Suburbanizace v zázemí Prahy Martin Ou ední ek, Ivan Bi ík, Ji í Vágner Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje P F UK
[email protected];
[email protected];
[email protected] Abstract Suburbanisation belongs to the most important processes of urban development of large cities in contemporary Europe. The article deals with evaluation of gradual growth of suburban development in the hinterland of Prague. The research is based on land-use methodology using data from historical sources for period of past 165 years. Changes of land use are illustrated on two case study localities. Final part is devoted to the specific Czech phenomenon of transformation of garden allotments within the Prague’s administrative area. Klí ová slova: Pražský m stský region, suburbanizace, land use, zahrádkové osady Úvod Suburbanizace p edstavuje základní proces prostorové expanze m st, který se uplat uje v pr b hu dosavadní existence m st. V r zných etapách vývoje systému osídlení dochází k dominanci specifických fází urbaniza ního procesu. V sou asnosti je možné suburbanizaci ozna it za nejd ležit jší proces rozvoje m st ve v tšin post-socialistických zemí, bezpochyby i proto, že v minulém období byly up ednost ovány p edevším formy komplexní bytové výstavby (panelová sídlišt ). Z tohoto d vodu je v posledních n kolika letech sledování suburbanizace a dalších proces suburbánního rozvoje v nována pozornost odbornou i laickou ve ejností. Cílem p edkládaného p ísp vku je zhodnotit vývoj suburbanizace v zázemí Prahy na základ metodiky land-use a v novat se specifické transformaci území zahrádkových kolonií na okraji Prahy. Suburbanizace Prahy Suburbanizace je charakterizována dekoncentrací obyvatelstva a n kterých jeho aktivit z jádrových m st do zázemí. A už jde o st hování lidí a firem z centra, vnit ního m sta nebo sídliš anebo o p emís ování vybraných funkcí (obchod, pr mysl, zábava, logistika), má lokalizace nového bydlení i komer ních funkcí významné dopady na životní prost edí cílových i zdrojových oblastí t chto pohyb . Mezi nejvíce zmi ované dopady nebo problémy pat í na prvním míst vysoký nár st mobility obyvatelstva uvnit aglomerace. Tento dopad suburbanizace lze pozorovat v Praze v posledních letech. Jde o intenzivní proces a nár st dopravní zát že pat í mezi hlavní rozvojové bariéry m sta. A koliv se spole n s reziden ní funkcí dekoncentruje i zna né množství pracovních p íležitostí, neshoduje se jejich struktura s pracovní kvalifikací nových suburbánních obyvatel. Tento problém je ozna ován jako prostorová neshoda a zp sobuje zvýšenou pracovní dojíž ku obyvatelstva. Vlivem migrace mladšího, vzd lan jšího a bohatšího obyvatelstva do dlouhodob stagnujících vesnic v zázemí Prahy dochází k výrazné prom n sociálního složení populace suburbánní zóny. A koliv m žeme soužití starousedlík a nových suburbanizátor vnímat jako hrozbu pro sociální soudržnost lokalit, empirické výzkumy potvrzují spíše dobré vztahy mezi t mito dv ma skupinami obyvatel (Ou ední ek, 2003, 2007). Za zásadn jší problém je pot eba považovat nekoordinovaný rozvoj komer ní zástavby, která je asto lokalizována v rozporu s udržitelným rozvojem suburbánní krajiny (obrázek 4). Vedle zmi ované dopravní zát že a dojíž ky pat í k negativn vnímaným d sledk m suburbanizace nevhodná architektura, urbanistické zasazení nové zástavby a fragmentace krajiny. Charakteristickým rysem je nejen výstavba rozsáhlých soubor rodinných domk , ale p edevším skladovací, obslužné a výrobní areály zásadn m nící charakter suburbánní krajiny. Dekoncentra ní tendence jsou patrné ve vývoji eského hlavního m sta v pr b hu celé tisícileté historie. Projevy klasické suburbanizace lze pozorovat zejména v období první republiky, kdy se vesnice v okolí Prahy rozvíjely podle velmi podobných vzorc jako ostatní velká m sta Evropy. Zlom v „p irozeném“ vývoji metropolitní oblasti Prahy znamenala druhá sv tová válka a období socializmu. Výstavba rodinných dom v t sném zázemí m sta byla nahrazena komplexní bytovou výstavbou
sídlištních okrsk . Tato výstavba byla sice rovn ž lokalizována na okraje m sta, charakter výstavby i složení obyvatelstva se od suburbanizace významn lišily. Novodobá suburbanizace se za ala v zázemí Prahy pln prosazovat zhruba od poloviny 90. let 20. století (obrázek 1). Za hlavní znaky tohoto procesu lze považovat rozvoj nízkopodlažní zástavby na okraji p vodních venkovských sídel a rozvoj areál komer ní zástavby kolem dopravních uzl a linií. Reziden ní suburbanizace (Ou ední ek, 2007) i komer ní suburbanizace (Sýkora, Ou ední ek, 2007) se projevují v zázemí Prahy zhruba se stejnou intenzitou, mají však odlišný vliv na sociální i fyzické prost edí metropolitní oblasti. Obrázek 1: Vývoj po tu p ist hovalých a vyst hovalých v zázemí Prahy (okresy Praha-východ + Praha-západ) v letech 1991-2006.
14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1991
1993
1995
1997
p ist hovalí
1999
2001
2003
2005
vyst hovalí
Zdroj: Pohyb obyvatelstva 1991-2005; Stav a pohyb obyvatelstva 2006 Využití ploch v Pražském m stském regionu Databáze, kterou máme na P F UK k dispozici nám umož uje analyzovat vývoj využití zem na celém území eska pro 8903 srovnatelných územních jednotek (SÚJ; viz Bi ík, Kupková, 2005 aj.) pro osm základních kategorií (viz tabulka 1) využití ploch v letech 1845, 1948, 1990 a 2000. Z této databáze vyplývá, že na vlastním území Prahy bylo vytvo eno 205 SÚJ a jako celek m la Praha i v roce 2000 v tšinu ploch evidovanou jako zem d lskou p du. Tabulka 1: Struktura využití ploch na území Prahy v pr b hu 165 let. Kategorie ploch 1845 1948 % % orná p da 72,4 65,6 trvalé kultury 2,8 9,0 louky 4,3 2,7 pastvina 7,3 2,5 zem d lská p da 86,8 79,8 lesní plochy 7,0 7,5 vodní plochy 1,7 1,4 zastav né plochy 1,1 4,5 ostatní plochy 3,4 6,8 jiné plochy 6,2 12,6 celkem 100,0 100,0
1990 %
41,1 9,0 1,1 0,7 51,8 9,0 2,0 7,1 30,0 39,2 100,0
2000 %
40,4 9,0 1,0 0,6 51,1 9,0 2,0 8,1 29,9 39,9 100,0
Zdroj: LUCC P F UK Prague Poznámka: Tu n jsou vyzna eny plochy makrostrukturní (lesní jsou jak díl í tak sumární) Jestliže budeme vycházet z principu, že v tradi ní spole nosti byli obyvatelé každého sídla v podstat samozásobiteli, vyplývá z toho, že rozsah orné a zem d lské p dy musel saturovat jejich základní potravinové pot eby. Samoz ejm Praha už od st edov ku byla zásobována z v tšího zázemí, nicmén je možné íci, že adu produkt , p edevším dražších produkovali v nejbližším bydlišt v rámci obce. Tomu nasv d uje situace na katastrálním území Vyšehrad (tabulka 2), tedy prakticky v dnešním st edu m sta, kde tvo il podíl zem d lské p dy plných 42, 7 % ješt v polovin minulého století! Tabulka 2: Vývoj využití krajiny v katastrálním území Vyšehrad Kategorie ploch 1845 1948 1990 2000 % % % % orná p da 6,9 0,6 0,0 0,0 trvalé kultury 22,0 37,2 3,3 3,3 louky 2,5 0,0 0,0 0,0 pastvina 11,3 4,4 0,0 0,0 zem d lská p da 42,7 42,2 3,3 3,3 lesní plochy 0,0 0,0 0,0 0,0 vodní plochy 0,0 0,0 13,5 13,5 zastav né plochy 14,9 18,5 18,5 18,5 ostatní plochy 42,4 39,4 64,7 64,7 jiné plochy 57,3 57,9 96,7 96,7 celkem 100,0 100,00 100,0 100,0 Zdroj: LUCC P F UK Prague Poznámka: Tu n jsou vyzna eny plochy makrostrukturní (lesní jsou jak díl í tak sumární) Podívejme se na proces urbanizace pohledem Hägerstrandovy teorie time-space, kdy se ší í z jádra ur itá inovace (tedy v daném p íklad z Vyšehradu, jako centra m sta, úbytek zem d lské a nár st zastav ných a ostatních ploch) do okolních a od st edu Prahy vzdálen jších sídel. Tak m žeme konstatovat postupný úbytek zem d lské p dy (a orné p edevším) a nár st zastav ných a ostatních ploch v konci 19. století v Nuslích, Karlín , Smíchov , Žižkov a dalších d íve samostatných sídlech, pozd ji vt lených do administrativního území hlavního m sta. Tak bychom mohli p i dostate n podrobné datové základn analyzovat vývoj zástavby Prahy jako proces „inovace“, podle jednotlivých ástí nap íklad na úrovni 30 % zastav ných a ostatních ploch na jejich území, respektive poklesu podílu zem d lské p dy t eba pod 60 i 50 %. A koli tento postup m žeme realizovat, zde není dostatek prostoru k jeho prezentování a tak se spokojíme s tím, že jen nazna íme takový vývoj na území pražského m stského regionu pomocí indexu zm ny ve dvou obdobích. Dále pak na p íkladu dvou katastrálních území budeme dokumentovat podrobn ji p em nu využití ploch na jejich území mezi rokem 1845 a 2000 (ob jsou již za hranicí souvislé zástavby Prahy). Obrázky 2 a 3 dokumentují procento na n mž v jednotlivých 205 srovnatelných územních jednotkách Pražského m stského regionu došlo ke zm n využití podle údaj katastrálního ú adu (podrobn ji v Bi ík, Kupková, 2006). Kartogramy ukazují velmi výrazné zm ny p edevším ve vnit ní ásti aglomerace v letech 1948-1990, zatímco nejvýrazn jší zm ny ve využití ploch prvních deseti let transformace jsou koncentrovány p edevším v zázemí Prahy. Pokud bychom do kartogramu dosadili data za druhou transforma ní dekádu, byl by tento posun od jádra na okraj aglomerace ješt výrazn jší. Navíc je t eba p iznat, že data s nimiž pracujeme se za situací v terénu opož ují a tedy skute nost uvád ného posunu bude ješt výrazn jší. Tyto kartogramy nazna ují oprávn nost uvedeného teoretického východiska (time-space theory) Hägerstranda p i analýze suburbaniza ního procesu pomocí analýzy dat o využití ploch v SÚJ.
Obrázek 2: Podíly zm n využití ploch (v %) v SUJ pražské aglomerace v letech 1948-1990.
Zdroj: Bi ík, Kupková (2006) Obrázek 3: Podíly zm n využití ploch (v %) v SUJ pražské aglomerace v letech 1990-2000.
Zdroj: Bi ík, Kupková (2006)
Je z ejmé, že intenzita zm n ve využití p dy nazna uje p esun hlavních zm n z jádra m sta do jeho zázemí (Bi ík, Kupková, 2006). Navíc transforma ní období je charakteristické velice významným procesem restitucí, kdy se staronoví majitelé p dy rozhodují co s nabytými pozemky ud lají. Proto se v zázemí Prahy vedle z ejmých suburbaniza ních tendencí spojených s nár stem zastav ných a ostatních ploch, objevují výjime n v n kterých SÚJ i jako dominantní p esuny mezi kategoriemi nap íklad nár st trvalých travních porost i dokonce lesních ploch spojené s úbytky orné p dy (hlavn jižn od jádra-Prahy). Modelová území Sou asný suburbaniza ní proces lze dokumentovat na vývoji ve sledovaných modelových územích. Modelové území estlice, tedy sídlo na okraji Prahy v t sné vazb na dálnici D1, p edstavují typickou ukázku sídla, kde suburbanizace je p edstavována p edevším rozsáhlou výstavbou obslužných a skladovacích areál a dopravních a parkovacích ploch, spíše než rozvojem obytné zástavby. Zdejší služby uspokojují p edevším pot eby Prahy a širšího zázemí celé aglomerace. Srovnáním dvou mapových podklad m žeme dokumentovat jednak rozsah sledovaných kategorií v obou sledovaných letech, jednak využitím metod GIS analyzovat i která kategorie využití ploch se prom nila v jinou a kde konkrétn na území katastru. Srovnání map z let 1845 (katastrální mapování) a 2005 (ortofoto mapa) ukazuje (tabulka 3), že p es intenzivní výstavbu p edevším v transforma ním období bylo na katastrálním území estlice mezi roky 1845 a 2005 shledáno, že zm na ve využití ploch nastala jen na 35,25 % území, tedy tém dv t etiny ploch z staly za 165 let stabilní! To p edstavuje p edevším ornou p du, trvalé kultury a louky. Na celkových zm nách kategorií využití ploch se podílely p esuny orné p dy do ostatních ploch asi 54 %, zm na trvalých travních porost na ornou p du tvo ila asi 12 % všech zaznamenaných zm n a orná p da na zastav né plochy tvo í cca 9 % všech zm n. Ostatní p esuny mezi kategoriemi se podílejí na celkových zm nách 6 a mén procenty. P íklad estlic p edstavuje typickou situaci zhoršení ekologické situace v území a díky poloze konstatujeme ur ité p edpoklady zhoršení v budoucnosti. Tabulka 3: P ehled využití ploch v katastrálním území estlice a T ebsín v letech 1845 a v sou asnosti. estlice stabilní plochy zm na kategorie v % trvalé travní porosty na ornou p du orná p da na ostatní plochy orná p da na zastav né plochy orná p da na trvalé kultury trvalé travní porosty na ostatní 4,4 orná p da na travalé na trvalé travní por. lesní na ornou p du orná p da na lesní ostatní na ornou p du trvalé travní porosty na lesní
T ebsín
64,8
77,4
11,9 54,3 8,6 5,8
28,5 3,4 0 0 0 24 10,8 8,5 5,4 4,3
0 0 3,1 3,4 0
Zdroj: LUCC P F UK Prague Poznámka: uvedené zm ny kategorií jsou v % z úhrnu všech zm n zjišt ných v k.ú.
Druhým p íkladem je obec T ebsín, která se nachází ve v tší vzdálenosti (asi 35 km z centra Prahy) od dnešních hranic Prahy na h betu mezi Vltavou a Sázavou t sn p ed jejím soutokem. T ebsín není bezprost edn zasažen suburbaniza ním procesem sou asnosti, je pravd podobné, že alespo ást ze stovek rekrea ních objekt bude v budoucnu p estav na na trvalé bydlení. Tak se d je v n kterých rekrea ních sídlech v bližší vzdálenosti od Prahy a s dobrou dopravní dostupností. Data dokumentující zm ny ve využití ploch v T ebsín p edstavují jiný fenomén ovliv ující jižní zázemí Prahy s horšími
p írodními podmínkami pro intenzivní zem d lství - totiž významné úbytky orné p dy, kterou nahrazují trvalé travnaté plochy s malým využitím. Zde najdeme i plochy orné p dy samovoln zalesn né i zaplevelené a s rozr stajícími se k ovinami. Vzniká tak území, které krajinní ekologové nazývají „nová divo ina“ (Lipský, 2007) v t sné návaznosti na pražskou aglomeraci. Takové posuny, možná jen do asné, však musíme vnímat jako ekologicky žádoucí, mén zat žující p írodní složky krajiny intenzivními lidskými aktivitami. Zahrádkové osady a jejich zm ny v procesu (sub)urbanizace. Zvláštním fenoménem spojeným s m sty a ší ením urbanizace resp. suburbaniza ních proces jsou zahrádkové osady (obrázek 5). Jejich rozmíst ní a sou asný stav jejich využití, resp. p em ny analyzoval Vágner (2005). Zahrádkové osady pat í k významným prvk m m stské a p edm stské zelen a zahrádka ení p edstavuje tradi ní a specificky rozvinutou formu rekreace a trávení volného asu obyvatel eska. Po roce 1989 však dochází k výrazné transformaci zahrádkových osad, a to p edevším v posledním desetiletí hlavn díky prom nám majetkových pom r . Výzkumy se v novaly hlavn transformaci zahrádkových osad v Praze. Bylo doloženo detailními terénními šet eními (tabulka 4), že skute n p evážn zahrádká ským innostem sloužilo v Praze v roce 2004 mén než 50 % zahrádkových osad, evidovaných v roce 1997 (Generel zahrádkových osad ÚRHMP). Zm na funkce se tedy týká více než poloviny osad. Zhruba 15 % osad slouží spíše jednodenním i vícedenním rekrea ním innostem (druhé bydlení), v mén než 10 % osad došlo k p em n na trvalé bydlení a tém u t etiny osad došlo k faktickému zániku, a to z poloviny degradací, opušt ním, zar stáním (též povodn ). Tabulka 4: Posun funkce zahrádkových osad v Praze v roce 2004 na základ evidence k roku 1997 Trend vývoje Podíl v % Po et zahr. osad 1 Zahrádka ení, jednodenní rekreace 46,8 270 2 Chata ení, druhé bydlení 14,7 85 3 Transformace na trvalé bydlení 9,5 55 4 Zánik, degradace 29,0 168 4A Bytová výstavba 9,3 53 4B Jiná výstavba 2,2 14 4C Jiné d vody 3,4 20 4D Opušt ní, zchátrání 14,1 81 CELKEM 100,0 578 Zdroj: Terénní a dotazníkové šet ení 2003-4 studenty UK P F KSGRR pod vedením J. Vágnera Další zm ny zahrádká ských osad v Praze jsou spjaty p edevším s novou výstavbou trvale obydlených dom , rozší ením dopravních komunikací, stavbou hypermarket , skoupením pozemk na spekulaci, jejich zarovnáním a úpravou pro stavební ú ely apod. U jiných m st je znát alespo ideová snaha o napojení zahrádkových osad na systém m stské a p ím stské zelen . Spíše stagnace i ojedin le nepatrný nár st zahrádkových osad byl naopak zaznamenán nap . u n kterých menších m st. Ukázalo se že periferní regiony vykazují v tší setrva nost v tradi ním setrvávání p evahy zahrádká ských inností v rámci aktivit v zahrádkových osadách i v tší stabilitu osad, zatímco pražské a velkom stské osady sm ují mnohem intenzivn ji a rychleji sm rem k mimoproduk nímu, rekrea nímu využití zahrádkových ploch, zm n vlastnických vztah , zm n funkcí (druhé bydlení, trvalé bydlení) i k úplnému zániku i degradaci zahrádkové osady, p íp. p em n ploch sm rem k ekonomicky lukrativn jší funkci v rámci m stského a p ím stského prostoru (doprava, služby aj.). I v t chto ohledech se jedná o typické prosazování d íve potla ovaných suburbaniza ních proces (Vágner, 2005).
Obrázek 4: Problematické je p edevším budování rozsáhlých ostrov komer ních areál , které nerespektují krajinný ráz ani architekturu venkovských sídel
Foto: Martin Ou ední ek Obrázek 5: Zahrádková osada v okolí panelových sídliš
Foto: Ji í Vágner
Záv r Suburbanizace je tradi ním procesem r stu m st v evropských zemích. V esku se bude rozvíjet by možná nižším tempem i v budoucnosti. Pro správný rozvoj krajiny je žádoucí, aby se p i lokalizaci nové reziden ní i komer ní zástavby zohled ovaly odborné názory sm ující k udržitelnému a rozumnému využití prost edí suburbánních obcí. K tomu již dnes slouží nástroje územního plánování ale i zvyšující se zájem obyvatel o životní (sociální i p írodní) prost edí obce. A koliv se zejména v po áte ním vývoji suburbánní výstavby objevily chyby p i lokalizaci p edimenzovaných a nevhodných projekt , samospráva obcí i instituce zodpov dné za udržitelný rozvoj území se pomalu u í usm r ovat požadavky stavebník a developer . Literatura: Bi ík, I.: Contribution to the Assessment of Changes in Land Use. Case Study Prague´s Environs. AUC Geographica, XXVIII, 1993, 2, s. 21-35. Bi ík, I., Kupková, L.: Dlouhodobé zm ny využití krajiny výzkumu. Historická geografie, 33, 2005, s. 346-366.
eska: Metody, výsledky, problémy
Bi ík, I., Kupková, L.: Vývoj využití ploch v Pražském m stském regionu. In Ou ední ek, M. ed.: Sociální geografie Pražského m stského regionu. Univerzita Karlova v Praze, P írodov decká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Praha, 2006, s. 42-63. Lipský, Z.: Nová divo ina v kulturní krajin ? In Herber, V. ed.: Fyzickogeografický sborník 4. Fyzická geografie - teorie a praxe. P ísp vky z 23. výro ní konference Fyzickogeografické sekce GS v Brn . Masarykova univerzita, Brno, 2007, s. 134-142. Ou ední ek, M.: Suburbanizace Prahy. Sociologický asopis/Czech Sociological Revue, 39, 2003, 2, s. 235-253. Ou ední ek, M.: Differential suburban development in Prague Urban Region. Geografiska Annaler, 89B – Human Geography, 2007, 2, s. 111-126. Sýkora, L., Ou ední ek, M.: Sprawling post-communist metropolis: commercial and residential suburbanisation in Prague and Brno, the Czech Republic In: Razin, E., Dijst, M., Vázquez, C. (eds.): Employment Deconcentration in European Metropolitan Areas: Market Forces versus Planning Regulations. Dordrecht, Springer, 2007, s. 209-233. Vágner, J.: Prostorové rozmíst ní zahrádka ení a zahrádkových osad v esku. Acta FRNUC, Geographica, Bratislava, 2005, Suppl. 3, s. 644-650.
Suburbanization in the hinterland of Prague Summary The process of suburbanization in post-socialist cities is one of the most vital research areas of present-day social geography. Czech suburban development has been revived around Prague already during the first half of 1990s and has considerable consequences on both physical and social parts of living environment. The paper describes two selected features of suburban transformation: changes in land use patterns within Prague Metropolitan Region and contemporary development of garden allotments of outer city. Gradual decrease of agricultural (arable) land and increase of built-up areas in Prague since the 19th century may be considered as example of time-space theory of innovation diffusion. Development of urban and suburban land use is shown by means of the index of change in the Prague Metropolitan Region. Cartograms show significant changes in inner agglomeration in the period 1948 – 1990 and in the last decade in the outer agglomeration. The transfer of dynamism of land use changes from the core to the hinterland is evident. Two model cadastre units were surveyed for a more detailed analysis – estlice at the edge of the administrative territory of Prague with dominant service and transport function and a more faraway unit T ebsín with permanent agricultural and second home function. A specific phenomenon of post-communist cities and Prague especially is the existence of garden allotments at the urbanized and suburbanized area which represent a significant element of urban green space. After Velvet Revolution garden allotments have undergone broad changes due to transfer of land ownership above all. Detailed field surveys revealed that in the period 1997 – 2004 more than a half of garden allotments changed their function, partly towards second home activities and residential function but mostly degenerated and were substituted with more effective use of valuable space (transport and service constructions above all). New residential and other functions of dynamically developing suburbanized area call for a sensible regulation which should be ensured with master planning instruments in cooperation with local residents and major actors.
