Štursova 14 779 00 Olomouc
Klasifikační řád Cílem Klasifikačního řádu, který je vnitřním předpisem školy, zpracovaného v souladu se zněním zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon), vyhláškou č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, vyhláškou č. 672/2004 Sb. o ukončování studia na středních školách a učilištích a vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou kritéria pro hodnocení a klasifikaci vědomostí a dovedností.
Obsah: I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků II. Stupně hodnocení prospěchu III. Zjišťování vědomostí a dovedností žáků s vývojovými poruchami učení IV. Klasifikace prospěchu v teoretickém vyučování V. Klasifikace prospěchu na odborném výcviku VI. Celkové hodnocení žáka, opravné a komisionální zkoušky
I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka nebo studenta, a to zápisem do žákovské knížky žáka a následně do elektronické žákovské knížky. 2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů z nichž byl uvolněn. 3. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. I tomuto žákovi se umožňuje konat opravnou zkoušku do konce září následujícího školního roku. 4. Má-li zákonný zástupce žáka nezletilého žáka nebo žák plnoletý pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 5. Ředitel školy může žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost plnoletého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 6. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná výchovná opatření. Porušení povinností stanovených zákonem, může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo: - napomenutí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku - důtka třídního učitele nebo učitele odborného výcviku - důtka ředitele školy - rozhodnutím ředitele školy podmíněné vyloučení ze školy - rozhodnutím ředitele školy vyloučení ze školy. a)
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit dle závažnosti porušení povinností stanovených školním řádem napomenutí nebo důtku třídního učitele. Tuto skutečnost oznámí třídní učitel žákovi a písemně sdělí do žákovské knížky, elektronické žákovské knížky, popř. dopisem zákonnému zástupci žáka.
b)
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu třídního učitele nebo ostatních vyučujících udělit důtku ředitele školy. Tuto skutečnost oznámí třídní učitel žákovi a písemně sdělí do žákovské knížky, elektronické žákovské knížky, popř. dopisem zákonnému zástupci žáka.
Ředitel školy může v případě závažného porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. (Školský zákon) a školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. Za závažné porušení povinností se považují krádeže, distribuce pornografie, zbraní, drog a jiných návykových látek, dále šikanování a projevy rasismu a xenofobie, nedodržování léčebného režimu a zvláště hrubé slovní úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům nebo žákům školy. Za hrubý slovní útok se považuje užití vulgárních výrazů. Důvodem k podmíněnému vyloučení je také požívání alkoholu a jiných návykových látek ve škole nebo na pracovišti odborného výcviku nebo výkon pracovních činností pod jejich vlivem. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu nejdéle na dobu 1 roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího jakéhokoliv porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. V případě udělení důtky ředitele školy nebo podmíněného vyloučení ze školy je v příslušném pololetí hodnoceno chování žáka střední školy jako uspokojivé, popřípadě neuspokojivé.
c)
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků: -
sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků
-
je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími
-
chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení
-
při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
co se mu daří co mu ještě nejde, jaké má rezervy jak bude pokračovat dál
-
pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky
-
sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Na konci pololetí může žák písemnou nebo ústní formou provést sebehodnocení v oblasti zodpovědnosti, motivace k učení, sebedůvěry, vztahu k třídnímu kolektivu apod. známky nejsou jediným zdrojem motivace.
-
II. Stupně hodnocení prospěchu Prospěch žáků se klasifikuje ve dvou klasifikačních obdobích na závěr každého pololetí. Průběžná klasifikace hodnotí dílčí výsledky a projevy žáků v průběhu školního roku. K tomu může pedagogický pracovník využít klasifikační stupeň nebo bodové hodnocení. Při hodnocení prospěchu vycházejí pedagogičtí pracovníci z výsledků zkoušení a ostatních poznatků o žákovi. Při zkoušení se řídí zejména těmito zásadami: -
při klasifikaci prospěchu žáka se nepřihlíží ke klasifikaci jeho chování obsah a rozsah ústních, písemných a praktických zkoušek a způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami pro příslušné klasifikační období u žáků s prokázanou poruchou učení musí uplatňovat speciální pedagogické přístupy a zřetele. V rámci kladné motivace těchto žáků je třeba přihlédnout ke všem limitujícím faktorům plynoucím z konkrétní vývojové poruchy
-
-
-
ústní zkoušení žáků se zařazuje do vyučovacích hodin soustavně po celé klasifikační období tak, aby nedocházelo k jeho hromadění před koncem klasifikačního období žák musí být za klasifikační období zkoušen nejméně dvakrát při zkoušení se vědomosti, dovednosti a návyky, které zkoušený prokáže, klasifikují pěti stupni klasifikace prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný vyučující zkouší před kolektivem žáků a klasifikaci ihned sdělí žákovi a zaznamená ji do žákovské knížky žáka, následně do elektronické žákovské knížky. Zkoušející je povinen stupeň prospěchu odůvodnit. Jestliže žák neprospívá v některém předmětu, nahlásí tuto skutečnost třídnímu učiteli jako podklad zprávy pro jednání pedagogické rady. Třídní učitel informuje rodiče formou zápisu do žákovské knížky žáka klasifikaci za každé klasifikační období je třeba uzavřít v den stanovený ředitelem školy, nejpozději však jeden den před konáním klasifikační schůze pedagogické rady. Jestliže není možno žáka klasifikovat pro dlouhotrvající nebo krátkodobou často se opakující absenci, stanoví ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců od konce klasifikačního období. Stanovení náhradního termínu zapíše třídní učitel do elektronického katalogového listu žáka v programu „Bakalář“. Datum zkoušky a výslednou známku opět třídní učitel zaznamená.
III. Zjišťování vědomostí a dovedností žáků s vývojovými poruchami učení 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací). 6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, speciální učebnice a didaktické materiály.
IV. Klasifikace prospěchu v teoretickém vyučování Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu - kvalita výsledků činností - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: stupeň 1 (výborný) žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty stupeň 2 (chvalitebný) žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty stupeň 3 (dobrý) žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele
stupeň 4 (dostatečný)
žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti stupeň 5 (nedostatečný) žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele, nedovede samostatně studovat. V. Klasifikace prospěchu na odborném výcviku Při klasifikaci odborného výcviku v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce - využití získaných teoretických vědomostí - aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa - kvalita výsledků činností - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci - obsluha zařízení, pomůcek a inventáře. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: stupeň 1 ( výborný) žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky
stupeň 2 (chvalitebný)
žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele stupeň 3 (dobrý) žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele stupeň 4 (dostatečný) žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin a energie. V obsluze a údržbě zařízení, pomůcek a inventáře se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele stupeň 5 (nedostatečný) žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.V obsluze a údržbě zařízení, pomůcek a inventáře se dopouští závažných nedostatků. Stupeň prospěchu žáka z odborného výcviku na smluvních pracovištích odborného výcviku po dohodě s instruktorem žáka.
VI. Celkové hodnocení žáka, opravné a komisionální zkoušky
stanoví
učitel
Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto: a) prospěl s vyznamenáním: žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré b) prospěl: žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný c) neprospěl: žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný nebo ho nelze hodnotit na konci druhého pololetí a hodnocení není možné provést do konce září následujícího školního roku. Opravné zkoušky 1. Žákovi, který má při závěrečné klasifikaci na konci školního roku prospěch nedostatečný nejvýše ze dvou povinných nebo volitelných předmětů, se povolí z těchto předmětů opravná zkouška. Celkové hodnocení se v katalogovém listu žáka po opravné zkoušce uzavře až podle výsledku opravné zkoušky. Konečný stupeň klasifikace žáka po opravné zkoušce se nestanoví pouze podle výsledku opravné zkoušky, ale přihlíží se také k prospěchu žáka za celé klasifikační období. 2. Termín opravné zkoušky stanoví ředitel školy tak, aby zkouška byla vykonána do 31. srpna. Výjimku mají ti žáci, kterým byl povolen náhradní termín pro klasifikaci ve 2. pololetí po 31. srpnu. V těchto případech může ředitel školy povolit podmínečný postup žáka do vyššího ročníku s podmínkou, že žák vykoná úspěšně opravnou zkoušku k doplnění klasifikace do konce září. Jestliže žák nevykoná úspěšně uvedenou zkoušku do stanoveného termínu, může opakovat ročník, v němž neprospěl. Opakování ročníku povoluje ředitel školy. 3. O opravné zkoušce a jejím výsledku se vede protokol a výsledek se zapíše do dokumentace žáka. Komisionální zkoušky Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem.
stejné
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. O přezkoušení se pořizuje „Protokol o komisionální zkoušce“, který se stává součástí dokumentace žáka. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Komisionální zkouškou může být i dodatečná klasifikace žáka v případě, že vyučující nemá z důvodu absence žáka dostatek podkladů pro jeho hodnocení. V tomto případě může žák vykonávat v jednom dni i více zkoušek. O zkoušce se pořizuje dokument „Zkouška v náhradním termínu (neklasifikovaní žáci)“. Pokud žák z některého předmětu u zkoušky v náhradním termínu neprospěl, stanoví ředitel školy nový termín k vykonání opravné zkoušky.
V Olomouci 1. září 2012
PhDr. Ladislav Pochyla, ředitel školy
