KEIWHIKA ]!tKO .1RCUEOl.OGICKY J>IUMEN
KERAMIKJI., OHNICE fi RELIEF. l'¥ZKUH POLYKlJLTlJRN1HO OS1DLENi 1' KOZLECH, 0. LOllNY (SZ CECHY) * JAROMIR BENES, Ceske Budejovice, Jihoceska univerzita
rJVOD
v soudobe archeologii je mozne pozorovat rostoud zajem 0
studium otazek, spojenych s problematikou, jak lidske skupiny zachazely s keramikou v dobe jejiho uzivani v zive kulture a dale, jak se keramika chova jako prvek tafonomickych procesu pote, co byla ze zive kultury vyrazena. Poznavani kulturnich a pnrozenych transformaci muze byt uzce provazano s vyzkumem chovani keramickych zhytku nadob v dtznych typech archeologickych ulozenin (napr. Bowden et al. 1991; Shott 1996; Neustupny 1996). Nas chinek se kulturnfch motivii transformaci dotyka jen velmi okrajove. Hlavni pozornost je zamerena na keramicke zlomky (a jine artefakty) v druhotne, nekdy i mnohocetne premistene pozici, ktera jiZ p\tvodni ,kulturni" nebo ,chovani odrazejici" informaci ztraci. Mnohocetne pfemistene artefakty jiZ neodrazeji byvale detailni zive jevy uvnitr sidelniho arealu (mista vyroby, odpadove arealy atp. ). Urcitou vypovidaci ,zprumerovanou" hodnotu si vsak udrzuji. Vyznam mnohocetne premistenych artefaktu vynika az v mefftku krajiny, kdy jiz porovnavame nekolik sidelnich arealu navzajem. Ve stredni Evrope probehla v poslednich letech rada projektu krajinne archeologie, sledujicich vedle mnoha dalsich jevt'l i vyznam povrchovych a podpovrchovych keramickych souhon"t pro reseni sidelne historickych otazek. Mezi temito projekty hraje co do objemu ziskanych dat nezanedbatelnou roli cesko-britsky projekt Rekonstrukce stare kulturni krajiny severni casti Cech - Ancient landscape reconstruction in North Bohemia (ALRNB: Benes et al. 1992; Zvelebil et al. 1993; Benes- Zvelebil in press) s navaznym programem Krajina a sidla (Kuna 1996). Hlavni metodou uzitou v projektu byl povrchovy sber artefakt\1, provadeny jednotnou metodikou (Kuna et al. 1993). Povrchovy sber hyl v ruzne mire dopliiovan dals:Uni metodami terenniho vyzkumu., zpfesnujicimi ziskana data. Jednou z nich je i pruzkum ornice a podornicnich horizont\1 pomoci vzorkovacich sondazi. Dffve nez budeme rozebirat konkretni terenni situaci, je treba zdt"'raznit nektera metodologicka specifika studia ceske kulturni krajiny. v nasich podminkach je totiZ mozne sledovat distrihucni obrazce sfdelnfch aktivit zejmena z mladsiho (zemedelskeho) praveku prave diky pfitomnosti taxonomicky pestrych keramickych souboru v ornici a sledovat zakladnf charakteristiky vyuzivani krajiny
* Clnnek je th1cim vystupem projektu Rekonstrul
Archeologicke rozhledy L, Pralw 1998
KlaVtMIKA JAKO rWCJIIWtOCTCKY I'R·IM/;;N
v posloupnosti mnoha casovych bloku. Tuto vyhodu nenu1 napriklad atlanticka casti Evropy (Anglie, Skandin~hie, atlanticka cast severozapadni Evropy), kde badatele nejcasteji sleduji parametry chovani stlpane industrie (napr. Clark - Schofield 1991; Zvelebil et al. 1992; Zvelebil1994; Steinberg 1996) . .le tedy uzitecne poznavat, jake vzajemne vztahy rna ornice, relief a keramika ruznych typu krajin stredni Evropy. Zjistime tak nejen potrebne informace o nasem krajinnem prostoru, ale vytvarime tim i moznosti porovnavani nl.znych archeologickych struktur v ekonomicky a ekologicky odlisnych zemepisnych oblastech. Vzorkovaci sondaz napoli ,U kfizku" v Kozlech ( okr. I.;o1.my) pfinesla na toto tema nektere zajimave podnety. Overovala archeologickc parametry, zjiStene povrchovym prtl.zkumem v jednom z geograficky nejzajimavejsich mfst projcktu ALRNB. Vysledky vzorkovacich sondazf v Kozlech jsou jadrem predlozene studie. Zamyslenl nad daty, ktere se v Kozlech podarilo shronuizdit, by vsak bylo obtizne bez strucneho nacrtu metodologickcho pohledu autora tohoto pHspcvku na problematilnt vztahu ornice, artefakttl a keramiky zvlaste. Uvidime, ze keramiku lze uspesne vyuzfvat k poznavani zmen rcliCfu v minulosti.
1l10DEL CHOVANi KERAMIKY A DALSiCH AR1'EFAKT0 V ORNICI
Ornicel je v soudobe archeologii chapana jako nezavisla statigraficlui jednotka a zdroj informacf (Ilaselgrove- Millett- Smith 1985; Dunnel- Simek 1995). Je dynamickym telesem, podlehajiciin vicemene pravidelne orbe. Z archeologickeho hlediska ji lze rozdelit na nekolil{ horizontl1. Smerem odshora jde o aktualnl povrch ornice, kde dochazi k bezprostrednimu kontaktu artefaktu s atmosferou. Povrch ornice tvoti horn{ plochu horizontu hlavniho dosahu orby, tedy te casti ornice, kde dochazi k pravidelne se opakujicim cyklickym zmenam v ditsledku rczimu ohdelavanf pudy. Pod touto casti ornice se nachazf horizont epizodiekeho dosahu orhy. Sjednocenim obou horizontu definujeme horizont maxinuilniho dosahu orby. :Modern! Od)a zasahuje maxinuilne 30 az 40 em, u praveke orhy predpokladame, ze zasahovala maximalne asi 10 em hluboko od tehdejsfho povrchu ornice. Podivejme se na vlastnosti jednotlivyeh horizontu podrohneji. Povrch ornice je dnes predmetem fady komplexnfch hodnoceni (napr. Kuna 1994). Z archeologickeho hlediska odrazi povrch ornice reprezentativnim zpi1sobem archeologicky zaznam, ohsazeny v horizmitu hlavniho dosa.hu orby. Tento horizont, nazyvany Dunnelern a Simekem (1995, 307-308) ,minimum plowzone" obsahuje artefakty, premisiovane behem kazde orby. Souhory keramickych zlomku, ktere tento horizont obsahuje, vykazujf, stejne jako souvisejicf pudni hmota, vysokou miru homogenizace. Tato homogenizace vede, za predpoldadu dlouhodobe orby, k nastoleni koncoveho, relativne malo se menfciho stavu ve veliJ\:.OStech keramickych zlomku. 1 Orniee je vt~ strt~doevropske pedolobrii pojlmana jako diagnosticky horizont. Podle Nemecka Smolikove- Kutilka {1990, l57n.) vznildy kultivaei pl'lvotlnc lesnich ndw stepnid1 1n'ld v ·dusledku homogeni.zaee nckoJika horizontU hlizlcyeh povrchu Zf:ehl llOVe hori.zonty, c;harakterizovane jako kulturni horizonty P.
}. Benes: Keramika, ornice ...
171
l(J<: U:IMIK.Jt )!IKO M~CIIlWl.OCICKY l%tMI~N
P6d tim to horizontem se naleza horizont epizodickeho dosahu orby, ,minimax plowzone" Dunnella a Simeka (1995, 307-308). Keramicke zlomky v tomto horizontu vykazuji vyssi mini variability ve velikosti i vaze. Frekvence pohyhu artefaktu v teto zone klesa smerem do hloubky. Tento pokles je s velkou pravdepodobnosti exponencialnf. Proto je tento horizont n_ehomogenni: jeho horni cast se pnblizuje charakteru horizontu hlavniho dosahu orhy~ kdezto jeho spodni cast se blizi charakter·u jiZ aktualne klidoveho podornici. Tento model je dohre pozorovatelny ve spodnieh akumulacnieh castech svahil, kdezto v hornfch castech svahtl, podlehajicfch erozi, hude pozorovatelny casto pouze horizont hlavniho dosahu orhy, casto jiz homogenizovany s naoravanym podlozim (A.llen 1991). Zejmena odliscnim podornici ocl horizontu maximalniho dosahu orhy doplnujeme americky model Dunnella a Simeka. Ten byl defmovan predevsim pro orniei aluvialni roviny. v nasich stredoevropskyc11 podminkach casteho retrogradniho vfvoje pitd (Lozek 1981), v krajine s nekoW{a tisici lety orebne a jine zemedelske cinnosti, mame moznost studovat velmi stare vlivy lidske zemedelske cinnosti na pt1dni profil. Ty se projevuji zejmena ve spodnich castech svaht"t, kde erozni pochody vytvafejf akumulaee, ktere ji.z nebyvajf orbou ovlivnovany. Tyto akumulacni horizonty vsak prosly v minulosti fazcmi, kdy hyly dotceny nejprve hlavnim dosahem orhy, pozdeji se pak staly horizonty epizodi.ckeho dosahu orby, aby se konecne (v dnesni dobe) staly klidovym podornicim. Naznaceny model vytvareni akumulacnfch partif svahu plati za preclpokladu, ze obdelavani pudy v danem m.fste probihalo po velmi dlouhou dobu a rovnomerne. To se vsak jiste netyka vsech casti bezneho sfdelniho arealu, pripadne mil
}. Benes: Keramika, ornice ...
KIWAMIKA )!!KO tiUCl/1~0/,(}CICK}; I'U:IMI~i\'
darskeho nebo odpadoveho arealu ci v prostoru komunikacnich linii uvnitr sideblfho arealu. Zde byly zlomlcy podroheny dalsi fragmentadzaci (Neu,stupny 1981; 1996). Pak hyla kcramika casto uvedena do dalsfho postdepozicniho kontcxtu pnive orbou. Na zaver popisu modelu si dovo1im ucinit pozmimku, vychazejicf z mojf prime zkusenosti. Ma ponekud spckulativni niz a geograficky se dotyka prcdevsim zasaditych pitd nizin Ceskc kotliny se sprasovou nebo sprasi podobnou bazf: Zde se kceamicke zlomky, ohsazene v hodzontu hlavnfho dosahu orby (resp. na povrdm ornice), zrejme nerozpadaji tak rychle, jak se nekdy soudi. I kclyz doposud neznamc fyzikalne mechanicke parametry rozpadu praveke a stredovekc keramiky, domnfvam se, ze v prevazne chemicky zasaditem prostredf ,stareho sidclnfho uzemi~' nedocluizelo a nedochazi k u.plne destrukci keramiky v ornici. Budc zde asi podstatny rozdfl mezi ceskym ,starym sfdelnfm uzemlm" a napr. jiZnfmi Ceehami, kde hyla keramika ze surovinovych ch"tvodtl. vyrabena z mene kvalitnf hmoty a kde pozdeji doslo z klimatickych a pedochemickych di'tvodi't (napr. vetsi kyselost pudy, odlisny rezim cirkulace vody)) k pusobeni takovych faktorl't,. dfky nimz se vetsina keramiky jiz rozlozila na makroskopicky ohtiznc pozorovatelne fragmenty.
vYZKUM POLYKULTURNIHO OSiDLENi V KOZLECH Pole ,U krizku" (take ,U sk1enfku") se nachazl zapaclne od obce Kozly na okrese Louny v severnim transektu vyzkumu ALRNB (obr. 1). Praveke osfdlenl okoli ohce jiZ bylo drive rcgistrovano v hyvale Korbothove ciheh1e a to z neolitu, zaveru eneolitu, z pozdni dohy bronzove a doby latenske (Bzulinsky 1981, 2ln.). V katastru obce byl proveden systematicky povrchovy pn."lzkum metodou AIJRNB (Kuna et al. 1993). v srpnu 1993 prohehla vzorkovaci son
ze
]. Benes: KeramikCt. ornice ...
173
KtmAMIKtl .IAKO ..WCIJJWt.OClCKY I'I{IIMJ~N
2. Jak se na vzniku vysoke koncentrace podili naoravani hlul)sich pttdn:lch horizontu? 3. Jsou kulturni rozdily v klasifikaei materialu z povrehu a z hloubky (jak reprezentativni byly povrchove shery v tomto konkretnim pffpade)? 4 . .Te mozno odhadnout uroven terenu alespon v nekteryeh archeologiekyeh periodaeh? 5 . .Taka je kvantita keramiekfeh zlomku a jlliych materialu v orniei a pod ni? Nalezt dostatecne odpovedi na tyto otazky se pokusily vzorkovaci sondaze (S). J ejich principem je mereni kvantity artefaktt'1 jiz od povrchu terenu. Na artefaktech se pote sleduji' ri'tzne atributy, jejichz cetnost vyskytu se v prubehu zpracovani materialu navzajem v ruznyeh hlouhkach porovnava. C:tverec c. 13 Iezi v nejspodnejsf c:isti pole. Zde byly od jihu k severn vymereny nejprve sondy S 1, S 2 a na hranici ctverce 13 a 14 S 3. Vzdalenost sond byla 50 m. Pozdeji byly jeste vytyceny sondy S l.S aS 2.5. Bylo tak dosazeno intervalu 25m. Ve ctverei 14 byla ve stredu vytycena sonda s 4, na hranieich ctvercu 14 a 15 sonda s 5 ave stredu ctverce 15 sonda s 6. Intervaly mezi jednotlivfmi sondami byly dlouhe 50 m. Pravidelne vzdalenostj mezi sondami vychazeji z predpokladu, ze rozlozeni artefaktu v ornici je nemihodne, ze majf nepravidelnou hustotu a vytvarejf shluky (lflandsnicler- Carnilli .1992). Vzorkovaci sondy mely rozmery 100 X 50 em, Byly zkoumany dvo,jici pracovnfktl vzcly tak, ze material byl jiZ od urovne povrchu pole odebfn{n spachtli nebo opatrne rycem a druhym studentem makroskopicky detailne prohliZen. Po rozebrani kazde hroudy hliny byly brany vsechny viditelne artefakty, vcetne velmi malych zlomku mazanice a kosti (linritem byla makroskopicka yjditelnost hez sita, tj. asi 0,5 em zlomky). Odher materialu hyl organizovan po deseticentimetrovych vrstvach. Pfirozene vrstvy, pokud se vi'tbec projevily, hyly pri'tbezne kresebne dokumentovany. Doslo-li k evidentnimu narusenf objektu s hohatym keramickym materialem (hehem terennich prad to bylo zrejme pouze v pripade s 3), hyl dalsf odber materia]u zastavcn. Sondy S 1 a 2 byly zkoumany na nezoranem poli, ostatnf po melke orbe, ktera sahala, jak jsme si pHmo na miste overili, maximalne do 30 em. Artefakty hyly nasledne umyty a oznaceny pffrustkovymi cfsly (Ustav areheol. pam. pece SZ Cech Most, 64/93 lomeno cislem S a kodem vrstvy). Archeologicky material byl klasifikovan a pocitacove zpracovan v programu Harward Graphics.
Popis jednotli.v)~Ch sorul Zkt·at.ky: KE- keram.ic:ke zlomky, SI- stipana industrie, MAZ- drolme frah•menty maznniee, KO(tlomky kosti. Prehlcd poctu keramiekyeh m1lezt1 podava take obr. 6. S 1: Prvnieh 30 em hylo tvoreno smesf tnutvohnede omiee a oln·oveho jil.u, smerem do hloubky prevlatlala do -40 em okrov~\, avsak uroven -40 az -50 hyla tvorena hnedou hlinou s minim:ilni primesi okrove. Sonda zachytila nejasnou situaci. Byla polozena na nezoranem poli. Pomeme nizky IJOCet artefaktu dovoluje jen hrnbe zhodno<:enl. Pocet strepu do hlouhlcy -30 em prudce klesal, stejnc jako klesala jejich maximalni delka, od -30 em nize pocet strcpu opet narl'tstal. Strutign:die v sonde naznucuje, jde o premisteny nebo navezeny material. Pt·aee byly po seste mechanicke vrstve znstaveny. v sonde absolutne prcvazuje kategode zemedelsky pravek hez moznosti presnejsi spt~r.ifikaee. Jeden mladohronzovy strep neni p1-ili:S prttkazny. KE- 37, SI- O, MAZ- 43, KO- 3.
ze
S 1.5: Prvuic:h 30 em bylo tvoreno cerstvc prem.· anou or.niei hnedoccrne barvy. Dalsich 20 em bylo tvorenu matcdalc~m stcjneho zbarveni, ktery hyl pcvnejsi a uscdlejsi. Sonda S 1.5 byla umistcna pozdeji jako dopl..iikova, protoze situaee v S 1 (srov. vyse) se nkazala jako nereprezentativni. Bylo prozkounuino jen 5 meehaniekych vt·stev. Pocet strepu na jednu mec:h. vrstvu kolisa od 6 do
174
]. Benes: Kerctmika, ornice . ..
KERAM!Kt\ lt1KO ARCIIIWI.OGICKl' PUAMf:N
•
.•, •
... ·0-f 0"'
·~,.
~
B
o h
•
I
a
Ohr. l. Mapa Ccch se zkoumanymi transekty projcktu Al,RNB. Sipkou je oznacen zkoumany vysek. Vysvetlivky: N- sevemi transelct, C - centnllni t1·ansekt, P- Praha, M- Most, teckovane \tzcmi pod 300 m nad morem. Fig. 1. The location of the Not·thern and Central transects of the ALRNB projeet in the Czech Republic. The arrow shows the area of Kozly. Symbols: N - Not·thern transed, C - Central tt·ansect, P - Prague, M - Most.
16. Kulturni urceni strept'1 vykazuje znacnou heterogenitu: Vedle prevazujicich strepu ,zemedelsky pt·avek'' Lyl evidov
ze
s
v
1. Benes: Keramika, ornice .. .
175
KJmMrlJKA J;tKO AUCIIIWI-OGICK1 PI
..
~
,...~··· .
'· ..
.. .: '.
I ..
·....
.~
'
...·
' • • ..
,.,.... ••
v
..
.·········'
~.
•"
. ,. ....
.
. -~ .::.t~· ,, .
·..
..
·· ·.. ,.. .
.. .. ··-· .
-·
,,... .. ,..,,
···•····· ······<.. ..• ,.. v •' • " •'•
.
...... ... ..•. .... .
- .,.h ,
_......
. ··. ......
}• '
·~
.
·
.. . ..
.
... .
.. . , .,..,
' ••
..
. . ....... '). ..
~
...... . ...
~·
,
'··
..... ·
· ...
....:. . ..
..
·····•· ,_. ..-
,..- ····
., ,
·.
'•
:::·.: ... .
··..:,. :::..:_
. :
··... ' • •• •, , , ,
· · · .,,,,
. . . .... .. ~·
··· -. . •, ,_
..
' ' ' ' ' ' ' '••
N'
0,
"
'''
•, o, '
.~·\
V /· \ i ' ' ' ' ..
l
':
Ohr. 2. K()zly, o. Louny, Z cast katastru, zemedelsl
nosti lzc interpt·ctovat jako sigmll urovne tehdejs.lho povrdm (llwstejno, zda sc jedna o ,zahlouLeny objekt" ci o ,kultnnu vrstvu"), ktery se v miste S 2 v dohe starsiho cneolitu mu:h:1zel v hloubc;e eea - 50 (:mod povrchu Jne5n1ho. KE - 92 , SI - 2, MAZ- 33, KO - 12. S 2.5: Prvnich 30 em bylo tvoreno cerstvc preoranou ornici lmedocerne b:u·vy. Da1sich 10 em hylo tvoh:no materialem stejnfho zbarveni, byl vsak pevnejsi a usedlejsi. v urovni -40 az - 60 em byl pozo-
176
]. Benes: Keramilm, ornice . ..
KEIWHJKA }ttKO AUCJ/IWUJCICKY 1'/VtMJ~!V
..
····..-...
' ,.
•. ·.'
·..
.
.
'· ':
., \
'
·.
··-.
'
····...
· ., ·. ..... ..·
. .. .
··. ..., .. , ..
•'•'··· ·· · "' '
.,.,
·~
... .....
..::··.- .. -.......... . -.... .. ... .............-..,... . . ..... .. .•. . . .... ·..· ....•.... ..
::.~ . .
,~~
,, ,., ,
,
·'
•' " ~
... ....
.. ., ,
'•
.•." -·· "'
....····'
.
.··
......... ...... ·...... ,.
.;•
,.•
..... ....
' ' •'
. ... ..
. ·-· ... .
..,, . .... ·.··· ....
·.:·
:· ... ""·
' •· .
"~
' ,'•'' ······' ··· ···
•'
OLt-. 3. Kozly, o. Louny, Z cast katastrn, rany stredovek. Vyrez z mnJ'Y ZM 02-34-12 s vrstevnieemi, loncentraeemi keramickyeh nalezu ve shiranych ctvereieh a s vyznacenim zkownanych useku v poli c. 050 (sipka). Pocty keramickych zlomku z povrd10rych sben\ metodou ALRNB v jed:notlivych v ' h . v 100 x 100 m. Pocttacove v, v ' ' ' M ~'> n·v (:tverctc t) rozmeru zp1·aeovaru . K tma a \.... \...Iseck'y. Pocet strepu v helaaru: slaby r(l.str: 1-3 stfepy, secly rastr: 3-5 stfepti, tmave sedy rastr: 6-10 stfeptl, cemy rastr: 11- 999 strepu.- Fig. 3. Kozly, NW Bohemia. Detail from map ZM 02-34-12 with fieldwalki:ng shenl ':oncentrations in 100 x 100m stints in the polygon 050 (an·ow). Agricultural prehjstory (all periods). Computerized Ly M. Kuna and C. Cis,~c;ky. Number of sherdslhectnre: light grey: 1-3 sherds, grey: 3-5 sherds, dctrk grey: 6-10 sherds, black: 11- 999 sherds. v.
v
•
rovan svetlejsi' sedolmedy material, vrstva -60 az -80 em vykazovala vetsl primes okl·orych zrnek. Vt·stva -UO az - 100 em hyla zlutolmeda, pronusena s lmedou, pricemz material byl vseobeene dosti jilovity. mile se nadulzelo jen Zlute jilovitc podlozi. Nejvetsi pocet strepu (s majoritou kategorie do 5 em!) obsahovala rovnez pt·Vlumechanid
]. Benes: Keramika, ornice .. .
177
KEIWHJKA }ttKO AUCJ/IWUJCICKY 1'/VtMJ~!V
..
····..-...
' ,.
•. ·.'
·..
.
.
'· ':
., \
'
·.
··-.
'
····...
· ., ·. ..... ..·
. .. .
··. ..., .. , ..
•'•'··· ·· · "' '
.,.,
·~
... .....
..::··.- .. -.......... . -.... .. ... .............-..,... . . ..... .. .•. . . .... ·..· ....•.... ..
::.~ . .
,~~
,, ,., ,
,
·'
•' " ~
... ....
.. ., ,
'•
.•." -·· "'
....····'
.
.··
......... ...... ·...... ,.
.;•
,.•
..... ....
' ' •'
. ... ..
. ·-· ... .
..,, . .... ·.··· ....
·.:·
:· ... ""·
' •· .
"~
' ,'•'' ······' ··· ···
•'
OLt-. 3. Kozly, o. Louny, Z cast katastrn, rany stredovek. Vyrez z mnJ'Y ZM 02-34-12 s vrstevnieemi, loncentraeemi keramickyeh nalezu ve shiranych ctvereieh a s vyznacenim zkownanych useku v poli c. 050 (sipka). Pocty keramickych zlomku z povrd10rych sben\ metodou ALRNB v jed:notlivych v ' h . v 100 x 100 m. Pocttacove v, v ' ' ' M ~'> n·v (:tverctc t) rozmeru zp1·aeovaru . K tma a \.... \...Iseck'y. Pocet strepu v helaaru: slaby r(l.str: 1-3 stfepy, secly rastr: 3-5 stfepti, tmave sedy rastr: 6-10 stfeptl, cemy rastr: 11- 999 strepu.- Fig. 3. Kozly, NW Bohemia. Detail from map ZM 02-34-12 with fieldwalki:ng shenl ':oncentrations in 100 x 100m stints in the polygon 050 (an·ow). Agricultural prehjstory (all periods). Computerized Ly M. Kuna and C. Cis,~c;ky. Number of sherdslhectnre: light grey: 1-3 sherds, grey: 3-5 sherds, dctrk grey: 6-10 sherds, black: 11- 999 sherds. v.
v
•
rovan svetlejsi' sedolmedy material, vrstva -60 az -80 em vykazovala vetsl primes okl·orych zrnek. Vt·stva -UO az - 100 em hyla zlutolmeda, pronusena s lmedou, pricemz material byl vseobeene dosti jilovity. mile se nadulzelo jen Zlute jilovitc podlozi. Nejvetsi pocet strepu (s majoritou kategorie do 5 em!) obsahovala rovnez pt·Vlumechanid
]. Benes: Keramika, ornice .. .
177
KlmttMIKil JAKO ARCIJIWJ,OGICKY PRAMEN
+-100m-
Obr. 4. Kozly, o. Lotmy, field ,U kfizku"'. Detailni situace ctverm''t 13? 14 a 15 polygonu 050 s vyznacenim jednotJivych vzorkovacieh sond.- Fig. 4. Kozly, field ,.U krizku'". Stints No. 13, 14 and 15 and loeation of test pits.
vetsi. v hloul)r.e 50-60 em se ohjevilo i nekolik velkych stfepu, ktere bohuzel nejde blize datovat. Zajunavj je spolecny vrchol krivky pro pocet kostenych fragmentu a fragmentu mazanice v hloubce 30-40 em, ktery snad muze hyt signalem casove obt1zne urcitelneho povrchu terenu. Druhy vrehol ve. vyskytu mazanicorych zlomku v hloubce -80 az -90 em muze souvisel s nekthfnu povruhu ze stat·· siho zemedelskeho praveku. Material ze S 2.5 je kulturne heterogenni (neolit, HA-LA, r~my a"vrcholny stredovek). Jista pravidelnost je ve vyskytu vrcholne stredovekyc:h keramiekych zloml
178
] . Bene$: Kerami.Jw, ornice ...
KlmAMIK.4 HKO At~CHIWI.OCICKY I'I
dvou med1. vrstvach pocet fragmentu prudce vzrostl, stejnc tak poeet vclkyeh strepti a zvired'ch kosti. Vsechny lmlturne ldasifilwvatdnc strepy patH dohc 1-imske, vyjma dvou vreholne stfedovekyeh fragmentu, ktere se nachazdy v hlou£H:(: - l0 az-40 mn ({n·ovm1 stredovekeho pole). Pozoruhodny je vyskyt stxnsky v ornici n~H.l objektcm. KE -76, SI- 0, MAZ - 0, KO- 29. . S 4: Prvnfeh 30 em bylo tvoi'·cno cerstve vreoranou onud lmedocet·ne barvy. Dalsid1 :iO em bylo tvoreno materiiilcm stejncho ziHtrveni', hyl vsak pevnejsl a use
az
az
az
v
S 5: Prvnieh 30 em hylo tvoreno cerstve l'reoranou ornid hnedocerne barvy. Dalsich 40 em hylo tvoi''eno matcdalem stejncho zhaneni, byl vsak pevnejsi a usetllejsi. Vnstva -70 az -BO ' :m Lyla hnedii s primesi v~ipnityeh zrnek, vrstva -80 az - 90 em byla svctle Jmcda, ulehla. V hlouhee -<JS em se jiz postupne objevovalo okrove jilovitl: potlloii. Somla vykazuje tyto vysletlky: V prvnfch t1·c;eh tiet:imetn~eh ot·nice se naehnzelo od 6 do 13 strepu na 1 dcm, pi'-icemz nmozstvi narustii do hlonbky -:30 az -40 em, kde jt~ vrdwl vyskytu. Pak mnozstvi s tr~pl'1 strme klcsa. Pomh strcpu tlo 2 em k poctu sti·epl't do 5 em je vdmi vyrovnany. PodoLny nad1st lze pozorovat i u krivky fragmenti1 kosti. Kultumi urceni strt}lll ukazalo, ze pfjblizne pvlovina vseeh strepu do 40 ern patri ranemu a vt·ehol.nemu .strcdovefw. Jen S velkou rezervou lze V urOVtU -30 az -40 Gill spatrovat nme strcdovekou UnJVen terenu . .Jelikoz se vsak Vscdmy rane stredoveke strepy }H'ave zde naclutzdy, nelze s takovou myslenJwu neopet·ovat. KE -53, SI- 0, MAZ- 0, KO- 18. S 6: Prvnieh 30 em bylo tvoreno cerstve J'reoranon ormei hnedocetne barvy. Dalsfeh :~o em hylo tvoreno matel'ialem stejmHw zharveni, byl vsak pevnejsi a usedlejsl. Sonda nehyla z dthot.lu n edostatkn C:asu jiz dokoncena. Sonda ukazuje podolmb rysledky jako S 5. Vykazuje v~ak t:dkove mens! pocet streptt (riitlove o polovinu). Snad to ml'1ze korespondovat i s 1lizsf kvantitou vyskytu keranuky, zjistcnou pri klasifikaei poVl'l:horyeh }WUzlmmtl. Relativne nejvetsi vyskyt sti'·epu lze pozorovat ve vrstve o az -10 <:m, pi'·icemz prevazuji sti'·epy do 2 (;m. Kvantita pak mirne ldesa (do -30 1:m) a od -30 (:Ill zase mime stoupa). Kulturnc ehronologicky vykaznje S 6 stejne dtut·akteristiky j'ako S 5 . .Jde o smcs zemedelskeho pravei
vYSLEDKY VZORKOVANi Vysledky sondovanf lze hodnotit z nekolika t1hlu pohledu. Jednim z nejdiHezitejsich jiste bude otazka ahsolutnilio a relativniho mnozstvi keramickych fragment1! v jednotlivych hlottbkach. To lze vsak hodnotit jen u tech sond, ktere nejsou ovlivneny fadou rusivych vlivu (rusive vlivy jsme behem odkryvt'i zjistili u sond S l, 1.5, 3 a 6) . .Jmenovane sondy (je jich presne polovina) by mohly zkreslit celkove hodnocenijednotlivfch mechanickych vrstev (prosly zahloubenYzn. ohjektem neho hyly zjevne ovlivneny modernim zasahem). z tohoto duvodu se nase hodnoceni zamefuje jen na vzor.J. Benes: Keramika, ornice ...
179
K1WAM!Kt1 .IAKO Al?C/JJWI.OCICKY PUAMf:!V
____., ____FI~P--.-+-~--- B ~~-J_Q_ -~
SUMI WEIGHT POf.:.YG
ci-=~l+~~=t± ~ ttt -~·-~t- · 1009 OTHER 0 0 0 1 1010 -··-·---NE.LIN 1 0 0 0 - · · - - _ __..:..._ -··-~ r---··1 011 NEOLIT 1 0 0 0 1012 BR.ML 2 0 1 1 ~ RIM 0 0 0 2 1014 PR.ZEM 20 29 56 23 1015 RS.1 0 0 1. 6 . 1-'1...;;. 0_;_ 16"-1-___Rc..:.~-2 1 1 2 4
V$.2
1020
__
2
--!--- ~-
3
0
~ ___ _]__
ECOZ
-!- -tl-- - -~~
0 1 1 050 0 - -1 7 050 - - --- · -!--·--0 1 2 050 1 5 ~--050 0 2 10 050 21 149 1027 050 1 8 52 050 0 _ _ 8_1--___ 7_5_ _ 050
w:- -!:!-=::+~ ·-t~· ~
I STI"'!_T__
-
12 3 13 3 ---- ---r-- --i 13 3 13 3 13 3 13 3 13 -- - 3- ·-13 ·t--3___ _
~ -:!--·-t-=l:t ~ Q.~9___ .... ...1~~-=t---~-=
____23_ _____
~~~tt=-=~~~~~- ~--
___ _
_1o~~~---~:.1_______ o 1 o _Q.._ .L r--~-:§:! ______.__ 9?.Q____.....J.1........ . ·- --~-----j_o2_~1_ _ ___ Rs.2__________1 __ __!_ .... L. ___? . o _____§_____ . _ _4!.___ _ . qs_q___ _!~- -- _ --~- ... _ 1026 RS.4 0 0 1 0 0 1 4 050 14 3 10.2f _ _ _ ·1 --<,-- o 3 56 oso 14 . 1028 VS.2 2 1 4 0 2 9 48 050 14 3 1 o29 ----oTREFf 1 , 1 o o o 2-- 1--- 32 ~---:r.r·--'1o3o -·- BR.Ml. 0 0 0 1 - ---1 1--~ - g ··15 . ......_3_ __ 1031 p·R.ZEM---3·- ~3--7 13 5 --:tt-···279 -· - 050 --·-3 · ···1032 - -- Rs~4----- -o --- 1 · 1 1 --- --7- 1---4 7 ~---oso -------:.-5 ----3--1033 vST-- o o o 1 o 1 10 -- - oso 1s i -~
r------a--
vs-.1-----·r--r-
oso
4
+~~
rw36 ~7
1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044
. ~-- -+~-- ~
~~-_;
CLAY
0
SLAG PR.ZEM RS.4
·- -00 2
·-vs.:r·
1
N0.1
OTHER -~··.- ·
-PR.ZEM RS.3 --
--
0
.o 4 3 1
2
3 3 1
2 9 0
2 0-- . 5 3 19 2 6
3
2
4
0o- a0 t·11
1047 1048
~1049
PR.ZEM RS .2
·1oso _____ 1051 1052 1053 1054 1o55 1056 1057 1058 1059 1o6o 1061 1062 1063 1064
vs .2
--
"Rs~3----
RS.4
vs .1 VS.2 NO.1
-
·--EN.so___ PR.ZEM RS.4 VS.1
VS.2 No.1 PR.ZEM RS.4 VS.1 VS.2
0
o0 To
11 1 1
1 0
3 0
2 0
3 1
2 4 2
0 0 0
5 8 0
3 9 0
0 0 5 0
0 0 0 0
0 9 1 1
0 7 0
1 2 0
o o
1 1 23 1 1 --
1 1 0 2
4 . 35 0 0 0 1 2 3 2 1 23 0 1 1 i 0 3 11
11 1 0 4 2 12 1 0 8
3 2 0 0 1 1 1 0 3
54 4 1 11 s 38 3 1 27
---o--'--·oo 1 0 0 2
··a
050
105
----3-
050 050 050 050 o5o
103 66 57
15
3·-
16 16 16 16
3 3 3 3
6 v-ss-v . -050-- ·-16---·--· ..
2 0
11 1
50 14
1 1 0
11 22 2
55 88 1i
-~·--3~~ ·
-OSO --17-· 050
6 ----¥--__?f- + ~~r·-.- --·- ----·
o 1 -0 1· 0
·-o-o ~-·o·
--·s ·-·
--r· ----4-- ---~66- ~--~%- ~·--t~·±--~1S- ·
0
~! -------------e~:~ -·----= ~ ~- -i- -a- ~}-- - - ·---,--;----'-··:-:::-:-:-
~
-··-oso---·- :rs
-~----
---~ --- --3---- ---
050 050 050
oso
- - --· -· -·-
17 .. 18 18
050 050 050
248 21 4 78 -- ·· 1s 201 22 3 18
050 050 050 050
---12--- ~----oso--
oso 050 050 050 050
- - -· 3 ~---=-
- -Ta--·
3 3 ·-
18 18 18 18
3 -3 3 3--
---s --- 050--5 .. 79 10
3 3
-~~-- -;-17
--- 19- f-3------19 19 19 --19 19 20 20 20 20
3 3 3 3
-- - s-3 3 3 3
Obr. 5. Zjed.nodusena datahaze casti polygonu (pole) 050. Fig. 5. Simplified database of l;CVet·al stints in polygon no. 050.
180
]. Benes: Kermnilc(L, ornice ...
KlWAMIKtl J;\KO AUC/1/W/DC:ICKf I'HAMI~N
Obr. o. PrehJed poi;tu kenunkkyeh zlomku v sondiich Sl, Sl.S, S2, S2.5, S3, S4, S5 a So (VSl, .. VS6 v tabulce) v jednotlivyeh hloul)ka(~h s clenenlm potlle maximnlni delky.- Fig. 6. The presence of shenls in (lifferent mechanical horizons aeeording to maximum shenl size.
kovaci sondy s 2, 2.5, 4 a 5. 1 u nekterych z techto sond neni vylouceno, ze prosly zahloubenym objektem (S2 a 4). Pokud k tomu vsak doslo, umoznuje charakter cventuelniho objektu nebo vrstvy nekted. zajfmava pozorovanf. Pro uplnost dodejme, ze celkem bylo vzodwvacimi sondazemi ziskano 537 keramiekyeh zlomku, 29 stipanyeh artefaktit, 162 velnll. drohnyeh fragmentu mazaniee, 104 zlornldt kosti a 7 zlomku strusky, z niehz 5 hylo nalezeno v sonde S3 (ovlivnena objektem z doby Hmske). Metoda naseho vyhodnoeovani spociva ve vizualnim posouzeni histogramu. Statisticld setreni jsme z duvodu nizkeho poctu jedineu v souboreeh neprovadeli systematicky2. Po hied na grafy v hodnoeenyeh sondaeh zkoumaneho pole ,U kfizku nas pfivadi k temto konstatovanim: V prvnfeh trech decimentrech je pocet keram.iekyeh zlomki't vyrovnany. Pote s prihyvajicf hloubkou pocet stfep\1 zvolna ldesa (ohr. 8). Wtsich strepit je v prvnich deeimetrech orniee nejvfee (!), relativne mene je v prvni vrstve streptl do 2 em. v druhych vrstvaeh (10-20 em) je ve srovnan1 s prvnfmi deseti eentimetry orniee temer 0 polovinu mene vetsleh strept1, relativne vice je zde strep1t do 2 em. Pocet nejmensfeh stfepi't je v hloubce od 10 do 60 em stale vyrovnany, kdezto pocet vetsieh strepu smerem do hloubky ve stejnyeh partiieh pozvolna klesa (!). Zda se tedy, se vetsi stfepy v horizontu maxima:Lniho dosahu orhy kumuluji a ze (v porovmini s mensimi fragmenty) jich zde smerem k povrchu pfibyva. 4
',
ze
2 Podle nasieh zkusenosti hy lJylo vhndne vzorkovaeieh sond udclat nekolikanasobnc vi'ee. Statistieke uvahy proto konc.i u orientacniho vypoctu sntel·odatne odchylky maximalnilio rozmeru st1·epu pt•o prvnieh 50 em putlniho profilu.
J. BeneJ: Kera.miket, ornice ...
181
KlmAMIKA .IAKO AHCIIIW/,OCICKY I%1MI~N
hloubka v dcm 0-1 1-2
2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 0
2
4
6
8
10
12
pocet artef. -S1.5
~ ~ S2
•s
2.s
[illlliJ s
6
Obr. 7. Pocty kusu st1pane industrie v jednotlivyeh vzorkovaddt sondat;h. - Fig. 7. Ntnnben; of dripped industry in different test pits.
v horizontu hlavniho dosahu orby (prvnieh 30 em) se nalezly jen dva stipane artefakty ( obr. 7). v zone dnesniho epizodickeho dosahu orby ( v dalSich 30 em, tj. 30-60 em) to bylo ji.Z 13 artefaktu, v dalsich 30 em (60-90 em) to bylo 11 artefaktii a ve vrstve 90-120 em tfi artefakty. Pocet kusi't stipane industrie lze hodnotit jen velmi ramcove. Duvodem je zameren:i naseho vzorkovani predevsim na keramicke zlomly. ]. Steinberg ((1996) udava jako idealni velikost sondy zamerene na vyzkum stipane industrie 2 X 2 metry. Pocet nami zachycenych artefaktil je velmi maly: jde prumern~ 0 1,375 kusu stipane industrie na sondu, tj. 2, 75 kusu na l m2 do hloubky 50 em. Vysledkem, ke kteremu musime pfistupovat jen velmi orientacne, je odhad 27 500 kusu stfpane industrie na 1 hektar. Zajirnave je srovnani kulturnieh klasifikac:l z povrehovych pruzkumu a ze vzorkovacfch sondazi. Urcenf keramickych zlomkit z povrchoveho pn"tzkumu provadeli pro polygon 050 .J. Benes, P. Meduna a Z. Smd. Cast vysledku pro polygon 050 je zobrazena na ohr. 5. Pro hektar 050/13 konstatovali pritonmost neolitu (LNK), mladsi doby bronzove, doby firnske a vsech etap rancho a vrcholneho stredoveku. Keramicke zlomky ze vzorkovaeich sondazi urcoval autor pfispevku, nejasne p:fipady byly konzultovany sM. Kunou aM. Slabi.nou. Vysledky klasifil(ace keram.iky ze vzorkovaci sondaze (vsechny sondy, p:fislusne do ctveree 050/13), provedene J. Benesem, ukazuji shodu s ldasifikaci materia.J.u ze zakladniho povrchoveho prilzkumu. Zachyeeno bylo osidleni z neolitu, eneolitu, z mladsi doby bronzove, z halstatu, latenu, doby ritnske a z raneho stfedoveku. Povrchovjim pri'tzkumem nebyl v danem hektaru rozpoznan eneplit, halstat a Iaten. Je vsak treba upozornit, ze tato ohdobi byla zaehycena v jinyeh hektarech tehoz polygonu jiz povrchovym prll.zkwnem. 182
]. Benes: Keramik(L, oruice ...
KI~UAMIKA ):1KO t1UCIIEOI.OGICKY PRH#EN
hloubka ( dcm) 0-1 1-2
2-3 3-4 4-5
5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11.-12
0
10
. . S2
20 30 pocet ker.zl. nad 2 em
~S2.5
~ l;i.;i.ij
S4
40
50
~ss
hloubka ( dcm) 0-1 1-2
2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10
10-11 11-12
0
5
. . 52
15 20 pocet ker.zlom. do 2 em 10
~82.5
1:: '{/:ds 4
25
30
~S5
OLr. 8. Pocty kenunickyc:h zlomi'1 ve vyhranyeh som'hlch s rozliSeni'm maximah1l delky strepu nad 2 em
(nahore) a pod 2 em (dole). - Fig. 8. Numhet·s of sherds in different test pits with a maximum size of more then 2 em (above) and less then 2 em (below).
]. Benes: Kcramika, ornice ...
183
KtmAMLKA JAKO ARCIJEOLOGICKY PRAML~N
Dopliikovy pruzkum pomoci obruce provedeny M. Kunou, R. Krivankem a J. Turkem (Kuna 1994) konstatoval neolit, dobu .Hmskou, rany a vreholny stredovek. Vysledky posledne jmenovane akce byly z hlediska kulturni taxonomie nejmene piinosne, prinesly vsak. eenny udaj 0 pn1.merne ve]ikosti a vaze jednotJivyeh artefaktu (Kuna 1994). Prevaha urcitelneho keramiekeho materialu z povrehu pole patH keramice doby fimske a rancho stredoveku. To vsak zrejme neni zpiisobeno vyssi intenzitou osidleni prave v techto etapaeh vyvoje reliefu, ale skutecnosti, ze nejvetsi mnozstvi keramickeho materi~ilu z 1. tisicileti se nachazi prave pri povrchu ornice (srov. nize). Toto zjisteni povazujeme za velmi zavazne. Vyplyva z nej, ze (l) vysleclky povrchovych pdlzkumu polykulturne osidlenyeh ploch je tre))a vzdy hodnotit s ohledenl na postdepozicni procesy a geomorfologii mista a take ze (2) na polykulturnich lokalitach mohou byt stars:l praveka obdobi v souborech z povrchovych sbeni v dusledku dlouhodobe akumulace pocetne podreprezentovana (byi tehdejsi osidleni mohlo ve skutecnosti byt vehni intenzivni), eventualne nemuseji bft stadi obdohi rozpoznana Vl1hec. Pocet strepu v ornici na jeden hektar lze na zaklade vfsledku vzorkovaci sondaze snadno odhadnout: Prumerny pocet keramickych zlomki'• v prvnieh padesati centimetrech vseeh vzorkovacfch soncl (tak odhadujeme z6nu maximalniho dosahu orby: 30 em soudobe ornice + 20 centimetru ,praveke'" orniee) v hektaru 13 je 53,25 stfepti. Ten to pocet je vzhledem k sondam pomerne vyrovnany. Vsech strepu v 8 sondach v prvnich 50 em je 4.26, minimalni pocet je 15 stfepi'1 na sondu, maximalni pocet 83 strepu na sondu, standardni odchylka je pomerne vysoka: 21,3. Odecteme-li vsak nejvyssi a nejniZsf hodnotu, dostaneme temef stejny aritmeticky pri'nner (54,6 strepu na prvnieh 50 em pudniho profilu) a daleko niZsi standardni odchylku 14·,5. Muzeme uzavrit konstatovanim, ze keramika je v ornici pomerne homogenne rozptylena a ze prumerne je v sonde v prvnich 50 em cca 53 strepiL Znasobfme-li toto Cislo 20.000 x (tolik by bylo sond na I hektar), dostaneme hypoteticke mnozstvf 1.060 000 stfepu. PriliJ.:iine tolik jich je rozptyleno na plose hektaru 050/13 v prvnim pUlmetru pudnfho profilu. Jedna se nejcasteji o strepy s maximalni delkou 2 az 3 centimetry. Jedna z moznosti, jak si predstavit ryvoj v dolni casti naseho pole je tato: v neolitu a eneolitu zde byla orniee pomerne melka. Uroveii terenu v prubehu zemedelskeho praveku postupne narustala (zhruba 0 decimetr za tis.ic let), az dosahla dnesnf urovne v pri'tbehu stredoveku. Vyskyt kulturnieh vrstev nebo objektt"t z doby rimske v hloubce 30 em (S 3) a vyskyt rane stredovekych strepu temer vjhradne V OMlici svedci 0 tom, ze tehdejsfosidlenf se jiZ vztahovalo k urovni dnesniho povrchu. Pravidelne rocni modernf naoravani mohlo postupne (radove v centimetrech) naoravat ,zasobnil\:y strepu", tj. zahloubene nebo polozahloubene objekty a situace. To je jeden ze zpusobu, jak si lze vysvetlit vysokou koneentraci strepu v dolni casti pole.
Vyzkumern v Kozlech, U krizku" jsme zjistili toto: l. Vysoka koncentrace artefaktu ve ctvercich 13 a 14 je zpusobena intenzivn1m osidlenim mista zejmena v prt'lbehu neolitu, eneolitu, mladsf doby hronzove, halstatu, latenu~ doby flmsl<:e.a rancho stfedoveku. Dalsimjevemje mirna a postupna akumu184
}. Benes: Keramika, ornice ...
Kmt-tMIKA J.4KO MWliiWtOGICKY I'UAMI~N
hloubka ( dcm) 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5
5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12
10 15 pocet fragm.
5
0
suma ker.zl.
-s- kosti
-
ker.zl.do 2 em
---*- mazanlee
20
25
1>?>1
ker.zl.do 5 em
D
stip.lndustr.
hloubka (dcm) 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12
5
0
20
15 10 pocet.ker.zl.
-
neolit
-
st.eneol.
I:=:::=:: :A pr.zem.
1m!
hals-laten
tilllill
rs
D
25
VS
Obr. 9. Prehled artefaktu ve vzorkovaci sonde S2 (nahore) a ku.lturni m·ceni strepu z teze sondy (dole). -Fig. 9. Artefaets from test pit S2 (above) and •:ultural detemrination of sherds (below).
]. Benes: Keram.ika, ornice ...
185
Kmt-tMIKA J.4KO MWliiWtOGICKY I'UAMI~N
hloubka ( dcm) 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5
5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12
10 15 pocet fragm.
5
0
suma ker.zl.
-s- kosti
-
ker.zl.do 2 em
---*- mazanlee
20
25
1>?>1
ker.zl.do 5 em
D
stip.lndustr.
hloubka (dcm) 0-1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12
5
0
20
15 10 pocet.ker.zl.
-
neolit
-
st.eneol.
I:=:::=:: :A pr.zem.
1m!
hals-laten
tilllill
rs
D
25
VS
Obr. 9. Prehled artefaktu ve vzorkovaci sonde S2 (nahore) a ku.lturni m·ceni strepu z teze sondy (dole). -Fig. 9. Artefaets from test pit S2 (above) and •:ultural detemrination of sherds (below).
]. Benes: Keram.ika, ornice ...
185
KlW.MriiKA }AKO AHCI11WLOGICK? J>JlAMEN
hloubka (dcm) 0-1 1-2
___,..;....
2-3
sum a ker.zl. ker.zl.do 2 em
3-4
[E] ker.zl.do 5 em
4-5
ker zl.do 8 em
lilliffi]. ker.zl.nad 8 em
-+
5-6
kosti
6-7
-A- mazanlee
D
7-8
stlp.lndustr.
8-9 9-10
5
0
10 15 pocet fragm.
20
25
hloubka ( dcm) 0-1 1-2
2-3
3-4 4-5 5-6 6-7 7-8
8-9 9-10
5
0
10 15 pocet ker.zl.
-
neollt
b?t::j pr.zem
•
rs
llitiill
20 -
25
hala.laten
VS
Obr. 10. Prehled artefaktu ve vzorkovad sonde S2.5 (nahore) a kuJturni urceni strepu z teze sondy (dole).- Fig. 10. Artefacts from test pit S2.5 (above) and cultural determination of sheds (below).
186
]. Benes: Keramika, ornice ...
hloubka (dcm) 0-1
--
1-2
2-3
stip.lndustr.
~-
mazanice
-~
kosti
3-4 4-5
ker .z:l.do 8 em
[§] ker.zl.do 5 em
5-6
ker.zl.do 2 em
6-7
suma ker.zl.
7-8
8-9 9-10
5
0
10 15 20 pocet fragm.
25
30
hlou bka ( dcm) 0-1
1-2
-D I2EJ
lffiillll.
vs
2-3
rs
3-4
pr.zem
4-5
st.eneo STK LBK
neollt
5-6 6-7 7-8
8-9
9-10 0
5
10 pocet ker.zl.
15
20
Obt". 11. Prehled artefaktu ve vzorkovad sonde S4 (nahore) a lmlturni urceni strept'l z tezc sondy (dole).- Fig. 11. Artefaets from test pit 54 (above) and cultural determination of sherds (helow).
J. Benes: Ke,.cunika, ol"nice .. .
187
KI~IUMIKA JAKO M{Cll/WWCICKY i>lvlMEN
lace ulozenin, jejichz vznik je podminen pravekou zemedelskou cinnosti, pi'-i niZ doslo ke zvyseni koncentrace pravekych artefaktt"1 v nizsich pozicich mirneho svahu. 2. Vysoka koncentrace strep:l1 v dolni casti pole v Kozlech ,U kffzl<:u" vznikala dlouhodohe. Hlavni pficinou bylo male, ale pravidelne ukhidani pt\dniho materialu, uvolneneho sidelni aktivitou a s tim spojenou erozf. Tfm doslo k malemu, ale pravidelnemu narl'tstu pudnfho profilu v doln:leh partiich mirneho svahu, coz miHo za nasledek postupne zdvihani horizontu hlavniho dosahu orhy. DalSi pilcinou vysokeho mnozstvi keramickych zlomkl't je naoravani strepu z hornich vrstev objeku1 moderni orbou a to zejmena ohjekt{I z doby zelezne a rancho stredoveku. Strepy v ornici maji tendenci se akumulovat. Jejich fyzicky rozpad neni ve zclejsich podminluich tak ryc;hly, jak se nekcly soudi. 3. Ziskane kulturn1 klasifikace z povrchovych priizkumu je tfeba interpretovat vzdy s ohledem na charakter m:lsta a lokalni geomorfologii. Metoda povrchovych pruzkun1u, uzita v projektu ALRNB, se jevi jako spolehliva, neodhali vsak nutne vsechny pfftomne komponenty. s touto skutecnosti je treba pocitat pfi vyhodnocovani povrehovych pruzkumu. v nasem pfipade obohatila vzorkovaci sondaz nasi taxonom.ii ,z povrchu" o eneoliticke a latenske obdobi. 4. V Kozlech jsme zachytili indicie o postupnem narustani tehdejsich povtchi't: v neolitu hyla uroveii tehdejsiho terenu v hloubce -70 az -80 em (S 4}, ve starem
eneolitu o dva decimetry vyse tj. -50 az -60 em (S 2), v dohe rimske (S 3) a v ranem stredoveku {S 5) narostl tehdejsi povrch opet zhruba o jeden az dva decimctry tj. do dnesni hloubky -30 az -40 em. Tyto indicie bude vhodne ovefit dalsim vyzkumem.
5. Predpokhidejme, ze v Kozlech homogenizovala keramicky material orba v horizontu maxinuilniho dosahu orby poslednich dvou tisicileti do hloubky dnesnieh prvnich 50 centimetdi pudniho profllu. V prvnim p{Hmetru vsech vzorkovacfch sond bylo prumerne 53 strepu. PH rozmerech sond 1.00 x 50 em tak vycluizi na 1 hektar 050/13 v dobe sondovani celkem potenciall.060 000 strepiL
DISKUSE Vysledky v)izkumu polykulturniho osidleni pole ,U kfizku" v Kozlech jsou inspirativni. Vysoka koncentrace strepi't v ornici zrejme sveclci o delsi.dobe prezivani strept\ nejen v zone maximalniho dosahu orhy'} ale i v horizontu hlavniho dosahu orby. Proc? Dovedeme si dobre predstavit pfipad, ze na plose 1 hektaru naseho polykulturniho naleziSte bude odhaleno vykopy 300 zahloubenych objekttl respektive jinych teles obsahujicich pravekou a stredovekou keramiku a dalsi artefakty. Kazdy z objekttl (teles) bude obsahovat 300 vetsich streptl (coz je predstava zamerne extremni). Jejich vyzkumem bychom zfskali 90 000 strepu, hidove 100 000 strepu. I kdyby z jednoho vetsiho strepu vznildo 5-10 fragmentl't, byl by zde dnes ulozen maximalne jeden milion streptl na hektar. Je to priblizne totez cfslo, jake jsme zjistili pro prvnfch padesat centimetru naseho pole v hektaru 13. Kdybychom prijali predpoklad rychleho cyldu rozpadu strepu v ornici, zustala by zde po nejakem case pouze kamenna industrie (to muze byt pflpad mnoha sidlist atlantske z6ny, 188
]. Benes: Keramika, ornice . , .
KJ-:I
cf. Steinberg 1996 s literaturou). Je tedy zrejme, ze strepy v ornici maji v zasaditem prostredi severozapaduich a stredn:fch Cech vyssi zivotnost a ze maj:f tendenci se v prubelm casu v ornici akumulovat v rozmcrove homogenizovanem stavu. Na druhou stranu je treba mit na zreteli, ze situace naleziste v Kozlech rept·ezentuje extremne dobry pripad uchovani lwramiky v ornici a podornici. I kdyz takovych pHpadu mirze byt vice, nelze tvrdit, ze by reprezentovaly typicky praveky polykulturni obytny a odpadovy areal (v projektech ALH.NB a Krajina a sidla je podobnych poli velmi poskrovnu). Zjistene cislo v hektaru 050/13 v Kozleeh tvori zrejme jakousi horni mez. Jen 30 em pod soucasnou 1ir ovnl orniee zachyceny objekt z doby Hmske a prih.liZne vc stejne urovni zachyeemi kulturni vrstva z raneho stredoveku vedou k myslence, zda predstava o zasadnun vlivu orby na pritonmost strepft v ornici v clolnich partiich svahtl (a takovych poloh bylo v ceskem praveku velike mnozstvi) neni ponekud precenena. Predstava o rychlem eyklu naoravani povrehovyeh vrstev se hude spiSe vztahovat k hornim eroznim partiim nasieh terenu (cf. retrogradni vyvoj pitd pod]e Lozka 1981). Predstava rychleho, snad jen nekolikaleteho cyldu zivotnosti strepi't v ornici pfi stalem dopliiovanf jejich poctu naoravanim povrehovych vrstev ohjektu nasiin zjistenim spise neodpovfda. Dale je otazkou, zda urovne, ve kterych se vyskytuji strepy z urcite archeologicke periody (nepocitame-li v to zcela jasny pfipad S 3, ]\:de byl zachycen objekt z doby rimske) reprezentuji skutecne povrch tehdejsfch (pravekyeh) terenu. Musime pocftat s daleko vyssi clenitosti tehdejsfho mikroreliefu a to zejmena v dobaeh stadiho zemedelskeho praveku. I nivo koneetrovaneho vyskytu keramickych zlonuno• v zahloubenetn kontextu (ktery nebyl zahloubenym obydlim, silem nebo umyslne zahazenym zahloubenim) svedCi 0 tehdejsfm povrehu krajiny. Zajimava je otazka postupne a dlouhodobe zmeny terenu v souvislosti s osidlcnfm (Benes 199.5). Vzorkovac.i sondaze v Kozlech naznacily, zc se t1roven povrchu terenu v pri1behu zemedelskeho praveku zvedala a to asi 10 em za tisie let. Narust terenu odpovfda pozorovanfm, ucinenym na jine lokalite s ponekud nizs:fm sklonem. Z vyzkumu polykulturnich lokalit (zejmena Hrdlovka, o. Tepliee, ef. Bene.{ 1991) vime, ze v pripade neolitickych a eneolitickych hfu1ildt a stavebnich jam se nalezy koneentruji do prvniho decimetr.·u ku1turnf vyplne objekttl. u sil muze naopak hyt situace velmi pestra. Vyzkum v Hrdlovee naprfklad ukazal, ze na keramiku a ostatni nalezy bohaty kulturni horizont Michelsberg- KNP lezi v tzv. podorniCf, tedy asi 0 l dcm vyse nez byl analogicl{y nalezove bohaty horizont kultury s linear·ni keramil
189
K1-:tuMtKA JttKo AHCIIIWWCJCKY t•tt-1Jl11m
Podekov(!ni: Chtel bych rw tomto miste podelwvat koleglim M. Kwwvi, M. Zvelebilovi, R. Krivcinkovi, ]. 1'urkovi a studentum
Literatura Allen, M. ]. 1991: Analysing the landscape: a geogt·aphical approach to al·chaeolohrical prohlems. In: A. J. Sdwfidtl (ed.), lnteqweting Artdaet Seatters: contributions to ploughzone arehaeolo~:,ry, Oxbow Monograph 4. Oxford., 39-57. Bene.~. ]. 1991: A Neolithie settl<~ment site at. Hnllovka-Liptke. (Exeavation 1987-1990). In: At·thaeology in Bohemia 1986-1990. Praha, 75-79. 1993: Ke koneepei krajinne m·eheolo~:,r:ie - On the eoneept of 1~1ndsc:ape an:haeolugy, Areheologiekf rozhlclly 45, 404-417. 1995: Erosion and u<:c;umulation prM;esscs in the late holoeene of Bohemia, in relation to prehistoric and mediaeval landscape occupation. In: M. Kuna - N. Vcnclova (eds.), Wither archaeolreting A1·tefact Scattet·s: contributions to ploughzone archaeolobry, Oxbow Monograph 4, Oxford., 107-113. Budinslcj, P. 1981: Archeologicke nalezy z Lounska a z uzemi mimo severocesky kraj ve sbiree teplickeho nmzea. Archeologicky vyzkum v severnich Cechach 8. Teplice, Clark, R. II. - Schofield, A. J. 1991: By Expedmcnt and Calihration: an Integrated Approach to Archaeology of tl1e Ploughsoil. In: A. J. Schofield (eel.), lnterpeting Artefact Seatters: 'contributions to ploughzone archaeology, Oxbow Monot.•Taph 4, Oxford, 93-105. Dunnell, R. C. - Simek, ]. F. 1995: Artifact Size and Plowzone Proc:esses, Journal of Field Arehaeology 22, 305-319. llaselgrove, C. - MiUett, M. - Smith, I. 1985: Archaeology from the Ploughsoil. Studies in the Collec:tion and Interpretation of Field Survey. Sheffield. Kwm, M. 1994: An:heolot,>ieky pruzkurn povrchovymi sbet-y. Zpravy CAS, Supplement 23. Praha. 1996: GIS v archeologickem vyzkumu regionu: vyvoj praveke sidelni ohlast.i strednich CeehGIS in re::,'1onnl art~haeological r esearch: development of prehisto1-ie settlement patterns in central Bohemia, Archeologidce rozhledy 48, 580-604. Krtna, M. - Zvelebil, M.- Foster, P. ]. - Dreslerova, D. 1993: Ficlcl survey and landsc:ape an:hatolob'Y research dtsit.rn: Methodology of a regional field survey in Bohemia - Povrdwry pruzkum a kmjimul areheolo!,>ie: program a metodika rebrion~Hnlho prt'tzkumu v Cec;hach, Pamatky archeologicke H4, 110-130. to:Zek, V. 1981: Zmeny krajiny v souvislosti s osidlenim ve svetle malakolo::,ri.ekyeh poznatku, Areheologiekc rozhledy 33, 176-188. Nemecek, ]. - Smolikova, L. - Kutaek, M. 1990: Pedologic a paleopedologie. Praha. Neustupny, E. 1981: Zaehovani kosti na pravekych sidlistich - Destrm:tion of hones in prehistoric sites, Archeolohricke rozhledy 33, 154-165. 1996: Poznamky k praveke sidlistni keramice - Notes on prehistoric pottery, Archeologi.eke rozhledy 48,490-509. Sadlo, ]. - Peske, L. 1993: Environmental eonditions within the ALRNB research transec:ts, Pamatl(y archeologicke 84, 95- 101. Shott, M. ]. 1996: Mortal pots: on use life and vessel size in the formation of ceramic: assemblages, Ame1iean AntiiJUity 61.3., 463-482. Steinberg, ]. M. 1996: Ploughzone sampling in Denmark: isolating and interpreting site signatures from ilisturbed context, Antiquity 70, 368-392. Wcmdsnider, L. A. - CamiUi, E. L. 1992: The Charaeter of Surfac:e Archaeolobrieal Deposits and Its Influence on Survey Aecuraey; Journal of Field Arehaeology 19.2., 169-188.
190
]. Benes: Keramika, ornice ...
Zvelebil, M. 1994: Konecpt kt·ajiny, sanee urcheoloe,>ie. In: J. Benes - V. Bruna (cds.), At·chenlogie a krajinn
ekolo~ic,
Most, 20-36,
Zvelebil, M. et. al. 1992: At'
J. Rossignol- L. Wandsnidct' (eds.), Space, Time, and Archaeological Landscapes, New York London, 193-226.
Zvelebil, M. - Benes, ]. - Ktma, ]. 1993: Ancient landscape reconstruction in north Bohemia, Landscape and settlement Jn·ogramme- Projekty rekonstr·uk..:e kt·ajiny v sevcrn.ich i:ech;ich Krajina a sidla, Pamutky at·eheologicke 84, 93-95.
] . Benes: Ceramics, ploughzone wul relief Field research into set.tlement activity near the villoge of Kozly (NW Bohemia). The study of eeram.ie (and othet· artefaet) field taphonomy produces usefu.ll data about past human behavior on a large geographical Sl:ale ancl eonh'ihutcs to the Wlllet·standing of past landseape micron~lief clutJlges. The first part of the article desct-ihes the terminolot,')' coneeming l.he difl'e.rent soil horizons in relation to past and pt·estmt plonging aetivity, which is r ec:onieJ in sherd sizt~ and weigh parameter:;. The author expresses the opinion , that in a 1:hemically alkalic environment the physical decay of sherds could reach a certain point, aftet· which the 1;eram.ic frat,rments are either not at all or very little affected Ly :soil and mechanical conditions. In the summer of 1993 a series of test pits wet·e cut into the ploughzone in the field. ,U kri.Zku" near the village of Kozly (NW Bohemia) by the author and Bdtish students as part of the ALRNB- projeet (Ancient landscape reconstruc:tion in Not·th Bohemia). The Kozly test pits followed large-scnle systemntic ficldwalking in the ALRNB Not·thern transect. The dwice of the fidd ,U krizku" resulted ft·om the field walking evidenee of the r:iehest 1:eramie data eolleetion per field. The aims of the fidd r eseard1 in Kozly were: 1. Doe!:i the hi~h wncentnltion of shenl fr·agmcnts result from very long term aeunnnulation on the lower slope? 2. How much is it influcneed by tlH~ oer:asional ploughing of the deepet· layet·s in the :soil? 3. Are there any differences in r:ultural determination between the upper and lower parts of the plonghzone? 4. Is it possible to determine any prehistotic ot· n1edieval plouhgzone horizons? 5. Could we estimate the frequendes of ceramic sherds with.jn the ploughzone and subsoil? The field ,U k1izl~u.. is situated near a small stream on the moderate slope with loamy chernozem soil. The fieldwalking stints no. 050/13- 15 were checked by 8 test pits with a distan«~e of 50 and 25 tudet·s. Each test pit mea:sured 100 x 50 em and was dug in 10 em spits. Results: l. The high urtefaet eoncentt•ation in stints no. 13 and 14 was the result of two factors : an intensive area occupation in tht~ neolithi1:, eneolithic (late neolithic), Late Bronze Age, Halstatt and La Tene, Roman Iron Age and Early Medieval}Jel'iods, the second factor was the slow und gradual accumulation of soil material on the lower slope as a result of anthropogenic activity. 2. The aeeumulation of shet·ds originated over a long pet-iod. The soil mutedal was affected hy past ploughing ami building activity, whidt resulted in gradual slope erosion. Thanks to this activity the sherds were moved down to a lower part of the field. The physical decay of shenls is probably a vet·y slow proeess. 3. When undertaki ng the eultural classification of sherds from field sm1ace eollceting it is neeessary to take the local geomoq1hology into account. The method used in the ALRNB p•·oject seems to ht~ efeetive, however, not every c:u.ltural components can he reeor·ded. The combination of fieldwalki.ng and test pit investigation enriched our knowledge about the eneolithic (la te neolithie) a.nd La Tene periods. 4 . We c:an assiunc a t,•l.'adual growth of the lower part of the field by 10 em per 1000 yeat·s under the influence of various aecmmulati've proeesses (habitation area, pasture, ploughing). 5. The maximum ploughzone of the first 50 em from surfaee has been influeneed for the last 2000 years. The majority of shenls here have been slronghly affected by agricultural aetivity leading to their homogeneous dimensional and weight character. The average quantity of sherds in the first 50 em of soil from. the surface is 53 individuals. That produces an estimate of 1.060 000 sherds in 1 hec:tar. A very •·ough estimate for the c:hipped industry is 27 500 artefacts per hectar. English by]. Benes
J. Benes: Keramika, ornice .. .
191
