Ponechte tureckým partnerům pocit vítězství a vyhrajete str Srbsko čeká na svou kandidaturu do EU str Varhany pro Bukurešť str

5 / 2010

Ponechte tureckým partnerům pocit vítězství a vyhrajete str. 8–11

•S  rbsko čeká na svou kandidaturu do EU str. 16–18

•V  arhany pro Bukurešť str. 24–25

• Bez inovací bychom neobstáli str. 30–31

ČESKÁ

AGENTURA

NA

PODPORU

OBCHODU

SLUŽBY ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CZECHTRADE

Další asistenční služby

Průzkum veletrhu, zjištění bonity firmy, pomoc při zakládání zahraničního zastoupení, zajištění tendrové dokumentace, pomoc s registrací vý�robku a jiné služby dle zadání klienta.

Prezentace a veletrhy Organizace obchodních jednání Ověření zájmu o vý�robek/službu

Vyhledání obchodních kontaktů Průzkum trhu Úvodní hodnocení trhu (screening)

CzechTrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331 E-mail: [email protected]

www.czechtrade.cz

Dlouhodobá exportní asistence

Služba pro firmy, které potřebují sledovat a navštěvovat zahraniční trh v delším období s cílem rozvíjet obchodní aktivity.

OBSAH trendů (foresighting) a  podporu inovací. A  kolegové v  Brazílii jsou nejdále se sledováním komparativních výhod místního průmyslu a monitorováním. Mimochodem, právě australským zkušenostem a  komparativním výhodám se chceme také věnovat v dalším čísle Trade Review. To, že naším cílem je „Nový CzechTrade“ s  jasným posunem kompetencí od  asistenčních služeb k  efektivnímu partnerství v  oblasti mezinárodního obchodu, už jste ode mne slyšeli. Spíše než o  „podpoře“ exportu mluvíme o  „rozvoji“ byznysu. Pracujeme na  tom, abychom byli schopni předvídat budoucí trendy a odhalovat nové tržní příležitosti pro inovativní firmy.

Vážení čtenáři, můj úvodník vznikl tentokrát v  Mexiku, kde, jak se zpívá v  jedné známé písni, byli všichni – tedy zástupci proexportních agentur z  celého světa. Ti ze zemí s  rozvinutou ekonomikou razili poměrně jednoznačný trend: Přesuňme aktivity od znalostí zaměřených na  trhy ke  znalostem mířeným na  průmyslové sektory. Přestaňme své interní kompetence orientovat jen na  produkt či službu a  rozvíjejme ty, které vychází ze znalosti klientských potřeb. Šéf finské proexportní agentury Finpro Kari Häyrinen doslova řekl, že je načase změnit vžité označení TPO (Trade Promotion Organization) na TDO (Trade Development Organization). S notnou dávkou hrdosti musím říci, že hlas CzechTrade je v  tomto „hnutí“ poměrně výrazně slyšet. Jestliže mluvím o  jakémsi pomyslném klubu těch proexportních organizací, které ve světě „kopou první ligu“, těší mě, že naší agentuře už slavní spoluhráči přiznali právo nosit prvoligový dres. A když zůstanu u  sportovní terminologie, tak CzechTrade rozhodně „nesedí jen na  střídačce, ale je členem základní sestavy“. Podobná setkání jsou důležitá k tomu ověřit si, jestli cesta, kterou jdeme, je ta správná. Jestli jsme nezaspali dobu a  od  koho se můžeme něco naučit. Opět se potvrdilo, že nejvíce zkušeností získáme u  skandinávských kolegů. Od Finpra a částečně i australských kolegů již přebíráme efektivní model sledování a  vyhodnocování budoucích

Jak píši na  svém blogu, musíme se obrnit proti závislosti na  Německu, montáži aut a  elektroniky tím, že vytvoříme imunitní systém průmyslu založený na  inovacích, na  komerčně úspěšných nápadech, které nefinancuje pouze chřadnoucí státní kasa, ale soukromí, rizikoví kapitalisté. Musíme se pustit do soutěže o globální peníze. Na  následujících stránkách vás provedeme záludnostmi tureckého trhu, který je sice komplikovaný, ale nabízí spoustu příležitostí. Vždyť za  první pololetí letošního roku Turecko vykázalo meziroční růst hrubého domácího produktu okolo jedenácti procent. Rozvíjející se Srbsko a  jeho očekávané členství v  EU by také nemělo uniknout vaší pozornosti. A  jako obvykle přidáme příběhy některých z vás. Například společnost BORCAD měla loni, nehledě na krizi, rekordní tržby a letos předpokládá jejich další nárůst. Jak se dozvíte, je to především díky jejich inovativnímu přístupu, designu a  hledání nových trhů. RIVETEC z  Albrechtic nad Vltavou se v  krizi poučil, že nemůže stát na  jedné noze německého trhu, a  s  pomocí CzechTrade se zdárně pouští například do Turecka. Exportní aktivity úspěšně rozvíjí i  KOVOPROJEKTA, INEKON GROUP, RIEGER-KLOSS VARHANY nebo PLASTIA. Věříme, že vám i tentokrát náš časopis přinese hodně inspirace. Ivan Jukl generální ředitel CzechTrade

TRADE REVIEW, dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade, ISBN MK ČR 17031 Vydává CzechTrade Sídlo: Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Poštovní adresa: CzechTrade, P.O.Box 76, 128 01 Praha 28 Zelená linka pro export: 800 133 331 Fax: 224 914 665 Internet: http://www.czechtrade.cz E-mail: [email protected] IČ: 00001171, DIČ: CZ00001171

Redakční rada: Mgr. Aleš Řiháček, MBA, Ing. Milan Ráž, Ing. Tomáš Rak, RNDr. Marcela Havlová, PhDr. Adriana Dohnalová, Bc. Martin Šperl, Mgr. Michal Sontodinomo Kontakt na redakci časopisu: PhDr. Jana Jenšíková – šéfredaktorka [email protected] Pro © CzechTrade vyrobil ANTECOM s.r.o.

5 / 2010

OBSAH

4 Rozhovor

• Evžen Tošenovský:

Klasická diplomacie se zásadně změnila

5 Trendy

• Příliš drahá vstupenka

Do roku 2020 chce být Čína světovou technologickou velmocí

6 Novinky

• BusinessInfo.cz třetí v soutěži WebTop100 • Český stát i ostatní země EU zaplatí faktury do měsíce • Maďarsko: Nový plán hospodářského rozvoje • Kdo bude další štikou českého byznysu? • Vietnam: Rýsují se zakázky pro české firmy

8 Specifika trhu / Příležitosti

• Ponechte tureckým partnerům pocit

vítězství a vyhrajete

12 Inovace

• BORCAD / Sedadla pro Jamese Bonda

14 Náš partner

• EGAP / Turecká šance

15 Konkurenceschopnost

• RIVETEC / Odvahu nám dodala nouze o zakázky

16 Specifika trhu / Příležitosti

• Srbsko čeká na svou kandidaturu do EU

19 Exportní úspěchy

• KOVOPROJEKTA / Ekonomické diplomacii škodí vícekolejnost • MAREXTRADE / Srbům chybí alternativa CzechTrade

23 Názor

• Ivan Jukl: Globální peníze a inovace

24 Exportní úspěchy

• R IEGER KLOSS VARHANY / Varhany pro Bukurešť

27 Finanční rádce exportéra • Forfaiting a faktoring

28 Náš partner / Rozhovor

• Michal Bakajsa: Státní exportní banka se podělí o financování exportu

30 Design pro export

• PLASTIA / Bez inovací bychom neobstáli

32 Právní rádce

• Průmyslový vzor a ochranná známka

33 Akce T R A D E R E V I E W 5 / 10 3

ROZHOVOR Evžen Tošenovský:

Klasická diplomacie se zásadně změnila O konkurenceschopnosti české ekonomiky, urychlení inovačních procesů a bruselských mechanismech jsme diskutovali s europoslancem Evženem Tošenovským, místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. si mnohdy víc hrajeme na Evropany, než je tomu v jiných zemích. Efektivita výzkumu a vývoje zůstává v Česku problémem. Jak hodnotíte komercionalizaci výsledků programů podpory inovací v porovnání s dalšími zeměmi EU? Jsem hluboce přesvědčen, že obrovským problémem u  nás je striktně ekonomické posuzování výsledků a  uplatňování výzkumu a podpory inovací na trhu. Pokud se tento přístup zásadně nezmění, budeme hovořit pouze o  výzkumu a  vývoji, který nepřinesl faktické výsledky. Obecně lze říci, že inovační proces Evropy je pomalý a  zkostnatělý, změny nastávají ve  čtyř-  až šestiletém cyklu. V  Asii probíhá inovace v  cyklech dvouletých. Evropa si svými úřednickými a  administrativními bariérami tuto situaci sama komplikuje. Ing. Evžen Tošenovský byl hejtmanem Moravskoslezského kraje v  letech 2000–2008. Od  roku 2009 je poslancem Evropského parlamentu, místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Generální ředitel CzechTrade se nedávno otevřeně vyjádřil o tom, jak si Němci a Francouzi pomáhají v konkurenci s českými firmami protekcionismem. Souhlasíte s tímto názorem? Šéf agentury CzechTrade má pravdu. Je evidentní, že určitá míra protekcionismu se na  evropských trzích odehrává. Nevím, jak je to s  využíváním evropských legislativních pravidel, ale je jisté, že ochranářské postupy jednotlivých zemí existují. Mám ovšem pocit, že jsou často více ovlivněny národní hrdostí než skutečným prosazováním národního prostoru. Francouz kupuje francouzský sýr, Němec pije německé pivo a my bychom měli být také víc hrdí na naše vlastní výrobky. Často je opak pravdou a to následně vytváří ony pocitové bariéry. My 4 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Jaké inovativní obory považujete pro českou ekonomiku za nejperspektivnější? Nejhorší bude, když se upneme pouze na obory, které jsou momentálně v oblibě, a  nezaměříme se na  životaschopné a  perspektivní oblasti. Největší hloupostí by bylo vybírat obory administrativně a  deklarovat, že se budeme věnovat nanotechnologii nebo chemii. To je nesmysl, jedině ekonomika, uplatnění na světovém trhu, by měla určovat, které obory jsou evoluční a těm se musíme věnovat. Schválení patentu EU brání již léta překážky byrokratického a jazykového charakteru. Malé a střední podniky se obávají vysokých nákladů na překlady. Podaří se podle vašeho názoru v dohledné době dospět ke kompromisu? Schválení evropského patentu je natolik komplikované, že se ještě dlouho bude hledat přijatelné pravidlo pro sedmadvacet států. Obava malých a  středních podniků, která souvisí s  vysokými náklady

na  registraci evropského patentu, je velmi opodstatněná. Je také otázkou, zda takový evropský patent skutečně řeší problém ochrany duševního a  technického vlastnictví. Naše firmy si stěžují, že europoslanci za ně v Bruselu lobbují nedostatečně. Jsou jejich názory oprávněné? Problém vidím spíše v  tom, že firmy a  jejich představitelé nejsou dostatečně informováni o mechanismu projednávání a  způsobu jednání Evropského parlamentu, protože ten nemá žádnou legislativní iniciativu. Z  vlastní zkušenosti vím, že každý z  poslanců denně jedná s  mnohými firmami z  ČR. Pokud je to jen trochu možné, velmi se angažují a kontaktují Komisi, která má právě tuto legislativní kompetenci. Je třeba, aby se co nejvíc českých firem podrobněji seznámilo s faktickým fungováním Bruselu. Na tom jsem se ostatně dohodl s  prezidentem Hospodářské komory České republiky. Chceme společně přispět k  většímu poznání bruselských mechanismů. Jaký model ekonomické diplomacie byste preferoval? Změnu našich zastupitelských úřadů ve skutečnou reprezentaci státu v  oblasti obchodu a  podpory exportu českých výrobků. Klasická diplomacie se zásadně změnila a my jsme si toho moc nevšimli. Dostavba Temelína měla být příležitostí také pro české firmy. ČEZ ji však zatím odkládá. Co to podle vás bude pro ně znamenat? Jednoznačně to znamená odsun příležitostí podílet se na tak veliké zakázce. Na druhé straně je to šance, aby se zájemci lépe připravili na  tuto významnou stavební akci. Myslím si, že na tak obrovské stavbě by se měly výrazně podílet české firmy. Nedovedu si představit, že by akce takového rozsahu třeba ve  Francii nebyla realizovaná ze tří čtvrtin francouzskými firmami.  Děkujeme za rozhovor.

TRENDY

Příliš drahá vstupenka Do roku 2020 chce být Čína světovou technologickou velmocí Transfer technologií do  Číny. Tak se nazývala odborná konference pořádaná Evropskou komisí, které jsem měl možnost v minulých dnech v Bruselu předsedat. Investice v Číně, přemísťování technologií, zakládání společných podniků jsou bezesporu velkou výzvou pro evropské producenty, kterým se otevírají nebývalé možnosti růstu tržeb. Sebevědomý partner

Současně je ale nutné vnímat velká rizika, která jsou s  tímto transferem spojena. Zneužívání autorských práv, patentů a  postupů má v  Číně propracovaný systém. Ten rozhodně nespočívá v  tom, že čínský podnikatel v  převleku a  s  nalepeným knírkem nakoupí pod falešnou vizitkou vzorky či kusové výrobky v  Evropě, ty následně projdou kdesi v  Pekingu detailním rozborem v  laboratořích a  garážích a  během několika týdnů se pak prakticky totožné produkty objeví třeba v Latinské Americe. To může koneckonců učinit kdokoliv a  může být třeba i z Jižní Afriky.

Čína de facto velmi chytře vyměňuje povolení ke vstupu na svůj atraktivní trh za získání klíčového technologického a znalostního know-how.

Vynucený transfer know-how V  Číně se jedná o  velmi propracovaný systém, jehož základy spočívají ve vládní strategii. Právě transfer technologií je jedním z  pilířů strategického cíle: stát

Čína tak de facto velmi chytře vyměňuje povolení ke vstupu na svůj atraktivní trh za  získání klíčového technologického a znalostního know-how. Je pravda, že se tak děje většinou s vědomím dotčených evropských výrobců. Vidina velkého trhu je lákavá a  pro mnohé, zejména v  době světové hospodářské krize, se jedná o jedinou cestu k možnému růstu. To, že se tato „atraktivní“ výměna nakonec obrátí proti nám, netřeba dodávat.

Karel Havlíček

se do  roku 2020 hlavní světovou technologickou velmocí. I  přes nezpochybnitelný současný význam Číny jakožto světového producenta a  exportéra jsou totiž inovační schopnosti čínských producentů stále nižší než u  evropských firem. I  když oficiální zdroje tento koncept nepřipouští, z  narůstajícího množství doložených případů evropských společností je patrné, že se využívá i  tzv. vynuceného transferu know-how. V  mnohých případech dochází k  systematickému vynucování předávání dokumentace, know-how a  postupů čínským úřadům, a  to až po  uskutečnění investice, jakožto dodatečná podmínka pro podnikání pro realizaci joint-venture. Dochází k  požadavkům tzv. povinného školení čínských technologů, nucené podpoře čínských vědeckých institucí nebo dokonce k  požadavkům předání kompletní technické dokumentace při zadávání veřejných zakázek, certifikací či místním antidumpingovém šetření.

Čína uvažuje v kontextu jiného měřítka, jiné sociální odpovědnosti a jiné ekonomické a sociální základny. Uvedená skutečnost není sama o  sobě překvapením, otázkou zůstává, jak se s  netradičními taktickými nástroji Číny v  budoucnu vyrovnávat. Celá konference se nesla v  duchu věcných ekonomických, politických a  technologických argumentů, zaznívaly desítky případů rafinovaného zneužití práv k duševnímu vlastnictví, vypočítávaly se stamilionové ztráty a  nepochybuji o  tom, že oprávněně. Co nezaznělo z jediného příspěvku, je sociologický aspekt chování čínských Pokračování na str. 6

▶

T R A D E R E V I E W 5 / 10 5

NOVINKY ▶ Dokončení ze str. 5 úřadů a podnikatelů. Je naivní se domnívat, že restrikcemi, nářkem a  stížnostmi něco změníme. Čína je dnes natolik velká a  sebevědomá, vědoma si své důležitosti v  globálním měřítku, že pro ni v  zásadě neexistuje důstojný soupeř. USA i  EU mohou tisíckrát žádat o  uvolnění čínského jüanu, čímž by se umožnilo jeho předpokládané posílení, čínská vláda tak stejně neučiní. Respektive bude tak činit velmi pozvolna, neboť je to z  jejího pohledu nejrozumnější cesta, jak zabránit prudkému nárazu celé čínské ekonomiky. Nezapomínejme, že přes všechny ohromující úspěchy, jako je například fakt, že letos Čína předstihne Japonsko jako druhou největší ekonomiku světa, je Čína stále rozvojovou zemí, kde HDP na  hlavu odpovídá například Albánii a kde v důsledku světové krize posledních měsíců přišlo o místo skoro třicet milionů pracovníků.

Uvažujme v dlouhodobém horizontu Ve  svém předešlém příspěvku pro Trade Review (č. 4/2010) jsem se snažil vysvětlit, že nová teritoria nám umožňují nebývalý růst, stejně tak jako jsou pro nás reálnou hrozbou. Dlouhodobě fungující přístupy založené na  západním modelu managementu, používání zažitých marketingových, obchodních a  inovačních modelů nebo systémů řízení rizik a  controllingu budeme muset adaptovat na  nová prostředí. Základem je pochopení jejich hodnot, modelů, úvah a postupů. Znamená to pochopit historické i  politické souvislosti a  uvažovat v  dlouhodobém horizontu, nikoliv v režimu krátkodobé vidiny zisku.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, je generálním ředitelem společnosti SINDAT, která řídí majetkové účasti skupiny výrobních a  exportních podniků v  oblasti speciálních textilií, finální chemie a biomedicíny. Současně je děkanem Fakulty ekonomických studií VŠFS, první tuzemské soukromé ekonomické univerzity. Dlouhodobě se angažuje v  tuzemských a  evropských zaměstnavatelských asociacích, je členem řídicího orgánu podnikatelské rady pro vztahy EU–Čína China Advisory Council.

6 T R A D E R E V I E W 5 / 10

CzechTrade:

BusinessInfo.cz třetí v soutěži WebTop100 V letošním devátém ročníku soutěže firemních internetových prezentací WebTop100 uspěla agentura CzechTrade s  portálem BusinessInfo.cz, který dosáhl v  poměrně silné konkurenci na  bronzovou příčku v kategorii Služby. „Nacházíme se v  období, kdy se portál BusinessInfo.cz připravuje na  zcela nový kabát. Proto nás velmi mile překvapilo, že i se stávajícím a podle nás zastaralým řešením můžeme v  této soutěži uspět. Svědčí to o  tom, že se snažíme i  přes technická omezení současného systému o  maximální servis podnikatelům,“ komentuje úspěch vedoucí projektu Radek Ježdík a pokračuje: „Účastí v  této soutěži jsme chtěli získat zejména kvalitní zpětnou vazbu od  odborníků, která nám pomůže v dalším rozvoji portálu.“ Projekt WebTop100 pořádá konzultační agentura Dobrý web ve spolupráci s generálním partnerem, společností IBM Česká republika.

Česká republika:

Český stát i ostatní země EU zaplatí faktury do měsíce Státy Evropské unie budou muset všechny svoje faktury platit nejdéle do třiceti dnů. Rozhodl o tom Evropský parlament, když schválil směrnici o postupu proti opožděným platbám, která stanovuje pevnou třicetidenní lhůtu splatnosti pro nákupy veřejných subjektů. „Byl to přitom právě hlas České republiky, který rozhodl o tom, že státy budou muset svoje závazky platit včas,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Ministerstvu průmyslu a  obchodu se tak podařilo do  evropského práva prosadit jednu z  klíčových priorit české vlády. „Znamená to úspěch pro Českou republiku, ale hlavně pro podnikatele v  celé Evropské unii,“ říká ministr Kocourek. „Ryba smrdí od  hlavy, takže jestli chceme

zlepšit mizernou platební morálku, je potřeba začít na úrovni států. Přijetí tohoto návrhu totiž výrazně zrychlí platby po celé Unii,“ věří Kocourek. Všechny státní organizace tak budou muset od roku 2012 platit své závazky maximálně do 30 dnů. Jen ve výjimečných a odůvodněných případech budou mít na zaplacení dva měsíce. Výjimkou jsou zdravotnická zařízení. U  těch mohou členské státy platební lhůtu prodloužit až na  60 dnů kvůli specifikům jednotlivých evropských zdravotních systémů. Pozdní platby podle ministra Kocourka představují významný problém hlavně pro malé a střední podniky, které se kvůli nesplaceným zakázkám často dostávají až na pokraj bankrotu. „Mnohdy přitom mají vyfakturované částky, které by je z  druhotné platební neschopnosti pohodlně dostaly. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak svým postojem jednoznačně podpořilo stanovisko podniků, které dlouhodobě požadují, aby stát hradil své závazky včas.“ Směrnice přináší ještě další novinku. Kromě úroku z  prodlení ve  výši 8 % p.  a. budou mít podniky po  uplynutí lhůty nárok také na  náhradu nákladů za  vymáhání nesplacených pohledávek ve  výši minimálně 40 EUR. „Dnes totiž podniky velmi často nezaplacené faktury ani nevymáhají s ohledem na to, že to přináší více škody než užitku. To se díky nám změní,“ dodává Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu. (Zdroj: TZ MPO)

Maďarsko:

Nový plán hospodářského rozvoje Maďarsko má do  roku 2030 přesáhnout unijní průměr hospodářského rozvoje a  životní úrovně. Koncepci na prvních deset let do  roku 2020 stanovuje Nový plán Széchenyi, který přijala vláda národní součinnosti a začne se naplňovat od 15. ledna 2011. Jeho hlavním cílem je vytvořit milion nových pracovních míst. Plán je otevřený, aby do  něho byly přijímány a  zabudovávány programy, projekty a návrhy podnikatelů, samospráv a  různých mikroregionů. Předpokládá, že tyto subjekty budou přicházet se svými nápady, návrhy či rozvojovými iniciativami.

novinky Česká republika:

Kdo bude další štikou českého byznysu? Nový plán Széchenyi se opírá o  skutečnost, že podnikatelé, samospráva a vláda mají stejnou zodpovědnost za jeho naplňování. S  ohledem na  současnou situaci veřejných financí se však stát může tohoto plánu účastnit jen unijními zdroji. V současné době leží před maďarskou vládou návrhy týkající se odvolání, respektive obsahového přezkoumání, projektových zdrojů v  celkové hodnotě 477  miliard forintů. V  důsledku toho může díky budoucím opatřením dojít k  uvolnění unijní podpory ve výši 41 miliard forintů. Tím by se mohly otevřít prostředky pro

Loni byla v  konkurenci 10  155 podniků vyhlášena „štikou“ zlínská společnost ACE-TECH, zabývající se zakázkovou výrobou precizních a  komplexně opracovaných rotačních součástí. Stala se tak nejdynamičtěji rostoucí firmou České republiky za  rok 2008. Jaké překvapení přinese letošní ročník? Žebříček Štiky českého byznysu založila společnost Coface Czech před pěti lety s  cílem identifikovat prudce rostoucí české firmy, které mají předpoklady pro další růst, a  zároveň nabídnout podnikatelské veřejnosti hodnověrný nástroj k  posouzení střednědobé dynamiky a stability českých podniků na celostátní i regionální úrovni.

Nový plán Széchenyi na  obnovu Maďarska • Léčivé Maďarsko – zdravotnický průmysl • Obnovující se Maďarsko – rozvoj zeleného hospodářství • Vytváření domova – bytový program • Rozvoj podnikání – rozvoj obchodního prostředí • Věda – inovace – růst • Zaměstnanost • Doprava – tranzitní ekonomika

Hodnocení firem se opírá pouze o objektivní ekonomické ukazatele růstu obratu a  finanční stability za  dobu tří let; letos to bude za období 2007–2010. Na českém trhu scházelo takové hodnocení, které by kromě standardních statických ukazatelů, jako jsou obrat nebo zisk, posuzovalo i  další aspekty. A  právě tyto ukazatele v sobě „Štiky českého byznysu“ zahrnují. Stávají se tak dosud nejkomplexnějším posouzením ekonomické výkonnosti, platební schopnosti a  dynamiky českých firem.

nové projekty. Kromě toho vláda v srpnu zahájila kroky vedoucí k  racionalizaci úvěrových portfolií podniků a  udržení a  rozšíření jejich trhů a  přijala program Széchenyi na  úvěr oběžných prostředků v  hodnotě nejvýše 25  milionů forintů a  maximální tříletou dobou splatnosti. K  celkové částce v  tomto roce uzavřených úvěrových smluv zajistí kabinet pro celou tříletou dobu splatnosti úrokovou podporu ve výši 2  procentních bodů a podporu vztahující se na částku do výše 50 procent poplatku garanční instituci za převzetí záruk.

Podmínkou pro zařazení do  tohoto žebříčku je roční obrat vyšší než 10 milionů eur, dosažení alespoň jednoho kladného hospodářského výsledku v  posledních třech letech a  schopnost dostát svým závazkům.

To vše znamená také novou šanci pro české firmy. Proto CzechTrade posílil své aktivity v tomto teritoriu. Pro další informace se můžete obrátit na  jejího nového zástupce v Budapešti Tibora Biaĺa: [email protected]

Hlavními partnery sedmého ročníku jsou společnost Enterprise Investors a  deník Mladá fronta E15. Dále projekt podpoří tradičně PricewaterhouseCoopers Česká republika a nově pak agentura CzechTrade, advokátní kancelář White and Case a mediální partneři Rádio Česko a ČT24. Žebříček zaštiťuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Vietnam:

Rýsují se zakázky pro české firmy Nový závod na  těžbu a  úpravu kaolinu v hodnotě přesahující 450 milionů korun postavený českými firmami byl na počátku října slavnostně uveden do  provozu ve  městě Dong Hoi ve  střední části Vietnamu. „Kaolinka je dobrým příkladem pro ostatní české firmy, že Vietnam stojí za  to a  že se v  něm dá podnikat,“ uvedl při této příležitosti náměstek ministra průmyslu a  obchodu pro zahraniční obchod Milan Hovorka a  dodal: „Jedná se o  další investiční projekt v  této zemi, který byl dotažen do  úspěšného konce.“ Náměstek Hovorka se uvedení kaolinky do  provozu zúčastnil za  přítomnosti velvyslance ČR ve  Vietnamu Michala Krále na závěr své pracovní cesty do Vietnamu. Kaolinku postavila jako investici na zelené louce společnost Trade BGM ve spolupráci s dodavateli technologického zařízení, firmami Šmeral Brno a Lavimont Brno. Bez České exportní banky (ČEB) a  Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) by však tento projekt zůstal nejspíše pouze na papíře. Zástupci českých firem, kteří doprovázeli náměstka Hovorku, si odvážejí celou řadu dalších příležitostí. Kromě modernizace v  minulosti dodaných dieselových lokomotiv se jim otevřela také možnost dodat lokomotivy nové. Češi by se mohli úspěšně zapojit i do rozvoje městské hromadné dopravy v největších vietnamských městech. „Mohu potvrdit, že vietnamská strana projevila velký zájem o  účast českých firem na výstavbě části metra v Ho Či Minově Městě. Proběhla zcela konkrétní jednání a  jejich výsledek vypadá velmi nadějně,“ řekl náměstek Hovorka. Podle něj však nelze zapomínat ani na tramvajovou dopravu. (Zdroj: TZ MPO) Více informací o exportních příležitostech ve Vietnamu získáte také u vedoucího kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě Luboše Marka: [email protected]

Více informací naleznete na www.stiky.cz.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 7

SPECIFIKA TRHU

Ponechte tureckým partnerům pocit vítězství a vyhrajete I když obchod v Turecku stále hodně připomíná pokerovou hru, je pro české firmy velkou výzvou. Očekává se, že země půlměsíce bude v blízké době patřit po Číně k zemím s nejvyššími tempy růstu. Dosavadní výsledky tureckého hospodářství za první pololetí roku 2010 s vykázaným meziročním růstem hrubého domácího produktu okolo 11 % se mohou zdát pro pomalu se vzmáhající evropskou ekonomiku až neuvěřitelné. Celkový vývoz České republiky do Turecka se za posledních pět let zvýšil 2,7krát a dosahuje hodnoty téměř 800 milionů USD.

Miroslav Kelnar vedoucí kanceláře CzechTrade Istanbul, Turecko [email protected]

se vyvést ze své připravené koncepce. Asi nikdy neuslyšíte, že by turecký protějšek prohlásil, že se mu vaše cena líbí. Naopak, bude tvrdit, že je nekonkurenceschopná, a  určitě přijde na  program i  argument čínských cen. Obchodní jednání často připomíná pokerovou hru; ve  vaší tváři se nesmí zračit, s  jakými kartami hrajete, tedy převedeno do  obchodní terminologie – nesmíte dát najevo, že vám záleží na tom, abyste prodali. To je jedna z taktických chyb, které se čeští obchodníci často dopouštějí. Dávají příliš okatě najevo, jak by rádi prodali, čímž současně naznačují, že jsou ochotni na konto svého zájmu obětovat například i část zisku.

Co doporučit těm, kteří nemají nervy na  takovýto pokerový adrenalin? Přijďte na jednání a mějte na „taháku“ připraveny tři čtyři reakce na  možný vývoj situace a  nevyhnutelně také spodní limit ceny, kam až můžete zajít. Pro to je důležitá důkladná příprava. Argumenty klienta o  vysoké ceně nabízeného produktu se složitě odrážejí, když nejste schopni sami posoudit, zda jsou pravdivé, nebo se jedná o  hru s  falešnými kartami. V  této situaci má turecký partner psychologickou převahu, které samozřejmě náležitě využívá při stlačování ceny. Při dosažení cenového dna se usmějte, poděkujte a  naznačte, že již níže nejdete, a  že tedy

Spektrum oborů, kde se českým firmám daří pronikat na turecký trh, se neustále rozšiřuje. Vedle těch tradičních, jako jsou automobilový průmysl, stavebnictví, strojírenství, sklo a  bižuterie, se úspěšně rozvíjí obchod v  oblasti chemie, ve  farmaceutikách, výpočetní a  měřicí technice, železničním průmyslu, energetice aj. Dalo by se říci, že naši obchodníci mají všechna esa v rukávu: jejich výrobky jsou konkurenceschopné kvalitou i cenou a navíc se mohou opřít o stále přetrvávající dobrý zvuk Made in Czech.

Turci jsou skvělí obchodníci. Ovládají psychologii, jsou neústupní a na jednání vždy velmi detailně připravení. Jakou taktiku proti tomu zvolit? Odpověď je jednoduchá: zkuste být stejně urputní, obratní, se stejně dobře zvládnutou taktikou jednání. Neméně důležité je nenechat 8 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Foto: ömer

Pečlivá příprava je základ

PŘÍLEŽITOSTI není proč dále ztrácet čas. Většinou vás turecký partner odejít nenechá, ale tentokrát jste psychologicky získali výhodu vy. Doporučujeme vydržet! Zástupce jedné české firmy nechal jejich turecký partner odjet do hotelu a přijel pro ně až v den odletu letadla. Potom však už mělo jednání rychlý průběh a  ke  vzájemné dohodě došlo.

dceřiné společnosti problémy, neboť disponují dostatečným finančním zázemím a  mohou při zakládání spolupracovat s místními odbornými firmami – s právní kanceláří nebo daňovým poradcem. Menší subjekty, které si takovou podporu vzhledem k  vysokým nákladům dovolit nemohou, by měly být v  tomto směru velmi obezřetné.

Je několik cest, jak chytře získat informace o  regionu, na  který se hodlá česká firma exportně zaměřit, od  návštěvy webových stránek businessinfo.cz až po  využití služeb vedoucího zahraniční kanceláře CzechTrade.

Zákruty celního systému

V  době internetu se většina českých firem již nejspíš setkala s  nabídkou na  spolupráci ze strany nějaké turecké firmy. Nelze zevšeobecňovat, k  jakým výsledkům tyto internetové kontakty vedou. Je však třeba zdůraznit, že právě nalezení správného místního partnera je klíčem, který odemyká obchodní příležitosti v tomto teritoriu. Měli byste tedy tomuto kroku věnovat patřičnou pozornost. Doporučujeme nechat si partnera vytipovat a  prověřit profesionální institucí. I  v  tomto směru může zastoupení CzechTrade v Istanbulu hodně pomoci. Pokud plánujete zaměstnávat místní personál, je dobré vědět, kolik se v teritoriu vyplácí odstupné, když s ním budete chtít rozvázat pracovní poměr, abyste nebyli nemile překvapeni. Zvláštní pozornost věnujte všem právním úkonům, tedy i  pracovní smlouvě, protože zkušenost s  vymáháním práva u  tureckých soudů může být velmi negativním zážitkem. Doporučujeme, abyste důkladně zvážili způsob svého působení v  Turecku. Jestli například budete své obchodní aktivity vést prostřednictvím místního zástupce, nebo dojdete k  přesvědčení, že se vám vyplatí založit tam svoji dceřinou společnost. Nejhorší alternativou je vlastní kancelář na  vlastní náklady bez přítomnosti českého zástupce. Větší podniky nebudou mít pravděpodobně se založením

Jak se proti podobným nemilým překvapením bránit? Jedním z  řešení je, že v kontraktu volíme takovou dodací podmínku, kdy česká strana nezodpovídá za  proclení zboží v  Turecku a  za  jeho včasné doručení na  místo určení. Je na  zvážení, zda nezvolit tureckého přepravce, který si nejspíš s  podobnými příhodami na  hranicích poradí lépe než český. Situace se s  definitivní platností vyřeší, až bude Turecko přijato za  plnoprávného člena Evropské unie a  zboží z EU pak nebude vystaveno celní proceduře na hranicích a vnitrozemských celnicích. Jak dlouho to ale potrvá, nejsou dnes schopni říci ani politikové sedící přímo v Bruselu.

Foto: Lukáš Opekar

Správný místní partner je pro úspěch klíčový

Ze zkušeností mnoha českých exportérů vyplývá, že turecké celní předpisy jsou velmi složitě formulovány. Nesčetněkrát vyžadoval jeden turecký celník pro stejný případ importu do Turecka určitý dokument, a  druhý celní úředník zase jiný dokument. V řadě případů se však pravděpodobně nejedná jen o  individuální výklad určitého předpisu; za problémem na  hranicích je možné hledat zcela normální lidský faktor s jeho snahou vydělat si něco navíc ke svému běžnému platu. a  to na  sortiment, jako jsou automobily, motocykly či některé přepychové produkty (kosmetika apod.). Jedná se tedy o  jistý druh znevýhodňování určitého zahraničního výrobku jeho zdražením pro místní trh. Na  druhé straně, pokud existuje místní výrobce, je zatížen stejnou mírou dodatečné daně.

Struktura hospodářství Turecka Podíl na HDP 9,4 %

25,9 %

Počítejte i s některými ochranářskými opatřeními Obecně ovšem platí, že Turecko neuplatňuje vůči zemím Evropské unie clo, které na druhé straně ještě stále vyžaduje u asijské konkurence. Dalo by se tedy říci, že v  tomto směru mají české firmy výhodu proti východním obchodníkům. Turecko má však na  některé produkty zavedenu dodatečnou spotřební daň, tzv. ÖTV,

64,7 % Podíl na zaměstnanosti 29,5 %

Turecká republika Hlavní město: Ankara Počet obyvatel: 71,6 milionu Rozloha: 783 562 km

2

Jazyk: turečtina Měna: turecká lira (YTL)

45,8 %

24,7 % zemědělství průmysl služby

T R A D E R E V I E W 5 / 10 9

SPECIFIKA TRHU

Energetika Turecko plánuje během příštích 12 let investovat do energetiky 128 mld. USD. ČR má z minulosti v tomto sektoru velmi dobré reference. Participace českých firem je perspektivní rovněž v oblasti výstavby produktovodů. Nejedná se jen o plynovod Nabucco; v nedávné době byly podepsány nové projekty pro Turecko s ruským prezidentem Putinem. Českým firmám zde mohou pomoci i dobré reference získané dříve v Rusku. Dopravní infrastruktura Turecko čeká v příštích letech mohutný rozvoj železniční, silniční, letecké i lodní dopravy. Plánuje i z ekologických důvodů výstavbu tramvajových tratí ve všech větších městech, zejména v Ankaře, Samsungu, Adaně a Istanbulu. Technologie pro ochranu životního prostředí EU klade při přístupových jednáních velký důraz na plnění ekologických acquis. Z tohoto důvodu bude muset Turecko do roku 2025 investovat více než 71 mld. eur zejména na odsíření tepelných elektráren, řešení likvidace odpadů, čistotu vody a vzduchu. Těžba surovin Turecko je významným producentem mnohých nerostných surovin, zvláště uhlí, lignitu, bauxitu, chromu, zinku, stříbra, olova, antimonu, borátů, betonitů, živců či kaolinů. Pro české firmy se zde otevírá možnost participovat na projektech využití tureckého nerostného bohatství včetně dodávek technologických zařízení pro navazující chemická odvětví. Obranný průmysl S více než milionem vojáků je turecká armáda druhá největší v NATO a jedna z nejpočetnějších na světě. V této souvislosti jsou potřeby tureckých ozbrojených složek enormní.

10 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Dalším způsobem, jakým se turecké státní orgány snaží vytvořit pro místní firmy výhodnější konkurenční prostředí, je stanovení nadhodnocené minimální dovozové ceny jako základny pro výpočet odvodu DPH, kterou je odběratel zboží povinen zaplatit státu při celním řízení. Podstatou záměrného znevýhodňování dovozu je skutečnost, že uvedená minimální cena sloužící pro výpočet DPH v  podstatné míře převyšuje skutečnou hodnotu, za  kterou bývá zpravidla sjednán prodej této komodity pro místního kupujícího. Rozdíl mezi státem nadhodnoceným spodním limitem a  skutečnou dovozovou cenou dosahuje někdy i dvojnásobku. V  důsledku je potom dovozce povinen zaplatit státu podstatně vyšší odvod DPH, než by odpovídalo situaci, kdyby se za základ pro výpočet odvodového zatížení považovala skutečná hodnota dovozového zboží, za kterou je prodej do Turecka realizován.

POZ VÁN K A Ankiros/Anufer/Turcast Veletrh zaměřený na strojírenství a technologie 11.–14. 11. 2010, Istanbul www.ankiros.com

Foto: Gérard Lemée

Perspektivní obory

Co platilo včera, neplatí dnes

UŽITEČNÉ WEBOVÉ STRÁNKY

Tento způsob znevýhodnění byl v  poslední době praktikován například u  komodity dřevěné překližky. Turecké ministerstvo financí zavedlo letos v  březnu svým výnosem právě uplatňování takovýchto uměle navýšených dovozových cen ve  snaze podpořit konkurenceschopnost místních produktů. Nejedná se však o případ ojedinělý. Před několika roky se zastoupení CzechTrade v Istanbulu setkalo s tím, že byla podobně navyšována cena kovového polotovaru dováženého z  ČR, který byl určen pro provedení dokončovací obráběcí operace v  místním provozu. Český investor si právě pro účely dopracování polotovaru do finálního stavu založil v Turecku svoji dceřinou společnost. Jeho ekonomická rozvaha vycházela z  předpokladu, že při zřízení vlastní obráběcí jednotky v teritoriu bude mít možnost mimo jiné využít

Praktické informace pro investory: www.invest.gov.tr Statistické informace, materiály k pobídkám: www.treasury.gov.tr z toho zadluženost: www.treasury. gov.tr/english/publicfinance.htm Informace k evropským fondům IPA: www.cfcu.gov.tr Centrální banka Turecka: www.tcmb.gov.tr Trade Promotion Organization: www.igeme.gov.tr

i  levnějších pracovních nákladů v  této zemi s  očekávaným pozitivním dopadem na  snížení ceny svého konečného produktu. Stanovení nadhodnoceného limitu dovozové ceny vedlo však v konečném důsledku k  situaci, kdy skutečný

Vzájemný česko-turecký obchod za léta 2002–2009 tis. EUR

1 200 000 1 000 000

800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000

2002

2003 Vývoz

2004

2005 Dovoz

2006

2007 Obrat

2008

2009

Saldo

PŘÍLEŽITOSTI

Český exportér se také může setkat s  občasným uplatňováním patnáctiprocentního cenového diskontu pro zboží nabízené místním výrobcem. Toto očividné vytváření měkčího cenového polštáře pro domácího konkurenta se projevilo například u  některých tendrů vypsaných na  tureckých státních drahách. Podobná diskriminační opatření jsou samozřejmě ne právě fér vůči zahraničním produktům, a  pokud na  konto zahraniční firmy připočtete i  vysoce pravděpodobné vyšší náklady na dopravu do  teritoria, může mít zmíněný postup přímo diskvalifikační charakter. Jediná „výhoda“ je v  tom, že si o  svém znevýhodnění vůči místní konkurenci můžete přečíst přímo v tendrových podmínkách a  konečné rozhodnutí o  účasti v  soutěži zvážit. Očekáváme, že díky tlaku Evropské unie na  Turecko se podobným antidovozním krokům podaří v  budoucnu zabránit, avšak právě nedávný případ tendru na  dodávku kolejí pro turecké státní dráhy je dokladem, že podobné „nadržování“ vlastním produktům má v této zemi stále své místo. Komplikovanější situace může nastat v  případech, kdy je zahraniční produkt vystavován zavádění nových, přísnějších požadavků na  certifikaci a  místní recertifikaci před vstupem na domácí trh tak, jak jsme toho svědky například u dovozu farmaceutických produktů do  Turecka. I  zde se EU snaží působit na  tureckou vládu, aby od  podobných diskriminačních kroků upustila.

Trh, který propojuje Evropu s Asií Turecká republika se rozvíjí před očima. Exportérům otevírá trh s více než sedmdesáti miliony spotřebitelů, a  to už stojí za  to napřít pozornost jeho směrem. Navíc je branou do  Asie a  dalších vzdálenějších zemí. České firmy mohou po  boku tureckých partnerů proniknout například do Sýrie a vytvořit si podmínky pro vstup na Blízký a Střední východ. 

Foto: Gérard Lemée

odvod DPH státu vztažený ke  skutečné ceně importovaného polotovaru dosáhl až 38 %. Při srovnání s  oficiální mírou DPH, která je v  Turecku pro průmyslové produkty stanovena na  18 procent, není divu, že se v důsledku této praktiky stal konečný výrobek českého investora v  Turecku nekonkurenceschopným. Česká společnost musela ukončit činnost své dceřiné firmy s nemalými finančními ztrátami.

DESATERO OBCHODOVÁNÍ S TURECKEM I.

Připravte se na  jinou realitu, než znáte z  obchodování v  rámci EU. Informujte se předem nejen o  samotném obchodním partnerovi, ale také o  konkurenci, celních a  daňových předpisech, místních podmínkách atd. Určitě se vám takto vynaložený čas mnohokrát vyplatí.

II.

Vaším prvním cílem by mělo být získat spolehlivého místního partnera, který vám pomůže orientovat se v turecké realitě. Pomoc vám nabízí kancelář CzechTrade v Istanbulu.

III. Ve finančních záležitostech buďte nadmíru opatrní. Zejména pozor na sliby typu „vy dodáte a my vám potom zaplatíme“ nebo obráceně „vy nám nejdříve zaplatíte a my vám potom dodáme“. Na svou důvěřivost už doplatilo nemálo českých obchodníků. IV. Současná platební morálka je v  Turecku velmi vypjatá a  je třeba s  tím počítat. Proto než obchod uzavřete, důkladně zvažte všechny alternativy. Přeshraniční vymáhání pohledávky je natolik složité a drahé, že se ve většině případů nevyplatí. V. Turecký obchodník očekává iniciativu od prodávajícího. Pokud vám na vaši korespondenci neodpoví, neznamená to jeho nezájem. Prostě pod nějakou záminkou opět obnovte komunikaci. VI. Při jednání počítejte, že vám vstoupí do vašeho osobního prostoru a často vás začnou oslovovat křestním jménem. I  muži se při setkání často líbají a  mají ve  zvyku se navzájem dotýkat. Přizpůsobte se tomu, pokud chcete mít dlouhodobý úspěch. VII. Respektujte jejich velkou úctu ke státním symbolům. Vše, co se týká zakladatele Turecké republiky Atatürka, je nedotknutelné. Nedoporučujeme hovořit o Turecku kriticky a radit, co by se mělo zlepšit. Naopak nešetřete chválou. A pamatujte na to, že i Turci mají smysl pro humor. VIII. Turci rádi smlouvají. Tvařte se, že vám na výsledku obchodu vlastně nezáleží. Stanovte si sami pro sebe hranici ceny, pod kterou už nepůjdete. IX. Nemají ve  zvyku dávat negativní odpovědi nebo partnerovi sdělovat záporné či přímo zarmucující zprávy. Proto často uslyšíte mnohem optimističtější tvrzení, než je skutečnost. Vězte, že cílem ani není poskytnout vám zavádějící informace, jen vám prostě nechtějí kazit náladu. X. Turecko je zemí, kde si lidé nepřipouštějí stres kvůli pár minutám pozdního příchodu. Pokud se tedy váš partner na jednání opozdí, rozhodně mu nedávejte najevo rozladění. Vy ovšem přijďte včas, jak je zvykem v našich končinách.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 11

INOVACE

Sedadla pro Jamese Bonda Design je v BORCADu jednou z hlavních marketingových zbraní Příznivci bondovek si vybaví jednu ze scén z filmu Casino Royale, kdy agent 007 potká poprvé svou „bond girl“. Seznamovací jiskřivý dialog vedou ve vlaku, v  luxusně vybaveném jídelním voze. Prozradíme vám, že sedí na sedadlech, která pro tuto scénu vyrobila společnost BORCAD z Fryčovic na Frýdecko-Místecku.

„Filmaři si nás našli a sami kontaktovali. Když řešili aranžmá pro scénu ve  vlaku, napadlo je použít sedadla, která jsou v  Pendolinu. Přišli s  jasnou představou, jakou má mít filmové sedadlo barvu a jak má vypadat potahová látka,“ vzpomíná obchodní ředitel společnosti Michal Seltenreich.

železniční dopravy. Například loni se představitelé BORCADu zúčastnili společné prezentace českých firem, jež podnikají v  segmentu drážních dodávek, před pracovníky tureckých státních železnic TCDD a výrobních státních jednotek TÜLOMSAŞ Eskisehir a  TÜVASAŞ Adapazari, kterou organizoval CzechTrade.

Sedadla z Fryčovic křižují železnice po celém světě

Na  zakázky pro tureckou železnici BORCAD teprve čeká, avšak v oblasti výrobků pro zdravotnictví má na tamním trhu již pevnou pozici. Zatímco v  roce 2009 bylo Turecko v  pořadí jedenáctou zemí, co se týče prodeje zdravotnické techniky, letos již figuruje na osmém místě při padesátiprocentním nárůstu tržeb.

Vlaková sedadla a  lehátka značky BORCAD najdete nejen na  domácí půdě, ale třeba i  ve  Švýcarsku, Německu, Belgii, Finsku, Lotyšsku, Polsku, Maďarsku, Íránu a samozřejmě na Slovensku. Šance se rýsují i v Turecku, které je dnes jedním z nejrychleji se rozvíjejících trhů Evropy v  oblasti 12 T R A D E R E V I E W 5 / 10

I porodní postele se chtějí líbit Fryčovický výrobce má se svými křesly pro gynekologii, porodnictví a dialýzu či s transportními křesly stále větší úspěch. Na  velmi náročném německém trhu se před několika lety stal dokonce jedním z hlavních hráčů. Stejně jako další zkušený exportér zdravotnického zařízení, světově uznávaná firma Linet ze Želevčic u  Slaného, sází přitom nejen na  kvalitu výrobků, ale především na  jejich dokonalý funkční design. Například porodní lůžko AVE se stalo ve  své kategorii před šesti lety revoluční novinkou a i dnes je z určitého hlediska bezkonkurenční. Jak říká jeho designér Jiří Španihel, s nímž konstrukční

INOVACE Koncepce křesla GRACIE je založena na prolínání tří vlastností: komplexnosti – křeslo uspoří čas a  místo díky své vícefunkčnosti pro vyšetřování (není třeba žádné další lehátko, žena nemusí nikam přecházet);

firmy – například v logistice, výrobních postupech, způsobech prodeje. Ročně vyvineme nejméně jeden až dva nové výrobky. Vedle toho průběžně inovujeme také sériově vyráběné produkty. Každá inovace znamená praktický přínos pro uživatele,“ doplňuje obchodní ředitel.

dynamiky – vysoká pracovní rychlost pohonů včetně jednoduchého a  intuitivního ovládání minimalizuje neproduktivní činnosti;

Letos zahájili prodej gynekologického křesla GRACIE. Příští rok vstoupí na trh s  digitálním kolposkopem a  dalšími komponenty. Díky jejich spojení vznikne komplexní řešení gynekologického pracoviště z dílny společnosti BORCAD.

dobrého designu – líbivý a  přátelský design zvyšuje prestiž ordinace a posiluje pohodu a klid klientky; je umožněn výběr barev.

Rekordní tržby navzdory krizi BORCAD založil před dvaceti lety Ivan Boruta na zelené louce. Jelikož kdysi začínal jako konstruktér ve Vítkovicích, jeho záměrem bylo dát dohromady konstrukčně-vývojové studio. Časem však myšlenka přerostla původní záměr a vznikla výrobní firma se stovkou zaměstnanců. Produkty z  více než 65 procent vyváží, a  to nejen do  všech evropských zemí, ale také například do  Japonska, Thajska, Indie, Austrálie, Izraele či Pákistánu.

tým BORCADu spolupracuje, při řešení designu tohoto produktu mysleli především na  rodičku a  její potřeby během porodu. Lůžko AVE jí přináší pocit bezpečí, umocňuje harmonii prostředí a  umožňuje aktivní účast partnera při porodu. „Elipsovitý tvar zohledňuje ergonomii lidského těla a  zároveň umožňuje bezproblémový pohyb personálu v  okolí lůžka. Koncepce asymetricky umístěného zvedacího sloupu přináší originální ukládání podnožní části pod plochu lůžka a  pohodlně nízkou nástupní polohu,“ vysvětluje Jiří Španihel. Výrobek je chráněn řadou patentů a  průmyslových vzorů a  získal ocenění za vynikající design.

Když se řekne, že firma je inovativní Inovace považují v BORCADu za jednu z klíčových oblastí. „Bez nich by nebylo možné, abychom byli na  trhu dlouhodobě úspěšní,“ tvrdí Michal Seltenreich. „Když mluvíme o  inovaci, nemáme na  mysli pouze inovaci výrobků, ale inovování ve  všech oblastech činnosti

„Naše loňské tržby byly rekordní, generovali jsme obrat 224 milionů korun a letos předpokládáme překročení 250 milionů,“ konstatuje Michal Seltenreich. „I když to na  první pohled třeba nevypadá, krize nás ovlivnila jako snad každou firmu. Oproti předpokladům máme pomalejší tempo růstu. Stagnace nebo pokles tržeb na některých našich stávajících trzích nás přinutily už v druhé polovině roku 2009 hledat nová odbytiště. Výrazně jsme personálně posílili prodej, což chápeme jako investici do budoucnosti, a etablujeme se tak například v  Číně, Indii, Vietnamu, Rusku a  zemích bývalého Sovětského svazu či v Jižní Americe.“

státních úředníků a  státem ovládaných firem na chod ekonomiky a obchodu. Tyto trhy jsou většinou ovlivňovány zájmovými skupinami a  zaštítění CzechTrade slouží jako ,vstupenka‘ mezi ně. Obecně lze říci, že informace, které od  vedoucích zahraničních kanceláří CzechTrade získáváme, využíváme při obchodování v  jednotlivých zemích. Máme detailnější přehled o trhu a našich obchodních partnerech, zvládáme specifika, víme, co od nás naše protistrana asi očekává. To vše zvyšuje šanci na úspěch,“ dodává. Podle něj se pak zvyšuje efektivita přípravy pro vstup na  nový trh, a  mohou si tak troufnout na  více destinací najednou. Jako příklad vynikající dlouhodobé spolupráce jmenuje Milana Mézla, vedoucího kanceláře CzechTrade v  Pobaltí, Luboše Marka ve  Vietnamu či Martina Lošťáka v  Brazílii. Dobře se rozvinula také podpora poměrně nového zastoupení CzechTrade v kazachstánské Almaty, kde od  minulého roku působí Antonín Marčík. 

Úsilí o získání nových trhů se částečně projeví v  tržbách letošního roku, ale hlavní přínosy v  BORCADu očekávají až v  letech následujících. „Vstup na  nový trh vyžaduje spoustu energie a  hlavně trpělivosti. Výrazného pomocníka jsme přitom získali v  agentuře CzechTrade, která je podle mého názoru výborným ‚prolamovačem ledů‘,“ konstatuje Michal Seltenreich. „Zastřešení vládní agenturou a  propůjčení její autority je v  zahraničním obchodu k nezaplacení. Od prvního kontaktu nás díky tomu berou vážně. Zcela nezbytná je podle mého názoru její pomoc na  trzích s  vysokým vlivem T R A D E R E V I E W 5 / 10 13

Náš partner

Turecká šance Rostoucí zájem českých exportérů a investorů o Turecko registrujeme i v EGAP. Turecký trh nabízí mnoho zajímavých příležitostí v nejrůznějších odvětvích, ale z našeho pohledu jasně převládá energetika. strojírenského veletrhu v Brně jsme podepsali smlouvy o pojištění bankovních záruk a v říjnu bude podepsána smlouva o pojištění vývozního odběratelského úvěru. Celková pojistná hodnota tohoto projektu je téměř 14,5 miliardy korun.

Energo Pro se prosazuje v oblasti vodních elektráren

Ing. Vlastimil Nesrsta ředitel odboru PR a komunikace EGAP

Elektrárny Afšin Elbistan a Adularia – reference pro české firmy V  minulých letech pracovaly významné české firmy z energetického sektoru jako subdodavatelé pro německou společnost Babcock Kraftwerkstechnik. Jednalo se o  výstavbu čtyř bloků elektrárny Afšin Elbistan B o  celkovém instalovaném výkonu 1355 MW, která využívá dodávky hnědého uhlí z  nedalekých dolů ve východní Anatolii. Podíl českých firem, Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, ŠKODA Praha a  PBS Třebíč, na  této elektrárně představoval 212 milionů dolarů. EGAP pojistil vývozní odběratelské úvěry, poskytnuté Českou exportní bankou, a  také bankovní záruky za  performační riziko českých subdodavatelů. Účast na této akci potvrdila tradičně vysokou kvalitu českých výrobců energetických zařízení pro tepelné elektrárny a  získaná hodnotná reference přináší své ovoce. Konsorcium českých firem pod vedením Vítkovice Power Engineering totiž vyhrálo tendr na výstavbu hnědouhelné elektrárny Adularia v  Turecku, která bude mít dva bloky, každý z  nich o  výkonu 145  MW. V  průběhu nedávného mezinárodního 14 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Turecký energetický sektor zažívá velký boom. Místní experti odhadují, že v průběhu příštích pěti let bude do  posílení energetických kapacit investováno až 12 miliard dolarů. Příležitostí pro české firmy, jak se uplatnit se svými dodávkami, ať už v roli subdodavatelů nebo generálních dodavatelů, bude tedy určitě dost a dost. Přitom Turecko nijak nezapomíná na  obnovitelné zdroje a  klade například velký důraz na  zlepšování poměru mezi energií dodávanou do  sítě z  tepelných a  vodních elektráren. Z  tohoto pohledu

je bezesporu atraktivní letošní investice české společnosti Energo Pro do nákupu a  následného provozování pěti vodních elektráren v  Turecku s  podporou EGAP, který pojistil jak vlastní investiční vklad Energo Pro, tak i  investiční úvěr. To vše v  pojistné hodnotě zhruba 12 miliard korun. Kromě výše uvedených typů pojištění nabízíme celou řadu dalších pojistných produktů, jako například pojištění úvěrů na  předexportní financování, které lze nově použít i  na  financování komercializace výsledků vědy a  výzkumu pro export, dále pojištění potvrzených akreditivů, výrobního rizika, prospekce zahraničních trhů atd. Pojištěním se státní podporou tak kryjeme celou škálu rizik, s  nimiž se může vývozce a  jeho banka setkat při přípravě a  realizaci vývozního kontraktu. Více se o jednotlivých pojistných produktech se státní podporou dozvíte na internetových stránkách www.egap.cz. 

Konkurenceschopnost

Janina Jarešová:

Odvahu nám dodala nouze o zakázky „Nyní opět jedeme na plné obrátky, ale snažíme se orientovat export i mimo Německo, abychom nestáli jen na jedné noze jako dřív,“ říká manažerka pro export společnosti RIVETEC Janina Jarešová. Aby se už nestalo, že vypadne-li jeden odběratel, znamená to pro firmu smrtící zásah. Zákazníci přestali investovat

ani obchodní politiku. Je pouze jedním z  našich zákazníků a  stará se o  německý trh,“ podotýká Janina Jarešová.

Již koncem roku 2008 přicházely signály blížící se recese, ale ještě je nikdo moc nevnímal. „V  loňském roce se však náš obrat propadl asi o  sedmdesát procent. Do  té doby jsme totiž většinu produkce vyváželi do Německa a odběr naší mateřské společnosti rapidně klesl,“ vzpomíná Janina Jarešová. V  té době nepřicházely téměř žádné objednávky ani na  nářadí, ani na jednoúčelové stroje. „Ujišťovali nás, že budou naše výrobky zase potřebovat, ale neví kdy. Museli jsme propustit čtyřiadvacet z dvaasedmdesáti pracovníků. Ze všech pozic, ale nejvíc z  výroby,“ vysvětluje manažerka. „Ocitli jsme se v mrtvém období. Vedení proto rozhodlo, že se zatím budeme víc věnovat vývoji a  hledat cesty k rozšíření exportu do dalších, i vzdálenějších teritorií. Letos šel sice prodej o čtyřicet procent nahoru, ale stále zůstává asi o třetinu nižší, než byl předloni.“

RIVETEC se nyní usilovně snaží proniknout na  nové trhy. Jedna z  klíčových cest vede přes CzechTrade. „Jsme malá firma, pomoc této agentury je pro nás nedocenitelná. Předloni jsme se na  Meeting Pointu seznámili s  vedoucím kanceláře CzechTrade v  Istanbulu Miroslavem Kelnarem. Na  jednání přišel perfektně připraven a s přehledem potenciálních odběratelů našeho sortimentu. Následovala naše účast na  veletrhu a  již do roka ‒ což je velmi krátká doba ‒ jsme získali tureckého partnera, který naši produkci distribuuje na tamějším trhu. Nyní již obchodujeme sami, přesto se bez další asistence místního zastoupení CzechTrade neobejdeme.“

Cesta na nové trhy vede přes CzechTrade Od  roku 2000 je RIVETEC součástí TITGEMEYER Group; ze čtyřiceti procent ho vlastní Češi a z šedesáti Němci. Působí také jako její generální obchodní zástupce pro střední a východní Evropu. „Většinový vlastník nám nikdy nediktoval ani strategii,

Servis jen v mateřštině V současné době je Turecko montážní dílnou Evropy, kde se kompletují jak menší nákladní automobily, tak velké trucky. Pro nářadí a  stroje z  RIVETECu tedy ideální odbytiště. „Při obchodních jednáních si vystačíme s  angličtinou, ale my poskytujeme také servisní služby a  doškolujeme místní pracovníky. Potřebujeme nutně člověka, který hovoří turecky a  zvládne také odbornou terminologii. Proto využíváme služeb pana Kelnara a jeho asistenta, kteří umí turecky výborně a  důkladně se připravují i  na  specializovaná témata,“ pochvaluje si obchodní manažerka. „Turecko je naše první a  zároveň dobrá zkušenost s  CzechTrade. Spoléháme se proto na  jeho pomoc i  v  dalších destinacích. Uvažujeme o  možnosti spolupráce při vyhledávání obchodních kontaktů ve  Španělsku a  chceme také využít asistenčních služeb v  Kazachstánu, kde již máme prvního zákazníka. Příští rok v  dubnu se chystáme na  specializovaný veletrh nýtování Fastener Fair do indické Bombaje. S  vedoucím indické kanceláře CzechTrade Ivanem Kameníkem jsme již domluveni, že pro nás připraví kromě

běžného servisu kontakty a  pozve konkrétní místní podnikatele na  jednání. V  minulosti jsme si vyzkoušeli i  některé soukromé marketingové agentury, třeba marketingový průzkum. Ty se však ukázaly jako méně kvalitní a dražší.“  RIVETEC s.r.o. Vznikl v roce 1994 jako ryze česká firma na  výrobu nýtovací techniky. V  roce 2000 se stal součástí TITGEMEYER Group a  jejím výhradním obchodním zástupcem pro střední a  východní Evropu. Čtvrtým rokem zastupuje v ČR a  SR rovněž společnost D. Friedrich, nýtovací technika a montážní systémy. Disponuje vlastním konstrukčním a vývojovým pracovištěm. Své výrobky dodává především producentům automobilů, jejich subdodavatelům, firmám v  oblasti strojírenství, stavebnictví a  dalších průmyslových oborech.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 15

SPECIFIKA TRHU

Srbsko čeká na svou kandidaturu do EU Za prvních šest měsíců letošního roku vložili zahraniční investoři do svých projektů v Srbsku 400 milionů eur. V roce 2011 by to podle optimistických odhadů mělo být už 1,7 miliardy eur. omezila hospodářská krize a  s  ní spojená snížená poptávka spotřebitelů po  zahraničním zboží. Přesto hodnota dovozu přesahovala i v roce 2009 takřka dvojnásobně hodnotu srbského vývozu (16  056  mil.  USD proti 8344  mil.  USD). Potřebu deviz částečně pokrývají eura, švýcarské franky a  dolary zasílané do země diasporou.

Pavel Svoboda vedoucí kanceláře CzechTrade Bělehrad, Srbsko [email protected]

Cesta k vyrovnanější obchodní bilanci První desetiletí nového tisíciletí charakterizují v  této balkánské zemi nejen demokratické změny, potlačení černé a  šedé ekonomiky, ale i  rychle vzrůstající dovozy a rostoucí saldo zahraničního obchodu. Dynamiku jeho růstu poněkud

Vyrovnanější obchodní bilanci mohou Srbsku přinést jen zahraniční greenfieldové investice, které skýtají šance i  pro české firmy, dodavatele nových výrobních technologií či subdodavatele. Příkladem může být modernizace a  stavba nových rafinerií ropy, projekt plynovodu Jižní tok (Southstream), plynofikace měst či dodávky pro budoucí nový provoz společnosti Fiat v Kragujevaci.

Deset tisíc eur za nové pracovní místo Srbská ekonomika rostla několik let před krizí každoročně o  více než 5 %. Po  nastartování hospodářství Evropské unie čeká tuto zemi růst, který bude vzhledem k  relativně nízko nastavené

startovní laťce a  nevyužitému potenciálu vyšší než u  jejích sousedů. I  loňský propad HDP o 2,9 % byl nižší než v řadě evropských rozvinutých zemí, přičemž letos se předpokládá jeho růst o 1,6 %. Zdá se, že dovozy nijak výrazně nesníží ani letošní oslabení domácí měny, které nastartovalo ve  druhé polovině května, kdy oficiální střední kurz dináru vůči euru přesáhl 100 RSD/1 EUR. Slabý dinár spolu s  poměrně nízkými mzdovými náklady a  zdaněním mohou řadu firem přimět i  k  úvahám o  přenesení výroby do  této země. Jejich případné rozhodování se rozhodla usnadnit také vláda, která prostřednictvím agentury SIEPA nabízí až 10 000 eur za nové pracovní místo. Oslabený dinár by měl mít příznivý dopad na  výrobu a  vývoz, což dosavadní údaje potvrzují: za  první pololetí 2010 vzrostla průmyslová výroba o  4,6 % a  vývoz zboží dokonce o  18 %. Přitom dobrou zprávou pro exportéry je, že podle většiny expertů dosáhl nyní dinár reálné hodnoty vůči euru. V  nejbližším období tedy nehrozí další podstatné zdražování zboží vůči srbské konkurenci. Naopak po  tříletém snižování reálných průměrných mezd, které jsou jedny z  nejnižších v  regionu, bude muset dojít k  jejich opětovnému růstu, a  tedy i  ke  snížení konkurenční výhody domácích výrobců. V  souladu s  obchodní dohodou mezi Srbskem a Evropskou unií byly také sníženy celní sazby na  průmyslové výrobky vyrobené v EU. Do roku 2012 dojde k odstranění celních bariér u většiny položek.

Tahounem je zemědělství Ekonomická strategie rozvoje Srbska do roku 2020 považuje za prioritní obory zpracovatelský průmysl, zemědělství a stavebnictví. Právě zemědělství je tradičním tahounem srbského exportu; za  posledních šest měsíců se vývoz zemědělských výrobků zvýšil dokonce o  celou 16 T R A D E R E V I E W 5 / 10

PŘÍLEŽITOSTI potřebu srbského trhu. Zvýšení spotřebitelských cen i  subvence státu by měly zesílit poptávku po  vybavení farem i potřebném genofondu.

Kvalitní infrastruktura je základ Česká republika a výrobky českých firem především z  oblasti strojírenství mají v  Srbsku dobré jméno. Také není klišé označit naše vztahy za  tradičně přátelské. Bohužel obchodní výměna a výměna investic tomu zcela neodpovídá.

čtvrtinu. Díky vývozu potravin má Srbsko v  obchodu se sousedními státy výrazný přebytek. Srbské zemědělství se však nevyhne řadě reforem nutných k  zvýšení produktivity, a  tím i  udržení konkurenceschopnosti, která je v  současnosti založena na  příznivých přírodních podmínkách a ochotě srbských zemědělců pracovat za  minimální zisk. Hektarové výnosy jsou v  Srbsku nižší než v  zemích západní Evropy. Příčinou jsou nízké investice. Především střední a  malí zemědělci nemají prostředky na  nákup umělých hnojiv a  aplikaci potřebné chemické ochrany. Od  osmdesátých let navíc došlo k  podstatnému snížení stavu ve  všech oblastech živočišné výroby. V současné době produkce masa a  mléka stěží pokrývá samotnou

Odbytiště by měly naše malé a  střední podniky hledat především v  soukromém sektoru a  u  zahraničních investorů, s  nimiž již spolupracují na  jiných trzích. V  současné době probíhá nebo se plánuje řada zajímavých státních projektů v  oblasti výstavby dopravní infrastruktury, v  nichž se mohou uplatnit především jako subdodavatelé. Srbská vláda si je totiž vědoma toho, že bez kvalitní infrastruktury není možné přilákat zahraniční investory, turisty ani zvýšit produktivitu hospodářství a životní úroveň obyvatelstva. Stav státního rozpočtu přitom povede k hledání alternativního financování plánovaných dálnic, železničních koridorů i  nových přístavišť. Mělo by se tedy uskutečnit také prodejem koncesí, spojením státního a  soukromého kapitálu či výhodnými zahraničními úvěry. Podobně jako v  jiných zemích se však v  čistě státních zakázkách projevuje snaha upřednostnit domácí firmy. Doporučujeme proto spolupracovat s  vhodným srbským

partnerem nebo soustředit úsilí na projekty financované například Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

Členství v EU přinese další příležitosti V  samém závěru loňského roku podal srbský prezident Boris Tadić přihlášku do  EU. Srbské členství již není cílem pouze současné „proevropské vlády“, ale i  nejsilnější opoziční strany Srpske napredne stranke, což je jakousi zárukou stabilního vývoje. Kandidátskou zemí by se země mohla stát již v  příštím roce a  od  tohoto okamžiku bude moci čerpat podstatně více peněz z  evropských fondů. Tyto peníze budou použity například v oblasti ekologie. Rezervy Srbska, a tedy i  případné šance na  dodávky technologií, jsou v  této oblasti opravdu veliké. Jeden příklad za  všechny: V  zemi se dnes čistí pouze pět procent odpadních vod. Velkou konkurenční výhodou bude přitom schopnost dodavatele pomoci s vypracováním projektu. V  poměrně krátké době čeká tuto balkánskou zemi narovnání cen energií, s nímž jdou ruku v ruce snahy o šetření. Elektřina je nyní v  Srbsku jednou z  nejlevnějších v  Evropě, přitom její výroba spalováním hnědého uhlí, jehož těžba vyžaduje značné transportní náklady, je poměrně drahá. V  rámci využití obnovitelných zdrojů určitě přijde na  řadu i výstavba větrných parků a malých vodních elektráren. Srbsko má díky vhodným přírodním podmínkám velký potenciál

Desatero obchodování se Srbskem I.

Image Srbska je horší než skutečnost. To však neznamená, že byste neměli být opatrní. Nevěřte pochybným firmám a jednotlivcům, kteří umí vše zařídit a všude mají kontakty. V tržním prostředí rozhoduje konkurenceschopnost vašeho výrobku.

II.

Kriticky posuďte, zda váš výrobek může nalézt na srbském trhu uplatnění, zdaleka se nejedná o hladový a nenáročný trh.

III. Pozor na  druhotnou platební neschopnost a  dlouhou dobu splatnosti. Nejdražší jsou dnes v  Srbsku hotové peníze. Pokud firma platí hotově, žádá slevu. IV. Nabídka výrobku spolu s možností financování podstatně zvyšuje šance na úspěch. V. Buďte trpěliví, nepodléhejte bezdůvodnému nadšení ani skepsi. Srbský trh je perspektivní, největší na západním Balkáně, ale zároveň představuje i běh na delší trať. VI. Nenadsazujte ceny a jednejte otevřeně. VII. Předpokládejte, že váš partner je schopný a přišel na schůzku velmi dobře připravený: má dobrý přehled o vašich výrobcích, cenách, vztazích s vašimi obchodními partnery v regionu i konkurenci. VIII. Jednání zpravidla končí pozváním na oběd. IX. Oslovení potenciálních partnerů vhodně načasujte a případně spojte s účastí na místním veletrhu. X. Využijte srbského právníka: srbské právo má řadu odlišností.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 17

SPECIFIKA TRHU Republika Srbsko Hlavní město: Bělehrad Počet obyvatel: 7 950 000 Rozloha: 77 474 km2 Jazyk: srbština

Foto: Luciašek Cerovskych

Měna: srbský dinár (RSD)

POZVÁNKA CzechTrade pořádá Konzultační dny Srbsko a Chorvatsko s Pavlem Svobodou a Robertem Vindišem, vedoucími kanceláří CzechTrade v Bělehradu a Záhřebu Přerov, 30. 11. 2010 Regionální exportní místo CzechTrade pro Olomoucký kraj Bližší informace: tel.: 581 299 728, 724 613 029 [email protected] Zlín, 1. 12. 2010 Regionální exportní místo CzechTrade pro Zlínský kraj Bližší informace: tel: 572 154 554, 724 613 803 [email protected] 

S  rostoucí životní úrovní obyvatel a měnícím se životním stylem bude stoupat zájem i  o  kvalitní spotřební zboží, sportovní vybavení a  další výrobky spojené s využitím volného času. Vzhledem k příznivějšímu klimatu a neodpovídající městské dopravní infrastruktuře lze předpokládat například i zvýšení prodeje jednostopých motorových vozidel a potřebného vybavení minimálně na  úrovni České republiky.

ve  spalování biomasy a  výrobě biopaliv pro motorová vozidla. Avšak je důležité zdůraznit, že při výstavbě těchto zařízení se nebude jednat o  státní zakázky, ale soukromé, ve většině případů zahraniční investice. Nutnost energetických úspor se projeví mimo jiné i v oboru stavebnictví. Kromě toho se očekává velký rozmach bytové výstavby. I  podle seriózních zahraničních studií chybí jen v  samotném Bělehradě na  sto tisíc bytů. Vzhledem ke  špatné ekonomické situaci a  neexistenci výhodných hypoték bydlí velká část třicátníků a  čtyřicátníků stále s rodiči. Výstavbu do  současnosti velmi komplikovala a prodražovala také složitá legislativa a  nemožnost odkoupit státní pozemky.

Srbsko, ale i ostatní země regionu mohou být zajímavé také pro české incomingové cestovní kanceláře. Česká republika je zde totiž vnímána jako atraktivní a bezpečná turistická destinace. Přitažlivá je nejen Praha, ale i  české lázně, o  nichž Srbové vědí, že mají vysokou úroveň a dlouholetou tradici. 

Struktura hospodářství Srbska Podíl na HDP

Podíl na zaměstnanosti

12,7 %

SEEBBE 2011 37. Mezinárodní veletrh stavebnictví

24,1 %

23,5 %

12.–16. 4. 2011 Bělehrad, Srbsko www.seebbe.com Kancelář CzechTrade v Srbsku vám nabízí komplexní služby, od účasti na společném stánku po individuální řešení a asistence.

18 T R A D E R E V I E W 5 / 10

48,7 %

63,8 % zemědělství

průmysl

27,2 % služby

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY

Ekonomické diplomacii škodí vícekolejnost „Český průmysl snížil v uplynulých třech letech své investice řádově o desítky procent. Abychom udrželi v naší firmě dosavadní zaměstnanost, rozšířili jsme své exportní aktivity,“ vysvětluje protikrizová opatření Kovoprojekty Brno její obchodní ředitel Leo Duspiva. Přední tuzemské projekční, inženýrské a dodavatelské firmě nabízející komplexní dodávky investičních celků tzv. na klíč se podařilo získat jednu ze zakázek v  rámci rozsáhlé modernizace srbské rafinerie Pančevo. Pro národní petrochemickou společnost NIS, která je z  51 procent vlastněna ruskou firmou Gaspromněfť, zajišťuje výstavbu jednotky na  regeneraci kyseliny sírové. Celý proces výstavby probíhá pod hlavičkou Kovoprojekty. Přitom k  vyhledání a  navázání kontaktů s  místními podnikatelskými subjekty a  kompetentními úřady se rozhodla využít léty prověřených služeb agentury CzechTrade. Na  doporučení vedoucího kanceláře v  Bělehradě Pavla Svobody zahájila spolupráci s  vybranými srbskými dodavateli stavebních a montážních prací, kteří skýtají záruky, že se podaří dodržet relativně krátkou dodací lhůtu stanovenou na konec příštího roku.

Zákazník neví, na koho se obrátit S  agenturou CzechTrade spolupracuje renomovaná brněnská společnost již od  jejích začátků. „Rozšíření služeb, zejména v  zahraničních kancelářích

v  různých světových teritoriích, považuji za  velmi přínosné a  finančně únosné. Maximálně využíváme širokého spektra průběžně aktualizovaných informací na  webových stránkách agentury, kde se publikují tendry. Pro prvotní orientaci jsou údaje CzechTrade cenné, i  když z  objektivních důvodů nemohou být detailní. Oblast investičních celků má totiž svá specifika. Zákazník zpravidla vyhlašuje mezinárodní výběrová řízení, do  kterých se mohou přihlásit firmy z  celého světa. To vede k silnému konkurenčnímu prostředí, kde uspějí skutečně ti nejlepší,“ zmiňuje jednu z  hlavních zvláštností oboru podnikání brněnské společnosti její obchodní ředitel. Slabou stránku současného systému podpory českého exportu však spatřuje v  jeho roztříštěnosti. „Na  stát naší velikosti jsme si na vnější trhy vyšlapali příliš mnoho cestiček. Sám se v  nich orientuji jen obtížně. Co potom zahraniční zákazníci? Ti musí být zmateni, zda mají jednat s obchodními rady na velvyslanectví či se obrátit na  kanceláře CzechTrade. Podle mého názoru by se ministerstva zahraničí a  průmyslu a  obchodu měla dohodnout na efektivním rozvržení kompetencí nebo sloučit obchodní oddělení ambasád

se zahraničními zastoupeními agentury do jednoho formátu,“ soudí Leo Duspiva.

Češi v Pančevu Kromě Kovoprojekty Brno, zajišťující projektové, inženýrské a  dodavatelské práce, se na modernizaci komplexu podílí rovněž další brněnská společnost CBI Lummus, která v  rafinerii buduje hydrokrakovací jednotku a  další zařízení na  zpracování surové ropy. Významná investice umožní zvýšit kapacitu zpracování ropy na zhruba 5 milionů tun ročně a výrobu motorového paliva kvality Euro 5. Modernizace nejen zvýší výkon rafinerie, ale rovněž přispěje k  ekologicky šetrné výrobě a  nakládání s ropnými deriváty. 

Kovoprojekta Brno a. s. byla založena v roce 1950 jako projektový ústav pro oblast strojírenství a metalurgie. V roce 1992 se transformovala na akciovou společnost. Postupně se specializovala rovněž na chemii, zpracování ropy a  zemního plynu, energetická zařízení, infrastrukturu, občanské a  bytové stavby. Portfolio služeb se rozšířilo o kompletní dodávku investičních celků. Firma zaměstnává 180 kmenových zaměstnanců, především autorizovaných inženýrů a  architektů. Své zastoupení má na Slovensku a vlastní dceřinou společnost na Ukrajině. Nově otevřela organizační složku v Srbsku. Mezi největší realizované akce patří zakázky pro Spolchemii Ústí nad Labem, Slovnaft Bratislava, Duslo Šal’a či Severoslovenskou vodárenskou společnost Žilina. Největším obchodním případem loňského roku byla výstavba závodu na  výrobu doplňkového krmiva pro domácí zvířata pro americkou firmu Hill,s v Hustopečích u Brna. V minulosti se Kovoprojekta podílela na významných mezinárodních projektech v Polsku, Saúdské Arábii, Kazachstánu, Kostarice a dalších zemích.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 19

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY Petar Marjanović:

Srbům chybí alternativa CzechTrade Naše průmyslové výrobky si v Srbsku udržely vynikající pověst dodnes. Před rozpadem socialistického bloku činil objem obchodní výměny mezi tehdejší ČSSR a Federativní republikou Jugoslávie miliardu sedm set osmdesát milionů dolarů. Ještě nyní se v Srbsku těžko hledá výrobní odvětví bez strojů a zařízení z českých podniků. Lokomotivy míří na jih Mnohé o  tom ví spolumajitel exportérské společnosti MarexTrade, pan Petar Marjanović. Poprvé k  nám přicestoval za obchodem v jedenašedesátém roce jako pracovník a  později vedoucí zastoupení jedné z  největších jugoslávských firem Rade Konćar. Za třicet let prodal do tehdejšího Československa zboží za bezmála miliardu dolarů. Nezanedbatelný podíl má i  na  současné rozvojové spolupráci rodného Srbska a  ČR, představující stovky projektů za zhruba jedenáct milionů eur. Jeho profesionální rukopis nese organizace řady kontraktů zejména v  oblasti dopravního strojírenství. Ve  spolupráci s  INEKON GROUP vyhledal odběratele například pro výrobky akciové společnosti CZ LOKO z  České Třebové, která se od  roku 2000 významnou měrou orientuje na  export motorových lokomotiv, investičních celků a  navazujících služeb. Do  Srbska již dodala sedmnáct dvounápravových motorových posunovacích lokomotiv pro JP Železnice Srbije a  lignitový těžebně-energetický komplex Rudarski Basen Kolubara.

INEKON GROUP je v Srbsku silným hráčem Za asistence MarexTrade se na srbský trh podařilo proniknout rovněž INEKON GROUP. „Kontrakt na  dodávku deseti kusů motorových lokomotiv jsme získali v  rámci mezinárodní soutěže vypsané 20 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Srbskými železnicemi. Jde o  zcela nová hnací železniční vozidla, jejichž výroba byla zahájena rovněž s ohledem na předpokládaný zájem zákazníků z  ostatních evropských trhů,“ uvedl předseda představenstva a  generální ředitel holdingu Josef Hušek. O dalších dodávkách těchto lokomotiv se podle něj jedná i  s  dalšími železnicemi a průmyslovými závody balkánského regionu. Tradiční český producent zmodernizoval pro Bělehrad třicet kusů tramvají, které odpovídají současným evropským normám, požadavkům na  bezpečnost a  komfort obsluhy i cestujících.

„Úspěšné dodávky do  Srbska považuji za  výchozí pozici pro další exportní expanzi v rámci kooperace se srbskými firmami do  celého jihoevropského teritoria,“ dívá se optimisticky do budoucna Petar Marjanović. Pozdě, ale přece uvítali začátkem letošního roku srbští obchodníci a  politici odblokování prozatímní obchodní dohody se Srbskem, které může opět využívat obchodních výhod ve vzájemných kontaktech s  Evropskou unií. „Velké naděje vkládám i  do  česko-srbské spolupráce na  výstavbě a  modernizaci dopravních cest, zejména budování desátého multimodálního evropského

EXPORTNÍ ÚSPĚCHY MarexTrade s.r.o. Praha Soukromou dovozní a vývozní společnost založila v  roce 1991 rodina Marjanovićových jako jednu z prvních svého druhu po roce devadesát u nás. Firma se zabývá obchodní, zprostředkovatelskou, poradenskou a  servisní činností a  provozuje nákladní dopravu. Své pobočky má na  Slovensku a  v  Srbsku. Vývoz se týká převážně elektrotechnických a strojírenských výrobků a  směřuje především do  zemí bývalé Jugoslávie. Jako dovozce zastupuje například výrobce bílé techniky Amica, kuchyní Atlas či smaltovaného nádobí Metalac. koridoru Salcburk–Ljubljana–Záhřeb– Bělehrad–Sofie v  úseku mezi městy Niš a  Dimitrovgrad. Konsorcium pod vedením INEKON GROUP již dosáhlo značného pokroku a  další posun v  jednání očekáváme během listopadové návštěvy premiéra Mirko Cvetkoviće v  Praze,“ dodává prezident MarexTradu.

i  stroje a  zařízení, které Srbům dodali již za  minulého režimu. Navíc nabízejí také nehmotnou přidanou hodnotu. „Srbští dělníci a technici se mezi válkami i  za  socialismu učili v  předních českých A  Masaryk měl dokonce před CzechTrade otevírá dveře firmách. rokem 1918 srbský pas. Pojmenovali jsme po  něm i  ulice. Jak se střídaly polina Balkán tické režimy, názvy ulic se měnily, ale ty Masarykovy zůstaly dodnes. O spojenectví Podle Petara Marjanoviće mají české firmy Čechoslováků a Jugoslávců v rámci mezimimořádné předpoklady, aby v  tendrech válečné Malé dohody se učíme i ve škole. uspěly. Důvody spatřuje jak v  technické Srbové si dobře pamatují na  nezištnou a  ekonomické oblasti, tak v  historii česa  rychlou pomoc, která přišla z  Čech ko-srbských vztahů. Česká průmyslová po  bombardování Bělehradu v  devadeprodukce je velmi kvalitní, za  přiměřesátých letech. Česko darovalo mimo jiné nou cenu, se spolehlivými garancemi deset autobusů. Na  to se nezapomíná,“ a  službami. Podle současných evropzdůrazňuje Petar Marjanović. ských norem dokáží Češi zmodernizovat 

V  oživování obchodních vztahů velmi oceňuje přínos CzechTrade. „Zpočátku jsme se mohli spolehnout jen sami na  sebe,“ říká obchodník, který od  roku jednadevadesát žije a  podniká také v Česku. „Založení proexportní agentury CzechTrade považuji za jedno z nejmoudřejších rozhodnutí. My bohužel podobnou instituci zatím nemáme. Veletrhy, výstavy, jednání, to všechno hraje velkou roli, ale nedocenitelná je mravenčí práce bělehradského zastoupení CzechTrade. Jeho vedoucí Pavel Svoboda vyhledává srbské firmy a zprostředkovává kontakty, bez nichž by byla renesance kdysi čilých obchodních styků pomalá a  komplikovaná.“ 

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

ADRESÁŘ EXPORTÉRŮ VAŠE EFEKTIVNÍ PREZENTACE V ZAHRANIČÍ

Zápis v Adresáři exportérů vám pomůže objevit nové obchodní příležitosti a zvýšit povědomí o nabídce vaší firmy. ■

Vyberte si ze 13 světových jazyků.

■

Prezentujte svou firmu a své výrobky či služby na vysoce navštěvovaném portálu a 33 internetových stránkách zahraničních kanceláří CzechTrade.

■ CzechTrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331

■ ■

Prostřednictvím Adresáře se představte na stránkách zastupitelských úřadů a na světových výstavách a veletrzích.

Více informací na http://exporters.czechtrade.cz

�

T R A D E R E V I E W 5 / 10 21

INZERCE

22 T R A D E R E V I E W 5 / 10

názor

Globální peníze a inovace To je, oč tu běží

Na  ekonomickém „Davosu východu“ v  polské Krynici jsem minulý rok v rámci tématu Konkurenceschopnost střední Evropy prohlásil, že absolutně jediným pojítkem zemí bývalého východního bloku je neefektivnost státních institucí. Přítomní úředníci ze sousedních „východních“ zemí mne div nekamenovali a dívali se na mne jako na černou ovci, která střílí do vlastních řad a šíří špatnou náladu. Letos se na mne už tak nedívali. Schopnost přežít a vítězit, tedy konkurenceschopnost ekonomiky, se během posledního roku stala natolik klíčovým tématem i pro státní instituce, že i střelba do vlastních institucionálních řad je zřejmě přípustná.

Přístup k financím jako v Tanzanii Pozornost se obrátila k tomu, čím mohou být regiony atraktivní pro investory. Přístup k  rizikovým financím je u  nás ovšem podle studií na  úrovni Tanzanie, potvrdilo se opět na fóru. Z  toho vyplývá jediné: náš dosavadní způsob podpory exportu je přežitek. Jsme závislí na  Německu, montáži aut a  elektroniky. Když oni dostanou rýmu, tak my zápal plic. Tomu se nevyhneme jinak než vytvořením imunitního systému založeného na  inovacích, na  komerčně úspěšných nápadech, které nefinancuje pouze chřadnoucí státní kasa, ale soukromí, rizikoví kapitalisté.

Nápad není totéž co inovace Budeme-li stále používat metodiku koncepcí z minulého století, pak se náš „střed Evropy“ posune spíše na jih než na sever. Za „minulé století“ jednoznačně považuji investice na  zelené louce do  montoven, orientování vědy a  výzkumu za  státní peníze na  invence, nikoliv inovace. To není kritika nedávné minulosti, jen vztyčený prst Světového ekonomického fóra, které nám říká: „Jste v první lize, gratulujeme, ale v  ní se hraje s  jinými hráči než ve  druhé a  také tu máme jiné rozhodčí.“ Je tedy logické, že ti nám za  současnou intenzitu patentování ani za  úroveň jeho překlápění do  světového byznysu branku neuznají.

Páteří koncepce hospodářské politiky státu by tedy podle mne nemělo být ani přerozdělování dotací na  zahraniční prezentace ani obchod s  daňovými prázdninami za  velkosériové montážní haly; nakonec naše ruce jsou dnes už docela drahé a  nikdo z  nás nechce plat jako v letech devadesátých.

Ve světě je peněz dost V  potenciálně srovnatelných prvoligových zemích, jako jsou skandinávské země, Singapur či Švýcarsko, už neuslyšíme pojmy podpora exportu či prioritní země. Na  jejich štítech jsou možná méně srozumitelné výrazy typu internacionalizace, mezinárodní konkurenceschopnost či prioritní sektory, v  nichž se velká část světa ještě příliš neorientuje. Schopnost popsat, co se v kterém průmyslovém oboru a  zemi na  jakémkoli kontinentu stalo za  posledních deset let, by měla být pro ambiciózní státy samozřejmostí a  nikoli záminkou k  nekonečným debatám. Navíc je to pouhý základ, s nímž si vystačíme jen v soutěži o existující trhy, z  nichž však nové objednávky donekonečna proudit nebudou. Trhy budoucnosti získá ten, kdo si bude umět říci o  investice do  inovačních

Ne každý musí začít doma Pro uvažování dnešních vítězů je typické, že se nezabývají myšlenkou, zda se jejich zboží či služba chytí doma. Čas totiž umí i z krajně průkopnických nápadů udělat muzeální kusy a čekat, až mi doma vznikne trh, může být cestou do  pekel. Nakonec tvorba a  ochrana duševního vlastnictví jsou disciplíny, ve  kterých už dávno převahu nad světem nemáme.

projektů. A  ty má právě rizikový kapitál, jenž nezná hranic a  pramálo ho zajímají jakési koncepce, které si tady v  duchu minulého století namalujeme. Čím jednodušší, tím lepší, tedy začněme konečně soutěžit společně se Skandinávci a  ostatními hráči naší ligy o globální peníze.

Postupovat geograficky? Zastaralá škola si stále rýsuje plány ve stylu bleskové války, že nejprve exportně dobudeme Německo, potom Polsko a další sousední státy, pak se dáme směrem do zemí bývalého SSSR nebo vytáhneme přes kanál La Manche či zkusíme severní cestu. Chytrý inovátor se raději rozdělí o  zisk, ale i  rizika s  privátním investorem, jehož prostředky a výchova k finanční disciplíně mnohonásobně sníží čas nutný k  ataku prvních koupěschopných trhů, ať už leží kdekoli. V  opačném případě se z  „born globals“ mohou stát „dead locals“.

Změnu chtějí všichni „Tím, že není strategie, se vytratila integrita řízení státu. Těžiště všeho je a  bude v podnicích, ale musí přece od vlády vědět, kam mají investovat,“ uvedl na  setkání podnikatelské reprezentace se zástupci vysokých škol a  ministerstva průmyslu a  obchodu Zdeněk Souček, ředitel firmy Management Focus. Hozená rukavice, jiný výraz mě nenapadá. Na  druhou stranu je evidentní, že poptávka dnešních podnikatelů po  kompetencích státu jako dobrého služebníka míří k umění dívat se dopředu a pomáhat k efektivnějšímu rozhodování.  Ivan Jukl generální ředitel agentury CzechTrade Více čtěte na blogu Ivana Jukla na www.czechtrade.cz. T R A D E R E V I E W 5 / 10 23

Exportní ÚSPĚCHY

Varhany pro Bukurešť Nový vítr do plachet krnovské firmy Ani tradice dlouhá téměř půl druhého století, výjimečnost produktu a  řemeslná zručnost nezabránily tomu, aby krnovská společnost Rieger-Kloss Varhany vstoupila do  roku 2009 s  historicky největší ztrátou. Přesto podle Svatopluka Ručky, ředitele firmy, považují loňský rok z  hlediska hospodaření za  úspěšný. Je to především díky uzavřenému kontraktu na  opravu a  modernizaci koncertních varhan v sále Rumunského státního rozhlasu v Bukurešti. Nástroj pro největší rozhlasovou budovu na světě Varhany pro Rumunský státní rozhlas vyrobili v  Krnově v  roce 1960. Po  dvou zemětřeseních byly v  havarijním stavu a  jejich rekonstrukce se nedala z  bezpečnostních důvodů odkládat. Strategické však bylo zajištění financování jejich rekonstrukce ze strany rumunského parlamentu a  vlády. Ani následná účast ve  výběrovém řízení a  získání zakázky nebyly pro Rieger-Kloss jednoduché. Podle slov Svatopluka Ručky se o úspěch projektu zásadním způsobem zasloužili zástupci českého státu v  Bukurešti.

Ať už šlo o  aktivní lobbing pro zajištění financování celé akce ze strany vedoucího zastupitelského úřadu Petra Dokládala nebo o  zabezpečení hladkého průběhu přípravy tendrové dokumentace a  realizace opravy varhan, při němž asistovali i  ředitel kanceláře CzechTrade v  Bukurešti Michal Holub spolu s  obchodním radou Martinem Líčeníkem. „I  když jsme disponovali unikátním technologickým know-how, bylo velmi důležité, jak budeme flexibilní v  reakci na  konkrétní požadavky klienta. To, že jsme si s  ním ve  všem porozuměli a našli jsme nejoptimálnější možné řešení, je také výsledkem asistence, kterou nám při důležitých jednáních zástupci české diplomacie poskytli,“ dodává ředitel krnovské firmy.

Zrekonstruované varhany poprvé zazněly na  slavnostním zahajovacím koncertu v Radiu Romania letos v březnu. Celková modernizace si vyžádala náklady ve  výši 12 milionů korun, což je zhruba třetina současné pořizovací ceny nového nástroje Krnovské varhany se pečlivě číslují. První šly na světovou výstavu ve Vídni v roce 1873 jako opus 1. Dnes se společnost Rieger-Kloss pomalu blíží k číslu 3800. obdobných parametrů. Stala se také významnou referencí a otevřela krnovské firmě dveře pro další akvizici na rumunském trhu.

Závislí na exportu Jeden z nejstarších a největších světových výrobců píšťalových varhan své nástroje zhruba ze sedmdesáti procent exportuje. „A protože varhany patří mezi hudebními nástroji k  nejdražším, krize nás velmi postihla,“ posteskl si ředitel firmy. „Šetří se na  celém světě a  zákazníků ubývá.“ Dávno odváty jsou doby, kdy Krnovští prodali několik nových nástrojů ročně. Dnes se jedná především o modernizace, nových kousků je poskrovnu, neboť jejich cena se může vyšplhat až ke dvaceti milionům korun.

Zvuk 7300 píšťal nástroje značky Rieger-Kloss fascinoval své první posluchače ve  vyprodaném sále Radia Romania.

24 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Firmě se po  dvaceti letech podařilo opět proniknout na  norský trh, především díky spolupráci s  nizozemskou firmou Steendam Orgelbouw. „Společně jsme se zúčastnili výběrového řízení na  dodávku nových varhan do  Osla. Máme naději, že bychom se na tomto trhu mohli uchytit,“

Exportní ÚSPĚCHY

podotýká Svatopluk Ručka. S  podporou nizozemského partnera se dostali také na nizozemský trh, kde loni modernizovali starší varhany. Několik zakázek úspěšně dokončili v Polsku nebo na Slovensku. Zajímavé je, že v  historii poprvé jednali o  zakázce pro nigerijský kostel, pro nějž měli dodat nové varhany. Bohužel české konzulární oddělení v  Nigérii zamítlo žádost zástupců zákazníka o  vstupní víza do  ČR. Z  obchodu tím sešlo, neboť charakter zakázky vyžadoval osobní jednání. Letos firma také završila několikaleté jednání s  kostelem v  čínském Tianjinu. Přitom ani v  Číně rozhodně není značka Rieger-Kloss neznámá; své nástroje sem Krnovští dodali například v  letech 1936, 1989 a 1995. I tam však stát, který církev financuje, šetří.

Tradiční trhy selhávají „Otazník zatím visí nad zakázkami pro Rusko a  USA, kam měla směřovat nejméně polovina naší výroby,“ říká ředitel krnovské firmy. Podle něj za  ukončení obchodování s  USA může kurz koruny vůči dolaru. Propad dolaru vůči koruně je totiž tak silný, že se Severní Amerikou ve  svém výrobním programu přestali počítat. „Přitom jak země bývalého Sovětského svazu, tak Spojené státy byly před časem našimi hlavními vývozními teritorii. Nezbývá nám, než hledat nové trhy nebo se pokusit vrátit na  některé, kde jsme dlouho nefigurovali, například do Číny,“ plánuje Svatopluk Ručka. „Přitom rádi využijeme pomoc a  podporu zástupců agentury CzechTrade v zahraničí.“ 

Na  počátku října firma dokončila nové kostelní varhany pro křesťanský kostel v čínském městě Tianjin. V  současné době se dokončuje jejich demontáž a  balení tak, aby mohly být do  Vánoc postaveny u  klienta. Zakázka za  bezmála 11 milionů korun bude dokončena v  příštím roce. V lednu budou varhany vyintonovány a  naladěny. Při oficiálním předání se v  Číně uskuteční slavnostní inaugurační koncert českého varhaníka, kterého se zúčastní i  zástupci českého velvyslanectví v Pekingu.

Než se rozezvučí krnovské varhany Zvukový designér navrhne dispozici nástroje. Architekt a technik nabídek zpracují design varhan a rozmístění jednotlivých částí. Konstruktéři vymyslí vše, co se týká stavby varhan. Jejich plány vezmou do rukou zkušení pracovníci v dílně a přetvoří skvělou myšlenku ve skutečnost. Všemu se věnuje mimořádná péče. Jak varhanní skříni z  masivního dřeva, tak i  plechu na  kovové píšťaly, jenž je odléván tradiční prověřenou technologií a dále zpracováván. Ke slovu přijdou často také umělečtí řezbáři. Mistr intonér dává všem píšťalám zvuk a osobitý charakter. Pokud to čas dovolí, ještě před instalací u klienta se nový královský nástroj „kolauduje“ na slavnostním koncertu přímo v sále výrobního závodu.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 25

26 T R A D E R E V I E W 5 / 10

FINANČNÍ RÁDCE EXPORTÉRA

Forfaiting a faktoring V minulém čísle Trade Review jsme se zabývali výhodami forfaitingu. Dalším nástrojem financování může být faktoring. Co mají společného a čím se liší? Dotaz: Rád bych se dozvěděl, jaký rozdíl je mezi forfaitingem a  faktoringem, s  jehož nabídkami se na  trhu také setkáváme. Jsme firma, která exportuje a poskytuje svým odběratelům odklad splatnosti. Zatím využíváme forfaitingových služeb KB, a dostaneme se tak k prostředkům velice rychle. Jaký je ale vztah forfaitingu a faktoringu? Radek Červenka, jednatel, rt steel s. r. o.

Na  otázku odpovídá Jana Kroupová z  divize Trade and Export Finance Komerční banky. V  ekonomicky složité době se firmy snaží hledat nové nástroje financování, a  optimalizovat tak svoje finanční toky. Jak forfaiting, tak faktoring umožňují podnikateli financovat svoji činnost tím, že prodá své v budoucnu splatné pohledávky bance nebo specializované společnosti.

Splatnost Forfaiting a  faktoring se odlišují délkou odložené splatnosti pohledávek, které jsou předmětem jejich financování. Prostřednictvím forfaitingu lze financovat pohledávky krátkodobé, střednědobé i  dlouhodobé. V  případě faktoringu se obchodují především krátkodobé pohledávky splatné zpravidla do devadesáti dnů.

Četnost a objem Další odlišností je, že u  forfaitingu se zpravidla jedná o  financování jednotlivých, dílčích pohledávek, které mají vyšší nominální hodnotu. Často jsou financovány pohledávky za  zahraničními subjekty, u  kterých je požadováno zajištění. Financováním služba forfaitéra končí. Faktoring se zabývá financováním pohledávek, které vznikají realizací opakovaných dodávek s  nižší nominální hodnotou pohledávek. Faktor – na  rozdíl od  forfaitéra – také nezřídka přebírá dohled nad správou celého portfolia pohledávek klienta za různými dlužníky, což může firmě ušetřit administrativní

náklady i  náklady spojené s  inkasem pohledávek. Faktorovi pak tento přístup částečně eliminuje riziko ztráty z jednotlivých položek portfolia.

Postih Forfaitér vždy odkupuje pohledávky bez postihu (without recourse) na  jejich předchozího vlastníka, zatímco faktor může odkupovat jak s postihem (častější, zejména u  tuzemských pohledávek), tak bez postihu (v  takovém případě využívá institut pojištění pohledávek).

Výše financování Zatímco forfaiting financuje sto procent nominální hodnoty pohledávky,

faktoring zálohově vyplácí osmdesát až devadesát procent nominálu, s  doplatkem po splatnosti.

Zajištění pohledávek Forfaitingem jsou financovány jak pohledávky vzniklé realizací dodávek na volný dodavatelský úvěr, tak i pohledávky zajištěné bankovními instrumenty, pojištěním nebo směnkou. Zajištění se týká zejména exportních pohledávek, z  bankovních instrumentů jsou využívány dokumentární akreditivy, bankovní platební záruky a  směnky s  bankovním avalem. U  faktoringu jsou financovány zpravi-

Výhody faktoringu a forfaitingu Ačkoli se obě finanční služby v mnohém liší, mají společné výhody. Tou hlavní je obdržení peněžních prostředků bezprostředně po  realizaci dodávky bez ohledu na  délku odložené splatnosti. V  případě bezregresního financování se také firma zbavuje rizika, že dlužník svůj závazek nesplní. Přidanou hodnotou faktoringu jsou pak doplňkové služby v oblasti správy, inkasa či upomínání pohledávek. Využití jednoho či druhého produktu je však třeba posoudit podle uvedených kritérií, zejména podle délky a charakteru pohledávky. dla pohledávky bez dalšího zajištění, jen u bezregresního faktoringu může figurovat pojištění. Další rozdíly bychom našli také v  technických aspektech – zatímco forfaiting je zpracováván individuálně případ od případu, u faktoringu je tento proces často automatizován. Forfaitingem lze financovat dodávky do geograficky velké části světa. Faktoring sice také umožňuje odkup pohledávek za  odběrateli v  rámci celého světa, nicméně rozhodující obrat je obecně realizován v  rámci tuzemských obchodních vztahů. S  tím souvisí i  poslední rozdíl: existuje velice rozvinutý sekundární trh s  forfaitingovými pohledávkami, který rozšiřuje možnosti financování formou forfaitingu; pro faktoringové pohledávky jsou možnosti jejich dalšího prodeje jen omezené.  T R A D E R E V I E W 5 / 10 27

náš partner

Státní exportní banka se podělí o financování exportu Česká exportní banka (ČEB) spravovala ke  konci srpna úvěry ve výši 52 miliard korun. V minulosti jí někteří konkurenti z oblasti komerční sféry vyčítali, že je aktivní i tam, kde by se mohly uplatnit soukromé finanční instituce. S Michalem Bakajsou, úřadujícím šéfem ČEB, jsme si proto povídali o tom, jak nyní nabídne byznys komerčním bankám. korun, a  podpoří se tak čeští exportéři, což je naším primárním úkolem. V  praxi bychom rádi zahájili spolupráci s  komerčními bankami již ve  fázi strukturování transakce. Dále chceme zefektivnit také společný postup při jednáních s  dalšími účastníky transakce, zejména pojišťovnou EGAP. Podmínky financování chceme společně nastavit tak, aby byly přijatelné pro komerční banky a současně zajišťovaly konkurenceschopnost českých exportérů. Díky zapojení komerčních bank a  rozdělení rizik mezi více subjektů bude možno realizovat opravdu velké projekty, zejména dodávky investičních celků na klíč.

Ing.  Michal Bakajsa je místopředsedou představenstva a  náměstkem generálního ředitele České exportní banky. Je absolventem VŠE Praha, obor systémové inženýrství. V minulosti působil mimo jiné na  různých pozicích v  České spořitelně, v  Dresdner Bank CZ/BAWAG Bank a ČSOB.

Jak se to projeví v praxi? Po  období stagnace se komerční banky vracejí k  financování velkých projektů a  my jsme rádi, že vnímají ČEB jako partnera, který přináší vlastní přidanou hodnotu získanou dlouholetými zkušenostmi s  financováním projektů v  rizikovějších teritoriích. Tím jsou splněny předpoklady pro spolupráci při financování velkých projektů v  řádech miliard 28 T R A D E R E V I E W 5 / 10

Otázka zvýšené a  zlepšené spolupráce mezi ČEB a  komerčními bankami je také nyní diskutována na  jednáních České bankovní asociace a  samozřejmě na úrovni jednotlivých akcionářů banky, zejména ministerstva financí a  ministerstva průmyslu a obchodu. Má již ČEB zkušenosti ze spolupráce s komerčními bankami? Ano, v  posledních dvou letech jsme výrazně spolupracovali s  komerčními bankami. Jde o  oboustrannou a  vzájemně výhodnou spolupráci, při níž ČEB nabízí komerčním bankám účast na svých transakcích nebo se naopak sama podílí na  transakcích organizovaných těmito bankami. Další důležitý prvek oboustranné výhodnosti spolupráce s  komerčním sektorem vyplývá i  z  faktu, že některé komerční banky mají své pobočky nebo sesterské

banky přímo v  teritoriích, a  mohou tak přinést lokální expertízu v době přípravy financování a zajišťovat lepší monitoring projektů přímo na místě. Můžete uvést konkrétní projekty, které vedle ČEB financovaly i komerční subjekty? Jsem samozřejmě omezen příslušnými právními předpisy, které regulují sdělování informací o  konkrétních úvěrech,

Díky zapojení komerčních bank a rozdělení rizik mezi více subjektů bude možno realizovat opravdu velké projekty, zejména dodávky investičních celků na klíč. ale jako příklad spolupráce mohu uvést financování rekonstrukce a modernizace válcovací tratě pro významného klienta v Ruské federaci – Magnitogorský metalurgický kombinát. Jedná se o  projekt

náš partner v celkové hodnotě cca 273 milionů USD, který připravila a  strukturovala ČEB a  k  účasti na  financování úspěšně přizvala ČSOB, Raiffeisenbank, Fortis Bank, UniCreditBank a PPF Banku. Co od tohoto kroku mohou očekávat čeští exportéři? Pro české exportéry se otevírají nové možnosti realizace významných exportních kontraktů, jejichž financování je zajištěno ve spolupráci mezi komerčními bankami, s  nimiž jednotliví exportéři dlouhodobě spolupracují v různých oblastech bankovních služeb, a ČEB, která přináší expertízu z realizace exportního financování. V některých teritoriích je pak účast ČEB jako státní banky téměř nezbytná, zejména v projektech, na kterých se podílejí místní nebo celostátní orgány. Dělba rizik mezi více bankovních subjektů je samozřejmě velkým přínosem pro české exportéry i z hlediska možnosti realizovat opravdu velké zakázky, jejichž financování by bylo pro jednu banku kvůli limitům angažovanosti a kapitálové přiměřenosti nemožné. Schopnost nabídnout zahraničnímu investorovi financování se státní podporou pak mnohdy bývá tím faktorem, který může rozhodnout ve prospěch českého exportéra. Jakými transakcemi z poslední doby se může ČEB pochlubit? V  roce 2010 jsme poskytli financování několika opravdu velkých a komplexních transakcí, dosud v objemu přesahujícím 37 miliard korun. Jako příklad bych uvedl třeba financování dodávek důlní a  energetické technologie pro významnou energetickou skupinu v  Turecku, kde objem financování činí 332 milionů eur. Jde mimochodem také o  transakci, kterou budou spolufinancovat komerční banky. V  současné době dokončujeme přípravu financování dodávek technologií na  modernizaci významného chemického zpracovatele v  Bělorusku, kde objem financování činí cca 80 milionů eur. Tuto transakci organizuje jedna z  komerčních bank a  ČEB na  ní participuje. Kolik aktivních obchodních případů a v jakých zemích máte? Jedná se o  téměř dvě stě obchodních případů. Naše podpora směřuje například do  Ruska, Turecka, Ázerbájdžánu, ale i  do  Gruzie, Mongolska nebo Černé Hory.

Jaké novinky ještě pro exportéry chystáte? Kromě toho, že chceme naše služby pro české exportéry stále zlepšovat, zejména co se týče zjednodušování a  zrychlování schvalovacích procesů, nabízíme i  nové produkty a  obsluhu nových segmentů. Banka se od  minulého roku věnuje zvýšené podpoře malých a  středních podniků (MSP), a  to jak přímých vývozců, tak subdodavatelů vývozu.

nebyly doprovázeny financováním se státní podporou. Přínos ČEB i  EGAP se ještě více zvýraznil v průběhu krize, kdy banka výrazným způsobem zvýšila objem nově poskytnutých úvěrů. Je možné ČEB nějak srovnat se standardními komerčními bankami? ČEB je z pohledu bankovní licence standardní komerční bankou, která musí plnit všechny podmínky regulátora jako ostatní banky. Vzhledem ke své specifické

„Obě státem zřízené instituce na  podporu exportu – ČEB i  EGAP – nám velmi pomohly. Nabídly takové podmínky financování a pojišťování, jež nás posunuly před konkurenci z jiných zemí," uvedl Ladislav Adamec, ředitel společnosti Trade BGM, u  příležitosti slavnostního otevření nového závodu na  těžbu a  úpravu kaolinu ve městě Dong Hoi ve střední části Vietnamu. Trade BGM postavila kaolinku v hodnotě přesahující 450 milionů korun ve spolupráci s dodavateli technologického zařízení, firmami Šmeral Brno a Lavimont Brno. Hlavní novinkou letošního roku, kterou jsme představili i  na  letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v  Brně, je tzv. proexportní záruka. Umožňuje subdodavatelům z  řad MSP získat úvěr u  své domovské komerční banky s  tím, že za  jeho zaplacení ručí Česká exportní banka. Podporujete export i do rizikových zemí třetího světa. Neprojevuje se to negativně na stavu vašeho úvěrového portfolia? Schvalování všech úvěrů je velmi pečlivé a  transparentní, drtivou většinu úvěrů podle objemu schvaluje přímo dozorčí rada banky. Celkový stav úvěrového portfolia máme velmi dobrý, pouze zhruba 5 % poskytnutých úvěrů je po  splatnosti či spláceno s  problémy a  minimálních 0,3 % úvěrů je připraveno k odpisu. ČEB – přestože podporuje export do  často rizikových zemí – má dokonce menší podíl klasifikovaných pohledávek než malé komerční banky. Dá se zhodnotit celkový přínos ČEB českému exportu? Myslím, že mohu zodpovědně říct, že přínos obou státních institucí na  podporu exportu, jak ČEB, tak EGAP, je velmi významný. ČEB za  dobu své existence podpořila vývoz za  více než 230 miliard korun. Každá koruna vložená do  banky ze státního rozpočtu formou dotace přinesla 91 korun vývozu. V  mnoha případech by čeští exportéři nemohli úspěšně realizovat své zahraniční dodávky, kdyby

úloze v  systému státní podpory exportu má však relativně užší portfolio specifických produktů zaměřených na  cílovou skupinu českých exportérů. V  řadě ohledů je ČEB plně srovnatelná s  komerčním sektorem. Například v  poměru aktiv na  zaměstnance, tedy v  efektivitě, jsme na  druhém místě mezi bankami. 

Základní podmínky ČEB pro poskytnutí financování: ƒƒ vyhovující

vývozní

kontrakt

(smlouva o vývozu); minimálně

50procentní

podíl

českých producentů na  celkové hodnotě

vyváženého

zboží/

služeb (v  individuálních případech může být tato minimální hranice výjimečně snížena); ƒƒ zajištění přijatelné pro ČEB, pře-

devším pojištění vývozních úvěrových rizik EGAP, nabízí-li EGAP takové pojištění, případně jinou exportní pojišťovnou; ƒƒ vyrovnané závazky vůči státu; ƒƒ proti žadateli nesmí být vedeno

konkurzní řízení.

T R A D E R E V I E W 5 / 10 29

DESIGN PRO EXPORT

Bez inovací bychom neobstáli

aneb Jak se rodí topmodelka mezi květináči Konkurence je dnes obrovská a životní cyklus výrobku velmi krátký. Novinka brzy zastará a za dva roky jde do akce. „S tím nic nenaděláte. Bez stálých inovací bychom záhy skončili,“ postěžovala si při naší návštěvě spolumajitelka rodinné firmy Plastia Lenka Novotná. Dobrý den, Calimero Myšlenku na  samozavlažovací truhlíky a  květináče v  jedinečném designu nosil management Plastie v  hlavě již dlouho. Ač je Lenka Novotná výtvarnice, obrátila se její firma před téměř třemi lety na  profesionálního designéra. Využila při tom programu Design pro export agentury CzechTrade a  oslovila nositele ceny Designér roku 2008 Jana Čtvrtníka. Začali konvičkami na  zalévání nápaditých tvarů a  pestrých barev. Boom konviček po jednom z veletrhů však trval jen krátce. Konkurence se inspirovala a zahltila trh napodobeninami. Pokračovali tedy v  inovacích samozavlažovacích nádob, s  nimiž mají dlouhodobé zkušenosti. Vývoj a  výroba zahradních doplňků, zejména plastových květináčů, se v posledních dvaceti letech

posunuly skokově kupředu. Do praxe přišly nové technologie, včetně vstřikování plastů. Tak se otevřel prostor pro novinku v podobě výrobku Calimera (řecky dobrý den) ‒ květináče, který je nejen módní součástí interiéru a lahodí oku, ale je také ohleduplný ke květinám.

Spíš trpělivé hledání než okamžitý nápad Čeští designéři někdy neumí komunikovat s  klienty a  nesnaží se hledat řešení společně. Řada menších firem bez předchozích zkušeností pak od takové spolupráce raději couvne. Jan Čtvrtník s dlouhou praxí v zahraničí akceptuje všechny požadavky ze strany zadavatele a pracuje s ním v týmu. Navíc si tentokrát výrobci s výtvarníkem „sedli“ profesně i lidsky. Přesto trvala cesta od  původní rešerše k sériovému produktu bezmála dva roky. „Vytvářeli a vyměňovali jsme si prezentace v  PowerPointu a  jeden i  druhý, pan Čtvrtník v  Itálii, kde je v  současné době zaměstnán u  firmy Electrolux, a  já v  Plastii jsme je e-mailem komentovali a zdokonalovali. Krok po kroku, přes sto padesát modifikací, jsme se po  dva roky přibližovali k  definitivnímu konceptu,“ vzpomíná Lenka Novotná.

Lenka Novotná představuje květináč roku 2010, který zákazníci znají pod značkou Mareta.

ve  tvaru vajíčka s  vyměnitelným barevným pláštěm bylo třeba z  technických nároků trochu slevit. Za tak jedinečný design se však taková daň mnohdy platí. Práce s  plasty má svá specifika a  je třeba zároveň přihlédnout k  pěstitel-

Kromě designového květináče nové generace Calimera a řady Siesta tvoří produktové portfolio firmy rovněž linie samozavlažovacích květináčů a váz Mimosa s vyměnitelným dekorativním obalem nebo nový květináč Mareta pro rok 2010, na němž lze kombinovat spodní snímatelnou část podle vkusu, představ a nálady uživatele. Designérovo nadšení a  profesionalita nadchly i  pracovníky ve  výrobě, i  když bývá někdy obtížné skloubit jejich praktické zkušenosti s  výtvarnými představami. Například důmyslný samozavlažovací systém se dal u  květináčů Mareta uplatnit kompletně, zatímco u Calimery 30 T R A D E R E V I E W 5 / 10

ským nárokům. Proto vedení společnosti Plastia již před pěti lety oslovilo zahradnickou firmu, s  níž konzultovalo samozavlažovací mechanismus. Jeho funkčnost pak byla důkladně prověřena na truhlících Siesta, které i dnes patří k nejžádanějšímu sortimentu.

DESIGN PRO EXPORT Svítící květináče fungovaly v Dánsku jako magnet „Vsadili jsme na  výjimečnost s  vysokou přidanou hodnotou a  zatím se zdá, že jsme se rozhodli správně,“ poznamenává jednatelka, povzbuzená čerstvými zážitky z  veletrhu CODE v  dánské Kodani. Očekávání ale vždycky předbíhají realitu. Splní-li se jich desetina, mohou být výrobci spokojeni. „Na  veletrhu designových výrobků CODE 2010 jsme poprvé využili služeb pracovníků zahraničního zastoupení CzechTrade. Bez jejich pomoci by se nám těžko podařilo upoutat v  takové míře pozornost zákazníků zhýčkaných nabídkou špičkových výrobků renomovaných firem,“ hodnotí profesionální servis CzechTrade Lenka Novotná. „Na  základě této zkušenosti jsme se rozhodli objednat další služby agentury a  společně se pokusíme oslovit některé vybrané zahraniční trhy.“ Lenka Novotná s  úsměvem vzpomíná, jak kromě pečlivé přípravy přišla na  CODE ke  slovu i  pověstná česká schopnost improvizace. Výrobky Plastie byly totiž umístěny až v  rohu výstavní haly, kam oči procházejících návštěvníků téměř nedohlédly. Studenti Strojní fakulty Západočeské univerzity Jan Kopřiva a Daniel Pavlík, kteří pro Plastii vytvářejí propagační a  reklamní materiály, přišli s nápadem nainstalovat průsvitné typy květináčů a  nasvítit je. Tyto světelné terče se pak staly doslova magnetem, k  němuž zamířil téměř každý kolemjdoucí.

Do Německa se hrnou všichni Čtyřicet procent z  celkového ročního obratu 180 milionů korun představuje pro Plastii český a  slovenský trh, kde zájem stále roste. (Pozn. red.: Dlouhodobý průzkum společností Incoma Research a  GfK Praha „Do  It Yourself “ ukázal, že prodejní formáty pro dům a  zahradu jsou jediné, jimž v  Česku meziročně roste prodej.) Zbylých šedesát procent jde na export. A polovina z nich směřuje do  sousedního Německa. „Německý trh se 70  miliony obyvatel patří mezi nejvyhledávanější, ale i nejtěžší,“ přiznává marketingová manažerka Alena Trávníčková. Podle tamějších médií upřednostňují zákazníci ve  starých spolkových zemích i  nadále produkci ze západní části státu. „V  Česku sice máme také konkurenci, ale s  tou v  Německu je nesrovnatelná. Vztahy na  trhu a  mezifiremní vazby tam existují třicet let. Je mimořádně obtížné do  nich proniknout. Proto jsme předloni na  podzim koupili tamější distribuční firmu, od  níž si slibujeme, že přes zavedený příbuzný sortiment postupně protlačíme na německý trh i naše zboží. Loňská sezona nám sice utekla, protože obchody uzavíráme půl roku předem a  devadesát procent našeho ročního prodeje se odehrává na jaře. Přesto nám akvizice hodně pomohla k  vyrovnanému hospodaření a věříme, že napřesrok se potvrdí prozíravost naší investice.“

Značka se buduje léta Kromě Německa exportuje Plastia do  Maďarska, všech skandinávských zemí, na  Slovensko, do  Litvy, Estonska,

Plastia s.r.o., Nové Veselí Firma, kterou před dvaceti lety založili manželé Novotní, se zabývá zpracováním plastů. Zaměřuje se především na  výrobu květináčů se samozavlažovacím systémem, jejich inovaci a avantgardní design. Na  trh dodává rovněž řadu doplňků, které podporují kvalitní růst rostlin. Na vývoji unikátního květináče nové generace Calimera i  některých dalších zahradnických doplňků spolupracovala se známým českým designérem, držitelem cen Mattoni Grand designér a  Designér roku 2008 Janem Čtvrtníkem.

„Mám rád, když se za designem skrývá funkce, která ho může obohatit a posunout kupředu. Lákají mě úkoly, které řeším poprvé a musím si k nim hodně nastudovat. Dovídám se pak hrozně zajímavé věci,“ vysvětluje designér Jan Čtvrtník svůj vztah k oboru.

Moldávie, Francie, Rakouska, Španělska, Rumunska a  okrajově na  Island. Jak poznamenává Alena Trávníčková, s  běžným sortimentem však už dnes neprorazíte nikde. A  tlačit cenu dolů bez ohledu na  kvalitu je krátkozraké. Ohrozíte pověst značky, která se buduje léta. „Například do Norska nebo Dánska dodáváme sortiment ze zimního programu. Naši obchodní partneři v těchto zemích preferují vysokou kvalitu našich výrobků a  spolehlivost dodávek. Nechceme konkurovat některým polským výrobcům, kteří ve snaze o co nejnižší cenu jdou na úkor kvality – hrabla potom ve  větších mrazech praskají a lišty odpadávají.“ Exkluzivní novinka otevírá před Plastií mimo jiné možnost vrátit se na  ruský trh, který kvůli vysokým logistickým nákladům a  částečně i  rozvíjející se domácí konkurenci před časem opustila. Calimera je právě takovým výrobkem s  vysokou přidanou hodnotou, který by i při nadprůměrné ceně mohl oslovit solventnější zákazníky.  T R A D E R E V I E W 5 / 10 31

PRÁVNÍ RÁDCE

Průmyslový vzor a ochranná známka Ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provozovaným agenturou CzechTrade jsme pro vás připravili další díl rubriky Právní rádce. V minulém čísle jsme se zaměřili na vynálezy a užitné vzory, tentokrát se budeme zabývat především průmyslovými vzory a ochrannými známkami.

Průmyslové vzory Průmyslové vzory jsou upraveny zákonem č. 207/2000 Sb., o  ochraně průmyslových vzorů. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve  znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je přitom jakýkoliv průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k  sestavení do  jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a  typografický znak. Počítačový program se naopak za výrobek nepovažuje. Průmyslový vzor není založen na technickém řešení či vynálezecké činnosti – jde o vnějškové odlišení jednotlivých výrobků, tedy o design. Jako příklad můžeme uvést tvar lahví a  sklenic Coca-Coly, nebo tvar přední masky automobilů Škoda.

Podmínky zápisu Úřad průmyslového vlastnictví zapíše průmyslové vzory do rejstříku tehdy, když splňují podmínku novosti a individuální povahy. Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u  informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky. Z  uvedeného vyplývá, že Úřad vychází z  fiktivní osoby informovaného uživatele, u  kterého se předpokládá znalost Ochrana průmyslového vzoru Ochrana průmyslového vzoru trvá pět let od  data podání přihlášky s tím, že může být opakovaně obnovována vždy o  pět let, až do  maximální délky 25 let.

32 T R A D E R E V I E W 5 / 10

dřívějších průmyslových vzorů. Úřad nezapíše do  rejstříku průmyslový vzor v  případě, že takový průmyslový vzor je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy, či je již v rejstříku zapsán shodný průmyslový vzor s  dřívějším právem přednosti.

Účinky zapsaného průmyslového vzoru Právo k  průmyslovému vzoru má jeho původce. Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníkovi výlučné právo průmyslový vzor užívat, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s  užíváním průmyslového vzoru jiným osobám a převést průmyslový vzor na třetí osoby.

Ochranné známky Ochranné známky jsou upraveny zejména zákonem č. 441/2003 Sb., o  ochranných známkách. Ochrannou známkou se rozumí jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Práva z ochranné známky Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve  spojení s výrobky nebo se službami, pro něž je chráněna, a je oprávněn spolu s ní používat značku (R) či . Bez souhlasu vlastníka ochranné známky nesmí v  obchodním styku nikdo ochrannou známku užívat.

®

Přihláška ochranné známky O zápis ochranné známky se žádá písemnou přihláškou na  předepsaném formuláři u  Úřadu průmyslového vlastnictví.

Doba platnosti ochranné známky Ochranná známka se zapisuje vždy na  dobu 10 let ode dne podání přihlášky. Uplynutím této doby zaniká, pokud přihlašovatel nepožádá v  poslední roce trvání ochrany o  obnovu zápisu ochranné známky. Celková doba trvání ochrany není omezena žádnou horní hranicí, ochrannou známku lze tedy po  jednotlivých desetiletích prodlužovat.

V  přihlášce je třeba uvést seznam výrobků a  služeb, pro které se požaduje zápis ochranné známky, v  pořadí dle jednotlivých tříd. Výrobky a  služby jsou rozděleny celkem do  45 tříd. Ochranná známka potom chrání přihlášené označení pouze ve vztahu k  určeným třídám výrobků či služeb. V  praxi není třeba vyjmenovávat přesně, pro které výrobky či služby se ochrana požaduje; postačí do přihlášky stanovit čísla požadovaných tříd a jejich záhlaví. Úřad průmyslového vlastnictví podanou přihlášku přezkoumá, zda obsahuje veškeré předepsané náležitosti a zda přihlašovaná ochranná známka obsahuje prvky starší ochranné známky jiného vlastníka, jestliže by mohly vést k  záměně se starší ochrannou známkou. Pokud jsou uvedené náležitosti splněny, Úřad přihlášku zveřejní ve  Věstníku. Od  zveřejnění přihlášky běží lhůta 3 měsíců, ve které mohou třetí osoby (vyjmenované v § 7 zákona) podat námitky z důvodů, že se zveřejněná ochranná známka podobá starší ochranné známce, kterou vlastní osoba podávající námitky.  Marek Doleček partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková Celé znění článku najdete na www.businessinfo.cz.

AKCE

AKTUÁLNÍ NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ EXPORTNÍ AKADEMIE CZECHTRADE Investujte do vzdělávání. Zvýšíte své šance na zahraničních trzích. Exportní akademie CzechTrade nabízí českým firmám komplexní exportní vzdělávání. Jednodenní i  dvoudenní semináře; ucelené kurzy; exportní konference; individuální, na míru připravené vzdělávání a další vzdělávací akce s tematikou mezinárodního obchodu. Vzdělávací akce jsou zaměřeny oborově i teritoriálně. Jejich cílem je rozšíření měkkých i tvrdých exportních kompetencí. Přináší praktické informace důležité jak pro rozhodování, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy, tak pro zvýšení konkurenceschopnosti firem. Jsou vedeny odborníky z řad špičkových manažerů, ekonomů, specialistů v oblasti komunikace, práva, financí, marketingu atd., kteří mají dlouhodobé zkušenosti v oboru.

Odborné semináře – Praha a regiony Semináře CzechTrade nabízí jednoduché a rychlé řešení pro doplnění a rozšíření odborných znalostí a dovedností pracovníků vaší firmy. Místo

Název semináře

Cena bez DPH

2. 11. 2010

Praha

DPH v zahraničním obchodě

2 200 Kč

Datum

4. 11. 2010

Praha

Řízení obchodu a rizik na světových trzích

2 200 Kč

10. 11. 2010

Praha

Nátlak a manipulace v obchodním jednání

2 400 Kč

11.–12. 11. 2010

Praha

Základy PR a prezentační dovednosti

5 200 Kč

23. 11. 2010

Praha

Aktuální exportní příležitosti a aspekty podnikání v Rumunsku

1 100 Kč

25.–26. 11. 2010

Praha

Presentation skills in English

5 200 Kč

29. 11. 2010

Praha

Mezinárodní doprava zboží

1 400 Kč

1. 12. 2010

Praha

Celní předpisy v roce 2011

1 400 Kč

2.–3. 12. 2010

Praha

Obchodní vyjednávání, zvládání námitek

5 200 Kč

7. 12. 2010

Praha

Financování exportu

9.–10. 12. 2010

Praha

Společenský kodex jako podpora profesionality exportéra

4 900 Kč 2 200 Kč

3. 11. 2010

Ostrava

Vystavujeme na zahraničním veletrhu

3. 11. 2010

Přerov

Financování exportu, aktuální podpora podnikatelům

10.–11. 11. 2010

Ostrava

11. 11. 2010

Hradec Králové

zdarma

500 Kč

Obchodní vyjednávání I a II

4 900 Kč

Základy marketingové komunikace

2 200 Kč

25. 11. 2010

Hradec Králové

Základy mezinárodního marketingu

2 200 Kč

24. 11. 2010

Zlín

Úspěšná obchodní prezentace

2 400 Kč

8.–9. 12. 2010

Brno

Obchodní vyjednávání I a II

4 900 Kč

Teritoriální semináře Společná setkání s vedoucími OEÚ zastupitelských úřadů ČR v zahraničí a s řediteli zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Datum

Místo

Téma semináře

4. 11. 2010

Praha

Bělorusko – tradiční partner pro nové možnosti spolupráce

12. 11. 2010

Praha

Čína, Hongkong – nové příležitosti pro české firmy

2. 12. 2010

Praha

Řecko – krize nejen jako riziko, ale i příležitost

9. 12. 2010

Praha

USA – obchodní příležitosti na americkém trhu

16. 12. 2010

Praha

Brazílie – váš exportní partner

Cena bez DPH

zdarma

T R A D E R E V I E W 5 / 10 33

AKCE Exportní akademie CzechTrade dále nabízí `` E-learningový kurz “How to make a Bid for the World Bank Project” E-learningový kurz v anglickém jazyce. V sedmi lekcích vás průvodce kurzu Johny Smart naučí, jak se účastnit výběrových řízení Světové banky a jak si vybrat správný tendr, který vás dovede k podání konkurenceschopné nabídky. Kurz je volně přístupný na webu CzechTrade.

`` Kurz International Trade Specialist – distanční e-learningový studijní program `` Firemní školení na zakázku Tréninky „šité na míru“. Tento typ vzdělávacích akcí je především určen firmám, které potřebují proškolit v určité oblasti více zaměstnanců najednou. Mezi výhody patří i možnost zvolit obsah a rozsah školení podle aktuálních potřeb firmy a určit si termín, místo konání i počet proškolených zaměstnanců.

doporučujeme `` Aktuální exportní příležitosti a aspekty podnikání v Rumunsku (23. 11. Praha) Seminář je zaměřený na aktuální, perspektivní a zajímavé projekty pro české exportéry. Doporučuje kroky pro české podnikatele pro vstup na rumunský trh; mezi hlavní témata patří specifika obchodního jednání a obchodní zvyklosti v Rumunsku a dále příklady úspěšné spolupráce klientů CzechTrade s rumunskými firmami. Nedílnou součástí semináře je pak nabídka asistenčních služeb zahraniční kanceláře CzechTrade českým firmám a individuální konzultace.

`` Obchodní vyjednávání I a II (10.–11. 11. Ostrava) Seminář obchodního vyjednávání je rozdělen do dvou nedílných částí. První část je zaměřena na  různé možnosti vyjednávání, rozhodující momenty v jednání, výběr vyjednávací strategie či na fáze obchodního jednání. Druhá část semináře se oproti tomu soustředí na typologii zákazníka, roli klíčových slov nebo způsob argumentace. Seminář je veden interaktivní formou.

`` Společenský kodex jako podpora profesionality exportéra (9.–10. 12. Praha) Cílem semináře je zvýšit přirozenost a profesionalitu ve společenském chování a zdokonalit se ve zvládání složitých situací v pracovním i společenském styku. Součástí semináře je i výuková večeře formou rautu.

Změna termínů vyhrazena. Ceny jsou uvedeny bez 20 % DPH. Více informací naleznete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo na www.exportniakademie.cz Exportní akademie CzechTrade je i na Facebooku Semináře agentury CzechTrade můžete financovat také prostřednictvím dotací z fondů EU. Více informací na www.exportniakademie.cz

Co najdete v příštím čísle: `` Dovíte se, co vás čeká, když zamíříte do  Sverdlovské oblasti a  čtvrtého největšího města Ruska, Jekatěrinburgu. CzechTrade je certifikován dle IQRS – International Quality Rating System a dle ISO 9001:2000. Copyright © CzechTrade, listopad 2010 Žádnou část tohoto textu není dovoleno publikovat elektronickou, fotografickou nebo záznamovou technikou bez písemného souhlasu vydavatele. Neoznačené články jsou redakční texty. Příjem inzerce: [email protected] Za obsah inzerce vydavatel neručí. 34 T R A D E R E V I E W 5 / 10

`` Prozradíme vám, s  čím nyní uspějete v Itálii. `` Seznámíme vás s vítězi Exportní ceny DHL HSBC. `` Přineseme výsledky Exportního výzkumu DHL CzechTrade. `` Budeme vás inspirovat dalšími příběhy úspěšných exportérů.

Č E S K Á

A G E N T U R A

N A

P O D P O R U

O B C H O D U

PREZENTUJTE SE S NÁMI NA ZAHRANIČNÍCH VELETRZÍCH 10.–13. 11. 2010 Interfood & Drink Bulgaria 2010, Sofia, Bulharsko (potravinářství) Veletrh slouží pro setkávání nákupčích obchodních řetězců a distributorů potravin v Bulharsku. Tradičně je největší poptávka po těchto českých produktech: maso, uzeniny, mléko, sýry, máslo, cukrovinky, konzervy, brambůrky a pivo. V případě zájmu kontaktujte gestora: [email protected]

15.–17. 11. 2010 PETERFOOD 2010, Petrohrad, Rusko (potravinářství a gastronomie) Využijte možnost prezentace vašich výrobků, technologií a služeb na stánku CzechTrade. Loňského veletrhu se zúčastnilo přes 100 nákupčích z 80 obchodních sítí. V případě zájmu kontaktujte gestora: [email protected]

1.–2. 12. 2010 AEROMART 2010, Toulouse, Francie (letecký a vesmírný průmysl) Kontraktační burza AEROMART je tradiční a největší akcí se zaměřením na letecké subdodávky. Setkání s nákupčími významných zahraničních firem formou individuálních schůzek. V případě zájmu kontaktujte gestora: [email protected]

9.–12. 12. 2010 Renex 2010, Istanbul, Turecko (obnovitelné zdroje energie) Prezentace možností dodávek českých společností ve sféře obnovitelných zdrojů energie, čistění a úprav vody a environmentálních technologií. Více informací na www.hfusa.com/renex. V případě zájmu kontaktujte gestora: [email protected]

Více informací u gestora akce nebo na www.czechtrade.cz/kalendar-akci