Náš Liberec PROTIKORUPČNÍ PŘEDVOLEBNÍ ZPRAVODAJ PRO OBČANY MĚSTA LIBERCE
ŘÍJEN 2014
Kdo s kým, pro koho a za kolik.
Proč má naše město 2 miliardy dluhů?
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů • www.fondnno.cz • www.eeagrants.cz
Chráníme Rozhovor s ředitelkou KPKP veřejné peníze Mgr. Danielou Fialovou Krajské protikorupční pracoviště, o. p. s., bylo založeno v roce 2013. Navazujeme na předchozí aktivity sdružení Čmelák v této oblasti. Je jedinou takto zaměřenou organizací v Libereckém kraji.
Čím se zabýváme?
•• analyzujeme vybrané veřejné zakázky a poukazujeme na možné manipulace •• sledujeme vybrané kauzy a snažíme se vyčíslit škodu, která vznikla na veřejných rozpočtech •• porovnáváme sliby a činy politiků, •• pomáháme lidem, kteří se setkali s korupčním chováním •• přinášíme návrhy na konkrétní protikorupční opatření •• spolupracujeme s organizacemi, které se zabývají bojem s korupcí •• informujeme veřejnost
…pro lidi, pro přírodu 20 LET NEVYŠLAPANOU CESTOU Čmelák je ekologická nezisková organizace, která se již 20 let zabývá zejména praktickou ochranou přírody a ekologickou výchovou. Posledních 8 let se věnovala také protikorupčním aktivitám. V roce 2013 bylo rozhodnuto o vytvoření obecně prospěšné společnosti Krajské protikorupční pracoviště, která by měla postupně tyto aktivity převzít.
Vydání zpravodaje podpořila Nadace Karla Janečka ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla
Podpořeno Ministerstvem vnitra ČR v rámci dotačního programu Prevence korupčního jednání.
2
Tento zpravodaj vychází už potřetí, vždy před volbami. Proč? Hlavním důvodem je naše snaha dát voličům před jejich rozhodováním v komunálních volbách relevantní informace, které by se k nim jinak nedostaly. Politici se neradi chlubí tím, co se nepovedlo a některým nedělá žádný problém slíbit cokoliv, byť by to bylo v rozporu s jejich dosavadním jednáním. A jak to souvisí s korupcí? To je druhý důvod, proč tento zpravodaj vydáváme. Jednak v něm ukazujeme na některých příkladech, že korupce v Liberci není ani zdaleka minulostí, ale také se snažíme zmapovat, co kteří politici na tomto poli konkrétního udělali. Myslím, že docela zajímavé je srovnání například toho, jak byly naplněny sliby radniční koalice v oblasti protikorupčních opatření. Samotné nás to překvapilo, výsledek je po čtyřech letech slov dost tristní. V hlasováních zastupitelů máte vybraná jen některá, přitom u většiny z nich hlasují všechny strany stejně… Ale o to přece jde. Chceme voličům ukázat, jak se zastupitelé rozhodují právě v kontroverzních věcech, kde dochází ke střetu různých zájmů. Voliči si tak mohou zkontrolovat, zda jejich zastupitelé skutečně hlasují tak, jak to od nich očekávají. Z čeho vycházíte při výběru témat? Snažíme se v něm vždy shrnout to nejdůležitější, co se uplynulé čtyři roky stalo, máme prostor ale opravdu jen na menší část všech témat a kauz.
Protikorupčním aktivitám se věnujeme již více jak osm let, takže myslím, že máme docela dobrý přehled. Proč jste se rozhodla pro tuto práci? Na důsledky korupce narážím dnes a denně v každodenním životě, dnes vidím i to, co mi před časem vůbec nedocházelo. Pokud nemalá část veřejných peněz končí na soukromých kontech nebo v nesmyslných projektech, pak logicky chybí peníze někde jinde. Proto je, myslím, důležité se tomuto tématu věnovat. Pokušení pro politiky bude vždy příliš velké a někdo jim musí koukat pod pokličku… To je moje motivace. Jakým dalším aktivitám se věnujete? Kromě sledování vybraných kauz a poukazování na souvislosti, které vždy nejsou na první pohled vidět, se snažíme pomáhat a radit lidem, kteří se s korupcí setkají nebo čelí jejím důsledkům. Spolupracujeme jak s policií, tak s médii. Snažíme se také podporovat větší zapojení obyvatel do rozhodování města a připravujeme nový nástroj pro relativně objektivní a nezávislé hodnocení činnosti politiků, protože tady nic takového neexistuje. Váš osobní cíl? Chci, aby společnost věnovala problému korupce odpovídající pozornost i podporu. To, čeho je dost, jsou sliby politiků, to čeho se nedostává, jsou konkrétní činy a také finanční podpora těmto aktivitám. To je ale kapitola sama pro sebe, na které je ovšem dobře vidět, že o skutečný boj s korupcí většina politiků vlastně vůbec nestojí, protože by si pletli bič sami na sebe. Ale jsem optimista, myslím, že se situace pomalu, ale přesto zlepšuje.
Otázky pro Davida Ondráčku ředitele Transparency International ČR O korupci se většinou mluví jen na vládní, centrální úrovni. Jak vidíte problém korupce a klientelistických sítí v regionech? Decentralizace nepřinesla snížení korupce, mnohde spíše naopak a v řadě krajů zakázky, EU fondy, dotace vytvořily klientelismus par excellence. Otevřenost rozhodování v regionech je tak i po řadě skandálů a vyšetřování velkým úkolem. I když Liberec udělal řadu
pozitivních kroků, je to dlouhý proces, aby veřejnost věřila, že věci fungují jinak než dříve. A komunální volby jsou možnost posoudit fungování současného vedení města a vnést novou energii do zaběhaných stereotypů. Jak vnímáte práci naší organizace? KPKP se dívá politikům a úředníkům pod prsty vytrvale, nekompromisně a s detailní znalostí věci. Náročná práce, která nikomu moc přátel neudělá. Máte můj obdiv a jsem rád, že má Transparency v regionu takového partnera.
Samo se nic nezmění říká zakladatel KPKP Jan Korytář: Proč převzalo protikorupční aktivity, které dělal uplynulých osm let Čmelák, nově KPKP? Chtěli jsme tuto činnost více profesionalizovat a také oddělit od hlavních aktivit Čmeláka, kterými jsou ochrana přírody a ekologická výchova. Myslím, že je to krok dobrým směrem.
která má často jen ukolébat voliče a udržet v chodu dosavadní systém…
Co si od toho slibujete? Tak zejména větší profesionalizaci a že se KPKP stane respektovanou organizací, která bude mít dost kapacit na analýzy veřejných zakázek, odhalovaní vybraných kauz či pomoc lidem, kteří mají podezření, nebo se s korupcí přímo setkají. Samozřejmostí je pak spolupráce s protikorupční policií a státním zastupitelstvím.
Je vám vytýkáno, že byste jako politik neměl nic takového zakládat a být s tím spojen. Ano, ty výtky znám, říkají je zejména jiní politici. Často ti, kteří nikdy nekritizovali jedinou zakázku, problém korupce bagatelizují, ale sami mají máslo na hlavě. Jejich logika je jednoduchá. Pokud se chcete vážně zabývat bojem s korupcí, dělejte si to pěkně v neziskovkách a nemíchejte se nám do politiky. Já to vidím jinak.
Bez peněz to asi nepůjde… Díky zkušenostem a kreditu, který lidé spojení s KPKP mají, se nám nějaké prostředky daří získávat, ale je to stále jen zlomek toho, co uteče z veřejných peněz na jediné zmanipulované veřejné zakázce. Proč je peněz málo? Protože o skutečný boj s korupcí, tedy i odkrývání konkrétních kauz a odhalování zmanipulovaných zakázek, většina politiků nestojí. To je totiž něco jiného než tzv. hra na transparentnost,
Jak to tedy chcete financovat? Spoléháme na evropské fondy, granty a pak také na to, že se nám podaří získávat i pravidelné měsíční dary od konkrétních lidí, kteří si uvědomí, že podpora KPKP třeba 100 či 300 měsíčně jim může ve výsledku ušetřit i jejich vlastní peníze. Věřím, že to lidem dokážeme vysvětlit.
Není KPKP jen nástrojem na využívání veřejných peněz? Z jiných než veřejných peněz není možné účinný boj s korupcí financovat. Všichni, kdo v KPKP pracují, by si mohli najít i zajímavější a lépe placenou práci, ale já jsem rád, že v tom, co děláme, vidí smysl. Peníze do protikorupčních aktivit jsou dobrá investice, která se společnosti dlouhodobě vyplatí.
Pojďme si to spočítat
Boj proti korupci může přinést kvalitnější život Napadlo Vás někdy, jaký je korupce ve skutečnosti problém? Že se nejedná jen o mravní selhání politiků či úředníků, ani nejde o jejich tučná konta v zámoří, drahá auta nebo nevkusné a výstřední haciendy za městem? Korupce a klientelismus jsou především finanční smyčkou, která se utahuje kolem krku drtivé většiny občanů. Chceme Vám ukázat, že korupce a klientelismus se bezprostředně týkají každého z nás. Někdy stačí mít cenu za kilometr autobusu jen o pár korun větší, nebo cenu za litr vody jen o několik haléřů dražší, případně to samé udělat s teplem. Vzhledem k tomu, že tyto služby využívají doslova miliony občanů, jedná se ročně o obrovské částky. Příklad: Ročně domácnosti v celé ČR spotřebují cca 300 miliard litrů vody. Změna ceny za litr vody o „pouhý haléř“ je „ pouhých 10 Kč“ za kubík. Ročně jde ale
o neuvěřitelné 3 miliardy korun v celé ČR. Už možná chápete, proč bylo v ČR tolik vodáren zprivatizovaných…
Liberecká NEJ Nejdražší jízdné (s Brnem) v celé ČR Měsíční jízdenka v Liberci: 580 Kč (Praha: 550 Kč), roční: 5 520 Kč (Praha: 4 750 Kč) Vodné a stočné v roce 2013 Roční platba pro čtyřčlennou rodinu při průměrné spotřebě dle ČSÚ: Trutnov
8 325 Kč
Náchod
9 277 Kč
Karlovy Vary
9 480 Kč
Ostrava
9 644 Kč
Praha
9 910 Kč
Liberec
12 080 Kč
Psali jsme v roce 2010 Jáma na Perštýně
Z díry na Perštýně je nechtěná atrakce centra Liberce. Z některých vyjádření vedení města by mohl vzniknout dojem, že se jednalo o nepodařený podnikatelský záměr, ze kterého nikdo nemá radost. Jak se nám podařilo zjistit, i na obyčejné díře do země lze vydělat velké peníze a někomu jeho záměr vyšel. Anonymní firma registrovaná na Kypru vydělala na zohyzdění Liberce přes 200 milionů korun. A to i díky tomu, že liberecké zastupitelstvo odhlasovalo v tomto místě mimořádnou změnu územního plánu.
Hloupé město a překupník
Město prodělalo na prodeji 37 hektarů svých pozemků v Růžodole firmě Investorsko inženýrská, a. s., která na nich měla původně vybudovat průmyslovou zónu Sever (okolo obchodního centra Globus). Investorsko inženýrská (dceřiná firma společnosti Syner) koupila pozemky od města za pouhých 150 Kč/m2. Obchodnímu centru Globus je ale po zasíťování (cca 300 Kč/m2) prodávala za téměř 1 400 korun. Město nechalo firmu ze stáje Syneru vydělat zhruba 350 milionů korun.
Jak Čmelák ušetřil městu milion ročně
Po celé roky vyhrávala výběrová řízení na tisk Zpravodaje liberecké radnice tiskárna Geoprint, která patří zakládajícímu členu liberecké ODS Jiřímu Bílkovi. Rozdíl se pohyboval vždy kolem jednoho milionu korun, o který byla každoročně městská pokladna chudší. Udělali jsme průzkum trhu i zadávacích podmínek a ukázali, jak bylo výběrové řízení šité na míru právě firmě Geoprint. Cena poté klesla.
Centrum vzdělanosti – 125 milionů pro staré známé
Centrum vzdělanosti Libereckého kraje byl megalomanský projekt, který měl sloučit celkem pět středních škol do jedné obří budovy na Masarykově třídě. Nakonec z projektu sešlo. Rozhodlo o tom po volbách v roce 2008 nové zastupitelstvo Libereckého kraje. Celý počin měl navíc řadu odpůrců od samého počátku. Bývalé vedení Libereckého kraje pod taktovkou ODS utratilo za projektovou dokumentaci na stavbu nyní již zamítnutého Centra vzdělanosti neuvěřitelných 125 milionů korun. Inkasovala: Investorsko inženýrská. Více na www.nasliberec.cz
3
KDE SE VZAL DLUH PŘES 2 MILIARDY? Ročně zaplatíme na úrocích cca 100 milionů Kč
Liberec je nejzadluženějším městem v celé České republice. Dluh dosahuje částky 2 miliardy korun. Každý z obyvatel města, včetně kojenců, dluží podle letošních údajů 20 tisíc korun českých. Kdo je za dluh odpovědný?
Dluh města je jedním ze zásadních problémů, kterým Liberec čelí a ještě bude desítky let čelit. Ačkoliv město v minulosti disponovalo obrovským fondem nemovitostí, které získalo od státu jako majetek po odsunutých občanech německé národnosti (a tedy majetek, na který se nevztahovaly například restituce), nedokázalo tento majetek zhodnotit a po pětadvaceti letech se dostalo do obří dluhové pasti. Pokud by se jednalo pouze o selhání jednotlivců či ojedinělé problémy, Liberec by se do současné situace nikdy nemohl dostat. Tak obrovský dluh je výsledkem dlouhodobého a systematického zneužívání veřejných prostředků, na kterém se v různé míře podílely prakticky všechny politické strany, které byli v Liberci po roce 1989 u moci a do značné míry ovládají libereckou politiku dodnes.
Co s majetkem? Prodat!
Období divoké privatizace charakterizuje prvních deset porevolučních let. V té době mluvil o korupci málokdo, společnost byla do značné míry nepřipravená na nástup všech možných hrozeb. Zejména od roku 1990 se dá sledovat dlouhá série někdy nepochopitelného až absurdního výprodeje městského majetku. Z této doby bohužel již většina dokumentů neexistuje.
Ale i současné vedení města, v rozporu se svým programovým prohlášením, v privatizacích pokračovalo, prodej letiště a TSML se neuskutečnil jen díky místnímu referendu a jeho medializaci. Referendum bylo sice neplatné, ale čísla byla jasná: více než 96% jeho účastníků hlasovalo proti jejich prodeji. Nyní se Liberec blíží do situace, kdy už mu téměř žádný privatizovatelný majetek nezbyl. Ale politici se tváří, že 20 let uplatňovaný recept prodeje obecního majeteku bude platit do nekonečna. Velká část majetku je zastavena za dluhopisy, což neumožňuje na tento majetek získávat dotace. Začarovaný kruh se uzavřel.
Nejhorších 15 let
„Zlaté“ období však přišlo až mezi lety 1999–2010, kdy propojení zdejší největší stavební společnosti Syner (a dalších firem z jejího okolí) s místními politiky dosáhlo vrcholu. V té době byl již Syner tak silný, že se primátorem města stal jeho bývalý ekonomický ředitel Jiří Kittner. Nebyl ale jediným politikem z tohoto podnikatelského prostředí, který zasedl v libereckém zastupitelstvu. Na Syner a jeho dceřiné firmy byli napojeni další zastupitelé, většinou z ODS, ale i z dalších stran. Transparency International ukazovala již před deseti lety na skutečnost, že firma
Syner získávala v těchto časech i 40 % obejmu veškerých městských stavebních zakázek. V této době město uskutečnilo nejkontroverznější veřejné akce a zakázky, které jej zadlužily na dlouhá desetiletí dopředu a ze kterých měly a dodnes mají užitek zmíněné firmy. Mezi nejznámější patří stavba liberecké Tipsport arény a pořádání MS v lyžování 2009, poněkud stranou zájmu ovšem zůstávají pro rozpočet města mnohem ztrátovější akce, jako prodej pozemků pro průmyslovou zónu Sever, nebo prodej liberecké spalovny Termizo. Jen poslední dva obchody se na současném dluhu podílejí zhruba polovinou.
Není zastupitel jako zastupitel aneb mlčeti zlato
Systém fungoval i díky poslušnosti většiny zastupitelů, ať už koaličních nebo opozičních. Místo, aby na placených místech v orgánech městských společností seděli odborníci, často jsou zde dosazováni lidé podle stranického klíče, jejich příbuzní, kterým jde jen o to přijít si bez práce k velmi slušnému živobytí. Pokud se našla výjimka, jako např. zastupitelka Eva Kočárková (SOS, nyní Starostové), o svou funkci v dozorčí radě SAJ jednoduše přišla. Tak tomu bylo i v uplynulém volebním období, kdy pokračovala dlouholetá spolupráce zejména mezi místní ODS a ČSSD. Vedle přímého zneužívání politické moci k vlastnímu obohacení (nebo k obohacení dalších) má tak vinu na růstu rekordního libereckého dluhu i obyčejná nekompetentnost politiků dosazovaných na místa, kde by měli sedět odborníci a schopní manažeři.
Výše dluhu a příjmy města z prodeje majetku Jak se oficiální dluh města vyvíjel?
Oficiální čísla prezentovaná městem dlouho neobsahovala např. arénu a dluhy dalších městských společností, a proto byla skutečná výše zadlužení občanům dlouho skryta. Celkové závazky Liberce dosáhly dvou miliard ještě před vydáním dluhopisu v roce 2010, kdy celá výše zadlužení vyplula na povrch.
DLUH
Zdroj: Ministerstvo financí; se započítáním splátek dluhopisu, Závěrečné účty SML (nepočítají s prodeji majetku obchodních společností, zejména SAJ)
příjmy 4
zadlužení
Trafikanti všech stran, spojte se! Po odvolání Změny pro Liberec z vedení města v roce 2011 a vytvoření opozičně-smluvní koalice ČSSD, Liberce občanům/ Starostové, VV/Nový směr a USZ s ODS došlo i k rozdávání dobře placených míst ve společnostech s účastí města. Jiří Kittner se stal bez výběrového řízení ekonomickým ředitelem nemocnice (základní plat 120 tisíc Kč měsíčně), Jiří Veselka jejím ředitelem a do dozorčí rady dosedli politici z ČSSD (Martin Sepp, František Hruša, Zdeněk Bursa) a hned si navýšili odměny. Předseda bral 50 tisíc korun měsíčně, členové 30 tisíc korun měsíčně. Liberecká ČSSD ovládla i Technické služby města Liberce (TSML). Zde bylo
vytvořeno nové manažerské místo pro někdejšího náměstka primátora Milana Šíra, který je dodnes předsedou ČSSD v Liberci. Působení pana Šíra se samozřejmě odrazilo i v hospodaření TSML. Jeho plat znám není, sám to opakovaně odmítal sdělit a v rozporu se zákonem o tom mlčí i TSML. Na své si přišli i příbuzní krajského bosse ČSSD Roberta Duška. Jeho bývalá tchyně bere v liberecké teplárně 35 tisíc korun měsíčně, ale zastupitelstvu města odmítá říci, jaká je náplň její práce, o výsledcích ani nemluvě. Do stejné funkce jako paní tchyně byl jmenován i zastupitel za ODS, bývalý zaměstnanec Investorsko inženýrské, Tomáš Hampl.
Změny územního plánu pro vyvolené Jako typický příklad toho, jak město nechalo vydělat vybrané firmy, lze uvést příklad průmyslové a obchodní zóny Sever. Zde prodalo dceřiné společnosti firmy Syner, společnosti Investorsko inženýrská, a. s., své pozemky za 150 Kč/m2, ta je dle vlastních slov zasíťovala zhruba za 300 Kč/m2, aby je pak prodávala jiným investorům až za 3 000 Kč/m2. Firma tak inkasovala jen z této jediné transakce
s městem cca 350 milionů zisku. Proč to samé nemohlo udělat město Liberec? Dalším příkladem jsou pozemky, které získali v souvislosti s přípravou MS v lyžování 2009 podnikatelé, bratři Klusáčkové z liberecké ODS. Město za primátora Kittnera své pozemky nejprve prodalo Sportovnímu areálu Ještěd své pozemky v Harcově za 3,30 Kč/m2, který je následně směnil s bratry Klusáčky za kiosek u lanové
dráhy, který však nikdy pro MS nevyužil. Klíčové je, že současné vedení města pod vedením primátorky Rosenbergové (ČSSD) zajistilo, že několik tisíc metrů pozemků v Harcově (ve 3. zóně CHKO Jizerské hory) bylo přeměněno na stavební parcely. Tedy 1 m2 pozemku, který město prodalo za pouhých 3,30 Kč/m2, má najednou hodnotu více než stonásobnou: 300–1 500 Kč/m2.
Nevýhodné prodeje městského majetku Klasický příklad nevýhodného prodeje města je např. prodej bloku panelových domů v Šimáčkově ulici. Město prodalo tuto nemovitost podnikateli za 26 500 000 Kč ten, zde sliboval startovací byty pro mladé rodiny. Slib ale nedodržel. Byty bez jakékoliv úpravy začal obratem
přeprodávat a během tří let utržil přes 44 milionů korun. Jeho zisk tedy činil 18 milionů korun. Otázka zní stejně: proč byty stejným způsobem neprodalo město? Město rovněž usilovalo o prodej libereckého letiště, ač se ještě před čtyřmi roky před volbami nechal současný
ekonomický náměstek Jiří Šolc (LO/Starostové) slyšet, že by si v případě prodeje letiště „musel naplivat do očí“. Letiště je jedna z posledních strategických ploch, kterou město vlastní. Prodeji liberecké spalovny, kterou město také vlastnilo, se věnuje zvláštní článek, str. 10.
Veřejné zakázky Mezi problematické zakázky patří stavba liberecké arény. Tu pro město postavila společnost Syner a město jí bude splácet ještě dlouhé roky. Využívá ji ale především Syner ke svému hokejovému byznysu. Město navíc platí Syneru za správu sportovišť 14 milionů korun ročně. Bez výběrového řízení získala téměř polovinu autobusových linek ve městě společnost BusLine. Ta ukrývá své vlastníky za anonymní akcie a má velmi dobré vztahy s politiky napříč téměř celým zdejším politickým spektrem. KSČM počínaje a ODS konče. Viz článek Černý pasažér má jméno BusLine na straně 12. 5
ČEMU DALI ZASTU PITELÉ ZELENOU?
3
Zvýšení daně z nemovitosti
Liberec měl po dlouhou dobu oproti jiným městům velmi nízkou daň z nemovitosti. Některé strany (ČSSD a VV – dnes Nový směr) před volbami slibovaly, že tuto daň nezvýší, a slibují to i nyní. Nicméně hned rok po volbách pro navýšení daně z nemovitosti hlasovaly. Zároveň ale odmítly návrhy opozice, aby se navýšení daně podmínilo protikorupčními opatřeními, jako prošetření MS v lyžování, prověření klíčových smluv a jejich případné vypovězení, zveřejňování faktur či zveřejňování odměn zastupitelům, a to včetně všech odměn rodinných příslušníků politiků a osob blízkých apod.
4 Předražená školka
Zastupitelstvo schválilo způsob financování výstavby nové, tzv. kontejnerové školky v libereckých Ruprechticích. 6
6
Prodej letiště
Před volbami v roce 2010 chtěla ODS prodat letiště. Mnozí politici, jako například náměstek Jiří Šolc ze Starostů pro Liberecký kraj, byli jasně proti. Ale po volbách a poté, co byla z vedení města odvolána Změna pro Liberec a Jiří Šolc se tak stal náměstkem pro ekonomiku, sám prodej letiště navrhoval. Zájemce o letiště představil dost nejasný plán na jeho využití. Navíc se objevila podezření, aby se nejednalo o rozšíření sousední průmyslové zóny, kde předchozí vedení města pod Jiřím Kittnerem nechalo vydělat stamiliony firmy ze skupiny kolem firmy Syner.
7
Narovnání se spořitelnou ve věci neplatné smlouvy
Zastupitelstvo Liberce na podzim roku 2013 schválilo dohodu o narovnání s Českou spořitelnou, kterou se má udělat tečka za nevýhodnou smlouvou o úrokovém zajištění dluhopisu, vydaného za vlády ODS. Tuto smlouvu uzavřel Jiří Kittner v červenci 2010 bez vědomí zastupitelstva a bez schválení v Radě města a je proto nejspíše neplatná a v rozporu se zákonem. Podle dohody o narovnání má však město
8 Zákaz hazardu
9 Hospic a odměny zastupitelů
Liberecký kraj staví zařízení pro dlouhodobě nemocné a umírající – hospic. Liberecký kraj je jeden z posledních regionů, které podobné zařízení nemá, ač ho politici slibují už deset let. Město bylo požádáno o relativně malou částku na jeho provoz – 350 tisíc korun. Zastupitelstvo města odmítlo s odůvodněním, že nemá peníze. Na zastupitelstvu opozice navrhla, aby se snížily extrémně vysoké odměny politikům v dozorčí radě liberecké teplárny (35 000 Kč měsíčně – Jana Kašparová z ČSSD, Tomáš Hampl z ODS), což by částku pokrylo. Návrh byl téměř všemi stranami odmítnut.
10
Referendum
Oproti předvolebním slibům z roku 2010 (zejména Starostové pro Liberecký kraj/Liberec občanům) se současné vedení radnice rozhodlo prodat jednu z posledních strategických ploch ve městě – liberecké letiště. Na prodej měly přijít i Technické služby města Liberce. Opozice požadovala, aby se k tomu mohli vyjádřit občané v referendu, sama radnice referendum vyhlásit nechtěla. Aktivisté s opozicí (Změna pro Liberec) tak museli sesbírat přes 8.000 podpisů a referendum se konat muselo. Přesto většina stran odmítla návrh petičního výboru, aby se referendum konalo ve stejný den jako parlamentní volby a na návrh ODS ho posunula na jiný termín.
3 Daň
4
Školka
5
TSML
6
Letiště
7
Narovnání
8
Hazard
29. 9. 2011 29. 11. 2012 29. 11. 2012 29. 11. 2012 28. 11. 2013 26. 4. 2012
9 10
Odměny
Referendum
28. 3. 2013
27. 6. 2013
František Hruša
ČSSD
Jana Kašparová Lukáš Martin Martina Rosenbergová Martin Sepp Milan Šír Roman Šotola
Liberec občanům
Současné vedení města snížilo za 4 roky počet heren zhruba o třetinu, šlo ale většinou jen o administrativní opatření, z vyhlášky se vyškrtala zejména místa, kde žádné herny fakticky nebyly. Nyní se počet heren v Liberci pohybuje okolo stovky, což je podle neziskových organizací, které se boji s hazardem věnují, alarmující. Svou roli jistě hraje i skutečnost, že někteří politici nebo vlivné firmy vlastní ve městě nemovitosti, kde je hazard provozován. Na zastupitelstvu padl návrh na úplný a plošný zákaz hazardu ve městě, ale neprošel. Přitom podle policejních zpráv je přítomnost nočních heren v jasné souvislosti s rapidním nárůstem kriminality v našem městě v posledních letech.
2
Změna ÚP
28. 4. 2011 30. 6. 2011
USZ
Představitelé vládní koalice, opět v rozporu s vlastními předvolebními sliby z roku 2010, připravili do zastupitelstva záměr prodat strategickou městskou společnost Technické služby města Liberce (TSML). Základní kapitál technických služeb je 126 milionů korun. Jejich stoprocentním vlastníkem je Liberec. Výsledky loňského hospodaření firmy se zhruba 150 zaměstnanci zatím známé nejsou. V roce 2012 hospodařila se ztrátou 6,6 milionu korun, o rok dříve byla v zisku 9,5 milionu korun. Výnosy z běžné činnosti TSML v roce 2012 překročily 141 milionů korun, meziročně tak klesly o více než 60 milionů korun. Město mělo za TSML získat zhruba 100 milionů korun.
Odvolání
Ladislav Dušek Lukáš Pohanka Věra Rosenbergová Kamil Jan Svoboda Jiří Šolc David Václavík Ladislav Dzan Jiří Rutkovský Petr Černý
VV
Bratři podnikatelé Klusáčkovi, členové ODS, koupili za zhruba 450 tisíc kiosek Mošner (bez pozemku pod ním) na Ještědu. Za vlády ODS tento kiosek směnili a z městského majetku za něj dostali stavební parcelu ve vilové čtvrti, 3 byty v Lidových sadech a desítky tisíc metrů v Harcově. Zde hned jeden z nich začal stavět. Bez stavebního povolení, ač se jedná o 3. zónu CHKO Jizerské hory. Měli totiž od Jiřího Kittnera dopředu slíbenou změnu územního plánu na stavební pozemky. Případ dnes, spolu s jinými, řeší liberecký soud. Změna územního plánu, která zhodnotila pozemky, které město předtím prodalo za pouhých 3,30 Kč/m2 byla schválena za současné koalice.
5
Prodej TSML
1
zaplatit České spořitelně stále o desítky milionů více, než jsou obvyklé úrokové sazby. Zastupitel Jaromír Baxa (ZPL) proto podal v této věci trestní oznámení.
Bohuslav Kabátek Milan Šulc Pavel Bernát Ondřej Červinka Michael Dufek
ODS
2 Změna územního plánu
Původně měla školka stát 25 milionů bez DPH a už tehdy bylo město kritizováno, že jinde se podobné stavby staví za podstatně nižší částky. Nakonec školka stála téměř 33 milionů bez DPH. Zakázku získala firma bratra náměstka Jiřího Rutkovského, která s podobným typem staveb neměla zkušenosti. Během zakázky byl podle samotného kontrolního výboru zastupitelstva porušován zákon o veřejných zakázkách. Viz článek na str. 12.
Tomáš Hampl Naděžda Jozífková
—
• • • • • • • • • • • •
—
—
— —
—
Věra Skřivánková Kateřina Absolonová Jaromír Baxa Karolína Hrbková Vladislav Chvála Zuzana Kocumová Jan Korytář Květoslava Morávková Josef Šedlbauer Andrea Dzanová Zuzana Tachovská Josef Jadrný Ondřej Petrovský
LEGENDA Kandiduje 2014
— —
— —
— —
• •
—
—
— — — —
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
— —
Petr Olyšar Jaroslav Morávek
—
—
Hana Konšelová Dana Lysáková
—
—
Jiří Kittner
KSČM
Během března a dubna 2011 vyvrcholila krize ve vedení liberecké radnice. Primátor Jan Korytář (Změna pro Liberec) odmítl podepsat zakázky na přestavbu lázní a bazénu, u nichž nezávislé posudky od dvou právních kanceláří a Transparency International ukazovaly, že jsou účelově předražené. Následně se koaliční partneři Změny pro Liberec (ČSSD, Liberec občanům/Starostové, část USZ) dohodli s Věcmi veřejnými (dnes Nový směr) a hlavně opoziční ODS na vytvoření liberecké opoziční smlouvy. Proti tomu se postavila Zuzana Kocumová, do té doby náměstkyně za USZ, která i popsala zákulisní vyjednávání s ODS. Po odvolání primátora Korytáře a Změny (bylo tajné) byla následně odvolána i Zuzana Kocumová a nahrazena Jiřím Rutkovským.
Změna pro Liberec
1Odvolání Zuzany Kocumové
• • • • • • • • • • • • • •
— — — — —
— — —
—
— —
—
—
— —
—
pro
—
proti
—
zdržel se
— nehlasoval
bez mandátu
7
Geotermální podvod na občany? Již od roku 2009 systematicky upozorňujeme na podezřelý okruh projektů, který má ze evropské dotace významně zhodnotit majetek anonymními akciemi kryté firmy Iberus. Až na několik zastupitelů byly vždy liberečtí politici k těmto varováním slepí a hluší. Jejich přezíravý a často pohrdlivý úsměv jim ale zamrzl, když letos na jaře začala protikorupční policie zatýkat.
Policie v dubnu 2014 vzala do vazby a obvinila 8 osob z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplacení a návodu k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby. Mezi nimi někdejší jednatel Geotermální energie pro občany (GEPO), již jednou pravomocně za
korupci odsouzený Jiří Zeronik, Jan Petráň ze společnosti Metrostav, která zakázku realizovala či ředitel liberecké pobočky ROP Severovýchod (která evropské dotace rozděluje) Bořek Machatý. Projekty podávané společností GEPO – Centrum geotermální energie pro občany (dotace 55 milionů Kč) a Oddychová zóna
Naše drahé Lázně dražší o 50 milionů korun Perštýn (dotace 30 milionů Kč) zhodnocují majetek firmy Iberus, která má neznámé vlastníky. Kvůli nim se může stát, že Liberec přijde o část z 540 milionů, které měly sloužit ke zkvalitnění života obyvatel města. GEPO i Iberus jsou prokazatelně provázány se známými vrcholnými politiky zdejší ODS. Je více než pravděpodobné, že v tomto případě byl projekt informačního centra o geotermální energii pouze zástěrkou, jak získat evropské dotace na zhodnocení soukromého majetku. Po pěti letech provozu tohoto centra by si totiž jeho majitelé mohli již s objektem nakládat podle libosti. V minulosti zde byl plánovaný luxusní hotel… Překvapivý krok učinil také předseda Regionální rady ROP Severovýchod, hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který se zasadil o změnu podmínek čerpání dotací na tento projekt, a to jen několik týdnů před zásahem protikorupční policie. Tato změna měla umožnit poslat společnosti GEPO mimořádnou splátku 20 milionů Kč, byla ale v rozporu s dřívějším usnesením této rady, které naopak zpřísňovalo podmínky z důvodu rizikovosti tohoto projektu. Ačkoliv jsme na problémy spojené s firmou Iberus a jejími projekty opakovaně upozorňovali, liberečtí zastupitelé (s výjimkou Změny pro Liberec, části USZ a KSČM) se k našim varováním i k faktům, které jsme předkládali, stavěli odmítavě nebo je ignorovali. Zbývá jen doufat, aby případné sankce za tento problémový projekt nemusel platit Liberec a jeho občané.
Jak to bylo s pozemky na Ještědu a ve Vesci Zatím nejlépe zdokladovaná korupční kauza v Liberci se právě odehrává u libereckého soudu. Bývalý primátor Jiří Kittner (ODS) byl sice osvobozen, jeho náměstkovi Pavlu Krenkovi (ODS) a zastupiteli Jiřímu Zeronikovi (ODS) však stále hrozí vysoké tresty za trestné činy podvodu porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Městu i společnosti Sportovní areál Ještěd (SAJ), kterou 100% vlastní město, měla vzniknout celkově škoda přes 23 milionů korun. Společnost SAJ spravuje sportoviště a další majetek na Ještědu a ve Veseckém areálu. V roce 2003, v době, kdy se již připravovalo MS v lyžování, byli jmenováni do vedení SAJ představitelé liberecké ODS, kteří jsou pro celou kauzu klíčoví. Jedná se o tehdejšího náměstka primátora Pavla Krenka a zastupitele Jiřího Zeronika. 8
V tu dobu se začaly realizovat některé nevýhodné obchody, na něž jako první upozornil před lety právě Čmelák. Šlo zejména o transakce s městskými nemovitostmi, které SAJ údajně potřeboval pro přípravu MS, které ale někdy ani nevyužil či je směňoval hluboce pod cenou. Tím, kdo vydělával, byli předem vytipovaní lidé spojení s oběma politiky. O kauze jsme podrobně psali před čtyřmi lety. Liberecký soudce Petr Neumann (míval svůj vlastní pořad v regionální televizi
Genus, vlastněné společností Syner) v létě tohoto roku všechny tři politiky, pro někoho překvapivě a pro někoho podle očekávání, osvobodil. Soudce mimo jiné uvedl, že se v případech směn nemovitostí nepodařilo prokázat subjektivní stránku věci. Město ani nebude chtít škodu po Jiřím Kittnerovi vymáhat, ač se k ní primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD) v minulosti hlásila. Jiří Kittner musel, coby nástupce Pavla Krenka v SAJ, přitom o podezřelých smlouvách vědět, protože je sám posléze nechal upravovat, když z nich byly vypouštěny např. některé protizákonné články. Soudu to ale nestačilo. Celá „kauza SAJ“ začala v roce 2009, kdy Čmelák-SPP, o. s. spolu s Oživení, o. s., podaly trestní oznámení. Podrobnosti najdete na www.nasliberec.cz
Liberec má krásně opravené Lázně, kde nyní nově sídlí Oblastní galerie. Rekonstrukce získala dokonce i prestižní architektonické ceny. Ovšem za jakou cenu? Podle trestního oznámení, které podali bývalý primátor Jan Korytář a náměstek Jaromír Baxa, oba Změna pro Liberec, (oba byli odvoláni ze svých funkcí poté, co chtěli tuto zakázku soutěžit znova), za cenu zbytečně vysokou. Konstatovaly to i posudky, autorizovaného stavitele Pavla Smejkala a soudního znalce Radka Machaly, které si nechala vypracovat Regionální rada ROP Severovýchod (RR ROP Severovýchod), která rozděluje evropské dotace. Oba posudky hovoří o předražení cca 50 mil. Kč. Jak je možné, že se přesto nic neděje a policie trestní oznámení odložila? Na podnět radnice byl totiž vypracován třetí posudek, který podle RR ROP Severovýchod údajně konstatuje, že k žádnému předražení nedošlo. Zajímavé je, že tento třetí posudek zadal ředitel regionálního pracoviště ROP SV Bořek Machatý, kterého letos na jaře zatkla protikorupční policie v souvislosti s jinou dotační akcí. Dotazem u firmy ÚRS, která právě třetí
posudek vypracovala, jsme zjistili neuvěřitelné skutečnosti. Tato firma totiž sdělila, že takto není možné její vyjádření interpretovat, protože nejen, že neměla pro posouzení této zakázky dostatek informací, ale vyjadřovala se k i něčemu zcela jinému. Přesto radnice od té doby tvrdí, že třetí posudek říká, že cena je v pořádku. V současné době tyto skutečnosti vyhodnocuje jak ministerstvo financí, tak zejména OLAF, orgán Evropské komise určený k boji s korupcí. Na stavbě se jako subdodavatel podílela i liberecká firma Syner, na což jsme museli radnici upozornit my sami, politici z radnice o tom neměli ani tušení. Přitom zadávací dokumentace účast Syneru zakazovala, protože byl i uchazečem v zakázce.
Nakonec se na ní ale přece jen podílel. Asi není bez zajímavosti, že administraci zakázky po politické, úřednické i právní stránce dělali lidé prokazatelně napojení právě na tuto firmu. V této kauze nejde o to, jestli máme či nemáme opravené staré Lázně, jak se snaží někteří politici argumentovat, ale o to, že Liberec mohl mít opravené Lázně a ještě mohlo zbýt 50 milionů třeba na opravu zavřeného Lesního koupaliště, bývalého lesního amfiteátru nebo některého z pavilonů ZOO. Kauze se budeme i nadále věnovat.
Fakta o zakázce
Předpokladaná cena dle zadávací dokumentace: 312,6 mil. Kč bez DPH Vysoutěžená cena: 299,5 mil. Kč bez DPH Počet uchazečů: 3 Nabídky uchazečů: Chládek a Tintěra (299,5 mil.), Syner (303,3 mil.), Metrostav (307,5 mil.) Rozdíl mezi jednotlivými nabídkami: 2,5 %, (obvykle bývá 10–30 %)
Soukenné náměstí – aušus za 18 milionů Rozpadající se, nedobrovolně plovoucí dlažba, lavička, kam se podíváš, prapodivný koncept záhonů a zeleně. Řeč je o jednom z historických náměstí města, náměstí Soukenném. Zakázku vypsalo na poslední chvíli před volbami bývalé vedení města v čele s Jiřím Kittnerem (ODS), pak to chvíli vypadalo, že se přeci jen náměstí rekonstruovat nebude, ale nakonec se tak stalo. Náměstí se před Vánoci roku 2012 otevíralo s velikou slávou. Jenže dva měsíce po slavnostním otevření Soukenné náměstí vypadalo, jako by po něm přejel tank. Drolila se a vypadávala dlažba, dlaždice se zdvíhaly, všechno působilo nedodělaným, odfláknutým dojmem, jak se v Sudetech hezky říká – zkrátka aušus. A tento stav trvá do dnes. Radnice se i na základě článků v médiích proti takovému stavu náměstí odvolala. Zástupci Syneru a architekt Kousal ve svém prohlášení uvedli, že na vině je technika, která odklízí sníh a že vady jsou zcela běžné. To ale neuznala ani zdejší radnice. Na jaře 2013 Syner své pochybení uznal a slíbil opravu náměstí. Zatím se toho moc nestalo, podle vyjádření radnice se prý testuje způsob ukotvení dlaždic. Z výběrového řízení vypsaného za Jiřího Kittnera byla vyloučena většina firem a zakázku získal Syner. Rekonstrukce měla stát 17 milionů korun, ač po letech vládnutí ODS zůstaly městu obrovské dluhy a prázdná kasa. To byl jeden z důvodů, proč se rekonstrukci snažil tehdy nový primátor Jan
Korytář (Změna pro Liberec) zrušit. Nicméně Syner se odvolal u ÚOHS a ten
městu za zrušení zakázky uštědřil pokutu zhruba 100 tisíc korun. Po odvolání Korytáře se nové vedení rozhodlo na rozhodnutí ÚOHS přistoupit, neodvolávat se ani nesoudit a firmě zakázku zadat. Nicméně kvůli nedostatku financí ji bude splácet déle a Syner si bude účtovat penále. Celkově tedy zakázka vyšla na zhruba 18 milionů (vč. DPH), ač bylo avizováno, že její cena bude nižší.
9
Liberec dnes mohl být téměř bez dluhů, nebo mohl dluhy snadno splatit prodejem spalovny… V kauze liberecké spalovny šlo dle našeho názoru o chladnokrevně připravenou zlodějinu nejvyššího kalibru.
úvěry převzala státní Konsolidační agentura (původně Konsolidační banka). Mezi nimi i úvěr liberecké společnosti Termizo ve výši 1,7 miliardy Kč, který byl zajištěný právě samotnou spalovnou. Ačkoliv cena za spalovnu se i s úroky vyšplhala až na 1,9 miliardy, v roce 2002 vláda Miloše Zemana na konci tzv. opoziční smlouvy a krátce před parlamentními volbami rozhodla o tom, že město Liberec může spalovnu získat od Konsolidační agentury za pěkných 715 milionů, tedy za méně než polovinu. Důvodem měl být veřejný zájem a strategický význam spalovny pro město. Rozdíl zaplatili daňoví poplatníci z celé ČR – výdaje na hlavu činily zhruba 115 Kč. Pokud by transakce takto skončila, město by vydělalo či ušetřilo zhruba 1,2 miliardy. Ale město nebylo tím, kdo měl vydělat. Ukázalo se to vzápětí.
Hlasování o prodeji spalovny Jan Bauer Ondřej Červinka Jiří Drda
zahájení provozu
Díky problematickému hospodaření se IPB nedlouho poté dostala do existenčních potíží a byla pod státním dozorem prodána ČSOB. Všechny její problematické
město prodává spalovnu
69,5 42,8
29,0
48,4 32,3
54,8
44,4
60,4
22,5
2,2 2000
2001
2002
2003
-25,2 -52,4
-57,2
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Hospodaření spalovny v letech 2000–2013 Údaje v milionech Kč
-118,9
10
…a tak máme místo spalovny arénu
Liberec přitom měl i jiné možnosti, především si mohl spalovnu ponechat a vzít si na její splácení nový, výhodnější úvěr. Konkurenční nabídku od Komerční banky však vedení města odmítlo s tím, že by podle názoru tehdejšího primátora Kittnera město zvýšení dluhu o miliardu nezvládlo. Toto přesvědčení mu ovšem nijak nebránilo, aby jen o pár měsíců později Jiří Kittner podepisoval právě s PPF úvěrové smlouvy na stavbu hokejové arény, která město zadlužila o zhruba stejnou částku, jako spalovna. Informace o spalovně jako o „prodělečném podniku“ se brzy ukázaly jako liché, šlo do značné míry jen o účetní trik. Spalovna totiž začala prakticky hned po prodeji vykazovat každoročně zisk v desítkách milionů a vytváří jej od té doby
Jiří Ježek
nepřítomen
Naďa Jozífková
pro
Alois Kafka
nepřítomen
Jiří Kittner
pro
Eva Kolářová
pro
Jaroslav Krutský
pro
Hynek Tampier
pro
Jiří Zeronik
pro
Oldřich Haas
pro
ČSSD
František Meduna Ilja Novák Marie Pavlová
KSČM DRS
pro
•
proti proti proti
Josef Svoboda
pro
Jiří Bělohlávek
pro
Dana Lysáková Jaroslav Morávek Josef Vondruška
OS, NK
nehlasoval
Petra Mocová
Jiří Peš
• • •
pro pro pro
Alois Čvančara
pro
Josef Nadrchal
pro
Jiří Richter
pro
Dagmar Helšusová
pro
Zdeněk Kovář Jitka Rozkovcová Stanislav Cvrček
US
Sleva století, ale ne pro město
pro
Ladislav Dzan Milan Vašák
• • • •
nehlasoval pro pro pro zdržel se
LUSZ
Libereckou spalovnu stavěla, což asi nikoho nepřekvapí, firma Syner. Spalovna původně patřila společnosti Termizo, a. s., kterou založily obce Liberecka a zejména samotné město Liberec. To v Termizu vlastnilo 77% majetkový podíl. Jeden
zdržel se
Mirko Gräf
pro
Jiří Veselka
pro
KDU
Postavme si spalovnu – bude levné teplo
z důvodů pro stavbu byl i ten, že obyvatelé Liberce tak získají levné teplo. Výstavba spalovny nebyla nijak levná. I s následnými úroky z úvěru přišla na 1,9 miliardy. Aby Syner mohl spalovnu postavit, vzalo si město úvěr u IPB Banky ve výši 1,7 miliardy korun. Není bez zajímavosti, že tehdejší vedoucí liberecké pobočky IPB Milan Průcha se později stal ředitelem společnosti Termizo, která spalovnu provozovala.
pro
Jan Marek
pro
Jiří Vacek
pro
OST.
Příběh liberecké spalovny je pravděpodobně největším případem zneužití politické moci a veřejných prostředků v Liberci za posledních 25 let. Příběh ukazuje, jak vybraní politici pomáhali zdejší stavební firmě Syner i velkému bankovnímu domu PPF dostat se k miliardovým majetkům, které zaplatili doslova všichni občané.
pro
nepřítomen
Radko Janoušek
Hledá se zachránce.
Provoz spalovny byl díky drahému úvěru některými politiky prezentován náhle jako vysoce ztrátový a tehdejší vedení města nakonec přistoupilo k jejímu prodeji, namísto toho, aby si samo sjednalo úvěr s lepšími podmínkami. Milan Průcha (původně z IPB) a primátor Jiří Kittner (ODS) se shodli, že Liberec nemůže vyšší zadlužení utáhnout a je třeba spalovnu prodat. Začal se tak naplňovat scénář, který byl připraven s největší pravděpodobností již dříve a na kterém zainteresovaní vydělali stovky milionů. S nabídkou na odkoupení spalovny za 700 milionů korun přišel tehdy absolvent zdejší obchodní akademie, majitel finanční skupiny PPF a pozdější sponzor libereckých Bílých tygrů, Petr Kellner. A tak se stalo, že v srpnu 2002, těsně před komunálními volbami, odhlasovali liberečtí zastupitelé prodej spalovny za 700 mil. Někteří z těch, co tehdy pro prodej spalovny hlasovali, se dnes opět ucházejí o vaše hlasy… viz přehled hlasování.
•
Tomáš Hasil
ODS
Spalovna Liberec – kdo připravil město o 1,2 miliardy?
Jan Marušiak Petr Krobot
nepřítomen pro
LEGENDA Kandiduje v roce 2014 Kandiduje na primátora v roce 2014
• •
dodnes. Skupina PPF spalovnu prodala v roce 2009, po 7 letech, kdy jí slušně vydělávala, za cenu vysoce převyšující původních 715 milionů. Podle odhadů za 1,4 miliardy Kč. Spalovnu koupila společnost Codar Invest BV se sídlem v Nizozemsku a od ní v roce 2013 společnost MVV Energie, která provozuje libereckou teplárnu. Investice se musela rychle zaplatit. Možná už chápete, proč máme v Liberci kromě obřího dluhu i nejdražší teplo v ČR. A tak se kruh uzavírá. Spalovnu postavil za 1,7 miliardy korun Syner. Po krachu IPB, která na ni poskytla úvěr, ji doplatili daňoví poplatníci. Město ji sice od státu získalo s výraznou slevou za velmi výhodnou cenu, ale nenechalo si ji. Obratem ji za stejnou cenu přeprodalo jedinému zájemci – PPF. Ta závazek spalovny okamžitě přeúvěrovala a spalovna začala jako mávnutím kouzelného proutku vydělávat desítky milionů ročně. Za několik let ji PPF s výrazným ziskem prodala. Město Liberec se prodejem spalovny dluhu za její výstavbu zbavilo. Ale o pár měsíců později si vzalo prvních 500 milionů jako úvěr na stavbu Tipsport arény, kterou opět stavěl Syner. Celkové náklady na výstavbu arény přesáhly 900 milionů a Liberec halu nyní splácí více než 50 miliony ročně. Jak vyšlo nedávno najevo, hokejový klub Bílí tygři Liberec, dotuje Petr Kellner z PPF. Má z čeho.
Politici v orgánech TERMIZO, a. s.
V době prodeje byli v orgánech společnosti tito politici: Představenstvo: Jiří Drda (ODS, dnes SLK) – předseda, Jiří Kittner (ODS), Stanislav Cvrček (US, dnes USZ), Josef Nadrchal (DRS), Michale Canov (ODS, US, dnes SLK), Petr Krobot (nezávislý) Dozorčí rada: Antonín Samek (nezávislí), Jiří Ježek (ODS), Tomáš Hasil (ODS) a Radim Šlapák – manažer z firem Investorsko inženýrská, Golf Ypsilon, Genus TV
Chronologie
•• 1997 – zahájení stavby •• 2000 – zahájení provozu •• 2002 (duben) – vláda před parlamentními volbami rozhoduje o prodeji spalovny městu •• 2002 (květen) – ředitel Termiza Milan Průcha (předtím ředitel liberecké IPB): spalovna není schopna uhradit z vlastních zdrojů investici ve výši 250 milionů Kč na nákup dioxinového filtru •• 2002 (srpen) – zastupitelstvo SML schvaluje postoupení pohledávky ČKA za Termizo, a. s. •• 2002 (říjen) – PPF se stává majitelem 90% Termiza •• 2004 – spalovna je v zisku 29 milionů
Domeček u tří přátel Všiml si jí snad každý. Bílá, novostavba uprostřed vil nad libereckou přehradou. Někomu se líbí, někomu přijde zajímavá. Ještě zajímavější jsou ale majitelé jejich luxusních bytů.
Mezi nemnohými vlastníky jsou tři muži, kteří dlouho dobu určovali v Liberci běh věcí veřejných – podnikatel a majitel firmy Syner Petr Syrovátko, podnikatel a politik, který celou budovu také stavěl, Josef Nadrchal a bývalý liberecký primátor za ODS Jiří Kittner. Obytný soubor Boseň – tak se jmenuje dům na Husově ulici nad přehradou, stavěla firma patřící právě Josefu Nadrchalovi, někdejšímu libereckému úředníkovi, který si posléze založil vlastní firmu Investing CZ, která pro město často dělá technický dozor na stavbách, obvykle tam, kde staví Syner. Jmenujme libereckou Tipsport arénu nebo aktuálněji liberecké Lázně. Nadrchal také založil Demokratickou regionální stranu, která byla spojencem ODS na liberecké radnici. Dalším majitelem jednoho z apartmá je člen ODS, její sponzor a zároveň spolumajitel firmy Syner, Petr Syrovátko. Propojení Syneru a jeho odnoží s libereckou radnicí v posledních letech „proslavilo“ Liberec po celé zemi. Třetím majitelem luxusní nemovitosti je bývalý, jedenáctiletý primátor Liberce, Jiří Kittner. Ten přišel do politiky z místa ekonomického ředitele Syneru a ze jeho éry Syner také nejvíce zakázek získal. Během Kittnerova primátorování se Liberec propadl do obrovských dluhů. Nemovitost nad libereckou přehradou není jediná luxusní rezidence, kterou s majiteli a manažery Syneru Jiří Kittner sdílí. Již v minulosti se stal majitelem minimálně dvou luxusních apartmá v Praze, kde má za sousedy právě špičky stavební firmy Syner. 11
Kontejnerová školka, jakou svět neviděl
Černý pasažér má jméno BusLine Z Karibiku až do Liberce: Proč je liberecká MHD dražší než v Praze?
Děti v Liberci se díky prodejům budov školek v minulých letech do zbylých nevejdou a tak v Ruprechticích město postavilo novou, tzv. kontejnerovou školku. Školka měla stát 25 milionů bez DPH, což už samo o sobě je daleko více, než za kolik podobné stavby umí postavit jinde. Jenže ani to nestačilo. Cena celé školky se nakonec vyšplhala na neuvěřitelných 32 milionů korun, tedy zhruba 38 milionů korun s DPH. Kvůli výběrovému řízení, které bylo napsáno tak, aby se ho zúčastnili jen dopředu vytipované firmy, se o ní nakonec z původních sedmnácti zájemců ucházeli pouze dva. Liberecký Syner a společnost AWEA, která s podobnými stavbami neměla předtím žádné zkušenosti. Jejím spolumajitelem a jednatelem je bratr současného náměstka Jiřího Rutkovského (USZ). Od počátku zakázky nejen liberecká opozice upozorňovala na to, že plánovaných 25 milionů korun bez DPH je v porovnání s podobnými stavbami v jiných městech částka až příliš velká. Nakonec je ale vedení města (koalice ČSSD, Liberec občanům, VV, USZ) trumflo – díky ústupkům firmě se částka vyšplhala až na 38 milionů korun včetně DPH. Při realizaci zakázky docházelo k opakovanému porušování zákona, což potvrdila i precizní práce samotného kontrolního výboru zastupitelstva, který vede Věra Skřivánková (nezávislá za KSČM). Městská rada například dodatečně povolila výherci, aby dal nemovitosti, na kterých školka stojí, jako protizástavu bance a mohl tak získat peníze na její realizaci. Kdyby tato skutečnost byla známá i ostatním účastníkům výběrového řízení, lze předpokládat, že by se jich do soutěže přihlásilo více. Také nejasný termín získání stavebního povolení, v kombinaci se sankcemi za nedodržení termínu dokončení stavby, spolehlivě většinu firem odradil. Že stavba nakonec v termínu dokončena nebyla, je jen smutnou tečkou za celou zakázkou. V Ruprechticích tak máme další liberecký unikát – pravděpodobně nejdražší kontejnerovou školku v celé republice, ne-li v Evropě. Příklady podobných školek z jiných obcí (ceny bez DPH) Rychnov nad Nisou Jihlava Staňkov
12
5 milionů / 40 dětí 20 milionů / 100 dětí 4 miliony / 28 dětí
Hradec Králové – Kukleny
10 milionů / 50 dětí
Borovany
5,5 milionů / 25 dětí
Liberec
32 milionů / 84 dětí
Provozovat autobusovou dopravu je dnes výnosný byznys. Je dotována z veřejných peněz a rozhodně ne málo. V Liberci i v Libereckém kraji dominuje mezi dopravci společnost BusLine, a. s., Firma je krytá anonymními akciemi, a mění svá sídla po celém světě – chvíli sídlí na Kypru, pak na karibských ostrovech Svatý Vincenc a Grenadiny, pak zase na Kypru. Komu patří společnost BusLine nikdo neví a jak to tak vypadá – snad ani vědět nechce. Možná je to tím, že má vřelé vztahy se zdejšími politiky, napříč téměř celou politickou scénou V Liberci obsluhuje BusLine skoro polovinu autobusových linek a podle kritiků tak město vyplácí firmě nejméně o 15 milionů korun více, než kdyby si dopravu provozovalo, tak jako dříve, samo. Navíc smlouva s BusLine byla uzavřena bez výběrového řízení a šéfem Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou se stal někdejší vrcholný manažer firmy BusLine Luboš Wejnar, rovněž bez výběrového řízení. Nadstandardní podmínky BusLine v městském dopravním podniku, i ceny, za které BusLine jezdí, dlouhodobě kritizuje jako jediný člen dozorčí rady Josef Šedlbauer (Změna pro Liberec). Ostatní členové, stejně jako celé představenstvo, se tváří, že je vše v pořádku. Ale i v rámci Libereckého kraje je situace více než zajímavá. Při soutěži o krajskou zakázku na dopravní obslužnost se ukázalo, že zatímco BusLine jezdil roky bez soutěže za 32 Kč za 1 km, ve chvíli, kdy nabídla ceny konkurence, cena spadla na 27,50 za km. To je rozdíl 4,50 za 1 km. Ročně na kraji BusLine odjezdí zhruba 6 milionů km, což dělá pěkných 30 milionů každým rokem navíc. Politická síla této firmy je tak velká, že dokázala v minulosti na kraji prosadit i to, že dostávala mimořádné dotace na údajně drahé pohonné hmoty ve výši 10 milionů Kč. Roční dotaci na kraji schválili jako jeden muž zastupitelé tehdy vládnoucí ČSSD, spolu s opozičními zastupiteli ODS i KSČM.
BusLine to s politiky umí
Z liberecké ODS sedí v dozorčí radě BusLine i Nikola Bradíková, někdejší kariérní souputnice Radima Ziky, která má v této společnosti na starosti i PR. Pro BusLine v oblasti PR pracoval i PR poradce Jiřího Kittnera a současný politický publicista firmy Syner a redaktor Týdne v Libereckém kraji/Genus TV Zdeněk Soudný. Samotný Jiří Vařil, klíčová postava této firmy, dlouhodobě funguje v krajském výboru pro dopravu, kam jej minulé volební období, i to současné, delegovala zase KSČM. Rozhodně blízko má k BusLine i ČSSD, zejména liberecký tým kolem Roberta Duška, složený z dnes již bývalých krajských politiků. Ve volebním období 2008–2012, kdy na kraji vládla ČSSD opírající se zejména o podporu KSČM, získal BusLine řadu kontraktů, včetně přímých milionových dotací. Místopředsedou dozorčí rady BusLine je starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou a člen Starostů pro Liberecký kraj, Ing. František Chlouba. Ten figuruje zároveň ve Výboru dopravy Libereckého kraje a přímo tak ovlivňuje zadání současného miliardového tendru na dopravní obslužnost v Libereckém kraji. Ale i BusLine musí být loajální ke zdejším zavedeným poměrům. Možná právě proto patří mezi přední sponzory hokejového týmu Bílých tygrů v Liberci, který patří Syneru a jabloneckého FK Baumit, který náleží fotbalovému bossovi Miroslavu Peltovi z ODS.
Předvolební sliby
aneb když voliče lapají, pěkně mu zpívají Volební období uběhlo jako voda a není od věci podívat se na programové prohlášení současné koalice na radnici a porovnat je se skutečností. Vysvědčení pro město nebude příliš lichotivé. Slib: Chovat jako jeho zodpovědní správci a to s ohledem na dlouhodobý přínos a nikoli okamžitý zisk. Vedení města s podporou ODS prosazovalo prodeje letiště i TSML. V prodeji jim zabránilo až referendum, ve kterém 96 % hlasujících řeklo těmto privatizacím NE a politici pak již neměli odvahu tyto prodeje krátce před volbami zrealizovat. Slib: Zajistíme v co největší míře i nad rámec zákonné povinnosti informování veřejnosti o fungování města, činnosti jeho orgánů a městských společností. Městské společnosti (technické služby, Liberecká informační společnost) odmítají v rozporu se zákonem poskytovat informace. V případě LIS, kde v jejich orgánech sedí například i lídr Starostů Michal Hron, se občan Červa musel obrátit na soud, když chtěl příslušné informace. Soud vyhrál a jeho náklady zaplatilo město. Slib: Za všechny placené funkce se ti, kdo je vykonávají, musí zodpovídat a skládat účty svými výsledky práce. Jeden příklad: jako svého zástupce má město v teplárně Janu Kašparovou z ČSSD, jejíž hlavní kvalifikace je pravděpodobně ta, že byla tchyní místního sociálnědemokratického bosse Roberta Duška. Na zastupitelstvu opakovaně odmítala o své práci poskytovat informace. Připravíme a přijmeme směrnici, která bude minimalizovat možnost korupce při veřejných zakázkách. Směrnici město přijalo, ale příklady jako veřejná zakázka na ruprechtickou kontejnerovou školku, revitalizaci lázní nebo
pronájem a plánovaný prodej plakátovacích ploch ukazují, že se jedná o formální dokument, který není všespásný, zvláště, když chybí politická vůle. Slib: Vytvoříme a prosadíme přijetí Etického kodexu pro zastupitele. Město sice kodex vytvořilo. I když nakonec neobsahoval ani účinné sankce za jeho porušování, podepsalo jej jen několik zastupitelů. Kodex je mrtvý dokument, zastupitelstvo s ním vůbec nepracuje. Slib: Po úpravě organizačního řádu zřídíme pracoviště, které bude zajišťovat systémová protikorupční opatření. Pracoviště navrhované primátorem Korytářem zřízeno nebylo, výsledkem je jedno pracovní místo, aby se neřeklo. Žádná otevřená kauza, nikdo nebyl volán k zodpovědnosti, jako by posledních 25 let v Liberci o korupci nikdo neslyšel. Slib: Prověříme nakládání s majetkem v městských společnostech. Žádný skutečný audit společností s majetkovou účastí města neproběhl. Funkce v dozorčích radách a představenstvech obsadili politici, jejich příbuzní a známí, a to často ti, kteří v nich byli již roky. Slib: Detailně přezkoumáme hlavní kauzy z minulosti, podezřelé z ovlivnění klientelismem či korupcí, např. MS 2009 v lyžování. Ani jedna kauza nebyla otevřena. Město se sice na základě našeho podnětu přihlásilo ke škodě v kauze nevýhodných směn s majetkem města, ale nakonec ji po Jiřím Kittnerovi ani nevymáhá. Ač MS
v lyžování 2009 před volbami chtěly strany ze současného vedení hlasitě prověřit, jediným reálným počinem bylo, že nechaly k MS skartovat část dokumentů, čímž zkomplikovaly skutečné prošetření kauz. Slib: Budeme aktivně spolupracovat s protikorupčními organizacemi. O tom není nic známo. Slib: Budeme usilovat o to, aby správu parkovacího systému měla na starosti městská společnost. Do dnešního dne městský parkovací systém spravuje soukromá firma s neprůhlednou sítí vlastníků. Parkovací karty stojí v Liberci pro rezidenty 2 tisíce korun, v Praze 7 (Holešovice) stojí 700 Kč. Slib: Přehodnotíme připravované projekty v rámci tzv. integrovaných plánů rozvoje města tak, aby skutečně sloužily obyvatelům města a získané dotace byly efektivně využity. Město například nevyloučilo projekty prapodivné společnosti Centrum geotermální energie pro občany, která má zhodnocovat majetek anonymní firmy Iberus, za kterou stojí stíhaní politici ODS. Za město tuto otázku vyřešila protikorupční policie, když na jaře 2014 pozatýkala úředníky i jednatele této společnosti, ještě před proplacením dotace. Slib: Provedeme postupnou revizi všech platných smluv uzavřených městem, včetně těch, které uzavřely městské organizace a společnosti s většinovou účastí města. Město vypovědělo alespoň jednu nevýhodnou smlouvu na městské osvětlení se společností Eltodo, kterou uzavřela rada za Jiřího Kittttnera, zatím ovšem nebyl nikdo pohnán k zodpovědnosti. Ale další smlouvy, například smlouva na provoz Tipsport arény, smlouva s BusLine na provozování autobusové dopravy či další smlouvy, které leží v městských společnostech, běží dál. 13
Zeptali jsme se volebních lídrů
Osadní výbory
Co uděláte proti korupci v Liberci? Otázky:
(1) Vnímáte korupci a klientelismus v Liberci jako závažný problém? (2) Kterým konkrétním korupčním kauzám jste se Vy (nebo Vaše strana či hnutí) osobně věnoval. Jak velkou škodu pro veřejné rozpočty v těchto kauzách odhadujete? (3) Kterým dalším kauzám se chcete věnovat v případě svého zvolení a jaký očekáváte přínos pro město?
(2) Osobně jsem se s korupcí nesetkala. Roli každého občana spatřuji v oznámení podezření z korupce policii, tak jak bylo postupováno i v případě pokusu o korupci u poslance Stanislava Mackovíka (KSČM), kterého chtěl uplácet sponzor Změny, a to ve snaze prodat Libereckému kraji svůj objekt na letišti. (3) Budeme se věnovat řešení problémů města Liberce v souladu se Zákonem o obcích a svým programem.
Petr Černý, Nový Směr (NOS)
Kamil Jan Svoboda, KDU-ČSL
(1) Korupce je závažný celospolečenský problém, který mají však řešit jiné orgány než regionální politické strany či jejich představitelé. (2) Upozorňovali jsme například na kontejnerovou školku, zde ale vidíme zásadní selhání v odbornosti řízení tohoto projektu. (3) V poslední době jsme byli svědky podávání mnoha trestních oznámení, které ve výsledku nikam nevedly. Pouze poškozovaly atmosféru spolupráce na radnici. Primárním cílem práce politiků nemá být hon na čarodějnice, ale konstruktivní spolupráce k prospěchu obyvatel města. Na vyhledávaní případných korupčních kauz zde máme jiné instituce, jako policie nebo státní zastupitelství.
Tibor Batthyány, ANO
(1) Korupci ne (přímá korupce je již na ústupu), klientelismus ano. Situace se postupně zlepšuje, ne příliš rychle, ale řekl bych, přirozenou rychlostí. A jako každý jedinec se vyvíjí, od neznalosti a nezodpovědnosti k opaku, tak i společnost potřebuje čas. (2) Jako fandu sportu mě vytáčel přístup k celému pořádání MS 2009 v lyžování a zejména přístup města k libereckým podnikatelům. K těm, kteří na takové akci mohli a měli vydělat. Tady se bavíme o stamilionových škodách pro veřejné rozpočty a desítky milionů v soukromé sféře. (3) Já se primárně dalším kauzám věnovat nechci. Ale určitě se alespoň částečně podíváme na DPMLJ. Zde budeme usilovat o rozsáhlé personální změny ve vedení a představenstvu.
Dana Lysáková, KSČM
(1) Oba problémy jsou vážné negativní jevy. Problém je ale způsob řešení. Množství trestních oznámení, z nichž prokázána byla naprostá menšina, dělá ostudu a poškozuje i ekonomicky např. tvrzením o hrozícím bankrotu města, nařčením z porušování zákonů o veřejných zakázkách, údajné předražení přístavby bazénu, revitalizace lázní. 14
(1) Klientelismus a korupci vnímám jako závažný problém všeobecně. Jsem přesvědčen, že veřejné rozhodování v Liberci se podařilo těchto nešvarů zbavit. A to především tím, že se nám podařilo zavést poměrně přísnou směrnici na zadávání veřejných zakázek, zveřejňováním smluv na internetu a možností dohledání průběhu veřejných zakázek. (2) V roce 2008 jsem se jednoznačně postavil proti výměně v čele Organizačního výboru MS 2009 v lyžování a jsem přesvědčen, že následující vývoj mi dal za pravdu. Orgánům činným v trestním řízení jsem poskytl součinnost. Škodu odhaduji v desítkách milionů. (3) Jsem přesvědčen, že každý člověk, nejen politik, je povinen upozornit
cesta k zapojení veřejnosti do řízení města
na nešvary a nejasnosti ve veřejné správě. Samotným vyšetřováním se má zabývat policie, státní zastupitelství a další orgány, které mají tuto problematiku ve své kompetenci.
Jan Korytář, Změna pro Liberec
(1) Přes dílčí zlepšení to je stále zásadní problém. I když už probíhá méně okatě, než jako v minulosti. (2) Namátkou: Předražená školka v Ruprechticích (škoda 5–10 mil.), BusLine v dopravním podniku města Liberce (škoda 15 mil. ročně), machinace s pozemky při MS v lyžování (15–20 mil.) nebo předražená přestavba Lázní na Galerii (škoda cca 50 mil. Kč). Ale toto je jen zlomek, těch kauz a problémů je mnohem více. (3) Pokud budu zvolen, chci jako primátor podpořit vznik speciálního oddělení na magistrátu, které se podobným kauzám bude naplno a systematicky věnovat a které bude personálně i finančně pro tuto práci vybavené. Městu se taková investice rychle vrátí. Nezkrácené odpovědi naleznete na našem webu www.nasliberec.cz Zástupci stran ČSSD, ODS, USZ a TOP 09 na otázky nereagovali, zástupce SLK odpovědi odmítl. Odpovědi jsou redakčně kráceny.
Liberec je páté největší město v ČR. Jako jediné z deseti největších měst nemá zaveden ucelený systém samosprávy místních částí, která ostatní města řeší formou obvodů či územně vymezenými komisemi, resp. osadními výbory. Téměř celá správa Liberce a rozhodování jsou tak soustředěné do jednoho bodu – na radnici. Výjimkou je obvod Vratislavice nad Nisou, který se ale týká pouze jedné městské části. Přístup vedení města k zapojování veřejnosti do rozhodování je většinou jen formální. V jednotlivých čtvrtích Liberce existuje nyní samospráva na různé úrovni. Osadní výbory existují pouze v šesti čtvrtích. V dalších čtvrtích existují občanská sdružení, skupiny aktivních občanů nebo jen aktivní jednotlivci. Stávající komunikace vedení města s veřejností má víceméně formální charakter a probíhá zejména prostřednictvím zpravodaje radnice a webu města. Proto právě iniciativa zdola se zdá být jediným možným řešením, které veřejnosti zajistí větší podíl na rozhodování. Osadní výbory se pro tento cíl jeví jako jednen z efektivních nástrojů.
nepřímo snažili uplatit Šimona Stejkozu, asistenta poslance Věcí veřejných Michala Babáka. Zeronik a Šlechta nabídli prostřednictvím svého známého 15 milionů korun za to, aby jim pomohl zařídit dotaci čtvrt miliardy pro soukromou vysokou školu, kterou hodlali vybudovat v Liberci – právě v sídle společnosti GEPO, v prostorách kapucínského konventu (kostel sv. Máří Magdalény) – viz str. 8. Dobrou práci odvedla policie i v případě obchodníka s nemovitostmi Tomáše Absolona, bývalého sponzora Změny, který se pokoušel uplatit někdejšího šéfa liberecké záchranky Stanislava Mackovíka (KSČM). Absolon disponoval pozemky, u kterých chtěl, aby je kraj, jakožto zřizovatel záchranné služby, vykoupil. Mackovík Absolona nahrál, ten se posléze přiznal a dostal u libereckého soudu osmnáctiměsíční podmínku plus peněžní trest ve výši 400 tisíc korun. Případ Absolona i Zeronika ukazují, že se ledy sice začínají hýbat, ale jen nad malými rybami. Skuteční žraloci, kteří ve svých čelistech drží kohoutky od veřejných peněz, stále unikají.
Osadní výbor je speciální typ výboru zastupitelstva obce, jedná se vlastně o iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva. Podle zákona o obcích § 121 je osadní výbor oprávněn: •• předkládat orgánům obce (zastupitelstvu, radě i ostatním výborům) návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce •• vyjadřovat se k takovým návrhům nebo k podnětům a připomínkám, které se týkají dotyčné části obce nebo které předkládají obecním orgánům občané obce s trvalým pobytem v dotyčné části obce
Osadní výbory mohou umožnit větší zapojení občanů do řízení města a jsou důležitým mezičlánkem mezi občanem a vedením města. Jejich hlavní výhodou je dobrá znalost místních podmínek, včetně potřeb obyvatel jednotlivých čtvrtí. Vznik osadních výborů by měl přinést mimo jiné i větší dohled nad vynakládáním peněz z městského rozpočtu a přispět tak ke zmenšení prostoru pro korupci a klientelismus.
Zapojte se
Pokud byste rádi i ve vaší čtvrti nebo jen místní lokalitě založili osadní výbor a budete chtít poradit či pomoci, neváhejte a kontaktujte nás na adrese
[email protected] nebo přímo Ing. Karolínu Hrbkovou – tel. 777 749 372, která se této problematice věnuje. Poskytneme Vám konkrétní informace, popřípadě Vás odkážeme na aktivní lidi ve Vaší čtvrti, s kterými již komunikujeme. Bližší informace o současných i vznikajících osadních výborech najdete na www. nasliberec.cz
Nejde jen o jednu stavební firmu…
říká Jaroslav Tauchman, dlouholetý redaktor serveru nasliberec.cz ale to je tak asi všechno. Spustí se protikorupční portál, přijme protikorupční specialista a výsledek? Nula. Ani jedna otevřená kauza, nikdo hnaný k odpovědnosti, jako by těch předchozích 20 let v Liberci byla procházka transparentním a nekorupčním rájem. Bohužel často to je jen hra na transparentnost a Potěmkinova vesnice. Ti, co stojí v pozadí, se nevzdávají snadno.
V síti uvízly zatím jen malé ryby Oproti minulosti se přece jen něco změnilo. Politici se museli začít zodpovídat ze svých předchozích činů. Bývalý primátor Jiří Kittner byl sice osvobozen u soudu, který se zabýval machinacemi s městskými pozemky, ale další dva aktéři – někdejší Kittnerův náměstek Pavel Krenk a bývalý zastupitel ODS Jiří Zeronik – stále čelí žalobě. Zeronik zároveň figuruje ve dvou dalších korupčních kauzách a v jedné byl již pravomocně odsouzen pro úplatkářství, byť k směšnému trestu. V současné době čelí, dnes již bývalý jednatel anonymní firmy Iberus i obecně prospěšné společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO), dalšímu obvinění ze strany protikorupční policie. Ta jeho i další aktéry viní ze zneužívání evropských dotací, které měly zhodnocovat právě majetek anonymní společnosti Iberus, za kterou má podle všeho stát právě Krenk, mocný privatizátor z let devadesátých a Zeronik má tak plnit roli muže na veřejnosti. Obvodní soud pro Prahu 1 uložil peněžité tresty ve výši 100 tisíc korun libereckým podnikatelům Jiřímu Zeronikovi a Josefu Šlechtovi. Podle obžaloby se
Co může osadní výbor
•• předseda výboru má právo na udělení slova v zastupitelstvu obce, pokud o to požádá
Jak dlouho se korupcí na Liberecku zabýváte a co Vás k tomu přivedlo? Už to bude sedm let, co jsem nastoupil do Čmeláka a začal spravovat server www.nasliberec.cz. Předtím jsem, po návratu ze studií, chvíli zkoušel pracovat v místním tisku, ale byla to ještě divná doba, leccos se prostě nesmělo psát, politici i někteří podnikatelé byli zvyklí řvát na redaktory. To se snad, troufám si snad ne příliš neskromně tvrdit – i díky nám, přeci jen trošku změnilo. Jak vnímáte tedy situaci dnes, změnila se k lepšímu? Určitě ano, ale ne tak, jak by měla. Třeba na městě nějaké pozitivní kroky vidět jsou – uveřejňují se smlouvy, zápisy z rady,
strany“ naši činnost démonizovat a diskreditovat. Potýkají se s tím víceméně všechny protikorupční organizace.
Kdo to je? Myslím, že zrovna Liberec je klasický příklad krajského města, kde jedna skupina podnikatelů do značné míry ovládla veřejné dění a rozhodování. A výsledek může vidět každý, zatímco se nakupují soukromé tryskáče a luxusní auta, město se topí v obrovských dluzích. Nejde přitom jen o jednu stavební firmu, je to celý propletenec mnoha zájmů, lidí a firem.
Bývá slyšet, že boje proti korupci je všude plno a je to vyčpělé téma. Souhlasíte s tím? Ano i ne. Víte, my začali kolem roku 2006, já sám se přidal později, kdy skoro všichni říkali, že korupce není, že je to chiméra. Dnes je naopak odborník na korupci skoro každý, to je pravda a je to trapné. Stačí pár milionů od nějakého miliardáře a z člověka, co proti korupci nikdy neřekl ani slovo, je najednou největší expert. To je ale i nebezpečné, protože někteří politici, byť to mohou myslet dobře, jsou neskutečně naivní a nevědí, koho mají proti sobě. Než si to pak uvědomí, mohou být rázem součástí systému…
Často je Vám vyčítán moc ostrý, konfrontační styl, podávání trestních oznámení jak na běžícím pásu… To je nesmysl. Často to tvrdí ti, kteří se skutečně účinného boje s korupcí bojí, ač ho mají hlavně před volbami plná ústa. Například s těmi trestními oznámeními – za těch osm let jsme podali dvě trestní oznámení. Slovy dvě. A byl to výsledek víceleté práce. Ale je to dlouhodobý záměr „druhé
Tak jak z toho ven? Skutečná změna musí přijít zdola. Odnikud jinud. Ne od osvícených oligarchů, kteří si zakládají nové strany nebo od stran, které se najednou polepšily. Dokud lidé nevezmou svou obec, město, kraj, stát skutečně za své a nezačnou být sami aktivní, nic se nezmění. To není žádný vyhraněný postoj, máme to i v ústavě: suverénem moci v zemi je lid, ať se to někomu líbí, nebo ne. 15
Zachraňte velryby, děti, přírodu, památky…
…a kdo bude chránit peníze? Přestože korupce ročně z veřejných peněz vysaje miliardy, na boj s ní je vynakládáno velmi málo peněz. Chybí totiž politická vůle, kapři si svůj rybník nevypustí. Ale bez peněz účinně bojovat s korupcí nejde. Podpořte prosím pravidelnou měsíční částkou či jednorázovým darem činnost obecně prospěšné společnosti Krajské protikorupční pracoviště. Jsme tu od toho, abychom chránili veřejné peníze, odkrývali korupční kauzy a pomáhali lidem, kteří na korupci upozorní.
Číslo účtu pro dary na činnost KPKP je 2500550665/2010 Prosíme zadejte trvalý příkaz ve prospěch naší činnosti ve výši 100 / 300 / 500 či 1 000 Kč měsíčně. Další informace získáte na WWW.NASLIBEREC.CZ nebo můžete poslat email na
[email protected] a my Vám pošleme návrh darovací smlouvy. Nebo zavolejte či pošlete SMS na tel. 774 490 514 a my se vám ozveme.
Proč přispívá na činnost… Tomáš Vlach, občan Liberce „Chápu, že boj s korupcí není zadarmo a pokud se mu někdo má věnovat naplno, nejde to dělat jen ve volném čase. Tudíž je třeba lidi a činnost zaplatit. Pokud by každý občan Liberce, který si to může dovolit, takto přispěl každý měsíc, mělo by to svou váhu.“
Zuzana Kocumová, náměstkyně hejtmana „Problém korupce vyřešit nejde, stejně jako doping ve sportu, Měli bychom se ji ale snažit co nejvíce omezovat. Důležitou roli při tom hrají právě organizace jako Transparency International, Oživení, nebo KPKP. Namísto potřebné finanční podpory většina politiků jejich činnost ale spíše zpochybňuje. I proto jsem se rozhodla KPKP podporovat pravidelnou měsíční částkou.“
Zajímá Vás dění v Liberci? Sledujte občanský a protikorupční web
www.nasliberec.cz Náš Liberec vydalo pro občany města občanské sdružení Čmelák – Společnost přátel přírody ve spolupráci s Krajským protikorupčním pracovištěm, o. p. s. Redakce: Jaroslav Tauchman, Daniela Fialová, Miroslav Kroutil. Kontakt: Čmelák – Společnost přátel přírody, Švermova 32, 460 10 Liberec 10, tel./fax: 482 751 195. www.cmelak.cz • www.nasliberec.cz
