Klíč k určování našich savců Následující klíč slouží k orientačnímu rozlišení jednotlivých druhů našich savců podle vnějších znaků, správnost určení je však třeba ověřovat, zejména u některých obtížněji rozlišitelných forem (např. hrabošů, myšic a řady netopýrů) podle podrobnějšího popisu v předcházejícím textu. Mnohdy se ukáže jako nezbytné dodatečně prozkoumat i znaky na lebce, u netopýrů se často vyplatí prohlédnout v terénu lupou i utváření zubní řady (např. při rozlišování netopýra vousatého a Brandtova, netopýra hvízdavého, parkového a Saviova aj.). Ke správné determinaci druhu někdy napomůžou i nepřímá pozorování, jako např. způsob pohybu, hlasové projevy, stopy, zbytky potravy, pachové značky, trus nebo charakter stanoviště. Dále lze při určování využívat poznatky o rozšíření, neboť některé druhy mají u jen omezené oblasti výskytu. Do klíče jsou rovněž zařazeny druhy u nás dosud nezjištěné, avšak s jistou možností nalezení i na našem území (výskyt přilehlých oblastech sousedních států); tyto druhy jsou odlišeny menší velikostí písma a písmenemN. 1. – Prsty přední končetiny nápadně prodloužené a spojené létací blánou ............................................................................... letouni (Chiroptera) 16 – Prsty přední končetiny nejsou prodloužené ani opatřené létací blánou .. 2 2. – Prsty všech končetin redukované a s kopýtky ................................................................sudokopytníci (Artiodactyla) 82 – Prsty všech končetin zakončené drápy .................................................... 3 3. – Uši relativně dlouhé (LA větší než LCd), při přehnutí dopředu přesahují oči ......................................................................... zajíci (Lagomorpha) 65 – Uši kratší než ocas (LA menší než LCd) anebo nepřesahují při přehnutí přes oči ..................................................................................................... 4 4. – V obou čelistech patrný jediný pár dlátovitých řezáků .................................................................................... hlodavci (Rodentia) 40 – V obou čelistech patrný větší počet zubů ................................................ 5 5. – Čenich zašpičatělý, často protažený ve štíhlý rypáček ........................................................................ hmyzožravci (Insectivora) 6 – Hlava není vpředu výrazněji protažená ................... šelmy (Carnivora) 66 6. – Tělo pokryté ostny .................................................................................... 7 – Tělo pokryté srstí ...................................................................................... 8 7. – Ostny stejnoměrně tmavobíle pruhované a pravidelně uspořádané, hlava s tmavohnědou kresbou ve tvaru „brýlí“, na břiše často podélná hnědá skvrna (obr. 36a)................................ ježek západní (Erinaceus europaeus) / 225 /
– Ostny nepravidelně pruhované a nestejnoměrně uspořádáné, hlava u dospělých zvířat světlá stejně jako spodní strana těla (obr. 36b), mladí jedinci na hlavě i břiše tmavohnědí s bílou náprsenkou ........................................................... ježek východní (Erinaceus concolor) a
a
b
c
d b
Obr. 37: Ocas rejsce vodního (a), rejska obecného (b – mladý jedinec, c – starý jedinec) Obr. 36: Zbarvení břišní strany těla u ježka západního (a) a j. východního (b) a bělozubky (d) 8. – Přední končetiny lopatkovité, uzpůsobené k hrabání ...................................................................krtek obecný (Talpa europaea) – „Myšovitý“ tvar těla, hlava protažena v úzký rypáček, velikost 4–7 cm .... 9 9. – Srst na hřbetě černá ................................................................................ 10 – Srst na hřbetě hnědá ............................................................................... 12 10. – Na zadních chodidlech a naspodu ocasu dobře vyvinuté kýly z tuhých brv (obr. 37a, 38a KL3), spodní strana těla světlá, jen ojediněle tmavá, LTp nad 17 mm ......................................... rejsec vodní (Neomys fodiens) – Zadní chodidla (obr. 38b) i ocas se slabě vyvinutými kýly či zcela bez brv, LTp pod 17 mm .............................................................................. 11
11. – Břicho světlé, ocas o hodně kratší než tělo, LTp 15–17 mm ............................................................... rejsec černý (Neomys anomalus) – Tělo celé černé, ocas stejně dlouhý jako tělo a dvoubarevný, světlá chodidla, LTp 13,5–16 mm.............................. rejsek horský (Sorex alpinus) 12. – Na ocase v protisvětle dobře patrné odstávající delší tenké chloupky (obr. 38d), ušní boltce neukryté v srsti (obr. 39b), zuby bílé ................ 13 – Ocas bez odstávajících dlouhých chloupků (obr. 37a–c), ušní boltce ukryté v srsti (obr. 39a), špičky zubů červenohnědé ......................................... 15 13. – Na bocích ostrá hranice mezi hnědým hřbetem a bílým břichem, LC obvykle nad 70 mm ................. bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) – Hranice mezi zbarvením hřbetu a břicha na bocích nevýrazná, spodní část těla šedavá nebo šedohnědá ................................................ 14 14. – LC obvykle pod 70 mm, LTp pod 12 mm .................................................... bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) – LC obvykle nad 70 mm, LTp nad 12 mm .............................................................. bělozubka tmavá (Crocidura russula)N 15. – LC obvykle nad 60 mm, LTp nad 11,5 mm, náš nejhojnější hmyzožravec ...................................................................rejsek obecný (Sorex araneus), ....................................též rejsek západoevropský (S. coronatus)N – viz str. 00. – LC pod 60 mm, LTp nepřesahuje obvykle 11 mm, náš nejmenší savec ........................................................................ rejsek malý (Sorex minutus) 16. – Na nose blanité výrůstky (obr. 40a) ....................................................... 17 – Na nose nejsou blanité výrůstky (obr. 40b) ........................................... 18 17. – LAt pod 45 mm, tvar výrůstků obr. 40c .............................................. vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) – LAt 45–53 mm, tvar výrůstků obr. 40d ... vrápenec jižní (Rhinolophus euryale)N – LAt nad 53 mm, tvar výrůstků obr. 40e ..........................................vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)
a
b c
a
b
Obr. 38: Noha rejsce vodního (a) a rejska obecného (b)
a
Obr. 39: Hlava rejska (a) a bělozubky (b) / 226 /
d
e
b
Obr. 40: Hlava vrápence (a), netopýra (b) a určovací znaky vrápenců – vrápenec malý (c), v. jižní (d) a v. velký (e) / 227 /
18. – Ušní boltce naspodu vzájemně srostlé (obr. 41) .....................................19 – Ušní boltce naspodu vzájemně nesrostlé ............................................... 21 19. – Ušní boltce zřetelně kratší než předloktí, v klidu nejsou složené, srst černá nebo černohnědá................ netopýr černý (Barbastella barbastellus) – Ušní boltce blanité a asi tak dlouhé jako předloktí, v klidu Obr. 41: Ušní boltce netopýra černého složené, srst světlejší .......... 20 20. – Palec delší než 6 mm (obr. 28a, 42d), srst hnědavá, po stranách krku nažloutlá a na břiše žlutavě šedobílá, ušní víčko nepigmentované (obr. 42b) ............................................... netopýr ušatý (Plecotus auritus) – Palec dlouhý, ušní víčko pigmentované, srst na hřbetě šedá bez hnědavých tónů a na břiše nápadně bílá bez žlutavých tónů (obr. 28b) ........................................................... netopýr alpský (Plecotus macrobullaris)N – Palec kratší než 6 mm (obr. 28d, 42c), srst šedavá a na břiše špinavě šedobílá, ušní víčko pigmentované (obr. 42a) ............................................... netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a
b
22. – Epiblema dokonale vyvinutá, s kostěnou přepážkou (obr. 44a) ............... 23 – Epiblema chybí nebo jen nezřetelně naznačená (obr. 44b) ................... 29 b
a
Obr. 44: Typ ocasní blány s epiblemou (a) a bez epiblemy (b) 23. – LAt nad 63 mm, srst rezavá, chlupy jednobarevné, ušní boltec obr. 45a ........................................................ netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus)* – LAt 50–60 mm, srst rezavá, chlupy jednobarevné, ušní boltec obr. 45b ............................................................ netopýr rezavý (Nyctalus noctula) – LAt pod 50 mm ...................................................................................... 24 24. – LAt 40–47 mm, srst není rezavá, chlupy dvoubarevné ......................... 25 – LAt pod 40 mm ...................................................................................... 26 25. – Srst na hřbetě hnědá, tmavě okrová, chlupy vespod tmavší, ušní boltec obr. 45c ............................................netopýr stromový (Nyctalus leisleri) – Srst na hřbetě černá se stříbřitým nádechem, světlejší jen špičky chlupů, ušní boltec obr. 45d..........................netopýr pestrý (Vespertilio murinus)
c
d
Obr. 42: Určovací znaky netopýra dlouhouchého (a, c) a n. ušatého (b, d)
21. – Ušní boltec při pohledu ze strany nepřesahuje úroveň temene hlavy (obr. 43).......................................... létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersi)N – Ušní boltec delší, jiného tvaru ................................................................... 22 a
b
Obr. 43: Létavec stěhovaný – hlava (a) a křídlo (b) / 228 /
Obr. 45: Tvar ušního boltce netopýra obrovského (a), n. rezavého (b), n. stromového (c) a n. pestrého (d) 26. – Okraj křídelní létací blány mezi nohou a 5. prstem se souvislým, asi 2 mm širokým bílým lemem, I1 velký a jednohrotý, srst na břiše bělavá ...................................................................... netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii)N – Okraj křídelní blány nanejvýše s nesouvislým lemem, I1 dvouhrotý, srst na břiše špinavě žlutohnědá ........................................................... 27 / 229 /
27. – Palec kratší než šířka zápěstí (obr. 46c), LAt zpravidla pod 33 mm, 5. prst kratší než 43 mm ........................................................................ 28 – Palec zhruba stejně dlouhý jako šířka zápěstí (obr. 46d), LAt většinou nad 33 mm, 5. prst delší než 43 mm, penis s výraznou středovou rýhou (obr. 48b).......................... netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) 28. – Čenich s výrazným středovým valem mezi nozdrami, ocasní blána hustě osrstěná (nejméně na 1/3 délky ocasu), zbarvení bez výraznějších žlutavých tónů, v žilnatině křídla mezi předloktím a 5. prstem a b c d souvislé obdélníkové políčko Obr. 46: Určovací znaky netopýra (obr. 47b), penis bez středového hvízdavého (a, c) a n. parkového (b, d) pruhu, jednolitě šedavý či šedooranžový (obr. 48d); terminální echolokační frekvence nad 50 kHz ............................. netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus)
Obr. 48: Tvar penisu u netopýra Saviova (a), n. parkového (b), n. hvízdavého (c) a n. nejmenšího (d)
– Čenich bez vystupujícího středového valu, ocasní blána jen řídce osrstěná, zbarvení kontrastnější s patrnými zlatavými tóny, souvislé políčko v žilnatině křídla chybí (obr. 47a), penis se zřetelným středovým světlým proužkem (obr. 48c); terminální echolokační frekvence pod 50 kHz ................... netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
– LAt 31–38 mm, srst na hřbetě černá se zlatým nádechem, LTp pod 8 mm, ušní boltec obr. 50c ..................... netopýr Saviův (Hypsugo savii)
a
b a
Obr. 49: Zakončení ocasu u rodů Eptesicus, Hypsugo (a) a Myotis (b)
b
c
Obr. 50: Ušní boltec u netopýra večerního (a), n. severního (b) a Saviova (c)
31. – LAt nad 50 mm....................................................................................... 32 – LAt pod 50 mm ...................................................................................... 33 32. – Ušní boltec relativně širší, tupěji zakončený (obr. 51a), bez světlé skvrny na čele........................................................ netopýr velký (Myotis myotis) – Ušní boltec relativně užší, ostřeji zakončený (obr. 51b), na čele obvykle světlá skvrna .............................. netopýr ostrouchý (Myotis oxygnathus)
a
b
Obr. 51: Hlava netopýra velkého (a) a n. ostrouchého (b)
33. – Křídelní létací blána se připojuje k noze na bázi vnějšího prstu (obr. 52b) ..... 34 – Křídelní blána se připojuje k patnímu kloubu nebo na holeni, chodidlo je volné (obr. 52cd) ................................... 38
29. – Ocas přečnívá o 3–5 mm okraj létací blány (okr. 49a), na vnější straně ostruhy kožovitý lem, boltce kožité a tmavé, tragus poměrně krátký, zahnutý a tupě ukončený ........................................................................... 30 – Ocas nepřesahuje okraj létací blány (obr. 49b), ostruha zpravidla bez kožovitého lemu, boltec i tragus blanité, tragus rovný a více či méně zřetelně zašpičatělý ......................................................................................... 31 30. – LAt nad 48 mm, srst na hřbetě hnědá, ušní boltec obr. 50a ..........................................................netopýr večerní (Eptesicus serotinus) – LAt 37–44 mm, srst na hřbetě černá se zlatým nádechem, LTp nad 8 mm, ušní boltec obr. 50b .......................... netopýr severní (Eptesicus nilssonii)
34. – Ušní boltec dlouhý, LA nad 23 mm, ušní boltec obr. 53a ..............................................................netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) – Ušní boltec kratší, LA pod 23 mm ........................................................ 35 35. – Okraj ocasní létací blány hustě obrvený, ostruha esovitě prohnutá (obr. 52a), zářez na vnějším okraji ušního boltce není ostrý (obr. 53b) ........................................................ netopýr řasnatý (Myotis nattereri) – Okraj létací blány není obrvený, ostruha jednoduše prohnuta, zářez na vnějším okraji ušního boltce takřka pravoúhlý ...................................... 36 36. – Pravoúhlý zářez ve 2/3 výšky boltce, zhruba v úrovni hrotu tragu (obr. 53c), srst světle hnědá, narezavělá........... netopýr brvitý (Myotis emarginatus)
/ 230 /
/ 231 /
– Zářez asi v 1/3 výšky boltce, zhruba v polovině výšky tragu (obr. 53d), zbarvení bezrezavých tónů ..................................................................... 37 37. – Penis po celé délce zhruba stejně silný (obr. 54a), srst černohnědá se světle hnědavým nádechem .......... netopýr vousatý (Myotis mystacinus), .......................................... též netopýr menší (Myotis alcathoe)N – viz str. 00. – Penis na konci výrazně rozšířený (obr. 54b), srst hnědá, ve zbarvení (i na břiše) žlutavé tóny .................... netopýr Brandtův (Myotis brandti)
40 – Velcí hlodavci, LC nad 40 cm, LTp větší než 8 cm ............................... 41 – Malí až středně velcí hlodavci, LC pod 40 cm, LTp pod 8 cm ............. 42 41. – Ocas svrchu silně zploštělý (obr. 55a) a široký (12–16,5 cm), na zadních nohách plovací blány, LTp 17–20 cm, LC nad 70 cm, u vody ..................................................................... bobr evropský (Castor fiber) – Ocas kuželovitý, jen řídce porostlý štětinovitými chlupy (obr. 55b) a dosti dlouhý (LCd 30–50 cm), plovací blány jsou pouze na zadních nohách, LTp 11,5–14 cm, ojediněle u vod ................... nutrie (Myocastor coypus)
a a
b
c
d
a
Obr. 52: Křídelní blána netopýra řasnatého (a) a připojení křídelní létací blány k noze u netopýra vousatého (b), n. vodního (c) a n. dlouhonohého (d)
b
Obr. 54: Tvar penisu u netopýra vousatého (a) a n. Brandtova (b)
38. – Křídelní létací blána se připojuje k noze na holeni, 3–5 mm nad patním kloubem (zhruba na úrovni ostruhy, obr. 52d), na holeni a přilehlé svrchní straně křídelní létací blány hustý pás tmavých chlupů ........................................................ netopýr dlouhonohý (Myotis capaccinii)N – Křídelní létací blána se připojuje k noze na úrovni patního kloubu (obr. 52b) ................................................................................................ 39 39. – LAt nad 42 mm, boltec obr. 53f .... netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) – LAt pod 42 mm, boltec obr. 53f ..... netopýr vodní (Myotis daubentonii)
c
b
d
e
/ 232 /
c
Obr. 55: Tvar a průřez ocasu bobra evropského (a), nutrie (b) a ondatry pižmové (c) 42. – Ocas po celé délce nebo alespoň na konci hustě, dlouze osrstěný a delší než 1/2 LC .............................................................................................. 43 – Ocas lysý nebo s krátkými chloupky, pokud je více osrstěný, nepřesahuje 1/2 LC ..................................................................................................... 47 43. – Větší druh, LC nad 20 cm, LTp nad 50 mm, srst na hřbetě rezavá, tmavohnědá nebo černá ............................ veverka obecná (Sciurus vulgaris) – LC pod 18 cm, LTp pod 30 mm, jiné zbarvení ..................................... 44 44. – Na světlejší hlavě nápadný tmavý pruh od oka k uchu ......................... 45 – Hlava jednobarevně zbarvená, bez nápadné kresby .............................. 46 45. – Hřbet šedohnědý až červenohnědý, tmavý pruh („uzdička“) se táhne až na krk (obr. 56a), LCd 10–13 cm, LA 22–25 mm ............................................................ plch zahradní (Eliomys quercinus) – Hřbet hnědožlutý nebo žlutohnědý, „uzdička“ pouze k uchu (obr. 56b), LCd 6–8 cm, LA13–15 mm ...................... plch lesní (Dryomys nitedula)
a
Obr. 53: Ušní boltec netopýra velkouchého (a), n. řasnatého (b), n. brvitého (c), n. vousatého a n. Brandtova (d), n. vodního (e) a n. pobřežního (f)
b
f
/ 233 /
46. – Hřbet šedivý nebo šedohnědý, ocas bývá huňatý, LCd 12–15 cm, LTp nad 25 mm (obr. 56c) .............................................. plch velký (Glis glis) – Hřbet rezavě až žemlově žlutý, ocas není příliš huňatý, LCd 5,5–8 cm, LTp pod 20 mm (obr. 56d)....... plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
a
b
c
54. – Ocas zpravidla delší než tělo, delší ušní boltce při přehnutí dosahují k očím (LA nad 22 mm), hlava protáhlá (obr. 59a), hřbet černý, světle hnědý nebo šedý ......................................... krysa obecná (Rattus rattus) – Ocas zpravidla kratší než tělo, krátké ušní boltce při přehnutí nedosahují k očím (LA 18–22 mm), hlava vpředu mírně zaoblená (obr. 41b), hřbet převážně hnědý nebo šedohnědý .................... potkan (Rattus norvegicus) 55. – Hřbet šedohnědý, šedožlutý nebo tmavošedý, LA do 15 mm ............... 56 – Hřbet hnědý či rezavohnědý, břicho bílé až světle šedé, LA od 15 mm, průměr oka nad 4 mm ...................... myšice lesní (Apodemus flavicollis), ..................................................... myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) .......................................(bližší podrobnosti k rozlišování obou druhů – viz text)
d
Obr. 56: Hlava plcha zahradního (a), p. lesního (b), p. velkého (c) a plšíka lískového (d)
a
47. – Ocas ze stran silně zploštělý (obr. 55c), dlouhý a lysý, LCd 19–29 cm, LTp 6,5–8 cm ............................... ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) – Ocas jinak utvářený ............................................................................... 48 48. – Ocas hustě osrstěný a krátký (LCd 4,5–8 cm), hřbet rezavohnědý až žlutošedý se světlými skvrnkami, protáhlé tělo, krátké nohy ............................................................ sysel obecný (Spermophilus citellus) – Ocas lysý nebo jen s krátkými chloupky ............................................... 49 49. – Středem hnědého nebo nažloutlého hřbetu se táhne výrazný úzký černý pruh, menší velikosti ........................................................... 50 – Hřbet jinak zbarvený............................................................................... 51 50. – Ocas o málo kratší než tělo, LTp 17,5–21 mm ................................................. myšice temnopásá (Apodemus agrarius) – Ocas zřetelně delší než tělo, LTp 14,5–18 mm ............................................................ myšivka horská (Sicista betulina) 51. – Ocas delší než 2/3 délky těla, uši obvykle velké a dobře patrné, hlava vpředu protáhlá, zašpičatělá (obr. 57a) .................................................. 52 – Ocas kratší než 2/3 délky těla, uši obvykle malé, skryté v srsti, hlava vpředu krátká, tupě zakončená (obr. 57b) ............................................. 58 52. – Celkově žlutavé až žlutohnědé zabarvení, malá velikost, LTp 12–16 mm, LA 7–10 cm ..................................... myška drobná (Micromys minutus) – Větší velikost, jiné zbarvení, LA nad 10 mm ....................................... 53 53. – Velké druhy, LC nad 150 mm, LTp nad 29 mm .................................... 54 – Menší druhy, LC 70–125 mm, LTp pod 27 mm .................................... 55
56. – Ocas dvoubarevný (vespod světlý) a jeho kůži lze snadno stáhnout, břicho světlé, většinou dobře odlišené od hřbetu a boků, LTp 17–20,5 mm (nejčastěji 18,5–19,5 mm), samice se 3 páry mléčných bradavek, průměr oka 3,5–3,9 mm .................. myšice malooká (Apodemus microps) – Ocas jednobarevný, zřetelně šupinkatý, jeho kůži nelze snadno stáhnout, LTp 14,3–18 mm, samice s 5 páry mléčných bradavek, charakteristický zápach ................................................................................................... 57 57. – Ocas kratší než tělo, spodní strana těla světleji zbarvená než hřbet ...................................................... myš domácí (Mus musculus) – Ocas mírně kratší než tělo, břišní strana téměř bílá, hranice na bocích ostrá ............................................ myš panonská (Mus spicilegus)N ............................................. (přesné určení možné pouze geneticky – viz text) – Ocas stejně dlouhý nebo delší než tělo, břišní strana těla tmavěji zbarvená ................................................... myš západoevropská (Mus domesticus) ............................................. (přesné určení možné pouze geneticky – viz text)
/ 234 /
/ 235 /
a
b
Obr. 58: Hlava krysy (a) a potkana (b) b
Obr. 57: Hlava myšice (a) a hraboše (b)
58. – Střední velikost, LC nad 20 cm, ocas krátký, pestré zbarvení – hřbet rezavě hnědý, břicho černé a bílé skvrnky na hlavě ............................................................... křeček polní (Cricetus cricetus) – Menší velikost, LC pod 20 cm, jiné zbarvení ........................................ 59 59. – Oči drobné (jako špendlíková hlavička), v průměru nejvýše 3 mm ..... 60 – Oči větší, v průměru nad 3 mm ............................................................. 61 60. – Ltp pod 16 mm, hřbet šedočerný až tmavě šedý, srst jemná, blanité boltce řídce osrstěné ................ hrabošík podzemní (Microtus subterraneus) – LTp nad 16 mm, hřbet rezavě skořicový až světle šedohnědý, výhradně horský druh ......................................... hrabošík tatranský (Microtus tatricus)N 61. – LCd nad 65 mm, zbarvení celkově tmavě hnědé nebo i černé, LTp 22–23 mm ............................................. hryzec vodní (Arvicola terestris) – LCd pod 65 mm ...................................................................................... 62 62. – Hřbet nápadně rezavočervený, břicho světlé, ocas dvoubarevný, dlouhý asi jako 1/2 LC ........................... norník rudý (Clethrionomys glareolus) – Hřbet jinak zbarvený .............................................................................. 63 63. – LCd obvykle 40–54 % LC ............ hraboš hospodárný (Microtus oeconomus)N – LCd obvykle 25–40 % LC .......................................................................64 64. – Ušní boltec blanitý, řídce osrstěný delšími chlupy (obr. 59a), LA 11–16 mm, LTp obvykle nad 18 mm, chodidla tmavě pigmentovaná ...................................................... hraboš mokřadní (Microtus agrestis) – Ušní boltec silný, hustě a krátce osrstěný (obr. 59b), LA 9–11 mm, LTp obvykle pod 18 mm, chodidla světlá .... hraboš polní (Microtus arvalis)
a
b
Obr. 59: Ušní boltec hraboše mokřadního (a) a h. polního (b)
65. – Hřbet skořicově hnědý, na konci uší černé skvrny, LA 12–14 cm, LTp 13–15,5 cm ................................................ zajíc polní (Lepus europaeus) – Hřbet šedý, modrošedý či šedohnědý, uši bez nápadných černých skvrn, LA 6–7,5 cm, LTp 7,5–9,5 cm ....... králík divoký (Oryctolagus cuniculus) 66. – Zadní končetiny čtyřprsté ...................................................................... 67 – Zadní končetiny pětiprsté ....................................................................... 72 67. – Hlava protáhlá, ocas nerovnoměrně osrstěný, chlupy při kořeni kratší než na konci, drápy nezatažitelné a tupé ..................................................... 68 / 236 /
– Hlava zakulacená s krátkou obličejovou částí, ocas stejnoměrně osrstěný chlupy stejné délky, drápy ostré a zatažitelné .........................................71 68 – Velký druh, LC dospělých zvířat nad 100 cm ..... vlk obecný (Canis lupus) – Menší druhy, LC pod 80 cm .................................................................. 69 69. – Zavalitá postava na nízkých nohách, prodloužená srst na lících a tmavobílá kresba kolem očí, celkové zbarvení, šedohnědé, nohy černé, jednobarevný ocas pod 1/3 LC.......psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) – Bez licousů a nápadné kresby na hlavě ..................................................70 70. – Rezavé zbarvení, zadní strana uší černá, LCd obvykle nad 30 cm (více než 1/2 LC) ................................................. liška obecná (Vulpes vulpes) – Žlutohnědé (řídce až narezavělé) zbarvení, zadní strana uší není černá, LCd pod 30 cm (asi 1/3 LC) ........................... šakal obecný (Canis aureus)N 71. – Větší druh s krátkým ocasem, LC nad 80 cm, LCd 17–21 cm, srst rezavohnědá až šedožlutá, skvrnitá .......................… rys ostrovid (Lynx lynx) – Menší druh s delším ocasem, LC pod 80 cm, LCd 23–28 cm, srst šedivá až šedohnědá, příčně pruhovaná ........................ kočka divoká (Felis silvestris) 72. – Velký druh, ocas kratší než LTp, ............... medvěd hnědý (Ursus arctos) – Malé až středně velké druhy s dobře patrným ocasem, vždy delším než LTp ......................................................................................................... 73 73. – Ocas příčně pruhovaný ............................. mýval severní (Procyon lotor) – Ocas jinak zbarvený................................................................................ 74 74. – Na nohách zřetelné plovací blány, ocas dlouhý a u kořene zesílený, celkově hnědé ......................................................... vydra říční (Lutra lutra) – Na nohách nejsou zřetelné plovací blány ...............................................75 75. – Zavalité tělo, LC nad 60 cm, na hlavě kresba z podélných černých a bílých pruhů ...................................................... jezevec lesní (Meles meles) – Protáhlé tělo, LC pod 60 cm .................................................................. 76 76. – LCd odpovídá asi 1/2 LC, LA 4–5 cm ..................................................... 7 – LCd kratší než 1/2 LC, LA 1–4 cm ....................................................... 78 77. – Bílá náprsenka se rozvětvuje a sahá na přední končetiny (obr. 60a), polštářky tlapek bez srsti, podsada šedobílá........... kuna skalní (Martes foina) – Nažloutlá náprsenka nezasahuje na přední končetiny (obr. 60b), polštářky tlapek jsou kryty srstí, podsada žlutohnědá ....kuna lesní (Martes martes)
Obr. 60: Náprsenka kuna skalní (a) a k. lesní (b) / 237 /
78. – Spodní strana těla bílá, LC pod 30 cm .................................................. 79 – Spodní strana těla jinak zbarvená, LC nad 30 cm ................................. 80 79. – Ocas zakončený černou špičkou ................. hranostaj (Mustela erminea) – Ocas celý hnědý ................................................ kolčava (Mustela nivalis) 80. – Mezi prsty malá plovací blána, zbarvení proměnlivé od černé až po světle hnědou, spodní ret a brada často bělavé, u vod .............................................................. norek americký (Mustela vison) – Mezi prsty není plovací blána, jiné zbarvení ......................................... 81 81. – Srst tmavohnědá s prosvítající nažloutlou podsadou, břicho černé, ocas tmavý, nanejvýše se světlou špičkou ..... tchoř tmavý (Mustela putorius) – Srst světlá, pískově žlutá, hruď a nohy tmavé, ocas vždy při kořeni světlý, jinak také tmavý ............................... tchoř stepní (Mustela eversmannii) 82. – Protáhlá hlava ukončena rypákem ................... prase divoké (Sus scrofa) – Hlava není zakončena rypákem ............................................................. 83 83. – Nosní otvory daleko od sebe, různě větvené parohy nosí pouze samci . 84 – Nosní otvory blízko sebe, nevětvené rohy nosí většinou i samice ......... 89 84. – AC nad 150 cm, parohy lopatovité nebo bidlovité, bez světlého obřitku, mláďata neskvrnitá ........................................................... los (Alces alces) – AC pod 150 cm, jiný tvar paroží, světlý obřitek, mláďata skvrnitá ....... 85 85. – Ocas velmi krátký, skrytý v srsti ...... ssrnec obecný (Capreolus capreolus) – Ocas delší, dobře patrný ........................................................................ 86 86. – Ocas je kratší než ušní boltce, obřitek zažloutlý, paroží s četnými výsadami ............................................................. jelen lesní (Cervus elaphus) – Ocas je delší než ušní boltce, obřitek jinak zbarvený ........................... 87 87. – V letní srsti nápadně skvrnité zbarvení, ocas svrchu bílý, bílý obřitek bez černého lemování ..................................................... sika (Cervus nippon) – Ocas svrchu tmavý, bíle lemovaný ........................................................ 88 88. – V letní srsti nápadně skvrnité zbarvení, obřitek žlutobílý, svrchu černě lemovaný, paroží dospělých samců s charakteristickými lopatami ........................................................................ daněk evropský (Dama dama) – Zbarvení neskvrnité, bílý obřitek není svrchu černě lemovaný, paroží dopředu košíčkovitě prohnuté....jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) 89. – Rohy samců i samic stejně velké, hákovitého tvaru, 4–8 cm dlouhé, nápadná kresba na hlavě s běložlutými pruhy .................................................... kamzík horský (Rupicapra rupicapra) – Rohy samců srpovitě zahnuté a nápadně vrubované, u samic jsou menší anebo zcela chybějí ............................................. muflon (Ovis musimon)
Klíč k bezdotykovému (vizuálnímu) určování netopýrů (v zimovištích apod.)
/ 238 /
/ 239 /
Délkové údaje v tomto klíči se vztahují k celkové velikosti visícího jedince. Vysvětlivky: * obtížněji rozlišitelné druhy, u nichž doporučujeme v případě nejistoty prověřit určení dle dalších znaků (tj. v ruce), ** vzácné druhy, u nichž je žádoucí pořízení odpovídající dokumentace (zejména rozměry, fotografie, příp. *** odběr tkáňového vzorku), N druh u nás dosud nezjištěný.
1. – Při zimování zabalen do létací blány ....................................................... 2 – Při zimování není zabalen do létací blány ............................................... 4 2. – Volně visí .................................................................................................. 3 – Ve štěrbině, zabalen neúplně ......................................… netopýr ušatý (Plecotus auritus) – viz též dále 3. – Malá velikost, pod 10 cm .... vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) – Větší velikost, nad 10 cm ..................................... vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)** 4. – Větší velikost, asi 10 cm .......................................................................... 5 – Menší velikost, zřetelně pod 8 cm ........................................................... 8 5. – Boltce blanité, světle hnědé, srst a hlava světle hnědá ............................ 6 – Boltce masité, tmavé, srst a hlava výrazně tmavohnědá nebo jasně rezavá ..................................................................................... 7 6. – Boltce vztyčené, široké a zřetelně přesahující délku hlavy, břicho špinavě bílé, hranice zbarvení hřbetní a břišní strany za hlavou nejasná, na čele není bílá skrvna ..........netopýr velký (Myotis myotis) – Boltce vztyčené, úzké a jen nevýrazně přesahující délku hlavy, břicho jasně bílé, hranice zbarvení hřbetní a břišní strany za hlavou dobře patrná, na čele obvykle zřetelná bílá skvrna netopýr ostrouchý (Myotis oxygnathus)** – Délka těla zřetelně pod 10 cm, boltce jsou poměrně krátké a zašpičatělé, lehce sklopené nazad, celkové zbarvení je šedavé a břicho bílé, ostrá hranice mezi zbarvením hřbetu a břicha je patrná zvláště za hlavou .................netopýr pobřežní Obr. xx (Myotis dasycneme)**
7. – Zbarvení hlavy a boltců temně hnědé, boltce široké avšak zašpičatělé, zřetelně přesahující úroveň temene hlavy, srst tmavohnědá, rovněž břišní strana hnědavá .............................. netopýr večerní (Eptesicus serotinus) – Srst nápadně rezavá (i na břiše), zbarvení hlavy a boltců sytě hnědé, boltce velmi široké, masité, zakulacené, jen nepatrně přesahující úroveň temene hlavy .......................... netopýr rezavý (Nyctalus noctula) 8. – Boltce charakteristického tvaru, kožité černé, otočené dopředu a na čele vzájemně srostlé, srst černá, občas s jemným stříbřitým leskem, obličej typicky zploštělý, černý … netopýr černý (Barbastella barbastellus) – Boltce u aktivního netopýra nápadně dlouhé (přes polovinu délky těla), otočené dopředu a na čele srostlé; při zimování boltce složené pod křídly a profil hlavy přesahují pouze dlouhá blanitá ušní víčka ........................ 9 – Boltce kratší než třetina délky těla, orientovány do stran, na čele se nedotýkají .............................................................................. 10
– Nozdry s postranními žlázami, čenich široký, šedě zbarvený, srst hřbetu šedá bez hnědých tónů, břicho nápadně bílé bez žlutavých tónů, palec křídla dlouhý s dobře odlišeným drápem, ušní víčko pigmentované ................................................. netopýr alpský (Plecotus macrobullaris) *** N – Nozdry bez zřetelných postranních žláz, čenich zašpičatělý, sytě šedě zbarvený, srst na hřbetě šedá, břicho špinavě šedobílé, palec křídla krátký s nezřetelně odlišeným drápem, ušní víčko šedě pigmentované ..................................................... netopýr dlouhouchý (Plecotus austricus)
Obr. xx
9. – Nozdry s postranními žlázami, čenich široký, zpravidla světle hnědý, srst na hřbetě hnědá, po stranách hlavy se žlutavým až rezavě hnědým nádechem, na břiše žlutavě šedobílá, palec křídla dlouhý s jasně odlišeným drápem, ušní víčko zpravidla bez pigmentace .............................................................. netopýr ušatý (Plecotus auritus)
10. – Netopýr střední velikosti (asi 7–8 cm), boltce blanité, nápadně dlouhé (odpovídají zhruba třetině délky těla), při zimování vzpřímené, zbarvení světlé, šedohnědé, břicho špinavě bílé ................................................... netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) – Netopýr střední velikosti (asi 7–8 cm), výrazně tmavé zbarvení, hlava a krátké, kožité boltce černohnědé ........................................................ 11 – Netopýr menší velikosti (asi 5 cm), zbarvení světlejší (zpravidla šedohnědé), břišní strana špinavě bílá, zřetelně světlejší než hřbet, boltce délkou odpovídají nejvýše 1/5 délky těla, přesto zřetelně přesahují úroveň temene hlavy .................................................................................................. 12 – Zcela drobný netopýr (pod 5 cm), boltce kontrastně hnědočerně zbarvené a krátké, jen málo vyčnívající nad úrovní temene hlavy, srst na celém těle sytě hnědá (včetně břicha), čenich krátký, hlava široká .......................... 13 – Střední velikost (5–7 cm), hřbet tmavošedý až sytě hnědošedý, břišní strana sytě šedá, boltce velmi krátké, nepřesahující profil hlavy, podtrhují celkový dojem břidlicově šedě zbarveného štíhlého netopýra s nápadně velkou kulatou hlavou ......... létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersii)** N
/ 240 /
/ 241 /
Obr. xx ssss
11. – Takřka černohnědě až černě zbarvený netopýr s nápadným zlatavým nádechem na hřbetě, břicho krémově žlutohnědé, hlava, boltce a blány černé .................................................... netopýr severní (Eptesicus nilssonii) – Kontrastně zbarvený netopýr s černou hlavou a velmi širokými, krátkými a černě zbarvenými boltci, takřka bílým břichem bez žlutavých tónů, černou srstí na hřbetě a s nápadným střibřitým nádechem připomínajícím jinovatku ........................................... netopýr pestrý (Vespertilio murinus) – Kaštanově hnědě, případně lehce narezle zbarvený netopýr (takřka shodně na hřbetě i na břiše) s masitými krátkými boltci, zbarvenými stejně jako neosrstěné partie a blány sytě kaštanově hnědě ........................................................ netopýr stromový (Nyctalus leisleri)
– Poměrně dlouhé, z dálky dobře patrné boltce dlouze eliptického tvaru, hřbet světle šedohnědý, břicho takřka čistě bílé, čenich dosti zašpičatělý ........................................................... netopýr řasnatý (Myotis nattereri) – Boltce kratší a zašpičatělé, jejich hrot obvykle sklopený nazad, čenich dosti široký a tupý, boltce, čenich i hřbet sytě hnědavé bez zřetelných šedých tónů, břicho špinavě bílé ........ netopýr vodní (Myotis daubentonii) – Podobný předchozímu, avšak zřetelně větší, šedavěji zbarvený a s výrazným rozhraním zbarvení hřbetu a téměř bílého břicha ...................................................... netopýr pobřežní (Myotis dasycneme)** – Poněkud menší než předchozí druhy rodu, boltce kratší, při základu poměrně široké, avšak výrazně zašpičatělé a v klidu napřímené, zbarvení sytě šedohnědé a poměrně málo kontrastní bez nápadnějšího zlatavého nádechu ......................................... netopýr Brandtův (Myotis brandtii)* – Zřetelně menší než ostatní druhy rodu, od předchozí druhu se liší poněkud kontrastnějším zbarvením – chyběním sytě hnědých tónů, tmavšími, často až černohnědými boltci a čenichem i temnějším zbarvením hřbetu s lehkým zlatavým nádechem ........ netopýr vousatý (Myotis mystacinus)* včetně Myotis aurascens***N 13. – Velikost téměř 5 cm, jednolitě sytě hnědě zbarvený s olivovým nádechem, celkově působí štíhlým dojmem .................................................. netopýr parkový (Pipistrellus nathusii)* – Menší velikost (asi 4 cm), kontrastněji zbarvený s rezavými tóny, boltce a čenich tmavší, temněji rezavohnědé, čenich více zašpičatělý ....................................... netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)*** – Zcela drobný (asi 4 cm), sytě hnědavý bez rezavých tónů, čenich výrazně tupý ..........................................netopýr malý (Pipistrellus pygmaeus)*** – Menší (asi 4–5 cm), takřka černé boltce a čenich, tmavě kaštanová až černohnědá srst na hřbetě se zřetelným zlatavým nádechem, břicho krémově světle okrové ....................... netopýr Saviův (Hypsugo savii)**
Obr.ss aa
12. – Poměrně dlouhé, z dálky dobře patrné boltce, na první pohled celkově tmavě zbarvený (zvláště na hlavě), z blízka patrné výrazně načervenalé tóny (zejména na hřbetě) ............... netopýr brvitý (Myotis emarginatus) / 242 /
/ 243 /
Poznámky ke klíči:
/ 244 /