálního rozhodnutí, že zvednete ruku. přesto se dosud nepohnula. Co ji zvedá ? Jak lze definovat to, co následuje po odhodlání ? Zde se projevuje bezmocnost rozumu poskytnout srozumitelné vysvětlení toho, co je to záměr. Naše definice záměru jakožto odhodlání mít a jednat demonstruje pouze předehru k síle, která vlastně jednání uskutečňuje. Zbývá pouze konstatovat, že ruka se nezvedá přáním ani odhodláním, ale záměrem. Záměr se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřním záměrem rozumíme aktivní působení na okolní svět - to je odhodlání jednat. Vnější záměr je odhodlání mít, kdy svět sám se podrobuje vůli člověka. Vnitřní záměr se soustřeďuje na proces pohybu k cíli. Vnější záměr 162

je koncentrace pozornosti na to, jak se cíl realizuje sám. Vnitřním záměrem se cíle dosahuje, kdežto vnějším se vybírá. Vše, co je spjato s magií a paranormálními jevy, se vztahuje k oblasti vnějšího záměru. Všechno, čeho lze docílit v rámci běžného vnímání světa, se dosahuje silou vnitřního záměru.

ZNAMENÍ

.

Průvodní znamení upozorňují na nadcházející obrat v proudění variant. Pokud se blíží něco, co skutečně bude schopno ovlivnit chod událostí, objeví se znamení, které to signalizuje. Jakmile se proudění variant otáčí, přesouváte se na jinou dráhu života. Každá dráha je kvalitativně víceméně stejnorodá a liší se pouze svými parametry. Proud ve sledu variant dokáže protnout různé dráhy. Změny mohou být nevýznamné, nicméně rozdíl je citelný. Vnímáte (ať už vědomě nebo nevědomě), jako by něco bylo jinak. Průvodní znamení se objevují pouze v případě, že začíná přechod na jiné dráhy života. Samostatných projevů si nemusíte všimnout. Například zakrákala vrána, ale vy jste tomu nevěnovali pozornost. Nepocítili jste kvalitativní rozdíl, vše se tedy nachází na původní dráze. Pokud vás na nějakém jevu něco zaujalo, znamená to, že jde o znamení. To se od obyčejného jevu liší tím, že vždy signalizuje počínající přesun na podstatně odlišnou dráhu života.

163