Kam směřuje Evropa ? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst ?
Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EuroTeam při Evropské komisi, DG ECFIN APPS, Praha říjen 2012
Investiční klima v regionu Střední a východní Evropy
Retrospektiva:
-
Mimořádně silná ekonomická a investiční výkonnost v období 2000 - 2008; „zlatá éra“ v ekonomickém vývoji pro většinu z nich;
-
Reálný konvergenční proces fungoval v regionu perfektně; vysoký potenciál růstu především s ohledem na úroveň podrozvinutosti;
-
Velmi silné vystavení se zahraničním/ exportním vlivům, doprovázené bezprecedentním přílivem FDI – některé ze zemí s přebytkem obchodní bilance, všechny s deficitem běžného účtu;
-
Silná podpora hospodářské politiky (investiční pobídky, politika soutěže v oblasti přímého zdanění);
-
Fiskální indikátory (v porovnání se Západem) spíše disciplinované (zejména míra dluhu);
-
Určité strukturální nerovnováhy převládaly (na trhu práce, vnější bilanci, soukromém dluhu), doprovázené institucionálními selháními (korupce, byrokracie, nízká kvalita za vysokou cenu)
-
Hospodářská krize: zlomový bod pro identifikaci podobností mezi jednotlivými ekonomikami CEE
Investiční klima v regionu CEE
Předurčení:
-
Makroekonomické prostředí a podmínky;
-
Cílená politika investičních pobídek a nástrojů;
-
Služby veřejných institucí pro podnikatelský sektor;
-
Fiskální politika a fiskální disciplína;
-
Stabilita finančního trhu;
-
Strukturální parametry a konkurenceschopnost
Investiční klima v regionu CEE
Předurčení:
-
Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy):
-
Vysoké míry růstu (v průměru 2 procentní body nad západními)
-
Hospodářský růst založen dominantně na extenzivních faktorech a faktorech nákladové efektivnosti;
-
Země CEE jsou viditelně daleko více závislé na zpracovatelském průmyslu než země západní; i většina investic orientována do zpracovatelského průmyslu;
-
Přesun Východ –západ v orientaci zahraničního obchodu završen a potvrzen vstupem do EU;
-
Jednotný trh EU je velmi důležitý parametr makroekonomické výkonnosti → významný faktor a motiv pro mnohé evropské (nákladové důvody) i mimoevropské (být součástí Jednotného trhu) investory;
-
Akcelerující fiskální deficity, ale reflektující vývoj hospodářského cyklu; zvyšující se veřejný dluh;
-
Vesměs nízkoinflační prostředí;
-
Velký potenciál pro zlepšení indikátorů trhu práce (problémy strukturální nezaměstnanosti v mnoha zemích)
Investiční klima v regionu CEE
Předurčení:
-
Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy):
-
Analýza a pozorování HDP:
-
míry růstu: v minulé dekádě viditelně vyšší než průměr EU (o 2 procentní body);
-
struktura: viditelně vyšší míra investic (kolem 25% - 30% HDP), nikoliv tak výrazný podíl soukromé spotřeby; obvykle velmi vysoké vystavení exportní poptávce; s výjimkou Polska jsou všechny extrémně otevřené ekonomiky – s mírou obratu zahraničního obchodu na HDP až téměř 170% (HU nebo SK); stále prostor pro dovozní substituci, zejména v segmentech tradičních produktů (potravinářství, spotřební průmyslové zboží);
-
sektorové členění: tradičně vyšší příspěvek zpracovatelského průmyslu (CZ, SK a Pobaltí více než dvojnásobek průměru EU – více než 40% HDP vůči přibližně 20%, či méně); méně podstatné služby s mírou okolo 50% HDP; nízký podíl zemědělství (s výjimkou Rumunska, Bulharska a Polska) dokonce nižší než průměr EU
-
HDP per capita jako indikátor ekonomické prosperity: všechny jsou podrozvinuté ekonomiky – nejvyšší Slovinsko s přibližně 85% průměru EU, těsně následované Českou republikou (81%) a Slovenskem (73%); nejnižší Rumunsko a Bulharsko 49% , resp. 45%; mimo EU – Turecko 50%, Ukrajina 39%, Srbsko 35%, nováček v příštím roce Chorvatsko 61%
Investiční prostředí v regionu CEE
Předurčení:
-
Makroekonomické prostředí a podmínky (společné rysy):
-
Investiční prostředí a výkonnost:
-
velmi vysoká míra investic k HDP: více než 10 procentních bodů nad průměrem EU
-
velmi vysoká míra růstu investic: ale značně volatilní
-
velmi vysoký přínos a příspěvek přílivu FDI: velmi nevyrovnaná struktura FDI – příliv je dosud pouze zanedbatelně kompenzován vývozem FDI; hlavním motivem na přílivem FDI je vývoz, nikoliv umístění konečné výroby nebo služeb na lokálních trzích; dominantní forma: nové projekty „na zelené louce“ – na začátku minulé dekády částečně též privatizační projekty; fúze a akvizice stále představují velmi minoritní část
Česká republika % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
3,1%
3,1%
-4,7%
2,7%
1,7%
0,0%
1,5%
Soukromá/ veřejná spotřeba
50,3%/ 21,4%
3,7%/ 0,7%
2,8%/ 1,2%
-0,4%/ 3,8%
0,6%/ 0,6%
-0,5%/ -1,4%
-0,4%/ -2,0%
0,5%/ 0,2%
Hrubé kapitálové investice
24,4%
5,3%
4,1%
-11,5%
0,1%
-1,2%
0,0%
2,1%
- zařízení
10,0%
8,9%
10,5%
-18,3%
-1,3%
7,5%
2,9%
3,5%
Vývoz
67,9%
10,3%
4,0%
-10,0%
16,4%
11,0%
3,6%
5,7%
Dovoz
64,7%
12,3%
2,7%
-11,6%
16,0%
7,5%
2,5%
5,1%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
3,5 p.b.
2,7
-2,5
0,5
-0,8
-0,6
0,8
- Zásoby
0,3 p.b.
-0,5
-3,0
1,4
-0,1
-0,3
0,0
- Čistý vývoz
-0,6 p.b.
0,9
0,8
0,9
2,6
0,9
0,7
HDP
Česká republika 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
4,4
6,7
7,3
6,7
7,2
7,2
Mzda
n.a.
4,2
-1,2
3,7
1,6
2,0
2,1
Jednotkové náklady práce
n.a.
3,4
2,4
-0,7
0,2
1,9
0,8
Míra úspor domácností
n.a.
9,4
10,7
10,3
8,9
8,9
8,7
HICP
n.a.
6,3
0,6
1,2
2,1
3,3
2,2
Zbožová obchodní bilance
-2,8
0,6
2,3
1,3
2,4
2,8
3,1
Běžný účet
-3,2
-2,9
-3,4
-4,4
-3,6
-3,2
-3,2
Veřejný deficit
n.a.
-2,2
-5,8
-4,8
-3,1
-2,9
-2,6
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-4,4
-5,6
-4,6
-2,6
-1,8
-1,8
Veřejný dluh
n.a.
28,7
34,4
38,1
41,2
43,9
44,9
Slovensko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
n.a.
5,8%
-4,9%
4,2%
3,3%
1,8%
2,9%
Soukromá/ veřejná spotřeba
58,5%/ 19,4%
n.a.
6,1%/ 6,1%
0,2%/ 6,1%
-0,7%/ 1,1%
-0,4%/ -3,5%
0,2%/ 1,3%
1,6%/ 1,3%
Hrubé kapitálové investice
22,2%
n.a.
1,0%
-19,7%
12,4%
5,7%
3,2%
4,8%
8,9%
n.a.
1,2%
-26,6%
17,2%
12,5%
3,6%
5,5%
Vývoz
81,2%
n.a.
3,1%
-15,9%
16,5%
10,8%
3,1%
6,1%
Dovoz
82,6%
n.a.
3,1%
-18,1%
16,3%
4,5%
2,7%
5,5%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
n.a.
4,7 p.b.
-3,7
2,4
0,4
1,1
2,2
- Zásoby
n.a.
1,1 p.b.
-3,5
1,8
-1,9
0,3
0,0
- Čistý vývoz
n.a.
0,0 p.b.
2,3
0,0
5,1
0,4
0,6
HDP
- zařízení
Slovensko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
9,5
12,0
14,4
13,5
13,2
12,7
Mzda
n.a.
7,0
3,6
4,4
0,9
2,3
2,6
Jednotkové náklady práce
n.a.
4,4
6,9
-1,3
-0,6
1,0
0,4
Míra úspor domácností
n.a.
6,1
7,8
11,3
11,0
11,0
11,4
HICP
n.a.
3,9
0,9
0,7
4,1
2,9
1,9
Zbožová obchodní bilance
n.a.
-1,6
1,1
-0,1
3,1
3,3
3,9
Běžný účet
n.a.
-6,3
-3,6
-3,6
0,1
0,2
0,2
Veřejný deficit
n.a.
-2,1
-8,0
-7,7
-4,8
-4,7
-4,9
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-4,4
-7,7
-7,3
-5,1
-4,4
-4,6
Veřejný dluh
n.a.
27,9
35,6
41,1
43,3
49,7
53,5
Polsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
4,6%
5,1%
1,6%
3,9%
4,3%
2,7%
2,6%
Soukromá/ veřejná spotřeba
61,3%/ 18,4%
4,3%/ 3,3%
5,7%/ 7,4%
2,0%/ 2,1%
3,2%/ 4,1%
3,1%/ -1,3%
2,0%/ 0,0%
2,6%/ 1,2%
Hrubé kapitálové investice
19,9%
7,5%
9,6%
-1,2%
-0,2%
8,3%
4,7%
1,6%
6,6%
n.a.
13,0%
-10,8%
-5,1%
6,6%
9,0%
11,5%
Vývoz
42,2%
10,9%
7,1%
-6,8%
12,1%
7,5%
3,4%
5,7%
Dovoz
43,5%
11,7%
8,0%
-12,4%
13,9%
5,8%
1,7%
4,9%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
4,8 p.b.
6,9
1,4
2,7
3,3
2,2
2,1
- Zásoby
0,2 p.b.
-1,1
-2,5
1,9
0,4
-0,2
0,1
- Čistý vývoz
-0,4 p.b.
-0,6
2,7
-0,7
0,7
0,8
0,3
HDP
- zařízení
Polsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
14,7
7,1
8,2
9,6
9,7
9,8
9,6
Mzda
16,1
8,9
3,5
5,7
5,1
4,7
5,1
Jednotkové náklady práce
n.a.
7,5
2,2
2,2
1,7
2,2
2,8
Míra úspor domácností
n.a.
2,4
9,0
8,5
3,6
2,0
2,9
HICP
n.a.
4,2
4,0
2,7
3,9
3,7
2,9
Zbožová obchodní bilance
-3,0
-4,9
-1,0
-1,8
-2,1
-1,7
-1,7
Běžný účet
-2,2
-4,8
-3,1
-3,7
-4,3
-3,9
-4,2
Veřejný deficit
n.a.
-3,7
-7,4
-7,8
-5,1
-3,0
-2,5
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-4,6
-7,4
-7,5
-5,0
-2,8
-1,9
Veřejný dluh
n.a.
47,1
50,9
54,8
56,3
55,0
53,7
Maďarsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
2,6%
0,9%
-6,8%
1,3%
1,7%
-0,3%
1,0%
Soukromá/ veřejná spotřeba
53,3%/ 21,8%
n.a./ 0,4%
-0,7%/ 1,1%
-6,2%/ -0,6%
-2,2%/ -2,1%
0,0%/ -0,3%
-1,5%/ -3,1%
0,0%/ -0,8%
Hrubé kapitálové investice
18,0%
4,2%
2,9%
-11,0%
-9,7%
-5,4%
-2,3%
-0,7%
6,6%
n.a.
1,6%
-16,7%
-4,2%
-4,0%
1,0%
-2,0%
Vývoz
86,5%
12,7%
5,7%
-10,2%
14,3%
8,4%
5,4%
8,0%
Dovoz
80,0%
12,7%
5,5%
-14,8%
12,8%
6,3%
4,0%
7,4%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
2,4 p.b.
0,5
-5,9
-3,7
-1,1
-1,8
-0,3
- Zásoby
0,2 p.b.
0,2
-4,5
3,1
0,5
0,0
0,0
- Čistý vývoz
0,0 p.b.
0,2
3,6
1,8
2,2
1,6
1,3
HDP
- zařízení
Maďarsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
7,8
10,0
11,2
10,9
10,6
9,6
Mzda
n.a.
6,8
-1,4
-2,3
5,8
3,7
2,9
Jednotkové náklady práce
n.a.
4,3
2,9
-3,2
4,4
5,1
3,3
Míra úspor domácností
n.a.
8,0
9,9
8,1
n.a.
n.a.
n.a.
HICP
n.a.
6,0
4,0
4,7
3,9
5,5
3,9
Zbožová obchodní bilance
-4,3
-1,2
2,5
3,2
3,9
5,9
7,2
Běžný účet
n.a.
-6,9
-0,2
1,0
0,9
2,2
3,7
Veřejný deficit
n.a.
-3,7
-4,6
-4,2
4,3
-2,5
-2,9
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-4,4
-2,2
-3,6
-4,3
-2,1
-2,0
Veřejný dluh
n.a.
73,0
79,8
81,4
80,6
78,5
78,0
Slovinsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
3,7%
3,6%
-8,0%
1,4%
-0,2%
-1,4%
0,7%
Soukromá/ veřejná spotřeba
56,0%/ 20,8%
3,8%/ 2,9%
3,7%/ 6,1%
-0,1%/ 2,9%
-0,7%/ 1,5%
-0,3%/ -0,9%
-1,5%/ -3,7%
-0,4%/ -0,9%
Hrubé kapitálové investice
21,6%
7,1%
7,8%
-23,3%
-8,3%
-10,7%
-4,6%
1,2%
8,3%
9,9%
3,1%
-28,9%
4,4%
6,3%
1,2%
3,5%
Vývoz
65,4%
5,3%
2,9%
-17,2%
9,5%
6,8%
2,2%
5,1%
Dovoz
64,9%
7,1%
3,7%
-19,6%
7,2%
4,7%
0,4%
4,1%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
4,2 p.b.
5,2
-6,3
-2,0
-2,7
-2,5
-0,2
- Zásoby
0,5 p.b.
-1,0
-4,0
1,9
1,0
-0,3
0,0
- Čistý vývoz
-1,0 p.b.
-0,6
2,3
1,5
1,4
1,3
0,8
HDP
- zařízení
Slovinsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
4,4
5,9
7,3
8,2
9,1
9,4
Mzda
n.a.
7,2
1,8
4,3
2,0
0,5
1,0
Jednotkové náklady práce
n.a.
6,2
8,7
0,3
0,4
0,2
-0,7
Míra úspor domácností
n.a.
15,2
15,0
15,7
14,9
13,9
14,1
HICP
n.a.
5,5
0,9
2,1
2,1
2,2
1,7
Zbožová obchodní bilance
-2,9
-7,2
-2,1
-3,5
-3,8
-3,7
-2,7
Běžný účet
-0,5
-7,0
-1,3
-0,8
-1,1
-0,4
0,7
Veřejný deficit
n.a.
-1,9
-6,1
-6,0
-6,4
-4,3
-3,8
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-5,1
-4,4
-4,5
-3,9
-2,2
-1,9
Veřejný dluh
n.a.
21,9
35,3
38,8
47,6
54,7
58,1
Estonsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
n.a.
-3,7%
-14,3%
2,3%
7,6%
1,6%
3,8%
Soukromá/ veřejná spotřeba
52,1%/ 20,9%
n.a.
-6,1%/ 5,0%
-15,6%/ -1,6%
-1,7%/ -1,1%
4,2%/ 1,6%
2,8%/ 1,0%
3,0%/ 1,7%
Hrubé kapitálové investice
18,8%
n.a.
-15,1%
-37,9%
-9,1%
26,8%
8,3%
8,2%
7,7%
n.a.
-17,9%
-50,2%
26,1%
44,7%
4,0%
15,0%
Vývoz
79,4%
n.a.
0,6%
-18,6%
22,5%
24,9%
1,4%
5,6%
Dovoz
72,5%
n.a.
-6,3%
-32,4%
20,6%
27,0%
2,3%
5,9%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
n.a.
-7,9 p.b.
-20,0
-3,1
7,6
3,4
3,8
- Zásoby
n.a.
-2,5 p.b.
-3,2
3,4
2,6
-1,1
0,1
- Čistý vývoz
n.a.
5,3 p.b.
11,1
2,5
0,1
-0,7
0,0
HDP
- zařízení
Estonsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
5,5
13,8
16,9
12,5
11,6
10,5
Mzda
n.a.
9,7
-3,4
1,4
1,4
4,0
5,4
Jednotkové náklady práce
n.a.
14,1
1,4
-5,6
0,8
3,0
2,8
Míra úspor domácností
n.a.
3,4
11,6
9,6
6,7
4,8
3,8
HICP
n.a.
10,6
0,2
2,7
5,1
3,9
3,4
Zbožová obchodní bilance
n.a.
-12,1
-4,0
-2,3
-3,0
-4,1
-4,1
Běžný účet
n.a.
-9,1
4,6
3,8
0,6
-0,3
-0,3
Veřejný deficit
n.a.
-2,9
-2,0
0,2
1,0
-2,4
-1,3
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-4,8
-0,9
-0,5
-0,2
-0,8
-0,5
Veřejný dluh
n.a.
4,5
7,2
6,7
6,0
10,4
11,7
Rumunsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
2,6%
7,3%
-6,6%
-1,6%
2,5%
1,4%
2,9%
Soukromá/ veřejná spotřeba
64,0%/ 16,4%
5,4%/ 0,5%
9,0%/ 7,2%
-10,1%/ 3,1%
-0,4%/ -4,4%
1,3%/ -3,5%
1,3%/ 0,8%
2,6%/ 2,5%
Hrubé kapitálové investice
24,0%
9,5%
15,6%
-28,1%
-2,1%
6,3%
4,7%
6,4%
- zařízení
11,1%
10,4%
10,9%
-27,7%
6,0%
7,0%
4,7%
7,5%
Vývoz
35,5%
11,1%
8,3%
-6,4%
14,0%
9,9%
2,9%
5,8%
Dovoz
40,7%
13,8%
7,9%
-20,5%
11,9%
10,5%
4,0%
7,4%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
6,5 p.b.
11,9
-15,0
-1,6
1,8
2,1
3,6
- Zásoby
-1,5 p.b.
-3,5
1,4
0,0
1,4
-0,1
0,4
- Čistý vývoz
-2,1 p.b.
-1,0
7,0
0,0
0,1
-0,7
0,0
HDP
Rumunsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
5,8
6,9
7,3
7,4
7,2
7,1
Mzda
61,6
31,9
-1,9
7,6
3,7
3,2
4,2
Jednotkové náklady práce
53,6
22,9
2,9
7,9
1,7
2,3
2,5
Míra úspor domácností
n.a.
-1,1
-1,3
-2,5
n.a.
n.a.
n.a.
HICP
55,5
7,9
5,6
6,1
5,8
3,1
3,4
Zbožová obchodní bilance
-7,3
-13,6
-5,8
-4,8
-5,5
-6,4
-6,2
Běžný účet
n.a.
-11,4
-4,2
-3,9
-4,1
-5,0
-5,0
Veřejný deficit
n.a.
-5,7
-9,0
-6,8
-5,2
-2,8
-2,2
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-8,3
-9,6
-6,1
-3,3
-1,8
-1,2
Veřejný dluh
n.a.
13,4
23,6
30,5
33,3
34,6
34,6
Bulharsko % HDP
1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100%
2,1%
6,2%
-5,5%
0,4%
1,7%
0,5%
1,9%
Soukromá/ veřejná spotřeba
62,8%/ 16,2%
3,0%/ -1,9%
3,4%/ -1,0%
-7,6%/ -6,5%
0,1%/ 1,9%
-0,6%/ 0,5%
0,6%/ 0,8%
1,9%/ 1,6%
Hrubé kapitálové investice
22,8%
n.a.
21,9%
-17,6%
-18,3%
-9,7%
-2,2%
3,6%
n.a.
n.a.
3,1%
-45,0%
-18,5%
n.a.
n.a.
n.a.
Vývoz
57,4%
n.a.
3,0%
-11,2%
14,7%
12,8%
3,3%
5,2%
Dovoz
59,3%
n.a.
4,2%
-21,0%
2,4%
8,5%
2,7%
5,6%
Příspěvek HDP: - Domácí poptávka
n.a.
8,5 p.b.
-12,0
-4,9
-2,5
0,0
2,1
- Zásoby
n.a.
-0,7 p.b.
-3,4
-0,4
1,8
0,0
0,0
- Čistý vývoz
n.a.
-1,5 p.b.
10,0
5,6
2,3
0,5
-0,2
HDP
- zařízení
Bulharsko 1992 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Míra nezaměstnan osti
n.a.
5,6
6,8
10,2
11,2
12,0
11,9
Mzda
n.a.
16,3
9,4
11,2
7,3
5,2
5,1
Jednotkové náklady práce
n.a.
12,5
12,7
5,6
1,1
2,7
3,0
Míra úspor domácností
n.a.
-20,9
-3,0
-3,7
n.a.
n.a.
n.a.
HICP
n.a.
12,0
2,5
3,0
3,4
2,6
2,7
Zbožová obchodní bilance
-9,2
-24,3
-12,0
-7,7
-5,1
-4,8
-5,5
Běžný účet
-6,4
-23,2
-9,0
-0,4
0,8
0,6
-0,3
Veřejný deficit
n.a.
1,7
-4,3
-3,1
-2,1
-1,9
-1,7
Strukturální rozpočtová bilance
n.a.
-0,2
-3,1
-1,5
-1,0
-0,7
-0,8
Veřejný dluh
n.a.
13,7
14,6
16,3
16,3
17,6
18,5
Česká republika „Dvourychlostní“ ekonomika: velmi dobře fungující vnější segment reagující na zahraniční poptávku; sektory reagující na domácí poptávku, soukromou i veřejnou, pod silným tlakem; nyní téměř neinvestující ekonomika, rovněž s potlačenou spotřebou; bez významných makroekonomických nerovnováh, s nízkou nezaměstnaností, ale určitými regionálními selháními na trhu práce; s výjimkou Prahy, relativně malé regionální rozdíly a disparity (na rozdíl od dalších zemí v regionu); přebytek obchodní bilance doprovázen vysokým deficitem důchodové/ výnosové bilance, resultující v ne zanedbatelný deficit běžného účtu
Slovensko Vybilancovanější struktura růstu: ekonomika nespoléhá pouze na vývoz (přestože má nejvyšší míru exportu k HDP v EU), oživení domácí poptávky přišlo relativně brzy po recesi; vážné strukturální problémy na trhu práce; velmi pozitivní vývoj na běžném účtu; velké meziregionální disparity; vysoký strukturální deficit indikující zlepšení; silný veřejný stimul během krize
Polsko „Vítěz krize, či alespoň jeden z mála vítězů“: silně orientovaný na domácí poptávku, míra jeho otevřenosti je poloviční v porovnání se Slovenskem; velmi efektivní proces restrukturalizace, zejména od tradičních k moderním odvětvím, s pozitivním dopadem na zaměstnanost; vysoký strukturální deficit se známkami zlepšení; velmi nízká míra úspor; vysoký potenciál pro infrastrukturní investice
Maďarsko Slabý ekonomický i politický vývoj s počátkem dlouho před začátkem krize dobrý žák 90. let se proměnil spíše v současného potížistu; mimořádný pokles investic bez známky světla na konci tunelu; ekonomika příliš závislá na vývozu, který se vyvíjí velmi dobře soustavně vyšší inflace; velmi pozitivní je zvrat běžného účtu do přebytku; fiskální zlepšení provedené do značné míry znárodněním soukromého penzijního pilíře; vysoký veřejný dluh
Slovinsko Velmi pozitivní nedávný vývoj se zvrátil do viudiotelně horšího výhledu drastická redukce investičních aktivit; relativně silný vliv domácí poptávky, možná až překvapivě silný pro takto malou ekonomiku; současně, ekonomika značně závislá na vývozu, jež se vyvíjí velmi dobře; poté, co domácí poptávka zkolabovala, export není schopen kompenzovat tento propad; zhoršování zaměstnanosti; viditelné přizpůsobení indikátoru jednotkových nákladů práce; vysoká míra úspor; nízký veřejný dluh nebezpečně akceleruje; vysoký veřejný deficit, včetně strukturálního
Estonsko
Po období excelentního růstu a restrukturalizace jeden z největších poklesů tempa růstu HDP dynamické oživení a velmi pozitivní výhled; velmi volatilní ekonomická výkonnost; neudržitelný růst před krizí; radikální nárůst nezaměstnanosti; nejnižší veřejný dluh v Evropě
Rumunsko Zpožděná transformační trajektorie s impresivními, leč neudržitelnými výsledky před krizí velmi silná role domácí poptávky; velmi nízká míra nezaměstnanosti; volatilní ekonomický vývoj; Astronomický nárůst nákladů práce před krizí; negativní míra úspor; dezinflační proces pomalu završen; chronický vnější deficit; vysoký fiskální deficit, nízký dluh – jeho silná akcelerace od předkrizového období
Bulharsko
Mnoho strukturálních podobností s Rumunskem, nicméně ne tak volatilní vývoj relativně nízká míra nezaměstnanosti, ale nebezpečně akcelerující jednotkové náklady práce; neudržitelně nadměrný deficit vnější bilance (bez ohledu na jeho redukci); velmi dobrá fiskální disciplína jak optikou deficitu, tak dluhu
PROČ BY REGION CEE MĚL POKRAČOVAT VE SVÉM REÁLNÉM KONVERGENČNÍM PROCESU ? Teritorium není a nikdy nebylo homogenní; Umění identifikovat rozdíly a příležitosti; Nicméně:
Geografické důvody: strategická geografická lokalita
Politické důvody:
Ekonomické důvody:
-
Stále nákladově efektivní (65% průměrné cenové hladiny EU; 52% cenové hladiny EU-15)
-
Stále podrozvinutá infrastruktura;
-
Zdroje (lidské, přírodní, finanční, technologické, know-how and informační) stále nejsou efektivně využívány;
-
Dopad Maquilladorova efektu (sousedství zemí CEE s bohatými zeměmi EU-15 v rámci Jednotného trhu)
Děkuji za Vaši pozornost a za diskusi Petr Zahradník
[email protected]
