MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Hodnocení změn land use v katastrálním území obce Přerov Bakalářská práce
Autor: Lucie MĚSÍČKOVÁ Vedoucí práce: RNDr. Aleš RUDA, Ph.D. Brno, 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe svou bakalářskou práci na téma Hodnocení změn land use v katastrálním území obce Přerov jsem vypracovala samostatně a pouţila jsem prameny, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům pouze se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkanky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne……………………………………….. Podpis studenta…………………………………
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky k této práci. Dále Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za zapůjčení dat ZABAGED pro účely této práce. Speciální dík patří panu Ing. Pavlu Šídlichovskému za poskytnutí dat z předchozích let. Můj dík patří i rodičům za trpělivost a podporu při studiu.
ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá zhodnocením změn ve vyuţití území v rámci zvolené časové řady (2004-2010) v katastrálním území obce Přerov. Pro účel zhodnocení land use jsou vytvořeny jednoduché land use mapy v programovém prostředí ArcGIS firmy ESRI za pouţití vizualizačních metod a nástrojů. Zdrojovými geodaty pro vypracování map jsou data ZABAGED (Základní báze geografických dat), jejichţ poskytovatelem je Český úřad zeměměřický a katastrální. Práce také nastiňuje moţnosti dalšího vývoje vyuţití krajiny, který se vychází z aktuálního územního plánu. Klíčová slova: land use (vyuţití území), GIS, územní plánování
ABSTRACT This present work deals with evaluation of ganges in land use within the selectes time series (2004-2010) in the cadastral municipality Přerov. In order to assess land use are created by simple land use map in GIS software ArcGIS by ESRI using visualization methostd and tools. Geodatas source for the produkcion od map sis ZABAGED (Basic Geographic Data Base), the provider is Czech office for surveying, mapping and cadastre. The work also outlines opposrtunities for futher development of land use, which is mased on the culen landscape plan.
Key words: land use, GIS, landscape planning
OBSAH 1.Úvod ......................................................................................................................................... 10 2.
Cíl práce .............................................................................................................................. 11
3.
Metody práce....................................................................................................................... 12
4.
Teoretický základ ................................................................................................................ 14 4.1.
Definice GIS ............................................................................................................... 14
4.1.1. 4.2.
Data ............................................................................................................................. 15
4.2.1.
Geografická data ................................................................................................. 17
4.2.2.
ZABAGED [15] .................................................................................................. 19
4.3.
Územní plánování ....................................................................................................... 20
4.3.1.
Cíle územního plánování podle stavebního zákona ............................................ 21
4.3.2.
Úkoly územní plánování podle stavebního zákona (§19) ................................... 21
4.4.
5.
ArcGIS ................................................................................................................ 14
Land use ...................................................................................................................... 23
4.4.1.
CORINE [9] .......................................................................................................... 24
4.4.2.
Faktory ovlivňující způsob vyuţívání krajiny ..................................................... 25
4.4.3.
Land use a GIS .................................................................................................... 25
Základní informace o katastrálním území obce Přerov ..................................................... 26 5.1.
Administrativně správní zařazení ................................................................................ 26
5.2.
Popis obce ................................................................................................................... 27
5.3.
Přírodní podmínky ...................................................................................................... 27
5.3.1.
Problém znečištění ovzduší ................................................................................. 29
5.3.2.
NPR Ţebračka [11] ................................................................................................ 29
5.4.
Socioekonomické podmínky ....................................................................................... 31
6.
Analýza bilance půdy v okresu Přerov v letech 2004-2008 ................................................ 33
7.
Vývoj land use katastrálního území obce Přerov ................................................................ 36 7.1.
Rok 2004 ..................................................................................................................... 36
7.2.
Rok 2007 ..................................................................................................................... 37 8
7.3.
Rok 2010 ..................................................................................................................... 38
7.4.
Ekologická stabilita území .......................................................................................... 38
8.
Další potenciální vývoj vyuţití území ................................................................................. 40
9.
Výsledky ............................................................................................................................. 42
10.
Diskuze............................................................................................................................ 45
11.
Závěr ............................................................................................................................... 46
Pouţitá literatura ......................................................................................................................... 47 Přílohy ......................................................................................................................................... 50
9
1. ÚVOD Tato práce se zabývá hodnocením změn vyuţití území, snaţí se nastínit vývoj ve vyuţití území od roku 2004 do roku 2010 a na základě zjištěných výsledků a aktuálního územního plánu predikuje moţnosti dalšího potencionálního vyuţití území. Důvodem pro zvolení právě výše uvedené časové řady (2004-2010) je pouţívání geografického informačního systému při sestavování této práce. Jedním s výstupů jsou zpracované mapy vyuţití území k rozhodným letem 2004, 2007 a 2010. K tvorbě těchto mam byla pouţita data ZABAGED od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Sběr těchto dat započal v roce 2001, ale poprvé kompletní byl právě aţ v roce 2004. Poté jiţ probíhají pravidelné aktualizace v tříletých intervalech, proto tedy roky 2007 a 2010.
10
2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit a interpretovat vývoj změn ve vyuţití krajiny v průběhu zvolené časové řady. K dosaţení tohoto cíle bude nezbytné postupovat před dále specifikované kroky, aby došlo j jeho řásnému naplnění. Dílčím cílem je sestavit literární rešerši, co nejlépe obsáhnout literární prameny věnující se tematice a s jejich pomocí zkomponovat teoretický základ pro pochopení textu. Dalším krokem k úspěšnému dokončení práce a splnění hlavního cíle je zisk dat. Pro potřeby práce jsem po konzultacích usoudila, ţe nejvhodnější budou data ZABAGED od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, která jsou v pravidelných tříletých intervalech aktualizovaná. Z těchto dat pak budou vytvořeny mapy vyuţití území k jednotlivým časovým okamţikům. Pomocí analytických metod budou zhodnoceny a interpretovány vývojové změny, které budou i objasněny. Jedním z individuálních cílů je i nastínění potenciálního další vývoje území do budoucna, který bude vycházet ze současného územního plánu.
11
3. METODY PRÁCE Svou práci jsem zahájila literární rešerší týkající se problematiky zvoleného tématu. S pouţitím citovaných zdrojů jsem vypracovala kapitolu 4 „Teoretický základ“. V této kapitole (viz dále) jsem definovala a vysvětlila nejdůleţitější pojmy, se kterými bude v celé práci operováno, tak aby došlo k pochopení tématu a nedošlo k informačním deziluzím. Jsou objasněny pojmy GIS, ArcGIS, data, ZABAGED, územní plánování, land use. Dále jsem v práci provedla stručnou charakteristiku a popis zájmového území (viz kapitola 5). Tuto kapitolu jsem zařadila, aby i čtenář neznající Přerov a jeho katastr dokázal blíţe pochopit některé širší souvislosti problematiky, které by si jinak moţná neovědomoval. Z dat volně dostupných ve Veřejné databázi Českého statistického úřadu uvádím pouze velmi stručnou analýzu vývoje bilance vyuţití půdy v letech 2004-2008 v rámci celého okresu Přerov, kdy pak změny v okresu porovnávám se změnami v mém zájmovém území katastru obce Přerov. V dalších částech práce, kdy se jiţ věnuji samotnému hodnocení land use, jsem pracovala v programovém prostředí ArcGIS firmy ESRI. Při tvorbě map vyuţití území jsem pouţívala data ZABAGED, která mi poskytl Český úřad zeměměřický a katastrální pouze pro účel této práce zcela bezplatně. Dokonce jsem oproti předávacímu protokolu obdrţela u data staršího data. Data k roku 2004 byla v nevyhovujícím datové formátu bylo je nejprve třeba převést do formátu shapefile. Postup byl ve finále velmi jednoduchý, kdy pomocí atributového dotazu v ArcMapu (např. „Layers“ = „Vrstva 10“) na danou vrstvu byl proveden výběr a ten byl poté vyexportován a uloţen jako nová vrstva, jiţ formátu shapefile (postup viz Příloha 1.). Podle označení vrstvy (např. „Vrstva 10“) jsem na základě přiloţeného katalogu objektů od ČÚZK identifikovala nově vytvořenou vrstvu. Výsledkem výše popsaných úprav a operací je finální mapa Land use k.ú. Přerov 2004. Pro vizualizaci dat jsem pouţila jednoduchých vizualizačních a analytických metod, které ArcGIS hojně umoţňuje. Při barevné reprezentaci jsem vycházela ze standardizované klasifikace krajinného pokryvu CORINE, která je k nahlédnutí 12
například na Geoportálu Cenia. Z výsledných map, územních plánů a dalších informačních zdrojů jsem vyvozovala závěry týkající se změn v land use a jejich příčin, které uvádím v kapitole „Vyhodnocení“. Podle aktuálního územního plánu jsem provedla i nástin budoucího vývoje regionu. V bakalářské práci je i část věnovaná diskuzi nad tématem, kdy jsem po dokončení práce vše znovu prostudovala a „zkritizovala sama sebe“. Uvádím zde další moţné postupy řešení a jiné alternativy přístupu k tématu.
13
4. TEORETICKÝ ZÁKLAD 4.1.
Definice GIS
V odborné literatuře věnující se problematice geografických informačních systémů se můţeme setkat s celou řadou definic, které jsou formulovány podle potřeb, účelu, cílů a přístupů tvůrců a uţivatelů z rozličných oborů Podle Voţenílka (Voţenílek, 1998) lze obecně geografické informační systémy chápat ve třech rovinách: GIS jako software: GIS je soubor programů pro správu a analýzu prostorových dat (ARC/INFO je GIS) GIS jako aplikace: GIS jako informační systém geografického typu, který je součástí řízení určité organizační jednotky (městský GIS, Správa NP aj.) GIS jako technologie nebo jako nová vědní disciplína (řešení úloh základního a aplikovaného výzkumu přírodních, technických i společenských věd speciálními metodami odvozenými v rámci nové vědní disciplíny GIS): GIS je systém hardwarových a softwarových prostředků pro řešení obecných vědeckých problémů. Pro potřeby geografie a této práce lze GIS chápat jako následující definici: „GIS je organizovaný, počítačově zaloţený systém hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě, analytického zpracování a prezentaci prostorových dat s důrazem na jejich prostorové analýzy,“ Voţenílek, 1998. 4.1.1. ArcGIS ArcGIS je systém firmy ESRI (Environmental System Research Institute) zaloţené v roce 1969. V průběhu 70.let se věnovala vývoji principů GIS a v roce 1981 uvedla na trh svůj první systém ArcInfo. Stolní verze ARC/INFO byla o pět let později dostupná poprvé i pro stolní počítače. Komplexním GISem pro všechny úrovně organizací se stal v roce 2001 ArcGIS 8, upgradovaný v roce 2004 generací ArcGIS 9. V současné době se jiţ pracuje s generací ArcGIS 10. (Ruda, 2010)
14
Do kategorie systémů ArcGIS Desktop určené pro osobní počítače náleţí celkem tři úrovně produktů: ArcView, ArcEditor a ArcInfo. Všechny produkty mají jednotnou architekturu a vizuální stránku, takţe uţivatelům neddělá problém přechod mezi jednotlivými úrovněmi produktu. ArcView obsahuje nástroje pro mapovou tvorbu, dotazování,, editaci a jednoduché prostorové operace. ArcEditor má všechny moţnosti a nástroje jako ArcView rozšířené o rozsáhlejší editační nástroje. ArcInfo je nejvyšší licencí ArcGIS, nabízí nejvyšší funkcionalitu, široké spektrum analytických nástrojů pro prostorové operace. Všechny produkty ArcGIS jsou tvořeny 4 základními integrovanými aplikacemi: ArcMap, ArcCatalog, ArcToolbox a Model Builder. ArcMap je centrální aplikací celého systému. Umoţňuje editaci dat, prostorové analýzy a kartografickou tvorbu. Jsou zde přítomny 2 reţimy zobrazení: data view (datový náhled) a layout view (mapový výkres). ArcCatalog je aplikace slouţící k organizaci a správě dat (jednotlivé projekty, datové sady, geodatabáze, metadata aj.). Zobrazuje pouze náhled datových sad bez moţnosti ovlivnit kompozici mapy. Obsahuje nástroje pro prohlíţení a vyhledání dat, správu a prohlíţení metadat, návrh geodatabází aj. ArcToolbox obsahuje širokou paletu nástrojů pro analýzu a zpracování geodat. Je začleněn do ArcMapu a ArcCatalogu. Počet funkcí je dát úrovní ArcGIS. Poslední aplikací ArcGIS je Model Builder. V jeho prostředí je moţné s pomocí diagramů postupů zpracování dat algoritmizovat celou proceduru zpracování dat. Do systému ArcGIS lze samozřejmě zakoupit různé extense (nadstavby), které umoţňují řešit propracovanější úkoly s daty. Mezi tyto nadstavby patří: 3D Analyst, ArcScan, Maplex, Network Analyst a další. (podle Ruda, 2010) 4.2. Data Data jsou klíčovým prvkem kaţdého geografického informačního systému. Jsou i jeho významnou komponentou. GIS umoţňují vyuţívat mnoho typů dat, o kterých bude pojednáno dále. Data jsou finančně nejnáročnější poloţkou při budování geografického informačního systému. Prameny uvádějí, ţe pořízení dat vyţaduje 70-80% nákladů.
15
Data (mnoţné číslo od slova „údaj“) jsou obrazy vlastností objektů, vhodně formalizované pro přenos, interpretaci nebo zpracování prostřednictvím osob nebo počítačové techniky. Data mohou být analogová (zobrazená fyzickou veličinou, např. mapa), alfanumerická (číslice a písmena, např. tabulka), číselná (zobrazení pomocí humerálů, např. matice) a digitální (zobrazená číslicemi, zvláštními znaky a znakem mezery, např. počítačová soubor). Data jsou téţ nositelem informací. Informace je význam, který člověk připisuje datům. Kombinace různých tematických informací vztahujících se k danému objektu na mapě nebo databázi zvyšuje vypovídací schopnost GISu a dovoluje zrkat ucelenější pohled na zkoumaný objekt. (Voţenílek, 1998) Zvláštním typem dat jsou data prostorová, která jsou polohově lokalizovaná a obsahují tematické informace vázané k údaji a poloze. Jsou určena svým geometrickým tvarem a polohou na zemském povrchu. Entita je objekt (abstraktní či konkrétní), o kterém je v databázi uloţena informace. Podobné reálné jevy uloţení v databázi se identifikují jako typy entit. Typ entity je jakékoli seskupení podobných jevů, které by měly být reprezentovány a uloţeny jedinečným způsobem (např. silnice, řeky, vegetační pokryv). Zcela odlišné postavení mezi daty mají metadata. Metadata jsou, laicky řečeno, data o datech. Jdou to data popisující datové prvky, datové modely a datové struktury. (Voţenílek, 1998) Objekty, o kterých nám data podávají potřební informace lze podle Voţenílka (1998) rozdělit na několik typů, podle počtu rozměru: Bezrozměrné (0D): objekty, které mají jen polohu v prostoru; v praxi se jedná o body. Jednorozměrné (1D): objekty, které mají kromě polohy definovanou i délky, tj. linie. Dvourozměrné (2D): objekty, které mají polohu, délku a šířku a jsou ohraničeny nejméně třemi 1D objekty, tj. plochy. Trojrozměrné (3D): objekty, které mají polohu, délku, šířku i výšku (hloubku), jsou ohraničeny nejméně čtyřmi 2D objekty, tj. tělese, objemy.
16
V této práce pracuji se všemi typy objektů bez trojrozměrných. Jelikoţ jsou data obsahující 3D typy objektů velice náročná jak na zpracování, tak na hardwarerové vybavení. 4.2.1. Geografická data Podle Voţenílka (1998) lze „většinu geografických entit vyjádřit jako více či méně sloţitou konstrukci základních topologických objektů, kterými jsou body, linie, plochy, sítě, povrchy a objemy. Vyjádření a popis geografických entit v GISech jsou zaloţeny na dvou různých typech digitálních dat: grafická (prostorová) a negrafická (neprostorová, tematická), téţ atributy.“ Grafická data popisují ve zvoleném souřadnicovém systému prostorové umístění a vzájemný vztah entit a jejich částí. Dělí se na geometrická a topologická. Geometrická data mají kvantitativní polohu a jsou pouţívána k vyjádření polohy entit v prostoru pomocí souřadnic. Zapisují se ve dvou základních formátech (vektorovém a rastrovém, viz dále). Topologická data popisují vzájemné vztahy entit a jejich částí, tj. vztahy mezi geometrickými daty. Mezi základní typy topologických vztahů patří spojení (stoka je spojena s řekou), dotyk (sousední parcely), vnoření (hranice budovy uvnitř pozemky) a orientace (dopravní pasporty).[6]
Obr.1: Hierarchie typů geografických dat, vlastní úprava podle Voţenílek, 1998. 17
Negrafická data jsou popisné údaje vztaţené ke geografickým objektům (názvy, vlastnické vztahy aj.). Negrafická data popisují entity (nadmořská výška vrcholu, název obce, objem vodní nádrţe, velikost populace). Propojení grafických a negrafických dat je jednou z největších předností GISu a zárověň důvodem jejich rostoucího vyuţití v různých činnostech a oborech. Podle zápisu se geodata dělí na rastrová a vektorová, dva základní datové formáty Vektorový formát dat vyuţívá lineární charakteristiky k vyjádření geoprvků. Pro rastrovou reprezentace je základem síť organizovaných buněk. Vektorový datový model Základním předpokladem pro vektorové vyjádření je spojitost prostoru. Základními stavebními prvky jsou body, linie a polygony, jejich popis se realizuje pomocí vektorů, orientovaných úseček, definovaných počátečním a koncovým bodem. Tyto body určují souřadnice x a y. Výhody vektorové reprezentace dat (podle Rudy, 2010) : S objekty lze pracovat jako se samostatnými celky Menší náročnost na paměť a malý objem uloţených dat Vysoká geometrická přesnost Přesnost při výpočtu vzdáleností a měření délek Kvalitní grafika, přesné kreslení Kompaktnost struktury Jednoduchost při vyhledávání a úpravách geoprvků Nevýhody vektorové reprezentace (Ruda, 2010): Komplikovaná datová struktura Sloţitost výpočtů při analytických operacích Nevhodné pro modelování souvislých povrchů Obtíţnější tvorba překryvů vrstev Sloţitější dotazování na polohu prvku
18
Rastrový datový model Tento model je zaloţen na rozdělení prostoru pravidelnou sítí, která vytvoří jednotlivé buňky- pixely (základní prvky). Kaţdá buňka je nositelkou přiřazené hodnoty, které charakterizuje konkrétní lokalitu. Prostorové vztahy mezi geoprvky, lokalizace a geometrie nejsou přímo dostupné, to je hlavní rozdíl oproti vektorovému formátu. Výhody rastrové reprezentace dat (Ruda, 2010): Jednoduchost datové struktury Snadné překryvy a kombinace Rychlé nalézání odpovědí na poţadované atributy v rámci pixelu Snadné provádění analytických operací Vhodné pro modelování různých jevů (např. šíření poţáru)
Nevýhody rastrové reprezentace dat (Ruda, 2010): Nelze pracovat přímo s jednotlivými geoprvky Značná paměťová náročnost,velký objem dat Rozlišení závislé na velikosti pixelu Omezená přesnost výpočtu vzdáleností a délek Nevhodné pro síťové analýzy Oba formáty lze mezi sebou převádět. Tyto procesy se nazývají vektorizace (z rastrového na vektorový formát) a rasterizace (z vektorového na rastrový).
4.2.2. ZABAGED [15] Základní báze geografických dat (ZABAGED) je digitální geografický model území České republiky, které odpovídá Základním mapám České republiky v měřítku 1:10 000 (ZM 10). Obsah ZABAGED tvoří 106 typů geografických objektů zobrazených v databázi vektorovým polohopisem a příslušnými popisnými a kvalitativními atributy. ZABAGED obsahuje informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a
19
povrchu a prvcích terénního reliéfu. Součástí ZABAGED jsou i vybrané údaje o geodetických, výškových a tíhových bodech na území České republiky a výškopis reprezentovaný prostorovým 3D souborem vrstevnic. Prvotní naplnění Základní báze geografických dat zahájit Zeměměřický úřad v r.1995 vektorovou digitalizací tiskových podkladů ZM 10. Základní digitalizace byla s výjimkou sídel dokončena v r.2001. Do konce 1.řtvrtletí 2004 byla ZABAGED doplněna o geografické objekty zástavby sídel, do databáze byla přidány další popisné a kvalitativní atributy včetně vybraných druhů identifikátorů a jednotlivé ukládací jednotky v kladu ZM 10 spojeny do „bezešvé“ databáze. Od r.2001 probíhala první celoplošná aktualizace ZABAGED. Vyuţívány byly zejména fotogrammetrické metody a topografické šetření v terénu. První aktualizace byla ukončena 2005. Nyní je vytvořena centrální databáze, která je nadále aktualizována v reţimu online v detašovaných pracovišť Zeměměřického úřadu. Souběţně je centrálními pracovišti v Praze zajišťována aktualizace vybraných prvků ve spolupráci s centrálními orgánů státní správy s cílem zajištění systémových vazeb informačních systémů veřejné správy. Další periodická aktualizace a doplňování ZABAGED jsou realizovány v tříletých cyklech s vyuţitím vţdy nově zpracovaných leteckých měřických snímků a barevných ortofot, která jsou kaţdoročně vytvářená pro třetinu republiky. (upraveno podle geoportal.cuzk.cz)
4.3.
Územní plánování
Jelikoţ zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) nedefinuje samotný pojem „územní plánování“, ale pouze jeho cíle, úkoly a nástroje, lze územní plánování definovat podle P. Skleničky a K. Pixové (2003) jako „průběţně pokračující racionální proces, který vyuţívá preventivní opatření k regulace veškerých lidských činností v krajině se zohledněním cíle trvale udrţitelného rozvoje. Územní plánování neomezuje ţádné aktivity důleţité pro rozvoj společnosti, ale stará se, aby veškeré lidské počínání v krajině, byla v souladu s ochranou ţivotního prostředí.“ Milan Půček ve svém příspěvku časopis Urbanismus a územní rozvoj věnujícímu se Strategickému a územnímu plánování definuje územní plánovaní následovně: „Územní plánování je strategickým nástrojem pro správu a rozvoj daného území (státu, kraje, obce). Územní plánování je proces, jehoţ hlavním cílem (dle zákona o územním 20
plánování a stavebním řádu) je vytvářet předpoklady: (1) pro udrţitelný rozvoj území a (2) pro výstavbu.“ 4.3.1. Cíle územního plánování podle stavebního zákona Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj zemí spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generaci budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udrţitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného vyuţití a prostorového uspořádání území s cílem dosaţení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů a rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Orgány územního plánování postupem podle stavebního zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů podle právních předpisů. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Přitom chrání krajinu jako podstatnou sloţku prostředí ţivota obyvatel a základ jejich totoţnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyuţití zastavěného území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro potřeby primárního sektoru hospodářství a ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro sniţování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zálší podmínky jeho vyuţití pro účely rekreace a cestovního ruchu (cyklostezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra). Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umisťovat technickou infrastrukturu způsobem, který neznemoţní jejich dosavadní uţívání. 4.3.2. Úkoly územní plánování podle stavebního zákona (§19) Podle tohoto zákona má územní plánování především následující úkoly: 21
Sniţovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem např. na veřejné zdravím ţivotní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné vyuţívání Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické poţadavky na vyuţívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území Stanovovat pořadí provádění změn v území Vytvářet v území podmínky pro sniţování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Vytvářet v území podmínky pro zajištěné civilní ochrany Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Vytvářet podmínky pro ochranu území podle právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak Regulovat rozsah ploch pro vyuţívání přírodních zdrojů 22
Uplatňovat poznatky z obrů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území; jeho součástí je posouzení vlivů na ţivotní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. (zákon dostupný na bussinesinfo.cz)
4.4.
Land use
Malenové se své práce z roku 2008 tvrdí, ţe „Půda je jednou ze základních sloţek jak přírodního tak i ţivotního prostředí, společnost ji vyuţívá zejména v zemědělství s lesním hospodářství. Vyuţití půdy, struktura půdního fondu, je důleţitým ukazatelem ekonomického a ekologického potenciálu území. Charakterizuje do jaké míry a jakým způsobem člověk dané území vyuţívá. Struktura půdního fondu a její změny jsou výsledkem vzájemného působení přírody a společnost.“ Termín land use, nebo-li vyuţití území, v sobě zahrnuje dvě základní sloţky – biofyzikální a socioekonomickou. Land use je pojem dynamický, stejně jako jsou v čase a prostoru proměnlivé jednotlivé sloţky krajiny. Zahrnuje jak formu analýzy aktuálního či historického stavu, tak hodnocení krajiny z hlediska vhodnosti pro jednotlivé způsoby vyuţívání (potenciálu krajiny). Hodnocení vhodnosti území pro určitý způsob vyuţití (např. zemědělství, bytovou zástavbu) není chápáno jako striktní předpis pro rozhodování uţivatelů nebo územního plánování, ale ve smyslu jedné z etap krajinného plánování. [10] Český jazyk má proti anglickému nevýhodu více-významového pojmu „půda“, který postihuje půdu jako půdní horizont (angl. soil) a současně plošný aspekt půdního fondu spolu s dalšími souvislosti, které jsme zvyklí označovat jako krajiny (v angličtině land). Můţeme říci, ţe „soil“ je pouze jednou ze sloţek „land“, který ještě zahrnuje vegetaci, hydrologické a klimatologické aspekty, infrastrukturu, osídlení a jiné. [3] Pouţití klasifikační stupnice pro hodnocení vyuţití území je ovlivněno účelem, měřítkem, metodou zpracování a geografickou polohou území. Jistou stupnici lze pouţít i při pouhém statistickém vyhodnocení land use, jinou metodu zase pro vyhodnocení DPZ (dálkový průzkum Země) a jiné jsou metody pro pozemní šetření. Pro hodnocení land use je třeba jednotlivé krajinné charakteristiky, které samy o sobě nevyjadřují vlastní hodnocení, slučovat do souborů krajinných vlastností. Hodnota 23
kaţdé takové krajinné vlastnosti je určena souborem rozdílných charakteristik, z nichţ kaţdá má jinou relativný váhu v rámci krajinné vlastnosti; například vlastnosti území k intenzivního zemědělskému vyuţití, které je odvislé od přirozené potenciálu půdy a exponovanosti. [3] Kaţdá z forem land use má smě specifické poţadavky na danou lokalitu, které jsou dány především krajinnými vlastnosti. Srovnán těchto poţadavků s land use typem můţe poskytnout informace o vhodnosti dané formy vyuţití krajiny. Sledování změny land use je jednou z hlavních úloh krajinné ekologie. Cílem hodnocení změn ve vyuţité krajiny je porovnání a následná kvantifikace dat nejméně ze dvou různých časových období. Moderní metody GIS otevírají nové moţnosti popisu dynamických změn krajinných struktur. Atributy struktury krajiny v kontextu jejich historického vývoje jsou významným podkladem krajinného plánování. Jejich pomocí lze určit neměnný vývoj krajiny, zlomové etapy ve vývoji krajiny a definovat souvislosti tohoto vývoje. Výsledky jsou pak v praxi aplikovatelné při tvorbě nové krajina, její kompozice po stránce kvalitativní i kvantitativní. [10] Pouţití klasifikační stupnice pro hodnocení land use je ovlivněno účelem, měřítkem, metodou zpracování a v neposlední řadě i geografickou polohou zájmového území. Určitou stupnici lze pouţít při pouhém statistickém vyhodnocení land use, jinou metodu zase pro hodnocení dálkového průzkumu Země, jiné metody pro hodnocení zaloţená na terénním šetření. [3] 4.4.1. CORINE [9] Program Evropské komise CORINE (angl. COoRdination od INformation od the Environment) spuštěný v roce 1985 má za cíl sběr, koordinaci a zajištění kvalitních informací o ţivotní prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program je sloţen z několika částí: krajinný pokryv (Land cover), biotopy (Biotopes) a ovzduší (Air). Pro tuto práci je stěţejní projekt CORINE Land Cover, jehoţ cílem bylo vytvořit databázi krajinného pokryvu s jednotnou metodikou. Tehdejší Československo vstoupilo do programu jako jedna z prvních zemí střední Evropy. Od roku 1991 se u nás rozběhla studie o vhodnosti tohoto programu a jeho metodiky. Jiţ v září 1993 započali práce formy Gisdat na tvorbě vektorové databáze, aby o tři roky později vznikly 2 24
samostatné databáze pro Českou a Slovenskou republiku. Databáze byla vytvořena interpretací snímků z druţice LANSDAT z let 1986-1995, vznikla mapa vegetačního pokryvu 1:100 000, rozděleného na 44 tříd (viz Příloha 2: Klasifikační stupnice CORINE). V roce 2006 se program CORINE Land Cover stal součástí evropského projektu GMES (Global Monitoring for Environmental and Security, v rámci kterého proběhla aktualizace CORINe k roku 2006. 4.4.2. Faktory ovlivňující způsob vyuţívání krajiny Způsob vyuţívání krajiny je v zásadě ovlivňována dvěma skupinami faktorů:
Přírodní faktory: klima, reliéf, půdní a hydrologické poměry, expozice svahu aj.
Socioekonomické faktory: hospodářská vyspělost, politická situace, technická a technologická úroveň, ochrana přírody aj.
Člověk dokáţe svou činností některé přírodní faktory ovlivnit a pozměnit podle svých potřeb, například zvýšení produkčního potenciálu půdy dodáním energie a ţivin, regulace vodního reţimu – odvodnění, zavlaţování. 4.4.3. Land use a GIS S rozvojem geografických informačních systémů se rozšiřovala o oblast jejich vyuţití. Dnes GIS neznamená pouze „udělat mapu“. GIS můţe být velmi vhodným nástojem a pomocníkem při vyuţívání území, zejména potom při územním plánování a při eventuálních změnách e vyuţití krajiny. S pomocí stalé sofistikovanějších GIS nástrojů je moţné například vyčlenit záplavové území při x-leté vodě. Toto území pak nebude vhodné pro trvalou bytovou zástavbu, ale bude třeba pro něj najít vhodnější vyuţití. S GIS dokáţeme zjistit, které svahy jsou náchylnější k erozi a na těchto plochách realizovat protierozní opatření, případně omezit intenzivní zemědělství a podobně. GIS teda nachází široké uplatnění i v problematice jako je vyuţití území.
25
5. ZÁKLADNÍ INFORMACE O 5.1.
KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ OBCE PŘEROV
Administrativně správní zařazení
Zájmové území katastru obce Přerov se nachází v jiţní části Olomouckého kraje. Přerov je bývalým okresním městem stejnojmenného okresu Přerov. Polohu katastrálního území zobrazuje mapka z E-portálu územní samosprávy.
Obr.2: Přiblíţení polohy k.ú. Přerov (zdroj: epusa.cz) Celková rozloha katastru obce Přerov je podle ČSÚ 5848 ha (k 31.12.2010). Území má společné hranice s následujícími katastry (řazeno podle směru hodinových ručiček od severu): Tršice, Zábeštní Lhota, Sobíšky,, Buk, Prosenice, Grymov, Radslavice, Tučín, Ţelatovice, Beňov, Horní Moštěnice, Věţky, Bochoř, Troubky, Rokytnice, Kokory, Lhotka, Nelešovice. Veškeré sousední obce jsou součástí Olomouckého kraje, pouze obec Tršice neleţí v v Přerovském okrese, ale v okresu Olomouc. Katastrální území obce se dělí na kromě samotného Přerova ještě na dalších 13 samosprávných částí. Jsou jimi (v abecedním pořadí) Čekyně, Dluhonice, Henčlov, Kozlovice, Lovešice, Lýsky, Penčice, Penčičky, Popovice, Předmostí, Újezdec, Vinary, Ţeravice; detailní rozdělení katastru na samosprávné části viz Obr.3..
26
Obr.3: Samosprávné části k.ú.Přerov (MÚ Přerov)
5.2.
Popis obce
Přerov se rozprostírá na obou březích řeky Bečvy a svou polohou (49° severní zeměpisné šířky, 17° východní zeměpisné délky) je „srdcem“ Moravy (třebaţe tento titul si přiřazují i jiná moravská města, např. Olomouc). Severně od Přerova leţí krajské město Olomouc, kam občasné často dojíţdějí za rozšiřujícímu sluţbami, které Přerov postrádá (kina, divadlo, nákupní centrum, administrativa vyššího stupně).
[18]
Osídlení okolí dnešního města sahá aţ do pravěku, důkazem jsou tomu bohaté kosterní nálezy v Předmostí. Avšak první písemná zmínka o obci se datuje k roku 1146. Roku 1256 byl Přerov povýšen na královské město Přemyslem Otakarem II. V letošním roce (2011) čekají Přerov bujaré oslavy výročí 755 let města. Přerov je také nazýván městem J.A. Komenského J. Blahoslava, kteří zde působili. [18]
5.3.
Přírodní podmínky
Geologická stavba tohoto území, které leţí na rozhraní Českého masívu a Vnějších Západních Karpat byla formována variským vrásněním koncem karbonu (prvohory, 350 miliónů let) a alpským vrásněním v neogénu (čtvrtohory, 23 miliónů let dodnes). Český masív je nejvíce zastoupen zvrásněnými sedimenty starších prvohor. Nánosy čtvrtohor jsou na území zastoupeny pleistocenními sedimenty říčních teras, sprašemi a traveny a holocenními nivními sedimenty.[5]
27
Velkou část rozlohy Středomoravské nivy zaujímají nivní půdy: fluvizem glejová, méně fluvizem typická na středně těţkých nevápnitých nivních sedimentech (tento typ půdy lemuje pouze tok Bečvy). Mezi nivou Moravy a západních hranic okresu se vyvinuly větší plochy černozemních půd, převáţně jiţně a jihovýchodně od Přerova. Nivy Bečvy severovýchodně od Přerova lemují úzké pásy černozemě černicové na sprašových půdách překryvech slínů.[5] Na území Přerova (podle Quitta 1971) zasahají 2 klimatické oblasti: teplá T a mítně teplá MT, podoblasti teplá T2 a mírně teplé MT11, MT10 (plošně nejrozsáhlejší), MT9, MT7, MT3. Co se táče dlouhodobého charakteru podnebí je zde charakteristické teplé a suché léto s krátkým přechodným obdobím. Jaro a podzim jsou teplé aţ mírně teplé. Zima je relativně krátká a mírně teplá, sněhová pokrývka má pouze krátké trvání. Dlouhodobý teplotní průměr= 8,6°C Nejchladnější měsíc= leden, -2,4°C Nejteplejší měsíc= červenec, 18,0°C Absolutní teplotní maximum= 37,0°C Denní teplotní minimum (1942)= -27,0°C Průměrný počet ledových dnů (průměrná teplota celého dne pod 0°C) je 33, ale 104 mrazových dní (minimální teplota v průběhu dne klesne pod bod mrazu) má průměrně 104, tropických dní (maximální teplota přesáhne 30°C) potom 8.[5] Dlouhodobě vysledovaný průměrný sráţkový úhrn (měřeno 1881-1980) je 643mm za kalendářní rok. Sráţkový reţim ve smyslu rozloţení sráţek v průběhu roku bývá pravidelný: nejsušším měsícem je únor (26 mm). Od března sráţkové úhrny rostou a maxima dosahují v červenci (93 mm). Z celkového objemu sráţek spadne60% ve vegetačním období, coţ je velmi příznivé pro zemědělství a vegetaci. [5] Uvedení a popis přírodních podmínek je nutný, zejména pro pochopení souvislostí vyuţití území pro jednotlivé lidské aktivity v krajině. Jedná se především o charakter zemědělské výroby. Konkrétně v situace katastru Přerova jsou velmi vhodné podmínky
28
pro intenzivní zemědělskou výrobu díky příznivé nadmořské výšce a dostačujícímu sráţkovému úhrnu ve vegetačním období. 5.3.1. Problém znečištění ovzduší Přerov se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Emise oxidů síry a dusíku se podařila v průběhu posledních 20 let díky přijatým technologickým opatřením minimalizovat a dostat pod kontrolu. Největším soudobým problém jsou částice polétavého prachu PM10, které často překračují povolené limity, zejména ve dnech se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Občané jsou v takovýchto situacích varováni a je jim doporučeno nevycházet. Špatnou situaci s prachovými částicemi ještě umocňují problémy s automobilovou dopravou, kdy město absolutně nezvládá v době dopravní špičky nával dopravních prostředků. S dostavbou nového úseku dálnice D1 ve směru Kroměříţ-Přerov bude muset město vzniklou situace řešit buď obchvatem města, nebo průpichem, coţ je pravděpodobnější varianta. [20] Mezi dlouhodobě největší znečišťovatele v kategorii zvláště velkých zdrojů patří následující [20]: 1. Dalkia Česká republika, a.s. (výroba tepla v Teplárně Přerov) 2. PRECHEZA a.s., (výroba kyseliny sírové, titanové běloby a ţelezitých pigmentů) 3. Technické sluţby města Přerova (skládka tuhých komunálních odpadů v Ţeravicích) 4. PSP slévárna a.s. (obloukové a indukční pece) 5.3.2. NPR Ţebračka [11] V katastrálním území obce Přerov se nachází i maloplodé zvláště chráněné území, které dotváří charakter území a je oázou klidu pro občany města, jelikoţ je toto chráněné území těsně přimknuté na východní okraj samotného města Přerova. Národní přírodní rezervace Ţebračka byla vyhlášena 4.6.1949. Její rozloha byla s ohledem na změny v území pozměněna na 288ha a NPR byla nově vyhlášena k 1.11.2007.
29
Vlastní rezervaci tvoří lesní komplex, který je na jihovýchodě ohraničen Bečvou, na jihozápadě městem, na severozápadě poli, ţelezniční tratí směr Praha-Ostrava a silnicí Přerov-Ostrava. Rezervací protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence získal přírodě blízky charakter. NPR Ţebračky spolu se Strhancem je ekologicky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000, je také skladebnou částí územního systému ekologické stability krajiny, kde plní funkci biocentra regionálního významu v návaznosti na neregionální biokoridor řeku Bečvu. NPR Ţebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých luţních lesů údolní nivy Bečvy. Podíly dřevin se v některých částech blíţí přirození skladbě, které se zde vyvinula bez zásahu člověka. Je tvořena starými duby, lípami, javorem klenem javorem mléčem, habrem obecným, na vlhčích místech je jasan ztepilý, olše, topoly a vrby. Z jehličnanů zde roste modřín opadavý a místy nevhodně zavlečené smrky a borovice. Velmi dobře je vyvinuté keřové patro (slída krvavá, líska obecná, střemcha obecná. Bylinné patro tvoří květena luţního lesa, typickými zástupci jsou kyčelnice ţláznatá a kyčelnice cibulkonosná, plicník lékařský, konvalinka vonná aj. Dominantní rostlinou jarního období, která charakterizuje území i vůní, je česnek medvědí. Rezervace je křiţovatkou ptačích druhů i jejich hnízdištěm. Mezi vzácnější patří čáp černý, potápka malá, včelojed lesní, ledňáček říční. Mezi zvláště chráněné savce ţijící a lovící rezeraci patří netopýr velký a netopýr dlouhouchý. Velmi zajímavé jsou některé taxony měkkýšů (dvojzubka luţní jako typický zástupce luţního lesa, vlachovka karpatská jako karpatský endemit). Náhod Strhance obývají 2 vzácné druhy velkých mlţů – velrub tupý a velrub malířský. Ve Strhanci bylo napočítáno na 19 druhů ryb. Systém vodních tůní obývá celá řada obojţivelníků, např. čolek obecný, čolek velký a kuňka obecná. Okolí NPR Ţebračky a přilehlého městského parku Michalov je tradiční klidovou zónou Přerova. Rezervací vede modře značená turisticky-naučná stezka (viz Příloha 3).
30
5.4.
Socioekonomické podmínky
Přerov, bývalé okresní město, nyní obec s pověřeným obecním úřadem a s rozšířenou působností, je městem přesahující rozsah svého katastru. Do správního obvodu města s pověřeným obecním úřadem patří celkem 50 obcí se 71 690 obyvateli, správní obvod Přerova jako ORP čítá 59 obcí s 84 195 obyvateli (k 5.1.2011). Obyvatelům ze širokého okolí nabízí řadu administrativních sluţeb. Sídlí zde Celní úřad, Český statistický úřad, Exekutorský úřad, Matriční úřad, Finanční úřad, Katastrální úřad, Ţivnostenský a Stavební úřad (s působností pro 37 obcí, 67 007 obyvatel, k 5.1.2011), Okresní soud, Okresní státní zastupitelství, Státní okresní archiv, Krajská veterinární správa pro Olomoucký kraj, Pozemkový fond, Okresní agrární komora, Hospodářská komora, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Okresní správa sociálního zabezpečení, Státní plavební správa, Úřad práce, Úřad pro zastoupení státu
ve věcech majetkových.
Institucí překračující hranice okresu a ORP je Krajský veterinární správa, která má v Přerově zastoupení pro celý Olomoucký kraj. Přerov je průmyslově zaloţeným městem s řadou velkých podniků (např. Meopta, PRECHEZA, DALKIA aj.). Tyto podniky jsou zároveň významnými zaměstnavateli pro širší okolí města, nejen jeho městských částí. Výhodu Přerov získává v oblasti dopravy – je dopravním uzlem neregionálního významu. Je důleţitou ţelezniční křiţovatkou, kudy prochází významné evropské koridory. Přerovem probíhají důleţité ţelezniční tahy na Bohumín, Brno, Prahu. Vhodnou polohu má město v rámci silniční sítě, Přerov bude napojen na dálnici D1 a po dostavbě posledního úseku od Říkovic přes Přerov bude D1 Praha- Ostrava kompletní. Jihozápadně od města je i letiště Bochoř se smíšeným provozem. Strategické umístění v rámci dopravní sítě, můţe hrát významnou roli při lokalizaci investorů a firem. Celková rozloha katastrálního území k 3.1.2011 je 5 848, 7083 ha a trvale zde ţije 46 360 obyvatel (22 520 muţů, 23 840 ţen). Kdyţ dáme tyty dvě hodnoty do poměru, dostaneme hustotu zalidnění 7,9 obyvatel/ha.[19] Počet obyvatel v jednotlivých městských částech Přerova k 3.1.2011 je uveden v následující tabulce.
31
Městská část Přerov-město Předmostí Lověšice Kozlovice Dluhonice Újezdec Čekyně Henčlov Lýsky Popovice Vinary Žeravice Penčice
Počet obyvatel 35 991 4 756 537 610 369 782 682 557 205 226 779 583 283
Tab.1: Počet obyvatel v městských částech k 3.1.2011 (zdroj: mu-prerov.cz [19]) Přerov je městskou památkovou zónou, která je tvořena především měšťanskými domy z 15. a 16. století, pozůstatky středověkých hradeb a zámek přestavený do renesanční podoby, který je sídlem Muzea Komenského. Součástí zámku je i vyhlídková věţ. Oázou klidu je obyvatelům města kulturní památka park Michalov (17 ha), na která volně navazuje areál laguny se skateparkem a bicrossovou drahou. Vše pak volně přechází do NPR Ţebračka (viz kapitola 5.3.2). Z archeologického hledisla je vlemi významné Předmostí, která je nalezištěm artefaktů z dob lovců mamutů (25 000 let). V souvislosti s mamuty je zde vybudováno školní Muzeum mamutů, památník lovců mamutů a naučná stezka „Předmostím aţ do pravěku“. [18] Místem konání všemoţných kulturních akcí je Městský dům, jinak architektonicky významná stavba. V Přerově má rolu společenského a kulturní centra. Nejvýznamnější konanou akcí, mezinárodního významu, je Československý jazzový festival. Letos se bude konat jiţ jubilejní 45.ročník. [18] Dalšími zařízeními pro spokojený ţivot občanů jsou např. plavecký areál, tenisové kurty, cyklistická stezky podél Bečvy vhodná i pro bruslaře, zimní stadion, přerovská rokle pro auto-motocrossové závody, kino Hvězda, či Loutkové divadlo.
32
6. ANALÝZA BILANCE PŮDY V OKRESU PŘEROV V LETECH 2004-2008 Následující kapitola je věnována analýze a jednoduchému zhodnocení změn bilance vyuţití území v rámci celého okresu Přerov, coţ bude vyuţito dále při porovnávání vývoje land use okresu Přerov a samotného katastrálního území stejnojmenné obce. Bylo pouţito dat z Městské a obecní statistiky Českého statistického úřadu. [12] Podle ČSÚ
bylo převzato rozdělení půdy na zemědělskou a nezemědělskou.
Zemědělská půda se dále rozčleňuje na ornou půdu, zahrada, sady a trvalé travní porosty (louky a pastviny). Nezemědělskou půdu tvoří lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Podle Regionálního informačního servisu
[22]
mezi
ostatní plochy patří všechny ostatní pozemky slouţící jako prostory skladišť a dílen, stavební místa, místa vyčleněné k dopravě a telekomunikaci, pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy veřejných chat a hotelů, dále pozemky vyčleněny jako státní přírodní rezervace a jiná chráněná území, areály kulturních památek, parkové plochy, okrasné zahrady, pozemky k dobývání nerostů a těţbě nerostných surovin a stále manipulační prostory. Jako ostatní plochy jsou evidovány i hřbitovy, pozemky nevhodné pro zemědělství (rokle, výmoly, ochranné hráze aj.) a také pozemky, které neposkytují trvalý uţitek z jiných důvodů (plochy zarostlé křovinami, zanesené kamením a štěrkem nebo zamokřené půdy). Následující tabulka uvádí průběh změn jednotlivých půdních bilancí podle druhu vyuţití půdy. Zeměděská Stav k půda (ha) Orná Zahrady Sady 31.12.2004 59852 49530 2942 31.12.2005 59800 49500 2944 31.12.2006 59537 49221 2984 31.12.2007 59339 49056 2950 31.12.2008 59212 48807 2958
TTP 863 861 856 850 844
5881 5888 5903 5876 5983
Nezemědělská půda (ha) Lesní Vodní Zastavěná Ostatní 24622 13508 1479 1752 5548 24671 13521 1491 1754 7914 24938 13519 1515 1741 8162 25144 13534 1523 1740 8346 25262 13556 1523 1738 8445
Tab. 1: Bilance způsobu vyuţití půdy okresu Přerov 2004-2008, v hektarech. Zdroj: ČSÚ[12] Podle výše uvedené tabulky došlo v průběhu sledovaného období k největší změně v rozloze především ostatních ploch. Coţ mohlo být zaviněno boomem výstavby solárních elektráren s výraznou státní podporou. Tyto stavby vznikají zejména na úrodné a bohaté zemědělské orné půdě, která je pro účely elektrárny vyňata ze 33
Zemědělského půdního fondu. Operace vynětí půdy ze ZPF je za jiných okolností vcelku náročná a zdlouhavá, ale díky státním intervencím a podpoře „Zelené energie“ se vše usnadňuje. Vzhledem k tomu, ţe do kategorie ostatních ploch patří i stavební místa, je moţné nárůst rozlohy těchto ploch povaţovat za pozitivní z pohledu rozvoje bydlení. Bylo totiţ vyznačeno mnoho nových prostor pro stavbu bytových či rodinný domů. Tyto výstavby bývají realizovány především v suburbáních zónách v blízkosti města nebo ve vesnicích, které jsou současně městskými částmi. Nové stavební pozemky vyznačují ovšem i vesnice ne tak úzce spojené s městem, jelikoţ chtějí v rámci rozvoje venkova a udrţení vesnického osídlení přitáhnout nové obyvatele. Zájem mají nejvíce o mladé páry a rodiny s dětmi, coţ má pozitivní vliv na udrţení reprodukce obyvatelstva, na jeho průměrný věk a na celkové stárnutí a vymírání tamějších obyvatel. Výše popsané změny rozlohy ostatních ploch jsou znázorněny na grafu č.1.
Graf 1: Změny v rozloze ostatních ploch v okresu Přerov 2004-2008, k 31.12., v zdroj: ČSÚ[12].
34
Graf 2: Bilance zemědělské půdy v okrese Přerov v letech 2004-2008, k 31.12., zdroj: ČSÚ[12] Podle grafu č.2 je patrný úbytek zemědělské půdy. Ve sledovaném období došlo k poklesu rozlohy půdy orné. Graf č.3 nám zase dokazuje, ţe úbytek této orné půdy byl ku prospěchu nezemědělské půdy, konkrétně do kategorie ostatních půd. Tyto změny jsou odůvodněny výše.
Graf 3: Bilance nezemědělské půdy v okrese Přerov v letech 2004-2008, k 32.12., zdroj: ČSÚ [12]
35
7. VÝVOJ LAND USE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ OBCE PŘEROV Tato část práce se věnuje jiţ konkrétně katastrálnímu území Přerova a řeší vývoj vyuţití území v průběhu let 2004, 2007 a 2010. Tato časová řada byla zvolena záměrně. Protoţe při zpracování této kapitoly jsem pracovala s GISem, bylo třeba posbírat potřebná data k vizualizaci a analýzám. Jako nejvhodnější se jevila data ZABAGED od ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální). Jak je podrobněji rozebráno v kapitole 4.2.2. ZABAGED sběr dat začal v roce 2001, dokončená databáze pak proběhlo aţ v roce 2004 a data se aktualizují v pravidelných tříletých intervalech, proto při hodnocení vývoje vycházím právě z výše vyčleněných let.
7.1.
Rok 2004
Jak jiţ bylo řečeno k tomuto roku jsou první dostupná geodata ZABAGED. Rok 2004 proto povaţuju za výchozí a budou podle něj porovnávány změny v následujících dvou obdobích r. 2007 a 2010. V přílohách uvedená mapa „Land use k.ú. Přerov 2004“ (viz Příloha 4) přehledně znázorňuje způsob vyuţití území k tomuto roku. Jiţ na první pohled je patrné, ţe krajina je značně zemědělsky vyuţívaná (ţlutá barva). Své zastoupení v zemědělské výrobě mají i chmelnice (okrová barva), kterých je pouze v katastru Přerova několik. Chmel má pro Přerov tradici, jelikoţ je pivovarnickým městem. Sídlí zde pivovar Zubr. Červená barva znázorňující zastavěné území vypovídá o husté zástavbě, coţ je ovšem normální kdyţ se jedná o město a jeho části. Data vhodně umoţňovala odlišit běţnou zástavbu od zástavby účelové (světlá růţová barva). Tato účelová zástavba lokalizovaná především na okraji jihovýchodním okraji města je v realitě tvořena průmyslovými areály, případně plochou supermarketů a jejich součástí. Účelová zástavba v přilehlých městských vesnicích nám symbolizuje především areály bývalých zemědělských druţstev.Přilehlé městské části jsou tradiční zahrádkářské kolonie, jedná se zejména o oblast jiţní a jihovýchodní, kde rozsáhlá zahrádkářská oblast lokalizovaná souběţně s ţelezniční tratí a rychlostní silnicí R55. Další zahrádkářské oblasti jsou na severozápadě města v Předmostí. Zalesněnost území vzhledem k intenzivní zemědělské výrobě není příliš vysoká. Pro obyvatele Přerova je velice příjemná blízkost luţního lesa, která těsně přiléhá k severovýchodnímu
okraji
města.
Národní
přírodní
rezervace
Ţebračka
je
odpočinkovou zónou. Úzké semknutí s městem a častá návštěvnost mohou mít 36
negativní vlivy na přirozené fragmenty luţního lesa a jeho ekologickou rovnováhu. Pohyb osob a hluk s tím spojený ruší hnízdící ptactvo. Krásný příklad střetu dvou aspektů: ekologického a socioekonomického. Většinová část lesních pozemků s funkcí lesa se nachází v severní polovině katastrálního území. Je to uspořádání logické, jelikoţ tyto oblasti leţí i ve vyšší nadmořské výšce a nejsou jiţ tak vhodné k zemědělskému vyuţití.
7.2.
Rok 2007
Bohuţel atributy pouţitých dat neumoţňují dotazovat se na rozlohu jednotlivých prvků. Tím se celé hodnocení zaměřuje pouze na vizuální porovnání oproti předchozímu období. V tomto roce oproti předchozímu můţeme zaznamenat zvětšení lesní půdy, jedná se o lokalitu jiţního okraje letiště. Dále došlo v severní části katastru ke zrušení některých plošně menších chmelnic, které jiţ nejsou vyţívány na pěstovaní chmele, ale jako obyčejná zemědělská půda. Dále došlo k rozvoji zastavěných ploch, zejména v okrajových částech města a jeho příměstských částí. V souvislosti s rozšiřováním zástavby se rozvíjela i ostatní plocha v sídlech, například prostory občanské vybavenost. Mapa vyuţití území pro rok 2007 je uveden v Přílohách jako Příloha 5.
37
7.3.
Rok 2010
K tomuto roku je evidována změna kultury orné půdy na trvalý travní porost v nejsevernější části katastru, coţ mělo jistě pozitivní vliv na ekologickou hodnotu této části katastru, ovšem v kontextu celého území je tato změna je nepatrného významu. I nadále dochází k rozšiřování zástavby a s tím spojených prostor. Toto se dědě na úkor zemědělsky obdělávané půdy, především orné (viz Příloha 6).
7.4.
Ekologická stabilita území
Pro zajímavost jsem zařadila kapitolu věnující se výpočtu koeficientu ekologické stability. Pro výpočet jsem pouţila data Veřejné databáze ČSÚ
[13]
. Hodnoty postihují
aktuální stav k 31.12.2010, takţe jde o vhodné doplnění kapitoly 7.3. Výpočet vychází z níţe uvedené tabulky 2. K výpočtu koeficientu ekologické stability jsou pouţila postup, která jsem si osvojila v prvním ročníku studia v rámci předmětu Krajinná ekologie, kdy se dávají do poměru ekologickystabilní a ekologicky nestabilní plochy. Druh pozemku orná půdy chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty zemědělsk á půda celk em lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plocha Celk em
Rozloha (ha) 2 830 73 0 313 48 261 3 525 546 87 300 1372 5 830
Tab. 2: Rozloha druhů pozemků k 31.12.2010, zdroj: Veřejná databáze ČSÚ[13] Koeficient ekologické stability krajiny: KES = lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy zastavěné plochy + orná půda + chmelnice + ostatní KES= 0, 275 38
Podle poznatků z výše uvedených hodin studia vyšel koeficient ekologické stability 0,275, coţ s odkazem na předchozí studium Krajinné ekologie znamená nestabilní území, nadprůměrně vyuţívané s narušením přírodních kultur. Tento výsledek je samozřejmě očekávaný, protoţe řešené území je hustě zastavěné, díky samotnému zázemí města Přerova a krajina je tradičně intenzivně zemědělsky vyuţívaná. Necelých 10% celkové rozlohy je tvořeno lesy, polovina těchto lesů je dokonce Národní přírodní rezervací Ţebračka. Celkové zastoupení stabilních ploch oproti plochám nestabilním je však velmi malé.
39
8. DALŠÍ POTENCIÁLNÍ VÝVOJ VYUŢITÍ ÚZEMÍ Při úvahách o dalším potenciálním vývoji území je třeba přihlíţet k aktuálnímu územnímu plánu, který je platný do roku 2009 a zcela v souladu s novelou zákona o územním plánování. Územní plán je k nahlédnutí v CD Příloze. Mezi největší změny ve vyuţití území, se kterými je počítáno jiţ v současném územním plánu je především stavbu úseku dálnice D1 (viz Příloha 7), který bude navazovat na momentálně dostavovaný úsek z Kroměříţe do Říkovic. Tato část dálnice měla být dokončena jiţ v listopadu 2010, bohuţel se stavba protáhla. Nový úsek dálnice, protínající Přerov a dále vedoucí směrem na Ostravu, povede od Říkovic kolem západního okraje města, za ţelezniční tratí a západně od městské části Lověšice, dále bude kopírovat prozápadní hranici města k Předmostí, kde bude velký kruhový objezd, který bude ústit na všechny důleţité dopravní tahy. Dálnice D1 bude pokračovat na Lipník nad Bečvou a Ostravu. Z tohoto objezdu bude vyveden směr na Olomouc a také do centra města. Při realizaci stavby dálničního úseku je počítáno s odkupem pozemků, coţ jiţ bylo realizováno. Dojde ke změně vyuţití půdy, na bezprostředně dotčených pozemcích. Jedná se zejména o zemědělské půdy. Výstavbou bude zrušena zahrádkářská kolonie u Předmostí. V návaznosti na stavbu dálnice je v plánu v prostoru mezi dálnicí D1 ţelezničním tahem vybudovat Terminál kombinované dopravy a veřejné logistické centrum (viz Příloha 8). Celková plocha navrhované lokality je 110 ha. Lokalita bude mít strategické napojení na dopravní infrastrukturu (dálnice D1, ţelezniční koridor, letiště Bochoř). Tento terminál by měl do budoucna tvořit významná logistický prvek s nadregionálním významem vzhledem ke strategické poloze v rámci České republiky, eventuelně i Evropy. Zamýšlený terminál by měl být uzlovým bodem transevropské multinodální dopravní sítě. Z hlediska vyuţití ploch je dnes veškeré navrhované území součástí zemědělského půdního fondu s vyuţitím na ornou půdu. Po realizaci záměru budou plochy vyuţity průmyslově, jako skladové plochy či komerční prostory. Další změna ve vyuţití půdy v souvislosti s budoucí dálnicí je prostor mezi D1 a rychlostní komunikací R55, kde dojde k rozvoji výrobních ploch, které budou volně navazovat na současný areál PRECHEZA a.s. Opět dojde ke sníţení rozlohy zemědělsky obdělávané plochy.
40
Jihovýchodním sektor v lokalitě Újezdec aţ po jiţní číst Kozlovic je vyčleněn v územním plánu pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti a krátkodobé individuální rekreace. V územním plánu jsou jiţ zaznačeny návrhové plochy bydlení a návrhové veřejně přístupné prostory pro veřejnou zeleň. Do budoucna se v územním plánu počítá s vyuţitím dosud neurbanizované plochy mezi městským parkem Michalov a k městu přiléhajícím lesním komplexem NPR Ţebračka. Zde by měly vzniknout rekreační plochy s moţností sporovaní v přírodě. Severní část katastrálního území Přerova bude do vybudování dálničního úseku oddělena. Severně lokalizované příměstské obce se budou (dle územního plánu) soustředit na rozvoj bydlení v okrajových částech vesnic. Aktivity rozvoje bydlení příměstských obcí povaţuji za velmi důleţité, neboť je v jejich vlastním zájmu přilákat co nejvíce nových obyvatel. Hrozí, ţe s rozvojem bydlení jihovýchodně od města (Újezdec, Kozlovice) dají lidé přednost větší blízkosti centra a bude docházet k pomalému úpadku spojeného a postupným stárnutím a vymíráním populace těchto příměstských vesnic. Nejsevernější část katastrálního území Přerova tvořená územím obcí Penčice a Penčičky a také částečně Čekyně a Ţeravic je ponechána k výhledově dlouhodobému vodohospodářskému záměru. Jiţ delší dobu se hovoří o vybudování vodní nádrţe Ţeravice a Zábešní Lhota. Funkce tohoto vodního díla není doposud zcela jasná, ale jeho případná realizace by znamenala devastující zásah s fatálními následky. Došlo by k likvidaci obou sídel (Penčice, Penčičky) a byl by to zásah do krajinných ekosystémů. Hlavním argumentem zastánců nádrţe obhajujících její potřebu je akumulace pitné vody. Tento argument je však v rozporu s dlouhodobě vyuţitelnými zásobami pitné vody v Troubkách, které jsou zdrojem pitné vody pro celý Přerov i okolí. Do budoucna by mělo dojít i ke zvětšení současné skladky komunálního odpadu v Čekyni.
41
9. VÝSLEDKY Podle výsledků uvedených v kapitole 7 a jejich podkapitolách je moţno konstatovat a sledované katastrální území Přerova je v rámci svého vývoje stabilizované a neprobíhají zde jiţ ţádné plošně radikální změny ve vyuţití území. Zaznamenané změny jsou malého plošného rozsahu a jsou uskutečňovány na základě aktuálních potřeb území. Toto potvrzují i níţe uvedené grafy ( Graf 4 a Graf 5), jejichţ křivky kopírují změny v rozloze jednotlivých způsobů vyuţití půdy, vţdy k danému roku.
Graf 4: Vývoj vyuţití území v k.ú.Přerov 2004-2010, vlastní práce Graf 4 nám ukazuje vývoj všech jednotlivých kategorií (včetně orné půdy na grafu 5). Zde je patrná jiţ zmoňovaná stabilitita ve vyuţití území. Největší nárůst byl zaznamenán u parků a okrasných zahrad, kdy do roku 2007 docházelo k rozšiřování zelených prostranství a úpravám existujícíh parků. Mírný nárůst trvalých travních potostu je pozitivním jevem, ale z hlediska ekologické stability nezvýznamný.
42
Graf 5: Vývoj rozlohy orné půdy v k.ú. Přerov 2004-2010, vlastní práce Graf 5 zachycuje samostaný cýcoj orné půdy. Důvodem izolovanosti tohoto grafu je nekolikanásobně větší rozloha orné půdy, kdyby se grafy 4 a 5 sloučily, neměl by výsledný graf odpovídající vypovídací hodnotu. Ve sledovaném období došllo k mírnému poklesy zemědělsky obdělávané půdy. Bylo to především z následujích důvodů: zvětšující se rozloha lesní půdy, trvalých travních porotů, zastavěné plochy, zahrad a ovocných sadů, parků a okrasných zahrad a ostatní plochy v sídlech. Podle vypočítaného koeficientu ekologické stability, jak je uvedeno v kapitole 7.4, není (z pohledu ekologa) vyuţití území ideální a bylo by třeba realizovat opatření k nápravě. S faktem ekologické nestability území je nutno se smířit, jelikoţ se jedná o lokalitu s tradicí intenzivního zemědělství, navazující oblast Hané. Dále je zvolený katastr územím města s hustou zástavbou bytovou i průmyslovou. Přesto se zda nacházejí místa s velmi vysokou ekologickou hodnotou. Jedním z těchto míst je např. NPR Ţebračka s velmi cennými fragmenty luţního lesa. Pokud bychom chtěli srovnávat vývoj vyuţití území k.ú. Přerov a okresu Přerov, dojdeme k závěru částečných podobností vývoje: mírný pokles orné půdy u obou územních jednotek. Pro okres Přerov je významný nárůst ostatních ploch, tj. hlavně realizace solárních elektráren, nebo vyčlenění pozemků k tomuto účelu a vytyčování stavebních pozemků a parcel pro rozvoj bydlení. V budoucím vývoji se město Přerov ve svém katastru bude snaţit o rozvoj dopravní infrastruktury, kde největším projektem bude stavba posledního úseku dálnice D1 Praha – Ostrava (viz kapitola 8). Dále bude docházet k rozšiřování areálů průmyslové 43
zástavby, které podpoří rozvoj a růst města nebo alespoň zabrání úpadku a zárověň přispěje k podpoře zaměstnanosti území. Se zamezením rizika úpadku města a jeho městských částí bude třeba v rámci budoucího vývoje podporovat rozvoj bydlení v okrajových částech města a především v příměstských obcích, aby nedocházelo k jejich postupnému vysidlování. S tímto úzce souvisí rozšiřovaní ploch veřejné zeleně a parků.
44
10.
DISKUZE
Při vypracovávání práce jsem hned z počátku narazila na problém absence literatury, která by se věnovala problematice GIS a vyuţití území, územnímu plánování či krajinné ekologii současně. Proto jsem čerpala pouze ze zdrojů soustředěných pouze na jeden z výše uvedených tematických okruhů. K teoretickým poznatkům jsem zaujala individuální postoj a zpracovala je do stručné a výstuţné formy s důrazem na nejdůleţitější fakta. Z tohoto důvodu jsem ani nevyčerpala doporučenou literaturu, protoţe informace v literárních zdrojích byly často buď velmi obsahově podobné, nebo pro tuto práce nepřínosné a nepouţitelné. Hodnocení land use mohlo probíhat na větším území, neţ pouze v katastrálním území Přerova. Vhodné by bylo vybrat si celý okres Přerov. Zvětšením plošného rozsahy by se moţná vynořily nové souvislosti vyuţívání území v čase, ale nebylo by moţné zacházet příliš do detailů vhledem k velikosti plochy. Například vlivem změny velikosti mapového měřítka by jiţ byly špatně rozlišitelné plochy obytné a účelové zástavby a některé rozlohou malé objekty by zcela zanikly i přes svůj velký místní význam. Další moţností jak k tématu přistupovat by bylo rozšíření zkoumané časové řady směrem do historie. Dokonce by bylo moţné zacházet aţ k dobám I.vojenského mapování a historické podklady zpracovávat do digitální formy, například vektorizací a georeferencováním. Tento přístup však jiţ přesahuje hranice bakalářské práce a je velmi dobrým námětem na diplomovou práce, která by eventuelně mohla volně navazovat na tuto bakalářskou práci. Dále
je moţné na práci nahlíţet více z krajinně ekologického hlediska. Věnovat
pozornost výpočtu různým ekologickým a krajinným ukazatelům. V případě zvoleného území okresu by bylo zajímavé porovnávat koeficienty ekologické stability mezi jednotlivými katastrálními území a vyvozovat ze zjištěných výsledků závěry.
45
11.
ZÁVĚR
S pomocí získaných dat byly zhotoveny mapy postihující aktuální stav způsoby vyuţití území k danému roku. Z analýzy vytvořených mapových podkladů byly interpretovány změny ve vývoji vyuţití území. Studiem zvolené časové řady (2004-2010) bylo zjištěno, ţe zájmové katastrální území obce Přerova je z hlediska vyuţití stabilní, čili nedochází jiţ k ţádným výrazným změnám. Výpočet koeficientu ekologické stability odhalil spíše ekologickou nestabilitu území, díky rozsáhlým plochám orné půdy a zastavěným plochám. Potenciální
vyuţití
území
v budoucnosti
se bude soustředit
na rozšiřování
průmyslových areálů a logistické centrum, rozšiřování dopravní infrastruktury, napojení města na dálnice D1. K úbytku orné půdy bude přispívat rozvoj bydlení, vytyčování nových zastavitelných ploch k rodinnému bydlení a rozvoji parků a veřejné zeleně.
46
POUŢITÁ LITERATURA [1.] MALENOVÁ, P. Vyuţití GIS v hodnocení land use krajiny a vývoje klimatu v historickém kontextu. [CD-ROM]. In Biologické aspekty hodnocení procesu v krajine. ISBN 978-80-86690-55-1. [2.] RUDA, Aleš. Úvod do studia geografických informačních systémů. Brno : Mendelova unoverzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2010. 173 s. ISBN 978-80-7375-427-3. [3.] SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. 2. Praha : Nakladatelství Naděţda Skleničková, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9. [4.] SKLENIČKA, Petr; PIXOVÁ, Kateřina . Landscape planning in the Czech Republic. 1.vyd. Praha : Česká zemědělské univerzita, 2003. 65 s. ISBN 80-2131027-8. [5.] ŠAFÁŘ, Jiří. Olomoucko : Edice: Chráněná území ČR. 1.vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 454 s. ISBN 80-86064-46-8. [6.] VOŢENÍLEK, Vít. Geografické informační systémy I. : pojetí, historie, základní komponenty. Olomouc : Nakladatelství Univerzity Palackého, 1998. 173 s. ISBN 80-7067-802-X. [7.] PŮČEK, Milan. Strategické versus územní plánování. Urbanismus a územní rozvoj. 2009, 1-2, s. 3-7. Dostupný také z WWW: . Internetové zdroje [8.] Bussines Center [online]. 1998-2011 [cit. 2011-04-02]. Zákony Bussines Center. Zákon o územním plánování a stavebním řádu. Dostupné WWW: . [9.] CENIA. Česká informační agentura životního prostředí [online]. - [cit. 2011-05-11]. CORINE land cover. Dostupné z WWW: . [10.] Centrum pro krajinu [online]. c2007 [cit. 2011-04-01]. Výzkum. Dostupné z WWW: . [11.] Cittadela. Agentura ochrany přírody a krajiny v ČR [online].cit. 2011-03-15]. Národní přírodní památky v ČR. Dostupné z WWW: . [12.] Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-01-19]. Veřejná databáze, Bilance půdy podle 47
okresů. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pr o_1_154=511382&cislotab=MOS+ZV01>. [13.] Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-05-02]. Veřejná databáze, Městská a obecní statistika. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5 &pro_1_154=511382&cislotab=MOS+ZV01>. [14.] Elektronický portál územní samosprávy [online]. 2003 [cit. 2011-03-21]. Elektronický portál územní samosprávy. Dostupné z WWW:. [15.] Geoportál ČÚZK [online]. 2010 [cit. 2011-03-31]. Český úřad zeměměřický a katastrální. Dostupné z WWW: . [16.] Město Přerov [online]. c2008 [cit. 2011-05-9]. Mapové centrum. Dostupné z WWW: . [17.] Město Přerov [online]. 23.9.2009 [cit. 2011-04-26]. Odbor rozvoje. Územní plánování. Dostupné z WWW: . [18.] Město Přerov [online]. 2008 [cit. 2011-03-22]. O Přerově. Dostupné z WWW: . [19.] Město Přerov [online]. 18.1.2011 [cit. 2011-04-02]. Současnost města. Statistické informace. Dostupné z WWW: . [20.] Město Přerov [online]. 5.7.2008 [cit. 2011-03-15]. Ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: . [21.] Město Přerov [online]. 24.6.2010 [cit. 2011-04-29]. Pro podnikatele. Dostupné z WWW: .
48
[22.] Regionální informační sevis [online]. c2010 [cit. 2011-04-17]. Olomoucký kraj. Dostupné z WWW: .
49
PŘÍLOHY 1. Úprava dat do vhodného formátu .shp 2. Klasifikační stupnice CORINE 3. Naučná stezka Přerovským luhem 4. Vyuţití půdy v k.ú. Přerov v roce 2004 5. Vyuţití půdy v k.ú. Přerov v roce 2007 6. Vyuţití půdy v k.ú. Přerov v roce 2010 7. Plánovaný úsek dálnice D1 8. Rozvojové lokality Přerova, Terminál kombinované dopravy CD-příloha: Aktuální územní plán
50
Příloha č.1: Úprava dat do vhodného formátu .shp
51
Příloha č.2: Klasifikační stupnice CORINE
52
Příloha č.3: Naučná stezka Přerovským luhem
53
54
55
Příloha č.7: Plánovaný úsek dálnice D1
56
Příloha č.8: Rozvojové lokality Přerova, logistický dopravní terminál
57
58
