KATALOG VYSTAVOVANÝCH PROJEKTŮ

KATALOG VYSTAVOVANÝCH PROJEKTŮ EXHIBITION CATALOGUE

„PRAHA 1 – MÍSTO PRO ŽIVOT“

Pražský dům v Bruselu 29.6. – 31.7. 2005

“PRAGUE 1 – PLACE TO LIVE” EXHIBITION 2005

1

OBSAH

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA – HISTORICKÝ VÝVOJ ............................................................... 6 PRAŽSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE ......................................................................................... 6 HISTORIE ARCHITEKTURY – ROMÁNSKÝ A GOTICKÝ SLOH.............................. 7 Kostel sv. Jiří na Hradčanech ................................................................................................................. 7 Sklep domu pánů z Kunštátu v Řetězové ulici 3/222 .................................................................. 7 Katedrála sv. Víta na Hradčanech ....................................................................................................... 7 Týnský chrám na Staroměstském náměstí ........................................................................................ 7 Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí 13/605 ............................................. 7 Vladislavský sál na Pražském hradě ................................................................................................... 8 Dům Granovských v Týnu .......................................................................................................................... 8 Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí 2/185 ....................................................... 8 Královský letohrádek „Belvedér„ ......................................................................................................... 8 Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně..................................................................................................... 9 Klementinum na Mariánském náměstí ............................................................................................... 9 Valdštejnský palác na Malé Straně ...................................................................................................... 9 Dům čp. 262/III na Malostranském náměstí ................................................................................... 9 Dům U Hybernů na Náměstí Republiky........................................................................................... 10 Španělská synagoga .................................................................................................................................... 10 Národní divadlo ............................................................................................................................................. 10 Dům umělců – Rudolfinum ...................................................................................................................... 10 Národní museum............................................................................................................................................ 11 Wiehlův dům na Václavském náměstí 34/792 .............................................................................. 11 Dům bývalé Zemské banky v ulici Na příkopě 20/858 ............................................................ 11 Peterkův dům na Václavském náměstí 12/777............................................................................. 11 Obecní dům v ulici Na příkopě ............................................................................................................. 12 Dům U Nováků ve Vodičkově ulici čp. 28-30/699 ..................................................................... 12 Dům Hlahol na Masarykovo nábřeží 16/248 ............................................................................... 12 Urbánkův dům v Jungmannově ulici 30 (Mozarteum) ............................................................ 12 Štencův dům v Salvátorské ulici 8/931 ............................................................................................. 13 Dům Židovského pohřebního Bratrstva v Široké ulici 5/36 ................................................. 13 Dům U Černé Matky boží v Celetné ulici 34/569 ...................................................................... 13 Učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské 10/123, 12/1021, 14/1037 ...................... 13 Sloup s lucernou na Jungmannově náměstí .................................................................................. 14 Dům bývalé Legiobanky v ulici Na poříčí 24/1046 .................................................................. 14 Městská knihovna na Mariánském náměstí 1/98........................................................................ 14 Ministerstvo hutnictví - Na Františku 32/1039 ........................................................................... 14 OD Bílá labuť v ulici Na poříčí 23/1068 ........................................................................................ 15 Dům Olympic na rohu Spálené a Purkyňovy ulice ................................................................... 15 Lindtův obchodní dům na Václavském náměstí 4/773 ............................................................ 15 Hotel Jalta na Václavském náměstí 45/818 .................................................................................. 16 OD Kotva na Náměstí Republiky 8/656 ........................................................................................... 16 Federální shromáždění v ulici Wilsonova ...................................................................................... 16 Bankovní dům SKALA na Václavském náměstí 62/806.......................................................... 17 Dům U tří zvonků v Jungmannově ulici 28/747 .......................................................................... 17 Palác Myslbek v ulici Na příkopě 19/21 ......................................................................................... 17 2

PRAŽSKÝ HRAD – NOVÉ ÚPRAVY ................................................................................................ 18 Oranžerie – skleník Pražského hradu ............................................................................................... 18 Dlažba na Jiřském náměstí ..................................................................................................................... 18 Průchod valem Prašného mostu a cesta na Opyši na Pražském hradě ........................ 18 Lávka přes Chotkovy sady ....................................................................................................................... 18

PARKY A ZAHRADY .................................................................................................................................. 19 Zahrady pod Pražským hradem ............................................................................................................ 19 Velká Fürstenberská zahrada ................................................................................................................ 19 Malá Fürstenberská zahrada ................................................................................................................. 19 Ledeburská zahrada .................................................................................................................................... 19 Velká a Malá Pálffyovská zahrada ..................................................................................................... 20 Vrtbovská zahrada........................................................................................................................................ 20 Valdštejnská zahrada .................................................................................................................................. 20 Vojanovy sady ................................................................................................................................................. 20 Terasy Karmelitská – školní pozemek ............................................................................................... 20 Seminářská zahrada .................................................................................................................................... 21 Obnova spodní části Petřínských sadů ............................................................................................ 21

ÚPRAVA SADŮ A PARKŮ - STUDIE ............................................................................................... 22 Park Novomlýnská........................................................................................................................................ 22 Rehabilitace Vrchlického sadů ............................................................................................................. 22

ÚPRAVY NÁMĚSTÍ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ...................................................... 23 Úprava Senovážného náměstí................................................................................................................ 23 Úprava okolí Jindřišské věže ................................................................................................................. 23 Nové osvětlení Václavského náměstí ................................................................................................. 23 Úprava náměstí Na Kampě ..................................................................................................................... 23 Uhelný trh .......................................................................................................................................................... 23 Parčík Konvikt ................................................................................................................................................ 24 Parčík Dušní .................................................................................................................................................... 24 Parčík Staroměstské náměstí.................................................................................................................. 24

ÚPRAVY NÁMĚSTÍ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - STUDIE ............................. 25 Palachovo náměstí ....................................................................................................................................... 25 Malostranské náměstí ................................................................................................................................. 25 Ovocný trh ......................................................................................................................................................... 25 Náměstí Franze Kafky ................................................................................................................................ 25 Anenské náměstí............................................................................................................................................. 26 Křížení ulic Králodvorská, U Obecního domu a U Prašné brány ................................... 26 Křížení ulic Na Příkopě a Hybernská ............................................................................................... 26 Lokalita Petrská ............................................................................................................................................. 26 Regenerace Vojtěšská ................................................................................................................................. 27 Regenerace Petrská ..................................................................................................................................... 27

ÚPRAVA ULIC A ULIČEK ...................................................................................................................... 28 Zklidnění Dlouhé ulice ............................................................................................................................... 28 Ostrůvek Dlouhá............................................................................................................................................ 28 Úprava parteru kostela sv. Klimenta ................................................................................................ 28 Úprava Haštalská – Kozí ......................................................................................................................... 28 3

Předláždění ulice Dušní ............................................................................................................................ 28 Ostrůvek Dušní ............................................................................................................................................... 29 Úprava Havelské ulice ............................................................................................................................... 29 Revitalizace Michalské ulice .................................................................................................................. 29 Úprava a otevření Hlavsovy uličky .................................................................................................... 29 Úprava a otevření Zlaté ulice – 1. část ............................................................................................ 29 Úpravy Rytířské ulice ................................................................................................................................. 30 Zklidnění Karlovy ulice ............................................................................................................................. 30 Úprava ulic Samcova/Mlynářská ........................................................................................................ 30 Rekonstrukce Hellichovy ulice .............................................................................................................. 30 Úprava ústí Vodičkovy ulice................................................................................................................... 31

REKONSTRUKCE A OPRAVA TRAMVAJOVÝCH TRATÍ............................................. 31 Chotkova ulice – rekonstrukce tramvajové trati a oprava mostní galerie .................. 31 Vodičkova ulice - rekonstrukce a oprava tramvajové trati .................................................. 31 Karmelitská ulice – rekonstrukce tramvajové trati a povrchů ........................................... 31 Rekonstrukce tramvajové trati – Senovážné náměstí ............................................................... 31 Generální rekonstrukce Čechova mostu.......................................................................................... 32

ÚPRAVA ULIC A ULIČEK - STUDIE .............................................................................................. 33 Studie úprav Martinská ............................................................................................................................. 33 Úprava ulice V Jirchářích ....................................................................................................................... 33 Ostrůvek Rybná .............................................................................................................................................. 33 Studie Zlatá ulice - 2. část ....................................................................................................................... 33

CHODNÍKOVÝ PROGRAM.................................................................................................................... 34 Zádlažba ulic Vojtěšská, Pštrossova, Na Struze ......................................................................... 34 Zádlažba ulic Besední, U Staré školy, Vězeňská, V Kolkovně a Benediktská ........... 34 Zádlažba ulic Liliová, Řetězová, Husova, Jalovcová, Jilská a Na Perštýně.............. 34 Zádlažba ulic Žatecká, Linhartská, Havelská, Havelská ulička........................................ 34

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ ........................................................................................................................................... 35 Dětské hřiště Žofín ....................................................................................................................................... 35 Dětské hřiště pod Petřínem ..................................................................................................................... 35

VODNÍ PRVKY ................................................................................................................................................ 36 Fontána v ulici Seminářská/Karlova................................................................................................. 36 Krannerova fontána .................................................................................................................................... 36 Fontána Čeští muzikanti ........................................................................................................................... 36

SOCHY, POMNÍKY A PAMĚTNÍ DESKY .................................................................................... 37 Pomník obětem komunismu..................................................................................................................... 37 Studie pomníku II. odboji na Klárově ............................................................................................... 37 Jan Palach a Jan Zajíc – pietní místo upálení ............................................................................ 37 Pamětní deska generála Janouška...................................................................................................... 37 Pamětní deska Zdeňka Fibicha ............................................................................................................. 38 Pamětní deska bratří Grégrů ................................................................................................................. 38 Pamětní deska bratří Čapků ................................................................................................................... 38 Pomník Franze Kafky ................................................................................................................................. 38 Busta Ernesta Denise.................................................................................................................................. 38 4

Pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Vladimíra Vihana a ředitele diplomatického zastoupení Hlavního města Prahy v Evropské unii RNDr. Jana Koukala, pořádá Městská část Praha 1 v prostorách Pražského domu v Bruselu výstavu s názvem „Praha – místo pro život“. Na 35 výstavních panelech představujeme centrum města a jeho stavební historii a na 70 významných projektů obnovy veřejných prostranství a ulic v centru naší metropole, které byly realizovány v období let 1994 - 2005, právě probíhají nebo jsou připraveny k realizaci ve formě studie či projektu. Expozice nabízí srovnání vzhledu známých veřejných prostranství centra města před a po rekonstrukci a v některých případech i v komparaci s jejich historickou podobou.

5

Hlavní město Praha – historický vývoj Vltavská kotlina odpradávna lákala k osídlení svou polohou a příznivými klimatickými a terénními podmínkami. Nejstarší slovanské osídlení bylo situováno kolem řeky Vltavy. Ve 12. století již byla Praha kompaktním útvarem mezi dvěma hrady, narůstající kolem tržiště na místě Staroměstského náměstí. Ve 13. století bylo založeno Menší město pražské a tak vznikl kompaktní základ Prahy jako opevněného dvojměstí, spojeného mostem přes Vltavu. V období vlády Karla IV. bylo založeno Nové město a rozšířeno opevnění až k Vyšehradu. Praha byla tehdy třetím největším městem Evropy. Po období prosperity v gotice nastala doba husitských bouří, kdy bylo mnoho památek zničeno. Baroko přineslo Praze velké množství vynikajících staveb, ale také přestavbu celého pražského opevnění. Této aktivitě podlehl prakticky celý Vyšehrad, jenž se měl změnit na citadelu. Nový hradební bastionový pás vznikl vně původního opevnění. Došlo také k výstavbě různých zámečků a usedlostí v přilehlých obcích. V roce 1770 měla Praha zhruba 77 500 obyvatel. V druhé polovině 18. století začaly vznikat manufaktury a jejich růst brzy přesahoval hranice města. V roce 1756 byly Hradčany povýšeny na město a domy byly poprvé očíslovány. V polovině 19. století došlo ke stavebnímu rozvoji obcí za hradbami, hlavně díky vybudovaným železničním tratím. Předměstí byla povýšena na města a po zbourání hradeb přičleněna k Praze. Zlom nastal v roce 1918, kdy vyhlášení samostatnosti republiky znamenalo pro Prahu i jinou politickou úlohu v novém státě. Sami starostové největších měst a obcí v okolí hlavního města iniciovali schůzku, na které se postavili za návrh vytvořit velkou slovanskou Prahu. Prvního ledna 1922 byl tento záměr uskutečněn a původních 8 částí bylo sloučeno pod útvar s názvem Hlavní město Praha. V 90. letech v souvislosti s politickými změnami v naší společnosti vzniklo 57 samosprávných městských oblastí. Na území hlavního města Prahy je nyní registrováno zhruba 2 082 nemovitých kulturních památek.

Pražská památková rezervace Pražská památková rezervace patří k největším městským rezervacím na světě. Rozloha činí 863 ha, což je 1,74 % správního území hl. m. Prahy. Z celkové rozlohy připadá cca 100 ha na řeku Vltavu. Rezervace zahrnuje celé území Městské části Praha 1, podstatnou část Prahy 2 a menší části území Prahy 3, Prahy 4, Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 7. Na jejím území se nalézá na 1322 památkově chráněných domů, značný počet objektů drobné architektury, technické památky a historické zahrady a parky. Z celkového počtu je 60 % objektů starších sta let, 22 % bylo postaveno v letech 1900 až 1945 a 8 % bylo postaveno po roce 1945. Pražská památková reservace byla pro svou historickou autentičnost v roce 1992 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

6

Historie architektury – románský a gotický sloh Kostel sv. Jiří na Hradčanech románský sloh Předrománská a románská basilika z 10. -13. století byla založena knížetem Vratislavem I. v blízkosti jeho knížecího sídla. Vysvěcena byla až r. 925 za vlády jeho syna Václava. Později zde byl vybudován i benediktinský klášter, který však při obléhání hradu r. 1142 spolu s kostelem až do základů vyhořel. Kostel byl po rozsáhlém požáru v roce 1142 prakticky znovu vybudován, ve 14. století prošel gotickými a v 16. století barokními úpravami. Poslední restaurace se uskutečnila v letech 1962-63, kdy byl odstraněn mobiliář.

Sklep domu pánů z Kunštátu v Řetězové ulici 3/222 románský sloh Původně zde stál feudální dvorec, později palác. Románská stavba je převážně z druhé poloviny 12. století a je zachovaná až do výše prvního patra. Později procházela gotickými, renesančními, barokními i klasicistními přístavbami. Jedná se o významnou architekturu, jež je ve své historii spojená s osobností krále Jiřího z Poděbrad. Je to jeden z mála ve hmotě dochovaných románských obytných domů v Praze.

Katedrála sv. Víta na Hradčanech gotický sloh Chrám sv. Víta byl založen r. 1344 Janem Lucemburským a stavěla jej katedrální huť pod vedením mistra Matyáše z Arrasu, Petra Parléře, jeho synů Václava a Jana a mistra Petrlíka. Chórová část byla svěcena r. 1386, rozestavěné trojlodí s vysokou jižní věží stálo po husitských válkách pouze provizorně zastřešené až do ničivého požáru r. 1541. Četné pozdně gotické, renesanční a barokní úpravy jsou dochovány jen částečně. Po založení Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta v r. 1859 proběhla rekonstrukce staré části a dostavba nové pod vedením architektů Josefa Ktannera, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Dokončený chrám byl slavnostně vysvěcen 12. května 1929.

Týnský chrám na Staroměstském náměstí gotický sloh Přesnější údaje o stavbě Týnského chrámu kupodivu dodnes chybějí. Stavba byla započata asi někdy kolem poloviny 14. století, ale vyzdvižení krovu se uskutečnilo až po r. 1457. V 17. století byla hlavní loď také jednoduše zbarokizována a v roce 1835 byl obnoven krov nad severní věží poničený požárem. Hlavní architektonický akcent severní strany Týnského kostela tvoří proslulý portál, zabírající plochu průčelí mezi oběma opěrnými pilíři. I přes provedenou barokizaci jsou zachovány některé gotické prvky, např. lomený, jemně profilovaný portál do sakristie, v němž jsou osazeny dřevěné gotické dveře nebo zbytky původní gotické malby na jižní stěně sakristie. Krov jižní věže je stále původní gotický, včetně zvonicových stolic.

Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí 13/605 gotický sloh Základy středověkého paláce byly položeny již koncem 13. století a o půlstoletí později vznikla definitivní podoba palácové stavby. V domě se dodnes zachovaly četné gotické architektonické články a malby z první poloviny 14. století. Gotické průčelí má přísnou 7

geometrickou kompozici a byly na něm původně umístěny monumentální plastiky, jejichž torza byla nalezena v barokních zazdívkách. Při poslední rekonstrukci byly v ploše fasády z části doplněny původní gotické prvky, obnovena dlátová střecha a původní výzdoba gotických interiérů.

Vladislavský sál na Pražském hradě gotický sloh Vznik jednoho z nejreprezentativnějších sálů Pražského hradu se datuje k přestavbě 1. NP někdejšího Lucemburského paláce, kterou na pokyn Vladislava Jagellonského prováděli od r. 1486 pravděpodobně Hans Spiess a architekt Benedikt Ried. Spojením a novým zaklenutím několika prostor z doby Karlovy vznikl sál dlouhý 62, široký 16 a vysoký 13 m. Spojuje v sobě progresivní detaily rané renesance s prvky poukazujícími zpět ke gotice středověku. Zejména unikátní kroužená klenba sálu neměla ve světské architektuře tehdejší Evropy obdobu. Sál se stal po zásluze centrem politického a společenského života Českého království – konaly se zde rytířské turnaje, korunovační bankety a zasedaly zde zemské stavy. Od roku 1918 zde tradičně probíhají i volby prezidenta republiky.

Dům Granovských v Týnu renesanční sloh Měšťanský palác Granovských je nejvýznamnějším objektem tzv. Ungeltu (ohrazený a snad již v 11. století opevněný kupecký dvorec s dvěma branami, kostelem a špitálem, kde se až do roku 1774 vybíralo clo z dovezeného zboží). Objekt byl původně románský, z gotického období je zachován pouze malý sklep. Na románském základě bylo v letech 1558-60 postaveno renesanční křídlo s arkádovou lodžií a s chiaroscurovými malbami na fasádě. Je to jedna z nejvýznamnějších renesančních staveb v Praze.

Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí 2/185 renesanční sloh Stavba, zbudovaná na místě čtyř šlechtických domů pochází z let 1545–63. Budova s trojkřídlou palácovou dispozicí a s čestným dvorem si udržela takřka svoji původní podobu. Na fasádě jsou zachována původní sgrafita a v sálech malované tabulové stropy z roku 1580 vyobrazující antická božstva a alegorické postavy. K paláci přiléhá tzv. Malý Schwarzenberský palác, bývalý Salmovský. Jde o raně klasicistní stavbu z let 1800 – 1810, která byla vybudována v místě renesančních šlechtických domů pro arcibiskupa Wilhelma von Salma.

Královský letohrádek „Belvedér„ renesanční sloh Letohrádek královny Anny dal postavit král Ferdinand I. pro svou choť, Annu Jagellonskou. Renesanční novostavba ve východní části Královské zahrady vznikala v několika etapách v 16. století. Zahradní, z části dvoupatrová stavba, obklopená arkádovým ochozem byla původně určena pouze k dočasnému letnímu pobytu při různých slavnostních příležitostech, později sloužila pro sbírky Rudolfa II. a také k astronomickým pozorováním. Teprve po r. 1842 byl letohrádek upraven pro obrazárnu a bylo zřízeno nové reprezentativní schodiště v severní části stavby.

8

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně barokní sloh Monumentální barokní sálová stavba s bočními kaplemi, emporami, mohutnou kupolí s měděnou střechou a hodinovou věží – zvonicí je součástí areálu bývalého Jezuitského profesního domu. Počátky dnešního kostela souvisí patrně s návrhy, které v 70. letech 17. stol. vypracovali Fr. Caratti a G. Domenico Orsi. Se stavbou bylo započato v letech 1703-11 za rozhodující účasti Kryštofa Dientzenhofera. Provedení celé stavby završil A. Lurago dostavěním věže roku 1755. Na výzdobě plastikami, malbami a uměleckořemeslnými doplňky spolupracovali významní malíři, sochaři a umělci své doby. V roce 1791 zde bylo provedeno slavné requiem W.A.Mozarta.

Klementinum na Mariánském náměstí barokní sloh Monumentální stavební komplex mezi Křižovnickým a Mariánským náměstím s několika dvory byl vybudován na městišti mnoha středověkých objektů o celkové výměře cca. 2 ha. Nedílnými součástmi areálu Klementina je několik sakrálních budov, z nichž v kostelech sv. Klimenta a sv. Salvátora stále probíhá bohoslužebný provoz. Toto původně středověké sídlo dominikánů, bylo později využito jezuity. Sestává z bývalé jezuitské tiskárny, koleje – vlastního Klementina, obou dříve jmenovaných kostelů a Vlašské kaple (kaple Nanebevzetí panny Marie). Po zrušení jezuitského řádu byly budovy postupně přidělovány kulturním institucím. V někdejším refektáři se r. 1791 konala první Průmyslová výstava v Čechách. Část objektu je nyní vyhrazena pro universitní knihovnu.

Valdštejnský palác na Malé Straně barokní sloh Valdštejnský palác je nejrozsáhlejším pražským šlechtickým sídlem, jež s připojenými zahradami tvoří jednotně koncipovaný areál, po Pražském hradu nejvýznamnější. Palác vznikl na městišti 25 domů, hradební brány, cihelny, volných zahrad a pozemků v letech 1623–30. Na výstavbě spolupracovali A. Spezza a N. Sebregondi za vedení G. Pieroniho. Štukovou výzdobu v jednotlivých částech paláce provedl B. Baccio di Bianco, od něhož je i freska v hlavním sále. V zahradní části palácové budovy byla dokončena r. 1627 sala terrena podle projektu G. Pieroniho, koncipovaná v duchu pozdní italské renesance. Strop je vyzdoben nástropními štukaturami a freskami, zobrazujícími výjev z Trojské války a Aeneas.

Dům čp. 262/III na Malostranském náměstí klasicistní sloh Původně gotický měšťanský dům stojící u Královské cesty, byl poprvé přestavěn v renesanci. Znovu pak po roce 1646 jeho tehdejším majitelem Santinim de Bossi. Dnešní klasicistní podoba s loubím a bohatou štukaturou pochází z konce 18. století, kdy jej upravil I. Palliardi. Další úpravy pak byly prováděny v 20. století, kdy byla v roce 1988 opravena fasáda.

9

Dům U Hybernů na Náměstí Republiky klasicistní sloh Na místě dnešního paláce stával původně klášter sv. Ambrože, založený roku 1355 Karlem IV. pro řád benediktinů. V době husitských válek však zpustl a r. 1460 byl darován Jiřím z Poděbrad františkánům. Od roku 1630 se stal sídlem irské odnože řádu zvané hyberni. Ti v letech 1652- 1659 nechali zbudovat nový raně barokní kostel Panny Marie s klášterními budovami, později empírově přestavěný a upravený po roce 1810 pro potřeby celních a finančních úřadů.

Španělská synagoga klasicistní sloh Novostavba synagogy (bývalé Staré školy, Templu) I. Ullmana a J. Niklase pochází z r. 1868. Stavba je poslední synagogou, vzniklou na území Židovského Města před jeho asanací. Byla zbudována v „maurském“ stylu (odtud název „Španělská“) na místě zbořené „Staré školy“. Po předání Státnímu židovskému muzeu se přikročilo v l. 1958-59 k restaurování interiérů podle projektu architekta O. Rothmayera a r. 1960 sem byla umístěna expozice synagogálního textilu. Synagoga má čtvercový centrální půdorys s mohutnou kopulí mezi pruskými klenbami nad ústředním prostorem. Ze tří stran jsou vestavěny galerie, čelní stěnu prolamuje kruhové okno, pod nímž je umístěn aron hakodeš. Všechny plochy pokrývá plně nízká štuková arabeska stylizovaných motivů, inspirovaných islámskou architekturou.

Národní divadlo historismus Základní kámen ke stavbě Národního divadla byl položen r. 1868 na místě tzv. Prozatímního divadla. Na výstavbu českého národního divadla byla vypsána soutěž, v níž jednoznačně zvítězil projekt J. Zítka. První představení se tehdy konalo ještě v nedokončeném divadle r. 1881, avšak sotva měsíc po otevření novostavbu zničil osudný požár. Rekonstrukcí byl r. 1882 pověřen J. Schulz a v listopadu r. 1883 bylo divadlo znovu otevřeno. Novorenesanční stavba je nepravidelného lichoběžníkového půdorysu s kupolovitou střechou. Při hlavním vstupu je portikus s lodžií, kterými J. Schulz doplnil původní architekturu J. Zítka. Na interiérové výzdobě sochami a malbami se podílela celá řada předních umělců jako J.V. Myslbek, F. Ženíšek, V. Hynais, M. Aleš, A. Wagner, B. Schnirch a další. V 70. a na počátku 80. let 20. století byla provedena celková rekonstrukce divadla.

Dům umělců – Rudolfinum historismus Tato novorenesanční monumentální stavba pochází z let 1876 –1884 a byla vystavěna pro kulturní účely podle plánů J. Zítka a J. Schulze. Plastická výzdoba na atice a po stranách schodišť zpodobňuje významné výtvarníky a hudební skladatele, jakož i múzy sfing a lvů. Zprvu zde bývala obrazárna, konzervatoř a koncertní síň, kde jako dirigenti vystoupili A. Dvořák, P. I. Čajkovský, J. Brahms, Ed. Grieg a jiní. V l. 1918-39 zde měla sídlo Poslanecká sněmovna Československé republiky. Posléze byla budova vrácena jejímu původnímu účelu – centru hudebního života. Po celkové rekonstrukci jsou zde prostory nejen pro koncerty (např. každoroční hudební festival Pražské jaro), ale i prostory pro výstavy výtvarného umění.

10

Národní museum historismus Národní museum bylo založeno r. 1818 jako soukromý vědecký ústav a jeho sbírky putovaly po soukromých bytech a různých prostorách. Teprve v r. 1876 věnovala městská rada pro stavbu musea pozemek na Václavském náměstí, na němž kdysi stávala Koňská brána. V r. 1883 byl vypsán veřejný konkurs na návrh musea, v němž zvítězil projekt arch. J. Schulze. Monumentální stavba v neorenesančním slohu byla zbudována v letech 1885-90. Na výzdobě se celé další desetiletí podílelo mnoho známých výtvarníků a umělců. Nejvýznamnějším prostorem musea je Pantheon, zasvěcený památce velkých osobností národa. Museum bylo několikrát opravováno (po zásahu bombou během II. svět. války, po střelbě v srpnu 1968), později byly v podkroví dobudovány depozitáře a adaptován přednáškový a promítací sál.

Wiehlův dům na Václavském náměstí 34/792 novorenesanční sloh První zmínky o objektu pocházejí již ze 70. let 14. století. Roku 1894 dům koupil architekt Antonín Wiehl a dům přestavěl ve slohu české renesance s ornamentální výzdobou a malbou na fasádě podle návrhů fresek od M. Alše a J. Fanty. V r. 1913 Wiehlovi dědici věnovali čtyři pětiny domu České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Později byly upraveny suterén, přízemí a 1. patro pro potřeby Řeznicko-uzenářské banky. Po požáru v roce 1945 byl dům obnoven podle návrhů arch. J. Havlíčka a v rámci této obnovy byly provedeny i některé změny – rozšířen stávající balkon do náměstí a doplněn nový v rizalitu boční fasády. V 50. letech bylo v přízemí bočního křídla otevřeno loubí.

Dům bývalé Zemské banky v ulici Na příkopě 20/858 novorenesanční sloh První zmínky o domě pocházejí z 2. poloviny 14. století. Zbytkem několika barokních přestaveb, které v 18. století následovaly, je portál zdobený plastikami (pravděpodobně dílo z dílny Matyáše Brauna), zasazený do boční fasády nynější budovy. V letech 1847 – 90 zde sídlilo Zemské museum. V r. 1893 byl dům zbořen a v letech 189496 zde byl vybudován novorenesanční bankovní palác podle projektu O. Polívky. Vnitřní prostory objektu jsou bohatě zdobeny plastikami, nástěnnými lunetami, basreliéfy a malbou. Tato díla byla vytvořena předními výtvarníky (mimo jiné M. Švabinský, L Šaloun). Pozornost si zaslouží malovaný skleněný strop R. Říhovského.

Peterkův dům na Václavském náměstí 12/777 secesní sloh Peterkův dům je významným objektem počátku novodobé české architektury. Byl postaven ve stylu nejranější secese. Průčelí navrhoval v r. 1899 J. Kotěra, dispoziční uspořádání je dílem architekta V. Tierhiera z let 1898-99. Objekt je řadový, čtyřpatrový, se štukovou výzdobou fasády a reliéfy s rostlinnými ornamenty od J. Pekárka. Na sochařské výzdobě pracoval St. Sucharda. Interiéry budovy zachovávají řadu hodnotných architektonických detailů štukových i truhlářských z doby výstavby. Pozoruhodné jsou především reprezentační prostory předního traktu 1. podlaží v bývalém Peterkově bytě. Svého času v domě bylo sídlo obchodního oddělení velvyslanectví Rakouské republiky. Původně nájemní dům byl částečně upraven i pro administrativní i obchodní účely. 11

Obecní dům v ulici Na příkopě secesní sloh Objekt stojí na exponovaném místě bývalého Králova dvora, který ve středověku býval sídlem českých králů. Tento areál posléze měnil vlastníky, byl přestavován a využíván k církevním i vojenským účelům a v letech 1902–1903 necitlivě zbourán, včetně tehdejšího kostela. V lednu 1903, na žádost spolku Měšťanská beseda, byla vypsána soutěž na stavbu Reprezentačního domu obce pražské na parcele po vojenské kadetní škole. Novostavba měla odlehčit při plnění reprezentačních funkcí Staroměstské radnici a dotvořit dnešní náměstí Republiky. Projekt byl zadán A. Balšánkovi a O.Polívkovi. V letech 1906–11 zde vyrostla velkolepá veřejná secesní budova, na níž se podíleli nejvýznamnější umělci počátku 20. stol. (M. Aleš, J Mařatka, L, Šaloun, F Uprka, A. Mucha, F Ženíšek aj.). Objekt obsahuje složitý soubor místností a sálů o různých výškách a s rozdílnými úrovněmi podlaží, což je vše propojeno monumentálními prostorami foyerů a hlavního schodiště. Dům byl mnohokrát upravován a v r. 1994 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Budova slouží k pořádání různých akcí, ať již kulturních, reprezentačních nebo vzdělávacích.

Dům U Nováků ve Vodičkově ulici čp. 28-30/699 secesní sloh Objekt je poprvé zmiňován již od 70. let 14. století. V letech 1901–04 byl dům přestavován pro J. Nováka podle projektu O. Polívky. Průčelní křídlo starého domu U Štajgrů ustoupilo novostavbě a později, v letech 1927 byla připojena další novostavba na parcelách po sousedních domech. Byl vybudován nárožní secesní palác ve slohu rostlinné secese, s průčelím do Vodičkovy ulice, s dvoranou a galerií. Původně objekt obsahoval byty, kanceláře, kavárnu a obchodní dům. Až v průběhu existence objektu došlo k různým vestavbám, úpravám a změnám dispozic a byly zde zřízeny suterénní kavárna s tanečním parketem, varieté, zřízena vrátnice, vybudováno divadlo (nejprve Osvobozené, dnes ABC) a upraveny filmové laboratoře.

Dům Hlahol na Masarykovo nábřeží 16/248 secesní sloh Secesní spolkový a nájemní dům podle plánů arch. J. Fanty postavil stavitel Fr. Schlaffera v letech 1904 – 1905 na objednávku Pražského zpěváckého spolku Hlahol. Rozsáhlý reprezentativní dům s koncertním sálem oplývá bohatou a kvalitní uměleckou výzdobou nejen v interiéru, ale i v exteriéru a tím patří mezi významné secesní památky Prahy. Hlavní autor Josef Fanta, donedávna významný představitel historismu, se v ní vyrovnal suverénně s podněty modernějších architektonických směrů, zejména vídeňských.

Urbánkův dům v Jungmannově ulici 30 (Mozarteum) moderna Obchodní, kancelářský a obytný dům ve stylu geometrické moderny stojí na místě klasicistního domu s dvorem, jenž měl být upraven v r. 1827. Úprava však nebyla realizována a pro nakladatele hudebnin M. Urbánka v r. 1911 navrhl nový projekt J. Kotěra. Dům byl postaven v roce 1913. Součástí objektu je koncertní síň, která sloužila po r. 1933 divadlu D34 avantgardního režiséra E. F. Buriana. V této síni lze spatřit původní Kotěrův systém podpůrných tektonických rámů s téměř kubisticky formovanými hlavicemi pilířů. Pilíře v přízemí jsou zdobeny ženskými polofigurami od J. Štursy a mezi ně jsou vkomponovány portály vstupů a velký obchodní výkladec. Realizací Urbánkova domu končí nejvýznamnější etapa Kotěrovy tvorby. 12

Štencův dům v Salvátorské ulici 8/931 moderna Obytný dům ve stylu geometrické secese nakladatele uměleckých publikací, grafika a tiskaře Jana Štence, stojí na místě shluku budov, které v baroku patřili klášteru pavlánů. V 19. století v nich sídlily provozy mincovního úřadu a krátce na to v roce 1899 byly zbořeny. Projekt novostavby rozlehlého nakladatelského domu vypracoval O. Novotný, žák J. Kotěry, v roce 1909. Dům se stal důležitým střediskem kulturního života, kdy sem docházeli přední pražští umělci, zvláště ze spolku Mánes a význační historici umění. Dům prošel výraznou přestavbou roku 1929. Jednu z fasád objektu tvoří neomítané červené cihly komponované do plastických útvarů. Do výtvarně působivých geometrických komposic architekt sestavoval i šachovnicovou dlažbu v interiéru, která se zčásti zachovala dodnes.

Dům Židovského pohřebního Bratrstva v Široké ulici 5/36 moderna Obytný a spolkový dům patřící židovskému Pražskému pohřebnímu bratrstvu ChewraChadischa, navrhl ve stylu wagnerovské moderny B. Hypšman. Dům byl postaven v letech 1910 – 1911 a kromě nevýznamných úprav se zachoval v původním stavu. Fasády jsou velmi jednoduché, s kvadratickým geometrickým dekorem, směrem do Maiselovy ulice najdeme dva polygonální arkýře. Vstupní část a schodiště jsou obloženy šedým mramorem, zábradlí schodiště je původní, pouze dlažba je novodobá.

Dům U Černé Matky boží v Celetné ulici 34/569 kubistický sloh V místě historické zástavby dvou parcel vzniklo na základě objednávky velkoobchodníka Herbsta jedno z nejvýznamnějších děl kubistické architektury, postavené v letech 1911-12. Projekt na velký obchodní dům zpracoval architekt J. Gočár. Objekt má výrazný kubistický charakter, lomené průčelí, stupňovitou mansardovou střechu a špičaté kryty vikýřů. Má i kubisticky tvarovaný vchod, zábradlí balkonu, hlavice meziokenních pilířů a lomená okna. Stejné tvary dostalo i zábradlí točitého schodiště v interiéru a některé nepřenosné kusy nábytku. Gočárův dům se stal první monumentální realizací kubistické architektury v Praze. V letech 1993-94 byly interiéry v přízemí a v 1. patře uváděny do původní podoby podle projektu K. Pragera. V roce 2005 byla uvedena do provozu původní kavárna.

Učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské 10/123, 12/1021, 14/1037 kubistický sloh Domy byly postaveny v asanačním pásu Starého města a Josefova v samém závěru přestavby tohoto území. Vznikly na místě převážně renesančního domu „U tří stříbrných hvězd“, který svou podobu získal sloučením dvou středověkých objektů. Projekt byl zhotoven O. Novotným v říjnu 1919. Vznikla tak formace dvou řadových domů a rohového domu do tvaru písmene „L“. Fasády čtyřpatrových domů člení kubistické zářezy mezi domy, šachovnicově umísťované arkýře s kubistickými parapety a římsami, kubistické římsy obchodních výkladů, dekorativní výplně mezi okny mansardového patra a klikatě se vlnící atikové štíty. Kubistické detaily a ornamenty lze spatřit i v chodbách a na schodištích. Spolu s podobnými domy ve Znojmě představují tyto Učitelské domy nejvýznamnější kubistickou realizaci O. Novotného. 13

Sloup s lucernou na Jungmannově náměstí kubistický sloh V souvislosti s výstavbou pozdně secesního domu s lékárnou na Václavském náměstí čp. 775 prošlo výraznou kubistickou úpravou i zákoutí za domem na Jungmannově náměstí. V letech 1912-13 tu byl E. Králíčkem navržen a postaven kubizující kamenný sloup veřejného osvětlení. Sloup vyrůstá ze zděné podnože, která nese pět soudkovitých dílců. Povrch sloupu dekorují střídavě hladké a střídavě zvrásněné obrazce. Kovové zalomené nožky spojují nahoře sloup s lucernou z ušlechtilého kovu a skla. Sloup patří do skupiny nejranějších staveb pražské kubistické architektury a představuje zároveň i zajímavý pokus o symbiózu moderního díla s historickým prostředím. Sloup prošel rekonstrukcí kolem r. 1990, kdy byla kovová lucerna na jeho vrcholu nahrazena kopií a originál byl uložen v Galerii hl. m. Prahy.

Dům bývalé Legiobanky v ulici Na poříčí 24/1046 moderní klasicismus Roku 1923 byla na místě zbořeného pivovaru „U Bucků“ dokončena novostavba Banky čs. legií podle projektu J. Gočára. Podle projektu vznikl řadový dům se dvěma křídly a dvorní přízemní stavbou, která obsahuje trojlodní halu bankovní dvorany. Hlavní průčelí je pětipatrové, obložené kombinací bílého a hnědočerveného mramoru s plastikami ze šedého pískovce. Oblé polosloupy lemují portál i kraje průčelí. Na hlavních pilířích jsou polopostavy legionářů od J. Štursy se jmény bojišť ruské, francouzské a italské fronty. Celková rekonstrukce objektu proběhla v letech 1991–94 pro Obchodní banku a respektovala původní výtvarné hodnoty objektu. Banka je reprezentativním příkladem rondokubismu v naší architektuře.

Městská knihovna na Mariánském náměstí 1/98 postkubismus a moderní klasicismus O novostavbě Městské knihovny v asanačním území Starého města při Mariánském náměstí, v místě, kde již ve starém objektu knihovna sídlila, uvažovala pražská obec už kolem r. 1911. Teprve v r. 1923 však vypsala na projekt městské knihovny soutěž a projekt byl zadán o rok později vítězi Fr. Roithovi. Budova byla vystavěna v letech 1924–29 na čtyřkřídlém půdorysu se zastřešeným dvorem, do něhož je zasazena rozlehlá hala s půjčovnou knih. Plochu fasády, obloženou hořickým pískovcem, dělí jednoduché římsy. Ve vstupním průčelí je mělce vystupující portikus, který má na architrávu umístěno šest alegorických soch. Součástí objektu je tzv. primátorská residence, jejíž mobiliář spolu s výzdobou stěn a stropů představuje nejpůsobivější pražskou kreaci ve stylu art deco. Budova patří k nejkvalitnějším pražským novoklasicistním stavbám i k nejvýznačnějším dílům svého autora.

Ministerstvo hutnictví - Na Františku 32/1039 postkubismus a moderní klasicismus Novoklasicistní budova, postavená v letech 1928-32 podle projektu J. Fanty, nahradila celkem pět domů v někdejší severní řadě ulice Řásnovka. Ze stylového hlediska je budova produktem klasicizující vrstvy pozdně secesní architektury. Její slohový archaismus v kontextu meziválečné puristické a funkcionalistické architektury provokoval mladší pražské architekty a publicisty k útokům, jež se staly dokonce předmětem soudního sporu. 14

Budova je pětikřídlá, soustředěná kolem dvou vnitřních dvorů. Nároží třípatrového objektu jsou vyznačena věžovitými risality a eliptickým pavilonem na jihovýchodě. Nad vstupním risalitem z nábřeží Na Františku se vypíná prosklená kupole. Na kamenné fasádě tvoří plastickou výzdobu stojící i sedící figury, reliéfy se znaky, měděný pás se lvími hlavami a kovové dekorativní mříže. Rovněž interiér budovy ministerstva je pojat velmi náročně a reprezentativně.

OD Bílá labuť v ulici Na poříčí 23/1068 konstruktivismus a funkcionalismus Na místě dnešního obchodního domu stávaly v 16. století dva sladovnické domy s velkými zahradami. R. 1610 byl poprvé zaznamenán název lokality „U stříbrné labutě“, později „U bílé labuti“. V pozdějších letech několikrát domy podlehly požáru a byly přestavovány a sloučeny. Již jedinou stavbu zakoupila v roce 1936 Akciová společnost pro obchod mezinárodní, aby na jeho místě vystavěla první velký pražský obchodní dům. Novostavba podle projektu J. Kittricha a J. Hrubého byla zkolaudována v březnu 1939 a během následujících desetiletí prošla mnoha úpravami. Poslední velkou adaptací bylo zřízení velkoprodejny potravin v prvním suterénu a vložení mezipatra do přízemní haly, v jejímž středu byla obnovena působivá atriová úprava se dvěma paralelními eskalátory uprostřed leštěného anortozitového obložení (1996). Střízlivě elegantní vzhled exteriéru doplňuje plastický firemní nápis nad přízemní markýzou, neonový obraz labutě před průčelní terasou a obdobný svítící znak, který se za tmy otáčí nad věžicí dominanty. Obchodní dům je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let minulého století.

Dům Olympic na rohu Spálené a Purkyňovy ulice konstruktivismus a funkcionalismus Novostavba z let 1926–27 od J. Krejcara nahradila dvoupatrový klasicistní dům, jehož dějiny lze sledovat až do r. 1488. V r. 1871 zemřel v domě malíř Josef Mánes, připomenutý na fasádě Olympiku pamětní deskou. Pro stavbu existovalo několik projektů na úpravu původního domu a dostavbu. Roku 19251926 byla vytvořena Krejcarem nová verze projektu, kterou pojal již jako funkcionalistickou novostavbu s železobetonovým skeletem. Řešení interiérů bylo svěřeno berlínskému tvůrci směru art deco P. Sydowovi, který zřídil kino a vinárnu v suterénu a upravil balkony na uličním průčelí. Přestavba v letech 1984–85 zavedla do vestibulu v přízemí dvě pasáže místo jediné. Během problematické rekonstrukce v letech 1994–96 se půdorys přízemí vrátil víceméně ke své původní podobě, ale zaniklo původní Krejcarovo levé dvorní křídlo, podchycující dvě stadia vývoje architektova osobitého stylu. Realizace (spolu s Lindtovým domem na Václavském náměstí) představuje první uskutečněnou funkcionalistickou stavbu v Praze i v tehdejší ČSR.

Lindtův obchodní dům na Václavském náměstí 4/773 konstruktivismus a funkcionalismus Novostavba na parcele, kde dříve stávaly dva domy, byla navržena L. Kyselou a zrealizována v letech 1925–27 pro obchodníka a továrníka Lindta, který vlastnil i předešlý dvoupatrový barokní dům. Kavárnu Carioca v 1. suterénu novostavby vyzdobil architekt Sydow štukovou dekorací, poplatnou ještě historizující verzi architektury, zásadně nekorespondující s progresivní funkcionalistickou podobou. Obě průčelí řadového sedmipatrového domu se dříve vyznačovala kombinací obkladu základní železobetonové konstrukce s velkými pásovými okny, dnes jsou však v rozsahu 2. až 4. patra dodatečně nahrazena ocelovými okny s hliníkovými lištami v kontrastu s původní koncepcí. 15

Nejvyšší podlaží má okna ateliérová. Středem přízemí probíhá pasáž spojující Václavské náměstí s náměstím Jungmannovým. Ve schodišťovém prostoru se nachází ještě původní obklad z mramoru a žuly. Je to jedna z prvních funkcionalistických staveb v Praze, těžce však poškozená úpravou oken v 60. letech 20. století.

Hotel Jalta na Václavském náměstí 45/818 poválečná architektura Hotel Jalta ve stylu novoklasicismu 50. let je významným dokladem poválečné architektury tzv. socialistického realismu. Byl postaven v letech 1954–58 podle projektu Ústavu pro výstavbu hl. m. Prahy pod vedením arch. A. Tenzera. Budova je při náměstí sedmipatrová, na ni navazuje jednopatrové křídlo oválného obrysu. Zadní křídlo je příčné trojpodlažní a tvoří hospodářské zázemí hlavní budově hotelu. Hlavní průčelí je obloženo travertinovými deskami, s předloženou loggií v 1. NP. a balkony s těžkým dekorativním zábradlím v horních patrech. V interiéru upoutá reprezentační prostor přízemí a jídelna ve střední části dispozice navazující na hloubkové střední křídlo. Stropy jsou kazetové s hliníkovými lištami a prosklené, obklady mramorové s keramickou dlažbou. Stavba je nejhodnotnější pražskou architektonickou realizací 50. let. 20. století., blíží k dekorativismu 20. let, jak jej pěstovali Tenzerovi učitelé J. Místecký a P. Janák.

OD Kotva na Náměstí Republiky 8/656 poválečná architektura Budova obchodního domu Kotva vyrostla na historicky a archeologicky neobyčejně cenném území. Archeologický výzkum v r. 1971 se soustředil na genezi sakrální stavby a s ní související zástavby z románské doby kolem 3. čtvrtiny 12. století. Byly zde nalezeny známky přestaveb od doby románské i v době pohusitské, gotické i renesanční. Před započetím stavby v r. 1971 bylo demolováno několik cenných domů z 19. století a poč. 20. století. Projekt pro obchodní dům vypracovali v ateliéru Alfa V. a V. Machoninovi, přední představitelé české architektury 50.–80. let 20. století. V letech 1971-74 byla stavba realizována švédskou firmou SIAB. Architektura Kotvy vychází z progresivních směrů moderní světové architektury s odkazy k dílu Fr. L. Wrighta – systém hexagonů, P. Rudolpha – brutalisticky pojaté věže nouzových schodišť a H. Hertzbergra – prostorová „krajina“. Autoři budovy se ji snažili zasadit do daného prostředí okraje Starého Města, což se vzhledem ke zvolenému modernistickému tvarosloví, postrádajícímu rysy tradičního domu (nepravidelná srostlice 28 hexagonů) podařilo jen zčásti. Celý interiér je pojat jako prostorová krajina bez dělících prvků.

Federální shromáždění v ulici Wilsonova poválečná architektura Po skončení 2. světové války byla v Praze hledána vhodná sálová budova, která by mohla dočasně do vybudování definitivní budovy Národního shromáždění sloužit pro jeho potřeby. Jako nejvhodnější se jevila budova peněžní burzy z let 1936-38, která v nových poměrech pozbyla své funkce. Na základě vítězného návrhu K. Pragera, J. Albrechta a dalších z roku 1967, byla spolu s rekonstrukcí budovy Smetanova divadla, trasou metra a severojižní magistrálou v roce 1973 realizována. Byla největší a nejdiskutovanější investiční akcí v pražské centrální oblasti a vyčerpala tak poslední prostorové rezervy při vyústění Václavského náměstí. Základní myšlenkou řešení bylo existující budovu bývalé burzy se žulovými mohutnými pilíři a členěným průčelím završit dvoupodlažní nadstavbou ocelové konstrukce, která čtyřúhelníkově obíhá celou budovu. 16

Budova nástavby a rekonstrukce parlamentu se stala ukázkou nepochopení úlohy nové architektury při jejím začlenění a symbióze s historickým prostředím a kompoziční logikou urbanistických prostorů 19. století.

Bankovní dům SKALA na Václavském náměstí 62/806 architektura po roce 1989 Nový objekt je umístěn v exponovaném prostoru horní části Václavského náměstí na v úrovni sochy sv. Václava. Polyfunkční budova s administrativními provozy ve spodních podlažích a nájemními byty v horních patrech pochází z dílny architekta Drexlera a Vrbaty. Stavba byla provedena v letech 1995–97 pro investora Bankovní dům Skala. Novostavba je zastřešena dvěma samostatnými segmentovými střechami z měděného plechu, které výškově navazují na střechy a štítové zdi sousedů. Konvexní dvorní průčelí je přepisem původních prosklených pavlačí. Průčelí přivrácené k náměstí je založeno na překryvu dvou významových barev. První nosná, v měřítku sousedních domů, je plošně prolomena pravidelnými okenními otvory. Druhá sdělující, v nadsazeném měřítku celého náměstí, vtiskuje průčelí tři formové konstanty architektury. Funkcionalismus a neobaroko sousedních domů se tak setkávají v první a druhé vrstvě průčelí.

Dům U tří zvonků v Jungmannově ulici 28/747 architektura po roce 1989 Dům byl postaven na místě rozsáhlejšího komplexu se středověkými, renesančními a barokními částmi, ze kterého se vzadu na okraji Františkánské zahrady zachoval raně renesanční tzv. Brikcího dům. Funkcionalistickou stavbu jednotkového obchodního domu Te-Ta provedla pro A. Meissnera v r. 1933 firma Ehrmann-Steuer podle projektu A. Mühlsteina a V. Fürtha. Dům prošel mnoha různými úpravami v letech 1935-54, parter byl výrazně přestavěn v letech 1975-77 pro Dům sportu. V pol. 90. let byl dům vzadu při Františkánské zahradě rozšířen o nové křídlo podle projektu architektů Z. Hölzela a J. Kerela. Přízemím objektu lze nově upravenou pasáží projít přes dvorek do Františkánské zahrady.

Palác Myslbek v ulici Na příkopě 19/21 architektura po roce 1989 Parcela, na které byla v roce 1998 dokončena novostavba administrativní budovy Myslbek propojovala dvě zcela rozdílná historická prostředí. Na jižní straně se nachází rušná třída Na příkopě, obestavěná po celé délce rozměrnými objemy administrativních, obchodních a bankovních paláců, v jejichž stylovém pojetí převažuje klasicismus 19. a 20. století a na straně druhé Ovocný trh, klidné gotické náměstí. Fasádu objektu tvoří jemně zbarvené sklo a šedivý kov. Charakter architektonické modernosti dává sklon struktuře městské brány odvolávaje se na některé výtvarné propozice českého kubismu. Autory byli francouzský architekt C. Parent a čeští architekti Z. Hölzel a J. Kerel.

17

Pražský hrad – nové úpravy Oranžerie – skleník Pražského hradu Orangery – Prague Castle Greenery Investor: Správa Pražského hradu Projektant: Ing. arch. Eva Jiřičná, Duncan Webster, EJAL Parametry stavby: 84,5 x 8,97 x 5,2 m První oranžerie byla v Královské zahradě Pražského hradu postavena v 15. století. Jednoduchý skleník vybudovaný po 2. světové válce postupně chátral a v roce 1996 byl definitivně ztržen. Nová oranžerie byla mezi Královskou zahradou a Jelením příkopem v sousedství Míčovny a Fíkovny vztyčena po třech letech, podle návrhu z ateliéru E. Jiřičné. High-tech řešení sestává s diagonální sítě trubek, na nichž je zavěšena skleněná válcová stěna stavby. Skleník sloužící k regeneraci rostlin byl slavnostně otevřen v květnu 1999.

Dlažba na Jiřském náměstí Paving, St. George´s Sq. Investor: Správa Pražského hradu Projektant: HŠH Architects Jedinečnost Jiřského náměstí, jednoho z centrálních prostorů Pražského hradu, spočívá v mnohotvárnosti stylů koncentrovaných na poměrně malé ploše. Celé náměstí je protkáno novým vzorem dlažby, který přesným rastrem kamenných desek stmeluje všechny plochy pevným řádem. Rastr dlažby je tvořen z tmavě červeného štípaného kamene, spojující pásky jsou z šedozelené žuly.

Průchod valem Prašného mostu a cesta na Opyši na Pražském hradě Investor : Správa Pražského hradu Projektant : AP ateliér, ing. arch. J. Pleskot

Vybudováním spojky mezi Dolním a Horním Jelením příkopem vznikla nová přístupová cesta z Klárova na Pražský hrad. Stávající Tereziánská štola byla nahrazena tunelem o délce 84 m, který vytváří prostor pro koryto potoka Brusnice a levobřežní stezku pro pěší. Denní světlo je dovnitř tunelu přivedeno šachtovým světlíkem, vodní hladina je nasvícena uměle. Nově jsou provedeny i sadové úpravy okolních svahů. Stavba získala ocenění Grand Prix Obce architektů a různé mezinárodní ceny.

Lávka přes Chotkovy sady Investor: Správa Pražského hradu Projektant: Ing. arch. Bořek Šípek

Dnešní lávka pomyslně spojující Pražský hrad s vilou premiéra, nahradila dřívější přemostění, které bylo koncipováno pro průvody socialistické éry. Tehdejší most vytvářel nad Chotkovou ulicí tmavý viadukt, zatímco koncepce nového návrhu zpodobňuje jakousi pomyslnou bránu do těchto dvou význačných objektů. Lávka je koncipována pouze pro individuální průchod chodců.

18

Parky a zahrady Zahrady pod Pražským hradem Ledeburská, Pálffyovská a Fürstenberská zahrada Pozemky podél obchodní cesty na úpatí svahu pod Pražským hradem (dnes Valdštejnské ulice) postupně obsazovaly výstavné domy a paláce významných šlechtických rodů, za kterými od konce 17. století vznikaly terasovité zahrady. Byly budovány v barokním slohu a baroko zde zaplňuje všechny prázdné plochy - využívá zákoutí, stísněné průhledy či libovolně členitý terén a obohacuje je důmyslnou architektonicko – sochařskou kompozicí. V letech 1992 – 2000 zajistil Státní ústav památkové péče v Praze kompletní obnovu všech zahrad včetně přilehlého Ledeburského paláce. Významnou finanční pomocí přispěla nadace Prague Heritage Fund, zřízená pod patronací Jeho Královské Výsosti, prince z Walesu a bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Projekt získal v roce 1993 Cenu Evropského společenství udělovanou za záchranu unikátního architektonického dědictví.

Velká Fürstenberská zahrada Terasová zahrada slohově nejednotného výrazu, který je výsledkem složitého vývoje. V zahradě jsou čitelné zbytky barokní kompozice i formace z následujících klasicistních krajinářských a pozdějších úprav. Ve spodní části vznikla okrasná renesanční zahrada již v 80. letech 16. století za Václava Berky z Dubé. Zahrada byla pouze ve spodní části areálu, na svahu byly vinice. V roce 1822 koupil palác se zahradou Karel Egon kníže Fürstenberg za účelem hospodářského využití. Úplně přeměněna byla zahrada kolem roku 1860 podle plánu fürstenberského architekta Josefa Liebla. Zahrada není veřejnosti přístupná, spodní část užívá polské velvyslanectví pro reprezentační účely, horní terasová část patří hlavnímu městu Praze.

Malá Fürstenberská zahrada Malá Fürstenberská zahrada patří mezi nejvýstavnější terasové zahrady v Praze. Je situována na příkrém svahu v úzkém, mohutnými zdmi vymezeném pásu, rozčleněném opěrnými zdmi do deseti odstupňovaných teras. Dominantní stavbou zahrady je štíhlá věž vyhlídkového altánu. Z nejvyšší podesty schodiště se vstupuje do jižních zahrad Pražského hradu. Charakteristické pro celou zahradu je uplatnění pnoucích a stromkových růží. Rokoková terasová palácová zahrada italského typu, bohatě členěná a náročně architektonicky ztvárněná prošla řadou oprav a přestaveb, v letech 1997–2000 byla kompletně rehabilitována.

Ledeburská zahrada Ledeburská zahrada je nazvána po Adolfovi z Ledeburu, který byl od roku 1852 majitelem Ledeburského paláce. Rozestavěný palác koupila v roce 1697 Marie Charlotta z Trauttmansdorfu a společně se svým manželem palác dostavěla a založila nad ním terasovou zahradu se sala terrenou. Za tvůrce zahrady byl dříve považován Jan Blažej Santini, v současné době převládá názor, že architektem sala terreny byl nejspíše František Maxmilián Kaňka. Stěny sala terreny zdobí malované výjevy z Pompejí. V roce 1787 byl Ledeburský palác opět přestavován a byla zřejmě upravena i zahrada. Její terasy s kuželkovými parapety jsou navzájem spojeny schodišti s plnými zděnými parapety. V koncepci zahrady jsou patrné některé pozdně barokní prvky – např. nika se sochou Herkula nebo drobná fontánka v její dolní části. 19

Velká a Malá Pálffyovská zahrada Malá Pálffyovská zahrada: architekt: arch. Josef Lešetický a ing. Václav Pína, zahradní inženýrka Božena Mackovičová Velká Pálffyovská zahrada: architekt: arch. Václav Girsa, arch. Miloslav Hanzl, zahradní architektka Irena Bartošová

Zahrady Pálffyovského paláce jsou dvě – Velká Pálffyovská zahrada a Malá Pálffyovská zahrada. Na území, kde tyto zahrady vznikaly, jsou již od poloviny 15. století doloženy vinice. V roce 1685 byla na tomto místě renesanční zahrada italského typu. Koncept terasové úpravy zahrady, který se v principu uchoval až do dnešní doby, je datován rokem 1751 a je výsledkem stavební aktivity Marie Anny z Fürstenberku. Od roku 1883 byl komplex paláce i obou zahrad v majetku Pálffyů, podle nichž je dodnes pojmenován. Výraznou rekonstrukcí prošly zahrady v letech 1950–53. Současný stav je výsledkem rehabilitace v letech 1988–1995. Zahrada je v reprezentativním stavu, přístupná v sezóně ve stanovených návštěvnických hodinách.

Vrtbovská zahrada Investor: MČ Praha 1 Projektant: arch. Ivan Březina, zahradní inženýr Václav Weinfurter

Vrtbovská zahrada leží spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou) na svazích Petřína na Malé Straně. Tato terasová barokní zahrada italského typu byla pro Jana Josefa z Vrtby vybudována u Vrtbovského paláce v letech 1715–20. Od roku 1985 byla zahrada pro havarijní stav uzavřena. Městská část Praha 1 vypsala v roce 1990 výběrové řízení na generálního dodavatele obnovy Vrtbovské zahrady. Nyní je toto pozoruhodné dílo zachráněno a uchováno pro příští generace.

Valdštejnská zahrada Investor: Kancelář senátu ČR Projektant: Zahrada - Ing. Zdeněk Sendler, AAC Servis s.r.o.

Valdštejnský palác s přilehlou Valdštejnskou zahradou patří mezi nejvýznamnější pražské historické objekty. Autorem raně barokního rozvrhu zahrady byl zřejmě A. Spezza a sochařské výzdoby A. de Vries. Na přelomu 18. a 19. století byla zahrada upravena pod vlivem anglického slohu. Současná rekonstrukce barokní zahrady spočívala v celkové obnově ploch, kašen a soch, voliéry, krápníkové stěny, ohradní zdi a byl vybudován nový skleník. Zrestaurování se dočkal i rybník, vysoké živé ploty byly zrušeny a nahrazeny novou zelení.

Vojanovy sady Investor: MČ Praha 1 Projektant: Atelier KAVA, Besední 3, Praha 1, Ing.arch. Karásek

Rehabilitace historické zahrady na Malé Straně proběhla na dvou místech podle dostupných historických pramenů. Byla rekonstruována terasa sevřená křídly budovy ministerstva a spojená se zbytkem zahrady pískovcovým schodištěm a dále plocha před kaplí sv. Terezie, kde byly stávající cesty nahrazeny novými podle dochovaných záznamů.

Terasy Karmelitská – školní pozemek Investor: MČ Praha 1 Projektant: MEPRO s.r.o.

Zahrada se nachází na severním svahu Petřína a sousedí se zahradou Vrtbovskou, Colloredovskou a Seminářskou. Po dlouhou dobu sloužila jako štěpnice, v horní části bývala vinice. V roce 2000 byla zahájena celková rekonstrukce zahrady, která se týkala i úprav prostoru mezi školou a kostelem, byla doplněna zeleň a dřeviny, pískoviště s lavičkami, byl obnoven přírodní charakter štěpnice. Dále bylo provedeno oplocení a oddělení ploch, odvodnění a osvětlení. Zahrada 20

bude sloužit jako odpočinková, umožní výukové aktivity dětí venku v přírodě a část zahrady bude přístupná i veřejnosti. Počítá se s propojením Vrtbovské a Seminářské zahrady bezbariérově přes terasy této zahrady.

Seminářská zahrada Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. Zdeněk Sendler

Leží na svahu Petřína, směrem od lanové dráhy na Petřín k Pražskému hradu (starší název Karmelitská). Byla vybudována v místě starší vinice středověkého původu. Komunikační systém a rozvrh ovocných výsadeb pochází z l. 1912 – 1914 a vznikl podle plánu S. Mockera. Zahrada je členěna do bloků s řadami ovocných dřevin. Kromě malé plochy v dolní části nebyla nikdy sadově upravena a zachovala si dodnes podobu štěpnice.

Obnova spodní části Petřínských sadů Investor: Magistrát hlavního města Prahy Projektant: Ing. Z. Sendler, ing. V. Babka

Jiřinkový (též květinový) sad je pás zeleně přiléhající k ulici Újezd. Řešená plocha je nástupištěm k petřínské lanové dráze a je intenzivně využívána občany k rekreaci. Po rekonstrukci byly asfaltové chodníky nahrazeny komunikací s různým povrchem, plocha byla s Újezdem propojena dvojicí kamenných schodišť. Ve středu Květinového sadu je umístěn romantický vodní prvek – pítko. Uprostřed jsou obnoveny květinové (jiřinkové) záhony. Plocha byla doplněna lavičkami a výsadbou kvetoucích dřevin.

21

Úprava sadů a parků - studie Park Novomlýnská Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. Zdeněk Sendler

Současný stav prostranství mezi nábřežím L. Svobody a ul. Lannovou je nevyhovující. Studie řeší problematické části parku a jasně definuje pobytový prostor určený k rekreaci. Navrženo je dětské hřiště s oddělenou víceúčelovou plochou na hry. Princip řešení spočívá v logickém odlišení ploch s důrazem na přehlednost, bezpečnost a provozní odolnost ploch. Po obvodu je park doplněn vzrostlými listnatými stromy.

Rehabilitace Vrchlického sadů Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. ak. arch. Hana Zachová, dendrologický průzkum: Z servis Ing. Švamberk, Ing. V. Ondřejová

Vrchlického sady tvoří v urbanistické struktuře městské části největší plochu veřejné zeleně a současně jsou obklopeny dopravními stavbami celoměstského významu - severojižní magistrála, odbavovací hala Hlavního nádraží, tunel a stanice metra a řada parkovacích ploch. Cíl zadání studie zahrnuje zejména rehabilitaci ploch veřejné zeleně, návrhy na redukci a odstranění negativních až patogenních prvků a zvýšení standardu chůze. Rozpracovaná studie obsahuje 2 koncepční varianty s časovým horizontem úprav 5 – 10 let. Preferovanou variantou k dalšímu rozpracování je anglický park s dosadbami stromů, solitérními keři a lokálními květinovými záhony a sadovnická úprava v trojúhelníku u Václavského náměstí harmonicky navazující na celek parku.

22

Úpravy náměstí a veřejných prostranství Úprava Senovážného náměstí Investor: Dopravní podnik hl.m.Prahy Projektant: Lang&Špinar – architektonický ateliér

Novým motivem východní části Senovážného náměstí je pískovcová kašna se čtyřmi plastikami sochařky A. Chromy, ke které přiléhá centrální plocha okrasné zeleně – rosaria. Celek je doplněn další sochou v protilehlém postavení ke kašně. Zahradní plochy jsou obklopeny různě volenou dlažbou, jejíž barevné tóny vhodně doplňují barevnost samotné kašny a zamezují dojmu roztříštěnosti jednotlivých motivů.

Úprava okolí Jindřišské věže Investor: MČ Praha 1 Projektant : Ing. Martin Podzimek, Petr Švestka, Za Jindřišskou věž s.r.o.

Cílem realizovaného projektu provedení vhodné a historicky vkusné úpravy prostoru před věží v Jindřišské ulici z důvodu vytvoření oddychové zóny, která kompenzuje negativní vlivy blízké tramvajové dopravy. Navržená úprava rozšířila komunikaci pro pěší a došlo k umístění nových keřů na plochách těsně přiléhajících k Jindřišské věži. Pro konečné zahradní řešení bylo využito bílých hlohů zasazených v kruhových litinových mřížích.

Nové osvětlení Václavského náměstí Investor : Eltodo Citelum, s.r.o. Dodavatel: Eltodo, a.s.

Nové osvětlení Václavského náměstí svítidly Scala Maxi a Mini na nových stožárech nahradilo původní z hlediska intenzity osvětlení a úniku světla do prostoru nedostačující typ. Nyní je větší světelný zdroj umístěn ve výšce 14 m, menší doplňující osvětlení chodníku ve výši 6 m.

Úprava náměstí Na Kampě Investor: MČ Praha 1, TSK Projektant: firma ASTRA, Ing. E. Mohelnická

Toto půvabné místo zaujme každého turistu, který prochází po Karlově mostě směrem na náměstí Křížovnické nebo v opačném směru na náměstí Malostranské. Sejde-li po schodech z mostu, ocitne se na náměstí „Na Kampě“, jehož prostředí bylo novými úpravami výrazně zlepšeno. Byly kompletně obnoveny stávajících komunikace i chodníky. Dožívající zeleň nahradila nová výsadba a mezi stromy byly umístěny lavičky pro odpočinek chodců.

Uhelný trh Investor: MHMP Projektant: Interprojekt

Po skončení prací na Kolektoru Centrum I proběhla celková rekonstrukce a zlepšení vzhledu náměstí, které se nachází na pomezí Starého a Nového Města. Oproti původnímu stavu se poněkud posunula kašna, která je umístěna na architektonicky ztvárněném výdechu, ve kterém se skrývá celý hydraulický systém kašny. Klasicistní kašna od Jakuba Wimmera se sochařskou výzdobou F. X. Lederera je obklopena čtyřmi lipami a lavičkami, proti vjezdu automobilů je plocha chráněna antiparkovacími sloupky.

23

Parčík Konvikt Investor : MČ Praha 1 Projektant: Ing.ak.arch.Hana Zachová, architektonický atelier, Písecká 8, Praha 3 Dodavatel: DAP s.r.o.

Drobný městský prostor je využíván především jako pěší spojka mezi Bartolomějskou ulicí a Betlémským náměstím. Neupravená centrální plocha sloužila v době před rekonstrukcí pro živelné parkování. Během rehabilitace místa byly zdůrazněny hlavní obvodové pěší trasy a v osluněné vnitřní výseči byla v roce 2002 vysazena lípa, doplněná kruhovou lavičkou. V zastíněné části je pouze travnatý záhon oživený výsadbou stále zelených rostlin. Podél ulice Konviktské vznikla úprava pro šikmé parkování a současně řada sloupků znemožňující nadále živelné parkování.

Parčík Dušní Investor : Společnost Franze Kafky, Staroměstské nám. 22, Praha 1 Architekt: akad. arch. David Vávra Projektant: Martin Rössler Socha připomínající dílo spisovatele Franze Kafky, vytvořená sochařem Jaroslavem Rónou, byla umístěna do prostoru mezi Španělskou synagogu a kostel sv. Ducha v místě, kde do sebe ústí vzájemně čtyři ulice - Široká, Dušní, V Kolkovně a Vězeňská. Svažující se trávník podél zdi synagogy byl nově upraven a doplněn v terénním zlomu pod sochou o motiv části malostranské nábřežní zdi, včetně tradičního zábradlí. Chodníková mozaika je vyskládána v odlišných barvách, v půdoryse upomínajícím na Kafkovu novelu „Proměna".

Parčík Staroměstské náměstí Investor: MČ Praha 1 Projektant: ateliér MGM MLADÝ

Staroměstské náměstí náleží do seznamu národních kulturních památek a vzhledem ke své poloze, významu, malebnosti i pohnutým dějinám patří k nejnavštěvovanějším místům naší metropole. Řešený parčík vznikl po r. 1945 na místě severního křídla Staroměstské radnice. Nová úprava tohoto prostoru byla vyřešena osázením listnatými stromy. Stávající prodejní stánky byly přemístěny a tím se otevřely pohledy a průhledy na úchvatnou scenérii celého Staroměstského náměstí. Zadlážděná plocha parčíku byla doplněna městským mobiliářem.

24

Úpravy náměstí a veřejných prostranství - studie Palachovo náměstí Investor: Hlavní město Praha – Odbor městského investora Projektant: SIA – Architects s.r.o., Ing. arch. Václav Králíček

Hlavním cílem návrhu je vytěsnění průjezdné automobilové dopravy, omezení její rychlosti, hluku a exhalací. Základním výtvarným motivem studie je kompoziční scelení prostoru náměstí „vyčištěním“ plochy mezi Rudolfinem a Umělecko-průmyslovou školou a potvrzení jeho středové symetrie umístěním vertikálního akcentu – kamenného pylonu. Budova Filosofické fakulty ležící za dopravním řečištěm je v návrhu připoutávána k ploše náměstí podélnou fontánou, pro kterou fasáda fakulty tvoří kompoziční pozadí. Nepochybně žádoucí je také „osvobození“ již existujících fontán na obou stranách předmostí z bariéry plůtkové zeleně, zvažuje se opětovné umístění dětského hřiště v jižní části travnaté plochy nábřeží.

Malostranské náměstí Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. arch. M. Vavřín

Malostranské náměstí vzniklo na křižovatce důležitých spojovacích cest mezi Pražským hradem a pravým břehem Vltavy a již od svého založení vytvářelo pravidelný čtverec. Pojmenování dostalo podle vlastního města – Malé Strany. Uprostřed náměstí se nachází impozantní barokní stavba kostel a chrám Sv. Mikuláše, který s přilehlým Profesním domem rozděluje náměstí na horní a dolní část. Studie arch. Vavřína řeší úpravu náměstí volnou pochozí plochou pro pěší, namísto současného dopravního koridoru pro automobilovou a tramvajovou dopravu a parkoviště dolního náměstí. Součástí úprav by mělo být umístění laviček, vodních prvků a kopií historických kašen. V jedné z variant se také uvažuje umístit na náměstí pomník maršálka Radeckého od bratří Maxů.

Ovocný trh Investor: MČ Praha 1 Projektant: CMC Architects a.s. – Ing. arch. Jakub Cigler

Ovocný trh je zajímavé a atraktivní místo za Stavovským divadlem. Cílem úprav je nejen omezení dopravy, ale i doplnění náměstí vhodnými prvky, které by podtrhly krásu tohoto historického prostranství. Studie byla vypracována v několika variantách. V jedné z nich je prostor náměstí nově vymezen vložením trojúhelníkového vyvýšeného ostrova, kde je vytvořena nová pobytová zóna se zelení a lavičkami. Návrh dopravní části řešení je soustředěn na vymezení minimální potřebné plochy pro jízdu a vyhrazené parkování. Nové stromy jsou uvažovány stejného typu a velikosti jako stávající, nasvíceny světly zapuštěnými v úrovni dlažby. Počítá se i s umístěním fontány.

Náměstí Franze Kafky Investor: Městská část Praha 1 Projektant: akad. arch. H. Zachová, dopravní řešení - Ing. V. Polívka

Architektonická úprava prostoru, který byl nedávno přejmenován z ulice U radnice na náměstí Franze Kafky, počítá zejména s uzavřením průjezdné komunikace, která přetíná frekventovanou pěší trasu ze Staroměstského náměstí ke stanici metra Staroměstská. Bude ponechán pouze vjezd pro zásobování. V návrhu je také respektována zvýšená úroveň povrchu chodníku nad románskými podzemními prostorami, které jsou v dlažbě chodníků vyznačeny 25

obrysem. Dojem nového náměstí vhodně doplňuje Magistrátu a do kostela sv. Mikuláše.

i výsadba

nové zeleně před vstupem do

Anenské náměstí Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. akad. arch. H. Zachová

Cílem úprav je zlepšení komfortu chůze a pobytu na náměstí, které je v současnosti využíváno pouze jako parkoviště. Ve fázi urbanistické studie je variantně řešeno zpřehlednění dopravního režimu, zlepšení mikroklimatu náměstí výsadbou zeleně a rehabilitace nástupu do Divadla Na zábradlí.

Křížení ulic Králodvorská, U Obecního domu a U Prašné brány Investor: Městská část Praha 1 Projektant: ing. akad. arch. H. Zachová, dopravní řešení: Ing. Václav Pivoňka

Cílem studie je úprava prostoru s důrazem na rozšíření pěších ploch a usměrnění automobilové dopravy, jejíž vysoká intenzita je podporována navíc i výjezdem z podzemního parkingu obchodního domu Kotva. Rozšíření ploch pro chodce bude představovat zlepšení průchodu touto lokalitou pro místní obyvatele i pro pasanty. Na nové pěší ploše může vzniknout komerčně využitá předzahrádka nebo zákoutí s lavičkou.

Křížení ulic Na Příkopě a Hybernská Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. akad. arch. H. Zachová, dopravní řešení: Ing. Václav Pivoňka

Lokalita je součástí původní dopravní tepny, tzv. “Staroměstského okruhu“, který cca. až do roku 1970 sloužil pro motorovou obsluhu centra i pro tramvajovou dopravu. Dnes je průjezd přerušen, tramvajová doprava odstraněna a z prostoru před secesním Obecním domem a klasicistním palácem U Hybernů se stalo druhořadé parkoviště. Architektonická úprava adekvátně odpovídající významu prostoru variantně řeší nové vztahy mezi pěší a ostatní dopravou a počítá i s možností návratu kolejové dopravy na Příkopy.

Lokalita Petrská Investor: MČ Praha 1 Projektant Ing. arch. Jan Sedlák, ing. arch. Martin Sedlák, ing. arch. Matyáš Sedlák

Řešené prostory jsou centrem Petrské čtvrti, kde se ve větší míře soustřeďuje obytná funkce historické části města. Tato čtvrť trpí silným zatížením automobilovou dopravou a postrádá prostory ke krátkodobé městské rekreaci. Petrské náměstí i okolí kostela sv. Petra byly doposud využívány jako parkoviště, prakticky chyběla zeleň. Nyní na náměstí probíhají úpravy dle projektu ing. arch. J. Sedláka. Vznikne zde malý park pro pěší s kašnou ve svém středu, obklopen pěti stromy. Úpravy zvýší komfort pro zde významný pěší provoz související s komerčními aktivitami okolí. Malý parčík byl již zrekonstruován při ústí do ulice Biskupský dvůr. Parčík je oplocen, osazeny jsou nové stromy a umístěny lavičky. Veškeré povrchy při úpravě lokality Petrská budou vybourány a znovu provedeny včetně podkladních vrstev.

26

Regenerace Vojtěšská Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. arch. Jan Sedlák

Vojtěšská čtvrť je jednou z nejpříjemnějších obytných částí Nového Města. Nacházejí se zde hodnotné obytné objekty z přelomu 19. a 20. století, centrum staršího jádra tvoří kostel sv. Vojtěcha a základní škola. V posledním desetiletí získala čtvrť znovu svůj residenční charakter, stala se místem četných restaurací a tím i více navštěvovaným místem. I zde existují malé plácky, které umožňují vytvoření klidných pobytových míst.

Regenerace Petrská Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. arch. J. Sedlák

Petrské náměstí je jedním z nejpůsobivějších náměstí Nového Města s prastarým kostelem a zvonicí. Návrh řešení vychází z analýzy historického stavu a snaží se nalézt kompromis mezi pobytovou částí a plochami potřebnými pro parkování. Západní část Petrského náměstí je spíše komerčně využívaným prostorem, nicméně obestavěným obytnými domy. Prostor nemá vlastní dominantu, celá plocha vozovek je používaná pro parkování, nápadná je absence zeleně. Cílem úprav je vytvoření souvislejší plochy pro odpočinek.

27

Úprava ulic a uliček Zklidnění Dlouhé ulice Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. arch. J. Sedlák, CASUA, s.r.o. – Ing. arch. O. Haman

Západní úsek Dlouhé ulice procházející historickou obytnou zástavbou Starého Města, byl značně zatížen automobilovým provozem. V rámci dopravních úprav byl upraven režim parkování a prostřednictvím zakomponování příčných prahů různé šíře a zvýšeného prostoru křižovatky s ulicí Rámovou vzrostl přirozený odpor lokality vůči průjezdní automobilové dopravě.

Ostrůvek Dlouhá Objednavatel: Městská část Praha 1 Architekt: Ing. akad. arch. H. Zachová, Doprava: Ing. Zdeněk Vaněk, Zeleň: Ing. Vítězslava Ondřejová

Původně rozlehlá jízdní plocha na křížení několika ulic, kde se umístěním pěšího ostrůvku podstatně snížila rychlost projíždějících vozidel, zkrátily se délky přechodů pro chodce a vznikla nová odpočinková plocha. Výsadba platanu vhodně doplnila toto nové místo pro zastavení i odpočinek v rušném centru.

Úprava parteru kostela sv. Klimenta Investor: MČ Praha 1 Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Veselý

Evangelický kostel sv. Klimenta je jedním z nejstarších pražských kostelů. Stavba spolu s přilehlými pozemky leží na styku ulic Klimentská, Nové Mlýny a Novomlýnská na Novém Městě. Úprava parteru kostela spočívala především v přeměně stávajícího nevyhovujícího chodníku a systému odvedení srážkových vod od okapních svodů kostela. Součástí projektu bylo zřízení dvou nových bezbariérových přechodů pro chodce, včetně instalace příslušných varovných a signálních pásů.

Úprava Haštalská – Kozí Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. arch. Jan Sedlák

Haštalská čtvrť je pozůstatkem bývalé čtvrti Na Františku a je jednou z významných obytných lokalit v rámci Starého města. Kozí ulice je jednou z nejzajímavějších ulic staré Prahy. Odlišné nivelety vozovky a chodníků spolu s nutnými spády a schodišti vytváří velmi neobvyklé a pitoreskní situace. Úpravy ulic spočívaly v předláždění chodníků, zvýšila se estetická úroveň mobiliáře, byla osazena nová zeleň a doplněny lavičky. Použité vzory dlažeb odpovídají typické pražské dlažbě a tyto principy budou dodrženy i v případě svítidel.

Předláždění ulice Dušní Investor : MČ Praha 1 Projektant : ASTRA projekt, Ing. Eva Mohelnická, P-projekt, Vlasta Pikhartová

Úprava dlažby chodníků byla provedena po obou stranách ulice Dušní v úseku mezi ulicemi Na Františku a Dlouhá. Stávající dlážděný kryt s poškozenou mozaikou byl předlážděn řezanou vápencovou dlažbou do nových vzorů, byla doplněna stará zachovaná mozaika a byly vyrovnány kamenné obrubníky. V místech přechodů pro chodce jsou provedeny bezbariérové úpravy v souladu s požadavky Sdružení zdravotně postižených v ČR.

28

Ostrůvek Dušní Investor: MČ Praha 1 Projektant: ASTRA – projekt, Ing. Eva Mohelnická

Rozlehlý prostor křižovatky čtyř ulic nedaleko Staroměstského náměstí je jedním z významných urbanistických prostorů východního sektoru Starého Města v blízkosti kostela Sv. Ducha a objektu Španělské synagogy. Zcela nově zde zřízen středový ostrůvek s bezbariérovou úpravou přechodů pro chodce, přičemž k pokryvu bylo použito řezané polymerbetonové dlažby. Vzhledem k průběhu inženýrských sítí bylo bohužel vyloučeno osázení stromem, byla však navržena plocha pro dodatečné umístění pítka.

Úprava Havelské ulice Investor: MČ Praha 1 Projektant: Casua, s.r.o., Ing. arch. Oleg Haman

Havelská ulice patří mezi historické tepny Starého Města a je významnou turistickou trasou. V minulosti byla přeplněna auty a stánky, bránícími výhledu na kostel Sv. Havla. Podstatou úpravy bylo výrazné snížení automobilového provozu, rehabilitace náměstí, zrušení stánkového prodeje a zlepšení prostředí pro chodce. Byly zrestaurovány narušené dlažby, doplněn městský mobiliář a nové stromy, v průhledu ulic Havelské a Melantrichovy byl umístěn informační sloup s hodinami a směrovkami.

Revitalizace Michalské ulice Investor: MČ Praha 1, plynové osvětlení: TSK Projektant: KEIL SVOBODA architects s.r.o. Dodavatel: ELTODO – Citelum, s.r.o.

Michalská ulice patří v současnosti k významným turistickým trasám přímo spojujícím Národní třídu se Staroměstským náměstím. Při dřívějším neutěšeném stavu docházelo k nepřijatelnému prolínání automobilové a pěší dopravy, zejména živelným parkováním na chodnících. Parter Michalské ulice byl postupně zbaven aut, asfaltový povrch komunikace byl nahrazen dlažbou a před tradičně hustou sítí restaurací byly obnoveny sezónní předzahrádky. Koncem roku 2002 byly na své místo vráceny i plynové lucerny, navržené podle dobových fotografií, které jsou dodnes v ulicích Prahy vzhledem k běžnému elektrickému veřejnému osvětlení opravdovým unikátem.

Úprava a otevření Hlavsovy uličky Investor : Městská část Praha 1 Projektant : SIPP, s.r.o.

Tato úzká spojka mezi Michalskou a Jilskou ulicí na Starém Městě byla pojmenována teprve v roce 1918 po staroměstském primátorovi Janu Hlavsovi z Liboslavi. Uličku se podařilo pro denní provoz znovu otevřít po mnohaleté snaze MČ P1 a hlavního města Prahy v roce 2000. Během rekonstrukce povrchů, která se několik let odkládala kvůli stavební činnosti v soukromých objektech podél uličky, byla ujednocena výška zádlažby komunikace za použití jednotného typu dlažby, opraveny kanalizační vpusti a znovu vráceny lucerny veřejného osvětlení.

Úprava a otevření Zlaté ulice – 1. část Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing.ak.arch. Hana Zachová

Cílem návrhu bylo obnovit v posledních letech uzavřenou ulici – pěší spojku, ve frekventované části Starého Města. Hlavní snahou bylo vytvořit střízlivé neokázalé řešení, které 29

nenaruší původní charakter komorního dvorního prostoru - s maximálním využitím dochovaných materiálů a novým historizujícím osvětlením. Bylo zvoleno řešení regulovaného vstupu (noční uzavírání) a omezeného vjezdu (místní obyvatelé) bez možnosti parkování. Během rekonstrukce byla zachována veškerá původní zeleň, repasovány a doplněny historické prvky (mříže, odrazníky aj.) a prostor byl nově předlážděn. Ohradní zeď byla doplněna konstrukcí pro popínavé rostliny.

Úpravy Rytířské ulice Investor: MČ Praha 1, TSK Projektant: ing. Jitka Malá

Rytířská ulice se nachází v těsné blízkosti pěší zóny na Václavském náměstí. Jedná se o komunikaci, kde je umožněno parkování na obou stranách, takže po úpravách dojde i ke snížení počtu parkovacích míst. Před Stavovským divadlem, které stojí v čele Rytířské ulice byla vytvořena pěší zóna, oddělená od ulice stupni a sloupky. Rozšířené části chodníků obklopují parkovací zálivy a jsou nově osazeny stromy a lavičkami.

Zklidnění Karlovy ulice Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. arch. J. Sedlák, Ing. arch. Martin Sedlák, Ing. arch. Matyáš Sedlák

Karlova ulice, jako součást nejvýznamnější turistické trasy města – Královské cesty, je enormně frekventovanou pěší trasou. Rozšířený prostor Karlovy ulice mezi ulicemi Liliovou a Seminářskou byl v minulosti využíván pro parkování vozidel a pěší proud se tak mísil s automobilovým. Provedením úprav byly zvětšeny plochy chodníků, které nyní umožňují nejen plynulý průchod místem, ale také využívání místa pro posezení. Pobytovou pohodu zlepšuje také nově vysazený strom a obnovená a zprovozněná kašna při ústí Seminářské ulice.

Úprava ulic Samcova/Mlynářská Investor: Praha City Center Projektant: Ing. arch. Hochman

Ulice Samcova, Mlynářská, Klimentská a Petrská byly zrekonstruovány již v roce 1995, v návaznosti na výstavbu polyfunkčního objektu Prague City Center v ulici Petrská. Pro zádlažbu bylo použito řevnické a řezané mozaikové dlažby. Na vozovce byly umístěny zpomalovací prahy a osazeny antiparkovací sloupky. V těsném sousedství objektu se nyní pracuje na úpravě prostranství u kostela sv. Petra. Provádí se zadláždění ulic i chodníků a dle projektu zde vznikne ostrůvek se stromy a fontánou.

Rekonstrukce Hellichovy ulice Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. arch. Z. Sendler, Ing. V. Babka

Stávající podobu dostala ulice Hellichova po roce 1936, kdy byly zbořeny původní objekty a vystavěny činžovní domy a mateřská škola. Projekt řeší propojení části ulice vodním prvkem se Seminářskou zahradou a vysázení aleje stromů. Pomocí kamenných kvádrů jsou vymezena parkovací stání, stromy jsou před poškozením chráněny obrubami. V horní části ulice vzniklo pítko s automatickým ovládáním a řízeným výtokem pitné vody, do kterého byl sveden jeden z petřínských pramenů.

30

Úprava ústí Vodičkovy ulice Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing.arch.Hana Zachová

Ústí Vodičkovy ulice bývalo nepřehledným místem s průjezdnou dopravou a úzkým chodníkem. Po úpravách a zlidnění dopravy nabízí komfort pro občany a návštěvníky Prahy.

Rekonstrukce a oprava tramvajových tratí Chotkova ulice – rekonstrukce tramvajové trati a oprava mostní galerie Investor: Dopravní podnik hl. m. Prahy Projektant: Metroprojekt Praha a.s., Ing. Josef Pitín, Ing. Jaroslav Vala, Ing. Vlastimil Vaňourek Parametry stavby: sanace mostní galerie v délce 180 m, tramvajové trati v délce 730 m, výměna konstrukčních vrstev vozovek o ploše 5100 m2 a dlažby o ploše 1100 m2.

V roce 2004 proběhla rekonstrukce tramvajového tělesa na páteřní trase mezi Klárovem a Mariánskými hradbami na Malé Straně. Důvodem rekonstrukce byl špatný technický stav tramvajové trati, lokální deformace stávající dlážděné vozovky a nutnost zajištění stability zemního tělesa v prostoru mostní galerie Chotkovy ulice.

Vodičkova ulice - rekonstrukce a oprava tramvajové trati Investor: Magistrát hl.m.Prahy, Dopravní podnik hl. m. Prahy Projektant: Pragoprojekt, a.s., Ing. Jiří Svoboda, DIPRO spol. s.r.o., Ing. Jan Dürr

Během stavby kolektoru ve Vodičkově ulice byla v době dvouměsíční výluky rekonstruována klíčová tramvajová trať v úseku mezi ulicí Palackého a Spálenou (cca. 400 m), která na sebe váže provoz téměř 80 % všech tramvajových linek v Praze. V rámci opravy prošel generální rekonstrukcí tramvajový trojúhelník, samotný svršek kolejiště, trolejové vedení a byly opraveny povrchy přilehlé komunikace, včetně několika kanalizačních šachet.

Karmelitská ulice – rekonstrukce tramvajové trati a povrchů Investor: Dopravní podnik a.s. Projektant: Metroprojekt Praha a.s., Ing. Josef Pitín

Nutnost rekonstrukce páteřní komunikace Malé Strany byla vyvolána havarijní situací stávající tramvajové trati, tramvajový trojúhelník na křižovatce Újezd – Vítězná navíc neodpovídal svými parametry příslušným normám. Plánovaná rekonstrukce byla rovněž prvním krokem k realizaci dlouhodobého záměru zklidnění ulice od průjezdné automobilové dopravy. Byly upraveny povrchy a vysázeny stromy. Pro osvětlení byly pořízeny kopie původních kandelábrů.

Rekonstrukce tramvajové trati – Senovážné náměstí Investor: Dopravní podnik hl.m.Prahy Projekt: METROPROJEKT Praha

Generální rekonstrukce tramvajové trati v úseku Jeruzalémská – Bolzanova (V Celnici) zahrnovala opravu stávajícího kolejového trojúhelníku na Senovážném náměstí včetně navazujících úseků, zrušení slepé tramvajové trati v Opletalově ulici, úpravu vozovek, chodníků a trolejového vedení včetně všech řídících systémů a dopravního značení. V rámci prací byly rekonstruovány i dvě zastávky.

31

Generální rekonstrukce Čechova mostu Investor: IDS a.s. Projektant: Pontex s.r.o., Ing. Petr Nezval, Ing. Alois Lukáš

Nejkratším pražským mostem je 170 m dlouhý a 16 m široký most Svatopluka Čecha, vybudovaný v letech 1905–08. Má tři ocelové oblouky jejichž rozpětí se zvětšuje stoupáním mostu směrem k Letné. Most je dílem architekta J. Kouly a inženýrů J. Soukupa a Fr. Mencla. Architektura mostu je pojata ve slohu antikizující secese. Dvě dvojice jónských sloupů stojících na pylonech na konci mostu nesou sochy géniů od A. Poppa. V roce 2000 byl vypracován projekt na úpravu stávající ocelové konstrukce mostu a rekonstrukce tramvajové trati.

32

Úprava ulic a uliček - studie Studie úprav Martinská Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. akad. arch. Václav Králíček

Kostel Sv. Martina je jednou z nejvýznamnějších gotických staveb hlavního města. Nedůstojné prostředí, které vzniklo převýšenou zástavbou, je umocněno zneužíváním veřejného prostranství, které ho obklopuje. Účelem studie je nalézt způsob, jak vrátit okolí kostela jistou výjimečnost a zamezit znečišťování a devastování.

Úprava ulice V Jirchářích Investor: MČ Praha 1 Projektant: Ing. arch. M. Vavřín

Cílem úprav v ulici V Jirchářích je vytvoření komfortního veřejného prostoru pro obyvatele města a omezení současného divokého parkování automobilů. Výškovým rozdělením plochy náměstíčka bude vytvořen důstojný prostor před kostelem sv. Michala, doplněný výsadbou stromu, kašnou a lavičkami. Celý prostor náměstíčka bude předlážděn křemencovou dlažbou. Chodníky budou předlážděny výhradně štípanou pražskou mozaikou.

Ostrůvek Rybná Objednavatel: Městská části Praha 1 Autor: Ing. akad. arch. H. Zachová, dopravní řešení: Ing. J. Býšek

Křižovatka ulic trojúhelníkového tvaru byla v historické době využívána jako tržiště. V současnosti slouží pouze pro průjezd a parkování vozidel a stávající středový ostrůvek je nefunkční. Navrhované úpravy znamenají jednak zlepšení bezpečnosti a komfortu chůze, jednak regulaci živelného parkování a umožňují i vytvoření odpočinkové plochy doplněné výsadbou zeleně - stromů.

Studie Zlatá ulice - 2. část Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Ing. akad. arch. H. Zachová

Vytvoření pěšího průchodu je logickým pokračováním již zpřístupněné Zlaté ulice I. (úseku mezi Husovou a Liliovou). V případě Zlaté ul. II. se nejedná o veřejný prostor, ale o průchod vnitroblokovým prostorem, který je ve správě různých subjektů (Národní divadlo, Národní knihovna). Rehabilitace ulice má za cíl umožnit, především obyvatelům této části města, klidný a vhodně upravený pěší průchod. Součástí úpravy je i návrh prostoru před vstupem do kostela sv. Anny. Zbourání ohradní zdi areálu Národní knihovny poskytuje jedinečnou příležitost k vytvoření nového náměstí v organismu Starého Města. Cílem úpravy je zpřístupnění prostoru veřejnosti, vytvoření odpočinkové plochy před vstupem do kostela Sv. Anny, odstranění negativních prvků a rehabilitace povrchů při respektování památkových hodnot lokality.

33

Chodníkový program Zádlažba ulic Vojtěšská, Pštrossova, Na Struze Investor: MČ Praha 1 Projektant: ateliér PROMIKA, Ing. J. Mika

Orgány Městské části Praha 1 přijaly v roce 2002 rozhodnutí o potřebě rehabilitace křižovatky Vojtěšská, Pštrossova, Na Struze na Novém Městě. Předmětem úpravy v prostoru křižovatky byla obnova podkladových vrstev jednotlivých pochozích a pojezdových ploch, při zachování kvalitní řádkové dlažby na vozovkách. Nově řešené jsou bezbariérové přechody pro chodce a systém odvodnění do původnících uličních vpustí.

Zádlažba ulic Besední, U Staré školy, Vězeňská, V Kolkovně a Benediktská Projektant: P-projekt: V. Pikrtová Investor: MČ Praha 1

Zádlažba ulic Liliová, Řetězová, Husova, Jalovcová, Jilská a Na Perštýně Projektant: Astra – projekt, ing. E. Mohelnická Investor: MČ Praha 1

Zádlažba ulic Žatecká, Linhartská, Havelská, Havelská ulička Projektant: Ing. Karel Čuřín Investor: MČ Praha 1

34

Dětská hřiště Dětské hřiště Žofín Investor: MČ Praha 1 Projektant: Atelier zahradní a krajinářské architektury, Ing. Zdeněk Sendler

Po řadě let provizorního stavu byl navržen projekt obnovy dětského hřiště na Slovanském ostrově, který vhodně využil možnosti pohledového začlenění proporcí a hmoty galerie Mánes. Základem řešení je centrální uzavřená plocha, do které se sbíhají tři herní objekty, tvořené soustavou barevných betonových panelů různého tvaru. Vlastní panely jsou svojí náplní přizpůsobeny především kategorii předškolních dětí. Konstrukční systém umožňuje variabilitu řešení a jednoduchou možnost obměny, včetně úpravy výškové i prostorové.

Dětské hřiště pod Petřínem Investor : MČ Praha 1 Projektant : Ateliér zahradní a krajinářské architektury, Ing. Zdeněk Sendler, Ing. Václav Babka

Předmětem návrhu bylo okolí stávající restaurace Petřínské terasy, která vznikla po rekonstrukci objektu bývalého refektáře karmelitánů v roce 1994, včetně návrhu nového dětského hřiště. Jakékoliv doplnění tohoto prostoru není vzhledem k jednoduché kompozici Seminářské zahrady a jedinečným pohledovým vazbám na město vůbec jednoduché. Nové hřiště je navrženo ve spodní části pod terasou restaurace a je určeno pro menší děti v doprovodu rodičů. Vybavení hřiště je navrženo z atypických, výtvarně zpracovaných objektů.

35

Vodní prvky Fontána v ulici Seminářská/Karlova Investor: Městská část Praha 1 Autor návrhu : Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Martin Sedlák

Dlouhá léta nefunkční kašna na rohu Seminářské a Karlovy ulice se dočkala své rekonstrukce v rámci rehabilitace Karlovy ulice. Původní kašna byla snesena a v podloží byla vybudována recirkulace vody. Nový podstavec vymezil plochu kolem kašny, která je nyní tvořena novými žulovými stupni.

Krannerova fontána Investor: Městská část Praha 1 Projektant: Projekční kancelář Ing. J. Bednařík, Londýnská 36, 120 00 Praha 2

Krannerova fontána na Smetanově nábřeží pochází z poloviny 19. století a byla navržena jako součást pomníku císaře Františka I., jehož bronzová jezdecká socha je na ní opět umístěna. Znovu zprovozněnou fontánu tvoří mělká nádrž na osmicípém půdorysu a podstavec, který je umístěn uprostřed. Pod podstavcem je nově vedena kanalizace a vodovodní přípojka. Voda vytéká z otvorů umístěných na stěnách částečně zapuštěných kruhových sloupů ve střední části fontány.

Fontána Čeští muzikanti Investor: OMI MHMP, MČ Praha 1 Projektant: Architektonický atelier Lang a Špinar

Pískovcová kašna se čtyřmi plastikami sochařky A. Chromy je ústředním motivem rekonstruovaného Senovážného náměstí. Sochařka českého původu, žijící a tvořící v italském Toskánsku, darovala v roce 2002 Městské části Praha 1 pět děl, znázorňujících pramen života a hudbu řek, souhrnně nazvaných Čeští muzikanti. Podmanivost vody řek je vyjádřena hudebníky – tanečníky, jež zpívají samotnou symfonii života. Čtyři z nich jsou přímo součástí tělesa kašny, pátá socha je umístěna jako protipól v druhé části náměstí.

36

Sochy, pomníky a pamětní desky Pomník obětem komunismu Investor: Městská část Praha 1 Architekt: Zdeněk Hölzel, Jan Kerel Autor: ak. soch. Olbram Zoubek

Výtvarná soutěž na Pomník obětem komunismu byla vyhlášena v únoru 2000. Rozhodnutím poroty se na 1. místě umístil návrh autorů ak. sochaře Olbrama Zoubka, Zdeňka Hölzela a Jana Kerela. Pomník se nachází na Újezdě na úpatí vrchu Petřína. Na zvětšených schodech jsou umístěny sochy – torza občanů – obětí. Jedna socha je v popředí zástupu, mizejícího do ztracena ve stráni. Jak sochy ustupují, ubývají a mění se v torza. Sochy jsou odlité z bronzu, v pohledech dovnitř jsou torza dutá. Součástí projektu pomníku bylo i řešení slavnostního osvětlení. Pomník obětem komunismu byl slavnostně odhalen 22. 5. 2002.

Studie pomníku II. odboji na Klárově Investor: Městská část Praha 1 Autor: prof. ak. soch. Vladimír Preclík

První soutěž na ztvárnění pomníku II. odboji na Klárově byla vypsána v roce 2003, ale neobjevil se žádný akceptovatelný návrh. V dalším postupu bylo porotou vybráno a osloveno pět sochařů, kteří zaslali v roce 2004 své návrhy. Po jejich náročném posuzování se MČ P1 a Český svaz bojovníků za svobodu přiklonily k realizaci návrhu Vl. Preclíka, který stylizuje své dílo do podoby rozevlátého československého praporu. Základní kámen nového pomníku byl slavnostně položen během květnového 60. výročí konce 2. sv. války.

Jan Palach a Jan Zajíc – pietní místo upálení Investor: Městská část Praha 1 Autor: Barbora Veselá, Ing.arch. Čestmír Houska, ak. arch. Jiří Veselý

Dne 16. ledna 1969 se na protest proti „normalizaci“ upálil student filozofické fakulty Jan Palach. Dne 25. února 1969 jej následoval student Střední železniční průmyslové školy v Šumperku, Jan Zajíc. Jejich památku dlouho připomínal kruhový záhon a březový kříž pod sochou sv. Václava na Václavském náměstí. V roce 1999 byla vyhlášena veřejná anonymní soutěž na vyznačení památného místa upálení J. Palacha a J. Zajíce. Posuzováno bylo celkem 14 výtvarných návrhů. Vítězným se stal návrh autorů Barbory Veselé, Ing. arch. Čestmíra Housky a ak. arch. Jiřího Veselého.

Pamětní deska generála Janouška Investor: MČ Praha 1 Městská část Praha 1 Autor: ak. arch. A. Kryl, ak. soch. J. Klimeš

Na rohu Kosárkova nábřeží a ulice U železné lávky byla slavnostně odhalena pamětní deska armádnímu generálovi in memoriam a leteckému maršálovi RAF RNDr. Karlu Janouškovi, nositeli třiadvaceti našich i zahraničních vyznamenání. Karel Janoušek byl po svém návratu z Anglie perzekuován, odsouzen na devatenáct let a poté na doživotí. Po dvanácti letech vězení byl propuštěn na amnestii. Rehabilitace se dočkal až po své smrti. Pamětní deska je umístěna na domě, ve kterém Janoušek dlouhá léta žil. Autorem desky je ak. arch. Antonín Kryl, autorem plastiky ak. soch. Josef Klimeš.

37

Pamětní deska Zdeňka Fibicha Investor: Městská část Praha 1 Autor: akad. soch. Jan Pichl

Nejmladší klasik české hudby 19. století proslul jako mistr lyrické miniatury a melodramu. Jeho scénická trilogie „Hippodamie“ je unikátním dílem světové hudby. Na Žofíně dirigoval Bedřich Smetana premiéru jeho symfonické básně Othello. Dopisy ze šťastných chvil na Žofíně Fibich zhudebnil v selance „V podvečer“, jejíž známou melodii proslavil Jan Kubelík ve světě pod názvem „Poem“.

Pamětní deska bratří Grégrů Investor: Městská část Praha 1 Autor: akad. soch. Jan Pichl

Řečník a novinář – tak lze stručně charakterizovat bratry, kteří patřili k zakladatelům moderní české politiky. Oba věřili v poslání českého národa a vyznávali liberalismus. Společně založili mladočeskou stranu a stáli u zrodu Národních listů, které po léta řídily český veřejný život. Krédem Eduarda a Julia byla zásada: „Mezi občany nesmějí platit jiné privilegie, diplomy a erby, než které spočívají v zásluhách, práci a rozumu“.

Pamětní deska bratří Čapků Investor: MČ Praha 1 Autor: Dobroslav Líbal

V domě v Říční ulici č. 11 v Praze 1 pobývali v letech 1907 – 1925 spisovatelé bratři Čapkové. Ve spolupráci se Společností bratří Čapků se Městská část Praha 1 rozhodla obnovit původní pamětní desku. Nová pamětní deska, vyrobená jako replika podle fotografií, byla v roce 1999 osazena zpět na původní místo.

Pomník Franze Kafky Investor: Společnost Franze Kafky Architekt : Ak. arch. David Vávra Autor: Jaroslav Róna

Architektonické řešení pomníku je zpracováno v duchu Kafkových povídek, odehrávajících se v ponuré atmosféře pražských uliček a nábřeží. Místo umístění je nanejvýš symbolické, neboť nejenže v blízké Dušní ulici Kafkovi bydleli, ale poblíž malého náměstíčka najdeme kromě synagogy i katolický a protestantský kostel, tudíž se zde jakoby duchovně setkávají tři různá náboženství. Samotné sousoší tvoří dvě těla, kde spodní větší figura je pouze prázdným mužským oblekem nesoucím na ramenech vlastní sochu F. Kafky. Dle autora byl vznik sousoší inspirován Kafkovou novelou „Popis jednoho zápasu“. Vlastní 375 cm vysoká socha je z bronzu, obklopená díky terénnímu zlomu kopií nábřežního zábradlí a kyklopského zdiva, evokující atmosféru textu a poetiky Kafkových děl.

Busta Ernesta Denise Investor: Městská část Praha 1 Architekt : Ing. arch. Mikoláš Vavřín Autor: akad. soch. Petr Roztočil

Na Malostranském náměstí na průčelí domu čp. 4 je od roku 2003 znovu umístěna připomínka francouzského slavisty a historika, který se během 1. světové války postavil na stranu české nezávislosti. Původní socha ve tvaru sedící postavy umístěná čelem do náměstí byla v roce 1940 zničena na příkaz tehdejšího náměstka primátora J. Pfitznera. Nyní je na fasádě domu z rudolfinské doby umístěna bronzová busta a pamětní deska. 38