Kibic Školní časopis Ob cho dní akademie Břeclav duben – čer ven 2006
„kibic, drž tlamajznu, než tě přes ni majznu…”
Múza si ne a ne sednout
Právě je půl jedné v noci, sobota. Nejsem nikde s kamarády, protože se mi nikam nechtělo. Místo toho sedím u počítače a snažím se ve vzduchu chytit múzu, abych mohla něco napsat na pomyslný papír, vytisknout svůj výtvor a předat ho šéfredaktorce KIBICu, protože nemůžu usnout a nějaký příspěvek do dalšího čísla časopisu bych mít chtěla. Pár návrhů už jsem za večer měla, ale žádný neprošel mou zkouškou kvality. Nejdřív mě napadlo napsat něco o dětech při pohledu na fotku mladší sestry, ale okamžitě jsem se musela uzemnit tím, že děti nikoho z naší školy zřejmě zajímat nebudou, takže vymazání následovalo okamžitě po tom, co jsem dopsala nadpis (vlastně to nebylo ani vymazání, nýbrž čtyřikrát tlačítko backspace, což si ani nezaslouží titul „vymazání“). Krátce nato mě napadlo další šílené téma – úvaha o tom, jak by bylo ironické, kdyby někdy v budoucnu mohly plynové komory v koncentračních táborech zachraňovat lidské životy například v biologické válce. To ovšem také nevyšlo, protože jsem zjistila, že bych na stoprocentní dokončení této úvahy potřebovala celý KIBIC plus ještě „special edition“. Chvíli jsem si lehla na postel a zkusila usnout, ale nešlo to. Hlavou mi proudí spousta námětů, které se ale bohužel nedají použít. Škoda, že ještě nikdo nevymyslel popelnici na myšlenky, které jsou na dvě věci, tudíž k ničemu. Pouštím si hudbu a doufám, že zklidním proud nesmyslných představ a zachytím alespoň jednu jedinou, která by se dala zpracovat. Pomalu začínám pochybovat, že sedím u svého počítače, ve sluchátkách zní opravdu přeslazená písnička neznámé, asi španělské, zpěvačky. Netuším, odkud se tam tato písnička vzala. Už jen zbývá, abych ve složce s obrázky našla fotku Natalie Oreiro a půjdu si hodit mašli. A aby se neřeklo, tak zrovna růžovou. Jedna hodina a jedenáct minut – dochází mi, že dnes už ze sebe nic chytrého nedostanu. Začínám být opravdu unavená, ale do postele se mi ani trochu nechce. Myslím, že si na chviličku ustelu na stole…, ...myvcy,vyfm,.mdsyn,ms.dbm,vcxy.kylý,chy,mdyfndm… Když jsem otevřela oči, zjistila jsem, že jsou dvě hodiny a dvacet minut, neděle ráno a kromě bolavých zad a mezerníku otlačeného na čele si myslím, že ze mě právě odsedla múza. V myšlenkách mám pořádek a v hlavě klid. Právě teď existuje pouze jedna jediná smysluplná a jasná myšlenka, na kterou jsem čekala celý večer…Jít spát do své vlastní postele a s psaním počkat do rána, protože jak všeobecně známo: ráno je moudřejší večera. Kača (Oprava: Autorkou článku „Rodiče versus děti“ v posledním čísle je rovněž Kateřina Morávková; je tam nesprávně uvedeno Markéta.)
Dobrý voják Švejk
Přečtěte si: l Čeká nás jiná maturita l Netradiční dovolená l Náš student v Superstar l Z činnosti kroužků l Zaznělo při vyučování l Přebrebty ze studentských prací l Zasmějte se s námi
Fotografie byla pořízena letos na výletě 1.A v Beskydech
Kibic • duben– červen • strana 2
Krajská soutěž v grafických disciplínách
V pondělí 3. dubna 2006 probíhala na Obchodní akademii v Břeclavi krajská soutěž v grafických disciplínách. Celkem osmatřicet soutěžících z dvanácti škol, včetně hostitelské, měřili své dovednosti v různých disciplínách, využitelných v mnoha profesích: Desetiminutovém opisu, korektuře, wordprocessingu. Co si pod těmito pojmy máme představit? První z nich znamená psaní na klávesnici, pro umístění je třeba dosáhnout nejméně 200 čistých úhozů za minutu a nejvýše 0,5% chyb; při korektuře musí soutěžící v základním textu během deseti minut najít a opatřit korekturními znaménky aspoň čtyřicet chyb a poslední disciplína se týká profesionálního zpracování textu – v co nejkratší době provést úkoly zadané v předtištěné předloze. Měření sil probíhalo v příjemné atmosféře nové multimediální učebny, spolufinancované z fondů EU. A jaké byly výsledky letošního ročníku? V opisu dosáhl na nejlepší výsledek Petr Strouhal z Gymnázia TGM Hustopeče ( 432 čú/min, 0,129% chyb); stejné jméno má vítěz v korektuře (184 korektur) a ve wordprocessingu uspěl nejlépe Roman Cibulka z OA Bučovice. Za OA Břeclav soutěžili Adam Lhotecký, Marie Vymyslická a Renata Komárková. Všem vítězům blahopřejeme! red
Nečekaný úspěch čtyřbojařek
Dívky se probojovaly nejdříve z okresního a krajského kola, která probíhala v dubnu, do republiky v Novém Městě pod Smrkem (v obou kolech byly na prvním místě). Porazily SŠ Ochrany osobního majetku z Brna i Gymnázium z Břeclavi, který je vyhlášený svými sportovními úspěchy. Na mistrovství republiky (začátkem května) se umístily na krásném třetím místě, což nikdo nečekal. Tréninky se vyplatily a pohár naplnily rychlými špunty. V družstvě bojovaly: Markéta Fibingerová , Klára Vinklárková (obě ze 3. ročníku) Jitka Glosová (2. ročník), a náhradnice (kdyby jedna z našich sportovkyň onemocněla) např. Markéta Strýčková. A co to tedy vlastně čtyřboj zdatnosti je? Trojskok z místa, hod tříkilovým medicinbalem, sedy lehy za minutu a šplh. Jen si sáhněte do svědomí, kteří z vás udělají za minutu třiašedesát sedů a lehů? Jen si to pěkně zkuste a když budete pilně trénovat jako holky, které doslova dřely, možná se taky dostanete do našeho družstva a můžete závodit za OA Břeclav! Vítězství je sladké, avšak dívky jsou rády, že čtyřboj je jen jednou za rok a mají toho plné kecky, komu by se líbily tréninky po vyučování a makat jen pro školu? Asi málokdo by obětoval vlastní čas, ale holky si zaslouží obdiv, poděkování a uznání od nás všech. Děvčata děkujeme! (mi)
Z činnosti kroužků
Středoškolský klub při OA Břeclav soustřeďuje studenty se zájmem o mimoškolní aktivity a ve školním roce 2005/06 měli studenti možnost pracovat v těchto kroužcích: DIVADELNÍ KROUŽEK – jeho vedoucí je Ing. Dana Vilímková a jeho činnost byla zaměřena na přípravu divadelního představení. Letos vystupoval s nastudovanou vlastní verzí muzikálu Jezus Christ Superstar, se kterou sklízel úspěchy i při vystoupení na veřejnosti. FRANCOUZŠTINA – vedoucí Mgr. Josefa Kleiberová. Do kroužku se přihlásilo osm studentů, pravidelně ho navštěvovalo pět dívek z prvních a druhých ročníků. Schůzky byly 1krát každý týden v polední přestávce. Používali jsme Francouzštinu pro samouky, podle které se dá dobře studovat i doma. Učení bylo doplňováno nahrávkami, písničkami apod. Děvčata zvládla 5 lekcí, což je dost, protože jsou obsáhlé. Činnost kroužku trvala od října do května. KULTURNĚ–POZNÁVACÍ KROUŽEK – vedoucí Ing. Dana Vilímková. Byl zaměřen na jednorázové akce jako jsou návštěvy divadelních představení, výstav, kulturních památek. TURISTICKÝ KROUŽEK – vedoucí Ing. Jindřiška Zapletalová. Zaměřen na jednorázové akce, např. lyžařský zájezd, vodácké akce (sjíždění řeky v Srbsku). VOLEJBAL (viz foto) – vedoucí Ing. Vladana Šedá. Kroužek navštěvovalo 15 studentů, kteří se scházeli pravidelně každý pátek v tělocvičně od 13.15–15.30 hod, což vyhovovalo i dojíždějícím studentům. Kroužek fungoval do konce května a podílel se také na organizaci školních turnajů mezi třídami, ale také s učiteli.
NOVINÁŘKÝ KROUŽEK – vedoucí RNDr. Eva Šupinová. Činnost byla zaměřena na příspěvky do regionálního tisku a tvorbu školního časopisu KIBIC. Členové se učili psát články, připravovat rozhovory se zajímavými lidmi, tvořit ankety, fotografovat a další aktivity, které souvisí s publikační činností. Této práci se věnovalo od října do června stálých 13 členů, ale i další příležitostní dopisovatelé.
Kibic • duben – červen • strana 3
Proč se na amerických školách neopisuje
Již druhým rokem pobývám v USA na Michiganské státní univerzitě. Před 10 lety jsem také strávila jeden rok na střední škole v jižní Kalifornii a o několik let později semestr na Kansaské státní univerzitě. Tyto studijní pobyty zásadně a nevyhnutelně ovlivnily mé vnímání amerického i českého vzdělávacího systému. Zcela běžné prvky české školy v kontrastu s americkou školou najednou začaly nabírat nového smyslu. Věci důvěrně známé je někdy potřeba vnímat jako věci cizí, abychom pochopili jejich význam a abychom jim porozuměli. Opisování je právě jednou z oblastí, o níž bych sotva kdy přemýšlela, nemít možnost pohledu z jiné perspektivy. V Čechách patří opisování a taháky k běžnému životu žáka/ studenta a málokdo se nad tím pozastaví. V USA je situace jiná. Když se podíváme na širší kulturní kontext, v němž školy v obou zemích působí a v jehož rámci pěstují nebo naopak zabraňují vzniku určitých návyků a způsobů chování, možná pochopíme proč. Na amerických školách je fenomén taháků a opisování při písemkách na rozdíl od našich krajů skutečně obskurní a neznámý. Občas se stane, že americký student použije informaci vypůjčenou odjinud, ale pak je to téměř skandál. Znamená to, že my Češi jsme nemorální podvodníci, zatímco běžný Američan je obrazem ctnosti a osobnostní integrity? To si rozhodně nemyslím. Domnívám se, že úkaz „opisování“ lze připsat mnoha faktorům, jež charakterizují kulturní odlišnosti obou zemí a jež se promítají do podoby škol a jejich cílů. Přitom je třeba poukázat na to, že americká škola se orientuje na jiné hodnoty než škola česká, i když můžeme najít také mnoho společného. Jiná organizace studia. Jednou z výrazných oblastí, kde spatřuji rozdíly mezi oběma zeměmi, je výchova k samostatnosti a zejména důraz na individualitu. Podívejme se například na fyzickou podobu škol. Školy v USA jsou zpravidla obrovské. Jinými slovy, většina Američanů chodí do škol, které čítají několik stovek, ale často i tisíc studentů. Škola s dvěma tisíci studentů je téměř normou, ale najdou se i školy větší. Nutno podotknout, že mluvím zejména o středních školách. Každý učitel má svou třídu - místnost, ve které pobývá celý den a studenti za ním chodí na předmět, jemuž vyučuje. Sborovny neexistují a učitelé jsou uzavřeni sice ve svém vlastním prostoru, který si zdobí podle své libovůle, avšak jaksi osamoceni. A jak jsou na tom studenti? Neexistují kmenové třídy - ani fyzicky ani předmětově. Každý student má individuální rozvrh podle toho, jaké předměty si z nabídky 100-200 možností zvolil, takže na každou hodinu chodí někam jinam a s jinou skupinou lidí. Ve třídách studenti nesedí v lavicích pro dvě osoby, ale každý má svou vlastní židli se stolkem. Sociální kontakty mají ve výsledku podobu značně odlišnou od toho, na co jsme zvyklí u nás. V takových podmínkách se dá těžko opisovat, i kdyby se někomu chtělo. Třída nejsou spolužáci. Samotné slovo třída - classroom - má v češtině jinou konotaci než v angličtině. Alespoň já si hned představím skupinu lidí, se kterými jsem prožila střední či základní školu, zatímco v angličtině mi vyvstane představa konkrétních místností, kde se vyučovaly různé předměty. V české třídě se studenti navzájem velmi dobře znají a když je písemka, tak je samozřejmě zcela přirozené, že ti lépe připravení budou loajální ke svým kamarádům a podělí se s nimi o správné odpovědi. Totéž platí při ústním zkoušení. Zejména ti, co sedí v prvních lavicích, by měli být v pohotovosti a vystihnout moment, kdy se učitel nedívá, a hlasitým šepotem poskytnout nápovědu. V českém prostředí nepodvádíme, ale navzájem si „pomáháme“. Vždyť se přeci všichni známe, tak proč by ti zdatnější nemohli pomoci těm slabším nebo alespoň svým sousedům v lavici... Učení je jiné. Uspořádání škol a tříd však není jediné možné vysvětlení pro to, proč se někde opisuje a jinde ne. Značné rozdíly lze také vysledovat v samotném obsahu učiva a ve zkoušení. V českých školách se často musíme učit definice, formulace, letopočty a vzorce. Očekává se, že vše budeme mít v hlavě. Kdo by si to ale všechno mohl zapamatovat? A tak máme taháky. V USA je tomu jinak. Student si nemusí pamatovat téměř nic. Studenti přece nesmí být
přetěžováni zbytečnostmi a stresováni překvapeními v podobě nečekaných písemných zkoušek se lstivými otázkami. O každé písemce předem vědí, včetně toho, jaké otázky by měli očekávat. USA je koneckonců země demokracie, kde se uplatňuje právo rovných příležitostí - všichni mají stejnou šanci se připravit, protože vědí, na co se mají připravit. Před tabulí se nikdy nezkouší. To však neznamená, že studenti jsou hodnoceni pouze na základě písemných zkoušek. Na výsledné známce se významně podílejí domácí práce, semestrální projekty a prezentace. V USA se tedy nehodnotí ani tak znalosti, jako spíš vytrvalost a pracovitost, a ta se moc opsat nedá. Jiný mrav. A v neposlední řadě, opisování je v USA považováno za velký prohřešek, za který je možné si vysloužit vyloučení ze školy, a pokud to ne, tak aspoň uříznout pořádnou ostudu. K opisování nejsou podmínky ani důvody. Přiznávám, že v Čechách jsem nejednou použila tahák, ba i opsala, co jsem nevěděla. Tady v USA bych si to nikdy nedovolila. Mnohokrát jsem psala test v místnosti, kde jsem byla sama s brašnou plnou poznámek a knih, ale ani ve snu by mě nenapadlo něco z toho vytáhnout a opsat. Znamená to, že jsem se změnila? Neřekla bych. Jiný kraj, jiný mrav. Jiná kultura, jiné podmínky, jiné chování. A také jiné vědomosti.... Vybrala a upravila (hk); převzato z www.ceskaskola.cz
Malé zamyšlení
„Jsem tu dobře? Narodil jsem se u správných lidí? Ve slušném století? Nevedu náhodou válku? Mám správnou barvu kůže? Vhodný původ? Smím dýchat? Tak děkuji.“ Aškenazy
Jednou, když jsem čekala na vlak, tak vedle mě stála tříčlenná rodina. Měli malou holčičku, která se na všechny smála i na mě, také jsem jí věnovala jeden úsměv. Když v tom šly kolem dvě paní a ty té holčičce věnovaly ten nejnenávistnější pohled, jaký jsem kdy viděla, zvedly hlavu nahoru a prošly co nejvznešeněji. Ta malá roztomilá holka byla černá a v tom ty dvě viděly asi problém. Být na místě té malé holčičky, tak ani nevím, co si mám myslet? Asi to, že když jsem jiná, tak se nesmím smát? Je to tak? I mně nad tím zůstává rozum stát, je to opravdu tak, že když jste v něčem jiní, tak prostě nezapadnete?! To máte jako s ovocem: můžete si vzít jablko nebo pomeranč, ale v podstatě je to jedno, sice jinak vypadají, ale pořád obojí zůstává ovocem. Lidé by si měli uvědomit, že člověk zůstane člověkem – bez ohledu na zevnějšek. Katka Mikuličová
Kibic • duben– červen • strana 4
Maturitní zkoušky v letošním školním roce a v budoucnu
Ve školním roce 2005/2006 maturovalo v naší škole 78 studentů denního a 10 studentů dálkového studia. Jakých výsledků u zkoušek dosáhli ukazuje následující tabulka: Pozn.: 8 maturantů prospělo s vyznamenáním, 9 neprospělo (z toho 1 ze dvou předmětů)
4. A 4. B 4. C 5. DS
Počet maturantů 23 28 27 10
2,83 3,50 2,56 2,60
EKO 2,83 2,71 2,52 2,50
UCE 2,39 2,71 3,00 2,20
Celkem
88
2,87
2,64
2,58
Třída
CJL
MAT 2,40 2,31 2,36 0,00
Průměr třídy ANJ NEJ 2,33 0,00 1,83 2,44 2,67 2,10 3,00 2,00
FRJ 1,00 0,00 0,00 0,00
POZ 2,78 3,21 3,07 3,20
Celkem 2,63 2,88 2,70 2,56
2,36
2,46
1,00
3,07
2,70
Maturitní zkoušku v této podobě budou konat studenti ještě v příštím školním roce. Od školního roku 2007/2008 však dojde k podstatné změně současného systému. Maturitní zkouška bude mít dvě části, společnou a profilovou. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části. Společná část maturitní zkoušky se bude skládat ze tří zkoušek. Aby žák vykonal tuto společnou část, musí úspěšně složit všechny tři zkoušky. Tyto zkoušky bude zadávat MŠMT ve stejném termínu a za stejných podmínek. Bude také určovat jejich obsah, formu a kritéria hodnocení. Zkoušky budou mít pro všechny maturanty ČR stejnou úroveň náročnosti a budou se orientovat na základní znalosti a dovednosti, které mají význam pro budoucí život žáka. Zkouška z českého jazyka a literatury bude mít dvě složky, písemnou (didaktický test a strukturovanou písemnou práci) a ústní. Zkouška z cizího jazyka bude mít také dvě části, písemnou (didaktický test a strukturovanou písemnou práci) a ústní. Volitelná zkouška bude mít pouze formu písemnou. Profilová část maturitní zkoušky bude obsahovat také tři zkoušky, které žák musí úspěšně absolvovat, aby profilovou část vykonal. Kromě těchto povinných zkoušek si žák bude moct zvolit až 4 zkoušky nepovinné (jejich výsledky sice budou na maturitním vysvědčení, ale do celkového výsledku maturitní zkoušky se nebudou započítávat). Tato část maturitní zkoušky bude sloužit k profilaci škol a žáků, k uplatnění jejich specifik a záměrů. Na rozdíl od společné části bude stanovení obsahu, formy, témat a termínů zkoušek v pravomoci ředitele školy. Vzhledem k tomu, že u nás ve škole máme otevřeny dva různé obory, bude se na nich obsah maturitní zkoušky v profilové části lišit. Studenti oboru Obchodní akademie budou mít ve školním roce 2007/2008 tuto strukturu maturitní zkoušky: Společná část Český jazyk Cizí jazyk Volitelná zkouška (matematika nebo občanský základ)
Profilová část Ekonomika Účetnictví Praktická zkouška z odborných předmětů
Studenti oboru Ekonomické lyceum budou mít ve školním roce 2007/2008 tuto strukturu maturitní zkoušky: Společná část Český jazyk Cizí jazyk
Profilová část „Ekonomický blok“ Výběr ze zkoušek, které nabízí MŠMT pro profilovou část
Volitelná zkouška (matematika nebo občanský základ)
Praktická zkouška z odborných předmětů
2,18
Na „novou maturitu“ se ve škole dlouhodobě připravujeme. Již od roku 2001 provádíme prostřednictvím CERMATU testování znalostí studentů ve stejném režimu jako u ostré maturitní zkoušky. Probíhá školení pedagogických a organizačních pracovníků a úpravy učebních plánů a metod výuky tak, aby studenti měli co nejlepší předpoklady maturitní zkoušku úspěšně zvládnout. Ing. Jana Dyčková, zástupkyně ředitele
Vybráno z písemných prací
E. Krásnohorská byla básníkářka (správně básnířka). Lesk a bída kurtizánek (správně kurtizán). Baroko: člověk je jen kousek ničeho proti bohu. Sokrates byl odsouzen k smrti za kazivost mládeže.
Jaká událost se stala 21. srpna 1968 a co po ní následovalo – na naše území vpadli komunisté v čele s Gottwaldem a byl odvolán náš prezident. F. Kafka – psal ve špatném počasí a hodně na úřadech. Popiš velký státní znak – jsou tam čtyři orli, orli jsou dvouocasí. Byla vykradnuta letos už potřetí nádražní kabinka na lístky (správně výdejna). Dostojevskij se zúčastnil pokrokového hnutí pastevců (správně Petraševců). Otázka: Kdo je autorem díla Křižáci? Odpověď: Tři žáci – autor Čechov. vybrala –lg-
Kibic • duben – červen • strana 5
Na praxi jsem se skutečně nenudila
V květnu letošního roku jsem se zúčastnila povinné dvoutýdenní praxe. Jako podnik jsem si vybrala Obecní úřad v Lužicích. Dle doslechu minulých třeťáků jsem se praxe celkem obávala. Mé obavy se zvětšily, když jsem dostala vzor požadavků na odbornou práci z praxe, kterou jsme si měli zpracovat. A jak to nakonec dopadlo?... Pondělí 15. května Ráno jsem nastoupila na Obecní úřad Lužicích, kde se mě ujala paní místostarostka Jana Ambrožová. Seznámila mě s organizací a její činností a poučila mě o bezpečnosti práce. Posléze jsem šla na chvíli vypomoct ZŠ Lužice. Úterý 16. května Celý den jsem pracovala v základní škole, nadepisovala jsem dopisní obálky na elektronickém psacím stroji, odesílala elektronickou poštu a byla jsem seznámena s kancelářskými pracemi školy. Středa 17. května Paní místostarostka mě seznámila se Zákoníkem práce. Poté jsem pomáhala paní Svobodové s drobnými pracemi v oddělení matriky. Kontrolovala jsem správnost seznamu voličů a paní Svobodová mě seznámila s diskrétností místa matrikářky. Dozvěděla jsem se, že každý občan Lužic má na matrice svoji osobní kartu s údaji (např. jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, stav, občanství, počet a jména dětí atd.). Povolání matrikářky je velmi obtížné, informace obsažené na osobních kartách se nesmí vynášet ven z organizace. To vše až pod desetitisícovou pokutou. Čtvrtek 18. května Opět jsem celý den pomáhala ve škole. Zastupovala jsem paní sekretářku, která byla tento den nepřítomná. Nadepisovala jsem dopisní obálky, psala faktury, sestavovala objednávky učebnic na školní rok 2006/2007 a kopírovala různé písemnosti. Pátek 19. května Byla jsem seznámena s činností u voleb. Dozvěděla jsem se, že obec má na starosti dodání volebních lístků voličům, musí zařídit
Sudoku
Sudoku je zajímavá hra, která je náročná na logické myšlení řešitele. Název vznikl z japonského „Súdži wa dokuašin ni kagiru,“ ale její původ není japonský. Hra byla známá v osmdesátých letech 20. století pod názvem „Number Place“(„Umísti číslice“) v americkém magazínu o hlavolamech. Aby měla hra Sudoku jen jedno řešení, musí mít zadaných minimálně 17 čísel. V ohraničeném poli 9x9 je pouze omezené množství variant zadání. Pokud Sudoku nebudeme omezovat minimálním počtem nevyplněných políček, lze konstatovat, že existuje přesně 6 670 903 752 021 072 936 960 zadání Sudoku. Převedeně to znamená 6,67 triliardy. Princip hry: Je zadána tabulka o devíti sloupcích a devíti řád-
volební místnosti, která se skládá z komise a musí být vybavena státní vlajkou, urnou a plentou, za kterou se chodí jednotlivě volit. Za každé zprostředkované volby dostane obec od státu peníze, za které může koupit např. státní vlajku, platí pohoštění přísedícím atd. Dopoledne jsem pracovala se seznamem voličů a odpoledne jsem razítkovala volební obálky. Pondělí 22. května Razítkovala jsem zbytek volebních obálek, vkládala do nich volební lístky a třídila je do krabic a ty pak rozdávala ostatním pracovníkům obecního úřadu, kteří mají za úkol doručit je občanům. Úterý 23. května Po celé dopoledne se mě ujala paní Dana Valoušková, která je účetní a ekonomkou zároveň. Vysvětlila mi, že pracuje s veškerým oběhem písemností a hlavně peněz na úřadě. Seznámila mě se svou prací, která se týká hlavně ekonomiky a účetnictví. Středa 24. května Třídila jsme podle ročníku Sbírky zákonů a pomáhala v drobných pracích na matrice. Následně mě paní Bastlová poučila o pokladně, ukázala mi příjmy a výdaje v pokladně za minulé měsíce a vysvětlila mi princip elektronické podatelny. Čtvrtek 25. května Třídila jsem faktury (přijaté, vydané, zálohové a bankovní výpisy) a následně jsem třídila pokladní knihy, kde jsem hlavně kontrolovala, zda mají pokladní doklady a stvrzenky příslušný počet podpisů a třídila je podle měsíců. Pátek 26. května Pracovala jsem na počítači, kde jsem si vypisovala vlastní práci z praxe. Poté jsem razítkovala zbytek volebních obálek a kopírovala potřebné písemnosti ostatním zaměstnancům a občanům, kteří o to požádali. Nakonec jsem se rozloučila se všemi a myslím, že mi tam dvoutýdenní praxe dala opravdu hodně. Lucie Batrlová
cích s několika doplněnými jednocifernými číslicemi. Cílem hry je pokud možno v co nejkratším čase doplnit tabulku Sudoku o zbývající číslice 1 až 9 tak, aby se žádná číslice v žádném sloupci, řádku, a ani jednom z devíti čtverců o hraně 3 čtverečky neopakovala. Dovolené pomůcky jsou papír, tužka a připravené mozkové závity. Já osobně jsem se k této hře dostala úplnou náhodou. Zas jednou jsem se probírala starými novinami a najednou mě upoutala nějaká tabulka. Zadívala jsem se na ni pořádně a zjistila jsem, že je to hra. Tak jsem si to zkusila „zahrát“ a od té doby, když nemám co dělat, si sem tam zaluštím. A nemusím už ani hledat v novinách, protože s touto hrou už existuje řada internetových stránek. Takže přeji hezkou zábavu a pevné nervy, ať to dotáhnete až do konce. (Řešení se dozvíte v příštím čísle). Ivča I.C
Kibic • duben– červen • strana 6
Netradiční dovolená
Můj spolužák, Michal Skulínek, navštívil koncem letošní zi- hokoliv, které nemají žádný jízdní řád. Aut moc nepotkáte. Nejmy Zanzibar – z nepříjemné zimy si oskočil do tropů, aby se zase větší překážkou jejich rozšíření je asi cena benzínu, která v převrátil do studených dní. I když takových dovolených u nás v re- počtu činí 26 korun na litr. A komunikace? Nejvýstižnější je slovo publice přibývá, přece jen jsou spíše považovány za raritu. Mi- „ pozemní “. chala jsem proto trošku vyzpovídala a doufám, že odpovědi budou Jak na tebe zapůsobilo místní obyvatelstvo? zajímat i vás: Mladší generace je velice přátelská. Vzhledem k tomu, že se S kým a proč jsi jel právě sem? tady povinně učí angličtina, není problém se domluvit. Horší situOtcovým koníčkem je potápění a kolem Zanzibaru jsou zají- ace je u místních pamětníků, kteří se při pohledu na bělochy nemavé potápěčské lokality. Vraky, korálové útesy, lokality s výsky- tvářili zrovna přátelsky. Není se co divit, do roku 1964 byl Zanzitem delfínů, mant, žraloků obřích .. , bohužel jde také o místa se bar sultanátem s přísným režimem a v minulosti byl překladištěm silnými proudy a tak pro nezkušené a začátečníky to není. Chceš- otroků. -li se tedy zeptat, zda jsem se potápěl, pak musím po pravdě říct, Jaké jsou místní speciality? že ne. Patří mezi ně jídla z mořských plodů a místních surovin. ČasJak ses vyrovnal s velkým teplotním rozdílem? tou přílohou jsou batáty. Ale můžete si objednat i pizzu a musím Ten pro mne při příletu na Zanzibar nepředstavoval žádný říct, že je skvělá.Máte-li zájem vidět širokou paletu místního obyproblém. Mnohem horší bylo vlhko, které způsobovalo nepříjem- vatelstva, pak je třeba jít právě na tržiště. Je to koncentrace vůní a ný lepivý pocit. Naopak při cestě zpět do České republiky nás na zápachu a dostanete tam všechno. Od ryb až po boty a to od těch ruzyňském letišti překvapily teploty hluboko pod bodem mrazu a hodně ochozených až po ty „možná nové“. po této zkušenosti můžu říci, že je mnohem horší návrat do zimy Dokázal bys tam žít? než adaptace na tropické teploty. Zanzibar je nádherný a zajímavý ostrov. Jeho návštěvu můžu A co časový posun? všem jen doporučit. Vím, že turistika místní přírodě příliš neproZanzibar je sice ostrov velice vzdálený, ale leží na jižní čás- spěje, ale životní úroveň obyvatelstva by se tím rozhodně zvedla. ti polokoule, jen o dvě časová pásma dále. Časový posun byl tedy A jestli bych tam dokázal žít ? S finančním zázemím snad ano, pouze dvě hodiny a to ještě není problém, se kterým je třeba se ale jako jeden z tisíců chudých, raději ne. Ovšem to je spíše filozonáročně vyrovnávat. fická otázka, oni jsou totiž očividně šťastní a spokojení. Jaké tam vládnou poměry? Ptala se Ivetka K., 1.A Většina Tanzánců žije v bídě. Ti šťastní, co mají práci, vydělaDalší fotografie si prohlédněte na www.zemepis.euweb.cz jí asi 40 dolarů za měsíc. Oficiální čísla jsou samozřejmě vyšší, ale zkreslení způsobují příjmy malé skupiny velmi bohatých lidí. Výhodou ostrova jsou dobré zemědělské podmínky a tak zde nebyl zaznamenán žádný případ hladomoru. Myslím, že každý by měl navštívit takovou zemi, aby si upravil žebříček hodnot a pohled na jeho vlastní životní úroveň. Co se týče zdravotnictví, neměl jsem naštěstí důvod blíže se s ním seznámit. Podle mých informací se na ostrově nachází jen jedna soukromá nemocnice, která se svou úrovní alespoň trochu blíží našim představám o zdravotní péči. Všem ostatním jsme se měli vyhnout. Školy vypadají všechny stejně. Jsou to dlouhé budovy bez zasklených oken, připomínající spíše stáje. Kultura? Nevím, na to byl můj pobyt příliš krátký. A jak na tebe zapůsobila fauna a flóra? Na Zanzibaru neuvidíte divoké šelmy, které najdete na africkém kontinentu. Dokonce i setkání s jedovatými hady je velmi řídké. Na ostrově se nachází prales, který je nyní již národním parkem a chcete-li vidět faunu a flóru Zanzibaru, pak je třeba zajet především tam. Typický strom, který se stal symbolem ostrova je baobab. Tomto strom, který vypadá, že má místo větví kořeny, plodí zelené „ragbyové míče“, které jsou pochoutkou pro místní děti (pro mě asi jako polystyren s chutí tablet vitamínu C). Zanzibar je ostrovem koření a to je také jeho nejdůležitější vývozní artikl. Tento ostrov je největším producentem hřebíčku na světě. Opravdovou zajímavostí ostrova je suchozemská obří želva, která žije jen tady a na Seychelských ostrovech. Přesto nejčastěji se setkáte ….s domácími zvířaty. Spousta slepic a „závodní krávy“, které slouží místo koní. A jaká je tam měna? Tanzánský šilink, ale samozřejmě, že mocným platidlem je americký dolar. Je tam nějaká doprava? Velmi oblíbené jsou kravské povozy a autobusy, vyrobeny z če-
Kibic • duben – červen • strana 7
Zasmějte se s námi
Kantorské povolání přináší mnohé. Při opravách písemných prací a při zkoušení se tak učitelé mohou dovědět spoustu nových „poznatků“, které dříve ani netušili: Vilém byl v mládí opušten otcem a přinucen tak starat se o sebe. Aby se oženil, stal se loupežníkem“. (Mácha, Máj) Petr Bezruč žil v neustálem styku se svými Beskydami. F.L.Věk působil v rodině Butteaových, kde vyučoval zpěvu němou Paulu. Einstein vymyslel teorii relativity, protože bydlel u psychiatrické léčebny. Lesy se nám roztahují přímo za obcí. Kope na chodbě do buchty nohou, která mu nepatří. (poznámka učitele) Romeo se vypravil se svým přítelem Merkuciem a dalšími maskami na ples. Z výkladu o B. Němcové: „Tuším jim umřelo dítě a z toho vznikla Babička.“
Typnete si, komu z učitelů patří následující výroky?
Na co se, Štěpáne, díváš?? – „Jestli se něco neděje…“ - Jak vidíš, neděje, můžeš jít v klidu spát. Co vy „picassíci“???? (když si naši Petrové zase kreslili do sešitů). Tak já jsem vám říkala, abyste si pořídíli ty vaše sklerotníčky a tam si zapisovali všechno, co máte udělat. Taky jsem vám říkala, že si máte zapsat do sklerotníčků, abyste si připomněli, že mi máte připomenout, abych vám připomněla, že bude rodičovská schůzka!!!!!!:) Tak, co jste v posledních dnech vysledovali??
?2?
Za čtyři...no s tou jedničkou nevyžiješ! Takže..já jsem sa rozhodla, že si s vami dnes napísám test, áááno? Při zkoušení – Učitelka: Jaké znáš nátěroué hmouty?? Žačka: tak třeba krém?? U: No, jak si to predstauješ?? Ten knoflíček na televízi je najvětšíí žrůůůůt elektrickej energíje! I moře je složeno z kapek.
?3?
Ticho tam, vy dvě slepice, ptačí chřipku na vás!!! Tuuupciii, jste ve 14. lekci a nevíte jak se řekne hodinaaa!!! No jaaak, neumím.....???
?4?
Červenec a srpen nám budou kazit jinak hezkou zimu... Vy holky se zajímáte hlavně o to, jak si natočit těma ŘÁSNĚNKAMA řasy o 180° a ne o matematiku!!!! Dalo by se říct, že tihle dva se přitahují...a není to gravitace.. Tak koho dneska vyvoláme? Napadá mě číslo 13, viděl jsem film Apollo 11, to máme 24, ale chce se mi odečíst číslo 8, to méme 16... a 16 je kdo? Tak pojď k tabuli. Bože!! T y jsi rychlá, jako telefonní připojení na internet!! Kdo nejrychleji vypočítá tento příklad, může si půl hodiny hrát s našim psem. Tobě se asi díky těm cigaretám vykouřil mozek z hlavy, že?
Kluci, co tam zase kokrháte vzadu!!
?6?
Mr. Letal, do you like a physical contacts with boys? Neopisujte od svých sousedů, děláte to pro sebe!!! Potlačíme hormony a začneme se chovat jako dospělí lidé =) Cože? Hoši, to je na počuni! To je chyba…
?7?
Martináková, jaké bylo mé poslední slovo v minulé hodině biologiie?? -“Mnoo, tak to bylo to rýhování toho vajíčka.“ - Špatně, říkala jsem NASHLEDANOU! Vy tu biologii taky moc žerete!!!! Piškulo, zhasni to tam, tady to je jak v Las Vegas... Vydrž Brťka, vydrž! Tak cos včera studoval??... No myslím, že to taky patří k biologii... Cože?? Máš tam vir?? Tak se naňho hezky dívej a usmívej se na něho!! Sorry error... Tento počítač nefunguje, protože je rodu mužského“
Řešení: Autoři výroků jsou tentokrát tito učitelé:1–Grandičová, 2– Motáková, 3 – Řezáčová, 4 – Nejezchleba, 5 – Zapletalová, 6 – Kosík, 7 – Šedá. Příště vám předložíme výroky od dalších kantorů! (Vybráno z www.spoluzaci.cz)
?1?
J. Hašek nám ve svém díle představuje osobnost blba. Má velmi štíhlou postavu, skoro tak silnou jako špejle nebo párátko. Hlava je připevněna k tělu žirafovitým krkem. (z popisu kamaráda) Staroslovenština po smrti Metodějových žáků odešla a uchýlila se do Sázavského kláštera. Můj otec je velmi společenský a díky této vlastnosti mám postaráno o hodně sourozenců. Vtom se ozvalo velké ticho. Další dominou našeho hlavního města je chrám sv. Víta. Zápis do obchodního rejstříku musí být písemný, např. telefonicky. Ráno byl syn u lékaře a zbytek dne namazaný. (omluvenka rodiče) Chlap si opravdu užíval na plný proud. Úspěšným může být člověk pomocí tvrdé práce a chtíče. Pro časopis vybrala -dg-
?5?
To chceš být jenom vyučenej a být jako ten dělník tady?! No a ten zrovna není vyučenej, páč nemá ani rukavice... Jak zaúčtujete, když si koupíte starou škodovku novou? Tak, kde dneska začneme? Třeba tamhle kluci, zepředu nebo zezadu?
Školní zátiší
Kibic • duben– červen • strana 8
Náš student Superstar?
V úterý 13. 6. jsem se zúčastnil třetího ročníku soutěže Česko hledá Superstar. Rád popíšu, jak to probíhalo a jaké jsem měl pocity. Jelikož jsme měli být už na osmou v hotelu Olympik v Praze, museli jsme s mamkou vstávat už v jednu hodinu ráno. Cestou do hlavního města jsem poslouchal discmana a dopilovával písničky, které jsem si vybral pro svůj umělecký výkon. Rozhodl jsem se pro píseň z muzikálu Hamlet Láska jenom láska a jako druhou Against all odds od Phila Collinse. Na místo jsme dorazili již o půl páté a měli jsme ještě spoustu času. Chvíli jsem podřimoval, posléze jsem poslouchal hudbu a procházel se po okolí hotelu. V šest hodin se začali scházet uchazeči o titul třetí české Superstar. Na všech bylo vidět, jak jsou nervózní a nedočkaví zároveň. Až jich tam bylo tak 40, šel jsem se i s mamkou přidat. Bylo to něco strašného. Dvě hodiny stát utisknutý na jednom místě a přešlapávat z jedné nohy na druhou. Když jsem se po hodině otočil za sebe, už jsem neviděl na konec řady. Ten den mělo přijít 1500 soutěžících, a když vezmeme v potaz, že každý měl s sebou nějaký doprovod, stálo nás tam minimálně 2500 lidí. O půl deváté se otevřeli dveře a vystoupila ochranka. Bylo jich asi pět. Jeden šel skoro na konec řady, odkud protlačil jednu dívku romské menšiny až dopředu a šel s ní dovnitř. Tahle holka později postoupila. Čím to asi bylo?
Po chvíli nás začali pouštět všechny. A začala velká tlačenice. Jelikož jsem byl mezi prvními, moc jsem si ji zaplať pánbu neužil. Po vstupu se mě ujala jedna pořadatelka , která mi předala smlouvu, kterou měla podepsat má maminka, protože mi ještě není 18 let. Ve smlouvě stálo, že producent může jakýmkoliv způsobem zacházet s pořízeným uměleckým výkonem a dalšími rozhovory. Dále jsem postoupil o patro víš a dostal jsem své osobní číslo 3761. Posadil jsem se v sále. Už to propuklo. Chodilo se po deseti do předsálí a odtud přímo k předporotě, která byla složená z učitelů zpěvu. Po chvíli zaznělo moje číslo. Že si mám jít sednout mezi další desítku. S bouřlivým potleskem jsme odešli do předsálí a nastala velká záplava strachu a trémy. Vstoupil jsem do dveří, představil jsem se a začal zpívat. Šlo mi to dobře, už jsem myslel, že to vyjde. Avšak porota byla velmi přísná a nepustila mě dál. Řekla mi, že jsem mladý, že můj hlas není na takové úrovni, abych postoupil dál atd. Jediné, co mě potěšilo bylo, že bych byl velký šoumen, že by byla sranda. Tak nic, nevyšlo to. Odešel jsem ze dveří, za kterými stáli další v pořadí. Moc se divili, že mně to nevyšlo, protože mě prý slyšeli velice dobře. Po cestě zpět na mě padlo velké zklamání. Pocit strašné nespravedlnosti, který jsem poznal. Víte, kdyby mi všichni nevsugerovávali, že postoupím, tak mě to tak nemrzí. Ale co už? Pokusím štěstí na Slovensku a možná i tady ve čtvrté řadě. Miroslav Lukáč
Výlety
Hlavně červen je měsícem, kdy třídy vyráží na výlety. Někteří ho pojmou jako poznávací, jiní jako turistický a mnozí stihnou obojí. Každopádně jsou všichni obohaceni o různé zážitky, které se podaří zachytit na pěkných fotografiích. Ta první je z výletu 2.C
při návštěvě skanzenu ve Strážnici a druhá, opravdu vydařená, je z výletu 1. A v Beskydech. O čem asi sní při odpočinku na louce? Vy nevíte? No přece o prázdninách! (eš)
KIBIC – ročník V. číslo 3. Vyšel v červnu 2006 kolektivním úsilím členů novinářského kroužku a dalších dopisovatelů. Vedoucí: RNDr. Eva Šupinová. Grafická úprava a tisk: Tiskárna Pálka, Břeclav, tel. 319 374 305. Příspěvky pro další číslo ve Wordu na disketě nebo CD, fotografie v JPG do konce října. Své náměty, články a fotografie můžete zasílat e-mailem na adresu:
[email protected]. Texty graficky neupravujte.
