Kartografie jako věda V tomto oddílu jsou uvedeny nejzákladnější informace o kartografii. Definice kartografie. Blízké obory kartografie. Postavení kartografie v systému věd.
Mapy i ostatní kartografická díla nevypadala vždy tak, jak je známe ze současnosti. Kartografie i její produkty se během vývoje měnily. Kartografie od svého počátku nebyla samostatnou vědní disciplínou, ale byla součástí jiného vědního oboru, se kterým dodnes úzce souvisí. Kartografii jsou blízké obory, jak s dlouhodobým vývojem (z období starověku i starší historií), tak i disciplíny, které se utvořily relativně nedávno (např. před padesáti lety). Jak se kartografie vyvíjela, pozměňovalo se její využití i její postavení v systému věd. Také definice kartografie nezůstává stejná, pružně reaguje na znázorňovaná území, na technické prostředky a metody, které jsou při sestavování kartografických děl používány.
Jak byste definovali kartografii Vy?
Možné odborné odpovědi na tuto otázku najdete v části Definice kartografie.
Po prostudování této základní části multimediálních materiálů, i kartografických učebnic obecně, budete: 1. 2. 3. 4.
znát, kdy a z jakého oboru se vyčlenila kartografie, vědět, které disciplíny mají s kartografií nejužší vazby, dokážete popsat, jaké postavení zaujímá kartografie v systému věd, dokážete přesně (odborně) definovat kartografii a čím se zabývá. Studium Vám bude trvat 3 hodiny.
Kartografie - samostatný obor Ne vždy bývala kartografie brána jako samostatná vědní disciplína a ne vždy nesla toto označení. Umění kresby map a plánů patří k nejstarším dovednostem člověka. Bylo to dáno potřebou lidí zobrazit důležitá místa a cestu k nim. Z počátku se jednalo o jednoduché náčrty, které se postupně zdokonalovaly a zpřesňovaly. Sloužily k orientaci v prostoru, při objevných cestách a při vojenských taženích. Tvůrci map byli proto váženými lidmi a jejich díla velice ceněná. Podrobnější informace o počátcích kartografie budou popsány v oddíle Historie kartografie.
Pojem kartografie se poprvé objevuje v polovině 19. století v díle historického geografa de Santera. Slovo kartografie pochází z řečtiny a skládá se ze slov chartés = list papyru (původní význam) a graphein = rýt, psát. Tvorba map (kartografie) byla dříve řazena k jiné vědní disciplíně. Až postupem času, s novými vědomostmi, dovednostmi, metodami a výpočty, došli lidé k závěru, že tvorba map (i ostatních kartografických děl) je natolik složitá, rozvětvená, odborná, specifická, že by si zasloužila statut samostatného vědního oboru.
Co myslíš? Do jakého oboru patřila kartografie před svým osamostatněním na konci 19. století?
Kartografie jako samostatná věda vznikla na přelomu 19. a 20. století, kdy se oddělila od geografie.
Další významný zlom přišel s matematickými postupy (matematická kartografie) potřebnými pro zobrazování zakřivené zemské sféry do roviny. v roce 1921 poprvé přišel německý kartograf Max Eckert s myšlenkou rozdělit kartografii na část praktickou a vědeckou (dnes označovanou jako teoretickou). Cílem kartografie
je objektivní zobrazení skutečnosti pomocí mapy, včetně pozdějších
analýz mapového obrazu. Do mapy zachycuje reálné přírodní i společenské jevy vztahující se k Zemi nebo jiným vesmírným tělesům (objekty zkoumání
). K tomuto účelu (zachycení objektů do mapy) jí
souží matematické vztahy, které jsou definovány pro převod mezi referenční plochou skutečnosti a jejím obrazem v rovině mapy. Předmětem kartografie
zobrazované
je tedy tvorba a využívání map
jako abstraktních modelů prostorového uspořádání skutečnosti. Abyste si vyzkoušeli, co jste si zapamatovali z právě přečtených informací, pokuste se správně odpovědět na následující otázky.
Z jakého jazyka pochází slovo kartografie?
Kdy se kartografie osamostatnila?
Co je cílem kartografie?
Fakta, zpracovaná na této stránce, jsou čerpána z: [Veverka 2004].
Blízké obory kartografie Kartografie se vyvinula z geografie, proto i doposud jejím nejspřízněnějším oborem je právě ona. Není však jediná. Kartografie úzce spolupracuje i s dalšími vědními disciplínami.
Za související obory (vědy) považujeme ty, které mají s kartografií nejpevnější vazby.
Související obory (pouze v multimediálních materiálech)
Vazby mezi těmito obory jsou oboustranné. Na jedné straně kartografie z těchto oborů přijímá a prezentuje jejich poznatky, na druhé straně pomáhá těmto oborům precizovat jejich poznatky a slouží tak k jejich dalšímu rozvoji. [Veverka 2004] Nyní se pokuste zodpovědět následující otázku.
Jaké jsou nejbližší vědní obory související s kartografií? Pokud vám nevyhovuje výklad ve formě videa, nejste si jisti, zda jste si zapamatovali všechny podstatné informace, nabízím Vám zde přehled jednotlivých vědních oborů textovou formou.
Geografie Geografie
(česky zeměpis) je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji
části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
V případě geografie se jedná o tradiční a nejsilnější vazbu. Kartografie původně patřila ke geografii (než se na přelomu 19. a 20. st. osamostatnila). Geografie slouží kartografii jako zdroj informací k naplnění obsahu mapy. Je spojena především s oblastí tvorby map malých měřítek (zobrazování velkých územních celků).
Některé oblasti geografie, např. socioekonomická geografie, ovlivnily rozvoj tematické kartografie a vyvolaly potřebu vývoje nových metod grafické presentace dat. [Veverka 2004]
Geodézie Geodézie
je věda, která pomocí geometrických a fyzikálních metod získává o Zemi nebo
jejich částech údaje metrického a fyzikálního charakteru, a také zjišťuje geometrické údaje pro tvorbu map i pro potřeby jiných oborů. [Vojtičko 1998] Stejně jako existuje mnoho definic kartografie, jak bude uvedeno v následující části, existuje i mnoho definic geodézie i ostatních zmiňovaných vědních oborů.
Geodézie dodává kartografii polohopisné a výškopisné základy. Vyšší geodézie poskytuje pak údaje o tvaru a rozměrech Země. Na rozdíl od geografie se geodézie využívá především při tvorbě map velkých a středních měřítek. Kartografie představuje finální část geodetické činnosti.
Podle rozsahu měřeného území se v geodézii používají různé měřicí přístroje a metody. v širším smyslu se dnes týká i měření mimo Zemi. Geodézie se dělí na základní a technickou (inženýrskou). Geodézie je jednou z věd o Zemi. Něco málo navíc o tomto vědním oboru. Další možná definice (byla uvedena ve videoukázce): Geodézie je vědecký a technický obor, který pomocí geometrických a fyzikálních metod získává údaje metrického a fyzikálního charakteru o Zemi či jejích částech a zjišťuje geometrické údaje pro tvorbu map a pro potřeby jiných oborů. Disciplíny geodézie: vyšší geodézie, nižší geodézie, kosmická geodézie, satelitní geodézie, fyzikální geodézie, mořská geodézie, inženýrská geodézie, vojenská geodézie, geodetická astronomie, geofyzika a geodynamika, teorie chyb a vyrovnávací počet.
Informace zpracovány na základě [Veverka 2004] a [czwiki 2010].
Mapování Mapování
představuje soubor činností (šetření, měření, výpočty a zobrazování) konaných
pro vyhotovení původní mapy. [Vojtičko 1998]
Mapování tvoří rozhraní mezi geodézií a kartografií.
Současné publikace řadí do mapování i fotogrammetrii.
Informace zpracovány na základě [Veverka 2004].
Fotogrammetrie Fotogrammetrie
je nauka zabývající se určováním tvaru, rozměru a polohy (případně i jejich
změn) předmětů zobrazovaných na snímcích. [Vojtičko 1998]
Fotogrammetrie zajišťuje sběr dat. Informace o povrchu Země se získávají ze snímkování. Snímek zachytí reálné rozložení objektů. Z polohy jednotlivých bodů na snímcích lze pak odvodit tvar, velikost a umístění v prostoru. Tento způsob získávání dat je stále aktuálnější.
Rozlišujeme fotogrammetrii: • •
leteckou (snímky jsou pořizovány nejčastěji ze speciálně upraveného letadla) a pozemní (fotografuje se z povrchu Země). Před snímkováním povrchu je nejdříve nutno provést fotogrammetrickou signalizaci bodů, na
nichž se poté bude geodeticky doměřovat. Tyto body musejí kontrastovat s okolím. Existují 3 fotogrammetrické
metody,
podle
nichž
se
snímkování
provádí:
univerzální,
kombinovaná
a integrovaná. Podrobnější informace o této vědní disciplíně se dozvíte v předmětu Fotogrammetrie (FGM), vyučovaném na KMA ZČU v Plzni.
Opět něco navíc. Za otce fotogrammetrie se považují Aime Laussedat a Albrecht Meydenbauer. v roce 1851 Laussedat vydal svou teoretickou práci Métrophotographie. v roce 1861 jako první použil fotografie země k výrobě topografických map. [czwiki 2010]
Dálkový průzkum Země (DPZ) Dálkový průzkum Země (DPZ)
je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech
na povrchu planety Země bez nutnosti fyzického kontaktu. [czwiki 2010]
Podobně jako u fotogrammetrie i zde se využívá snímkování povrchu Země. Při dálkovém průzkumu je však zemský povrch snímán z družic na oběžné dráze Země. Ačkoliv se jedná o relativně mladý obor, má již nezastupitelnou úlohu při sběru dat a jeho vazby s kartografií se i nadále upevňují.
Tato metoda se využívá pro mapy tematické i obecně geografické malých a středních měřítek.
Obraz Země vytvořený podle různých satelitních snímků Země, pořízených zejména pomocí senzoru MODIS, neseného družicí Terra Americké NASA. zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%a1lkov%C3%BD_pr%C5%aFzkum_Zem%C4%9B
Dálkový průzkum Země patří také do skupiny geověd
.
Něco málo obecných informací o této moderní metodě sběru dat. Stručná historie Pomineme-li primitivní metody dálkového průzkumu Země, které byly používány od nejdávnějších dob (např. pozorování krajiny ze skal nebo vysokých stromů), spadají počátky moderního vědeckého oboru do doby vynálezů dopravních prostředků, umožňujících létání. Vzduchoplavec G. Tournachon je díky svému leteckému fotografování Paříže z balónu roku 1858 považován za prvního leteckého fotografa. Systematické letecké fotografování bylo vyvinuto pro vojenské účely počátkem 1. světové války a dosáhlo vrcholu v období studené války s rozvojem špionážních letadel. Vyvinutí umělých satelitů Země v druhé polovině 20. století umožnilo dálkové snímkování v globálním měřítku. Nástroje osazované na satelity, jako jsou Landsat, Nimbus, nebo novější RADARSAT a UARS poskytly mnoho dat pro civilní, vědecké i vojenské využití v celosvětovém měřítku. Tento rozvoj byl možný díky současnému rozvoji výpočetní techniky. Kosmické sondy vyslané k jiným planetám poskytly také příležitost získat pomocí dálkového průzkumu data o mimozemských prostředích. V současné době se pro pořizování družicových snímků používá mnoha různých družic. Mezi nejznámější patří družice: Landsat, SPOT, NOAA, IRS, Ikonos, Quickbird. Dálkový průzkum Země má rozsáhlé využití jak v přírodních, tak humanitních vědách. Mezi typické aplikace patří: Geologie - detekce zlomů v zemské kůře, litologické mapování; Ekologie - mapování biotopů; Geografie - mapování využití země. [czwiki 2010]
Geografické informační systémy (GIS) Geografický informační systém (GIS)
je organizovaný soubor počítačového hardware,
software a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací.[ESRI 2001]
GIS slouží kartografii k ukládání, analýze, aktualizaci a vyhodnocování získaných prostorových informací. Kartografie pak pomocí specifických metod tato data prezentuje, vizualizuje.
Ukázka prezentace dat z GIS zdroj: http://www.water-and-earth.com/images/gis3.jpg Něco málo navíc. Co je GIS? Geografický informační systém je tedy informační systém pracující oproti klasickým informačním systémům navíc i s prostorovou složkou dat. Také lze říci, že je výkonným nástrojem geověd, tedy že metody těchto věd umožňuje efektivně implementovat v počítačovém prostředí. GIS netvoří pouze software, ale i ostatní komponenty jako data, hardware, personál a způsob použití. Co GIS není? Není to počítačový systém na vytváření map, ačkoli mapy vytvářet může. GIS je hlavně analytický nástroj, který umožňuje pracovat s prostorovými vztahy mezi jednotlivými objekty. Není to CAD (ačkoli původní myšlenka z CAD vzešla). CAD (Comuter aided Drawing/Design) je většinou používán pro vytváření nových objektů, které ještě neexistují, kdežto GIS slouží k analýze a modelování již existujícího světa, včetně historie. [Jedlička 2007]
Astronomie Astronomie
je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy
výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.[czwiki 2010]
Astronomie slouží kartografii jako zdroj informací při tvorbě map nebeských těles a objektů. Kartografie vizualizuje astronomická pozorování.
Severní hvězdná obloha zdroj: http://astronomy.webzdarma.cz/mapy.html Pro zájemce zde uvádím některé další informace týkající se tohoto zajímavého oboru. Historie astronomie
Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve starověku. První se z astronomie rozvíjela astrometrie zabývající se měřením poloh hvězd a planet na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro navigaci (a tudíž i pro kartografii). Podstatnou částí astrometrie je sférická astronomie sloužící k popisu poloh objektů na nebeské sféře, zavádí souřadnice a popisuje významné křivky a body na nebeské sféře. Podstatná při tvorbě map hvězdné oblohy. Aristotelés ve svém díle o nebi z roku 340 př. n. l. dokázal, že tvar Země musí být kulatý, jelikož stín Země na Měsíci je při zatmění vždy kulatý, což by při plochém tvaru Země nebylo možné. Myšlenky Aristotelovy rozvinul ve 2. století našeho letopočtu Ptolemaios, který také stavěl Zemi do středu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách, první byla sféra Měsíce, dále sféry Merkuru, Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera, Saturna a sféra stálic (hvězd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, měly se pohybovat jen společně s oblohou). Roku 1514 navrhl Mikuláš Koperník nový model, ve kterém bylo ve středu soustavy Slunce, a planety obíhaly kolem něj po kruhových drahách, setkal se ale s problémy při pozorováních, objekty se nenacházely na správných souřadnicích. Roku 1609 zkonstruoval Galileo Galilei dalekohled, s jehož pomocí objevil čtyři měsíce obíhající kolem planety Jupiter, a tím dokázal Koperníkovu teorii o Slunci ve středu a planetách kroužících kolem. Johannes Kepler zaměnil kruhové dráhy planet za eliptické, čímž bylo dosaženo souladu s pozorovanými polohami těles. Části astronomie Od novověku do současnosti se astronomie nesmírně rozšířila a vznikla celá řada nových oblastí výzkumu, které lze velmi zhruba rozdělit na: astronomické pozorování - nejvýznamnějším zdrojem informací o vesmíru je elektromagnetické záření. Obory astronomického pozorování podle využívaných vlnových délek jsou: gama-astronomie, rentgenová astronomie, ultrafialová astronomie, optická astronomie, infračervená astronomie, mikrovlnná astronomie, radioastronomie. astronomická teorie - astrofyzika (fyzika hvězd a mezihvězdné hmoty - hustota, teplota, chemické složení atd.), kosmologie (Vesmír jako celek, jeho vznik, současný a budoucí vývoj), astrobiologie (možnosti existence života ve vesmíru). astronomie podle objektu zájmu - hvězdná astronomie (Slunce a ostatní hvězdy). galaktická astronomie (struktury, součásti a vývoj galaxií, v prvé řadě naší Galaxie), extragalaktická astronomie (objekty za hranicemi naší Galaxie), meteorická astronomie (pohyb a další vlastnosti meteorů a meteoritů), planetární astronomie (planetární vědy, planety Sluneční soustavy). [czwiki 2010]
Postavení kartografie v systému věd Znáte již obory související s kartografií. Dokážete, na základě svého uvažování, zařadit kartografii do systému věd?
Obecně můžeme říci, že bychom jen velmi obtížně hledali vědní obor, který by nebyl kartografií, jejími výsledky či produkty její činnosti nikterak ovlivněn. V kartografii se propojují vědy technické, přírodní, matematické, ale i sociální, filozofické a politické.
Postavení kartografie v systému věd
Jmenuj u každého vědního oboru alespoň 2 vědy, které tvoří ono propojení kartografie se jmenovanými vědními oblastmi.
Povšimněte si vyjádření vazeb – jsou obousměrné. Toto znázornění poukazuje na fakt, že kartografie z těchto oborů přijímá informace a prezentuje jejich poznatky, ale i naopak poskytuje podklady pro další jejich specifickou činnost. Podle tohoto hlediska bychom mohli vědní obory rozdělit do tří skupin. • • •
První skupinu by tvořily obory, které jsou pro kartografii zdrojem informací. Do druhé skupiny by patřily vědy ovlivňující zpracování a formu přenosu těchto dat. Poslední, třetí, skupinou jsou vědy využívající produkty a poznatky kartografie.
Které vědy (vědní obory) byste určili jako zdroje informací?
Které vědy byste označili za pomocníky při zpracování dat?
A které byste jmenovali coby uživatelské vědy?
Kartografii řadíme také do skupiny věd o Zemi neboli geověd (geoinformačních věd)
.
Kartografie - geověda a geoinformační věda Geovědy
neboli také Vědy o Zemi je souhrnné označení pro vybrané přírodní vědy, jejichž
hlavní předmět zkoumání je planeta Země nebo její součásti (sféry).
Výzkumem Země se zabývá mnoho vědních oborů. Jejich zkoumání se přitom liší nejen věcným předmětem (tj. jakou „sféru“ zkoumají), ale i různými hledisky přístupu (tj. v jaké souvislosti je
Země nebo její část předmětem zkoumání) a různou metodologií. Tyto obory se etablovaly jako samostatné vědy, existují však mezi nimi značné mezioborové přesahy a
jejich vymezení
a mezioborové hranice je proto potřeba považovat za přibližné. [czwiki 2010]
Vědy o Zemi: • • • • • •
•
Geologie (petrologie, mineralogie, pedologie, geofyzika a geochemie) Hydrologie Meteorologie a klimatologie Geografie Geodézie a kartografie Při jejich činnosti jim dopomáhají další novodobé disciplíny: mapování , fotogrammetrie , dálkový průzkum Země (DPZ) , geografické informační systémy (GIS) . dále bychom sem mohli řadit: geoinformatiku či geomatiku i některé další vědní disciplíny. Kartografie patří do skupiny geověd, protože se zabívá znázorňováním zemského povrchu, jeho
zobrazením ve formě mapy.
Geoinformační vědy
multidisciplinární vědní obor zajišťující rozvoj geoinformačních
technologií. [VÚGTK 2010]
Výše jmenované geovědy patří zároveň i do skupiny geoinformačních věd, protože se podílejí na rozvoji a šíření informací a technologiích svého oboru.
Několik otázek na procvičení paměti.
Jmenujte vědu, která je propojením věd sociálních s kartografií.
Jmenujte vědní obor, který je uživatelem kartografických produktů.
Uveď alespoň 5 geověd (nebo geoinformačních věd).
Definice kartografie Co to tedy kartografie je? Jak definujeme kartografii dnes? Jak byla chápána dříve?
S postupem času, technického rozvoje a společenského vývoje se měnil i význam a funkce kartografie. V současnosti jsou u nás stále nejčastěji používány tyto definice.
V jednotlivých oblastech světa probíhá vývoj různě.
Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. V této souvislosti mohou být za mapy považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy, zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku. 1973, Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography – Mnohojazyčný výkladový slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace (ICA), Wiesbaden
Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. 1984, ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie V nejnovějších definicích, formulovanými současnými kartografickými odborníky, nalezneme např. moderní technologie zpracování, způsoby přenosu dat, atd.
Nyní se chvíli zamyslete. Jak je chápána kartografie dnes? Jak byste definovali kartografii současnosti? Svůj výklad si zapište. Je to dobré pro snazší formulování definice. Nezapomeňte na prostředky, kterými je dnes šířena i zpracovávána. Pokud si nejste jisti, zda Váš způsob je dostačující, porovnejte si jej s vybranou definicí. Pokud vůbec nevíte, jak začít, následná definice Vám může být vodítkem.
Kartografie je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci vizuálních (nebo virtuální) reprezentaci geoprostoru (map), které umožňují výzkum, analýzu, pochopení a komunikaci informací o tomto prostoru. 2003, Wood
V souvislosti s rozvojem informatiky je v současnosti aktuální i pojetí kartografie jako vědy o sdělování, tedy vědy o procesu vzniku, záznamu a přenosu speciální datové komunikace – mapového obrazu.
Co je specifickým znakem, který odlišuje kartografii od jiných věd, které prezentují informace také v grafické podobě? Dále je pro Vás připraven přehled vývoje definic, ze kterého by mělo být patrno, jak se kartografie vyvíjela a rozšiřovala své okruhy zájmů.
Přehled vývoje definic
Pro přehled jednotlivých definic použitých při sestavování vývojové animace klikněte zde.
Vývoj definice kartografie Přehled jednotlivých definic, podle kterých byla sestavena animace.
Kartografie je praktická činnost, jejímž účelem je vyhotovování map. počátek 20. století
Kartografie je technická disciplína, která studuje a rozvíjí vědeckotechnické metody a procesy sestavování a reprodukce map. z 20. nebo 30. let 20. století
Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce. 1949, United Nations, Department of Social affairs
Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. v této souvislosti mohou být za mapy považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy, zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku. 1973, Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography – Mnohojazyčný výkladový slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace (ICA), Wiesbaden
Kartografie je věda o zobrazování a studiu prostorového rozmístění, spojení a vzájemných vazeb jevů přírody a společnosti (i jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově znakových modelů – kartografických vyobrazení. 1976, Sališčev
Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. 1984, ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie
Kartografie je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci vizuálních (nebo virtuální) reprezentaci geoprostoru (map), které umožňují výzkum, analýzu, pochopení a komunikaci informací o tomto prostoru. 2003, Wood
Přemýšlejte! Jaké události vedli k daným posunům v pojetí kartografie? (války, technický objev,…) Své nápady, tvrzení podpořte důkazy! (např. 1945 konec 2. světové války, 19xx objev …., 19xx rozšíření Internetu,…) Ještě jedna otázka na závěr.
Jak byste definovali svými slovy pojem kartografie Vy? (Případně použijte definici, která podle Vás nejlépe vystihuje podstatu kartografie.)
Funkce kartografie I když má kartografie za sebou již několik stupňů vývoje, v závislosti na dostupných technologiích své doby (od rytin, přes zákres, tisk, až k současnému počítačovému zpracování), její základní funkce se nezměnily.
Jak již vyplývá např. z české národní definice (zvuková nahrávka pouze v multimediálních materiálech)
Kartografie se zabývá: • • • •
znázorňováním zemského povrchu, nebeských těles a objektů, zaznamenáváním vztahů a změn mezi znázorňovanými jevy, tvorbou map a ostatních kartografických produktů, jejich studiem a reprodukcí.
Za touto činností se skrývá mnoho dovedností, které kartografie a její produkty umí, a funkcí, které plní.
K čemu tedy kartografie slouží?
Základní funkce kartografie (pouze v multimediálních materiálech)
Tyto funkce zastává kartografie již po dlouhá staletí. Jednotlivé metody a technické prostředky, kterými byly zprostředkovány, se za ta léta změnily. Především technický vývoj vede kartografii kupředu a dává jí nové možnosti. Avšak většinu těchto nových využití můžeme přiřadit k některé ze základních funkcí (jak již bylo uvedeno ve video ukázce). Pokud jste si nezapamatovali jednotlivé funkce kartografie z ukázky, nezoufejte. Právě pro vás je určena následující poznámka.
Kartografie slouží k: navigaci a orientaci, komunikaci, poznávání světa, vzdělávání, vědeckým výzkumům, řešení problémů (např. ekonomických), vojenským a obranným úkolům.
Vytvořeno na základě [Berlyant 2005].
Shrnutí Shrnutí - definice, postavení, blízké obory, využití kartografie Kartografie jako samostatný vědní obor existuje od počátku 20. století, kdy se oddělila od geografie.
Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. v této souvislosti mohou být za mapy považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy, zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku. 1973, Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography – Mnohojazyčný výkladový slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace (ICA), Wiesbaden
Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. 1984, ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie
Kartografie souvisí s téměř všemi vědními odvětvími.
Postavení kartografie v systému věd zdroj: animace - postavení kartografie v systému věd
Nejtěsnější vazbu má kartografie s několika geovědami, které jí slouží převážně jako zdroj informací: geografie, geodézie, mapování, fotogrammetrie, DPZ, GIS, astronomie.
Přehled vybraných pojmů z kapitoly.
Pojmy Pojmy vztahující se k prvnímu učebnímu bloku studijních materiálů. •
•
•
• • •
•
• • • •
•
astronomie - je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.[czwiki 2010] dálkový průzkum Země (DPZ) - je metoda sběru dat o objektech, polohách a jevech snímání zemského povrchu z družic na oběžné dráze Země. Informace jsou zpracovávány prostřednictvím počítačové technologie za účelem tvorby tematických i obecně zeměpisných map malých a středních měřítek. fotogrammetrie - věda a technologie, která se zabývá získávání informací o reálném objektu na základě vyhodnocování obrazového, nejčastěji fotografického, záznamu. Rozlišujeme fotogrammetrii pozemní a leteckou (snímkování je prováděno ze speciálně upraveného letadla). Slovo fotogrammetrie pochází z řečtiny ze slov: fotos - světlo a graphos - kresba. geodézie - věda a technický obor zabývající se tvarem a rozměry Země či jejich částí. Určuje geometrické údaje (vzájemnou polohu bodů) pro tvorbu map. geografie (zeměpis) - věda zabývající se prostorovým uspořádání jevů na povrchu Země, jejich vzájemným působením a vývojem. geologie - zkoumá stavbu a složení Země se zaměřením na strukturu a složení zemské kůry a procesy, které složení a strukturu utvářely a nadále přetvářejí. Někdy se jako samostatné vědy o Zemi vyčleňují její obory: geomatika - vědní obor zabývající se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat nebo geografických informací. Geomatika zahrnuje obory jako jsou: geodézie, kartografie, mapování, fotogrammetrie, DPZ, GIS. geoinformační systémy (GIS) - počítačová technologie pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci geoprostorových dat. geovědy - je označení pro soubor věd, které se zabývají studiem Země. geoinformační vědy (geografické informační vědy) - multidisciplinární vědní obor zajišťující rozvoj geoinformačních technologií. kartografie - vědecký a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů, jevů na nich a jejich vztahů s cílem sdělování těchto informací prostřednictvím kartografických děl mapování - soubor činností konaných pro vyhotovení původní mapy.
Test Test vztahující se k prvnímu učebnímu bloku studijních materiálů.
1) Doplňte chybějící výrazy do textu. Při doplňování používejte pouze malá písmena, diakritiku a správné tvary (číslo, pád,..), číslovky zapište slovy. Kartografie jako samostatná věda vznikla na přelomu se oddělila od
2)
.Slovo kartografie pochází z
a
století, kdy
slov: chartés a graphien.
U následujících třech otázek určete, zda je dané tvrzení správné či nikoliv.
Kartografii můžeme řadit do skupiny věd o Zemi. Ano Ne
3) Kartografie se od ostatních věd prezentující informace v grafické podobě odlišuje barevným uspořádáním prvků. Ano Ne
4)
U otázky 4 vyberte jednu správnou odpověď. Kartografie informace: pouze přijímá pouze poskytuje přijímá i poskytuje neposkytuje ani nepřijímá
5)
U dalších otázek vyberte správné odpovědi; správných odpovědí může být víc, ale také žádná. Kartografie se zabývá znázorňováním: zemského povrchu nebeských těles objektů na Zemi vztahů mezi jednotlivými objekty na Zemi i ve vesmíru
6) K čemu kartografie slouží: orientace komunikace vzdělávání vojenské potřeby
