Karel Langer – VLASTNÍ ŽIVOTOPIS Narozen 31. října 1903 v zámku Prugy u města Bruck nad Litavou jako šesté dítě v rodině panského kočího. Otec původem z rodiny maloobchodníka v Kunčicích u Kyšperka (dnes obojí Letohrad) byl kočím ve službách hraběte Harracha. Matka, rozená Vančůrová, z rodiny handlíře s dobytkem v Nechanicích u Hradce Králové, kde se poznala s otcem, který tehdy byl službou v zámku Hrádek u Nechanic. Oba dva, jak bylo tehdy zvykem, odešli z domu po skončení školní docházky. Otec ve 14 ti letech ke koním na panství v Kyšperku, matka do učení na švadlenu do Vídně. Po tragické smrti otec (zabit koňmi na Hrádku) přestěhovala se celá rodina do Starých Nechanic (dědina v sousedství městečka Nechanic). Zde jsme začali chodit do školy (z celkem 7mi dětí jsme zbyli tři). Matka se znovu neprovdala a živila rodinu prací na panském velkostatku, našíváním perleťových knoflíků (přičemž málem přišla o zrak) domácím šitím a výpomocemi u sedláků. Uvědomovala si bezvýchodnost podobného života pro naši budoucnost, a proto se rozhodla absolvovat kurs pro porodní asistentky a přestěhovat se do Hradce Králové, kde byly školy, jejichž absolvování nám mělo a také dalo dobrá zaměstnání. Starší bratr absolvoval odbornou školu pro umělecké zpracování kovů, sestra školu pro industriální učitelky (2 roky učila též v Novém Hrozenkově) a já reálku. Pro nedostatek peněz v rodině nemohl jsem jít dál na vysokou školu a tak po roce nezaměstnanosti, v němž jsem půl roku vypomáhal zdarma v kanceláři malé továrničky na zámky a půl roku pracoval ve funkci hlídače hřiště, absolvoval jsem jednoroční abiturientský kurs učitelský v Hradci Králové. Na rozeslané žádosti došly dvě kladné odpovědi. Prvá na dvojtřídku v okrese Frýdek a druhá na měšťanku v Novém Hrozenkově.
Životopisná data: 1903
narozen 31. října v Pruggu nad Litavou
1921
absolvování reálky v Hradci Králové
1923
absolvování abiturientského učitelského kursu v Hradci Králové
1923 – 1925
učitel v Novém Hrozenkově, okres Vsetín
1926 – 1928
učitel v Jičíně v Čechách
1928 – 1932
studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze
1929
1929 – 1933
státní stipendium – kreslená dokumentace lid. kultury na jižním Valašsku, uložená v Národním muzeu v Praze (spolu s Ant. Strnadlem) kresebná dokumentace pro Okresní muzeum na Vsetíně
1930
spolupráce při organizování Národopisných slavností na Vsetíně
1932
provedení první expozice Okresního muzea na Vsetíně – s Antonínem Strnadlem
1932 – 1939 1936
profesor na reálném gymnasiu a učitelském ústavu v Bratislavě spolupráce při salašnické výstavě v Novém Hrozenkově
1939 – 1940
profesor na reálném gymnasiu a učitelském ústavu v Hradci Králové
1940 – 1963
profesor na škole uměleckých řemesel v Brně
1942
zavedení výroby dřevěných hraček v Novém Hrozenkově, později ve Valašské Bystřici
1946 – 1948
založení a vedení vývojového oddělení Ústředí lidové umělecké výroby v Brně
1964 – 1972
spolupráce na výstavbě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
1977 – 1978
spolupráce při budování Památníku národního umělce Ant. Strnadla v Novém Hrozenkově
Propagační grafika Karla Langra Před pěti léty (1978) uspořádal Vlastivědný ústav Vsetín v karlovském muzeu ojedinělou výstavu „Lidová kultura Valašska v dokumentární kresbě Karla Langra“, o které kunsthistorik J. R. Bečák usoudil, že „ ... má asi prvenství v našem českém výstavnictví.“ Karel Langer v kresebné dokumentaci navázal na dědictví klasiků výtvarného umění. Rozsáhlé soubory jeho národopisných studijních kreseb jsou uloženy v četných moravských muzeích, vlastivědných ústavech i v Národním muzeu v Praze. K letošním 80. narozeninám autora uvádíme ve Valašském muzeu v přírodě malou výstavku jeho propagační grafiky. Tento obor nebývá někdy náležitě doceněn, ačkoli jeho dosah a didaktický i společenský význam je prokazatelně širší a sdělnější než ostatní výtvarné obory. Přesvědčí nás o tom i jeho výstavka, i když je jen nepatrným zlomkem rozsáhlé propagační grafiky autora. Pozoruhodné na ní je to, že v motivaci kreseb pokaždé prosakuje na povrch jeho cit k lidové kultuře, jež dávala uzrát i kultuře národní. Síle jeho kreslířského talentu uplatňovaná při dokumentární kresbě není v propagační grafice popřena, naopak umocňuje její účin a poslání. V některých případech dokonce znásobuje její společenskou užitečnost tím, že se oba obory vzájemně zastupují. Je tomu tak např. u novoročenek Valašského muzea v přírodě, které zdaleka nenaplňovaly jen vžité společenské konvence, ale informovaly též o budovatelských záměrech a dosahovaných výsledcích v rožnovském muzeu. Příležitostná propagační grafika zase hýřila ideovou nápaditostí a myšlenkovou hloubkou. Proto byla pokaždé tak srdečně přijímána blahopřání k MDŽ i jiná individuální blahopřání až po kreslené pozdravy přátelům, které navíc obohacoval autorův filozofický nadhled a poetický cit. Do oboru propagační grafiky záměrně začleňujeme též četné návrhy lidových hraček a upomínkových předmětů a další trojrozměrné předměty (vystřihovánky, obalové krabice aj.), které mnohokrát bohatě posloužily družstvům LIPTA, IRISA, VAMERECKÁ KRAJKA a dodnes slouží i Valašskému muzeu v přírodě. Mnohaletá spolupráce při budování Valašského muzea v přírodě by si zasloužila prezentování i jeho dokumentárních kreseb z tohoto období. (interiér valašské hospody, ploty, amfiteátr, orientační ukazatele aj.). Výstavní prostor to však nedovoluje. Tato malá výstavka propagační grafiky Karla Langra chce být skromným díkem od pracovníků Valašského muzea za jeho častou pomoc i za celoživotní zanícení pro valašskou lidovou kulturu. A je to i upřímný pozdrav k jeho 80. narozeninám.
Životopisný nástin Karla Langera Rodiče: Otec syn malorolníka z Kunčic u Letohradu, ze 4 dětí. Matka dcera rolníka, handlíře z Nechanic, okr. Hradec Králové, ze 7 dětí. Otec povoláním panský kočí u hraběte Harracha, matka švadlena, vyučená ve Vídni. Jsem šestý ze sedmi dětí, z nichž přežily jen tři. Narodil jsem se 31. října 1903 v zámku Prugg u města Bruck n/Litavou. Roku 1905 otec tragicky zahynul na zámku Hrádek u Nechanic. Matka se čtyřmi dětmi se přestěhovala do Starých Nechanic, kde jí zemřelo čtvrté dítě. Brala nepatrný důchod a musela se přiživovat jako příležitostná zemědělská dělnice, švadlena a našívačka perleťových knoflíků. Aby nám mohla zajistit slušnou existenci, absolvovala kurs pro porodní asistentky a přestěhovala se do Hradce Králové, což nám umožnilo absolvovat střední školy. Staršímu bratrovi odbornou školu pro umělecké zpracování kovů, sestře školu pro industriální učitelky a mně reálku a abiturientský kurs pro učitele obecných škol. 1923 – 1925
zatimním učitelem na obecné a měšťanské škole v Novém Hrozenkově, okr. Vsetín
1925 – 1926 vykonával vojenskou prezenční službu v Opavě a Fryštáku (dnešní Karviná II). To mu umožnilo poznat Ostravsko, obě Slezska a Horní Kysucko. 1926 – 1928
vyučoval na obecných školách v Jičíně v Čechách.
1928 byl vyslán jako učitel působící i na učňovské škole do Prahy na tříměsíční kurs u pfr. A. Růžičky, který mu doporučil udělat si zkoušku na Vysokou školu umělecko-průmyslovou, kterou ukončil r. 1932 státní zkouškou na Vysoké škole technické. 1932 nastoupil v Bratislavě na Masarykovo reálné gymnázium, pak přešel na nově zřízené II. gymnázium a z něho na Učitelský ústav a s ním spojenou Pedagogickou akademii. 1939
byl vypovězen s ostatními Čechy ze Slovenska.
1939 – 1940 s rodinou.
vyučoval na Dívčím reálném gymnáziu v Hradci Králové, kam se přestěhoval i
1940
přijal nabídnuté místo na Škole uměleckých řemesel v Brně.
1943 totálně nasazen. Po několika měsících získal místo referenta pro domácí lidovou a uměleckořemeslnou výrobu ve Zvelebovacím ústavu Obchodní a živnostenské komory v Hradci Králové. Zde měl za úkol osobně shlédnout všechna místa a střediska lidové výroby a zanést je do speciálních map východočeského kraje. 1945 pracoval jako nákupčí drobného dřevěného zboží od lidových výrobců pro družstvo DORKA v Praze, které se v r. 1946 stalo základem Ústředí lidové a umělecké tvorby. V r. 1945 se vrátil na ŠUŘ v Brně zprvu jako dočasný správce, pak jako zakladatel a vedoucí oddělení pro drobný umělecký průmysl. V něm r. 1948 sestavil z žáků loutkařský soubor „Ajdivadlo“. S ním absolvoval 229 představení v prostoru od Prahy po Košice. 1958 byla souboru činnost znemožněna. Získané zkušenosti a poznatky byly využity publikačně a v 37 praktických kurzech. Z významnějších uvádím: instruktážní vystoupení na 1.
celoslovenském školení v Žilině (1949), technickou a organizační pomoc při budování stálého loutkového divadla v Nitře a při Národním divadle v Bratislavě. Spolupráci s polskými loutkaři ocenil r. 1953 časopis TEATR ŁALEK takto: „Czeski rok“, widowisko ludove czeskie oparte na piesniach ludowych, przedstawenie w Sali wakladowej klasy prof. Langera w wykonaniu ucznow WSUP - do najciekawszych przedstawien jakie moglem ogladac w Czechoslowacji. 1964 byl přizván ke spolupráci na rozšiřování Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Pod vedením nového ředitele Ing. Jana Bečáka mohl plně uplatnit všechny své znalosti valašské hmotné kultury i své vlastní odborné zaměření v oboru grafiky, průmyslového a architektonického návrhářství. 1972 po přechodu Ing. J. Bečáka do muzea v Olomouci dokumentoval pro něj kresebně lidovou kulturu ve střední Moravě. Od r. 1975 věnuje se převážně péči o Památník Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově. Od r. 1946 spolupracuje úzce s doc. Dr. Ludvíkem Kunzem kresebnou dokumentací moravského tradičního zemědělství a lidové hudby (nástroje a zvyklosti). Krom toho udržuje příležitostný kontakt s muzei ve Vsetíně a Rožnově pod Radhoštěm.
Pedagogická činnost Před válkou zastával funkci jednatele výtvarné sekce Pedagogické společnosti slovenské, vedl kurzy učitelů připravujících se k odborné zkoušce na školy měšťanské, metodické pokyny a zkušenosti uveřejňoval ve všech ročnících odborného časopisu pro učitele výtvarné výchovy „Výtvarná výchova“. Sestavil koncept učebnice Přípravného kreslení na průmyslových školách. Po řadu let byl členem různých komisí a expertem na mnoha celostátních poradách o organizaci a poslání výtvarných škol. Ve Škole uměleckých řemesel v Brně zastával funkci referenta pro osnovy, v níž vypracoval několik versí osnov a učebních plánů.
Veřejná činnost 1922 – 1930
spolupracoval se zakladatelem Ligy Lesní Moudrosti prof. Milošem Seifertem.
1925 spoluzakladatel Klubu čsl. turistů v Novém Hrozenkově. Účastnil se aktivně I. Valašského roku v Rožnově p/R. a celomoravských Národopisných slavností v Brně. 1928 – 1939
spolupracoval s pobočkou Společnosti pro čsl. vzájemnost v Novém Hrozenkově.
1930
organizoval Národopisné slavnosti na Vsetíně.
1932
instaloval spolu s Antonínem Strnadlem prvou expozici muzea ve Vsetíně.
1933 – 1939
jednatel kreslířské sekce Pedagogické společnosti slovenské v Bratislavě.
1935
vypracoval libreto celostátní Salašnické výstavy v Novém Hrozenkově
1940 – 1949
člen spolku „České dílo“ v Brně
1945
člen výtvarné sekce při KOR v Brně
1946 – 1948 spoluzakladatel a vedoucí vývojového oddělení Ústředí lidové a umělecké výroby v Brně (v podstatě pokračování v činnosti z totálního nasazení 1943 – 1945 - referent pro domácí a řemeslnou výrobu Ústavu pro zvelebování živností v Hradci Králové a v družstvu DORKA ve funkci nákupčího lidových výrobků).
Poválečné funkce ve Svazu výtvarných umělců v Brně a Praze Vedoucí UP sekce v Brně Člen přípravného Ústředního výboru SVU v Praze (1955 – 1956) Člen UP sekce ÚV SVU v Praze (1956 – 1959) Člen komise SVU v Praze pro hračky a loutky Člen výboru krajské pobočky SVU v Brně Člen umělecké schvalovací komise ČFVU Předseda výtvarné rady VHJ FATRA Napajedla (1959 – 1962) Člen nákupní komise UP odd. Moravské galerie v Brně Člen nákupní komise Národopisného muzea v Brně Přísežný soudní znalec pro užité umění Člen různých soutěžních porot výtvarných a loutkařských
Jiné funkce Předseda loutkařské komise při MěNV a KNV v Brně Předseda poroty pro soutěž loutkařské tvořivosti
Elaboráty 1945
Organizace a distribuce výroby hraček (pro min. průmyslu)
1945 – 1945
spoluautor návrhu nové organizace středních výtvarných škol, schváleno MŠ 1946
1948 Úloha a obsahová náplň upomínkových upomínkových předmětů (pro ÚLUV a r. 1961 doplněno pro min. vnitřního obchodu)
1948
O oděvní tvorbě (pro Generální ředitelství textilní výroby)
1960 O výtvarném vývoji v průmyslu a systemizaci míst průmyslových výtvarníků (pro Ústřední výtvarnou radu) 1961
O výtvarném vývoji (pro celopodnikovou konferenci VHJ FATRA Napajedla)
Řada drobnějších elaborátů pro různé instituce.
Činnost literární Příspěvky do periodického tisku: VATRA, časopis Ligy Lesní Moudrosti VÝTVARNÁ VÝCHOVA, pomůcka učitelům kreslení TVAR, měsíčník Ústředí lidové a umělecké výroby. Dal podnět k jeho založení a byl členem první redakční rady VĚCÍ A LIDÉ, založil arch. Vaněk, převzalo ÚLUV, později splynulo s UMĚNÍ A ŘEMESLA, vydávalo ÚLUV i pro potřeby Ústředí uměleckých řemesel ROBOTNÍCKÉ NOVINY, deník soc. demokracie Slovenska (funkce výtvarného referenta 1933 – 1939) JEDNOTA čsl. vzájemnosti (péče o marginálie) ĽUDOVÁ TVOŘIVOSŤ, vyd. Matica slovenská v Martine NAŠE VALAŠSKO, sborník o životě valašského lidu VALAŠSKO, vyd. Moravské muzeum v Brně (člen redakční rady) CHATAŘ A CHALUPÁŘ (příspěvky o úpravě interiérů a okolí chalup) VEDOUCÍ PIONÝRŮ (seriály příspěvků o loutkářství a lid. technikách) ZPRÁVY muzea v Gottwaldově (r. 1958) DOMOV
Knižní tvorba Atlas ľudových stavieb (Osveta Martin) Bábky a bábkové divadlo (Osveta Martin) Nejmenší divadlo (Mladá Fronta Praha) Český rok – folklórní pásmo pro maňáskové divadlo – Orbis Praha
Útržky ze vzpomínek na Nový Hrozenkov (Obecní úřad N. Hrozenkov)
Diafilm o lidovém řezbářství – text i obrázky – pro Čsl. státní film, oddělení diafilmů.
Spoluautor TVOŘIVOST ČESKÉHO LIDU V TRADIČNÍ UMĚLECKÉ VÝROBĚ (stať o dřevě v lidových a uměleckých technikách) Orbis Praha DIVADLO, FILM A ROZHLAS V DRUŽINÁCH MLÁDEŽE (stať o loutkovém divadle) Další publikační činnost – rozhlas, televize, denní tisk, periodika, aj. náměty, besedy o umění, kritiky, recenze atd.
Práce v oboru užité a volné grafiky Soustavně se věnoval kresebné dokumentaci v etnografii. Soubor, čítající přes 4 000 převážně perokreseb z Valašska, Hané, ostatní Moravy, Slovenska a Čech, je rozložen v národopisných muzeích v Brně, Olomouci, Vsetíně, Rožnově, Zlíně a Praze. Něco málo v Martině. Kolekce věnovaná lidovým hudebním nástrojům byla reprodukována v knize Doc. Dr. Ludvíka Kunze Handbuch der europaischen Volksmusikinstrumente. Část našla uplatnění v drobných studiích různých autorů. Velké kolekce ze zemědělství, pastýřství, včelařství, lidové architektury, nábytku, keramiky čekají na využití. Pro Moravské zemské muzeum v Brně byly převedeny do perokreseb dokumenty skalních maleb z Austrálie a skalních rytin z Lybie v počtu cca 700 kusů. Valašské muzeum v Rožnově p/R. vydalo deset novoročenek s tématikou stavebního rozvoje, propagační plakát, plakát ke Křičkově opeře Ogaři a řadu různých drobných tiskovin. Zprvu pro potřeby Valašského muzea a později ZD Podhoran v Lukově u Zlína a jiných zájemců byly tisknuty grafické listy k MDŽ. Další plakáty: Ohně čsl. vzájemnosti pořádané na moravskoslovenské hranici, Výstava skla v Novém Hrozenkově, Národopisné slavnosti ve Vsetíně (1930), výstava lidových houslařů v Brně, Výstava prací uměleckého kováře Josefa Langera v Hradci Králové, Letecké dny plachtařů v Novém Hrozenkově a dva plakáty propagující turistiku a lyžařství na Valašsku. Do okrajové tvorby patří několik exlibris, novoročenek apod.
Knižní ilustrace Josef Dvořák: Pohádky o vodnících (Borový, Praha 1944)
Volná tvorba Cyklus tužkových kreseb Zima na Valašsku, perokreseb Život na Valašsku. Kromě toho ojedinělé krajiny z Valašska a Českomoravské vysočiny.
Práce v oboru architektury a nábytkářství Úprava selských stavení pro rekreační účely (dvě pod Pustevnami na Radhošti, jedna v Telecím na Vysočině).
Interiéry Stará Valašská hospoda a hospoda Na Posledním groši ve Valašském muzeu v Rožnově p/R. Stylový interiér restaurace Pančava ve Vsetíně Dvě výstavní místnosti v Barvičově domě Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích Pamětní síň obětí nacismu v Prlově
Stavby Restaurace vybavení interiéru i okolí Památníků Ant. Strnadla v Novém Hrozenkově Komorní amfiteátr ve staré části Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Rekonstrukce hřbitova kol dřevěného kostela ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm Návrh dřevěného pódia pro Národopisné slavnosti ve Valašském muzeu v Rožnově p/R. Sedm let spolupráce při budování nové části Valašského muzea v Rožnově p/R.
Vzorník valašského lidového nábytku s technickými výkresy.
Návrhy předmětů z různých materiálů Zde dřeva: Kolekce zvířecích a lidských figurek na hraní a betlém pro družstvo v Novém Hrozenkově. Kolekce zvířecích figurek ze smrkového opáleného a drátěným kartáčem vydrásaného dřevě pro Valašskou Bystřici. Pro prodejnu Valašského muzea v Rožnově p/R.: Kolekce zvířátek skládatelných z destiček, dva druhy skládacích domečků, kolekce domácích ptáků, houpacích, s měnitelným sklonem křídel, kolekce soustruhovaných dekorativních figurek s vkládanými dřevěnými péry, kolekce soustruhovaných výklenkových figurek světců, servírovací destičky, misky na suché pokrmy, soustruhované stolní svícny, kolekce valašských srubů z masivních špalíků, kolekce dětského lidového nábytku na hraní.
Pro restauraci Pančava ve Vsetíně dekorativní průsvitné panó z dřevěných dýh ( 1 x 3 m).
Z papíru: Skládanky muzejních objektů z potištěného kartonu. Zavedení do lidové výroby stínidel, skládaných z průsvitného papíru (dánská technika)
Z kůže: Návrhy knižních vazeb, kazet, dámské kožené galanterie, bižuterie ve spolupráci s mistry knihaři Jindřichem Svobodou z Brna a Josefem Hodkem z Jaroměře
Ze skla: Kolekce ozdob na vánoční stromek foukaných ze skla a malovaných pro Doubravici u Dvora Králové
Z textilu: Malé gobelínky, paličkované panó pro Valašsku hospodu v Rožnově p/R., řada drobných paličkovaných obrázků ve spolupráci s Marií Poludovou ze Žamberka
Ze slámy: Zavedl do lidové výroby italskou techniku vázání ze stébel (stínidla, misky apod.)
Náhrobky: Šest ze dřeva, z toho tři pro Valašský Slavín v Rožnově p/R., čtyři z kamene, z toho tři pro Valašský Slavín v Rožnově p/R., tři ze železa, tři železné mříže.
Různé návrhy: Reliéfní sloup, reliéfní emblém ze dřeva pro hotel Vlčina ve Frenštátě p/R. Kříž z habrových pňů na oltář kostela ve Valašském muzeu v Rožnově p/R. Dva reliéfní sloupy do expozice Národopisného muzea v Brně Pět figurálních poutačů v nadživotní velikosti na příjezdové cesty k Valašskému muzeu v Rožnově p/R. Kruhové dioráma města Brně (návrh i provedení) pro Planetárium v Brně Panó z vyplétané sítě pro Valašský krůžek v Brně (16 m2).
Výstavy: 1978
Vsetín (Lidová kultura Valašska v kresbách K. L.) poř. Vlastivědný ústav Vsetín
1981 Velké Karlovice (Lidová kultura v kresbách K. L.) poř. Etnografické muzeum Moravského muzea v Brně, Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p/R., Okresní vlastivědné muzeum na Vsetíně 1983
Rožnov p/R. (Propagační grafika) poř. Valašské muzeum v přírodě Rožnov p/R.
1992 Hrozenkově
Nový Hrozenkov (Výběr z celoživotní tvorby K. L.) poř. Obecní úřad v Novém
1993
Zlín (K. L. výběr z celoživotní tvorby) poř. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
1998 Vsetín (K. L. výběr z celoživotní tvorba znalce a propagátora lidové kultury) poř. Okresní vlastivědné muzeum Vsetín 1999
Nový Hrozenkov (K. L. výběr z tvorby) poř. Obecní úřad v Novém Hrozenkově
(Je nepravděpodobné, že by se v roce 1988 neuskutečnila žádná výstava k jeho 85., zatím jsem nenašla doklad).
