XIV. ročník, 2/2009
Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail:
[email protected]
Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska
Karel IV., císafi fiímsk˘ a král ãesk˘, opût nav‰tíví svou KadaÀ
str. 10 – 11
www.travel-profi.cz
TRAVEL PROFI – CO BYLO A CO BUDE V těchto dnech se nacházíme u konce maratonu veletrhů a výstav cestovního ruchu. Setkali jsme se s vámi na MADI, v Brně na Regiontouru, v Bratislavě na ITF Slovakiatour a v Praze na Holiday World. Časopis najdete i na Infotouru v Hradci Králové ve společném stánku s městem Kadaní a osobně se setkáme na výstavě Dovolená a Region v Ostravě. A samozřejmě v průběhu roku i někde v českých krajích nebo možná na Slovensku či v Polsku. Co bylo. O událostech, tiskovkách a prezentacích na veletrzích vás průběžně informujeme. Jednu si však dovolíme připomenout zvlášť. Na Holiday World v Praze se TRAVEL profi stal kmotrem, respektive jeho šéfredaktorka se stala „krstnou mamou“ tištěné podoby „Sedmi divů Prešovského kraje“. Úplně nového propagačního materiálu, jehož obsah vznikl na základě několikaměsíční ankety přímo mezi turisty, kteří Prešovský region navštívili v roce 2008. Protože se budeme snažit být kmotrem pečlivým a starostlivým, postupně na našich stránkách najdete mimo jiné i podrobné informace o každém z nich. Už v tomto čísle si můžete přečíst o historickém městě Levoča, které se umístilo se 666 hlasy na sedmém místě.
nejvyšších počtů hlasů: Tatranského národného parku, Hradu Ĺubovňa a Historického centra Bardejova. A čím se křtilo? Tentokrát vodou z TANAPU obarvenou přírodními tatranskými ingrediencemi. Ještě jednou tedy přejeme svému kmotřenci dobrou a úspěšnou cestu turistickým trhem a vám všem hodně spokojených dnů a týdnů v Prešovském samosprávném kraji.
Křest moderovala mluvčí Prešovského kraje Veronika Fitzeková a malé ankety se zúčastnili i někteří z přihlížejících návštěvníků. Ti, kdo na otázky odpověděli správně, si odnesli knihu nebo DVD o kraji a jeho krásách. Aktéry slavnostního křtu byli i představitelé tří divů, které dosáhly
Smysluplný Holiday World 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-8 V Lokti o Lokti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kdo nebyl v Kadani, jako by nežil . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10-11 Žatec – město, kde je pivo doma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Krkonošské budaření včera a dnes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Oslavte Velikonoce na Veselém Kopci . . . . . . . . . . . . . . 14-15 Nová dimenze vinařské turistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Vína z Tanzbergu slaví deset let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Sedmdesát let mladý Baťův kanál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Těšíte se na jaro? Těšínské Beskydy též . . . . . . . . . . . . . . . 19
Co bude. Především výstavy Infotour v Hradci Králové a Dovolená a Region v Ostravě. Bohužel – obě ve stejném termínu. V královéhradeckém Aldisu se proto o vás postarají naši partneři z královské Kadaně. Troufáme si tvrdit, že vám poskytnou plnohodnotné informace nejen o svém městě, ale i o TRAVEL profi. V Ostravě na vás budeme čekat v silnější sestavě – TRAVEL profi, královské město Kadaň, lázeňské město Klášterec nad Ohří, Warmia – Mazury a AZS Wilkasy z Polska, Český pivní festival a možná i Prešovský samosprávný kraj. Přijďte si vybrat!
Kolem Bruntálu leží Bruntálsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 BBSK prezentuje novú úroven lyžovania . . . . . . . . . . . . . . . 21 Ej, okolo Levoči, tam sa voda točí . . . . . . . . . . . . . . . . . 22-23 Pět tipů přívětivého Polska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24-25 Pozvánka do Národního vinařského centra . . . . . . . . . . . . 27 Region Slovácko slaví desáté výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397,
[email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!
2/2009
3
Začátek února se pro valnou většinu z nás odehrál ve znamení jedné z největších a tradičních turistických veletržních akcí u nás – ve znamení Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2009. Čtyřdenní maraton po okraj naplněný pracovními schůzkami, společenskými akcemi, přednáškami a přátelskými setkáními začal v Praze – Holešovicích 5. února úderem desáté hodiny dopolední.
SMYSLUPLNÝ HOLIDAY WORLD 2009
Nám všem, kdo na Holiday World nesmíme chybět, skoro ani nepřišlo, že ještě před několika týdny bylo Levé křídlo Průmyslového paláce jen holou a smutnou betonovou plochou. Tým manažerů veletrhu ze společnosti Incheba Praha odvedl skutečně mimořádný kus práce. Nejenže dokázal všechny přesvědčit, že na to, co slíbil, stačí, ale zvládl i něco navíc. Jak nám potvrdili všichni, kdo v Levém křídle vystavovali – žádného výrazného omezení jejich expozice nedoznaly. Servis fungoval standardně, nikde se nic nezadrhlo. A pochopitelnou nervozitu, kterou ve dnech před veletrhem trpěli všichni, kdo jej připravovali, odplavily už první hodiny po otevření veletržních bran. Alespoň tolik na úvod. Ze všeho nejdřív jsme nemohli nepřijmout pozvání na slavnostní zahájení v divadelním sále Pyramidy, kde postupně vystoupili se svými projevy současný ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda a jeden z jeho předchůdců ve funkci Jiří Paroubek, pak představitel partnerské země Chorvatska a nakonec osobnost nejdůle-
4
2/2009
žitější, generální ředitel Incheby Bratislava ing. Alexander Rozin. Tři posledně jmenovaní pak přestřihli symbolickou pásku, která veletrh oficiálně zahájila. TRAVEL profi, který přináší turistickou nabídku z Česka, Slovenska a Polska, a je každoročně všem návštěvníkům veletrhu k dispozici zdarma, se prezentoval tradičně spolu s královskou Kadaní, lázeňským Kláštercem nad Ohří, a letos i s Českým
pivním festivalem, opět v postavené Veletržní hale jen pár kroků od hlavního vchodu. Na dohled jsme měli některé české i slovenské kraje, města a regiony. S Karlovarským, Libereckým a Ústeckým krajem jsme si prakticky viděli „do talíře“ a jen pár kroků to bylo k expozicím Bratislavského, Prešovského a Banskobystrického kraje, Lázní Piešťany, Jihočeského kraje, Vysočiny, Jihu Moravy či města Příbrami. Ostatní české kraje
Holiday World
a regiony, Slovensko a Polsko, které nás zajímají nejvíce, se usadily v Levém křídle. Všichni pak bez rozdílu se snažili přilákat návštěvníky. Na Plzeňsku vyhrávala rocková kapela na sudy a soudky, před expozicí Trnavského kraje tančily mladé
páry v pestrých krojích a u stánku z Jihu Moravy rozezvučela své nástroje mladá cimbálovka. U nás v expozici zpíval dobrý voják Švejk se svým C & K Šramlem, Maxipes Fík z Kadaně předváděl svoje roztomilé kousky, u pultů se zastavovali náhodní pro-
cházející i letití partneři a přátelé, a u jednacích stolů uvnitř stánků začínala přátelská i obchodní jednání. V naší společné expozici jsme přivítali houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, který je každoročním hostem festivalu Klášterecké hudební prame2/2009
5
Holiday World ny v Klášterci nad Ohří, starostu města Kadaně PaedDr. Jiřího Kulhánka a spoustu dalších milých přátel a obchodních partnerů. S potěšením jsme přijali také návštěvu našich polských obchodních partnerů – z Lodže Ryszarda Bonisławskiego a Stanisława Harajdu s jeho kolegyni Małgorzatou Andrzejewski – Psarskou z Warmii – Mazur, kteří nám mj. přinesli ochutnat skvělý „sekacz” (www.sekacz.pl
– něco jako naše třená bábovka) a „miody” (medovina) – jejich typické pochoutky. My jsme je na oplátku pohostili víny z jižní Moravy. Zachutnala jim tak, že jsme na jaro začali plánovat cestu do Valtic a okolí. A nejen víno je zlákalo, chtějí přijet také na Český pivní festival a zajímali se i o další české turistické produkty. Pan Ryszard dokonce projevil už konkrétní zájem o letní poznávací
cestu po Českém ráji pro skupinu svých přátel – cykloturistů... Co jsme mohli, to jsme poskytli. Snad se nám podařilo jejich zájem o české a moravské regiony alespoň v základních rozměrech uspokojit. Na oplátku jsme zase my navštívili jejich společnou expozici, kde pod praporem Polské turistické organizace vystavovala i Dolnoslezská turistická organizace, Mazovsko, Podkar-
patské vojvodství a LOT. Velmi příjemné bylo setkání s primátorem – Prezydentem Miasta Łodzi Dr. Jerzym Kropiwnickim. Města, které jsme loni navštívili a rádi se do něj zase vrátíme. Vždyť v posledních třech letech, co se v TRAVEL profi pravidelně objevují články z polských regionů, se stále častěji setkáváme s konkrétními dotazy, se zájmem o další a podrobnější informace. Věříme, že čeští a polští turisté se budou stále častěji setkávat nejen na veletrzích, ale že daleko víc než doposud ožijí cesty vedoucí od Baltu až ke Znojmu, Břeclavi či Hodonínu a k Uherskému Hradišti – do srdce Slovácka.
Byl nejvyšší čas vypravit se dál, k expozicím českých, moravských a slezských krajů. Nemohli jsme se nezastavit a nepozdravit ve Východních Čechách, Královéhradeckém kraji, na Slovácku, Bruntálsku a Kravařsku, a vůbec u všech, kdo se v našich krajích, regionech, městech a obcích o zdárný rozvoj cestovního ruchu starají. Potěšilo nás zjištění, že už nyní si turisté z Polska rezervují pobyty v Bartošovicích na Moravském Kravařsku, že Hotel Radějov na samém začátku roku postupně plní rezervacemi letní termíny a že o celé Slovácko je stále větší zájem. U pultů Východních Čech nestačili vybalovat
nové materiály a Jihomoravský kraj i Střední Morava, tedy kraj Olomoucký, si na nezájem nemohly stěžovat. To samé nám mimo jiných potvrdili také na Vysočině ve Veletržní hale. Pořádně živo bylo i v expozici Slovenské agentúry pre cestovný ruch. Jak nám řekla ředitelka pražského zastoupení SACR v Praze Klára Badinková, není pochyb o tom, že úsilí,
které do prezentací v Česku v posledních letech vložili, přináší svoje konkrétní výsledky. Bylo to vidět i na „provozu“ u pultů jednotlivých vystavovatelů. Ve srovnání s expozicí SACR v Bratislavě zde bylo určitě mnohem živěji.
*
K účasti Banskobystrického kraje na veletrhu nám několik vět řekli
jeho zástupci – vedoucí oddělení služeb a CR ing. Peter Cibula a jeho kolegyně Mgr. Mirka Jančová: „V Prahe na stredoeurópskom veľtrhu cestovného ruchu HOLIDAY WORLD nemohol so svojou ponukou chýbať ani Banskobystrický región. Banskobystrický samosprávny kraj sa predstavil vo vlastnej novej expozícii o veľkosti 35 m2. Spolu s krajom sa prezentovali štyria spoluvystavovatelia: Mesto Banská Bystrica, mesto Fiľakovo – Novohradský geopark, Kúpele Dudince a Vodný raj Vyhne. Mgr. Pavol Michal a jeho mladí pomocníci zo Sokoliarskej skupiny Sv. Bavona z Banskej Štiavnice spolu so svojimi dravcami lákali nespočetné množstvo návštevníkov. Nová expozícia s logom kraja v tvare srdca dokázala zaujať, vyvolať zvedavosť a prilákať o mnoho viac ľudí, ako to bývalo po minulé roky. Svedčí o tom i bohatý zoznam hostí a početné množstvo návštevníkov, ktorí mali priam hlad po informáciách. Neustály záujem Čechov o Slovensko navodzuje potrebu naďalej podporovať spoločný záujem ČR i Slovenska rozvíjať vzájomne cestovný ruch, turistiku a poznávanie kultúrnych hodnôt.“
*
Stejně živo bylo i na slavnostním společenském večeru, který se tento2/2009
7
Holiday World ale i sami vystavovatelé a jimi vyškolení a na práci na stánku připravení pracovníci. A samozřejmě nám všem bude dělat radost z naší práce i aktivní návštěvník, resp. turista, který se bude chtít na našich veletrzích dovědět něco nového, konkrétního a kvalitního! Nesmím zapomenout ani na TOP GASTRO, o které jsme měli letos mimořádně zvýšený zájem. Jedním z atraktivních doprovodných programů byl i uskutečněný zápis do Guinessovy knihy rekordů – o největší šálek cappuccina na světě. Český rekord byl jen malou generálkou před sobotním večerem. S velkým uspokojením hodnotím i veletrh GOLF WORLD PRAGUE.
krát odehrál téměř celý v režii partnerské země veletrhu – Chorvatska, v jednom z Křižíkových pavilonů. Večeru plném kulturních a kulinářských specialit. Velmi působivé bylo třeba vystoupení půvabné chorvatské umělkyně, která mj. zazpívala česky árii z Dvořákovy Rusalky. Prožili jsme krásný závěr prvního veletržního dne.
*
Aby pohled na letošní Holiday World byl co neujcelenější, jen několik dnů po jeho skončení jsme získali krátký rohovor s ředitelkou divize obchodu společnosti Incheba Praha ing. Simonou Šenkýřovou.
Organizace tak velké akce, jako je Holiday World, je vždy velmi složitá. A tentokrát se Incheba musela potýkat navíc s komplikacemi způsobenými tragickým požárem. Jaký to byl pocit sledovat slavnostní zahájení? Máte pravdu, při Slavnostním zahájení již můžeme pociťovat určitou formu úlevy po všech etapách příprav našich veletrhů – HOLIDAY WORLD, TOP GASTRO i GOLF WORLD PRAGUE, ale přiznám se, že i při vyhlížení
8
2/2009
resp. vítání hostů jsem měla stále na paměti všechny body programu včetně maličkostí, které v součtu tvoří obraz toho, co jsme pro naše vystavovatele i návštěvníky připravili.
Jste spokojená s tím, jak Holiday World 2009 proběhl? Když jej porovnáte s loňským ročníkem, bylo více návštěvníků? Veletrh Holiday World naplnil mé motto: Úplně spokojená nebudu snad nikdy… Jsem totiž velmi náročná k sobě i k ostatním spolupracovníkům a členům realizačního týmu našich veletrhů. Letošní ročník mne přesto potěšil. Kromě Prahy vystavovaly všechny české kraje, přijeli i zástupci všech slovenských krajů včetně samostatných expozic Bratislavy a např. města a lázní Piešťany. Počet zastoupených zemí byl také velmi příznivý – 47 a z toho přímo 33 expozic národních turistických centrál. Měli jsme letos i úplné nováčky – se svými vinnými turistickými stezkami a sklepy poprvé oslovili své klienty zástupci Moldavska a poprvé u nás vystavovala také Sýrie. Opakovanou premiéru jsme zaregistrovali i u Lucemburska. Návštěvnost trojlístku našich veletrhů i letos překonala hranici 32 000 osob a jsme rádi, že impulsy, které po ukončení veletrhu dostáváme od našich stálých vystavovatelů, hlásí, že návštěvníci byli letos více zvídaví, přicházeli s konkrétními dotazy a začali již letos naplňovat naše pracovní heslo pro příští rok: veletrh nesmí být pasivní. Aktivním nositelem nápadů musí být organizátor,
Partnerskou zemí Holiday World bylo Chorvatsko. Máte vy osobně k této zemi nějaký zvláštní vztah? Ano, mám. Na samém začátku mé profesní kariéry jsem několik let pracovala – tehdy ještě v Jugoslávii – jako delegát cestovní kanceláře na ostrovech Hvar a Brač. Není tedy náhodou, že jsem si pro první veletrh v mé funkci „vybrala“ za partnerkou zemi právě tolik oblíbené Chorvatsko. S ředitelem Chorvatského turistického sdružení v Praze, panem Antunem Plenkovićem, se známe osobně víc než 25 let a byla radost s ním i jeho kolegy z této centrály spolupracovat. Chorvati letos zvedli úroveň prezentace své destinace na velmi vysokou laťku, a proto se již dnes těšíme, že Slovinci, kteří s námi na své tiskové konferenci v Pyramidě na Výstavišti Incheba Expo Praha podepsali smlouvu o partnerské zemi pro rok 2010, budou v této linii pokračovat. Plně dáváme za pravdu ing. Šenkýřové nejen co se týče hodnocení veletrhu, ale i v tom, že dobré a efektivní vztahy se zahraničními partnery jsou v cestovním ruchu stejně významné, jako korektní vazby na partnery domácí. Nezklamat, vždy udělat ještě něco navíc a držet slovo – to jsou principy, jejichž dodržování přináší žádoucí výsledky. Mezinárodní veletrh Holiday World 2009 už patří minulosti. Teď nám zbývá jen sklízet, co jsme na veletrhu zaseli, a úspěšně prožít necelých 365 dnů do dalšího ročníku. Těšíme se s vámi všemi na shledanou od 4. do 7. února 2010. Laco Kučera
Karlovarsk˘ kraj Tak krátké slovíčko a tolik krásy se v něm skrývá. Správně soudíte, že nebudeme psát o půvabném lokti mladé dívky ani o staré české délkové míře, ale o Lokti městě a hradu, který se nad střechami loketských domů tyčí už pěknou řádku staletí. O stavitelském umění našich předků, kteří spíš citem než vypočítaným záměrem dokázali vytvořit díla, jejichž pevnost, krásu, přiměřenost a pokorný soulad s okolní krajinou můžeme v naší době, které říkáme moderní, jen obdivovat a chránit. A také navštěvovat.
V LOKTI O LOKTI Za vlády krále Václava I., kolem roku 1240, začalo v oblouku řeky Ohře pod královským pohraničním hradem, založeným v době panování Vladislava II., vyrůstat město Loket. Tehdy se ještě nikomu ani nesnilo o lázeňských městech, hotelech a lázeňských domech, které o mnoho století později proslavily Karlovarský kraj. Ale už tenkrát zdejší krajina patřila k oblíbeným cílům významných osobností. Setkal se tu třeba král Václav I. s římským císařem Konrádem a proběhla zde řada významných politických jednání. Přemysl Otakar II. opevnil hrad silnou zdí a obrannými věžemi. Pobýval zde také český král Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna se svým synem Václavem, ještě než se stal Karlem IV. Ten jako král český a císař římský navštívil pak Loket několikrát – ovšem už jako jeden z nejvýznamnějších evropských vládců. Bez větší úhony Loket přežil husitské války, ale neunikl ničivému požáru v roce 1473. K bývalému významu jej znovu pozvedli Šlikové, v jejichž držení byl po tři generace. Hrad se stal reprezentativním sídlem a správním centrem kraje. Pak přišla třicetiletá válka, na hradě se vystřídalo několik hejtmanů, Mansfeldovi vojáci, Bavoři i Sasové a nakonec i Albrecht z Valdštejna. Po roce 1663 opět přešel do královského držení a plnil funkci významné hraniční pevnosti. Po požáru v roce 1725 se část hradu stala dokonce vězením a tuto funkci měl v různých podobách až do roku 1949.
O rok později byl prohlášen za městskou památkovou rezervaci a krátce nato se už stal stále vyhledávanějším turistickým cílem. Chcete na hradě Lokti i vy prožít něco mimořádného? Klasické prohlídky hradních interiérů nabízejí exkurzi do minulosti hradu i jeho obyvatel, obránců, úředníků a nakonec i vězňů. Působivá středověká cela s figurínami v životní velikosti a ve velice realistickém provedení vám navodí atmosféru tortury mimo jiné i věrohodným zvukovým doprovodem. Po takovém zážitku si v hradní restauraci budete připadat jako v ráji. Ovšem pravou a nefalšovanou středověkou atmosféru můžete na hradě prožít 15. a 16. srpna při Středověkých letních slavnostech. Stanete se divákem opravdového turnajového klání, potěší vás třeba i kypré lazebnice, pivo poteče proudem, masa – kolik sníte, placky slané i sladké, různá trdla a pro potěchu duše bude i divadlo a zpěv. Máte-li v šatníku dobový kostým – stanete se zvlášť vítaným hostem. Neméně zajímavý bude určitě i 3. ročník Vinobraní s datem 10. října. Přestože Loket není vinařskou oblastí, loňský ročník účastí vinařů a návštěvníků přesvědčil o smysluplnosti akce. K hradním atrakcím v Lokti patří i Loketský drak. Usadil se v hranolové věži. Poznáte jej. Podobá se trochu hadu a trochu ještěrovi. Ale je to dobrák od kosti. Hospodyňky si k němu dodnes chodí pro oheň na podpal. Pokud sejdete do podhradí, tedy do královského města Lokte, můžete si prohlédnout monumentální radnici z roku 1682, kapli svaté Anny, sloup Nejsvětější Trojice a zastavte se i u pomníku Johanna Wolfganga Goetha. Do Lokte a okolí jezdil rád. Však sám o něm napsal: „Dnes jsme byli v Lokti, který je nade všechen popis překrásně položen a lze jej ze všech stran obdivovat jako krajinářské umělecké dílo.“ Laco Kučera, foto: archiv Karlovarského kraje
www.loket.cz 2/2009
9
Královská KadaÀ Otec vlasti, císař římský a král český, blahé paměti, navštívil Kadaň v roce 1367 a podruhé roku 1374; v době, kterou dnes nazýváme středověkem. Po staletích se Karel IV. do své královské Kadaně vrací znovu každý rok. Koncem léta 1993 to bylo poprvé, co se Kadaň vystrojila do svátečního, aby po šesti stech devatenácti letech opět přivítala svého císaře a ochránce. Letos to tedy bude již po sedmnácté. Přijeďte i vy přivítat jeho slavný průvod, zhlédnout celodenní bohatý program a vyslechnout jeden z nejzávažnějších vzkazů, které nám slavný a celou Evropou uctívaný vládce zanechal. Vzkaz, na jehož aktuální platnosti se dodnes nic nezměnilo.
Přečtěte si jeho slavný proslov, který jakoby byl na míru Zapište si již nyní do svého turistického kalendáře: „ušit“ právě pro Kadaň. Pro město, které si z let všemožného CÍSAŘSKÝ DEN – nejvýpravnější kulturní akce budovatelského nadšení odneslo tolik šrámů, že dnes se může mimo jiné znovu hrdě hlásit k snad keltskému původu v Kadani – se letos koná 29. srpna svého jména – Kadan – vykládaného jako „zářící oheň“. Znovu září jeho bílá radniční věž, střechy opravených domů i silueta františkánského kláštera, aby vás vítaly jako vzácné a milé hosty. Nechme tedy znovu promluvit Otce vlasti: „Když jsme přišli do této země, našli jsme jen žalostná a vypleněná města, hrady zastavené, vsi zdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé, lid skleslý a utýraný. Plni strachu byli kupci vstupujíc v české hvozdy. A teď, když vidíme, jak se dílo daří, jak zem vzkvétá, tu chceme sama sebe překonati v lásce k této zemi. A všem ve známost dáváme! Všem přítomným i budoucím – na časy věčné! Zpupnost, násilí a obchod nečistý u nás podpory nenajde. Čiňte, jako já v království činím! Jen po cestách pravých! Tak můžeme pokojně dojít v míru krásnějšího a šťastnějšího svého města, kraje i celé země. Na každém jest – vladaři, člověku urozeném i prostém, by jen rovně, poctivě žil a pracoval. Cizím zlořádům však nedejte své dílo kaziti. Vzpomeňte Otce vlasti, blahé paměti. Bude pak dobře vám i v celé Evropě!“
KDO NEBYL V KADANI, JAKO BY NEÎIL
Přijmete-li pozvání do Kadaně, ať už na kteroukoliv z kulturních a společenských akcí, vždy budete odjíždět obohaceni nejen o hodnotné dojmy, ale i spoustu krásných zážitků. Město a jeho nejbližší okolí je jako stvořené k příjemnému a aktivnímu odpočinku. Procházky pod hradem, kolem velkého oblouku řeky Ohře, Smetanovými sady nebo zahradami františkánského kláštera s kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků ve vás určitě vzbudí zvědavost. Budete chtít vědět víc. O historii i současnosti města, které se už dlouhá léta uchází o vaši přízeň. Pak se bez rozpaků zastavte v Informačním centru v podloubí pod radnicí a nechte si také poradit, kudy do Katovy uličky – nejužší ulice v Česku, kde jsou „Ptačí domky“, jaké programy chystají v Kulturním domě Střelnice, kde mají nejlepší pivo,
10
2/2009
Podkru‰nohofií co můžete ochutnat v hradní vinotéce a kde najdete příjemný nocleh. Protože z Kadaně se vám nebude chtít odjet. A věřte, že se sem budete rádi vracet. Třeba za slavným zdejším rodákem Maxipsem Fíkem, na rozhlednu na Svaté hoře, k mohyle na Stolové hoře, prohlédnout si nádherné a nově zrestaurované fresky v klášterním kostele a projít se pod „krajkovím“ unikátní sklípkové klenby v jeho chodbách, na koncerty letního hudebního festivalu a k příjemným hovorům u dobrého jídla, vína a kávy v některé z útulných kadaňských hospůdek a kaváren. Chcete-li si naplánovat svůj pobyt v Kadani a okolí sami a v klidu, pak máte několik možností. Informace vyhledejte na přehledně a srozumitelně zpracovaném webu www.mesto-kadan.cz. Můžete se také obrátit na pracovnice informačního centra, vyslovit jim svá přání a péči o sebe, rodinu nebo přátele svěřit do jejich rukou. Najdete je na adrese: Informační centrum města Kadaně a galerie Josefa Lieslera, tel.: +420 474 319 550, e-mail:
[email protected]. Anebo si vyhledejte internetové stránky www.3k-karta.cz, jeden z nejzdařilejších systémů zvýhodněných turistických programů, který na rozdíl od mnoha jiných, vám dává možnost si jeho náplň zvolit naprosto svobodně a podle toho, zda chcete přijet s rodinou, s přáteli, s dívkou či chlapcem nebo s obchodními partnery. Výběr možností je až neuvěřitelně bohatý a poměr mezi službami placenými a bonusy vás svojí výhodností určitě mile překvapí. Chcete-li se s představiteli královského města Kadaně setkat osobně a teprve pak se rozhodnout, kdy a proč do města pod Krušnými horami přijet, budou na vás čekat na Výstavišti Černá louka v Ostravě na výstavě Dovolená a Region od 13. do 15. března a také v Hradci Králové v Kongresovém centru Aldis na veletrhu cestovního ruchu Infotour téměř ve stejných dnech – 13. až 14. března.
Mimochodem v ostravské expozici, kterou tradičně obsadí nejen Kadaň, ale i blízký Klášterec nad Ohří a TRAVEL profi, se můžete zúčastnit soutěže a „Návštěvnickou kartu 3K“ získat jako cenu zdarma. Ovšem budete muset odpovědět na několik všetečných otázek. Doporučujeme vám tedy předem si opatřit alespoň základní informace o městě, které měl Karel IV. tolik v oblibě. A až vaše zvědavost a touha vědět o Kadani co nejvíce zvítězí, poštou, mailem nebo telefonicky si objednejte zbrusu novou publikaci, která nese jednoduchý, ale naprosto výstižný titul: Královské město Kadaň. Určitě se vám bude líbit. Milí čtenáři, turisté a přátelé toulek po českých krajích. Pokud jste už v Kadani byli, víte, že vše, co jste si přečetli, je pravda. Pokud jste ji navštívili už několikrát, víte, že vždy zde prožijete něco Na závěr pozvánky do královské Kadaně věnujte ponového, a že vždy najdete ještě alespoň jeden nový pohled zornost ještě akcím, které Císařskému dni předcházejí na středověké hradby, řeku Ohři, věže kadaňských kostelů a na které jste samozřejmě také srdečně zváni: i na nejbližší krajinu, která – ač prožila mnoho zlého – stále patří k nejpůvabnějším. A pokud jste v královské Kadani ješ6. června Narozeniny Maxipsa Fíka tě nebyli – přijeďte! Zklamání se nedočkáte. Budete mile červen – září Františkánské léto překvapeni! 18. července ROCKFEST Laco Kučera 2/2009
11
Ústeck˘ kraj
ŽATEC – MĚSTO, KDE JE PIVO DOMA Těžko pochybovat o pravdivosti výroku obsaženého v titulku. Město Žatec se stalo domovem tradičního českého nápoje už před více jak sedmi sty lety, tedy někdy na přelomu 13. a 14. století. Proto naprosto oprávněně může používat motto pro turisty ze všech koutů Čech, Moravy a Slezska, z celé Evropy i všech ostatních kontinentů naší modré planety: HISTORIE – CHMEL – PIVO – ATMOSFÉRA. A pokud se lidstvu podaří někde ve vesmíru najít jiné inteligentní bytosti, bude to trvat jen velmi krátkou dobu, než si i oni pivo ze Žatce oblíbí.
Město a jeho služby jsou na příliv turistů připraveny už dnes. Jen na opravdu rozsáhlý projekt revitalizace Pražského předměstí, který nese lákavý název Chrám Chmele a Piva, získal Žatec 211 milionů korun z prostředků Evropské unie. Celá částka je a ještě bude využita na budování a rozvoj atraktivní infrastruktury cestovního ruchu. Jsou v něm zahrnuty i plány na rekonstrukci historických komunikací a náměstí nacházejících se v blízkosti již existujícího Chmelařského muzea, počítá i s rekonstrukcí inženýrských sítí, vybudováním areálu Jižní zahrady určeného pro dětské hry, revitalizací Klášterní zahrady a Kapucínského kláštera, staré Sladovny v Masarykově ulici a s obnovou Skladu a balírny chmele. A na náměstí Prokopa Velikého má vzniknout rozhledna. Navíc celý soubor chmelařských objektů na Pražském předměstí Žatce je kandidátem zápisu do seznamu technických památek UNESCO. Vraťme se ještě k žateckému mottu určenému všem turistům: HISTORIE – CHMEL – PIVO – ATMOSFÉRA. S historií se v Žatci setkáte skoro na každém kroku. V centru města si můžete prohlédnout pětici krásných náměstí a buď přímo na nich nebo v bezprostředním sousedství na pět set staveb nejrůznějších architektonických slohů a určení – synagogu, důstojnou radnici, monumentální Morový sloup, kostely i měšťanské domy. Každý z nich má svoji neopakovatelnou atmosféru. Působivá je návštěva Chmelařského muzea. Chmel, bez něhož je výroba kvalitního a řízného piva nemyslitelná, vás bude provázet všemi jeho expozicemi. Nebudete se stačit divit, co všechno se podařilo shromáždit, zadokumentovat a vystavit. Až si projdete všechny muzejní sály, pochopíte, jak vzácná rostlina se v
12
2/2009
okolí Žatce po stovky let pěstuje a proč se bez ní nemůže obejít Budvar, Pilsner Urquell, Krušovice... a samozřejmě ani piva vyráběná přímo v Žatci. Pochopíte, proč americký Budweiser už nikdy nebude tím správným pivem. A pak určitě neodoláte a budete chtít některá nebo všech sedm žateckých piv ochutnat. Žatec Export – světlý ležák
„dvanáctka“, je pořádné pivo pro pořádné chlapy. Žatec Premium „jedenáctka“ si s jeho chuťovými vlastnostmi nezadá. Po dobrém jídle a k posezení s kamarády je jako stvořený Žatec Světlé výčepní – oblíbená „desítka“. Pak přijdou na řadu tři „ležáky“ – Baronka a Žatec se hodí ke všemu a pro kohokoliv, kdo dovršil dospělého věku a nechystá se zrovna usednout za volant. Podobně jako „tmavý ležák“ Lučan. A nakonec něco speciálního pro dámy – „tmavý speciál“ Žatec Xantho. Po ochutnávce nebo hezkém poklábosení nad napěněným půllitrem se vydejte znovu do žateckých ulic, abyste poznali zdejší atmosféru. Genia loci města si oblíbili i filmaři z daleké ciziny. Ulice a náměstí se staly kulisami pro více jak stovku filmů. Proháněl se zde Oliver Twist, zpívala Edith Piaf a v neposlední řadě se zde zalíbilo i „Bídníkům“ – slavným „Les Misérables“… Tak to všechno je Žatec. Laco Kučera Foto: archiv města Žatce
Turistické infocentrum náměstí Svobody č. 1, 438 24 Žatec
[email protected] [email protected] tel.: +420 415 736 156, 415 736 111
www.mesto-zatec.cz
Krkono‰e Krkonoše, Krakonoš, Labe, Sněžka a krkonošské boudy patří k sobě. Jsou jedinečným celkem vytvářeným přírodou a lidmi v plném souladu a porozumění. Boudy – stavení, která v dobách, kdy se krkonošské lesy a louky dočkaly osídlování – si stavěli první krkonošští „pionýři“ – dřevorubci a drobní „hospodáři“. Boudy stály daleko od sebe a zřejmě už tehdy vznikla jejich proslulá pohostinnost. Budaři často poskytli příchozímu nejen posilnění, ale i přístřeší, zejména v zimě nebo za špatného počasí.
KRKONO·SKÉ BUDA¤ENÍ VâERA A DNES Jak šel čas a Krkonoše se stávaly stále častějším turistickým cílem, i boudy postupně měnily svůj charakter. Přibývalo hostinských pokojů, domácí kuchyně byly připraveny nakrmit více hladových krků a s rostoucími nároky návštěvníků – kteří už za poskytovaný servis byli ochotni platit – rostla i kvalita služeb. Z původních bud dřevorubců se staly typicky krkonošské a oblíbené boudy, které dnes spojuje hustá pavučina značených turistických cest. V létě i v zimě zvou návštěvníky Krkonoš pod svou pohostinnou střechu. Současní turisté se sice vydávají na túry zásobeni vlastními svačinami – někdy z obav před „horskou přirážkou“, jindy z potřeby ukojit náhlý hlad malých turistů, ale většina z nich nakonec stejně usedne k prostřenému stolu v útulné, krásně vytopené a často starým dřevem vonící boudě. Nechají se zlákat pravým krkonošským kyselem, borůvkovým koláčem, voňavou kávou – a často neodolají a zůstanou i několik dnů. Dávají tak najevo, že „budaření“ má stále svůj smysl a že patří k tradici našich Krkonoš. Že bez bud by byly naše nejvyšší hory smutné a přišly by o nádhernou část
svého historického dědictví. Navíc stále ještě plní nejen funkci restaurační a ubytovací, ale i nenahraditelnou roli komunikačních a strategických bodů na hřebenech. Mnohé z bud doznaly výrazných změn. Většinou to bylo po zničujících požárech. Některé z nich se z ohnivé pohromy nikdy nevzpamatovaly, jiné jsou už dlouho zavřené. To je osud Klínové a Obří boudy,
Petrovky a dalších... Co bylo, bylo. Vydejme se raději na cestu od boudy k boudě. Nejdříve vyjedeme lanovkou na Medvědín a pak po svých přes Šmídovu vyhlídku na Zlaté návrší a Kokrháč, nad Kotlem až k Vrbatově boudě. Jako koráb na moři odolává poryvům větrů a sněhovým vánicím. Nocleh zde sice neposkytují, ale bohatě prostřený stůl ano. Nedaleko stávaly Jestřábí boudy, na jejich základech se však už dlouho v létě vlní tráva. Po cestě se zastavte u Mohyly Hanče a Vrbaty a vzpomeňte na dnes již legendární jarní
závod z 24. března 1913 a na osud dvou kamarádů, kteří se do historie Krkonoš zapsali nesmazatelným písmem. Nad Labským dolem se pak tyčí Labská bouda. Ta původní
dřevěná shořela a ta moderní betonová stále nabízí své ubytovací i gastronomické služby. Avšak dál, přes Vysoké kolo vede cesta k Martinovce se zachovalou atmosférou horských tradic. Najdeme zde nejen dobrou kuchyni, ale také nocleh. Škoda, že na dveře oblíbené Petrovky bychom klepali marně, je zavřená. Ale výhled – ten je odtud parádní! Jsou vidět krkonošské hřebeny, polské Karkonosze, Sklarská Poreba i Jelenia Góra. Budete se cítit jako bystrozraký. Všechno, co si jen hrdlo ráčí, dostaneme také na Špindlerově boudě, dnes Hotelu Špindlerova bouda. O něco níž pak nabízejí svoje služby Erlebachova a Josefova bouda. U první si prohlédněte kapličku se svatým Františkem Asissi a přijedete-li sem v létě, vyplatí se tu strávit večer, užít si zvláštního klidu a vzdát úctu krkonošským horám.
Krkonošských bud je mnohem víc, než je možné popsat na jedné stránce. Tak zase za měsíc. To se vydáme po cestě „Holmance“ k Boudě u Bílého Labe a dál... Přijďte pobejt! Říká se v Krkonoších. Přijďte, vyberte si svoji boudu, ubytujte se, sportujte, odpočívejte a počkejte si zde na další vydání TRAVEL profi. Foto: archiv Špindlerova Mlýna
TIC – tel.: +420 499 523 656,
[email protected] www.spindlmu.info, www.spindleruv-mlyn.cz www.spindl.com, www.spmlyn.com, www.skiareal.cz 2/2009
13
V˘chodní âechy
Letošní začátek turistické sezony v jediném muzeu v přírodě Pardubického kraje na Veselém Kopci, areálu plném starých roubenek, bude patřit Velikonocům, svátkům vítání přicházejícího jara. V jednotlivých objektech muzea uvidíte ukázky lidových obyčejů, tradiční pečivo, kraslice a řemeslníky vytvářející předměty připomínající svátky jara.
OSLAVTE VELIKONOCE NA VESELÉM KOPCI Soubor lidových staveb Vysočina je jediným muzeem v přírodě v Pardubickém kraji; skládá se z několika částí. Nejznámější je expozice na Veselém Kopci, ve Svobodných Hamrech můžete navštívit vodní kovací hamr a za pozornost stojí i unikátní památková rezervace Betlém v Hlinsku. Veselý Kopec leží zhruba čtyřicet kilometrů jižně od krajského města. Najdete ho v malebném kraji na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, v kraji bohatém na historické památky včetně dochovaných dokladů lidového stavitelství. Nejvíce z nich je soustředěno právě v expozici Souboru lidových staveb Vysočina, který je zároveň největším zařízením tohoto druhu v Čechách. Osada Veselý Kopec byla založena v první polovině 16. století, podobně jako řada dalších sídel na Hlinecku zabydlující lesní krajinu. Domov zde našli drobní rolníci, kteří na svých políčkách těžce dobývali základní obživu. Část roubených chaloupek původní osady postupem let zanikla, některé zásadním způsobem změnily podobu. Pouze jedna jediná se dochovala do dnešních dnů – soukromý objekt s č. p. 4. Na počátku sedmdesátých let 20. století byl právě tento objekt spolu s okolní neporušenou krajinou důvodem, proč sem byly ze širokého okolí přenášeny památky lidového stavitelství. Dnes jich zde stojí téměř třicet a dohromady tvoří osadu s volně rozptýlenou zástavbou. Nesou svědectví o životě a práci drobných rolníků od první poloviny 19. století do poloviny 20. století. Zemědělské usedlosti doplňují nejen drobné vesnické stavby, jako špýchar, chlívky, haltýř apod., ale i lidové technické památky na vodní pohon. Nejvýznamnější z nich je vodní obilní mlýn. V interiéru mlýnice zaujme nejen mlecí zařízení tzv. českého složení, ale i stoupa na kroupy a varna na povidla. Všechna tato zařízení využívala vodní
14
2/2009
Vesel˘ Kopec síly k pohonu důmyslných mechanizmů. V blízkosti mlýna stojí také vodní olejna, pila a stupník na tlučení třísla. Voda je k těmto technickým památkám přiváděna původním náhonem vybudovaným v 16. století. K jedinečným dokladům lidového stavitelství v rámci České republiky patří i čtrnáctiboká stodola přenesená sem ze Sádku u Poličky, kde stávala od roku 1680. Najdete tu i obydlí drobného rolníka ze začátku 19. století z Lezníku u Poličky, reprezentující čtyřbokou zástavbu dvora. Jeho zajímavý interiér je datován do poloviny 19. století. Na konci prohlídkové trasy vás čeká statek z Mokré Lhoty u Nových Hradů s krásným klasicistním průčelím. Obytná část spolu s chlévem a klenutým vjezdem jsou postavené z opuky, statek doplňuje roubený špýchar a podstáj. Kromě uvedených objektů se na Veselém Kopci nacházejí samozřejmě další zajímavé usedlosti a stavby, jako sušky, bělidlo, včelín nebo zvonička. Děti budou moci obdivovat maringotku slavné loutkářské rodiny Kopeckých a určitě se rády podívají na pasoucí se hospodářská zvířata. Na Veselém Kopci pocítíte atmosféru autentického způsobu života i hospodaření drobných zemědělců v prostředí krásné krajiny. Připomeňte si lidové obyčeje a přijďte se podívat Otevřeno od 11. dubna 2009 na ukázky kraslic, jarního pečiva a dalších předmětů provázející jarní svátky. Velikonoce na Veselém Kopci proběhnou od 11. do 13. dubna 2009 s kulturním denně mimo pondělí, duben a říjen pokud není státním svátkem, od 9 do 16 hod. programem. Otevřeno bude od 9 do 16 hodin. (poslední prohlídka s průvodcem v 15 hod.) Návštěvu Veselého Kopce můžete spojit s prohlídkou památkové rezervace Betlém v Hlinsku. Také denně mimo pondělí od 8 do 17 hod. květen až srpen tady v roubených chaloupkách naleznete připomín(poslední prohlídka s průvodcem v 16 hod.) ku tradičních jarních obyčejů. Od 7. do 19. dubna se zde koná výstava s názvem Velikonoce na Betlémě. denně mimo pondělí od 8 do 16 hod. září Otevřeno je denně mimo pondělí od 8 do 16 hodin (poslední prohlídka s průvodcem v 15 hod.) (od 12 do 13 hodin polední přestávka).
tel.: +420 469 326 415, www.vesely-kopec.eu
www.vychodnicechy.info
Foto: archiv DSVC a Veselý Kopec
2/2009
15
Vinafiská turistika
NOVÁ DIMENZE VINAŘSKÉ TURISTIKY Po letech celkem úspěšných snah o rozvoj a zkvalitňování služeb vinařské turistiky, které by přivedly ještě více domácích i zahraničních turistů mezi vinohrady, do sklepů i vinných sklípků, na vinobraní nebo degustace, se Národnímu vinařskému centru Valtice ve spolupráci s Nadací Partnerství a za významné podpory Vinařského fondu ČR podařilo připravit a zrealizovat dva významné kroky k jejímu novému rozměru.
Certifikace vinařské turistiky Již na veletrhu Regiontour v Brně předal ředitel NVC Valtice ing. Pavel Krška, manažer Nadace Partnerství Juraj Flamík a ředitel Vinařského fondu ČR ing. Jaroslav Machovec prvním vinařům, majitelům sklepů, vinoték a restaurantů s vínem certifikáty a smaltované tabule „Vína z Moravy – Certifikace vinařské turistiky“, které už nyní informují turistickou veřejnost o tom, že kvalita poskytovaných služeb těchto zařízení je prověřená odbornou komisí. Vinařské turistice se tak dostalo nového rozměru. Návštěvník a turista, byť jen elementárně obeznámen s vinařskými regiony, se může spolehnout, že v takto označených podnicích se mu dostane perfektních služeb srovnatelných s obdobnými nabídkami v zahraničí. Certifikovaná zařízení garantují špičkovou třídu služeb, ale prokazují i historickou a architektonickou kvalitu objektů, ve kterých své služby provozují, úctu k tradicím regionu i vinařství.
V těchto dnech bylo dokončeno hodnocení a uděleno osmdesát certifikátů podnikatelům z celé Moravské vinařské oblasti. Ve slovácké vinařské podoblasti jej dostalo 35 zařízení – 15 vinařství, 12 vinných sklepů, 4 restaurace a 4 ubytovací zařízení. V podoblasti znojemské získalo certifikáty 8 žadatelů – 3 vinařství, 2 vinotéky, 1 restaurace a 2 ubytovací zařízení a z velkopavlovické podoblasti prošlo sítem výběru 37 zařízení – 12 vinařství, 16 vinných sklepů, 2 restaurace, 3 vinotéky a 4 ubytovatelé.
Podrobnosti o všech certifikovaných podnicích vinařské turistiky najdete na www.vinazmoravy.cz/certifikace a www.vinazcech.cz/certifikace
ojedinělou směs zábavy, poučení, dobré nálady a mimořádných zážitků. Letní pokračování nového festivalu se bude konat 20. – 21. června 2009 v jižní části slovácké vinařské podoblasti jako Slunovrat na Podluží. Vinaři z Mikulčic, Moravské Nové Vsi, Prušánek, Tvrdonic a Týnce se o vás postarají a připraví vám nejedno milé překvapení. S dalšími díly Festivalu otevřených sklepů vás seznámíme zase příště. Teď se budeme těšit na nejbližší setkání u Mladých vín z Modrých hor. Laco Kučera, foto: archiv NVC
Festival otevřených sklepů V Moravské vinařské oblasti se bude letos konat Festival otevřených sklepů. V podstatě jde o úplně nový turistický produkt, jehož cílem je ještě více vyjít vstříc všem, kdo chtějí poznat vinice, sklepy, hovořit s vinaři, zažít neopakovatelnou atmosféru při koštu, kdy vinař sám nejen nalévá, ale i hovoří o tom, co všechno je nutné udělat, aby na konci té dlouhé cesty od vinohradu
16
2/2009
až ke skleničce zlatavého nebo rubínově červeného vína byl plnohodnotný, osvěžující a krásný prožitek. Jarní část festivalu se odehraje už zanedlouho: 21. – 22. března 2009 ve velkopavlovické vinařské podoblasti. Ve vinařských obcích Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice můžete ochutnat Mladá vína z Modrých hor. Několik desítek sklepů, ta nejlepší vína, cimbálová muzika, příjemné prostředí a vstřícní lidé vytvoří
Na www.otevrenesklepy.cz získáte podrobnosti a můžete si zde zajistit i vstupenky. Případně pište na e-mail:
[email protected]
vín z Tanzbergu Letos uplyne deset let od doby, kdy se na českém trhu s víny objevily lahve typického tvaru se stylizovaným „T“ – jako TANZBERG. V roce 1999 tehdejší ředitel TV Nova, současný europoslanec a milovník vína PhDr. Vladimír Železný, zahájil svoji éru vinaře. Nedaleko Mikulova, v nevelké, ale skvělými vinicemi proslulé obci Bavory, založil vinařství pyšnící se starými renezančními sklepy. Vinařství Tanzberg prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, byly pořízeny moderní technologie a v krátké době vína z Tanzbergu začala patřit k nejvyhledávanějším. A tak je tomu dodnes. O vinice, hrozno i o hotová vína se pečlivě starají zkušení pracovníci, jejichž snahou je navázat na staré a bohaté vinařské tradice celé mikulovské vinařské podoblasti. Ve víně pak těm, kdo si vína z Tanzbergu oblíbili, předávají co možná nejpříjemnější zážitky a poznatky charakterizující tento nádherný kousek jižní Moravy. Snahou společnosti Tanzberg Mikulov je nabízet vína plná svěžesti, čistá a energická, upřímná a zdravá. Deset let není dlouhá doba. Ale je to deset let naplněných poctivou prací. Říká se, že ve víně je pravda. Nejen proto, že dokáže rozvázat jazyk a povolit stavidla výmluvnosti, ale bezesporu i proto, že víno rádo na svého „tvůrce“ prozradí, zda se o ně dobře staral a věnoval mu potřebnou péči. V Tanzbergu se upřímnosti jejich vín obávat nemusejí. Deset let, to je pro vinaře teprve malá část dlouhé cesty. Věříme, že před Tanzbergem stojí ještě mnoho jar, kdy se dělá „šnit“, slunečných a teplých letních měsíců, kdy se hrozny nalévají, a
spousta sluncem proteplených podzimů, jejichž síla se vlévá do těžkými bobulemi obalených hroznů slibujících ty nejkrásnější zážitky, až se zlatavé nebo zářivě rudé víno zaperlí ve sklenici. Ať už jste si vína z Tanzbergu jakkoliv oblíbili, přijměte pozvání do Bavor. Pro své blízké nebo obchodní partnery zde můžete zakoupit dárková balení nebo si odvézt vína podle vlastního výběru po degustaci spojené s odborným výkladem.
Je z čeho vybírat. Přijeďte vychutnat rozdíly Ryzlinku vlašského z vinic „Železná“, „Purmice“, „Goldhamer“ nebo „Pod Svatým kopečkem“. Máte raději Sauvignon? Pak si nechejte nalít z vinice „Turold“ nebo z „Valtická“. Je libo Cabernet Sauvignon či Zweigeltrebe? Pinot gris nebo Pinot noir? Nebo dokonce sekt? Rádi vám je ve vinařství Tanzberg nabídnou. Hledáte-li krásný dárek, můžete využít i dárkový poukaz.
Dárkov˘ poukaz na degustaci v hodnotû 5 000 Kã platí pro maximální poãet 15 osob V cenû degustace je zahrnuto 10 vzorkÛ vín, které si sami vyberete (10 x 0.75 l), degustaãní sousto, v˘klad sommeliéra, prohlídka historick˘ch sklepÛ. Degustace vín probíhá ve vinném sklepû z rudolfínské doby, kter˘ se nachází v prostorách spoleãnosti Tanzberg Mikulov. Dárkov˘ poukaz mÛÏete získat pro sebe, své pfiátele ãi Va‰i firmu, pokud odeberete víno v hodnotû 50 000 Kã s DPH v termínu od 1. února do 30. ãervna 2009. Termín uskuteãnûní degustace: ãervenec a srpen 2009
Tanzberg Mikulov, a.s., Bavory 132, 692 01 Mikulov, tel: +420 519 500 040-9,
[email protected], www.tanzberg.cz 2/2009
17
BaÈÛv kanál
Je skoro až symbolické, že se v turistickém regionu patřícím k nejúspěšnějším – na Slovácku – sešly v jednom roce dvoje kulaté narozeniny. Zatímco Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu se dožívá první desítky, dnes už slavná plavební cesta BAŤŮV KANÁL si mladistvě vykračuje k prvnímu roku osmé desítky věku – je mu rovných sedmdesát.
SEDMDESÁT LET MLADÝ BAŤŮV KANÁL Kulaté výročí si žádá oslavu. A je-li čerstvý sedmdesátník v tak skvělé kondici, jako Baťův kanál je, chce to oslavu přímo slováckou. Taky že bude, respektive budou. Už dnes se ve Veselí nad Moravou, Uherském Hradišti, Spytihněvi i na Výklopníku a dalších místech podél Baťova kanálu připravují. Než ale budou přichystány a než bude 1. května slavnostně „odemknuta voda“ a uvolněna všem plavidlům, která na baťák můžou, sluší se připomenout, jak se vlastně kanál nesoucí jméno jednoho z největších českých meziválečných podnikatelů narodil. Plán vybudovat na řece Moravě vodní cestu je mnohem starší. Už roku 1653 se na zasedání zemského sněmu jednalo o jejím splavnění a dokonce i o projektu propojení Moravy s Dunajem a Odrou, jež by zajistil plavební cestu od Baltu až do Černého moře. Na svou dobu to byl záměr velmi odvážný a také nad síly tehdejších investorů. Nicméně do té míry lákavý, že se o jeho realizaci pokoušeli ještě mnozí později. Leč – buď nebylo dost peněz nebo politické vůle, případně obojího. Až přišel Tomáš Baťa, respektive jeho nevlastní bratr Jan. Vedeni svojí proslulou praktičností, kterou dokázali spojovat veřejné zájmy s podnikatelskými plány, našli společnou řeč se státem a firma Baťa se stala financiérem stavebních prací a některých dalších zařízení na závlahovém a plavebním kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem. I když hlavním cílem firmy zůstal především levný způsob dopravy lignitu z dolu Tomáš přes přístaviště Výklopník do Baťova v Otrokovicích.
18
2/2009
Práce na budování kanálu byly zahájeny 16. října 1934 a dokončeny na podzim roku 1938. V říjnu téhož roku prověřila kvalitu kanálu i všech komor, mostů, břehů a dalších technických zařízení nebývale mohutná povodeň. Vše prošlo na výbornou. Přestože se první zkušební plavba odehrála v červnu 1938, kanál se plného provozu dočkal až o rok později (právě proto se velké
oslavy chystají na letošní rok). Mezitím však přišlo šest let druhé světové války, únor 48 a další desetiletí, která nepřála ani Baťovým závodům, ani jiným podnikatelským aktivitám. Až po roce 1989 se myšlenky na obnovení provozu na této vodní cestě chopili noví lidé. První pokusy neměly valného úspěchu. Teprve v roce 1997 založilo sedm obcí – Spytihněv, Huštěnovice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou a Vnorovy Nadaci Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. Postupně se připojily Strážnice, Petrov, Hodonín, Rohatec, Sudoměřice a Staré
Město. To ale bylo před více jak jedenácti lety. Od té doby se ze závlahového a plavebního kanálu stal oblíbený turistický cíl – Baťův kanál. Už dávno to ale není jen kanál. Populární vodní cesta neustále roste a prodlužuje se o splavné úseky řeky Moravy. Stále také vznikají nové plány a projekty, které obohacují škálu služeb. V přístavištích je možné si pronajmout menší lodě nebo dokonce hausbóty, proplouvat na jejich palubách plavebními komorami, kotvit po trase, vydávat se na poznávací výlety do okolí a užívat si bohatství Slovácka. Regionu proslaveného výbornými víny, říznou slivovicí a oskerušovicí, krásnou muzikou, bohatými kroji, populárními koláčky, klobásami nebo škvarky a samozřejmě líbeznou krajinou. Regionu, jehož moderní turistickou osou je rekreační vodní cesta Baťův kanál. Tak AHÓÓÓJ! Loučím se zvoláním všech pravověrných vodáků, námořníků a kanálníků. Laco Kučera
www.batacanal.cz
Tû‰ínské Beskydy Nevelký, ale nebývale zajímavý turistický region Těšínské Beskydy na vás čeká v nejvýchodnější části naší republiky. Zaujímá prostor přibližně od Českého Těšína na severu po Jablunkov na jihu a od Komorní Lhotky k Horní Lomné na západě. Státní hranice se Slovenskem jej ohraničuje na východě. Vůči okolním regionům se vymezuje především svébytným goralským folklorem, kuchyní, originálním nářečím i kroji, lidovou architekturou a unikátními přírodními lokalitami. Těšíte se na jaro? Až sejde sníh, Těšínské Beskydy se těší na vás.
TĚŠÍTE SE NA JARO? TĚŠÍNSKÉ BESKYDY TÉŽ
V loňském roce jsme se do tohoto zajímavého koutku severovýchodní Moravy podívali hned několikrát. Projeli jsme bílými stopami, potěšili se originálním folklorem, na kole jsme jezdili Trojmezím a koncem roku jsme donesli z Těšínských Beskyd něco vánočních nálad a nakonec i povídání o zdejších dvou podobách vody – o sněhu a místních malých, ale příjemných lázních a wellness zařízeních. I když jsou zatím svahy pod Javorovým vrchem, v Horní Lomné, Mostech u Jablunkova nebo Dolní Lomné plné sjezdařů a po hřebenech se prohánějí běžkaři, většina z nás se už někde v koutku srdce těší na teplý jarní větřík, který přinese nejen spoustu nových turistických radovánek, ale i novou chuť vyrazit ven z města. A Těšínské Beskydy vám nyní předkládají své tipy. Svátky jara – Velikonoce, můžete prožít na tradičním Středověkém jarmarku v Třinci. Už dávno není pravda, že Třinec jsou jen železárny. Město se v posledních letech začalo převlékat do parády. I když je jeho architektura poznamenána časy „budovatelského nadšení“, najdete zde nejeden krásný kout a příjemně pohostinnou střechu. Na vlastní kůži jsme zažili pohodu třeba v penzionu U Půdy. A středověký velikonoční jarmark bude rájem nejen pro děti, kteří si zde užijí zábavy a jar-
ních radostí dosyta, ale i pro dospělé, kteří se rádi obklopují tradičními výrobky ze dřeva, keramiky nebo přírodní vlny. Inu jarmark! Měsíc květen bude v Těšínských Beskydech ve znamení jiné zábavy. Možná i trošku dobrodružné. Miyszani łowiec – název akce zřejmě málokdo rozluští. Gorolské nářečí, které je skutečným koktejlem češtiny, polštiny a slovenštiny s trochou němčiny, zní neuvěřitelně melodicky, ale rodilý Středočech nebo Západočech s ním může mít až komické problémy. Nebudeme vás dlouho napínat – miyszani łowiec česky znamená vyhánění ovcí. Tak
kat a vyzkoušíte, co obnáší stříhání nebo dojení ovcí. V té chvíli už vám bude jasné, že Těšínské Beskydy, to není jen tak ledajaký kousek země. Je to region, který má svoje vlastní vůně a zvláštní ranní světlo, které těžko jinde najdete, noci, za kterých svítí měsíc jasněji a přívětivěji, než jste kdy viděli. Je to svět, který po dlouhá staletí vytvářeli zdejší milí, pohostinní, ale také hrdí horalé v těsném soužití s přírodou, které se naučili rozumět a respektovat ji. Až zažijete místní Velikonoce nebo Miyszani łowiec, budete brzy hledat další důvody, proč se sem znovu vypravit. Možností se nabízí celá řada. Už nyní si je můžete vyhledat na adrese www.tesinske-beskydy.cz nebo si počkat na další vydání. I my se do Těšínských Beskyd rádi vracíme. Laco Kučera
přijeďte v květnu do obce Košařiska. Užijete si nejen regionální lidové muziky, ale bude vám naservírován i přímo na místě vyráběný ovčí sýr a žinčica, klobásy od místních gorolů, ochutnáte určitě i jejich pálenku „mjodulu“, a pak zdravě posilněni, se třeba necháte zlá2/2009
19
Severní Morava
Slezská Harta
KOLEM BRUNTÁLU LEŽÍ BRUNTÁLSKO Celkem jednoduchý a veskrze pravdivý výrok. Ovšem pokud chceme město Bruntál a Bruntálsko popsat coby turistický region, to už tak snadné není. Všichni známe Praděd, Petrovy kameny, Karlovu Studánku, Slezskou Hartu nebo Dlouhé Stráně. Ale přiznejme si, kdy jsme byli naposledy na hradě Sovinec? Pamatujeme si ještě, že ve Velkých Losinách se vyrábí jeden z nejkvalitnějších ručních papírů? Víme, co je to Rejvíz a dokonce, že na Bruntálsku je hned několik sopek nedaleko od sebe?
Rozhledna Velký Roudný
Lávový proud
Zastavení Křížové cety
20
2/2009
I když se Bruntálsko už řadu let pravidelně prezentuje na veletrzích a výstavách cestovního ruchu, nebude na škodu si některá zajímavá místa z tohoto regionu znovu připomenout. Město Bruntál patřilo už na počátku 13. století k významným sídlům. Založil je moravský markrabě Vladislav Jindřich a bylo prvním městem v českém království, které získalo takzvané magdeburské městské právo, díky němuž plnilo roli významného centra severní Moravy. Navíc mělo za úkol chránit severní hranici proti expanzi vratislavského biskupství a kutiště drahých kovů v Jeseníkách. Bruntál se brzy stal důležitým a prosperujícím střediskem obchodu i řemesel. Od druhé poloviny 18. století se zde usadili první podnikatelé – vznikla továrna na zpracování kůží, první chemická manufaktura, výrobna lněného zboží a nakonec, ve století 20., i lihovar vyrábějící slavný likér „Praděd“. Dnešní Bruntál se po několika „šedivých“ desetiletích normalizace uchází o přízeň moderní turistické veřejnosti. A není neúspěšný. Několik hotelů, penzionů i soukromých apartmánů nabízí ubytování v pestré škále služeb i cenových relací, v restauracích se vaří chutná jídla včetně krajových specialit, kavárny, vinárny, bary i diskotéky jsou připraveny se postarat o vaše pohodlí i zábavu, jen co se vrátíte z výletu po okolí. Výprava na sopky. V okolí jsou čtyři. Už dávno mají za sebou doby největších erupcí. Jejich vrcholy, které obrousil čas, jsou celkem snadno přístupné a výhledy z nich mimořádně nádherné. Velký Roudný je nejvyšší z nich. Dosahuje 780 metrů n. m. a stojí na něm krásně konstruovaná dřevěná rozhledna. Z jejího ochozu dohlédnete na ostatní sopečné vršky – Malý Roudný, Venušinu sopku a na Uhlířský vrch. Opodál můžete na několika místech vidět dochované a odkryté lávové čtvrtohorní proudy. Nevšední zážitek nabízí i výstup na 672 metrů vysoký Uhlířský vrch. Už v roce 1653 na jeho temeni stávala dřevěná poutní kaple, kterou o sto let později nahradil kamenný kostel Panny Marie Pomocné. Později přibyla fara, hostinec a mramorový kříž. Ve druhém roce první světové války začali místní věřící se stavbou čtrnácti zastavení Křížové cesty na Uhlířský vrch. Po letech chátrání se za pomoci sponzorů začalo v roce 2004 s jejich obnovou. Nádherně provedené dřevěné plastiky bruntálského řezbáře Františka Nedomlela byly postupně usazovány na kamenné sokly. Cesta k vrcholu je tedy dnes lemována skoro tři a půl metru vysokými „stavbami“ krytými kuželovitými stříškami s modřínovým šindelem. Celý Uhlířský vrch je nejen tradičním poutním místem, ale i mimořádnou ukázkou vztahu obyvatel Bruntálska ke své minulosti, tradicím, přírodě a celému svému kraji. Laco Kučera ve spolupráci s Ing. Slavobojem Rauschem, foto: archiv města Bruntálu
Městské informační centrum, náměstí Míru 7, 792 01 Bruntál tel.: +420 554 713 099, e-mail:
[email protected], www.mubruntal.cz
Banskobystrick˘ kraj
Banskobystrický samosprávny kraj prezentuje novú úroven lyžovania Srdečne všetkých pozývame do srdca Slovenska – do Kremnických vrchov – na Skalku pri Kremnici. Stredisko vo výške 1 232 metrů n. m. nad historickým mestom Kremnica má vynikajúcu polohu v rámci Slovenska. Novinkou tohtoročnej zimnej sezóny je v stredisku nová zjazdovka so štvorsedačkovou lanovkou a umelým zasnežovaním. Z vrchnej stanice zjazdovky Pekná vyhliadka je nádherný pohľad na všetky svetové strany, aký je možný len na máloktorých zjazdovkách Slovenska. Snehové podmienky sú každoročne výborné od Mikuláša až do Veľkej noci.
Parametre zjazdovky Dĺžka zjazdovky: Šírka zjazdovky: Plocha zjazdovky: Prevýšenie: Horná stanica: Dolná stanica: Kapacita zjazdovky: Prepravná kapacita sedačky:
cca 1000 m 80 - 120 m cca 9 ha 241 m 1228 m n. m. 987 m n. m. 830 lyžiarov 2300 os./h.
Na vrchnej stanici lanovky je k dispozícii BUFET a kamera (www.holidayinfo.sk).
Skalka pri Kremnici je štvorlístkom možností: „SKI & SPORT & SPA & HISTORY“... SKI – výnimočne dlhá zimná sezóna, nová zjazdovka so štvorsedačkovou lanovkou, 5 vlekov, 4 zjazdovky rôznej obtiažnosti, kilometre kvalitne upravovaných bežeckých tratí pre rekreačných aj náročných lyžiarov. Každoročne sa tu konajú medzinárodné vytrvalostné bežecké preteky Biela stopa.
SPORT – nadmorská výška 1 232 metrů n. m. je ideálnym miestom na sústredenia športovcov počas celého roku. Nové Relax centrum – viacúčelová krytá hala, squashový kurt, posilovňa, dve bowlingové dráhy, wellness, komplex vonkajších ihrísk rôznych druhov, asfaltová In-line dráha (osvetlená) – v zime využívaná na bežecké lyžovanie. Kilometre turistických chodníkov a lesných ciest vhodných na turistiku a cykloturistiku.
Štiavnici a UNESCO drevený artikulárny kostol v Hronseku.
Ubytovanie a stravovanie priamo na Skalke Chata Limba s celoročnou prevádzkou je ideálna na športové sústredenia, školy v prírode, firemné športové víkendy – kapacita 120 lôžok, reštaurácia s kapacitou 120 miest, terasa, SKI BAR.
SPA – liečivé a termálne minerálne pramene sú v blízkom okolí strediska – Spa & Aquapark Turčianske Teplice, kúpele Sklené Teplice, termálne kúpalisko Kremnica. HISTORY – v tesnej blízkosti sa nachádza historické banské mesto Kremnica, ako aj pamiatky UNESCO v Banskej
Středisko SKALKA ARENA tel: +421 911 286 071, 911 307 290 e-mail:
[email protected] www.skalkaarena.sk Chata LIMBA tel.: +421 904 946 889 – prevádzka +421 456 743 973 – recepcia e-mail:
[email protected] ®
Banskobystrický samosprávny kraj Nám. SNP 23, 974 00 Banská Bystrica e-mail:
[email protected] www.vucbb.sk 2/2009
21
Pohled na Levoču
Klietka hanby
Bývalá levočská radnice
EJ, OKOLO LEVOâI, TAM SA VODA TOâÍ
Okolo starobylého a slavného města Levoča se točí voda hned v několika potocích. Nevíme sice, do kterého z nich má skočit ta, „...ktorá nemá frajíra...“, ale určitě víme, že se historické centrum Levoče stalo jedním ze SEDMI DIVŮ Prešovského samosprávného kraje, s nimiž vás budeme postupně seznamovat. A určitě nejen s nimi, ale i se spoustou dalších krásných míst, na něž je Prešovský region tak bohatý. Není pochyb o tom, že v údolí, kterým protéká Levočský potok a které chrání z východu hřebeny Braniska, ze severu Levočské planiny a Levočské vrchy, se lidé usadili již v době kamenné. Na křižovatce starých obchodních cest vyrostly o mnoho století později první stálé osady. Obyvatelé staré Levoče zde postavili na přelomu 11. a 12. století mohutný románský kostel. Jeho odkryté základy překvapí i laika svými rozměry – jeho délka byla 23,5 metrů, šířka 12 a apsida měřila 8 metrů. Nejstarší listina zmiňující Levoču je datována rokem 1249 a vydal ji uherský král Belo IV. V roce 1271 se stala svobodným královským městem a centrem Provincie spišských Sasov s vlastní samosprávou, soudem a právem těžit rudu, hospodařit v lesích, obchodovat a provozovat řemesla. Tedy podmínky, které Levoču přivedly k prosperitě a růstu. Každé bohatství je třeba chránit; nejen dnes. Platilo to i ve středověku, a proto se v Levoči dochovalo mohutné a právem
22
2/2009
ceněné opevnění a hradby. Historické centrum města se postupně „převléklo“ z gotického do renezančního slohu a tak můžeme dodnes obdivovat vznešenou radnici, výstavné měšťanské domy a monumentální kostely a chrámy postavené ke chvále Boha a slávě jejich stavitelů. Původní levočská radnice byla postavena v 15. století. V roce 1550 a 1599 vyhořela, ale už v roce 1615 ji zdobily podloubí a arkády v přízemí a v poschodí. Na jižní fasádě jsou dodnes znatelné původní malby obohacené později o fresky občanských ctností – střídmost, opatrnost, udatnost, trpělivost a spravedlnost. Na počátku druhé poloviny 16. století přibyla krásná renezanční věž se zvonicí. Radnice dnes slouží mimo jiné jako reprezentační prostory města a sídlo expozic Spišského muzea. Jak se v Levoči vykonávalo právo, dodnes dokumentuje Klietka hanby. Jakási obdoba pranýře. Ukázka krásné a poc-
Pre‰ovsk˘ kraj tivé kovářské práce. Zavěšená na řetězu nad zemí přijímala do svých útrob méně nebezpečné delikventy, kteří zde museli strávit nějaký čas k potěše obecenstva a ke své hanbě. Jak by se nám někdy hodila! Původně se nacházela na místě dnešního evangelického kostela, později se stala majetkem rodiny Probstnerových a v současné době je před radnicí. Jižnímu konci náměstí v Levoči vévodí evangelický kostel. Jeho budova má tvar rovnoramenného kříže a mohutnou kopuli není možné přehlédnout. V kostele můžete vidět vzácný barokní dřevěný kříž, oltářní obraz Krista kráčejícího po moři od Jozefa Czauczika, ale i knihovnu s mnoha cennými svazky. Levoča byla také sídlem správy Spišské župy. Připomínkou tohoto slavného období města je Župný dom. Stavitel
Bazilika Panny Marie
Anton Povolný mu v letech 1806 – 26 dokázal vtisknout klasicistní styl plně korespondující s renezačním charakterem historického centra města. Je považován za nejkrásnější župný dom v bývalých Uhrách. Na strmém kopci nad městem, na Mariánské hoře, stojí bazilika minor zasvěcená Panně Marii. Jde o jedno z nejstarších poutních míst na Slovensku, postavené jako výraz vděčnosti za záchranu před tatarskými vpády. V roce 1995 ji navštívil i Papež Jan Pavel II. Ovšem nejkrásnější stavbou města je bezesporu chrám sv. Jakuba. Trojlodní církevní stánek je sklenutý křížovými chodbami. Monumentální svatyně ukrývá nebývalou nádheru a umělecká díla nedozírných kulturních i hmotných hodnot. Vejděte prosím a na pár chvil na sebe nechejte působit tu naprosto nepopsatelnou atmosféru, ze které budete intenzivně cítit vůni starého dřeva, kadidla, krásně opracovaného kamene a ještě cosi, co slovník lidské řeči neumí popsat. Pak pomalu a velice pozorně zvedněte oči a obdivujte další ze sedmi divů Prešovského samosprávného kraje... Ale o něm zase příště. Laco Kučera, foto: archiv města Levoča
V pozadí evangelický kostel
Informačná kancelária mesta Levoča Námestie Majstra Pavla 58 054 01 Levoča, Slovensko tel.: +421 53 16 188, tel./fax: +421 53 451 37 63 e-mail:
[email protected], www.suz.levoca.sk www.levoca.sk, www.vucpo.sk
Chrám sv. Jakuba (vpravo)
Polsko Ve spolupráci s Polskou turistickou organizací jsme v roce 2008 – 9 připravili celoroční propagační kampaň, která letos v lednu měla své vyvrcholení v osmistránkové příloze popisující čtyři roční období ve vybraných regionech Polska. Měli jste možnost poznat nejednu nádhernou a turisticky atraktivní oblast, hory, řeky, kostely, hrady a zámky, města i vesnice. Polsko je však zemí rozlehlou a nesmírně bohatou. Od Baltského moře přes pohyblivé písky, kanály a hladiny jezer, přes pralesy a zvlněnou Galicii až k pohraničním hřebenům Tater, Jeseníků, Králického Sněžníku, Orlických i Jizerských hor a Krkonoš můžete hledat odpočinek a relaxaci v lázních, poznání v historických městech a adrenalin v horských střediscích, na jachtách, v koňském sedle i v sedle „rowera“. Dnes navštívíme několik velkých měst, o jejichž turistické přitažlivosti není pochyb.
POLISH TOURIST ORGANISATION
www.poland.travel
PĚT TIPŮ PŘÍVĚTIVÉHO POLSKA Přístav ŠTĚTÍN určitě patří k místům, které nás, suchozemce, musí přímo fascinovat. Ve složité deltě řeky Odry se obyvatelé slovanského původu usadili někdy mezi 7. a 8. stoletím po Kristu a vystavěli zde první opevněnou osadu a hrad. Blízkost Baltského moře dala vzniknout jménu celého regionu – Západní Pomoří – zřejmě už v 10. století. Město Štětín se brzy stalo centrem obchodu a námořní plavby. Ve 12. století se zde usadila skupina německých kupců a Štětín se na 500 let stal součástí Hansy. Město prošlo etapami rozvoje i úpadku, usilovali o něj Němci, Prusové, Švédové a za napoleonských válek byl dokonce francouzskou pevností. Od roku 1945 je Štětín polským městem a významným přístavem. A městem, které má svůj půvab, památky a turistické atrakce, které stojí za návštěvu. Svojí architekturou a širokými bulváry připomíná Paříž. Ale je to především město námořníků a krásných lodí. Každé léto se zde pořádají velkolepé slavnosti „Dny moře“. Chcete vidět krásky ladných tvarů s úchvatnými konstrukcemi stožárů, ráhen a plachtoví? Posedět si s opravdovými „mořskými vlky“ v některé z přístavních krčem? Chcete ochutnat, jak se zde připravují čerstvé mořské ryby? Pak neváhejte a plánujte cestu do Štětína.
www.szczecin.eu
1
24
2/2009
Až vám slaný mořský vánek pocuchá vlasy, až se necháte uchvátit modrým obzorem a šuměním zpěněných vln, vydejte se podél baltského pobřeží, přes Wolin, zastavte se v Miedzyzdrojích, Koszalinu a jeďte do GDAŇSKA. Do města snad nejslavnějších evropských loděnic. Zde začala druhá světová válka přepadením Westerplatte, zde se zrodila Solidarność, odtud nastoupil na svoji politickou dráhu charizmatický elektrikář Lech Wałesa. Kromě mořského přístavu slouží v Gdaňsku turistům také mezinárodní letiště spojující Pobaltí mimo jiné i s Prahou. Na křídlech LOTu se sem dostanete bezpečně a pohodlně. Vedou z něj prastaré obchodní cesty, po kterých se do zbytku Evropy a světa dopravoval nádherný jantar. Dnes jej postupně znovu nacházíme a vracíme mu někdejší slávu. Víte, že z Gdaňska vedl „szlak bursztyna“ až na Moravu?
Víte, že spolu s městy Gdyně a Sopoty tvoří Gdaňsk takzvané „trojměstí“? Napište nám, jak se vám na pobřeží Baltského moře líbilo.
www.gdansk.pl Město veletrhů POZNAŇ se každoročně několikrát mění v centrum strojírenství, potravinářství, automobilizmu a také cestovního ruchu. Je hlavním městem Velkopolského vojvodství. Kraje, odkud už v 10. století vládl své
4
2
5
3
6
Polsko
7
říši kníže Měšek z rodu Piastovců. Až do Poznaně přijedete, nenechejte si ujít zajímavou podívanou na radniční věži na Starém Rynku. Od 16. století se vždy ve 12 hodin nad ciferníkem otevřou dvířka a dva „koziolki“ do sebe dvanáctkrát trknou. Po jejich „produkci“ trubač poznaňskou znělkou dává na vědomí dobu oběda. Po příjemném posezení u bohatě prostřeného stolu v některé z poznaňských restaurací se vydejte k císařskému zámku. Možná se i vy podivíte, kde se uprostřed města vzal středověký hrad vystavěný z kvádrů věkem zčernalého pískovce. Interiéry zámku vás překvapí podruhé. Uvedou vás do 30. let minulého století. Zámek totiž nechal postavit císař Vilém až v roce 1910. I když v něm Vilém byl jen několikrát, neušel zájmu jiného „světovládce“. Za druhé světové války jej Němci přestavěli na jedno z „Hitlerových sídel“. Dokonce se v něm dochovala „Hitlerova pracovna“ – přesná kopie té, která byla na konci války zničena v kancléřství v Berlíně. Ale Hitler zde nikdy nebyl. Jak jistě tušíte, zdaleka to není všechno. Zařaďte do svého letního itineráře i návštěvu Poznaně.
www.poznan.pl Stále krásná VARŠAVA se svým historickým okrskem, rozlehlými parky, moderními hotely, obchodními centry a tržnicemi, s kostely a chrámy, muzei, galeriemi a paláci jakoby se vznáší nad zrcadlem řeky Visly. Na svoji metropoli jsou Poláci patřičně hrdí. Viděli ji takměř totálně zničenou na konci druhé světové války, znovu ji postavili do podoby moderního velkoměsta, které si váží své dlouhé historie, svých hrdinů, osobností, své minulosti i současnosti. Varšavané milují ulice města oživlé tisícovkami turistů, kteří hledají a nacházejí Staré město – od roku 1980 je zapsáno na seznamu chráněného dědictví Unesco. Kdysi sídlo nejvýznamnějších městských institucí bylo později zanedbanou čtvrtí. Po
8
10
9
11
první světové válce znovu získalo svůj věhlas, avšak za druhé světové války bylo totálně rozbombardováno. Varšavané ale kámen po kameni, kousek po kousku přebrali, sutiny doslova prosili a Staré město vystavěli znovu tak, jako skoro celou Varšavu. Až se budete procházet kolem Královského hradu a půjdete Královskou cestou, nezapomeňte se zastavit u památníku „Malého povstalce“ na historických hradbách. Odpočívejte v rozlehlých zelených parcích, u fontán, posedávejte v kavárnách a restauracích, jděte na diskotéku nebo na výstavu. Zkrátka užívejte si Varšavy a všech jejích půvabů. A najděte také zajímavé průhledy mezi mrakodrapy ze skla a oceli, mezi nimiž ve fantastickém kontrastu zahlédnete věž kostela nebo špičku „Paláce kultury a vědy“.
www.warszawa.eu Město LUBLIN je ideálním výchozím bodem k výpravám do celého Lubelského vojvodství. Kdysi v 5. století zde stávala malá osada. Ovšem první doložitelné zmínky o Lublinu pocházejí až z roku 1224, kdy mu byla udělena městská práva. Po slavném vítězství Kazimíra III. nad Tatary a díky expanzi do Haliče a na Červenou Rus se z Lublinu stalo opevněné město chránící důležité obchodní spojení s Ukrajinou a přístavy u Černého moře. Doby slavné minulosti dodnes připomínají desítky unikátních památek – Brama Grodzka (Hradní brána) byla postavena v časech krále Kazimíra Velkého
12
v roce 1341 jako součást obranného systému proti Tatarům. Stejně jako Brama Krakowska, která dnes skrývá expozice Muzea historie města Lublinu. Honosné měšťanské domy na Rynku nesou na svých fasádách renezanční výtvarné prvky, z někdejší budovy „Dawnej Kasy Przemyslowców Lubelskich“ je Grand Hotel. (Pozn.: slovo „przemyslowców“ neznamená „Přemyslovců“, ale průmyslníků). Ovšem k nejzávažnějším památkám nedaleko Lublinu patří bezesporu „Památník boje a utrpení v Majdanku“, za jehož ostnatými dráty se za druhé světové války odehrály statisíce tragických lidských osudů.
www.lublin.eu Tentokrát jsme vám nabídli zase trochu jiný pohled na Polsko. Od Baltu až po Lublin. Věříme, že informace z této krasné země vás brzy přivedou na jeho turistické cesty. Text: Laco Kučera, foto: archiv POT Fotografie měst: 1-3 Štětín, 4-6 Gdaňsk, 7-8 Poznaň, 9-10 Varšava, 11-12 Lublin 2/2009
25
Zprávy
ZRCADLO TURIZMU ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA NĚMECKO Hornofalcký les lze přirovnat asi k naší Šumavě. Ostatně jde o druhou, německou stranu Šumavy. Na mapě je označen jako přírodní park. Územím od Schwandorfu přes Viechtach po Tirschenreuth tečou říčky, zrcadlí se chovné rybníky a rozkládají se široká údolí. Tam, kde se kdysi těžilo hnědé uhlí, jsou dnes velká jezera ke koupání, surfování nebo plachtění a v zimě lákají bruslaře i lyžaře. Hornofalcký les se proslavil rovněž léčivými prameny a mnoha historickými památkami. Na návštěvy turistů jsou zde připraveny desítky farem.
FRANCIE Jako víkendový program v severovýchodní Francii lze doporučit zámek Courcelles mezi Remeší a Soissons v oblasti Champagne. Nejen pro jeho krásu a možnosti pobytu (ubytování a gastronomii), ale i pro jeho historii. Byl postaven v letech 1890 – 94 na konci vlády Ludvíka XIV., později v něm bydlel Jean-Jacques Rousseau, Napoleon se v něm setkal poprvé s Marií-Louisou, která přijela z Vídně, aby se stala jeho ženou. Za 1. světové války byl obsazen německými vojáky, kteří použili dřevěnou podlahu některých sálů k topení. Po další válce v něm Christian Dior pořádal velkolepé módní přehlídky. Dnes je zámek v soukromých rukou. „Inteligentní dovolenou“ propagují v poslední době někteří evropští organizátoři cestování a míní tím „cesty za dobrodružstvím vědy“: archeologii (podle Indiana Jonese), objevování dalekých galaxií (podle Luka Skywalkera), ale i vulkanologii, záchranu velryb nebo orangutanů. Na tyto cesty se obvykle nejezdí bez přípravy. Existují však touroperátoři, kteří se tím zabývají spolu s některými vědeckými institucemi. Ve Francii to jsou například „Aventures et Volcans“, která organizuje každý rok příslušné zájezdy pro 1 000 až 1 300 amatérů, „Nature et Découvertes“ (astronomie) či „Escursia“, jež připraví dovolenou se studií ekosystému v Guayaně, nebo „Inra“, která otevře turistům své laboratoře, atd.
ITÁLIE Italská Sardinie patří, kromě svých přírodních krás, k místům nejstarších evropských historických památek. Mimořádný význam mezi nimi mají pozůstatky fénicko-punské. Féničané tam v období 9. – 7. století před n. l. založili řadu pobřežních měst, jiná však i uvnitř ostrova. Památky na dobu fénického a punského období se nacházejí poblíž Cagliari, v San`Antioco, na poloostrově Sinis, kde Féničané založili město Tharros, jež bylo jedním z nejvýznamnějších měst na Sardinii. Velkou sbírku fénicko-punských šperků, mezi nimi i slavný skleněný náhrdelník nalezený v Olbii, vlastní Archeologické muzeum v Cagliari.
Charakterizuje ji řetěz strmých hor s údolími mezi nimi, která jsou velmi úrodná, Ománský záliv a také krásné pobřeží. Fudžajra je i jinak výjimečná. Má řadu minerálních pramenů, po celý rok mírné a příjemné klima ovlivněné Indickým oceánem. Přesto, že leží na suchém Arabském poloostrově, lze tam – v prosinci a lednu – zažít i deště. Fudžajra disponuje letištěm, námořním přístavem i moderní silniční sítí, která ji spojuje se sousedními emiráty. Ubytování nabízí ve čtyřhvězdičkových i levnějších hotelech a motelech.
MALAWI Jezero Malawi v jihovýchodní Africe patří k nejzajímavějším oblastem černého světadílu a není divu, že bylo – alespoň částečně, jeho jižní cíp – zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jde o třetí největší jezero Afriky a deváté na světě. Jeho plocha zabírá téměř 30 000 kilometrů čtverečních a v některých místech má hloubku téměř 700 metrů. Patří k nejdůležitějším rezervoárům sladké vody na světě. Návštěvy turistů u tohoto jezera jsou stále častější zvláště proto, že v něm žije až tisíc druhů ryb, z nichž 90 procent je endemických (tzn., že nežijí nikde jinde).
MALEDIVY Podle zpráv z OSN může být za pár desítek let, možná už v tomto století, zaplaveno až 85 procent z téměř 1 200 ostrovů či atolů Malediv v Indickém oceánu, které jsou dnes oblíbeným místem pro dovolenou. Ostrovy by pak muselo opustit na 300 000 lidí. Nový prezident Malediv řekl, že se musí na situaci připravit a již dnes je nutné založit fond na nákup půdy v jiných částech světa, kam by se Maledivané přestěhovali. A kde by to bylo, je ještě ve hvězdách. Ví se však, že základem fondu mají být dosavadní značné příjmy z CR.
MALAJSIE Neopouštějte Kota Bahru, hlavní město malajsijského státu Kelantan, dokud nenavštívíte tržnici Buluh Kubu. Většina fotografů, kteří byli oceněni za snímky z Malajsie, vyhrála za foto z této tržnice. Čerstvá zelenina, ovoce i ostatní potraviny zaujmou svými barvami, pestrostí a probouzením chuti k jídlu. Foto: Lukáš Skala
CHORVATSKO Zadar patří mezi nejkrásnější, ale taky nejstarší města na dalmatském pobřeží. Na otázku, odkdy existuje, odpověděl už byzantský císař Konstantin Porfyrogenet v roce 950, že jeho název, řecky Diadora, znamená také „už bylo“, z čehož lze vyvozovat, že byl už před Římem. Zadar skutečně byl zaznamenán i na nejstarších mapách. Jméno Zadar najdeme rovněž v prvních evropských cestovatelských průvodcích, např. „Cesta kolem světa“ z roku 1330. V jiném průvodci z roku 1323 čteme, že před Zadarem leží tolik ostrovů, kolik je dnů v roce. Ve všech popisech středověkých cestovatelů je Zadar zapsán vždy vedle Benátek, Kréty, Rhodu, Kypru a Palestiny.
FUDŽAJRA Fudžajra, jedna ze sedmi součástí Spojených arabských emirátů, se stává další turistickou destinací nového století.
26
2/2009
BAHAMY Před 50 lety byla na Bahamách otevřena první chráněná oblast (park), která měla zabránit úplné privatizaci přírodního bohatství souostroví. Od té doby vzniklo 25 takových parků. Většina z nich je specializovaných: jeden (850 ha) má chránit korálový útes, jiný (1 200 ha) zabírá jakési království krabů, další o rozloze 75 ha chrání určité druhy ryb, humry a růžové plameňáky, jiný zase zelené mořské želvy atd. I v těchto parcích žijí ale lidé – strážci, rybáři a další. V historicky prvním parku „Exuma“, který zabírá 45 580 ha, žije 3 600 obyvatel. Bořek Homola
Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.
NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, O.P.S.
Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 tel./fax: 519 352 072 e-mail:
[email protected] [email protected] www.salonvin.cz www.vinarskecentrum.cz
SLAVÍ 10. VÝROČÍ Slovácko je tady odjakživa, ale Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu se letos dožívá teprve své první DESÍTKY. Je zhola nemožné v krátkosti popsat, co se na Slovácku za tu dobu podařilo udělat. Budeme se tedy muset jubilantovi věnovat celý rok. Ze všeho nejdříve se však sluší vrátit k úplným začátkům – do dubna roku 1999. K uherskohradišťské iniciativě založit organizaci na podporu turistiky v regionu se jako první připojily Staré Město, Uherský Ostroh, Hluk, Buchlovice, Velehrad a Obchodní hospodářská komora Uherské Hradiště. O dva roky později, v roce 2001, se poprvé spolu s dalšími obcemi a subjekty prezentovalo Slovácko na domácích veletrzích ve své Slovácké chalupě, která pak byla po několik dalších let místem řady veletržních pracovních jednání i přátelských setkání. A mimo jiné poprvé zde ve společném vystoupení představili všechny tři slovácké krále – Vlčnovského, Hluckého a Kunovického. To už byl Region Slovácko na nejlepší cestě k úspěchům. Začínal sbírat ocenění, jeho propagační materiály od začátku vykazovaly nejen výbornou informační hodnotu, ale odrážel se v nich i přirozený slovácký cit pro krásno a účelnost. Posuďte sami, jak lákavě zní titul „Ve víru barev a chutí”. Odhodlání a přesvědčení, že jde správnou cestou, přineslo Slovácku i označení „enfant terrible” mezi českými regiony. Ale slovácká svéhlavost, sebevědomí a cílevědomost nakonec vždycky přinesly očekávané ovoce. Podobně jako oskeruše – strom, který si Slovácko zvolilo za svůj symbol. Strom, který také roste nejčastěji jako krásný solitér v krajině. A navíc rodí plody, ze kterých se zde vyrábí mimořádně oblíbená oskerušovice. Inu – vždyť jsme na Slovácku. V Regionu, který za deset let své existence dokázal přesvědčit statisíce (ne-li miliony) turistů z Česka i z blízké nebo vzdálené ciziny o nesmírném bohatství svého folklorního, kulinářského, přírodního i kulturního dědictví. Staré pořekadlo praví: „Komu pánbůh, tomu všichni svatí”. Regionu Slovácko nadělovali opravdu snad všichni. Mezi jinými i Tomáš a Jan Baťovi, díky nimž jako modrá stuha prochází Slováckem umělá vodní cesta – Baťův kanál – druhý letošní oslavenec. Region Slovácko dodnes nezůstal nic dlužen své pověsti a tradici. Stále je o něco napřed, stále přichází s novými nápady a stále se mu daří.
www.slovacko.cz