Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta
Katedra českého jazyka a literatury
Bc. Věra Janoušková
Ryba v jazyce, literatuře a kultuře z hlediska vyučování českému jazyku a mezipředmětových vztahů Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc.
2015
Anotace Diplomová práce Ryba v jazyce, literatuře a kultuře z hlediska vyučování českému jazyku a mezipředmětových vztahů se zabývá realizací požadavků Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem práce bylo vytvoření pracovních listů na téma ryba, které využívají mezipředmětových vztahů a přispívají k rozvíjení klíčových kompetencí.
Abstract
This thesis Fish in the language, literature and culture in terms of teaching the Czech language
and
cross-curricular
links
deals
with
the
implementantions
of the requirements of the Framework Education Programme for Elementary Education. The aim was to create worksheets on the topic of fish that use crosscurricular links and contribute to develop key competencies.
Klíčová slova Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy, pracovní listy Keywords
Framework Education Programme for Elementary Education, key competencies, crosscurricular links, worksheets
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Věra Janoušková
Poděkování Děkuji PaedDr. Ivu Martincovi, CSc., za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc při zpracování této diplomové práce.
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 5 1 Úvod ............................................................................................................................... 6 2 Kurikulum ...................................................................................................................... 7 2.1 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) ........................................ 9 2.2 Rámcový vzdělávací program .............................................................................. 11 2.2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ................................ 12 2.3 Školní vzdělávací program ................................................................................... 13 2.4 Standardy základního vzdělávání ......................................................................... 14 3 Průřezová témata.......................................................................................................... 15 3.1 Osobnostní a sociální výchova ............................................................................. 16 3.2 Výchova demokratického občana ......................................................................... 16 3.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech .............................. 16 3.4 Multikulturní výchova .......................................................................................... 17 3.5 Environmentální výchova ..................................................................................... 17 3.6 Mediální výchova ................................................................................................. 17 4 Klíčové kompetence .................................................................................................... 18 4.1 Kompetence k učení.............................................................................................. 19 4.2 Kompetence k řešení problémů ............................................................................ 19 4.3 Kompetence komunikativní .................................................................................. 19 4.4 Kompetence sociální a personální ........................................................................ 20 4.5 Kompetence občanské .......................................................................................... 20 4.6 Kompetence pracovní ........................................................................................... 20 5 Ryba ve vybraných učebnicích českého jazyka a literatury ........................................ 22 5.1 Ryba v učebnicích mluvnice a slohu .................................................................... 22 5.2 Ryba v čítankách................................................................................................... 23 6 Pracovní listy ............................................................................................................... 24 6.1 Pracovní list Jak se mluví v Evropě ...................................................................... 24 6.2 Pracovní list Nářečí aneb Jak mluvíme................................................................. 33 6.3 Pracovní list Slova nadřazená a podřazená ........................................................... 40 6.4 Pracovní list Jaké zvuky vydává ryba? ................................................................. 46 6.5 Pracovní list Plavečtí rekordmani ......................................................................... 52 6.6 Pracovní list Trubkotlamka................................................................................... 58 6.7 Pracovní list A jak to bylo dál? ............................................................................. 64 6.8 Pracovní list Kresli, co popisuji ............................................................................ 68 6.9 Pracovní list Fejeton ............................................................................................. 74 6.10 Pracovní list Dobrý slogan dělá značku .............................................................. 79 6.11 Pracovní list Co symbolizuje ryba? .................................................................... 85 6.12 Pracovní list Erby a znaky .................................................................................. 92 6.13 Pracovní list Kost v krku .................................................................................. 104 6.14 Pracovní list Kolik podob má báseň? ............................................................... 109 7 Závěr .......................................................................................................................... 113 8 Seznam literatury a ostatních pramenů ...................................................................... 114 8.1 Literatura ............................................................................................................. 114 8.2 Elektronické zdroje ............................................................................................. 119
5
1 Úvod Od začátku 90. let se školství v České republice pomalu mění, v roce 2004 byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy schválen Rámcový vzdělávací program a postupně došlo k takzvané kurikulární reformě, která se projevila větším zájmem o mezipředmětové vztahy, průřezová témata a naplňováním klíčových kompetencí. Cílem magisterské diplomové práce Ryba v jazyce, literatuře a kultuře z hlediska vyučování českému jazyku a mezipředmětových vztahů je zpracování tématu ryba do pracovních listů s využitím současných kurikulárních pravidel a s důrazem na mezipředmětové vztahy. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizován pojem kurikulum v souvislosti s tím, jak se kurikulum projevuje v současném školském systému. Praktická část je tvořena pracovními listy, které jsou využitelné ve výuce na 2. stupni základní školy. Pracovní listy jsou primárně vytvořeny pro vyučovací předmět český jazyk a literatura, tedy pro výuku mluvnice, slohu a literatury. Jednotlivá témata však umožňují přesah i do ostatních předmětů základního vzdělávání. Dosahujeme tak propojení informací a poznatků z různých vzdělávacích oblastí. Pracovní listy také umožňují využít teoretické poznatky v praktické rovině. Jsou zhotoveny a rozloženy tak, aby šly z elektronické podoby práce volně tisknout bez dalších úprav (např. co se týče formátování atd.).
6
2 Kurikulum Pojem kurikulum (z lat. curriculum = běh) je v české pedagogice poměrně nový
a začíná
se
u nás
používat
až po
roce
1989 1.
Kurikulum
je
podle Pedagogického slovníku definováno třemi způsoby. První definice vymezuje kurikulum jako „vzdělávací program, projekt, plán“2, druhá jako „průběh studia a jeho obsah“ 3. Třetí definice je již o něco obsáhlejší a říká, že kurikulum je „obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánovaní a hodnoceni“ 4. Kurikulum a jeho zavedení nejen do českého prostředí je tedy významné pro komplexní řešení cílů, obsahu, metod, způsobů organizace a hodnocení v rámci školního vzdělávání. Rozlišujeme několik druhů kurikul. Jsou to například: •
zamýšlené (plánované) kurikulum – plánované cíle a obsah vzdělávání
•
realizované kurikulum – to, co bylo žákům skutečně předáno
•
dosažené kurikulum – to, co si žáci skutečně osvojili
•
formální kurikulum – úplný projekt cílů, obsahu, prostředků a organizace
vzdělávání, realizace zamýšleného kurikula ve vzdělávacím procesu a způsob kontroly a hodnocení výsledků •
neformální kurikulum – aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole, což
jsou mimotřídní a mimoškolní aktivity organizované školou (např. exkurze, výlety, zájmové činnosti atd.), ale i domácí příprava žáků na vyučování •
skryté kurikulum – zkušenosti žáků v reálném životě školy, které nejsou
explicitně vyjádřeny ve vzdělávacích programech a ve formálním kurikulu
1
V zahraničí se tento pojem začíná používat již od 60. let 20. století.
PRŮCHA, Jan – WALTEROVÁ, Eliška – MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003, s. 110.
2
3
Tamtéž.
4
Tamtéž.
7
•
základní
kurikulum
–
společný
základ
(předměty
nebo
témata)
v konkrétním vzdělávacím plánu školy, který absolvují všichni žáci
Obsah vzdělávání ve školách je vymezen v tzv. kurikulárních dokumentech, které vznikají na dvojí úrovni – státní a školní. Tato dvojí úroveň zaručuje jednotu požadavků na vzdělání každého jedince ve společnosti a zároveň dovoluje upravit si tyto požadavky podle místních zvyklostí a individuálních potřeb a schopností skupin i jednotlivců. V České republice mezi kurikulární dokumenty patří: •
Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha)
•
vzdělávací programy (RVP, ŠVP)
•
Standardy základního vzdělávání
•
učební plány
•
učební osnovy
•
tematický učební plán
•
učebnice
•
metodické příručky
Nejvýše postaveným dokumentem v hierarchii kurikulárních dokumentů je Národní program rozvoje vzdělávání v ČR neboli Bílá kniha. Z Bílé knihy potom vycházejí rámcové vzdělávací programy. Na základě RVP si každá škola vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program, který obsahuje učební osnovy a učební plány. Každý učitel si sepisuje pro své předměty tematický učební plán, což je tematické a časové rozdělení učební látky na celý školní rok. Novinkou jsou Standardy základního vzdělávání, jejichž funkcí je větší sjednocení výuky na základních školách. Cílem Standardů základního vzdělávání je osvojování stejných kompetencí na všech základních školách v České republice.
8
Obr. Hierarchie kurikulárních dokumentů, zdroj: www.msmt.cz
2.1 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) Národní program rozvoje vzdělávání v ČR je kurikulární dokument obsahující nové základní strategie české vzdělávací politiky. Takzvanou Bílou knihu, jak je dokument také nazýván, vytvořilo a vydalo v roce 2001 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento dokument vychází jednak ze světových trendů, jednak z české národní tradice a českého školství a snaží se vytyčit cíle a směr pro další rozvoj vzdělávání v České republice a jeho zlepšení. Bílá kniha popisuje vládní záměry v oblasti vzdělávání a v návaznosti na tyto záměry navrhuje i legislativní a organizační opatření. Dokument upozorňuje na změny, které by měly ve vzdělávání nastat, klade důraz na proměnu tradiční školy, za důležité považuje i vnitřní modifikaci vzdělávání, to je osvojování si nových hodnot a přijetí nových postupů, postojů a jednání. Jedním z hlavních cílů je pak rozvoj potenciálu každého jedince, smysluplnost vzdělávání a samozřejmě změna a úprava obsahu, cílů, metod a formy výuky. Text usiluje o to, aby postihnul vzdělávání ve své komplexnosti, a nastiňuje podobu integrující se vzdělávací soustavy.
9
Bílá kniha je složena ze čtyř kapitol. V úvodní kapitole (Východiska a předpoklady rozvoje vzdělávací soustavy) a jejích podkapitolách jsou uváděny obecné cíle výchovy a vzdělávání, záměry a strategie, řízení a financování nového konceptu, principy vzdělávací politiky, atd. Česká vzdělávací soustava je zde také zasazena do evropského a celosvětového kontextu a jedna z kapitol se věnuje i mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání. Zbývající tři kapitoly jsou rozděleny a pojmenovány podle tří základních sektorů vzdělávání, a sice na Předškolní, základní a střední vzdělávání, Terciární vzdělávání (vyšší odborné a vysoké školy) a Vzdělávání dospělých. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR se zabývá zájmovým vzděláváním, využitím volného času nebo třeba rekvalifikačnímu vzdělávání. V závěrečném oddíle jsou formulovány hlavní strategické linie vzdělávací politiky: •
„Realizace celoživotního učení pro všechny
•
Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života
ve společnosti znalostí •
Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání
•
Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí
•
Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických
pracovníků •
Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování“5 Co se týče základního vzdělávání, má podle Bílé knihy vytvořit každému
jednici v České republice základ celoživotního vzdělávání. Zatímco 1. stupeň si klade za cíl „vytváření předpokladů pro celoživotní učení – získávání základních návyků a dovedností pro školní i mimoškolní práci, vytváření motivace k učení, osvojování základní gramotnosti jako nástroje dalšího úspěšného vzdělávání, postupné utváření uceleného náhledu na svět včetně vztahu k životnímu prostředí, založeného na citlivém, znalostním a aktivním přístupu k jeho ochraně, kultivace žákovy osobnosti (jeho postojů, hodnotových orientací a zájmů) a podpora zdraví“6 na 2. stupni jde spíše o podání co nejkvalitnějšího základu všeobecného vzdělání. KOTÁSEK, Jiří. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, s. 87.
5
6
Tamtéž, s. 47.
10
A právě důraz na celoživotní vzdělávání je kladen i v dalších kapitolách Bílé knihy. Dokument tak přikládá velký význam možnosti vzdělávání v průběhu celého života, jehož důsledkem by měla být větší a lepší zaměstnatelnost.
2.2 Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program (RVP) je jakožto kurikulární dokument v České republice závazný a jeho cílem je „vymezit výsledky vzdělávání a soubor učiva, které je škola povinna zařadit do svých školních vzdělávacích programů jakožto pro žáky závazné k osvojení“7. Stejně jako Národní program rozvoje vzdělávání v ČR patří i rámcové vzdělávací programy do státní úrovně kurikulárních dokumentů. Rámcové vzdělávací programy jsou vytvořeny pro předškolní, základní a střední vzdělávaní a dělíme je také podle typu školy: •
RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
•
RVP ZV - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
•
RVP GV - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
•
RVP SOV - Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání
•
RVP ZUV - Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního
uměleckého vzdělávání •
RVP JŠ - Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní
jazykové zkoušky Rámcový vzdělávací program je hlavním východiskem pro školní vzdělávací programy.
7
ZORMANOVÁ, Lucie. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2014, s. 75.
11
2.2.1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) vymezuje pojetí a cíle základního vzdělávání. Tento dokument vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s platností od 1. září 2005. Od té doby se uskutečnilo několik změn a prozatím poslední úpravy vešly v platnost v září roku 2013. Podle RVP ZV má základní vzdělávání žákům „pomáhat utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělávání, které se orientuje zejména na situace blízké životu a na praktické jednání“ 8. Nesoustředí se tedy na soubor znalostí, ale na získání a rozvíjení tzv. klíčových kompetencí. K dosažení klíčových kompetencí je třeba upravit vzdělávací obsah i metody, které jsou ve školním vyučování používány. Hlavním prostředkem k osvojení si těchto kompetencí je učivo. Obsah vzdělávání je v RVP ZV rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: •
Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí
jazyk) •
Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)
•
Informační
a
komunikační
technologie
(Informační
a
komunikační
technologie) •
Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)
•
Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
•
Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
•
Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
•
Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)
•
Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)9
MAŇÁK, Josef – JANÍK, Tomáš – ŠVEC, Vlastimil. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008, s. 35.
8
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 14.
9
12
Kromě těchto devíti oblastí, které jsou závazné, jsou do RVP ZV zařazeny i doplňující vzdělávací obory, jež doplňují a rozšiřují vzdělávací obsah a nejsou tudíž povinnou součástí základního vzdělávání. V praxi si tedy každá škola může zvolit, zda tyto obory do svého ŠVP zařadí, či nikoliv. Jedná se o obory Dramatická výchova, Etická výchova, Filmová/audiovizuální výchova a Taneční a pohybová výchova. Každá vzdělávací oblast je vždy v úvodu charakterizována, dále jsou vymezeny cíle dané oblasti. Následují očekávané výstupy, kterých by měli žáci dosáhnout, a učivo, prostřednictvím něhož by si žáci měli osvojit vybrané klíčové kompetence. Pro větší přehlednost je učivo řazeno do tematických okruhů. Školy si samy rozdělí učivo do jednotlivých ročníků. Další důležitou kapitolou v RVP ZV je vymezení tzv. průřezových témat, která navazují na učivo konkrétních vyučovacích předmětů. Průřezová témata si kladou za cíl rozvíjet žákovu osobnost hlavně po stránce postojové a hodnotové. Učivo tak mají obohatit o aktuální problémy společenského života v současném světě. Tvoří povinnou složku základního vzdělávání. Průřezovým tématům je zde věnována samostatná kapitola (viz kapitola 3 Průřezová témata). RVP ZV se krátce věnuje i vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaným žákům. V poslední kapitole se zaměřuje na vytváření školního vzdělávacího programu, dává různá doporučení a nastiňuje zásady, které jsou důležité při jeho tvorbě a úpravách.
2.3 Školní vzdělávací program Každá škola si na základě RVP vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). V úvodu je nutné vyplnit identifikační údaje, jako jsou název školy a název ŠVP, adresa školy, jméno ředitele, název zřizovatele a platnost dokumentu. Další kapitola je věnována charakteristice školy, je v ní popsána velikost školy, její vybavení, charakteristika pedagogického sboru a také cíle a aktivity školy, její 13
spolupráce atd. Třetí kapitola charakterizuje samotný ŠVP. Dozvíme se, na co se daná škola zaměřuje, jaké jsou její výchovné a vzdělávací cíle a strategie, jak je řešeno vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných. Patří sem i realizace průřezových témat. Ve čtvrté části je popsán učební plán, tedy výčet povinných a volitelných předmětů, jejich časová dotace v jednotlivých ročnících atd. Učební osnovy jsou součástí páté kapitoly. Najdeme zde vždy název vyučovaného předmětu, jeho charakteristiku, vzdělávací obsah a zakomponovaná průřezová témata, příp. mezipředmětové vztahy. Poslední část charakterizuje způsoby a kritéria hodnocení žáků a spadá sem i problematika autoevaluace školy.
2.4 Standardy základního vzdělávání Standardy základního vzdělávání byly nově zavedeny od školního roku 2012/2013 a týkají se 5. a 9. ročníků základních škol. Standardy mají zamezit velkým rozdílům ve znalostech žáků na jednotlivých školách, jejich funkcí je tedy zajistit, aby se každému dítěti dostalo určité kvality vzdělání. Omezují tak do určité míry autonomii (přesněji specifikují očekávané výstupy RVP ZV), kterou mají školy při tvoření vlastních školních vzdělávacích programů. Slouží také ke srovnávání jednotlivých škol mezi sebou, úrovní jejich žáků. V neposlední řadě si standardy kladou za cíl formulovat srozumitelné požadavky pro samotné žáky. U daných předmětů nastavují standardy minimální hranici dovedností a znalostí, které by měli žáci v pátých a devátých ročnících zvládat. V první fázi projektu byly vytvořeny standardy pro český jazyk, matematiku a anglický jazyk. Od srpna roku 2011 se začaly na základě standardů pro anglický jazyk připravovat i standardy pro jazyk německý a francouzský.
14
3 Průřezová témata Průřezová témata tvoří „okruhy aktuálních problémů současného světa“10 a mají zajistit integraci obsahu vzdělávání na základních školách. Na rozdíl od vzdělávacích oborů nejsou povinně samostatnými vyučovacími předměty, každá škola si v souladu se svým školním vzdělávacím programem rozvrhne tato témata do vzdělávacích oborů sama. Průřezová témata mohou být zařazena několika způsoby. Mohou být realizována jako samostatný předmět, formou různých projektů, přednášek apod., nebo je lze volně začlenit do již zavedených vyučovacích předmětů, jejich realizace je však povinná. Tematickými okruhy průřezových témat by se měly školy zabývat v průběhu celé školní docházky. Není však nutné zařadit v každém ročníku všechna průřezová témata a záleží jen na škole, jak si vše naplánuje ve svém ŠVP. Jsou zaměřena především na plnění afektivních cílů, slouží tedy jako prostředky k rozvíjení postojů a hodnot žáků, k modelování a formování jejich osobnosti. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je vymezeno celkem šest průřezových témat: •
Osobnostní a sociální výchova
•
Výchova demokratického občana
•
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
•
Multikulturní výchova
•
Environmentální výchova
•
Mediální výchova 11
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 104.
10
11
Tamtéž.
15
3.1 Osobnostní a sociální výchova
Toto průřezové téma se zaměřuje na individualitu žáka a na jeho fungování ve společnosti a v běžných každodenních situacích. Žák poznává sám sebe, svoje pocity, staví si žebříček hodnot, upevňuje svoje postoje, tvoří si (pozitivní) obraz sebe sama a na základě sebepoznání se snaží rozvíjet různé dovednosti. Zároveň se učí žít ve společnosti, respektovat druhé, komunikovat s nimi a naslouchat jim.
3.2 Výchova demokratického občana Výchova demokratického občana pracuje s pojmy jako jsou práva a povinnosti, odpovědnost, tolerance nebo spravedlnost. Díky tomuto průřezovému tématu má žák získat základy tzv. občanské gramotnosti. Jedná se tedy o schopnost žít v demokratické společnosti a řešit zde problémy v souladu s pravidly slušného chování. Zároveň se u žáků rozvíjí kritické myšlení a vzájemná komunikace. Žáci se učí pochopit nutnost řádu a zákonů a jejich dodržování, rozhodovat se v určitých situacích, obhájit si svoje řešení atd.
3.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech klade důraz na propojování problémů v širším kontextu. Žák si má uvědomit nejen identitu národní, ale i identitu evropskou. Podle RVP ZV toto téma také „otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje“ 12. Z hlediska hodnotové a postojové orientace pomáhá Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech formovat pozitivní postoj k jiným národům, kulturám a tradicím a překonává předsudky a stereotypy.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 109.
12
16
3.4 Multikulturní výchova
Rámcový vzdělávací program charakterizuje multikulturní výchovu jako téma, které má přiblížit žákům různé kultury, tradice a hodnoty, na jejichž základě si žáci zároveň uvědomí svoji vlastní identitu a ukotvení ve společnosti. Toto průřezové téma má také žáky směrovat k respektování sociokulturních odlišností a k rozvíjení solidarity, spravedlnosti a tolerance. Navíc vede žáky k tomu, aby byli schopni rozpoznat rasistické a xenofobní chování a přiměřeným způsobem proti němu bojovali.
3.5 Environmentální výchova
Environmentální výchova se zabývá vztahem člověka a přírody, respektive životního prostředí, a vede „k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince“ 13. Žáci se učí podle svých možností pečovat o životní prostředí a žít v souladu s principy udržitelného rozvoje. Zároveň by toto průřezové téma mělo žáky pobízet k aktivitě, toleranci a ohleduplnosti.
3.6 Mediální výchova
Prostřednictvím Mediální výchovy se žáci seznámí se základy mediální gramotnosti. Žáci zjistí, jak současná média fungují a jak nás ovlivňují. Dále se naučí, jak je využívat, aby se pro ně stala přínosem. Po realizaci průřezového tématu žáci přistupují k informacím kriticky, umějí si je vyhledávat, třídit a zhodnotit. Součástí Mediální výchovy je i komunikace, která je zde různými způsoby rozvíjena.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 113.
13
17
4 Klíčové kompetence Klíčové kompetence RVP ZV charakterizuje jako „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“14. Tyto kompetence si žáci na základních školách mají osvojit, upevnit a dál v jejich rozvíjení pokračovat i po povinné školní docházce. Využívají je k řešení různých problémových situací v běžném životě, k osobnímu rozvoji a ke splnění vlastních cílů. Obecnější definici kompetencí najdeme u Vetešky a Tureckiové, kteří kompetence charakterizují takto: „Pojem kompetence tedy můžeme definovat také jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou (motivací) rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost.“15 Osvojování klíčových kompetencí má vést žáky k motivaci pro celoživotní vzdělávání, k tvořivému myšlení a řešení problémů, k otevřené komunikaci, ke spolupráci a respektování druhých lidí, k vzájemné toleranci. Dále by měli žáci také být schopni sebereflexe a na jejím základě by se měli umět správně rozhodovat. Další důležitou složkou je uvědomování si svých práv a povinností a umění fungovat ve společnosti. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání se snaží naplnit těchto šest kompetencí: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní,
kompetence
sociální
a
personální,
kompetence
občanské
a kompetence pracovní 16.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 10.
14
VETEŠKA, Jaroslav – TURECKIOVÁ, Michaela. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008, s. 27. 15
Srov. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
, s. 10.
16
18
4.1 Kompetence k učení Žák je při naplnění této kompetence schopen se učit efektivně, umí si sám vybírat vhodné učební strategie, svoje učení si plánuje a organizuje, dokáže zpracovávat, posoudit a třídit informace a dává je do souvislostí. Poznatky z různých vzdělávacích oblastí vhodně propojuje do větších logických celků. Svoje vlastní učení a jeho výsledky dokáže zhodnotit, nalézá smysl učení a má k němu pozitivní přístup.
4.2 Kompetence k řešení problémů Žák na konci základního vzdělávání pozná a vnímá různé problémové situace, objasní podstatu problému, vytváří hypotézy a navrhuje vhodné postupy k jeho vyřešení. K tomu využívá svých zkušeností. Dále je žák schopen najít informace, které je třeba získat k vyřešení problému, dokáže tyto informace kriticky zhodnotit a posoudí je v kontextu předkládaného problému. Známé a osvědčené postupy umí aplikovat při řešení nejen podobných problémových situací, ale i při problémech nových. Také si uvědomuje zodpovědnost za svá rozhodnutí a nenechá se odradit případným neúspěchem.
4.3 Kompetence komunikativní
Pokud žák ovládá kompetenci komunikativní, dokáže vhodně vybírat a používat verbální i neverbální prostředky komunikace v závislosti na dané komunikační situaci. Srozumitelně formuluje a vyjadřuje svoje myšlenky, dává jim logický rámec, vhodně je zasazuje do kontextu. Zároveň naslouchá druhým lidem, rozumí jim, na jejich výpovědi umí reagovat, vhodně argumentuje a dokáže si svůj názor obhájit a stát si za ním. Zapojuje se do diskuze. Ke komunikaci využívá i dostupné informační a komunikační prostředky a technologie. Na základě získaných komunikačních dovedností navazuje nové vztahy s lidmi a udržuje je.
19
4.4 Kompetence sociální a personální
Žák je v rámci této kompetence schopen pracovat ve skupině, společně s ostatními a pedagogem se domluví na pravidlech kolektivní práce, ke spolupráci přistupuje zodpovědně a je pro skupinu přínosem. Umí druhé vyslechnout a respektovat
jejich
názory,
podílí
se
na
utváření
příjemné
atmosféry
uvnitř kolektivu. Od ostatních se inspiruje, zapojuje se do diskuze a přispívá k řešení daných problémových úloh. Žák je také schopen sebereflexe, uvědomění si sama sebe, dovede reálně posoudit své schopnosti a možnosti, stanovuje si své cíle, posiluje svoji sebedůvěru. Rozvíjí toleranci k druhým, empatii a aktivní naslouchání, buduje hodnotné mezilidské vztahy a upevňuje je.
4.5 Kompetence občanské Žák po osvojení této kompetence naslouchá názorům druhých lidí a respektuje je. Je schopen vcítit se do pocitů ostatních a sám city projevuje. Odolává nátlaku, odmítá fyzické i psychické násilí, útlak a hrubé zacházení a uvědomuje si potřebu se proti tomuto problému postavit. Zná základní principy zákonů a společenských norem a chová se podle nich ve škole i mimo ni. Uvědomuje si nejen svá práva, ale i povinnosti. V krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví se chová zodpovědně, podle svých možností poskytne potřebnou pomoc. Zná naše tradice, respektuje je a dokáže je ocenit, má pozitivní postoj ke kulturním a historickým památkám a ke kultuře obecně. Do kulturního dění se také sám zapojuje. Aktivně se zabývá i problematikou environmentální, zná základní ekologické souvislosti, žije a rozhoduje se v zájmu ochrany zdraví.
4.6 Kompetence pracovní
Žák umí pracovat v rozličných pracovních podmínkách, svou práci si plánuje a organizuje a dokáže ji kriticky zhodnotit, případně svůj postup vylepšit. Dodržuje bezpečnost práce, využívá dostupné materiály, pomůcky a nářadí, umí se přizpůsobit 20
novým pracovním podmínkám. Ve výsledcích své práce se zaměřuje na kvalitu, funkčnost, hospodárnost a ochranu svého zdraví i zdraví spolupracovníků. Je schopen se dál rozvíjet, k tomu využívá poznatky ze všech vzdělávacích oblastí, rozhoduje se o svém dalším vzdělávání a profesním směřování. Na základě analýzy svých schopností, silných a slabých stránek se rozhoduje o svém povolání. Rozvíjí také své podnikatelské myšlení, chápe obecný princip podnikání, dokáže posoudit jeho klady a zápory a případná rizika a povinnosti z toho vyplývající.
21
5 Ryba ve vybraných učebnicích českého jazyka a literatury Když se řekne ryba, nejspíš si automaticky vybavíme vodního živočicha s šupinami dýchajícího žábrami. Hledali bychom tedy v učebnicích přírodopisu, kde bude popsána stavba těla ryb, místa, kde se vyskytují, čím se živí atd. Rybu však můžeme zařadit i do jiných oblastí. V dějepisu se můžeme zabývat rybou jako součástí heraldiky nebo můžeme zkoumat vznik různých obcí, názvů řek, staveb atd., tím se také dostáváme do oblasti zeměpisu. Ryba se stává i námětem hudebního a výtvarného umění, s fyzikou je spojena ryba například v podobě souhvězdí. Ryba je také součástí symboliky, k nejznámějším patří ryba jako křesťanský symbol, s různou symbolikou se dále setkáváme např. v antických bájích, v čínské nebo japonské kultuře apod. A je tomu v českém jazyce a literatuře? Analýze byly podrobeny učebnice pro 6.–9. ročník základní školy tří nakladatelství, Frause, Státního pedagogického nakladatelství (SPN) a Nové školy 17, které deklarují propojení s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
5.1 Ryba v učebnicích mluvnice a slohu
Všechna tři vybraná nakladatelství spojují do jedné učebnice výuku mluvnice i slohu. Téma ryby se shodně ve všech typech učebnic objevuje při probírání odvozování a slovotvorného rozboru. Informace o rybách se také občas vyskytují v jednotlivých větách (bez dalšího kontextu) využitým k určování hlavních a vedlejších vět, větných členů, slovních druhů nebo gramatických kategorií u ohebných slovních druhů. Souvislé texty týkající se ryb opět můžeme najít ve všech zmiňovaných sériích učebnic. Většinou slouží k jazykovým rozborům. K nejčastěji citovaným autorům patří Ota Pavel (např. úryvky z povídek Úhoři, Jak jsme zahynuli na rybách, Moje první ryba). Nakladatelství Fraus k tomuto tématu zařadilo i článek o nejmenší objevené rybě
Z nakladatelství Nová škola jsou analyzovány pouze učebnice českého jazyka pro 6. a 7. ročník, čerstvou novinkou je učebnice pro 8. ročník, tato učebnice však zatím není dostupná. Učebnice českého jazyka pro 9. ročník nebyla ještě nakladatelstvím Nová škola vytvořena. 17
22
z časopisu ABC, kapra vyobrazuje u článku o biopotravinách. Nakladatelství Nová škola přidává ukázku Příběh pstruha, neuvádí však u ní žádný zdroj. Co se týče slohu a ryby, Fraus i SPN zařazují v rámci výuky popisu pracovního postupu recepty z ryb (Pstruh po šumavsku, Kapr židovský). Kapr židovský je opět úryvkem ze vzpomínek Oty Pavla. Fraus zde využívá i ukázky žákovských prací, u kterých mají žáci hledat chyby. Obecně můžeme říct, že zatímco Státní pedagogické nakladatelství se v tomto směru omezuje na dílo Oty Pavla, nakladatelství Fraus a Nová škola navíc zapojují do učebnic i jiné zdoje.
5.2 Ryba v čítankách
Stejně jako u učebnic jazyka a slohu, tak i v čítankách se velice často objevují ukázky z knihy Oty Pavla Jak jsem potkal ryby. Čítanka pro 7. ročník ze SPN obsahuje těchto ukázek hned několik. Dále se s tematikou ryby setkáváme v ukázce s názvem O vodě z knihy Lipová alej Františka Nepila nebo v úryvku z románu Člověk obojživelník Alexandra Romanoviče Běljajeva. Také výňatek z románu Emila Hakla O rodičích a dětech obsahuje scénu, kdy otec vyjmenovává různé druhy ryb, ze kterých by mohlo být filé nabízené v restauraci. Ryby se objevují i v zařazených pohádkách Vodní paní a Pohádka o Abdalláhovi Zemském a Abdalláhovi Mořském. Z poezie nalezneme v čítankách báseň Zlatá rybka od Josefa Hanzlíka ze sbírky Pimpilim pampam nebo specifickou báseň Noční rybí zpěv Christiana Morgensterna.
23
6 Pracovní listy 6.1 Pracovní list Jak se mluví v Evropě METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – JAK SE MLUVÍ V EVROPĚ
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, anglický jazyk, německý jazyk, další cizí jazyky, zeměpis Průřezová témata: Multikulturní výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s mapou Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák na základě podobnosti rozlišuje slovanské, germánské a románské jazyky, vyjmenuje příklady neindoevropských jazyků, na mapě ukáže státy, kde se těmito jazyky mluví Potřebné pomůcky: pastelky nebo fixy Pracovní list se týká jazyků, kterými se mluví v Evropě. Do českého jazyka tak zapojujeme cizí jazyky a také zeměpis. V prvním cvičení mají žáci za úkol rozlišit jednotlivé jazyky (kterými jsou napsána dvě přísloví) a přiřadit k nim jejich název. Dále žáci vypíšou, jak se v daných jazycích řekne ryba. Po těchto dvou úkolech by měla následovat společná kontrola, aby se chybné zařazení zbytečně nepřenášelo do následující práce. Také při této příležitosti můžeme zmínit rozdíl mezi latinkou a azbukou a uvést, v jakých dalších jazycích Evropy kromě ruštiny se azbuka používá (bulharština, běloruština, makedonština, srbština, ukrajinština). Dále již žáci mohou pracovat samostatně. Úkol číslo 8 můžeme upravit tak, že budou žáci každou skupinu jazyků vyznačovat jinou barvou. Po kontrole pracovního listu je vhodné zařadit i zmínku o ostatních evropských jazycích, které nebyly v listu zmíněny.
24
Literatura a elektronické zdroje KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. MRHAČOVÁ, Eva. Názvy zvířat v české frazeologii a idiomatice. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, 2002. PLACHETKA, Jiří. Velký slovník citátů a přísloví. Praha: Academia, 1996. ŚWIERCZYŃSKI, Andrzej – ŚWIERCZYŃSKA, Dobrosława. Slovník přísloví v devíti jazycích. Praha: Universum, 2008. Estonská vlajka [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z:
Finská vlajka [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z: Maďarská vlajka [online]. 2013 [citace 11. března 2015]. Dostupné z: Mapy Evropy [online]. 2009 [citace 11. března 2015]. Dostupné z:
25
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – JAK SE MLUVÍ V EVROPĚ 1. Vytvoř trojice. Každá trojice se bude skládat ze dvou přísloví a z názvu daného jazyka.
angličtina čeština francouzština
You must not teach fish to swim. Neuč rybu plavati a ptáka létati. Enseigner à nager aux poissons.
Fish and guests smell at three days old. Ryba a host třetí den smrdí. L’hôte et le poisson après trois jours puants sont. L’opite e il pesce dopo tre giorni ti rincresce. Post tres saepe dies vilescit piscis et hospes. Gast und Fisch sind nach drei Tagen nicht mehr frisch. Gość i ryba na trzeci dzień cuchnie.
italština
Insegnare a nuotare ai pesci.
latina
Piscem natare doces.
němčina
Die Fische das Schwimmen lehren.
polština
Nie ucz ryby pływać.
ruština
Не учи рыбу плавать.
Гость – до трëх дней.
španělština
A perro viejo no hay tus tus.
El huésped y el pez a tres días hiede.
2. Vypiš, jak se v daných jazycích řekne „ryba“. anglicky – fish, francouzsky – poisson, italsky – pesce, latinsky – piscis, německy – Fisch, polsky – ryba, rusky – рыба, španělsky – pez. 3. Co tato přísloví znamenají? Vysvětli. Neuč rybu plavati a ptáka létati. Toto přísloví se říká tomu, kdo chce někoho učit to, co už dlouho umí. Ryba a host třetí den smrdí. Ryba a host třetí den smrdí znamená, že každá návštěva začne být po nějaké době nepříjemná. 4. Jak by daná přísloví řekli naši sousedé Slováci? Ryba a hosť tretí deň smrdí. Neuč rybu plávať a vtáka lietať.
26
5. Zmíněné jazyky jsou souhrnně označovány jako tzv. jazyky indoevropské.
Z
Á
V
O
J
N
A
T
K
A
A
K
N
I
D
R
A
S
I
Z
M
A
K
R
E
L
A
N
D
Y
U
O
A
M
N
Í
K
E
Š
V
R
V
P
C
A
N
D
Á
T
R
K
A
R
A
S
N
A
P
I
L
O
H
Í
S
T
R
E
S
K
A
P
S
K
V
R
A
N
K
A
É
6. Které jazyky z tabulky jsou si podobné? Rozděl je do tří skupin. Počet řádků v každé skupině ti napoví.
germánské
slovanské
angličtina
čeština
němčina
polština ruština
románské francouzština italština španělština latina
7. Jazyky germánské, románské a slovanské patří v Evropě k nejpočetnějším indoevropským jazykům. Ne všude v Evropě se však mluví indoevropskými jazyky. Víš, v jakých třech státech se mluví tzv. ugrofinskými jazyky? Vlajky států ti pomohou. Mezi ugrofinské jazyky, kterými se mluví v Evropě, patří: maďarština (Maďarsko), estonština (Estonsko) a finština (Finsko).
27
8. Vybarvi na mapě státy, kde se mluví jazyky, které byly zmíněny v úkolech 1–7.
Zeleně jsou vybarveny jazyky slovanské, modře jazyky germánské. Oranžovou barvou jsou označeny státy, kde se mluví románskými jazyky, ugrofinské jazyky jsou barvou žlutou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat Švýcarsku a Lucembursku (na mapě modrou barvou s oranžovými tečkami), kde se mluví jak románskými, tak i germánskými jazyky. 9. Mluvil jsi někdy s cizincem? Jak? Podařilo se ti s ním dorozumět? Individuální řešení.
28
PRACOVNÍ LIST – JAK SE MLUVÍ V EVROPĚ 1. Vytvoř trojice. Každá trojice se bude skládat ze dvou přísloví a z názvu daného jazyka. angličtina
A perro viejo no hay tus tus.
El huésped y el pez a tres días hiede.
čeština
Die Fische das Schwimmen lehren. Enseigner à nager aux poissons.
Fish and guests smell at three days old. Gast und Fisch sind nach drei Tagen nicht mehr frisch.
italština
Insegnare a nuotare ai pesci.
Гость – до трëх дней.
latina
Neuč rybu plavati a ptáka létati.
němčina
Nie ucz ryby pływać.
polština
Piscem natare doces.
L’hôte et le poisson après trois jours puants sont. L’opite e il pesce dopo tre giorni ti rincresce. Post tres saepe dies vilescit piscis et hospes.
ruština
You must not teach fish to swim.
Ryba a host třetí den smrdí.
španělština
Не учи рыбу плавать.
Gość i ryba na trzeci dzień cuchnie.
francouzština
2. Vypiš, jak se v daných jazycích řekne „ryba“.
3. Co tato přísloví znamenají? Vysvětli. Neuč rybu plavati a ptáka létati.
Ryba a host třetí den smrdí.
29
4. Jak by daná přísloví řekli naši sousedé Slováci?
5. Zmíněné jazyky jsou souhrnně označovány jako tzv. jazyky (viz tajenka osmisměrky). Vyškrtejv osmisměrce názvy ryb a ze zbylých písmen vytvoř tajenku (čti zprava doleva a odshora dolů). VYZA ZÁVOJNATKA
SÍH ŠTIKA TRESKA VRANKA
LIPAN MAKRELA MNÍK SARDINKA
AMUR CANDÁT KAPR KARAS
Z
Á
V
O
J
N
A
T
K
A
A
K
N
I
D
R
A
S
I
Z
M
A
K
R
E
L
A
N
D
Y
U
O
A
M
N
Í
K
E
Š
V
R
V
P
C
A
N
D
Á
T
R
K
A
R
A
S
N
A
P
I
L
O
H
Í
S
T
R
E
S
K
A
P
S
K
V
R
A
N
K
A
É
30
6. Které jazyky z tabulky jsou si podobné? Rozděl je do tří skupin. Počet řádků v každé skupině ti napoví.
germánské ............ ............
slovanské ............... ............... ...............
románské ................. ................. ................. .................
7. Jazyky germánské, románské a slovanské patří v Evropě k nejpočetnějším indoevropským jazykům. Ne všude v Evropě se však mluví indoevropskými jazyky. Víš, v jakých třech státech se mluví tzv. ugrofinskými jazyky? Vlajky států ti pomohou.
31
8. Vybarvi na mapě státy, kde se mluví jazyky, které byly zmíněny v úkolech 1–7.
9. Mluvil jsi někdy s cizincem? Jak? Podařilo se ti s ním dorozumět?
32
6.2 Pracovní list Nářečí aneb Jak mluvíme METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – NÁŘEČÍ ANEB JAK MLUVÍME
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, zeměpis Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem, práce s mapou Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák vysvětlí pojem nářečí a vyjmenuje příklady, rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk Potřebné pomůcky: internet nebo Český jazykový atlas (ale není nutné)
Pracovní list Nářečí aneb Jak mluvíme propojuje výuku českého jazyka se znalostmi ze zeměpisu a vyžaduje orientaci na mapě České republiky. Z vybrané ukázky z díla Amálie Kutinové Gabra a Málinka žáci vyberou slova, která jsou podle nich nářeční. Jedná se o slova v přímé řeči, kterou poté žáci převedou do spisovné češtiny. V dalších úkolech (až po úlohu číslo 8) žáci musí prokázat schopnost orientovat se v textu a v mapách, vyhledávat informace a dál s nimi pracovat, propojovat informace získané z ostatních úkolů. Poslední úkol můžeme vyplnit několika způsoby. Buď žáci mohou hádat, co jednotlivá slova znamenají, nebo je mohou hledat v Českém jazykovém atlasu (v knihách nebo v elektronické verzi), případně jim tento úkol zadáme jako domácí práci. Po kontrole celého pracovního listu se můžeme dětí zeptat, jaká další nářeční slova znají, nebo samy nářečí používají.
Literatura a elektronické zdroje FILIPEC, Josef – DANEŠ, František a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1998.
33
KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. KUTINOVÁ, Amálie. Garba a Málinka. Ostrava: Profil, 1991. POVOLNÝ, David. Nářečí nenávratně mizí [online]. 2012 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 1 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 2 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 3 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 4 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z:
34
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – NÁŘEČÍ ANEB JAK MLUVÍME Po hodech se lovily ryby. Járek býval vyschlý, jen sem tam zbyla louž a v těch bývaly zalezlé všechny ryby. Na chytání ryb byla štítenská omladina dělaná! I Málinka. To se pěkně chodilo v Járku, v loužích se nadzvedávaly kaménky a kameny, ruka šup pod kámen, a už byla rybka. Malá, ale byla to rybka! Jednoho dne se zase všecka děcka sešla na chytání ryb. Málinka si dávala pozor, kam děti všecky ulovené ryby snášejí. Byla to největší kaluž v Járku, co zbyla. A už tam bylo ryb na hrůzu! Gabra v rybářském zápalu pořád křičela: „Vidíš tu rybu? Hen je, hen je! Chyť ju! Ó, ty ogare hlúpý. On ju nechá frnknút! Co si to za ogara? Podívaj sa na mňa, jak mně to ide. Hráb sem, hráb tam, chmát sem, chmát tam.“ Jí na tom nezáleželo, že hrabala bahno nebahno. Ať si byla zastříkaná od nohou až po uši, zato nalovila ryb, oh jejda! Odpoledne se měl konat soud nad rybami. Dávno už děcka byla u oběda a Málinka pořád přemýšlela, jak to asi s rybkami dopadne. Ó hrůzo! Gabra se vyptávala doma: „Jak sa kuchajú ryby, jak sa pečú lebo škvaříja?“ Maminka Gabru poučovala – kde by jí napadlo, že to chce Gabra na březích Járku hned vyzkoušet? (Gabra a Málinka) 1. Přečti si text a podtrhej v něm nářeční slova. viz text nahoře 2. Přímé řeči přepiš do spisovné češtiny. „Vidíš tu rybu? Tady je, tady je! Chyť ji! Ó, ty chlapče hloupý. On ji nechá utéct! Co si to za chlapce? Podívej se na mě, jak mi to jde. Sáhnu sem, sáhnu tam, hmátnu sem, hmátnu tam.“ „Jak se kuchají ryby, jak se pečou nebo smaží?“ 3. Podle textu a map urči, odkud přibližně Gabra s Málinkou pocházely a jakým mluvily nářečím. Gabra a Málinka pocházely z Valašska, jedná se o oblast východomoravských nářečí. 4. Zjisti, jaké nářečí se používá tam, kde bydlíš. individuální podle místa bydliště 35
5. Podle textu doplň políčko v tabulce.
ou
nářečí česká v užším slova smyslu ou
nářečí středomoravská (hanácká) ó
nářečí východomoravská (moravskoslovenská) ú
nářečí slezská (lašská) u
ý
ej
é
ý
y
spisovně
6. Na základě poznatků z textu a tabulky vhodně spoj. Dej mouku ze mlejna na vozejk.
nářečí česká v užším slova smyslu
Dé móku ze mléna na vozék.
nářečí středomoravská (hanácká)
Daj múku ze mlýna na vozík.
nářečí východomoravská (moravskoslovenská)
Daj muku ze mlyna na vozik.
nářečí slezská (lašská)
7. Napiš větu ze cvičení 6 spisovně. Dej mouku ze mlýna na vozík. 8. Dokonči věty a správnou odpověď vybarvi. Nářečí je jazykový útvar nespisovný. Nářečí je vymezeno územně (geograficky). Ryby se řeknou rebe v nářečích středomoravských. Kluk se řekne synek v nářečích slezských. 9. Vyhledej, co znamenají tato slova: křidlica – taška na střeše hrdlouhat – lhát blížňata – dvojčata kudlat – tahat za vlasy guča – boule podslamka – prostěradlo hafera – borůvka strouha – potok
36
PRACOVNÍ LIST – NÁŘEČÍ ANEB JAK MLUVÍME Po hodech se lovily ryby. Járek býval vyschlý, jen sem tam zbyla louž a v těch bývaly zalezlé všechny ryby. Na chytání ryb byla štítenská omladina dělaná! I Málinka. To se pěkně chodilo v Járku, v loužích se nadzvedávaly kaménky a kameny, ruka šup pod kámen, a už byla rybka. Malá, ale byla to rybka! Jednoho dne se zase všecka děcka sešla na chytání ryb. Málinka si dávala pozor, kam děti všecky ulovené ryby snášejí. Byla to největší kaluž v Járku, co zbyla. A už tam bylo ryb na hrůzu! Gabra v rybářském zápalu pořád křičela: „Vidíš tu rybu? Hen je, hen je! Chyť ju! Ó, ty ogare hlúpý. On ju nechá frnknút! Co si to za ogara? Podívaj sa na mňa, jak mně to ide. Hráb sem, hráb tam, chmát sem, chmát tam.“ Jí na tom nezáleželo, že hrabala bahno nebahno. Ať si byla zastříkaná od nohou až po uši, zato nalovila ryb, oh jejda! Odpoledne se měl konat soud nad rybami. Dávno už děcka byla u oběda a Málinka pořád přemýšlela, jak to asi s rybkami dopadne. Ó hrůzo! Gabra se vyptávala doma: „Jak sa kuchajú ryby, jak sa pečú lebo škvaříja?“ Maminka Gabru poučovala – kde by jí napadlo, že to chce Gabra na březích Járku hned vyzkoušet? (Gabra a Málinka) 1. Přečti si text a podtrhej v něm nářeční slova. 2. Přímé řeči přepiš do spisovné češtiny.
3. Podle textu a map urči, odkud přibližně Gabra s Málinkou pocházely a jakým mluvily nářečím.
4. Zjisti, jaké nářečí se používá tam, kde bydlíš ty. 37
38
5. Podle textu doplň políčko v tabulce.
ou
nářečí česká v užším slova smyslu ou
nářečí středomoravská (hanácká) ó
ý
ej
é
spisovně
nářečí východomoravská (moravskoslovenská)
nářečí slezská (lašská) u y
6. Na základě poznatků z textu a tabulky vhodně spoj.
Dé móku ze mléna na vozék.
česká
Daj muku ze mlyna na vozik.
středomoravská
Dej mouku ze mlejna na vozejk.
východomoravská
Daj múku ze mlýna na vozík.
slezská
7. Napiš větu ze cvičení 6 spisovně.
8. Dokonči věty a správnou odpověď vybarvi. Nářečí je jazykový útvar
spisovný
nespisovný.
Nářečí je vymezeno
územně (geograficky)
časově.
Ryby se řeknou rebe v nářečích
středomoravských
východomoravských.
Kluk se řekne synek v nářečích
českých
slezských.
9. Vyhledej, co znamenají tato slova: křidlica, hrdlouhat, blížňata, kudlat, guča, podslamka, hafera, strouha
39
6.3 Pracovní list Slova nadřazená a podřazená METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – SLOVA NADŘAZENÁ A PODŘAZENÁ
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda, Umění a kultura Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, přírodopis, hudební výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák vysvětlí pojem slova nadřazená a slova podřazená, definuje slova souřadná a uvede příklady, analyzuje předložený text Potřebné pomůcky: žádné
V tomto pracovním listu si na základě písničky Ivana Mládka žáci procvičí problematiku slov nadřazených a podřazených. Po rozdání pracovních listů pustíme žákům písničku Defilé u moře. Žáci mají text před sebou, takže ho mohou sledovat. Úkoly žáci plní samostatně. Tato látka je spíše opakováním z nižších ročníků, takže zde není nutná průběžná kontrola. K vyplnění grafu je nutná znalost taxonomie živočichů, díky nápovědám by však ani tento úkol neměl činit potíže. Některé úkoly (úkoly číslo 3, 5, 6) mohou mít různá řešení, proto je potřeba k tomu přihlédnout a případně možnosti prodiskutovat. Na závěr pustíme písničku ještě jednou a společně si ji zazpíváme. Literatura a elektronické zdroje HAVRÁNEK, Bohuslav – JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2000. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. PAPÁČEK, Miroslav a kol. Zoologie. Praha: Scientia, 2000. Ivan Mládek – Defilé u moře [online]. 2012 [citace 1. března 2015]. Dostupné z:
40
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – SLOVA NADŘAZENÁ A PODŘAZENÁ 1. Z písničky od Ivana Mládka vypiš všechny názvy ryb. úhoř, treska, sleď, makrela, losos, mečoun, tuňák, sardel, šprot, jeseter 2. Patří delfín a velryba mezi ryby? Vysvětli. Delfín a velryba nepatří mezi ryby, ale mezi kytovce, tj. savce, kteří jsou přizpůsobení k životu ve vodě. 3. Doplň slova nadřazená a podřazená: Individuální řešení. Jedno z možných řešení:
Je pravděpodobné, že žáci budou u plazů a savců spíše vypisovat konkrétní druhy jako např. zmije, kobra, kajman, slon, tygr, lev, potkan atd. 4. Podle grafu z 3. úkolu napiš, jaká slova jsou v následujících dvojicích nadřazená (N) a jaká podřazená (P): losos P – mořské ryby N; plazi N – krokodýli P; kytovci P – savci N; ryby N – štika P
41
5. Podle grafu vypiš alespoň dva různé příklady slov souřadných. Individuální řešení v závislosti na doplnění grafu v předchozím úkolu. Některá z možných řešení: •
ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci
•
ryby mořské, ryby sladkovodní
•
losos, makrela, treska
•
kapr, candát, štika
•
želvy, krokodýli, hadi
•
kytovci, primáti, šelmy, hlodavci
6. Z textu písničky vypiš některá další slova a vymysli k nim slova nadřazená. žraloci, pilouni – paryby delfíni, velryby, tuleni – savci humři, krabi – korýši Žáci mohou dělit slova např. i podle slovních druhů, podle začátečních písmen, podle počtu slabik nebo písmen/hlásek atd. 7. Rozhodni, co je správně. Písnička je psána spisovným jazykem – nespisovným jazykem. Písnička se rýmuje – nerýmuje. V písničce je – není refrén. V písničce je využita apostrofa (oslovení) – personifikace.
42
PRACOVNÍ LIST – SLOVA NADŘAZENÁ A PODŘAZENÁ Defilé u moře Když jsem bylo dítě Jednou se mi zdálo Že se koupu v moři Hrozně jsem se bálo
Pochodujou tuňáci Do kroku pět chobotnic Pěje z plných plic: Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap
Já viděl u moře Pochodovat úhoře Za nima šly hezky V pětistupu tresky Potom šli ti šplhouni – Delfíni a pilouni V pozoru jde malý sleď Dělá vlevo hleď
Sardel tlačí kočárek Šišlá na kaviárek Vzadu kulhaj šproty Jsou jich dvě roty Uzavříti defilé Připadlo dnes na filé Chyběli jen krabové – Jsou to srabové
Dál já viděl v průvodu Makrely a slanečky Volejovky na zádech Měly malé ranečky Nafoukaní lososi Nahoru maj kokosy S nima jdou ti bručouni – Staří mečouni
Nač ta sláva, jako dítě Ve snu jsem se ptal Jeseter, co vedle mě stál Odpověď mi dal: Touto velkou parádou Děkujeme za osud Že my ještě v konzervách Nejsme doposud
Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap
Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap Ťap, ťap, ťap, ťap, ťap
Krokově bez chyby Pochodujou velryby Zpříma jako jedle Defilujou škeble Přišli taky žraloci I když jsou po nemoci Za nima jdou vykuleni Čtyři tuleni Uprostřed průvodu Klopýtají medúzy Humr na ně huláká Copak je to za chůzi? Toporně jak paňáci 43
1. Z písničky od Ivana Mládka vypiš všechny názvy ryb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Patří delfín a velryba mezi ryby? Vysvětli. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Doplň slova nadřazená a podřazená:
44
4. Podle grafu z 3. úkolu napiš, jaká slova jsou v následujících dvojicích nadřazená (N) a jaká podřazená (P): losos
mořské ryby
plazi
krokodýli
kytovci
savci
ryby
štika
5. Podle grafu vypiš alespoň dva různé příklady slov souřadných. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. Z textu písničky vypiš některá další slova a vymysli k nim slova nadřazená. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7. Rozhodni, co je správně. Písnička je psána spisovným jazykem – nespisovným jazykem. Písnička se rýmuje – nerýmuje. V písničce je – není refrén. V písničce je využita apostrofa (oslovení) – personifikace. 8. Písničku si společně zazpívejte.
45
6.4 Pracovní list Jaké zvuky vydává ryba?
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – JAKÉ ZVUKY VYDÁVÁ RYBA? Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předměty: český jazyk a literatura Formy a metody výuky: samostatná práce, práce ve dvojicích, práce s textem, práce se slovníky Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák charakterizuje pojem citoslovce, určí, jakým větným členem jsou ve větě, a k daným situacím přiřadí citoslovce, která vystihují pocity a okolnosti Potřebné pomůcky: v případě potřeby Slovník spisovné češtiny nebo Slovník spisovného jazyka českého pro školu a veřejnost
Pracovní list Jaké zvuky vydává ryba? je koncipován jako spojení literatury a lingvistických znalostí. První část listu (úkoly 1–3) je určena k samostatné práci, každý žák ji tedy vyplní sám. Poté je třeba tyto úkoly zkontrolovat (zejména úkoly 1 a 2), abychom se vyhnuli tomu, že žáci k vyplnění poslední úlohy budou používat i jiná slova než citoslovce. V rámci kontroly druhého úkolu je vhodné požadovat od žáků i odůvodnění odpovědi. Čtvrtý úkol je zaměřen kreativně a zábavně. Žáci se rozdělí do dvojic a pracují na něm společně. Ve dvojicích vymýšlejí, jakými citoslovci nahradit text pohádky, aby příběh zůstal stejný. Na každý řádek tak doplňují citoslovce, která odpovídají dané situaci v pohádce, pocitům a přímým výpovědím aktérů. K tomu jim pomohou i citoslovce z úkolu 3. V případě potřeby mohou žáci použít i Slovník spisovné češtiny
46
nebo Slovník spisovného jazyka českého pro školu a veřejnost k ověření, jde-li opravdu o citoslovce. Hotové pohádky z citoslovcí si nahlas společně přečteme.
Literatura a elektronické zdroje BERÁNKOVÁ, Eva. Tvořivá hra jako cesta k pochopení literárního díla. Plzeň: Fraus, 2002. FILIPEC, Josef – DANEŠ, František a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1998. HAVRÁNEK, Bohuslav – JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2000. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. VRBOVÁ, Hana. Pohádky pod peřinku. Praha: Lidové nakladatelství, 1986.
47
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – JAKÉ ZVUKY VYDÁVÁ RYBA? 1. Zopakuj si, co víš o citoslovcích. Vybarvi rámečky, které obsahují pravdivé informace o citoslovcích.
spojují slov nebo věty (např. Petr a Pavel)
říkáme jim také interjekce
můžeme je časovat
ptáme se na ně Kolik? Kolikátý?
ohebný slovní druh
píšeme je vždy s velkým počátečním písmenem
napodobují zvuky (např. cink)
říkáme jim také substantiva
vyjadřují vlastnosti (např. malý, hubený)
vyjadřují projevy vůle (např. pst)
ve větě mohou mít funkci přísudku
slouží k navázání kontaktu (např. ahoj)
mohou být odvozeny ze jmen (např. pane bože, člověče)
neohebný slovní druh
označujeme je číslem 7
vyjadřují emoce (např. jupí, ach jo)
2. Do následujících vět doplň vhodná citoslovce a urči, jakým jsou ve větě větným členem. Příklady možných řešení: Z hloučku lidí se ozývalo naštvané pst / hergot / fuj.
podmět
Vrabec frnk / frr / hrr na střechu.
přísudek
A ryba hop / šup / šplouch/ žbluňk zpátky do rybníka.
přísudek
Od řeky bylo slyšet podivné plác / bác / klapy klap.
podmět
Čekáme, až zazní crrr / cink cink.
podmět
Au / ááá / hergot, to je bolest!
není větným členem
3. Vypiš co nejvíce citoslovcí, která se ti vybaví ve spojení s vodou a rybami. Např.: cák, gloglo hop, mrsk, plác, plesk, prsk, šplouch, ššš, žbluňk, 4. Přečti si krátkou pohádku Jak se ryba topila. Do pravého sloupce ji přepiš, můžeš k tomu však použít pouze citoslovce. 48
Individuální zpracování. Jedno z možných řešení: Jak se ryba topila „Topím se! Pomóóóc!“ křičela ryba
„Glogloglo! Pomóóóc!“
a dělala, jako když se opravdu topí.
plesk, glo glo plesk plác.
„Ryba se topí! Ryba se topí!“
„Óóó, jej, hernajs, gloglo!“
vyděsili se ve svých jeskyňkách pod kameny raci ách, uááá a rozhodli se, že rybu zachrání.
hmm, och, jo jo.
A tak ji začali zachraňovat
Klap klap, šplouch
a vytahovat z vody ven.
hej rup, strk, šup, uf uf.
„Pomóóóc!
„Pomóóóc!
Táhnou mě z vody!“ ječela ryba.
Plesk plesk cák plesk plác.“
Raci se podivili,
Ó, jéje
raci se rozhněvali,
grrr frk
vrátili se do svých jeskyněk
klap klap klapy šplouch
a huhlali:
huhli huhli:
„Tak se, rybo, klidně top!“
„Grrr fuj plác!“
„Ti raci jsou ale hlupáci,“ řekla nakvašeně ryba.
„Hihi ťuk ťuk chachá
„Vůbec nemají smysl pro legraci.“
ťululum pf.“
A ponořila se až na samé dno.
Hop žbluňk čvachty čvacht.
49
PRACOVNÍ LIST – JAKÉ ZVUKY VYDÁVÁ RYBA? 1. Zopakuj si, co víš o citoslovcích. Vybarvi rámečky, které obsahují pravdivé informace o citoslovcích.
spojují slov nebo věty (např. Petr a Pavel)
říkáme jim také interjekce
můžeme je časovat
ptáme se na ně Kolik? Kolikátý?
ohebný slovní druh
píšeme je vždy s velkým počátečním písmenem
napodobují zvuky (např. cink)
říkáme jim také substantiva
vyjadřují vlastnosti (např. malý, hubený)
vyjadřují projevy vůle (např. pst)
ve větě mohou mít funkci přísudku
slouží k navázání kontaktu (např. ahoj)
mohou být odvozeny ze jmen (např. pane bože, člověče)
neohebný slovní druh
označujeme je číslem 7
vyjadřují emoce (např. jupí, ach jo)
2. Do následujících vět doplň vhodná citoslovce a urči, jakým jsou ve větě větným členem. Z hloučku lidí se ozývalo naštvané . . . . . . . . . . . . . . . Vrabec . . . . . . . . . . . . . . . na střechu. A ryba . . . . . . . . . . . . . . . zpátky do rybníka. Od řeky bylo slyšet podivné . . . . . . . . . . . . . . . Čekáme, až zazní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , to je bolest!
3. Vypiš co nejvíce citoslovcí, která se ti vybaví ve spojení s vodou a rybami.
50
4. Přečti si krátkou pohádku Jak se ryba topila. Do pravého sloupce ji přepiš, můžeš k tomu však použít pouze citoslovce. Celý příběh tedy bude převyprávěn pouze pomocí citoslovcí.
Jak se ryba topila „Topím se! Pomóóóc!“ křičela ryba a dělala, jako když se opravdu topí. „Ryba se topí! Ryba se topí!“ vyděsili se ve svých jeskyňkách pod kameny raci a rozhodli se, že rybu zachrání. A tak ji začali zachraňovat a vytahovat z vody ven. „Pomóóóc! Táhnou mě z vody!“ ječela ryba. Raci se podivili, raci se rozhněvali, vrátili se do svých jeskyněk a huhlali: „Tak se, rybo, klidně top!“ „Ti raci jsou ale hlupáci,“ řekla nakvašeně ryba. „Vůbec nemají smysl pro legraci.“ A ponořila se až na samé dno. (Pohádky pod peřinku)
51
6.5 Pracovní list Plavečtí rekordmani METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – PLAVEČTÍ REKORDMANI
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a příroda, (Člověk a zdraví) Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, matematika, fyzika, přírodopis, (tělesná výchova) Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů Dílčí očekávané výstupy: žák odůvodní správné psaní i/y, í/ý, ú/ů, ě/vje, ě/ně a s/z, procvičí
si
slovní
druhy,
vyhledá
v matematicko-fyzikálních
tabulkách
(nebo na internetu) potřebné informace, vypočítá praktický příklad týkající se rychlosti Potřebné pomůcky: matematicko-fyzikální tabulky, kalkulačka, dvě stejné nádoby, voda, příp. internet
Pracovní
list
Plavečtí
rekordmani
je
vytvořen
tak,
aby
v rámci
mezipředmětových vztahů došlo k propojení českého jazyka, přírodopisu, matematiky a fyziky. Předložený text se zabývá nejrychlejšími plavci mezi rybami, tedy plaveckými rekordmany. Pracovní list můžeme nechat žáky vyplnit samostatně celý, nebo list rozdělíme na dvě části (český jazyk a fyziku) a mezi těmito částmi provedeme společnou kontrolu. Úlohy z českého jazyka nejsou příliš složité, týkají se pravopisu a slovních druhů. Při společné kontrole by tedy měli žáci svoje odpovědi i odůvodňovat. Řešení úkolu číslo 4 mohou najít v tabulkách nebo na internetu. Můžeme si společně také předvést praktickou ukázku. Vezmeme si dvě stejné nádoby a jednu z nich naplníme vodou. Žáci si poté nádoby potěžkají a zjistí, která z nich je těžší. Obě nádoby mají stejný objem, nádoba s vodou je však těžší, proto musí mít voda vyšší hustotu než vzduch.
52
Poslední úkol se týká výpočtu rychlosti na základě informací u tohoto úkolu a na základě informací v úvodním textu. Před zadáním pracovního listu tedy musíme brát v úvahu, zda se žáci s touto látkou v rámci fyziky již setkali. Případně můžeme vzorečky napsat na tabuli. Žáci si tímto procvičí také matematiku a fyziku. Pokud máme možnost, necháme v rámci tělesné výchovy žáky poměřit síly s nejrychlejšími rybami nebo s držitelem světového rekordu na 50 metrů Rolandem Schoemanem. Žáci si potom mohou vypočítat, kolikrát jsou pomalejší. Dostaneme tak další z mezipředmětových vztahů. Na výsledcích také lze procvičovat stupňování přídavných jmen. Literatura a elektronické zdroje MIKULČÁK, Jiří a kol. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 50 m Freestyle [online]. 2015 [citace 20. března 2015]. Dostupné z: MARTINOVÁ, Zdena. Plavečtí rekordmani: nejrychlejší ryba, savec a pták [online]. 2011 [citace 20. března 2015]. Dostupné z:
53
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – PLAVEČTÍ REKORDMANI 1. Vybarvi obdélníky v textu tak, aby byl text pravopisně správně. Voda není prostředí, které by přálo příliš rychlému pohybu. Na rozdíl od vzduchu má mnohem vyšší hustotu a klade proto pohybujícím se živočichům či předmětům značný odpor. Její vysoká hustota ale neznamená jen nevýhodu, brzdící účinky dokonale vyvažuje skutečnost, že všechno silně nadnáší. Rychlost pohybu v tomto prostředí hodně závisí na síle živočicha, ale nejdůležitější je tvar a povrch jeho těla. Rychlí plavci mají štíhlé tělo bez zbytečných výrůstků a s hladkým povrchem, který maximálně snižuje tření. V tomto směru jsou vodnímu prostředí nejdokonaleji přizpůsobené ryby. Zlatou medaili v plaveckých závodech by si odnesl třímetrový plachetník atlantský, který je schopen svištět vodou rychlostí až 110 km/h. Jméno dostala tato mořská ryba podle nápadné vysoké hřbetní ploutve, kterou však při plavání sklápí, aby ji nebrzdila. Pokud se plachetník cítí ohrožený, roztahuje ji, aby vypadal větší. Kromě nápadné hřbetní ploutve je pro plachetníky typický silně prodloužený rypec. Ještě delší rypec mají jeho nejbližší příbuzní, marlin a mečoun, kteří se svou rychlostí plachetníkovi vyrovnají - někdy je dokonce jako nejrychlejší ryba světa uváděn právě mečoun. Existují také nějací dobří plavci ve sladkých vodách? Samozřejmě. Nejrychlejší z nich je i u nás žijící pstruh duhový, který dokáže plavat rychlostí až 29 km/h. Ve srovnání s plachetníkem je zdánlivě velmi pomalý, přesto je to devátá nejrychlejší ryba na světě. 2. Vypiš z textu všechny příslovce. příliš, mnohem, jen, dokonale, silně, hodně, maximálně, ještě, právě, také, samozřejmě, zdánlivě, velmi, přesto
54
3. Na základě textu rozhodni, zda jsou věty v tabulce pravdivé (označ ANO), nebo nepravdivé (označ NE). ANO
NE
Slovo třímetrový je číslovka.
X
Slovo by je zájmeno.
X
Slovo všechno je zájmeno.
X
Slovo který je přídavné jméno.
X
Slovo srovnání je podstatné jméno.
X
4. Dokaž výrok z druhé věty, že má voda vyšší hustotu než vzduch. Můžeš k tomu použít matematicko-fyzikální tabulky. hustota vzduchu ρ 1,2 ≐ kg/m3 hustota vody ρ = 998 kg/m3
5. Roland Schoeman z Jihoafrické republiky, světový rekordman v plavání, zvládnul padesátimetrovou trať za 20,30 sekund. Kolikrát je plachetník rychlejší než Roland Schoeman? rychlost plachetníka . . . . . . . . vp = 110 km/h délka dráhy Schoemana . . . . . s = 50 m čas Schoemana . . . . . . . . . . . . t = 20,30 s rychlost Schoemana . . . . . . . . . vs = ? vs = vs =
s t
50
20,3
vs ≐ 2,463 m/s = 8,87 km/h 110: 8,87 ≐ 12,4
Plachetník atlantský je tedy asi dvanáctkrát rychlejší než člověk.
55
PRACOVNÍ LIST – PLAVEČTÍ REKORDMANI 1. Vybarvi obdélníky v textu tak, aby byl text pravopisně správně. Plavečtí rekordmani Voda není prostředí, které by přálo příliš r i od vzduchu má mnohem v i
y chlému pohybu. Na rozdíl
y šší hustotu a klade proto pohybujícím se živočichům
či předmětům značný odpor. Její vysoká hustota ale neznamená jen nevýhodu, brzdící účinky dokonale vyvažuje skutečnost, že všechno s i
y lně nadnáší. Rychlost pohybu
v tomto prostředí hodně záv i y sí na síle živočicha, ale nejd ú a povrch jeho těla. Rychl í
ý plavci mají štíhlé tělo bez zb i
a s hladkým povrchem, který maximálně s
ů ležitější je tvar y tečných výrůstků
z nižuje tření. V tomto sm ě
ně ru jsou
vodnímu prostředí nejdokonaleji přizpůsobené ryby. Zlatou medaili v plaveckých závodech by si odnesl třímetrový plachetník atlantský, který je schopen sv i y štět vodou rychlostí až 110 km/h. Jméno dostala tato mořská ryba podle nápadné vysoké hřbetní ploutve, kterou však při plavání s z klápí, aby ji nebrzdila. Pokud se plachetník cítí ohrožený, ro s z tahuje ji, aby vypadal větší. Krom ě ně nápadné hřbetní ploutve je pro plachetníky t i y pický silně prodloužený rypec. Ještě delší rypec mají jeho nejbližší příbuzní, marlin a mečoun, kteří se svou rychlostí plachetníkovi vyrovnají - někdy je dokonce jako nejrychlejší ryba světa uváděn práv ě
je mečoun. Existují také nějací dobří plavci ve sladkých vodách?
Samozřejm ě ně . Nejrychlejší z nich je i u nás žijící pstruh duhov í ý , který dokáže plavat rychlostí až 29 km/h. Ve srovnání s plachetníkem je zdánlivě velmi pomal í ý , přesto je to devátá nejrychlejší ryba na světě. (www.abicko.cz, upraveno) 2. Vypiš z textu všechna příslovce.
56
3. Na základě textu rozhodni, zda jsou věty v tabulce pravdivé (označ ANO), nebo nepravdivé (označ NE). ANO
NE
Slovo třímetrový je číslovka. Slovo by je zájmeno. Slovo všechno je zájmeno. Slovo který je přídavné jméno. Slovo srovnání je podstatné jméno. 4. Dokaž výrok z druhé věty, že má voda vyšší hustotu než vzduch. Můžeš k tomu použít matematicko-fyzikální tabulky.
5. Roland Schoeman z Jihoafrické republiky, světový rekordman v plavání, zvládnul padesátimetrovou trať za 20,30 sekund. Kolikrát je plachetník rychlejší než Roland Schoeman?
57
6.6 Pracovní list Trubkotlamka
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – TRUBKOTLAMKA
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a příroda Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, přírodopis Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem, didaktická hra Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák najde chyby v předloženém textu a správný pravopis odůvodní, určí slovní druhy, větné členy a mluvnické kategorie zadaných slov Potřebné pomůcky: žádné
Jazykový rozbor je na tomto pracovním listu oživen charakteristikou ne příliš známé ryby trubkotlamky, český jazyk je zde tedy doplněn i o informace z přírodopisu. Pracovní list je takovým klasickým rozborem, se kterým se již žáci určitě setkali, proto mohou list vyplňovat samostatně bez nutné průběžné kontroly. Pro nižší ročníky bude zřejmě nutné upravit úkol číslo 5 podle probraného učiva. K odlehčení jazykového rozboru slouží úkol číslo 9, kde mají žáci vymyslet co nejvíce slov, které poskládají z písmen tvořících jméno trubkotlamka. Pokud budeme chtít úkol ztížit, nebude možné dané písmeno použít víckrát v jednom slově. Na závěr můžeme zapátrat, která další zvířata jsou pojmenována stejným způsobem jako trubkotlamka (např. ptakopysk, lenochod, perlorodka, perlotvorka, orlosup, nosorožec atd.).
Literatura a elektronické zdroje BURNIE, David. Zvíře. Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Praha: Knižní klub, 2002. HAVRÁNEK, Bohuslav – JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2000.
58
Aaptosyax grypus Picture [online]. 2001 [citace 9. února 2015]. Dostupné z: Abudefduf concolor Picture [online]. 2001 [citace 9. února 2015]. Dostupné z: Aulostomus chinensis [online]. 1995 [citace 9. února 2015]. Dostupné z:
59
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – TRUBKOTLAMKA Trubkotlamka čínská je běžný dravec korálovích útesů, sama se v nich také skrývá, přičemž hlavu má zanořenou svisle dolů mezi vjetvemy vějířovitých rohovitek a jiných korálů. Má dlouhé, štíhlé, sploštělé tělo a malá ústa na konci velmi dlouhých čelistí. Převážně je hnědá, někteří jedinci jsou celí žlutí. Trubkotlamky loví kořist nenadálým přepadem ze zálohy, číhají na ní v nehybnosti jako kousek dřeva unášené vodou, ale když proplouvají hejnem ryb, vybudí je to do ůtočné akce. 1. V textu najdi 6 chyb a oprav je. Správný pravopis odůvodni na následující řádky: 1. chyba: korálových – jako mladých 2. chyba: větvemi – v v tomto případě není předpona, ale je součástí kořene slova 3. chyba: větvemi – jako písněmi 4. chyba: zploštělé – změna stavu, učinit plochým 5. chyba: ni – 4. pád, můžeme si říct na tu 6. chyba: útočné – na začátku slova píšeme vždy ú 2. Vybarvi rybu, o které se v textu píše.
3. Napiš, jakým způsobem bylo vytvořeno pojmenování trubkotlamka: Slovo trubkotlamka bylo vytvořeno skládáním. Název vzniknul na základě podobnosti dlouhých čelistí ryby (tlamy) s trubkou. 4. Urči slovní druhy u následujících slov z prvního souvětí: útesů – podstatné jméno sama – zájmeno ukazovací má – sloveso svisle – příslovce dolů – příslovce 60
5. U slovesa proplouvají urči mluvnické kategorie, třídu a vzor. 3. os., č. mn. zp. oznam., č. přít., rod činný, vid nedokonavý, 5. třída, vz. dělá 6. Najdi několikanásobný přívlastek a vypiš ho. dlouhé, štíhlé, zploštělé 7. Z kolika vět se skládá první souvětí v textu? Souvětí se skládá ze tří vět. 8. U podtržených slov urči, o jaký větný člen se jedná. útesů – přívlastek neshodný na konci – příslovečné určení místa je – předmět 9. Z písmen jména TRUBKOTLAMKA vytvoř další slova. Nemusíš použít všechna písmena, slova uváděj v základním tvaru. Např.: blok, bok, brk, buk, klam, klamat, kloub, klub, klubko, koktat, krab, kutat, lak, lama, louka, matka, mlok, mok, motat, mouka, moula, mula, oblak, rak, ruka, tlukot, trouba, trubka atd.
61
PRACOVNÍ LIST – TRUBKOTLAMKA Trubkotlamka čínská je běžný dravec korálovích útesů, sama se v nich také skrývá, přičemž hlavu má zanořenou svisle dolů mezi vjetvemy vějířovitých rohovitek a jiných korálů. Má dlouhé, štíhlé, sploštělé tělo a malá ústa na konci velmi dlouhých čelistí. Převážně je hnědá, někteří jedinci jsou celí žlutí. Trubkotlamky loví kořist nenadálým přepadem ze zálohy, číhají na ní v nehybnosti jako kousek dřeva unášené vodou, ale když proplouvají hejnem ryb, vybudí je to do ůtočné akce. (převzato z encyklopedie Zvíře) 1. V textu najdi 6 chyb a oprav je. Správný pravopis odůvodni na následující řádky: 1. chyba: ......................................................................................................................... 2. chyba: ......................................................................................................................... 3. chyba: ......................................................................................................................... 4. chyba: ......................................................................................................................... 5. chyba: ......................................................................................................................... 6. chyba: .........................................................................................................................
2. Vybarvi rybu, o které se v textu píše.
3. Napiš, jakým způsobem bylo vytvořeno pojmenování trubkotlamka: ........................................................................................................................................
62
4. Urči slovní druhy u následujících slov z prvního souvětí: útesů .................................................................................................................................... sama .................................................................................................................................... má ....................................................................................................................................... svisle ................................................................................................................................... dolů ..................................................................................................................................... 5. U slovesa proplouvají urči mluvnické kategorie, třídu a vzor. ............................................................................................................................................. 6. Najdi několikanásobný přívlastek a vypiš ho. ............................................................................................................................................. 7. Z kolika vět se skládá první souvětí v textu? ............................................................................................................................................. 8. U podtržených slov urči, o jaký větný člen se jedná. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 9. Z písmen jména TRUBKOTLAMKA vytvoř další slova. Nemusíš použít všechna písmena, slova uváděj v základním tvaru. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
63
6.7 Pracovní list A jak to bylo dál?
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – A JAK TO BYLO DÁL?
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Umění a kultura Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, výtvarná výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce ve dvojicích Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák smysluplně dokončí povídku, užije vhodné prostředky pro vypravování, povídku převede do kreslené podoby Potřebné pomůcky: pastelky nebo fixy, prázdné papíry
Z hlediska mezipředmětových vztahů se do tohoto pracovního listu promítá slohová výchova (vyprávění) a výtvarná výchova (kreslení komiksu). Záleží na učiteli, zda žáci budou pracovat samostatně, nebo ve dvojicích. Na začátku hodiny je dobré připomenout základní postupy při vypravování, doporučit, čeho je třeba se vyvarovat atd. Také si můžeme společně se žáky vysvětlit, jak vypadá komiks, co to jsou bubliny a k čemu slouží apod. Po rozdání pracovních listů si žáci přečtou úryvek z povídky Černá štika Oty Pavla z knihy Zlatí úhoři a vymyslí k ní pokračování. Poté celý příběh převedou do komiksové podoby do připraveného schématu. Jednodušší variantou je pro žáky vytváření vlastního komiksu bez předlohy, kdy si sami zvolí, kolik políček komiks bude mít. Na závěr žáci příběhy prezentují, z komiksů si můžeme udělat malou výstavu. Také bychom měli žáky seznámit s původním zakončením povídky.
64
Dokončení povídky: Chce mě sežrat. Začal jsem natahovat. Rozjela se. Skočila. Přenesla se přes mělčinu a zmizela v hloubce. Jirka mi řekl: „Pitomče! Měl jsi ji na dosah! Jen ji za krkem zmáčknout!“ Ve skutečnosti jsme si všichni oddychli, že je fuč. Bráškové si na n také nesáhli. A ta příhoda jako by byla předurčením, jako by ta obrovská štika byla naší sudičkou. Chytí někdo z nás v životě skutečně velkou rybu? Možná že nám to nebude dopřáno, protože jsme tenkrát nebyli stateční.
Literatura a elektronické zdroje PAVEL, Ota. Zaltí úhoři. Praha: Československý spisovatel, 1988.
65
PRACOVNÍ LIST – A JAK TO BYLO DÁL? Bylo mi tak kolem šesti. Bráškové mě do své společnosti moc nebrali. Nebyl jsem jich hoden. Přihlížel jsem jejich radovánkám z dálky. Většinou jsem si na břehu řeky Berounky jenom cucal prst. Nejraději chodil Hugo s Jirkou na ostrůvek, kde chytali do ruky ryby v zelených řasách. Hugo byl hezký a jemný. Jirka byl pořízek a lump, s kdekým se pral. Na ostrůvku rostly dlouhé, čarokrásné zelené řasy, které se podobaly rozpleteným vlasům říčního vodníka Oskara. Ty vlasy mu vlály po proudu, jako by ležel utopený v žlutém písku. Občas na řasách rostly kvítky, nevím už, jakou měly barvu, snad růžovobílou jako nevěsty. Bylo tu mělko a v řasách se pásly jak na louce buchanky a berušky vodní. Parmy s ostatními rybami sem přijížděly a čapaly po broučkách a mlaskaly přitom jak prasátka. V té době nastoupili bratři jen v trenýrkách a promakávali řasy, až sáhli na studené tělo ryby. Ryba strnula, pak vyrazila, bráška se vzpamatoval a skočil po ní, minul se, voda stříkala, bráška křičel. Jako rodeo. Jednou objevili v řasách obrovskou rybu, původně mysleli, že je to splavený kmen. Byla to ale černá štika, zajela sem za rybičkami a nemohla ven. Když se rozjela, podobala se torpédu. Voda lítala na všechny strany. Hugo hulákal: „Nečum a pojď nám s ní pomoct!“ Najednou jsem jim byl dobrej. Ale mně se tam nechtělo. Došel jsem pomalu mezi řasy. Štika křižovala, dojela až ke mně a zastavila se. Viděl jsem, jak oddychuje, dívá se na mě krutýma očima a má v pootevřené hubě plno zubů. (Zlatí úhoři, Ota Pavel) 1. A jak to bylo dál? Dokonči povídku a pojmenuj ji.
66
2. Z hotové povídky vytvoř krátký komiks.
67
6.8 Pracovní list Kresli, co popisuji
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – KRESLI, CO POPISUJI
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, matematika, občanská výchova, výtvarná výchova Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce ve dvojicích, skupinová diskuze Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák podrobně popíše předložený obrázek, postupuje podle pokynů spolužáka, svou práci zhodnotí a navrhne změny, které povedou ke zlepšení Potřebné pomůcky: žádné Pracovní list Kresli, co popisuji slouží žákům k zábavnému procvičení popisu. Propojuje tak především výuku slohové výchovy a výtvarné výchovy. K dispozici jsou dvě varianty listu. Liší se pouze v obrázku, ale z důvodu snadnějšího tisku jsou řazeny za sebe i s druhou stranou, která je u obou listů totožná. Na začátku hodiny je vhodné s žáky zopakovat zásady popisu. Před rozdáním pracovních listů žáky rozdělíme do dvojic a rozsadíme je tak, aby na sebe a své pracovní listy vzájemně neviděli (například zády k sobě). Každý žák dostane jeden pracovní list tak, aby ve dvojici byly zastoupeny obě varianty. Pokud sedí dva žáci z různých dvojic naproti sobě, měli by mít stejnou variantu pracovního listu. Pracovní list tedy bude efektivněji využit při menším počtu žáků ve třídě. Listy rozdáváme tak, aby je ostatní žáci neviděli. Na prvním úkolu pracuje každý žák samostatně, na základě obrázku na pracovním listu vyplní tabulku. Učitel může toto vyplňování časově omezit.
68
Hlavním úkolem žáků je popsat obrázek svému spolužákovi ve dvojici tak, aby ho mohl co nejpřesněji nakreslit, aniž by viděl předlohu. Žáci si mezi sebou určí, kdo v popisu začne a kdo bude popisovaný obrázek kreslit, poté se role vystřídají. Jako pomůcka k popisu jim slouží právě vypracovaná tabulka. Podle vyspělosti žáků může v rámci popisu a kreslení docházet buď k obousměrné komunikaci, nebo pouze k jednosměrné komunikaci, což je samozřejmě složitější pro obě strany. Při obousměrné komunikaci jeden z žáků popisuje obrázek, druhý si může nechat některé informace upřesnit, zeptat se na nejasnosti, poprosit o zopakování té které části popisu apod. Při komunikaci jednosměrné mluví pouze popisující žák a je jen na něm, jaké zvolí tempo popisu. Měl by se však snažit, aby jeho popis byl co nejpřesnější. Následující úkoly jsou reflexí vzájemné spolupráce, žáci zhodnotí svůj postup a komunikaci a navrhnou případné změny, které by příště mohly vést ke zlepšení. Tuto část již vypracovává každý sám. Na konci hodiny můžeme na toto téma rozvést společnou diskuzi. Literatura a elektronické zdroje Livre de coloration Hippocampus l’hippocampe [online]. 2015 [citace 16. března 2015]. Dostupné z: Ryby – omalovánky a šablony [online]. 2012 [citace 16. března 2015]. Dostupné z:
69
PRACOVNÍ LIST – KRESLI, CO POPISUJI 1. Prohlédni si obrázek a do tabulky vypiš, jaká slova při popisu použiješ. Vybírej takové výrazy, aby byl popis rozmanitý, ale přesný.
podstatná jména přídavná jména
slovesa příslovce předložky
2. Popiš svému spolužákovi co nejpřesněji tento obrázek. Jeho úkolem bude ho nakreslit. Snaž se spolužáka vést tak, aby se nakreslený obrázek co nejvíce přiblížil předloze.
70
3. Nakresli obrázek, který ti popíše spolužák.
4. Jak se vám spolupracovalo?
5. Co bylo největším problémem ve vaší komunikaci?
6. Co by bylo potřeba zlepšit? A jak?
7. Co vám naopak fungovalo dobře? Jaký postup se osvědčil??
8. Jak se lišily jednotlivé popisy? Byl propracovanější první nebo druhý popis? Proč myslíš, že tomu tak bylo?
71
PRACOVNÍ LIST – KRESLI, CO POPISUJI 1. Prohlédni si obrázek a do tabulky vypiš, jaká slova při popisu použiješ. Vybírej takové výrazy, aby byl popis rozmanitý, ale přesný.
podstatná jména přídavná jména
slovesa příslovce předložky
2. Popiš svému spolužákovi co nejpřesněji tento obrázek. Jeho úkolem bude ho nakreslit. Snaž se spolužáka vést tak, aby se nakreslený obrázek co nejvíce přiblížil předloze.
72
3. Nakresli obrázek, který ti popíše spolužák.
4. Jak se vám spolupracovalo?
5. Co bylo největším problémem ve vaší komunikaci?
6. Co by bylo potřeba zlepšit? A jak?
7. Co vám naopak fungovalo dobře? Jaký postup se osvědčil??
8. Jak se lišily jednotlivé popisy? Byl propracovanější první nebo druhý popis? Proč myslíš, že tomu tak bylo?
73
6.9 Pracovní list Fejeton
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – FEJETON Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předměty: český jazyk a literatura Průřezová témata: Mediální výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák vyjmenuje základní znaky fejetonu a jejich příklady ukáže v textu Potřebné pomůcky: žádné
Pracovní list se věnuje problematice fejetonu, propojuje tedy předmět český jazyk a literatura s průřezovým tématem Mediální výchova. Žáci
vyplňují pracovní
list
samostatně.
V prvním
úkolu
se
seznámí
s charakteristickými znaky fejetonu, zároveň si zopakují i jména některých osobností české literatury. Tuto teorii později využijí v další práci, úkoly by tedy měly být vypracovávány postupně, jak jdou za sebou. Pokud máme slabší žáky, můžeme první doplňovačku zkontrolovat ihned po jejím vyplnění. Nabízená slova jsou však v takovém tvaru, ve které je třeba je doplnit, proto není úkol nijak složitý a žáci by jej měli snadno zvládnout. Ostatní úkoly jsou založeny na pozorné četbě textu a vyhledávání v něm. V úkolu číslo 4 se mohou odpovědi žáků lišit, je tedy potřeba k tomu přihlédnout. Po dokončení práce list společně projdeme a zkontrolujeme. Fejeton byl vybrán z elektronické verze časopisu pro seniory Vital plus.
74
Literatura a elektronické zdroje DOČEKALOVÁ, Markéta. Tvůrčí psaní pro každého. Praha: Grada, 2006. KRAUSOVÁ, Zdeňka – PAŠKOVÁ, Martina – VAŇKOVÁ, Jana. Český jazyk 9: učebnice pro devátý ročník ZŠ a odpovídající ročník víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus, 2006. KŘESŤAN, Rudolf. Fejeton: Opatrnost od kosti [online]. 2014 [citace 14. února 2015]. Dostupné z:
75
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – FEJETON 1. Doplň slova do rámečku tak, aby ti vznikla obecná charakteristika fejetonu. Fejeton (z fr. feuilleton = lístek) neboli také podčárník je zvláštní útvar publicistického stylu, který se zaměřuje na aktuální společenská a kulturní témata a zpracovává je vtipně, zajímavě a netradičně. Běžné věci s nápaditostí ukazuje v nových souvislostech. Důležitou součástí fejetonu je jazyk, fejeton využívá ironie, obraznosti, nadsázky a nespisovných výrazů. Na konci fejetonu většinou bývá pointa. Ke známým českým fejetonistům patří např. Jan Neruda, Karel Čapek, Ludvík Kundera, Ivanka Devátá nebo Rudolf Křesťan. 2. Po přečtení textu od Rudolfa Křesťana vymysli zajímavý název fejetonu a vepiš ho na připravenou linku. Individuální. Ve skutečnosti se tento fejeton jmenuje Opatrnost od kosti. 3. Jaké významy dává v tomto fejetonu Rudolf Křesťan slovu kost? •
součást kostry živočichů
•
hezká dívka
•
vzor na látce
•
hrad Kost
4. V textu podtrhni slovní spojení, která podle tebe působí vtipně. Např.: vánočního kapra mám rád, ale zároveň vím, že není dobrákem od kosti pokud se týče vánočních svátků, měly by si i rybí kosti dát svátek 5. Na čem je založena slovní komika ve třetím odstavci? Komika je zde založena na významech slovesa zapíchnout v souvislosti s protipóly spisovnost x nespisovnost. 6. Pro jaké publikum (čtenáře) je text pravděpodobně určen? Pro seniory.
76
PRACOVNÍ LIST – FEJETON 1. Doplň slova do rámečku tak, aby ti vznikla obecná charakteristika fejetonu. běžné, Čapek, ironie, Kundera, lístek, Neruda, nových, vtipně
Fejeton (z fr. feuilleton = . . . . . . . . . . .) neboli také podčárník je zvláštní útvar publicistického stylu, který se zaměřuje na aktuální společenská a kulturní témata a zpracovává je . . . . . . . . . . ., zajímavě a netradičně. . . . . . . . . . . .věci s nápaditostí ukazuje v . . . . . . . . . . . souvislostech. Důležitou součástí fejetonu je jazyk, fejeton využívá . . . . . . . . ., obraznosti, nadsázky a nespisovných výrazů. Na konci fejetonu většinou bývá pointa. Ke známým českým fejetonistům patří např. Jan . . . . . . . . . . ., Karel . . . . . . . . . . ., Ludvík . . . . . . . . . . . ., Ivanka Devátá nebo Rudolf Křesťan.
2. Po přečtení textu od Rudolfa Křesťana vymysli zajímavý název fejetonu a vepiš ho na připravenou linku. 3. Jaké významy dává v tomto fejetonu Rudolf Křesťan slovu kost?
4. V textu podtrhni slovní spojení, která podle tebe působí vtipně. 5. Na čem je založena slovní komika ve třetím odstavci? 6. Pro jaké publikum (čtenáře) je text pravděpodobně určen? 7. Vymysli k fejetonu vtipnou ilustraci.
77
....................................................... To je kost! Případně kůstka. Tak jsme v mládí označovali hezké slečny. Nevím, jak záhadně vzniklo to připodobnění. Určitě ne v souvislosti s rybí kostí uvízlou v krku. Tato nepříjemnost je nejčastěji spojena s jinak příjemným pobýváním u štědrovečerního stolu. Vánočního kapra mám rád, ale zároveň vím, že není dobrákem od kosti, když některá z těch jeho uvízne v našem těle. Zmíněné riziko je všeobecně známé. Každoročně na něj bývají upozorňovány hlavně děti. V souvislosti s takovým varováním je však na místě zmínit i riziko pro seniory. Zvláště pro ty z nás, kdo mají celkovou zubní náhradu neboli totální protézu. Její zrádnou vlastností je, že zakrytá část ústní dutiny a snižuje její citlivost. Neplní tak spolehlivě funkci revizora k žádoucímu odhalení černého pasažéra ve stravě. Mrška kůstka se pak při polykání někdy někde nemile zasekne. Ale nejen umělé zuby, stejně tak i příliš rychlé polykání bývá příčinou, proč je rybí kost někdy nepovšimnuta a může se na trase zapíchnout. Takové zapíchnutí má opačný efekt ve srovnání s chvílí, když zapíchneme nějakou práci a začíná pohoda. Zde naopak pohoda končí. Je po náladě a naříkáme. Máme-li slovenský původ, tak jojkáme a achkáme. Tvrdím, že rybí kost je příjemná leda tak v tradičním vzoru na látce, ale v krku je k nakrknutí. Tělo každého z nás má 206 kostí, takže tento přídavek je nadbytečný. Navíc bolestivý. Jako by nestačilo, když nás pobolívají kosti vlastní a potýkáme se s osteoporózou. Pokud se týče vánočních svátků, měly by si i rybí kosti dát svátek. Jenže je to marné přání, neboť každoročně jsou doktoři v ten čas na pohotovosti v pohotovosti a rutinními zákroky nás vykosťují. Kromě nabádání dětí, ať si dají u vánoční večeře pozor, měli bychom souběžně poučovat i sami sebe. Na místě je však otázka, zda víme, jakou radu si poskytnout. Lidová tradice doporučuje, že za zkoušku stojí následné opakované polknutí měkké chlebové střídy. Prý mnohdy dokáže tu zaseknutou kůstku vytáhnout a vzít ji s sebou obalenou do našich útrob. Tam pak dojde k jejímu – cimrmanovsky řečeno – rozpuštění a vypuštění. Jde-li však o kost amatérsky nezvládnutelnou, je na místě rychlá návštěva lékaře. Totéž platí dokonce i u zvířat, která ovšem nemůžeme slovně předem poučovat, aby si dávala pozor na kosti. Ačkoliv u psů se obecně soudí, že si s kostmi dokážou poradit, jsou z vánočního času známy případy, kdy i jim uvízla kost z rybích odpadků. Veterináři o tom vědí své; u koček pak dvojnásob. Navzdory zmíněným rizikům je štědrovečerní kapr trvalou klasikou a Vánoce svátkem jedinečným. Přeji vám jejich příjemné prožití – a pokud jde o kost, nechť nám postačí hrad toho jména. (Rudolf Křesťan)
78
6.10 Pracovní list Dobrý slogan dělá značku METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – DOBRÝ SLOGAN DĚLÁ ZNAČKU
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Umění a kultura, Člověk a svět práce Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, občanská výchova, výtvarná výchova, člověk a svět práce Průřezová témata: Mediální výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem, brainstorming Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák rozpozná funkci předloženého textu, vytvoří projekt vlastní firmy podle zadání, vyjádří svůj názor na reklamní slogany Potřebné pomůcky: pastelky nebo fixy Pracovní list využívá hned několika vzdělávacích oblastí a je zaměřen zejména na otázku podnikání a reklamy. V úvodu se žáci seznámí s textem, který má na svých internetových stránkách brněnská prodejna ryb, což ovšem žáci nevědí, ale z kontextu je možné si to domyslet. Úkolem žáků je rozhodnout, jakou funkci předkládaný text má. Ostatní úkoly již souvisí s tvorbou fiktivní firmy, jejíž logo obsahuje rybu. Zapojení ryby do konceptu firmy může být různé, může se jednat o chov a prodej ryb, krmení pro ryby, potřeby pro rybáře, rybí restaurace, hračky, sport, cestování, módu, film, literaturu, akvária, zoologické zahrady atd. Fantazii se meze nekladou, mohou být využity různé vlastnosti ryb, k tomu slouží i úkol, ve kterém žáci brainstormingovou formou píšou charakteristické znaky ryb, které mohou být promítnuty do filozofie firmy. V tomto úkolu jsou žádoucí i přirovnání nebo přenesené významy. Úkoly vypracovává každý žák samostatně, na konci hodiny může dojít k představení jednotlivých firem.
79
Literatura a elektronické zdroje MIČENKA, Marek – JIRÁK, Jan. Rozumět médiím. Základy mediální výchovy pro učitele. Praha: Partners Czech, 2006. Rybárna Šopík – prodejna živých sladkovodních a chlazených mořských ryb [online]. 2015 [citace 16. března 2015]. Dostupné z:
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – DOBRÝ SLOGAN DĚLÁ ZNAČKU Vyber správné odpovědi (více možností). Tento text: b) upozorňuje na širokou nabídku c) ukazuje na jedinečnost a výjimečnost firmy f) by mohl sloužit i jako reklama
80
PRACOVNÍ LIST – DOBRÝ SLOGAN DĚLÁ ZNAČKU
Ostatní mluví o čerstvosti, my čerstvost tvoříme Zkušený tým odborníků Vám živé ryby do několika minut zabije a vykuchá. Díky vlastním sádkám, zpracovně a prodejně na jednom místě jsme schopni pružně reagovat na Vaši poptávku. Čerstvé filety ze sladkovodních i mořských ryb průběžně připravujeme po celý den. Přijďte se přesvědčit! Rádi Vás uvítáme v naší prodejně.
Vyber správné odpovědi (více možností). Tento text: a) obsahuje kompletní popis firmy b) upozorňuje na širokou nabídku c) ukazuje na jedinečnost a výjimečnost firmy d) není pro firmu příliš pozitivní e) je recenzí na danou firmu f) by mohl sloužit i jako reklama g) uvádí otevírací dobu prodejny (celý den)
81
Tvým dalším úkolem bude vymyslet svou vlastní firmu. Firma může být jakákoliv, jedinou podmínkou je využití ryby v libovolné podobě. Ryba by se měla objevit také v logu (případně i ve sloganu) firmy. Nejprve se zamysli. Co tě napadne, když se řekne ryba? Jakých jejích vlastností a charakteristických rysů můžeš u své firmy využít?
RYBA
Jak se bude tvoje firma jmenovat?
Kde bude sídlit?
Čím se tvoje firma bude zabývat? Na co se bude zaměřovat?
Kdo budou tvoji zákazníci? Snaž se je co nejvíce specifikovat.
Jak svoje budoucí klienty oslovíš?
82
V čem bude tvoje firma lepší než ostatní firmy se stejným sortimentem?
Vybarvi, co je podle tvého názoru potřeba k dobrému reklamnímu sloganu. Jaký by měl slogan být? Který bod je podle tebe nejdůležitější?
snadno zapamatovatelný
měl by se v reklamě opakovat ál d k l
slibuje nízkou cenu
originální
jednoduchý
měl by vybavit jméno produktu
musí být cizojazyčný
složitý
měl by se rýmovat
Který bod je podle tebe nejdůležitější? A proč? Vysvětli.
83
odlišuje výrobek/značku od ostatních měl by obsahovat nějaký ikl d vytváří pozitivní pocit ze značky
Vymysli slogan firmy.
Navrhni pro svou firmu logo.
Další poznámky:
84
6.11 Pracovní list Co symbolizuje ryba?
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – CO SYMBOLIZUJE RYBA?
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a společnost Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, informační a komunikační technologie, dějepis, výchova k občanství Formy a metody výuky: samostatná práce, didaktická hra, práce na počítači Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák definuje pojem symbol a uvede a vysvětlí jeho příklady, ve slovnících nebo na internetu vyhledá vhodné informace Potřebné pomůcky: pastelky nebo fixy, SSČ, SSJČ, slovníky symbolů, počítač, internet
Pracovní list v sobě spojuje poznatky z českého jazyka, z informačních a komunikačních technologií, z dějepisu a z občanské výchovy. Žáci dostanou pracovní list a úkoly z něj řeší s pomocí slovníků a počítače. Další variantou je vyplňování pracovního listu přímo v počítači, kdy si žáci navíc procvičí práci s různými programy atd. Žáci řeší úkoly samostatně, první část je zaměřena spíše na vyhledávání informací (slouží zejména k uvědomění si, co je to vlastně symbol), druhou část je možné zvládnout bez jakýchkoliv pomůcek. Osmá úloha je zaměřena na přeformulování informací z textu, žáci si tak vyzkoušejí porozumění textu. V rámci posledního úkolu můžeme vysvětlit důležitost a věrohodnost jednotlivých zdrojů.
85
Literatura a elektronické zdroje BECKER, Udo. Slovník symbolů. Praha: Portál, 2002. COOPEROVÁ, J. C. Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů. Praha: Mladá fronta, 1999. NOLČ, Jiří. Ústava České republiky v otázkách a odpovědích. Brno: Computer Press, 2004. GHS09 - Nebezpečné pro životní prostředí [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: Ichthys – jeden z prvních a nejrozšířenějších symbolů křesťanství v prvotní církvi [online]. 2015 [citace 3. března 2015]. Dostupné z: Internetová jazyková příručka [online]. 2015 [citace 26. února 2015]. Dostupné z: < http://prirucka.ujc.cas.cz/> Malá olympijská vlajka [online]. 2014 [citace 26. února 2015]. Dostupné z: Nebezpečné chemické látky [online]. 2003 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: Obrázky dopravní značky k vytisknutí [online]. 2009 [citace 26. února 2015]. Dostupné z: Olympijská symbolika [online]. 2012 [citace 3. března 2015]. Dostupné z: Označení pro látky ohrožující životní prostředí (bílý podklad, černý tisk) [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: Označení pro látky ohrožující životní prostředí (oranžový podklad, černý tisk) [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: Pozor, přechod pro chodce (č. A 11) [online]. 2015 [citace 1. března 2015]. Dostupné z: Převod textu do Morseovy abecedy [online]. 2015 [citace 3. března 2015]. Dostupné z: Státní symboly [online]. 2014 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z:
86
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – CO SYMBOLIZUJE RYBA? 1. Jaký je význam slova symbol? Hledej ve slovníku nebo na internetu. Individuální řešení. Některá z možných řešení, definice dostupné v Internetové jazykové příručce na adrese http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=symbol&Hledej=Hledej ASCS: 1. konkrétní předmět sloužící k označení něj. abstraktního pojmu: kalich – s. husitství 2. dohodnutá značka, znamení pro něco (často mezinárodní): písmena – symboly hlásek; číselné symboly; matematické, geografické, meteorologické symboly 3. znak (země, státu, města): úcta k státním symbolům SSČ: 1. něco konkrétního, co slouží jako konvenční znak pro něco abstraktního: váhy jako symbol spravedlnosti; holubice je symbolem míru; srdce — symbol lásky 2. (v mat., chem., hudbě aj.) grafický znak, značka, znamení pro něj. předmět, kvalitu, kvantitu, proces ap. 2. Vybarvi správně tyto symboly a napiš, co znamenají.
Olympijské kruhy jsou symbolem olympijských her a znázorňuj spojení a setkání pěti kontinentů, které jsou symbolizovány různými barvami. Modrá značí Evropu, černá Afriku, červená Ameriku, žlutá Asii a zelená Austrálii a Oceánii. Silniční značka patří k výstražným značením a znamená Pozor, přechod pro chodce. Třetí značka je symbolem, který označuje látky nebezpečné pro životní prostředí. Může se vyskytovat v černobílé nebo černo-oranžové podobě, příp. je okraj čtverce vyznačen červenou barvou.
87
3. Vyjmenuj české státní symboly a jeden z nich nakresli. Česká republika má sedm státních symbolů. Jsou jimi: velký státní znak, malý státní znak, státní barvy (bílá, červená, modrá – přesně v tomto pořadí), státní vlajka, vlajka prezidenta republiky (neboli standarta), státní pečeť a státní hymna (Kde domov můj).
státní vlajka
státní barvy
4. Napiš pomocí Morseovy abecedy následující slova: KAPR
-.-/.-/.--./.-.
SUMEC
.../..-/--/./-.-.
LOSOS
.-../---/.../---/...
CANDÁT
-.-./.-/-./-../.-/-
MAKRELA
--/.-/-.-/.-././.-../.-
5. Najdi a nakresli, jak vypadá symbol ryby v křesťanství.
6. Jaké další symboly znáš? Napiš je. Individuální řešení. Např.: srdce jako symbol lásky, holubice – symbol míru, kniha nebo sova jako symbol moudrosti, váhy – symbol rovnováhy a spravedlnosti, strom – symbol života, černá barva je v některých kulturách symbolem smutku atd. 7. Na každém řádku je jedna zpřeházená věta týkající se ryby jako symbolu. Pokus se následující věty správně uspořádat. Kapr je čínským symbolem odvahy a vytrvalosti v boji.
88
V japonštině symbolizuje kapr lásku. U Keltů byli losos a pstruh symboly božského vědění. Ryba je římským pohřebním symbolem nebo také symbolem nového života. V Asýrii se ryba objevovala jako symbol moci Slunce a Měsíce. 8. Napiš svými slovy, které informace z předchozího úkolu tě zaujaly, překvapily nebo ti přišly zajímavé. Individuální řešení. 9. Zapiš, jaké zdroje (slovníky, stránky, weby…) jsi k vyplnění tohoto pracovního listu využil/a. Individuální řešení.
89
PRACOVNÍ LIST – CO SYMBOLIZUJE RYBA?
1. Jaký je význam slova symbol? Hledej ve slovníku nebo na internetu.
2. Vybarvi správně tyto symboly a napiš, co znamenají.
3. Vyjmenuj české státní symboly a jeden z nich nakresli.
4. Napiš pomocí Morseovy abecedy následující slova: KAPR SUMEC LOSOS CANDÁT MAKRELA 5. Najdi a nakresli, jak vypadá symbol ryby v křesťanství.
90
6. Jaké další symboly znáš? Napiš je.
7. Na každém řádku je jedna zpřeházená věta týkající se ryby jako symbolu. Pokus se následující věty správně uspořádat. je čínským vytrvalosti boji symbolem Kapr odvahy a v. symbolizuje V lásku japonštině kapr. božského losos U byli a pstruh symboly vědění Keltů. symbolem je římským nebo nového pohřebním také symbolem Ryba života. Asýrii V Měsíce symbol se ryba jako moci Slunce a objevovala. 8. Napiš svými slovy, které informace z předchozího úkolu tě zaujaly, překvapily nebo ti přišly zajímavé.
9. Zapiš, jaké zdroje (slovníky, stránky, weby…) jsi k vyplnění tohoto pracovního listu využil/a.
91
6.12 Pracovní list Erby a znaky
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – ERBY A ZNAKY
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, informační a komunikační technologie, dějepis, občanská výchova, přírodopis, zeměpis, výtvarná výchova Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem, práce s internetem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák vysvětlí pojem heraldika a uvede příklady jejího praktického použití, na internetu vyhledá příslušné informace, nakreslí erb, který ho vystihuje Potřebné pomůcky: internet, pastelky nebo fixy Tento pracovní list propojuje několik předmětů z několika vzdělávacích oblastí a spojujícím prvkem je zde heraldika. K vyřešení některých úkolů je potřeba mít přístup k internetu, je tedy vhodné tento pracovní list vyplňovat v počítačové učebně, kde každý bude mít svůj počítač, případně kde bude jeden počítač na dvojici. Úvodní křížovka prověřuje znalosti z českého jazyka, literatury, občanské výchovy, přírodopisu, zeměpisu a dějepisu. Následuje práce s textem, který poskytne žákům základní informace o heraldice. K řešení úkolů 4–6 (eventuelně i 7 a 8) je potřeba přístup na internet. Žáci se naučí informace hledat a třídit. Samozřejmě je však mohou čerpat i ze svých znalostí, internet pak může sloužit jako ověřovací zdroj. Poslední úkol spadá i do průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, kdy si žáci na základě poznatků o sebe sama vytvoří svůj vlastní erb (osobní, případně rodinný), kde zobrazí, co je baví, čím jsou zajímaví, co je charakterizuje atd. Další variantou je také řešení nejdříve úkolů 1–3 bez přístupu k počítači, aby žáci nevyhledávali automaticky vše, ale aby byli nuceni přemýšlet sami. 92
Literatura a elektronické zdroje BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha: LIBRI, 1994. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. PALIVEC, Viktor. Heraldická symbolika. Praha: Genealogická a heraldická společnost, 1978. Erb Jakuba Krčína z Jelčan [online]. 2003 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Historie obce [online]. 2008 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Historie obce [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Historie. Jak vznikl název Pstruží [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Jakub Krčín z Jelčan a Libočan [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: O názvu obce [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Obec Česká Rybná [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Oficiální stránky obce Nadryby [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Česká Rybná [online]. 2003 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Nadryby [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Pstruží [online]. 1997 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Rybí [online]. 2000 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Rybitví [online]. 1999 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Symboly – Velký Rybník [online]. 2005 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: To jsou jména! :) [online]. 2011 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
93
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – ERBY A ZNAKY 1. Víš, jak se nazývá nauka o erbech? Vylušti tajenku a dozvíš se to. Poté doplň název do textu o této pomocné vědě historické.
1.
H
Y
M
N
A
2.
B
E
L
G
I
E
3.
P
R
E
Z
I
D
E
4.
K
A
R
L
O
V
A
C
E
5.
P
Ř
Í
S
L
O
V
6.
P
O
H
Á
D
K
A
Š
U
P
I
N
Y
K
A
P
7. 8. 9.
M
Á
CH A
Do textu tedy doplníme třikrát slovo HERALDIKA. 2. Vyber správné odpovědi. Co existovalo dříve? a) znaky
Erb musí vždy mít a) štít
Nauka o erbech je spojena s b) kreslením Věci znázorněné na erbu se nazývají a) figury
94
R
N
T
3. Na obrázku si můžeš prohlédnout erb Jakuba Krčína z Jelčan a Libočan. Co o této osobnosti víš? O co se Krčín zasloužil? Je tu nějaká spojitost s jeho erbem? Jakub Krčín z Jelčan a Libočan žil v letech 1535 – 1604 a je pravděpodobně nejznámějším českým rybníkářem. Působil na Třeboňsku, kde vystavěl nebo rozšířil mnoho rybníků, navázal tak na Štěpánka Netolického. Vybudoval například rybníky Svět (dříve Nevděk) a Rožmberk. Ve službách pánů z Rožmberka se tedy zasloužil o velký hospodářský rozkvět. S rybníkářstvím souvisí i Krčínův znak, kde můžeme vidět dva druhy ryb – kapra (v poli vlevo dole) a štiku (v poli vpravo nahoře). 4. Zjisti, jaká klávesová zkratka ti pomůže při vyhledávání na stránce. Bude se ti hodit v dalším úkolu. CTRL + F 5. Přiřaď názvy obcí k jejich znakům s mluvící rybou. Na internetu vyhledej, podle čeho obce získaly svůj název. Rybitví ze staroslověnského slova rybitev = rybář, osada, kde žili rybáři
Česká Rybná podle potoka Rybné, který obcí protéká
95
Velký Rybník obec vznikla na místě velkého rybníka
Rybí podle Rybího potoka
Nadryby obec ležící nad rybnatým potokem
Pstruží podle pstruhů, kteří žili v místních vodách
96
6. Podle jmen doplň, co mají dané rody ve znaku: Rožmberkové – růže hrabata ze Sternbergu – hvězda (německy Stern) páni z Hazmburku – zajíc (německy Hase) páni Lvové z Rožmitálu – lev rytíři a páni z Bubna – buben Haranti z Polžic a Bezdružic – kohout (staročesky harant) 7. Vysvětli, co to jsou erbovní pověsti. Erbovní pověsti jsou příběhy (pověsti), které vysvětlují původ znamení (figur) na erbech nebo které o nabytí erbu vyprávějí. Často vznikaly až posléze, měly totiž dodat rodům punc starobylosti. 8. Jak vypadá znak obce, ve které žiješ? Individuální řešení. 9. Kdybys měl/a nakreslit svůj osobní (příp. rodinný) znak, co by na něm bylo? Nakresli erb a jednotlivé symboly popiš. Individuální řešení.
97
PRACOVNÍ LIST – ERBY A ZNAKY 1. Víš, jak se nazývá nauka o erbech? Vylušti tajenku a dozvíš se to. Poté doplň název do textu o této pomocné vědě historické.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 1. Jeden z českých státních symbolů, nápověda: Škroup, Tyl 2. Stát známý díky pralinkám a krajce 3. Hlava českého státu 4. Pražská univerzita založená v roce 1348 5. Šestý slovní druh 6. Synonymum ke slovu báchorka 7. Kryjí kůži ryb 8. Naše nejběžnější ryba 9. Spisovatel, autor Máje
. . . . . . . . . . . . . . . . . je nauka, která obsahuje soubor základních pravidel, podle nichž se znaky tvoří, umí znaky popisovat, určovat a je vlastně jedním z druhů umění. Zabývá se také symbolikou osob, rodů nebo zájmových a místních skupin. . . . . . . . . . . . . . . . . . jako věda vznikla přibližně v polovině 12. století, různá znamení a symboly se však na válečné štíty začaly malovat již za dob Babylónie, Persie, staré Číny či Egypta.
98
Nejdůležitější částí erbu je tzv. štít. Figury (znamení) zobrazené na štítech by měly být jednoduché, aby byly dobře rozpoznatelné i na dálku. Nejčastějšími figurami jsou lidé, zvířata, rostliny nebo třeba zbraně, části oděvů, různé výrobky, nástroje nebo stavby. Šlechtické erby měly kromě štítu i další části, byly to: přilba, přikryvadla, točenice nebo korunka a klenot. V takovém případě mluvíme o tzv. úplném erbu. . . . . . . . . . . . . . . . . . má jedinečný význam pro historii, vlastivědu a umění. Ukazuje nám totiž, jak se společnost vyvíjela, jaké měla zvyklosti, vkus nebo jaký vedla způsob života.
2. Vyber správné odpovědi. Co existovalo dříve? a) znaky
b) nauka o znacích
Erb musí vždy mít a) štít
b) korunku
Nauka o erbech je spojena s a) psaním
b) kreslením
Věci znázorněné na erbu se nazývají a) figury
b) štíty
99
3. Na obrázku si můžeš prohlédnout erb Jakuba Krčína z Jelčan a Libočan. Co o této osobnosti víš? O co se Krčín zasloužil? Je tu nějaká spojitost s jeho erbem?
Zajímavostí jsou tzv. mluvící znaky. Víš, co to znamená? Mluvící znaky (erby) jsou takové, jejichž figury znázorňují jméno držitele znaku nebo činnost jeho prvního nositele. U obecních znaků vyjadřují takové figury název obce.
4. Zjisti, jaká klávesová zkratka ti pomůže při vyhledávání na stránce. Bude se ti hodit v dalším úkolu.
100
5. Přiřaď názvy obcí k jejich znakům s mluvící rybou. Na internetu vyhledej, podle čeho obce získaly svůj název. Rybí, Pstruží, Rybitví, Velký Rybník, Česká Rybná, Nadryby
101
6. Podle jmen doplň, co mají dané rody ve znaku: Rožmberkové hrabata ze Sternbergu – páni z Hazmburku – páni Lvové z Rožmitálu – rytíři a páni z Bubna – Haranti z Polžic a Bezdružic – 7. Vysvětli, co to jsou erbovní pověsti.
8. Jak vypadá znak obce, ve které žiješ?
102
9. Kdybys měl/a nakreslit svůj osobní (příp. rodinný) znak, co by na něm bylo? Nakresli erb a jednotlivé symboly popiš.
103
6.13 Pracovní list Kost v krku
METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – KOST V KRKU
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a zdraví Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, výchova ke zdraví Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem, didaktická hra Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální Dílčí očekávané výstupy: žák určí větné členy a druhy vedlejších vět, pozná z textu vyplývající informace, uvede tísňová telefonní čísla a umí vést hovor s operátorem těchto důležitých čísel Potřebné pomůcky: žádné Pracovní list propojuje mluvnici českého jazyka s výchovou ke zdraví. Vychází z textu Kost v krku, který popisuje, jak postupovat v případě, že nám v krku uvízne rybí kost. První čtyři úkoly vyžadují práci s předloženým textem. Žáci samostatně vypracovávají odpovědi na mluvnické otázky týkající se větných členů, druhů vedlejších vět, pravopisu nebo čtení s porozuměním. Pátý a šestý úkol navazuje na tematiku textu, kdy cílem je zopakovat důležitá telefonní čísla. Také si žáci mají uvědomit, jak by mělo volání na tato čísla vypadat. Po zkontrolování pracovních listů proto můžeme se žáky zahrát scénku, co dělat, když se někomu zapíchne do krku kost, když někdo omdlí, když se pod někým prolomí led apod. Zároveň tím posilujeme i komunikativní schopnosti žáků. Literatura a elektronické zdroje HORNYCH, Jaroslav a kol. Zdravotník zotavovacích akcí. Praha: Úřad Českého červeného kříže, 2004. Vánoční nepříjemnosti [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z:
104
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – KOST V KRKU 1. U podtržených souvětí urči druhy vedlejších vět. Můžete požádat někoho ze spolustolovníků, aby se vám pokusil uvolnit dýchací cesty pomocí úderů mezi lopatky. VV předmětná Pokud kost zůstane v krku dítěti, můžete se pokusit přehnout ho přes koleno, aby trup a hlava visely dolů, a přiměřeně udeřit mezi lopatky. VV příslovečná podmínková, VV příslovečná účelová 2. V první větě textu urči všechny větné členy. rybí – přívlastek shodný kost – podmět v krku – přívlastek neshodný patří – přísudek nejčastějším – přívlastek shodný k důvodům – předmět výjezdu – přívlastek neshodný lékařů – přívlastek neshodný Štědrém – přívlastek shodný o dni – příslovečné určení času 3. Vysvětli pravopis sousloví Štědrý den. Štědrý den je název svátku, proto zde píšeme velké začáteční písmeno. 4. Rozhodni, zda tyto výroky z textu vyplývají (ANO), nebo nevyplývají (NE). Rybu se doporučuje jíst pomalu. ANO – NE Ryby jsou zdravé. ANO – NE Rybu bychom neměli jíst příborem. ANO – NE
105
Záchranná služba nejčastěji vyjíždí k lidem, kteří si zapíchli do krku kost. ANO – NE Dětem by se neměly podávat nevykostěné ryby. ANO – NE Než zavoláme lékařskou pomoc, musíme se nejdříve snažit vyndat kost pomocí pinzety. ANO – NE 5. Znáš důležitá telefonní čísla? Doplň je. zdravotnická záchranná služba
155
hasiči
150
policie
158
městská policie
156
jednotné tísňové telefonní číslo
112
6. Popiš, co všechno je nutné říci/udělat, když zavoláme na nějaké z těchto tísňových čísel. •
představíme se
•
popíšeme, co se stalo
•
řekneme, kde se to stalo, kde se nacházíme
•
postupujeme podle pokynů operátora
106
PRACOVNÍ LIST – KOST V KRKU
Kost v krku Rybí kost v krku patří k nejčastějším důvodům výjezdu lékařů o Štědrém dni. První pomocí je snažit se rybí kost vzpříčenou v krku spolknout za pomocí tuhých soust chleba, rohlíku nebo brambor. Můžete požádat někoho ze spolustolovníků, aby se vám pokusil uvolnit dýchací cesty pomocí úderů mezi lopatky. Nikdy však neprovádějte drastické domácí zásahy v krku. Zákrok u lékaře neodkládejte, v okolí zapíchnuté kosti může vzniknout zánět. Ryby s kostmi zásadně nedávejte dětem. Pokud kost zůstane v krku dítěti, můžete se pokusit přehnout ho přes koleno, aby trup a hlava visely dolů, a přiměřeně udeřit mezi lopatky. •
Pokud rybu neumíte vykostit a máte strach ji jíst, vsaďte na vykostěné ryby.
•
Nikdy neklaďte do úst současně rybu a jiné jídlo.
•
Rybí maso nekrájejte, ale oddělujte jej podle jeho přirozené struktury.
•
Když budete jíst pomalu, můžete ještě na patře a na jazyku zachytit kost, kterou jste na vidličce přehlédli.
(www.cpzp.cz) 1. U podtržených souvětí urči druhy vedlejších vět.
2. V první větě textu urči všechny větné členy.
Rybí kost v krku patří k nejčastějším důvodům výjezdu lékařů o Štědrém dni.
3. Vysvětli pravopis sousloví Štědrý den.
107
4. Rozhodni, zda tyto výroky z textu vyplývají (ANO), nebo nevyplývají (NE). Rybu se doporučuje jíst pomalu. ANO – NE Ryby jsou zdravé. ANO – NE Rybu bychom neměli jíst příborem. ANO – NE Záchranná služba nejčastěji vyjíždí k lidem, kteří si zapíchli do krku kost. ANO – NE Dětem by se neměly podávat nevykostěné ryby. ANO – NE Než zavoláme lékařskou pomoc, musíme se nejdříve snažit vyndat kost pomocí pinzety. ANO – NE 5. Znáš důležitá telefonní čísla? Doplň je.
zdravotnická záchranná služba hasiči policie městská policie jednotné tísňové telefonní číslo
6. Popiš, co všechno je nutné říci/udělat, když zavoláme na nějaké z těchto tísňových čísel.
108
6.14 Pracovní list Kolik podob má báseň? METODIKA K PRACOVNÍMU LISTU – KOLIK PODOB MÁ BÁSEŇ?
Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Umění a kultura Vyučovací předměty: český jazyk a literatura, výtvarná výchova Formy a metody výuky: samostatná práce, práce s textem Klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní Dílčí očekávané výstupy: žák rozlišuje základní versologické pojmy, vymyslí báseň a podle pokynů s ní dál pracuje Potřebné pomůcky: nůžky, lepidlo, prázdný papír, případně ukázky kaligramů Pracovní list Kolik podob má báseň? je zaměřen spíše na rozvoj tvořivé stránky žáků a spojuje výuku literatury s výtvarnou výchovou. První úkol slouží k zopakování tří základních versologických pojmů. Po jeho vyplnění je žádoucí zkontrolovat správnost řešení. Dále již mohou žáci pokračovat bez přerušování práce. Žáci si sami vyzkouší rýmování a tvorbu básně, kterou dále budou přetvářet na základě poznatků o dadaismu a kubismu. Vzniklá díla si můžeme ve třídě vystavit. Důležitou součástí hodiny je dostatečné zajištění pomůcek (každé dítě by mělo mít svoje lepidlo a nůžky), aby nevznikaly zbytečné prodlevy nebo aby nedocházelo k vyrušování.
Literatura a elektronické zdroje
HRABÁK, Josef. Úvod do teorie literatury. Praha: SPN, 1987. PAVELKA, Jiří – POSPÍŠIL, Ivo. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993.
109
ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU – KOLIK PODOB MÁ BÁSEŇ? 1. Spoj správně pojmy a jejich definice.
sloka (strofa)
zvuková shoda na konci veršů
verš
skupina veršů
rým
rytmicky organizovaná jednotka básně, graficky je vyjádřena na jednom řádku
2. Vytvoř rýmy k zadaným slovům: Ukázka možných řešení: ryba – chyba, hýbá, libá, vydá, jaktěživa, snídá… voda – soda, bodá, móda, shoda, hlodá, škoda… bublina – pustina, začíná, prolíná, vzpomíná, zhasíná… štika – klika, vzniká, pyká, do rybníka, bliká… žbluňká – meruňka, kuňká, buňka, strunka… 3.–5. Individuální řešení
110
PRACOVNÍ LIST – KOLIK PODOB MÁ BÁSEŇ? 1. Spoj správně pojmy a jejich definice.
sloka (strofa)
zvuková shoda na konci veršů
verš
skupina veršů
rým
rytmicky organizovaná jednotka básně, graficky je vyjádřena na jednom řádku
2. Vytvoř rýmy k zadaným slovům: ryba – voda – bublina – štika – žbluňká – 3. Vymysli báseň o rybě, která bude mít alespoň 6 veršů.
111
Kubismus byl uměleckým směrem, který se projevil zejména v malířství, proniknul však i do literatury a architektury. K nejznámějším představitelům patří George Braque [žorž brak] a Pablo Picasso, kteří byli u zrodu kubismu v letech 1909–1914. Kubistické výtvarné umění vypodobňuje věci v podobě základních geometrických tvarů. I v literatuře využívá kubismus rozložení na základní prvky a vynalézavou výtvarnou úpravu. Jako představitele jmenujme Guillauma Apollinaira [gijom apolinér], který je známý především svými kaligramy (nebo také ideogramy, jde o básně psané rukou tak, aby vytvářely nějaký obraz).
4. Inspiruj se G. Apollinairem a vytvoř ze své básně kaligram.
Dadaismus (dada) byl avantgardním uměleckým hnutím, které vzniklo v roce 1916 v Curychu. Základními tvůrčími principy byly náhoda, mystifikace, nonsens a spontánnost. Dadaisté používali metodu literární a výtvarné koláže, tedy kombinování textů, výstřižků a nálepek, cizí jim nebyly ani rozmanité materiály. K nejznámějším představitelům dadaismu patřil rumunský básník Tristan Tzara. 5. Svou původní báseň přepiš na samostatný papír a rozstříhej ji na jednotlivá slova. Tato slova zamíchej. Ze vzniklé hromádky vybírej lístečky náhodně a lepením na tento pracovní list je sestav do nové dadaistické básně.
112
7 Závěr Kurikulární reforma přinesla do českého školství odlišný pohled na přístup ke vzdělávání. Do popředí se dostávají mezipředmětové vztahy, rozvoj takzvaných klíčových kompetencí, formování postojů a hodnot a větší důraz je také kladen na propojení teorie s praxí. Z tohoto pojetí vzdělávacího systému vycházejí pracovní listy pro 2. stupeň základní školy předkládané v této magisterské diplomové práci. Zpracovávají téma ryba v oblastech využitelných při výuce českého jazyka a literatury s přihlédnutím k mezipředmětovým vztahům a rozvíjení klíčových kompetencí. Využívají také ostatních vyučovacích předmětů, jako jsou přírodopis, zeměpis, dějepis, matematika, fyzika, informační a komunikační technologie, občanská výchova, výchova ke zdraví, tělesná výchova, výtvarná výchova nebo hudební výchova. Každý pracovní list je uspořádán v takové podobě, v jaké jej lze předložit žákům. Učitelé tedy nebudou mít s jeho úpravami žádnou práci a mohou si ho z elektronické formy práce rovnou vytisknout. Navíc k listům patří i metodické pokyny pro učitele, které obsahují i seznam použité literatury, a řešení jednotlivých úkolů. Většina pracovních listů je zaměřena na samostatnou práci žáků, ale setkáme se i s prací ve dvojicích nebo ve skupinách. Jedním z hlavních prvků je i práce s textem a procvičování porozumění textu, dále pak vyhledávání, třídění a posuzování informací. Čas potřebný k vyplnění jednotlivých listů je rozdílný. Naopak jejich náročnost lze snadno přizpůsobit každému ročníku 2. stupně základní školy. Diplomová práce ukazuje, že téma ryba, které je primárně vyučováno v rámci přírodopisu, můžeme začlenit i do ostatních předmětů.
113
8 Seznam literatury a ostatních pramenů 8.1 Literatura BECKER, Udo. Slovník symbolů. Praha: Portál, 2002. BELZ, Horst – SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. BERÁNKOVÁ, Eva. Tvořivá hra jako cesta k pochopení literárního díla. Plzeň: Fraus, 2002. BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha: LIBRI, 1994. BURNIE, David. Zvíře. Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Praha: Knižní klub, 2002. COOPEROVÁ, J. C. Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů. Praha: Mladá fronta, 1999. DOČEKALOVÁ, Markéta. Tvůrčí psaní pro každého. Praha: Grada, 2006. FILIPEC, Josef – DANEŠ, František a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1998. GRECMANOVÁ, Helena – URBANOVSKÁ, Eva. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex, 2007. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. HAUSER, Přemysl a kol. Čeština hravě. Praha: ALBRA, 2003. HAVRÁNEK, Bohuslav – JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2000.
114
HORNYCH, Jaroslav a kol. Zdravotník zotavovacích akcí. Praha: Úřad Českého červeného kříže, 2004. HOŠNOVÁ, Eva a kol. Český jazyk 6 pro základní školy. Praha: SPN, 2006. HOŠNOVÁ, Eva a kol. Český jazyk 7 pro základní školy. Praha: SPN, 2008. HOŠNOVÁ, Eva a kol. Český jazyk 8 pro základní školy. Praha: SPN, 2009. HOŠNOVÁ, Eva a kol. Český jazyk 9 pro základní školy. Praha: SPN, 2010. HRABÁK, Josef. Úvod do teorie literatury. Praha: SPN, 1987. JANÁČKOVÁ, Zita – FEJFUŠOVÁ, Marie. Čítanka pro 6. ročník. Brno: Nová škola, 2007. JANÍK, Tomáš – MAŇÁK, Josef – KNECHT, Petr. Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido, 2009. KALHOUS, Zdeněk – OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. KLÍMOVÁ, Květoslava – KOLÁŘOVÁ, Ivana. Čeština zajímavě a komunikativně II. Praha: Grada, 2014. KOTÁSEK, Jiří. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. KOTRBA, Tomáš – LACINA, Lubor. Aktivizační metody ve výuce. Příručka moderního pedagoga. Brno: Barrister & Principal, 2011.
115
KRAUSOVÁ, Zdeňka – PAŠKOVÁ, Martina – VAŇKOVÁ, Jana. Český jazyk 9: učebnice pro devátý ročník ZŠ a odpovídající ročník víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus, 2006. KRAUSOVÁ, Zdeňka – PAŠKOVÁ, Martina. Český jazyk 8 pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2005. KRAUSOVÁ, Zdeňka – TERŠOVÁ, Renata. Český jazyk pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus, 2003. KRAUSOVÁ, Zdeňka – TERŠOVÁ, Renata. Český jazyk pro 7. ročník základní školy a sekundu víceletého gymnázia. Plzeň: Fraus, 2004. KUTINOVÁ, Amálie. Garba a Málinka. Ostrava: Profil, 1991. KVAČKOVÁ, Jaromíra a kol. Český jazyk pro 7. ročník. Brno: Nová škola, 2013. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava – BERÁNKOVÁ, Eva. Čítanka 6: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2003. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava – BERÁNKOVÁ, Eva. Čítanka 7: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2004. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava – STEHLÍKOVÁ, Monika. Čítanka 8: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2005. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava – STEHLÍKOVÁ, Monika. Čítanka 9: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2006. MAŇÁK, Josef – JANÍK, Tomáš – ŠVEC, Vlastimil. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008. MAŇÁK, Josef – ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. MAŇÁK, Josef a kol. Alternativní metody a postupy. Brno: Masarykova univerzita, 1997.
116
MIČENKA, Marek – JIRÁK, Jan. Rozumět médiím. Základy mediální výchovy pro učitele. Praha: Partners Czech, 2006. MIKSOVÁ, Eva – HÁJKOVÁ, Jitka. Český jazyk pro 6. ročník. Brno: Nová škola, 2013. MIKULČÁK, Jiří a kol. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. MRHAČOVÁ, Eva. Názvy zvířat v české frazeologii a idiomatice. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, 2002. NOLČ, Jiří. Ústava České republiky v otázkách a odpovědích. Brno: Computer Press, 2004. PALIVEC, Viktor. Heraldická symbolika. Praha: Genealogická a heraldická společnost, 1978. PAPÁČEK, Miroslav a kol. Zoologie. Praha: Scientia, 2000. PASCH, Marvin a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. PAVEL, Ota. Zaltí úhoři. Praha: Československý spisovatel, 1988. PAVELKA, Jiří – POSPÍŠIL, Ivo. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993. PECINA, Pavel. Tvořivost ve vzdělávání žáků. Brno: Masarykova univerzita, 2008. PETTY, Geoff. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013. PLACHETKA, Jiří. Velký slovník citátů a přísloví. Praha: Academia, 1996. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2009.
117
RAKOUŠOVÁ, Alena. Integrace obsahu vyučování: integrované slovní úlohy, tématické vyučování, možnosti uplatnění, psychologická integrace obsahu, ukázky a praktická cvičení. Praha: Grada, 2008. RŮŽIČKA, Roman. Hvězda v jazyku, literatuře a kultuře. Brno: Masarykova univerzita, 2013. [Bakalářská diplomová práce] SOUKAL, Josef. Čítanka 6 pro základní školy. Praha: SPN, 2007. SOUKAL, Josef. Čítanka 7 pro základní školy. Praha: SPN, 2007. SOUKAL, Josef. Čítanka 8 pro základní školy. Praha: SPN, 2008. SOUKAL, Josef. Čítanka 9 pro základní školy. Praha: SPN, 2008. ŚWIERCZYŃSKI, Andrzej – ŚWIERCZYŃSKA, Dobrosława. Slovník přísloví v devíti jazycích. Praha: Universum, 2008. VALIŠOVÁ, Alena – KASÍKOVÁ, Hana (eds.). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011. VETEŠKA, Jaroslav – TURECKIOVÁ, Michaela. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008. VIEWEGHOVÁ, Thea. Čítanka pro 7. ročník. Brno: Nová škola, 2008. VIEWEGHOVÁ, Thea. Čítanka pro 8. ročník. Brno: Nová škola, 2013. VIEWEGHOVÁ, Thea. Čítanka pro 9. ročník. Brno: Nová škola, 2010. VRBOVÁ, Hana. Pohádky pod peřinku. Praha: Lidové nakladatelství, 1986. ZORMANOVÁ, Lucie. Obecná didaktika pro studium a praxi. Praha: Grada, 2014. ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice. Praha: Grada, 2012.
118
8.2 Elektronické zdroje 50 m Freestyle [online]. 2015 [citace 20. března 2015]. Dostupné z:
Aaptosyax grypus Picture [online]. 2001 [citace 9. února 2015]. Dostupné z:
Abudefduf concolor Picture [online]. 2001 [citace 9. února 2015]. Dostupné z:
Aulostomus chinensis [online]. 1995 [citace 9. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 1 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 2 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z:
119
Český jazykový atlas 3 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Český jazykový atlas 4 [online]. 2014 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Erb Jakuba Krčína z Jelčan [online]. 2003 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Estonská vlajka [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z:
Finská vlajka [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z: GHS09 - Nebezpečné pro životní prostředí [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z:
Historie obce [online]. 2008 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Historie obce [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
120
Historie. Jak vznikl název Pstruží [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Ichthys – jeden z prvních a nejrozšířenějších symbolů křesťanství v prvotní církvi [online]. 2015 [citace 3. března 2015]. Dostupné z: Internetová jazyková příručka [online]. 2015 [citace 26. února 2015]. Dostupné z: < http://prirucka.ujc.cas.cz/> Ivan Mládek – Defilé u moře [online]. 2012 [citace 1. března 2015]. Dostupné z: Jakub Krčín z Jelčan a Libočan [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: KŘESŤAN, Rudolf. Fejeton: Opatrnost od kosti [online]. 2014 [citace 14. února 2015]. Dostupné z:
Livre de coloration Hippocampus l’hippocampe [online]. 2015 [citace 16. března 2015]. Dostupné z: Maďarská vlajka [online]. 2013 [citace 11. března 2015]. Dostupné z: 121
Malá olympijská vlajka [online]. 2014 [citace 26. února 2015]. Dostupné z:
Mapy Evropy [online]. 2009 [citace 11. března 2015]. Dostupné z: MARTINOVÁ, Zdena. Plavečtí rekordmani: nejrychlejší ryba, savec a pták [online]. 2011 [citace 20. března 2015]. Dostupné z: Nebezpečné chemické látky [online]. 2003 [citace 2. března 2015]. Dostupné z:
O názvu obce [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Obec Česká Rybná [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Obrázky dopravní značky k vytisknutí [online]. 2009 [citace 26. února 2015]. Dostupné z:
122
Oficiální stránky obce Nadryby [online]. 2015 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Olympijská symbolika [online]. 2012 [citace 3. března 2015]. Dostupné z: Označení pro látky ohrožující životní prostředí (bílý podklad, černý tisk) [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: Označení pro látky ohrožující životní prostředí (oranžový podklad, černý tisk) [online]. 2015 [citace 2. března 2015]. Dostupné z: POVOLNÝ, David. Nářečí nenávratně mizí [online]. 2012 [citace 22. února 2015]. Dostupné z: Pozor, přechod pro chodce (č. A 11) [online]. 2015 [citace 1. března 2015]. Dostupné z: Převod textu do Morseovy abecedy [online]. 2015 [citace 3. března 2015]. Dostupné z:
123
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2004 [citace 1. února 2014]. Dostupné z: < http://aplikace.msmt.cz/HTM/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.html> Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT, 2013 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z: Rybárna Šopík – prodejna živých sladkovodních a chlazených mořských ryb [online]. 2015 [citace 16. března 2015]. Dostupné z:
Ryby – omalovánky a šablony [online]. 2012 [citace 16. března 2015]. Dostupné z:
Státní symboly [online]. 2014 [citace 5. prosince 2014]. Dostupné z: Symboly – Česká Rybná [online]. 2003 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Symboly – Nadryby [online]. 2012 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Symboly – Pstruží [online]. 1997 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: 124
Symboly – Rybí [online]. 2000 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Symboly – Rybitví [online]. 1999 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
Symboly – Velký Rybník [online]. 2005 [citace 18. března 2015]. Dostupné z:
To jsou jména! :) [online]. 2011 [citace 18. března 2015]. Dostupné z: Vánoční nepříjemnosti [online]. 2014 [citace 5. března 2015]. Dostupné z:
125
