„Když nás obelhali jednou, mohou nás obelhat i podruhé.“
„Talentovaný člověk ví, že má co rozdávat, a rád se o svoje nadání podělí s ostatními.“
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový
Anotace Tematický celek zaměřený na období 2. poloviny 20. století, konkrétně na světovou literaturu, je zpracován do prezentace, která je určena pro jednu vyučovací hodinu k výkladu dané problematiky. Prezentace seznámí žáky s jedním nejvýraznějších autorů daného období. Prezentaci je vhodné doplnit kontrolními otázkami. Autor
Mgr. Petra Hrnčířová
Období tvorby
Leden 2013
Obory
Střední vzdělání s MZ, nástavbové studium – 2. ročník
Tematická oblast
Literární výchova – Literatura 2. pol. 20. st.
Klíčové pojmy
Alexandr Solženicyn– životopis, dílo
Druh učebního materiálu
Výklad
Cílová skupina
Žák
Věková skupina
15 - 20 let
prozaik
Nar.: 1918, Kisvodosk. Rusko Úmrtí: 2008, Moskva, Rusko Alexandr Solženicyn byl světově proslulý ruský
spisovatel, muž, který se stal svědomím Ruska. Jeho díla patří mezi politickou literaturu, jsou dokumentem o represáliích, koncentračních táborech a vězeních všech sovětských dob.
Alexandr Solženicyn prožil dětství a mládí v Rostově
na Donu. Absolvoval Fyzikálně-matematickou fakultu Rostovské univerzity. Dálkově studoval Institut dějin filozofie a literatury v Moskvě. Od roku 1941 bojoval na frontách II. světové války, stal se velitelem dělostřelecké baterie. V únoru roku 1953 byl vězněn zprvu v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. V roce 1953 onemocněl Alexandr Solženicyn rakovinou. Léčil se na onkologické klinice v Taškentu.
Od roku 1956, kdy byl propuštěn, žil ve vyhnanství ve
Střední Asii. Tehdy začala jeho spisovatelská dráha. Rok po propuštění byl rehabilitován, do roku 1962 byl učitelem matematiky a fyziky. Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch.
V roce 1970 byla Solženicynovi udělena Nobelova
cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti Solženicynovi sílila a vyústila v únoru 1974 v jeho deportaci ze země. Žil s rodinou v Německu a ve Švýcarsku, v roce 1974 se odstěhoval do USA. V roce 1994 se vrátil z emigrace zpět do Ruska. Uvítání však nebylo tak velkolepé, jak by čekal.
Po návratu do Ruska poměrně rychle upadl Alexandr
Solženicyn v zapomnění. To občas přerušila mediální zpráva o nějakém jeho kontroverzním výroku. Sám spisovatel o velkou publicitu nestál. Jeho životní téma příliš Rusy nezajímalo. V roce 2007 ho navštívil tehdejší ruský prezident Vladimír Putin, s nímž našel Solženicyn v mnoha směrech společnou řeč. Oba se shodli na tom, že Rusko stojí morálně nad Západem a že musí být znovu mocným impériem.
Jeden den Ivana Děnisoviče – 1962 – literární debut, etuda ze života vězně v jednom ze sovětských táborů nucených prací. Ivan Děnisovič má v lágru strávit celkem více než tři a půl tisíce dní. Případ na stanici Krečetovka – 1963 – obžaloba těch, kdo ve své poslušnosti horlivě a slepě plní nelidské příkazy proti svým spoluobčanům Matrionina chalupa – 1963 – sugestivní obraz zbídačené ruské vesnice a tragický úděl prosté venkovské ženy
Rakovina – 1955-67 – příběh bývalého frontového vojáka, který přijíždí do onkologického ústavu zemřít a nakonec se uzdraví. Inspirací byl jeho vlastní boj s rakovinou, který v roce 1953 málem prohrál. Čerpal ze skutečných postav a událostí. V kruhu prvním – 1955-67 – zkušenost s vyhnanstvím a pobytem v táborech nucených prací Srpen čtrnáctého - 1971 Souostroví Gulag – 1973-75 – autor shromáždil existující doklady o utrpení vězňů, prozkoumal autentická svědectví více než 220 lidí, vydal i vlastní svědectví o prožitém utrpení a vytvořil tak ojedinělý lidský dokument o tragické zkušenosti ruského lidu 20. století
Rudé kolo – mnohosvazková epopej sestávající z knih.Toto dílo je realizací grandiózního záměru osvětlit uzlové body ruských dějin jako zdroje vedoucí k záhubě země: Srpen čtrnáctého – 1971-83 Říjen šestnáctého – 1984 Březen sedmnáctého – 1986 Jak bychom měli uspořádat Rusko – 1990 Rusko v troskách – 1999 Lenin v Curychu - 2000
http://www.spisovatele.cz/alexandr-solzenicyn http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Sol%C5%BEenicyn http://knihy.abz.cz/prodej/jeden-den-ivana-denisovice-2 http://knihy.heureka.cz/souostrovi-gulag-alexandr-solzenicyn/galerie/ http://ld.johanesville.net/solzenicyn/citaty
SANAŘ, O., KOSTKOVÁ, M.: Obsahy a rozbory děl. Třebíč : Petra Velanová,
2006. ISBN 80-902571-7-8
SOCHROVÁ M.: Literatura v kostce. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1996. ISBN
80-85768-95-X
HÁNOVÁ, E., JEŘÁBKOVÁ, E.: Odmaturuj z literatury. Brno : DIDAKTIS,
2002. ISBN 80-86285-37-5
