Osobnosti kartografie Přehled významných českých (československých) i zahraničních kartografů. U každé osobnosti je uveden stručný životopis (pokud je znám), její zaměření, práce a přínos kartografii.
Stejně jako ostatní vědní obory má i kartografie své osobnosti. Kartografii (tvorbě map, zdokonalování kartografických zobrazení,...) se během staletí věnovalo nepřeberné množství lidí. Někteří byli pouze „malými kamínky“ v celém vývoji, jiní dovedli svým myšlením, vědomostmi či dovednostmi učinit kroky kupředu k zdokonalení kartografické činnosti. Jejich zásluhy by jim neměly být upírány, ba naopak, měli by být neustále připomínáni tak, aby se na ně nikdy nezapomnělo.
Dovedete, již teď bez čtení následujících stránek, jmenovat některé významné kartografy?
Doufám, že si každý vzpomenul alespoň na nejznámější československou osobnost (autora kartografického zobrazení používaného pro území České i Slovenské republiky). Nejen o něm, ale i o dalších významných lidech (českého i zahraničního původu), se dozvíte v této části multimediálních materiálů.
Po prostudování následující části:
1. 2. 3. 4.
budete znát jména některých významných kartografů, dozvíte se něco o jejich životě, budete umět říct, čím se zabývali, jaký byl jejich největší přínos pro kartografii a proč si jich vážíme. Časová náročnost tohoto oddílu činí 45 minut vašeho času.
Přehled významných osobností kartografie Vybraní kartografové jsou řazeni podle data, kdy žili, resp. podle letopočtu narození.
Klaudius Ptolemaios (asi 100 - 170 n.l.) Josef Brunclík (1850 - 1929) Paolo dal Pozzo Toscanelli (1397 - 1482) Prof. Bedřich Šalamoun (1880 - 1967) Milukáš Klaudyán (1.pol. 16.st., + 1522) Ing. Josef Křovák (1884 - 1951) Abraham Ortelius (1527 - 1598) Prof. RNDr. Karel Kuchař (1906 - 1975) Rigobert Bonne (1727 - 1795) Ing. Karel Pecka (1910 - 1995) Johan Heinrich Lambert (1728 -1777) Doc. Ing. Jiří Pyšek, CSc. (1927 - 1995) Heinrich Christian Albers (1773 - 1833) Doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc. (*1927) Karl Fiedrich Gauss (1777 - 1855) Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc. (*1948) Max Eckert (1868 - 1938) Prozatím jsou zde uváděny osobnosti, zmíněné v textu jiných kapitol, dále pak osobnosti české (československé) kartografie 20. století, kteří nejsou v jiných zdrojích zmiňovány.
Tato kapitola bude postupně rozšiřována v návaznosti na další témata a příslušné osobnosti.
Klaudius Ptolemaios 100 - 170 n .l.
Ptolemaios
byl řecký astronom, matematik, fyzik a geograf.
Klaudius Ptolemaios zdroj: http://gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soubory/kart_index_soubory/kartografove.html#g auss
Ačkoliv to byl Řek, s největší pravděpodobností žil v egyptské Alexandrii, která v té době byla centrem vědy a vzdělávání. V prvé řadě to byl astronom. Je autorem největšího řeckého astronomického díla Syntaxis megalé (Velká soustava)
, které je ale známější pod arabským názvem Almagest
doby Mikuláše Koperníka "kámen" středověké astronomie.
a tvořilo až do
Převzal Hipparchovy názory o nehybnosti Země a jejím umístění uprostřed vesmíru. Na základě přesného pozorování a matematických výpočtů zkoumal dráhy planet a vytvořil pro jejich výklad teorii epicyklů (řetězů smyček), pomocí nichž se matematický propočet dráhy dostal do souladu s pozorováním. Zavedl výraz minuta a sekunda při dělení kruhu a zavedl geocentrický systém. Z kartografického pohledu je však nejdůležitější spis "Géografiké hyfégésis" (Návod k zeměpisu)
, který vznikal v období mezi roky 150 - 160 n. l. Zde podal návod ke zhotovení mapy
světa pomocí astronomicky stanovených souřadnic zeměpisné šířky a délky. Určil souřadnice až 8000 míst. Z 8 000 bodů, které Ptolemaios uvádí, však asi jen polovinu získal měřením geografických šířek a délek. Ostatní byly vypočteny na základě stanovených či odhadnutých vzdáleností. První kniha Návodu je teoretickým a metodickým úvodem, v němž se vysvětlují způsoby stanovení vzdáleností, polohy bodů a zobrazení zemského povrchu v rovině. Autor kritizuje Marina z Tyru, že zkonstruoval svou mapu světa ve válcové projekci, která silně zkresluje vzdálenosti v rovnoběžkovém
směru;
doporučuje
své
dvě
dokonalejší
projekce
-
prostou
kuželovou
a pseudokuželovou délkojevnou. Dodnes není jasné, zda Ptolemaios vlastnoručně sestavil mapy, jež jsou mu tradičně připisovány. Někteří odborníci si myslí, že mapy nesestavil, že k nim pouze připravil podklady.
Ptolemaiova mapa světa (asi 150 n. l., Geographia) zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klaudios_Ptolemaios
Informace o životě a díle Klaudia Ptolemaia lze nalézt v mnoha knihách s historickou tématikou věnující se antickému období, dále pak z děl zabývajícími se astronomií, matematikou (geometrií), fyzikou či geografií. Základní fakta jsou čerpána z [czwiki 2010], kde jsou přehledně a dostupně zpracována.
Mikuláš Klaudyán - 1522
Z počátku života mistra Klaudyána
není nic známo. Jeho rod pocházel patrně ze Žatecka.
První zmínky o Klaudyánovi, přezdívaném Kulha, jsou z počátku 16. století, kdy o něm víme, že byl významným příslušníkem jednoty bratrské. Byl lékařem a působil jako knihtiskař v Mladé Boleslavi.
Velmi často cestoval, především do Norimberku, kam ho přiváděly tiskařské zájmy. V roce 1521 odjel z neznámých důvodů do Lipska, kde roku 1522 podlehl morové ráně. Nejvýznamnější jeho prácí bylo sestavení první mapy Čech v roce 1517 (Klaudyánova mapa ). Vytištěna však byla až o rok později v Norimberku. Popis Klaudyánovy mapy Nad dvěma štíty jsou umístěny iniciály N. C. (Nikolaus Claudyanus) a V. K., které někteří badatelé vykládají, jako Vaněk Kovář, primas města Mladé Boleslavi. Pro nás je tato mapa nezvyklá situováním severu (sever je umístěn dole a jih tudíž nahoře). Je přibližně v měřítku 1 : 618 000. Celé dílo má rozměry 128 x 64 cm. Velkou část však zabírá výzdoba týkající se náboženství a mravního poučení. Samotná mapa se rozkládá na ploše 46 x 55cm. Obsahuje na 280 měst rozlišených na katolická a kališnická. Na cestách jsou zakresleny vzdálenosti, které Klaudyán značil po 9,5 mílích. Předlohou mu byla patrně starší mapa střední Evropy od Erharda Etzlauba Je vydaná v češtině, proto ji také před tiskem kontrolovali Norimberští mravokárci.
Klaudyánova mapa zdroj: http://www.oahshb.cz/staremapy/full/1518-22.jpg
Na Internetu lze nalézt nepřeberné množství rozborů, popisů, obrazových formátů Klaudyánovy mapy. Já bych si dovolila upozornit na jedeno z nejnovějších zpracování, které vytvořila, jako svou diplomovou práci, Tereza Králová: Multimediální Klaudyánova mapa .
Existuje mnoho zdrojů o tomto významném českém kartografovi. v základních faktech se shodují. Např. [Zeměměřič 2010].
Paolo dal Pozzo Toscanelli 1397 - 1482
Toscanelli
byl italský matematik, astronom a kartograf. Narodil se ve Florencii. Na univerzitě
v Padově vystudoval matematiku a lékařství. Byl jednou z významných postav renesanční Florencie.
Paolo dal Pozzo Toscanelli zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Paolo_dal_Pozzo_Toscanelli
Toscanelli prožil celý život ve Florencii. Kontakt s ostatními učenci Evropy udržoval formou korespondence. V roce 1474 zaslal dopis svému portugalskému korespondentovi, knězi Lisabonské katedrály, ve kterém popisuje západní cestu do Asie. Ten přednesl zaslané instrukce na slyšení u portugalského krále. Kopii dopisu spolu s mapou zaslal Toscanelli také přímo Kryštofu Kolumbovi, který podle ní plul. Kolumbus nevěděl, že objevil nový kontinent. Toscanelli se totiž přepočítal s velikostí světa.
Toscanelliho mapa zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Paolo_dal_Pozzo_Toscanelli
Informace zpracovány na základě [enwiki 2010].
Abraham Ortelius 1527 - 1598
Vlámský kartograf a geograf.
Abraham Ortelius zdroj: http://gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soubory/kart_index_soubory/kartografove.html
Abraham Ortelius
se narodil 2. dubna 1527 a nakonec i zemřel 28. června 1598
v Antverpách. Byl jedním ze sběratelů map té doby. Na návrh přítele Mercatora (jemuž je vyhrazeno první použití slova „atlas“), se pustil do sestavování atlasu, díky kterému se stal slavným. Jeho Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa) vydané r. 1570 bylo prvním moderním atlasem (ve formě hnihy) a obsahovalo 53 map. Ve své době, byl atlas tak úspěšný, že musel být znovu vytištěn čtyřikrát v prvním roce jeho publikování. v letech 1570 a 1612 vyšel atlas v 42 vydáních v 7 jazycích (latina, němčina, vlámština, francouzština, španělština, angličtina a italština). Od roku 1579 pracoval na sérii map znázorňující starobylou historii.
Mapa světa z Theatrum Orbis Terrarum zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/abraham_Ortelius
Fakta, zpracovaná na této stránce, jsou čerpána z: [Baranová 2003], [Art Directory], [enwiki 2010].
Rigobert Bonne 1727 - 1795
Největším francouzským kartografem 2. poloviny 18. století byl Rigobert Bonne
.
V roce 1773 nastoupil do funkce hlavního hydrografa na Depôt de la Marine. Jako hydrograf se ponejvíce zaměřil na námořní a pobřežní mapy, i když kromě nich byl pověřován i dalšími pracemi. Známé jsou jeho mapy z atlasu Guillaume Rayna (1780), dále pracoval na historickém atlasu a atlasu Encyclopédique (spolupráce se synem). Bonneho práce představuje důležitý krok ve vývoji kartografie - upustil od dekorativních prvků (jakými byly v 17. a na počátku 18. st. např. dekorativní kartuše či růžice kompasu) a více se zaměřil na praktičnost, detail, historické podrobnosti či celkovou estetickou podobu mapy. Podle něj je pojmenované jedno z pseudokónických zobrazení - tzv. Bonneho projekce
.
Bonneho projekce zdroj: http://www.mathworks.com/access/helpdesk/help/toolbox/map/bonneprojection.shtml
Fakta převzata z [Mapxl 2010].
Johann Heinrich Lambert 1728 - 1777
Johann Heinrich Lambert
se narodil 28. srpna 1728 v Mülhausenu, alsasko (Francie,
Švýcarsko). Zemřel 25. září 1777 v Berlíně. Pocházel z chudé rodiny. Měl se stát knězem, ale kvůli nedostatku peněz se vyučil krejčím. Na své další vzdělání si musel vydělávat sám.
Známý je především jako matematik (π je iracionální,...), fyzik (teorie světla) a astronom. v oblasti kartografie souvisí jeho jméno hned s několika kartografickými zobrazeními. Lambert byl první matematik, který studoval vlastnosti kartografických zobrazení. On byl první, který prokázal, že konformita a ekvivalence se navzájem vylučují. V roce 1772 zveřejnil sedm nových map projekcí pod názvem Anmerkungen und zur Zusätze Entwerfung der Land-und Himmelscharten. Nejznámější (nejpoužívanější) však jsou: • • • • •
Lambertovo kuželové konformní zobrazení (Lambert conformal conic) Lambertovo kuželové ekvivalentní zobrazení (Lambert conical equal area) Lambertovo azimutální (ekvivalentní) zobrazení (Lambert azimuthal equal area) Lambertovo válcové (ekvivalentní) zobrazení (Lambert cylindrical equal area Transverse Mercator) Válcové ekvivalentní zobrazení v příčné poloze (Transverse cylindrical equal area) Kartografickými zobrazeními se zabývá matematická kartografie. Zdrojem informací můžou být např. multimediální texty pro výuku matematické kartografie - [Baranová 2003].
Johann Heinrich Lambert zdroj: http://www.york.ac.uk/depts/maths/histstat/people/lambert.gif
Informace zpracovány na základě [Smith 1958] a [Thrower 2008].
Heinrich Christian Albers 1773 - 1833
Heinrich Christian Albers v městě Lüneburgu.
byl německý kartograf, který žil v letech 1773 - 1833, převážně
O jeho životě není mnoho zmínek, jeho jméno se uvádí hlavně v souvislosti s vytvořeným kartografickým zobrazením.
Je autorem Albersova zobrazení (ekvivalentní kuželové zobrazení s dvěma nezkreslenými rovnoběžkami). Toto zobrazení bylo poprvé zveřejněno v roce 1805 a použito pro mapu USA. Dále bylo užito pro přehlednou mapu Evropy a v obecné poloze kužele pro mapy Skandinávie. Podrobněji se kartografickým zobrazením věnuje matematická kartografie. Zmiňovány jsou ale i v publikacích nesouvisející přímo s touto disciplínou, např.[Thrower 2008].
Informace zpracovány na základě [Baranová 2003].
Karl Friedrich Gauss 1777 - 1855
Karl Friedrich Gauss
byl německý matematik a fyzik. S kartografií je spojován v souvislosti
s vytvořením nových kartografických zobrazení. Narodil se 30. 4. 1777 v Braunschweig (Brunšvik). V roce 1788 začal studovat na gymnáziu. Otec jeho studia nepodporoval. Otec nebyl nadšený jeho studiem, chtěl, aby syn šel v jeho šlépějích a stal se tak kameníkem. Gausse podporovala hlavně matka a Karel II., vévoda brunšvický, který udělil mladému Gaussovi stipendium na Collegium Carolinum (dnes Technická univerzita Brunšvik), kde pobýval v letech 1792–1795. Odtud přešel na Univerzitu v Göttingenu, kde dále studoval (1795 1798). Již během univerzitních studií se projevoval jako velký matematický talent. Roku 1801 vydal své dílo Disquisitones aritmeticae, které patří mezi nejskvělejší matematická díla, jaká kdy vyšla. Roku 1807 byl jmenován profesorem matematiky a stal se ředitelem göttingenské hvězdárny. Ve 23 letech se stal členem petrohradské akademie. Toto je pouhý zlomek jeho úspěchů. Jeho díla a objevy jsou však především z oboru matematiky, popř. fyziky, a proto zde nebudou uváděna. Jako přehledný a snadno dostupný zdroj informací bych doporučila např. německou verzi internetové encyklopedie Wikipedie. Jeho život a dílo je také popsán v knihách a článcích věnujících se historii matematiky, zástupcem této literatury je [Smith 1958].
Své matematické znalosti dokázal aplikovat i pro potřeby kartografie. Je autorem několika kartografických zobrazení. • •
Gauss-Krügerovo zobrazení (Gaussovo konformní zobrazení elipsoidu v poledníkových pásech) Gaussovo zobrazení (= transverzální Mercatorovo, konformní válcové zobrazení) Karl Friedrich Gauss zemřel 23. 2. 1855 v Göttingenu.
Karl Friedrich Gauss zdroj: http://www.york.ac.uk/depts/maths/histstat/people/gauss.gif
O tomto významném matematikovi lze nalézt mnoho knižních publikací, článků i internetových zdrojů, obzvláště v německém jazyce. Základní fakta o jeho životě a práci (související s kartografií) lze však najít i v českých zdrojích, např. [Baranová 2003], [czwiki 2010], apod.
Max Eckert 1868-1938
Prof. Dr. Phil. (Friedrich Eduard) Max Eckert (Eckert Greifendorff)
byl německý geograf
a kartograf. Narodil se 10. dubna 1868 v Chemnitz a zemřel 26.prosince 1938 v Aachen. Eckert studoval geografii, historii a ekonomii na univerzitě v Lipsku. Své studium zakončil prací na téma z fyzické geografie, Das Kartenproblem. Die Geschichte seiner Lösung, v roce 1895. Od roku 1907 až do roku 1937 působil na Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule Aachen, nejprve jako odborný asistent a poté, od roku 1922, jako profesor kartografie a ekonomické geografie. V roce 1908 Eckert poprvé zformuloval myšlenku, že teoretický základ tvorby map je jedním z nejdůležitějších témat kartografie (vědecké). Na základě toho sestavil pravidla pro vytváření map a také zásady kartografického vnímání. Při svém zkoumání totiž poznal, jak rozdílné mohou být schopnosti čtenářů map. Tyto myšlenky dále rozvinul ve svém největším (nejznámějším, nejdiskutovanějším) díle Die Kartenwissenschaft: Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft, které publikoval v Berlíně v roce 1921 a 1925. Zde Eckert položil základ vědecké kartografie. Tato dvousvazková práce je označována za počátek moderní kartografie a Eckert je považován za zakladatele kartografie jako samostatné vědecké disciplíny. Také vytvořil 6 kartografických zobrazení.
Zpracováno na základě [Scharfe 1986]
a [RWTH 2010].
Josef Brunclík 1850 - 1929
Josef Brunclík
se narodil 24. 12. 1850 v Kněžnici (okr. Jičín). Studoval gymnázium v Hradci
Králové a Jičíně. Dále pokračoval ve svém vzdělání na Karlově univerzitě. Nejspíše nemoc mu toto studium překazila a on po opuštění univerzity nastoupil v roce 1876 jako učitel v obecné škole. Prvním jeho působištěm byli vesnice Hostomice a Cerhovice, obě v okresu Hořovice. v roce 1885 nastoupil místo ve škole v Mladé Boleslavi. Zde setrval až do důchodu v roce 1919. v Mladé Boleslavi zůstal Brunclík až dokonce svého života, 9. 1. 1929. V Mladé Boleslavi rozvinul svojí publikační činnost. Nejvíce ho proslavily jeho kartografické zájmy. Kartografická díla vyšlá z Brunclíkovy tvorby se netýkala Čech, ale byli to především učební pomůcky na hodiny zeměpisu zachycující celý svět. V roce 1895 začal nástěnnými mapami. Vypracoval mapu Belgie, Holandska, Lucemburska až skončil u mapy Evropy. Další tvorbou, dalo by se říct významnější, byly atlasy. V roce 1904 vydal atlas pro školy měšťanské. Atlas byl úspěšný a dočkal se řady dalších vydání. Následoval atlas pro střední školy. Ten vydával v letech 1908 - 1913, nejdříve pro každý ročník zvlášť a později v roce 1915 jako celek. Byl vydáván znovu a znovu. Stal se podkladem pro atlasy vycházející ještě v letech 1950. Neměli bychom opomenout i díla méně významná jako byly malé atlasy jen s pěti základními mapami určený pro obecné školy z roku 1904, dále atlas dějepisný pro měšťanské školy, mapa Čech v měřítku 1:560 000, ve stejném měřítku i pro Moravu a také z roku 1912 plán města Mladá Boleslav.
Text vznikl z velké části citací [Sýkorová 2006].
Prof. Bedřich Šalamoun 1880 - 1967
Bedřich Šalamoun
český matematik, geofyzik, geograf a hlavně kartograf.
Narodil se 16. 7. 1880 v Praze. Vystudoval v Praze gymnázium, pak pokračoval na technice. Dosáhl úrovně pro vyučování matematiky a geometrie na střední škole. Ihned po škole v roce 1903 začal vyučovat v Mladé Boleslavi a Praze. V roce 1908 vydal jednu z jeho mála samostatných
pracích, která se jmenovala Věta Tissova a její použití v kartografii. V roce 1922 konečně habitoval z matematické kartografie na Karlově univerzitě. V roce 1931 ho zvolili řádným profesorem. Jeho činnost se rozšířila i do oblasti fyziky. Od roku 1933 řídil Státní ústav geofyziky a k tomu v roce 1935 začal spravovat státní mapovou sbírku. Jeho kariéra na fakultě pokračovala zvolením děkanem. V listopadu 1939 došlo k uzavření vysokých škol fašisty. Po skončení války se školy opět otevřely a Bedřich Šalamoun znovu přednášel, do funkce děkana se již nevrátil. Postupně předává svoji práci mladším kolegům. Univerzitu opustil až v 76 letech, ale i nadále vyučoval ještě externě. Jeho život ukončila krátká nemoc, zemřel v Praze 26. 7. 1967. Tento vynikající odborník byl příliš skromný a nikdy se nepouštěl do rozsáhlých publikací. Byl spoluautorem středoškolských zeměpisných atlasů. Spolupracoval často se svým nástupcem Karlem Kuchařem, např. na vydávání starých map. Zabýval se mimo jiné zobrazovacími metodami rakouskouherského vojenského mapování.
Text vznikl z převážné části citací [Sýkorová 2006].
Ing. Josef Křovák 1884 - 1951
Ing. Křovák
se narodil 12. 10. 1884 v Pečkách. Byl to především geodet, ale jeho činnost se
prolnula i do kartografie. Zemřel 3. 9. 1951 ve Škvorci.
Josef Křovák zdroj: http://krovak.webpark.cz/obr/Krovak_2.htm
V geodézii a kartografii pracoval od r. 1905. Začínal na katastrálních úřadech v Čechách. V letech 1916-1918 působil v triangulační kanceláři ve Vídni. Po vyhlášení republiky začal pracovat na Ministerstvu financí ČSR (Československé republiky). Měl zásluhy na měření hranic a na vzniku triangulační kanceláře. Ve vzniklé triangulační kanceláři zastával místo předsedy. Během války pár let pracoval na Zeměměřickém úřadu pro Čechy a Moravu. Vypracoval původní metodu pro vypracování velkých trigonometrických sítí. Propracoval zobrazovací metodu pro československé mapovací práce. Podílel se na tvorbě nových katastrálních zákonů.
Josef Křovák je znám především pro nové kartografické zobrazení (Křovákovo)
speciálně
vypočtené pro území tehdejší Československé republiky. Předností tohoto zobrazení (dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze) bylo malé zkreslení úhlů a vzdáleností. Křovák vycházel z Gaussova kuželového zobrazení. Vrchol kužele určil zabodnutím kružítka do mapy. Vyšel asi 131 km nad evropským Tallinnem. Konstrukční rovnoběžka je 78º 30´ severní šířky. V tomto zobrazení dosahovaly hodnoty zkreslení na území bývalého ČSR maximálně 14 cm na km. V jeho zobrazení se začaly tvořit nové katastrální mapy již v roce 1922. Na vojenských mapách se použilo poprvé v roce 1934, kdy vystřídalo Benešovo zobrazení. Křovákovo zobrazení se pro civilní mapy používá dodnes (ve vojenském sektoru je vystřídalo nejprve Gauss-Krügerovo zobrazení, poté WGS 84).
Křovákovo zobrazení zdroj: http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soubory/cechy.html#krovak
Text vznikl na základě [Zeměměřič 2010] a [Baranová 2003].
Prof. RNDr. Karel Kuchař 1906 - 1975
Narodil se 15. 4. 1906 v Praze. Studoval na Karlově univerzitě. Doktorandské studium završil prací Kartometrická analýza některých map z přelomu 15. - 16. století (1928). Od roku 1932 vyučoval na Geografickém ústavu UK. 1935 obhájil habilitační práci: Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. V letech 1931-1938 spolupracoval na edici Monumenta cartographica Bohemiae. Tato práce uváděla řadu významných historických kartografických děl. V roce 1936 se vydal do doposud nezmapované Albánie. Po jeho návratu následovala publikace článků a map s touto tematikou. Během války byly vysoké školy uzavřeny nacisty. Kuchař byl nejprve přidělen Státní hvězdárně, pak od roku 1942 pracoval ve Státním ústavu geofyzikálním jako asistent. Po znovu otevření univerzit (1945) se opět vrátil na UK a to na Přírodovědnou fakultu. Převzal vedení Státní mapové sbírky, dnešní Mapové sbírky univerzity Karlovy.
Byl členem mnoha národních i mezinárodních odborných a vědeckých organizací. Kuchařovi se dostalo nejvyšších poct - jmenovali ho mimořádným profesorem, byl mu udělen zlatý odznak UK a čestné členství Československé společnosti zeměpisné. Jeho publikační činnost a významná kartografická tvorba byla rozsáhlá. Od roku 1931 se zúčastňoval veškeré tvorby atlasů vydaných na našem území. Dále se podílel na vydávání učebnic pro střední i pro vysoké školy. Pro odborné časopisy psal krátké práce s tématem historické kartografie.
v Geodetickém
terminologickém
slovníku
najdete
většinu
kartografických
hesel
pocházejících od něj. Karel Kuchař
zemřel 16. 4. 1975 v Praze.
Prof. RNDr. Karel Kuchař zdroj:http://www.ikaros.cz/node/3384
Zdroj [Zeměměřič 2010].
Ing. Karel Pecka 1910 - 1995
Ing. Pecka
, významný český kartograf, se narodil 14. listopadu 1910. Po svých studiích
pracoval v katastrální měřičské službě. Od roku 1950 byl vedoucím kartografického oddělení Praha. V roce 1954 se stal hlavním redaktorem Kartografického a reprodukčního ústavu. Zde pod jeho rukama
vznikala
taková
díla
jako
atlas
československých
dějin
nebo
Národní
atlas
Československa. Tyto atlasy jsou po stránce technické, estetické i obsahové velice kvalitní a řadí se
mezi nejlepší poválečná kartografická díla. Dalším vynikajícím dílem vzešlým z jeho práce na Kartografickém a reprodukčním ústavu byl kapesní atlas světa - Poznáváme svět. atlas byl postupně vydán ve čtrnácti jazycích. Byl
u zrodu
odborných
skupin
kartografie
v rámci
Československé
vědeckotechnické
společnosti (ČSTVS). Byl prvním předsedou OS 1702 - kartografie při České vědeckotechnické společnost. Odborné skupiny (česká a slovenská sekce) pořádaly od roku 1959 společné kartografické konference, zaměřené na aktuální problémy teoretického i praktického rozvoje oboru, na jejich pořádání se také aktivně podílel. V roce 1974 v souvislosti s přípravou vstupu bývalého Československa do ICA byl ustaven v rámci ČSVTS Národní kartografický komitét, který se stal představitelem Československa v této asociaci. Prvním předsedou komitétu byl zvolen Ing. Karel Pecka. Mnoho let byl členem redakční rady časopisu Geodetický a kartografický obzor. Zúčastňoval se tvorby mnoha učebnic, odborných textů a publikacích. Zasloužil se o vydání Mapování a měření českých zemích I. a III., které měli mít samozřejmě i vydání II., ale to se již nikdy nevydalo. Ing. Pecka zemřel 6. září 1995 ve věku 85 let.
Zpracováno na základě informací převzatých z [Sýkorová 2006] a [Mikšovský 2006] .
Doc. Ing. Jiří Pyšek, CSc. 1927 - 1995
Jiří Pyšek
se narodil 16. února 1937 v Loretě-Týnci a zemřel 2. června 1995.
Vystudoval zeměměřické inženýrství na ČVUT v Praze. V letech 1960 - 64 působil Pyšek jako geodet, poté se stal vysokoškolským pedagogem na katedře matematiky VŠSE v Plzni. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Obecné řešení třídy jednoduchých zobrazení“. V únoru 1984 byl přijat na místo odborného asistenta katedry Pedagogické fakulty v Plzni. Na této katedře zajišťoval výuku matematického zeměpisu, kartografie a topografie, kvantitativních metod i matematiky samotné. Po revoluci roku 1989 byl zvolen děkanem Pedagogické fakulty. Během svého dvouletého funkčního období vynaložil velké úsilí nejen na zajištění nové orientace fakulty, ale i na ustavení Západočeské univerzity. Ve školním roce 1991/92 se J. Pyšek stal zakladatelem pětiletého studia matematické kartografie a jeho garantem. Doc. Ing. Jiří Pyšek, CSc. náleží mezi přední matematické kartografy nejen u nás, ale i v zahraničí. Ve svém oboru publikoval řadu prací a na mnoha projektech se podílel jako spoluautor.
Informace převzaty z [Zeměměřič 2010].
Doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc. 1927 -
Ludvík Mucha
se narodil 29. 6. 1927 v Ivančicích. Studoval na Karlově univerzitě dějepis
a zeměpis. Své studium dokončil v roce 1952 a na univerzitě zůstal vyučovat kartografii a matematický zeměpis na přírodovědecké fakultě UK několik desítek let. Od roku 1993 zde setrvává již jen externě. Byl zakládajícím členem Československého národního kartografického komitétu ČSTVS. Aktivně se účastnil práce v komisi ICA pro historii kartografie. Za zásluhy o rozvoj české kartografie byl jmenován čestným členem KS ČR. Jeho odborným zájmem vždy byly dějiny kartografie. Jeho bohatá bibliografie obsahuje velké množství literatury s tématem historie kartografie, obzvláště 19. století. Témata z historie kartografie zpracovával, jak pro české vysoké školy, tak i pro mezinárodní projekty. Do vědeckého katalogu atlasů bývalé rakouské monarchie připravil soubor atlasů vydaných v českých zemích. Jeho příspěvky o dějinách kartografie můžeme naleznout i na stránkách časopisu Lidé a země, kam také pravidelně píše články o změnách na mapě světa.
Podkladem pro tento text byli [Sýkorová 2006] a [KSČR 2010].
Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc. 1948 -
Milan Konečný
se narodil 15. prosince 1948 ve Vsetíně. Studoval na Purkyňově univerzitě
v Brně (dnešní Masarykova univerzita) - 1973 získal titul inženýra. 1974 dokror přírodních věd (RNDr.). Po vojně se vrací na Purkyňovu univerzitu jako asistent a učitel geomorfologie na přírodovědecké fakultě. Od ledna 1979 do dubna 1982 pracuje na kandidatuře (CSc.) - Matematickokartografické a kartografické modelování, využití GIS, digitální mapy. Poté se již věnuje své habilitační práci z oboru kartografie a geoinformatiky. V květnu 1984 svou práci obhájil a stal se docentem. Od června 1984 je na Masarykově (Purkyňově) univerzitě zaměstnán jako profesor kartografie. V září 1992 se stal vedoucím katedry geoinformatiky a kartografie. Osm let byl viceprezidentem Mezinárodní kartografické asociace (ICA), v srpnu 2003 byl jmenován prezidentem ICA. v této funkci setrval 4 roky. v tomto období získal také titul Rytíř kartografie. Počátky jeho práce sahají už do dob studia, kdy již jeho diplomová práce byla takovým odrazovým můstkem jeho kariéry. Prvním velkým úspěchem byla jeho habilitační práce – Geografické informační systémy (GIS). Popsal zde základní principy GIS a vysvětlil účelnost této technologie. Další zajímavé práce byly zpracovány tiskem až roku 1992. v tomto roce vyšly dva články v odborných časopisech. První, napsaný v anglickém jazyce, Visualization: Specifikation, Domain (in Cartography and Geography), jakožto součást univerzitní periodiky Masarykovy univerzity. Druhý byl vydán
v osmém čísle Geodetického a Kartografického obzoru – Světová kartografie a její vývoj. Od této chvíle publikuje každý rok hned několik článků a knih, ve spolupráci s kolegy. Převážná většina publikovaných článků je napsána v anglickém jazyce. Jeho publikace vychází převážně z práce na konkrétních projektech: 1995 - 1997 Tvorba GIS v ČR: současný stav, bariéry růstu, podmínky optimálního rozvoje a aplikací v mezinárodním kontextu (spoluřešitel: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. -ČVUT v Praze) 2003 – 2005 Otevřený regionální elektronický atlas 2004 - 2007 Management geografických informací a znalostí (spoluřešitelé: Ing. Stanislav Holý, Ing. Milan Kocáb) 2004 - 2007 Mobilní sběr prostorových dat pro mapování v reálném čase (spoluřešitelé: Ing. Milan Kocáb, Ing. Jiří Krejza) 1/2005 - 12/2011 Dynamická geovizualizace v krizovém managementu
Velmi zajímavou částí jeho aktivit je výzkum a organizace pracovních týmů v oblastech: trvale udržitelného rozvoje, GIS, RS a digitální kartografie. Podílí se na programech (projektech) Evropské unie – Leonardo da Vinci, Inco–Copernicus, 5FP (Framework Programme). Byl pozván jako expert na hodnocení 4. a 5. Strukturálního projektu a na přípravu nových témat pro 6. rámcový (strukturální) program. Organizuje spolupráci mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, ale i dalšími zeměmi.
Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc. zdroj: http://is.muni.cz/lide/?uco=1927
Podrobnější informace o této osobnosti se dozvíte ze semestrální práce [ČástkováJ 2006]b
Text vznikl citací [ČástkováJ 2006b].
Shrnutí Shrnutí - osobnosti kartografie
Jak již bylo naznačeno v úvodu této kapitoly, lidí, kteří se věnovali kartografii a něčím ji obohatili, bylo mnoho. Zde bylo uvedeno prozatím pouze několik z nich. Výběr byl učiněn podle dvou kritérií. Prvně byli představeni ti lidé, kteří z jakéhokoli důvodu byli či budou zmíněni v některých dalších kapitolách. Jejich počet by měl s přibývajícími kapitolami vzrůstat. Za druhé jsou zde uvedeni významní čeští, českoslovenští, kartografové 20. století. Tyto kartografické osobnosti bývají často neprávem opomíjeni. Na tuto skutečnost jsem chtěla tímto upozornit a částečně ji napravit. Jedná se ovšem o subjektivní výběr, a proto názor na významnost těchto osobností se může lišit. Pojmy z oblasti osobností kartografie.
Pojmy Pojmy vztahující se k učebnímu bloku Osobnosti kartografie. • • •
• • • • • • • • •
Almagest - známější název astronomického spisu Syntaxis megalé (Velká soustava) , jehož autorem je Klaudius Ptolemaius . Albers, Heinrich Christian - německý kartograf; autor albersova zobrazení (ekvivalentní kuželové zobrazení s dvěmi nezkreslenými rovnoběžkami). Bonne, Rigobert - nějvětší francouzský kartograf 2. poloviny 18. století; známé jsou jeho mapy z atlasu Guillaume Rayna (1780), učinil důležitý krok ve vývoji kartografie - upustil od dekorativních prvků na mapě a zaměřil se více na praktičnost. Podle něj je pojmenované jedno z pseudokónických zobrazení - tzv. Bonneho projekce . Bonneho projekce - pseudokónické zobrazení, pojmenované podle francouzského kartografa Rigoberta Bonneho . Brunclík, Josef - český kartograf a vydavatel; vypracoval mapu Belgie, Holandska, Lucemburska i mapu Evropy, vydával atlasy. Eckert, Max - německý geograf a kartograf. Položil základ vědecké kartografii. Je považován za zakladatele kartografie jako samostatné vědecké disciplíny. Géografiké Hyfégésis (návod k zeměpisu) - návod ke zhotovení mapy světa pomocí astronomicky stanovených souřadnic zeměpisné šířky a délky; autor Klaudius Ptolemaius Gauss, Karl Friedrich - německý matematik a fyzik; je autorem kartografických zobrazení (po něm pojmenovaných) -. Gauss-Krügerovo zobrazení - Gaussovo konformní zobrazení elipsoidu v poledníkových pásech; autor Karl Friedrich Gauss -. Gaussovo zobrazení - transverzální Mercatorovo, konformní válcové zobrazení; autor Karl Friedrich Gauss -. Klaudyán, Mikuláš - lékař, tiskař, vědec, kartograf; tvůrce první mapy Čech, tzv. Klaudyánovy mapy Klaudyánova mapa - první mapa Čech, vytvořená roku 1517; její autorem je Mikuláš Klaudyán
• •
Křovák, Josef - geodet, částečně i kartograf; vytvořil nové kartografické zobrazení Křovákovo zobrazení - dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze, autor Ing. Josef Křovák Kuchař, Karel - český kartograf; vyučoval na Geografickém ústavu, na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, zúčastňoval se veškeré tvorby atlasů vydaných na našem území (1931 1975). Konečný, Milan - profesor kartografie na Masarykově univerzitě v Brně, 2003 - 2007 prezident ICA Lambert, Johann Heinrich - švýcarský matematik, fyzik a astronom; autor několika kartografických zobrazení. Mucha, Ludvík - český kartograf; vyučoval na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, největším zájmem je historie kartografie. Ortelius, Abraham - vlámský kartograf a geograf; sběratel map, sestavil první moderní atlas (v podobě knihy). Ptolemaios, Klaudius - 100-170n.l.; řecký astronom, matematik, fyzik a geograf; autor spisu "Návod k zeměpisu" Pecka, Karel - český kartograf; autor několika významných atlasů 20.století. Pyšek, Jiří - český kartograf; zabýval se obecným řešením získávání rovnic kartografických zobrazení. Syntaxis megalé (Velká soustava) - astronomický spis Klaudia Ptolemaia ,známější pod názvem Almagest . Šalamoun, Bedřich - český matematik, geofyzik, geograf a hlavně kartograf; přednášel na Karlově univerzitě. Toscanelli, Paolo dal Pozzo - italský matematik, astronom a kartograf. Podle Toscanelliho mapy plul Kryštof Kolumbus při své objevné plavbě.
•
• • • • • • • • • •
Své vědomosti o osobnostech kartografie si procvičíte v následujícím testu.
Test Test vztahující se k učebnímu bloku Osobnosti kartografie. 1) Seřaďte chronologicky.( Názvy opište stejně jako jsou uvedeny v otázce - velká písmena, mezery atd.) Seřaďte tyto osobnosti od nejstarší po nejmladší: Ptolemaios, doc. Konečný, Ing. Křovák, Gauss, Klaudyán.
2) Doplňte chybějící výrazy do textu. Při doplňování používejte správnou velikost písmen (velká na začátku jmen, jinak malá), diakritiku a správné tvary (číslo, pád,..) Doc. RNDr. Milan Konečný se stal jako jediný Čech
ICA. Další významný český
kartograf, doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc., se nejvíce věnoval upustil od dekorativních prvků na mapě
(pouze příjmení). Významný švýcarský
matematik, fyzik a astronom Johann Heinrich 3)
kartografie. Jako první
je autorem hned několika
U následujících dvou otázek určete, zda je dané tvrzení správné či nikoliv. Spoluautorem kapesního atlasu „Poznáváme svět“ byl Karel Kuchař.
Ano Ne
4) Na obrázku je vyobrazena Klaudyánova mapa Čech.
Ano Ne
5)
U další otázky vyberte správné odpovědi; správných odpovědí může být víc, ale také žádná. Karel Pecka se podílel na vydávání atlasů, vyber na kterých. Poznáváme svět Atlas československých dějin Národní atlas Československa Školní atlas světa
.
6) Spojte výrazy mající určitou souvislost, odpovědi zapište ve tvaru např.1A, 2B, 3C, 4D dodržujte posloupnost čísel. Přiřaďte jména autorů k jednotlivým dílům: 1)
ekvivalentní
kuželové
zobrazení
s dvěmi nezkreslenými rovnoběžkami
A) Albers
2) Návod k zeměpisu
B) Klaudyán
3) první mapa Čech
C) Ptolemaios
4) první atlas (v podobě knihy)
D) Ortelius
