KAM KRÁČÍ MANAGEMENT?

ročenka

KAM KRÁČÍ MANAGEMENT? Oč jde a půjde: Inspirovat se a odemknout potenciál Moderní management: Přežije firma, která se přizpůsobí rychlým změnám Nové kategorie inovovaných produktů mění pojetí globální konkurenční soutěže GENDER Pro seberealizaci žen a zdravější českou ekonomiku Inspiromat: Inspirativní den s inspirativními ženami

16 16 17

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Co jsou technické školky a jak souvisí s naší asociací

18 18

KONKURENCESCHOPNOST Konkurenceschopnost očima České manažerské asociace Martin Tlapa – rozhovor Jaké jsou brzdy inovací v ČR?

8 8 11 13

20 20 21 23

UDRŽITELNÝ ROZVOJ Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) v roce 2015 Manažerská zodpovědnost a priority rozvoje České republiky v měnícím se světě Vystoupení českého zástupce v Paříži, reprezentanta CBCSD Chytrý svět Udržitelná mobilita na veletrhu v Mnichově Mezinárodní spolupráce České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj MANAŽER ROKU Nejlepší manažeři roku 2014 Měřítko úspěchu a lidských hodnot Výsledky 22. ročníku soutěže MANAŽER ROKU Daniel Beneš, Manažer roku 2014: Úspěch je hodnota velmi relativní Zuzana Ceralová Petrofová, Manažerka roku 2014: České ženy mění ekonomiku Zdeněk Souček uveden do Síně slávy Humor Spejbla a Hurvínka v srdci manažerů KLUBOVÁ ČINNOST Představení klubů České manažerské asociace ČMA Pražský manažerský klub ČMA Regionální klub Severovýchodní Čechy ČMA Regionální klub Severozápadní Čechy ČMA Regionální klub Střední Čechy ČMA Regionální klub Brno ČMA Regionální klub Ostrava Klub mladých manažerů ČMA Klub manažerek ČMA Klub pedagogických manažerů ČMA Klub vzdělávání manažerů ČMA Klub předškolního vzdělávání ČMA Klub veřejné správy ČMA Prognostický klub ČMA Manažerský S-klub ČMA

40 40 41 42 43 44 45 46 47 48 50 51 52 53 54 55

Abyste se s námi cítili dobře a jedinečně Sportem k utužení těla a pročištění mysli Výjimečnost má v sobě každý z nás Česká manažerská asociace vzbuzuje zájem médií Jaké byly začátky a co naznačilo čtvrtstoletí Proměny personální politiky a vztahů na pracovišti

56 57 58 59 60 61

26 26 27 28 28 29 30 32 32 34 34 36 37 38 39

Šéfredaktorka: Veronika Žurovcová, e-mail: [email protected], tel.: +420 778 402 291 Redakční rada: Pavel Kafka, Ivo Gajdoš, Veronika Žurovcová, Eva Brixi, Kateřina Šimková Foto: archiv ČMA grafika: Barbora Augustová, www.virtualworld.cz, tisk: AMOS Typografické studio,spol.s r.o.

3 4 5 6

Ročenka České manažerské asociace za rok 2015, ročník 3. Vydáno: 4/2016.

Hledáčkem úspěchů a vizí: Uplynulo 25 let Stovka nových členů za loňský rok je báječné povzbuzení Tým ČMA Česká manažerská asociace

Vydavatel: Česká manažerská asociace z.s., Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1, www.cma.cz

Obsah

Hledáčkem úspěchů a vizí: UPLYNULO 25 LET Přesně 25 let loni uplynulo od chvíle, kdy byla založena Česká manažerská asociace. Čtvrtstoletí znamená nejen významné výročí, ale dává rovněž prostor podívat se na uplynulá léta hledáčkem úspěchů. Česká manažerská asociace byla založena v roce 1990 a patří k nejstarším a nejprestižnějším profesním subjektům na českém trhu. Mezi nadšenci, kteří se o její zrod a rozvoj zasloužili, byly tehdy významné osobnosti – šéfové firem a organizací, kteří měli zkušenosti s vedením kolektivů před rokem 1989 a také významní představitelé akademického světa. Jejich základním cílem bylo dát celé společnosti srozumitelně najevo, jaké atributy manažerská práce nejen obnáší, ale co bude brzy znamenat v mnoha globálních souvislostech, a to nejen pro řízení. Česká manažerská asociace oslavila 25. výročí svého založení především nebývale rozsáhlou škálou nejrůznějších akcí, které vedly k dalšímu posílení jejího postavení a také přivedly do jejich řad dalších 100 členů. Významným rysem uplynulého roku byla především aktivní práce většiny našich regionálních a odborných klubů. Jejich činnost tak potvrzuje očekávání, že může být konkrétnější, jak z regionálního, tak odborného hlediska, než akce na úrovni národní. Naopak na národní úrovni tak získáváme další kompetence a schopnost dobře reprezentovat profesní zájmy manažerů tak, jak nám ukládají stanovy. V roce 2016 chceme naše aktivity konsolidovat v tom smyslu, že se budeme více orientovat na vzájemnou informovanost a koordinovanost všech našich iniciativ, např. využijeme jednotný společný kalendář, sociální sítě, atd. Jak ukazují i výsledky našich odborných konferencí, bude v následujícím období úloha manažerů, zejména vrcholových, ještě komplexnější a významnější. Růst rozsahu a variability rizik ve světě bude vyžadovat co největší schopnosti syntézy dílčích analytických pohledů, co největšího umění naslouchat nejen ekonomickému, ale celému společenskému vývoji, a mimořádné schopnosti motivovat nové generace pracovních týmů. Manažeři dnes čelí zcela novým strategickým výzvám. Například nastupující masové internetové aktivní propojení věcí a strojů zásadně ovlivní produk-

2015 ročenka

tivitu práce, způsob řízení i zaměření kvalifikačních požadavků na pracovním trhu. Půjde o zesílení „boje“ mezi novým a starým ve smyslu Schumpeterovy creative destruction.

tech. Komplexnost života společnosti vyžaduje interdisciplinární přístup. Snahou ČMA je také hledat excelentní zdroje výjimečnosti v celé společnosti, definovat jejich společný jmenovatel a pokusit se podporovat vytváření Podle některých zdrojů dnes změny takových podmínek, v japrobíhají 10 krát rychleji a 300 krát silněji kých se tuto výjimečnost daří podporovat a rozvíjet. než za původní průmyslové revoluce.

Proto roste význam strategického managementu. V následujícím období chceme dále prohloubit aktivity věnované odborným tématům analýzy rizik, konkurenceschopnosti, úlohy žen v managementu (s využitím analýz a ve spolupráci se Světovým ekonomickým fórem ) a široké problematice udržitelného rozvoje ve spolupráci se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj a Radou vlády pro udržitelný rozvoj ČR.

Uvítám, pokud se na mne nebo na kohokoli z členů prezidia obrátíte s dalšími náměty, názory a připomínkami, aby se ČMA stala pro vás (a také pro další potenciální členy) co nejatraktivnější společnou platformou. Pavel Kafka, prezident ČMA Manažer roku 2005

Česká manažerská asociace je jedinečnou platformou, která může pomoci v orientaci v dnešním turbulentním světě, ale také formulovat a prosazovat oprávněné požadavky manažerů vůči politické a veřejné sféře. Tomu nejvíce prospěje další činorodá spolupráce všech našich členů a klubů. Četné diskuze v rámci ČMA v tomto smyslu ukazují, že je nanejvýš nutné ke zvládnutí nadcházejících změn využívat všechny neobvyklé zkušenosti, vnímat nové příležitosti, odhalovat známé principy v nových souvislos-

3

STOVKA NOVÝCH ČLENŮ za loňský rok je báječné povzbuzení Ne každé období činnosti České manažerské asociace bylo doprovázeno jednoznačnými úspěchy. Čtvrtstoletí cesty, kterou má ČMA právě za sebou, bylo zrcadlem vývoje ekonomiky i společnosti, výtečných myšlenek a činů, také však omylů. Cestou hledání, definování celospolečenské poptávky po lidech, kteří se nebojí vést a řídit kolektivy a procesy, i úsilí o zvyšování prestiže manažerského povolání v očích široké veřejnosti. Rok 2015, který se zapsal do historie jako rok 25. narozenin ČMA, se stal velmi úspěšným. Více výkonný ředitel Ivo Gajdoš: Čím se vyznačoval rok 2015 v činnosti České manažerské asociace? Rok 2015 se vyznačoval růstem… Růstem členské základny, růstem počtu klubů a počtu akcí, kterých bylo více než sto! Stejný byl i počet nově přihlášených členů. To je v posledních letech vůbec nejvíce. Tento trend potvrdil strategii ČMA v oblasti klubové činnosti, jak u odborných, tak také regionálních klubů. Bylo to tedy období, které posunulo vnímání asociace v očích odborné veřejnosti zase o kousek dál? Vnímání asociace se tak v očích odborné veřejnosti posunulo o mílový krok vpřed. Velký podíl na tom má také denní péče o naše webové stránky www.cma.cz , www.manazerroku.cz a www.cbcsd.cz . U všech webů se pohybuje návštěvnost přes tisíc lidí a celkově sleduje činnost ČMA každý měsíc okolo čtyř tisíc lidí. U všech webů jsou navíc foto a video galerie, stejně jako link na sociální sítě - Facebook a LinkedIn. Asociace se snaží dostat do podvědomí svých členů a dalších manažerů v ČR také pravidelnými elektronickými newslettery, které vydává každý třetí týden v měsíci. Mohl byste komentovat stěžejní témata vašeho programu v uplynulém roce? Zásadních témat bylo více. Snažili jsme se například spolu s našimi členy hledat odpověď na otázku „Kam kráčí management?“ na 3 konferencích a kulatých stolech. Další silné téma bylo sledování konkurenceschopnosti ČR ve spolupráci s World Economic Forum (WEF), kdy se podílíme nejen na sběru dat, ale následně organizujeme společně s našimi partnery VŠE

4

a CMC mezinárodní konferenci s analýzou dat a trendů v této oblasti. Se skupinou studentů na VŠE analyzujeme také výstupy, týkající se globálních rizik a genderové nerovnosti. Ty využíváme pro další účely konferencí a seminářů. Hlavním bodem uplynulých měsíců byl také Rok průmyslu a technického vzdělávání; do tohoto velkého projektu našeho partnera Svazu průmyslu a dopravy ČR jsme se zapojili velmi aktivně hlavně v oblasti Průmysl 4.0 a Mateřské technické školky. Tým kanceláře ČMA se rozrostl. K čemu to napomohlo? Tým kanceláře ČMA se nerozrostl, ale obměnil. Odešla Katka Gazárková, která se významně podílela na nastavení nových procesů v organizaci práce ČMA a pravidel pro Klubovou radu. Ve výběrovém řízení jsme získali ke konci roku Veroniku Žurovcovou, která k nám přišla z GŘ Úřadu práce ČR. Díky svým zkušenostem se věnuje zejména oblasti marketingu a PR. Bez účinné podpory v této oblasti již není možný další rozvoj ČMA. Dosavadní stav „personálního vybavení“ nám totiž už bránil v oslovení mladé generace a novému, modernějšímu vnímání naší asociace. K další změně došlo v návaznosti na soutěž MANAŽER ROKU, kdy do

pozice ředitelky projektové kanceláře MR byla jmenována Ludmila Koutská. Nyní považuji za stěžejní stabilizovat náš tým a vytvořit odpovídající podmínky k práci včetně platového ohodnocení a vybavení počítačovou a kancelářskou technikou. Jedním ze stěžejních témat je udržitelný rozvoj. V jakých souvislostech? Udržitelný rozvoj je úžasný prostor pro řadu nových myšlenek a jejích prosazování do praxe. I na tomto poli jsme udělali významný krok, zejména ze strany vnímání České podnikatelské rady Radou vlády pro udržitelný rozvoj, kde v Řídí-

cím výboru zastupujeme byznys a naši experti působí v dalších výborech RVUR. Podařilo se nám finalizovat a vydat dokument nazvaný VIZE 2050 ČR, která slouží k definování hlavních cílů pro udržitelný rozvoj do roku 2050. Nově vzniklý Prognostický klub ČMA této VIZI velmi dobře sekunduje a potvrzuje tak ohromnou synergii, kterou spojení ČMA a CBCSD má.

ročenka 2015

Asociace se rozhodla důkladněji spolupracovat s médii. Daří se to? Spolupráce s médii doposud probíhala pouze prostřednictvím mediálních partnerů soutěže MANAŽER ROKU, jejichž zájem ovšem končil pár týdnů po vyhlášení vítězů soutěže. V roce 2015 se nám díky outsourcingu PR služeb agenturou vitaPR podařilo zorganizovat první tiskovou konferenci asociace pro 10 vybraných

TÝM ČMA aneb kdo se o vás stará:

Ivo Gajdoš výkonný ředitel tel.: +420 224 109 387 mobil: +420 602 446 699 e-mail: [email protected]

novinářů a média, která zastupují. Dalším krokem je aktivizace spolupráce s ČTK, tříletá smlouva s mediální skupinou Lagardére nebo dlouhodobá podpora ze strany Benke Aikella, vydavatele Prague Leaders´Magazine. Značnou pozornost České manažerské asociaci věnuje také měsíčník Prosperita s přílohami Madam Business a Fresh Time. Jelikož jsem členem redakční rady titulu Prosperita a časopisu Osobní rozvoj, snažím se i z této pozice doporučovat k medializaci členy ČMA. Členů přibývá, celospolečenské prestiže také. Jaké poselství z toho plyne pro další roky? Poselství pro další roky by se dalo shrnout stručně: poté, co jsme oslavili 25. výročí založení ČMA, se vedení rozhodlo vykročit směrem k živější image a ke komunikaci s mladými manažery. ČMA se za to čtvrtstoletí stala hrdou profesní organizací manažerů 21. století, která se snaží předat „veslo převozníka“ mladší generaci, jež bude v roce 2050 žít opravdový život, který je pro nás dnes pouhou „vizí“... Zároveň však chceme předat mladé generaci také úctu k hodnotám udržitelného života, ke vzdělání (které bude nutně celoživotní…a již od mateřských školek), k etice a k životním vzorům, jakými byli v minulosti Karel IV., Jan Hus, J. A. Komenský, T. G. Masaryk, Tomáš Baťa a další. Dnes již lidé (dle výsledků výzkumu IPSOS) znají Zbyňka Frolíka, Andreje Babiše a další osobnosti byznysu a managementu. Jak opakuje viceprezident ČMA Jan Mühlfeit ve svém televizním pořadu: „..hledejme každý svůj skrytý potenciál!“ A vezměme osud do svých rukou…

2015 ročenka

Ludmila Koutská ředitelka projektové kanceláře MR mobil: +420 731 482 447 e-mail: [email protected]

Veronika Žurovcová projektová a PR manažerka mobil: +420 778 402 291 e-mail: [email protected]

Soňa Kurková asistentka výkonného ředitele tel.: +420 224 109 417 mobil: +420 723 582 528 e-mail: [email protected]

Rastislav Lukovič tajemník soutěže MANAŽER ROKU tel.: +420 224 109 301 mobil: +420 731 471 621 e-mail: [email protected]

5

Česká manažerská asociace (ČMA) je dobrovolným nezávislým sdružením řídících pracovníků - manažerů. Vznikla v roce 1990 a jejím posláním je působit na rozvíjení odborných schopností manažerů i jejich schopnosti vést pracovní týmy. Její přínos je ve snaze přispívat ke zvyšování podnikatelské výkonnosti, konkurenceschopnosti, etiky řízení, kultury vztahů a odpovědného postoje manažerů vůči zákazníkům i společnosti.

Poslání:

Čtyři pilíře strategie:

• • • •

• • • •

Zvyšovat prestiž manažerské profese. Pomáhat kultivovat prostředí českého managementu. Rozvíjet manažerské způsobilosti, znalosti a dovednosti. Prohlubovat kontakty mezi manažery prostřednictvím odborných a společenských setkání.

Inovace Konkurenceschopnost Společenská zodpovědnost Udržitelný rozvoj

Zajímá vás dění ve vašem okolí? Stavíte se zodpovědně ke své společenské roli manažera? Chcete předávat své znalosti a zároveň se učit od ostatních?

PŘIDEJTE SE K NÁM!

Informace o členství v ČMA najdete na www.cma.cz.

ORGANIZAČNÍ FAKTA ČMA 2015 V roce 2015 prezidium fungovalo ve složení: Pavel Kafka, Ivo Gajdoš, Jan Mühlfeit, Jan Března, Jaromír Hájek, Olga Kupec, Stanislav Moural Podle nových stanov se nejvyšším orgánem ČMA stalo shromáždění delegátů. Je tvořeno zástupci členské základny (klubů) v poměru 1:10.

BTS

NOVÁ PŘÁTELSKÁ TVÁŘ MEZIMĚSTSKÉ DOPRAVY.

Nové motory a optimalizovaná hnací soustava snižují spotřebu paliva Snížením hlučnosti o více než 50 % se zvyšuje komfort cestujících Unikátní konstrukce Low Entry je ekonomičtější, má dlouhou životnost a vynikající jizdní vlastnosti Pracoviště řidiče je prostornější, dokonale ergonomické, s vyšším tepelným komfortem

W W W. I V E C O B U S . C Z

Kam kráčí management?

Oč jde a půjde: INSPIROVAT SE A ODEMKNOUT POTENCIÁL Jak dál v managementu? Nakladatelství nás zahrnují spoustou odborných publikací, firmy organizují nespočet konferencí na téma management, personalistika, hledání nových cest. Z médií se hrnou informace o nedostatku téměř jakýchkoli zaměstnanců, tlaku doby na výkon, produktivitu, udržitelnost. Prestiž manažerské profese roste, ale ne v přímé úměře s tím, jaká významná rozhodnutí musí denně přijímat v řízení firem i organizací. Ptáme se, co dál, hledáme potřebné a efektivní metody práce, které mají smysl. Několika členům našeho prezidia jsme proto položili dvě otázky. Zkuste se jejich odpověďmi inspirovat:

1. Jak se podle vašeho názoru vyvíjí management v posledních třech letech? Pozorujete změny? Jaké? 2. Stále více se hovoří o lepším využívání lidského potenciálu, talentu, také o tom, že je potřeba umět rozpoznat výzvy a na ty reagovat. Jak to vnímáte v praxi firem, v nichž působíte?

8

ročenka 2015

Jan Mühlfeit viceprezident ČMA

1.

V managementu se pohybuji už skoro třicet let a vždy jsem rozlišoval dva typy manažerů. Jsou to ti, kteří umí lidi řídit, a ti, kteří umí motivovat. Motivace zde však funguje krátkodobě. Otázky typu „co budu dělat, jak to budu dělat a za kolik to budu dělat“ rezonují v té části mozku, která je sídlem logiky, což člověka žene kupředu jen krátkou dobu. Leader je ale člověk, který umí lidi nejenom motivovat, ale dokáže je také inspirovat. Slovní spojení „in spirit“ neboli doslovně „v duši“ znamená, že taková osobnost je schopná vybudovat emoční vazbu k instituci, jíž reprezentuje, nejen sama u sebe, ale i u ostatních lidí. Proto tvrdím, že vrcholový manažer bude muset být nejen schopným řídit procesy a lidi, ale bude se čím dál více setkávat s potřebou vést týmy jako leader. Obvykle uvádím drobný příklad. Zkratka CEO nebude znamenat chief executive officer, jak tomu je dnes. Význam se posune do nové roviny vstříc chief enthusiasm officer. Entusiasmus v tomto pojmu rozděluji ještě na dvě části. Člověk na této pozici bude muset mít energii jak sám pro sebe, tak ji předávat ostatním. Navíc však bude jeho úkolem kolektivy inspirovat. Všimněte si, že počáteční písmena slov energie a inspirace dávají dohromady zkratku EI, která představuje pojem emoční inteligence, což je faktor, který dle mého názoru bude z 90 % rozhodovat o úspěchu manažera či leadera.

2.

Rád bych v této souvislosti upozornil na studii Gallupu, která je známá v širokém povědomí lidí z oboru HR, byznysu i koučům. Sám jsem ji mnohokrát citoval v televizi, rádiu i v jiných sdělovacích prostředcích nejen v České republice, ale i ve světě. Z výsledků vyplývá, že pouze 17 % lidí na světě využívá svůj potenciál. Tudíž 83 % jich chodí do práce jenom kvůli penězům nebo jiné vnější motivaci.

2015 ročenka

Pouhých 17 % pracovně aktivní populace využívá svůj potenciál, talent a silné stránky. Jinými slovy bych to shrnul takto: svět jede jen na jednu pětinu svého výkonu. Otázkou je, co s tím udělat. Představte si situaci, kdy vybudujete organizaci, která bude postavena na silných stránkách jednotlivých lidí a budete tedy využívat jejich talenty a nejlepší schopnosti. Nyní si představte, že tyto jednotlivce sestavíte do skupin tak, aby vytvářeli vynikající tým. Nepřipadá vám to povědomé? Z historie ať světového byznysu nebo právě sportu jsou případy na těchto principech založených týmů známé. Například v roce 1998 v Naganu se náš národní reprezentační tým dostal skutečně na vrchol a vyhrál zlatou olympijskou medaili. Za úspěch při zimních olympijských hrách jsme nevděčili zdaleka jen jednotlivcům, ale právě Ivanu Hlinkovi, kouči a skutečnému leaderovi naší hokejové reprezentace. Dokázal sestavit tým tak, aby silné stránky jednotlivých hráčů dobře zapadaly dohromady, vzájemně se posilovaly a podporovaly výkon celku. To je klíčem k vytvoření vítězného, skutečně úspěšného týmu. Jestliže takový tým máte, sám je schopen reagovat na výzvy a změny lépe, je schopen inovativního přístupu, vybízí se k posouvání hranic a nalézání nových obzorů. Ovšem v případě, kdy se lidé v práci zabývají jenom svými slabými stránkami, mají tendenci velice často upadnout do zóny komfortu a už se z ní nikdy nevymanit. Úplně stejně tento princip funguje v jakékoli organizaci. Čím lépe a více dokážete odemknout potenciál jednotlivců v dané společnosti nebo v jiném typu organizace, tím více jsou tam schopni čelit klíčovým výzvám, postupovat kupředu a být inovativní. Nedávno jsem měl úvodní slovo na konferenci v Londýně, která se nejmenovala Leadership, ale LeaderSHIFT. Budoucnost bude o změnách, které jsem naznačil v předchozích řádcích. V současnosti jsou bohužel firmy, jak to vnímám ze své praxe, teprve na začátku úvah o tom, že začnou budovat své zázemí, které bude založeno právě na silných stránkách jednotlivců a týmů. Pro mne je to zcela zřejmý fakt. Jestliže jenom 20 % lidí ve firmách využívá své silné stránky, pak pokud se zdvojnásobí počet těchto osob, tak se o 100 % může zvednout výkon dané společnosti.

Jaromír Hájek viceprezident ČMA

1.

Určitě ke změnám dochází. Ty jsou dány řadou faktorů. Jedním z hlavních je rychlý vývoj nových technologií v oblasti informatiky a komunikace. Ty mají za následek vznik nových přístupů, nových pracovních postupů, značný nárůst rychlosti a efektivity. Dalším aspektem je sílící konkurenční prostředí a vývoj mezinárodní ekonomické situace. V této souvislosti se manažeři musí neustále seznamovat s novinkami, které ovlivňují jejich činnost a klíčové novinky si včas osvojit a implementovat.

2.

Ano je to přesně tak. Jednotlivé obory zaznamenávají rychlý rozvoj a tento rozvoj je nutno pozorně sledovat. Dochází stále k větší specializaci odborných manažerů a je stále složitější se orientovat ve všech oblastech. Proto je nutné, aby se generální ředitelé obklopovali zkušenými specialisty, kteří jsou zároveň schopni sledovat a přijímat novinky. Obecně většina mladých talentovaných lidí dokáže novinky absorbovat lépe. Pokud jde o můj tým, snažím se jej motivovat, aby sledoval dynamický vývoj na trhu a dokázal stále rychleji zavádět klíčové novinky. Je nutno zkracovat dobu implementace, jít více cestou experimentů než dlouhých a složitých projektů.

9

Olga Kupec členka prezidia ČMA

1.

Získání a udržení si zaměstnanců je pro management jednou z největších výzev dnešní doby. Firmě, která chce být dnes na špici ve svém oboru, nestačí mít výborné know-how a být finančně zdravá. Musí mít nosnou personální strategii a manažery s vysokou emoční inteligencí, která je nutným předpokladem pro řízení lidí a pro prosazování této strategie v praxi. Dobrá finanční kondice je nezbytnou podmínkou. Ve střednědobém horizontu lze předpokládat, že tento problém budou řešit podniky buď formou růstu finančního ohodnocení, nebo automatizací výroby. Naplňování této výzvy má management ještě ztížený rostoucí nejistotou, která se při predikci budoucnosti podniků objevuje ve stále větší míře.

2.

Loňský Rok průmyslu a technického vzdělávání poukázal na palčivé místo českého průmyslu, na nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců. Podniky ale netrápí jen nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním, potýkají se s chronickým nedostatkem zaměstnanců. Již dávno nejde jen o boj o talenty, nýbrž se bojuje o pouhé zaměstnance. Zde se spojuje faktor generační s dlouholetou nekoncepčností školství. Narůstá počet odchodů populačně silných ročníků padesátých let do důchodu. Firmy ztrácí zkušené odborníky. Do pracovního života nastupují populačně slabé ročníky devadesátých let. Tedy generace Y, pro kterou práce není jen zdrojem obživy, ale musí ji i bavit. Financování škol pouze podle počtu žáků vedlo, a bohužel stále vede k tomu, že obory a kvalita výuky jsou sekundární. Absence učňovského školství napojeného na praxi ve firmách tento problém ještě umocňuje. Navíc se možným budoucím zaměstnancům, kteří mají zájem a potenciál, nabízí mnoho pracovních příležitostí i v zahraničí. Zde nemám na mysli jen vysokoškolské odborníky. Především firmy v blízkosti hranic s Německem a Rakouskem pociťují odliv zaměstnanců do těchto zemí. Důvodem jsou kromě velmi dobrých platových podmínek také štědré přídavky na děti a další sociální výhody. Současně se v těchto regionech dotacemi podporuje vznik dalších průmyslových zón. Dosud nevyřešenou otázkou zůstává, kde vzít zaměstnance a jak si je udržet.

10

Jan Března viceprezident ČMA

1.

Ano, změny vnímám. Posouváme se sice pozvolna, ale přece k pojetí managementu, ve kterém se daleko více uplatňují měkké techniky práce s lidmi, empatie, vnímání okolí a snaha o konsensuální řešení. Jsem toho názoru, že se jedná o logický vývoj od tvrdého, chcete-li silového managementu, který se uplatňoval zejména tam, kde šlo hlavně o fyzický jasně měřitelný výkon. V současnosti klademe důraz zejména na práci duševní, a za „rukama“ vidíme člověka. Současný styl managementu je zaměřen na trvale udržitelný rozvoj a rovnováhu mezi firmou a zaměstnancem, a harmonii mezi pracovním a soukromým životem. V neposlední řadě se domnívám, že tento současný styl managementu dává daleko více prostoru ženám, manažerkám, kterým je tento způsob uvažování mnohdy vlastnější než mužům. Velkou otázkou však je, jak se nejenom na managementu, firmách, ale i společnosti v České republice a Evropské unii projeví současná migrační krize a kam nás budoucnost dovede. Ale to je jiná, daleko hlubší otázka na téma „Kam kráčí Evropa...“.

2.

Mám to štěstí, že již řadu let působím ve firmě, ve které je lidský kapitál opravdu to nejcennější, co má. Pojišťovnu netvoří domy, haly, stroje... Tvoří ji zejména lidé, kteří s ní spojili svůj profesní život. Schopnost využít lidský potenciál zaměstnanců je pro nás životně důležitá. Cítím však, že v dané souvislosti se slovo „využít“ do kontextu příliš nehodí. Daleko více se mi líbí slovo „rozvinout“, nebo ještě lépe spojení „nechat rozvinout“. Lidé budou spokojeni ne tam, kde vydělají dost peněz (to je podmínka nutná, nikoli však postačující), ale tam, kde budou moci volně rozvinout svůj potenciál a osvobodit talent, který je v každém z nich. Taková práce pak dává zcela jiný smysl a činí lidi šťastnými. Jsem přesvědčen, že podnikatelé a manažeři, kteří si toto uvědomí, mají úspěch pro své firmy prakticky předem zajištěn.

ročenka 2015

Moderní management: PŘEŽIJE FIRMA, KTERÁ SE PŘIZPŮSOBÍ RYCHLÝM ZMĚNÁM

Konference Kam kráčí management? se konala za podpory COT a generálního partnera DRFG.

Svět je v globální nejistotě. Osvědčené obchodní i marketingové modely přestávají fungovat, firmy se musí naučit více experimentovat. Inovace i novinky zavádět rychle, přizpůsobovat se změnám. A přitom se neomezovat jen na region. Vědomosti i znalosti je nutné čerpat z celého světa. To jsou závěry, které zazněly v rámci konference Kam kráčí management?, jíž pořádala Česká manažerská asociace v listopadu 2015 v Herálci v hotelu téhož jména pod taktovkou ČMA Regionálního klubu Brno za podpory vydavatelství COT media. Mezi řečníky konference byli Martin Čudka, jednatel firmy Wiesner-Hager Bohemia a prezident Asociace českých nábytkářů, někdejší předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka či Tomáš Pastrňák, předseda České asociace interim managementu. Nechyběl ani Zdeněk Souček, který se zabývá otázkou strategického řízení už řadu desetiletí, majitel Chateau Valtice Marek Šťastný anebo další významná osobnost z českého a celosvětového managementu – Milan Zelený. Šestice panelových účastníků diskutovala bezmála s padesáti zástupci

českých firem z různých oborů. Na akci dorazila i Olga Girstlová z Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek a Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. Panelisté se shodli na tom, že svět se momentálně potácí v globální nejistotě, jakou ještě nezažil. Dnešní management je o rychlých změnách, zkrácené době pro rozhodování a inovace a především o mladé generaci, která už v práci odmítá trávit veškerý čas. Kam tedy management kráčí? „To nevíme. Teď jde hlavně o to, aby se metody řízení přizpůsobily změnám, které nastávají. Přitom je nezbytné naplno pochopit podstatu těchto změn,“ řekl Milan Zelený. Podle Pavla Kysilky se zkracuje doba pro rozhodování i zavádění nových věcí. „Byznys nemá moc času na to, aby analyzoval. Měli bychom se přeorientovat na permanentní inovace,

2015 ročenka

na rychlé zavádění věcí.“ Přitom je důležité, aby firmy neustále nasávaly nové informace – z domova i ze světa, z různých oborů. Bez celosvětových znalostí se totiž dnes už neobejdou.

Moderní manažer touží po změně Tak jako se mění celá společnost, proměňuje se i styl řízení. V 90. letech byl management založený na chladných úvahách, kalkulacích a dalších výpočtech. Dnes musí firmy na strohé řízení zapomenout. Alespoň podle Zdeňka Součka: „Moderní top manager má úplně jiné vlastnosti. Musí být zvědavý, toužit po změně, mít odvahu pro boj a počítat s tím, že ne každá novinka se nejprve shledá s pochopením. Klíčové jsou nové nápady a především – schopnost realizovat je co nejrychleji,“ vysvětlil.

11

Bez celosvětových znalostí se firmy neobejdou Problémem je třeba i to, že se vytratila regionálnost. Aby podnik ustál změny i celosvětovou konkurenci, musí být unikátní. Jenže svět je přesycený, často navíc ovlivněn cenovou politikou, která záměrně tlačí ceny dolů. „Dnes neexistuje zlatý střed za rozumné peníze, buď je někdo na špičce a prodává za cenu, která odpovídá nabízené kvalitě, anebo je v masovce, a pak jede jen na cenu,“ zdůrazňil Martin Čudka. A pokračoval: „I když se ale metody řízení mění, jedna konstanta zůstala, a sice neslevovat z kvality.“ Tomáš Pastrňák navíc připomněl paradox: „Firmy jsou schopny prodávat v zahraničí své výrobky a ustát nové

technologie, přitom je ale přestávají prodávat v zemi, odkud pocházejí. Hlavním kritériem je pak nízká cena, která firmy přesouvá více na západ, kde je o kvalitní výrobky stále zájem.“

kategorie má byznysu co nabídnout. A přestože starší generace disponuje zkušenostmi, ta mladší zase těží z výhod dnešní doby – více se orientuje v moderním technologickém světě.

„Přitom je důležité, aby jednotlivé firmy začaly sdílet své zkušenosti a využívaly znalosti z celého světa a produkovaly své zboží lokálně. Pak ale nesmí být závislé na učení takzvaně od fochu, musí se učit i mimo svůj obor,“ zdůraznil Milan Zelený.

„Management se těmto změnám musí přizpůsobit a umožnit mladým pracovníkům, aby měli možnost participace na tom, co firma dělá,“ uzavřel Pavel Kysilka.

Generační (ne)soulad Firmy v ČR ale čelí i generačnímu problému. Česko postrádá lidi, kteří by měli své ambice a inovační schopnosti. Podle Pavla Kysilky by se management měl soustředit na to, aby si vychoval svou vlastní inovační kapacitu, aby pak zaměstnanci obstáli v digitální revoluci a ve všem, co se kolem nich děje. Martin Čudka doplnil: „Je potřeba vzdělávat člověka, který rozhoduje, vzdělávat management, který se nebojí inovací a odvážných nápadů.“ Bez spolupráce mezi generacemi se přitom neobejdeme, každá věková

Co zaznělo na konferenci: • Metody řízení budou čím dál tím více ovlivňovat nové nápady, jež si vyžádají rychlou realizaci. • Firmy budou čerpat informace z různých oborů i zdrojů, a to celosvětově. • Jedině unikátnost může být konkurenceschopná napříč celým světem. • Úkolem strategického managementu bude připravovat firmu na neznámou budoucnost. • Moderní manažer je ztělesněním zvědavosti, odvahy i pochopení. Celá diskuze je ke zhlédnutí zdarma na tomto odkazu: www.cma.cz/konference-kam-kraci-management

Chcete být neustále v obraze a sledovat aktuální dění kolem České manažerské asociace?

SLEDUJTE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH!

facebook.com/ceskamanazerskaasociace linkedin.com/company/česká-manažerská-asociace Nebo se přihlašte k odběru Newsletteru ČMA na www.cma.cz 12

ročenka 2015

Nové kategorie inovovaných produktů mění POJETÍ GLOBÁLNÍ KONKURENČNÍ SOUTĚŽE Ke vstupu prostředků ICT do společenského působení moderních organizací došlo ve třech výrazných vlnách. První vlna (koncem 80tých let minulého století) vytvořila předpoklady pro vyšší úroveň informačního zabezpečení a pro zvýšení pořádku, přesnosti i rychlosti výkonu manažerských a administrativních činností. Druhá vlna (na přelomu 20. a 21. století) umožnila realizaci řady administrativních i manažerských procesů na prostředcích ICT. Aplikace ICT se staly komplementární složkou obsluhy i provádění společenských (vesměs podnikatelských) činností organizace a přispěly k výraznému zvýšení kvality všech činností organizace i mobility procesů manažerského rozhodování.

Ke vstupu prostředků ICT do společenského působení moderních organizací došlo ve třech výrazných vlnách. První vlna (koncem 80tých let minulého století) vytvořila předpoklady pro vyšší úroveň informačního zabezpečení a pro zvýšení pořádku, přesnosti i rychlosti výkonu manažerských a administrativních činností. Druhá vlna (na přelomu 20. a 21. století) umožnila realizaci řady administrativních i manažerských procesů na prostředcích ICT. Aplikace ICT se staly komplementární složkou obsluhy i provádění společenských (vesměs podnikatelských) činností organizace a přispěly k výraznému zvýšení kvality všech činností organizace i mobility procesů manažerského rozhodování. Třetí vlna, která právě probíhá, se od obou předcházejících liší tím, že aplikace ICT již nejsou jenom doplňkem, ale stávají se integrální součástí produktů a služeb. Výsledkem je vznik nové technologie produktů či služeb, která se projevuje komplexní změnou v nich nabízené hodnoty. Nové technologie, opírající se o třetí vlnu aplikací ICT, umožnily produkci nových kategorií - „chytrých“ a vzájemně propojitelných (smart and connected) - produktů, nabízejících potenciálním uživatelům kvalitativně vyšší úroveň funkčních a uživatelských

2015 ročenka

vlastností, které výrazně mění styl života společnosti. Spolu s tím se stírá tradiční hranice mezi výrobními obory, diverzifikují se jednotlivé segmenty globálních trhů a především se podstatným způsobem mění pravidla na nich probíhající konkurenční soutěže. Chytré a propojitelné plně digitalizované produkty (dále budou označovány zkratkou S&C) vyvolávají vznik nových podnikatelských příležitostí, charakterizovaných možností nabídky vyšší hodnoty pro zákazníka při současném zvýšení hodnoty pro organizaci samotnou. Možnosti posílení efektivity dvou základních složek modelu podnikání organizace jsou doprovázeny potřebou nového pojetí podnikatelské strategie moderních organizací a budováním strategických aliancí, které vytvářejí lepší předpoklady pro úspěšnou realizaci strategických (vesměs inovačních) záměrů všech složek hodnotového řetězce. Stírání hranic mezi tradičními obory podnikání, které je důsledkem vývoje S&C produktů, vede k tomu, že do nových strategických aliancí (označovaných obvykle jako podnikatelské ekosystémy) se sdružují subjekty, jejichž vzájemná spolupráce byla ještě před deseti lety nemyslitelnou. Tento vývoj vyžaduje výraznou změnu v tradičním myšlení manažerů dnešních organizací, když musí hledat nové odpovědi na zdánlivě triviální,

ale zcela zásadní otázku: V jakém oboru podnikáme a co je základem našich konkurenčních výhod?

Od pochopení přes investice až po firemní kulturu Transformace vnitřního prostředí organizace způsobená vývojem nových (S&C) produktů či služeb si nepochybně vyžádá také výraznou změnu stávající firemní kultury. To obvykle vyvolá sociálně-psychologické problémy ve vztazích mezi pracovními kolektivy, mezi v organizaci působícími uznávanými specialisty, mezi podřízenými a nadřízenými a často i ve vztazích s tradičními obchodními partnery. Vyšší inteligence a propojitelnosti S&C produktů jsou zdrojem nových uživatelských možností, což je ve své podstatě měřítkem výše společenského prospěchu, který je spojen s aktuální nabídkou určitého S&C produktu. Tyto výhody jsou prezentovány stupněm efektivnosti fungování složek komunikačního zařízení (druhé vrstvy technické infrastruktury). Při plánování tvorby podstatných inovací založených na propojení a rekombinaci nabízených uživatelských výhod nových S&C produktů se musí manažeři odpovědní za výsledný úspěch inovace rozhodnout, s přihlédnutím k možnostem organizace i ke stavu cílového trhu, na

13

čem bude organizace budovat konkurenční výhody jí nabízeného S&C produktu. Což je ve své podstatě také rozhodnutím o volbě modelu podnikání, tedy o cestách tvorby hodnoty pro zákazníka i pro organizaci samotnou. Při vytváření podmínek pro dosažení výsledného komerčního úspěchu autoři inovačního řešení spoléhají na účelné využití znalosti z různých oblastí a z různých zdrojů. Jsou přitom většinou snadno ovlivnitelní vnějšími podmínkami, a proto upadají do pastí, které v jednotlivých fázích postupu tvorby inovace negativně ovlivňují výsledný úspěch komercializace primárního inovačního nápadu.

Změna struktury tradičních oborů a její vliv na charakter konkurenční soutěže Nabídka digitalizovaných S&C produktů vyvolala výraznější revoluci v konceptu podnikání, než jakou v 90tých letech minulého století způsobil převod řady podnikatelských aktivit do prostředí ICT a využívání internetu při realizaci interních a externích vztahů v prostředí jednotlivých organizací. Největší změny se projevují v infrastrukturách tradičních průmyslových odvětví. Konkurenční soutěž v současné globální ekonomice ztrácí podobu soutěže mezi produkty jednotlivých výrobců. Díky překreslení hranic oborů a vzniku složitějších účelových strategických aliancí mezi různými typy subjektů nabývá dnešní globální konkurenční soutěž podobu soutěže mezi kompletními nabídkami S&C produktů většími aliančními sdruženími - podnikatelskými ekosystémy. Podnikatelské ekosystémy jsou schopny nabídnout vyšší hodnotu zákazníkovi svou připraveností dodávat širší spektrum autonomních produktů, které navzájem koordinovaně spolupracují. Mizení hranic mezi jednotlivými obory umožňuje vnímat každý jednotlivý S&C produkt jako součást většího celku - systému autonomních S&C produktů. Tím však možnosti spolupráce autonomních S&C produktů nekončí. Dalším stupněm je koordinace působení

14

z nich vytvořených produktových systémů v rámci vyšší úrovně – v úrovni systému systémů.

Nové formy vývoje, doplňkového servisu i marketingu vyžadují od pracovníků organizace jiné profesní kompetence než dosud; mnohdy takové, se kterými se ještě nesetkali.

V tom je budoucnost udržitelného rozvoje společnosti. Koordinace jednotlivých digitalizovaných produktových systémů, opírající se o sdílení shodných informací o stavu a účelnosti i efektivitě fungování jednotlivých prvků produktových systémů umožňuje optimalizaci provozu větších celků, jejichž jsou součástí. Např. fungování „chytrých domácností“. Při hledání cest k optimálnímu využití podnikatelské příležitosti, vyvolané novými uživatelskými a provozními možnostmi S&C produktů, je vhodné začít vyhledáním odpovědi na čtyři základní otázky: 1. Jak přechod k nabídce S&C produktů ovlivňuje stávající strukturu oborů a jak mění jejich hranice? 2. Jak ovlivňují S&C produkty strukturu hodnotového řetězce jejich finální nabídky? 3. Jaké nové strategické iniciativy si vyžádá uplatnění potenciálu konkurenčních výhod, které s sebou S&C produkty vnášejí na cílové trhy? 4. Jaká organizační opatření si vyžádá zabezpečení úspěšného vstupu S&C produktů na cílový trh? Odpovědi na tyto otázky jsou pro každou organizaci jiné. Vzhledem k individuálním charakteristikám společenského působení organizace, odlišným aspektům vývoje situace v jejím okolí i potřebám zapojení nabízených S&C produktů do působení v nadřazených systémech. Přesto je možné z jednotlivých odpovědí na uvedené otázky identifikovat obecné požadavky, které lze vyjádřit jako • uplatnění nových metod vývoje inovačních řešení • rozšíření konceptu doprovodných služeb • změna stávající koncepce marketingu • jiná kvalita práce s lidskými zdroji • zcela nový koncept zajištění bezpečnosti provozu i užití systémů S&C produktů.

Při tom se výrazně mění statut a pracovní role stávajících i nově přijímaných pracovníků, což vyžaduje nové pojetí soudržnosti - v zájmu co nejlepšího zpracování inovačního řešení - vznikajících kreativních pracovních kolektivů. Útvary práce s lidskými zdroji dnešních organizací proto musí dosud převažující právně administrativní koncepci svého působení velmi rychle transformovat do podoby sociálně-psychologického působení na vznik firemní kultury podporující účelnost, efektivnost a bezpečnost vzájemné tvůrčí spolupráce kreativních týmů (složených z chytrých lidí) ze všech složek podnikatelského ekosystému. Rozhodujícím faktorem úspěchu podstatné inovace, jejímž výsledkem je vznik S&C produktu, je volba správné orientace podnikatelské strategie organizace v reakci na vývoj v jejím okolí. Každá strategická volba je individuální, musí vycházet z kapacitních možností a podnikatelských kompetencí jednotlivých organizací. Při hledání správné orientace nové podnikatelské strategie organizace a při hledání vhodných strategických partnerů musí manažeři jednotlivých kreativních týmů zaměřit svou vůdcovskou roli na usměrňování průběhu nezávislé kreativní diskuse. Jejím výsledkem se musí stát shoda o postupech vedoucích k získání nezbytných klíčových zdrojů i o jejich účelném uspořádání do struktury klíčových procesů. Pro mnoho „zkušených praktiků“ s historií mnohdy výrazných osobních manažerských úspěchů představují výše uvedené požadavky na změnu jejich vůdcovské role něco nemyslitelného, něco, co může působit ve vnitřním prostředí organizace pouze chaos a pokles její podnikatelské výkonnosti. Nepochybně se bude většina z nich potřebným změnám aktivně bránit. Ale vývoj současného globálního světa již jimi obhajované pojetí managementu postavil na vedlejší kolej. Proto jsou současné požadavky na práci manažera s týmem specialistů z různých oblastí znalostí výrazně odlišné od požadavků, vnímaných ještě včera jako záruka budoucího podnikatelského úspěchu organizace. Zbyněk Pitra

Úplné znění článku naleznete na webu ČMA www.cma.cz v sekci blog ČMA.

ročenka 2015

Gender

Pro seberealizaci žen a zdravější českou ekonomiku Poslání konference České manažerské asociace nazvané Žena – Klíčový faktor úspěchu řízení, která se uskutečnila v Praze v Paláci Žofín 23. dubna 2015 u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže MANAŽER ROKU 2014, bylo jasné. Účastníci se zamýšleli nad tím, jak posunout vnímání žen ve společnosti, zejména těch ve vedoucích pozicích, ať již vrcholového či středního managementu. A to v souvislostech, které obdobným diskuzím dosud spíše unikaly – ve vztahu konkurenceschopnosti firem a faktu, jak ji proměňuje podíl žen na řízení podniků. Téma Česká manažerská asociace zvolila na základě analýzy Světového ekonomického fóra (WEF), podle které si ČR v umění konkurovat jiným vyspělým ekonomikám stále nestojí příliš dobře. Do toho se jistě u nás promítá i nízký podíl žen v řídících funkcích. Zapojení žen do vedoucích pozic může v budoucnu výrazně ovlivnit českou ekonomiku, počínaje kreativnějším rozhodováním a konče třeba plnější státní pokladnou. Zdá se vám to jako science fiction? Eurokomisařka Věra Jourová ve své videozdravici připomenula, že usiluje a bude usilovat o hojnější zastoupení žen v našich podnicích. V Česku by ráda prosadila směrnici Evropského parlamentu, jejímž cílem je dosáhnout 40procentního podílu žen v obsazování dozorčích rad velkých firem. Podle zjištění Evropské unie tvoří v dozorčích radách evropských firem v současné době podíl žen kolem patnácti procent. To by ráda změnila právě zmíněná směrnice Evropské komise, jejímž cílem je 40procentní zastoupení každého pohlaví v dozorčích radách firem kotovaných na burzách. Státní podniky by měly stanovené hranice dosáhnout v roce 2018, soukromé pak o dva roky později. V Evropské unii by se opatření dotklo asi 5000 firem. „Existuje totiž mnoho kvalifikovaných žen, které jen potřebují dostat příležitost, a proto je třeba proces vyrovnávání zastoupení žen a mužů v managementu urychlit,“ potvrdila Věra Jourová.

16

Helena Kohoutová z Agentury Helas o sobě řekla, že podniká již 18 let a patří k tomu procentu žen, které podnikání berou jako své poslání a přirozenou součást života. K založení vlastní firmy ji vedla touha posílit českou hrdost, ukázat, že i v Čechách se dá rozjet dobrý byznys. Také chtěla ostatní ženy inspirovat, pobídnout, aby dohromady využívaly příležitost tvořit, předávaly si obchodní a jiné zkušenosti. Chtěla ukázat, co české ženy dokáží, i co se jejich prostřednictvím dá udělat pro kultivaci českého podnikání, proto se stala spoluzakladatelkou soutěže Ocenění českých podnikatelek. Připomněla, že podniky vlastněné ženami mají lepší průměrný rating a stabilnější růst než firmy vlastněné jen muži. Uvedla, že 47 % žen se do podnikání vypracovalo z běžných manažerských pozic.

Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a senátorka, zastává názor, že české ženy jsou diskriminovány, jsou nuceny se podřizovat zastaralým stereotypům myšlení i praxe. Vědecky je dokázáno, že procento schopných jedinců mezi ženami a muži je stejné, přesto pouze čtvrtinou kvalifikovaných pracovníků jsou ženy, ostaní tři čtvrtiny tvoří muži. „Potenciál nejlepších českých žen je nevyužitý, plýtváme talenty, zejména mezi 20. – 30. rokem věku žen,“ shrnula. „Česká žena ztrácí i tím, že příliš dlouho pečuje o malé děti místo toho, aby se učila manažersky řídit svůj život a vychovávala k tomu i potomstvo.“

ročenka 2015

Motto cyklu Inspiromat: “Není lepšího povzbuzení než reálný příběh, který vám někdo na základě vlastní zkušenosti předá. Není nic užitečnějšího než se poučit z chyb a úspěchů ostatních.” Ing. Jaroslava Valová, Manažerka roku 2013.

Inspiromat: Inspirativní den s inspirativními ženami Klub manažerek ČMA je klubem výjimečných žen – výjimečných svými schopnostmi, znalostmi, talentem, umem a vůlí. Již 20 let sdružuje podnikatelky a manažerky z různých oborů i míst České republiky. V klubu jsou ženy, které denně dokazují své schopnosti v řízení firem, nesou na svých bedrech odpovědnost nejen za osud svůj, ale i mnoha rodin svých spolupracovníků. Klubovým mottem je: ukazovat inspirativní příklady, nabídnout možnosti, kde získávat potřebné informace, kde si lze vyměnit zkušenosti, kde dát vědět nejen o sobě, ale i o své firmě a jejích produktech. Příležitost k tomu poskytuje cyklus setkávání, nazvaných INSPIROMAT, nebo-li Inspirativní den s Inspirativními lidmi. Zahájení projektu se datuje loňským březnem v historických prostorách Senátu Parlamentu ČR pod záštitou jeho místopředsedkyně Miluše Horské. V úvodním cyklu měli účastníci výjimečnou šanci slyšet osobní příběhy, názory a zkušenosti mimořádných osobností – žen, oceněných titulem Manažerka roku v soutěži MANAŽER ROKU. Vystoupila zde Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Jana Malá, předsedkyně družstva Moravská ústředna Brno, Helena Rögnerová, v době získání titulu ředitelka FN Motol, Olga Kupec, jednatelka Abydos s.r.o., Jaroslava Valová, generální ředitelka SIKO KOUPELNY, a.s. a  Hana Machačová, členka představenstva a náměstkyně generálního ředitele pojišťovny Kooperativa. Patronem každé ze šesti Manažerek roku byl muž významného společenského postavení.

Máma nebo manažerka? Pokračováním cyklu bylo téma Máma? Nebo Manažerka? Druhá konference se uskutečnila v poslední májový den pod patronací místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horské v obřadní síni Úřadu Městské části Praha 13 a průvodkyněmi byly, tak jako na první konferenci, profesorky VŠE Vladimíra Dvořáková a Dana Zadražilová.

2015 ročenka

Na konferenci se prezentovalo 9 členek klubu – Kateřina Černá, tajemnice Úřadu MČ Praha 13, Soňa van Deelenová, generální ředitelka SČMVD, Patricie Irlveková, marketingová a obchodní ředitelka, členka představenstva společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně, Marie Jírů, majitelka společnosti Centrum andragogiky, Bohdana Pražská, jednatelka a partnerka Kemp -Hoogstad, Kateřina Reimitzová, vydavatelka a šéfredaktorka gastronomického titulu LA CUCINA ITALIANA a jednatelka LCI CZ, Karolína Topolová, generální ředitelka AAA Auto a předsedkyně Dětské dopravní nadace, Lucie Urválková, členka představenstva a finanční ředitelka UNIQA pojišťovny v ČR a v SR, Žofie Vokálková, flétnistka a umělecká ředitelka dámského orchestru Queens of Classic. Jejich vystoupení účastníci sledovali se zatajeným dechem, protože vyprávění každé z přítomných bylo velmi bezprostřední. Všichni společně prožívali s uvedenými osobnostmi okamžiky radostí, štěstí, otázek, rozhodnutí, starostí a peripetií, kterých umí život připravit nepočítaně. Usmívali jsme se s nimi, nejednou ukápla i slzička, protože některé jejich příběhy braly za srdce.

Můj podnikatelský /manažerský příběh Stejně otevřená a emocionálně působivá byla vystoupení 7 členek klubu, které se představily 30. listopadu v Kongresovém sále pojišťovny Kooperativa na třetí konferenci cyklu Inspiromat s podtitulem Můj podnikatelský nebo manažerský příběh. Na konferenci, opět konané pod patronací místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horské, vystoupily: Dana Čapková, jednatelka a zřizovatelka PB - Vyšší odborná škola a Střední škola managementu, s. r. o., Ivana Drmolová, jednatelka a společnice firmy SG Teplice Metall s.r.o., Jarmila Hybšová, manažerka Orchestru Václava Hybše, Jarmila Kotrbová, ředitelka Mateřské školy Korycanská v Praze 8, Zdeňka Kvasničková, majitelka firmy Strelicia, Jiřina Nepalová, předsedkyně představenstva a zakladatelka společnosti RENOMIA, a. s, Yveta Slišková, obchodní ředitelka Lázně Teplice v Čechách a.s. Vystupující ženy ilustrovaly samy na svých osudech, že vedle péče o rodinu bravurně zvládají svoji profesi a posouvají hranice lidských možností dál a výš. Všechny příběhy se vyznačovaly velikou vůlí, pílí a chutí dokázat zvednout laťku ve svém oboru, a k tomu ještě pomáhat okolí. Loňská trojice konferencí cyklu Inspiromat se stala startem k dalším podobným „dostaveníčkům“ šikovných žen hodných obdivu. Půjde o příležitosti, které dokáží otvírat dveře dalším myšlenkám, nápadům i činům. Lenka Tomešová, předsedkyně Klubu manažerek ČMA, autorka a organizátorka cyklu Inspiromat

17

Technické vzdělávání CO JSOU TECHNICKÉ ŠKOLKY a jak souvisí s naší asociací Probudit v dětech zvídavost, podpořit hravost a vývoj zájmů technického směru, to si vzal za své program označený jako technické školky. Když s ním první nadšenci začínali, to bylo v roce 2010 z iniciativy členů brněnského klubu České manažerské asociace, pracovníků společností Prefa Kompozity a EGPI Uherský Brod, mnozí nad tím kroutili hlavou. Špičkoví manažeři se mají zabývat úplně jinými záležitostmi a ne přemýšlet nad tím, čím zabavit děti ve školce... Jak se ukázalo, prozíravost a báječná vize předběhly dobu. Dnes je projekt zaměřený na zřizování technických školek vysoce ceněn a rozvíjen. Patrně proto, že nedostatek technicky vzdělaných lidí u nás začal být pro firmy skutečnou hrozbou. Sehnat chytrého a šikovného svářeče nebo obráběče je takřka nemožné stejně tak jako mistra do výroby nebo schopného šéfa strojírenského či potravinářského podniku přesto, že nezaměstnanost trápí mnoho lidí. Úcta k technickým oborům v minulém dvacetiletí polevila, školáci nebyli a nejsou motivování, a matematika, fyzika, chemie se staly předměty, které nahání hrůzu. Skutečnost, že právě ony skýtají obrovský prostor pro pozdější seberealizaci, prostor pro fantazii, která povede svět k větší spokojenosti i blahobytu, byla dlouho pomíjena. Dnes se s nedostatkem technicky vzdělaných mladých lidí nepotýká jen České republika, ale celá Evropa. Je to významný signál. Ohrožena je konkurenceschopnost, tvořivost, vynalézavost, utlumeny předpoklady nalézat nadčasová technická a technologická řešení. Poslání technických školek je jasné a již takřka doceněné. Významné je,

18

že se o podstatu technických školek postupně začalo zajímat více odborníků i nadšenců, a začaly vznikat experimentální mateřské školy právě s technickým zaměřením. Se zrodem mnohých je spojena právě ČMA, ať už jde o jih Moravy nebo jih Čech. Obory, které si našly cestu k dětem, jsou například stavebnictví nebo dopravní prostředky. Prostřednictvím Klubu předškolního vzdělávání začalo sbírat první zkušenosti také Slovensko, kde byly otevřeny loni dvě takové školky. „Cílem je a bude nejen vzbudit zájem malých dětí o techniku vhodnou formou, ale podpořit technickou a vědeckou gramotnost, tedy schopnost mládeže přijímat s porozuměním základní poznatky vědy a techniky a uvědomovat si, jak významně ovlivňují život každého z nás,“ vysvětluje Miloš Filip, předseda Klubu předškolního vzdělávání.

obory systémově mělo něco udělat. Jednou z následných iniciativ ČMA jsou tyto technické školky. Podporují technické myšlení, tvořivost, manuální zručnost i verbální schopnosti. Jde o spojení a souvislosti takových dějů, jaké jsou běžné u některých inovačních procesů, tedy představa, návrh, výroba modelu, jeho odzkoušení a prezentace. „Technické školky představují nápad, jehož uvádění do života se mohou chopit nejen pedagogové nebo členové ČMA, ale dá se aplikovat do nejrůznějších oborů a směrů aktivit firem, organizací i jednotlivců. Je bez hranic, tedy otevřený a hodný k následování a podpoře. A nás těší, že jsme se stali průkopníky této atraktivní a tolik potřebné filozofie,“ uzavírá Pavel Kafka, prezident ČMA.

Česká republika vždy bývala uznávanou průmyslovou zemí. Na řadě konferencí a seminářů, které pořádá Česká manažerská asociace, vystupují šéfové největších průmyslových podniků a léta upozorňují, že by se s nezájmem veřejnosti o technické

ročenka 2015

Nejlepší auto? O které se nemusíte starat. O správu, servis, financování i pojištění vašich vozů se postaráme my. Vám zůstanou peníze a čas na důležitější věci. LeasePlan je Váš trumf.

leaseplan.cz

Konkurenceschopnost

KONKURENCESCHOPNOST očima České manažerské asociace Podle Světového ekonomického fóra (WEF) je Česká republika nyní 31. zemí na světě z hlediska konkurenceschopnosti. Je to dobrá nebo špatná zpráva? To komentovali zástupci České manažerské asociace 30. září na konferenci nazvané Konkurenceschopnost ČR 2016: Průmysl pro 21. století, která se odehrála v rámci aktivit Světového ekonomického fóra v Praze a nad kterou přijal záštitu ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Byla to další z významných diskuzních platforem ČMA, jimiž se špičkoví čeští manažeři snaží přispět k tomu, aby domácí ekonomika nabrala výraznější inovativní směr. Šéfové předních českých firem jsou do práce WEF prostřednictvím ČMA přímo zapojeni. Mají tak k řízení cenné informace, jež napovídají, v čem jsou slabiny českého hospodářství a kde je třeba hledat jeho další potenciál. Jak se ukázalo, nejhůře jsme na tom s inovacemi a vyspělostí podnikatelského prostředí. WEF pro zprávu o globální konkurenceschopnosti loni porovnávalo data ze 140 ekonomik světa. ČR jako země zařazená do skupiny mezi ekonomiky tažené inovacemi, tedy pomyslně ty nejvyspělejší, oproti roku 2014 zaznamenala příznivý posun o 6 míst nahoru. Po čtyřech letech propadu mezi

20

roky 2009 a 2013 se jedná o druhé zlepšení v řadě a návrat na pozici z období 2009 – 2010. Nejhodnotnějšího umístění v mezinárodním srovnání dosáhla loni ČR v pilířích Makroekonomické prostředí a Finanční trhy. Naopak dlouhodobě slabým článkem je kategorie Institucionální kvalita nebo Efektivita trhu práce, kde dochází k dlouhodobému zhoršení. Nejrazantnější vliv na zlepšení GCI (Global Competitiveness Index) ČR měl pilíř Technologická připravenost, následovaný Infrastrukturou a Makroekonomickým prostředím. Program České manažerské asociace, která sdružuje šéfy nadnárod-

ních korporací i velkých národních a drobnějších firem, z nichž mnozí uspěli v nejprestižnější soutěži MANAŽER ROKU, je z převážné části rovněž orientován k prosazování myšlenek, jež povedou k celospolečenské diskuzi nad tím, jak opětovně českou ekonomiku nastartovat, jak motivovat mladou generaci k odvaze a neobvyklým řešením. Česká manažerská asociace prohlubuje komunikaci mezi svými členskými subjekty a státem i veřejnou správou. Zastává názor, že řada příkladných výsledků v praxi českých firem, z nichž je velké procento exportérů, je odrazem dobrých vztahů.

ročenka 2015

Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí, v této souvislosti odpověděl na čtveřici otázek: 1. Jakou filozofii je třeba spatřovat pod pojmem konkurenceschopnost české ekonomiky v následujících letech? Za jakých okolností se naše firmy uplatní v zahraničí? Půjde to vůbec? Jen vize asi nestačí... Konkurenceschopnost je dnes jedním z nejvíce používaných a zároveň nejméně srozumitelných slov, a přitom je slovem mimořádně oblíbeným. V každodenní realitě se téma konkurenceschopnosti stáčí velmi často do podoby sepisování nejrůznější strategických materiálů, jejichž smyslem může být i snaha získat peníze do vlastní kapitoly ministerstva na vyplácení dotací, anebo například zajištění pohodlné perspektivy v podobě zážitkové turistiky úředníků pokud mluvíme o oblasti podpory exportu. Důležité je vnímat konkurenceschopnost nikoliv jako cíl samotný, ale jako prostředek pro zachování či zvýšení životní úrovně a atraktivnosti země. Podmínkou hospodářského růstu je zvyšování produktivity a přidané hodnoty českých řešení ve světě. Stát by proto měl konkrétními kroky podporovat firmy ve snaze rozvíjet se a přinášet nová řešení. Často je zmiňováno, že se musíme zaměřit na obory s vysokou přidanou hodnotou, což se však českým firmám ne vždy daří. Částečně je to samozřejmě dáno velikostí českých firem, které se snadněji na světových trzích realizují jako subdodavatelé. I přesto nepochybuji, že se naše firmy mohou uplatňovat na zahraničních trzích samotné. Důležité je přinášet inovativní a unikátní řešení. Takové firmy máme v ČR napříč všemi obory, ať už se jedná o energetiku, bio- a nanotechnologie, ICT, dopravní prostředky či letecký průmysl. Klíč leží mimo jiné i v úzké spolupráci exportérů s univerzitami a výzkumnými institucemi a kontinuální snaze o zapojení aplikovaného výzkumu do výrobních portfolií českých podniků. Příležitosti pro uplatnění do budoucna vidím například v Asii (Čína, Indie, státy jiho-východní Asie), u některých afrických států (JAR, Nigérie, Angola, Ghana atd.) či v zemích Střední a Jižní Ameriky. S ohledem na finanční možnosti českých firem je potřeba postupovat realisticky a pečlivě zvažovat, které konkrétní sektory či projekty podpořit. Samotná vize k úspěchu nestačí, musí být spojena vůlí překlopit ji do konkrétních kroků, jež povedou ke kýženému cíli. Bill Gates kdysi řekl, že „lepší, než předpovídat budoucnost, je tvořit ji.“ 2. Bude to také o „ekonomickém nadšení, srdci, emocích“? Ano. Kdo hraje srdcem, vyhrává. Konkurenceschopný exportér samozřejmě musí v sobě tyto prvky mít. Ale ani ty samy o sobě nestačí. Kromě vynikajícího výrobku musí disponovat i marketingovým nadáním a musí umět správně vnímat a do svého obchodního modelu promítat informace přicházející zvenčí,

2015 ročenka

ať už se týkají obchodních zvyklostí na jiných trzích, konkurence, právního prostředí, vládní regulace, atd. Všichni úspěšní exportéři vám potvrdí, že s obchodním modelem či distribučním systémem, který bezproblémově funguje například v Polsku, můžete narazit třeba v Rumunsku nebo v Itálii. Svět se rychle mění a je proto bezpodmínečně nutné byznys modely neustále přizpůsobovávat jednotlivým trhům a nezůstávat u jedné šablony. Zmiňované nadšení, srdce a emoce tak musí obsahovat i empatii, myšlenkovou otevřenost a jakýsi „feeling“, díky kterému bude exportér schopen pružného přizpůsobení produktu i byznys modelu jinému trhu a jiné obchodní filozofii. 3. Co mohou dnes manažeři českých firem, ale i státních podniků a státní správy či vysokých škol udělat pro to, aby byl o českou produkci zájem? Z hlediska státní správy budeme jistě pokračovat v reformách v oblasti ekonomické diplomacie tak, aby byla schopna českým firmám nabízet co nejaktuálnější informace nejen o aktuálních příležitostech a podmínkách na zahraničních trzích, poskytovala potřebný odhad vývoje poptávky v jednotlivých teritoriích, ale i efektivně jim pomáhala prosadit se. Budeme tedy pokračovat v nově nastaveném kurzu identifikace oborových příležitostí na trzích po celém světě. Doufáme zároveň, že se podaří postupně optimalizovat prostředky na státní podporu exportu směrem k cíleným a sektorově zaměřeným aktivitám. Jsem také přesvědčen, že manažeři státních institucí mohou a musí posílit koordinaci jednotlivých činností na podporu exportu, čímž dojde k násobení lidských i finančních zdrojů. Sem patří i lepší koordinace zahraničních cest ústavních činitelů, a to včetně jejich náplní a následně rozpracování výsledků do návazných aktivit. Pokud jde o vysoké školy, zásadní je zejména jejich přímá spolupráce s exportéry a jejich oborovými svazy s cílem zajistit komercionalizaci výsledků výzkumných projektů. Také my spolupracujeme s akademickou sférou, přičemž k hlavním cílům patří výměna informací o změnách ve způsobu organizace i praktického provádění mezinárodního obchodu za účelem poskytování nejaktuálnějších informací komerční sféře. Sem patří mj. např. současné diskuze o dohodě TTIP, včetně jejího dopadu na ekonomiku ČR, potažmo na společný trh v rámci EU.

21

4. V čem tyto snahy v nejbližším období podpoří Ministerstvo zahraničních věcí ČR? MZV již nyní nabízí podnikům celé spektrum služeb. Exportéři mohou konzultovat své záměry v rámci Jednotné zahraniční sítě v zahraničí prostřednictvím Klientského centra pro export nebo se účastnit podpůrných akcí v zahraničí skrze projekty na podporu ekonomické diplomacie. Přímo v ČR pak pravidelně organizujeme setkání s nově vyjíždějícími velvyslanci, tematické oborově i teritoriálně zaměřené semináře, incomingové mise ze zahraničí apod.

Určitou výzvou pro nás je, aby firmy vnímaly vysokou, jednotnou a garantovanou kvalitu služeb v celé jednotné zahraniční síti složené z diplomatů pověřených výkonem ekonomické agendy na zastupitelských úřadech a zástupců zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Chceme pokračovat v trendu aktivnější komunikace s firemním sektorem, od kterého zároveň budeme stále více vyžadovat zpětnou vazbu za účelem dalšího zkvalitňování naší činnosti. Velmi pozitivní ohlasy získala loni Mapa globálních oborových příležitostí, a proto ve spolupráci s našimi zastupitelskými úřady a dalšími partnery chystáme její pravidelnou aktualizaci. Projekt je unikátní nejen svým obsahem, který sjednocuje oborový i teritoriální pohled na příležitosti na zahraničních trzích z hlediska českých exportérů, ale také procesem, kterým vzniká. Propojujeme jedinečné informace získané ekonomickými diplomaty v zahraničí se schopnostmi českých exportérů, přičemž do přípravy intenzivně zapojujeme podnikatelskou sféru. Podmínkou hospodářského růstu je zvyšování produktivity a přidané hodnoty českých řešení ve světě.

Náš monitoring – Vaše jistota Elektronický monitoring objektů je spolehlivý způsob ostrahy s využitím moderních technologií. Veškeré bezpečnostní systémy jsou napojeny na pult centralizované ochrany, kde jsou nepřetržitě monitorována všechna data z objektů, a v případě potřeby je zajištěn bleskový výjezd zásahové jednotky. Tato služba G4S má celorepublikové pokrytí.

Více informací: T +420 283 021 111 E [email protected] W g4s.cz

Jaké jsou BRZDY INOVACÍ V ČR? O tom hovořili přední čeští manažeři a členové ČMA u příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 14. září 2015. Slovo inovace vstoupilo do běžného, každodenního slovníku odborné i laické veřejnosti jako samozřejmost, o níž se však mluví ne vždy s  nadšením, ale spíše s kritickými připomínkami. A právě na to, jaké jsou dnes brzdy inovací, se ptali zástupci České manažerské asociace svých členů, špičkových odborníků, šéfů velkých i menších firem, z nichž řada obdržela významná ocenění v prestižní soutěži MANAŽER ROKU.

Co tedy reprezentuje jejich názory? Výsledkem ankety je nespokojenost se současným stavem inovací, s rychlostí a podmínkami změn, které by se měly v české ekonomice odehrávat. Podle Bořivoje Kačeny, předsedy představenstva Společnosti pro rozvoj silniční dopravy je to lenost, zejména mladší generace, vymýšlet něco nového. „Mladí se většinou více zamýšlejí nad tím, jak zdůvodnit, proč něco nejde.“ Poněkud opačné stanovisko má Edita Šimáčková, která v nedávné minulosti působila na přední manažerské pozici v sektoru výrobního družstevnictví: „Hlavní brzdou inovací je těžkopádná a složitá legislativa. K dalšímu důvodu patří někdy neochota riskovat. Proto bývají ve firmách autoři inovací převážně mladí zaměstnanci.“ Generální ředitel společnosti Linet Zbyněk Frolík, jehož firma na inovacích vyrostla, k tomu sdělil: „Já vnímám jako brzdu inovací určitou

2015 ročenka

pohodlnost a nízkou dravost českých podnikatelů a manažerů. Další brzdou je nedostatek použitelných výstupů akademiků v praxi a obecně spolupráce akademické a podnikové sféry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Akademická sféra je motivována v produkci publikací a ne v hledání smysluplné spolupráce na projektech, které reálně zvyšují konkurenceschopnost podniku, potažmo České republiky. Chybí i důraznější marketing prospěšnosti inovací a efektivní řízení státní podpory směřující do soukromé sféry, tam, kde to opravdu nese nebo ponese s velkou pravděpodobností vyšší ziskovost podniků, lepší exportní výkonnost.“ Zuzana Ceralová Petrofová, generální ředitelka firmy PETROF, vnímá proces inovací a tvoření nového jako neodlučitelnou součást činnosti každého soudobého výrobce, který se chce udržet na trhu. Jako problematické vidí nové návyky zaměstnanců související se zjišťováním novinek na světových trzích. Technology učí proto firma lépe komunikovat, mají za úkol vyjíždět s obchodníky do zahraničí a vyhledávat alternativní příležitosti v nákupu, využití nových technologií, sledovat konkurenci, ale rovněž efektivněji pracovat v internetovém prostředí. Sama k tomu podotkla: „Inovace produktu se nemůže

odehrávat v jediné hlavě. Jde nutně o souhru vysoce kvalifikovaného týmu. Proto jsme v naší firmě týmy vývoje, technologie, konstrukce a produkt managementu, které byly dříve odloučené, soustředili do společných prostor, aby docházelo k maximálnímu sdílení a předávání poznatků, nápadů a nový produkt byl konstruován uceleněji, předešlo se zdržením při výrobě prototypů či finančním výdajům navíc.“ Generální ředitel Českého porcelánu Vladimír Feix si o potížích s inovacemi v oboru, který reprezentuje, myslí toto: „Jakousi brzdou ve výrobkové inovaci je a bude nedostatek vyučených modelářů, poněvadž klasické učňovské školství se rozpadlo, a záměr, že každý učeň je také student s maturitou, se zprofanoval, neboť absolventi nejsou ani plně hodnotnými maturanty ani kvalifikovanými odborníky. A co dodat k technologickým a strojním inovacím? Zrušením Výzkumného ústavu jemné keramiky skončil technologický výzkum i výroba nových strojů a zařízení pro

23

naše odvětví, neboť ústav měl vybudované realizační dílny a byli jsme s ním v úzké spolupráci. Dodnes používáme český patent tohoto ústavu na dekorování zboží, který desetinásobně zvýšil produktivitu práce. Zajímavá je i skutečnost, že patentový princip v naší zvláštní dílně je neznámý pro západní výrobce, jejichž stroje pro tento účel jsou velké, těžké a také drahé a neumějí to, co stroje vyvinuté v bývalém Českém výzkumném ústavu. Všechna strojní zařízení tak, stejně jako my, musí české porcelánky kupovat v zahraničí.“ Jan Pirk, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny, se domnívá: „Největší brzdu inovací spatřuji v mnohých zákonných předpisech, jimiž se zařízení jako IKEM musí řídit. Často jdou právě proti možnostem inovovat, zlepšovat a objevovat nové příležitosti.“ „Klíčem k tomu, aby inovace prostupovaly businessem i běžným životem, je efektivní využití výzkumných center, která by měla být místem transformace, kde se stávají výrobní podniky a vědci seriózními partnery,“ vysvětlil Vladimír Velebný, jednatel a zakladatel CONTIPRO Group. „Jedině tak mohou být uvedeny nové poznatky, respektive inovace do života. A s tím souvisí také podpora středních i velkých podniků se sídlem v České republice, ať už jde o budování mezinárodních distribučních sítí, získávání povolení a licencí, zavádění nových technologií nebo finanční pobídky srovnatelné s těmi, které poskytuje ČR zahraničním investorům.“ Jiří Rosenfeld, generální ředitel Slovácké strojírny, se vyjádřil pragmaticky: „Pokroku, zavádění inovací brání tendence ke kopírování

24

jiných nebo vylepšování stávajících parametrů výrobku i výrobních technologií. Aby inovace uspěly a přinesly ovoce, potřebují také uzrát, ale zákazníci jsou netrpěliví a často sáhnou po řešení, která přinášejí viditelný a rychlý finanční výnos. Schází také technici obdaření invenčním myšlením. A poslední brzdou je neochota rozvíjet na první pohled nevýdělečnou činnost v rámci sériové i zakázkové výroby.“ Padesátka šéfů velkých i menších firem se shodla na tom, že české firmy čekají velké výzvy ekonomické, technologické, organizační i v oblasti lidských zdrojů. V ČR je největší podíl průmyslové výroby na hrubou přidanou hodnotu v Evropě, činí 25 %, a měla by stoupat. Jsme-li polovinou průmyslové výroby závislí na SRN a tento trend chceme držet a zvyšovat, musí být česká ekonomika kompatibilní s řešením Industry 4.0., čtvrtou etapou průmyslové revoluce, protože v Německu je to vládou vytýčená priorita, potvrdili odborníci. Čeští manažeři v anketě rovněž zdůraznili, že inovace ve výrobě budou muset být průběžné a vyžádají si velké investice, jež technologickou revoluci nastartují. V jejím rámci se budou integrovat veškeré výrobní, obchodní a ekonomické procesy na principu distribuovaných znalostních systémů. Bude to proces propojování týmů, které povedou osobnosti, jimž bude dána důvěra. Potenciál pracovišť se bude měnit z pohledu konkurenceschopnosti a základem bude interdisciplinární myšlení. Výsledky ankety mezi TOP manažery komentoval Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace výzkumné agentury IPSOS, takto: „Není překvapením, že dlouhodobě mezi hlavní bariéry rozvoje a tudíž i mezi brzdy inovací patří legislativa, systém dotací, čili překážky, se kterými manažeři už dlouho bojují. A nutno říci, že mnohdy neúspěšně, to pak může i ovlivnit chuť dál inovovat. Z výpovědí šéfů je dále patrné, že pro firmy je nejefektivnější spoléhat na sebe samotné a mít k tomu ty správné lidi, to bývá ale mnohdy problém.“

Prezident ČMA Pavel Kafka vystihl současnou úlohu manažerů v nastupující éře 4. etapy průmyslové revoluce těmito slovy: „Rozvoj techniky a technologií už nějakou dobu není lineární. Stojíme na prahu kvantových skoků ve třech oblastech: informační a komunikační, biotechnologií, nanotechnologií. Oblast informační a komunikační má zdaleka nejširší dopady a zřetelně je to aktuálně vidět v průmyslu. Reálný a virtuální svět se propojují ve zcela nové podobě vztahů člověk, stroj, výrobek. Úkolem manažerů je uvědomit si dopady tohoto vývoje, jeho šance, ale i rizika vyplývající z případného „zaspání“. Bohužel jako společnost usínáme na vavřínech relativního blahobytu. Přerozdělování má přednost před tvorbou hodnot. Naše konkurenceschopnost se nezlepšuje. Přidaná hodnota na našem vývozu dokonce klesá. Nároky ve školství se snižují. Tváří v tvář novým rizikům se my i Evropa musí vzbudit. Když toho nejsou schopni politici, musí být aktivnější manažeři.“ Emeritní rektor VUT Brno Petr Vavřín upřesnil, že 4. etapa průmyslové revoluce v plné síle vypukne u nás nejdříve za 15–20 let a dotkne se celé společnosti, nejen průmyslu, a zasáhne do všech oborů včetně například kyberbezpečnosti. Největší složitostí bude sehnat správné odborníky na nové pracovní pozice, jež vzniknou díky technologiím, jež se začnou vytvářet. Tomu by mělo odpovídat vzdělávání lidí, školství je však stále velmi pozadu za celospolečenskou potřebou.

ročenka 2015

Udržitelný rozvoj

ČESKÁ PODNIKATELSKÁ RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CBCSD) v roce 2015 Rok 2015 byl pro Českou podnikatelskou radu pro udržitelný rozvoj plný důležitých milníků. Jedním z nich je významná skutečnost: Jan Žůrek, viceprezident CBCSD, byl v listopadu jmenován předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou členem Řídícího výboru Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Stal se tak jedním ze sedmi členů řídícího výboru. Tento úzký kolektiv je tvořen čtyřmi zástupci ministerstev (Richard Brabec za MŽP, Michaela Marksová-Tominová za MPSV, Jan Mládek za MPO a Olga Letáčková za MMR) a třemi zástupci sociálních partnerů a nestátních neziskových služeb. Mnoho našich příznivců ví, že CBCSD s Radou vlády pro udržitelný rozvoj dlouhodobě úzce spolupracuje. To potvrzuje i účast zástupců podnikatelské rady na Fóru vlády pro udržitelný rozvoj 2015.

www.cbcsd.cz 26

ročenka 2015

MANAŽERSKÁ ZODPOVĚDNOST A PRIORITY ROZVOJE České republiky v měnícím se světě Prosincové setkání Rady vlády pro udržitelný rozvoj na půdě Lichtenštejnského paláce v Praze mělo podtitul Česká republika 2030 – priority rozvoje České republiky v měnícím se světě. Na tomto již tradičním Fóru pro udržitelný rozvoj se setkali zástupci všech zájmových skupin, včetně České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj v čele s viceprezidentem Janem Žůrkem a viceprezidentem Petrem J. Kalašem zastupujícím Ministerstvo životního prostředí ČR. Letošní ročník fóra se konal v kontextu přijetí významných milníků globálního rozvoje – nového rozvojového rámce OSN Agenda 2030 a klimatické dohody v Paříži. Diskutovaly se dlouhodobé priority rozvoje České republiky, aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje z roku 2010 a příprava dokumentu Česká republika 2030. Petr J. Kalaš upozornil, že ČR je součástí širších geopolitických celků a životní styl a rostoucí spotřeba obyvatel a domácností představují výraznou environmentální zátěž nejen pro ČR. „Je důležité, že součástí naší práce na aktualizaci strategického rámce je i analýza megatrendů, na jejíž formulaci se podílí široká veřejnost i soukromý sektor,“ uvedl. Právě role soukromého sektoru na zavádění principů udržitelného rozvoje do praxe fungování celé společnosti se v diskuzních panelech ukázala jako klíčová. Zmínit ji nezapomněl ani Vladimír Špidla, šéfporadce premiéra ČR: „Cesta bude úspěšná jen tehdy, když se do ní zapojí všechny subsystémy společnosti. A mimořádná odpovědnost náleží podnikatelskému sektoru jako takovému.“ Jan Žůrek, který v diskuzním panelu reprezentoval v rámci CBCSD právě soukromý sektor, vysvětlil, že v ČR máme konkurenceschopnou podnikatelskou platformu, ale máme slabiny v institucích a vládách, které nejsou tak rychlé a pružné jako podniky. Soukromý sektor si tak hledá cestu v podmínkách, kdy má dlouhodobé cíle, ale chybí mu parametry fungování prostředí.

Fórum navazovalo také na Světovou klimatickou konferenci v Paříži – COP 21, jejíž hlavní přínosy a výstupy shrnul Petr J. Kalaš: „Klimatická konference (COP21) v Paříži, která se uskutečnila v prosinci 2015, muže být považována za historický milník v ochraně klimatu. Pařížská smlouva, která byla v závěru konference schválena všemi 195 smluvními stranami, bude klíčová pro zapojení celého světa do ochrany klimatu po roce 2020. • Pařížská smlouva stanovuje závazky všech smluvních stran, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako je Čína, USA či Indie. • Hlavním cílem Pařížské smlouvy je udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C do konce roku 2100 resp. se co možná nejvíce přiblížit hodnotě maximálního nárůstu o 1,5 °C. • Každá smluvní strana bude pravidelně předkládat svoje vnitrostátně stanovené národní příspěvky (dále jen NDCs), ve kterých stanoví svoje závazky snižování emisí skleníkových plynů. První příspěvky (INDCs) byly předloženy již v průběhu roku 2015, a to 187 státy. • Smluvní strany musí do roku 2020 prezentovat své emisní závazky a nízko emisní strategie a plány do roku 2050. Rozvojové země připraví strategie, plány a akce pro svůj nízko emisní rozvoj. • Každá smluvní strana je zodpovědná za své emise, bude zveřejňovat status plnění svých závazků a provádět analýzu dopadů změny klimatu a účinnosti adaptačních opatření. • Vyspělé státy by měly mobilizovat od roku 2020 nejméně 100 miliard dolarů ročně pro podporu opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech a nastavit nový cíl klima financování po roce 2025. • Dohoda zdůrazňuje nutnost zajištění přenosu technologií a budování kapacit v rozvojových zemích. • Pařížská smlouva rozpoznala důležitost zapojení nesmluvních stran a vítá aktivity veřejného sektoru směřující k řešení změny klimatu (občanské společnosti, soukromý sektor, finanční instituce, města a dalšími orgány).“

2015 ročenka

27

VYSTOUPENÍ ČESKÉHO ZÁSTUPCE V PAŘÍŽI, reprezentanta CBCSD Šéf ČEZ Daniel Beneš, kterého vyslala CBCSD jako svého reprezentanta na Kulatý stůl prominentních mezinárodních CEO řečníků, volal po reformě obchodování s emisními povolenkami. „Skupina ČEZ se spolu s dalšími významnými evropskými energetikami kloní k tržním mechanismům namísto nesystémových dotací zvýhodňujících jednu technologii na úkor jiné. Je důležité realizovat reformu trhu s emisními povolenkami tak, aby více motivoval firmy i státy k snižování emisí.“ Daniel Beneš byl jediným řečníkem, jenž zastupoval společnost provozující uhelnou energetiku. Šéf ČEZ zmínil, že firma, kterou řídí, mezi lety 2005 – 2014 redukovala emise CO2 o 33 % a svůj emisní faktor výroby elektřiny za stejné období

snížila o více než 25 %. Zároveň zdůraznil, že ČEZ se ve své strategii orientuje na decentralizovanou výrobu, úspory a nízkoemisní výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. „Domníváme se, že budoucnost energetických systémů spočívá v decentralizované energetice a obnovitelných zdrojích a tento trend se snažíme následovat,“ řekl Daniel Beneš. Své vystoupení na Kulatém stolu prominentních mezinárodních CEO-řečníků, věnované aspektům Energie a Klimatu, kulminoval Daniel Beneš prohlášením, že ČEZ dosáhne v roce 2050 “Zero-CO2” produkce elektřiny. Součástí této strategie bude i důležitá role decentralizované energetiky včetně OZE.

CHYTRÝ svět Smart. Najít v češtině ekvivalent pro toto slovíčko budoucnosti není snadné. Nejblíže je snad výraz chytrý. Ale znamená také elegantní, stylový, inteligentní, bystrý, svěží, módní, nezávislý. Slovo, které se stalo denním chlebem CBCSD. Chytrý svět, chytrá doprava, chytrá města. O těchto klíčových tématech se hovořilo v roce 2015 na nejedné akci. Mezi ně patřila i Konference Inteligentní doprava a Smart City, kterou ve spolupráci s Fakultou dopravní ČVUT a CBCSD uspořádal odborný měsíčník Sdělovací Technika/Smart Technology. O Industry 4.0 a chytré dopravě na konferenci promluvil Miroslav Svítek, děkan Fakulty dopravní ČVUT. Vysvětlil, že systém Industry 4.0 poskytuje chytré služby v reálném čase s ohledem na minimalizaci zdrojů a maximalizaci využití existující infrastruktury. Popsal horizontální a vertikální integraci všech subsystémů a fungování digitální továrny na principu Industry 4.0 (viz obr. níže). Ta reaguje na on-line poptávku uživatelů. Důležitou součástí kybernetické infrastruktury pro Industry 4.0 je kromě internetu věcí také internet služeb, jenž zahrnuje zejména inteligentní dopravu a logistiku.

Internet dat

Internet věcí

Smart Mobility Smart Buildings

Smart Grid

Smart factory Smart Homes

Smart Logitics

Social web

Internet lidí 28

Business web

Internet služeb

Principy chytrého města, neboli Smart Cities, by se měly zaměřit ne jen na high-tech, ale na vytváření města příjemného pro život. Ondřej Přibyl z ČVUT vysvětlil, že Smart Cities fungují na interdisciplinárním principu a spolupráci a využívají omezených zdrojů, které sdílejí. Cílem je zvýšení individuální kvality života a zajištění udržitelnosti. Doprava je jedním z klíčových pilířů Smart Cities, který ovlivňuje úroveň života obyvatel. Je tedy třeba pochopit, jak se lidé z hlediska dopravy i chytrých měst chovají. V dopravě se s ohledem na Smart Cities jedná o nové úlohy - například zapracování koncepce sdílení automobilů, jízdních kol, taxi a dalších prostředků do managementu měst. Martin Hausenblas, zakladatel společnosti Adler Itech a provozovatel mobilních aplikací Liftago, mluvil o autonomní mobilitě pro udržitelný rozvoj. „Autonomní mobilita představuje trend, který může být velkým ohrožením zaběhnutých mechanismů, ale i velkou příležitostí pro inovace. Představuje odklon od osobního vlastnictví, kdy část lidí si sice ještě bude držet osobní vozidla, ale bude se jednat zhruba o 15% jedinců a tento podíl bude klesat. Objeví se jednomístná vozidla, která sníží Total Cost of Ownership na jeden km na jednu šestinu. Zredukují se emise, hluk i počet dopravních nehod.“ Autonomní mobilita představuje hypertrend, pro který je třeba mít „excelenci“ v mnoha odvětvích, jakou jsou telematika, umělá inteligence, ICT, materiálové technologie, akumulátory, pohony, robotika a další. „Může se tak jednat o klíčový impulz pro rozvoj ekonomiky a transfer do ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou,“ dodal Martin Hausenblas.

ročenka 2015

UDRŽITELNÁ MOBILITA na veletrhu v Mnichově Udržitelná mobilita, to bylo hlavní téma největšího odborného veletrhu elektrických a hybridních vozů na světě eCarTec Munich, kterého se v říjnu 2015 zúčastnili zástupci CBCSD v čele s prezidentem rady Pavlem Kafkou. Ústředním tématem veletrhu a celé návštěvy byla chytrá a udržitelná mobilita, její vývoj a současné trendy. Českou delegaci, složenou ze zástupců zainteresovaných firem, svazů, výzkumných zařízení a úřadů z ČR, uvítal a veletrhem provedl výkonný ředitel MunichExpo Robert Metzger. Účastníci delegace tak měli možnost prohlédnout si u vystavovatelů inteligentní lehké konstrukce, inovativní materiály, bateriérové systémy a nabíjecí zařízení, pohony a elektromobily všech typů a také moderní koncepce e-sharing a e-mobility. „Udržitelná mobilita je pro Německo velkým tématem, obzvláště v dobu, kdy se médii přetřásá kauza koncernu Volswagen. Toto setkání bylo ideální možností, jak navázat s Německem užší spolupráci a nechat se inspirovat v oblasti udržitelné mobility v České republice,“ uvedl Pavel Kafka. Důležitost vývoje mobility v Německu potvrdil i prezident Spolkového svazu eMobility Kurt Sigl: „Mobilita nezačíná a nekončí autem, jde o mnohem širší oblast, která se rozšiřuje do dalších odvětví jako je především energetika, životní prostředí, IT, hospodářství, výzkum

a vývoj. V oblasti elektromobility můžeme mluvit přímo o zvratu, který úzce souvisí se zvratem v energetice. Tyto dvě oblasti jsou teď nuceny spolu intenzivně komunikovat, což dříve nebylo zvykem.“

„Automobilový průmysl vyprodukoval v posledním roce 86 miliónů vozidel. S tímto vývojem by musel v roce 2050, kdy už bude na světě dle demografické křivky 10-11 miliard obyvatel, vyprodukovat 250 miliónů vozidel ročně. Toto číslo zcela jasně dokazuje, že se toho nedá dosáhnout fosilními palivy. Měli bychom brát ohled na příští generace!“ (Kurt Sigl)

Rozpracování VIZE 2050 „Dlouhodobě udržitelné odpovědné hospodaření a podnikání je základním předpokladem prosperity a kvality života, harmonického rozvoje, soužití člověka s okolním prostředím a dlouhodobé existence celé společnosti,“ tak zní motto Vize 2050, kterou vydala Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) v polovině roku 2015. Otázkou, jak dál Vizi 2050 rozvinout a zkonkretizovat, se zabývali účastníci Kulatého stolu na téma ENERGETIKA / SMART CITY konaného 12. listopadu v hotelu Boscolo v Praze. Podle Miroslava Havránka z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy by měl byznys přistoupit ke konkrétním krokům. Měl by přijmout svou společenskou odpovědnost a stát se partnerem státu i společnosti jako celku, podílet se transparentním způsobem na tvorbě veřejných politik, stanovit si závazky, které by mohly inspirovat ostatní (tzv. lead by example) a držet krok s vyspělým světem. V krátkodobém horizontu do roku 2020 by šlo spíše o změnu obchodních modelů, změnu přístupů či dílčí změny technologií, ve střednědobém horizontu do roku 2030 pak už o zásadní technologickou proměnu.

2015 ročenka

Během uplynulých měsíců členové pracovních skupin CBCSD diskutovali hojnost námětů a rozpracovávali šest pilířů, které tvoří základní stavební kameny Vize 2050 (Společenský kapitál, Lidské zdroje, Veřejná správa, Přírodní zdroje a rozvoj území, Energetika a klima, Mobilita a infrastruktura), nyní nastal čas posunout se o krok dále a stanovit si, co může udělat sféra byznysu k naplnění vize a jejich cílů. K realizaci toho CBCSD využije provázanosti s Českou manažerskou asociací a provede mezi jejími členy průzkum, který by měl identifikovat postoje českých firem k zásadám udržitelného rozvoje.

29

VIZE 2050 O projektu VIZE 2050 informovala Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj na své valné hromadě v červnu 2015. Představila VIZI 2050 ve formě brožury, kde je zpracováno šest základních pilířů vize. Prezidium CBCSD projekt předložilo premiérovi a Radě vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR), jejímž je členem. Nápad vychází z Vize 2050 Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) a je volně inspirován obdobnými projekty v Polsku a Maďarsku. CBCSD chystá nový web zaměřený na VIZI 2050. Již brzy! Sledujte www.vize2050.cz.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Maďarská odnož Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) hostila v listopadu 2015 regionální setkání, jehož účelem bylo ilustrovat maďarskou filozofii spočívající v propojení VIZE 2050 a Action 2020. Za účasti prezidenta WBCSD Petera Bakkera, prezidenta BCSDH Istvána Salgó, prezidenta CBCSD Pavla Kafky a řady CEO předních maďarských společností byly diskutovány aktuální aspekty principů udržitelnosti, cílů udržitelného rozvoje SDGs a úloha WBCSD v mezinárodním dialogu včetně partnerství s OSN a COP 21 v Paříži. Na programu Action2020 Hungary se již podílí čtyři desítky maďarských společností a bylo realizováno 20 specifických podnikatelských řešení nejakutnějších problémů udržitelnosti. P. Bakker ve svém vystoupení řekl: „Podnikatelé staví na inkrementálních změnách. Když se však podíváte na výzvy, které svět přináší, je třeba skokových změn. Mnoho opatření je implementováno na úrovni měst, kde se má postupně soustředit 70 až 75 % obyvatel. Budapešťské setkání vytvořilo vhodné prostředí pro přijetí iniciativy CBCSD směřující ke společnému programu regionálních členů Global Networking (GN) WBCSD, která byla předběžně diskutována se zástupci maďarské podnikatelské rady, jejím prezidentem I. Salgó (CEO ING Bank) a ředitelkou Irene Marta, a českými zástupci prezidia CBCSD. Návrh společného regionálního programu zahrnujícího v první fázi Maďarsko, Rakousko, Polsko a ČR je zaměřen na aplikaci prioritních oblastí Action2020 – na oblast měst a obcí v těchto zemích v rámci koncepce smart cities/smart regions (SCR). Návrh sleduje propojení aktivit WBCSD zaměřených na tuto oblast – na města členských zemí GN, které se vyznačují podobností v problematice a oblastech jejího řešení a hledá možné synergie.

30

Zástupci CBCSD na setkání v Maďarsku. Petr Kalaš (uprostřed), Pavel Kafka, Ivo Gajdoš, Petr Beneš.

Aktuální projekt: ENERGETICKY EFEKTIVNÍ DŮM Projekt, na němž se podílí CBCSD v čele se Zdeňkem Bílkem, vedoucím pracovní skupiny Stavebnictví, má za cíl definovat technické parametry pro energeticky aktivní domy, které by měly být použity v české legislativě a jako požadavky pro splnění standardu pro dotační program Nová zelená úsporám 2016+. V brněnském regionu se postaví prototyp energeticky efektivního domu, který bude po dobu minimálně jednoho roku obývat rodina vybraná z řad veřejnosti. Kromě „inteligentního domu“ bude mít rodina k dispozici také elektromobil.

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj byla založena Českou manažerskou asociací a dalšími subjekty v roce 2012 jako 64. národní pobočka Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Na konci r. 2015 má 30 členů s 50 000 zaměstnanci a 288 mld. Kč obratu (největší členové ČEZ, Vítkovice, Spolana, Alpiq, Sika, TNT, Linde, E.ON, Ško-energo, KPMG, EY, PWC, Enviros, IPSOS).

ročenka 2015

Manažer roku

Nejlepší manažeři roku 2014 v ČR: DANIEL BENEŠ A ZUZANA CERALOVÁ PETROFOVÁ Nespočet nápadů, originálních řešení, úžasných myšlenek, neuvěřitelných výsledků. To patří k nejlepším manažerským osobnostem, o nichž se každoročně na jaře dovídá česká veřejnost díky prestižní soutěži MANAŽER ROKU. Jaká jména v ní figurovala loni? Nominovaných bylo hodně, na příčky nejvyšší dosáhl jen jediný muž a jediná žena. Obraťme list kalendáře na 23. dubna 2015: V paláci Žofín v Praze byly za účasti prezidenta republiky Miloše Zemana, členů vlády a 400 předních manažerů oznámeny výsledky loňského, 22. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2014. Soutěž vyhlašují Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace.

32

ročenka 2015

Absolutními vítězi dvaadvacátého ročníku se stali a titul Manažer a Manažerka roku získali Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ, a Zuzana Ceralová Petrofová, jednatelka a ředitelka společnosti PETROF. Pomyslnou štafetu předali svým nástupcům Manažer roku 2013 Karel Žďárský a Manažerka roku 2013 Jaroslava Valová. Oceněným poblahopřál prezident ČR Miloš Zeman, pod jehož záštitou se soutěž koná. Ocenění nejlepším manažerům předávali 1. místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr životního prostředí Richard Brabec, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Oceněným tiskli ruce také vyhlašovatelé soutěže MANAŽER ROKU, kteří se v rámci Hodnitelské komise podíleli na výběru vítězů. „Rozhodovali jsme se podle charakterových vlastností, manažerských schopností a našich dlouhodobých principů, které nemá žádná jiná soutěž. Vítězové měli špičkové výsledky ve všech pěti námi hodnocených oblastech, včetně produktivity práce a přidané hodnoty, o kterých se podle mne v ČR mluví málo. U obou vítězů jsme dospěli k mimořádné shodě, oba získali velmi vysoký počet bodů,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Ty nejlepší z nejlepších jsme vybírali podle jejich výsledků v posledních třech letech, akcentovali jsme přitom ještě více než dříve produktivitu práce a základní makroekonomické ukazatele vůbec. Tedy parametry, které v jiných soutěžích postrádáme. Velký důraz jsme také kladli na společenskou odpovědnost, včetně toho, jak se firmy chovají ke svým zaměstnancům,“ uvedl Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Ing. Daniel Beneš, MBA předseda představenstva a generální ředitel ČEZ a. s. Moje krédo: Chlap drží slovo. Kdo je vaším manažerským vzorem a proč? Nemohu jmenovat jeden konkrétní vzor. Snažím se u svých kolegů doma i v zahraničí vnímat jejich nejlepší rysy a postupy, které fungují. Těmi se nechávám inspirovat. Řídím se zároveň svým přesvědčením o tom, že nejdůležitější jsou morální a životní hodnoty, které každý z nás, bez rozdílu, zda jde o manažera či ne, zastává.

„Oproti minulému roku byl mezi finalisty cítit větší optimismus z vývoje ekonomiky už proto, že odvahu se přihlásit dostalo více manažerů než v minulém ročníku soutěže. Dalším posunem je, že ve finále jsme měli 23procentní podíl žen. Naše kritéria hodnocení jsou jasná: osobní příspěvek manažera k dobrým výsledkům firmy či instituce a jeho úsilí o zlepšení věcí veřejných. Jde nám přece o prosperitu celé ČR, nebereme v potaz jen starost o vlastní byznys,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. Oceněni byli i manažeři v dalších kategoriích: Mladý manažerský talent, Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců, Vynikající manažer střední firmy do 250 zaměstnanců a Manažeři odvětví ve 23 oborech. Zvláštní kategorií je uvedení do Síně slávy: v tomto roce do ní byl uveden prof. Zdeněk Souček. Součástí akce bylo rovněž vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší studentskou esej, tentokrát zaměřenou na některé z témat, vztahující se k Roku průmyslu a technického vzdělávání, které vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR se svými partnery. Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová ředitelka a jednatelka PETROF, spol. s r. o. Moje krédo: Jaké si to uděláš, takové to máš. Spoléhej sama na sebe. Kdo je vaším manažerským vzorem a proč? Nemám vyhraněný vzor, mění se to v průběhu času tak, jak přicházejí podnikatelské příležitosti. Vážím si poctivých manažerů, kteří umí flexibilně reagovat na danou situaci a není jim cizí etické myšlení.

2015 ročenka

33

Měřítko ÚSPĚCHU A LIDSKÝCH HODNOT Soutěž MANAŽER ROKU má slavnou historii a ještě slavnější současnost. I přes to, že se zapsala do povědomí i srdcí lidí nejen z byznysu, připomínáme její základní charakteristiky. Jde o nejprestižnější a systematicky nejpropracovanější manažerskou soutěž v ČR. Jejím cílem je vyhledat, objektivně a nezávisle vybrat a zviditelnit nejlepší a nejvýznamnější osobnosti managementu, jejich metody práce a přínos pro rozvoj firem a celé ekonomiky. Společenským a etickým posláním projektu je přispět k rozvoji elity českého managementu. Vyhlašovateli soutěže jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace, která je rovněž organizátorem soutěže. Slavnostní vyhlášení výsledků loňského 22. ročníku soutěže se uskutečnilo 23. dubna 2015 v Praze. Mnoho cenných informací naleznete na webové stránce www.manazerroku.cz.

VÝSLEDKY 22. ROČNÍKU SOUTĚŽE MANAŽER ROKU MANAŽER ROKU

Ing. Daniel Beneš, MBA

ČEZ a. s.

MANAŽERKA ROKU

Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová

PETROF, spol. s r. o.

TOP 10 nejlepších manažerů v ČR (podle abecedy, nikoliv podle pořadí) 1. Ing. Daniel Beneš, MBA

předseda představenstva a generální ředitel ČEZ a. s.

2. Ing. Vlastislav Bříza

předseda představenstva a generální ředitel KOH-I-NOOR Holding a. s.

3. Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová ředitelka a jednatelka

PETROF, spol. s r. o.

4. Ing. Jan Czudek

generální ředitel a předseda představenstva TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.

5. Ing. Leo Doseděl

předseda

MODĚVA oděvní družstvo Konice

6. Ing. Jiří Holoubek

předseda představenstva a výkonný ředitel

ELCOM, a. s.

7. Ing. Josef Kubiš

generální ředitel

AGRO Jesenice u Prahy, a. s.

8. Ing. Jiří Kunert

předseda představenstva a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s.

9. Jiřina Nepalová

předsedkyně představenstva

RENOMIA a. s.

ředitelka

Divadlo S+H

10. Mgr. Helena Štáchová

MLADÝ MANAŽERSKÝ TALENT

Ing. Monika Šimánková, Ph.D.

HESTEGO a. s.

VYNIKAJÍCÍ MANAŽER MALÉ FIRMY DO 50 ZAMĚSTNANCŮ

Mgr. Helena Štáchová

Divadlo S+H

VYNIKAJÍCÍ MANAŽER STŘEDNÍ FIRMY

Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová

PETROF, spol. s r. o.

SÍŇ SLÁVY

prof. Dr. Zdeněk Souček, DrSc.

Management Focus

O NEJLEPŠÍ STUDENTSKOU ESEJ

Patrik Borýsek

VŠE Praha

Anežka Kolúchová

Vysoká škola báňská – TU Ostrava

Lucie Vozáková

Vysoká škola báňská – TU Ostrava

DO 250 ZAMĚSTNANCŮ

34

ročenka 2015

Manažeři odvětví 1. ZEMĚDĚLSTVÍ

Ing. Josef Kubiš

AGRO Jesenice u Prahy, a. s.

2. POTRAVINÁŘSKÁ VÝROBA

Ing. Tomáš Milich

OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r. o.

Ing. Leo Doseděl

MODĚVA oděvní družstvo Konice

4. VÝROBA PRO SKLÁŘSKÝ PRŮMYSL

Ing. Zdeněk Frelich

AGC Flat Glass Czech a. s., člen skupiny AGC

5. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Ing. Vlastislav Bříza

KOH-I-NOOR Holding a. s.

6. ZPRACOVÁNÍ PLASTŮ A GUMY

Ing. Czeslaw Kura, Ph.D., MBA

PRO NORTH CZECH, a. s.

7. CHEMIE

Ing. Josef Tichý

Explosia a. s.

3.

VÝROBA A PRODEJ TEXTILU, ODĚVŮ A TKANIN

8. VÝROBA KOVŮ A HUTNÍCH VÝROBKŮ Ing. Jan Czudek 9.

VÝROBA SOUČÁSTEK PRO STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

10. VÝROBA A DISTRIBUCE ENERGIÍ 11.

VÝROBA MODELŮ, NÁSTROJŮ A NÁŘADÍ

12. VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.

Zdeněk Sobota

Obzor, výrobní družstvo, Plzeň

Ing. Daniel Beneš, MBA

ČEZ a. s.

Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová

PETROF, spol. s r. o.

Ing. Jan Houdek, Ph.D.

INCO engineering, s. r. o.

13.

VÝROBA ELEKTRICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

Ing. Jiří Holoubek

ELCOM, a. s.

14.

VÝROBA KOMPONENTŮ PRO STAVEBNICTVÍ

Ing. Jindřich Zdráhal

Mechanika Prostějov, výrobní družstvo

15. OBCHOD A CESTOVNÍ RUCH

Ing. Martina Grygar Březinová

Sodexo Pass Česká republika, a. s.

16. DOPRAVA A LETECTVÍ

Ilona Plšková

Aircraft Industries a. s.

17. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ

Jiřina Nepalová

RENOMIA a. s.

18.

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A VZDĚLÁVÁNÍ

PhDr. Pavel Makovský, Ph.D., MBA LIGS UNIVERSITY, s. r. o.

19. ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY MUDr. Michaela Tomanová, MBA Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí 20. VEŘEJNÁ SPRÁVA - TAJEMNÍK

JUDr. Tomáš Elis

Statutární město Opava

21. VEŘEJNÁ SPRÁVA - PŘEDSTAVITEL

Mgr. František Lukl, MPA

Město Kyjov

22.

SLUŽBY PRO PODNIKATELE - ZEMĚDĚLSTVÍ

Ing. Jiří Sobota

Zemědělská společnost Sloveč, a. s.

23.

SLUŽBY PRO VEŘEJNOST - KULTURA A SPORT

Mgr. Helena Štáchová

Divadlo S+H

2015 ročenka

35

Daniel Beneš, Manažer roku 2014: ÚSPĚCH JE HODNOTA VELMI RELATIVNÍ „Co vypadá v jistý okamžik jako úspěch, může se za nějaký čas jevit spíše jako prohra a naopak,“ zopakoval několikrát během setkání předních českých manažerů Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ a Manažer roku 2014. Debatu na téma úspěch a neúspěch připravil 23. září minulého roku Pražský manažerský klub pod vedením Ivo Gajdoše, výkonného ředitele ČMA, tentokrát nikoli v tradičním prostředí Golem Clubu, ale přímo v sídle ČEZ v naší metropoli. Úvah nad tím, co je vlastně úspěch v manažerském životě, a jak na úspěch firmy jako je ČEZ nahlíží odborná veřejnost, nebylo málo. Jak Daniel Beneš poznamenal, úspěch je zpravidla veličinou velmi relativní. Co jeden vnímá jako vítězství, může druhý vidět opačně, ať jde o osobní život nebo o posuzování určitých zásadních rozhodnutí firmy, tedy i ČEZ. V současné době Skupina ČEZ představuje jednu z největších firem v oboru energetiky v Evropě. K této pozici ji přivedly mimo jiné i zahraniční akvizice. Právě díky nim se ČEZ dostal do desítky největších energetik a dnes má díky své pozici možnost podílet se na utváření trhu a být u těch nejdůležitějších jednání, která na půdě Evropské unie probíhají.

Daniel Beneš hovořil také o tom, co by mělo Skupině ČEZ zajistit úspěch v dalších letech. Společnost chce využít velkých změn, které probíhají v energetickém sektoru. Do popředí se dostávají nové segmenty energetiky, prosazují se nové trendy. ČEZ se vedle správy svých tradičních aktiv intenzivně věnuje tzv. decentralizované energetice, obnovitelným zdrojům a především potřebám klientů, na které musí reagovat. Připravuje nabídku poradenství a dodávek na klíč, třeba sluneční elektrárny na střechy rodinných domů. S tím souvisí i změna obchodního modelu firmy, ČEZ se chce profilovat i na poli komplexních řešení energetických potřeb na míru pro soukromou sféru, firmy i municipality. Zajímavé je, jak ČEZ podporuje myšlenku elektromobility – předpovídá, že se blíží doba, kdy se do center měst bude jezdit pouze elektromobily a stejně tak hromadnou dopravu ve městech budou obsluhovat vozidla poháněná pouze elektřinou. Prezident ČMA Pavel Kafka v této souvislosti připomenul, že úspěch ČEZ tkví také v jeho otevřené komunikaci. Byl to jeden z faktorů, který přispěl k tomu, že členové Hodnotitelské komise soutěže MANAŽER ROKU zvedli ruku právě pro osobnost Daniela Beneše a poctili ho titulem Manažer roku 2014.

„Úspěch a neúspěch jsou vždycky o tom, jakým pohledem se na ně díváte, jak a kdo je hodnotí,“ podotkl Daniel Beneš. „Sám si netroufám své profesní úspěchy hodnotit. Jsem v čele jedné z největších evropských energetik – to někteří jistě za úspěch považují. Ovšem k tomu, abyste byli takto úspěšní, musíte moc a moc chtít a ještě více pracovat. Vím, o čem mluvím, pracuji významně více, než je obvyklé. Kamarádi a přátelé mi vytýkají, že nemám vybalancovaný osobní a profesní život. Patrně na tom něco bude. Můj diář je z 95 procent stále zaplněn pracovními povinnostmi. Není to ideální, někdo by takové vytížení prací mohl považovat za neúspěch. Moje práce, pozice a zodpovědnost za jednu z největších firem v České republice ale takové nasazení vyžaduje.“

36

ročenka 2015

Zuzana Ceralová Petrofová, Manažerka roku 2014: ČESKÉ ŽENY MĚNÍ EKONOMIKU Umíte odhadnout, z kolika součástek se skládá klavír? Přibližně ze 7000! A z jakého dřeva se vyrábí? Ze smrkového, ale ne jen tak ledajakého. Strom musí vyrůstat nejlépe v osmisetmetrové nadmořské výšce, uprostřed lesa, obklopen dalšími stromy. Nesmí na něj moc svítit sluníčko, ani se kolem něj prohánět třeba vítr. Je to proto, aby mu rovnoměrně a ne příliš rychlým tempem přibývaly letokruhy, aby byla optimální hustota dřevní hmoty a tak zvané rezonanční dřevo bylo prostě tím nejlepším, jaké je k výrobě slavných pian značky PETROF potřeba. To všechno se dověděli manažeři na návštěvě podniku PETROF, spol. s r.o. v Hradci Králové, kam přijeli na pozvání jeho jednatelky a prezidentky skupiny PETROF Zuzany Ceralové Petrofové, Manažerky roku 2014. Akci zorganizoval Klub manažerů roku České manažerské asociace společně s ČMA Regionálním klubem Severovýchodní Čechy. Přítomní měli možnost prohlédnout si unikáty v Muzeu PETROF, proniknout do historie slavného rodu, jehož dnešní, již pátá, generace šíří slávu značky do celého světa. Prošli jednotlivé provozy, kde piána přicházejí na svět, a zjistili, že 70 procent je stále ruční práce, kam patří i ta mistrovská řezbářská. Zuzana Ceralová Petrofová při této příležitosti uvedla, že si nesmírně váží možnosti zapojit se do práce ČMA, protože se jí program a strategie asociace líbí a chápe je jako smysluplné pro rozvoj vlastního rodinného podniku. Stejně tak oceňuje práci členských firem a osobností, které stojí v jejich čele, i pro ni je to další zdroj poznání a poučení. Ing. Pavel Kafka, prezident ČMA, zdůraznil, že návštěvy firem, které mají co nabídnout i sdělit, jsou vždy inspirující pro ostatní a že taková setkávání má v úmyslu asociace připravovat i nadále. Hovořil také o tom, že ČMA cíleně mapuje české podnikatelské a manažerské prostředí, v němž ženy zaujímají stále výraznější pozice a prosazují se jako zajímavé osobnosti. Otázky genderového přístupu jsou totiž součástí programu ČMA, a to především ve spojitosti s diskuzí o konkurenceschopnosti české ekonomiky. Firma PERTOF je atraktivním příkladem rodinné firmy, v jejímž čele stojí již řadu let právě žena. Její styl řízení, nápady i odvaha řešit řadu výzev přivedla značku opět mezi nejdůležitější globální hráče v oboru.

Zuzana Ceralová Petrofová již patří k celé plejádě žen ve vedení českých firem, které dokazují, že se v čele společností umí plně a hodnotně seberealizovat. Společně se svojí sestrou, která má na starost Muzeum PETROF, jsou příkladem podnikatelské a manažerské praxe, která jde ruku v ruce s principy udržitelnosti, etiky a vztahu ke kulturnímu dědictví národa. Ani genderové záležitosti nejsou opomíjeny. Na otázku, zda to mají ženy v roli majitelek či manažerek firem, institucí, organizací složitější, než jejich mužské protějšky, Zuzana Ceralová Petrofová odpovídá, že vše je o prioritách a organizaci práce. „Pokud máte kolem sebe vhodný tým lidí, na které se můžete spolehnout, a to správné odhodlání pro věc, všechno nakonec jde,“ vysvětlila a dodala: „Myslím, že žena manažerka díky své přirozenosti dokáže kolem sebe budovat tým, který se vzájemně doplňuje, podporuje, lidé spolu komunikují. Funkčnost a výkonnost takového týmu jsou jistě i pro ženu – manažerku prioritou, stejně tak jako pro muže – manažera. Ona však nemusí u toho s nikým soutěžit.“

PETROF dnes obchoduje s více než 60 zeměmi na pěti kontinentech. Exportuje přes 90 procent produkce. Především na východ, k největším odběratelům patří Čína, Rusko, Japonsko, dále Austrálie, Německo, Itálie, ale i Taiwan či Honkong a USA. Za 150 let trvání dodala firma zákazníkům přes 625 000 nástrojů. Na trh uvedla prémiovou značku ANT. PETROF, která reprezentuje klavíry určené pro špičkové hráče na světových pódiích.

2015 ročenka

37

GURU V OBORU STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ FIREM Zdeněk Souček loni uveden do Síně slávy 2014 soutěže MANAŽER ROKU Nepřehlédnutelná osobnost v oboru strategického řízení v České republice, prof. Zdeněk Souček, vstoupil do síně slávy prestižní soutěže MANAŽER ROKU právě v loňském roce. Poděkování za jeho celoživotní práci mu vyslovili v pražském Paláci Žofín za účasti 400 manažerů z celé republiky a politiků zástupci vyhlašovatelů soutěže, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner a prezident České manažerské asociace Pavel Kafka.

Prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc., MBA, narozený 7. července 1932, je považován za guru v oblasti strategického řízení, a nejen proto, že dokázal posouvat teoretickou i praktickou aplikaci tohoto oboru. Podílel se na tvorbě stovek úspěšných strategií podniků, které tvoří páteř tuzemské ekonomiky. Jako autor a spoluautor vydal v ČR i v cizině více než 20 knih, desítky monografií, stovky článků. Vystupoval na mnoha mezinárodních konferencích, přednášel na vysokých školách v Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Lotyšsku, Rusku, Itálii, na Kubě i jinde. Navštívil 76 zemí s cílem seznámit se s problematikou řízení firem. Ovládá několik cizích jazyků. Při svém působení v praxi, v podnicích, učil, nasměroval a motivoval tisíce studentů. Jeho stopy najdete na Vysoké škole ekonomické v Praze, v řadě manažerských škol i v cílených tréninkových kurzech pro vrcholové manažery. Problematiku strategického řízení přednáší rovněž v řadě institucí, ve školách specializovaných na získání titulu MBA, je spoluzakladatelem Moravské vysoké školy Olomouc, majitelem a ředitelem firmy Management Focus, prezidentem Klubu Stratég, členem několika správních a dozorčích rad. Ve svém věku oplývá nezměrnou energií, rozhledem a aktivitou. Patří také mezi podporovatele snah České manažerské asociace při rozvoji a propagaci managementu a manažerů a manažerek.

38

Dosavadní držitelé ocenění: 2009: Doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc., Dr. Ing. Štěpán Popovič, CSc., Ing. Bořivoj Frýbert, Ing. Jan Fencl 2010: prof. Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc. 2011: Ing. František Jezdinský, CSc. 2012: Ing. Rudolf Černý, Ing. Vladimír Feix, Jan Wiesner 2013: Ing. Zdeněk Liška V roce 2015 vydalo Nakladatelství C. H. Beck publikaci Zdeňka Součka s názvem Strategie úspěšného podniku. V souvislosti s tím autor poznamenal: Všem manažerům a podnikatelům! Řízení podniku je dnes jako jízda na divokém koni. Svět se „vymkl z kloubů“. Recese střídá recesi, banky krachují, zákazníci chtějí „ihned“ stále nové produkty, věda přináší převratné poznatky, probíhají lokální války a revoluce, zaměstnanci jsou stále náročnější, konkurenti stále agresivnější a i počasí se snad zbláznilo. Všude vládne chaos. Vy ale musíte všechny tyto procesy zvládat a zajistit svému podniku rozvoj, zisk, efektivitu a cash flow.

ročenka 2015

HUMOR SPEJBLA A HURVÍNKA v srdci manažerů

Čtyři postavičky, legendy české kultury, divadla, humoru. Spejbl, Hurvínek, Mánička a bábinka paní Kateřina, a také věrný společník pes Žeryk. Poklady našeho dětství, láskyplné legrácky, slovní hříčky, jemné šťouchance a rozverná šprťouchlata v rovině české rodiny, běžných denních starostí, situací, střet starší a mladší generace, ale hlavně vždy dobrý konec i podprahové poučení. To je Divadlo Spejbla a Hurvínka.

Jménem ředitelky Heleny Štáchové byli do divadla 12. listopadu 2015 v Praze pozváni finalisté soutěže Manažer roku 2014. Když přítomné na prknech, která znamenají svět, Helena Štáchová vítala, s vřelostí sobě vlastní vzpomínala na dubnové vyhodnocení MANAŽERa ROKU, kde získala neuvěřitelné tři vítězné příčky, což se podle slov prezidenta ČMA Pavla Kafky ještě v historii soutěže nikomu jinému nepovedlo. Stala se vítězkou TOP 10 tohoto prestižního klání, pochlubit se může titulem Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců a také oceněním Manažer odvětví Služby pro veřejnost – kultura a sport. Představení, které manažeři mohli shlédnout, se jmenuje Spejbl versus Drákula a je to swingový horor muzikál, na který je potřeba shánět lístky s patřičným předstihem. Není se co divit. Kolektiv divadla i tentokrát prokázal, že dospěláky Spejbl a Hurvínek dokáží báječně bavit stejně jako dětské diváky během jiného programu. Divadlo se smálo, mnozí setřeli i slzičku. Dlouhotrvajícím potleskem všichni ocenili profesionalitu celého týmu umělců, protože výkon, který předvedli, byl více než hodný obdivu. Na dvě hodiny vstoupily legendární loutky do manažerských životů a dlouho tam setrvaly.

2015 ročenka

Jaký vztah k humoru mají čeští manažeři? Jana Malá, předsedkyně Moravské ústředny Brno, družstva umělecké výroby: „Myslím, že našim manažerům humor neschází, mají hodně povinností a starostí a vědí, že je potřeba se správně odreagovat.“ Jiřina Nepalová, předsedkyně představenstva společnosti RENOMIA: „ Mně humor rozhodně nechybí, je zdravý, a má své místo i v naší firmě. Musíme být pro naši práci dobře naladěni a v pohodě, protože kdybychom byli pesimističtí a tvářili se jako škarohlídi, klienti by se s námi odmítli bavit.“ Petra Škopová, majitelka firmy 5P Brand Production: „ Humor je nám vlastní, bez něj to nejde, to tedy určitě ne. A kdyby se ho náhodou někdy nedostávalo, tak si ho sami musíme umět vygenerovat. Bez humoru se nedá dobře žít.“

39

Klubová činnost

PŘEDSTAVENÍ KLUBŮ České manažerské asociace Za uplynulý rok se naše klubová základna rozšířila. Mezi odborné kluby se zařadil Prognostický klub, který byl založen na konci září loňského roku. ČMA jeho vznik uvítala a podpořila, program tohoto klubu reaguje na trendy, jimiž se vývoj ve světě managementu řídí; mít dobré prognózy znamená polovinu úspěchu. Činnost všech klubů se v roce 2015 zintenzivnila. Jednotlivé kluby si v rámci regionů i oborů získaly prestižní postavení, váhu a také možnost zasahovat do dění, které se v manažerském odvětví odehrává. REGIONÁLNÍ KLUBY

Předseda Klubu

Kontakt

ČMA Pražský manažerský klub (PMK)

Ivo Gajdoš

[email protected]

ČMA Regionální klub Severovýchodní Čechy (RKSVC)

Marie Jírů

[email protected]

ČMA Regionální klub Severozápadní Čechy (RKSZC)

Pavel Koudelka

[email protected]

ČMA Regionální klub Střední Čechy (RKSC)

Jan Žáček

[email protected]

ČMA Regionální klub Brno (RKB)

Zdeněk Bílek

[email protected]

ČMA Regionální klub Ostrava (RKO)

Petr Kazík

[email protected]

ODBORNÉ KLUBY

Předseda Klubu

Kontakt

Klub manažerek ČMA (KM)

Lenka Tomešová

[email protected]

Klub mladých manažerů ČMA (KMM)

Václav Liška

[email protected]

Manažerský S-klub ČMA (MSK)

Tibor Kovalský

[email protected]

Klub pedagogických manažerů ČMA (KPM)

Libor Bastl

[email protected]

Klub vzdělávání manažerů ČMA (KVM)

Jaroslav Jochman

[email protected]

Klub veřejné správy ČMA (KVS)

Kateřina Černá

[email protected]

Klub předškolního vzdělávání (KMR)

Miloš Filip

[email protected]

Prognostický klub ČMA (PK)

Bohumír Štědroň

[email protected]

Posledním specifickým klubem je Klub Manažerů roku (KMR), v němž se angažují vítězky a vítězové soutěže MANAŽER ROKU. Mluvčí klubu je nově Pavel Kafka, Manažer roku 2005. Informace o nadcházejících a uskutečněných akcích jednotlivých klubů můžete sledovat na webových stránkách české manažerské asociace v sekci Kluby: www.cma.cz/kluby

40

ročenka 2015

SETKÁVÁNÍ, KTERÁ NÁS INSPIRUJÍ ČMA Pražský manažerský klub V době vydání této Ročenky bude již mít Pražský manažerský klub za sebou oslavu 25 let své činnosti. Vzpomínám si, že jako první hosté přišli do Golem Clubu v Praze (tehdy to byl ještě klub ČSAV), kde se naši členové léta scházívali, dva američtí právníci, kteří nám sdělili, že u nich je na 1 manažera v průměru 1 právník. Celá léta jsem se modlil, aby tomu tak u nás nikdy nebylo. Ne, že bych si nevážil právníků… V průběhu těch 25 let se ukázalo, že manažeři mají rádi právě tato neformální klubová setkávání, při kterých mohou pohovořit s kolegy z různých oborů. Proto také kluby ČMA rostou jako „houby po dešti“. Osvědčenou strukturu klubových setkání PMK, ve kterých představujeme zajímavé manažery z TOP 10 soutěže MANAŽER ROKU, se snažíme okořenit programy dalších významných osobností českého managementu. V roce 2015 jsme se sešli celkem osmkrát. Dlužno také podotknout, že tradiční prostory Golem Clubu nám již nevyhovovaly a proto hledáme další možnosti. Loni 26. ledna se uskutečnilo již 221. setkání Pražského manažerského klubu, tentokráte s Libuší Šmuclerovou, generální ředitelkou Czech News Center (CNC). Účastníci měli možnost dozvědět se mnoho zajímavostí ze světa mediálního podnikání, ale i jiných aktivit této obdivuhodně činorodé ženy, kterou přišel podpořit i její přítel Dominik Hašek. Libuše Šmuclerová byla jednou z těch výjimečných žen, které se umístily v TOP 10 MR roku 2014. V Golem Clubu jsme se sešli s představiteli TOP 10 ještě dvakrát a shodou okolností to byli dva zástupci zemědělství, kteří se s námi přišli podělit o zajímavé manažerské příběhy. V červnu jsme pozvali Tomáše Milicha z firmy OVUS, která umí snad vše v oboru produkce vajec. Na první pohled možná nezajímavý obor, ale víte, že i slepice měly svého psychologa? V říjnu jsme potom navázali příběhem Josefa Kubiše z Agro Jesenice na téma „na špici v zemědělské prvovýrobě v EU“.

Do hotelu Boscolo jsme si pozvali, v rámci schůzek s ministry, Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu, aby nám vysvětlil, co všechno obnáší hospodářská politika. Do role sparring partnera jsme potom pozvali dalšího manažera TOP 10, Ladislava Vernera z firmy SOMA spol., s.r.o. V našem klubu se snažíme vždy spojovat více věcí a témat do jednoho programu. V únoru tak vystoupil v Golem Clubu trojlístek hostů, který měl mnoho společného. Hlavním mluvčím byl Ctirad Hemelík, osobnost, která dokázala například podpořit Karla Janečka při jeho tažení s projektem Pozitivní evoluce proti politickému systému v ČR. Organizuje také největší festival nového životního stylu v ČR s názvem EVOLUTION v Praze s mnoha zahraničními hosty v této oblasti. Zasadil se o zmírnění snah bývalého prezidenta ČR Václava Klause, které se týkaly amnestií. Rozjel i deglobalizační projekt Pro regiony, při kterém mu sekundoval Marek Pavlík - muž mnoha aktivit, působící mimo jiné ve společnosti našeho kolektivního člena M.C.TRITON a také jako člen výboru Klubu veřejné správy. Třetím hráčem „pokeru“ byla ambasadorka ČMA Jarka Timková, novinářka, spisovatelka a vydavatelka časopisu Osobní rozvoj, která hosty celým večerem provedla. Zlatým hřebem našich klubových setkání bývají Vánoční kluby. Již podruhé jsme pozvali do hotelu Boscolo vedoucí všech klubů ČMA, abychom na konci roku krátce zhodnotili to, čeho jsme za uplynulé období dosáhli. Ivo Gajdoš předseda ČMA Pražského manažerského klubu „Setkávání manažerů má svůj nezastupitelný význam. Inspirujeme se navzájem, a to má mnohonásobný význam.“

V Golem Clubu je tradicí představit také ty nejvyšší vítěze. Daniel Beneš, generální ředitel skupiny ČEZ, Manažer roku 2014, pozval hosty našeho klubu do sídla ČEZ. Přítomní určitě nelitovali, protože se dozvěděli nespočet zajímavých informací z „kuchyně“ ČEZ. Novým prvkem v roce 2015 se stala spolupráce se třemi hotely, z nichž se dva z nich staly kolektivními členy ČMA, a klubová představení jsme přesunuli „ze sklepa“ do restaurace „ve věži“. Právě v květnu jsme se ve vyhlášené restauraci Tower Lounge hotelu NH Prague setkali s významným slovenským, ale i světovým politikem – Petrem Mihokem, šéfem Světové obchodní komory se sídlem v Paříži. S tímto vzdělaným a usměvavým mužem jsme ztratili pocit, že se jedná o politika. Kéž by bylo více takových.

2015 ročenka

41

ŘÍZENÍ SI VYŽADUJE NEJEN MANAŽERA, ALE TAKÉ LEADERA ČMA Regionální klub Severovýchodní Čechy Tradice, která založení klubu předcházela, má spojitost se soutěží MANAŽER ROKU. Setkávání s úspěšnými oceněnými či nominovanými manažery v této prestižní manažerské soutěži z Královéhradeckého a Pardubického kraje byla pořádána už od roku 2007. Když se pak k této aktivitě připojila manažerská špička z Libereckého kraje, vedlo to k založení ČMA Regionálního klubu Severovýchodní Čechy.

Dnes jsou dveře klubu a klubových akcí otevřené také nečlenům ČMA , a akce, které jsou pod jeho záštitou pořádány, mají za cíl propojovat aktivní, jedinečné osobnosti těchto tří krajů, které významně přispívají k prosperitě celého regionu. Základním posláním klubu je podávat aktuální a odborné informace, umožňovat výměnu názorů a navazování kontaktů manažerům z různých oborů činností a nabídnout jim prostor pro diskuzi v neformální atmosféře s jejich kolegy – vrcholovými manažery významných českých i zahraničních podniků, bank, poradenských a konzultačních firem, pracovníky ministerstev, státních orgánů a institucí a mnoha jinými zajímavými lidmi z oblasti vědy, kultury, sportu, medicíny, médií, diplomacie či politiky. Nový rok 2015 klub přivítal v místě, které je k takovému posezení jako stvořené, totiž v Pivovaru Proper v Praskačce nedaleko Hradce Králové. Významnou událostí se stal také Kulatý stůl uspořádaný ve společnosti Granát, družstvo umělecké výroby Turnov. Na tomto setkání si účastníci připomenuli, že významným aspektem manažerské profese se stává také vnímání emocí, krásy jako významného prvku, který lze zužitkovat například v marketingové i obchodní komunikaci.

Severočeské muzeum v Liberci se stalo svědkem dalšího setkání oceněných manažerů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Dorazili také vzácní hosté. Účastníky přivítal hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Jako reprezentant Královéhradeckého kraje přítomné pozdravil Otakar Ruml. Sešli se zde rovněž zástupci všech vyhlašovatelů soutěže MANAŽER ROKU. Za ČMA vystoupil prezident Pavel Kafka. Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR reprezentoval její prezident Jan Weisner. V roli předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev promluvil Rostislav Dvořák. V říjnu se uskutečnilo setkání ve společnosti PETROF. Mluvilo se nejen o historii rodinné společnosti, která je plná milníků tvořících dějiny podnikání u nás, ale především o krizovém řízení společnosti v dobách, kdy trh zasáhly prudké změny. Hosté měli možnost nahlédnout pod pokličku sofistikované výroby klavírů, pianin, ale také luxusního nábytku i zdejšího muzea. Další dvě akce, které následovaly, rozvíjely principy kulatých stolů. První z nich nesl název Management nebo leadership? Odpověď na otázku, zda je pojem řízení překonaný nebo ne a zda by na jeho místo mělo nastoupit slovo vedení, se snažili najít významné manažerské osobnosti ze tří regionů. Poslední z kulatých stolů roku 2015 hostily společnosti Synthesia, a. s. a Explosia, a. s. – leadři v oblasti výbušnin. Společným tématem výměny názorů se stala konkurenceschopnost. Obě firmy jsou těsně propojené a tak nebylo divu, že jedním z důležitých aspektů pro to, aby obstály na trhu, se stala vzájemná těsná spolupráce. Marie Jírů předsedkyně ČMA Regionálního klubu Severovýchodní Čechy „Největší zájem je o setkávání manažerů vždy na půdě firmy některé z místních osobností. Máte možnost se podívat do zajímavého prostředí, porovnávat, čerpat ze zkušeností a názorů ostatních. Děláme to tak, jak umíme, a opět přidáváme srdce. Možná proto se nám daří.“

42

ročenka 2015

SETKÁNÍ S POSLANCI I NÁVŠTĚVA AMSTERODAMU ČMA Regionální klub Severozápadní Čechy ČMA Regionální klub Severozápadní Čechy uspořádal v prvním roce své činnosti několik úspěšných setkání, která měla velmi dobrou odezvu. I když nebyly zkušenosti z klubové činnosti, ukázalo se, že volba vhodné strategie je základem k smysluplnému využití času, jehož vytížení lidé nemají nikdy nazbyt. Na 19. února 2015 klub naplánoval společné setkání s Business Clubem. Pozvání na ně přijal mimo jiné i poslanec Martin Komárek, který k programu přispěl výkladem na téma Proč novináři nenávidí politiky a proč se jich politici bojí?. Klub se rovněž podílel 21. března na organizaci Benefičního koncertu Báry Basikové v Kryštofově Údolí organizovaném Nadačním fondem MA-MA Foundation. Také květen patřil k významným měsícům - 21. května 2015 pořádal klub ve spolupráci se společností KDM Management SE panelovou diskuzi na téma Duální vzdělávání, výchova technických odborníků do praxe, zlepšení kvalifikované spolupráce středních odborných škol versus firmy v České republice. Akce se v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání uskutečnila jako setkání zaměstnavatelů, manažerů ČMA Regionálního klubu Severozápadní Čechy a pozvaných hostů z politiky, správy, státní správy a školství z České republiky, Slovenska a Německa. Záštitu převzal hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Panelová diskuze nabídla příležitost pro prezentaci názorů a zkušeností podnikatelů, pracovníků státní správy, členů vedení odborných škol i studentů. Účastníci využili možnost hovořit o problematice, která je nejvíc zajímá, na mezinárodní úrovni. Kdo se zúčastnil, může potvrdit, že to stálo za to.

2015 ročenka

Po letní přestávce pokračovala činnost v září. Členové klubu Severozápadní Čechy navštívili 4. září Amsterodam. Setkali se tam se zástupci podnikatelských subjektů a kultury. Dostali také příležitost účasnit se SWIM City Amsterodam, potkat se s manažery společnosti Unilever a s dalšími organizátory této charitativní akce. Ani poslední měsíc v roce nebyl bez aktivit. Klub uspořádal 4. prosince 2015 setkání s europoslancem JUDr. Pavlem Svobodou. Hovořilo se především o uprchlické krizi a důsledcích, které přinese Evropě. V prvním roce činnosti si klub testoval, co dokáže, nač mu stačí síly a kde je ještě prostor pro další nápady. Potvrdilo se, že osobní kontakt je stále jedním z nejúčinnějších nástrojů komunikace i v době převratných technologií. Účastníci si pochvalovali, že se mohli potkávat navzájem, přivítat zajímavé hosty, vyměnit názory s politiky i odborníky a načerpat inspirativní informace. Akce byly a nadále budou otevřeny nejen členům České manažerské asociace, ale i dalším zájemcům. Pavel Koudelka předseda ČMA Regionálního klubu Severozápadní Čechy „Manažeři i podnikatelé jsou lidé velmi vytížení. Přesto nelitují času na to, aby se potkávali. Inspirují se navzájem, a to má hluboký smysl.“

43

DO NAŠLAPANÉHO MANAŽERSKÉHO DIÁŘE SE VEŠEL I PIVOVAR ČMA Regionální klub Střední Čechy Jeden z nejmladších klubů, který při České manažerské asociaci vznikl v roce 2014, naplňuje své poslání do puntíku. V jeho základech stojí snaha pracovat podle tří principů, které jsou součástí růstu manažerů v moderním rychle se měnícím světě. Připomeňme: network, best practices a téma. Prolínají se všemi setkáními, která klub pořádá. Jádrem jeho činnosti je především organizování tematických programů či projektů pro osobnosti z byznysu, které působí v regionu Středních Čech. Klubové akce přitom nejsou zcela uzavřené. Naopak mají sloužit k tzv. networkingu, tedy umožňovat navazování kontaktů mezi členy ČMA a podnikateli, manažery, zajímavými lidmi, kteří k členské základně zatím nepatří, ale ve svém oboru si získali autoritu a věhlas a mají odvahu věci dělat jinak. Regionální klub Střední Čechy se snaží svým příznivcům představovat zajímavé společnosti, novinky, otevírat obzory neotřelé spolupráce a přispívat ke vzájemné výměně zkušeností. Díky možnostem osobně se setkat se zástupci firem ze Středních Čech vzniká provázaná síť, v níž je možné se vždy obrátit na toho pravého odborníka, požádat o názor, pomoc, konzultaci. Regionální klub Střední Čechy jde také příkladem v oblasti navazování meziregionální spolupráce s dalšími kluby, v tomto případě s Pražským manažerským klubem. Společně koordinují své programy a snaží se skloubit pro své členy to nejhodnotnější, co každé setkání může nabídnout.

44

Protože je manažerský kalendář zpravidla velice nabitý, jsou klubové akce pořádány v rozumném intervalu, jednou za dva měsíce. V roce 2015 k nim mimo jiné patřila návštěva Aquapalace Hotel v Čestlicích, Elektrárny Mělník, Pivovaru Velkopopovický Kozel, distribučního centra společnosti AHOLD či Řízení letového provozu ČR v Jenči. Všude bylo mnoho k vidění, poučné se stalo vyprávění hostitelů a inspirací místa, kam se člověk jen tak nedostane. Tradicí se stanou každoroční schůzky s představiteli Středočeského kraje. Ta loňská v říjnu, za účasti hejtamana Miloše Petery, se opravdu vydařila. Vzájemně se pozdravit, poznat se i popovídat si je vždy užitečné a vydá to za nespočet mailů a oficiální korespondence. Jan Žáček předseda ČMA Regionálního klubu Brno „Je příjemné i nesmírně vzrušující naslouchat kolegům manažerům, poznat, jak přemýšlejí, srovnávat jejich zkušenosti a názory s vlastními.“

ročenka 2015

OTEVŘENOST JE ASPEKTEM ÚSPĚCHU ČMA Regionální klub Brno

Klub, v jehož čele je Zdeněk Bílek, restartem v roce 2014 otevřel úplně novou kapitolu své existence. Nese se ve znamení otevřené komunikace a vědomí, že manažeři právě z takové komunikace čerpají inspiraci pro inovace nejen produktové, ale takové, které ovlivňují řízení společnosti na mnoha úrovních. V neposlední řadě je vstřícná komunikace také zárukou dobrých vztahů. Stávají se totiž bohatstvím, kterého si firmy stále více začínají vážit. Umožňuje sdílet neotřelé příběhy, které inspirují při řízení firem a organizací i budování značek tak, aby dokázaly reagovat na potřeby svého trhu a jeho hranice také úspěšně překračovaly.

Pro rok 2015 se rozhodl ČMA Regionální klub Brno propagovat nápady směřující k tomu, jak naučit novou nastupující generaci vnímat a naslouchat. Nejen proto se brněnští rozhodli uspořádat dvě velmi významné akce pod názvem Kam kráčí management?. První se uskutečnila v březnu v Mikulově, druhá pak v listopadu v Herálci v luxusním komplexu Chateau Herálec. Tématem se stala strategie řízení firem v době rychlých změn. Významnými hosty konferencí se stali Milan Zelený, Pavel Kysilka, Zdeněk Souček, Tomáš Pastrňák a mnozí další, kteří jsou těmi nejpovolanějšími, jde-li o pochopení podstaty úspěšného vedení společností, které musí čelit enormně rychlým změnám v dnešním globalizovaném světě a reagovat na ně. Vyzdvihnuto bylo nejen mezioborové vzdělávání, ale především vynalézavost a kreativita.

I manažeři potřebují přehodit myšlenky a odpočívat, zejména pak v závěru roku, a osvěžit mysl třeba příjemnou předvánoční atmosférou. V roce 2016 se chce klub otevřít o něco více mladým lidem, studentům a začínajícím manažerům. Aby vyhověl právě nastupující generaci, efektivně začal využívat sociálních sítí, mezi nimiž vévodí jako komunikační kanál Facebook. Ve výboru aktivně pracují Vít Buchta, Milan Vrbík a Bedřich Snášel a jejich kreativita je příslibem pro vybudování prestižní platformy, o kterou bude na Moravě zájem. Ostatně tento klub se zařadil mezi ty, které nabraly nevídané růstové tempo. Zdeněk Bílek předseda ČMA RK Brno „Naší dlouhodobou prioritou je vybudovat prestižní klub, založený na aktivitě jeho členů, a vytvořit prostředí a prostor pro předávání zkušeností nejen mezi generacemi.“

Brněnský manažerský klub však byl aktivní po celý rok. Všechna setkání vedle kultury a výjimečných osobností spojovaly obohacující zážitky také s přesahy důležitými pro manažerskou praxi. Takovou se stala například tradice kulatých stolů. Diskuze se dotýkala role manažera ve firmě, do níž přichází lidé z generace X a Y, jak smysluplně pracovat s jejich potenciálem, a jak najít průsečík, kde se střetává osobní naplnění, schopnosti, vzdělání a budoucí možnosti růstu. Ani ženy v manažerských pozicích, podnikatelky či významné osobnosti regionu klub nezanedbával. Dokazuje to jeho intenzivní spolupráce s Českomoravskou asociací podnikatelek a manažerek, již vede Olga Girstlová. S velkým ohlasem se také setkal jazzový večer pořádaný v proslulé brněnské vile Tugendhat.

2015 ročenka

45

TRADICE NÁVŠTĚV NEOBVYKLÝCH MÍST ČMA Regionální klub Ostrava První setkání Regionálního klubu ČMA Ostrava proběhlo 9. února 2015 na zámku Fryštát v Karviné. Zásluhu na úspěchu celé akce má především hostitel Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviná. Manažer roku 2008 se ukázal jako vynikající organizátor a inovátor. Účastníky mohlo inspirovat, že se v úřadu jeho zásluhou podařila uskutečnit řada změn, které přinesly výrazné úspory a zefektivnění práce. Když došlo na jeho zájmy a koníčky, poukázal na to, že se podílel na vytváření expozice karvinského zámku, kde ideálně využil svého vzdělání historika. Druhé setkání 19. května 2015 nabídlo unikátní možnost navštívit nově otevřenou Kavárnu a klub nástavby Vysoké pece v Dolní oblasti Vítkovice architekta Josefa Pleskota. Pozvání přišlo od Martina Lehockýho, výkonného ředitele cestovní kanceláře Vítkovice Tours. Regionální klub ČMA Ostrava vytváří tradici návštěv neobvyklých oblastí. Chce nabídnout manažerům příležitost, aby se na zajímavých místech mohli odpoutat od denních starostí. Vysoké pece jim umožnily shlédnout na svět řízení z nadhledu, do slova a do písmene. Mimořádné setkání se uskutečnilo 25. června 2015 na akademické půdě. V přítomnosti rektora Technické univerzity Ostrava VŠB – TU Ivo Vondráka byly předány diplomy oceněným studentům za úspěch v soutěži MANAŽER ROKU 2014 v kategorii „O nejlepší studentskou esej“. Událostí mimořádného významu bylo 15. září 2015 setkání finalistů soutěže MANAŽER ROKU s představiteli Moravskoslezského kraje. Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského

46

kraje, úspěšným soutěžícím poděkoval za výtečnou reprezentaci. Za vyhlašovatele soutěže a prezidium ČMA se aktu zúčastnili prezident Pavel Kafka, výkonný ředitel Ivo Gajdoš, dále Ludmila Koutská a Rastislav Lukovič. K dalšímu nezapomenutelnému setkání klubu došlo 29. října 2015 ve výjimečných prostorách Planetária Ostrava při VŠB-TU Ostrava. Hostitelem se stal opět rektor univerzity Ivo Vondrák. Seznámil návštěvníky se svou specifickou rolí pedagoga a manažera, ale zároveň jim pootevřel se svými kolegy i okna vesmíru. Ve zprostředkování výjimečných chvil na mimořádných místech moravskoslezského regionu budeme pokračovat i v roce 2016. Hostitelé to nebudou mít lehké, budou-li chtít vysoko postavenou laťku překonat. Není však pochyb, že se přední manažeři na další pozvání velmi těší. Jejich očekávání nechceme zklamat a věříme, že k setkání se přidají i další. Petr Kazík předseda ČMA Regionálního klubu Ostrava „Neplýtváme časem, chceme, aby to, co děláme, mělo smysl.“

ročenka 2015

NASLOUCHAT A SPOLUPRACOVAT NAPŘÍČ GENERACEMI Klub mladých manažerů ČMA

Klub mladých manažerů vznikl již v roce 2005. Přesně po deseti letech svého fungování prošel tzv. restartem. Klub se dočkal nejen nového vedení, které je zárukou plnění jeho poslání a rozvoje. Podařilo se také pozměnit strukturu této instituce, v níž jsou zastoupeni členové ČMA, studenti aktivně působící na VŠE a ČVUT a také absolventi. Každá z těchto skupin svým propojením v rámci Klubu mladých manažerů přispívá praxí k jeho poslání. Spojuje tak generaci zkušených a ostřílených profesionálů, i mladých, kteří vidí svět jinýma očima. Tento koncept přináší nejen inspiraci, ale především nové výzvy a náměty pro mezioborovou a meziuniverzitní spolupráci. Klub mladých manažerů je totiž o hledání nových neotřelých cest právě pro manažerskou profesi současných i budoucích generací. Klub mladých manažerů je otevřený všem studentům, kteří jsou aktivní již v průběhu svého studia a snaží se získat zkušenosti při řízení kolektivů, malých skupin a nejrůznějších projektů. Hodnotové jádro klubu zůstává i nadále stejné. Tvoří ho otevřenost, vstřícnost, férovost, podpora, zájem o druhé, podnikavost, humor a zájem o nové, neotřelé a inovativní. Aktivity, které byly konané pod hlavičkou KMM, se dělily doposud do tří tradičních kategorií. Formální setkávání s lidmi z praxe jsou již evergreenem. Neformální akce mají za úkol nabídnout podporu potenciálním členům KMM a také mají za cíl efektivně budovat komunitu mladých lidí se zájmem o manažerské řemeslo. Třetí kategorii tvoří setkávání pořádané KMM Alumni, která dávají prostor pro opětovná shledání bývalých členů Klubu mladých manažerů, kteří se dnes již věnují naplno své profesi. Pro následující roky se klub rozhodl chopit dalších výzev. Důležitou roli bude hrát vytvoření

nové informační platformy, která by poskytovala přehled a detaily akcí, přednášek, besed, jež budou pořádat jednotlivé kluby mladých manažerů na našich univerzitách a vysokých školách. Mateřská ČMA dala zelenou účasti studentů na svých vybraných akcích, což je obrovská příležitost, jak se opět o něco více přiblížit naplnění poslání KMM, tedy zintenzivnit činnost v oblasti mezigeneračního předávání manažerských zkušeností. Protože o úspěchu v pracovním kolektivu zvláště na řídících pozicích nerozhodují pouze nabyté znalosti a dovednosti v rámci oboru, ale také tzv. soft skills a vytváření prostředí pro optimální komunikaci v týmech, bude KMM usilovat o vydání publikace, která by v tomto ohledu posloužila budoucím absolventům, kteří se poprvé stávají právě součástí či hlavou pracovní skupiny. Již na přelomu milénia například Milan Zelený zdůrazňoval, že pro úspěch ekonomiky i společnosti jako celku je potřeba, aby se zbouraly hranice, které brání aktivní spolupráci mezi akademickými pracovníky, studenty, manažery, podnikateli, státní správou, politiky i dalšími funkcionáři. O tom bude projekt „stíňování“. Mentoring a koučování jsou často skloňovanými výrazy, které mnohdy dokáží rozvinout potenciál a geniální nápady, které výjimeční lidé nosí v hlavě. Proto se jedním z cílů KMM na následující období stala příprava projektu patronátu zkušených pedagogů, kteří by bděli a pomáhali ojediněle nadaným studentům v počátcích jejich působení na akademické půdě. KMM je vděčný za příležitost být aktivně více v kontaktu s dalšími kluby ČMA, s nimiž si navzájem bude moci poskytnout podporu, zpětnou vazbu a náměty pro nové společné projekty. Václav Liška předseda Klubu mladých manažerů ČMA „Jsem nesmírně rád, že mají mladí lidé silné vize, nebojí se neotřelých nápadů, ale jsou také ochotní naslouchat svým starším kolegům s bohatými zkušenostmi v manažerských pozicích a efektivně mezi sebou spolupracovat.“

2015 ročenka

47

CESTUJEME DO ZAHRANIČÍ, NAPŘÍČ REPUBLIKOU I OBORY Klub manažerek ČMA Klub manažerek sdružuje manažerky a podnikatelky z různých oborů i míst celé České republiky. První setkání začala skupina žen organizovat již v roce 1996 a od té doby nepřetržitě pořádá snídaně, odpolední čaje se zajímavými osobnostmi, schůzky ve firmách členek, jezdí za relaxací do lázní, na zkušenou a poznáním „do světa“. Zdá se to neuvěřitelné, ale celkem 23 akcí uspořádal loni Klub manažerek. Většinou to byla setkání se zajímavými osobnostmi hospodářského a společenského života, například s jednou z nejvýznamnějších módních návrhářek Liběnou Rochovou, s Bohdanou Pražskou, partnerkou KempHoogstad, Jitkou Vysekalovou na téma Emoce a žena v reklamě, s Magdalenou Souček, vedoucí partnerkou EY, Ivou Zothovou, partnerkou AK Pierstone, Hanou Brodskou, ženou s mnohaletými zkušenostmi v diplomatické službě, s Květou Uhrovou, jednatelkou společnosti REDECo o dotačních příležitostech z programů EU, a to stále nejsme na konci seznamu. Pro duši i tělo - to byl podtext dalších aktivit. Společně jsme se loni učily vařit a připravovat různé dobroty. U členek klubu Jiřiny Mašičové a Kamily Filípkové v Restaurantu Amaryla nás šéfkuchař Lukáš Jelínek zasvětil do receptur chutných letních salátů a v zimě do přípravy mušlí. Kromě potěchy těla jsme loni zažily i potěchu duše – návštěvou několika kulturních pořadů. O ně je mezi členkami velký zájem a tak není nic neobvyklého, když například na koncertech Orchestru Václava Hybše, v Divadle Viola nebo na koncertě Spirituál kvintet „obsadíme“ přes 50 křesel. Brusel - město, které jsme s klubem na tři dny navštívily. Program byl zcela naplněn setkáními - s europoslancem Pavlem Svobodou a europoslankyní Martinou Dlabajovou, v Pražském domě s ředitelkou Lucií Čadilovou, s Marií Zvolskou, členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru, s Markem Morou, který má veliký přehled o fungování Generálního sekretariátu Rady EU, neboť je ředitelem kabinetu šéfa GS Rady. Neméně zajímavá byla setkání na Stálém zastoupení ČR při EU s velvyslancem Jakubem Dürrem, Annou Teličkovou a Romanem Diatkou. Velmi příjemné bylo setkání s eurokomisařkou Věrou Jourovou, která celou skupinu pozvala na večeři k sobě domů, bylo o čem povídat až do půlnoci. Poděkování za spolupráci na skvělém programu patří týmu CEBRE, vedeného ředitelkou Alenou Mastantuono.

Tentokrát v netradičním termínu – v září se v TOP HOTELu Praha konala již 15. Klobouková párty, tradiční setkání manažerek a podnikatelek. Dámy (i někteří pánové) v kloboucích zářily, elegance byla cítit na každém kroku. Převažovaly barvy bílá, černá a veškeré odstíny růžové. Takové totiž bylo barevné doporučení pro tuto jubilejní „kloboukovku“, jejímž programem účastníky elegantně provázel moderátor Jan Kovařík. Svým podáním šansonů uchvátila Světlana Nálepková. A nechyběla módní přehlídka. Z iniciativy členek klubu to byla v pravdě originální ukázka modelů salónu Alae v podání 13 členek klubu. Jejich odvahu a zápal oceňovali diváci stálým potleskem. Na akci byl také předán šek v hodnotě 15 tisíc korun určený na charitativní projekt Nový život díky plastice, který pomáhá v překonání zdravotního handicapu. Jubilejní klobouková párty byla významným výročím a připomenutím toho, kolik zajímavých a aktivních žen v Klubu manažerek působí. Mezi členkami klubu jsou ženy oceněné v soutěžích, anketách, žebříčcích. Klub manažerek si klade za cíl podporu dialogu, výměnu zkušeností a informací, využití schopností, intelektuálního a tvůrčího potencionálu žen - podnikatelek a manažerek. Bez úzké spolupráce a podpory členek klubu a jejich firem by takové zázemí pro činnost klubu nebylo možné vytvořit. Poděkování patří i za podporu řady příznivců, které klub za 20 let činnosti získal. Lenka Tomešová předsedkyně Klubu manažerek ČMA „Mezi ženami je spousta šikovných, odvážných a tvořivých osobností, a mne těší, že získávají stále větší společenské uznání.“

48

ročenka 2015

© WINKLER & STENZEL, Praha, www.winkler-stenzel.cz

Produkty Wellness & Beauty ÍM v NOVÉM LUXUSN BALENÍ

Nechte se rozmazlovat exkluzivní značkou drogerie parfumerie ROSSMANN Wellness & Beauty.

2015 ročenka

49

PRO VYSOKOU PROFESIONALIZACI MANAGEMENTU VE ŠKOLSTVÍ Klub pedagogických manažerů ČMA Základním posláním Klubu pedagogického manažera České manažerské asociace je přispívat k nastolení vhodných právních, ekonomických, vzdělávacích, kulturních, sociálních a jiných podmínek nutných pro vysokou profesionalizaci manažerské činnosti, včetně vytváření profesní sounáležitosti řídících pracovníků především z oblasti vzdělávání. Klub připravuje podmínky k navazování neformálních kontaktů a k výměně zkušeností formou diskuzí a přednášek z oblasti managementu, veřejného života, zejména školství, ekonomiky, legislativy apod. Poskytuje prostor ke konzultaci stanovisek, hájení profesních zájmů, reprezentaci profesního managementu vůči zahraničí a nabízí i možnost relaxace pedagogických manažerů. To vše realizuje formou pravidelných klubových setkání třikrát až čtyřikrát ročně, prostřednictvím schůzek a vzdělávacími aktivitami s odborným programem. Klub pedagogického manažera loni úspěšně pokračoval ve vzdělávání svých členů v dalším akreditovaném cyklu vzdělávacích seminářů s názvem Manažerský přístup ředitelů středních odborných škol k aktuálním tématům současné pedagogické praxe. Seminář tohoto vzdělávacího opatření byl zorganizován na Střední škole informatiky a spojů Brno ve dnech 3. a 4. května. Přednášejícím lektorem byl Václav Kohout, který přítomným členům klubu osvětlil téma č. 4 cyklu s názvem Koncepční přístup ředitele střední

školy ke kurikulární reformě. Součástí brněnského semináře bylo i klubové zasedání, během kterého členové klubu zvolili nového předsedu klubu Libora Bastla. Další ze seminářů nazvaný Moderní vzdělávací technologie se uskutečnil ve dnech 3. a 4. listopadu 2015 v Mostě. Společnými pořadateli i hostiteli účastníků byly Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., studijní středisko Most a Střední odborná škola InterDact, s.r.o. I když v tomto termínu řádila v Čechách i na Moravě silná chřipková epidemie, účast byla nadprůměrná. Příjemný zážitek z akce umocnil způsob prezentace tématu přednášející Jindrou Lisalovou. Zájemci si mohli také prohlédnout zámek Duchcov, který našim členům otevřel svoje dveře mimo sezonu. Kdo se zúčastnil, neodcházel zklamán, protože se mohl na vlastní oči přesvědčit, že slavný Casanova v tomto místě v závěru svého života skutečně pobýval. Klub pedagogického manažera se soustavnému vzdělávání svých členů věnuje již několik let a bude pokračovat. Protože členy klubu jsou především ředitelé středních škol, případně členové managementu těchto škol, je vzdělávání vždy zaměřeno na témata související s výkonem jejich funkce. Jedná se o cykly vzdělávacích seminářů akreditovaných v rámci doplňkového vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. O tom, že daný typ vzdělávání považují členové za důležitý pro jejich pracovní zařazení, svědčí také to, že právo obdržet osvědčení získalo celkem 26 členů klubu. A protože práce ve školském managementu vyžaduje připravené odborníky, kteří neustále pracují na inovaci a rozšíření svých vědomostí, připravuje výbor klubu nový vzdělávací program, který hodlá v brzké době předložit k akreditaci na MŠMT. Libor Bastl předseda Klubu pedagogických manažerů ČMA „Školský management vyžaduje připravené odborníky, kteří si neustále rozšiřují své vědomosti.“

50

ročenka 2015

LIMITY KOOPERACE A ÚSPĚCHU SE TAK MOHOU AŽ NEČEKANĚ POSOUVAT Klub vzdělávání manažerů ČMA Historie klubu se začala psát v roce 2014. Jeho vznik byl reakcí na stále vyšší potřebu dynamického vzdělávání v manažerské profesi, jež se vyvíjí mílovými kroky. Lidé v manažerských pozicích se potýkají stále častěji s novými výzvami, které vyžadují nejen dobré teoretické znalosti, ale také schopnost inovativně myslet a kreativně se přizpůsobit novým podmínkám a vytěžit z nich pro společnost zajímavé příležitosti.

Klub je otevřený jak členům ČMA, tak případným zájemcům o členství. Základem jeho činnosti se stala setkání s odborníky na manažerské vzdělávání. Jedním z jeho poslání, které se mu v roce 2015 podařilo úspěšně rozvíjet, je spolupráce s dalšími kluby ČMA, akademickým prostředím a zástupci poradenských firem, vrcholovými manažery, jenž stojí v čele významných společností, i samotnými podnikateli. Klub chce manažerům ukázat, že kvalitní podnikatelský záměr musí například propojit profesně odborné znalosti a ekonomické analýzy se znalostmi aktuálního znění legislativy včetně daňových dopadů. Touto cestou je možné přesněji definovat rizika a příležitosti rozvoje firem či institucí. Přínosná je pak i výměna osobních zkušeností manažerů spojená s řešením konkrétních situací, které přináší každodenní praxe. Díky propojení zkušených osobností z praxe, odborníků v legislativě či akademickém prostředí, mladých a například zatím studujících lidí s neotřelými nápady a vizemi se zrodil efektivní koncept vzájemné spolupráce. Limity kooperace a úspěchu se tak mohou až nečekaně posouvat a strhávat mnohdy zbytečně nepropustné hranice mezi rozličnými obory a oblastmi lidské činnosti.

Mezi setkání, která klub v roce 2015 uspořádal, patřilo například to, jež se odehrálo na půdě ČVUT v Praze 28. dubna a neslo název Jak se stát manažerem úspěšné společnosti. Prostor byl dán také tvůrčímu přístupu v podnikání. Dne 9. června se uskutečnilo setkání na téma Strategie úspěšného podniku: symbióza kreativity a disciplíny. Významnou příležitostí je pro manažery a podnikatele čerpání dotací z fondů EU. Jak připravit úspěšný projekt za podpory evropských financí se mohli posluchači dovědět na odborném semináři 1. prosince v Praze. Prosinec se pro klub stal vysoce vytíženým měsícem a na závěr roku se programově věnoval také tématu rizik a příležitostí spojených s řízením společnosti s ručením omezeným nebo výkonem funkce jednatele. Tím uzavřel Klub vzdělávání manažerů svůj úspěšný rok a předal členům, manažerům a všem, kteří při něm stáli, povzbudivé poselství do roku následujícího. Jaroslav Jochman předseda Klubu vzdělávání manažerů ČMA „Velice mne těší, že si klub nachází stále více příznivců. Pozoruji tak, že se nám záměr o propojení kdysi radikálně oddělených oblastí lidské činnosti daří synergicky propojovat a inspirovat mladé i zkušenější manažery, jak se svojí vize chopit co nejpromyšleněji.“

Kromě odborných seminářů a přednášek je úkolem klubu vytvářet databázi informací pro jednatele a manažery firem, kde budou dostupné doporučené vzorové dokumenty pro efektivní řízení společnosti, články právních a daňových specialistů a ekonomů související s řešenou problematikou.

2015 ročenka

51

PŘEDŠKOLÁCI, ŠKOLÁCI A MANAŽEŘI Klub předškolního vzdělávání ČMA O tom, že má rodina a škola zásadní vliv na rozvoj dětské osobnosti, není pochyb. Tuto myšlenku nápaditě oživil před několika lety Klub předškolního vzdělávání, když se zaměřil na aktivní kamarádství s předškoláky. Jeho první počiny sice vzbuzovaly pochybovačné úsměvy na rtech ostřílených šéfů firem, jak se však ukázalo, šlo o pohled vpravdě průkopnický a více než přínosný přesně v době, kdy český průmysl i jiné obory začaly trpět vážným nedostatkem technice fandících a technicky vzdělaných profesionálů. Tah na branku potvrdily následující výsledky: V roce 2015 bylo úspěšně zakončeno několik vzdělávacích projektů, které se týkaly technického vzdělávání dětí od 6 do 9 let, tedy dětí z mateřských škol a základních škol I. stupně. Ve všech těchto projektech byla aktivně zapojena Česká manažerská asociace. Krajský projekt pro tvorbu nových úloh Technické školky Projekt byl podporovaný Jihomoravským krajem (MŠMT) a zaměřen byl na tvorbu nových nejen technických úloh pro žáky I. stupně ZŠ. Projekt „Technické školky“, MAS Brána Brněnska, MAS Boskovicko Do tohoto, zatím největšího projektu v ČR, bylo zapojeno 24 školek. Hlavním tématem byly „Dopravní prostředky“. Za Českou manažerskou asociaci jej obsahově řídil Ladislav Mihalovič.

Konference RTPV Svaz průmyslu a dopravy ČR pořádal 3. prosince 2015 V Kongresovém paláci v Praze závěrečnou konferenci k Roku průmyslu a technického vzdělávání. I když členové klubu během celého projektu nebyli nikým vyzváni, aby představili praktické výsledky a podělili se s ostatními o zkušenosti, nakonec měli možnost aktivně vystoupit alespoň na této konferenci. Bohužel, za svaz si přednášku nikdo nevyslechl, místa určená pro členy předsednictva byla totiž všechna prázdná. Konference Společenská odpovědnost firem Aktivně členové klubu předškolního vzdělávání vystoupili na konferenci 19. listopadu v Lednici, pořádané Jihomoravským krajem, jejímž cílem bylo poskytnout prostor pro konstruktivní sdílení zkušeností s přístupem ke společenské odpovědnosti a vzájemné výměně dobrých praxí, které přispívají k udržitelnému rozvoji. Kuřim – komplexní vzdělávací program V roce 2015 byl vzdělávací program zavedený do všech mateřských školek a základní školy I. stupně v Kuřimi s tím, že kromě podpory kuřimského městského úřadu se aktivně zapojily i některé místní firmy. Tyto firmy poskytly finanční i materiální pomoc a jsou ochotny zajistit tzv. „udržitelnost“ do budoucna.

Projekt Technické mateřské školy Řešitelem byl JAIP, o.p.s. v partnerství s ČMA, o.s., IRER, o.p.s., a.s. a Societas Rudolphina, o.s. V projektu, který řídila instituce JAIP České Budějovice, se jednalo o dvě osy. Jednou bylo školení pedagogů z mateřských škol, druhá se týkala oslovení a aktivace místních firem s tím požadavkem, aby se zajistila podpora vybraných MŠ i po ukončení projektu v roce 2015.

Miloš Filip předseda Klubu předškolního vzdělávání ČMA „Pokud se s dětmi vhodně spolupracuje, předčí naše očekávání skvělými nápady, dovednostmi a objevy, což může být vítaným povzbuzením i pro nás, starší, kteří zodpovídáme za to, po jaké cestě se náš národ vydá.“

Technické školky na Slovensku Klub měl značný podíl na tom, že se v Popradu a Prievidzi otevřely „Technické školky“ podle našich postupů a schémat. Školitel Ladislav Mihalovič navštívil obě města a pro místní mateřské školy uspořádal semináře včetně školení.

52

ročenka 2015

PRÁCE ÚŘEDNÍKA- MANAŽERA JAKO POSLÁNÍ Klub veřejné správy ČMA Být dobrým a oceňovaným úředníkem na jakémkoli postu, být tím, jehož si občané i podnikatelé a šéfové firem oblíbili pro jeho vstřícnost a snahu řešit záležitosti všední i výjimečné, znamená mnohé. Nejen ochotu či vzdělání, ale především snahu dělat to, co je prospěšné, rozumné a napomáhá zlepšit život v celé jeho šíři. Cesta vzájemné spolupráce a hledání bodů, kde se manažerská činnost protíná s činností státní a veřejné správy a práce vedoucích úředníků vůbec je užitečnou strategií České manažerské asociace, která překonala tu původní, jež se nesla ve stylu kritiky toho, co úřední administrativa nezvládala úplně na výbornou. ČMA se o tom definitivně přesvědčila v roce 2014, což nakonec vedlo k založení Klubu veřejné správy. Manažerské schopnosti jsou pro vrcholové vedoucí pracovníky klíčové nejen v byznysu, ale také ve veřejné či státní správě. Prvním velkým počinem klubu a stěžejním bodem programu v roce 2015 bylo navýsost užitečné setkání s těmi nejvyššími státními úředníky – státními tajemníky. Cílem bylo nastartovat spolupráci státní správy, samosprávy a ČMA tak, aby docházelo k vzájemnému předávání zkušeností a nalezení společné řeči v oblastech manažerského řízení i jeho zkvalitňování. S příchodem zákona o státní službě a zaváděním nových postupů ve státní správě je sdílení manažerských zkušeností o to cennější.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký k tomu tehdy dodal: „Od doby účinnosti zákona o státní službě máme za sebou dvě fáze, první byla spjata s tím, co je nepochybně České manažerské asociaci blízké, a to je obsazení nejvyšších postů ve státní službě, například státních tajemníků, což jsou nejen úřednické, ale do značné míry i manažerské pozice. Výměna zkušeností tedy může být velmi užitečná a já pevně věřím, že brzy přinese své výsledky.“ Klub veřejné správy ČMA pod vedením Kateřiny Černé, tajemnice Úřadu městské části Praha 13, prosazuje ušlechtilé cíle, tedy rozvíjet profesionální management ve veřejné správě, posilovat manažerské dovednosti zaměstnanců státní správy a úředníků samosprávy a prosazovat příklady dobré praxe. Činnost klubu je odpovědí na dlouhodobou nespokojenost zástupců českého byznysu s fungováním veřejné a státní správy v České republice. Na neutěšený stav poukazuje i Zpráva o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF): „Z analýz vyplývá, že byznys v ČR už je sám o sobě konkurenceschopný, ale co ho zatěžuje, je okolí. Za poslední dva roky si ČR polepšila o šest míst, ale je stále na 31. místě, kde byla před pěti lety. Vrátili jsme se tedy tam, kde jsme byli. Při dílčím pohledu ale zjistíte, že jsme na 57. místě v kvalitě státních institucí, a to je znepokojivé. Proto vyzývám, pojďme se společně podívat na problémy, které tady jsou,“ komentoval výsledky studie prezident ČMA Pavel Kafka. V dubnu 2013 se ČMA připojila k výzvě týkající se nápravy řízení státní správy. Vyzývala k zahájení celonárodní debaty a prosazení dobré kvality managementu soukromé sféry i do té státní. Od té doby se ČMA snaží svou činností výzvu naplňovat. Příkladem je i kulatý stůl s názvem Státní správa 2015+, u něhož se 3. listopadu 2015 v Praze sešli státní tajemníci téměř všech ministerstev v čele s Josefem Postráneckým a zástupci ČMA v čele s Pavlem Kafkou. Kateřina Černá předsedkyně Klubu veřejné správy ČMA „Vše co dělám, dělám naplno a s radostí. A svou úřednickou práci beru jako poslání, takže času nelituji.“

2015 ročenka

53

PROGNÓZY JSOU SOLÍ ROZHODOVÁNÍ Prognostický klub ČMA S velkou radostí přivítali loni členové České manažerské asociace ustavení Prognostického klubu. Skýtá možnosti, kterých si již dlouho špičkoví manažeři přáli využívat. K dispozici by tak mohli mít nejen tvrdá data, vize, vlastní praxí formovaný zdravý úsudek, ale rovněž odborný výhled do budoucnosti. To vše šéfové firem a organizací ke své práci potřebují a tím více, když se smířili s faktem, že turbulencí ve světové ekonomice bude přibývat a že relativně klidné vody vývoje konce minulého století a tisíciletí jsou ty tam. Ano, všichni bychom rádi věděli, jaké změny nastanou, jaké bude podnikatelské prostředí, co bude platit a co ne. Všichni zodpovědní touží po informacích, které naznačí, co se dá očekávat, na jakých pilířích stavět rozvoj firem, ať už těch drobných či velkých, v jejichž kompetenci jsou mnohamiliardové investice.

v duchu diskuzí a plánování akcí a konferencí na téma jak bude vypadat Svět v roce 2030 a jaký bude vývoj technologií (Průmysl 4.0, technologie RFID – radiofrekvenční identifikace, 3D tisk) a jejich dopad na společnost. Výsledky činností klubu, které by měly inspirovat manažery k novým tvůrčím nápadům a optimalizaci strategií, poslouží nejen členům České manažerské asociace, ale také široké veřejnosti. Můžeme se těšit na prognózu vývoje nových technologií (auta bez řidiče, rozvoj 3D tiskáren, RFID a Business Inteligence, kosmické sondy aj.), nebo tu, která ponese název Reforma politického systému, analyzující odhady a scénáře budoucího vývoje politických systémů. Stalo se pravidlem, že všechny konference končí turnajem VIP v bleskovém šachu. Povzbudivé řešení a nápověda toho, jak trénovat mozek pro náročnou manažerskou práci. BohumírŠtědroň předseda Prognostického klubu ČMA

Mít dobré prognostiky je jistě cílem každé vyspělé společnosti. Profese je to ovšem velmi těžká a snad i nevděčná. Ani sebelepší prognóza patrně v blízké budoucnosti nepřežije sama sebe více, než bude bezpodmínečně nutné. Společnost se učí reagovat na rychlý vývoj nových technologií a inovací, který je zdrojem velkých očekávání, ale také obav. Nezamýšlené důsledky tohoto vývoje se nám mohou vrátit jako boomerang, který protne celospolečenský kontext. Kvalitní prognózy tak mohou být cestou, jak se na návrat boomerangu připravit. Stanou se nadmíru cennými materiály, které budeme muset brát daleko více v úvahu i při všední manažerské práci.

„Nápadité vize, nepředstavitelné technologie, překvapivé myšlenky, nová zjištění, nečekané kontakty – to vše spolu souvisí, jen je potřeba dát tomu všemu řád a umět pracovat s daty. A od toho jsou i prognózy.“

Během uplynulého roku se klub sešel několikrát, a to nejen na půdě ČMA na Václavském náměstí v Praze. Například prosincové setkání se neslo

54

ročenka 2015

VĚDA, POLITIKA I ETIKA Manažerský S-klub ČMA

Seniorský věk s sebou přináší důstojnost a moudrost. To však neznamená, že neprahne po dalším vzdělávání, sbírání nových poznatků a po udržování společenských a profesních kontaktů. Manažerský S-klub, donedávna vystupující jako Manažerský seniorský klub, k tomu poskytuje tu nejlepší příležitost. A dělá to už dlouhou dobu, vždyť zahájil svou činnost už v roce 1997 z podnětu České manažerské asociace a Českého komitétu pro vědecké řízení. Poslání klubu se od té doby nezměnilo. Sdružuje manažery – seniory, kteří již nevykonávají aktivně vedoucí funkci, a poskytuje jim možnost odborného a přátelského setkávání. Společenská činnost klubu v roce 2015 směřovala především do čtyř hlavních oblastí. Manažeři se na klubových setkáních seznamovali s novými vědeckými poznatky, diskutovali o tom, co dnes tvoří a ohrožuje demokracii, jak skloubit podnikání s morálkou a stranou neponechali ani přípravu regionálního kola prestižní soutěže MANAŽER ROKU 2014. Klub pokračoval v prohlubování spolupráce s Podnikatelskou sekcí Etického fóra ČR, když se podílel na projektu „Podnik Fair Play“. Expertní skupina členů Manažerského S-klubu pro drobné poradenské služby projednávala požadavky některých subjektů na možnou spolupráci. Do centra pozornosti se dostal také námět RNDr. Eduarda Špačka na vytvoření Manažerského S-klubu na dálku. A členové diskutovali, zda by bylo možné tuto myšlenku uvést do praktického života. Do světa vědy zájemce zavedl Marcel Jiřina z Ústavu informatiky AV ČR. Zaujal přednáškou na téma Některé aspekty vědecké práce v základním výzkumu. Další téma přiblížil certifikovaný soudní znalec Josef Zouhar, když otevřel společensky velmi citlivý problém forem současného extremismu. Se závěry konference o projektech Národní systém povolání a Národní systém kvalifikací seznámil členy klubu Bohuslav Ullmann.

Z politiky a hospodářství do tajemného vzniku vesmíru umožnil nahlédnout Marcel Jiřina. Pozornost přítomných získal přednáškou o Velkém třesku, zejména s ohledem na Hubbleova empirická pozorování posuvu spektrálních částic ve spektrech vzdálených galaxií. V září se členové klubu opět vrátili k etickým otázkám. Zúčastnili se mezinárodní konference na Vysoké škole ekonomické Praha, která se zabývala zodpovědností a etikou v manažerském vzdělávání. S okruhy otázek úspěšné soutěže MANAŽER ROKU, jehož 22. ročníku se zúčastnila celá řada členů Manažerského S-klubu v roli nominátorů, i činností v hodnotitelské komisi, seznámil členy klubu Rastislav Lukovič. O pojmu vzdálenosti na dalším setkání hovořil opět Marcel Jiřina. Ve své přednášce zaujal právě výkladem pojmu vzdálenost. Vysvětlil, jak je záludné chápat ji v běžném slova smyslu a předvedl jiné způsoby, kterak měřit vzdálenosti jinak než Eukleidovským způsobem. Tibor Kovalský předseda Manažerského S-klubu ČMA „Novinek není nikdy dost. A moudří je vítají a nebojí se jich.“

S velkým zájmem se setkal kulatý stůl, u něhož účastníci diskutovali na téma Unavená demokracie a současná ekonomická situace ČR při překonávání recese, a to pod vedením Pavla Cihláře.

2015 ročenka

55

Abyste se s námi cítili DOBŘE A JEDINEČNĚ

Víkend strávený bez myšlenek na práci, to je sen každého manažera. Naordinovat tuto léčebnou proceduru a duševní hygienu sice neumíme, ale pravidelně se o to snažíme. Podle ankety mezi členy ČMA snad i úspěšně. Víkendová neformální setkávání totiž patří mezi nejoblíbenější akce pořádané naší asociací. Není se čemu divit, vždy se snažíme najít takové místo, které nabízí možnosti odpočinku, ale i nového poznání. A Česká republika je takových míst plná! Pečlivě pro vás vybíráme ty nejlepší hotely, vymýšlíme pestrý program, objevujeme místní speciality a plánujeme nezapomenutelná setkání. Chceme, abyste se s námi cítili dobře a výjimečně! V roce 2015 jsme připravili hned dvě víkendová setkání. První se neslo ve znamení výborného moravského vína, druhé ve znamení českého lázeňství.

56

Manažerské setkání na Moravě

Víkendový relax v Karlových Varech

Znojemské historické vinobraní by si neměl nechat ujít žádný milovník vína. ČMA proto v září 2015 uspořádala pro své členy víkend na Znojemsku. Na programu byla prohlídka nočního historického pochodňového průvodu městem, historické divadelní představení v centru města, setkání se znojemským starostou Vlastimilem Gabrhelem na Znojemském hradě a samozřejmě nechyběla degustace vín. Ubytováni jsme byli v moderním hotelu Vinice Hnanice.

Lázeňství a relax, to je to, co si asi každý vybaví, když se mluví o Karlových Varech. Místo na úplném západě České republiky, známé ale také díky Becherovce, sklářskému průmyslu a filmovému festivalu. Pro setkání v tomto nádherném městě jsme zvolili špičkový čtyřhvězdičkový hotel Aura Palace, který se postaral o výbornou relaxační péči našich manažerů. Jednotlivé procedury účastníci prokládali popíjením termálního pramene, jehož vřídlo se nacházelo přímo vedle hotelu. Navštívili jsme také muzeum Becherovky a vynechat jsme nesměli ani proslulou sklárnu Moser.

ročenka 2015

Sportem k utužení těla

A PROČIŠTĚNÍ MYSLI Mnozí z vás to určitě znají. V hlavě máte jako v úlu, myšlenky skáčou z jedné věci na druhou jako kobylka v letním poli a navíc cítíte únavu těla z věčného vysedávání v kanceláři. Fyzickou a hlavně psychickou nepohodu způsobenou přepracováním a nedostatečným odpočinkem je potřeba porazit. A právě sport je jednou z nejúčinnějších variant. Ať už vyrazíte proběhnout se za ranního rozbřesku nebo strávíte den na tenisovém kurtu či golfovém hřišti, duch i tělo se Vám za takto strávený čas odvděčí. Manažerská profese je náročná, a proto pro vás pořádáme nejen ty akce, kde je potřeba zapojit intelekt a mysl, ale také akce odpočinkové, sportovní. V roce 2015 jsme se potkali na dvou turnajích. Na golfovém v září a tenisovém v prosinci.

5. ročník golfového turnaje, který se konal 30. září 2015, připravila ČMA ve spolupráci s Asociací českých nábytkářů. Setkali jsme se na hřišti Sand Martin´s Holes Mladá Boleslav. Hrálo se systémem Stableford s úpravou HCP a vloženými soutěžemi. Ceny do soutěže věnovali Crystal Bohemia a.s., CruisePlus s.r.o. a INCO engineering s.r.o. Vítězný pohár v jednotlivých kategoriích si odnesli Daniel Čapek, Karel Machatka a Richard Bartík.

12. ročník Manažerského tenisového turnaje ve čtyřhrách V sobotu 5. prosince se v krásné hale sportovního areálu Oáza Říčany nedaleko Prahy sešlo třináct dvojic hráčů – manažerů. Ti se utkali ve třech skupinách a nejlepší postoupili do závěrečných bojů. Vítěznou dvojicí 12. ročníku byli Luděk Císař s Karlem Pavlíčkem, kteří ve finále porazili Libora Šupicha s Janem Růžanským. Turnaj takové úrovně by nemohl být uspořádán bez podpory našich partnerů – společnosti Logio, s.r.o., Český porcelán Dubí, Blue Arrow International a Babolat. Krásné prostředí, zázemí, catering, výborná organizace a především rok od roku vyšší tenisová úroveň, to vše přispělo k hladkému průběhu celé akce.

Hodnoty tvoříte vy,

MY O NICH DÁVÁME VĚDĚT Mediální služby jsou ty, které pomáhají objevovat, růst, zdokonalovat, pečovat o dobré jméno subjektu či prosazovat nový výrobek a službu. Firmám, organizacím i jednotlivcům. Starají se o klienty a produkty jako laskavý zahradník, jenž reaguje na počasí, vláhu, chutě gurmánů a podmínky krajiny, kde se má dařit stromům, keřům, květinám, zelenině, trávníku i obyvatelům zahrady. Podobnou úlohu mají mediální služby. Tato filozofie stojí za vznikem značky vitaPR. Nasloucháme a snažíme se číst vaše přání mezi řádky. Tak pracujeme. Necháváme se inspirovat vaší moudrostí a zkušenostmi a usilujeme o umocnění přidané hodnoty a vašeho potenciálu tak, aby projekty, s nimiž jste spjati, nesly sladké ovoce. Význam komunikace stoupá a málokterá firma či organizace se dnes obejde bez toho, aniž by pečovala o svůj obraz nejen v médiích a na sociálních sítích. Publikum je všude a je třeba vztah s ním rozvíjet a kultivovat. Stačí se rozhodnout. Nechat si poradit, nechat nás spolupracovat. Společnými silami to jistě dokážeme. Vždy jsme si zakládali na dobrých vztazích, nápadech, originalitě, důvtipu a také smyslu pro humor, který otvírá srdce. inzerce

Co si tedy představit pod značkou vitaPR? Jednoduše jakékoli mediální služby, které potřebujete. Určeny jsou pro všechny, kdož chtějí pečovat o svoji image, o dobré jméno na trhu, dát veřejnosti vědět o svých výrobcích, službách, úspěších a rozmanitých aktivitách. Pokud si nevíte rady s napsáním tiskové zprávy či jejím zacílení na média, jestli netušíte, jak navázat spolupráci s novináři, uvažujete o vydávání newsletteru nebo firemního časopisu, svěřte se do naší péče. Zorganizujeme tiskovou konferenci, připravíme veškeré materiály pro novináře, pomůžeme s vaší medializací. Naši činnost stavíme na nápadech. Přemýšlíme v souvislostech, nabízíme radu i praktický výstup. Jsme optimisté, nebojíme se vaši odvahu proměnit ve smysluplné řešení. Ctíme základní morální hodnoty a snažíme se vždy najít takový přístup ke svěřenému úkolu, aby z výsledku měli klienti ten nejlepší pocit. Za tým vitaPR Kateřina Šimková a Eva Brixi

57

Výjimečnost má v sobě KAŽDÝ Z NÁS

„Výjimečnost je pojem, o kterém se nemá mluvit, člověk má pracovat, to stačí. Dopředu myslet na výjimečnost dělají pouze slaboduší,“ řekl Milan Knížák a vzápětí dodal: „I umělci, ať již mají talent od Boha, nebo ho umocní vzděláním, pílí a pomůže jim štěstí či požadavky doby, musí pracovat, aby něčeho s dosáhli. Výjimečnost má každý z nás v sobě, není to nic zvláštního. Žijme prostě a učme se více naslouchat.“ Nejen tato úvaha zazněla 26. listopadu v Praze v prostorách Senátu Parlamentu ČR na již druhé konferenci České manažerské asociace, kterou uspořádala s Klubem personalistů ČR na téma říkající si o další opakování: Hledání výjimečnosti. Otázek a názorů právě na tuto notu vyvstalo během celého dopoledne víc než dost. Jak by také ne, když řečníky byly osobnosti opravdu výjimečné, ale ne proto, že by se samy za výjimečné považovaly, ale proto, že za nimi vidí ostatní velký kus užitečné a inspirativní práce. Jsou to lidé, kteří svými výsledky dokázali nadchnout ostatní, vybudovat a vést týmy, dát myšlenku strategiím hodným obdivu. To je ta výjimečnost, o jejichž podobách se diskutovalo a již měli organizátoři na mysli při původním zadání zmíněné konference. Nejde tedy o strojenou vlastnost, která pomáhá v image firem a organizací i samotných osobností, ale takovou, která ostatním ukazuje cestu a dává odvahu. A proč se o manažerské a podnikatelské výjimečnosti také na půdě ČMA tolik hovoří? To zmínil Pavel Kafka, prezident ČMA: „Cílem asociace je podporovat zvyšování úrovně českého

58

managementu jak v byznysu, tak české veřejné a státní správě a institucích, které jsou ke konkurenceschopnosti naší ekonomiky a kvality života celé společnosti neméně důležité. Navíc dnes prochází manažerské řemeslo dramatickým vývojem. Nestačí jen zlepšovat, ale hledat zcela jiné postupy řízení, a nejen proto, že se hovoří o internetu věcí a strojů a dramatické skoky v technice a technologiích se nedají zastavit či ovlivnit. Zkrátka – nastupuje éra hlubokých změn, jimž se navíc silné tradice brání. Zjednodušeně řečeno, nebude rozhodující běžet rychleji, ale správným směrem. Proto roste význam strategického managementu i jeho náročnost.“ Četné diskuze v tomto smyslu ukazují, že je nanejvýš nutné k nadcházejícím změnám využívat všechny neobvyklé zkušenosti, vnímat příležitosti, odhalovat principy v nových souvislostech. Jedním z nich je interdisciplinární přístup. Snahou ČMA je tedy hledat excelentní zdroje výjimečnosti v celé společnosti, definovat jejich společný jmenovatel

a pokusit se komentovat podmínky, v jakých se tuto výjimečnost daří podporovat a rozvíjet. Proto také asociace zahájila společně se Senátem ČR cyklus setkání s vynikajícími osobnostmi.“ Senátorka Eva Sykovářekla, že si dostatečně nevážíme potenciálu českého národa, což by bylo potřebné například nyní za složité mezinárodní situace. Význam vůdcovství a osobního příkladu v takových případech roste, a je podstatné, abychom si navzájem osobností, které vynikají svými schopnostmi a vlastnostmi, náležitě vážili a učili se od nich. Prezident Klubu personalistů Jan Března uvedl, že výjimečný

ročenka 2015

je každý z nás, jen je otázkou, jak tuto výjimečnost v daném jednotlivci rozpoznat a cizelovat tak, aby byla ku prospěchu celé společnosti. A otázkou je i to, jak ji nacházet a objevovat sami v sobě. Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i- noor Hardtmuth poukázal na to, že předpokladem úspěchu je například vize, a pakliže ji člověk nemá, nemá také šanci uspět. I když na štěstí nahlížíme rozmanitě, i ono je někdy významným hráčem a neměli bychom ho podceňovat. „Za podstatnou vlastnost považuji vůli. Před problémem se člověk nemůže vzdát, musíte být tvrdohlaví, a houževnatí, nesmíte se bát. Pomáhají i vzory, o těch víme stále málo, mediálně nejsou populární. I životní prohry jsou důležité, ty vás posunou dál, ať chcete nebo ne. Své kouzlo mají i určité genetické

předpoklady i posunutý práh psychické odolnosti. Zásadní jsou rovněž pozitivní emoce. A ještě – kdo nemá morálku, neměl by podnikat,“ zakončil. Kateřina Neumannová vysvětlila, že výsledkem jejího životního sportovního úspěchu byl zejména prostor, který dostala, a to i díky dobrému rodinnému zázemí. Naučila se jít i přes práh fyzické bolesti. „Vrcholový sport není o tom, aby vám bylo dobře,“ konstatovala jednoznačně. Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka skupiny PETROF, vyšla z příběhu rodiny Petrofů. Základem jejího postoje bylo vždy překonávat překážky, což zúročila ve firmě, již vede od roku 2000. Ta byla na pokraji krachu, a aby přežila, bylo potřeba učinit řadu nepopulárních opatření. I ta se dají zvládnout a zaměstnancům je vysvětlit, pokud má člověk vizi a odvahu. Třeba k tomu, aby firma přesvědčila partnery, že svoji ekonomiku zvládne, i když důkaz v ruce není. „Bylo nutné v naší největší firemní krizi přesvědčit čtyři banky, že se nepoložíme, že hledáme cesty, jak dál. Musela jsem dát výpověď 200 lidem, propouštěla jsem rodiče svých spolužáků, do kanceláře mi cho-

dili chlapi a brečeli. Toto vše jsem musela zvládnout, i když s těžkým srdcem,“ přiznala. Ctirad Hemelík, podnikatel a mimo jiné zakladatel festivalu Evolution, podotkl, že cílem života je hledat, nikoli najít. I jeho cesta k podnikání nebyla jednoznačná. Sám vysvětlil: „V našich projektech se snažíme lidi inspirovat jinými pohledy na věci kolem nich. Hledáme potenciál místa, například Praha ho má stále ještě nevyužitý. Naše strategie je o předbíhání doby. Máme různé aktivity, směřují například k zážitku okamžiku, který je důležitou součástí radosti lidí.“ Uvedl také, že když má člověk naplněnou duši, může pracovat. A když má podnikatel možnost tvořit, je třeba to všemi cestami podporovat. Lidé by se měli snažit nacházet svobodu a čas pro svůj rozvoj, pak by byla šance celou společnost posunout dál k těm správným hodnotám.

Česká manažerská asociace

VZBUZUJE ZÁJEM MÉDIÍ Čtvrtstoletí od vzniku ČMA se stalo radostným výročím z mnoha důvodů. Vedle úspěchů na poli formování manažerského prostředí, kultivování lidského potenciálu, vlivu na chápání úlohy manažera ve vztahu k novým technologiím a otázkách udržitelného rozvoje lze jmenovat jeden další, jímž asociace otevřela novou éru. Tentokrát v oblasti mediální komunikace. V pražském hotelu Boscoclo Prague uspořádala ve spolupráci s týmem vitaPR 8. prosince 2015 setkání s novináři, jehož se zúčastnili zástupci předních médií, která se orientují na ekonomická, manažerská i podnikatelská témata a vše, co s nimi souvisí. Zvolen pro tuto příležitost byl kuřácký salonek, v němž bylo za neformální, humorem i informacemi prodchnuté atmosféře mnohem snazší dát prostor k navázání dobrých, přátelských vztahů. Toto tak trochu i předvánoční dostaveníčko, které, pomineme-li tiskové konference

2015 ročenka

k příležitosti soutěže MANAŽER ROKU, se stalo vůbec první samostatnou akcí tohoto typu v dějinách asociace. Nadělit mělo nejen nové vzájemné kontakty, ale cílem bylo vzbudit zájem redaktorů o společenský význam manažerské profese. K tomuto tématu promluvily významné osobnosti. Jako první se slova ujal prezident ČMA Pavel Kafka, který nastínil, jak se za uplynulých 25 let vyvíjelo české manažerské prostředí i poslání asociace. Zuzana Ceralová Petrofová ze společnosti PETROF, jež je kolektivním členem ČMA, hovořila o tom, jaké benefity firmě přináší být součástí této organizace. Výkonný ředitel Ivo Gajdoš pak novinářům představil, jaká předsevzetí a úkoly ČMA čekají v roce 2016 i v dalším čtvrtstoletí. Česká manažerská asociace se tak na mediálním trhu etablovala jako přední hráč zastupující řadu firem, organizací, jednotlivců

i projektů, které mají zvuk a usilují o to, aby smysluplným způsobem ovlivňovaly chod české ekonomiky i celé společnosti. Slouží k tomu nespočet aktivit, například konference Kam kráčí management či Hledání výjimečnosti. Tento první krok k užší spolupráci se zástupci médii se již úročí. Články, k nimž dalo podnět prosincové komorní setkání, jste si mohli přečíst například v měsíčníku Prosperita, v časopise Lobby, na stránkách Deníku. Zajímavé materiály vyšly také v měsíčníku Moderní řízení, čtvrtletníku Potravinářský obzor, magazínu Brands&Stories nebo na portále ParlamentniListy.cz.

59

Jaké byly začátky

A CO NAZNAČILO ČTVRTSTOLETÍ „Pamatuji se na to přesně, proč a za jakých okolností asociace vznikala, nebyla to také jednorázová záležitost, ale řada setkání, jednání, i divokých diskuzí,“ zavzpomínal s jiskrným úsměvem ve tváři a neznatelnou nostalgií Bořivoj Frýbert, čestný prezident České manažerské asociace na začátky, které provázely založení ČMA před 25 lety. „Byli tam Jiří Stýblo, František Jezdinský, a ti měli výborné kontakty na lidi, kteří se řízením podniků a organizací zabývali, kteří stáli v jejich čele, pohybovali se v prostředí vysokých škol, a jako my rozeznali, že nastává nová doba, kdy bude potřeba se hodně učit. Čas nesl velké výzvy – cítili jsme, že řízení jako takové bude potřeba hodně vylepšit, zkultivovat a postavit na nové základy. Málokdo tušil, jak. A tak jsme hledali. Věděli jsme, že to bude právě management, který ovlivní chod české ekonomiky, aby dokázala reagovat na nové podmínky, na rozvíjející se trh, na zásadní aktuální požadavky mezinárodního obchodování. Bylo potřeba uchopit nové skutečnosti a učit se je hodnotit, zvládat a vytvořit cosi, co nám všechny tyhle iniciativy a potřeby pomůže formovat. Výsledkem byla Česká manažerská asociace, která však prošla několika etapami výstavby, po řadě debat a názorových střetů.“ Jiří Stýblo, muž, který stál mnoho let v čele ČMA jako výkonný ředitel, a nestor v prosazování vědeckého řízení firem, k tomu dodal: „Věděli jsme však jedno: je nutné mít platformu, kde se budou řešit palčivé otázky a nacházet východiska k nově pojaté manažerské práci, toužili jsme po vzdělání v tomto směru i zkušenostech navzájem. Ovlivněni jsme byli revoluční dobou, i určitými názory osobností, které byly tzv. uklizeny do ústraní a nesměly působit ve svých pozicích, anebo pracovaly například v podnicích zahraničního obchodu.“ Chtěli jsme mít své zastoupení v tripartitě, účastnit se ekonomického dění v plnohodnotných souvislostech, prostě

60

chtěli jsme mít vliv na to, co se v českém hospodářství děje.“ Naznačil, že řada jednání byla zcela bezvýchodných, názory se tříštily a bylo jasné, že do čela ČMA je nutné hledat lidi akční, kteří dají asociaci směr, zformulují strategii, a budou se jí řídit, získají další členy, kterým bude záležet na tom, jací manažeři zasáhnou do dějin České republiky, nejen ekonomiky. A podařilo se. Brzy ČMA ukázala ostatním, že má povzbudivý průkopnický program, který se stal zajímavým pro další a další zájemce. Co měly předchozí citace naznačit? Měly být připomenutím setkání nejen pamětníků založení České manažerské asociace, kteří se sešli 10. prosince 2015 vpodvečer v prostorách Kooperativy pojišťovny, člena ČMA, a s chutí se vrátili v myšlenkách o čtvrtstoletí zpět. Pozvaní byli všichni členové orgánů asociace za celou dobu jejího trvání. Vzpomínali nejen současný prezident Pavel Kafka nebo výkonný ředitel Ivo Gajdoš, který založil a vede zároveň nejstarší regionální klub ČMA, ten Pražský. Vzpomínali všichni, bylo nač. Ale koho uvést, aniž se jiný opomene? Snad tedy alespoň pár jmen, která k ČMA nezastupitelně patří: výše uvedení Bořivoj Frýbert, Jiří Stýblo, Ivo Gajdoš, také vizionář a autor mnoha poučných článků Antonín Jaroslav Jirásek, a jak jinak než František Jezdinský. Prezident ČMA Pavel Kafka vývoj asociace okomentoval následujícími slovy:„Každá doba chce od ČMA určitou redefinici, a tedy i ČMA potřebuje redefinovat, potřebuje se změnit, aby si udržela svoji atraktivitu. Jde zejména o omlazení

našich řad, a jak je vidět, mladá generace hledá i trochu jiný program, než vyhovuje generaci předchozí. Na to musíme myslet a tím se musíme zabývat. Mladí rádi mění svět, i to je třeba mít na paměti. Je nanejvýš nutné uvažovat také v souvislostech s využitím techniky a technologií, které převrací naše životy naruby. Život podlehl globalizaci, mladí žijí zkratkovitě, jinak než my. Co tedy děláme pro zvýšení atraktivity? Například více prostřednictvím klubů pronikáme do regionů a zintenzivňujeme spolupráci se zahraničím, zapojujeme se do řady aktivit prostřednictvím České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Prosazujeme myšlenky o budoucí restrukturalizaci trhu i to, že největší silou, která může řešit planetární problémy a zajistit udržitelný rozvoj, je právě byznys. Uvědomujeme si, že budoucnost velmi závisí na rovnováze finančního, environmentálního a sociálního kapitálu. S naší pomocí se podařilo aktivovat činnost Rady vlády pro udržitelný rozvoj a převést ji pod vedení premiéra.“ Na inspirativním večeru zazněla řada návrhů, jak posunout činnost asociace zase o stupínek výš. Pavel Kafka, který večerem elegantně s šarmem vynikajícího řečníka provázel, slíbil, že se nad tipy, které se diskutovaly, rozhodně zamyslí, a přítomné vyzval, aby mu připravili návrhy osobností – šéfů firem a organizací, s nimiž by začala Česká manažerská asociace od roku 2016 pracovat tak, aby měnila sebe samu.

ročenka 2015

Proměny

PERSONÁLNÍ POLITIKY A VZTAHŮ NA PRACOVIŠTI „Podnik znamená tolik, na kolik je schopné vedení a sestava pracovníků. Pokud se daří a nasvědčují okolnosti, je namístě podnik zvětšovat,“ taková je praxe guru českého managementu Jaroslava A. Jiráska. Podělil se s námi o své zkušenosti s personální politikou, motivací zaměstnanců a celkově o to, jak to fungovalo (a že to opravdu fungovalo) na pracovišti. Porovnejte sami, zda jsme se od té doby v personálním managementu opravdu posunuli…

Postup při přijímání pracovníka Popisovaný postup odpovídá tomu, jaký jsme používali před lety, nic zde není zkresleno, ale po mém desetiletém ředitelování se to neudrželo. Byl jsem ředitelem poradenské organizace, vědeckého ústavu o dvou stech lidech. Naše práce se končila s „železnou jistotou“, nejméně 15 % úspory nákladů a třetinou uvolněné výrobní plochy. V ústavu téměř nebylo výměn, kdo přišel a ujal se, ten zůstal. Podobné ústavy měla i jiná odvětví, náš strojírenský byl největší a měl nejdelší tradici. Představitelé ústavů se jednou za měsíc scházeli, vzájemně se poučovali, sdělovali si novoty ze světa a od nás. Přijímání se začínalo od všeobecných fakt. Byla uvedena na samostatném podkladu „Přijímací list“. Připravila jej personalistka. Byla jedna, a pokud potřebovala víc psát, vypomohl sekretariát ředitele (dvě sekretářky, jedna hlavní, druhá pomocná). Personální věci byly výlučnou záležitostí vedení ústavu. Před rozhodnutím s uchazečem hovořil ředitel v přítomnosti zamýšleného vedoucího. Hlavním záměrem bylo rozpoznat, v čem je uchazeč odborně pokročilý, jaké sleduje zámysly, jak může posílit schopnost ústavu dále vyspět a jaké má návyky spolupráce. Na to neplatí žádné závazné pravidlo, záleží na individualitách. Je-li uchazeč přijat, opakuje se zásadní rozhovor s ním za dva až tři měsíce. Pak už je „náš“.

Zahraniční spolupráce, cizí jazyky Přijali jsme rozhodnutí, že z angličtiny, němčiny a ruštiny se nepřekládá, že vedoucí pracovníci tyto jazyky znají, v nich mohou hovořit a psát, pracovat z originálních podkladů. Když se přijí-

2015 ročenka

mal nový spolupracovník, rozebrala se s ním jeho jazyková způsobilost, dostal slib, že po nabytí cizojazyčné způsobilosti pojede do zahraničí na poradu nebo konferenci, anebo na výměnnou stáž. Měli jsme zájem na národní základně a mezinárodním obzoru. Postupně jsme vytvořili soubor mezinárodních dohod s ústavy, které trvale spolupracovaly, a s řadou dalších, s jejichž lidmi jsme se občas setkávali, vyměňovali poznatky, informovali o novinkách, občas i zpracovali něco pospolu. V takovém kontaktu jsme byli asi s dvaceti zahraničními ústavy. V pěti případech jsme byli v jejich redakčních radách.

Pracovní doba a využití času Povinná pracovní doba byla pro nás stejná jako pro ostatní. Když někdo měl naléhavou věc k vyřízení, požádal o úlevu v pracovní době a nadpracoval ji. Mohl požádat o práci doma a prokázat, co připravil, předložením odpovídajícího výsledku. Pro činnost v ústavu platila odpoledne nerušená pracovní doba pro soustředěnou práci. Mnozí žádali, aby byla přeložena na dopoledne, kdy jsou svěží, jenže to je doba nevyhnutelně přerušená návštěvami a požadavky, které nelze odložit. Pro tichou, nerušenou práci byla vyhrazena jedna místnost a poučeni telefonisté, aby omluvili hovor, že bude vyřízen večer nebo zítra. Nekonaly se žádné porady, nevedla žádná jednání. Při sjednávání práce mohl být odborník v nesnázích, že všechno dojednal, ale s rozhodnutím se muselo počkat na vedení ústavu. Vybavili jsme odborníka právem, aby ve svém oboru jednal jménem ústavu, jen si vyhradil, že do tří dnů svá ujednání potvrdí. Ústav se pak cítil zavázán.

Pohoda v práci V předminulém století se ve Spojených státech za velký podnik považoval takový, když vyrobil a prodal za 800 000 dolarů. Nyní jsou podniky tak velké, že se spíše podobají odvětvím, a jsou větší než státy. Vznikly vysoké školy, které jsou nástavbou univerzit a připravují na vedení podnikových velikánů: „obři se učí tancovat“. Naproti tomu francouzští prefekti se učí ve školách vybavených lavicemi, v nichž sedávali už dnešní nebožtíci. My jsme se rozhodli zpříjemnit práci. Ze zisku jsme každému přidělili 2 000 korun, aby je použil podle svého vkusu na vybavení pracoviště: ozdobný rámeček na fotografie rodiny, obraz, sošku, vázu, slovník, pravopis, kružítkovou soupravu, lehkou obuv, pracovní plášť atp. Sám si vybral, my jsme zakoupili, aby se peníze na výbavu nebraly jen jako zvýšení platu. Spolupracovníci přijali toto vylepšení s příznivým ohlasem.

Návštěvy a konec Návštěvy se zvědavým zájmem k nám přicházely v průměru čtyři denně, dvě domácí, dvě z ciziny. Vycvičili jsme k provázení návštěv a vybavili materiálem jednu pracovnici. Nicméně „úspěch nemá zůstat nepotrestán“, při nejbližší reorganizaci státu jsme byli zrušeni. Jaroslav A. Jirásek Prof. Jaroslav A. Jirásek významně přispěl k rozvoji managementu v České republice. V březnu 2016 oslavil své životní jubileum – 90. narozeniny.

61

EĂďşnjşŵĞŬŽŵƉůĞƚŶşƐŽƌƟŵĞŶƚĂŶŐůŝĐŬljĐŚƐƚƌŽũƽ&ƌĞĚĚLJ͕ŬƚĞƌĠũƐŽƵƵƌēĞŶLJƉƌŽƌĞĐLJŬůĂĐŝ ĂĮůƚƌĂĐŝĐŚůĂ̺кЌŬĂƉĂůŝŶŽďƌĄďĢкЌƐƚƌŽũƽ͕ŬĚLJƉŽƵǎŝơũĞĚŶŽŚŽƐƚƌŽũĞƵŵŽǎŸƵũĞŝǀLJƐĄơ ƓƉŽŶ͕ŬĂůƽĂŶĄƐůĞĚŶĠŽŵLJơƐƚƌŽũĞnjƉĢƚǀLJƉŽƵƓƚĢŶŽƵēŝƐƚŽƵĐŚůĂ̺кŬĂƉĂůŝŶŽƵ͘sljnjŶĂŵŶljŵƉƎşŶŽƐĞŵƉƌŽƷĚƌǎĞŶşēŝƐƚĠŚŽƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉƌŽƐƚƎĞĚşũĞƐĞƉĂƌĂĐĞŽůĞũĞnjƉŽǀƌĐŚƵĐŚůĂ̺кЌŬĂƉĂůŝŶĂƐŽƵēĂƐŶĢůŝŬǀŝĚĂĐĞďĂŬƚĞƌŝşǀŶŝĐŚ͘ ^ƚƌŽũĞ&ƌĞĚĚLJǀLJŶŝŬĂũşũĞĚŶŽĚƵĐŚŽƐơƉƎŝŽďƐůƵnjĞĂŵĂŶŝƉƵůĂĐŝ͘ZĄĚŝũĞƉƎĞĚǀĞĚĞŵĞƉƎşŵŽ ǀƉŽĚŵşŶŬĄĐŚsĂƓĞŚŽƉƌŽǀŽnjƵ͘

ͣhĚƌǎƵũĞŵĞƉƌƽŵLJƐůŽǀĠƉƌŽƐƚƎĞĚşēŝƐƚĠͣ

ĚƌĞƐĂƉƌŽǀŽnjŽǀŶLJ͗ĂĚŶşϭϭϯͬϳϬ͕^s/dszϱϲϴϬϮ <ŽŶƚĂŬƚŶşŵŽďŝů͗нϰϮϬϲϬϮϰϵϰϯϰϲ ĞŵĂŝů͗ďŝŬŽΛďŝŬŽ͘Đnj

ŚƩƉ͗ͬͬďŝŬŽ͘Đnj

23. ročník prestižní soutěže

manažerských osobností

MANAŽER roku 2015 21. duben 2016 Vyhlašovatelé soutěže

PROGRAM:

10:30–13:00

Mezinárodní konference ČMA na téma Gender Gap: Žena – klíčový faktor úspěchu

13:00–14:00

Oběd pro účastníky konference

14:00–15:45

Představení finalistů a ocenění Manažerů odvětví

15:45–16:00

Fotografování finalistů a vítězů odvětví

16:15–16:20

Ocenění v kategorii Vynikající manažer malé a střední firmy

16:20–16:35

Uvedení do Síně slávy, vyhlášení Mladého manažerského talentu a výsledků soutěže O nejlepší studentskou esej

16:35–17:00

Udělení ocenění TOP 10, Manažer roku a Manažerka roku

17:10–18:00

Setkání vyhlašovatelů a VIP s vítězi

17:10–21:00

Společenské odpoledne, raut v přízemí paláce Žofín a letní zahradě

Generální mediální partner: Hlavní partneři:

Významní partneři:

Mediální spolupráce:

Mediální partneři: Další partneři:

Média vyhlašovatelů:

www.manazerroku.cz

Hlavní meidální pratneři:

www.cma.cz