4
leden 2012
XI. ročník
10,- Kč
www.zshavl.cz
Kdo s sebou nosí?
» tentokrát pro fajnšmekry
EKOART - přišli jsme, viděli a zvítězili » 5. třída na 1. místě se svým komiksem » více na str. 6 a 7
Úvodník Zdravíme naše čtenáře! Je nový rok a s novým rokem přicházejí i nová předsevzetí. Dali jste si nějaké? My ano! Nadále budeme pokračovat ve vytváření našeho časopisu a doufáme, že postupně budeme zlepšovat svoje kvality. Nejčastěji bývá předsevzetím například: zhubnu, přestanu kouřit, budu se víc učit a podobně. Myslím, že není špatné si nějaké to předsevzetí dát, dá vám to sílu, co vás tlačí k tomu, abyste to dokázali splnit. Škoda, že většina našich předsevzetí zůstává pouze u slibů a není nikdy převedena do skutečnosti. A co to vlastně to předsevzetí je? Je to něco ve formě slibu sám sobě. Slíbíte si něco, co byste chtěli udělat v dalším roce, čím byste si chtěli zlepšit kvalitu života. Náš časopis vám přeje, aby se vám podařilo splnit všechna předsevzetí, a zároveň vám přejeme, aby se vám splnily všechny vaše sny, i když mnohdy jejich naplnění nezávisí pouze na vás. Hodně štěstí přeje za redakci Veronika Málková
«2
Obsah Úvodník Vzkazník Boží mlýny melou Kdo s sebou nosí? Vtipné zákony I Kvíz Vtipy EKOART 2011 Učitelé rostou četbou Kubíkova kuchařka Hádanky Výtvarka 7.B Na Havlajdě se nosí
Historie novoročního přání
2 3 3 3 4 4 5 6 8 11 11 12 13
Přání všeho dobrého do nového roku provází lidstvo již celá staletí, a tak i historie novoročenek je velmi pestrá. Oproti dnešní době si lidé tato přání sdělovali spíše ústně při osobním styku. Předchůdce současných novoročních přání byla malovaná a často veršovaná přání, která posílali zejména učitelé vrchnosti, městským radním a všem, od kterých mohli očekávat nějaký peněžitý dar nebo aspoň přízeň. Převzato z novorocenkypf.cz -V@M-
Vzkazník Vyzvat na taneční souboj největšího Já, Jiří Grambal, jsem lhal, že jsem pařmena ve městě nebyl dobrý nápad. největší pařmen, přitom mě poráží Máte můj obdiv, pane DiskoGrambale. holky. Omlouvám se Andrejce Ježkové. Láz je nej nej nejlepší. Ježková A., 8.B Boží mlýny melou
foto: Marcela Hanáková
Také žáci 8. roč. přispěli dvěma modely do výtvarné soutěže, jejíž finále se konalo v TTS Sever v Třebíči. 22. prosince se v soutěži vyhlášené občanským sdružením Ekobioenergo předvedli také naši osmáci s modely větrných mlýnů, což bylo zadání 3. kategorie výtvarných prací. Se špejlovými mlýny se sice neumístili na 1. místě, na svou práci jsou však všichni právem moc pyšní. (více na str. 6 a 7)
Kdo s sebou nosí? www.facestockphotos.com, www.ksoft.cz
soutěž
Uhádnete, kdo s sebou někdy nosí tento zelený hrneček s kávou? Dnešní soutěžní fotografie je opravdu jen pro zkušené a všímavé. Uzávěrka bude 10. února a jméno vítěze jako vždy na hlavní nástěnce. Může se těšit na nějakou maličkost.
-ne-
foto: -ne-
3»
Kvíz
všeobecný keichalomich
1. Tento rok bude ,,magické 4. Obchod ze zahraničí je: datum‘‘: a) Flop a) 13.04.2012 b) Billa b) 12.12.2012 c) JMB c) 27.09.2012 5. Naše škola se jmenuje po: 2. Telč patří do: a) poslanci a) památek UNESCO b) prezidentovi b) lesů ČR c) spisovateli c) kraje Karlovarského 6 . Jak se jmenovala naše sbír3. Comeback dávají na: ka pro Národní divadlo? a) TV Nova a) České prasátko b) TV Barrandov b) Levné pivo c) TV Prima c) Národ sobě
Vtipné zákony I gobukan.blogspot.com
Inzerce: Hledáme schopné a aktivní spolupracovníky pro náš časopis. Jedná se konkrétně o práci na původních ilustracích, které doprovázejí texty v časopise. Máte-li zájem, přijďte za námi do redakce některý pátek. Scházíme se ve studovně od 13.30. -ne-
«4
7. Oblíbené české rádio je: a) Limonádový Joe b) Impuls c) Frekvence 0 řešení kvízu na str. 13
the provocation.net
* Hood River: Žonglování bez licence je zakázáno. * Stanfield: Zvířata se nesmějí pářit v prostorách města. * Myrtle Creek: Boxovat proti klokanovi se v tomto městě nesmí. * Portland: Šeptání pod vodou je zakázáno. * Portland: Pořádání svateb na kluzišti je zakázáno. * Portland: V restauracích je zakázáno pohybovat se na kolečkových bruslích. * Oregon: Kukuřice v plechovce nesmí sloužit jako návnada pro ryby. * Eugene: V neděli je zakázáno si pouštět filmy nebo se účastnit automobilového závodu. Verča chcidoameriky.cz
vitor
Vtipy
"Pepíčku, kdy si konečně opravíš tu známku ze zeměpisu?" "Nevím, paní učitelka nedá notes z ruky." Pejsek na poušti skáče z nožky na nožku a skučí: "Jestli rychle nenajdu nějaký roh, tak se asi zblázním.“ Ptá se otec učitele, jestli je pravda, že syn může mít ve vyučování originální nápady. Učitel na to: „Ano, obzvláště ve vyučování.“ Doktor sa ptá pacienta: "Kouříte?" "Ne." "Pijete?" "Ne." "Máte alespoň nějakou vášeň?" "Noooo, hraju občas pexeso." "Tak přestaňte hrát pexeso.“
procproto.cz
Český ministr dopravy se zastavil na návštěvě u svého německého kolegy. Vidí, že má v garáži Ferrari a Lamborginhi, má velkou vilu, všude luxus... Čech se diví, jak může takto žít, odkud má tolik peněz. Německý ministr říká: "No to máš tak, vidíš tam tu dálnici?" "Vidím." "Tak měla být široká 20 metrů, ale stáhl jsem ji na 19 m. No a z toho, co jsem ušetřil, si takto žiji." Po roce přijede německý ministr do Čech a vidí zámek místo vily, kolem rozlehlý park, helikoptéru. Udiveně se ho ptá, jak vydělal tolik peněz. "No, to máš tak, vidíš tu dálnici?" "Nevidím." "No vidíš!"
dodos
O lordech „Jean, prší před hlavním vchodem?“ „Ano, pane.“ „Tak půjdeme zadním.“ O Pepíčkovi Před školou stojí Pepíček a brečí. Přijde k němu paní učitelka a ptá se, proč brečí. "Protože před chvílí šel do školy pan ředitel, upadl na naší klouzačce a zlomil si nohu." "No tak nebreč, on se brzo uzdraví." "Já vím, ale všichni kluci ze třídy to viděli, jenom já ne." Přijde Pepíček do hudební školy, otevře houslové pouzdro a v něm má samopal. "Co to má znamenat?!" ptá se učitel. "Nic, jenom by mě zajímalo, co si tatínek počne v bance s houslemi." "Tati, co je to kamzík?" "Ale, taková blbá ryba." "A tady píšou, že kamzík skáče po skalách." "No tak vidíš, jaká je to blbá ryba."
O blondýnách joonbug.com Jak poznáte, že vám blondýnka poslala fax? Je na něm nalepena poštovní známka. Jak spáchá blondýnka sebevraždu? Naskládá svoje oblečení do sloupečku a skočí dolů. O Chucku Norrisovi Když byl Chuck Norris ještě bakterie, porazil Domestos. Chuck Norris dokáže vysypat prázdný koš. www.vtipy.cz
5»
EKOART 2011
Huráááá, jedeme do ZOO! foto: Marcela Mittnerová, Marcela Hanáková
V listopadu vyhlásilo občanské sdružení Ekobioenergo 2. ročník výtvarné soutěže ve třech kategoriích podle zadání a náročnosti. Soutěže se zúčastnilo 7 škol a bylo odevzdáno 19 prací. Dne 20.12.2011 se v budově TTS Sever v Třebíči konalo vyhlášení vítězů jednotlivých kategorií. Jaké bylo překvapení a následná radost, když vítězství za komiksové zpracování převzali zástupci žáků 5. třídy naší školy. A jaká bude odměna? Výlet celé třídy 29.5.2012 do zoologické zahrady v Brně. Mgr. Marcela Mittnerová
V úterý 20.12.2011 jsme byli na vyhlášení soutěže, kterou pořádalo občanské sdružení EKOBIOENERGO. Konalo se to v Teplárně Sever. Soutěžilo se ve 3 kategoriích. 1. kategorie 1.-3. třídy, které měly sestavit mapu ČR z přírodního materiálu. Tuto kategorii vyhrála škola Horka-domky, která pojede do ZOO Brno. 2. kategorie 4.-6. třídy, kteří měli namalovat komiks s hlavním postavou jménem Ekáček. Tuto kategorii vyhrála 5. třída z naší školy. Za výhru pojedeme do ZOO Brno. 3. kategorie 7.-9. třídy, kteří měli sestavit ze špejlí modely objektů – třebíčská věž, větrný mlýn, Teplárna Sever. Tuto kategorii vyhrála 9.A ze ZŠ Budišov. Ti pojedou do lanového centra Pavouk v Brně. Celkem v soutěži bylo 19 prací ze 7 škol. Naše 5. třída ze ZŠ Havlíčkova pojede do ZOO 29. května. Na závěr návštěvy v Třebíči nás čekalo bohaté pohoštění. Každá třída dostala 200 ks pendreků v jedné krabičce. Mateo Premar
«6
20. prosince jeli dva naši zástupci na občanské sdružení Ekobioenergo. Tam bylo vyhlášení soutěže. Byly dohromady 3 kategorie. První kategorie (1.-3. třída) měly vypracovat komiks o Ekáčkovi, např.: jak šel na výlet a uklidil přírodu... Třetí kategorie (7.-9. třída) měly vypracovat modely objektů – třebíčskou věž, větrný mlýn, teplárnu Sever. Vše bylo ze špejlí. Odevzdalo se celkem 19 prací ze 7 škol. V druhé kategorii vyhrála 5. třída ze ZŠ Havlíčkova. Občanské sdružení Ekobioenergo v teplárně Sever uskutečnilo pro školy Třebíč a pár měst okolo ní soutěž s tématem „EKO“, kde 1.-9. třídy vytvářely věci s tímto tématem. Každá třída patřila do nějaké kategorie, které byly 3: 1. - 3. třídy vytvářely mapu ČR z přírodního materiálu. 4. - 6. třídy má malovaly komiks s postavou Ekáčka. 7. - 9. třídy pracovaly na modelech objektů, které si vybraly – třebíčská věž, větrný mlýn.
Vyhráli jsme !!!!
Občanské sdružení EKOBIONEGRO pořádalo vyhodnocení soutěže o ekologii. Byly 3 kategorie. 1.-3. třída = mapa z přírodního materiálu 4.-6. třída = komiks na téma odpadky v lese hrdina Ekáček 7.-9. třída = modely objektů - třebíčská věž, větrný mlýn, Teplárna Sever Dostavilo se 19 prací ze 7 různých škol. Naše 5. třída ze ZŠ Havlíčkova vyhrála a jedeme do ZOO Brno v hodnotě 6 tisíc korun.
Dohromady bylo odesláno 19 prací ze 7 škol. 20.12.2011 jsme práce odeslali a…a náhodou jsme vyhráli my - páťáci. Za odměnu jsme dostali výlet do ZOO v Brně v hodnotě 6.000 Kč. Přišla pošta a bylo to tady! Měli jsme udělat: 1.-3. třídy měly vyrobit mapu ČR z přírodních materiálů. 4.-6. třídy měly namalovat komiks, ve kterém měl být „Ekáček“ jako hlavní hrdina, který se měl snažit přimět lidi, aby pomáhali životnímu prostředí. 7.-9. třídy měly vymodelovat objekt Třebíčské věže, větrnému mlýnu či Teplárny Sever ze špejlí. 20.12.2011 jsme výtvory odeslali. Dohromady bylo odesláno 19 prací ze 7 škol. Vyhrála 5. třída ze ZŠ Havlíčkova. Jako odměnu dostali poukaz v hodnotě 6000Kč do ZOO Brno.
7»
Učitelé rostou četbou
filmofilia.com
Gabriela Kabelková
Nevěřila jsem tomu, ale je to tak. Opravdu, existují knihy, které člověk může číst několikrát, a pořád jsou jako by je četl poprvé. Když jsem před léty slyšela, jak si o tom moje kamarádky povídají, v duchu jsem si říkala, co je to za nesmysl. Knížku člověk přece přečte, no dobrá, napodruhé snad ještě narazí na něco, co mu prve uniklo (z nepozornosti nebo tak), ale napotřetí? No nezlobte se na mě, ale to už musí být nuda, nuda, šeď, šeď, jak praví klasik Jára Cimrman. Uběhlo pár let a … potkalo mě to taky. Stála v regálu, pěkně poslušně v lati s ostatními knihami, jak je tam s láskou a péčí urovnala paní knihovnice. Jméno autora mi bylo povědomé, už jsem ho párkrát zaslechla. Přejela jsem očima jeho knihy. Jedna z nich, měla oranžový hřbet, jakoby svítila a říkala si tím o pozornost. Byl to Alchymista, autor Pablo Coelho. Na první pohled to vypadá jako obyčejný příběh o putování pasáčka ovcí, skoro jako pohádka, ale je v tom cosi magického a nesmírně hlubokého. Hlavní hrdina se během příběhu několikrát ocitá na pokraji svých sil, stojíc tváří v tvář smrti si uvědomuje, co je v jeho životě to nejdůležitější, za čím chce jít a čeho chce dosáhnout. Mnohokrát jsem se při čtení přistihla, že vlastně nečtu a přemýšlím nad svým vlastním životem, s čím zrovna poslední dobou zápasím a jak to vyřeším. Vhledy a nápady hlavního hrdiny mi přitom byly velkou inspirací. No a když se člověk po několika letech vrátí ke stejné knize znovu, jeho život je naplněn jinými radostmi a starostmi, řeší jiné problémy a kniha jakoby byla o něčem jiném, jiné kapitoly se zdají
«8
důležitější a jiná dramata vyvstanou jako klíčová. Nechápu, čím a jakými literárními prostředky toho autor dosahuje, ale podařilo se mu vyrobit několik, dovolte mi ten výraz, knižních hologramů, v nichž je ukryto vše, co člověk potřebuje nutně vědět, aby přežil. Podtrženo sečteno, pokud bych se jednou někdy měla balit na pustý ostrov, Pablo Coelho a jeho Alchymista rozhodně pojedou se mnou.
Kristýna Brančová Knížek, které mě provázely dětstvím, je spousta. Ale není těžké vybrat jednu výjimečnou. Ona si totiž ta knížka vybrala mě. Jako malá školačka jsem se vypravila poprvé do knihovny. Šla jsem sama a měla trochu strach. Paní knihovnice si mě přísně změřila pohledem, zapsala si moje jméno, vystavila mi kartičku a ať prý jdu. Nevěděla jsem kam. Prostor knihovny mi připadal bux.cz jako obrovské bludiště. Zmateně jsem se rozhlížela po zaplněných regálech, když tu na mě mrkl roztomilý kocourek sedící na rameni usměvavého pána. Ne, nebyl živý, ale vypadal tak. Přátelsky mě pozdravil z obálky knihy Z deníku kocoura Modroočka. Popadla jsem svůj úlovek a vítězoslavně odevzdala na pultík paní knihovnici. Ta se divila, že si půjčuji jen jednu publikaci, ale já ji nechtěla vysvětlovat, že to byla láska na první pohled a že si knížka vybrala mě. O kocourkovi Modroočkovi jsem si pak z části četla sama a z části poslouchala maminčino čtení. Prožívala jsem s malým kocourkem jeho příběhy: Jak se seznámil s kočkou Zelenoočkou, jak se učil zpívat, jak potkal ježka Frantu Šramotu nebo jak zachránil koťátko Kiki... Modroočko v knize rostl a poznával svět a já zase poznala, že ty krásné obrázky namalovala paní Helena Zmatlíková a že knížku vymyslel a sepsal pan Josef Kolář. V dospělosti jsem se s kocourkem Modroočkem setkala znovu, když vyšlo CD Kocourek Modroočko namluvené herci Dejdarem, Bílou, Havelkou, Schmitzerem a dalšími, doplněné písničkami Marka Ebena. Poslouchala jsem jej s milou vzpomínkou na svou oblíbenou knihu z dětství a na mou první návštěvu knihovny. literama.sk
Jarmila Mittnerová Když jsem se zamýšlela, kterou knížku vybrat, pochopitelně mě napadly knížky nejútlejšího dětství předčítané maminkou - klasické Pohádky a báchorky Boženy Němcové či Pohádky K. J. Erbena. Erbenovu Kytici mi máma s oblibou recitovala zpaměti (v té době to bylo na školách běžné) a já emočně velmi silně prožívala tyto trochu naturalistické příběhy. Právě proto bych se tedy zastavila u knížky, která na mně zanechala v době dospívání silný citový zážitek. Četla jsem ji jedním dechem, dlouho do noci. Z části autobiografický román Jana Eyrová spisovatelky Charlotty Brontëové popisuje sirot-
9»
ka Janu, která žije nejprve v rodině tety, kde je trápena a týrána svými příbuznými, později v internátní škole musí snášet nenávist vychovatelek a tvrdé životní podmínky. Šťastně přečká epidemii tyfu a posléze přijímá místo guvernantky v anglickém sídle Thornfield. Zamiluje se do zámeckého pána Rochestera, ale svatbu překazí skutečnost, že pan Rochester je již ženatý s šílenou Španělkou , kterou ukrývá v podkroví domu. Nešťastná Jana odchází, vzápětí se stává dědičkou po svých vzdálených příbuzných. No a jak příběh skončí, to už si čtenář zjistí jistě sám. Román líčí Janu jako silnou osobnost, která se nezlomí pod ranami osudu a zůstává věrná svým mravním ideálům. I když je to čtení spíše zábavné a odpočinkové, zůstává mu jedna úžasná vlastnost. Nikoho, mne nevyjímaje, nenechá v klidu. Silně roznítí emoce, které jsou trvalou součástí našeho života.
Yvona Dosedělová Jako malá jsem si moc přála být lékařkou nebo zdravotní sestrou. Často jsem si hrála na ordinaci nebo na nemocnici a velmi ráda jsem četla knihy z lékařského prostředí. Nejvíce mě zaujala kniha Skalpel, prosím od tehdy mé nejoblíbenější spisovatelky Valji Stýblové. Jde o román z lékařského prostředí, který vypráví o životě úspěšného neurochirurga a o osudech jeho pacientů. Hlavní postavou je zkušený lékař, stojící před riskantní operací malého chlapce, který se vedle hlavního hrdiny stal mojí nejoblíbenější postavou. Jde o malého Vítka, kterého všichni přezdívají „ Uzlík“, který má velmi pokročilý nádor hlavy. Jeho stav je vážný, skoro beznadějný, přesto se ho profesor rozhodl operovat. Tímto napínavým příběhem prostupují vzpomínky profesora na jeho mládí, studentská léta a rodinný život, současně i vzpomínky na jiné zajímavé osudy a případy jeho pacientů. Zdali se operace malého Uzlíka zdařila, či ne prozrazovat nebudu, třeba ve vás zvědavost probudí chuť si knihu přečíst.
«10
antikvariat-sova.sk
Tato kniha mě velmi zaujala hlavně proto, že je zde nemocniční prostředí vykresleno velmi věrohodně a s velkou profesionalitou a to hlavně kvůli tomu, že spisovatelka sama vystudovala medicínu. Podle této knihy byl i natočen stejnojmenný film, který je stejně poutavý jako tahle kniha.
Kubíkova kuchařka Pro všechny, kteří toho nemají po Vánocích dost!
Marcipánové kuličky Suroviny: Marcipánová směs: 140 g strouhaných loupaných mandlí, 140 g moučkového cukru, 1 lžíce bílku, trocha zelené potravinářské barvy Směs na obalení: 170 g moučkového cukru, 100 g strouhaných vlašských ořechů, 60 g čokolády na vaření, 1 bílek, 1 lžíce rumu Čokoládová poleva: 90 g čokolády na vaření, 50 g tuku, 2 lžíce vařící vody Postup: Marcipánovou směs uhněteme z mandlí, moučkového cukru a bílku, pro barvu můžeme přimíchat potravinářskou barvu. Na další směs smícháme cukr, ořechy, bílek a rum, nakonec přimícháme ve vodní lázni rozpuštěnou čokoládu. Z marcipánové směsi utvoříme kuličky, které obalíme asi 5 mm vrstvou druhé směsi. Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu, přimícháme vařící vodu a tuk. Kuličky namáčíme do takto připravené polevy a necháme přes noc ztuhnout. Dav@ a KUB@ Zdroj: www.labuznik.com
Pódiové skladby
foto: Oldřich Sedláček
Hádanky Víš proč je měsíc bledý? Protože celou noc svítí a nevyspí se. Víš, proč blondýnky sázejí brambory u rybníka? Aby je nemusely zalévat. Víš, co je to maximální rychlost? Když běžíš a jsou ti vidět paty za rohem. Ve dne to štěká a v noci to spí v krabici. Co je to? Tchynina protéza. Co volá programátor, když se topí? F1 F1 F1!
dodos a vitor www.vtipy.cz
11»
výtvarka 7.B
Dana Hvězdová Miluška Dvořáková
Helena Bloudíčková Diana Machovcová
Vlastimil Tříletý Linda Bulíčková
«12
foto: -ne-
Na Havlajdě se nosí Alena K. a Kristýna Č.
Tiráž
Školní časopis ročník XI / 4
cena 10,- Kč vychází 23. ledna 2012
Alena má na sobě hezké hnědé šaty s bílými legínami, které krásně k sobě ladí a hodí se nejen k její postavě. Kristýnino oblečení je krásně sladěno barevně. Hezké pruhované tričko s fialovou šálou okolo krku a fialovým bolerkem, které je šálou oživeno. A její černé rifle neboli roury ke zbytku jejího oblečení doopravdy ladí.
Adresa redakce:
Základní škola Moravské Budějovice Havlíčkova 933, Moravské Budějovice 676 02 e-mail:
[email protected]
Redakce:
foto: -ne-
Eva Nesibová - -ne-, Aneta Ryvolová - AR, Václav Mitíska, 9.A - -V@M-, Michal Číž, 5. tř. - keichalomich, Vít Bláha, 6.A - vitor, Dominik Doseděl, 6.A - dodos, Magda Rybnikářová, 6.A - Mája, Tereza Šabatková, 6.A - TerkA, Jakub Spousta, 6.A - KUB@, František Štefl, 6.A - dafan, Lucie Svobodová, 6.A, David Endl, 6.A - Dav@, Petr Endl, 8.A - Petr, Veronika Málková, 9.A
Korektury, grafika: Eva Nesibová Aneta Ryvolová
Vydává a tiskne: Základní škola Moravské Budějovice Havlíčkova 933, Moravské Budějovice 676 02 Časopis je dostupný na: www.zshavl.cz
Matěj B. Andrea P. Andrea je moderně oblečená. Její bílá mikina musí být určitě teplá, ale i pohodlná, na pohled je to moc hezká kombinace k moderním riflím. jsou moc pěkné a pro Andreu určitě i komfortní.
Matěj je hezky oblečený. Má šedo-hnědou mikinu s hezkou bílou malůvkou. Také má tmavě modré rifle,které krásně ladí k mikině a lichotí i jeho postavě. Určitě má pohodlné boty, které jsou letos in a hodně se nosí do školy na přezutí. KUB@
řešení kvízu ze str. 4: 1.b), 2.a), 3.a), 4.b), 5.c), 6.c), 7.b)
13»