Kdy začíná lidský život?

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Simona Kudláčová

Kdy začíná lidský život? Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Josef Kuře, Dr. phil.

Brno 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

V Mohelně 25. dubna 2008

..................................................... Simona Kudláčová

2

Děkuji Mgr. Josefu Kuře, Dr. phil, za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za cenné rady, konzultace. Dále mé poděkování patří Antonínu Krčmovi za pomoc při statistickém a grafickém zpracování dat. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svojí sestře Mgr. Šárce Kudláčové za cenné připomínky a pomoc při vypracování bakalářské práce.

3

Obsah: 1. Úvod..................................................................................6 2. Cíl práce a hypotézy........................................................7 3. Charakteristika problému..............................................8 3.1. Vývoj dítěte od početí do porodu................................8 3.1.1. Počátky vývoje lidského zárodku.............................8 3.1.2. Druhý týden.............................................................10 3.1.3. Třetí týden.................................................................12 3.1.4. Čtvrtý až osmý týden................................................14 3.1.5. Od devátého týdne do porodu..................................16 3.1.6. Porod..........................................................................19 3.2. Postoje k počátku lidského života...............................21 3.2.1. Lidský život................................................................22 3.2.2. Počátek lidské bytosti................................................23 3.2.2.1. Lidská bytost od početí..........................................24 3.2.2.2. Lidská bytost od narození......................................27 3.2.2.3. Postupný vývoj lidské bytosti................................28 3.2.3. Právo matky a nenarozeného dítěte.........................30 4. Metodika...........................................................................32 5. Výsledky průzkumu a jejich analýza.............................34 6. Diskuse..............................................................................67 7. Návrh na řešení zjištěných nedostatků..........................71 8. Závěr.................................................................................72 9. Seznam použité literatury a pramenů............................74 10. Anotace............................................................................75 4

11. Seznam příloh................................................................77

5

1 Úvod Při výběru tématu mé bakalářské práce mne zaujala zdánlivě jednoduchá otázka ,,Kdy začíná lidský život?“ Zejména z toho důvodu jsem původně chtěla svoji práci zaměřit na problematiku potratů. Až po bližším zkoumání a seznámení s tím, co všechno toto téma může nabídnout, jsem pochopila, že vyřešení otázky zdaleka nesouvisí pouze s etickým aspektem interrupcí, ale i s problematikou reprodukční medicíny, s využitím embryí k lékařským a výzkumným účelům, ale i s mnohými jinými tématy. Otázkou počátku lidského života a jeho smyslu se lidé zabývají od nepaměti. Ovšem až po 2. světové válce pochybnosti o počátku života zintenzívněly. Novou podobou diskuze o tom, kdy vlastně začíná život lidského jedince přinesl technický pokrok medicíny, technická vyspělost a s tím související možnost zásahů do lidské reprodukce. Tyto dovednosti nabízí lidstvu spoustu prospěšných poznatků, ale také s sebou přináší možnost zneužití. Tudíž se nabízí otázka, zda smíme dělat vše, co nám naše technická a vědecká vyspělost dovolí. A to především v případech, kdy tento zákrok může ohrozit lidský zárodek, anebo ho přímo zničit. Problematika počátku lidského života a jeho ochrana před narozením se stala předmětem úvah biologů, lékařů, filozofů, teologů, právníků i politiků. Představitelé různých oborů se snaží najít přijatelné řešení, které by mělo být nenapadnutelné a přijatelné pro všechny strany. Takovéto shody lze dosáhnout jen velmi obtížně, protože každý názor vychází z názoru a přesvědčení konkrétní osoby. Každý z nás je jedinečný, a proto se jen velmi těžce nalézá kompromis mezi tolika rozdílnými názory. Rozdílné názory nepanují pouze v odborné společnosti, ale i mezi laickou veřejností. To, jak jedinec přistupuje k této problematice se promítá i do jeho uvažování o smyslu života. Proto mne zajímalo, jaký je pohled laické veřejnosti a studentů nelékařských zdravotnických oborů na počátek lidského života. Této problematice jsme se rozhodla věnovat svoji bakalářskou práci Bakalářská práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části je podán vývoj dítěte v prenatálním období a odlišných postojů k počátku lidského života. Část praktická je zaměřena na vyhodnocení údajů získaných od studentů nelékařských zdravotnických oborů a nezdravotníků (laické veřejnosti), v rámci výzkumu, který jsme provedla v prosinci 2007.

6

2 Cíl práce a pracovní hypotézy Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký je pohled studentů nelékařský zdravotnických oborů a laické veřejnosti na počátek lidského života, na počátek lidské bytosti, na práva matky a nenarozeného dítěte a jaký je obecný přístup dotazovaných k této problematice. Pracovní hypotézy: Předpokládám, že : 1. Většina dotazovaných bude považovat za počátek lidského života oplodnění. 2. Většina dotazované laické veřejnosti nebude považovat za nutné řešit otázku, kdy začíná lidský život, ale naopak většina studentů zdravotnických oborů bude tuto otázku považovat za důležitou. 3. Menšina dotazovaných respondentů z obou skupin se bude domnívat, že lidský jedinec má právo na život od narození. 4. Většina dotazovaných respondentů ze skupiny studentů zdravotnických oborů nepovažuje personální bytí člověka za totožné se vznikem lidského života. Naopak většina respondentů ze skupiny nezdravotníků považuje personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. 5. Většina dotazovaných z obou skupin respondentů bude zastávat názor, že matka má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti rozhodovat. 6. Faktorem, který bude respondenty nejvíce ovlivňovat při jejich rozhodování o počátku lidského života bude jejich vlastní přesvědčení.

7

3 Charakteristika problému V následující kapitole jsou objasněny základní etapy ve vývoji dítěte od okamžiku početí, po jeho narození. Dále se práce zabývá problematikou počátku lidského života z etického hlediska. Tato kapitola se pokouší nastínit nejčastější odpovědi na danou problematiku.

3. 1 Vývoj dítěte od početí do porodu Tato podkapitola je rozčleněna na několik oddílů, které popisují jednotlivé vývojové období lidského jedince od jeho početí až po porod. Těhotenství je rozděleno časově na etapu embryonální, která trvá prvních osm týdnů a etapu fetální, která plynule navazuje na embryonální období a je zakončena porodem plodu (fétu).

3. 1. 1 Počátky vývoje lidského zárodku – oplození

Proto, aby mohlo dojít k oplození je zapotřebí zralých gamet, ženského vajíčka (oocyt), které se vyvíjí v ovariích (oogeneze) odkud se při ovulaci uvolní, dále mužských spermií, které vznikají v semenotvorných kanálcích varlat (spermatogeneze) a jsou skladovány v epididymis (nadvarlata) . Lidský oocyt bývá obvykle oplozen do 12 hodin po ovulaci. Za horní hranici fertilizace je považováno 24 hodin, po dosažení této hranice dochází k degeneraci oocytu. U většiny lidských spermií se udává, že nepřežívají v ženském genitálním traktu více než 48 hodin. Obvyklým místem, kde dochází ke splynutí spermie a vajíčka je

ampula

vejcovodu, která je pro svou délku a šířku nejvhodnějším místem pro oplození. Pokud nedojde k oplození oocyt, je pomalu unášen tubou do dělohy, kde podléhá degeneraci a je resorbován. Proto nemůže nikdy dojít k oplození v děloze. Proces fertilizace trvá asi 24 hodin. Je to složitý sled dílčích pochodů a jakýkoliv defekt v tomto procesu způsobí zánik zygoty. 1 1

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 34

8

Fáze fertilizace 1. stádium - první překážkou spermie je průchod přes corona radiata, která obklopuje zona pellucida oocytu. Velmi důležitou fázi počátku fertilizace a další překážkou v postupu spermie je její pasáž skrze zona pellucida. Jakmile spermie projde skrz, proběhne zonální reakce, která učiní tuto zónu pro ostatní spermie neprůchodnou. Při těchto dějích se uplatňují některé enzymy, jako jsou hyaluronidázy, esterázy, akrozin a neuraminidáza. Dál dochází ke splynutí cytoplazmatických membrán oocytu a spermie. Po penetraci spermie se dokončí 2. zrací dělení při kterém se od oocytu oddělí druhé pólové tělísko a vzniká ženské prvojádro s haploidním počtem chromozomů (22+X). Z hlavičky spermie naopak vzniká mužské prvojádro, které nese druhou polovinu chromozomů (22+X nebo 22+Y). Tato fáze se nazývá pronukleární. Obě prvojádra během svého růstu zdvojují svou DNA a dochází ke vzniku dvou chromatinových chromozomů. Následně mizí jaderné membrány obou prvojader a dochází ke kondenzaci chromozomů. Vzniká oplozené vejce, neboli zygota obsahující 46 chromozomů. Zygota je z genetického hlediska unikátní tím, že polovina genetického základu pochází od matky a druhá polovina od otce a však samotná kombinace chromozomů zygoty se liší od obou rodičů. Příčinou je tzv. chromozomální crossing over (proces, během kterého si dva homologní chromozómy spárované v profázi I meiózy vymění část své DNA.), který různě promíchává geny výměnou určitých segmentů DNA matky a otce, čímž dochází k rekombinaci genů zygoty. Tento princip je základem biparentální dědičnosti a tudíž i variability lidského druhu.2 2. stádium – (2.-3. den) Ve druhé fázi nastává rýhování zygoty - je to opakované miotické dělení, které způsobí rychlý nárůst buněk. První rýhovací dělení se uskutečňuje asi za 30 hodin po oplození, kdy se zygota rozdělí na dvě stejné buňky nazývané blastomery. Každá z těchto blastomer se po určitém čase opět mioticky dělí a tak jejich počet postupně narůstá, ale objem embrya se nezvětšuje, protože se buňky při rýhování neustále zmenšují. Tento děj obvykle probíhá během přesunu zygoty vejcovodem směrem k uteru.

2

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s 34 -37

9

Při dosažení devíti blastomer v zygotě nastává kompaktizace, která způsobí přimknutí blastomer a vytvoření soudržné buněčné koule. Zárodek obsahující 12 – 15 blastomer se označuje jako morula a vzniká asi 3 dny po oplození. Uvnitř moruly je vrstva buněk, která vytváří zevní buněčnou vrstvu. Nyní nastává okamžik, kdy morula vstupuje do dělohy . 3. stádium – (4.-5. den) Kolem 4.dne, kdy morula vstoupila do dělohy se začne vytvářet v jejím centru dutina vyplněná tekutinou. Tato tekutina sem proniká z děložní dutiny skrze zona pellucida. Zvětšováním jejího objemu dochází ke zvětšování dutiny a tím způsobí oddělení blastomer do dvou částí. Zevní vrstva buněk tvoří trofoblast, který je podkladem pro vznik zárodečné části placenty. Centrálně uložené blastomery jsou nazývány vnitřní buněčná masa nebo také embryoblast a jsou základem pro vznik vlastního embrya. V tomto stádiu nazýváme zárodek blastocysta. Čtvrtý až pátý den po oplození blastocysta

volně putuje dělohou a dochází k postupnému zániku zona

pellucida, což umožní její rychlé zvětšení objemu. 4. stádium – (5.-6. den) asi 6 dní po oplození se blastocysta přichytí k epitelu endometria. Obvyklým místem přichycení bývá zadní stěna uteru. Při embryonálním pólu se diferencují dvě vrstvy. Vnitřní cytotrofoblast a zevní syncytiotrofoblast, který začne prorůstat přes epitel a rozrušuje pod ním uložené vazivo. Tento proces se nazývá nidace.3

3. 1. 2 Druhý týden

Ve druhém týdnu těhotenství (20.-21. den menstruačního cyklu) pokračuje prorůstání trofoblastu do endometria. V důsledku těchto pochodů dochází k dalšímu zanořování blastocysty do děložní sliznice (7. den).4 Z embryoblastu se začínají odštěpovat 2 vrstvy buněk, tzv. entoderm, nebo-li vnitřní zárodečný list a tzv. ektoderm, nebo-li zevní zárodečný list. Uvnitř embryoblastu vzniká amniová dutina. Ta se později významně zvětšuje, až nabude podoby amniového váčku (8. den). Na straně, kde vznikl entoderm, se vytvoří žloutkový váček. Ektoderm naléhá na entoderm a společně tvoří zárodečný terčík, který je označován jako bilaminární, protože je tvořen dvěma zárodečnými listy.

3 4

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 41 - 42 Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, str. 42

10

Mezi oběma váčky tak zůstane dvouvrstevná ploténka, kterou označujeme také jako zárodečný terčík. Původní dutina blastocysty v extraembryonálním mezenchymu, má zpočátku podobu úzké štěrbiny. Postupně se hodně zvětšuje a přestavuje v dutinu choriovou.5 Zvětšování choriové dutiny vede k tomu, že se oba váčky, žloutkový i amniový, spolu se zárodečným terčíkem oddělují a vzdalují od původního zevního obalu blastocysty. Tím se extraembryonální mezoderm rozdělí na list parietální a viscerální. Nakonec zůstanou tyto útvary připoutány k původnímu obalu jenom provazcem mezenchymové tkáně, zvaným zárodečný stvol , který je první základem pupečního provazce. Vytváří se plodové obaly z parietálního listu je to chorion a z viscerálního amnion. Postupným přerůstáním entodermu zárodečného terčíku na stěnu primárního žloutkového váčku, dochází k jeho zániku a k přeměně v sekundární definitivní žloutkový váček. Část buněk entodermu v zárodečném terčíku se zmnožuje v tzv. prechordální ploténku (součást budoucí oropharyngové membrány). V syncytiotrofoblastu vznikají po nidaci prostory zvané lakuny. Buňky obalu blastocysty poté pronikají až k deciduálním kapilárám a nahlodávají jejich stěnu. Po nahlodání stěny cév se mateřská krev vylije do dutinek v obalu. Z obalu nakonec zůstanou nepravidelné výběžky, tzv. primární choriové klky. Mateřská krev choriové klky zásobuje látkami, které jsou v ní obsažené a zajišťují od této doby výživu zárodku a přísun kyslíku.6 Zatímco v prvních dvou týdnech se používá pojem embryo pro celý zárodek, od konce druhé týdne se tímto termínem stále více začíná označovat pouze zárodečný terčík, z něhož se posléze vyvíjí samotné tělo zárodku. Extraembryonálními strukturami jsou označovány amniový a žloutkový váček, chorion, zárodečný stvol a další struktury, které se z nich se vyvíjejí.7

5

Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazec , str. 42-44 Srov. tamtéž, , s. 44-45 7 Srov. KLIKA, E., Embryologie, s. 35-36 6

11

3. 1. 3 Třetí týden

Třetí týden vývoje embrya odpovídá 5 týdnu po poslední menstruaci, a tudíž i prvnímu vynechání menstruace. Je to okamžik, kdy žena často poprvé pocítí první známky těhotenství. Rychlý vývoj embrya ze zárodečného terčíku počátkem třetího týdne charakterizuje vznik primitivního proužku, vývoj notochordu a tří zárodečných listů. Největší změny nastávají při přeměně bilaminárního zárodečného terčíku v trojvrstevný. Tento proces se nazývá gastrulace (počátek vývoje tvaru těla), a proto se často v tomto období embryo označuje jako gastrula. Zmíněné změny počínají vznikem primitivního proužku, který se objeví počátkem třetího týdne, kdy migrují buňky epiblastu do střední roviny zárodečném terčíku. V místě primitivního proužku se začnou vytvářet mezenchymální buňky a vznikne třetí zárodečný list tzv. intramebryonální mezoderm. Takže asi 17. dne vývoje jsou založeny všechny tři zárodečné listy (trojvrstevný zárodek). Ze zárodečných listů vznikají později všechny tělní tkáně a orgány. Ektoderm tvoří základ pro centrální a periferní nervový systém, epidermis, sítnici oka a další. Entoderm je základem pro výstelku dýchacích cest, gastrointestinálního traktu, parenchymu jater, pankreatu a dalších struktur. Mezoderm je zdrojem hladkého svalstva, pojivových tkání, cév, pohybové, močové a reprodukční soustavy. Mezoderm je také základem pro nervovou soustavu,

krevní

buňky

a

kostní

dřeň.8

Na primitivním proužku se vytvořil primitivní uzel, na kterém mezenchymální buňky vytvoří hlavový výběžek a v jeho ose se vytváří notochordový kanál (chorda dorsalis). Tento kanál je tyčinkový buněčný útvar, který tvoří základní osu a oporu zárodku. Je základem vývoje kostí hlavy a páteře. V průběhu dalšího vývoje se v jeho místě vytvoří obratle. Ektoderm se nad notochordem ztlušťuje a vytváří neurální ploténku jako základ mozku a míchy, nebo také strukturu jako je sítnice. Kolem 18. dne se neurální ploténka mění v neurální brázdičku, vybíhající po obou stranách v neurální valy, které jsou nejvýraznější v kraniální oblasti a jsou prvními příznaky vývoje mozku. Koncem třetího týdne neurální valy srůstají v neurální trubici. Toto

8

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 64

12

jsou pochody vytváření neurální trubice (základ centrální nervové soustavy), nebo-li neurulace, která je dovršena během 4. týdne. Při vzniku neurální trubice se oddělují některé neuroektodermové buňky a vytváří po obou stranách masu neurální lišty, která je základem pro senzorické ganglie, hlavové a míšní nervy. Kromě buněk ganglií se elementy neurální lišty diferencují na buňky obalů periferních nervů, mozkomíšních plen nebo jsou také prvopočátkem dřeně nadledvin nebo pigmentových buněk.9 Dalším procesem započatém ve třetím týdnu v embryu je somitogeneze. Jsou to pochody vytvářející somity, nebo-li prvosegmenty. Buňky mezodermu tvoří párovitě uspořádané ztluštěniny podmíněné proliferací laterálních částí stěny. Jsou základem osové kostry, svalstva kosterního a vazivové složky kůže. Od poloviny 3. týdne do konce 5. týdne vývoje se zakládá u člověka 42–44 párů (mezi 20-30 dnem se vyvine na 38 párů). Počet somitů, je jedním z určujících faktorů stáří zárodku. V tomto přelomové týdnu také počíná vznikat intraembryonální celom (tělní dutina zárodku), která se vyvíjí rozestupem nesegmentovaného mezodermu, který nabyl charakteru vrstevnatého epitelu. Postupnou diferenciací a oddělováním v průběhu 2. měsíce vznikají dutiny pleurální, dutina perikardová a peritoneální, všechny vystlané jednovrstevným epitelem mezodermového původu.10 Posledním důležitým momentem počínajícím ve třetím týdnu je časný vývoj kardiovaskulární soustavy. Počíná formováním krevních cév (angiogenezí) a tvorbou krvinek (hematogenezí). První základ tvoří krevní ostrůvky, které se objevují nejdříve mimo zárodek ve žloutkovém vaku, zárodečném stvolu a choriových klcích. Krevní ostrůvky jsou shluky buněk. Okrajové buňky vytvoří stěnu primitivních cév, vnitřní endotelové buňky primitivní krvinky. Poté ostrůvky postupně splývají, až vytvoří souvislou síť drobných vlásečnic. Před koncem třetího týdne se stejným způsobem začíná formovat krevní oběh v embryu. Srdce a velké cévy vznikají v kardiogenní zóně. Endokardiální srdeční trubice se během třetího týdne vyvíjejí a splývají v jedinou primitivní srdeční trubici. Ta přivádí do zárodku okysličenou a živinami obohacenou krev z choriových klků placenty. Z horního konce srdeční trubice vystupují cévy, které rozvádějí krev v zárodku a přivádějí zpět do choriových klků, kde načerpá znovu kyslík a výživné

9

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 72

10

Srov. VOKURKA,M.,Velký lékařský slovník, s. 151

13

látky. Krev začíná v srdci a cévách proudit již na konci třetího týdne a srdeční základ začíná tepat mezi 21. a 22. dnem (to je asi 5 týdnů po poslední menstruaci ženy). Oběhová soustava zárodku je tedy první soustavou, která počíná svou funkci.11

3.1.4. Čtvrtý až osmý týden Časová etapa čtvrtého až osmého týdne je největší částí embryonálního období, kdy se zakládají všechny podstatné zevní i vnitřní struktury, probíhá růst, morfogeneze a diferenciace tkání a orgánů. Vývoj v třetím týdnu vytvoří předpoklady nejen pro založení všech hlavních vnitřních orgánů, ale i pro změnu zevního vzhledu zárodku. Období dalších asi pěti týdnů (do konce embryonálního období) je mimořádně důležité pro zdravý vývoj nejen jednotlivých orgánů, ale i jedince jako celku. V tomto období může dojít pod vlivem poruchy v genetické výbavě zárodku, ale také při působení teratogenů, ke vzniku vážných vrozených vad. K rizikovým vnějším faktorům (teratogenům) patří např. některá infekční (především virová) onemocnění matky, užívání nevhodných léků a drog, alkoholismus, kouření a v neposlední řadě prostředí či potraviny zamořené jedovatými látkami a těžkými kovy. Čtvrtý týden Zárodek se začíná výrazně měnit. Z plochého tvaru vzniká válcovitý útvar se stále více zřetelným koncem hlavy. Narůstá počet somitů. Postupně se embryo lehce zakřivuje a mění ve tvar písmene C. Horní končetinové pupeny, z nichž se později stanou končetiny se objevují 26.-27. den po oplození a s dvou denním zpožděním se počnou vyvíjet dolní končetiny. Vyvíjejí se základy většiny orgánů. Jsou viditelné sluchové jamky, jako prvopočátek vnitřního ucha, stehně tak jako čočkový plakod v místě budoucích očních čoček. Srdce zárodku má tvar písmene S, začínají se tvořit srdeční komory a síně. Kritická perioda při vývinu srdce trvá od 20. do 50. dne. Jsou vytvořeny základy struktur mozku a míchy. Asi 24. den se zakládá štítná žláza. Je založen pruhovitý shluk buněk (mezonefrická lišta), ze kterého později vznikne jak vylučovací systém (ledviny, močovody), tak i velká část pohlavních orgánů. Přičemž močový systém se začíná

11

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s 75-77

14

vyvíjet o tři týdny dříve než genitální systém. Uprostřed čtvrtého týdne se také formuje dolní úsek dýchací soustavy. 12 Pátý týden Tvar těla se od čtvrtého týdne příliš neliší, pouze růst hlavy se začíná oproti zbytku těla zrychlovat. Tento rychlejší nárůst hlavy je podmíněn překotným vývojem mozku a obličejových výběžků. Horní končetiny získávají tvar pádel a dolní končetiny jsou ploutvovité. Vyvíjí se mezonefros, jako přechodný typ ledvin. V pátém týdnu se taky počínají formovat bronchy a terminální bronchioly. Šestý týden Na horní končetině se objevují digitální paprsky, nebo-li základy prstů. Vývoj dolních končetin je poněkud opožděn. U šesti týdenního embrya jsou již popsány spontánní pohyby projevující se záškuby trupu nebo končetin. Kolem žaberní (faryngové) štěrbiny se objevují ušní hrbolky, které splývají v mušle základů boltce zevního ucha. Štěrbina mezi prvními dvěma oblouky se mění v zevní zvukovod. V šestém týdnu se také poprvé objevuje pigment v zevní vrstvě sítnice, který způsobí, že se oko stává zřetelným. Hlava se opět oproti minulém týdnu v porovnání s trupem výrazně zvětšuje. Z některých pozorování vyplývá, že embryo dokáže v šestém týdnu reflexně reagovat pohybem na podráždění. V šestém týdnu se také počíná vyvíjet lymfatický systém v těsné souhře s žilní soustavou. Velikosti 4 - 6 mm dosahuje embryo kolem 32. dne svého vývoje.13 Sedmý týden Zásadní přeměnou sedmého týdne je proměna prstových paprsků, kde se objevují zářezy a naznačují příští polohu meziprstních štěrbin. Koncem sedmého týdne se také počíná osifikace horních končetin. Střevní kličky v této době zasahují do extraembryonálního celomu (umbilikální herniace) . Tento stav je u embrya fyziologickým jevem způsobeným nepoměrem mezi malým prostorem dutiny břišní a rychlým nárůstem střeva. Kolem 48.dne se velikost zárodku pohybuje okolo 11 mm.14 Osmý týden V posledním týdnu embryonálního období jsou již prsty na horní končetině separovány a spojen již pouze blanou. Na dolní končetině jsou patrné rýhy mezi prstovými paprsky. Zárodek je stále zakončen ocasem, který je již značně otupen. Na konci 12

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 90-91 Srov. tamtéž, s. 92-95 14 Srov. tamtéž, s. 96 13

15

osmého týdne jsou všechny části končetiny vymezeny, prsty jsou prodlouženy a plně od sebe odděleny. Nyní se již objevují účelné pohyby končetin. Na dolních končetinách také započala osifikace. Na konci toho týdne také vymizí poslední náznak ocasu a embryo získá výrazně lidskou podobu s výrazně větší hlavou oproti tělu zárodku. Nyní je již vytvořen krk a víčka začínají být více zřetelná a postupně se uzavírají, aby koncem toho týdne horní a dolní víčko splynulo. Střeva jsou ještě stále v proximální části pupečníku. Ušní boltce získávají definitivní tvar, ale jejich posazení na hlavě je nízko. Zevní genitál se počíná diferencovat, avšak není natolik rozlišitelný, aby bylo možné určit pohlaví zárodku. Kolem 56. dne embryo dosahuje velikosti 30 mm.15

3.1.5. Od devátého týdne do porodu

Období jež začíná 9. týdnem po oplození a je zakončeno porodem nazýváme fetální období. Je pro něj charakteristické především intenzivní růst a další pochody diferenciace tkání a orgánu, které byly započaty v embryonálním období. Ve fetální fázi vývoje plodu rychle nastupuje formování orgánů, orgánový systémů a jejich příprava na přechod z prostředí nitroděložního na prostředí mimo dělohu matky.16 Proces morfologického a funkčního dozrávání tkání a orgánů označujeme jako histogenezi. Tento proces u některých důležitých orgánu pokračuje i v postnatálním období. Patří sem například vývoj centrální nervové soustavy nebo pohybový aparát.17 Jednotlivé etapy fetálního období nejsou z hlediska plodu nijak výrazně ohraničeny a můžeme zde nalézt značné individuální rozdíly. Vývoj je plynulý bez dramatických změn, proto rozdělení fetální periody na jednotlivé časové úseky má spíše praktické důvody. 9. -12. týden (3. měsíc ) Začátkem 9. týdne je pro plod typický nepoměr velikosti hlavy k ostatnímu tělu. Hlava je objemná a zabírá téměř polovinu délky plodu. Postupem týdnů se disproporce mění, hlava zpomaluje svůj růst a naopak růst těla se zrychluje.

15

Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 97 100 16 Srov. KLIKA, E., Embryologie, s. 78 17 17 Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, s.76

16

Obličej je široký, oči jsou od sebe vzdáleny a ušní boltce jsou dosud posazeny nízko. Přetrvává rozdíl ve velikosti končetin, kdy horní končetiny jsou znatelně větší ne dolní. Ke konci 12. týdne jsou znatelné základy prstů horní končetiny a dolních končetinách jsou zřetelná osifikační centra. Vývoj genitálu již značně pokročil a nyní většinou lze již ultrazvukem rozpoznat pohlaví plodu, i když k úplné diferenciaci pohlaví dojde až ve 4 měsíci. Z funkčního hlediska je 3 měsíc těhotenství obdobím, kdy začíná činnost celé řady orgánů, u plodu se objevují reakce na některé podněty a počíná se projevovat reflexní aktivita svalstva. Ledviny již vylučují moč a dotyk rtů plodu ke konci 12. týdne vyvolá jejich stažení a záškuby víček. Plod na konci 3 měsíce dosahuje 60-70 mm temenokostrční délky a váží zhruba 150 gramů. 14.-16. týden (4. měsíc) V tomto období dochází k velmi rychlém růstu a tudíž i změnám v disproporci mezi hlavou a tělem tak, že se tento nepoměr vyrovnává. Obličej má lidský vzhled a začíná se postupným vývojem mandibuly rýsovat brada. Pokračuje osifikace skeletu a zevní genitál je již zřetelně mužský či ženský a tudíž určení pohlaví je nyní bez problémů. Plod měří již 130 mm temenokostrční délky a váží okolo 450 g 18 17.-20. týden (5.měsíc) V 5. měsíci se tempo v růstu zpomaluje a mění se disproporce dolních končetin, které se prodlužují a tak se vyrovnává nepoměr mezi horní a dolní polovinou těla. Nastává okamžik, kdy žena cítí pohybující se plod. Srdeční ozvy jsou zřetelně slyšitelné stetoskopem, přiloženým na břicho matky. Kůže plodu je pokryta mazlavou hmotou zvanou ,,mázek“ , neboli vernix caseosa, který chrání kůži před abrazí a macerací plodovou vodou. Ve 20. týdnu je povrch kůže plodu kryt krátkými chloupky, které nazýváme lanugo. Na víčkách jsou řasy a hlavu porývají krátké vlasy. V oblasti krku a ledvin se tvoří hnědé tukové vazivo, které je důležité pro získávání tepla plodu. Vývoj orgánů již značně pokročil, avšak z hlediska extrauterinní adaptace je velmi nezralý a v normálních podmínkách života neschopný. Plod má asi 160 -200 mm temenokrční délky a hmotnost se pohybuje okolo 500-600 gramů.

18

Srov. VACEK, Z., Embryologie, s 81-82

17

V současné době je díky pokroku v medicíně a technické vyspělosti možné udržet při životě i plod toho stupně vývoje. Snahou pří péči a takto nedonošené dítě je především dosažení váhy 1200g a přenesení dítěte do inkubátor.19 I přesto, že je přístrojová technika vyspělá a snaha lékařů a ošetřujícího personálu veliká nelze vytvořit plně totožné prostředí pro vývoj plodu jako v děloze. Pokud tedy dítě přežije tak si často sebou nese do dalšího život nějaký handicap způsobený právě předčasným narozením.

21. – 25. týden (6. měsíc) V šestém měsíci se dochází k dvojnásobnému nárůstu hmotnosti oproti předchozím obdobím. Obličej nabývá novorozenecký vzhled a víčka se začnou otevírat. Z důvodu malého množství podkožního tuku je kůže vrásčitá a má růžově červenou barvu ve které prosvítají krevní kapiláry. Plod nyní slyší a dokáže na zvuk reagovat. Ačkoliv je vývoj orgánů z morfologického hlediska již značně pokročilý neumožňuje tento stupeň vývoje dítěte samostatně přežít mimo tělo matky více než pár dní. Proto je při předčasném narození nutná podpora přístrojů a farmakologie a to hlavně z důvodů nezralé respirační soustavy a chybění surfaktantu. Plod dosahuje 208 – 230 mm temenokostrční délky (asi 300 mm celkové délky) a váží asi 800 – 900 g. 20 26. - 29. týden (7. měsíc) Víčka jsou v 7 měsíci zcela otevřená a mají zřetelně vyvinuté řasy. Na hlavě jsou vlasy a tělo pokrývá lanugo. V tomto období se rychle tvoří bílé tukové vazivo v podkoží a tudíž dochází k vyhlazení kožních řas a vrásek. Plod, který se nyní předčasně narodí může přežít s pomocí inkubátoru. Respirační soustava je připravena na výměnu plynů a centrální nervový systém dozrál natolik, že je schopen řídit dechové centrum a kontrolovat tělesnou teplotu, avšak podpora přístrojové techniky je neustále nutná. Plod měří 250 – 270 mm temenokostrční délky (asi 400 mm celkové délky) a hmotnost se pohybuje okolo 1000g.21 30. – 35. týden (8. měsíc) Kůže plodu je růžová a hladká. Množství podkožního tuku se v tomto období zdvojnásobilo. Končetiny díky ukládání tuku získávají buclatý vzhled a na horních

19

Srov. VACEK, Z., Embryologie, s 82-83 Srov. tamtéž, s. 83

20 21

Srov. KLIKA, E., Embryologie, s. 84

18

končetinách přesahují konce prstů nehty, které na nohou zůstávají krátké.22 Na konci 8 měsíce plod přesahuje hmotnost 2000g a měří asi 300 mm temenokostrční délky (celková dálka činí přes 400 mm). 23 36. -40. týden (9. – 10. měsíc) Podkožní tukové vazivo se i tomto období zdvojnásobuje oproti předchozímu. Kůže je proto nyní hladká a kontury těla zaoblené. Kůže je růžově zbarvená a lanugo přetrvává už pouze v oblasti ramen a zad. Obočí a řasy jsou dobře vyvinuté, vlasy již dorostly do délky několika centimetrů. Nehty přesahují konce prstů jak na horních tak i na dolních končetinách. Osifikace lebky pokročila, kosti jsou tvrdé, vleká a malá fontanela je oddělená. U chlapců končí sestup varlat a u dívek labia majora překrývá labia minora. Plod nyní měří 350 mm temenokostrční délky, což činí 500 mm celkové délky a hmotnost kolísá kolem 3400g. V této fázi je dítě plně adaptováno na přechod do vnějšího prostředí, kde je schopno samostatně přežít.

3.1.6. Porod

Spontánní porod je proces při kterém je plod vypuzen z dělohy matky působením porodních sil. Přerušením pupečníkové šňůry vzniká samostatný jedinec. Je to úspěšné ukončení těhotenství při kterém je narozen živý novorozenec s minimální hmotností 500g nebo i při menší hmotnosti přežije-li 24 hodin. Pokud se narodí mrtvý plod za hranic mezi potratem a porodem se považuje hmotnost 1000g.24 Průběh porodu je ovlivňován hormony a prochází třemi porodními dobami. První doba porodní, nebo-li otevírací je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla a končí splynutím vnitřní a zevní branky, kdy vzniká porodnická branka. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a síla stahů se zvyšuje. V průběhu první doby porodní dochází k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nedojde-li v průběhu první doby porodní k protržení vaku, provádí se tzv. dirupce. První doba trvá u prvorodiček asi 8-12 hodin, u vícerodiček je to 4-8 hodin.

22

Srov. KLIKA, E., Embryologie, s. 85

23

Srov. VACEK, Z., Embryologie, s. 84 24 Srov. MACKŮ, F., ČECH, E., Porodnictví, s. 68-69

19

Druhá doba porodní, nebo-li vypuzovací je dobou vypuzování dítěte z dělohy rozvinutým porodním kanálem. Při poloze podélné hlavičkou prochází porodními cestami nejprve hlavička, pak ramena a celý plod. Při porodu plodu je kromě kontrakcí dělohy nutná aktivní účast matky při zapojování tzv. břišního lisu.25 Plod prochází porodními cestami způsobem, který je daný určitými zákonitostmi a označuje se jako porodní mechanismus. Doba od zániku branky do porodu plodu, který probíhá bez komplikací, se u prvorodiček počítá asi půl a až 2 hodiny a u vícerodiček se tato doba zkracuje na 10 až 30 minut.Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.26 Třetí doba porodní, nebo-li ,,k lůžku“ . Jde o porod placenty. Po chvíli klidu se dostaví nové, ale nebolestivé stahy dělohy. Tím se odloučí placenta od stěny dělohy a sestoupí do pochvy. Další kontrakce a zapojení břišního lisu způsobí úplné vypuzení lůžka s blanami z rodidel. Děloha, která byla před porodem rozepnuta se smrští a další dny dochází k jejímu postupnému svinování do původní polohy a velikosti před těhotenstvím.27 V některé literatuře můžeme nalézt i tzv. čtvrtou dobu porodní, která trvá asi 2 hodiny po porodu placenty.

Stručné shrnutí prenatálního vývoje

Den 1. – Oplození vajíčka spermií ve vejcovodu. Den 12. – Oplozené vajíčko putuje do dělohy asi 10 dní a poté se implantuje do stěny dělohy. Den 16. – Tvoří se srdce a vyvíjejí se oči. Den 18. – Začíná se vyvíjet mozek. Den 21.– Nedokonalé srdce začíná bít. Krevní oběh je prvním fungujícím orgánem embrya. Den 30. – Začínají se formovat ruce, nohy, obličej a uši. Zárodek měří 6-7mm. Den 40. – Začíná pracovat mozek. Den 42. – Tvoří se kostra. Už jsou zformovány játra, ledviny i plíce. 25

Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, s.70 Srov. MACKŮ, F., ČECH, E., Porodnictví, s. 69 - 72 27 Srov. tamtéž, s. 72 26

20

Den 43. – Lze registrovat mozkové vlny. 8. týden – Všechny orgány jsou vyvinuté a začínají se tvořit základy 20 mléčných zubů. 9. týden – Hlava zaujímá téměř polovinu celkové délky plodu. 10. týden – Dítě pohybuje očima, polyká a lze zachytit mimiku obličeje. 12. týden – Dítě může kopat, hýbat prsty a otáčet hlavou. Začínají se vyvíjet nehty. 13. týden – Vytváří se hlasivky a na konci tohoto týdne začíná i pomale slyšet 16. týden – Nyní má dítě půlku porodní délky. 4. měsíc – Růst je velmi rychlý a disproporce mezi velikostí hlavy a ostatního těla se vyrovnávají. Lze také rozpoznat poprvé pohlaví 5. měsíc – Matka poprvé pocítí pohyby dítěte v děloze. Dítě je stále citlivější na bolest a zvuk. Ve 20. týdnu plod váží asi 310g. 6. měsíc – Hmotnost plodu se rapidně zvyšuje a koncem 25. týdne dosahuje až 640g. 7. měsíc – Víčka se otevírají a zavírají. Hlava je pokryta vlasy. Plod váží asi 1000g. 8. měsíc – Váha se stále rychle zvyšuje a plod dosahuje hmotnosti 2000g. 9.-10. měsíc – Porod. Za dolní hranici hmotnosti se považuje 2700g .

3.2 Postoje k počátku lidského života I když by se to mnohým na první pohled nemuselo zdát, najít uspokojivou odpověď na otázku o počátku lidského života je velmi obtížné, pokud je to vůbec možné. Přitom vyřešení této problematiky by vneslo rozřešení do mnohých konfliktních situací, ať už z oblasti lékařské vědy, etiky, justice, ale i samotného poznání lidského vývoje a smyslu života. Názory na počátek života se u mnohých lidí velmi liší. Jejich přesvědčení většinou vychází z jejich výchovy v rodině, vzdělaní, náboženského vyznání nebo prostředí, ve kterém se denně pohybují. Velmi často se také jejich názor formuje pod vlivem osobní zkušenosti nebo propagandy některé skupiny s vyhraněným názorem. Toto je jen několik faktorů, které mohou zasáhnout do našeho smýšlení o počátku nového lidského života. Proto se nám nabízí velké množství možných cest jak přistupovat k této otázce a je na nás samotných, kterou z nich si zvolíme. V první části se budeme věnovat pojmu lidský život a v druhé části nastíníme počátek lidské bytosti ze třech úhlů pohledu.

21

3. 2. 1 Lidský život

Lidský život je pojem, který můžeme definovat hned v několika rovinách. Z hlediska biologie jde o pochody odehrávající se na úrovni buňky, orgánu nebo celého organismu. Život je schopnost tohoto systému růst,

reagovat na vnější podněty,

udržovat se (sebezachování pomocí látkové výměny), reprodukovat se, přizpůsobovat se vnějším podmínkám a nakonec se rozpadnout (smrt). To, co staví lidský život na vyšší úroveň oproti nižším stupňům života, jsou jeho další tři aspekty: tělesnost, psychika a personalita, které umožňují poslední sociálně-komunikační aspekt našeho života. Z náboženského hlediska je lidský život darem od Boha, který ho tak činní posvátným a zasluhujícím úctu a respekt. Pro náboženství je nepřijatelná myšlenka, že by životem disponoval někdo jiný než Bůh.28 Z pohledu práva osoba nabývá právní subjektivitu okamžikem narození, ztrácí ji okamžikem smrti. Tudíž dle práva je lidský život vymezen narozením a smrtí, jakožto momenty vzniku a zániku lidské osoby coby nositele práv a povinností. Fyzická osoba nabývá způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu zletilostí dovršením 18. roku věku. Z hlediska psychologie toho o počátku lidského života víme již mnoho, ale zároveň málo. V dnešní době lze pomocí ultrazvuku, fetálního elektroencefalografu nebo třeba termografie zjistit o prenatálním životě některé důležité informace. Například, že už v období prvních dvou měsíců po početí, se počíná objevovat svalová kontrakce a na začátku třetího měsíce, jsou již prokazatelně zřetelné pohyby končetin, úst nebo celé hlavičky, přitom matka pohyby plodu vnímá až od pátého nebo šestého měsíce. A nebo, že od 28. týdne je plod schopný reagovat na taktilní, akustické, vizuální a chuťové podněty.29 V posledních týdnech před porodem jsou již bohatě rozvinuté psychomotorické funkce a ještě nenarozený jedinec pociťuje chuť, slyší a přítomna je i orientační pátrací aktivita a schopnost reflexního učení. Toto jsou některé z důležitých poznatků, které v psychologii podnítily vznik tzv. biogenetického zákona,

podle kterého je ontogeneze zkrácenou fylogenezí. Tedy

alespoň v náznacích prochází jedinec ve svém vývoji stádii, kterými vznikal lidský

28 29

Srov. ONDOK,J. , Bioetika, biotechnologie a biomedicína, s. 26-27 Srov. BOUČEK. J., Lékařská psychologie, s. 15

22

druh. Z psychologického pohledu je vývojovým mezníkem 6. měsíc od početí. Především, protože je zde již řada individuálních a odlišných aktivit hlavně v oblasti psychomotorických reakcí a tudíž plod po 6. měsíci nabývá psychické individuality (zachycujeme elektrickou aktivitu mozku), které předcházela individualita genetická, (splynutí pohlavních buněk) vývojová, (daná nidací) a individuality funkční, (vytvořením základních orgánů, to je 4 týdny po početí).30 V psychologii je tedy vznik individuální lidské osoby daný 6. měsícem vývoje, ovšem k tomuto bodu nelze dospět bez předchozích období genetické, vývojové a funkční fáze. Proto počátek života musí být nutně také počátkem celého vývoje budoucí lidské bytosti. Tímto základním dějem je oplození, které je tedy i potenciálem pro vznik nové lidské bytosti . I přesto, že dojde k oplození, je zde ještě mnoho faktorů, které rozhodnou, jestli z oplozeného vejce vznikne nová lidská bytost, nebo k dalšímu vývoji již nedospěje. Proto jako počátek lidského života můžeme označit oplození, ale je nutné dodat, že tento moment je určitým nutným potenciálem (ne pravidlem) , aby se vyvinula lidská bytost. Zatímco existuje poměrně rozsáhlý souhlas o tom, že lidský život začíná oplozením. Zeptáme-li se na to, kdy vzniká lidská bytost, budou se názory výrazně lišit a jako odpovědi se budou nabízet možnosti od fertilizace až po narození nebo ještě pozdější období (nabytí vědomí sebe sama, ...). Dále se budu zabývat otázkou, kdy vzniká lidská bytost a pro přehlednost uvedu základní tři postoje.

3. 2. 2 Počátek lidské bytosti

Určení počátku nové lidské bytosti je velmi důležitým momentem, který má důsledky pro uvažování o morálním statutu embrya. A na to navazující etické problémy, jako je manipulace s embryi pro lékařské a vědecké účely, interrupce (umělé ukončení těhotenství) a mnoho dalších. Ve 20. století došlo ke značnému rozvoji lékařské vědy a s tím související vznik diskusí o statusu lidského embrya a počátku života lidské bytosti. To, kdy vzniká lidská bytost, je velmi diskutovaná otázka a škála odpovědí na ni je velmi široká. Nastíníme si tři možné pohledy, které jsou nejčastěji zmiňované. Je to 30

Srov. VYMĚTAL. J., Lékařská psychologie, s. 31-32

23

počátek lidské bytosti v okamžiku početí, narození anebo tzv. gradualistické pojetí. Jsou i některé postoje, které uznávají lidskou bytost až v momentě dosažení některé psychické schopnosti. Jako třeba sebeuvědomování se kolem 3. roku života nebo schopnost pamatovat si minulost, předvídat budoucnost, komunikovat a podobně. Jsou to dokonce i pozdější období, kdy se člověk stává plnohodnotnou lidskou osobou. To jsou již velmi extrémní pohledy na počátek lidské bytosti, které nebudou již dále zmiňovány.

3. 2. 2. 1 Lidská bytost od početí

Tento názor tvrdí, že již v momentě oplození vzniká lidský život a tudíž má stejnou hodnotu, jako všechny ostatní lidské bytosti a má tedy právo na život stejně, jako každý narozený člověk. Lidské embryo je tak lidskou osobou, proto s ním nelze dělat nic, co by nějakým způsobem bránilo jeho dalšímu vývoji nebo způsobilo jeho zničení. Povinností je odstranit procesy, které by bránily dalšímu vývoji jedince, podobně jako je tomu u léčení dospělých osob. Je zde nedovolená jakákoliv selekce embryí a tudíž z toho vyplývající zákroky. Dále nesmí dojít k zabití plodu v těle matky nebo výzkum na embryích in vitro.31 Tento postoj má velmi četné zastoupení po celém světě. V podobě postoje „pro life“, tedy pro život, poukazuje na interrupci nebo jakoukoliv manipulaci s embryi jako na nemravný čin a odsuzuje ji. Zastánci této strategie, kteří jsou často zastoupeni z řad křesťanů srovnávají umělé ukončení těhotenství s vraždou. Poukazují na to, že život je dar, a proto nemáme právo ho jinému upírat. Dále jsou zastánci toho, že život je životem již od svého počátku a žena nemá mít právo rozhodnout o smrti nenarozeného dítěte a nemá zneužívat své převahy, protože dítě nemá žádnou šanci se bránit. Hnutí Pro life, které je silnou organizací například v USA, Itálii, Polsku nebo Irsku, ale také usiluje o podporu tradičních hodnot jako je rodina, manželství a mateřství. Snaží se vychovávat v úctě k životu. Další jejich snahou je podpora mateřství (i z ekonomického hlediska) a usnadnění adopce při nechtěném těhotenství a naopak se snaží, aby umělé ukončení těhotenství bylo pro ženu ztížené. Toho chtějí dosáhnout například pomocí zvláštních komisí, které by byly schopny posoudit sociální situaci ženy a důvody jejího rozhodnutí. Toto jsou spíše liberálnější postoje. Extrémní 31

Srov. MUNZAROVÁ, M., zdravotnická etika od A do Z, s. 137

24

aktivisté hnutí Pro life často vedou mediální kampaně na podporu nenarozeného života, ale také pořádají různé protestní akce, na kterých se zaměřují především na lékaře a zdravotnická zařízení provádějící interrupce a snaží se je znevážit obviňují je z vražd nenarozených dětí. Hnutí pro life odmítá i antikoncepci, jako účinnou formu v prevenci potratů. 32 V České republice je zastáncem hnutí Pro life organizace Hnutí Pro život ČR. Na svých webových stránkách se charakterizuje jako organizace sdružující občany se společným zájmem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí, do přirozené smrti. Na svých stránkách se vyjadřuje nejen k interrupcím, ale také například k asistované

reprodukci,

genetické

manipulaci,

klonování

nebo

metodám

antikoncepce. Všechny tyto počiny odsuzuje na základě již zmíněného přesvědčení, že život je životem od oplodnění, a proto je třeba jej také od tohoto okamžiku chránit.33 Na internetových stránkách této organizace se v článku, Odborné stanovisko k počátku života nového lidského jedince, objevuje argumentace, která se pokouší vyvracet jiný možný vznik samostatné lidské bytosti než oplození. V závěru toho článku je uvedeno následujících pět názorů: ,,1) Lidská bytost začíná svou existenci oplozením vajíčka, kdy vzniká neopakovatelná kombinace genů, která obsahuje všechny informace potřebné, ale i plně dostačující, pro fyzickou existenci, vývoj a všechny funkční vlastnosti nového jedince. Od počátku je nové individuum nositelem svých jedinečných vlastností (antigenní struktura, pohlaví, krevní skupina, ale i barva oči, vlasů, typ postavy atd.), které se nemění ani v průběhu vývoje in utero (v děloze), ani po narození. Vývojové změny a postupné ‘dozrávání‘ některých rysů (např. růst, proměna hlasu, či postupný rozvoj pigmentace, apod.) přitom nelze považovat za důkaz vlivu vnějších podmínek. 2) Zárodek nové lidské bytosti není částí mateřského organismu. Naopak, ten se k němu chová jako k cizorodému tělesu a usiluje o jeho likvidaci. Obrana zárodku proti mateřskému organismu je velmi dobře uspořádaná a jen díky jí může embryo v mateřském organismu přežít. 3) Současná biologie nezná žádný způsob, jímž by mohl být za přirozených podmínek doplňován, obměňován, či zlepšován soubor genetických informací, který ‘dostal do vínku‘ nový jedinec při oplození.

32 33

Srov. HAŠKOVCOVÁ. H., Lékařská etika, s 115-116 Srov. http://www.prolife.cz/hpzcr/ (cit. 20.12. 2007)

25

4) Poukazy na to, že lidské embryo prochází během svého vývoje obdobím, kdy nemá ‘lidské rysy‘, ‘není dostatečně determinováno‘, ‘není formovaným zárodkem‘, apod., jsou buď výrazem odmítání prokazatelných výsledků současného biologického poznání, nebo snahou o licoměrné odůvodňování oprávněnosti zákroků na lidském zárodku bez ohledu na etické a další problémy a možné následky s nimi souvisejícími. 5) Vzhledem k tomu, že oplozením začíná existence nové lidské bytosti, která není nijak přerušena během vývoje v mateřském lůně, je třeba lidskému zárodku in utero zajistit veškerou ochranu, kterou požívá lidská bytost po narození.“34 Těchto pět bodů jasně vymezuj pohled Hnutí pro život na počátek života a tudíž i vysvětluje odmítání diskuzí na toto téma jako bezpředmětné. Je sice faktem, že oplození je jediným možným momentem, kdy můžeme mluvit o počátku života, ovšem jestli v tento moment vzniká i lidská bytost, je předmětem velkých diskusí. Je těžce představitelné, že by shluk buněk, který se počíná dělit a diferencovat, mohl disponovat lidskou duší nebo dokonce být plnohodnotnou individuální lidskou bytostí, jako jí je narozený člověk. Je prokázané, že po oplodnění, kdy vzniká dělením na 8-10 buněk (morula), zůstává možnost vzniku jednovaječných dvojčat a tedy v této fázi nelze stanovit morulu jako individuální lidské bytí, protože přetrvává možnost vzniku více lidských bytostí. Možnost vzniku jednovaječných dvojčat se uzavírá až nástupem vývojového stádia, které se označuje jako gastrula. U člověka začíná zhruba 14 dní po oplození. Spousta nově vzniklých zárodků samovolně zaniká. V roce 2007 proběhlo 14 102 samovolných potratů, které činí celých 34,5% ze všech potratů. 35 Toto vysoké číslo je z údajů ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a zcela jistě nezahrnuje i vysoký počet potratů, které proběhly již v ranném stádiu a unikly pozornosti zdravotnických statistik. Kdyby již tedy v momentě oplození byly lidskými osobami, docházelo by k jejich úmrtí a z pohledu víry, která považuje život za přípravu na posmrtný život, by takové duše byly zcela nevinnými oběťmi přírodního koloběhu. Jaký smysl by v tomto případě měl jejich krátký intrauterinní či intrafalopiální život?

3. 2. 2. 2 Lidská bytost od narození

34 35

http://prolife.cz/vyvoj/?id=13 (cit. 22.10. 2007) Srov. http://www.uzis.cz/news.php?mnu_id=1100&archiv=1 (cit. 25.3. 2008)

26

V tomto pojetí lidská bytost vzniká až okamžikem narození. Tedy embryo a plod nenabývá do momentu porodu příliš velkého morálního statutu. V okamžiku , kdy přichází dítě na svět a je od matky zcela odděleno přerušením pupeční šňůry, můžeme mluvit a opravdové individuální lidské osobě, která během svého předchozího vývoje dospěla do stavu, kdy mohla být osamostatněna. V předcházejících obdobích to byl plod, nebo třeba jenom shluk buněk, který byl potenciálem pro vznik lidské bytosti. A proto využití embryí k lékařským účelům, umělé oplodnění nebo potraty ve vyšším stupni těhotenství nejsou v tomto pojetí považovány za neetické a nepřípustné. Pro extrémní zastánce názoru, že lidská bytost vzniká narozením, má embryo skoro nulovou morální hodnotu, tudíž nezasluhuje ochranu a tedy není nutné zvažovat, jaké má právo na život. Další etické problémy, které na tuto problematiku navazují, tak mají pro tyto zastánce jasné řešení. Souhlasí s jakýmkoliv využitím embryí při výzkumech a to i v případě, že tyto zákroky mohou vést k jejich zničení. Stejně tak nepovažují za problematickou selekci embryí při umělém oplodnění a právo matky rozhodovat o svém těhotenství je výhradním právem matky. To, že by lidská bytost vznikla až aktem narození, je velmi sporné z toho důvodu, že moment narození může přijít i předčasně. V takovém případě se stává lidskou bytostí i dítě, v takovém stupni vývoje, kterému by při normálním průběhu těhotenství nebyl přiznán statut lidské osoby. Závislost života plodu na životě matky je zcela jasná, ale proto plod není plnou součástí těla ženy. To, že se dítě stane lidskou osobou okamžikem narození, je pro právní ustanovení zcela jistě vhodný okamžik. Ovšem, jak už bylo uvedeno, v oddílu lidský život, dítě ve vysokém stupni těhotenství již ovládá mnoho schopností, které později uplatní po porodu a v případě předčasného porodu se dokáže adaptovat. Tedy pokud považujeme narozené dítě za lidskou osobu, musí jí být i před porodem, protože porodem dítě nenabude žádnou novou psychickou funkci nebo schopnost, kterou by nemělo již před samotným porodem. Třebaže porod jako takový, je významným předělem ve vývoji lidského života (samostatné dýchání, změny v krevním oběhu, ...) Jak již bylo zmíněno, postoj k potratům a jiným etickým otázkám, je zde oproti pozici „pro life“ liberální, a tudíž jsou zde zastánci postoje „pro choice“, nebo-li pro volbu, které má stejně tak, jako strategie „pro life“, ve světě své četné zastoupení. Tato

27

strategie, i když také řeší problematiku interrupcí, je názorově pravým opakem již zmíněného hnutí pro život. Zastánci tohoto přesvědčení tvrdí, že rodiče a to především ženy, mají mít právo rozhodovat o tom, kolik chtějí mít dětí a kdy se mají narodit. Proto nemůže mít nikdo právo do této jejich volby zasahovat. Každá žena má mít právo si sama rozhodnout, od kterého okamžiku je život člověka životem lidským, jestli je tímto momentem oplodnění nebo třeba první pohyb dítěte.36 Většina zastánců práva na interrupce argumentuje tím, že embryo nelze považovat za jedince schopného samostatného života mimo tělo matky a nebo dokud mozek neexistuje, jedná se o část těla matky, ne o novou individuální lidskou bytost. Je nutné ještě dodat, že někteří zastánci strategie „pro choice“, i přes svou liberálnost v otázce interrupcí, považují tento krok za negativní jev. Tvrdí, že žena má mít k možnosti provedení potratu volný přístup, ale měla by tak činit v krajní nouzi. Protože nemalá část naší společnosti považuje dostupnost interrupcí za samozřejmost a svým způsobem i za určitou formu regulace porodnosti, je zde hlavně snaha podporující dostupnost antikoncepce, ale také mravní výchovu a osvětu v této problematice.37

3. 2. 2. 3 Postupný vývoj lidské bytosti

Postoj „pro choice“ má velké zastoupení i mezi tzv. „gradualisty“, nebo-li zastánci vzniku lidské bytosti dosažením určitého stupně vývoje. Tito zastánci tvrdí, že člověk se stává lidskou bytostí postupně, nebo-li graduálně. Ovšem lidské embryo v sobě obsahuje potenciál stát se lidskou osobou a proto je nutné s ním jako s potenciální lidskou osobou nakládat. 38 Oplozené vajíčko se tedy stává lidskou bytostí postupně. Zde je potom několik momentů, které se mohou pro některé stát počátkem lidského života. Je to například nidace, počátek srdeční činnosti, vznik mozku a prokazatelná mozková aktivita, schopnost plodu vnímat nebo životaschopnost plodu. Všechny tyto mezníky jsou podmíněné určitým stupněm vývoje organismu. Například mnoho lidí se domnívá, že počátek personálního bytí souvisí s vývojem mozku. Ten začíná mezi 15. – 25. dnem a v 16. týdnu je struktura mozku kompletní, i 36

Srov. HAŠKOVCOVÁ. H., Lékařská etika, s. 116-117 Srov. tamtéž, s. 117 38 Srov. KUŘE. J. , VESELSKÁ R. , Transplantační medicína současnost a perspektivy, s. 41 37

28

když vývoj nervové soustavy pokračuje i po porodu. Mozek je v této době prokazatelně aktivní a je tedy, dle některých, považován za počátek personální existence člověka. Často přívrženci tohoto postoje argumentují tím, že smrt člověk je v dnešní době především smrt mozku, nebo-li okamžik, kdy mozek přestává být aktivním. Tedy zcela logicky by mělo být kritériem pro vznik nového lidského života počátek mozkové aktivity.39 Toto tvrzení se zdá být logickým, protože mozek je právě ten orgán , který zajišťuje všechny podstatné funkce, které nás lidi odlišují od jiných živočišných druhů. Z pohledu vývojové psychologie máme tři základní mechanismy vývoje lidského jedince, díky kterým se člověk stává člověkem. Tyto mechanizmy vedou ke změnám v duševním životě a chování člověka. Můžeme je zachytit změnami v čase, jež se uskutečňují kontinuálně nebo skokově. Jedná se o biologické zrání, učení a sebeřízení. U nenarozeného převládá zrání, po porodu nabývá stále větší význam učení a od doby dospívání a v dalším života postupně převládá sebetvorba – sebeřízení. 40 Samozřejmě jsou tyto mechanismy podmíněny fungováním mozku. Ovšem nevýhodou je, že určit přesný okamžik, kdy začne fungovat mozek, je obtížené a u každého jedince do určité míry individuální. Životaschopnost plodu, tedy stav, kdy plod dokáže přežít mimo tělo matky, se zdá být také logickým argumentem, ovšem v dnešní době je tato schopnost dána především úrovní péče a vyspělostí přístrojů a jejich dostupností, které dokáží předčasně narozené dítě udržet při životě. Dnes je medicína schopna udržet na živu plod stáří 23 týdnů s hmotností pod 500g, i když pozdější kvalita života takového extrémně nezralého novorozence může být velmi nepříznivá. Zde se otevírá další závažná etická problematika, která se zabývá tím jakou poskytnout péči těžce nezralému novorozenci. Počátek srdeční činnosti je také významným okamžikem. Primitivním srdcem začíná bít již 21. den po oplození a je prvním orgánem embrya, který počíná fungovat. Pro mnoho žen je průkaz srdeční činnosti embrya významným okamžikem pro přijetí jejich těhotenství. Schopnost plodu vnímat, je také další významný okamžik. Ovšem tato schopnost je závislá na stupni vývoji mozku a je velmi obtížné přesně určit okamžik, kdy plod

39 40

Srov. ONDOK. J. P., Bioetika, biotechnologie a biomedicína, s. 30 Srov. VYMĚTAL.J., Lékařská psychologie, s. 27

29

začne vnímat dění ve svém okolí, protože tuto schopnost lze obtížně nějakým způsobem zaznamenat. O počátku lidské bytosti a lidského života se vede mnoho diskusí a jen velmi těžko se hledá shoda nebo alespoň kompromis. Protože bohužel na jednoduchou otázku: „Kdy začíná život lidské bytosti?“ neexistuje jedna jednoduchá správná odpověď. Každý z nás si ji musí najít sám. Při tomto hledání je podstatné, aby jsme vycházeli z důkladného poznání faktů. Proto byly v úvodu uvedeny fakta třetí kapitoly a stručný přehled prenatálního vývoje člověka. Velmi důležité je také zvážit, jaké by mohly být následky toho, kdyby se celá společnost přiklonila k jedné z těchto verzí a vzala ji za kritérium závazné pro všechny.

3. 2. 3 Právo matky a nenarozeného dítěte

Právo matky a nenarozeného dítěte se dostává do velikého rozporu a je hlavním argumentem obou protichůdných táborů, které zastupují buď práva matky nebo nenarozeného dítěte. Listina základních lidských práv a svobod v článku 6 říká: „(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života.“41 Toto citované znění uvedeného právního předpisu je součástí ústavního řádu České republiky. Je zde podstatné to, že lidský život před narozením je pouze hoden ochrany, ovšem není zde jasně vyhraněno, že před narozením musí být chráněn. Takovéto ustanovení je výsledkem kompromisu, protože se nepodařilo dosáhnout shody v tom, jak zákonně formulovat počátek lidského života. V současné době platí zákon č. 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství a jeho provádějící vyhláška č. 75/1986 Sb. Tento zákon je na dnešní podmínky již zastaralý a žádá si nové a přesnější znění. Opakovaně se objevují návrhy na úplné zakázání umělého přerušení těhotenství. Takovéto návrhy považuji za krok zpět. Nedomnívám se, že by zákaz potratů opravdu snížil počet interrupcí, ale spíš je přesune do nezákonné oblasti nebo zvýší počet dětí vyrůstajících v ústavní péči bez práva na rodinu.

41

http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html (cit. 11.1. 2008)

30

Právo na rodinu je často citováno z mluvy o právech dítěte, která vstoupila v obecnou platnost dnem 6. února 1991 v České a Slovenské Federativní Republice. Stala se tak závaznou nadzákonnou právní normou v souladu s Ústavním zákonem republiky. V této úmluvě se hovoří o tom, že organizace spojených národů (OSN) uznává, že v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti dítěte by mělo vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění. 42 Tento závazek tedy není možné splnit, pokud dítě vyrůstá jako nechtěné nebo v péči ústavních zařízení. Proto se nabízí úvaha, zda není lepší předem takovému strádáni dítěte zabránit tak, že by žena měla mít podle svého svědomí právo volby, jak se svým životem naložit. Právo na život a právo volby je dle mnohých řešením problematiky potratů. Na straně zastánců potratů je to právo volby ženy a na straně odpůrců potratů je to právo plodu na život. Nejvíce sporů se vede o to, jestli má plod právo na život, protože dle zastánců možnosti volby plod není racionálním stvořením, ani společenskou bytostí a tedy právo na život nemá. Naopak odpůrci potratů tvrdí, že lidský život je přítomen od okamžiku početí a že plod je lidskou bytostí mající lidský genetický kód a právo na život. 43 Tím se opět dostáváme k řešení otázky, kdy začíná lidský život potažmo lidská bytost. Oba protichůdné tábory svoji argumentaci zakládají buď na tom, že vlastnosti nebo právě biologické charakteristiky jsou předpokladem morální rozdílnosti. Rosamond Rhodesová tuto argumentaci kritizuje, tvrdí, že: „ Zastánci obou pozic se chytají do pasti tím, že sklouzávají z je do mělo by být přeměnou psychologické nebo biologické kvality na morální kategorii. Ani biologické argumenty proti potratu, ani psychologické argumenty povolující potrat neřeší otázku práva na život přijatelně“44 A tak oba postoje mohou být napadnutelné, aniž by došly k nějakému přijatelnému a platnému závěru pro obě strany. Vždycky budou existovat zastánci i odpůrci potratů a každý bude mít svoji verzi pravdy. Proto bychom měli hledat odpověď na základě faktů. Takovou odpověď nám může dát pouze věda. Otázkou zůstává, jestli bude někdy natolik uspokojivá, že obě strany ji bez výhrad přijmou.

42

Srov. http://juristic.zcu.cz/zakony/rodina/umoprd.txt (cit. 20.3. 2008) Srov. THOMASMA, D.C., KUSHNEROVÁ, T. , Od narození do smrti, s . 75 44 THOMASMA, D.C., KUSHNEROVÁ, T. , Od narození do smrti, s . 75

43

31

4 Metodika Údaje potřebné pro svou bakalářskou práci jsem získala metodou anonymního dotazníku. Dotazník můžeme definovat jako měrný prostředek, pomocí kterého je možné zkoumat mínění lidí o určitých jevech. Jednotlivé položky dotazníku by měly být připraveny srozumitelně a jednoznačně. Nesmí být položeny sugestivně a měly by zjišťovat jen nezbytné údaje. Je to nejrozšířenější technika výzkumu, protože nevyžaduje přítomnost výzkumníka při vyplňování dotazníku, umožňuje zkoumat více osob současně. Je možné v krátké době získat velké množství odpovědí. Respondent odpovídá písemně, na předtištěný formulář, dle pokynů k vyplnění dotazníků. Nevýhodou této metody je, že informace mohou být zkreslené v důsledku toho, že se respondenti prezentují ne takoví jací jsou, ale jak chtějí být viděni. Dotazník jsme sestavila na základě cíle své práce tak, abych mohla potvrdit, či vyvrátit své hypotézy. Anonymní dotazníky jsem osobně nebo prostřednictvím poučených osob rozdala studentům nelékařský zdravotnických oborů : všeobecná sestra, porodní asistentka a fyzioterapie. Druhou polovinu dotazníku jsem opět osobně nebo prostřednictvím poučené osoby rozdala mezi srovnávací skupinu nezdravotníků. Již vyplněné dotazníky byly respondenty vkládány do společné velké obálky nebo jsem poskytla k jednotlivým dotazníkům obálky, aby nevznikl pocit ztráty anonymity. Pro distribuci dotazníků jsem nepotřebovala žádné zvláštní povolení pouze ochotu respondentů, neboť šlo o zcela anonymní výzkum. Celkem jsem dala do oběhu 115 dotazníků a vrátilo se mi 110, a z toho jsem pro analýzu použila 108 dotazníku, protože dva dotazníky nebyly zcela vyplněné, v poměru 54 dotazníku skupiny nezdravotníků a 54 ze skupiny studentů. Návratnost tedy činí 95,65 %. Dotazník obsahuje 17 položek. Z toho 6 otázek je uzavřených a 11 zbylých je polouzavřených. První tři otázky jsou identifikační a zjišťují pohlaví, věk a zdravotnickou odbornost respondentů. Otázky 4 až 10 dokumentují náhled respondentů na otázku ,,Kdy začíná lidský život?“. Položky 11 až 13 zjišťují postoj respondentů k právům matky

32

a

nenarozeného dítěte. Otázky 14 až 17 se zabývají vlivy, které ovlivňují respondenty při jejich rozhodování v této problematice. Získané údaje byly třízeny ručně, výsledky vyjádřeny v absolutní a relativní četnosti. Pro názornost a snadné porovnání zjištěných údajů byly použity tabulky a grafy.

33

5 Výsledky průzkumu a jejich analýza V tabulkách a grafech použiji označení nezdravotníci, pro laickou veřejnost. Označení studenti, pro studenty nelékařských zdravotnických povolání.

Položka číslo 1: Rozdělení pohlaví respondentů

Tabulka č. 1 – Rozložení respondentů dle pohlaví Položka č. 1

Muži Nezdravotníci Studenti

Ženy Nezdravotníci Studenti

absolutní četnost

20

1

34

53

relativní četnost

37,04%

1,85%

62,96%

98,15%

Graf č. 1 – Rozležení respondentů dle pohlaví Položka č. 1

5%

39%

19%

81%

95%

61%

Nezdravotníci

Nezdravotníci

Studenti

muži

ženy

Studenti

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 108 respondentů, v počtu 54 respondentů ze skupiny nezdravotníci, z toho 20 mužů (37,04%)

34

a 34 žen (62,96%), dále 54

respondentů ze skupiny studenti nelékařský zdravotnických oborů, z toho 1 muž (1,85%) a 53 žen (98,15%). Vzhledem k malému počtu respondentů mužského pohlaví nebudu již dále tento aspekt v analýze dat zohledňovat.

35

Položka číslo 2: Zastoupení jednotlivých studijních oborů

Tabulka č. 2 - Zastoupení jednotlivých studijních oborů Položka č. 2 Všeobecná sestra absolutní 39 četnost relativní četnost [%]

studijní obor porodní asistentka

Fyzioterapie

10

nezdravotník

5 54

72,22

18,52

9,26

Graf č.2 - Zastoupení jednotlivých studijních oborů

Položka číslo 2

Všeobecna sestra

studijní obor

porodní asistentka

nezdravotnik

rehabilitace

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 54 nezdravotníků a 54 studentů nelékařských zdravotnických povolání v zastoupení: 39 studentů oboru všeobecná sestra (72,22%), 10 studentů oboru porodní asistentka (18,52%) a 5 studentů oboru fyzioterapie (9,26%).

36

Položka číslo 3: Průměrný věk respondentů

Tabulka č. - Průměrný věk respondentů Průměrný věk Zdravotnických Položka č. 3 oboru Nezdravotníků 22 43

Graf č.3 - Průměrný věk respondentů

Průměrný věk respondentů

43 45 40 35 30 věk

22 Zdravotnických oboru

25

Nezdravotníků

20 15 10 5 0

Průměrný věk studentů nelékařský zdravotnických povolání činí 22 let a průměrný věk nezdravotníků je 42 let.

37

Položka číslo 4: Považujete za nutné řešit otázku ,,Kdy začíná lidský život?“ ?

Tabulka č.4 – Postoj respondentů k nutnosti řešit otázku ,,Kdy začíná lidský život?“ Položka nezdravotníci studenti č.4 absolutní relativní absolutní relativní četnost četnost četnost četnost [%] [%] 28 51,85 36 66,67 A B C celkem

14 12 54

25,93 22,22 100,00

10 8 54

18,52 14,81 100,00

Legenda k tabulce: A - ano B – ne C – nevím

Graf č.4 – Postoj respondentů k nutnosti řešit otázku ,,Kdy začíná lidský život?“ Položka číslo 4

70,00 60,00 50,00 40,00

nezdravotníci

[%]

studenti

30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

23 respondentů (51,85%) ze skupiny nezdravotníků a 36 (66,67%) ze skupiny studentů nelékařský zdravotnických povolání se domnívá, že je nutné tuto otázku řešit. Odpověď ne označilo 14 (25,93%) ze skupiny nezdravotníků a 10 (18,52%) ze skupiny studentů. Možnost c, nebo-li nevím zvolilo 12 (22,22%) nezdravotníků a 8 (14,81%) studentů. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů se zvolilo možnost A, tedy ano.

38

Položka číslo 5: Které z těchto tvrzení nejvíce odpovídá Vašemu přesvědčení? Lidský život začíná … Tabulka č. 5 - Kdy podle respondentů začíná lidský život. nezdravotníci

studenti

položka č. absolutní relativní absolutní relativní 5 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 30 55,56 39 72,22 A B C D E F G H celkem

2 6 4 8 2 2 0 54

3,70 11,11 7,41 14,81 3,70 3,70 0,00 100,00

6 2 2 1 0 4 0 54

11,11 3,70 3,70 1,85 0,00 7,41 0,00 100,00

Legenda k tabulce: A - oplozením (splynutí spermie a vajíčka) B - nidací (konec prvního týdne, oplodněné vajíčko se uhnízdí ve sliznici dělohy) C - se vznikem mozku a s počátkem mozkové činnosti D - s počátkem srdeční činnosti E - životaschopností plodu (schopnost samostatně žít) F - vnímáním plodu G - narozením H - pokud se domníváte, že je to jiné období, prosím uveďte které a proč

39

Graf č. 5 - Kdy podle respondentů začíná lidský život? Položka číslo 5 80,00 70,00 60,00 50,00 nezdravotníci

[%] 40,00

studenti 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

D

E

F

G

H

Položka č. 5 vyjadřuje základní názory respondentů v otázce „Kdy začíná lidský život?“. Ve skupině nezdravotníků se 30 dotazovaných (55,56%) domnívá, že lidský život začíná oplozením (A) a ve skupině studentů tuto možnost zvolilo 39 respondentů (72,22%). Pouze 2 respondenti (3,70%) ze skupiny nezdravotníků označilo možnost (B) nidace a ve skupině studentů to bylo 6 dotazovaných (11,11%). To, že lidský život začíná se vznikem mozku a počátkem mozkové činnosti (C) se domnívá 6 nezdravotníků (11,11%) a 2 studenti (3,70%). Možnost počátek srdeční činnosti (D) ve skupině nezdravotníků zvolili 4 respondenti (7,41%) a mezi studenty se k této možnosti přiklonili pouze 2 dotazovaní (3,70%). Životaschopnost plodu (E), jako počátek lidského života zvolilo 8 respondentů (14,81%) ze skupiny nezdravotníků a pouze 1 student (1,85%). Pouze 2 respondenti (3,70%) ze skupiny nezdravotníků volili možnost vnímání plodu (F). Ve skupině studentu tuto odpověď nikdo nezvolil. Taktéž 2 respondenti (3,70%) ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost (G) narození. Ve skupině studentů se k této možnosti přiklonili 4 dotazovaní (7,41%). Vlastní odpověď (H) nezvolil nikdo z respondentů. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů se přiklání k možnosti A, neboli lidský život začíná oplozením.

40

Položka číslo 6: Od kterého okamžiku považujete lidský plod za individuální lidskou bytost (lidskou osobu) hodnou ochrany?

Tabulka č. 6 - Od kdy respondenti považují lidský plod za individuální lidskou bytost hodnu ochrany. Položka nezdravotníci studenti č. 6 absolutní relativní absolutní relativní četnost četnost četnost četnost 20 37,04% 14 25,93% A B C D E F G H celkem

5 8 5 10 5 7 0 54

9,26% 14,81% 9,26% 18,85% 9,26% 12,96% 0,00% 100%

6 6 4 9 4 5 0 54

11,11% 11,11% 7,41% 16,67% 7,41% 9,26% 0,00% 100%

Legenda k tabulce: A - oplozením (splynutí spermie a vajíčka) B - nidací (konec prvního týdne, oplodněné vajíčko se uhnízdí ve sliznici dělohy) C - se vznikem mozku a s počátkem mozkové činnosti D - s počátkem srdeční činnosti E - životaschopností plodu (schopnost samostatně žít) F - vnímáním plodu G - narozením H - pokud se domníváte, že je to jiné období, prosím uveďte které a proč

41

Graf č. 6 - Odkdy respondenti považují lidský plod za individuální lidskou bytost hodnu ochrany. Položka číslo 6 40,00 35,00 30,00 25,00 [%] 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 A

B

C

D

nezdravotníci

E

F

G

H

studenti

Položka č. 6 znázorňuje postoje respondentů v otázce „Od kterého okamžiku považujete lidský plod za individuální lidskou bytost (lidskou osobu) hodnou ochrany?“ Ze skupiny nezdravotníků se 14 dotazovaných (25,93%) domnívá, že individuální lidská bytost hodna ochrany vzniká v okamžiku oplození (A) a ve skupině studentů tuto možnost zvolilo 20 respondentů (37,04%), přičemž opět byl vyšší počet studentů v této odpovědi. Nidace (B) označilo 5 respondentů (9,26%) ze skupiny nezdravotníků a ve skupině studentů to bylo 6 dotazovaných (11,11%). Se vznikem mozku a počátkem mozkové činnosti (C) se v této otázce ztotožňuje 8 nezdravotníků (14,81%) a 6 studentů (11,11%). Možnost počátek srdeční činnosti (D) ve skupině nezdravotníků zvolilo 5 respondentů (9,26%)

a mezi studenty se k této možnosti přiklonili 4 dotazovaní

(7,41%). Životaschopnost plodu (E), jako počátek individuální lidské bytosti hodné ochrany zvolilo 10 respondentů (18,85%) ze skupiny nezdravotníků a 9 respondentů skupiny studentů (16,67%).

42

Ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost vnímání plodu (F) 5 respondentů (9,26%) a ve skupině studentu se tato odpověď vyskytla ve 4 případech (7,41%). 7 respondentů (12,96%) ze skupiny nezdravotníků volili možnost narození (G). Ve skupině studentů se k této možnosti přiklonilo 5 dotazovaných (9,26%). Možnost H nezvolil nikdo z respondentů. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů zvolilo odpověď A, nebo-li individuální lidská bytost hodna ochrany vzniká v okamžiku oplození.

43

Položka číslo 7: Odkdy má podle Vás lidský jedinec právo na život?

Tabulka č. 7 - Odkdy má podle respondentů lidský jedinec právo na život. nezdravotníci

studenti

Položka č. absolutní relativní absolutní relativní 7 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 27 50,00 38 70,37 A B C D E F G H Ch I celkem

3 4 4 5 4 7 0 0 0 54

5,56 7,41 7,41 9,26 7,41 12,96 0,00 0,00 0,00 100,00

3 0 3 6 0 4 0 0 0 54

5,56 0,00 5,56 11,11 0,00 7,41 0,00 0,00 0,00 100,00

Legenda k tabulce: A) oplození (splynutí spermie a vajíčka) B) nidace (konec prvního týdne, oplodněné vajíčko se uhnízdí ve sliznici dělohy) C) vznik mozku a mozkové činnosti D) srdeční činnost E) životaschopnost plodu (schopnost samostatně žít) F) vnímání plodu G) narození H) přežití období po narození (kritické období,několik prvních týdnů) Ch) sebeuvědomování se (kolem 3. roku života) I) pokud se domníváte, že je to jiné období, prosím uveďte které a proč

44

Graf č.7 - Odkdy má podle respondentů lidský jedinec právo na život. Položka číslo 7 80,00 70,00 60,00 50,00 [%] 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

D

E

nezdravotníci

F

G

H

Ch

I

studenti

Možnost oplození (A) zvolilo 20 nezdravotníků (50,00%) a 38 respondentů ze skupiny studentů (70,37%). Nidaci (B) označili 3 respondenti (5,56%) ze skupiny nezdravotníků a 3 ze skupiny studentů (5,56%). Odpověď se vznikem mozku a počátkem mozkové činnosti (C) zvolili 4 nezdravotníci (7,41%) a žádný student (0,00%). Možnost počátek srdeční činnosti (D) ve skupině nezdravotníků zvolili 4 respondenti (7,41%)

a mezi studenty se k této možnosti přiklonili 3 dotazovaní

(5,56%). Životaschopnost plodu (E) označilo 5 respondentů (9,26%) ze skupiny nezdravotníků a 6 respondentů skupiny studentů (11,11%). Ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost vnímání plodu (F) 4 respondenti (7,41%) a ve skupině studentu se tato odpověď nevyskytla (0,00%). 7 respondentů (12,96%) ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost narození (G). Ve skupině studentů se k této odpovědi přiklonili 4 dotazovaní (7,41%). Možnost (H) přežití období po narození nezvolil nikdo z respondentů (0,00%). Stejně tak nikdo z dotazovaných nezvolil odpověď (Ch) sebeuvědomování se (kolem 3. roku života) a odpověď (I) jiná odpověď. Z uvedeného opět vyplývá, že nejvíce respondentů zvolilo odpověď A, nebo-li lidský jedinec má právo na život od okamžiku oplození.

45

Položka číslo 8: Myslíte si, že je možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby?

Tabulka č.8 - Je podle respondentů možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby. nezdravotníci

studenti

Položka č. absolutní relativní absolutní 8 četnost četnost četnost [%] 9 16,67 11 A B C celkem

21 24 54

38,89 44,44 100,00

relativní četnost [%] 20,37

32 11 54

59,26 20,37 100%

Legenda k tabulce: A - ano B – ne C – nevím

Graf č.8 - Je podle respondentů možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby Položka číslo 8

60,00 50,00 40,00 nezdravotníci

[%] 30,00

studenti

20,00 10,00 0,00 A

B

C

Odpověď ano (A) zvolilo 9 respondentů ze skupiny nezdravotníků (16,67%) a 11 ze skupiny studentů (20,37%).

46

Možnost ne (B) označilo 21 nezdravotníků (38,89%) a 32 studentů (59,26%). Odpověď nevím (C) zvolilo 24 respondentů skupiny nezdravotníků (44,44%) a 11 respondentů skupiny studentů (20,37%) . Z uvedeného vyplývá, že nejvíce studentů se přiklání k odpovědi ne, není možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby, naopak ze skupiny nezdravotníků nejvíce respondentů označilo odpověď nevím. Graf č. 8a a 8b nezdravotníci

studenti

17%

A

20%

20%

44%

A

B

B

C

C

39% 60%

Graf 8a a 8b popisuje jednotlivé rozložení ve skupině nezdravotníci a studenti. Ve skupině nezdravotníci byla nejčastější odpovědí možnost C, nebo-li nevím jestli je možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby. Ve skupině studentů byla nejčastější odpověď B, nebo-li ne není možné určit přesný okamžik vzniku individuální lidské osoby

47

Položka číslo 9: Považujete personální bytí člověka (lidskou osobu) za totožné se vznikem lidského života (početí) ? Tabulka č.9 – Mínění respondentů jestli je personální bytí člověka (lidská osoba) a vznik lidského života (početí) totožná událost. nezdravotníci

studenti

Položka č. absolutní relativní 9 četnost četnost [%] 20 37,04 A B C celkem

17 17 54

absolutní relativní četnost četnost [%] 23 42,59

31,48 31,48 100,00

21 10 54

38,89 18,52 100,00

Legenda k tabulce: A - ano B – ne C – nevím

Graf č.9 - – Mínění respondentů jestli je personální bytí člověka (lidská osoba) a vznik lidského života (početí) totožná událost. Položka číslo 9

45,00 40,00 35,00 30,00 [%]

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 A

B nezdravotníci

C studenti

Odpověď ano (A) zvolilo 20 respondentů ze skupiny nezdravotníků (37,04%) a 23 ze skupiny studentů (42,59%).

48

Možnost ne (B) označilo 17 nezdravotníků (31,48%) a 21 studentů (38,89%). Odpověď nevím (C) zvolilo 17 respondentů skupiny nezdravotníků (31,48%) a 10 respondentů skupiny studentů (18,52%). Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď A, tedy ano považuji personální bytí člověka za totožné se vznikem lidského života.

49

Položka číslo 10: Myslíte si, že je možné přesně stanovit okamžik, kdy se člověk stává člověkem? Tabulka č. 10 - Mínění respondentů zda je možné přesně stanovit okamžik, kdy se člověk stává člověkem. nezdravotníci Položka č. 10

absolutní četnost

studenti

A

21

relativní četnost [%] 38,89

B C celkem

19 14 54

35,19 25,93 100,00

absolutní relativní četnost četnost [%] 15 27,78 30 9 54

55,56 16,67 100,00

Legenda k tabulce: A - ano B – ne C – nevím

Graf č.10 - Mínění respondentů zda je možné přesně stanovit okamžik, kdy se člověk stává člověkem. Položka číslo 10

60,00 50,00 40,00 [%] 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B nezdravotníci

C studenti

Odpověď ano (A) zvolilo 21 respondentů ze skupiny nezdravotníků (38,89%) a 15 ze skupiny studentů (27,78%).

50

Možnost ne (B) označilo 19 nezdravotníků (35,19%) a 30 studentů (55,56%). Odpověď nevím (C) zvolilo 14 respondentů skupiny nezdravotníků (25,93%) a 9 respondentů skupiny studentů (16,67%). Z uvedeného vyplývá, že nejvíce studentů se přiklání k odpovědi ne, není možné přesně stanovit okamžik, kdy se člověk stává člověkem, naopak ze skupiny nezdravotníků nejvíce respondentů označilo odpověď ano, je možné přesně stanovit okamžik, kdy se člověk stává člověkem.

51

Položka číslo 11: Má podle Vás matka právo o svém těhotenství a budoucím dítěti plně rozhodovat?

Tabulka č.11- Právo matky rozhodovat o svém těhotenství a budoucím dítěti. nezdravotníci studenti Položka č. absolutní relativní absolutní relativní 11 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 35 64,81 40 74,07 A B C D E celkem

13 3 1 2 54

24,07 5,56 1,85 3,70 100,00

7 2 1 4 54

12,96 3,70 1,85 7,41 100,00

Legenda k tabulce: A) ano má na to právo B) ano, ale pouze se souhlasem otce dítěte C) ne nemá právo rozhodovat o již započatém lidském životě D) nevím E) máte jiný názor, prosím uveďte jaký

Tabulka č. 11a – vlastní odpovědi respondentů nezdravotníci absolutní relativní Odpověď E četnost četnost [%] 1 1,85 zdravotní důvody 1 1,85 Zdravotní, morální a sociální důvody

studenti absolutní relativní četnost četnost [%] 1 1,85 1 1,85

S přihlédnutím na názor otce

0

0,00

1

1,85

rodiče musí život dítěte chránit

0

0,00

1

1,85

celkem

54

3,70

54

7,41

52

Graf č.11 - Právo matky rozhodovat o svém těhotenství a budoucím dítěti. Položka číslo 11 80,00 70,00 60,00 50,00 [%] 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

nezdravotníci

D

E

studenti

Odpověď ano, má na to právo (A), zvolilo 35 respondentů ze skupiny nezdravotníků (64,81%) a 40 ze skupiny studentů (74,07%). Možnost ano, ale pouze se souhlasem otce dítěte (B), označilo 13 nezdravotníků (24,07%) a 7 studentů (12,96%). Odpověď ne, nemá právo rozhodovat o již započatém životě (C), zvolili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,56%) a 2 respondenti ze skupiny studentů (3,70%). Nevím (D),

označil 1 respondent ze skupiny nezdravotníků (1,85%) a 1

respondent ze skupiny studentů (1,85%). Možnost máte jiný názor (E), využili 2 respondenti ze skupiny nezdravotníků (3,70%) a 4 ze skupiny studenti (7,41%). Z toho 1 respondent ze skupiny nezdravotníků (1,85%) a 1 ze skupiny studentů (1,85%)odpověděli, že žena má právo o svém těhotenství budoucím dítěti rozhodovat pouze v případě, že má ona nebo dítě závažné zdravotní komplikace ohrožující život. Žena má právo rozhodovat o svém těhotenství budoucím dítěti pouze ze závažných zdravotních , morálních, či sociálních důvodů. To tvrdí opět 1 respondent nezdravotník (1,85%) a 1 respondent student (1,85%). Ve skupině studentů se ještě objevila 1 (1,85%) odpověď, že by měla mít žena právo rozhodovat o svém těhotenství a dítěti, ale mělo by se přihlédnout na názor otce dítěte (pokud je znám).

53

1 respondent ze skupiny nezdravotníků odpověděl (1,85%), že rodiče musí život dítěte chránit, jelikož je to dar. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď A, tedy ano, matka má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti plně rozhodovat.

54

Položka číslo 12: Za co považujete lidský plod? Tabulka č.12 - Za co považují respondenti lidský plod. nezdravotníci studenti Položka č. absolutní relativní absolutní relativní 12 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 3 5,56 1 1,85 A B C D E F celkem

5 16 27 3 0 54

9,26 29,63 50,00 5,56 0,00 100,00

6 12 28 1 6 54

11,11 22,22 51,85 1,85 11,11 100,00

Legenda k tabulce: A) shluk buněk B) součást těla ženy C) lidskou bytost D) lidský život vyvíjející se v lidskou bytost E) nevím F) máte jiný názor, prosím uveďte jaký

Odpověď F

studenti absolutní četnost relativní četnost [%]

buňky jako součást těla ženy a budoucí lidská bytost

4

7,41

součást těla ženy, ale také lidská bytost a zázrak

2

3,70

celkem

54

11,11

55

Graf č.12 - Za co považují respondenti lidský plod. Položka číslo 12 60,00 50,00 40,00 [%] 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

D

nezdravotníci

E

F

studenti

Odpověď shluk buněk (A), zvolili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,56%) a 1 respondent ze skupiny studentů (1,85%). Možnost součást těla ženy (B), označilo 5 nezdravotníků (9,26%) a 6 studentů (11,11%). Odpověď lidskou bytost (C), zvolilo 16 respondentů ze skupiny nezdravotníků (29,63%) a 12 respondentů ze skupiny studentů (22,22%). Možnost lidský život vyvíjející se v lidskou bytost (D), označilo 27 respondentů ze skupiny nezdravotníků (50,00%) a 28 respondentů ze skupiny studentů (51,85%). Odpověď nevím (E), zvolili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,56%) a 1 respondent ze skupiny studenti (1,85%). Možnost máte jiný názor, využilo ze skupiny studentů 6 respondentů (11,11%) a ze skupiny nezdravotníků nikdo (0,00%). Z toho 4 studenti (7,41%) odpověděli, že lidský plod je několik buněk, které jsou součástí těla ženy, ze kterých se později vyvine lidská bytost. 2 studenti (3,70%)se shodli, že lidský plod je součástí těla ženy, ale je již i lidskou bytostí a zázrakem. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď D, tedy lidský plod je lidský život vyvíjející se v lidskou bytost.

56

Položka číslo 13: Které tvrzení je nejblíže vašemu přesvědčení? Lidský plod má právo na život…

Tabulka č. 13 - Názory respondentů jaké právo na život má lidský plod. nezdravotníci studenti Položka č. absolutní relativní absolutní relativní 13 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 11 20,37 5 9,26 A B C D E celkem

39 3 0 1 54

72,22 5,56 0,00 1,85 100,00

37 0 4 8 54

68,52 0,00 7,41 14,81 100,00

Legenda k tabulce: A) Lidský plod má právo na život bez ohledu na názor matky B) Lidský plod má právo na život, ale právo matky rozhodovat o plodu je silnější C) Lidský plod právo na život nemá. D) nevím E) máte jiný názor, prosím uveďte jaký

Odpověď E má právo na život od vzniku mozku a počátku mozkové činnosti plod má právo na život a matka ho musí respektovat plod má právo na život , ale zaleží na matce a jejím svědomí plod nemá právo na život pokud ohrožuje život matky má právo na život hranice 76 den celkem

nezdravotníci absolutní relativní četnost četnost [%] 1 1,85

studenti absolutní relativní četnost četnost [%] 0 0,00

0

0,00

3

5,56

0

0,00

2

3,70

0

0,00

2

3,70

0

0,00

1

1,85

54

1,85

54

14,81

57

Graf č.13 - Názory respondentů jaké právo na život má lidský plod. Položka číslo 13 80,00 70,00 60,00 50,00 [%] 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

nezdravotníci

D

E

studenti

Odpověď lidský plod má právo na život bez ohledu na názor matky (A), zvolilo 11 respondentů ze skupiny nezdravotníků (20,37%) a 5 ze skupiny studentů (9,26%). Možnost lidský plod má právo na život, ale právo matky rozhodovat o plodu je silnější (B), označilo 39 nezdravotníků (72,22%) a 37 studentů (68,52%). Odpověď lidský plod právo na život nemá (C), zvolili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,56%) a žádný respondent ze skupiny studentů (0,00%). Nikdo ze skupiny nezdravotníků neoznačil odpověď nevím (D) (0,00%) a ze skupiny studentů tuto možnost zvolili 4 respondenti (7,41%). Možnost máte jiný názor

(E), využil 1 respondent ze skupiny nezdravotníků

(1,85%) a 8 respondentů ze skupiny studentů (14,81%). Z toho 1 nezdravotník odpověděl, že lidský plod má právo na život od počátku mozku a mozkové činnosti bez ohledu na názor matky, vyjma těžkých vrozených vad. Do doby vzniku mozku a mozkové činnosti má právo rozhodovat matka. 3 respondenti (5,56%) ze skupiny studentů odpověděli, že plod má právo na život a matka má také právo na svůj názor, ale musí respektovat život druhého. 2 respondenti (3,70%) ze skupiny studentů odpověděli, že plod má právo na život, ale záleží na rozhodnutí matky a jejím svědomí. Další 2 respondenti (3,70%), také ze skupiny studentů se shodli, že plod má právo na život, ale ztrácí ho v momentě, kdy je nemocná matka nebo dítě a ohrožuje život matky.

58

1 student (1,85%) uvedl, že plod získává právo na život překročením hranice 76 den vývoje. Respondent dále neuvedl důvod, proč zvolil tuto hranici. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď B, tedy lidský plod má právo na život, ale právo matky rozhodovat o plodu je silnější. .

59

Položka číslo 14: Jaké je Vaše náboženské přesvědčení?

Tabulka č.14 – Náboženské přesvědčení respondentů nezdravotníci studenti Položka č. absolutní relativní absolutní relativní 14 četnost četnost četnost četnost [%] [%] 4 7,41 7 12,96 A B C D celkem

7 17 26 54

12,96 31,48 48,15 100,00

9 18 20 54

16,67 33,33 37,04 100,00

Legenda k tabulce: A) nechci odpovídat B) jsem ateista (v existenci Boha nevěřím) C) jsem agnostik (existenci Boha nepopírám, ani v ni nevěřím) D) jsem věřící

Graf č.14 - Náboženské přesvědčení respondentů Položka číslo 14 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 nezdravotníci

[%] 25,00 20,00

studenti

15,00 10,00 5,00 0,00 A

B

C

D

Odpověď nechci odpovídat (A), zvolili 4 respondenti ze skupiny nezdravotníků (7,41%) a 7 respondentů ze skupiny studentů (12,96%). Možnost jsem ateista (B), označilo 7 nezdravotníků (12,96%) a 9 studentů (16,67%).

60

Odpověď jsem agnostik (C), zvolilo 17 respondentů ze skupiny nezdravotníků (31,48%) a 18 respondentů ze skupiny studentů (33,33%). Možnost jsem věřící (D), označilo 26 respondentů ze skupiny nezdravotníků (48,15%) a 20 respondentů ze skupiny studentů (37,04%). Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď D, tedy jsem věřící.

61

Položka číslo 15: Vyznáváte nějaké náboženství?

Tabulka č.15 - Jaké náboženství vyznávají respondenti. nezdravotníci

studenti

Položka č . 15 absolutní relativní absolutní relativní četnost četnost četnost četnost [%] [%] 25 46,30 23 42,59 A B C D E F G neodpovědělo celkem

29 0 0 0 0 0 0 54

53,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00

24 0 0 0 0 0 7 54

Legenda k tabulce: A) žádné B) Křesťanství C) Judaismus D) Islám E)Hinduismus F)Buddhismus G) jiné

62

44,44 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 12,96 100,00

Graf č.15 - Jaké náboženství vyznávají respondenti. Položka číslo 15 60,00 50,00 40,00

nezdravotníci studenti

[%] 30,00 20,00 10,00 0,00 A

B

C

D

E

F

G

H

Odpověď žádné (A), zvolilo 25 respondentů ze skupiny nezdravotníků (46,30%) a 23 respondentů ze skupiny studentů (42,59%). Možnost křesťanství (B), označilo 29 nezdravotníků (53,70%) a 24 respondentů ze skupiny studentů (44,44%). Další možnosti nezvolil nikdo z respondentů a 7 respondentů (12,96%) ze skupiny studentů na tuto otázku neodpovědělo. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce studentů vyznává křesťanství (44,44%) a druhou nejčastější odpovědí byl, že jsou bez vyznání (42,59%). Ze skupiny nezdravotníků, je také nejvíce respondentů, kteří označili křesťanství (53,70%) a druhou nejčastější odpovědí, je žádné náboženství (46,30%).

63

Položka číslo 16: Co Vás ve Vašem názoru na počátek lidského života nejvíce ovlivnilo?

Tabulka č.16 - Co nejvíce respondenty ovlivnilo v jejich názoru na počátek lidského života. nezdravotníci Položka č. 16 A B C D E F G H celkem

studenti

absolutní relativní absolutní relativní četnost četnost četnost četnost [%] [%] 3 5,00 0 0,00 38 4 5 6 1 3 0 60

63,33 6,67 8,33 10,00 1,67 5,00 0,00 100,00

35 8 2 14 2 2 0 63

55,56 12,70 3,17 22,22 3,17 3,17 0,00 100,00

* Procentuální vyhodnocení se vztahuje k počtu odpovědí, nikoliv k počtu respondentů. Jako 100% je tedy pro skupinu nezdravotníků 60 odpovědí a pro skupinu studentů je to 63 odpovědí. Legenda ke grafu: A) náboženství, které vyznáváte B) vlastní přesvědčení C) náboženství a vlastní přesvědčení D) názory mého okolí (rodina, přátelé, tradice) E) studium,vědecké poznatky F) osobní zkušenost, prosím uveďte G) nevím H) jiné

64

Graf č.16 -- Co nejvíce respondenty ovlivnilo v jejich názoru na počátek lidského života. Položka číslo 16

80,00 60,00 [%] 40,00 20,00 0,00 A

B

C

D

E

nezdravotníci

F

G

H

studenti

Odpověď náboženství, které vyznáváte (A), zvolili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,56%) . Ze skupiny studentů tuto odpověď nezvolil nikdo(0,00%). Možnost vlastní přesvědčení (B), označilo 38 nezdravotníků (63,33%) a 35 studentů (55,56%). Odpověď náboženství a vlastní přesvědčení (C), zvolili 4 respondenti ze skupiny nezdravotníků (6,67%) a 8 respondentů ze skupiny studentů (12,70%). Možnost názory mého okolí (D) označilo 5 respondentů ze skupiny nezdravotníků (8,33%) a 2 respondenti ze skupiny studentů (3,17%). Odpověď studium, vědecké poznatky (E), zvolilo 6 respondentů ze skupiny nezdravotníků (10,00%) a 14 respondentů ze skupiny studenti (22,22%). Možnost osobní zkušenost, využila ze skupiny studentů 1 respondentka, která uvedla vlastní těhotenství a porod (1,67%). Ze skupiny nezdravotníků tuto možnost zvolili 2 respondenti (3,17%) bez bližšího udání. Položku nevím (G), označili 3 respondenti ze skupiny nezdravotníků (5,00%) a 2 respondenti ze skupiny studentů (3,17%). Možnost jiné (H), nezvolil nikdo z dotazovaných. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď B, tedy nejvíce respondenty ovlivnilo vlastní přesvědčení.

65

Položka číslo 17: Zastáváte nějaký alternativní životní postoj, který ovlivňuje Váš pohled na počátek lidského života ? (vegetariánství, veganství, jóga, naturismus, naturalismus…) Tabulka č.17 - alternativní životní postoj respondentů nezdravotníci

studenti

položka č. absolutní relativní absolutní 17 četnost četnost [%] četnost A

53

98,15

53

relativní četnost [%] 98,15

B celkem

1 54

1,85 100,00

1 54

1,85 100,00

Legenda k tabulce: A) ne B)ano, prosím uveďte blíže

Graf č.17 - alternativní životní postoj respondentů položka číslo 17

100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 [%] 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

nezdravotníci studenti

A

B

Možnost ne (A), zvolilo 53 respondentů z obou dotazovaných skupin. Nezdravotníci 53 (98,15%) a studenti taktéž 53 respondentů (98,15%). Odpověď ano (B), označil 1 respondent ze skupiny nezdravotníků (1,85%), s upřesněním, že je evolucionista a 1 respondent ze skupiny studentů (1,85%), s upřesněním, že se řadí mezi naturalisty. Z uvedeného vyplývá, že nejvíce respondentů označilo odpověď A, tedy ne.

66

6. Diskuse Počátek lidského života je velmi diskutovanou otázkou, která se opakovaně řeší. Nyní se tato problematika opět aktuálně otevírá, ať už v souvislosti se zrušením legalizace potratů, nebo například s využitím embryí pro výzkum. Důvodů, proč řešit tuto otázku, je velmi mnoho, a i přesto, že si to většinou neuvědomujeme, dotýká se bezprostředně každého z nás. Při distribuci dotazníků, jsme se často setkala s údivem nad tímto tématem a poznámkou, že o počátku života snad ještě nikdy takto důkladně nepřemýšleli. S tímto ohlasem jsem se setkala především z řad nezdravotníků, a proto si myslím, že úspěchem bylo už to, že si mnozí uvědomili, že odpovědět na tuto otázku nemusí být až tak jednoduché a jednoznačné. Doufám, že se pomocí dotazníků podařilo podnítit alespoň u některých zájem o toto téma. Výše zmíněný přístup nezdravotníků k této problematice jsme předpokládala, a proto jsem se je rozhodla zařadit jako srovnávací skupinu ke studentům, kteří se ve větší, či menší míře, již setkali s touto problematikou. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 108 respondentů, v počtu 54 respondentů ze skupiny nezdravotníci, z toho 20 mužů (37,04%)

a 34 žen (62,96%), dále 54

respondentů ze skupiny studenti nelékařský zdravotnických oborů, z toho 1 muž (1,85%) a 53 žen (98,15%). Z důvodu nepoměru mezi mužským a ženským pohlavím respondentů jsem již dále v analýze nerozlišovala odpovědi dle příslušnosti k pohlaví. Ze skupiny studentů nelékařských zdravotnických povolání měl nejpočetněji zastoupení obor všeobecná sestra s 39 studenty (72,22%), dále 10 studentů oboru porodní asistentka (18,52%) a 5 studentů oboru fyzioterapie (9,26%). V analýze jsem rovněž nerozlišovala odpovědi dle studijního oboru, ale brala všechny studenty zdravotnických oborů jako jednu skupinu, kterou jsme srovnávala s laickou veřejností. Položky pohlaví a zdravotnické zaměření byly položeny pro bližší zjištění složení dotazovaných skupin. Průměrný věk respondentů byl u studentů 22 let a u nezdravotníků 42, záměrem bylo získat generační rozdíl mezi dotazovanými skupinami. Očekávala jsme proto rozdílné postoje v obou skupinách. Ovšem v celkovém hodnocení jsem zjistila, že poměr odpovědí v obou skupinách se většinou mnoho nelišil.

67

V hypotéze číslo 2 jsem předpokládala, že většina dotazované laické veřejnosti nebude považovat za nutné řešit otázku kdy začíná lidský život, ale naopak většina studentů bude tuto otázku považovat za důležitou. Z dotazníkové šetření jsme zjistila, že 23 respondentů (51,85%) ze skupiny nezdravotníků a 36 (66,67%) ze skupiny studentů nelékařský zdravotnických povolání se domnívá, že je nutné tuto otázku řešit. Odpověď ne, označilo 14 (25,93%) ze skupiny nezdravotníků a 10 (18,52%) ze skupiny studentů. Možnost c, nebo-li nevím zvolilo 12 (22,22%) nezdravotníků a 8 (14,81%) studentů. Tudíž většina studentů i nezdravotníků se domnívá, že je nutné tuto otázku řešit. O něco větší zastoupení sice měli studenti, ale i tak se moje hypotéza nepotvrdila. Další hypotézou (číslo 1) bylo, že většina dotazovaných bude považovat za počátek lidského života oplodnění (položka č.5). Tento předpoklad se potvrdil, protože ve skupině nezdravotníků se 30 dotazovaných (55,56%) domnívá, že lidský život začíná oplozením a ve skupině studentů tuto možnost dokonce zvolilo 39 respondentů (72,22%). Přičemž zastoupení ve skupině studentů bylo opět vyšší než u nezdravotníků. Tedy počátek lidského života je pro většinu respondentů moment oplození. Tudíž se hypotéza, že většina dotazovaných bude přičítat počátek lidského života k oplodnění, potvrdila. Další položka (číslo 6) měla za cíl zjistit postoj respondentů k vzniku individuální lidské osoby, která je hodna ochrany. Ze skupiny nezdravotníků se 14 dotazovaných (25,93%) domnívá, že individuální lidská bytost hodna ochrany vzniká v okamžiku oplození a ve skupině studentů tuto možnost zvolilo 20 respondentů (37,04%), přičemž byl opět vyšší počet studentů v této odpovědi. Tato odpověď měla největší zastoupení, ale ne většinové. Zbylé dopovědi byly rozložené mezi další možnosti. A to tak, že nidaci označilo 5 respondentů (9,26%) ze skupiny nezdravotníků a ve skupině studentů to bylo 6 dotazovaných (11,11%). Vznik mozku a počátek mozkové činnosti je moment, se kterým se ztotožňuje 8 nezdravotníků (14,81%) a 6 studentů (11,11%). Možnost počátek srdeční činnosti ve skupině nezdravotníků, zvolilo 5 respondentů (9,26%) a mezi studenty se k této možnosti přiklonili 4 dotazovaní (7,41%). Životaschopnost plodu zvolilo 10 respondentů (18,85%) ze skupiny nezdravotníků a 9 respondentů skupiny studentů (16,67%). Ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost vnímání plodu (F), 5 respondentů (9,26%) a ve skupině studentu se tato odpověď vyskytla ve 4 případech (7,41%).

68

7 respondentů (12,96%) ze skupiny nezdravotníků zvolili možnost narození (G). Ve skupině studentů se k této možnosti přiklonilo 5 dotazovaných (9,26%). Při porovnání položky 5 a 6 můžeme zjistit, že většina respondentů považuje za počátek lidského života početí, ale vznik individuální lidské osoby je pro mnohé odlišným pojmem. To dokazuje poměrně vysoký rozdíl počtu různých odpovědí na otázky, kdy podle respondentů začíná lidský život a odkdy je lidský plod individuální lidskou bytostí, která je hodna ochrany. Pro 30 nezdravotníků (55,56%) lidský život začíná oplozením, ale lidská bytost hodna ochrany vzniká v okamžiku oplození už pouze pro 14 (25,93%) z nich . Tudíž 16 respondentů (29,63%) se domnívá, že lidský život počíná oplozením, ovšem lidská bytost vzniká v jiný okamžik. Ve skupině studentů je tento rozdíl dokonce větší. 39 (72,22%) z nich se domnívá, že počátek lidského života je oplození a 20 studentů (37,14%) si myslí, že oplození je také okamžikem vzniku lidské osoby. U studentů je rozdíl 19 respondentů (35,19%), kteří se domnívají, že lidský život a počíná oplozením, ale lidská bytost vzniká v jiný okamžik Položka číslo 7 se zabývá otázkou, odkdy má lidský jedinec právo na život. Možnost oplození zvolilo 20 nezdravotníků (50,00%) a 38 respondentů ze skupiny studentů (70,37%). Studenti v této odpovědi mají opět větší zastoupení. Žádná jiná odpověď neměla tak významné zastoupení, jako právě oplození. Hypotéza menšina dotazovaných respondentů z obou skupin se bude domnívat, že lidský jedinec bude mít právo na život od narození, se tudíž potvrdila. V další hypotéze (č.4) jsem předpokládala, že většina dotazovaných respondentů ze skupiny studentů nepovažuje personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. Naopak většina respondentů ze skupiny nezdravotníků považuje personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. To, že je pro respondenty personální bytí člověka totožné se vznikem lidského života, tedy početím (položka č. 9), odpovědělo ano 20 respondentů ze skupiny nezdravotníků (37,04%) a 23 ze skupiny studentů (42,59%). Možnost ne, označilo 17 nezdravotníků (31,48%) a 21 studentů (38,89%). Odpověď nevím, zvolilo 17 respondentů skupiny nezdravotníků (31,48%) a 10 respondentů skupiny studentů (18,52%). Tato hypotéza se nepotvrdila, protože ani jedna z odpovědí nedosáhla většinového zastoupení. Odpovědi ano a ne dosáhli téměř vyrovnaného počtu respondentů.

69

Předpokládala jsem (hypotéza č. 5), že většina dotazovaných z obou skupin respondentů bude zastávat názor, že matka má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti rozhodovat. Tato hypotéza se potvrdila, protože odpověď ano má na to právo zvolilo 35 respondentů ze skupiny nezdravotníků (64,81%) a 40 ze skupiny studentů (74,07%). Tuto hypotézu potvrdila i položka číslo 13. Která zjišťovala jaké právo na život má plod. Nejčastější odpovědí bylo, že lidský plod má právo na život, ale právo matky rozhodovat o plodu je silnější a označilo ji 39 nezdravotníků (72,22%) a 37 studentů (68,52%). V poslední hypotéze (č.6) jsme předpokládala, že nejsilnějším faktorem, který bude respondenty ovlivňovat při jejich rozhodování o počátku lidského života bude vlastní přesvědčení. Nejvíce respondentů skutečně označilo možnost vlastní přesvědčení, a to 38 nezdravotníků (63,33%) a 35 studentů (55,56%). Tudíž se tato hypotéza potvrdila. Tuto položku jsem hodnotila dle počtu odpovědí, protože někteří respondenti označili více odpovědí. Zajímavé zjištění poskytla položka číslo 15, která zjišťovala náboženské vyznání respondentů. Žádné náboženství nevyznává 25 respondentů ze skupiny nezdravotníků (46,30%) a 23 respondentů ze skupiny studentů (42,59%). Křesťanství vyznává (položka 15) 29 nezdravotníků (53,70%) a 24 respondentů ze skupiny studentů (44,44%). Tento fakt je zajímavý v konfrontaci například s položkou číslo 11. Zde zvolilo 35 respondentů ze skupiny nezdravotníků (64,81%) a 40 ze skupiny studentů (74,07%), že žena má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti plně rozhodovat, přičemž dle křesťanského pojetí počátku lidského života toto právo matka nemá. Pokud tedy porovnáme počty respondentů křesťanského vyznání a všechny respondenty bez křesťanského vyznání zjistíme, že 10 respondentů, kteří se hlásí ke křesťanství (34,49%) z každé dotazované skupiny museli odpovědět v rozporu se svým vyznáním.

70

7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků Zjištěné nedostatky spatřuji ve vnitřní inkonsistenci odpovědí některých respondentů, protože především laická veřejnost o daném tématu málo přemýšlí. Proto se domnívám, že diskusí o počátku lidského života, lidské bytosti a právech matky a nenarozeného dítěte by mělo být vedeno mnohem více. Pro studenty by bylo vhodné tuto problematiku, ale i jiná etická témata více zařadit do výuky. Zde by studentům byly nabídnuty možné různé pohledy na toto téma a poté co by se seznámili se všemi fakty, mohli by si vytvořit případně korigovat vlastní názor. Součástí výuky by také mělo být, že každý ze studentů má možnost vyjádřit svůj postoj a prodiskutovat ho s ostatními. Během studia jsme tuto možnost měli při výuce lékařské a ošetřovatelské etiky. Ovšem časový rozměr byl, dle mého názoru, pro plné pochopení daných témat příliš krátký a vzhledem k vysokému počtu studentů ve skupině, nebyla ani možná příliš rozsáhlá diskuse. Proto by bylo vhodné rozšířit v tomto směru výuku a zajistit komornější atmosféru diskusí. Laická veřejnost je bohužel odkázaná převážně na informace sdělovacích prostředků a samostudium. Informace nabízené prostřednictvím internetu, knih nebo například diskusních pořadů v televizi, mohou být často zkreslené nebo jednostranně podané. Proto dobře informovaní zdravotníci by měli být věrohodným zdrojem informací pro širší veřejnost. Měli by podněcovat diskuze a umět v nich správně argumentovat, tak aby nabídli odlišné pohledy podložené fakty a argumenty a umožnili tak přiblížit etická témata nezdravotníkům.

71

8 Závěr Tématem bakalářské práce bylo přispět k vyjasnění otázky „Kdy začíná lidský život?“. Jejím cílem bylo zjistit, jaký je postoj studentů nelékařský zdravotnických oborů a laické veřejnosti na počátek nového lidského života a počátku lidské osoby, jaká jsou práva matky a nenarozeného dítěte a jaký je obecný přístup dotazovaných k této problematice. V teoretické části jsem shromáždila přehled nezbytných informací o prenatálním vývoji lidského jedince a uvedla základní možnosti různých postojů k počátku lidského života a vzniku lidské bytosti. Na základě zpracovaní a vyhodnocení anonymních dotazníků jsem došla k závěru, že lidský život a lidská bytost pro většinu respondentů bez rozdílu, jestli se jedná o nezdravotníky

nebo

studenty

nelékařských

zdravotnických

povolání,

začíná

okamžikem oplození. Práva matky, dle respondentů, převažují nad právy nenarozeného dítěte. Většina dotazovaných se domnívá, že je důležité řešit otázku počátku lidského života. Zajímavým zjištěním je, že přes vysoký počet respondentů, kteří se hlásí ke křesťanství, nebyly některé otázky zodpovězeny v souladu s vyznáním dotazovaných. Hypotéza č. 1: Většina dotazovaných bude považovat za počátek lidského života oplodnění. Tato hypotéza se potvrdila, protože většina

studentů i nezdravotníků

považuje jako počátek lidského života oplození. Hypotéza č. 2: Většina dotazované laické veřejnosti nebude považovat za nutné řešit otázku, kdy začíná lidský život, ale naopak většina studentů zdravotnických oborů bude tuto otázku považovat za důležitou. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože většina studentů i nezdravotníků považuje za nutné řešit otázku „Kdy začíná lidský život?“ Hypotéza č. 3: Menšina dotazovaných respondentů z obou skupin se bude domnívat, že lidský jedinec má právo na život od narození. Tato hypotéza se potvrdila, protože většina studentů a polovina nezdravotníků se domnívá, že lidský jedinec má právo na život od okamžiku oplození. Hypotéza č. 4: Většina dotazovaných respondentů ze skupiny studentů zdravotnických oborů nepovažuje personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. Naopak většina respondentů ze skupiny nezdravotníků

považuje

personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. Tato hypotéza se

72

nepotvrdila, protože ani jedna z odpovědí nedosáhla většinového zastoupení. Odpovědi ano a ne dosáhli téměř vyrovnaného počtu respondentů v obou skupinách. Hypotéza č. 5: Většina dotazovaných z obou skupin respondentů bude zastávat názor, že matka má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti rozhodovat. Tato hypotéza se potvrdila, protože odpověď ano, má na to právo, zvolila většina respondentů z obou skupiny Hypotéza č. 6: Nejsilnějším faktorem, který bude respondenty ovlivňovat při jejich rozhodování o počátku lidského života bude jejich vlastní přesvědčení. Tato hypotéza se potvrdila, protože většina dotazovaných z obou skupin uvedla, že při vyplňování dotazníku byly nejvíce ovlivněni vlastním přesvědčením. Stanovený cíl práce byl splněn. O počátku lidské bytosti a lidského života se vede mnoho diskusí a jen velmi těžko se hledá shoda, nebo alespoň kompromis, protože neexistuje jedna jednoduchá správná odpověď. Každý z nás si ji musí najít sám a proto si myslím, že by se mělo více věnovat edukaci zdravotníků v této problematice při jejich studiu, například formou různých seminářů pro již pracující zdravotníky. Pro laickou veřejnost by bylo vhodné vést více diskusí a článků na toto téma. V těchto diskusích by zdravotníci měli hrát důležitou roli jako poskytovatelé faktů a možných pohledů na danou problematiku tak, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní názor.

73

9 Seznam použité literatury a pramenů IVANOVOVÁ, K.;

JUŘÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se

zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. s 98, ISBN 8024409925 MOORE, Keith L.; PERSAUD, T.V.N. Zrození člověka : embryologie s klinickým zaměřením. Praha, ISV nakladatelství 2002, s. 37-100, ISBN 8085866943 MALÍNSKÝ, J.; LICHNOVSKÝ, V. Přehled embryologie člověka v obrazech. Olomouc, Univerzita Palackého 2006, s.42-76, ISBN 8024402432 VACEK, Z. Embryologie. Praha, Grada 2006, s. 81-84, ISBN 8024712679 VOKURKA, M.; HUGO, J. Velký lékařský slovník. Praha, Maxdorf – Jessenius 2006, s. 151, ISBN 8073450585 MACKŮ, F.; ČECH, E. Porodnictví. Praha, INFORMATORIUM 2002, s. 68-72, ISBN 8086073920 KLIKA, E. a kol. Embryologie. Praha, Avicenum 1986, s. 35-85 ONDOK, J., P. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha, Triton 2005, s 26-30, ISBN 8072544861 BOUČEK, J. Lékařská psychologie. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. s. 15, ISBN 8024415011 VYMĚTAL, J. Lékařská psychologie. Praha, Portál 2003, s. 27-32, ISBN 807178740 MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada 2005, s 137 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha, Galén 2002, s.115-117, ISBN 8072621327 VESELSKÁ, R.; KUŘE, J. Transplantační medicína současnost a perspektivy, Sborník k interdisciplinární konferenci. Brno, Masarykova univerzita v Brně 2001, s. 41, ISBN 8021027142 THOMASMA, D.C.; KUSHNEROVÁ, T. Od narození do smrti : etické problémy v lékařství. Praha, Mladá fronta 2000, s. 75, ISBN 8020408835 http://www.prolife.cz/hpzcr/ 20.12. 2007 http://prolife.cz/vyvoj/?id=13 22.20. 2007 http://www.uzis.cz/news.php?mnu_id=1100&archiv=1 25.3. 2008 http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 11.1. 2008 http://juristic.zcu.cz/zakony/rodina/umoprd.txt 20.3. 2008

74

10 Anotace Příjmení a jméno autora:

Kudláčová Simona

Instituce:

Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta

Název práce:

Kdy začíná lidský život? When does the human life begin?

Vedoucí práce:

Mgr. Josef Kuře, Dr. phil.

Počet stran:

77

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2008

Klíčová slova:

lidský život

human life

lidská bytost

human being

právo na život

right to life

Bakalářská práce zjišťuje postoj studentů nelékařských zdravotnických povolání a laické veřejnosti k počátku lidského života. Jejím obsahem je teoretická část, zabývající se vývojem plodu před narozením a počátkem lidského života a lidské bytosti. Analýza a interpretace získaných dat poskytuje informace o postoji studentů nelékařských zdravotnických povoláních a laické veřejnosti k počátku lidského života, lidské bytosti a právech matky a nenarozeného dítěte.

The bachelor’s thesis studies different attitudes towards the beginning of human life. The research was carried out among the students of non-medical studies and the general public. The work consists of the theoretical part which deals with the foetus development before the birth and with the beginning of human life and human being. The analysis and the interpretation of the gained data provide information referring to the attitudes towards the beginning of human life, human being, and the right of mother and her unborn child, according to the answers and convictions of the nonmedical students and the general public.

75

11 Seznam příloh Příloha č. 1 – Prenatální vývoj v obraze Příloha č. 2 – Anonymní dotazník Příloha č. 3 – Slovník použitých odborných výrazů Příloha č. 4 – Seznam použitých zkratek

76

Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Žádám, aby byla citována podle platných norem.

V Mohelně dne 25. dubna 2008

.................................................. Simona Kudláčová

77