K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst

K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst Karel Kibic

1 2

Novostavby v historickém prostfiedí mûst pfiedstavují problematiku starou témûfi jako mûsta sama. Od jejich poãátku byly stavbami z trval˘ch materiálÛ jen budovy vefiejné, kdeÏto obytné byly pfieváÏnû dfievûné. Pozdûji byly nahrazovány zdûn˘mi novostavbami, podobnû jako vefiejné budovy po ãetn˘ch poÏárech, pfii zmûnách vyuÏití i promûnách v˘tvarného názoru. Novostavby se do daného prostfiedí zaãleÀovaly citlivû a star‰í objekty byly rekonstruovány s ohledem na své okolí, jeÏ nemûly popírat, ale obohacovat. DÛkazÛ tûchto snah by bylo moÏné uvést mnoho, zmíníme alespoÀ jeden, uÏ témûfi pÛl tisíce let star˘ pfiíklad. KdyÏ byly Pardubice v rané renesanci pfiestavovány po velkém poÏáru v roce 1538, plánovalo se zv˘‰ení domÛ na námûstí o druhé patro s uplatnûním sjednocující oblouãkové atiky na v‰ech stranách námûstí. K tomu pfiedal vlastník mûsta Jan z Pern‰tejna mû‰ÈanÛm pokyny: „V‰ak... aby kaÏd˘ podle své hlavy stavûti smûl..., toho bych se nerad dopustil, neb pfii tom bych jiného nepoznal, neÏ ohyzdu mûsta. A protoÏ, ponûvadÏ já mistra Jifiíka, svého mistra mám, jiÏ já jemu porouãím, aby k takovému stavení dohlídal a kaÏdému vymûfiil, co a jak byste ty pokoje svrchní, pfiedky i ‰títy stavûti mûli... Pakli by kdo mimo vÛli mou a mimo mé svrchu vám oznámení, co takového pfiedsevzal, toho bych kaÏdému trpûti nemohl.“1 Historická mûsta proÏívala ve svém v˘voji období rozvoje i stagnace. V souãasné dobû je moÏno konstatovat mimofiádn˘ tlak na situování novostaveb v historickém prostfiedí, a to ze dvou hlavních dÛvodÛ – ze snahy o vloÏení soudob˘ch provozÛ do mûstsk˘ch center a pro v˘jimeãnou ekonomickou v˘hodnost tohoto umístûní. Jaká má b˘t jejich architektura? Orgány památkové péãe si závaÏnost nové architektonické tvorby v historickém prostfiedí uvûdomují, jak o tom svûdãí mimo jiné publikace K. Kuãi a V. Kuãové Principy památkového urbanismu,2 v níÏ jsou charakterizovány moÏnosti tvorby do kategorií – nové tvÛrãí dílo, pojetí historizující, kontextuální, kontrastní a tzv. neutrální, kopie, parafráze zaniklé stavby. Otázkám novostaveb je dále vûnována fiada statí z hlediska památkové péãe.3 K posouzení kvality novostaveb v historickém prostfiedí mûst mohou v˘znamnû pfiispût rozbory realizovan˘ch staveb, a to jak z dfiívûj‰ích slohov˘ch období, tak z doby nedávné i ze souãasnosti – samozfiejmû jen nûkter˘ch. Platí tu starofiímské úsloví, Ïe exempla docent. V‰echny pfiíklady kvalitních architektur v historickém prostfiedí ze vzdálenûj‰í i z poslední doby prokazují, Ïe se jejich autofii hluboce zab˘vali prostfiedím, do nûhoÏ své novostavby navrhovali. Jin˘mi slovy – dobfií architekti zde byli vÏdy dobr˘mi urbanisty. Není nutné ‰iroce rozebírat

10

Obr. 1. Fulnek (okres Nov˘ Jiãín). V˘chodní a jiÏní strana námûstí pfied rokem 1945. Obr. 2. Fulnek (okres Nov˘ Jiãín). Oprava nádvofií s restaurací a chrámem Panny Marie v pozadí. (Foto M. Posselt)

1 Podobnou stavební aktivitu projevil biskup Karel hrabû Lichten‰tejn-Castelkorn pfii obnovû KromûfiíÏe po poniãení ·védy v roce 1643, kde nutil mû‰Èany k v˘stavbû slep˘ch druh˘ch pater s atikami u domÛ na námûstí, takÏe si stûÏovali, Ïe na „chudé lidi tlaãí, by stavûli ‰títy“. 2 Karel KUâA, Vûra KUâOVÁ: Principy památkového urbanismu, SÚPP, Praha 2000, s. 26–32.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Karel KIBIC / K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst

známé praÏské pfiíklady, jak K. I. Dientzenhofer dokázal citlivû umístit kopuli s vûÏí chrámu sv. Mikulá‰e do Malé Strany a panorámatu Hradãan, kostel sv. Mikulá‰e do hustû zastavûného prostfiedí Starého Mûsta ãi kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce do situace Nového Mûsta. To v‰e jiÏ bylo podrobeno rozborÛm, prokazujícím autorovo mistrné urbanistické cítûní. V na‰ich anal˘zách se proto soustfiedíme na vybrané pfiíklady z druhé poloviny 20. století, jejichÏ architektura jiÏ mnohdy hodnocena byla, ale nikoliv jejich urbanistické fie‰ení; v˘bûr ukázek bude proveden z hlediska moÏnosti odvození poznatkÛ. Velké pfiíleÏitosti pro novostavby v mûstsk˘ch centrech vyvolaly váleãné události v letech 1939–1945. âeské zemû byly za 2. svûtové války v centru váleãného poÏáru, pfiesto jejich poniãení bylo nesrovnatelnû men‰í neÏ v okolních zemích. Ztráty na mûstsk˘ch stavbách byly zpÛsobeny pfii dob˘vání severní Moravy a pfii leteck˘ch náletech, v nûkter˘ch mûstech byly zbofieny jednotlivé stavby, docházelo v‰ak i k celistvému niãení. Válka se dotkla v‰ech na‰ich velk˘ch mûst. Jejich po‰kozené památky byly postupnû opraveny, ale volné parcely po válkou zniãen˘ch objektech se zastavovaly aÏ po letech, pfiípadnû ani nezastavovaly. V Praze bylo novogotické prÛãelí v˘chodního kfiídla Staromûstské radnice, bombardované za kvûtnové revoluce, v roce 1948 zbofieno a ani ãtyfii pováleãné architektonické soutûÏe nevedly k realizaci jeho náhrady. âásteãnû zniãené památky (domy na Staromûstském námûstí, hradní Míãovna, FaustÛv dÛm ãp. 502-II, GrŒbova vila v Havlíãkov˘ch sadech, konvent Emauzského klá‰tera ãp. 320-II) byly opraveny, ale obnova západního prÛãelí Emauzského chrámu byla provedena aÏ po soutûÏi vypsané v roce 1964 podle návrhu arch. F. M. âerného s realizací v letech 1967–1969. Proluky Myslbek a po vybombardovaném domû ãp. 1981-II na nároÏí Jiráskova námûstí a Ra‰ínova nábfieÏí zÛstaly dlouho nezastavûny, jen za války zniãen˘ dÛm ãp. 812-II na Václavském námûstí byl nahrazen objektem Domu potravin podle návrhu arch. Maxe Gronwalda a Jifiího Chvatliny, a to aÏ v letech 1954–1957. Také v Brnû byly památky (kostel Nanebevzetí Panny Marie, augustiniánsk˘ klá‰ter, Mûnínská brána) opraveny, stejnû jako v Olomouci (radnice, kostely sv. Filipa a Jakuba, sv. Michaela). Existovala v‰ak mûsta, jejichÏ po‰kození bylo znaãné, a kde vznikl poÏadavek na vytvofiení novostaveb scelujících v˘znamné historické prostory. Opava byla na konci války ze dvou tfietin zniãena (zniãeno 879 domÛ, váÏnû po‰kozeno 148 domÛ). Nejvíce bylo postiÏeno Horní námûstí s po‰kozením farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a okolí kostela sv. Jana Kfititele, zniãen byl i rodn˘ dÛm Petra Bezruãe v OstroÏné ulici. Opava pro‰la kolem roku 1900 velkou pfiestavbou, vznikla zde fiada ãinÏovních domÛ ve slohu historismu i secese, které nebyly po roce 1945 povaÏovány za cenné a pfii vût‰í mífie váleãného po‰kození byly následnû bofieny; na druhé stranû se zachovaly i nûkteré ucelené areály.4 Pováleãnou obnovu Opavy mÛÏeme rozdûlit do dvou etap. V první etapû byl obnoven gotick˘ farní chrám Panny Marie, barokní kostel sv. Jifií a mû‰Èanské domy na Dolním námûstí. PrÛãelí poniãen˘ch domÛ na Horním námûstí byla strÏena a nûkteré z nich byly nahrazeny vícepodlaÏními objekty. V prolukách byly postaveny domy s architekturou dané doby. Ve druhé etapû byla dokonãena obnova námûstí podle návrhu arch. J. Kirschkeho, vycházejícího ze zámûru uplatnûní novodobé urbanistické koncepce skladby horizontálních a vertikálních objektÛ. PÛvodní v˘‰ka zástavby severní strany Horního námûstí nebyla obnovena, byl zde postaven dlouh˘ patrov˘ objekt s restaurací a v jeho atriovém nádvofií v˘‰ková administrativní budova. Pfii pfiestavbû zanikly celé historické ulice, rovnûÏ tak johanitská komenda. Velká pfiíleÏitost pro novodob˘ umûleck˘ pfiínos ve stavebním v˘voji mûsta nebyla vyuÏita, naopak k váleãn˘m ztrátám pfiibyly pfii pfiestavbû ztráty nové. Otluãená novorenesanãní fasáda mûstského divadla byla v‰ak po roce 1990 obnovena (bez nástavce s hodinami). – Podobnû bylo na konci války poniãeno historické jádro mûsta Krnov a mûfiítkovû i architektonicky pochybená nová zástavba na severní a v˘chodní stranû námûstí rozru‰ení centra dovr‰ila. – Smutn˘ je osud jiného slezského mûsta, Osoblahy, jednoho z velmi star˘ch sídel v dané oblasti. Pfii dob˘vání Rudou armádou v roce 1945 bylo historické jádro poniãeno dûlostfielbou. Nûkteré domy bylo moÏné opravit, zejména dominantu mûsta – farní chrám sv. Máfií Magdaleny. Na obnovu mûsta byla uspofiádána celonárodní sbírka. Pfiesto byl kostel v roce 1962 zbofien, stejnû jako ostatní objekty v historickém jádfie. PÛvodní obdélné námûstí bylo zastavûno na jedné stranû stroh˘m, modulovû ãlenûn˘m domem se sedlovou stfiechou, na druhé pak objektem s plochou stfiechou. Dlouhá historie mûsta byla vymazána, pfiipomíná ji jen litinová ka‰na (mimo jádro hfibitovní kostel a Ïidovsk˘ hfibitov), architektonická hodnota novostaveb je nulová.


Obr. 3. Fulnek (okres Nov˘ Jiãín). Novostavba radnice s renesanãní vûÏí. (Foto K. Kibic)

3 Stati obecného charakteru (ãlánkÛ k jednotliv˘m stavbám je mnoho) napfiíklad: Karel FIRBAS: Novostavba v historickém prostfiedí, in: Architektura âSR, 1974, s. 230–236; Ivo HLOBIL: Teorie mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací, Praha 1985; Karel KIBIC: Pfiíklady novostaveb v historick˘ch sídlech âSR, in: Nov˘ Ïivot v historick˘ch sídlech (sborník mezinárodního sympozia), Praha – Bratislava 1976; t˘Ï: K problematice novostaveb v historick˘ch mûstech, in: Památky a pfiíroda 37, 1977, s. 65–80; t˘Ï: Nûkteré poznatky z památkové praxe pfii návrzích novostaveb v historickém prostfiedí mûst, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, s. 61–66; Petr KRATOCHVÍL: Kulturnû estetické pfiedpoklady souÏití staré a nové architektur y v rámci regenerace center mûst, SÚPPOP, Praha 1986; Josef ·TULC: Moderní urbanismus a památková péãe, in: Památky a pfiíroda 47, 1987, s. 578–589; t˘Ï: Vztah památkové péãe k soudobé tvorbû, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, s. 257–263. 4 Karel KIBIC: K problematice novostaveb v historick˘ch mûstech, in: Památky a pfiíroda 37, 1977, s. 78–79.

11

4 5

Oproti zmínûn˘m slezsk˘m mûstÛm je obnova Fulneku pfiíznivûj‰í. V roce 1945 tu vyhofielo celé námûstí, zachovaná prÛãelí domÛ byla v letech 1946–1947 kromû radniãní vûÏe zbofiena a projekt na obnovu námûstí vypracoval v roce 1948 arch. Z. Sedláãek. Pfii ní pak byla vûÏ zv˘‰ena o ochoz s cibulovitou bání, v jejím sousedství vybudována nová radnice a na tfiech stranách námûstí postaveny individuálnû fie‰ené, sedlovû zastfie‰ené domy nerespektující zcela pÛvodní parcelaci. Jejich prÛãelí volnû imitují pÛvodní fasády mû‰Èansk˘ch domÛ. K. Kuãa hodnotí Fulnek jako jediné moravské válkou postiÏené mûsto, „kde bylo citliv˘m pfiístupem k nové zástavbû dosaÏeno pomûrnû pfiíznivého v˘sledku“.5 Hlavní podstatou pfiíznivého fie‰ení je modulové ãlenûní nové zástavby námûstí, návaznost na star‰í prÛãelí vycházela z dobov˘ch tendencí socialistického realismu zdÛrazÀujících tradici. ¤e‰ení námûstí ve Fulneku tak pfiedstavuje zajímav˘ trend ve své dobû, pfiesto je tfieba pfiipomenout, Ïe prÛãelí nûkter˘ch domÛ nebylo nutné bofiit. Mûsto bylo prohlá‰eno za mûstskou památkovou zónu. TûÏké následky mûlo bombardování centra Ústí nad Labem. VáÏnû po‰kozen˘ arcidûkansk˘ chrám Nanebevzetí Panny Marie byl opraven s doklenutím kleneb trojlodí a statick˘m zaji‰tûním ‰ikmé vûÏe, obnoven byl i kostel sv. Vojtûcha s klá‰terem. Na fie‰ení centra byly postupnû vypisovány soutûÏe a zpracovávány územní plány, nová zástavba námûstí (zde byla pak zbofiena i empírová radnice) nemá kontextuální charakter, naopak sv˘m mûfiítkem i architekturou dovr‰ila váleãné poniãení historického jádra, aã v nûkter˘ch pfiípadech pfiedstavují novostavby architektonicky hodnotné budovy, ale bez uváÏeného vztahu k pÛvodnímu historickému centru (budova KNV). Také v A‰i a Pfiimdû nebyla válkou po‰kozená námûstí obnovena, navíc byl v A‰i zbofien barokní evangelick˘ kostel, vyhofiel˘ pfii opravû v roce 1960. Nadûje na záchranu válkou po‰kozeného historického jádra obecnû existovala, pokud by do‰lo k jeho brzké obnovû. V âechách tak byl napfiíklad v roce 1947 vypracován projekt obnovy pro poniãené centrum malého mûsta Mirotice od architektÛ Jana a Jaroslava ·ebánka, Josefa Hrubého a Josefa Kittricha, s realizací v roce 1948. Na námûstí vznikla architektonicky hodnotná budova MNV, po‰ta, zdravotní stfiedisko, obchod i bytové objekty, které opûtovnû scelily jeho prostor.6 Na Moravû bylo v Moravském Krumlovû za války pobofieno námûstí a jeho rekonstrukce podle návrhu arch. Jifiího Auermıllera byla koncipována jako modulovû ãlenûná zástavba se sedlovû zastfie‰en˘mi objekty, nûkdy oproti pÛvodnímu stavu o patro vy‰‰ími. Obnova námûstí patfií mezi citlivé pfiíklady pováleãné znovuv˘stavby, proto bylo mûsto v roce 1990 zafiazeno mezi mûstské památkové zóny.7 Na konci války byl v nûkter˘ch mûstech zniãen jeden ãi nûkolik objektÛ – napfiíklad blok domÛ na v˘chodní stranû námûstí ve Znojmû (nahrazen pozdûji), blok domÛ na severní stranû námûstí v Bílovci (nebyl nahrazen), severov˘chodní ãást námûstí v Mladé Boleslavi (navrhovan˘ obchodní dÛm nebyl realizován) i v dal‰ích mûstech. Pfii bombardování v roce 1944 váÏnû po‰kozen˘ barokní kostel sv. Václava v Bfieclavi, pozdûji zbofien˘, byl nahrazen aÏ v letech

12

Obr. 4. Rothenburg ob der Tauber (Nûmecko), „obraz mûsta“. Obr. 5. Norimberk (Nûmecko), obnova blokové zástavby.

5 Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, I. díl, Praha 1996, s. 860. ZároveÀ K. Kuãa kritizuje náhradu pfiedmûstské zástavby západnû od historického jádra vícepodlaÏními panelov˘mi domy a proraÏení silniãního prÛtahu mûstem. 6 Stavba mûst v âeskoslovensku (ed. J. HrÛza), Praha 1958, s. 174–175. 7 Karel KUâA: Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku, IV. díl, Praha 2000, s. 157.


1992–1995. Situace se v˘raznû zlep‰ila teprve po vzniku Státního ústavu pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a objektÛ v Praze, ve kterém byly kromû rekonstrukãních projektÛ navrhovány také novostavby do historick˘ch jader nûkter˘ch mûst – ale aÏ v následném období. Pfied zhodnocením nové architektur y v rámci pováleãné obnovy na‰ich mûst bude jistû prospû‰né poukázat na v˘sledky obnovy poniãen˘ch mûst v jin˘ch zemích. Na‰e srovnání bude anomální v tom, Ïe v zahraniãí se jednalo o velká historická mûsta s v˘znamn˘m památkov˘m fondem, ale velmi pouãné z hlediska poznání principÛ pfii návrzích novostaveb do rozru‰en˘ch historick˘ch mûst. Je samozfiejmé, Ïe ná‰ rozbor vychází jen z velmi omezeného poãtu vybran˘ch pfiíkladÛ a Ïe musí b˘t proveden v té nejstruãnûj‰í formû. Pfii posouzení nové v˘stavby v cizích válkou po‰kozen˘ch mûstech rozdûlíme pfiíklady do dvou skupin. Ve skupinû první zmíníme v˘vojovû prvofiadé ukázky mûst ze stfiedovûku, renesance, baroka i klasicismu. Bavorské mûsto Rothenburg ob der Tauber má dnes vzhled unikátnû dochovaného stfiedovûkého mûsta, ale za války zde bylo poniãeno ‰est vefiejn˘ch budov, tfii sta domÛ, ze ‰estnácti vûÏí a bran devût vûÏí a z 3,4 km dlouh˘ch hradebních zdí cel˘ kilometr.8 Mûsto bylo jiÏ pfied 2. svûtovou válkou stfiediskem turismu a jako takové poskytovalo nemalé ãásti sv˘ch obyvatel pracovní pfiíleÏitosti. Mimofiádná malebnost se vedle mûstského interiéru neuplatÀuje jen v západních pohledech z bfiehÛ fieky Tauber, ale v˘znamnû i seshora, z radniãní vûÏe. Proto byly obnoveny poniãené ãásti mûstského opevnûní a v˘chodní, ve válce po‰kozená ãást mûstského jádra byla novû zastavûna dvoupatrov˘mi ‰títov˘mi domy se sedlov˘mi stfiechami v pÛvodních uliãních ãarách. Tak byl plnû obnoven „obraz mûsta“ a náklady na tuto obnovu se ze stfiednûdobého ãasového pohledu zcela vyplatily – turismus je zde nyní o mnoho intenzivnûj‰í. Francouzské pfiístavní mûsto Saint-Malo je prvofiadou ukázkou barokního pevnostního mûsta, ale jeho historie sahá mnohem dále. V roce 1144 sem pfiesídlilo biskupství a ve 14. století zde vznikl na severov˘chodním okraji jádra hrad. Jeho opevnûní bylo pak zesíleno Velk˘m donÏonem (1424) a nároÏními vûÏemi (v 15. a 16. století). Mûsto má sloÏitou uliãní síÈ, v jeho stfiedu stojí katedrála sv. Vincence, stavûná od 11. století, s mnoha pozdûj‰ími úpravami. Za svÛj rozvoj v 16. a 17. století vdûãilo jako pfiístavní mûsto námofiním stykÛm, mimo jiné i s koloniemi. V roce 1689 byl poÏádán Sebastian L. Vauban, aby zesílil mûstské opevnûní, zejména na v˘chodní a jiÏní stranû. Za 2. svûtové války v roce 1944 do‰lo ve mûstû k velk˘m bojÛm a obytné bloky domÛ byly váÏnû po‰kozeny. Pfii pováleãné obnovû byly respektovány uliãní ãáry a vût‰inou i v˘‰ka zástavby, takÏe byl obraz mûsta, v˘znamnû Ïijícího téÏ z turismu, zachován. Pozdnû renesanãní nûmecké mûsto Freudenstadt v Badensku-Würtenbersku, pravoúhle fie‰ené s etrusk˘m kfiíÏem hlavních ulic podle návrhu Heinricha Schickardta z konce 16. století (vypracoval dvû varianty)9 v roce 1945 zcela vyhofielo a jeho pováleãná obnova je velmi zajímavá. Na pÛvodním pravoúhlém rozvrhu byly na námûstí novû vystavûny hrázdûné domy s podloubím, ale dvoupatrové se sedlov˘mi stfiechami, opraven byl kostel se dvûma kolm˘mi lodûmi a vstupními vûÏemi. PÛvodní stav (jednopatrové ‰títové domy s hfiebenem sedlov˘ch stfiech kolm˘m k námûstní ãáfie) se zmûnil, ov‰em hlavní idea zaloÏení (pravoúhlost), stavební konstrukce i duch mûsta zÛstaly zachovány. Mûsto Karlsruhe bylo v roce 1944 vybombardováno, vyhofiel cenn˘ zámek a poniãeno bylo i historické jádro, prvofiadá ukázka barokního i klasicistního urbanismu v Evropû. Po zniãení starého zámku byl Ludvíkem XIV. vystavûn v letech 1715–1718 zámek nov˘ podle návrhu arch. Jacoba Friedricha von Batzendorf, s dal‰í v˘stavbou v letech 1749–1775 dle projektu Balthasara von Neumanna. Osa na jih orientovaného hlavního zámeckého prÛãelí, fie‰eného na pÛdorysu rozevfieného písmene U, je zároveÀ hlavní osou klasicistního mûsta, navrÏeného arch. Friedrichem Weinbrennerem. Je také osou podélného námûstí s hlavními vefiejn˘mi budovami. Její severní stranou prochází druhá hlavní ulice v˘chodozápadní, k ní kolmá. Dal‰í pfietínající ulice jsou paprsãitû smûrovány na zámeckou vûÏ. Po válce byl obnoven vnûj‰í vzhled zámku (s moderní úpravou interiérÛ), rozsáhl˘ zámeck˘ park i hlavní památky ve mûstû a nová, modernû pojatá v˘stavba se realizovala na pÛvodním pÛdorysném rozvrhu.10 Druhou kategorii obnoven˘ch mûst pfiedstavují velká stfiedovûká mûsta, jejichÏ historické jádro bylo za války z pfieváÏné míry rozru‰eno. Pfiíkladem je mûsto Freiburg im Breisgau v Badensku-Würtenbersku (180 000 obyvatel), kde bylo za 2. svûtové války zniãeno nebo po‰ko-


8 W. SAUER, W. KOOTZ: Rothenburg ob der Tauber, Heidelberg 1989, s. 15. 9 Gustav MÜNTER: Idealstädte, Berlin 1957, s. 69–70. 10 Historické jádro Karlsruhe nebylo pÛvodnû veliké, dnes v‰ak má Karlsruhe 197 000 obyvatel.

Obr. 6. Hor‰ovsk˘ T˘n (okres DomaÏlice). Nové ‰títové domy v ulici 5. kvûtna. (Foto M. Posselt) Obr. 7. Cheb. Nová zástavba v Îidovské ulici ãp. 405 od arch. V. Fojtla. (Foto K. Kibic)

6 7

13

8

9

10

11

zeno 95 % budov. U‰etfien byl jedineãn˘ gotick˘ dóm Panny Marie (instrukce pro spojenecké piloty) a objekty na jiÏní stranû hlavního námûstí. Ostatní ãásti centra byly tûÏce postiÏeny. Pfii obnovû mûsta byly rekonstruovány církevní památky, vefiejné budovy, cenné objekty i ka‰ny a plnû respektován pÛdorys historického jádra. V prolukách byly postaveny objekty navazující na star‰í sousední stavby, pfieváÏnû s obchodním vyuÏitím pfiízemí. Do mûsta se opût vstupuje ·vábskou a Martinskou branou, obraz mûsta byl obnoven, novostavby jsou pfieváÏnû architektonicky kvalitní. Dal‰í mûsto v Badensku-Würtenbersku, Ulm (110 000 obyvatel), bylo zniãeno ze 70 %. Z historického jádra pfieÏila Rybáfiská ãtvrÈ pfii Dunaji s hrázdûn˘mi domy, gotick˘ pûtilodní münster s nejvy‰‰í dómskou vûÏí v Evropû (161,5 m), radnice, renesanãní budovy, s˘pky i zbrojnice a vût‰í úseky hradeb se dvûma branami. Nová zástavba západní ãásti chrámového námûstí byla pojata tradiãnû, s modulovû ãlenûn˘mi ‰títov˘mi domy sedlovû zastfie‰en˘mi, a v prostoru jihozápadnû od západního prÛãelí chrámu byl po archeologickém prÛzkumu dfiíve zbofieného klá‰tera bosákÛ a sousední drobné zástavby postaven v letech 1986–1993 kontrastnû pojat˘ nízk˘ Mûstsk˘ dÛm (Stadthaus) od arch. Richarda Meiera. VûÏ münsteru se vyuÏívá jako vyhlídková, lze z ní spatfiit i novodobou zástavbu západní ãásti historického jádra, respektující pÛvodní uliãní síÈ, individualizovanou a mûfiítkovû jednotnou. Posledními pfiíklady pováleãné obnovy jsou mûsta Mnichov a Norimberk. Pfii obnovû hlavního mûsta Bavorska, Mnichova (1 300 000 obyvatel), byly rekonstruovány v‰echny v˘znamné prostory a památky. U církevních budov je tfieba mimo jiné ocenit doklenutí poniãeného pozdnû gotického trojlodí chrámu Panny Marie a obnovu barokních kostelÛ s bohatû zdoben˘mi interiér y vãetnû kopie barevn˘ch nástropních fresek. Charakter historického jádra stvrzují mûstské brány. Mnichov vyniká sv˘mi star˘mi dominantami, jimÏ nekonkuruje Ïádná v˘‰ková novostavba. Na Mariánském námûstí byly obnoveny stará i nová radnice a sloup Panny Marie, jeho jiÏní strana byla zastavûna individuálnû ãlenûn˘mi a v˘‰kovû uváÏen˘mi novostavbami se sedlov˘mi stfiechami (vyhlídková vûÏ kostela sv. Petra) v pÛvodní ãáfie námûstí. Podobnû se postupovalo i v boãních ulicích. Architektura novostaveb je pfieváÏnû kvalitní. Norimberk (480 000 obyvatel) patfiil pfied válkou k nejkrásnûj‰ím stfiedovûk˘m mûstÛm v Nûmecku, po válce v‰ak k nejvíce zniãen˘m. Velké historické jádro rozdûluje fieka Pegnitz s ostrovy na dvû ãásti, mûstu dominuje císafisk˘ hrad na návr‰í v severní ãásti mûsta. Historické prostory a sloÏitá uliãní síÈ byly pfii obnovû respektovány, témûfi v‰echny kostely rekonstruovány (zejména chrámy sv. Sebalda a sv. Vavfiince, kostel Panny Marie), stejnû jako radnice s gotickou a barokní ãástí, DürerÛv dÛm, nûkteré historické domy, „krásná ka‰na“ a dal‰í. Velkou ztrá-

14

Obr. 8. Litomûfiice. Novostavba na místû domu ãp. 47 v Dlouhé ulici. (Foto K. Kibic) Obr. 9. Îatec (okres Louny). Modulovû ãlenûné nové obytné domy s podloubím na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 10. Tachov. Novostavba na místû zbofieného domu ãp. 121 na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 11. DomaÏlice. Novostavba restaurace na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 12. Prostûjov. Modulovû ãlenûné prÛãelí obchodního domu. (Foto M. Posselt)


12

tou pro mûstské jádro je zniãení mnoha hrázdûn˘ch domÛ, ale vysoké ocenûní zasluhuje rekonstrukce mûstsk˘ch blokÛ v jejich nepravideln˘ch obvodech se zaãlenûním zachránûn˘ch objektÛ a doplnûním individuálnû pojat˘ch novostaveb. Na obrazu historického mûsta se v˘znamnû podílejí i úseky hradeb s branami a vûÏemi, mûstské centrum nenaru‰ují v˘‰kové novostavby. Lze uvaÏovat, Ïe bylo moÏné obnovit je‰tû dal‰í památkové objekty, pfiesto je obnova Norimberka jednou z nejcitlivûj‰ích, s novostavbami ãasto architektonicky hodnotn˘mi. Obecnû se nûkdy pováleãné rekonstrukci nûmeck˘ch mûst vyt˘ká, Ïe se pfii ní mohly zachránit i dal‰í stavby a Ïe se nebofiily tfieba jen vyhofielé objekty (mluví se o zweite Zerstörung), ale idea Stadtbild tu byla vesmûs hlavním v˘chodiskem obnovy. Srovnání pováleãné obnovy ãesk˘ch a nûmeck˘ch i francouzsk˘ch mûst samozfiejmû kulhá (v pfiípadû poniãení napfiíklad Starého Mûsta praÏského za války by byl postup rekonstrukce jin˘ neÏ u ostatních ãesk˘ch mûst), o to v‰ak nejde. Jisté je, Ïe Nûmecko získalo jiÏ pfii obnovû naru‰en˘ch mûst velké zku‰enosti v návrzích novostaveb do mûstsk˘ch jader a pro citlivou obnovu zde existovaly pfiíznivé podmínky nejen u individuálních investorÛ, ale i v ‰iroce zamûfiené stavební v˘robû. Na‰e nûkterá mûsta nebyla obnovena vÛbec, nelze se v‰ak odvolávat na to, Ïe by v na‰ich zemích byla poniãena jen malá sídla, a Ïe tudíÏ nebyla pfiíleÏitost pro velkorysej‰í novou v˘stavbu – váÏnû naru‰ena byla napfiíklad i velká Opava, pfiiãemÏ zpÛsob její obnovy byl chybn˘, nelze tu uvést kvalitní novostavby. Stát se u nás neprojevil jako osvícen˘ investor a tehdej‰í stavební v˘roba byla orientována jinak. JiÏ od konce 2. svûtové války byla v ãesk˘ch mûstech velmi aktuální zástavba proluk. V mûstsk˘ch památkov˘ch rezervacích se tímto úkolem zab˘val specializovan˘ ústav SÚRPMO Praha zaloÏen˘ v roce 1954. Návrhy z tohoto ústavu vycházely ze snahy o scelení mûstského jádra a zv˘raznûní jeho historické podstaty. Pfiíkladem jsou ‰títové domy v Hor‰ovském T˘nû na námûstí Republiky a v ulici 5. kvûtna. Podobnû vznikly ‰títové domy na prolukách v Broumovû, zástavba proluky ãp. 156 na v˘chodní stranû námûstí Svobody v Îatci je pojata modulovû, se tfiemi valbov˘mi stfiechami do námûstí. V Litomûfiicích fie‰il arch. Milo‰ Reichert proluku ãp. 169 a 170 na západní stranû námûstí Míru vedle renesanãní radnice a zaplnil ji stfiízlivû pojatou, sedlovû zastfie‰enou podélnou budovou. Citlivû byl podle jeho návrhu obnoven dÛm ãp. 184 (pÛvodnû pro âedok) v nároÏí Dlouhé a Anenské ulice s ustupujícím patrem a sedlovou stfiechou, kde k zachování historického charakteru v˘znamné Dlouhé ulice pfiispûl i transfer ‰tukové v˘zdoby ze staré budovy. Pro SÚRPMO typick˘ zpÛsob nové zástavby v historickém prostfiedí se projevil pfii rekonstrukci mûsta Chebu v letech 1958–1964. Po zchátrání mnoha objektÛ a jejich vynuceném zbofiení byly nové objekty fie‰eny stfiídmû pfii zachování uliãních ãar na pÛvodních parcelách a s dfiívûj‰í v˘‰kou, se sedlov˘mi stfiechami a nûkdy se ‰ambránami na oknech v prÛãelí. Jako pfiíklad tzv. neutrálnû pojaté novostavby lze uvést dÛm ãp. 405 v Îidovské ulici. Uliãní zástavba byla obnovena, ·kolní ulice v‰ak byla zbofiena celá, a pak kompletnû zastavûna nov˘mi objekty. Pozdûji se usilovalo o modernûj‰í pojetí ‰títov˘ch prÛãelí. V DomaÏlicích byly po poÏáru v roce 1822 na námûstí stavûny domy se ‰iroce rozevfien˘mi prÛãelími, z ãehoÏ ve snaze o zaãlenûní moderní novostavby vycházeli architekti Stanislav Suda, Václav Zoubek a Zdenûk Vávra pfii fie‰ení restauraãní budovy ãp. 101. – JiÏ dfiíve bylo poukázáno na to, jak byl cenn˘ gotick˘ dÛm ãp. 121 se dvûma barokními ‰títy na jiÏní stranû námûstí v Tachovû nahrazen Domem potravin se dvûma rozeklan˘mi ‰títy podle návrhu architektÛ Drahoslava Matase a Petra Lejtka.11 Tento pfiíklad je zároveÀ dÛkazem, Ïe hodnotnou památku nelze novostavbou nahradit. V mûstské památkové rezervaci Ú‰tûk vznikla skupina ‰títov˘ch domÛ na Mírovém námûstí rekonstrukcí a novou v˘stavbou v sousedství. PÛvodnû zde stály domy ãp. 59 aÏ 62, které v‰ak byly velmi zchátralé a z ãásti se zfiítily. Nejcennûj‰í dÛm ãp. 59 byl rekonstruován se zapojením pfiízemí s hodnotn˘mi klenbami, zatímco sousední domy byly podle návrhu arch. Miloslava Hnáta nahrazeny novostavbou se tfiemi ‰títy, v pÛvodním mûfiítku, ale s novodob˘m v˘razem. Obecnû je tfieba fiíci, Ïe ‰tít a ‰títov˘ dÛm nepatfií jen minulosti, vedle obvyklého trojúhelného ‰títu se v nové architektufie objevují i jeho jiné formy, spojené s odli‰n˘m rozvrhem oken (napfiíklad sedmiúheln˘ ‰tít domu v Coburgu). Moravská mûsta mûla ãasto na námûstí domy atikové, jako tomu bylo napfiíklad ve Svitavách, kde byl na západní stranû námûstí zbofien na konci války jeden dÛm. Proluka byla pozdûji roz‰ífiena po zbofiení dal‰ího domu a nov˘ DÛm potravin byl pak v letech 1969–1972 postaven na parcele je‰tû zvût‰ené o plochu po tfietím zbofieném domû. Novostavba s konstrukcí ocelového skeletu a s loubím


Obr. 13. Praha 1, Staré Mûsto. Obchodní dÛm DruÏba ãp. 831-II na Václavském námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 14. Praha. Pozdnû barokní dÛm ãp. 378-I a novostavba kanceláfiské budovy âKD ãp. 388-I. (Foto V. Obereigner) Obr. 15. Praha 1, Staré Mûsto. Hotel Jalta ãp. 818-II na Václavském námûstí. (Foto I. Papou‰ková)

11 K. KIBIC, cit. v pozn. 4, s. 69–70.

13 14 15

15

16 17

v pfiízemí podle návrhu arch. Václava Misíka je modulovû ãlenûna do tfií objektÛ jakoby atikov˘ch, s plochou stfiechou. V Praze je nejv˘znamnûj‰ím prostorem s postupnou zástavbou proluk po roce 1945 Václavské námûstí. PrÛãelí novostaveb z rÛzn˘ch let období 1950–2000 zároveÀ dokládají slohov˘ v˘voj architektury tohoto období. V˘‰e zmínûn˘ DÛm potravin ãp. 812-II na jihov˘chodním nároÏí námûstí je moÏno hodnotit jako novoklasicistní stavbu. Stylovû obdobn˘ je DÛm módy ãp. 804-II z let 1954–1956 od arch. Josefa Hrubého. Také tato novostavba stojí na místû dvou domÛ, na konci války tûÏce po‰kozen˘ch. Sedmipatrov˘ dÛm v nároÏí Václavského námûstí a Krakovské ulice na nepravidelném lichobûÏném pÛdorysu má Ïelezobetonovou konstrukci. Ze stejné doby pochází i tfietí dÛm, hotel Jalta ãp. 818-II z let 1954–1958 od arch. Antonína Tenzera. Architektonicky pfiedstavuje objekt prvofiadou stavbu, sv˘m pojetím v˘raznû odli‰nou od dvou pfiedchozích budov. Je správnû fiazena k pfiíkladÛm tzv. socialistického realismu, aã se na symetricky fie‰eném prÛãelí této sedmipatrové stavby s ustupujícím patrem projevily i ohlasy z doby autorova studia. Zajímavé je i zastfie‰ení hotelu – hlavní budova má sedlovou stfiechu s vy‰‰í stfiední ãástí, dvorní kfiídla mají stfiechy ploché. – Dal‰í novostavbou na Václavském námûstí je obchodní dÛm DruÏba, ãp. 831-II. Vznikla v letech 1971–1975 podle návrhu architektÛ Milana Va‰ka, Vlastibora Klime‰e a Vratislava RÛÏiãky. Stojí v nároÏí námûstí a Jindfii‰ské ulice na místû dvoupatrového klasicistního domu ãp. 831-II U pûti zlat˘ch hvûzd a sousedního domu ãp. 905-II, orientovaného do Jindfii‰ské ulice. V objemovém fie‰ení se nároÏní poloha budovy promítla do polygonální nástavby pfii obou jejích hlavních prÛãelích. Patnáctilet˘ ãasov˘ odstup vzniku od hotelu Jalta se také projevil ve zcela odli‰né architektufie, kterou je moÏnû stylovû zafiadit k brutalismu. – Poslední stavbou vzniklou na námûstí pfied rokem 1990 je kanceláfiská budova âKD ãp. 388-I z let 1976–1983 od arch. Aleny ·rámkové a Jana ·rámka. Novostavbû v nároÏí Václavského námûstí a ulice Na MÛstku pfiedcházel novorenesanãní obchodní a nájemní dÛm, kter˘ bylo nutné zbofiit z dÛvodu v˘stavby metra. Pfii objemovém fie‰ení vycházeli autofii ze zámûru vytvofiit vhodn˘ vstup do Starého Mûsta a ze snahy o respektování protûj‰ího niÏ‰ího historického domu ãp. 378-I. Novostavba pfiedstavuje stylové obohacení námûstí, v její architektufie je moÏné shledat prvky u nás ojedinûlého postmodernismu. V˘‰e uvedené hodnocení novostaveb po roce 1945 na Václavském námûstí bylo nastínûno k objektivnûj‰ímu posouzení zdej‰ích novostaveb ãp. 837-II a paláce EURO z doby po roce 1990. Jinak byla stavební aktivita v historickém jádfie Prahy v období 1945–1990 velmi omezená, za dlouhé období zde vzniklo jen nemnoho novostaveb. Není v‰ak na‰ím cílem zmínûní v‰ech, ani jejich podrobnûj‰í hodnocení (konkrétní údaje i posouzení jsou publikovány jinde),12 v tomto textu se jedná o základní poznatky z nové v˘stavby v památkovém prostfiedí.

16

Obr. 16. Praha 1, Staré Mûsto. Nové Rektorské kfiídlo Karolina ãp. 541-I. (Foto K. Kibic) Obr. 17. Praha 1, Staré Mûsto. Hotel Intercontinental ãp. 43-I. (Foto K. Kibic)

12 Pavel VLâEK a kol.: Umûlecké památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov, Praha 1996; RÛÏena BAËKOVÁ a kol.: Umûlecké památky Prahy, Nové Mûsto, Vy‰ehrad, Praha 1998; jednotlivé novostavby viz ãasopisy Architektura âSR, Za starou Prahu atd. 13 Rostislav ·VÁCHA: Umûlecké památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov, Praha 1996, s. 361.


V období do roku 1990 vzniklo na Starém Mûstû nûkolik novostaveb. V rámci rekonstrukce areálu Karolina ãp. 541-I navrhl arch. Jaroslav Fragner (se spolupracovníky) nové Rektorské kfiídlo, postavené v letech 1965–1968. Bylo to v dobû, kdy zmínûná dlouhodobá rekonstrukce konãila a byla bezprostfiednû ohroÏena trasou tehdy jiÏ zahájené v˘stavby podpovrchové dopravy v Praze (v˘kopy v Kaprovû ulici i jinde). Zde je na místû velmi ocenit neohroÏené protesty prof. J. Fragnera a jeho aktivity ve prospûch modernûj‰í formy MHD – metra, bez nichÏ by se zmûnu koncepce MHD pravdûpodobnû prosadit nezdafiilo (teprve po jeho protestu byla vyÏádána expertiza sovûtsk˘ch specialistÛ, ktefií navrhli jako vhodnûj‰í hlubinné metro). Fragnerovo Rektorské kfiídlo, stojící na místû star‰ího spojovacího kfiídla, je patrová jednotraktová budova, která uzavírá severní stranu ãestného dvora a vytváfií jeden ze dvou hlavních vstupÛ do Karolina. Pozoruhodná je její architektura – v pfiízemí je prosklená, keramicky obloÏené patro ãlení francouzská okna, prÛãelí pfieãnívá pfiedsazená stfiecha; R. ·vácha stylovû fiadí tuto architekturu k internacionálnímu stylu.13 Stfiídmá, leã mimofiádnû dÛstojná stavba, plnû odpovídající v˘znamu Karolina, je právem povaÏována za nejkvalitnûj‰í novostavbu v historickém prostfiedí Prahy po roce 1945. Proã tomu tak je? Pfiedev‰ím kvÛli jejímu velmi uváÏenému objemovému fie‰ení a urbanistickému zaãlenûní. Obecnû má b˘t novostavba v˘razem své doby, k zapojení do okolního prostfiedí je vhodné pouÏití nûkterého prvku (ãi více prvkÛ), obdobného (obdobn˘ch) ãlánkÛm okolních staveb. Modernost kfiídla vypl˘vá ze Ïelezobetonové skeletové konstrukce, dovolující prosklení pfiízemí, a ze zdánlivû ploché stfiechy. Ta by v‰ak v pohledech shora nebyla v bezprostfiedním historickém prostfiedí pfiíznivá, proto má budova pultovou stfiechu, na sever odvrácenou. Moderní keramick˘ obklad z obkládaãek velikosti cihel propojuje kfiídlo s historickou budovou Karolina z reÏného zdiva. U Fragnerova Rektorského kfiídla lze opût potvrdit základní tezi, Ïe kvalitní architekt dom˘‰lí vÏdy stavbu urbanisticky. K ostatním staromûstsk˘m stavbám té doby jen zkratkovitû. V˘stavba obchodního domu Kotva ãp. 656-I na námûstí Republiky z let 1970–1975 od arch. Vûry Machoninové a Vladimíra Machonina si vyÏádala zbofiení nûkolika hodnotn˘ch objektÛ z 19. a 20. století, na druhé stranû v‰ak zde vyvolala archeologick˘ v˘zkum, kter˘ odkryl základy románského kostela sv. Benedikta a jeho barokního nástupce sv. Norberta, komendy fiádu nûmeck˘ch rytífiÛ, úseku staromûstsk˘ch hradeb s hlavní hradební a parkánovou zdí a dal‰ích staveb. V˘sledná stavba je z hlediska zasazení do daného prostfiedí rozporná. Pfiíznivé je to, Ïe nepÛsobí jako mohutná jednolitá budova, její rozdrobení do mnoha sexagonÛ je v˘hodné nejen pro ãlenûní vnitfiního prodeje, ale projevuje se vhodnû i ve vnûj‰ím objemovém fie‰ení. Na druhé stranû obloÏení horních pater hliníkov˘mi tmavû eloxovan˘mi panely je pfiíli‰ kontrastní oproti okolním stavbám – je cizorodé, stejnû jako rozlehlá plochá stfiecha budovy.


Obr. 18. Praha 1, Nové Mûsto. Budova b˘valého Federálního shromáÏdûní ãp. 52-II. (Foto K. Kibic) Obr. 19. Praha 1, Staré Mûsto. Obchodní dÛm Kotva ãp. 656-I na námûstí Republiky. (Foto K. Kibic)

18 19

17

20

21

22

23

Koncem 60. let 20. století se fie‰ilo vyústûní PafiíÏské tfiídy do námûstí Curieov˘ch v souvislosti s návrhem novostavby hotelu Intercontinental ãp. 43-I. Autor této stati tehdy formuloval poÏadavky památkové péãe, podle nichÏ mûla b˘t budova vertikálnû ãlenûna a bez pfiev˘‰ení (kvÛli pÛvodnímu sniÏování zástavby Starého Mûsta smûrem k fiece). Arch. Karel Filsak se spolupracovníky Karlem Bubeníãkem a Jaroslavem ·vecem pfii návrhu hotelu první poÏadavek splnil, druh˘ v‰ak byl v rozporu s nárokovanou kapacitou 880 lÛÏek i architektovou snahou o situování restaurace Zlatá Praha v nejvy‰‰ím podlaÏí – právû s v˘hledy na dominanty Starého Mûsta. Zmínûná restaurace je v‰ak jen v pÛdorysnû omezeném posledním podlaÏí a zároveÀ pfiispûla k rozãlenûní kvalitní stavby z let 1968–1974, která je v˘raznou ukázkou brutalistické architektury. ZároveÀ je tfieba velmi ocenit Filsakovo urbanistické fie‰ení s vytvofiením prostoru pfied jiÏním prÛãelím hotelu, v nûmÏ se v˘raznû uplatÀují kubistické domy ãp. 123, 1021, 1037-I z let 1919–1921, postavené podle návrhu arch. Otakara Novotného. – Ukázkou brutalistické architektury je téÏ protûj‰í kanceláfiská budova b˘valého Mezinárodního svazu studenstva ãp. 207-V z let 1968–1974 od arch. Stanislava Hubiãky, respektující uliãní ãáry PafiíÏské tfiídy a ulice 17. listopadu. Koneãnû i tfietí budova, hotel President ãp. 100-I stojící na námûstí Curieov˘ch v sousedství hotelu Intercontinental, je v dne‰ní podobû stavbou s brutalistickou architekturou. Vznikla pfiestavbou domu Spolku architektÛ a inÏen˘rÛ (SIA), postaveného v letech 1927–1928 podle návrhu arch. Franti‰ka Krásného jako protûj‰ek k budovû Právnické fakulty na dne‰ním námûstí Curieov˘ch. Pfiestavba byla realizována v roce 1989 podle návrhu arch. Karla Filsaka a Ludvíka PivoÀky se zdÛraznûn˘m horizontálním ãlenûním, kontrastujícím s vertikálním ãlenûním hotelu Intercontinental. V dané situaci je o patro pfiev˘‰ená a je tfieba litovat, Ïe nebyl realizován citlivûj‰í návrh arch. Aleny ·rámkové a Ladislava Lábuse, postmodernû pojat˘. Na Starém Mûstû byl v letech 1965–1969 postaven také ‰estipatrov˘ DÛm dûtské knihy a nakladatelství Albatros ãp. 342-I (dnes je v pfiízemí âeská spofiitelna) z proskleného ocelového skeletu, kter˘ není architektonicky kvalitní a nevytváfií dobr˘ vstup do Starého Mûsta. V˘znamné novostavby se v té dobû realizovaly i na Novém Mûstû. Pfiedev‰ím to byla budova Federálního shromáÏdûní âSSR, která mûla vzniknout pfiestavbou penûÏní burzy ãp. 52-II z let 1936–1938 od arch. Jaroslava Rösslera. Autor stati formuloval stanovisko praÏské památkové péãe k soutûÏním návrhÛm, z nichÏ za nejlep‰í povaÏoval návrh arch. K. Pragera, J. Albrechta a J. Kadefiábka. Vztah k budovû Národního muzea pokládal za pfiízniv˘, ale jako ménû pfiízniv˘ konstatoval vztah ke Smetanovu divadlu ãp. 101-II, a Ïádal o provûfiení v dal‰í perspektivû. Ta byla formálnû zpracována, státní orgány návrh odsouhlasily a pfiestavba

18

Obr. 20. Praha 1, Staré Mûsto. NavrÏená novostavba Spoleãenského domu (model) na Národní tfiídû. Arch. Pavel Kupka, nerealizováno. (Foto V. Uher) Obr. 21. Praha 1, Staré Mûsto. Model Národního divadla a Spoleãenského domu v Praze – pohled od nábfieÏí. (Foto V. Uher) Obr. 22. Praha 1, Staré Mûsto. Model navrÏené budovy Spoleãenského domu vedle Národního divadla, pohled z Národní tfiídy. (Foto V. Uher) Obr. 23. Praha 1, Staré Mûsto. Budova Nové scény vedle Národního divadla od arch. Karla Pragera, pohled z Národní tfiídy. Obr. 24. Svitavy. Novostavba obchodního domu na námûstí. (Foto K. Kibic)


24

se uskuteãnila v letech 1967–1973 (pozdûji budova slouÏila pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a Svoboda). V roce 1978 vy‰la kniha Praha na‰eho vûku, v níÏ hodnotí budovu Federálního shromáÏdûní Otakar Nov˘ jako pfiíznivou ve vztahu k budovû Národního muzea, ale s ménû harmonick˘m vztahem ke Smetanovu divadlu.14 Orgány mûsta se v té dobû rozhodly pro nov˘ velk˘ obchodní dÛm v mûstském centru a arch. Karel Prager vypracoval v roce 1967 studii se situováním objektu v nároÏí Národní tfiídy a Spálené ulice. Volná parcela zde zÛstala po novogotickém ·likovû paláci ãp. 61-II, zbofieném v roce 1938, a dal‰í ãinÏovní domy ve Spálené ulici nebyly památkovû chránûny (památkami byly aÏ domy ãp. 72 a 73-II u PurkyÀovy ulice). I zde formuloval autor stati stanovisko památkové péãe, poÏadující respektování uliãních ãar, v˘‰ky ve vztahu k protûj‰ím stranám obou ulic a modulové vertikální ãlenûní, pfiipomínající pÛvodní skladbu z nûkolika ãinÏovních domÛ. V roce 1971 byla vypsána uÏ‰í soutûÏ (autor stati uÏ v PSSPPOP nepracoval), v níÏ zvítûzil návrh kolektivu SIAL (arch. John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajni‰), kter˘ byl je‰tû v roce 1972 korigován a v letech 1972–1975 realizován. Vznikl˘ Obchodní dÛm Máj (dnes Tesco), ãp. 63-II je do Národní tfiídy ‰estipatrov˘ s plochou stfiechou, do Spálené ulici niÏ‰í s polygonální sklenûnou stfiechou, s uliãními fasádami bez vertikálního ãlenûní. Architekturu obchodního domu hodnotí R. ·vácha jako ma‰inisticko-novofunkcionalistickou,15 stavba se jeví v dané situaci pfies dodrÏení uliãních ãar jako cizorodá a její jiÏní strana je z v˘‰kov˘ch pohledÛ (napfiíklad z vûÏe Novomûstské radnice) ru‰ivou závadou. – V letech 1971–1978 vznikla pfiev˘‰ená stavba centrálního dispeãinku mûstské hromadné dopravy ãp. 1452-II podle návrhu arch. E. RÛÏiãkové, V. RÛÏiãky a M. ·paãka, kterou E. Poche správnû hodnotí jako budovu naru‰ující svou hmotou nejen okolí, ale celé panoráma Prahy.16 Nejv˘znamnûj‰ím a zároveÀ nejvíce diskutovan˘m nov˘m areálem z 80. let na Novém Mûstû a v celé Praze je komplex Nové scény (Laterny magiky) od arch. Karla Pragera a provozní a restauraãní budovy Národního divadla od arch. Pavla Kupky ãp. 1393-II, 1435-II a 225-II, obojí z let 1980–1983. Stará provozní budova ND nevyhovovala a k fie‰ení se nabízela roz‰ífiená plocha po asanaci sousedních objektÛ. Proto byly v letech 1958–1959, 1962 a 1964 vypsány tfii soutûÏe, v nichÏ vítûz dvou posledních, arch. Bohuslav Fuchs, navrhl novou zástavbu Národní tfiídy v pÛdorysné linii vor‰ilského konventu, pohledovû odkr˘vající ãást v˘chodního prÛãelí budovy Národního divadla, s prosklen˘m prÛãelím reflexujícím novorenesanãní architekturu protûj‰í Ullmannovy stavby ãp. 1009-I (dnes Akademie vûd). Po pfiipomínkách vypracoval B. Fuchs v˘sledn˘ projekt. V roce 1968 byly zbofieny tfii klasicistní domy od arch. Josefa Kaury a pozdûji i dosavadní správní budova ND z roku 1928. Architekt B. Fuchs v‰ak v roce 1973 zemfiel a zpracováním dal‰í projektové dokumentace bylo povûfieno SÚRPMO Praha a arch. Pavel Kupka, kter ˘ zde navrhl tfii objekty – novou provozní budovu ND, restauraci a Spoleãensk˘ dÛm pfii Národní tfiídû. U nûj respektoval Fuchsovo prosklené prÛãelí, av‰ak oproti napfiímení zástavby v linii klá‰terní budovy citlivûji ukonãoval vyústûní Národní tfiídy vytvofiením meziãlánku. ¤e‰ení zvlnûného prÛãelí obohatil o hlavní fiímsu, navazující na korunní fiímsu budovy ND, a o pultovou stfiechu, navazující na stfiechu vor‰ilského klá‰tera. Ne‰lo tedy jen o jednu novostavbu v historickém prostfiedí, ale o cel˘ areál, celistvû propojen˘ s budovou Národního divadla. Bûhem v˘stavby v‰ech tfií objektÛ, seskupen˘ch kolem pravoúhlého nádvofií se ãtvrtou stranou v˘chodního prÛãelí divadla (dva z nich byly realizovány podle Kupkova návrhu), do‰lo v roce 1980 k náhlé zmûnû, kdy bylo stanoveno, Ïe ãást nové zástavby pfii Národní tfiídû bude slouÏit pro Novou scénu (Laternu magiku), se spoleãn˘m termínem ukonãení jako u rekonstrukce budovy ND – v roce 1983. Tento termín pfiislíbil splnit arch. Karel Prager, kter˘ pak pojal Novou scénu jako sklenûn˘ hranol s vnûj‰ím plá‰tûm z tvárnic z Kavalierov˘ch skláren v Sázavû. Znamenalo to poloviãní omezení Fuchsovy my‰lenky reflexe protûj‰ího prÛãelí budovy Akademie vûd. Je nesporné, Ïe KupkÛv návrh Spoleãenského domu pfiedstavujícího moderní palác mûl vysoké architektonické kvality, a je velká ‰koda, Ïe nebyl realizován v celém rozsahu (pfiitom Nová scéna mohla b˘t umístûna v nûm). Cel˘ pÛvodnû navrÏen˘ areál by byl bezesporn˘m obohacením architektury na‰eho hlavního mûsta – takto je v‰ak diskusní. Sklenûné prÛãelí Spoleãenského domu bylo promy‰lené a cílené, s prosklenou fasádou v‰ak nelze poãítat v jin˘ch situacích – mnohé pfiíklady dokládají schematiãnost a necitlivost k okolní zástavbû (napfi. dÛm ãp. 762-I – UNICOOP v Revoluãní tfiídû). Novostavby vznikaly v té dobû i v jin˘ch historick˘ch mûstech. Kvalitních pfiíkladÛ je moÏné uvést jen málo, coÏ zpÛsobila zcela pfievaÏující orientace na‰eho stavebnictví na typizovanou


14 „Národní muzeum tvofií dominantní stûnu Václavského námûstí. Obavy z konkurence star‰í památce byly proto znaãnû neopodstatnûné... Budova Federálního shromáÏdûní je neru‰í... Ménû harmonick˘ je ov‰em vztah novostavby k Smetanovu divadlu, jeÏ dostalo v jejím sousedství náhle miniaturní mûfiítko.“ Otakar NOV¯: Praha v architektufie na‰í generace, in: Praha na‰eho vûku (âtvero knih o Praze), Praha 1978, s. 144–145. 15 Rostislav ·VÁCHA: Umûlecké památky Prahy, Nové Mûsto, Vy‰ehrad, Praha 1998, s. 209–210. 16 Emanuel POCHE: Praha krok za krokem, Praha 2001, s. 247.

Obr. 25. Îìár nad Sázavou. Hotel Bíl˘ lev od arch. Milana Blahuta na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 26. Îìár nad Sázavou. Námûstí s novou zástavbou v˘chodní strany. (Foto K. Kibic)

25 26

19

a panelovou v˘stavbu. Nadûji poskytovala realizace v prolukách ãi v nároÏních parcelách, ale ani v nich nevznikly vÏdy architektonicky kvalitní stavby. Struãnû zmíníme ukázky z té doby, nûkteré uÏ jinde hodnocené. Na nároÏí námûstí Republiky a Riegrovy ulice v Plzni byl v letech 1968–1972 postaven hotel Ural (Urquell) ãp. 356. Objekt respektuje ãáry zastavûní zde zbofieného honosného domu, av‰ak vyv˘‰ení hotelu vzhledem k sousední budovû arcidûkanství ãp. 234 nepfiispívá k jeho zaãlenûní do západní strany námûstí. Na nároÏí námûstí ve Îìáru nad Sázavou vznikl i hotel Bíl˘ lev od arch. Milana Blahuta. Je fie‰en modernû, s vyv˘‰ením obvodov˘ch stûn, jeho sedlová stfiecha, v nároÏí zvalbená, navazuje na sedlové stfiechy sousedních mû‰Èansk˘ch domÛ a pfiispívá k zaãlenûní budovy do prostoru námûstí. To v‰ak bylo zcela rozru‰eno panelovou v˘stavbou obchodních domÛ na místû jeho zbofiené v˘chodní strany. Tfietí hotelovou stavbou na nároÏní parcele je hotel U MûdínkÛ od arch. Franti‰ka Trmaãe na Palackého námûstí v Kutné Hofie, na jehoÏ místû stával barokní palác. Novostavba hotelu respektuje pÛvodní uliãní ãáry i v˘‰ku zastavûní, k zapojení do námûstí pfiispívá i sedlové zastfie‰ení. Pfiesto k úplnému zaãlenûní nedo‰lo, a v tom je architektura budovy velmi pouãná. Její hlavní prÛãelí je panelovû ãlenûno s velmi hust˘m rytmem oken – diametrálnû odli‰n˘m od okenního r ytmu okolních domÛ, napfiíklad ãp. 157 a 377. Obecnû k zaãlenûní novostaveb do daného prostfiedí pfiispívá také shoda (alespoÀ pfiibliÏná) okenního r ytmu s okolními objekty. U hotelu toho bylo moÏné ãásteãnû dosáhnout napfiíklad panelováním vÏdy ob jedno pole a sdruÏováním dvou oken. Hotely b˘valy jiÏ od 19. století situovány v mûstsk˘ch centrech (nebo pfii nádraÏích). Kapacitní nároky neustále stoupají, coÏ se u nás projevilo napfiíklad v roce 1966 v pfiípadû jiÏ zmínûného hotelu Intercontinental na Starém Mûstû s pfiedem stanoven˘m vysok˘m poãtem lÛÏek. Velká hmota nového hotelu by historické jádro mûsta rozru‰ovala, a proto se hledají cesty k pfiijatelnému fie‰ení. Z tûchto hledisek se vracíme k jiÏ publikovanému hodnocení hotelu Slavia na námûstí v Tfiebíãi, kde se památková péãe vyjadfiovala k jeho zámûru. Investorovi bylo k Ïádosti o zbofiení starého hotelu a sousedního domu sdûleno, Ïe rozhodnutí záleÏí na poÏadované hotelové kapacitû – v pfiípadû men‰í kapacity lze rekonstruovat dva zdej‰í objekty, ov‰em v pfiípadû velké kapacity bude tfieba situovat nov˘ hotel mimo prostor námûstí.17 Stanovisko bylo odÛvodnûno existencí unikátního souboru mû‰Èansk˘ch domÛ na námûstí, kter˘ byl sice po‰kozen strÏením ‰títÛ a atik po poÏárech v letech 1821, 1822 a 1847 (pfied tûmito poÏáry dosahovala Tfiebíã kvalit Telãe), av‰ak dispozice 55 domÛ zÛstala dosud zachována. Pfii té pfiíleÏitosti bylo také jednáno s architektem investora Césarem Grimmichem, kterému jsme se pokusili vysvûtlit, Ïe urbanistická hodnota námûstí tkví právû ve skladbû jednotliv˘ch domÛ, kterou by vût‰í (velká) hmota hotelu naru‰ila; arch. Grimmich oponoval, Ïe takovou skladbu mÛÏe zajistit i novou v˘stavbou. Dále jsme upozornili na to, Ïe tzv. ‰pinav˘ provoz se pravdûpodobnû bude realizovat pfii fiece a mÛÏe vést k probourání hradeb. V dal‰ím procesu fiízení jsme v‰ak byli z akce odvoláni a MK âSR od památkové ochrany objektÛ upustilo. Nov˘ hotel je rozãlenûn do nûkolika fiadov˘ch jednopatrov˘ch objektÛ a na nálevkovitém námûstí se uplatÀuje pfiíznivû. Ov‰em za cenu, Ïe nebyly zbofieny dva, ale nûkolik mû‰Èansk˘ch domÛ, lÛÏková kapacita je zaji‰tûna ve v˘‰kovém domû ve stfiedu tohoto bloku, kter˘ pÛsobí velmi ru‰ivû v pohledech svrchu (mûsto je v údolí fieky), a Ïe ãást mûstsk˘ch hradeb byla pobofiena. – Nejvy‰‰í hotelovou novostavbou v mûstském jádfie je hotel Termal v Karlov˘ch Varech, jehoÏ v˘stavba si vyÏádala velké zásahy do stylové lázeÀské zástavby. Z novostaveb v prolukách vznikl˘ch v dané dobû je moÏné uvést napfiíklad Spoleãensk˘ dÛm ãp. 109 v Kolínû, postaven˘ v letech 1967–1974, od arch. Radima Dejmala. Jeho architektura je kontrastní oproti sousední staré radnici s novorenesanãními prÛãelími od Jana Vejrycha. Spoleãensk˘ dÛm respektuje pÛvodní uliãní ãáru a jeho plochá stfiecha v pohledech z úzké Zámecké ulice nevadí, není v‰ak pfiíznivá v pohledech shora. Také v Havlíãkovû Brodû je novostavba âeské spofiitelny od arch. Lubomíra Drimla situovaná v proluce a vedle staré radnice. Architektonicky patfií budova k ojedinûl˘m kvalitním stavbám z doby pfied rokem 1989. Kromû hotelÛ usilovala ãasto mûstská samospráva v centrech o v˘stavbu velk˘ch obchodních domÛ, které pfii zdej‰í lokalizaci pfiiná‰ely nemalé problémy. K tûm patfií situování v rámci pÛvodní uliãní sítû, objemové fie‰ení, architektura ãasto bez oken (jen s vnitfiním umûl˘m osvûtlením), zásobování a celkové fie‰ení v rámci místní dopravy. Obchodnímu domu ãp. 93 Dyje ve Znojmû pfiedcházel pfiev˘‰en˘ tfiípatrov˘ ãinÏovní dÛm v ãele severozá-

20

27 28 29

Obr. 27. Kutná Hora. Hotel U MûdínkÛ na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 28. Písek. Dostavba nároÏí na námûstí. (Foto V. Hyhlík) Obr. 29. Tfiebíã. Novostavba hotelu Slavie na námûstí. (Foto K. Kibic)

17 Karel KIBIC: Nûkteré poznatky z památkové praxe pfii návrzích novostaveb v historickém prostfiedí mûst, in: Zprávy památkové péãe 54, 1994, s. 66.


padní strany námûstí, kter˘ byl pfii bombardování mûsta v roce 1945 zniãen. Po pfiechodném období, kdy byla plocha po zbofieném domû fie‰ena parkovou úpravou a roz‰ífiené námûstí na této stranû uzavfieno prost˘m, pÛvodnû uliãním prÛãelím radnice, pfiinesla doba kolem roku 1968 velk˘ ekonomick˘ zájem o parcely v mûstsk˘ch centrech a konkrétnû ve Znojmû o v˘stavbu zmínûného obchodního stfiediska. Novostavba od arch. Bohuslava Fuchse (studie) a arch. Jifiího Brychty (provádûcí projekt) fie‰ená ve stylu postfunkcionalismu (nezamûÀovat s neofunkcionalismem) je podélná, horizontálnû zv˘raznûná budova v pÛvodní stavební ãáfie i v˘‰ce zástavby Dolního námûstí, s plochou stfiechou, kde má absenci sedlové stfiechy vyváÏit kontrapost válcového schodi‰tû a v pozadí se uplatÀující pozdnû gotické vûÏe radnice (schodi‰tû se pohledovû projevuje v Zelináfiské ulici negativnû). Obchodní dÛm není jen kontrastní architekturou, je i stavbou v prostfiedí námûstí cizorodou. – Ze stejné doby pochází také obchodní dÛm PRIOR v Prostûjovû umístûn˘ mezi hlavním námûstím a námûstím Jifiího Wolkera. Pfiedtím se zde nacházelo nûkolik jednopatrov˘ch mû‰Èansk˘ch domÛ s pÛvodní dispozicí. Autor stati se stavûl proti jejich zbofiení, obával se zaãátku destrukce zachovaného historického jádra, kterou by jejich zbofiení mohlo vyvolat. Konzervátor státní památkové péãe dr. J. Kühndel i odbor kultury ONV v‰ak s v˘stavbou obchodního domu na jejich místû souhlasili a MK âSR zde upustilo od památkové ochrany objektÛ. Obchodní dÛm je hranolovou stavbou s plochou stfiechou a prÛãelími modulovû ãlenûn˘mi na zpÛsob atik. PfievaÏují plochy plné proti plochám s okny. Celkovû vyznívá budova schematicky a dosti nepfiíznivé je i roz‰ífiení ulice spojující obû námûstí. – Obchodní dÛm na námûstí ve Vidnavû vznikl aÏ po roce 1990, ale i jeho prÛãelí je modulovû ãlenûno pln˘mi stûnami, s ukonãením imitujícím rozeklané ‰títy. Budova respektuje stavební ãáru i v˘‰ku zástavby námûstí, pfiesto plné prÛãelní plochy bez oken kontrastují s fasádami mû‰Èansk˘ch domÛ, jejich opakování je fádní a stavba se sv˘m pojetím nezaãleÀuje do prostoru námûstí. Star‰í pfiíklad – jiÏ dfiíve publikovan˘ obchodní dÛm na severní stranû námûstí v Sobûslavi – sice respektuje pÛvodní stavební ãáru, ale pilovité vysazení patra je ru‰iv˘m motivem, stejnû jako plochá stfiecha budovy. Obecnû je tfieba poãítat s tím, Ïe mûstské vûÏe budou v nedlouhém v˘hledu zapojeny do stále se rozvíjejícího turismu, pfiitom pohledy z vûÏí jsou pfiíznivé jen pfii úspû‰ném fie‰ení stfie‰ních rovin novostaveb. Proto je u jejich návrhÛ tfieba striktnû trvat na dofie‰ení z tûchto hledisek. VûÏ kostela sv. Petra a Pavla v Sobûslavi, spolu s vûÏí kostela Promûnûní Pánû v Tábofie – nejvy‰‰í v jiÏních âechách (78 m), tyto v˘hledové pfiedpoklady má. Novostavba polyfunkãního bloku s pultovou stfiechou a ‰títy situovaná na námûstí vedle renesanãního Smrãkova domu ãp. 107 je z hlediska zastfie‰ení pfiíznivûj‰í, aã zde existuje oprávnûná námitka proti stfie‰ním lodÏiím.18 V normalizaãní dobû zcela pfievládala typizovaná v˘stavba. V˘jimku tehdy pfiedstavovaly v okresních mûstech stavûné budovy OV KSâ, které se stranické orgány snaÏily budovat v mûstsk˘ch centrech. Takovou stavbou je napfiíklad budova OV KSâ od arch. Franti‰ka ¤ezáãe v Mladé Boleslavi. Byla postavena v letech 1971–1973 v fiadové zástavbû na západní stranû Staromûstského námûstí. V Mûlníku vznikla novostavba OV KSâ v nároÏí ulice 5. kvûtna pfied PraÏskou branou. V Klatovech byla postavena budova OV KSâ na místû celého historického bloku podle návrhu architektÛ Václava Bel‰ána a Miroslava S˘kory. Je to dvoupatrová podélná stavba s plochou stfiechou, s horizontálním ãlenûním hlavního prÛãelí se slunolamy. Jejímu areálu byl obûtován hodnotn˘ mû‰Èansk˘ dÛm ze 16. století, stojící proti farnímu chrámu. Ustoupení z uliãní ãáry Plánické ulice bylo provedeno z dÛvodÛ vytvofiení parkovi‰tû, pfiitom se ãásteãnû odkr˘vá hodnotné, sgrafity zdobené prÛãelí renesanãního domu ãp. 70. Ostatní strany nového areálu respektují pÛvodní uliãní ãáry, pfiesto celkové omezení historického bloku znamená spolu s cizorodou architekturou budovy zásah do cenné ‰achovnicové struktury památkovû prvofiadého mûsta. Novostavby bohuÏel pfiedstavují v na‰ich historick˘ch mûstech ãasto pfiíklady velmi necitliv˘ch zásahÛ rozru‰ujících prostfiedí – je nutné je zafiadit mezi exempla nocent. Známou a právem kritizovanou ukázkou novostavby v historickém prostfiedí je obchodní dÛm PRIOR na námûstí v Jihlavû. Na‰e hodnocení má pfiispût k poznání, kde se staly chyby vedoucí k tomuto v˘sledku (autor stati nebyl zodpovûdn˘ za MPR Jihlavu, ale zúãastnil se nûkter˘ch jednání). Na zdej‰ím námûstí, jednom z nejvelkolepûj‰ích historick˘ch prostorÛ u nás (o rozloze 3,74 ha – 340 x 110 m), stál blok domÛ Grätzel, kter˘ byl v 19. století pfiestavûn tak, Ïe se z nûho zachovaly jen tfii staré domy (dva na jiÏní stranû a jeden na severov˘chodní stranû pro-


18 K. KUâA, V. KUâOVÁ, cit. v pozn. 2, s. 84.

Obr. 30. Kolín. Novostavba Spoleãenského domu v Zámecké ulici. (Foto K. Kibic) Obr. 31. Sobûslav (okres Tábor). Novostavba obchodního domu na námûstí. (Foto K. Kibic)

30 31

21

32 33

ti radnici) a ostatní byly nahrazeny sedmi vesmûs vy‰‰ími novorenesanãními ãinÏovními objekty. První chybou bylo jejich negativní památkové hodnocení. S tím souvisela dal‰í chyba – územní plán zde navrhoval náhradu bloku novostavbou obchodního domu se zaãlenûním v˘‰e zmínûného domu v severov˘chodním nároÏí bloku, v pfiízemí s gotick˘mi Ïebern˘mi klenbami. (Jinou chybou územního plánu byl návrh obsluÏné zásobovací ulice prÛrazem v ose Palackého ulice pfies dva bloky námûstí, vedoucí k velk˘m památkov˘m ztrátám). Mûsto dÛraznû trvalo na novostavbû obchodního domu s prodejní plochou 3000 m2. KSPPOP v Brnû poÏadovalo zachování bloku, autor stati se s tímto stanoviskem shodoval, a kdyÏ je mûsto odmítlo, navrhl jako kompromisní fie‰ení zachovat tfii historické domy na obou krátk˘ch stranách bloku a novou v˘stavbu vloÏit mezi nû. I tento názor mûsto zamítlo a na novostavbu se zaãlenûním jednoho domu byla vypsána architektonická soutûÏ, jejíÏ porotû pfiedsedal prof. Bohuslav Fuchs (autor stati byl ãlenem poroty). V˘sledkem jednání byl ocenûn˘ kvalitní návrh stavby se sedlov˘mi stfiechami, citlivû fie‰en˘ pro dané prostfiedí. Mûsto jej v‰ak odmítlo z dÛvodu absence dodavatele (dal‰í chyba). Tím se pak staly PrÛmyslové stavby Bratislava s panelovou technologií 6 x 6 m, pro nûÏ byl vypracován nov˘ projekt. Pfii jeho realizaci byl zbofien i poslední historick˘ dÛm (dal‰í chyba). Obchodní dÛm je velmi necitlivou stavbou v památkovû cenném námûstí a k jeho zaãlenûní nepomohlo ani pÛdorysné odstupÀování budovy, ani naklonûní jejích horních par tií, imitujících sedlové stfiechy. Hlavní chybou byla ov‰em tehdej‰í orientace stavebnictví, která témûfi vyluãovala moÏnost vzniku individuálního architektonického díla vhodného do historického prostfiedí. V té dobû stavûné obchodní domy a nákupní stfiediska na námûstích mal˘ch mûst a mûsteãek jsou pfieváÏnû architektonicky nekvalitními stavbami. Obvykle se jedná o podélnû fiazené dvou aÏ tfiípodlaÏní budovy, pfiípadnû dodrÏující ãáru námûstí, s ãlenûním prÛãelí v rozporu s okolními domy, podobnû jako je rozporuplné i zastfie‰ení plochou stfiechou – mnohé z nich patfií mezi exempla nocent. Takovéto nákupní stfiedisko bylo postaveno na západní stranû námûstí v Klimkovicích – v konfrontaci s mû‰Èansk˘mi domy a podloubím na jiÏní stranû námûstí pÛsobí otfiesnû. V Pfiibyslavi stál v nároÏí námûstí a uliãky vedoucí ke kostelu hodnotn˘ klasicistní dÛm. Po jeho zbofiení jej nahradila novostavba nákupního stfiediska a porovnání starého stavu s nov˘m ukazuje neobyãejnou necitlivost nové v˘stavby. Pfiitom nákupní stfiedisko nemusí vÏdy stát na námûstí – obchodní dÛm Zuzana v Bechyni stojí v uliãní zástavbû, nákupní stfiedisko v Karda‰ovû ¤eãici, nízká budova ve stylu high-tech, v sousedství kostela Stûtí sv. Jana Kfititele. Kladné pfiíklady nákupních stfiedisek z té doby jsou v na‰ich mûstech ojedinûlé, napfiíklad v Borovanech. Také pfii pfiestavbách historick˘ch areálÛ se nûkdy realizovaly stavby architektonicky velmi nekvalitní, okolní prostfiedí aÏ niãící. Stalo se tak napfiíklad, kdyÏ fiadu modulovû ãlenûn˘ch

22

Obr. 32. Znojmo. Blok domÛ na námûstí, zniãen˘ v roce 1945. Obr. 33. Znojmo. Novostavba obchodního domu Dyje na námûstí. (Foto V. Hyhlík)

19 K. KUâA, cit. v pozn. 5, IV. díl, Praha 2000, s. 48. 20 Josef ·TULC, Vztah památkové péãe k soudobé tvorbû, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, s. 260.


mû‰Èansk˘ch domÛ nahradil dlouh˘ panelov˘ objekt s plochou stfiechou. V Mladé Boleslavi vzniklo pfii jejím velkém rozvoji v 15. a 16. století Nové mûsto, jehoÏ jádrem bylo Novomûstské námûstí. PfiíkladÛ „nov˘ch mûst“ je v na‰ich historick˘ch mûstech málo a je tfieba si jich velmi váÏit. Pfii rozsáhlé nové v˘stavbû Mladé Boleslavi podle návrhu architektÛ O. Döberta, F. ¤ezáãe a J. Kosíka do‰lo také k pfiestavbû Novomûstského námûstí, pfii níÏ byla bohuÏel pfieváÏnû zlikvidována jeho historická zástavba. Západní ãást námûstí byla sice naru‰ena jiÏ ve 20. letech 20. století pfiev˘‰enou pfiestavbou spofiitelny od architekta Franti‰ka Jandy, ale na stranû v˘chodní se zachovaly historické domy, z nichÏ nejcennûj‰í byl dÛm ãp. 16-II, zvan˘ Kamerál, barokní úfiad boleslavského kraje z doby kolem roku 1720, a také budova staré po‰ty s klasicistním prÛãelím. V‰echny domy byly zbofieny a nahrazeny dlouh˘m pûtipodlaÏním objektem s pásov˘mi okny a plochou stfiechou. Zachovány byly jen barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a sousední budova Îivnostenské banky, stavba v duchu individualistické moderny od architekta Osvalda Polívky, jinak v‰ak byl historick˘ ráz námûstí zcela setfien. Správnû hodnotí pfiestavbu námûstí Karel Kuãa: fiíká, Ïe se „... zásah zafiadil do smutné galerie urbanistick˘ch zloãinÛ období socialismu“.19 Tvrd˘ jednotn˘ blok na v˘chodní stranû námûstí sice v 90. letech zjemnil arch. Jifií ·tûrba v ãásti patfiící poboãce Komerãní banky nástavbou tfií lomenic se svisl˘m ãlenûním lizénami z kamenného obkladu a v dal‰í ãásti lizénami malovan˘mi, ale nové a je‰tû více pfiev˘‰ené domovní bloky vybudované na stranû západní ne‰Èastnou pfiestavbu Novomûstského námûstí dovr‰ily. Dále byly provedeny pfiestavby nûkter˘ch mûst, mezi nimi v˘vojovû v˘znamn˘ch horních mûst ze 16. století, pfii nichÏ do‰lo po nulové stavební údrÏbû k nahrazení celé fronty star˘ch sedlovû zastfie‰en˘ch domÛ na námûstí jedním podélnû fiazen˘m panelov˘m domem s plochou stfiechou. Nûkdy takov˘ objekt stojí v pÛvodní ãáfie, ale ve spojitosti s dochovanou zástavbou na ostatních stranách námûstí je v˘sledek pohledovû otfiesn˘ a v˘vojová hodnota mûsta zcela zniãena. Novou panelovou v˘stavbou deskov˘ch objektÛ na námûstí bylo takto zniãeno Vrbno, renesanãní horní mûsto zaloÏené v roce 1607. Rok 1990 pfiinesl zásadní zmûny ve vztahu k na‰im historick˘m mûstÛm a památkám vÛbec. Dosavadní nezájem o stavební fond se pfievedením vlastnictví do rukou konkrétních majitelÛ rázem zmûnil a projevil v obnovû objektÛ i cel˘ch mûstsk˘ch jader. Zájem o centrální ãásti mûst vyvolal urychlenou zástavbu proluk a zároveÀ otázku, jak hodnotit architekturu tûchto novostaveb. Je zde tfieba velmi zdÛraznit, Ïe u nás po témûfi pÛlstoleté absenci architektury v historickém prostfiedí (v˘‰e zmínûné pfiíklady jsou jen ojedinûlé) chybûly zku‰enosti a architekti nebyli zpoãátku na tyto zmûny pfiipraveni, stejnû jako celá sféra stavebnictví. Zájem o mûstská centra se nûkdy zmûnil v pfiíli‰n˘ tlak, kter˘ nûktefií pfiedstavitelé samosprávy podporovali pod heslem „Nebudeme dûlat z mûsta (Prahy atd.) muzeum“. Muzeum ani skanzen mûstu nehrozí, naopak hrozí krátkozraké podnikatelské bofiení. Tak musely v Praze-Novém Mûstû ustoupit novostavbám nûkteré niÏ‰í památkové objekty, pod velk˘m tlakem jsou zvlá‰tû klasicistní domy (ale také celé, v˘vojovû v˘znamné mûsto Karlín s niÏ‰í klasicistní zástavbou). Pfii prosazování nadmûrn˘ch novostaveb v historickém prostfiedí mûst uvádûjí podnikatelé a mnozí jiní jako argument proti památkáfiÛm pfiíklad barokní v˘stavby Dientzenhoferova chrámu sv. Mikulá‰e v prostfiedí Malé Strany, k ãemuÏ Josef ·tulc správnû konstatuje: „dientzenhoferovská argumentace... slouÏila demagogicky k probojování pfiestavby a zniãení obrazu stovek na‰ich historick˘ch mûst, jimiÏ naddimenzované obchodní domy a panelové noclehárny rozru‰ily jejich organicky ustálenou urbanistickou skladbu a odfiízly dfiíve tak pÛsobivé spojení s okolní krajinou“.20 Velká ãást novostaveb z doby po roce 1990 v‰ak takov˘ charakter nemá, takÏe pfiiná‰ejí pouãení a vût‰inou patfií opût mezi exempla docent. Nové kostely se u nás v dobû totality nestavûly, naopak se nesmyslnû bofiily po váleãném po‰kození (v Osoblaze, Bfieclavi) stejnû jako po nedostateãné údrÏbû (Hora sv. ·ebestiána), aã s tûmito stavbami vlastnû zanikla i celá historická mûsta. V Bfieclavi byl barokní kostel sv. Václava poniãen v roce 1944 bombardováním a jeho zbytky byly pak odstranûny. Stál ve stfiedu trojúhelného námûstí s nízkou malomûstskou zástavbou. Nov˘ kostel byl postaven v letech 1992 podle návrhu arch. Ludvíka Kolka jako moderní stavba se ‰piãatou rozeklanou stfiechou a víÏkou. Kostel byl pojat jako netradiãnû individuální budova, ne jako stavba v námûstním prostoru mûsteãka. Tento prostor byl ostatnû v období socialismu zcela rozru‰en. Daleko v˘znamnûj‰í byl gotick˘ chrám sv. Václava v Hustopeãích, rovnûÏ stojící ve stfiedu námûstí. Hustopeãe, v roce 1303 zmiÀované jako mûsteãko a v roce 1572 pov˘‰ené na


Obr. 34. Jihlava. Námûstí s radnicí a pozdûji zbofien˘m blokem domÛ. (Foto V. Hyhlík) Obr. 35. Bechynû (okres Tábor). Obchodní dÛm. (Foto K. Kibic) Obr. 36. âesk˘ Krumlov. Západní strana námûstí s novostavbou domu ãp. 13 s prÛãelím postaven˘m podle fasády zbofieného domu (druh˘ dÛm zleva). (Fotoarchiv NPÚ)

34 35 36

23

mûsto, byly opevnûn˘m sídlem s rozlehl˘m námûstím a jejich historick˘ v˘znam dokládaly zmínûn˘ v˘stavn˘ chrám (také pÛvodnû opevnûn˘), renesanãní radnice i mû‰Èanské domy. Chrám sv. Václava byl dvoulodní, s pozdnû gotick˘m síÈovû sklenut˘m presbyteriem z let 1512–1517, se severní vûÏí s ochozem a renesanãní bání s nároÏními víÏkami (nahrazena vysokou novogotickou stfiechou). Statick˘ posudek upozorÀující na ohroÏení vûÏe nebyl zohlednûn a vûÏ v roce 1961 spadla na dvoulodí, které zniãila. Cenné presbyterium nebylo po‰kozeno vÛbec, ale pod politick˘m tlakem bylo rovnûÏ zbofieno – demolice hustopeãského chrámu byla nejvût‰í památkovou ztrátou na Moravû po roce 1945. V letech 1992–1994 byl podle projektu arch. Ludvíka Kolka vybudován nov˘, moderní kostel s vysokou vûÏí, architektonicky velmi kvalitní, ale s men‰í vazbou na historické námûstí. V centru Prahy se nová stavební aktivita projevila na severov˘chodní stranû Václavského námûstí pfii novostavbû domu ãp. 837-II. Na jejím místû stál novobarokní nájemní a pozdûji obchodní dÛm Darex, postaven˘ podle plánÛ arch. Josefa Blechy v roce 1892. Novostavbu z let 1993–1995 navrhl arch. Václav Ba‰ta s kopií prÛãelí zbofiené budovy novû ukonãeného obloukovitû zvalbenou stfiechou, se zcela novou dispozicí. Ta je v pfiízemí a patfie vyuÏita pro obchodní úãely, ve vy‰‰ích podlaÏích pro administrativu. Vzhledem k novobarokním fasádám sousedních domÛ byla provedena kopie prÛãelí pÛvodní budovy (prÛãelí domu ãp. 834-II pozmûnil v roce 1938 arch. Rudolf Stockar). Podobn˘m zpÛsobem dostala pÛvodní fasádu novostavba na místû domu ãp. 564 Europenian Business Center v ulici Dukelsk˘ch hrdinÛ v Praze-Hole‰ovicích. U novostavby domu ãp. 171 Victoria ve Francouzské ulici v Praze-Vinohradech bylo postklasicistní prÛãelí pfii nové zástavbû zachováno a zv˘‰eno o patro s vik˘fii. Metoda uplatnûná u novostavby domu ãp. 837-II není v souladu s památkov˘mi pfiístupy a pouÏívá se ve zcela v˘jimeãn˘ch situacích (napfiíklad u mimofiádnû hodnotné stavby poniãené za války). Novostavba s rekonstruovan˘m prÛãelím zbofiené budovy byla zaãátkem 20. století realizována napfiíklad na námûstí Svornosti v âeském Krumlovû. ·títov˘ dÛm ãp. 13 byl v roce 1914 zbofien kvÛli v˘stavbû hotelu Mûstsk˘ dvÛr (Stadthof – nûmeck˘, konkurující ãeskému hotelu RÛÏe) s podmínkou, Ïe novostavba, provoznû navazující na domy ãp. 12 a 14, bude mít prÛãelí zbofieného domu. Dal‰í stavbou na Václavském námûstí po roce 1990 je palác EURO na jeho severozápadním nároÏí, na místû domu ãp. 772-II zbofieného v roce 1972 v souvislosti s v˘stavbou metra. Vlastníkem sousedního Lindtova paláce ãp. 773-II zvaného téÏ Astra se stala spoleãnost LBB Reality, s. r. o., která téÏ odkoupila men‰inové vlastnictví parcely po zbofieném domû. Pro její návrh vybudovat zde administrativnû obchodní centrum v obou domech byl vybrán ateliér Omicron–K (Petr Malinsk˘ – Petr Burian – Michal Pokorn˘ – Martin Kotík), kter˘ vypracoval v roce 1997 tfii varianty fie‰ení – dvû s v˘‰kov˘m podfiízením okolní zástavbû (z nich tzv. oblá varianta byla velmi pfiíznivá) a jednu s vûÏov˘m ukonãením bloku.21 Z tûchto variant byla vybrána varianta tfietí, po dal‰ím jednání byla pÛvodnû navrhovaná v˘‰ka vûÏe (45 m) sníÏena a její pÛdor ysná rozloha omezena na maximálnû 10 x 10 m. Celá stavba ve stylu high-tech je prosklená se zajímav˘m rastrem prÛãelí (jeho v˘znam prokazuje mimo jiné jehlan v Louvru), novostavba tak navazuje na prosklená prÛãelí objektÛ na severozápadní stranû Václavského námûstí – citlivé je i zvlnûní sklenûného prÛãelí v tzv. My‰í dífie. Kvality architektonického fie‰ení jsou nepochybné, ale byla tu lákavá pfiíleÏitost ukonãit i druhou dolní ãást námûstí vûÏovitû v blízk˘ch proporcích – proti protilehlé vûÏi paláce Koruna ãp. 846-II je vûÏ paláce EURO pfiíli‰ hmotná. V letech 1994–1996 byl na Starém Mûstû mezi ulicí Na Pfiíkopû a Ovocn˘m trhem realizován obchodní a administrativní areál Myslbek podle projektu arch. Claude Parenta, ZdeÀka Hölzela a Jana Kerela. PÛvodnû tu byla nevelká proluka po zbofiení banky UNION v roce 1926, zvût‰ená v roce 1930 po zbofiení dal‰ích pûti domÛ kvÛli její plánované novostavbû. Banka od ní v‰ak pozdûji odstoupila a parcelu prodala. Pfiechodnû bylo místo vyuÏito pro pavilon v˘tvarného umûní Myslbek, po jehoÏ pováleãném odstranûní zde vznikl mal˘ sad a pak staveni‰tû metra. Po vefiejné soutûÏi získala proluku v roce 1991 francouzská spoleãnost CDS, jeÏ parcelu zastavûla podle v˘‰e uvedeného projektu. ¤e‰ení zástavby je jinak pojato do Ovocného trhu a jinak do ulice Na Pfiíkopû. Na Ovocném trhu je plná stûna novostavby modulovû ãlenûna se zastfie‰ením pultovou stfiechou sklonûnou do námûstí, se dvûma podlaÏími stfie‰ních vik˘fiÛ. Obklad prÛãelí je v‰ak tvrd˘, ‰ikmé hrany formální schválností a necitlivé jsou i vik˘fie, v obou podlaÏích stejnû veliké (oã citlivûji rozli‰il arch. J. Goãár vik˘fie u ãp. 569-I

24

37 38

Obr. 37. Praha 1, Nové Mûsto. DÛm U ·álkÛ ãp. 310-II na nároÏí Karlova námûstí a Resslovy ulice. Stav kolem 1925. (Fotoarchiv Klubu Za starou Prahu) Obr. 38. Praha 1, Nové Mûsto. Novostavba administrativní budovy na nároÏí Karlova námûstí a Resslovy ulice na místû domu U ·álkÛ. (Foto Ilona Papou‰ková)

21 Richard BIEGEL: Trautmannsdorfsk˘ palác a dostavba Lindtova paláce; dvû strany téÏe mince, in: Sto let Klubu Za starou Prahu 1900–2000, sborník, Praha 2000, s. 192. 22 Helena POLÍVKOVÁ, Milan POLÍVKA: Nûkteré pfiíklady v˘stavby v praÏské památkové rezervaci po roce 1989, in: Sto let Klubu Za starou Prahu, sborník, Praha 2000, s. 178–179. 23 Rostislav ·VÁCHA, Cena Klubu Za starou Prahu podruhé, in: Vûstník Klubu Za starou Prahu XXXIV. (V.), ã. 2, 2004, s. 24. 24 Karel KIBIC: Formování námûstí Republiky a pfiilehlé ãásti PfiíkopÛ, in: Mûsto a jeho dÛm, Praha 2002, s. 324.


U âerné Matky BoÏí!). U prÛãelí do ulice Na Pfiíkopû se více uplatÀují prosklené plochy, v návaznosti na sousední objekty ãlení ‰irokou fasádu vysazené rizality, ale v rozporu s tím ji opût sceluje nadstfie‰ní válec. Areál je pfiíkladem v poslední dobû ãasté stoprocentní zástavby parcely, aã se pÛvodnû poãítalo s vytvofiením vnitfiního atria.22 Obecnû platí, Ïe vkládání nadmûrn˘ch provozÛ do jiÏ tak pfietíÏeného centra je velmi nepfiíznivé. Na Starém Mûstû v nedaleké Rybné ulici byl ve staré proluce postaven v˘‰kovû pfiimûfien˘ hotel Josef ãp. 693-I podle návrhu arch. E. Jifiiãné a kol. Budova je pfiíznivû zaãlenûna do daného prostfiedí, k ãemuÏ pfiispívá architektura s fiádem oken s jemn˘mi kovov˘mi detaily.23 V roce 1994 byla vypsána soutûÏ na novostavbu Hypobanky na námûstí Republiky, v návaznosti na dÛm ãp. 1035-II v ulici Na Pofiíãí. SoubûÏn˘m úkolem bylo dotvofiení námûstí. První cenu porota udûlila návrhu arch. Bernharda Winkinga, v nûmÏ ocenila nové prÛãelí budovy v linii klá‰terního areálu a také vhodné dotvofiení této ãásti námûstí. V˘‰ku budovy návrh dojmovû sniÏuje dvojit˘m ustupujícím patrem. U realizované budovy lze ocenit stfiízlivé pojetí, kontrastující s obvykl˘mi snahami bank o honosnost stavby, stejnû jako je pfiízniv˘ osov˘ pohled z ulice U Obecního domu. Na druhé stranû – pfies v˘‰e zmínûné dvojnásobné ustupující patro – je novostavba pfiev˘‰ená. Objemové fie‰ení návrhu ocenûného druhou cenou, od arch. Filmana Rohneho, by bylo pfiíznivûj‰í, aã je tfieba souhlasit s porotou v otázce správnosti rovné ãelní ãásti novostavby v linii klá‰terního areálu.24 V sousední budovû b˘valé celnice vzniklo vloÏením vícepodlaÏní ocelové konstrukce v letech 1999–2001 obchodní centrum Stará celnice podle návrhu arch. Martina Krupauera a Jifiího Stfiíteckého. Souãasnû byla vûnována pozornost staré a nové zástavbû ulice V celnici. Na její severní stranû vznikla novostavba âesk˘ch aerolinií ãp. 1040-II a v nároÏí ulice Havlíãkovy v roce 1993 hotel Renaissance od arch. Galla. Kamenné obloÏení budovy dokládá nevhodnost struktury prÛãelí oproti sousedním budovám. Na protûj‰í stranû je situován nov˘ hotel Marriot s obchody a kasinem v pfiízemí, sousední dÛm vyuÏívají âeské dráhy. Obdobnû jako Stará celnice je v Praze-Karlínû fie‰ena i budova Corso Karlín, sousedící v KfiíÏíkovû ulici svou ‰títovou stûnou s domem ãp. 289. Jednalo se o patrovou prÛmyslovou stavbu, do níÏ byla v roce 2001 vloÏena podle návrhu arch. Ricarda Bofilla ãtyfipatrová skeletová prosklená konstrukce. PÛvodní tovární objekty âKD ãp. 183 a 289 v Thámovû ulici byly adaptovány téÏ arch. R. Bofillem v letech 1998–1999 pro administrativní vyuÏití jako Palác Karlín. Na protûj‰í stranû vznikla v letech 1996–1998 podle návrhu arch. Václava Králíãka administrativní budova Centrum Karlín. Novostavbám vznikl˘m po roce 1990 se nevyhnula ani Malá Strana. Rozvíjející se turismus vyvolal v˘stavbu hotelu Hoffmeister ãp. 144-III. Novostavba z let 1990–1991 od arch. Petra Keila v nároÏí ulic Chotkovy a Pod Bruskou je nejv˘znamnûj‰í praÏskou ukázkou postmoderní architektury. Je to dvoupatrová budova s vyfiíznut˘m plá‰tûm, prosklen˘m nároÏím a ‰estitabulkov˘mi okny, krytá mansardovou stfiechou s rÛznû tvarovan˘mi ‰títy. Pro úãely hotelu byly adaptovány i sousední jednopatrové domy ãp. 143-III a 142-III. V˘stavbou ãelní hotelové budovy ãp. 144-III byla scelena historická uliãka Pod Bruskou, svou hmotovou tváfiností velmi malebná. Dal‰í malostranská novostavba byla realizována ve Vla‰ské ulici ãp. 631-III v nároÏí bezejmenné uliãky vedoucí k domu ãp. 355-III U Tfií ãerven˘ch rÛÏí. Vedle nûj byl ve Vla‰ské ulici postaven v letech 1936–1938 funkcionalistick˘ tfiípatrov˘ dÛm ãp. 591-III, navrÏen˘ arch. Antonínem Pfeifferem. Na místû v˘‰e zmínûné novostavby stál pfiízemní domek, pfiedstupující do Vla‰ské ulice. DÛm byl zbofien za první republiky a parcela pak zÛstala nezastavûna. Hodnocen˘ dÛm ãp. 631-III od arch. Michala ·molíka a ZbyÀka P‰eniãky je pozoruhodn˘ sv˘m zpÛsobem navázání na okolní objekty. Jeho hlavní fiímsa se napojuje na korunní fiímsu domu ãp. 591-III a hlavní fiímsa mírnû pfiedstupující jednopatrové nároÏní ãásti objektu zase navazuje na protûj‰í nároÏní dÛm ãp. 358-III v uvedené uliãce. Novostavbû lze vyt˘kat tvary stfie‰ních ‰títÛ a nevhodné vnûj‰í omítky, ale budova je architekturou moderní (charakteristická pfiev˘‰ená okna, originálnû fie‰en˘ nároÏní vstup) a je pfiíkladná z hlediska svého zapojení do prostfiedí Malé Strany. Nejvíce diskutovan˘mi stavbami v Praze-Novém Mûstû jsou Tanãící dÛm na Ra‰ínovû nábfieÏí a administrativní budova v nároÏí Karlova námûstí a Jiráskova námûstí. Tanãící dÛm ãp. 1981-II, administrativní budova Nationale Neederlanden, od arch. Franka O. Gehryho a arch. Vlada Miluniãe s interiéry arch. Evy Jifiiãné, byla postavena v roce 1996 ve stylu dekonstruktivismu na místû volné parcely po válkou zniãeném ãinÏovním domû. Je to osmipodlaÏní nároÏní budova se dvûma zakulacen˘mi vûÏemi (betonovou a sklenûnou), s dynamismem vy-


Obr. 39. Praha 1, Staré Mûsto. Václavské námûstí, palác EURO. (Foto I. Papou‰ková) Obr. 40. Praha 1, Staré Mûsto. Novostavba Hypobanky na námûstí Republiky. (Foto I. Papou‰ková) Obr. 41. Praha 1, Staré Mûsto. Nová zástavba proluky Myslbek na Ovocném trhu. (Foto I. Papou‰ková)

39 40 41

25

42 43 44

jadfiujícím taneãní rej. Je tfieba ji posuzovat ze dvou hledisek – z hlediska urbanistického a architektonického. Z obou hledisek jde o stavbu pozoruhodnou – v pohledech na Ra‰ínovo nábfieÏí uzavírá Tanãící dÛm s vysok˘m nároÏním komol˘m kuÏelem (jednou z vûÏí) blokovou zástavbu, z hlediska architektur y je v Praze nejhodnotnûj‰í ukázkou architektonického stylu dekonstruktivismu. Je moÏné konstatovat, Ïe budova stylovû obohacuje Nové Mûsto i celou Prahu. Po dlouhé dobû a mnoha úvahách byla zastavûna parcela v nároÏí Karlova námûstí a Resslovy ulice novou administrativní budovou. PÛvodnû tu stály ãtyfii domy, z nichÏ nejcennûj‰í byl nároÏní dÛm ãp. 310-II U ·álkÛ, do námûstí barokní dvoupatrov˘ s mansardovou stfiechou, do Resslovy ulice renesanãní se dvûma (pÛvodnû tfiemi) ‰títy; dÛm byl zbofien v roce 1938. Dále tu stály domy ãp. 311-II, 1495-II a 312-II. Administrativní novostavba (ateliér SIAL, hl. arch. Radim Kousal) respektuje pÛvodní ãáry zastavûní do námûstí i do ulice a v˘‰kovû zhruba zástavbu Karlova námûstí, s mírnû natoãenou vûÏovou nástavbou pfii nároÏí. Karlovo námûstí, v˘sostn˘ stfiedovûk˘ prostor vznikl˘ pro Prahu císafiskou, má v‰ak své vnitfiní zákonitosti, které bylo tfieba pfii nové zástavbû velmi uváÏit a jeÏ byly u novostavby opomenuty. PÛvodní parcelace byla na Novém Mûstû a Karlovû námûstí odli‰ná od Starého Mûsta. Parcely zde byly ‰ir‰í, ne v‰ak neomezené. Vhodnû fie‰ená novostavba nezbytnû vyÏadovala modulové vertikální ãlenûní. Dal‰í otázkou je vztah v˘‰ek podlaÏí k okolní zástavbû a hlavnû fie‰ení okenních otvorÛ. Architektura novostavby je schematická, na Karlovû námûstí cizorodá. ·edesátileté ãekání na úspû‰né dofie‰ení Karlova námûstí bylo promarnûno. Novostaveb (nûkdy pfiíznivû fie‰en˘ch) vzniklo v ostatních historick˘ch mûstech po roce 1990 mnoho, z vefiejn˘ch budov to jsou banky, hotely, obchodní domy a dal‰í, dále obytné stavby s obvykl˘m obchodním vyuÏitím pfiízemí. V Brnû se napfiíklad zastavovalo nároÏí KobliÏné ulice novostavbou banky. JiÏ nûkolik v˘‰e zmínûn˘ch ukázek je moÏné uvést mezi exempla trahunt. Patfií k nim novostavba restaurace U Bílého beránka ãp. 20 v Tfieboni na nároÏí Masarykova námûstí a ulice Petra Voka. Levou polovinu novostavby s podloubím zdobí modernû pojat˘ ‰tít s panelováním a motivy vla‰tovãích ocasÛ, pravou ukonãuje níÏe poloÏená hlavní fiímsa. Levá strana pfies ulici navazuje na ‰títové mû‰Èanské domy na námûstí, pravá svou hlavní fiímsou na zámeck˘ dÛm ãp. 111, patfiící k zámeckému komplexu. Novostavba tak pfiedstavuje klasickou ukázku zaãlenûní objektu do prostfiedí. ·títovû je fie‰ena také novostavba âeské poji‰Èovny ve Vysokém M˘tû. Byla zde dlouho nezastavûná parcela po staticky naru‰eném, posléze zbofieném nároÏním domu. Novostavba navazuje na sousední novou radnici s barokním dvou‰títov˘m prÛãelím. Architektonicky stfiídmá budova poji‰Èovny má rovnûÏ dvou‰títové prÛãelí kryjící sedlové stfiechy, ale ve stfiedu s odsazen˘m tfietím ‰títem men‰ím a v˘‰e poloÏen˘m. Novostavba kontextuálnû uzavírá vysokom˘tské námûstí.25

26

Obr. 42. Praha 1, Nové Mûsto. Tanãící dÛm ãp. 1981-II na Ra‰ínovû nábfieÏí. (Foto I. Papou‰ková) Obr. 43. Praha 1, Malá Strana. Novostavba hotelu Hoffmeister ãp. 144-III v nároÏí ulic Chotkovy a Pod Bruskou. (Foto I. Papou‰ková) Obr. 44. Praha 1, Malá Strana. Novostavba domu ãp. 631-III ve Vla‰ské ulici. (Foto Karel Kibic)


Z hlediska zaãlenûní do historického prostfiedí je pfiíkladná i novostavba spofiitelní banky na námûstí v Mikulovû, k ãemuÏ pfiispívá její hlavní hmotové rozãlenûní.26 Jinou ukázkou kvalitní novostavby je budova Komerãní banky na námûstí v âáslavi, která sv˘m prÛãelím navazuje na zdej‰í modulovû ãlenûné mû‰Èanské domy. Hodnotn˘ je i sousední nov˘ dÛm ãp. 253. Pfiízniv˘m pfiíkladem úpravy star‰í budovy v prostfiedí mûstské památkové rezervace je po‰ta ãp. 193 v âeském Krumlovû. Pfiev˘‰ená budova na Latránû dfiíve pfiedstavovala pohledovû nejvût‰í stavbu ve mûstû. Podle návrhu arch. Václava Girsy a Miloslava Hanzla byla sníÏena a architektonicky fie‰ena v duchu postmodernismu. Nyní není jen budovou kontextuální, ale téÏ stylovû obohacující pÛsobivé prostfiedí âeského Krumlova. Pfiíkladem z poslední doby je novostavba ãp. 44 od arch. Jana Boãana na Mírovém námûstí v Koufiimi. Královské mûsto Koufiim je v souãasné dobû dobfie zachovan˘m historick˘m mûstem s malomûstsk˘m charakterem a realizovat v nûm kvalitní moderní architekturu je úkolem velmi nároãn˘m. U zmínûné novostavby se to zdafiilo. DÛm je fiadov˘m dvoupatrov˘m objektem mezi dvoupodlaÏními domy v˘chodní strany námûstí se sedlovou stfiechou s pálenou krytinou. Jeho kvalitní architektura je vytváfiena pfiedev‰ím pojetím oken, osvûtlení druhého patra je fie‰eno v rámci lehké hlavní fiímsy, navazující na fiímsy sousedních domÛ. Skromnost v˘razu odpovídá klimatu Koufiimi. Ke smûrnicím na kvalitní novou architekturu v historickém prostfiedí mûst by nás mûly pfiivést rozbory realizovan˘ch staveb, provedené ve tfiech kategoriích (exempla docent, nocent a trahunt). Jen v˘jimeãná jsou historická mûsta, jeÏ jsou jiÏ stavebnû uzavfiena a kde bude nová v˘stavba zcela ojedinûlá, a pfiípadnû Ïádná (Telã). Ve v‰ech ostatních se novostavby budou realizovat, v mûstsk˘ch památkov˘ch rezervacích v men‰í mífie, v mûstsk˘ch památkov˘ch zónách a ostatních mûstech velmi ãasto. Pfiedpokladem úspû‰nosti je u architektÛ veliká znalost v˘voje a skladby mûst obecnû a daného mûsta konkrétnû, u pracovníkÛ památkové péãe mimo to znalost v˘vojov˘ch tendencí v novodobé architektufie. Architekti musejí svÛj návrh dom˘‰let i urbanisticky a památkáfii musejí hledût, aby novostavba byla architekturou, a ne jen stavitelsk˘m dílem – aã pfiitom platí, Ïe ménû je nûkdy více. Obnova historick˘ch mûst v ãesk˘ch zemích po váleãném poniãení byla jen ojedinûlá. O to pouãnûj‰í jsou zahraniãní pfiíklady obnovy mûst s novostavbami, napfiíklad v Nûmecku – v Norimberku byly pfii rekonstrukci historického jádra plnû respektovány pÛvodní bloky s jejich nepravideln˘mi obvody a v˘‰kou zástavby, v Mnichovû vznikly pfii obnovû Mariánského námûstí novostavby s plnou stûnou prÛãelí a sedlov˘mi stfiechami, a to vzhledem k v˘‰kov˘m pohledÛm z vûÏe kostela sv. Petra. Hlavním cílem bylo zachovat „obraz mûsta“. U nás se pfiíznivé rekonstrukce válkou poniãen˘ch mûst realizovaly v Chebu, Fulneku, Moravském Krumlovû a Miroticích, nekvalitní byla obnova Opavy (dal‰í poniãená mûsta byla zbofiena – Osoblaha a jiné), hodnotn˘ch novostaveb v mûstsk˘ch jádrech bylo málo. Ale ani v následném ãtyfiicetiletém období 1950–1990 nevzniklo v historickém prostfiedí mnoho architektonicky kvalitních novostaveb, jeÏ by poskytovaly poznatky pro takto zamûfienou tvorbu. V˘jimkou je poãetnûj‰í nová v˘stavba na Václavském námûstí v Praze, kvalitní a stylovû dokládající v˘voj architektury v letech 1950–2000 (funkcionalismus – DÛm módy, neoklasicismus – DÛm potravin, socialistick˘ realismus – hotel Jalta, postmodernismus – dÛm âKD, high-tech – palác EURO). Dobrá architektura v historickém prostfiedí vychází z respektování skladby historick˘ch mûst, jejich parcelace (vût‰í novostavby vyÏadují modulovû vertikální ãlenûní), uliãních ãar a v˘‰ky zástavby. Velkou pozornost je tfieba vûnovat struktufie prÛãelí, kde je nutné trvat na plné stûnû a kde je moÏné uvaÏovat o jin˘ch materiálech, stejnû tak i zastfie‰ení (u moderní architektury jsou ploché stfiechy jen jednou z moÏností). K dobrému zaãlenûní novostaveb pfiispívá i zohlednûní okenního r ytmu v daném prostfiedí a návaznost hlavní fiímsy navrhované budovy na fiímsy sousedních objektÛ. Novostavby se v na‰ich historick˘ch mûstech budou velmi ãasto realizovat a je nutné, aby pracovníci památkové péãe byli na tyto úkoly dobfie pfiipraveni. Quod est nunc unum necessarium.


25 K. KUâA, V. KUâOVÁ, cit. v pozn. 2, s. 41. 26 TamtéÏ, s. 31.

Obr. 45. TfieboÀ (okres JindfiichÛv Hradec). Novostavba restaurace U Bílého beránka ãp. 20 na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 46. âáslav (okres Kutná Hora). Budova Komerãní banky na námûstí. (Foto K. Kibic) Obr. 47. âesk˘ Krumlov. Upravená budova po‰ty ãp. 193. (Foto L. Bezdûk)

45 46 47

27

K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst

Recommend Documents