Klíčová aktivita č. 6
Analýza a optimalizace poradenských služeb poskytovaných veřejnými službami zaměstnanosti
Středisko podpory poradenských služeb
Národní vzdělávací fond
Sumarizace diskusí regionálních pracovních setkání 3 pracovní setkání KA č. 6 – Ostrava:
Moravskoslezský kraj + Zlínský kraj – Havlíčkův Brod: Vysočina + Pardubický kraj – Děčín: Ústecký kraj
„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ ... 2
Co jsme chtěli slyšet? Děláme správné věci správně? Silné stránky • V čem jste dobří • Pozitivní aspekty systému PS Příležitosti • Co se naskýtá pro další rozvoj PS
Slabé stránky • Co Vás brzdí • Negativní aspekty systému PS Hrozby • Co by mohlo zastavit další rozvoj PS 3
Co jsme diskutovali?
(1)
• Nastavení projektu ITP a klíčové aktivity č. 6 • Legislativa • Centrální podpora poradenských služeb • Personální zabezpečení poradenských služeb • Nakupování externích poradenských služeb a jejich dodavatelé 4
Co jsme diskutovali?
(2)
• • • • •
Projekty z ESF Další vzdělávání poradenských pracovníků Vzdělávací střediska služeb zaměstnanosti Způsob práce s klienty Informovanost veřejnosti o poradenských službách ÚP • Informační zdroje 5
Legislativa
(1)
• Nový zákon o zaměstnanosti posílil postavení PS. • Roztříštěnost PS v několika paragrafech. • Některé aspekty PS by mohly být ošetřeny lépe: – rekvalifikace x zákon o uznávání výsledků dalšího odborného vzdělávání, – IAP: dobrovolnost přijetí závazku, – povinnosti dlouhodobě nezaměstnaných … 6
Legislativa
(2)
• Změny v legislativě nejsou dostatečně předem oznamovány. • Chybí včasné výklady a metodiky, eventuálně proškolení k nové legislativě. Ð Záleží na ÚP, jak k nově legislativně ošetřeným záležitostem přistoupí.
7
Legislativa
(3)
• Mechanismy návrhů změn legislativy nejsou zakončeny zpětnou vazbou. Ð Předkladatelé návrhů se nedozví, zda byly návrhy akceptované. Snižuje to motivaci k zapojení se do návrhu změn.
8
Centrální podpora
(1)
Nejsilnější centrální podporu mají IPS: různé informační zdroje, testy ... Kladné hodnocení aktivity pro Job Kluby. Bylo by vhodné vytvořit a šířit tiskoviny pro klienty.
9
Centrální podpora
(2)
• Nabízí se možnost zlepšit centrální podporu zejména v průběžném sledování vývoje služeb zaměstnanosti a příslušné legislativy v zahraničí, zpracování mezinárodních srovnání a předávání těchto informací na ÚP. • Tuto roli by mohl sehrát VÚPSV.
10
Centrální podpora
(3)
• Chybí odborný časopis o poskytování poradenských služeb, ve kterém by byly teoretické články, zprávy z regionů a různých zajímavých služebních cest.
11
Personální zabezpečení PS • Nedostatečné personální zajištění. • Na malých ÚP kumulace funkcí. • Psycholog by měl být na každém ÚP, zvyšuje se počet krizových intervencí. • Čím je vyšší míra nezaměstnanosti, tím jsou na poradenské pracovníky kladeny vyšší administrativní nároky a tím méně je času na jednoho klienta. 12
Samoobslužné získávání informací • ÚP jsou vybaveny tzv. infokiosky – nevhodné umístění? • Přístup na internet pro veřejnost? Inovační Informačně-poradenské kanceláře, ve které jsou PC s napojením na internet, zaškolený pracovník, ale i různé inzertní noviny a další zdroje sloužící k vyhledávání kontaktu se zaměstnavatelem. 13
Nakupování služeb od externích (1) dodavatelů • Výhody: – Rychlé zajištění služeb, na které prostorové, personální nebo odborné kapacity daného ÚP nestačí.
14
Nakupování služeb od externích (1) dodavatelů
• Nevýhody:
– Nakupování služeb je dražší, než kdyby byly tyto služby zajišťovány interně na ÚP. – Organizace výběrových řízení externích dodavatelů je administrativně náročná. – U výběrových řízení v oblasti nákupu vzdělávacích kurzů není jednoznačně specifikováno, kdy postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. – Obtížně zajistitelná kvalita externě poskytovaných služeb. 15
Nakupování služeb od externích (2) dodavatelů • Nevýhody: – Externí poradenské služby na některé klienty nepůsobí dobře. – Diskontinuita práce s klientem. – Nevyjasněné sdílení výstupu z poradenské služby mezi dodavatelem a ÚP. – Určitá skupina klientů je účastí v těchto službách motivována pouze hmotnými prostředky, ne vlastní motivací. 16
Externí dodavatelé • Výběr dodavatelů je založen na osobních zkušenostech, referencích a dlouholeté spolupráci s daným dodavatelem. • Udělováním akreditací pro poradenské aktivity by se dala zajistit kvalita na určité úrovni. • Doporučení: stanovit postupy pro akreditaci externích dodavatelů poradenských služeb. 17
Týmová práce s klientem • Interní komunikace - předávání informací o klientovi. • Požadavek na standardizovaný výstup z externí služby. • Psycholog by měl být součástí týmu, nejen diagnostika ale i krizové intervence. • Jak rozlišit motivovaného a nemotivovaného klienta? 18
Projekty z ESF • Při úzkém spojování APZ s projekty ESF hrozí, že se systém nastaví na příliv finančních prostředků z ESF a po jejich vyčerpání bude nutné tyto aktivity ukončit. • Byl uveden příklad, kdy různé projekty ESF odčerpaly klienty Job klubu a ten byl poté pro nedostatek klientů zrušen.
19
(1)
Vzdělávání poradenských pracovníků
• Nabídka vzdělávacích kurzů není rozšiřována. • Obsah je postupně aktualizován, ale chybí v něm prvky soustavného celoživotního doškolování zejména z hlediska stupňování a prohlubování znalostí a dovedností. • Pracovníci ÚP procházejí různými školeními, ze kterých není žádný výstup – zpětná vazba o nově nabytých znalostech, dovednostech a kompetencích. 20
(2)
Vzdělávání poradenských pracovníků
• Další odborné vzdělávání by mělo odrážet požadavky kladené na danou pracovní pozici. Absolvováním by byla potvrzena způsobilost k výkonu dané pozice a statut úředníka ÚP. • Úvahám o novém systému dalšího odborné vzdělávání poradenských pracovníků by mělo předcházet stanovení kariérního řádu, který by měl být v souladu se zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. 21
(3)
Vzdělávání poradenských pracovníků
• Další odborné vzdělávání by mělo být projektováno pro jednotlivé pracovní pozice stanovené kariérním řádem a nastaveno jako modulové tak, aby bylo pro pracovníky motivační a posléze se jim také odrazilo ve funkčním postupu a v platu. • Mělo by odpovídat standardizaci, nebo naopak standardizace by měla vycházet z kariérního řádu. 22
(4)
Vzdělávání poradenských pracovníků • Některé problematiky není nutno školit plošně ve vzdělávacích střediscích. Stačí proškolit jednoho pracovníka, který dále proškolí své kolegy.
23
Vzdělávací střediska služeb zaměstnanosti
(5)
• Školící střediska by měla být v dobře přístupných komunikačních uzlech, např. Písek je dopravně nedostupný. • Bylo by potřebné v krajích zřídit menší školicí střediska tak, aby krátké aktualizační kurzy bylo možno absolvovat během jednoho dne. • Pro déle trvající kurzy by bylo výhodnější zřídit jedno velké dobře dostupné vzdělávací centrum s kvalitním zázemím a lektory. 24
Zabezpečování kvality • Hodnocení kvality poradenských služeb je na ÚP na nízké úrovni. • Spíše je sledována kvantifikace výkonů poradenské práce. Zvláštní pozornost by měla být věnována kvalitě nakupovaných poradenských služeb.
25
Kde vzniká kvalita? Vstup: • kvalifikace a kompetence poradce, • disponibilní čas na 1 klienta, • konzultační prostor a jeho vybavení, • informační zdroje a technologie ... Ð Proces: • metoda vedení poradenského rozhovoru, • repertoár poradenských nástrojů a Ð intervencí ... Výstup: • zvýšení klientovy motivace a kompetencí k hledání zaměstnání, • zvýšení povědomí o tom, že pracovat je normální ... 26
Zabezpečování kvality • Pro nastavení standardů kvality v poradenských službách by se dalo vycházet ze Standardů kvality sociálních služeb.
27
Supervize
(1)
• Je chápána jako jeden z nejdůležitějších aspektů profesionalizace sociálních služeb. • Jedná se o formu podpory, učení a dohledu, při níž se poradenští pracovníci mohou v bezpečném prostředí svěřit se svými problémy, naučit se je zvládat a zhodnotit, jak jsou ve svých činnostech efektivní. • V procesu supervize se rozvíjí sebereflexe vedoucí k pochopení dosud neuvědomovaných souvislostí, vztahů, pocitů a jejich odrazu v pracovní činnosti. 28
Supervize
(2)
• Supervize je nástrojem: – zvyšování kvality poradenské práce. – kontinuálního zvyšování profesionální kompetence poradce, vede pracovníka k samostatnému vykonávání profese, chrání klienta … a současně chrání status profese nebo profesní skupiny.
• Supervize pomáhá řešit konkrétní problémové situace, vznikající v silovém poli pracovník – klient – profesionální role – instituce.
29
Funkce supervize
(3)
• Vzdělávací: pomáhá rozšiřovat repertoár profesionálních znalostí a dovedností. • Podpůrná: ten, kdo je supervidován, je zbavován zátěže, která pramení z jeho práce. • Řídící: usměrňuje výkon profesionální role s ohledem na požadavky zákonů, vyhlášek, dané instutice atd. 30
Formy supervize • • • • • • •
(4)
autovize intervize individuální supervize skupinová supervize balintovská supervize týmová supervize supervize sítí 31
Co jsme se dozvěděli? Děláme správné věci správně, ale máme rezervy Silné stránky
Slabé stránky
• legislativa, • vysoká motivace poradenských pracovníků, • centrální podpora IPS, • otevřenost a ochota zapojovat se do projektů,
legislativa, kariérní řád, omezené personální zdroje, strukturované celoživotní odborné vzdělávání, • kumulace funkcí, • nedostatečná provázanost se školstvím,
Příležitosti
Hrozby
• týmová spolupráce, maximalizace synergických efektů, • supervize, • využívání informačních a komunikačních technologií, • propagace poradenských služeb a jejich významu pro zaměstanost,
• • • •
• demografický vývoj, • avizované snižování počtu státních zaměstnanců, • nedostatek „vizionářů“ ovlivňujících nastavení poradenského systému,
32
Co jsme se ještě nedozvěděli? Chválu a kritiku metod poradenské práce Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
• ... • ... • ...
• ... • ... • ...
• ... • ... • ...
• ... • ... • ...
33
Bariéry dalšího rozvoje PS
(1)
• Personální: nerovnoměrná zátěž poradenských pracovníků na různých ÚP, dochází ke kumulaci funkcí; někde chybí specialisté, další profesní vzdělávání. • Prostorové: každý ÚP má jiné zázemí. • Materiální: vybavení nábytkem a výpočetní technikou.
34
Bariéry dalšího rozvoje PS
(2)
• Organizační: podpora vedení ÚP; pro poradenství je vhodné stanovit úřední hodiny na odlišném základu, než tomu je v ostatních odděleních. • Legislativní: omezení zavádění nových přístupů.
35
Bariéry dalšího rozvoje PS
(2)
• Propagační: nízká medializace poradenských služeb, programů a projektů a negativní obraz ÚP. • Zaměření: chybí programy pro klienty středního věku - v současnosti vše zaměřeno na mladé lidi, starší a znevýhodněné. • Koordinační: součinnost ÚP s ostatními subjekty trhu práce. 36
Děkuji za pozornost
37
