Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze

Ústav pro informace ve vzdělávání

© Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica – Praha 2011 ISBN 978-80-245-1781-0

PROGNÓZA LIDSKÉHO KAPITÁLU obyvatelstva České republiky do roku 2050 (verze k roku 2011)

Autorský kolektiv doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze RNDr. Tomáš Fiala, CSc. – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D, – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Bc. Vladimír Hulík – Ústav pro informace ve vzdělávání RNDr. Eva Kačerová – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Mgr. Jitka Konrádová – Ústav pro informace ve vzdělávání Ing. Petr Mazouch, Ph.D. – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Ing. Mgr. Martina Miskolczi – Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Mgr. Pavlína Šťastnová – Ústav pro informace ve vzdělávání

Autorský kolektiv vyjadřuje poděkování RNDr. Michaele Kleňhové za cenné připomínky a náměty při tvorbě konečné podoby publikace, Ing. Markétě Arltové, Ph.D. za provedení závěrečných úprav a přípravu publikace k tisku a Mgr. Michalu Vrabcovi, CSc. za vytištění. Publikace byla zpracována v rámci dlouhodobého výzkumného projektu 2D06026 Reprodukce lidského kapitálu financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II.

Vážená čtenářko, vážený čtenáři, dovolujeme si Vám nabídnout aktuální vydání publikace „Prognóza lidského kapitálu obyvatelstva České republiky do roku 2050“. Populace České republiky stárne. Pokud se na obyvatelstvo díváme pouze z pohledu klasických demografických prognóz, je jasné, že do budoucna bude přibývat starých a velmi starých lidí a naopak mladších bude v důsledku nízké plodnosti ubývat. Demografické prognózy samozřejmě vycházejí z určitých předpokladů o budoucím vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace. Jsou však pouze prognózou počtů osob a neberou v úvahu produktivní schopnosti člověka – tj. to, co se vkládá do produkce - nepracují s kvalitativní stránkou lidského kapitálu. Když začneme převádět prognózu počtů osob na prognózu kapitálu, který lidé představují, nebudou už závěry tak pesimistické. Snahou autorského kolektivu bylo proto poukázat na některé oblasti související s lidským kapitálem a jeho reprodukcí. Vypočtená demografická prognóza vychází z nových scénářů vývoje obyvatelstva, které byly vytvořeny na základě analýzy plodnosti, úmrtnosti a migrace. Srovnáním různých scénářů projekce se autoři pokusili vytvořit co možná nejlepší scénáře budoucího vývoje. Demografická prognóza je doplněna prognózou lidského kapitálu nejen za Českou republiku, ale i za jednotlivé kraje. Aktualizovaná a rozšířená je také prognóza vývoje struktury vzdělanosti. Dále je publikace doplněna prognózou vývoje počtu 15letých a 19letých osob, tedy potenciálních "zájemců" o střední, resp. vyšší stupeň vzdělání. Aktuální jsou také údaje o počtu, ekonomické aktivitě, věkovém a národnostním složení cizinců. Migranti jako lidský kapitál jsou pro budoucí rozvoj regionů nezbytní, proto je třeba jim věnovat pozornost již dnes. S lidským kapitálem a jeho využitím souvisí i problematika nezaměstnanosti, proto publikace obsahuje i grafy informující o uplatnění absolventů na trhu práce a jejich nezaměstnanosti. Smyslem publikace je tedy především poukázat na to, jaké důsledky by mohl mít budoucí demografický vývoj z pohledu lidského kapitálu, a to nejen v celé České republice, ale i v jejích jednotlivých krajích (ukazuje se totiž, že kraje se výrazně liší právě v objemu lidského kapitálu, jímž disponují). Vývoj lidského kapitálu je totiž možné různými opatřeními ovlivnit (na rozdíl od demografického vývoje, kde většina opatření populační politiky má zpravidla jen krátkodobý efekt). Protože lidský kapitál hodnotíme objemem a kvalitou vzdělávání (jinak to zatím nedokážeme), lze si taková opatření i relativně snadno představit – byť jejich realizace jistě nebude snadná. Doufáme, že pro Vás tato publikace bude přínosná, a že v ní naleznete nové informace, které můžete využít pro rozvoj Vašeho regionu. Jitka Langhamrová vedoucí autorského kolektivu

Obsah Lidský kapitál .................................................................................................................................................................................... 5 Hlavní výsledky prognózy demografického vývoje ......................................................................................................................... 18 Struktura vzdělanosti v České republice ......................................................................................................................................... 23 Cizinci v České republice ................................................................................................................................................................. 28 Uplatnění absolventů na trhu práce a jejich nezaměstnanost v ČR................................................................................................ 48 Výsledky analýzy a prognózy pro jednotlivé kraje ČR ..................................................................................................................... 53 Kraj Hlavní město Praha ........................................................................................................................................................... 54 Středočeský kraj ....................................................................................................................................................................... 64 Jihočeský kraj............................................................................................................................................................................ 74 Plzeňský kraj ............................................................................................................................................................................. 84 Karlovarský kraj ........................................................................................................................................................................ 94 Ústecký kraj ............................................................................................................................................................................ 104 Liberecký kraj.......................................................................................................................................................................... 114 Královéhradecký kraj .............................................................................................................................................................. 123 Pardubický kraj ....................................................................................................................................................................... 133 Kraj Vysočina .......................................................................................................................................................................... 143 Jihomoravský kraj ................................................................................................................................................................... 153 Olomoucký kraj....................................................................................................................................................................... 163 Zlínský kraj.............................................................................................................................................................................. 173 Moravskoslezský kraj.............................................................................................................................................................. 183 Analýza a prognóza migrace ......................................................................................................................................................... 194 Prognóza demografického vývoje – podrobnosti ......................................................................................................................... 231 Prognóza výkonů vzdělávací soustavy – podrobnosti................................................................................................................... 251

Lidský kapitál S růstem významu lidského kapitálu a jeho vztahu k ekonomickým veličinám je od počátku pochopitelně spojována též otázka měření lidského kapitálu. Existuje několik možností, jak lidský kapitál změřit, ale podstatným nedostatkem většiny z nich jsou chybějící údaje nutné pro kvantifikaci. Nejčastěji se k měření lidského kapitálu používá nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání, nebo lépe řečeno počet let strávených studiem a případně i účast na dalším vzdělávání. Vycházíme-li z předpokladu, že vzdělávání by mělo plnit funkci selektivní a funkci produktivní, pak lze říci, že selektivní funkce vybírá a „třídí“ jedince na základě jejich vrozených či v rodině získaných schopností, talentů a zejména motivace a funkce produktivní předpokládá, že škola k tomuto základnímu kapitálu přidává další hodnotu – rozvíjí a zdokonaluje dovednosti a znalosti. V případě ideálního fungování tohoto modelu by tedy pro zaměstnavatele bylo spolehlivým základním indikátorem úrovně lidského kapitálu předložení diplomu o absolvování některého ze vzdělávacích stupňů. Na úrovni lidského kapitálu větší či menší měrou závisí hodnoty řady dalších socio-ekonomických ukazatelů, jako jsou produktivita práce, nezaměstnanost, ale i střední délka života. Závislost mezi úrovní vzdělání, tedy velikostí lidského kapitálu a ostatními socio-ekonomickými ukazateli je možné měřit několika způsoby. Například lze porovnat různé úrovně vzdělání a ostatních ukazatelů v čase nebo v prostoru a z těchto hodnot se pak pokusit modelovat vztah mezi jednotlivými proměnnými. Pro takové srovnání jednotlivých ukazatelů, a zejména pro jejich predikci je nutné mít delší časovou řadu právě hodnot úrovně lidského kapitálu, na základě které se bude predikovat jejich vývoj. Předmětem předkládaného materiálu je tedy predikce lidského kapitálu, to znamená úrovně vzdělanosti obyvatel starších 25 let v krajích České republiky do roku 2050. Základem takové prognózy musí být demografická prognóza a také nutně prognóza změny vzdělávacího systému, která bude v příštích obdobích realizována právě v České republice.

5

Metodika Jak již bylo řečeno výše, základem celé prognózy vzdělanostní struktury je klasická demografická prognóza obyvatelstva celé ČR i obyvatelstva jednotlivých krajů vypočtená tzv. komponentní metodou. Tato prognóza byla zpracována ve dvou variantách. Jednou je mírně upravená a především aktualizovaná (podle nejnovějších dostupných dat) kombinace nízké a střední varianty prognózy Českého statistického úřadu, budeme ji označovat varianta ČSÚ. Tato varianty předpokládá zachování určitého rozdílu mezi plodností a úmrtností v jednotlivých krajích i zachování současných migračních trendů. Druhá varianta vychází z předpokladu, že plodnost českých žen bude (s jistým zpožděním) kopírovat plodnost žen Nizozemska. (Nizozemsko bylo vybráno z toho důvodu, že se jedná o populaci, kde již byl dokončen přesun plodnosti do vyššího věku a plodnost je zde poměrně stabilní. Navíc se jedná o populaci geograficky nepříliš vzdálenou a co do velikosti v jistém smyslu srovnatelnou s Českou republikou.) Tato varianta je označovaná varianta NL. Na rozdíl od předchozí varianty předpokládáme v této variantě postupné sbližování demografického chování obyvatelstva jednotlivých krajů. Do roku 2050 se předpokládá postupná eliminace rozdílů plodností a úmrtnosti v jednotlivých krajích a minimalizace vlivu vnitřní migrace na změnu počtu obyvatel jednotlivých krajů. O zahraniční migraci se předpokládá, že rozdělení migračního přírůstku do jednotlivých krajů bude stále více úměrné počtu obyvatel krajů. Výchozí demografickou strukturou pro obě varianty prognózy bylo složení obyvatelstva České republiky a jejích krajů podle pohlaví a jednotek věku vycházející z nejnovějších dostupných dat - tj. 1. 1. 2011. Obě varianty předpokládají další růst plodnosti, i když mírnějším tempem než v posledních letech. V obou variantách se rovněž uvažuje pokračování růstu střední délky života. I nadále předpokládáme, že Česká republika zůstane zemí imigrační. Očekáváme však, že migrační přírůstky budou výrazně nižší než v letech 2007 a 2008 (kdy se pohybovaly okolo 70–80 tisíc osob ročně). Na rozdíl od prognóz z minulých let byla v této prognóze rozlišena vnitřní a zahraniční migrace (což pochopitelně ovlivní jen prognózu obyvatelstva jednotlivých krajů).

6

Trendy populačního vývoje jsou v obou variantách prognózy totožné, předpokládané tempo vývoje se však liší. Nizozemská varianta předpokládá vyšší růst plodnosti, rychlejší růst střední délky života i vyšší migrační přírůstek než varianta ČSÚ. Varantu ČSÚ tedy můžeme označit jako nízkou, variantu NL pak jako vysokou. Podrobnější popis scénářů demografického vývoje použitých pro výpočet prognózy je uveden v závěrečné části této publikace. Získaná populační prognóza byla základem pro prognózu výkonů vzdělávací soustavy. Ve studii jsou použity dva různé přístupy k popisu úrovně lidského kapitálu. V obou případech bereme v úvahu pouze formální vzdělávání. První je založen na klasické struktuře vzdělanosti obyvatelstva rozdělené na čtyři stupně: • základní vzdělání (do této skupiny zahrnujeme i osoby s nedokončeným základním vzděláním), • střední vzdělání a střední vzdělání s výučním listem („střední vzdělání bez maturity“), • střední vzdělání s maturitní zkouškou („střední vzdělání s maturitou“) • terciární vzdělání („vyšší vzdělání“), tedy vzdělání v konzervatoři, vyšší odborné škole a vysokoškolské. Odhad počtu osob v základním vzdělávání je asi nejjednodušší částí prognózy, protože existuje dobrá evidence a základní vzdělávání je v České republice povinné. Podobně jako v dalších vzdělanostních stupních, i zde se používá metoda propustnosti mezi jednotlivými ročníky. Počet absolventů je tedy ovlivněn počtem přijatých a prostupností mezi ročníky. V případě středoškolského vzdělávání (a vzdělávání v konzervatořích) je základním faktorem pro odhad počtu absolventů počet nově přijatých. Ten je odhadován na základě podílu absolventů předcházejícího vzdělávacího stupně. Počet žáků je kalkulován na základě prostupnosti mezi ročníky a počet absolventů je určen jako podíl žáků z posledního ročníku. Asi nejsložitější situace je na úrovni terciárního vzdělávání. V případě vyšších odborných škol se opět vychází z počtu absolventů předchozího stupně vzdělávání – z počtu maturantů, z prostupnosti mezi jednotlivými ročníky a také se předpokládá, že studenti studují standardní dobu určenou pro absolvování studia. V případě vysokých škol vycházíme z čistých měr vstupu na vysoké školy a počet absolventů je potom odhadován pomocí 7

míry dokončování studia. Tento postup je nový a detailnější, umožňuje ho analýza a zpracování dat sbíraných v rámci SIMS1. Výsledkem této prognózy je počet absolventů jednotlivých stupňů studia v jednotlivých letech, pro které je kalkulována prognóza. Na základě znalosti vzdělanostní struktury obyvatelstva ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), znalosti rozdílné úmrtnosti obyvatelstva podle pohlaví a vzdělání, základní demografické prognózy a prognózy počtů absolventů jednotlivých vzdělanostních stupňů můžeme zkonstruovat prognózu obyvatelstva podle vzdělání, jejímž výsledkem bude vzdělanostní struktura obyvatelstva České republiky až do roku 2050. Při takové prognóze uvažujeme, že všechny osoby se rodí jako osoby se základním vzděláním a v okamžiku absolvování vyššího stupně vzdělání "migrují" do příslušné vyšší vzdělanostní skupiny. Realizace takové prognózy je tedy modelováním dalších čtyř podpopulací (rozlišených úrovní vzdělání). Druhý způsob popisu úrovně lidského kapitálu je založen na výpočtu průměrné doby formálního vzdělávání obyvatelstva. Tento ukazatel vychází z „ocenění“ jednotlivých stupňů studia lety, která jsou nutná pro jejich absolvování. Při znalosti počtu obyvatel, kteří mají určitý stupeň vzdělání, můžeme odhadnout celkovou dobu, kterou strávilo obyvatelstvo ve škole, a pak z této hodnoty vypočítat, kolik let připadá v průměru na jednu osobu. Takto tedy dostáváme průměrný počet let, které strávily osoby ve vzdělávání v jednotlivých krajích. Obrázek 1 zobrazuje úroveň této průměrné doby v jednotlivých krajích České republiky na základě údajů ze sčítání lidu v roce 2001. Lze vidět, že nejvyšší hodnota průměrného počtu let stráveného ve (formálním, tj. uskutečňovaném v institucích našeho školského systému) vzdělávání je v Praze, kde je tato hodnota přibližně 13,2 roku. Následuje s odstupem Jihomoravský kraj s hodnotou 12,3 roku. Hodnota za celou Českou republiku je 12,2 roku a další regiony mají hodnoty jen velmi málo odlišné. Výjimkou jsou kraje Karlovarský a Ústecký, které jsou výrazně pod úrovní ostatních regionů s hodnotami přibližně 11,8 roku.

1 Sdružené informace matrik studentů

8

ký

ý

Vy so či na

Li be re ck ý

sk os le zs ký

Zl ín sk ý

Ú st ec ký

Ka r lo va rs ký

M or av

ck ý St ře do če sk ý

Pa rd ub i

Ji ho če s

Pl ze ńs k

Pr ah a Ji ho m or av sk Č ý es ká re pu bl ik Kr a ál ov éh ra de ck ý O lo m ou ck ý

Počet let

Obrázek 1: Průměrný počet let strávený ve formálním vzdělávání v krajích České republiky (stavy k 1. 3. 2001) 13,5

13

12,5

12

11,5

11

Pramen: ČSÚ, výpočet vlastní

9

Hodnocení přínosu vzdělání k ekonomickému růstu Jedním z významných faktorů ekonomického růstu v České republice je rostoucí úroveň vzdělání obyvatelstva. Je zřejmé, že osoba s vyšším dosaženým vzděláním může dosahovat vyšší produktivity práce (vzhledem k možnosti podílet se na výrobě zboží či poskytování služeb s vyšší přidanou hodnotou). Dále osoby s vyšším dosaženým vzděláním mají i vyšší zaměstnanost, tj. i objem jejich práce (z hlediska odpracovaných dnů či hodin) je vyšší než u osob s nižším vzděláním a i tímto druhým kanálem tak lépe vzdělané osoby působí na ekonomický růst měřený hrubou přidanou hodnotou, resp. hrubým domácím produktem. Pokusíme se tyto vztahy kvantifikovat s použitím prostorového srovnání. Odlišnosti v ekonomickém růstu v jednotlivých regionech České republiky vysvětlíme pomocí rozdílů v průměrné vzdělanosti obyvatelstva. Vysvětlovanou proměnnou je celkový růst regionálního hrubého domácího produktu (RHDP) v letech 1995 až 2005 (Obrázek 2), který je vypočten vynásobením meziročních indexů reálného růstu RHDP v jednotlivých regionech. Protože je ekonomický růst ovlivněn i řadou dalších faktorů mimo vzdělávání, byl pro porovnání a pro odstranění tzv. zdánlivé korelace použit nikoli celkový růst RHDP, ale odchylky růstu RHDP od průměrného růstu v České republice (v podobě indexů). Jako vysvětlující proměnná slouží změna průměrné délky vzdělávání obyvatelstva staršího 15 let v letech 1991 a 2001 (Obrázek 3). Ta je vypočtena na základě údajů o nejvyšším dosaženém vzdělání zjišťovaném v rámci Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001. Opět bylo použito očištění o průměrný nárůst průměrné délky vzdělávání v celé České republice. Pro analýzu vztahu mezi oběma veličinami byla použita lineární regrese (Obrázek 4).

10

Obrázek 2: Růst regionálního HDP v letech 1995–2005 160%

150%

140%

130%

120%

110%

Ji ho zá pa d

Se ve ro zá pa d

M or av a St ře dn í

kr aj St ře do če sk ý

M or av sk os le zs ko

Se ve ro vý ch od

re pu bl ik a Č es ká

Pr ah a

Ji ho vý ch od

100%


11

Obrázek 3: Růst průměrné délky vzdělání mezi lety 1991 a 2001 0,65

0,6

0,55

0,5

0,45

Se ve ro zá pa d

Ji ho zá pa d

M or av sk os le zs ko

re pu bl ik a Č es ká

M or av a St ře dn í

Se ve ro vý ch od

Ji ho vý ch od

Pr ah a

St ře do če sk ý

kr aj

0,4


12

Obrázek 4: Vztah mezi růstem regionálního HDP a růstem průměrné délky vzdělávání Podíl růstu regionálního HDP k průměrnému růstu HDP v % (1995 - 2005)

1,2

Praha 1,15

Středočeský kraj

1,1

y = 1,309x - 0,3553 2 R = 0,8435 1,05

Jihozápad

1

Jihovýchod 0,95

Severovýchod Střední Morava Moravskoslezsko 0,9

0,85

Severozápad 0,8 0,9

0,95

1

1,05

1,1

1,15

1,2

Poměr průměrné délky vzdělání v regionu a průměrné změny v letech 1991 - 2001


13

Mohlo by se zdát, že data z roku 1991-2001 pro hodnocení vzdělanosti a 1995-2005 pro hodnocení ekonomické úrovně jsou zastaralá. Bohužel, v souladu s našimi dosavadními poznatky, jediná vhodná dostatečně podrobná a validní data pro analýzu úrovně vzdělanosti v regionálním členění nabízí Sčítání lidu, domů a bytů, konané jedenkrát za deset let. (Naposledy v roce 2011, ale dosud nebyly publikovány výsledky, použitelná data jsou tedy pouze z roku 2001). Z tohoto důvodu jsou použity i odhady HDP za období 1995-2005 (přestože již existují novější), tak aby vzdálenost mezi časovými obdobími u obou sledovaných ukazatelů byla co nejnižší (jakkoli existuje časové zpoždění mezi oběma ukazateli). Odhady HDP před rokem 1995 nepovažujeme s ohledem na jejich konstrukci za příliš spolehlivé. Zatímco v regionu Severozápad vzrostla během sledovaného období průměrná délka vzdělání o 0,48 roku, v Praze vzrostla během téhož období o 0,58 roku a v regionu Střední Čechy dokonce o 0,60 roku. RHDP reálně vzrostl v regionu Severozápad o 7,0 %, zatímco v Praze o 47,6 % a ve Středních Čechách o 51,3 %. Je tedy vidět, že i malé změny ve vzdělání mohou působit poměrně výrazné rozdíly v tempu ekonomického růstu. Přitom je třeba si uvědomit, že ony změny ve vzdělání zase nejsou „tak malé“. Během deseti let se průměrná délka vzdělání v České republice zvýšila o 0,52 roku, nicméně tento půlrok přibyl v průměru všem obyvatelům starším 15 let. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo nad 30 let už se v České republice (formálního) vzdělávání téměř neúčastnilo, je ono půlroční navýšení důsledkem prudké změny dosažené úrovně vzdělání v rámci nejmladší generace. Pokud by hypoteticky v nějakém regionu došlo k dvojnásobnému zvýšení průměrné úrovně vzdělání ve srovnání s celou republikou, pak by za jinak stejných podmínek rostl reálný hrubý domácí produkt v regionu o 130 % rychleji než v celé republice! Z toho vyplývá, že regiony s nižším růstem průměrné vzdělanosti budou s největší pravděpodobností dosahovat také nižších hodnot růstu hrubého domácího produktu. Nevyvážený růst vzdělanosti v jednotlivých regionech pak může vést k dalšímu prohlubování regionálních nerovností z hlediska ekonomického růstu. Jestliže by se udržely předpoklady prognózy vzdělanosti z předchozí kapitoly, pak by úroveň vzdělanosti vyjádřená průměrnou délkou formálního vzdělávání jedince v roce 2050 dosahovala úrovně v Obrázku 5. 14

Obrázek 5: Prognóza vzdělanosti v jednotlivých krajích České republiky v roce 2050


15

Je vidět, že všem regionům opět dominuje Praha, která by za necelých 50 let dosáhla úrovně 15,77 roku, následovaná opět Jihomoravským krajem s hodnotou 15,44 roku. Proti roku 2001 je patrné „rozevírání nůžek“ mezi regiony, které již v roce 2001 měly vyšší úroveň vzdělanosti, a regiony s nižší úrovní. Na konci tohoto žebříčku je opět dvojice Ústecký a Karlovarský kraj, které by měly „ztrátu“ na Prahu více než 2 roky a na průměr přibližně 1,2 roku. Při aplikaci regresního vztahu uvedeného výše lze předpokládat, že u těchto krajů dojde k dalšímu zpomalování ekonomického rozvoje, a to zejména vlivem pomalého růstu úrovně lidského kapitálu v regionu. Na Obrázku 6 lze pozorovat velké rozdíly dané zejména propadem úrovně růstu lidského kapitálu, který bude mít za následek stále se zvyšující rozdíly v ekonomické výkonnosti regionu. Zatímco kraje, které můžeme označit jako moravské, se podle tohoto modelu v budoucnu budou ekonomicky rozvíjet nad úrovní průměru České republiky, a to zejména díky nadprůměrnému růstu úrovně lidského kapitálu (až o 0,3 procentního bodu nad průměr), pak další kraje budou pod úrovní průměru. Nejhůře na tom bude region Karlovarský, který bude ročně ztrácet více než 1,6 procentního bodu proti průměru celé České republiky, což z dlouhodobého hlediska může znamenat značné socio-ekonomické problémy v regionu. Poznamenejme ještě, že při zpracování výhledu pro rok 2050 pracujeme se vzdělanostní strukturou populace 25leté a starší a že do propočtů zahrnujeme i odhady délky dalšího vzdělávání dospělých dle šetření. Další vzdělávání dospělých 2007. Počty hodin zjištěných podle věkově-vzdělanostních skupin pak umožňují odhadnout délku dalšího vzdělávání (formálního i neformálního) po ukončení studia, přičemž počty hodin jsou přepočteny přes ECTS kredity na ekvivalenty počtu let vysokoškolského studia.

16

Obrázek 6: Roční odchylka od průměrného růstu hrubého domácího produktu v jednotlivých krajích ČR


17

Hlavní výsledky prognózy demografického vývoje Na první pohled se jedná o dvě diametrálně odlišné varianty vývoje. Podle varianty ČSÚ se počet obyvatel ČR (Obrázek 7) během následujících 15 let přiblíží k 10,8 milionům, ale poté začne po krátké stagnaci klesat. V roce 2050 bude podle této varianty počet obyvatel ČR zhruba stejný jako v roce 2010, tj. o málo vyšší než 10,5 milionu Naproti tomu podle varianty NL, předpokládající vyšší plodnost, rychlejší růst střední délky života i vyšší migrační přírůstek, počet obyvatel ČR trvale poroste a v roce 2050 bude téměř o 1,2 milionu vyšší než v roce 2010. Zcela rozdílný charakter má i vývoj počtu živě narozených a zemřelých (Obrázek 8). Podle varianty ČSÚ nastane ještě před rokem 2020 okamžik, kdy počet živě narozených bude (podobně jako v období 1994–2005) opět nižší než počet zemřelých. Tento stav zůstane zachován trvale, přičemž přirozený úbytek obyvatelstva ČR se bude stále zvyšovat. Kolem roku 2050 by již mohl být roční počet narozených o zhruba 35 tisíc nižší než počet zemřelých. Podle varianty NL nastane přirozený úbytek obyvatelstva v ČR o několik let později, pravděpodobně až po roce 2020. Rozdíly mezi počtem narozených a zemřelých nebudou příliš výrazné, navíc se vzhledem k vyšší plodnosti a migraci pro roce 2030 začnou snižovat. Koncem první poloviny tohoto století lze podle této varianty očekávat, že roční počet živě narozených bude opět téměř na úrovni počtu zemřelých. Je těžké říci, která z uvedených variant vývoje je více pravděpodobná; je možné, že nejpravděpodobnější bude vývoj podle varianty střední, ležící mezi oběma těmito variantami V minulé době jsme byli svědky několika krátkodobých změn trendů demografického vývoje. Málokdo například očekával tak velký pokles plodnosti v 90. letech, opětovný růst na počátku 21. století byl také o něco vyšší, než se předpokládalo. V současné době je otázkou, zda stagnace plodnosti, které jsem svědky od roku 2009, je pouze krátkodobým přerušením dalšího růstu či zda se jedná opět o dlouhodobou změnu předchozího trendu. Ještě větší výkyvy zaznamenal vývoj migračního přírůstku. V letech 2007–2008 byl nečekaně vysoký, v následujících letech však velmi rychle poklesl. Jeho hodnota v roce 2010 (pouze necelých 16 tisíc osob) byla nejnižší od roku 2003. Další vývoj migrace asi do značné míry závisí především na dalším vývoji ekonomické situace v ČR i ve světě. Pouze vývoj střední délky života byl poměrně stabilní – její hodnoty pro muže i ženy trvale rostly.

18

Označovat dnes některou z variant za reálnou, by bylo trochu troufalé, protože jediným argumentem je víra v reálnost zvolených předpokladů – samozřejmě nikoli slepá víra, ale víra podložená analýzami a úvahami. Zkušenost nás ale učí, že realita bývá téměř vždy jiná, než si ji dokážeme představit. V každém případě je však zřejmé, že za předpokladu dalšího růstu plodnosti, růstu střední délky života a trvale kladného migračního salda nebude v České republice v nejbližších desetiletích docházet k výraznému úbytku obyvatelstva v porovnání se současným stavem. Je třeba si však uvědomit, že i přes poměrně velkou odlišnost výsledků prognózy počtu obyvatel (podle uvedených dvou variant se v roce 2050 liší o více než 11 %) budou rozdíly ve struktuře obyvatelstva podle dosažené úrovně vzdělání zanedbatelné a v grafech, které budou uvedeny v následující části, by nebyly vůbec patrné. Proto jsou tyto grafy i doprovodné texty uváděny pouze pro jedinou variantu demografického vývoje (NL). Podrobnější výsledky projekce pro jednotlivé kraje není možno vzhledem k omezenému rozsahu této publikace prezentovat. Uvádíme alespoň přehled předpokládaných změn počtu obyvatel v jednotlivých krajích během období projekce, tj. v období od 1.1.2011 do 31.12.2050 (Obrázek 9). Vzhledem ke zvoleným scénářům je ve všech krajích nárůst počtu obyvatel při variantě NL vyšší než při variantě ČSÚ. (Určitou výjimkou je Středočeský kraj, kdy se nárůst počtu obyvatel v obou variantách prakticky neliší. Je to z toho důvodu, že vyšší přírůstek obyvatelstva ve variantě NL je kompenzován předpokládaným snižováním vnitrostátní migrace z Prahy i jiných krajů do Středočeského kraje.) Nejvyšší nárůst obyvatelstva lze předpokládat v Praze, Středočeském kraji a v Plzeňském kraji, tedy v českých krajích v okolí velkých měst. Pouze v těchto krajích se předpokládá nárůst obyvatelstva i při variantě ČSÚ, kdy má být celkový počet obyvatel ČR na konci roku 2050 zhruba stejný jako v současné době. Naopak nejvyšší úbytek obyvatelstva očekáváme v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V řadě krajů se očekává v případě varianty ČSÚ úbytek obyvatelstva, v případě varianty NL přírůstek. Poznamenejme však, že vývoj počtu obyvatel v jednotlivých krajích je poměrně výrazně ovlivněn nejen zahraniční, ale i vnitrostátní migrací, která je velmi obtížně prognózovatelná. Může být totiž značně ovlivněna též například množstvím vznikajících či naopak zanikajících pracovních příležitostí, výstavbou nových bytů atd. 19

Obrázek 7: Očekávaný vývoj počtu obyvatel ČR (stavy k 31. prosinci)


20

Obrázek 8: Očekávaný vývoj počtu živě narozených a zemřelých v ČR


21

Obrázek 9: Očekávané změny počtu obyvatel v ČR a v jednotlivých krajích v období 2011– 2050


22

Struktura vzdělanosti v České republice Česká republika jako celek je ovlivněna existencí krajů s extrémními hodnotami. Na jedné straně jsou zde kraje s velmi vysokou úrovní vzdělanosti, jako je Praha a Jihomoravský kraj, a na straně druhé to jsou kraje s velmi nízkou úrovní vzdělanosti v porovnání s ostatními kraji, jako je Karlovarský a Ústecký kraj. Populace v České republice má vzdělanostní strukturu zobrazenou na Obrázku 10 a 11. V současné době je podíl osob starších 25 let s vyšším vzděláním u mužů na úrovni vyšší než 16 %, u žen pak 13 %. Nejvyšší podíl má v případě mužů skupina osob, které mají střední vzdělání bez maturity, tento podíl je zhruba 45 %. U žen má tato skupina zhruba stejný podíl jako skupina osob se středním vzděláním s maturitou – v obou případech něco přes 30 %. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním je u mužů přes 10 % a u žen přes 21 %. Prognóza budoucího vývoje až do roku 2050 vycházející ze současné situace předpokládá, že nejvýraznějším způsobem poroste podíl osob s dokončeným vyšším vzděláním. V případě mužů by tento podíl měl vzrůst až k hodnotě 38 %, u žen dokonce na o něco vyšší úroveň. U mužů bude tento růst kompenzován poklesem podílu dnes nejsilnější skupiny osob se středním vzděláním bez maturity, který se v průběhu doby bude snižovat z dnešních 45 % na přibližně 27 %. U žen je nárůst podílu nejvzdělanější skupiny kompenzován silným poklesem podílu skupiny s nejnižším vzděláním, tedy základním. Z dnešních téměř 22 % na budoucí hodnotu kolem 7 %. Počty 15letých osob (tj. potenciálních zájemců o střední vzdělání – viz Obrázek 12) poklesnou v nejbližších letech ještě o více než 11 %, po opětovném pozdějším nárůstu však budou v první polovině dvacátých let téměř o 20 % vyšší než současné hodnoty. Pozdější pokles však způsobí, že kolem roku 2050 bude počet 15letých zhruba o 15 % nižší (varianta ČSÚ), resp. jen o málo nižší (varianta NL) než v současné době. Počty 19letých (tj. potenciálních zájemců o terciární vzdělání, Obrázek 13) poklesnou téměř o 30 % a pravděpodobně se již na současnou úroveň nevrátí. V roce 2050 budou cca o 20–30 % nižší než v současné době. V případě srovnání dnešní a budoucí situace z pohledu růstu průměrné délky vzdělanosti můžeme pozorovat nárůst z dnešní hodnoty 12,8 roku až na hodnotu 15,0 roku v roce 2050. Tento nárůst – 2,2 roku – představuje průměrnou hodnotu, se kterou pak budeme porovnávat nárůst v jednotlivých krajích. 23

Obrázek 10: Očekávaný vývoj struktury vzdělanosti mužů v ČR

Pramen: ČSÚ, ÚIV, výpočet vlastní

24

Obrázek 11: Očekávaný vývoj struktury vzdělanosti žen v ČR


25

Obrázek 12: Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v ČR a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


26

Obrázek 13: Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v ČR a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


27

Cizinci v České republice Podle posledních údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR přes určité zpomalení přílivu cizinců v době ekonomické krize jich k 1.1.20112 žilo na našem území 425 301, což představuje 4,1 % z celkové populace. Největší podíl cizinců mezi obyvateli jednoho evropského státu žije v Lucembursku, kde cizinci představují téměř 42 % obyvatelstva, dále v Lotyšsku a v Estonsku (téměř 20 % cizinců v populaci, drtivá většina z nich jsou Rusové). Podíl cizinců v Česku je mezi postkomunistickými zeměmi jeden z nejvyšších, větší má pouze Slovinsko. Naopak nižší podíl cizinců než v ČR je zaznamenáván např. v Maďarsku (necelá 2 %), na Slovensku, v Polsku, v Bulharsku a Rumunsku představují cizinci ani ne jedno procento z celkové populace. V České republice v 90. letech počet legálně usazených cizinců postupně vzrůstal. Mezi lety 1994-1999 se více než zdvojnásobil ze zhruba 100 tis. na hodnoty kolem 200 tis. pobývajících cizinců. V roce 2000 počet cizinců poklesl o 30 tis. osob, přičemž tento vývoj se všeobecně přičítá změnám legislativy. 1.1.2000 vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v původní podobě, který zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců v ČR. Některá ustanovení tohoto zákona byla zmírněna až novelou platnou od 1.7.2001, která měla za následek opětovný mírný nárůst počtu usazených cizinců. Ten pokračoval až do roku 2008. Během let 2009 a 2010 došlo k mírnému poklesu počtu cizinců. Jak již bylo výše uvedeno k 1.1.2011 Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR v České republice evidovalo 425 301 cizinců, z toho 189 962 cizinců s trvalým pobytem a 235 3399 cizinců s některým z typů dlouhodobého pobytu nad 90 dnů (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimo EU). K 1.1.2011 byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (124 339 osob, 29 %) a Slovenska (71 780 osob, 17 %). Dále následovala státní občanství Vietnamu (60 301 osob, 14 %), Ruska (31 941 osob, 8 %) a Polska (18 242 osob, 4 %). Největší koncentrace cizinců je v Praze, kde představují skoro 12 % obyvatelstva. V roce 2010 jich zde bylo evidováno téměř 145 tisíc. Nejméně cizinců je v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji, kde jich je 2

V této části budou vždy používány nejaktuálnější dostupné údaje v daném typu třídění, které byly k dispozici dostupné během dubna 2011. V některých případech bylo možno pracovat s údaji z počátku roku 2011, někde byly k dispozici pouze údaje z roku 2009, někdy dokonce pouze z roku 2008.

28

méně než 2 % z celkového počtu tamních obyvatel. Územní rozložení cizinců je víceméně stále, ale během uplynulých let takřka ve všech okresech došlo ke zvýšení počtu cizinců a tím i ke zvýšení podílu, který cizinci představují z tamního obyvatelstva. I v rozmístění cizinců existují rozdíly podle státních občanství. Občané sousedních zemí s ČR se obecně soustřeďují v blízkosti hranic ČR s tím kterým státem. Věková struktura obyvatelstva ČR a cizinců zde žijících je značně odlišná. Věková struktura cizinců odráží zejména skutečnost, že naprostá většina těchto osob (86 %) se nacházela v produktivním věku (20-64 let), což do značné míry souvisí s častým ekonomickým motivem migrace. Pro srovnání osoby v produktivním věku tvoří v populaci ČR přibližně o 19 procentních bodů méně, tedy 65 %. V souladu s rostoucí délkou pobytu cizinců (např. cizinci s vietnamským státním občanstvím zde mají stále častěji trvalý a nikoli dlouhodobý pobyt) pak postupně vzrůstá v populaci cizinců podíl předproduktivní složky – ta je v populaci ČR zastoupena 20 %, v populaci cizinců pak 12 %. Odlišné věkové rozložení se ukazuje taktéž v kategorii osob nad 65 let, která je u cizinců zastoupena 2 %, v populaci ČR pak 15 % osob (údaje k 1. 1. 2010). Počty sňatků, které uzavírají Češky a Češi s cizinci, se pohybují kolem 4 500 ročně. Mezi nevěstami z ciziny jsou nejčastěji Slovenky, Ukrajinky či Rusky. Češky se nejčastěji vdávají za Slováky, Němce či Brity. Počet sňatků cizinců dosáhl v roce 2009 hodnoty 4 369. Nejvíce sňatků, v nichž alespoň jeden ze snoubenců byl cizinec, se uskutečnilo v hlavním městě Praha, nejméně v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Z hlediska podílu sňatků cizinců byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Hlavním městě Praha a v Karlovarském kraji. Nikterak nepřekvapí, že v absolutních počtech bylo nejvíce sňatků cizinců v Praze (950), dále pak v okresech Brno-město a Ostravaměsto. Z hlediska podílu sňatků cizinců na všech sňatcích uzavíraných v daném okrese bylo nejvíce těchto sňatků v Praze (15,2 %) a dále okresy z různých částí republiky, přičemž pořadí okresů podle podílu neodpovídalo pořadí okresů podle absolutních počtů sňatků. Hodnoty se ve většině okresů pohybovaly mezi 8 až 12 %. Současně se zvyšujícím se počtem cizinců rostou i počty dětí, které se jim v ČR narodily. V roce 2005 se narodilo 1 518 dětí cizinců, v roce 2009 to bylo již 3 104. Podíl dětí cizinců na všech narozených dětech přesáhl 2,5 %. Nejvíc dětí se narodilo Vietnamcům, Ukrajincům a Slovákům. Nejvíce cizinců se narodilo v krajích, v nichž je co do počtu obyvatel velké krajské město. Absolutně nejvíce cizinců narodilo v Hlavním městě Praze (1 127 dětí). 29

Další kraje měly velmi výrazný odstup. Druhý kraj s nejpočetnějším zastoupením živě narozených cizinců byl sousední Středočeský kraj, v němž se narodilo 296 cizinců. Nejméně cizinců se narodilo v kraji Vysočina (54) a v Olomouckém kraji (34). Nejvyšší podíl mezi narozenými dětmi měly děti cizinců v kraji Hlavní město Praha (7,8 %), dále v Karlovarském kraji (7,2 %). Naopak nejmenší podíl živě narozených cizinců byl zaznamenán v Olomouckém kraji (0,5 %) a v kraji Vysočina (1 %). Úhrnná plodnost cizinek je ve všech krajích nižší, mnohdy podstatně nižší, než je úhrnná plodnost tamní majoritní populace. Nejvyšší byla úhrnná plodnost cizinek v západní části republiky, v kraji Ústeckém a Karlovarském (1,27). Na opačném konci republiky se mezi kraje s vyšší hodnotou ukazatele zařadil Zlínský kraj. Nejnižší hodnota byla zjištěna v sousedním Olomouckém kraji (0,33). Ročně se rozvede kolem 2 000 smíšených párů. V případě, že se rozpadlo manželství s ženou se státním občanstvím ČR, převládalo státní občanství manžela slovenské, vietnamské či ukrajinské. Rozpadlo-li se manželství, kde byl muž státním občanem České republiky, jeho manželka měla většinou státní občanství Ukrajiny, Slovenska nebo Vietnamu. Je tedy patrné, že struktura rozpadajících se manželství je, jak v případě ženy, tak v případě muže ČR, velmi podobná, ačkoliv mezi státním občanstvím u manželství smíšeních párů jsou na straně muže a ženy rozdíly. Z hlediska regionálního jsou v rozvodovosti cizinců poměrně velké rozdíly. Absolutně nejvyšší počty rozvodů cizinců byly zaznamenány v severních hraničních oblastech a dále v krajích s velkým krajským městem jednalo se tedy o kraj Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a Hlavní město Praha, kde byl absolutní počet rozvodů cizinců nejvyšší (398). Naopak nejnižší počet byl zaznamenán v kraji Vysočina (37). Hodnoty podílu rozvodů cizinců na všech rozvodech v ČR v jednotlivých krajích se od absolutních počtů liší. Nejvyšší podíl rozvodů cizinců na všech rozvodech v daném kraji byl zaznamenán v Karlovarském kraji (16,8 %), za kterým se umístil kraj Hl. m. Praha (12,6 %), nejnižší hodnota podílu rozvodů cizinců byla v kraji Vysočina (3,2 %). Počet zemřelých cizinců se v posledních letech zvyšuje, obecná míra úmrtnosti cizinců žijících v ČR je však mnohem nižší než obecná míra úmrtnosti občanů ČR. Tyto rozdíly jsou jasně dány diametrálně odlišnou věkovou strukturou majoritní populace a populace cizinců, u níž je věková struktura úmrtnosti „příznivější“.

30

Počet cizinců v ČR v letech 2007–2011 (k 1. lednu) Celkem z toho: muži ženy z toho: trvalý pobyt ostatní typy pobytu

425 301

rozdíl 1/11-1/10 -8 004

nárůst/pokles (v %) 12/10–12/09 -1,9

254 889 178 416

244 810 180 491

-10 079 2 075

-4,1 1,1

181 161 252 144

189 962 8 801 4,6 235 339 -16 805 -7,1 Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR

2007

2008

2009

2010

2011

321 456

392 087

438 301

433 305

192 803 128 653

236 813 155 274

264 424 173 877

139 185 182 271

158 018 234 069

172 927 265 374

Mezi cizinci je stále častější stěhování uvnitř České republiky. Zde je na místě připomenout, že za stěhování se nepovažuje fyzická změna bydliště, ale při stěhování, aby bylo zachyceno demografickou statistikou, musí dojít ke změně trvalého bydliště. Můžeme tedy oprávněně předpokládat, že ve skutečnosti je počet přestěhovalých ještě vyšší. Zahraniční stěhování cizinců v souvislosti hospodářskou krizí vykazovalo pokles na straně přistěhovalých, jejichž počty mezi lety 2008 a 2009 klesly takřka o polovinu, naopak se v uvedených letech počet vystěhovalých cizinců více než zdvojnásobil. Cizinci pěti nejčastějších státních občanství žijících v ČR (k 1. lednu) Státní občanství Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Polsko Ostatní

2007

2008

2009

2010

102 594 58 384 40 779 18 564 18 894 82 241

126 526 67 880 50 955 23 303 20 607 102 816

131 965 76 034 60 258 27 178 21 710 121 156

131 977 73 446 61 126 30 395 19 273 117 088

Rozdíl nárůst/pokles (v %) 1/11-1/10 12/10–12/09 124 339 -7 638 -6,1 71 780 -1 666 -2,3 60 301 -825 -1,4 31 941 1 546 4,8 18 242 -1 031 -5,7 118 698 1 610 1,4 Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR 2011

31

Věková struktura obyvatel ČR a cizinců v ČR žijících (k 1.1.2010) 95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 10,0

občané ČR cizinci

8,0

6,0

4,0

2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

Pramen: ČSÚ, graf vlastní

32

Demografické události cizinců 1999

2001

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

muž cizinec - žena ČR

2 793

2 672

2 788

2 969

2 652

2 549

2 845

2 585

2 374

žena cizinec - muž ČR

2 060

1 691

1 859

2 011

1 822

1 907

1 940

1 649

1 803

90

54

69

72

96

110

184

159

192

muž cizinec - žena ČR

646

643

801

902

963

1 069

1 198

1 268

1 074

žena cizinec - muž ČR

281

366

515

568

625

717

840

831

777

Sňatky

oba cizinci Rozvody

oba cizinci

38

24

49

53

57

86

113

118

138

1 028

888

1 276

1 352

1 518

1 725

2 094

2 666

3 104

Zemřelí

267

252

219

231

245

281

287

299

332

Potraty

2 634

2 576

2 660

2 254

2 238

2 285

2 658

3 252

3 020

445

5 987

10 300

11 725

17 933

22 973

42 756

27 725

41 600

přistěhovalí cizinci

6 810

11 323

57 438

50 804

58 576

66 125

102 511

76 151

38 199

vystěhovalí cizinci

123

20 566

33 203

33 784

21 796

31 388

18 424

3 821

9 350

saldo

6 687

-9 243

24 235

17 020

36 780

34 737

84 087

72 330

28 849

obrat

6 933

31 889

90 641

84 588

80 372

97 513

120 935

79 972

Živě narození

Stěhování v rámci ČR Zahraniční stěhování

47549 Pramen: ČSÚ

33

Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky k 1.1.2006

Pramen: ČSÚ, kartogram vlastní

34

Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky k 1.1.2009


35

Cizinci v ČR podle krajů v letech 2003-2010 (stav k 1.1.) 2003 Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Index 10/09

231 608 240 421 254 294 278 312 321 456 392 315 437 565 432 503

99

Hlavní město Praha

70 978

69 115

77 922

89 997 103 482 129 002 141 841 148 123

Středočeský kraj

27 038

29 847

31 127

35 304

42 588

50 273

60 123

58 490

97

Jihočeský kraj

8 698

9 660

9 954

10 595

12 584

15 171

16 560

15 415

93

Plzeňský kraj

10 815

12 687

12 530

13 206

15 432

20 986

27 636

27 562

100

Karlovarský kraj

13 198

13 563

14 729

14 437

16 075

19 419

20 321

19 643

97

Ústecký kraj

104

16 180

16 883

19 731

22 130

26 336

33 053

35 451

31 994

90

Liberecký kraj

9 069

9 849

10 672

11 675

13 148

15 288

17 320

17 309

100

Královéhradecký kraj

9 386

9 269

9 852

11 294

13 326

15 512

16 517

15 244

92

Pardubický kraj

6 623

5 807

5 863

6 418

7 670

10 562

12 588

11 972

95

Kraj Vysočina

5 246

5 961

5 883

6 160

7 016

8 729

9 771

8 583

88

20 039

22 668

23 913

24 234

27 983

32 606

35 619

36 907

104

Olomoucký kraj

6 910

7 038

7 103

7 497

8 499

10 322

9 909

9 440

95

Zlínský kraj

8 262

8 115

6 374

5 926

6 596

7 639

8 413

8 133

97

19 166

19 959

18 329

19 337

20 602

22 962

25 496

23 687

93

-

-

312

102

119

791

-

1

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj Nezjištěno

36

2004

Pramen: ČSÚ

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Hl. m. Praha

Relativní četnost pěti nejčastějších státních občanství cizinců v krajích k 1.1.2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rusko

Polsko

Vietnam

Slovensko

Ukrajina


37

Ekonomická aktivita cizinců na území České republiky Cizinci stále představují v Evropě potřebnou pracovní sílu, která v různých zemích více či méně chybí, zároveň zaplňují na trhu práce mezeru při vykonávání některých především manuálních profesí, o které domácí obyvatelstvo nejeví zájem. Účelem pobytu většiny cizinců v České republice je zaměstnání či podnikání na živnostenský list. Jejich celková zaměstnanost3 k 1.1.2010 činila 318 462 osob, přičemž 72 % z nich bylo evidováno úřady práce (úřady práce jim vydaly povolení k zaměstnání). Mezi ně jsou řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a nově podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, také cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové družstev či jako členové statutárních orgánů obchodních společností a družstev, a přitom se kromě účasti na řízení společnosti věnovali plnění tzv. běžných úkolů. Zbylých 87 753 cizinců (tj. 28 % všech zaměstnaných cizinců) mělo platné živnostenské oprávnění. Ze zemí EU je u nás zaměstnáno 156 142 osob, mezi nimi je 30 % žen. 17 022 osob podniká na základě živnostenského oprávnění (z toho 20 % žen). Úřady práce bylo k 1.1.2010 evidováno 139 120 osob, z toho 32 % žen. Slováků je nejvíce jak mezi živnostníky, tak i mezi ekonomicky aktivními v pozici zaměstnanců. Ze zemí mimo EU bylo v ČR počátkem loňského roku ekonomicky aktivních 162 320 osob, což je o 20 % méně než v předešlém roce. Nejčastěji pocházeli z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska. Téměř 43 % z celkového počtu ekonomicky aktivních podnikalo na základě živnostenského oprávnění. Nejvíce mezi nimi byli zastoupeni občané Vietnamu, Ukrajiny a dále občané Moldavska a Ruska. Mezi občany Mongolska, kteří zde představují pátou nejpočetnější skupinu cizinců, bylo pouze 288 osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Meziročně došlo k velkému poklesu počtu osob v postavení zaměstnanců ze zemí mimo EU. Počátkem roku 2009 úřady práce evidovaly 143 513 cizinců (tedy tolik povolení k zaměstnání cizinců), o rok později jich bylo 91 589. 3

Údaje za celkovou zaměstnanost cizinců vycházejí ze dvou oddělených evidencí. Z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které shromažďuje údaje vycházející z evidencí úřadů práce, a to údaje o vydaných platných povoleních k zaměstnání cizinců, údaje o počtu informací o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce a z informací o nástupu k výkonu práce cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí. Druhým zdrojem jsou informace z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, poskytujícího data o cizincích s platným živnostenským oprávněním

38

Mezi roky 2009 a 2010 počet cizinců klesl o zhruba 6 tis. z 438 301 na 432 503. Počet ekonomicky aktivních cizinců klesl mnohem výraznější – o více než 43 tis. z 361 709 na 318 462. Podíl ekonomicky aktivních cizinců mezi všemi cizinci tak klesl z 83 % na 74 %. Největší počet ekonomicky aktivních cizinců byl v Hlavním městě Praze (107 578 osob), za kterým se jako obvykle zařadil Středočeský kraj (49 902 osob). Naopak nejnižší počty cizinců se nacházely v kraji Vysočina (5 888 osob) a v Olomouckém kraji (5 459 osob). Z pohledu struktury zaměstnanosti dělené na cizince mající živnostenské oprávnění a cizince registrované úřady práce byly nejnižší hodnoty podílu cizinců mající živnostenské oprávnění v Pardubickém, Jihomoravském kraji a také v Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, kde se tyto podíly pohybovaly kolem 20 %. Nejvíce živnostníků mezi ekonomicky aktivními cizinci bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se jejich podíl blížil, resp. přesahoval 60 %. Mezi lety 2009 a 2010 došlo k poklesu zaměstnaných cizinců o 54 tisíc, živnostníků přibylo mezi cizinci ale jen 10 tisíc. Údaje o migraci však neukazují, že by oněch 40 tisíc cizinců Česko opustilo. Z toho vyplývá, že jsou buď nezaměstnaní, nebo, což je pravděpodobnější, pracují načerno. K největšímu poklesu počtu ekonomicky aktivních cizinců došlo meziročně v Pardubickém kraji, kde se jejich počet změnil z 18 604 k 1.1.2009 na 11 520 k 1.1.2010, což představuje pokles o 38 %. V kraji Vysočina počet ekonomicky aktivních cizinců poklesl o 36 %. V Plzeňském kraji počet ekonomicky aktivních cizinců poklesl z 28 729 k 1.1.2009 na 22 714 k 1.1.2010, což představuje pokles o 21 %. V ostatních krajích České republiky již byly změny v počtu ekonomicky aktivních cizinců menší, v celé ČR to bylo o 12 %. Nejnižší pokles (pouze 6 %) byl zaznamenán v Hlavním městě Praze a v Středočeském kraji. K nejvyššímu nárůstu počtu živnostníků mezi cizinci došlo v Plzeňském kraji, kde se jejich počet zvýšil meziročně o 42 % z 6 534 k 1.1.2009 na 9 288 k 1.1.2010. Ve všech krajích ČR došlo v během roku 2009 ke zvýšení počtu živnostníků-cizinců, průměrně o 14 %, v Karlovarském kraji došlo k úbytku počtu živnostníků mezi cizinci o 5 %.

39

Celková zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání (k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP

celková zaměstnanost

cizinci celkem

500 000

438 301

450 000 400 000

361 709 321 456

250 797

168 031 173 203

101 179

105 738

107 984

2004

2005

151 736

60 532

68 785

318 462 87 753

65 722

67 246

65 219

64 000

2003

62 293

61 340

103 652

167 652 161 711

77 158

230 709

218 982

240 242

210 794

2002

50 000

164 987

254 294

103 647

100 000

200 951

240 421

2001

150 000

231 608

185 075

300 000

200 000

309 027

278 312

284 551

350 000

250 000

432 503

392 315

2010

2009

2008

2007

2006

0

Pramen: MPSV ČR, MPO ČR

40

Zaměstnanost cizinců: nejčetnější státní občanství; 2002–2010 ( k 1.1.) Státní občanství Slovensko

2002 70 606

2003 63 733

2004 66 176

2005 68 575

2006 84 016

2007 99 637

2008 109 915

2009 109 478

2010 108 057

Ukrajina

39 063

39 005

41 241

41 885

61 195

67 480

83 519

102 285

83 701

Vietnam

20 466

20 231

21 201

22 229

22 876

23 602

29 862

48 393

39 260

Polsko

7 712

8 419

8 529

10 133

13 929

18 387

24 931

22 044

21 728

Mongolsko

1 204

1 375

1 594

1 789

2 013

2 973

7 057

13 157

7 265

Moldavsko

1 793

1 794

1 908

1 933

3 314

4 093

6 433

9 748

4 493

Bulharsko

2 986

2 989

2 884

2 764

2 823

2 859

6 319

6 066

5 555

Rusko

2 795

2 640

2 545

2 691

3 929

3 659

3 716

4 576

4 948

Německo

2 158

2 255

2 417

2 406

2 907

3 583

4 108

4 135

4 415

942

910

877

798

1 146

1 453

4 538

3 876

4 099

Spojené království

1 343

1 399

1 455

1 263

1 699

2 163

2 446

2 835

3 043

Spojené státy

1 868

2 024

2 029

1 806

1 824

1 698

1 819

2 290

2 310

590

440

523

576

1 145

1 157

1 371

1 808

1 566 1 621

Rumunsko

Čína Bělorusko

1 474

1 574

1 329

1 198

1 362

1 387

1 568

1 771

Francie

745

839

870

669

849

1 243

1 446

1 727

1 866

Ostatní

10 075

10 351

10 778

10 923

12 464

14 043

18 528

26 553

24 535

Celkem

167 652

161 711

168 031

173 203

218 982

250 797

309 027

361 709

318 462

Pramen: MPSV ČR

41

Celková zaměstnanost cizinců v krajích ČR,1996-2010 (stav k 1.1.)

120 000

Hlavní město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Vysočina Zlínský kraj

Středočeský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj

100 000

80 000

60 000

40 000

20 000

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen: ČSÚ, graf vlastní

42

Počet pracujících cizinců v okresech České republiky k 1.1.2010


43

Cizinci evidovaní úřady práce v krajích ČR,1996-2010 (stav k 1.1.)

120 000




100 000

80 000

60 000

40 000

20 000


44

Počet cizinců evidovaných úřady práce v jednotlivých okresech ČR (k 1.1.2010)


45

Cizinci s platným živnostenským oprávněním v krajích ČR, 1996-2010 (stav k 1.1.)

30 000




25 000

20 000

15 000

10 000

5 000


46

Počet cizinců s platným živnostenským oprávněním v okresech ČR k 1.1.2010


47

Uplatnění absolventů na trhu práce a jejich nezaměstnanost v ČR Po absolvování školy může absolvent začít studovat další školu nebo vstoupit na trh práce. Ve druhém případě buď začne pracovat, nebo práci nenalezne a stane se nezaměstnaným. Jeho uplatnění závisí na mnoha faktorech, jmenujme určitě dosažený stupeň vzdělání, obor vzdělání, tedy jeho kvalifikaci, počet absolventů daného studijního oboru v porovnání s počtem absolventských pracovních míst v daném oboru a tedy s poptávkou trhu, a region, kde se o vstup na trh bude snažit. Důležité jsou motivace absolventa stěhovat se za prací, za bydlením, za příznivějším životním prostředním V neposlední řadě je důležité postavení absolventů vůči zkušeným pracovníkům, kteří přinášejí firmám okamžitý efekt, a postavení absolventů během různých fází ekonomické cyklu. Při sledování uplatnění jedinců na trhu práce se používají obvykle informace z MPSV z registrů úřadů práce a ÚIV. Sledují se nezaměstnaní absolventi, kteří ukončili poslední studium nejvýše dvanáct měsíců před okamžikem sledování. Absolventi minulí, kteří jsou na úřadech práce registrovaní delší dobu, nebo se do registru nezaměstnaných vrátili, uvažováni nejsou. Jsou tak zahrnuti pouze "čerství" absolventi Dalším rozumným předpokladem je omezení na studenty, kteří dokončili nějakou střední školu nebo vyšší odborné vzdělání, vyloučeni jsou tak vysokoškoláci a lidé se základním vzděláním. Informace o absolventech vysokých škol se neevidují po krajích, protože zde dochází k velkému pohybu mezi kraji: trvalý pobyt a místo studia VŠ se často liší. Poznámky k metodice: Míra nezaměstnanosti (registrovaná) se od července 2004 měří jako podíl dosažitelných uchazečů o práci a velikosti pracovní síly, určené jako 12-ti měsíční klouzavý průměr. Dosažitelnost znamená, že uchazeč je připraven kdykoliv nastoupit do nového zaměstnán, tj. nepočítají se lidé v rekvalifikaci, nemocní apod. Absolventi v nezaměstnanosti se od roku 2006 sledují v tom kraji, kde absolvovali studium, takže ve výsledku došlo ke zpřesnění výpočtu regionální míry nezaměstnanosti absolventů. Z tohoto důvodu jsou dále uváděny časové řady od roku 2006.

48

Informace o absolventech škol jsou publikovány dvakrát ročně – na konci dubna a září. Dubnová čísla představují stabilní obrázek, kdy trh práce již absorboval nezaměstnané z vlny v září (po prázdninách) a kdy studenti ve školách jsou již tolik nemění svůj obor, školu, kraj. Na začátku školního roku studenti ještě vybírají a přecházejí mezi školami, fluktuují, a taktéž počet nezaměstnaných absolventů je extrémně vysoký, tvoří sezónní vlnu. Obrázek 14 Vývoj nezaměstnanosti v ČR, 1/2006–4/2011 zachycuje vývoj registrované míry nezaměstnanosti, a také počet registrovaných uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst. Jednak je vidět, že v roce 2009 dochází ke zhoršování situace na trhu práce, kde se počet nezaměstnaných zvyšoval a spolu s tím i registrovaná míra nezaměstnanosti, a počet volných pracovních míst klesal, jednak vidíme sezónní výkyvy patrné pro řadu měsíčních pozorování. Při porovnání situace na trhu práce pro všechny nezaměstnané a pro absolventy středních a vyšších odborných škol v grafu Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, ČR, duben 2006 – duben 2010 je vidět, že míra nezaměstnanosti absolventů je po celou dobu pěti let vyšší, a to až o 3,1 procentního bodu a že minima bylo dosaženo v době ekonomického boomu v roce 2008. Naopak v době ekonomické recese obě křivky stoupají, ale míra nezaměstnanosti absolventů roste rychleji, tj. postavení absolventů se zhoršuje větší měrou, absolventi na horší ekonomické podmínky doplácejí více. Takto rozevírané nůžky lze pozorovat ve všech krajích, největší nárůst nezaměstnanosti nastal v kraji Vysočina (až o 6,80 procentního bodu) a krajích Jihomoravském (o 4,44 p.b.) a Jihočeském (4,02 p.b.). Naopak u těch krajů, které dlouhodobě vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti (Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký), už k velkému nárůstu nezaměstnanosti do roku 2010 nedochází, pouze k průměrnému – o 2,66 p.b., 1,90 p.b. a 2,91 p.b. Zhoršení postavení absolventů vůči ostatním nezaměstnaným na trhu práce v krajích s vysokou úrovní nezaměstnanosti již nenastává. Absolutní počty dosažitelných uchazečů o zaměstnání i uchazečů – absolventů tento trend ve většině regionů kopírují a jak absolventi, tak neabsolventi jsou změnami na trhu práce zasaženi. Využité zdroje dat: ÚIV – data o absolventech, MPSV ČR – data o nezaměstnanosti, NÚOV – studie 49

600

12,0%

500

10,0%

400

8,0%

300

6,0%

počet nezaměstnaných osob volná místa míra registrované nezaměstnanosti

200

4,0%

m íra reg istro vané n ez am ěstn an o sti

p o čet n ez am ěstn aných o so b (tis.)

Obrázek 14: Vývoj nezaměstnanosti v ČR, 1/2006 – 4/2011

2,0%

100

0,0%

0 I.06

VII.06

I.07

VII.07

I.08

VII.08

I.09

VII.09

I.10

VII.10

I.11

Pramen: MPSV ČR, ÚIV, NÚOV, vlastní výpočty

50

Obrázek 15: Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, ČR, duben 2006 – duben 2010 250 000

15,0% 12,31% 11,43%

200 000

12,0%

100 000

8,72%

8,08%

150 000

9,0% 9,2%

5,68%

8,3%

7,9%

6,0%

6,8% 133 365

130 681

127 301

50 000 15 239

10 561

5,2% 7 230

123 639

120 174 10 786

3,0% 14 797

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010

Počet absolventů SŠ a VOŠ

Počet nezaměstnaných absolventů SŠ a VOŠ

registrovaná míra nezaměstnanosti celkem

Míra nezaměstnanosti absolventů


51

Jednoduché rozčlenění absolventů dle stupně vzdělání potvrzuje, že nižší vzdělání s sebou nese nižší šanci na uplatnění na trhu a vyšší riziko nezaměstnanosti. Obrázek 16: Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, ČR, duben 2010

N - vyšší odborná škola

K - gymnázium

8,91%

3,00%

M - střední odborná škola s maturitou

10,62%

L0+L5 - střední odborné vzdělání s MZ a odb.výcvikem+nástavba

19,35%

E+H - střední vzdělání s výučním listem

19,40%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


52

Výsledky analýzy a prognózy pro jednotlivé kraje ČR Z důvodu omezeného rozsahu této publikace a v některých případech i z důvodu nedostupnosti některých dat na úrovni krajů uvádíme výsledky analýzy a prognózy pro jednotlivé kraje v poněkud stručnější podobě než pro celou Českou republiku. Všechny výsledky jsou prezentovány v podobě grafů a doplněny stručným komentářem. Jedná se o grafy: Očekávaný vývoj struktury vzdělanosti mužů v daném kraji v letech 2000–2050 (stavy k 31.12. daného roku) Očekávaný vývoj struktury vzdělanosti žen v daném kraji v letech 2000–2050 (stavy k 31.12. daného roku) Očekávaný vývoj počtů 15letých osob v daném kraji v letech 2001–2050 (stavy k 1.7. daného roku, a odchylky od počtu k 1. 7. 2010 (v %) Očekávaný vývoj počtů 19letých osob v daném kraji v letech 2001–2050 (stavy k 1.7. daného roku, průměr variant ČSÚ a NL) a odchylky od počtu k 1. 7. 2010 (v %) Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v daném kraji v letech 2000–2010 (stavy k 1.1. daného roku) Počty ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech daného kraje k 1.1.2010 Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, duben 2006 - duben 2010 Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, duben 2010 Vzhledem k velkému počtu nejsou v této kapitole grafy číslovány.

53

Kraj Hlavní město Praha

54

Struktura vzdělanosti v kraji Hlavní město Praha Hlavní město Praha je velmi specifický kraj, který se od ostatních krajů značně odlišuje. Tento fakt je dán koncentrací vzdělávacích zařízení zejména terciárního stupně v hlavním městě. Jedinci, kteří zde absolvují vzdělávací proces, zde často zůstávají, čímž zvyšují úroveň vzdělanosti v této oblasti. Zvláštní postavení Prahy je patrné již ze současného stavu – kolem 30 % mužů a 25 % žen starších 25 let má vyšší vzdělání. Ve srovnání s ostatními regiony je nižší podíl osob se základním vzděláním – 7 % u mužů a 11 % u žen. Do roku 2050 se zvýší podíly skupiny s vyšším vzděláním, na více než 50 % obyvatel starších 25 let. U mužů je vyšší podíl osob se středním vzděláním bez maturity než u žen, a to jak v současné době, tak i v období horizontu projekce. U obou pohlaví je také patrný pokles podílu osob se středním vzděláním s maturitou, u nichž se předpokládá, že budou v budoucnu pokračovat ve vzdělávání na vyšším stupni. Podíl osob se základním vzděláním bude patrně klesat až k hranici 5 %, což je hodnota, která se blíží podílu obtížně vzdělavatelných osob v populaci. Počty 15letých osob sice ještě poklesnou v nejbližších letech o téměř 10 %, později lze očekávat jejich výrazný nárůst, kolem roku 2025 bude jejich počet zhruba o polovinu vyšší než v současné době. Podle obou variant projekce bude i v roce 2050 počet 15letých vyšší než nyní: podle varianty ČSÚ o necelých 20 %, podle varianty NL o více než 50 %. Počty 19letých poklesnou téměř o 30 %, jejich následný nárůst povede za 20 let k hodnotám o 10– 15 % vyšším než nyní. V roce 2050 bude podle varianty ČSÚ počet 19letých zhruba o 15 % nižší než v současné době, podle varianty NL však bude o téměř 10 % vyšší než nyní. Nárůst počtu osob s vyšším stupněm vzdělání bude doprovázen růstem průměrné délky vzdělávání o přibližně 1,66 roku (v období 2001–2050), který je v porovnání s celou Českou republikou nižší. Růst průměrné délky vzdělávání o hodnotu, která je nižší než celorepublikový průměr, by pro tento region znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o přibližně jeden procentní bod, což v celém období až do roku 2050 činí propad o více než 36 procentních bodů oproti republikovému průměru. Tento scénář je do značné míry zapříčiněn vysokou úrovní vzdělanostní struktury v současnosti. Propad tohoto rozsahu je však pro Prahu spíše nereálný, protože zde bude jistě působit ještě celá řada jiných vlivů, než pouze změna vzdělanostní struktury. 55

Pramen: Č ČSÚ, ÚIV, výpočet vlastní

56


57

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Hlavním městě Praha a odchylek od počtu k 1.7.2010 (v %)


58

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Hlavním městě Praha a odchylek od počtu k 1.7.2010 (v %)


59

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v kraji Hlavní město Praha v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

160 000 142 085

140 000

129 002 114 784

120 000

103 482

100 000

72 317 18 113

21 836

32 550

34 020

34 519

2004

2005

21 405

50 912

21 505

2003

30 143

21 585

31 652

55 063 23 411

2002

49 960 19 817

56 355

84 744

55 525

22 834

94 102

54 135

107 578

20 682

18 919

76 524

69 115

61 477

2001

20 000

57 583

70 978

80 395

62 282

80 000

40 000

95 443

89 997 77 922

60 000

148 123

2010

2009

2008

2007

2006

0

Pozn.: Evidovaní na ÚP znamená, že mají od ÚP povolení pracovat v pozici zaměstnanců. Pramen: MPSV ČR, MPO ČR

60

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v kraji Hlavní město Praha a okresech Středočeského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Rakovník

Příbram

Praha-západ

Praha-východ

Nymburk

Mladá Boleslav

Mělník

Kutná Hora

Kolín

Kladno

Beroun

Benešov

Hl. m. Praha

0


61

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, Hlavní město Praha, duben 2006 – duben 2010 5,93% 6,0%

30 000

25 000

4,62%

5,0% 3,91% 4,0%

20 000

3,0% 10 000

4,0%

2,71%

15 000

2,5% 16 893

17 480

3,0% 1,76% 2,7%

16 711

2,0%

16 003

2,0% 15 367 1,0%

5 000 807

660

453

281

911

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






62

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, Hlavní město Praha, duben 2010


K - gymnázium

3,89%

1,31%


6,16%


10,89%


10,68%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%


63

Středočeský kraj

64

Struktura vzdělanosti ve Středočeském kraji Středočeský kraj je vzhledem ke své poloze do značné míry ovlivněn situací v Praze. Podíl osob starších 25 let s vyšším vzděláním je zde podstatně nižší než v Praze, a to zejména v důsledku migrace vzdělanějších osob za prací do hlavního města. Podíl je u mužů v současné době stále pod 15 %, u žen těsně nad hranicí 12 %. Ve Středočeském kraji je také velmi vysoký podíl skupiny osob s nejvýše středním vzděláním bez maturity u mužů, která představuje téměř 50 % obyvatel starších 25 let. U žen je tato skupina zastoupena menším podílem (34 %), ale velmi vysoký je podíl žen s nejvýše základním vzděláním – přes 20 %. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst osob s vyšším vzděláním na úroveň téměř 34 % v případě mužů a přes 38 % v případě žen. Nárůst v případě žen bude způsoben zejména vysokým úbytkem osob s nejnižším vzděláním (jedná se o starší generace, které budou postupně vymírat). Pokles podílu osob s nejnižším dosaženým vzděláním bude pokračovat až pod hranici 7 % u mužů i u žen. Počty 15letých osob sice ještě poklesnou v nejbližších letech o téměř 7 %, ale později výrazně vzrostou a budou trvale vyšší než současné hodnoty (kolem roku 2025 o 60 %, kolem roku 2050 o 30 %). Počty 19letých poklesnou dokonce o 23 %, ale později lze očekávat opět jejich nárůst o 30 % nad současný stav a kolem roku 2050 návrat k hodnotám o málo vyšším než nyní. Růst podílu vzdělaných osob bude hlavním zdrojem růstu průměrné délky vzdělávání v regionu, a to ze současné hodnoty 12,6 roku až na hodnotu 15,1 roku v roce 2050. Takový růst průměrné délky vzdělávání by pro tento region znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl mírně rychleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o přibližně čtvrt procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 činí nárůst o více než 12 procentních bodů oproti republikovému průměru.

65


66


67

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob ve Středočeském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


68

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob ve Středočeském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


69

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců ve Středočeském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

70 000 60 164

60 000 50 273

8 689

36 803

30 686

7 845

37 340

7 393

49 902 10 797

7 553

6 841

28 958

6 913

17 021

7 011

2005

7 622

15 171

7 704

24 414

2004

22 084

14 504

21 515

2003

20 789

13 167

21 030

31 127

23 845

27 038

2002

10 000

26 418

13 326

20 000

26 993

2001

30 000

29 847

35 304

45 572

42 588

40 000

44 893

39 105

50 000

58 490

54 261

2010

2009

2008

2007

2006

0


70

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Středočeského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

Rakovník

Příbram

Praha-západ

Praha-východ

Nymburk

Mladá Boleslav

Mělník

Kutná Hora

Kolín

Kladno

Beroun

Benešov

0


71

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Středočeský, duben 2006 – duben 2010 25 000

12,5% 10,71%

20 000

15 000

10,0%

8,68%

8,53%

7,5%

6,33% 7,2%

10 000

5 000

4,25% 5,8% 4,7% 11 367

11 655

5,0%

5,6%

994

10 896 3,7% 720

463

10 752

10 526 933

2,5% 1 127

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






72

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Středočeský, duben 2010

6,16%


K - gymnázium

3,45%


8,96%


18,00%


15,44%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%

20%


73

Jihočeský kraj

74

Struktura vzdělanosti v Jihočeském kraji Vzdělanostní struktura osob starších 25 let je v Jihočeském kraji v současné době velmi podobná situaci v České republice. Podíl osob s vyšším vzděláním je na úrovni 15 % u mužů a 12 % u žen. V případě mužů převládají osoby s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity, kterých je mezi muži staršími 25 let více než 45 %. U žen je tato skupina také nejsilnější, ale není tak dominantní – její podíl činí necelých 35 %. Druhou podobně silnou skupinou jsou ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním středním s maturitou, kterých je více než 30 %. Vysoký je však i podíl žen pouze se základním vzděláním, který je v porovnání s muži více než dvojnásobný – přes 20 %. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst podílu osob s vyšším vzděláním u obou pohlaví na úroveň mezi 35 a 40 %. Nárůst bude v případě mužů způsoben snížením podílu osob s nejvýše středním vzděláním bez maturity a u žen zejména vysokým úbytkem osob s nejnižším vzděláním (nejvýše základní vzdělání mají zejména starší generace, které budou postupně vymírat). Pokles podílu osob s nejnižším vzděláním bude u obou pohlaví pokračovat až k hranici kolem 6 %. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech ještě o více než 10 %. Po pozdějším nárůstu budou v polovině dvacátých let zhruba o 12 % vyšší než nyní. Kolem roku 2045 však budou opět téměř o 15 % (varianta NL) nebo dokonce o 25 % (varianta ČSÚ) nižší než současné hodnoty. Počty 19letých poklesnou dokonce o zhruba 30 % a zůstanou trvale nižší než v současné době. Koncem dvacátých let „jen“ o 10 %, na konci sledovaného období však budou již o 30–40 % nižší než nyní. Taková změna vzdělanostní struktury vyvolá nárůst průměrné délky vzdělání ze současné hodnoty 12,7 roku až na hodnotu 15,0 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – více než 2 roky – je mírně vyšší než v případě celé České republiky. Nárůst vzdělanosti by pro tento region znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl velmi podobně jako v celé České republice.

75


76


77

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Jihočeském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


78

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Jihočeském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


79

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Jihočeském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

18 000

16 573

16 000 14 000

12 584

12 000 8 698

10 496

3 662

9 909

5 337

2006

2009

4 564

2005

9 393

3 922

2 606

2004

3 712

2 564

3 269

3 090 2 692

3 288

2 665

5 852

6 528

2003

2 716

2002

6 377

3 355

2 000

6 071

2 988

2 942

7 256

2001

4 000

9 651 8 427

7 920

8 000 6 000

10 595

2008

8 088

9 954

13 178 12 381

6 834

9 660

6 709

10 000

15 415

15 171

2010

2007

0


80

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Jihočeského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

Tábor

Strakonice

Prachatice

Písek

Jindřichův Hradec

Český Krumlov

České Budějovice

5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0


81

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Jihočeský, duben 2006 – duben 2010 11,62% 20 000

12,0% 9,43%

16 000

8,68%

12 000

9,6%

7,2%

6,01%

7,6% 4,76%

8 000

6,2%

6,5% 4,8%

4,8% 4 000

9 150

8 6183,8%

8 735 794

525

410

8 212

8 170 774

2,4% 949

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






82

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Jihočeský, duben 2010

13,27%


K - gymnázium

3,73%


10,50%


15,88%


16,58%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%


83

Plzeňský kraj

84

Struktura vzdělanosti v Plzeňském kraji V Plzeňském kraji je vzdělanostní struktura osob starších 25 let velmi podobná Jihočeskému kraji. Podíl osob s vyšším vzděláním je na úrovni téměř 15 % u mužů a více než 12 % u žen. V případě mužů převládají osoby s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity, kterých je mezi muži staršími 25 let stále více než 47 %. U žen je tato skupina téměř stejně zastoupena jako skupina s nejvyšším dosaženým vzděláním středním s maturitou, podíl osob v každé této skupině je kolem 33 %. Vysoký je však i podíl žen pouze se základním vzděláním, který je stále vyšší než 20 % – v porovnání s muži téměř dvojnásobný. Předpokládaný vývoj vzdělanostní struktury v budoucnu počítá s nárůstem podílu osob s vyšším vzděláním, a to až na úroveň přes 33 % u mužů a ještě o málo více u žen. Růst podílu bude u mužů způsoben zejména snížením podílu osob s nejvyšším vzděláním středním bez maturity, u žen pak zejména vysokým úbytkem osob s nejnižším vzděláním (nejvýše základní vzdělání mají zejména starší generace, které budou postupně vymírat). Pokles podílu osob s nejnižším vzděláním bude pokračovat u žen až pod hranici 8 %. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech ještě zhruba o 13 %, později opět současné hodnoty překročí a budou o 20 % vyšší než nyní. Další pokles podle varianty NL již nebude tak velký; počty 15letých poklesnou pod současnou úroveň jen nepatrně. Zato podle varianty ČSÚ lze očekávat pokles na hodnoty ještě o něco nižší než v nejbližších letech. Počty 19letých však klesnou téměř o 30 % a na současnou úroveň se již zřejmě nevrátí. Ve druhé polovině dvacátých let budou sice jen nepatrně nižší než dnes, ale kolem roku 2050 budou o 20-30 % nižší než v současné době. Změny ve struktuře vzdělaných osob budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělání ze současné hodnoty 12,7 roku až na hodnotu 14,9 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,2 roku – je v porovnání s celou Českou republikou mírně nižší. Nárůst vzdělanosti v této výši by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o bezmála dvě desetiny procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 činí pokles o téměř 8 procentních bodů proti republikovému průměru. 85


86


87

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Plzeňském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


88

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Plzeňském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


89

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Plzeňském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

35 000 30 000

28 729 27 656

27 562

6 534

22 714

25 514

25 000

5 411 20 986

20 000

17 207 15 185

7 781

10 145 4 289

13 206

2 673

2 635

2 858

3 869

2004

3 912

10 075

13 426

12 399

5 856

2010

3 838

22 195

2009

4 085

2008

7 092 4 419

20 103

2007

6 696

2005

6 720

9 288

15 432 4 808

5 110

2003

0

12 530

2002

5 000

8 913

12 687 10 815

2001

10 000

9 785

2006

15 000


90

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Plzeňského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

Tachov

Rokycany

Plzeňsever

Plzeňměsto

Plzeň-jih

Klatovy

Domažlice

0


91

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Plzeňský, duben 2006 – duben 2010 9,40%

20 000

10,0%

7,82% 16 000

7,09%

8,0% 8,0% 5,60%

12 000

6,0%

6,7% 5,9%

3,84% 4,9%

8 000

4,0% 3,9%

4 000

6 531 463

2,0%

6 556

6 341 355

6 174 252

5 958 483

560

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






92

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Plzeňský, duben 2010


4,55%

K - gymnázium

3,05%


7,48%


12,94%


14,89%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%


93

Karlovarský kraj

94

Struktura vzdělanosti v Karlovarském kraji Karlovarský kraj má v porovnání s jinými kraji (s výjimkou Ústeckého, s nímž je srovnatelný) nižší podíl osob s vyšším vzděláním. V případě mužů je to jen o málo více než 10 % a v případě žen dokonce jen asi 8 %. V porovnání s jinými kraji je zde vysoký podíl osob s nejvýše základním vzděláním – u mužů téměř 18 %, u žen více než 27 %. Podíl největší skupiny osob – s nejvýše středním vzděláním bez maturity – činí u mužů více než 45 %, u žen téměř 35 %. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst podílu mužů i žen s nejvyšším vzděláním pouze k hodnotě mezi 20 a 25 %. Nárůst bude podobně jako v jiných krajích u mužů zejména na úkor podílu osob ze skupiny středního vzdělání bez maturity, u žen pak na úkor skupiny osob s nejnižším vzděláním, jejíž podíl klesne až k hodnotě pod 15 %. U mužů se naopak tak výrazná změna podílu těchto osob nepředpokládá. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech zhruba o 15 %. Po pozdějším nárůstu se budou pohybovat na úrovni o něco vyšší než současné hodnoty a v dalších letech se opět sníží na úroveň o 17–34 % nižší než nyní. Počty 19letých poklesnou o zhruba 33 % a zůstanou trvale zhruba o 15–50 % nižší než 15–50 % nižší než v současné době. Tyto výrazné změny ve struktuře vzdělaných osob budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělání ze současné velmi nízké hodnoty 12,4 roku na hodnotu 13,74 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 1,34 roku – je v porovnání s celou Českou republikou výrazně nižší. Nárůst vzdělanosti o tuto hodnotu by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl výrazně pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o více než 1,6 procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 znamená pomalejší růst o téměř 55 procentních bodů oproti republikovému průměru. Jedná se o nejvýraznější propad ve srovnání s ostatními kraji.

95


96


97

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Karlovarském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


98

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Karlovarském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


99

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Karlovarském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

25 000 19 419

20 000

20 326

19 643

16 075 14 729

15 000

13 198

14 437

13 563

11 944

11 293

10 439

10 000 5 876

6 076

7 446

6 574 5 702

4 490

4 536

4 603

5 027

1 849

2 224

3 240

3 237

4 719

3 711

1 540

2 103

4 052

1 386

2006

2007

2008

2009

2010

6 225

2005

5 255

2004

5 200

5 222

2003

7 130

8 492

2002

6 452

8 440

2001

5 000

0

9 936

9 754


100

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Karlovarského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Sokolov

Karlovy Vary

Cheb

0


101

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Karlovarský, duben 2006 – duben 2010 10 000

8 000

6 000

13,53%

11,09%

11,0%

7,89%

9,0%

10,1%

9,7% 5,68%

4 000

2 000

12,0%

10,64%

8,3%

6,0%

6,6%

3 436

3 319 381

15,0%

3,0%

3 240 262

3 084 184

3 074 328

416 0,0%

0

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






102

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Karlovarský, duben 2010


5,80%

K - gymnázium

4,75%


11,50%


21,51%


18,65%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


103

Ústecký kraj

104

Struktura vzdělanosti v Ústeckém kraji V Ústeckém kraji je vzdělanostní struktura velmi podobná Karlovarskému kraji. Podíly osob s vyšším vzděláním dosahují u obou pohlaví téměř stejných hodnot – necelých 10 % pro muže i pro ženy. Podíl mužů s nejvýše středním vzděláním bez maturity je zde podobný jako v jiných regionech – téměř 50 %, ale podíl osob s nejnižším vzděláním je u mužů v tomto regionu, opět podobně jako je tomu v Karlovarském kraji, vyšší než 16 %. Podíl žen s tímto vzděláním je také velmi vysoký – kolem 28 %. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst podílu mužů s nejvyšším vzděláním k hodnotě vyšší než 22 %, u žen se pak očekává nárůst nad 25 %. Nárůst bude u mužů zejména na úkor podílu osob ze skupiny středního vzdělání bez maturity a částečně bude vyvolán i úbytkem podílu osob s nejnižším vzděláním, u žen pak na úkor podílu skupiny osob s nejnižším vzděláním, jejíž předpokládaný podíl klesne až k hodnotě kolem 13 %. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech ještě o více než 10 %, po pozdějším nárůstu budou zhruba o 10 % vyšší než současné hodnoty a v dalších letech opět poklesnou na úroveň o zhruba 10–20 % nižší než v současné době. Počty 19letých poklesnou dokonce o zhruba 27 % a zřejmě již zůstanou trvale nižší než v současné době. Koncem dvacátých let budou o necelých 10 % nižší než nyní, kolem roku 2050 však budou o 24–36 % nižší než v současné době. Podobně jako tomu bylo v případě Karlovarského kraje, výrazné změny ve struktuře vzdělaných osob budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělání ze současné velmi nízké hodnoty 12,3 roku – nejnižší v rámci celé ČR na hodnotu 13,9 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 1,6 roku – je v porovnání s celou Českou republikou nižší, téměř o 30 %. Nárůst vzdělanosti by pro tento region znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl výrazně pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o téměř 1,2 procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 představuje pokles o více než 42 procentních bodů oproti republikovému průměru. Jedná se tedy o velmi výrazný propad, druhý nejvyšší, ve srovnání s ostatními kraji. 105


106


107

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Ústeckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


108

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Ústeckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


109

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Ústeckém kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

40 000 35 525 33 053

35 000 30 000

31 994

26 336

25 000

22 130 19 731

20 000 14 427

14 830

16 180

16 883

15 649

15 000

4 735

4 845

5 233

3 498

2 827

2 425

2 793

2 430

4 001

4 668

2007

6 581

7 636

6 026

2010

4 833

0

8 135

6 157

2006

5 509

8 013 6 702

2009

7 663

2005

7 638

2004

7 160

10 825

14 161

2008

9 510

2003

5 488

7 660

2002

5 000

8 986

2001

10 000

13 283


110

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Ústeckého kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Ústí nad Labem

Teplice

Most

Louny

Litoměřice

Chomutov

Děčín

0


111

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Ústecký, duben 2006 – duben 2010 20 000

20,0% 16,84%

15 000

16,26% 15,0%

12,80%

12,66% 14,9%

13,6% 12,6% 10 000

8,40%

12,4%

10,0%

9,8% 5 000

9 824

9 679 1 654

9 352 1 225

8 628 786

5,0%

8 659 1 104

1 408

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






112

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Ústecký, duben 2010

11,57%


K - gymnázium

3,86%


14,25%


24,37%


23,73%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%


113

Liberecký kraj

114

Struktura vzdělanosti v Libereckém kraji Vzdělanostní struktura v Libereckém kraji je v současnosti velmi podobná průměrné vzdělanostní struktuře v České republice. Podíl mužů s vyšším vzděláním činí přes 12 %, středoškolsky vzdělaných mužů bez maturity je téměř 50 % a mužů se základním vzděláním přibližně 12 %. Žen s vyšším vzděláním je přibližně 10 %, se středoškolským vzděláním s maturitou přes 30 % a se základním vzděláním více než 22 %. Předpokládaný vývoj vzdělanostní struktury směřuje, podobně jako v ostatních krajích České republiky, k růstu podílu osob s nejvyšším vzděláním. V případě mužů to bude téměř 30 % a jen velmi mírně více to bude u žen. Nárůst bude u mužů zejména důsledkem poklesu podílu osob s nejvýše středoškolským vzděláním bez maturity. U žen je to kombinace klesajícího podílu také této skupiny plus klesající podíl skupiny žen se základním vzděláním. Její podíl bude u mužů i u žen klesat z již zmíněných současných hodnot na méně než 9 %. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech ještě o zhruba 8 %. Po pozdějším nárůstu budou v první polovině dvacátých let zhruba o 20 % vyšší než současné hodnoty. V dalších letech se však opět sníží na úroveň o 6–17 % nižší než dnes. Počty 19letých poklesnou téměř o 30 % a i po opětovném nárůstu zůstanou nižší než v současné době. Ve druhé polovině dvacátých let budou nižší pouze o 6 %, koncem první poloviny tohoto století o 25–35 %. Pokud se uvedené změny ve vzdělanostní struktuře osob budou realizovat, pak se prodlouží průměrná délka vzdělávání ze současné hodnoty 12,6 roku až na hodnotu 14,6 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2 roky – je v porovnání s celou Českou republikou nižší o přibližně 10 %. Takový růst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl pomaleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o téměř 0,4 procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 činí pokles o více než 16 procentních bodů proti republikovému průměru.

115


116


117

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Libereckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


118

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Libereckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


119

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Libereckém kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

20 000 17 404

18 000 15 288

16 000 13 148

14 000 11 675

1 954

2 185 4 481

4 705

4 663

2001

2002

2 000

7 985

1 849

4 000

2 324 9 391

1 884

6 666

3 507

2 612

2009

2 100

6 506

11 492 3 124

9 294

6 224

2 755

12 515

2008

6 547

6 627

6 805

2005

8 951

4 552

9 069

2004

8 861

4 375

6 000

8 794

12 049 10 349

9 849

2003

8 000

10 672

7 737

12 000 10 000

17 309

2010

2007

2006

0


120

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Libereckého kraje k 1.1.2010 evidovaní na ÚP

živnostníci


cizinci celkem

10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 Semily

Liberec

Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

0


121

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Liberecký, duben 2006 – duben 2010 9 000

13,84%

15,0%

11,1%

10,0%

10,24% 6 000

8,80% 10,1% 6,80% 5,22%

7,5% 6,5% 4 997

3 000 5 054

445

340

5,8% 4 864

254

5,0% 4 561

4 459 467

617

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






122

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Liberecký, duben 2010

17,11%


K - gymnázium

2,37%


12,41%


20,85%


19,65%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


123


124

Struktura vzdělanosti v Královéhradeckém kraji V Královéhradeckém kraji je struktura obyvatelstva podle vzdělání velmi blízká Libereckému kraji. Podíl mužů s vyšším vzděláním je o málo vyšší než 15 % a podíl osob s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity je shodný jako v jiných regionech – téměř 50 %. Podíl mužů se základním vzděláním je nižší – 10 %. U žen se podíl osob s vyšším vzděláním pohybuje kolem 12 % a i zde lze pozorovat nižší podíl žen se základním vzděláním – mírně přes 20 % – než jak tomu je v jiných regionech. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst osob s vyšším vzděláním na úroveň kolem 35 % v případě mužů o něco méně než v případě žen. Růst v případě žen bude vyvolán zejména vysokým úbytkem osob s nejnižším vzděláním (jedná se o starší generace, které budou postupně vymírat). Pokles jejich podílu bude pokračovat na úroveň kolem 6 % u mužů i u žen. Počty 15letých osob se sníží v nejbližších letech o více než 10 %, po pozdějším nárůstu budou o více než 10 % vyšší než současné hodnoty. Do konce čtyřicátých let však poklesnou na úroveň o 18–27 % nižší než dnes. Počty 19letých poklesnou téměř o 30 % a zůstanou již trvale nižší než v současné době. Koncem dvacátých let budou „jen“ o 10 % nižší, v polovině století však budou již o více než 30–40 % nižší než dnešní hodnoty. Takové změny ve struktuře vzdělaných osob budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělání ze současné hodnoty 12,7 roku až na hodnotu 15,07 let v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,4 roku – je v porovnání s celou Českou republikou vyšší o přibližně 7 %. Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji než v případě celé České republiky, ale jen velmi mírně.

125


126


127

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Královéhradeckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


128

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Královéhradeckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


129

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Královéhradeckém kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

18 000

16 600 15 512

16 000

14 723 13 326 11 294

4 401

4 694

4 335

2003

2004

2005

1 634

1 610

4 171

2 021

1 836

2002

1 864

6 011

4 163

6 356

5 805

2001

6 558

5 999

4 000 2 000

10 004 8 407

8 000 6 000

9 852

12 007 2 977

2 289

2 107

12 116

8 117

9 269

10 831

9 386 8 603

6 300

10 000

2 607

2 474

7 715

12 000

13 305

9 030

14 000

15 244

2010

2009

2008

2007

2006

0


130

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Královéhradeckého kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Trutnov

Rychnov nad Kněžnou

Náchod

Jičín

Hradec Králové

0


131

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Královéhradecký, duben 2006 – duben 2010 20 000

12,0% 10,24% 9,13%

15 000

6,00% 10 000

9,0%

7,74%

6,7%

7,9% 4,59%

6,0%

6,8%

5,2% 4,0%

5 000 7 386

7 195 657

443

3,0% 6 926

6 842 314

6 622 536

678

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






132

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Královéhradecký, duben 2010


K - gymnázium

8,30%

2,03%


7,37%


16,74%


17,23%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%

20%


133

Pardubický kraj

134

Struktura vzdělanosti v Pardubickém kraji Stávající vzdělanostní struktura Pardubického kraje je do značné míry podobná sousednímu kraji Královéhradeckému. Podíl mužů s vyšším vzděláním je na úrovni blížící se 15 %. U mužů je podíl osob s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity shodný jako v jiných regionech – téměř 50 %, ale podíl osob se základním vzděláním je nižší než v jiných regionech – necelých 10 %. U žen je podíl osob s vyšším vzděláním vyšší než 11 %, žen se základním vzděláním je více než 20 %. Prognóza vývoje vzdělanostní struktury je v tomto případě, zejména s důrazem na osoby s vyšším vzděláním, dynamická. Podíl mužů i žen s vyšším vzděláním vzroste do roku 2050 k hodnotám kolem 38 %. U mužů i žen se opět velmi výrazně sníží podíl osob se základním vzděláním až k hodnotám jen o málo vyšším než 5 %. Počty 15letých osob poklesnou v nejbližších letech o více než 10 %, při pozdějším nárůstu naopak současné hodnoty o zhruba 10 % překročí. V dalších letech se však opět sníží na úroveň o 10–20 % nižší než nyní. Počty 19letých poklesnou téměř o 30 % a zůstanou již trvale o 10–35 % nižší než v současné době. V případě realizace těchto změn ve vzdělanostní struktuře je možné očekávat nárůst hodnoty průměrné délky vzdělávání ze současné hodnoty 12,6 roku až na hodnotu 15,08 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,5 roku – je mírně vyšší, než v celé České republice, odchyluje se o 11 %. Nárůst vzdělanosti o uvedenou hodnotu by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl přibližně stejně jako v případě celé České republiky (odchylka by byla pouze o 0,2 procentního bodu).

135


136


137

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Pardubickém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


138

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Pardubickém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


139

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Pardubickém kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

20 000

18 604

18 000

16 597

16 000

1 721

14 000

1 868

12 592

12 000 9 837

2 664

3 031

3 053

2004

2005

2 664

2003

2001

0

9 129

7 670

2010

1 347

4 479 1 426

16 736

1 472

2002

2 000

4 148

4 000

4 437 1 406

1 504

2 391

2009

4 011

5 863

14 876

4 136

5 807

6 000

2008

1 696

6 623

10 562

8 161

6 375

2007

5 844 5 648

1 676

5 897

8 000

7 401 6 418

2006

10 000

11 972 11 520


140

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Pardubického kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 Ústí nad Orlicí

Svitavy

Pardubice

Chrudim

0


141

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Pardubický, duben 2006 – duben 2010 11,65% 12,0%

12 000 10,32%

10,16% 10,0%

10 000 9,5%

8 000

6 000

6,71%

8,0%

7,8%

7,4%

6,0%

4,55% 5,7%

4 000 6 570

4,6% 6 399

6 486

4,0% 6 033

5 991 2,0%

2 000 678

435

291

613

698

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






142

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Pardubický, duben 2010

12,98%


K - gymnázium

2,84%


9,66%


15,71%


19,09%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


143

Kraj Vysočina

144

Struktura vzdělanosti v kraji Vysočina Stávajícího vzdělanostní struktura obyvatelstva kraje Vysočina vypadá následovně: podíl mužů s vyšším vzděláním je vyšší než 14 %, podíl mužů s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity přes 50 % a podíl mužů s nejvýše základním vzděláním nižší než 10 %. U žen je situace mírně odlišná, podíl žen s vyšším vzděláním něco přes 11 %, se středoškolským vzděláním s maturitou kolem 32 % a se základním vzděláním téměř 22 %. Podle prognózy vzroste podíl mužů s vyšším vzděláním do roku 2050 přibližně na hodnotu kolem 35 %, o málo vyšší růst lze čekat u žen. U žen se opět velmi výrazně snižuje podíl osob se základním vzděláním, až k hodnotě kolem 5 %. U mužů je pokles pozvolnější, ale směřuje k ještě nižším hodnotám než v případě žen. Nejvyšší pokles vykazují muži se středním vzděláním bez maturity. Počty 15letých osob se sníží v nejbližších letech ještě o zhruba 17 %. Na rozdíl od většiny jiných krajů zůstanou počty 15letých i při pozdějším nárůstu nižší než současné hodnoty. A po dalším poklesu budou kolem roku 2050 již o 20–30 % nižší než nyní. Počty 19letých poklesnou o zhruba 33 % a zůstanou již trvale výrazně nižší než v současné době. Koncem dvacátých let budou navzdory předchozímu růstu stále o 20 % nižší než nyní a kolem roku 2050 budou dokonce o 36–44 % nižší. Změny ve vzdělanostní struktuře osob způsobí nárůst průměrné délky vzdělávání ze současné hodnoty 12,5 roku až na hodnotu 15,09 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,6 roku – je v porovnání s celou Českou republikou vyšší, téměř o 16 %. Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o více než tři desetiny procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 představuje nárůst o téměř 17 procentních bodů oproti republikovému průměru.

145


146


147

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v kraji Vysočina a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


148

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v kraji Vysočina a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


149

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v kraji Vysočina v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

11 000 9 780

10 000

8 729 8 482

9 000 8 000 5 961

1 794

5 888

1 463 7 363

2009

3 746

7 014

2008

2 142

1 096 4 392

976

3 152

867

4 248

2005

3 225

2002

1 000

842

2 884

2 000

894

2001

3 000

3 959

2 983

4 000

4 154

8 583

1 468

1 350

2004

4 198 3 778

6 160 5 855

5 246

3 287

5 000

4 748 4 067

2003

6 000

5 883

5 207

7 000

7 016 6 557

9 157

2010

2007

2006

0


150

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech kraje Vysočina k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

Žďár nad Sázavou

Třebíč

Pelhřimov

Jihlava

Havlíčkův Brod

0


151

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Vysočina, duben 2006 – duben 2010 18 000

15 000

16,40%

18,0%

15,0%

12,83%

12,06% 12,0%

12 000 8,67% 9 000

9,0%

6,98%

9,6% 8,5%

6 000

3 000

6,0%

7,4% 6,1% 6 813

7 007 899

591

6 561

4,8% 458

6 560

6 366 791

3,0% 1 044 0,0%

0

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






152

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Vysočina, duben 2010

10,08%


K - gymnázium

5,64%


13,61%


24,05%


24,59%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%


153

Jihomoravský kraj

154

Struktura vzdělanosti v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj má mírně příznivější vzdělanostní strukturu než ostatní kraje. Podíl mužů s vyšším vzděláním činí téměř 20 %, u žen je vyšší než 14 %. Také podíl mužů se středním vzděláním bez maturity je mírně nižší než v jiných regionech – jen mírně nad 45 %, což vede ke zvýšení podílu mužů se středním vzděláním s maturitou (26 %). Také podíl žen v této skupině je o něco vyšší než běžných 30 % v jiných regionech. Z prognózy vzdělanostní struktury i v tomto případě, podobně jako tomu bylo u ostatních krajů, je patrný nárůst podílu osob s nejvyšším vzděláním. V případě mužů ke 46 %, u žen ke 44 %. Patrný je i pokles podílů osob se základním vzděláním. U mužů z hodnoty kolem 9 % až na hodnotu blížící se 5 %; u žen je situace obdobná, pouze s tím rozdílem, že pokles začíná na současné hodnotě nad 20 %. Počty 15letých osob se sice sníží v nejbližších letech o zhruba 14 %, při pozdějším nárůstu ale překročí současné hodnoty, v polovině dvacátých let bude zhruba o 18 % vyšší než nyní. Poté však dojde k dalšímu poklesu na hodnoty o 616 % nižší než v současné době. Počty 19letých poklesnou o zhruba 33 % a zůstanou již trvale nižší než v současné době. I po růstu ve dvacátých letech budou o 7–8 % nižší než nyní a po dalším poklesu budou kolem roku 2050 o 26–34 % nižší než v současné době. Dojde-li k uvedeným změnám ve vzdělanostní struktuře, je možné očekávat nárůst hodnoty průměrné délky vzdělávání ze současné hodnoty 12,9 roku až na hodnotu 15,45 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,5 roku – je v porovnání s celou Českou republikou vyšší, téměř o 14,5 %. Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o téměř tři desetiny procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 představuje růst o více než 14 procentních bodů oproti republikovému průměru.

155


156


157

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Jihomoravském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


158

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Jihomoravském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


159

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

40 000

35 720 35 609

35 000

32 606

36 907 33 203

6 085 27 983 24 234

24 252

19 472

5 662

5 783

5 113

26 281

5 901

21 938

4 792

9 970

4 424

2005

13 467

8 675

5 000

15 083

13 050

2004

10 000

4 662

8 626

4 073

20 039

2003

15 000

17 756 15 827

11 165

17 137 16 813

13 064

20 000

23 913

18 590

22 668

13 689

25 000

6 922

27 839

29 524

30 000

2010

2009

2008

2007

2006

2002

2001

0


160

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Jihomoravského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

Znojmo

Vyškov

Hodonín

Břeclav

Brnovenkov

Brnoměsto

Blansko

0


161

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Jihomoravský, duben 2006 – duben 2010 14,74% 30 000

15,0%

13,53%

24 000

12,0% 9,89% 9,01%

18 000

10,3%

9,0%

6,85%

9,4%

8,6% 7,7%

12 000 16 338

15 543

6 000 2 211

6,0% 6,0% 14 767

1 537

1 011

14 843

14 216 1 337

3,0% 2 095

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






162

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Jihomoravský, duben 2010


K - gymnázium

12,57%

3,09%


13,13%


23,96%


23,04%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%


163

Olomoucký kraj

164

Struktura vzdělanosti v Olomouckém kraji Olomoucký kraj se v současné době vyznačuje relativně vysokým podílem mužů s vyšším vzděláním – téměř 16 %. U žen je tento podíl téměř 13 %. Mužů se středním vzděláním bez maturity je mírně pod 50 % a podíl osob se základním vzděláním je na úrovni o málo vyšší než 10 %. U žen je vyšší podíl osob se středním vzděláním s maturitou kolem 31 % a osob s nejvýše základním vzděláním přes 22 %. Z prognózy vychází následující vzdělanostní struktura: podíl mužů i žen s vyšším vzděláním vzroste do roku 2050 na hodnoty mírně překračující 38 %. U žen se opět velmi výrazně snižuje podíl osob se základním vzděláním, až k hodnotě pod úrovní 7 %. U mužů je pokles pozvolnější a konečná hodnota je přibližně stejná jako pro ženy. Nejvyšší pokles má v případě mužů skupina osob se středním vzděláním bez maturity, u žen pak skupina osob se základním vzděláním. Počty 15letých osob se sníží v nejbližších letech o zhruba 14 %, při pozdějším nárůstu překročí současné hodnoty o zhruba 10 %. Další pokles však povede k jejich snížení na úroveň o 17–29 % nižší než nyní. Počty 19letých poklesnou téměř o 35 % a zůstanou již i po nárůstu ve dvacátých letech o více než 15 % nižší než v současné době. Koncem první poloviny tohoto století jíž budou o 35–45 % nižší než dnes. Změny ve vzdělanostní struktuře budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělávání ze současných 12,7 roku až na hodnotu 15,1 let v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,4 roku – je v porovnání s celou Českou republikou vyšší, téměř o 9 %. Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o více než desetinu procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 činí růst o více než 7 procentních bodů proti republikovému průměru.

165


166


167

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Olomouckém kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


168

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Olomouckém kraji a odchylek od počtu k 1.7.2010 (v %)


169

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Olomouckém kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1.1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

12 000 10 322

9 917 9 440

10 000 8 499 6 910

5 044

1 322

1 661

1 906

1 576

2 729

2 554

2 986

3 468

2005

2006

2007

1 477

2004

1 377

4 031

5 459

3 553

1 394

4 106

1 802

4 773

3 529

1 740

2009

3 696

2 207

2 000

1 186

6 575 6 166 4 647

2 302

4 000

7 497

6 182

5 125

3 939

6 000

7 103

4 426

6 197

7 038

2008

8 000

2010

2003

2002

2001

0


170

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Olomouckého kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

Šumperk

Přerov

Prostějov

Olomouc

Jeseník

0


171

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Olomoucký, duben 2006 – duben 2010 14,41% 15,0%

15 000 12,68% 12 000

12,0%

10,09% 11,5%

9 000

10,0%

7,60%

9,0%

10,0% 6,04%

7,6%

6 000 8 415

6,0% 6,0%

8 345

8 268

8 081

7 806

3 000

3,0% 1 067

634

499

815

1 125

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






172

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Olomoucký, duben 2010


9,96%

K - gymnázium

3,87%


11,70%


23,34%


21,89%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


173

Zlínský kraj

174

Struktura vzdělanosti ve Zlínském kraji Současná vzdělanostní struktura Zlínského kraje je do značné míry podobná sousednímu kraji Olomouckému. Podíl mužů s vyšším vzděláním přesahuje 15 %, podíl mužů s nejvyšším dosaženým vzděláním středním bez maturity je shodný jako v jiných regionech – téměř 50 % a podíl mužů se základním vzděláním je nižší než 10 %. U žen se podíl osob s vyšším vzděláním pohybuje nad úrovní 12 % a žen se základním vzděláním je v tomto kraji o něco více než v jiných regionech – přes 24 %. Prognóza vzdělanostní struktury předpokládá nárůst osob s vyšším vzděláním až na úroveň téměř 39 % v případě mužů i žen. Tento nárůst v případě žen bude opět zapříčiněn zejména vysokým úbytkem osob s nejnižším vzděláním (jedná se o starší generace, které budou postupně vymírat). Pokles podílu těchto osob bude pokračovat až k hranici 5 % u žen a podobně tomu bude i v případě mužů, kde se pokles podílu zastaví dokonce až pod touto hodnotou. Počty 15letých osob se sníží v nejbližších letech o zhruba 13 % a při pozdějším nárůstu překročí současné hodnoty jen nepatrně – o 3–4 %. Po dalším poklesu budou v polovině čtyřicátých let počty 15letých o 22–33 % nižší než v současné době. Počty 19letých poklesnou o zhruba 33 % a i po opětovném nárůstu zůstanou ve druhé polovině dvacátých let téměř o 20 % nižší než v současné době. Kolem roku 2050 budou pod dalším poklesu o 38–47 % nižší než dnes. Pokud dojde k uvedeným změnám ve vzdělanostní struktuře, je možné očekávat nárůst hodnoty průměrné délky vzdělání ze současné hodnoty 12,6 roku až na hodnotu 15,12 roku v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,5 roku je v porovnání s celou Českou republikou nadprůměrný, odchylka činí téměř 14 %. Nárůst vzdělanosti o tuto hodnotu, by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji, než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o více než dvě desetiny procentního bodu, což v celém období až do roku 2050 činí nárůst o téměř 15 procentních bodů proti republikovému průměru.

175


176


177

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob ve Zlínském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


178

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob ve Zlínském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


179

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Zlínském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

9 000

7 316

7 566 1 547

1 354

6 374

1 442

5 926 5 667

5 086

5 000

1 580

6 596

6 978

6 001

1 559

8 133 7 957 1 623

6 863 1 749

1 524

6 334

5 419

5 114

2 000

4 477

6 019

2004

3 526

5 874

2003

5 588

6 664

1 560

4 000 3 000

8 418 7 639

2007

6 000

1 444

cizinci celkem

8 115

4 087

7 000

7 057 6 942

8 262


2006

8 000

8 108 7 714

evidovaní na ÚP

1 000 2010

2009

2008

2005

2002

2001

0


180

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Zlínského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

Zlín

Vsetín

Uherské Hradiště

Kroměříž

0


181

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Zlínský, duben 2006 – duben 2010 15 000

13,44%

13,00% 12 000

15,0%

12,0% 9,53%

9,14%

10,7%

9 000 6,47%

8,7% 6 000

8,8% 6,0%

6,7% 8 706

8 567

9,0%

8 212

5,3%

8 015

7 964

3 000

3,0% 1 132

783

531

764

1 070

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010






182

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Zlínský, duben 2010

7,61%


K - gymnázium 1,92%


11,44%


20,30%


20,98%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


183

Moravskoslezský kraj

184

Struktura vzdělanosti v Moravskoslezském kraji V případě Moravskoslezského kraje lze pozorovat podobnost se sousedními kraji v regionu, tedy Zlínským a Olomouckým. Současná vzdělanostní struktura se v případě mužů žádným zásadním způsobem neodlišuje od struktury celé České republiky. Mužů s vyšším vzděláním je v tomto kraji více než 15 %, mužů se středním vzděláním bez maturity necelých 50 %. U žen je podíl osob s vyšším vzděláním 12 %, podíl žen se středním vzděláním s maturitou je okolo obvyklých 30 % a podíl žen se základním vzděláním dosahuje téměř 25 %. Prognóza vzdělanostní struktury do roku 2050 předpokládá nárůst podílu osob s vyšším vzděláním až k hodnotám kolem 37 % v případě mužů i žen. U mužů bud tento růst kompenzován poklesem podílu osob s nejvýše středním vzděláním bez maturity na méně než 30 % v roce 2050, u žen zejména poklesem podílu skupiny s nejnižším vzděláním ze současných téměř 25 % až na hodnotu kolem 8 %. Počty 15letých osob se sníží v nejbližších letech o zhruba 16 %, ani při pozdějším nárůstu již pravděpodobně nepřekročí současnou úroveň. Po dalším poklesu budou ve druhé polovině čtyřicátých let již o 24-35 % nižší než v současné době. Počty 19letých poklesnou dokonce o více než 35 % a i po pozdějším nárůstu budou ve druhé polovině dvacátých let o 24 % nižší než v současné době. Kolem roku 2050 již budou o 40–50 % nižší. Takové změny ve vzdělanostní struktuře budou mít za následek nárůst průměrné délky vzdělávání ze současné hodnoty 12,6 roku až na hodnotu 15 let v roce 2050. Hodnota tohoto růstu – 2,4 roku – je v porovnání s celou Českou republikou vyšší o více než o 9 %. Nárůst vzdělanosti by znamenal, že za jinak nezměněných podmínek by regionální hrubý domácí produkt rostl rychleji než v případě celé České republiky, a to v přepočtu na jeden rok o více než desetinu procentního bodu, což v celém období, až do roku 2050 činí růst o více než 7 procentních bodů oproti republikovému průměru.

185


186


187

Očekávaný vývoj počtu 15letých osob v Moravskoslezském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


188

Očekávaný vývoj počtu 19letých osob v Moravskoslezském kraji a odchylek od počtu k 1. 7. 2010 (v %)


189

Vývoj počtu ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v Moravskoslezském kraji v letech 2001–2010 (stavy k 1. 1.) živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

28 000

25 531

24 000 20 602

14 746

14 017 3 913

5 218

10 299

10 348

11 467

12 451

2006

2007

2008

3 669

2005

3 676

17 243

4 494

3 892

11 177

3 569

13 975

16 343

2004

3 567

15 380

12 025

3 335

18 675

18 329

12 271

4 000

3 516

19 337

2003

8 000

14 342

13 265

12 000

18 181 16 781

15 606

10 775

16 000

17 684

19 166

14 181

19 959

20 000

23 687

22 962

2010

2009

2002

2001

0


190

Počet ekonomicky aktivních a bydlících cizinců v okresech Moravskoslezského kraje k 1.1.2010 živnostníci

evidovaní na ÚP


cizinci celkem

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

Ostravaměsto

Opava

Nový Jičín

Karviná

FrýdekMístek

Bruntál

0


191

Porovnání míry nezaměstnanosti celkem a absolventů, kraj Moravskoslezský, duben 2006 – duben 2010 30 000

19,10%

20,0%

24 000

14,00%

16,0%

12,65% 18 000

13,7%

12,0%

9,89% 11,4%

8,27%

12,1% 11,1% 8,0%

12 000 16 004 6 000

8,3% 16 015

16 210

15 767

14 996 4,0%

3 057

2 051

1 324

1 560

2 099

0

0,0%

IV.2006

IV.2007

IV.2008

IV.2009

IV.2010

Poč et absolventů SŠ a VOŠ

Poč et nezaměstnaných absolvent ů SŠ a VOŠ




192

Míra nezaměstnanosti absolventů dle stupně vzdělání, kraj Moravskoslezský, duben 2010

9,52%


K - gymnázium

3,36%


12,24%


21,01%


22,37%

0%

5%

10%

15%

20%

25%


193

Analýza a prognóza migrace Vývoj počtu a věkového složení obyvatelstva určitého území závisí nejen na vývoji porodnosti a úmrtnosti, ale stále více též na vývoji migrace. Ze všech uvedených složek populačního vývoje je migrace tou nejobtížněji prognózovatelnou. Zatímco statistika narozených a zemřelých poskytuje velmi spolehlivá a „téměř přesná“ data, údaje o migraci, a to i té legální, zdaleka nemusí odpovídat realitě. Kromě toho se migrační trendy mohou měnit daleko častěji a výrazněji než trendy plodnosti či dokonce úmrtnosti. Vývoj migrace může být poměrně výrazně ovlivněn hospodářskou situací v regionu, množstvím pracovních příležitostí či dostupností vhodného bydlení. Vývoj zahraniční migrace závisí navíc nejen na případných změnách v legislativě přijímající země, ale, a to snad především, na politické, hospodářské a osobní situaci v zemi, z níž se osoba vystěhovávají. Přitom je to právě migrace, která v posledních letech výrazně ovlivňuje vývoj nejen počtu i věkové struktury obyvatelstva ČR i jejích krajů. Proto je podrobnější analýze migrace v ČR v posledních letech věnována tato kapitola.

Vnitřní migrace Migrace je definována jako změna trvalého pobytu mezi dvěma různými obcemi nebo různými urbanistickými obvody Hl. m. Prahy. Migrace se skládá ze dvou procesů: imigrace a emigrace. Na každé přestěhování je možné dívat se tedy dvojím pohledem: z pohledu místa, které jedinec opouští, nebo z hlediska místa, kam jedinec přichází. Vnitřní stěhování v České republice se tedy primárně sleduje mezi dvěma různými obcemi, prakticky jej však lze rozdělit na stěhování z obce do obce ve stejném okrese, z okresu do okresu v rámci téhož kraje a na stěhování mezi různými kraji. Migrace na kratší vzdálenosti mezi různými obcemi ale stále v rámci téhož okresu, převládá nad zbývajícími dvěma typy stěhování, avšak během sledovaného období let 2001 až 2009 se tento podíl snižuje ve prospěch migrace mezi různými kraji. Podíl stěhování z okresu do okresu na území téhož kraje se v tomto období téměř neměnil. Ve letech 2001 až 2009 zpočátku objem migrace vzrůstal, nejvíce přestěhování bylo zaznamenáno v roce 2007, v následujícím roce počet změn trvalého bydliště mírně poklesl a tento pokles se nezastavil ani v roce 2009, 194

nicméně v tomto roce byl počet přestěhování na počátku období. Ženy se stěhují častěji než muži, ale podíl mužů a žen v populaci není shodný – ženy mírně převažují a ve stejném poměru převažují i ve vnitřní migraci. V roce 2009 též poklesl objem vnitřního stěhování, když se meziročně snížil o 16,8 tis., tj. o 7 %. Celkem bylo zaznamenáno 233 262 změn trvalého bydliště (u cizinců také dlouhodobého) uvnitř republiky. Stejně jako v roce 2008 se i v roce 2009 nejvíce meziročně změnil (snížil) počet stěhování mezi obcemi v rámci jednoho okresu (o 8 % na 96,4 tis.). Pomalu se tak začínají co do početnosti přibližovat dvě kategorie vnitřního stěhování – z obce do obce v rámci okresu a z kraje do kraje. Ještě na počátku století přitom bylo těch prvně jmenovaných zhruba o 70 procent více než druhých. V roce 2009 se přes hranice kraje stěhovalo 91,9 tis. osob. Nejméně početné jsou případy stěhování z okresu do okresu v rámci kraje, poslední roční údaj z roku 2009 hovoří o 45,0 tis. stěhování. Z hlediska věku je migrace rozložena nerovnoměrně. Nejméně se stěhují lidé ve vyšším věku, pro něž bývá změna prostředí, ve kterém dlouhé léta žili, velmi nepříjemná. V roce 2001 se nejvíce stěhovali lidé ve věku 20–29 let, v roce 2009 to byli lidé ve věku 30–34 let. Příčinu lze hledat ve zvyšování věku, kdy lidé zakládají samostatnou domácnost. Samozřejmě je nutné mít na paměti, že děti se z rodičovské domácnosti odstěhovávají dříve, avšak pokud se stěhují do podnájmu či pronájmu, a při tom obvykle nedocházívá ke změně trvalého bydliště, pak jsou tato přestěhování migrační statistikou nepostižitelná. Teprve až se mladí lidé rozhodnou pro vlastnické bydlení či případně až na ně konečně přijde řada a dostanou přidělený startovací byt od obce, pak zpravidla mění své trvalé bydliště. Řešení vlastní bytové situace souvisí s odkládáním narození dítěte do vyššího věku. S narozením dítěte ale také obvykle souvisí i stěhování, kdy právě narození dítěte či aspoň jeho plánování bývá často impulsem pro řešení bytové situace a s tím následně souvisí právě i stěhování. Nikoli náhodou je také velmi časté stěhování již ve věku 0–4 roky. Mezi lety 2008 a 2009 došlo zdánlivě ke značné změně ve věkové struktuře těch, kteří se v rámci České republiky stěhovali. Markantní je zejména navýšení stěhování v nejmladší věkové skupině 0–4letých. Samozřejmě se tyto děti nestěhují z vlastního rozhodnutí, ale stěhují se spolu s rodiči. Nebo lépe řečeno o jejich administrativním přestěhování rozhodují rodiče. Dítě má po narození trvalé bydliště shodné s trvalým bydlištěm matky v době porodu. V současné době je zejména v migračně cílových oblastech nedostatek míst v mateřských školkách, které jsou nuceny nějakým způsobem stanovit pořadí přijímaných dětí. Jedním z kritérií je právě trvalé bydliště, což může 195

rodiče motivovat k tomu, aby, i když oni sami se z nějakého důvodu do obce, v níž žijí, nepřihlásili k trvalému pobytu, své dítě k trvalému pobytu přihlásili. Kdybychom uvažovali stěhování až od věku 5 let, pak by věková struktura těch, kteří se stěhovali v roce 2008 a 2009 byla velmi podobná. K největším migračním pohybům dochází u osob ve věku 25–34 let. To je věk, si mladí lidé pořizují vlastní bydlení, kdy zakládají rodinu. To ale neznamená, že až do tohoto věku žili ve společné domácnosti s rodiči. Z údajů, které jsou k dispozici toto nelze rozhodnout, pravděpodobně žili jinde než s rodiči a teprve, když si pořídili vlastní bydlení se i formálně přestěhovali (změnili trvalé bydliště). Do všech krajů s výjimkou kraje Středočeského se muži i ženy nejčastěji přistěhovávali ve věku 25–29 let, ve Středočeském kraji byly maximální počty přistěhovalých až ve věku 30–34 let. Vnitřní migrace podle vzdělání byla sledována do roku 2004, poté již tyto údaje nebyly zjišťovány. Použita byla data absolutní, která nebyla vztažena ke vzdělanostní struktuře obyvatelstva. Mezi stěhujícími se zřetelně převažovali obecně středoškoláci, přičemž středoškolsky vzdělaných migrantů bez maturity bylo o něco více než těch, co maturitu mají. Rozložení migrantů podle vzdělanostní struktury bylo ve sledovaném období téměř neměnné. Během oněch čtyř let mírně přibylo stěhujících se obyvatel s vysokoškolským vzděláním. To však nepochybně odráží nárůst počtu vysokoškoláků v celkové populaci. Vysokoškoláci mají větší intenzitu migrace ve srovnání s intenzitou migrace obyvatelstva ČR jako celku, což však platí pouze v několika letech po dokončení studia. Kraje, které ve sledovaném období migračně získávají vysokoškoláky, jsou tři – Hlavní město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Stěhujících se s dokončeným základním vzděláním je více než stěhujících se vysokoškoláků. To je však mimo jiné způsobeno i tím, že skupina se základním vzděláním zahrnuje i studenty středních škol, kteří v budoucnu dosáhnou na vyšší vzdělání. Podobně mezi stěhujícími se osobami se středoškolským vzděláním patří v daném okamžiku i studenti vysokých škol. Počty vystěhovalých žen jsou ve všech krajích s výjimkou Hl. m. Prahy nejvyšší ve věkové skupině 25-29letých. Ve zmiňovaném kraji Hl. m. Praha jsou nejvyšší počty vystěhovalých až v následující věkové skupině. Také je zde zřejmé druhé maximum ve věku 55–64 let. U mužů je struktura podobná jako u žen, pouze ve věku 196

55-64 let nedochází k tak výraznému zvýšení počtu vystěhovalých jako u žen (grafy porovnávající migrační saldo mužů a žen v jednotlivých krajích nemají za rok 2008 a 2009 stejné měřítko). V mezikrajském stěhování existují rozdíly mezi stěhováním mužů a žen. Pouze Středočeský kraj měl v celém sledovaném období kladné migrační saldo mužů i žen. V letech 2001, 2002, 2004 a 2009 převažovaly v celkové bilanci těch, jejichž stěhování se týkalo některé obce ve Středočeském kraji, ženy, ve zbývajících letech převažovali muži. V Hlavním městě Praha s výjimkou roku 2001 bylo také kladné migrační saldo. Mezi roky 2002 až 2009 docházelo k výraznějším přírůstkům mužské složky populace. V roce 2001 se na úbytku stěhováním podíleli větším dílem muži. V Jihomoravském kraji začal soustavný přírůstek vlivem stěhování o rok později než v hlavním městě, tedy v roce 2003. Shodný trend zaznamenáváme i v kraji Královéhradeckém a Pardubickém. Když v některém z posledních tří zmíněných krajů došlo k přírůstku stěhováním, muži se na něm podíleli z větší části, pokud bylo migrační saldo záporné, též se na tomto úbytku více podíleli muži. Z Moravskoslezského kraje se v letech 2001 až 2009 ženy vystěhovávaly, muži také, ale v letech 2003, 2007 a 2008 mužů migrací přibývalo. Za celé sledované období pouze v tomto kraji každoročně bylo migrační saldo záporné alespoň u jednoho pohlaví.

197

Vnitřní stěhování v ČR v letech 2001 - 2009 podle druhu stěhování (v %) 100%

z obce do obce (v okrese)

z okresu do okresu (v kraji)

z kraje do kraje

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


198

Objem vnitřního stěhování v ČR v letech 2001–2009 podle pohlaví 140 000 muži ženy 120 000 100 000

80 000 60 000

40 000 20 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


199

Vnitřní stěhování podle věkových skupin, ČR 2001 a 2009 40 000 2001

2009

35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

85+

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

0-4

0


200

Věková struktura vnitřní migrace v letech 2001 a 2009 85+ 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44 35–39 30–34 25–29 20–24 15–19 10–14 5–9 0–4 8 000

muži 01 muži 09

6 000

4 000

2 000

0

2 000

4 000

ženy 01 ženy 09

6 000

8 000


201

Migrační saldo v krajích ČR v roce 2008 - muži 2000

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj

1500

1000

Středočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Vysočina Olomoucký kraj M oravskoslezský kraj

500

0

-500

85+

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

0-4

-1000


202

Migrační saldo v krajích ČR v roce 2008 - ženy 2000

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj

1500

1000

Středočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Vysočina Olomoucký kraj M oravskoslezský kraj

500

0

-500

85+

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

0-4

-1000


203

Migrační saldo v krajích ČR v roce 2009 - muži 7000 Hlavní město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Vysočina Zlínský kraj

6000 5000



4000 3000 2000 1000 0 -1000

85+

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

10-14

5-9

0-4

-2000


204

Migrační saldo v krajích ČR v roce 2009 - ženy 7000 Hlavní město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Vysočina Zlínský kraj

6000 5000



4000 3000 2000 1000 0

85+

80-84

75-79

70-74

65-69

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19

5-9

0-4

-2000

10-14

-1000


205

Vnitřní migrace v ČR podle vzdělání v letech 2001 70 000 60 000

2001

2002

2003

2004

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ZŠ

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

VŠ Pramen: ČSÚ, graf vlastní

206

Vnitřní migrace cizinců Podíl cizinců na vnitřním stěhování všech obyvatel v České republice byl poměrně malý. K jeho výraznějšímu zvýšení došlo až v posledních dvou sledovaných letech (bohužel nejsou novější údaje než z roku 2008), kdy se podíl cizinců na vnitřním stěhování ustálil na hodnotě kolem 17 %. Z celkového počtu cizinců se jich v rámci republiky přemístilo téměř 10 %, v případě občanů České republiky to byla pouze 2 %. Maximum objemu vnitřního stěhování bylo dosaženo v roce 2007, minimum pak v roce 1996. Před rokem 2001 však byla použita pro sběr dat o vnitřním stěhování jiná definice stěhující se osoby než po tomto roce. Před rokem 2001 byla za stěhující se osobu považována osoba, u které došlo ke změně adresy trvalého pobytu. Od roku 2001 jsou mezi stěhující se cizince řazeny i osoby s ostatními typy pobytu. U občanů ČR je migrace nadále vymezena změnou adresy trvalého pobytu mezi dvěma různými obcemi nebo mezi městskými částmi Prahy. Vnitřní migrace je v absolutních číslech více záležitostí občanů České republiky, relativně však toto tvrzení neplatí. U cizinců je zřejmý vzrůstající trend mobility v rámci státu, zatímco u občanů České republiky byl vývoj vnitřní migrace v posledních letech rozkolísaný. Největší objem vnitřní migrace v rámci republiky připadal na kraj Středočeský a Prahu. Také z důvodu velkého počtu cizinců ukrajinského státního občanství tvořilo právě toto občanství největší část vnitřního stěhování. Za občanstvím Ukrajiny následovalo občanství Vietnamu. Měřeno vztahem počtu stěhování a obyvatel daného státního občanství se nejintenzivněji stěhují občané Mongolska a Moldavska. Věková struktura vnitřně se stěhujících osob cizinců a občanů České republiky je odlišná, což je dáno především rozdílným důvodem pobytu cizinců na území České republiky než v případě občanů České republiky.

207

Saldo vnitřní migrace cizinců v krajích ČR v letech 2003-2008 přírůstek (úbytek) Kraj Praha

2004

2005

2006

2007

2008

4 333

2 374

2 046

3 977

6 025

-391

-1 848

-1 122

-428

-926

-2 792

1 924

Jihočeský kraj

-98

40

22

16

-106

-290

Plzeňský kraj

81

51

202

123

1 210

1 996

Karlovarský kraj

-572

-322

-364

-184

22

-937

Ústecký kraj

-466

-276

-264

-1 236

-1 037

-592

Liberecký kraj

-222

-136

-46

-9

-198

-186

-77

-35

66

-225

-922

-471

Pardubický kraj

-220

76

-175

114

318

105

Vysočina

-101

-129

-121

-211

-662

-365

Jihomoravský kraj

-620

-413

-669

-1 034

-1 067

-354

-64

-49

-93

-248

-540

-719

9

12

-91

-43

53

-135

-71

-85

-114

-304

Středočeský kraj


Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

208

2003

21 259 Pramen: ČSÚ

Vnitřní stěhování v ČR a podíl cizinců v letech 1995–2008

18 16

300 000

Stěhování v rámci ČR podíl cizinců na ČR

250 000 14 12

200 000

10 150 000 8 6

100 000

4 50 000 2 0

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pramen: ČSÚ

209

Zahraniční migrace Počty přistěhovalých se od počátku století zvyšovaly z 12 918 v roce 2001 na 104 445 v roce 2007. Zejména nárůst mezi lety 2006 a 2007 byl velmi výrazný – meziročně počet přistěhovalých vzrostl o 53 %. V důsledku ekonomické krize se v roce 2009 počet přistěhovalých ze zahraničí meziročně snížil na polovinu. Počet vystěhovalých se naopak podstatně zvýšil. Stále však se jedná o nižší úroveň vystěhovalectví, než jaká byla běžná v minulých letech. Zde je na místě zmínit potíže s věrohodností dat: saldo zahraničního stěhování, které vykazuje statistika Policie České republiky vykazuje pro rok 2009 úbytek 5,1 tisíce cizinců. Podle předběžných údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR v roce 2010 migrací přibylo 15,6 tisíce obyvatel, tedy o 12,7 tisíce méně než v roce 2009. Podstatně nižší saldo zahraničního stěhování bylo výsledkem nižšího počtu přistěhovalých (o 9,5 tisíce) při současném zvýšení počtu vystěhovalých osob (o 3,2 tisíce). Vedle 2,5 tisíce občanů ČR převažovali mezi přistěhovalými občané Slovenska (5,1 tisíce), Ruska (3,7 tisíce), Ukrajiny (3,5 tisíce) a Německa (2,0 tisíce). Mezi vystěhovalými byli nejčastěji občané Slovenska (6,4 tisíce), Česka (2,4 tisíce), Polska (2,3 tisíce) a Německa (1,6 tisíce). Věková struktura zahraniční migrace je velmi odlišná od věkové struktury obyvatelstva ČR. Mezi přistěhovalými i vystěhovalými převažují muži v ekonomicky aktivním věku, což svědčí o pracovních důvodech k migraci.

210

Zahraniční migrace v ČR v letech 2001–2009 2001

2002

přistěhovalí vystěhovalí saldo obrat

12 918 21 469 -8 551 34 387

44 679 32 389 12 290 77 068


1 595 903 692 2 498

1 031 1 298 -267 2 329


11 323 20 566 -9 243 31 889

43 648 31 091 12 557 74 739

přistěhovalí vystěhovalí obrat

87,65 95,79 92,74

97,69 95,99 96,98

2003

2004 2005 Celkem ČR 60 015 53 453 60 294 34 226 34 818 24 065 25 789 18 635 36 229 94 241 88 271 84 359 Občané ČR 2 577 2 649 1 718 1 023 1 034 2 269 1 554 1 615 -551 3 600 3 683 3 987 Cizinci 57 438 50 804 58 576 33 203 33 784 21 796 24 235 17 020 36 780 90 641 84 588 80 372 Podíl cizinců na ČR 95,71 95,04 97,15 97,01 97,03 90,57 96,18 95,83 95,27

2006

2007

2008

2009

68 183 33 463 34 720 101 646

104 445 20 500 83 945 124 945

77 817 6 027 71 790 83 844

39 973 11 629 28 344 51 602

2 058 2 075 -17 4 133

1 934 2 076 -142 4 010

1 666 2 206 -540 3 872

1 774 2 279 -505 4 053

66 125 31 388 34 737 97 513

102 511 18 424 84 087 120 935

76 151 3 821 72 330 79 972

38 199 9 350 28 849 47 549

96,98 93,80 95,93

98,15 89,87 96,79

97,86 95,56 63,40 80,40 95,38 98,14 Pramen: ČSÚ

211

přisthovalé vystěhovalé saldo

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+

5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500

Zahraniční migrace, muži, 2009 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500

přistěhovalí vystěhovalí saldo

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+

Zahraniční migrace, ženy, 2009

Pramen: ČSÚ, grafy vlastní

212

Zahraniční migrace cizinců V celém sledovaném období byl nejvyšší přírůstek stěhováním u občanů Ukrajiny, v roce 2009 činil 8 051 osob. Dále měla Česká republika více než dvoutisícovou aktivní bilanci s o občany Ruska (více než 4 106 osob), Spojených států (2 454 osob) a Vietnamu (2 269 osob). Občané týchž zemí jsou i na prvních místech mezi přistěhovalými, společně se Slovenskem, z kterého v roce 2009 přišlo 5 609 osob, což byl druhá nejčetnější skupina po Ukrajině. Občané Slovenska ale dominovali i mezi vystěhovalými (4 167 osob), a tak bilance zahraničního stěhování se Slovenskem byla ve srovnání s předcházejícími roky relativně nízká (1 442.), přesto stále pozitivní ve prospěch ČR. V roce 2009 mírně poklesl počet vystěhovalých občanů Německa (1 802 osob). Ve srovnání s obdobím 2005–2007 však jde u Němců o několikanásobně vyšší počty. V roce 2009 byl evidován nezvykle vysoký počet vystěhovalých občanů Polska – téměř 2 tisíce. Naopak v posledních dvou letech byl registrován jen minimální počet emigrujících občanů Ukrajiny a Ruska. Zahraniční migrace – cizinci, migrační saldo a obrat v letech 2005-2009 Státní občanství Celkem Ukrajina Vietnam Slovensko Ruská federace Mongolsko Moldávie Německo Spojené státy

2005 36 780 12 483 3 489 8 161 1 994 654 891 1 332 628

Migrační saldo 2006 2007 2008 34 737 84 087 72 330 12 993 30 902 18575 4 083 11 281 13299 6 152 13 129 7007 2 214 5 765 5728 1 075 2 879 3497 1 143 2 455 3313 734 1 731 2274 542 867 2200

2009 28 344 8 051 2 259 1 442 4 106 511 1 338 173 2 454

2005 80 372 35 267 6 323 12 053 4 606 1 168 2 453 1 530 2 120

2006 97 513 47 307 8 783 7 410 7 136 2 023 3 611 860 3 066

migrační obrat 2007 2008 2009* 120 935 79 972 51 602 48 242 39 728 8 117 13 383 12 401 2 343 14 733 14 516 9 776 7 625 6 730 4 124 3 759 3 322 515 4 383 3 425 1 338 2 133 3 966 3 777 2 609 1 755 2 474 Pramen: ČSÚ

213

Počet usazených cizinců k 31.12.2008 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2008 - podle kraje pobytu 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Počet usazených cizinců k 31.12.2008 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2008 - podle kraje pobytu

stav k 31.12.2008 přistěhovalí v roce 2008

437 565

141 841 17% 19% Cizinci celkem

Praha

70 000 60 123 60 000 50 000 40 000

35 619

35 451 27 636

30 000 20 000

17 320

16 517 12 588

17%

10 000

25 496 20 321

16 560

21%

17%

19%

15%

17%

15%

9 909

9 771

23%

8 413 16%

22%

12%

12%

12%

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

0

Pramen: ČSÚ

214

Budoucí vývoj migrace Stanovit v současné době nějaký rozumný scénář budoucího vývoje migrace je krajně obtížně. Do značné míry záleží na tom, jak se bude vyvíjet česká ekonomika a jak se budou vyvíjet ekonomiky zemí, z nichž k nám migranti přicházejí. Počet cizinců se i přes určité krizové období české ekonomiky nesnížil nijak výrazně. Došlo sice ke snížení ekonomicky aktivních cizinců registrovaných úřady práce, ale zvýšil se počet sebezaměstnaných cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění, i když toto navýšení nekompenzovalo pokles počtu cizinců v postavení zaměstnanců. I do budoucna se domníváme, že Česká republika bude zemí migračně atraktivní s kladným migračním saldem. Těžiště věkové struktury migrantů bude i nadále v ekonomicky aktivním věku, neboť se dá předpokládat, že i nadále budou převažovat ekonomické důvody migrace. To ale může být i důvodem k emigraci občanů ČR do zahraničí, zejména nyní, kdy se otevírají pracovní trhy v okolních zemích. Cílem je získávat vysoce kvalifikované migranty. Bohužel údaje o dosaženém a využitém vzdělání cizinců jsou značně omezené. Jsou k dispozici pouze u cizinců zaměstnaných na základě pracovní smlouvy a evidovaných na úřadech práce. Údaje o vzdělání cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění nejsou k dispozici. Pochopitelně nejsou k dispozici žádné údaje o vzdělání těch, kteří působí v šedé ekonomice. Na úřadech práce bylo k 30.6.2008 evidováno mezi cizinci 10,5 % s vysokoškolským vzděláním, mezi muži jich bylo 10 %, mezi ženami 11 %. Těch, kteří dosáhli nejvýše základního stupně vzdělání, bylo mezi cizinci evidovanými úřady práce 35 %, mezi ženami jich bylo 38 %, mezi muži 34 %. 53 % cizinců pracovalo na pozicích, kde se požadovalo pouze základní případně i nedokončené vzdělání. Cizinci ze třetích zemí často vykonávají málo kvalifikované práce, které jsou také málo odměňované a často jsou pod úrovní jejich dosaženého vzdělání. Tím není dostatečně využit jejich pracovní potenciál. Příčinu lze hledat patrně ve struktuře volných pracovních míst, která lze cizincům nabídnout. Jsou to často pozice, o které domácí obyvatelstvo nemá zájem až již z důvodu nízké požadované kvalifikace či nízké nabízené mzdy. 215

V souvislosti se zavedením zelených karet od 1.ledna 2009 se může jejich počet zvyšovat. Subjekty, které ovlivňují migrační politiku, se tak stále více kromě ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva práce a sociálních věcí stávají i zaměstnavatelé. Do budoucna lze očekávat, že podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky se bude dále zvyšovat. Bude se měnit věková struktura cizinců, i mezi nimi bude více zastoupena dětská složka populace, neboť se ČR stane pro ně druhým domovem. S tím je po určité době většinou spojen i přechod ze statutu cizinec do statutu občan. Mezi cizinci tak budou lidé nově příchozí. Stále větší díl populace budou tvořit ti, kteří se v ČR sice nenarodili, ale mají její občanství. Migrační saldo v jednotlivých krajích v letech 2001–2009 zachycuje následující série grafů

216

Migrační saldo v kraji Hlavní město Praha v letech 2001–2009 16 000 muži

ženy

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-4 000 -6 000


217

Migrační saldo ve Středočeském kraji v letech 2001–2009 16 000 muži

ženy

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


218

Migrační saldo v Jihočeském kraji v letech 2001–2009 2 000 muži

ženy

1 600

1 200

800

400

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


219

Migrační saldo v Plzeňském kraji v letech 2001–2009 6 000 muži

ženy

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-1 000


220

Migrační saldo v Karlovarském kraji v letech 2001–2009 2 000 muži

ženy

1 500

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500

-1 000


221

Migrační saldo v Ústeckém kraji v letech 2001–2009 5 000 muži

ženy

4 000

3 000

2 000

1 000

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-1 000


222

Migrační saldo v Libereckém kraji v letech 2001–2009 2 000 muži

ženy

1 500

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500

-1 000


223

Migrační saldo v Královéhradeckém kraji v letech 2001–2009 2 000 muži

ženy

1 500

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500

-1 000


224

Migrační saldo v Pardubickém kraji v letech 2001–2009 2 500 muži

ženy

2 000

1 500

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500


225

Migrační saldo v kraji Vysočina v letech 2001–2009 1 500 muži

ženy

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500


226

Migrační saldo v Jihomoravském kraji v letech 2001–2009 5 000 muži

ženy

4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-1 000 -2 000


227

Migrační saldo v Olomouckém kraji v letech 2001–2009 1 500 muži

ženy

1 000

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500

-1 000


228

Migrační saldo ve Zlínském kraji v letech 2001–2009 800 muži

ženy

600

400

200

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-200

-400


229

Migrační saldo v Moravskoslezském kraji v letech 2001–2009 1 000 muži

ženy

500

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-500

-1 000

-1 500

-2 000


230

Prognóza demografického vývoje – podrobnosti Populační prognóza byla vypočtena ve dvou variantách. První varianta vychází z minimální a střední varianty prognózy ČSÚ z roku 2009. (Tuto variantu budeme nazývat varianta ČSÚ.) Druhá varianta vychází z předpokladu, že generační plodnost českých žen bude – s jistým zpožděním – kopírovat generační plodnost žen Nizozemska. Nizozemsko bylo vybráno proto, že se jedná o populaci, kde již byla dokončena transformace plodnosti žen do vyššího věku a plodnost se zde zdá být poměrně stabilní. Současně se jedná o populaci geograficky nepříliš vzdálenou a co do velikosti v jistém smyslu srovnatelnou s obyvatelstvem České republiky. (Tuto variantu budeme nazývat varianta NL.) Vstupní data pro výpočty týkající se obyvatelstva ČR byla získána z internetových stránek ČSÚ, zdrojem dat o obyvatelstvu Nizozemska byl Eurostat. Výchozí demografickou strukturou bylo pro obě varianty složení obyvatelstva České republiky podle pohlaví a jednotek věku k 1. 1. 2011.

Populační prognóza pro Českou republiku - varianta ČSÚ Plodnost Předpokládá se, že úhrnná plodnost do roku 2020 plynule vzroste na 1,565, v posledních 30 letech postupně poroste již jen na 1,635. Nejvyšší specifické plodnosti budou mít od roku 2020 ženy 29–31leté, tzn. že se průměrný věk matky do roku 2020 ještě o necelý rok zvýší, pak se již struktura plodnosti nebude měnit. Rok Úhrnná plodnost

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

1,492

1,529

1,565

1,585

1,605

1,613

1,620

1,628

2050 1,635 Pramen: ČSÚ

231

Úmrtnost Předpokládá se, že střední délka života se bude i nadále prodlužovat po celé období prognózy. Do roku 2030 bude roční nárůst zhruba stejný jako v současné době, po roce 2030 předpokládáme zpomalení růstu střední délky života. Jako výchozí byla použita průměrná struktura pravděpodobností úmrtí za léta 2006–2009, předpokládá se, že bude po celou dobu prognózy stejná. Rok Střední délka života mužů Střední délka života žen

2010 74,4 80,6

2015 75,7 81,7

2020 76,9 82,8

2025 78,2 84,0

2030 79,4 85,1

2035 80,4 85,9

2040 81,4 86,7

2045 82,4 87,6

2050 83,4 88,4 Pramen: ČSÚ

Migrace Předpokládáme, že migrační saldo do roku 2015 postupně vzroste na 20 000 osob ročně a v dalších letech bude rovno této hodnotě. Co se týče demografické struktury migrantů, předpokládalo se, že v roce 2010 bude na úrovni poslední známé struktury, tj. na úrovni roku 2009. V dalších letech do roku 2030 očekáváme postupné přibližování této struktury struktuře migračního salda EU (pro kterou je charakteristický především vyrovnaný poměr mužů a žen a větší podíl imigrantů ve věku nad 30 let). Po roce 2030 se předpokládala trvale struktura migračního salda EU. Rok Migrační přírůstek

232

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

15 648

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

2050 20 000 Pramen: ČSÚ

Populační prognóza pro Českou republiku - varianta NL Plodnost Odhad vývoje plodnosti byl proveden na základě odhadu vývoje plodnosti jednotlivých „pseudokohort“ (tj. vzájemně se překrývajících kohort žen dvou sousedních ročníků narození), přičemž se předpokládá, že plodnost kohort českých žen bude s určitým zpožděním kopírovat plodnost žen Nizozemska, kde již byl ukončen přesun plodnosti do vyššího věku a kohortní plodnost se zde zdá být poměrně stabilní. České kohorty 1965–1979 již dosáhly vrcholu své plodnosti. Pro každou z nich byla na základě hodnot posledních známých specifických měr plodnosti a vývoje trendu plodnosti nalezena „podobná“ kohorta nizozemská. Při odhadu neznámých specifických měr plodnosti těchto českých kohort ve vyšším věku se předpokládá, že jejich specifické míry plodnosti budou odpovídat specifickým mírám plodnosti kohort nizozemských – že však vývoj plodnosti českých kohort bude rychlejší než v Nizozemsku. Předpokládáme, že české kohorty každý další rok „sníží zpoždění“ za Nizozemskem o rok. Na základě takto odhadnuté plodnosti českých kohort a předpokladu postupného růstu úhrnné plodnosti až na 1,850 byla zpětně určena průřezová plodnost pro výpočet demografické projekce: Rok

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Úhrnná plodnost

1,492

1,535

1,600

1,650

1,700

1,750

1,800 1,825 1,850 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

233

Úmrtnost V České republice byl od roku 2001 průměrný roční nárůst střední délky života mužů 0,295 roku, u žen pak 0,253 roku. Projekce v této variantě předpokládá, že střední délka života mužů i žen poroste stejným tempem i v dalších letech. Vývoj střední délky života zachycuje následující tabulka Rok

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Střední délka života mužů

74,7

76,2

77,6

79,1

80,6

82,1

83,6

85,0

86,5

Střední délka života žen

80,9

82,1

83,4

84,6

85,9

87,2


Migrace I v této variantě se předpokládalo, že v roce 2010 bude demografická struktura migračního salda na úrovni poslední známé struktury, tj. na úrovni roku 2009. V dalších letech pak očekáváme do roku 2030 postupné přibližování této struktury struktuře migračního salda EU. Po roce 2030 se opět předpokládala trvale struktura migračního salda EU. Od předchozí varianty se však tato varianta liší vyšší předpokládanou úrovní migračního salda. Během následujících 15 let předpokládáme postupný nárůst migračního přírůstku až na 35 tisíc osob ročně (tedy na více než dvojnásobek hodnoty z roku 2010). Rok Migrační přírůstek

234

2010

2015

2020

2025

2030

2035

15 648

25 000

30 000

35 000

35 000

35 000

2040

2045

2050

35 000 35 000 35 000 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

Scénáře demografické prognózy krajů České republiky Demografická prognóza jednotlivých krajů byla vypočtena rovněž ve dvou variantách a scénáře vývoje plodnosti, úmrtnosti i migrace vycházely z výše uvedených scénářů pro Českou republiku. Výchozí demografickou strukturou bylo pro obě varianty složení obyvatelstva příslušného kraje podle pohlaví a jednotek věku k 1.1.2011. Plodnost Předpokládá se, že během prognózovaného období bude struktura plodnosti ve všech krajích stejná jako v České republice, úhrnné plodnosti se ale budou v jednotlivých krajích lišit. Varianta ČSÚ V této variantě se předpokládalo, že úhrnné plodnosti v jednotlivých krajích budou rovny vždy průměru úhrnných plodností (pro příslušný rok a příslušný kraj) pro minimální a střední variantu prognózy ČSÚ. Rozdíly mezi plodností v jednotlivých krajích se budou během prognózovaného období snižovat jen částečně. Varianta NL Předpokládá se postupné snižování rozdílů plodnosti mezi jednotlivými kraji ČR. V roce 2010 se pro jednotlivé kraje předpokládá index hodnoty úhrnné plodnosti kraje vzhledem k hodnotě za Českou republiku na úrovni průměru indexů za období 2005–2009. Během prognózovaného období se předpokládá postupné lineární snižování rozdílů mezi kraji tak, že v roce 2050 bude plodnost ve všech krajích stejná jako v České republice (tj. hodnoty indexů pro všechny kraje budou rovny jedné).

235

Úmrtnost Podobně jako v případě plodnosti se předpokládá, že během prognózovaného období bude struktura úmrtnosti ve všech krajích stejná jako v České republice, v jednotlivých krajích se ale budou lišit střední délky života. Varianta ČSÚ V této variantě se předpokládalo, že střední délky života v jednotlivých krajích budou rovny vždy rovna střední délce života (pro příslušný rok a příslušný kraj) podle střední variantu prognózy ČSÚ. Rozdíly mezi střední délku života v jednotlivých krajích se budou během prognózovaného období snižovat jen minimálně. Varianta NL I v případě úmrtnosti se předpokládá (analogicky jako v případě plodnosti) konvergence demografického vývoje, tj. snižování rozdílů v úmrtnosti mezi jednotlivými kraji. V roce 2010 se pro jednotlivé kraje předpokládá index hodnoty střední délka života pro muže i pro ženy vzhledem k hodnotě za Českou republiku na úrovni průměru indexů za období 2005–2009. Během prognózovaného období se předpokládá postupné lineární snižování rozdílů mezi kraji tak, že v roce 2050 bude úmrtnost mužů i žen ve všech krajích stejná jako v České republice (tj. hodnoty indexů pro všechny kraje budou rovny jedné).

236

Migrace Vzhledem k poklesu zahraniční migrace byla pro každý kraj prognózována zvlášť vnitrostátní migrace (tj. migrace mezi daným krajem a ostatními kraji ČR) a zvlášť zahraniční migrace do/z daného kraje. Pro jednoduchost se uvažovalo pouze saldo migrace – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých, přičemž se ovšem připouští i záporná hodnota tohoto salda v případě, kdy je počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých. Vnitrostátní migrace Výchozí specifické míry salda vnitřní migrace pro jednotlivé kraje byly odhadnuty na základě vážených průměrů specifických měr za roky 2005–2009. Obě varianty předpokládaly snižování salda vnitřní migrace. Ve variantě ČSÚ se předpokládalo, že se do roku 2050 migrační saldo ve všech krajích ve všech věkových skupinách sníží na polovinu. Ve variantě NL se do roku 2050 předpokládá pro všechny kraje ve všech věkových skupinách snížení salda vnitrostátní migrace na nulu. Zahraniční migrace Předpokládá se, že během prognózovaného období bude struktura migračního salda ve všech krajích stejná jako v České republice. Na počátku bude podíl imigrantů (z celkového migračního přírůstku České republiky) do každého kraje roven průměrnému podílu migračního salda příslušného kraje (včetně vnitřní migrace v rámci České republiky) k migračnímu saldu celé České republiky za poslední dva roky 2009–2010. Během prognózovaného období se rozdělení migračního salda do jednotlivých krajů bude postupně měnit tak, aby byl počet imigrantů do každého kraje více úměrný počtu obyvatel kraje. Ve variantě ČSÚ se předpokládalo, že v roce 2050 bude podíl imigrantů do příslušného kraje roven průměru výchozího podílu a podílu rovnému počtu obyvatel kraje vzhledem k celé ČR. Ve variantě NL se předpokládá, že v roce 2050 bude podíl imigrantů do příslušného kraje přímo roven podílu počtu obyvatel kraje vzhledem k celé ČR. Podrobnější předpoklady týkající se vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace v jednotlivých krajích jsou uvedeny v tabulkách na dalších stránkách. 237

Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti – varianta ČSÚ Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

1,492

1,529

1,565

1,585

1,605

1,613

1,620

1,628

1,635

1,367

1,387

1,407

1,428

1,449

1,470

1,492

1,513

1,534

1,591

1,594

1,597

1,601

1,609

1,616

1,623

1,630

1,637

1,490

1,516

1,543

1,569

1,574

1,579

1,584

1,589

1,594

1,488

1,517

1,546

1,576

1,580

1,585

1,590

1,595

1,600

1,523

1,532

1,541

1,551

1,555

1,560

1,565

1,569

1,574

1,605

1,612

1,619

1,627

1,629

1,631

1,634

1,636

1,639

1,555

1,580

1,604

1,629

1,636

1,643

1,650

1,657

1,664

1,519

1,553

1,588

1,622

1,629

1,636

1,643

1,649

1,656

1,481

1,529

1,578

1,626

1,632

1,638

1,644

1,649

1,655

1,474

1,525

1,577

1,627

1,632

1,637

1,642

1,646

1,651

1,477

1,525

1,572

1,619

1,627

1,635

1,642

1,650

1,658

1,447

1,481

1,515

1,549

1,556

1,563

1,569

1,576

1,583

1,396

1,436

1,476

1,516

1,523

1,531

1,538

1,545

1,553

1,455

1,491

1,528

1,565

1,569

1,572

1,575

1,579

238

1,582 Pramen: ČSÚ

Předpokládaný vývoj střední délky života mužů – varianta ČSÚ Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


74,4

75,7

76,9

78,2

79,4

80,4

81,4

82,4

83,4

76,3

77,5

78,7

79,9

81,1

82,1

83,1

84,1

85,1

74,1

75,4

76,6

77,9

79,2

80,2

81,2

82,2

83,2

74,7

75,9

77,2

78,4

79,6

80,6

81,6

82,6

83,6

74,7

75,9

77,1

78,3

79,5

80,5

81,5

82,5

83,5

73,3

74,6

76,0

77,3

78,6

79,6

80,6

81,6

82,6

72,2

73,5

74,8

76,2

77,5

78,5

79,5

80,5

81,5

73,7

75,1

76,5

77,9

79,3

80,3

81,2

82,2

83,2

75,4

76,6

77,9

79,1

80,3

81,3

82,3

83,3

84,3

74,6

75,9

77,1

78,4

79,6

80,6

81,6

82,6

83,6

74,9

76,2

77,5

78,8

80,1

81,0

82,0

83,0

84,0

74,5

75,8

77,0

78,3

79,5

80,5

81,5

82,5

83,5

74,0

75,3

76,7

78,0

79,4

80,4

81,4

82,4

83,4

73,8

75,1

76,4

77,7

79,0

80,0

81,0

82,0

83,0

72,8

74,2

75,6

77,0

78,4

79,4

80,4

81,4

82,4 Pramen: ČSÚ

239

Předpokládaný vývoj střední délky života žen – varianta ČSÚ Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


80,6

81,7

82,8

84,0

85,1

85,9

86,7

87,6

88,4

81,3

82,5

83,6

84,8

86,0

86,8

87,6

88,4

89,2

80,2

81,3

82,5

83,6

84,7

85,5

86,4

87,2

88,0

80,5

81,6

82,8

84,0

85,2

86,0

86,8

87,6

88,5

80,6

81,7

82,7

83,8

84,9

85,7

86,5

87,4

88,2

79,5

80,7

81,9

83,1

84,3

85,1

85,9

86,8

87,6

79,0

80,2

81,3

82,5

83,7

84,6

85,4

86,2

87,1

80,3

81,4

82,6

83,8

85,0

85,9

86,7

87,5

88,3

80,9

82,1

83,3

84,5

85,7

86,5

87,3

88,1

88,9

80,4

81,5

82,7

83,8

84,9

85,7

86,6

87,4

88,3

81,5

82,5

83,5

84,6

85,6

86,4

87,3

88,1

88,9

81,0

82,2

83,3

84,4

85,5

86,3

87,1

87,9

88,8

80,4

81,6

82,8

84,0

85,1

86,0

86,8

87,6

88,5

80,8

81,9

83,1

84,2

85,3

86,1

87,0

87,8

88,6

79,9

81,1

82,4

83,6

84,8

85,7

86,5

87,3

240

88,1 Pramen: ČSÚ

Předpokládaný vývoj migračního salda vnitřní migrací – varianta ČSÚ Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-3 178

-3 555

-3 816

-3 913

-3 653

-3 365

-3 260

-3 145

-2 928

12 425

12 249

11 695

10 815

9 959

9 507

9 171

8 560

7 694

176

226

270

310

309

292

275

254

230

1 359

1 257

1 127

1 018

942

854

750

652

562

-1 728

-1 516

-1 313

-1 128

-983

-874

-769

-659

-558

-1 807

-1 573

-1 325

-1 083

-927

-811

-706

-614

-518

-233

-190

-145

-107

-92

-87

-75

-61

-49

-725

-616

-504

-399

-337

-304

-265

-227

-190

35

71

80

112

122

98

80

76

72

-1 064

-889

-721

-548

-442

-389

-338

-287

-237

-291

-347

-355

-365

-324

-268

-248

-249

-240

-1 190

-1 040

-899

-740

-634

-584

-530

-459

-391

-485

-377

-288

-186

-139

-135

-126

-102

-76

-2 808

-2 492

-2 172

-1 823

-1 564

-1 399

-1 242 -1 073 -906 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

241

Předpokládaný vývoj migračního salda zahraniční migrací – varianta ČSÚ Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

242

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

15 648

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

9 575

11 020

10 452

9 883

9 314

8 746

8 177

7 609

7 040

2 272

2 461

2 456

2 450

2 444

2 439

2 433

2 427

2 421

113

382

436

491

546

601

655

710

765

746

841

858

874

890

906

923

939

955

638

682

676

670

663

657

651

644

638

1 258

1 274

1 295

1 316

1 337

1 358

1 378

1 399

1 420

177

544

563

582

602

621

640

659

678

-160

-37

35

107

179

251

323

394

466

313

534

564

593

623

652

682

711

741

122

288

334

379

425

470

516

561

607

1 532

1 866

1 887

1 909

1 930

1 952

1 973

1 995

2 016

151

354

411

468

525

582

639

696

754

-80

92

160

228

296

364

432

500

568

-1 009

-302

-126

50

226

402

578 754 930 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

Předpokládaný vývoj migračního salda (vnitřní i zahraniční migrace) – varianta ČSÚ Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

15 648

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

6 397

7 465

6 635

5 970

5 662

5 380

4 918

4 464

20 000 4 112

14 697

14 711

14 150

13 265

12 403

11 946

11 604

10 987

10 115

289

608

706

801

855

892

930

964

995

2 105

2 098

1 985

1 892

1 832

1 760

1 672

1 591

1 518

-1 090

-834

-637

-458

-319

-217

-118

-15

80

-549

-299

-30

233

410

546

673

785

903

-56

354

418

475

510

534

565

598

629

-885

-653

-469

-291

-158

-54

57

167

277

348

606

644

706

745

750

762

787

813

-942

-601

-387

-168

-17

81

178

275

370

1 241

1 518

1 533

1 544

1 606

1 684

1 725

1 746

1 776

-1 039

-687

-488

-272

-109

-2

109

238

363

-565

-285

-128

42

157

229

306

398

492

-3 817

-2 794

-2 298

-1 773

-1 338

-997

-664 -319 25 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

243

Předpokládaný vývoj rozdělení celkového migračního přírůstku ČR do jednotlivých krajů (v %) varianta ČSÚ Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

61,2

55,1

52,3

49,4

46,6

43,7

40,9

38,0

35,2

14,5

12,3

12,3

12,2

12,2

12,2

12,2

12,1

12,1

0,7

1,9

2,2

2,5

2,7

3,0

3,3

3,6

3,8

4,8

4,2

4,3

4,4

4,5

4,5

4,6

4,7

4,8

4,1

3,4

3,4

3,3

3,3

3,3

3,3

3,2

3,2

8,0

6,4

6,5

6,6

6,7

6,8

6,9

7,0

7,1

1,1

2,7

2,8

2,9

3,0

3,1

3,2

3,3

3,4

-1,0

-0,2

0,2

0,5

0,9

1,3

1,6

2,0

2,3

2,0

2,7

2,8

3,0

3,1

3,3

3,4

3,6

3,7

0,8

1,4

1,7

1,9

2,1

2,4

2,6

2,8

3,0

9,8

9,3

9,4

9,5

9,7

9,8

9,9

10,0

10,1

244

1,0

1,8

2,1

2,3

2,6

2,9

3,2

3,5

3,8

-0,5

0,5

0,8

1,1

1,5

1,8

2,2

2,5

2,8

-6,4

-1,5

-0,6

0,2

1,1

2,0


Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti – varianta NL Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


1,492

1,535

1,600

1,650

1,700

1,750

1,800

1,825

1,850

1,384

1,448

1,522

1,583

1,645

1,707

1,771

1,810

1,850

1,559

1,607

1,664

1,705

1,745

1,785

1,824

1,837

1,850

1,471

1,527

1,593

1,644

1,695

1,746

1,797

1,824

1,850

1,495

1,549

1,612

1,661

1,709

1,757

1,805

1,827

1,850

1,502

1,555

1,618

1,666

1,713

1,760

1,807

1,828

1,850

1,585

1,631

1,686

1,723

1,761

1,797

1,832

1,841

1,850

1,522

1,574

1,634

1,680

1,724

1,769

1,813

1,832

1,850

1,512

1,564

1,626

1,672

1,718

1,764

1,810

1,830

1,850

1,483

1,537

1,602

1,652

1,702

1,751

1,801

1,825

1,850

1,459

1,516

1,583

1,636

1,688

1,741

1,794

1,822

1,850

1,457

1,514

1,581

1,634

1,687

1,740

1,793

1,821

1,850

1,444

1,502

1,570

1,625

1,679

1,734

1,789

1,819

1,850

1,390

1,453

1,527

1,587

1,648

1,710

1,773

1,811

1,850

1,468

1,524

1,590

1,641

1,693

1,745


245

Předpokládaný vývoj střední délky života mužů – varianta NL Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


74,4

75,9

77,3

78,8

80,3

81,8

83,3

84,7

86,2

76,4

77,7

78,9

80,2

81,4

82,6

83,8

85,0

86,2

74,3

75,8

77,3

78,7

80,2

81,7

83,2

84,7

86,2

74,9

76,3

77,7

79,1

80,6

82,0

83,4

84,8

86,2

74,8

76,2

77,6

79,1

80,5

81,9

83,4

84,8

86,2

73,4

75,0

76,6

78,2

79,8

81,4

83,0

84,6

86,2

72,4

74,1

75,8

77,5

79,2

81,0

82,7

84,5

86,2

74,1

75,6

77,1

78,6

80,2

81,7

83,2

84,7

86,2

75,5

76,9

78,2

79,6

80,9

82,2

83,6

84,9

86,2

74,8

76,2

77,7

79,1

80,5

81,9

83,4

84,8

86,2

75,2

76,6

78,0

79,3

80,7

82,1

83,5

84,8

86,2

74,6

76,1

77,5

79,0

80,4

81,9

83,3

84,8

86,2

74,3

75,8

77,3

78,8

80,3

81,7

83,2

84,7

86,2

73,9

75,4

77,0

78,5

80,0

81,6

83,1

84,7

86,2

73,0

74,6

76,3

77,9

79,6

81,2


246

Předpokládaný vývoj střední délky života žen – varianta NL Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


80,6

81,9

83,1

84,4

85,7

86,9

88,2

89,4

90,7

81,5

82,6

83,8

85,0

86,1

87,3

88,4

89,6

90,7

80,3

81,6

82,9

84,2

85,5

86,8

88,1

89,4

90,7

80,7

81,9

83,2

84,4

85,7

86,9

88,2

89,5

90,7

80,5

81,8

83,1

84,3

85,6

86,9

88,2

89,4

90,7

79,6

81,0

82,4

83,7

85,1

86,5

87,9

89,3

90,7

78,9

80,4

81,8

83,3

84,8

86,2

87,7

89,2

90,7

80,5

81,8

83,0

84,3

85,6

86,9

88,1

89,4

90,7

81,1

82,3

83,5

84,7

85,9

87,1

88,3

89,5

90,7

80,8

82,0

83,3

84,5

85,7

87,0

88,2

89,5

90,7

81,4

82,6

83,8

84,9

86,1

87,3

88,4

89,6

90,7

81,2

82,4

83,6

84,8

86,0

87,2

88,3

89,5

90,7

80,7

82,0

83,2

84,5

85,7

87,0

88,2

89,5

90,7

81,0

82,2

83,4

84,7

85,9

87,1

88,3

89,5

90,7

80,0

81,4

82,7

84,0

85,3

86,7


247

Předpokládaný vývoj migračního salda vnitřní migrací – varianta NL Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

248

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-3 178

-3 345

-3 345

-3 144

-2 639

-2 078

-1 517

-823

0

12 425

11 440

10 062

8 410

6 761

5 297

3 740

1 931

0

176

212

232

240

208

162

114

59

0

1 359

1 174

971

793

642

481

314

155

0

-1 728

-1 421

-1 145

-904

-701

-525

-351

-174

0

-1 807

-1 473

-1 153

-864

-657

-481

-315

-157

0

-233

-178

-126

-86

-66

-52

-34

-16

0

-725

-576

-436

-314

-235

-178

-117

-58

0

35

67

68

86

81

54

34

18

0

-1 064

-832

-626

-436

-314

-232

-152

-74

0

-291

-325

-305

-285

-224

-157

-110

-63

0

-1 190

-973

-778

-584

-442

-340

-232

-115

0

-485

-352

-249

-148

-99

-80

-56

-27

0

-2 808

-2 330

-1 877

-1 431

-1 083

-811

-544 -272 0 Pramen: ČSÚ, vlastní prognóza

Předpokládaný vývoj migračního salda zahraniční migrací – varianta NL Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

15 648

25 000

30 000

35 000

35 000

35 000

35 000

35 000

35 000

9 575

12 922

13 801

14 111

12 121

10 131

8 141

6 151

4 161

2 272

3 068

3 665

4 255

4 236

4 216

4 196

4 176

4 156

113

559

835

1 166

1 358

1 549

1 741

1 932

2 124

746

1 076

1 340

1 621

1 677

1 734

1 791

1 848

1 905

638

844

993

1 136

1 114

1 092

1 069

1 047

1 025

1 258

1 624

2 011

2 420

2 493

2 566

2 639

2 712

2 786

177

709

908

1 127

1 194

1 261

1 328

1 395

1 462

-160

62

290

590

841

1 093

1 344

1 595

1 847

313

712

943

1 203

1 307

1 410

1 513

1 617

1 720

122

429

651

919

1 078

1 238

1 397

1 556

1 716

1 532

2 364

2 902

3 460

3 536

3 611

3 686

3 761

3 837

151

528

805

1 139

1 339

1 539

1 739

1 939

2 139

-80

217

464

779

1 017

1 255

1 493

1 731

1 969

-1 009

-114

392

1 073

1 690

2 306


249

Předpokládaný vývoj migračního salda (vnitřní i zahraniční migrace) – varianta NL Kraj Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

250

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

15 648

25 000

30 000

35 000

35 000

35 000

35 000

35 000

35 000

6 397

9 578

10 456

10 967

9 482

8 053

6 624

5 328

4 161

14 697

14 508

13 727

12 666

10 997

9 513

7 936

6 107

4 156

289

771

1 067

1 406

1 566

1 712

1 855

1 992

2 124

2 105

2 251

2 312

2 414

2 319

2 215

2 106

2 003

1 905

-1 090

-577

-152

233

413

566

719

873

1 025

-549

151

859

1 556

1 836

2 085

2 325

2 556

2 786

-56

531

782

1 041

1 128

1 209

1 294

1 379

1 462

-885

-514

-146

276

606

915

1 227

1 537

1 847

348

779

1 011

1 289

1 388

1 464

1 547

1 635

1 720

-942

-403

25

483

764

1 005

1 245

1 482

1 716

1 241

2 040

2 596

3 176

3 312

3 454

3 576

3 698

3 837

-1 039

-445

26

555

897

1 199

1 507

1 823

2 139

-565

-135

215

632

918

1 175

1 437

1 704

1 969

-3 817

-2 444

-1 486

-358

607

1 496


Předpokládaný vývoj rozdělení celkového migračního přírůstku ČR do jednotlivých krajů (v %) varianta NL Kraj

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

61,2

51,7

46,0

40,3

34,6

28,9

23,3

17,6

11,9

14,5

12,3

12,2

12,2

12,1

12,0

12,0

11,9

11,9

0,7

2,2

2,8

3,3

3,9

4,4

5,0

5,5

6,1

4,8

4,3

4,5

4,6

4,8

5,0

5,1

5,3

5,4

4,1

3,4

3,3

3,2

3,2

3,1

3,1

3,0

2,9

8,0

6,5

6,7

6,9

7,1

7,3

7,5

7,7

8,0

1,1

2,8

3,0

3,2

3,4

3,6

3,8

4,0

4,2

-1,0

0,2

1,0

1,7

2,4

3,1

3,8

4,6

5,3

2,0

2,8

3,1

3,4

3,7

4,0

4,3

4,6

4,9

0,8

1,7

2,2

2,6

3,1

3,5

4,0

4,4

4,9

9,8

9,5

9,7

9,9

10,1

10,3

10,5

10,7

11,0

1,0

2,1

2,7

3,3

3,8

4,4

5,0

5,5

6,1

-0,5

0,9

1,5

2,2

2,9

3,6

4,3

4,9

5,6

-6,4

-0,5

1,3

3,1

4,8

6,6


251

Prognóza výkonů vzdělávací soustavy – podrobnosti Prognóza výkonů vzdělávací soustavy vychází z analýzy vzdělávací soustavy od roku 1999 (od zavedení klasifikace KKOV), mapuje a zachovává krajské rozdíly ve struktuře vzdělávací soustavy. V roce 2011 byly zpracovány dvě varianty prognózy vývoje vzdělávací soustavy: Varianta Standard, která nemá ambice prognózovat změny ve struktuře vzdělávací soustavy nebo legislativní změny v budoucnosti. Jedná se o variantu pravděpodobnější, která vychází z analýzy dlouhodobých trendů vývoje vzdělávací soustavy. Varianta BM (bez maturity), která je založena na předpokladu „záchrany učňovských oborů“. Varianta ukazuje, jak by vypadala vzdělanostní struktura obyvatelstva, kdyby kraje (jako majoritní zřizovatel středních škol) začaly s masivní podporou oborů zakončených výučním listem (bez maturity) a zároveň by terciární vzdělávání nebylo omezováno (tzn. jeho kapacita by se vyvíjela podle dlouhodobého trendu, stejně jako ve variantě Standard). Z varianty je zřejmé, že by se ve vzdělanostní struktuře výrazně zvýšil podíl osob, které mají střední vzdělání bez maturity, a výrazně se snížil podíl osob se středním vzděláním s maturitou (což je způsobeno ponecháním široce otevřeného terciéru). Je jasné, že tato varianta je pouze hypotetická – aby nastala, musela by být nějakým způsobem ovlivněna oborová struktura středních škol (zákonem, zásahem zřizovatele, finančními dotacemi z MŠMT na obory bez maturity, zvýšený zájem žáků o obory bez maturity z důvodu situace na trhu práce). V rámci projektu byla analyzována i varianta, jak by vypadala vzdělanostní struktura v ČR a krajích, kdyby byl omezen přechod žáků základních škol do víceletých oborů vzdělávání na středních školách a konzervatořích z dnešních cca 12 % na maximálně 5 % (z 5. a 7. tříd). Model ukázal, že toto omezení by nemělo na vzdělanostní strukturu obyvatelstva vůbec žádný dopad, neboť žáci, kteří by nenastoupili do víceletých gymnázií a konzervatoří by se bez problémů vešli do kapacit 4letých gymnázií a ostatních středních škol s maturitou. Podíl absolventů oborů středních škol s maturitní zkouškou a jejich vstup do terciéru by tedy zůstal na stejné úrovni jako ve variantě Standard.

252

Obě varianty jsou počítány pro všechny stupně vzdělávacího systému (se zahrnutím regionálních specifik) a do výpočtu byli zařazeni i žáci škol zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením, u kterých výpočet probíhá odlišně od „běžných“ škol. Dále byly rozlišeny i denní a ostatní formy vzdělávání. Při prognóze výkonů vzdělávací soustavy byly kombinovány dvě metody – metoda kvocientů přechodu mezi jednotlivými ročníky (určují se pravděpodobnosti přechodu mezi jednotlivými ročníky dané úrovně vzdělávání) a metoda měr účasti na vzdělávání (určují se podíly žáků či studentů konkrétní úrovně vzdělávání na odpovídající věkové skupině obyvatelstva). Uvedeným způsobem byli postupně určeni žáci základního a středního vzdělávání, vzdělávání v konzervatořích, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání. Výstupem jsou pak počty absolventů jednotlivých vzdělávacích úrovní – v české praxi tedy osob s úrovní • základního vzdělání, • středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem („středního vzdělání bez maturity“), • středního vzdělání s maturitní zkouškou („středního vzdělání s maturitou“) •

terciárního vzdělání („vyššího vzdělání“, tj. vzdělání v konzervatoři, vyšší odborné škole a vysokoškolského). Prognóza byla vypočtena standardní komponentní metodou pro čtyři výše uvedené skupiny. Plodnost byla pro všechny skupiny stejná a rovná plodnosti v příslušném kraji bez rozlišení vzdělání, úmrtnost ale byla podle dosaženého stupně vzdělání rozlišena. Co se týče vnější migrace, předpokládá se, že struktura imigrantů daného věku podle vzdělání je stejná jako struktura obyvatelstva daného věku v daném kraji podle vzdělání. Ve chvíli, kdy se absolvent ocitá na trhu práce, je dán jeho základní lidský kapitál, který může být samozřejmě v průběhu života zvyšován (v rámci celoživotního učení). Zvyšování lidského kapitálu v průběhu života jedince je zmapováno zatím pouze na úrovni tzv. formálního vzdělávání (tj. vzdělávání v rámci oficiální školské soustavy), pro odhad neformálního vzdělávání není stále dostatek datových podkladů pro podobnou analýzu.

253

Základní vzdělávání Žáci nově přijatí do základních škol jsou určeni na základě míry účasti podle jednotlivých věkových ročníků (5-, 6- a 7letých). Míry účasti jsou odhadovány podle analýzy minulého vývoje a nemění se po celou délku prognózovaného období. Od prvního ročníku až po absolventy je potom použita metoda koeficientů přechodu mezi jednotlivými ročníky, a protože jsou k dispozici poměrně podrobné údaje, je bráno v úvahu i opakování ročníku a odchod do víceletých oborů vzdělávání na středních školách. Absolventi základních škol jsou vykazováni za 1.–7., 8., 9. a 10. ročník, koeficienty jsou tedy aplikovány na počet žáků v těchto ročnících. Protože je v České republice zavedena povinná 9letá školní docházka, kopíruje počet žáků na základních školách výrazně demografické změny (v zásadě nelze systém opustit před dokončením povinné školní docházky). Koeficienty přechodu mezi jednotlivými ročníky, pro opakující žáky a pro výpočet absolventů jsou založeny na analýze minulého vývoje a nemění se po celou dobu prognózovaného období. Koeficienty přechodu na víceleté střední školy se snaží udržet stabilní absolutní počty žáků odcházejících ze základních škol do víceletých středních škol do roku 2015, po tomto roce jsou fixovány a nemění se do konce prognózovaného období.

Střední vzdělávání Ve vývoji počtu žáků, potažmo absolventů na této úrovni se poprvé setkáváme s výraznými odlišnostmi od vývoje demografického. Zcela specifická je situace krajů Hlavní město Praha a Středočeský. Praha svojí vzdělávací nabídkou stahuje absolventy základních škol ze Středočeského kraje a podíl přijímaných do středních škol vzhledem k věkové skupině 15letých je výrazně vyšší než 100 % (podle šetření magistrátu hl. m. Prahy z roku 2004 dojíždí do pražských středních škol asi 22 % žáků z jiných krajů a z nich je více než 80 % z kraje Středočeského). Počty nově přijatých jsou založeny na počtech absolventů základních škol, minimalizují se tak vlivy odkladů povinné školní docházky. Koeficient se snaží zachovat konstantní poměr nově přijatých do oborů středních škol k absolventům základních škol do roku 2015, potom jsou koeficienty nově přijatých do jednotlivých oborů středního vzdělávání (obory dle nařízení vlády 689/2004 Sb.) až do roku 2050 konstantní. 254

Je nutné také zmínit víceleté střední školy (6- a 8letá gymnázia), na která nastupují žáci z 5., resp. 7. ročníků základních škol – podíl přijatých žáků je vztažen k těmto ročníkům. Tito žáci částečně plní povinnou školní docházku na střední škole (dva nebo čtyři ročníky) a jako absolventi jsou potom stejně staří jako absolventi 4letých oborů středních škol. Počet žáků a absolventů je konstruován stejně jako v případě základních škol – tedy pomocí koeficientů přechodu mezi jednotlivými ročníky (tentokrát nejsou součástí výpočtu odhady žáků opakujících jednotlivé ročníky, protože nejsou vykazované po oborech, tyto počty jsou v podstatě spolu s předčasnými odchody ze vzdělávání zahrnuty přímo do koeficientu přechodu) a koeficientu absolventů k počtu žáků v posledním roce dané skupiny oborů středního vzdělávání. Koeficienty jsou odhadovány z analýzy minulého vývoje a jsou zatím konstantní pro celou délku prognózovaného období. Druhou možností je založit strukturu nově přijímaných na mírách účasti jednotlivých populačních ročníků, což by pravděpodobně lépe mapovalo a respektovalo věkovou strukturu přijímaných do středních škol. Vhodnost použití tohoto způsobu bude prověřena postupně při další práci na projektu, problematické se to ale jeví z výše zmíněných důvodů pro Prahu a Středočeský kraj.

Vzdělávání v konzervatoři Školský zákon z roku 2004 definuje konzervatoř jako samostatný druh školy, počty nově přijatých, žáků a absolventů jsou tedy prognózované samostatně (před rokem 2005 se konzervatoře považovaly za typ střední odborné školy). Konzervatoře jsou ukončené absolutoriem, jejich úspěšní absolventi dosahují terciárního vzdělání. Počty nově přijatých jsou prognózovány jako podíl z počtu absolventů základních škol (pro 6- a 7leté obory konzervatoří), resp. jako podíl z počtu žáků 5. ročníků základních škol (pro 8leté obory). Počet žáků a absolventů je konstruován stejně jako v případě základních a středních škol pomocí koeficientů přechodu mezi jednotlivými ročníky (součástí výpočtu nejsou odhady žáků opakujících jednotlivé ročníky, protože nejsou vykazované) a koeficientu absolventů k počtu žáků v posledním roce. Koeficienty jsou odhadovány z analýzy minulého vývoje a jsou zatím konstantní pro celou délku prognózovaného období. 255

Vyšší odborné vzdělávání Počty nově přijímaných do vyšších odborných škol (VOŠ) jsou založeny na odhadu jejich podílu z absolventů se středním vzděláním s maturitní zkouškou z předchozího roku. Vyšší odborné školy již mají nadregionální charakter, proto bude vhodné co nejdříve využít údajů z nově vznikající Matriky studentů VOŠ, aby se dala zmapovat věková struktura nově přijímaných a to, z kterého kraje na danou VOŠ přicházejí. Nynější projekční model takto podrobně vstupy na VOŠ nemapuje. Počet žáků a absolventů je konstruován stejně jako u předchozích vzdělávacích úrovní pomocí koeficientů přechodu mezi jednotlivými ročníky a koeficientu absolventů k počtu žáků v posledním roce. Koeficienty jsou odhadovány z analýzy minulého vývoje a jsou zatím konstantní pro celou délku prognózovaného období.

Vysokoškolské vzdělávání Prognóza počtu nově zapsaných studentů českého státního občanství do prezenčního studia vysokých škol je založena na analýze čisté míry vstupu do terciární úrovně vzdělávání a na míře vstupu do terciárního vzdělávání založené na kohortní analýze. Předpokladem vstupu na terciární úroveň je v České republice úspěšné absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou. Prognóza počtu nově zapsaných studentů - cizinců potom vychází z počtu nově zapsaných studentů státního občanství České republiky v daném roce. Pro mapování přístupu k terciárnímu vzdělávání můžeme použít mnoho ukazatelů. Pro lepší možnost mezinárodního srovnání byly preferovány ukazatele, které jsou publikovány v Education at a Glance (každoročně vydávaná publikace OECD zaměřená na porovnávání vzdělávacích systémů jednotlivých zemí pomocí obsáhlé sady indikátorů). Jejich metodikou se detailně zabývala Kleňhová4 v podkladové analýze pro Bílou knihu terciárního vzdělávání (Kleňhová, 2007). Z tohoto systému byly vybrány dva indikátory, které mapují přístup k terciárnímu vzdělávání. Výběr ukazatelů je závislý na dostupnosti dat. 4 Kleňhová, M. 2007. Ukazatele hodnotící přístup, účast a výstupy z terciárního vzdělávání aneb Kolik vlastně máme studentů – hodně nebo málo?. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007.

256

Míra vstupu založená na kohortní analýze (Entry Rate Based on Cohort Analysis) Tento indikátor je klíčový pro zařazení systému terciárního vzdělávání do Trowovy koncepce elitního, masového a univerzálního systému. Výhodou tohoto ukazatele je, že mapuje skutečný populační ročník v souvislosti s prvním vstupem do systému terciárního vzdělávání. Nevýhodou pak je to, že pro výpočet ukazatele je potřeba velice dlouhých časových řad a že ukazatel popisuje situaci s několikaletým odstupem (Kleňhová, 2007). Míra vstupu založená na kohortní analýze se počítá podle vzorce y− z

∑ i =0

kde

ENTR( y − i)t − i ⋅100 % POP( y − i)t − i

ENTR(y–i)t–i je počet poprvé zapsaných ve věku y–i v roce t–i, POP(y–i)t–i je velikost populace ve věku y–i v roce t–i, y je horní hranice věkové skupiny vstupující do ukazatele, z je dolní hranice věkové skupiny vstupující do ukazatele, t je čas. (Kleňhová, 2007: 17).

257

Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání (Net Entry Rate) Čistá míra vstupu reprezentuje podíl osob, které by – při zachování současného zájmu o terciární vzdělávání – někdy během svého života vstoupily do terciárního vzdělávání. Není ovlivněna ani rozdíly ve věkové struktuře, ani rozdíly typického věku pro vstup do terciárního vzdělávání v jednotlivých porovnávaných zemích (Kleňhová, 2007: 15). Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání se počítá podle vzorce

∑ kde

NENTa ⋅ 100 % , POPa

NENTa je počet poprvé zapsaných ve věku a do terciárního vzdělávání, POPa je počet obyvatel ve věku a. (Kleňhová, 2007: 15). Prognóza vychází z přechodu na třístupňový systém studia: bakalářské – navazující magisterské – doktorské (v duchu Boloňského procesu). Všechny programy ale na třístupňový systém převést nejdou, „dlouhé“ magisterské obory zůstanou i nadále pro studium zakončené tituly MUDr., MVDr. a Ing. Arch. Student získá vysokoškolské vzdělání již po absolvování prvního stupně terciárního vzdělávání, pro prognózu vzdělanosti tedy nepovažujeme za nutné prognózovat počty absolventů navazujícího magisterského a doktorského studia. V případě, že by byla dostupná použitelná data pro analýzu neformálního vzdělávání, bude nutné tyto stupně do prognózy zahrnout, neboť jejich absolvováním si jedinec samozřejmě zvyšuje kvalifikaci (a jejím prostřednictvím i pozici na trhu práce).

258

Nakladatelství Oeconomica neručí za technickou a obsahovou kvalitu díla. Za použité materiály a citace odpovídá autor. © Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica ISBN 978-80-245-1781-0

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání

Recommend Documents